Vyšší odborná škola, střední odborná škola a základní škola MILLS, s.r.o. Čelákovice ÚRAZY PŘI DOPRAVNÍCH NEHODÁCH

Vyšší odborná škola, střední odborná škola a základní škola MILLS, s.r.o. Čelákovice

ÚRAZY PŘI DOPRAVNÍCH NEHODÁCH

Diplomovaný zdravotnický záchranář

Vedoucí práce:

Vypracoval:

Mgr. Jitka Havlíčková

Jaroslav Denemark

Čelákovice 2012

Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracoval samostatně a všechny použité písemné i jiné informační zdroje jsem řádně ocitoval. Jsem si vědom, že doslovné kopírování cizích textů v rozsahu větším než je krátká doslovná citace, je hrubým porušením autorských práv ve smyslu zákona 121/2000 Sb., je v přímém rozporu s interním předpisem školy a je důvodem pro nepřipuštění absolventské práce k obhajobě.

V Praze 10. května 2012

-------------------------Jaroslav Denemark 2

Poděkování: Děkuji vedoucí mé práce Mgr. Jitce Havlíčkové za vstřícnost a trpělivost při konzultacích. Dále děkuji kolegům záchranářům a lékařům ZZ MVČR za podnětné připomínky k faktickému obsahu práce. Poděkování patří všem respondentům, kteří věnovali čas vyplnění testu první pomoci. Velmi děkuji Janě Kučkové za pomoc s grafickou úpravou a v neposlední řadě své rodině za morální podporu.

3

Obsah: Poděkování: ..................................................................................................................3 Úvod .............................................................................................................................6 1 Cíl absolventské práce..............................................................................................8 1.1 Hlavní cíl ............................................................................................................8 1.2 Dílčí cíle .............................................................................................................8 2 Dopravní nehoda ......................................................................................................9 2.1 Definice dopravní nehody ...................................................................................9 2.2 Příčiny dopravních nehod....................................................................................9 2.3 Hlavní faktory ovlivňující dopravní nehodu a její následky ...............................10 2.3.1 Rychlost.......................................................................................................10 2.3.2 Brzdění a reakční doba.................................................................................10 2.3.3 Technický stav, pneumatiky.........................................................................11 2.3.4 Věk a nemoc ................................................................................................11 2.3.5 Alkohol a drogy ...........................................................................................12 2.3.6 Mikrospánek ................................................................................................13 2.3.7 Pasivní prvky ochrany..................................................................................13 2.4 Defenzivní jízda – moderní způsob řízení motorových vozidel..........................14 3 Nezbytné úkony při účasti u dopravní nehody ........................................................15 3.1 První úkony po příjezdu k dopravní nehodě.......................................................15 3.2 První úkony v případě zranění při dopravní nehodě...........................................15 3.3 Manipulace se zraněným, vyproštění z vozu......................................................16 3.4 Zhodnocení stavu zraněného .............................................................................18 3.4.1 Prvotní vyšetření..........................................................................................18 3.4.2 Druhotné vyšetření.......................................................................................19 3.5 Základní neodkladná resuscitace (oživování).....................................................19 4 Úraz při dopravní nehodě .......................................................................................21 4.1 Definice úrazu...................................................................................................21 4.2 Úraz při dopravní nehodě z pohledu mechaniky ................................................21 4.3 Druhy úrazů při dopravních nehodách...............................................................22 4.3.1 Krvácivá zranění obecně ..............................................................................22 4.3.1.1 Vnější krvácení z ran..........................................................................23 4.3.1.2 Vnitřní krvácení .................................................................................25 4.3.1.3 Příklady krvácivých úrazů dle lokalizace a druhu ...............................25 4.3.2 Zlomeniny obecně........................................................................................27 4.3.2.1 Příklady zlomenin dle lokalizace a druhu ...........................................28 4.3.3 Další možné úrazy .......................................................................................30 4.3.3.1 Poranění hrudníku a orgánů dutiny hrudní..........................................30 4.3.3.2 Poranění páteře a míchy .....................................................................32 4.3.3.3 Poranění břicha ..................................................................................32 4.3.3.4 Poranění kloubů .................................................................................33 4.3.3.5 Popáleniny .........................................................................................34 4.3.3.6 Amputace...........................................................................................36 4.3.3.7 Polytrauma.........................................................................................36 5 Praktická část .........................................................................................................38 5.1 Statistika k zamyšlení........................................................................................38 5.1.1 Graf: Vývoj nehodovosti na silnicích a dálnicích ČR v letech 1993 až 2011.38 5.1.2 Tabulka: Přehled úrazovosti při dopravních nehodách v letech 1993 – 2011.39 5.1.3 Tabulka: Přehled viníků u nehod se smrtelným zraněním - 2011 ..................40

4

5.1.4 Graf: počet úmrtí na 1000 nehod u vybraných druhů vozidel 2011 ...............40 5.1.5 Tabulka: druhy nehod ..................................................................................41 5.1.6 Tabulka: Nehody, zaviněné pod vlivem omamných látek – 2011 .................41 5.2 Výzkum ............................................................................................................43 5.2.1 Test..............................................................................................................43 5.2.2 Vyhodnocení jednotlivých otázek ................................................................44 5.2.3 Celkové vyhodnocení testu ..........................................................................50 6 Diskuze ..................................................................................................................51 Závěr...........................................................................................................................53 Резюме .......................................................................................................................54 Seznam použité literatury ............................................................................................55 Knižní publikace: ........................................................................................................55 Seriálové publikace .....................................................................................................55 Zákony a vyhlášky ......................................................................................................55 Internetové zdroje........................................................................................................56 Abecední slovník odborných výrazů, nevysvětlených v textu ......................................59 Přílohy ........................................................................................................................60

5

Úvod Za téma své absolventské práce jsem si zvolil „Úrazy při dopravních nehodách“. Pracuji jako řidič vozidla Rychlé zdravotnické pomoci při Ministerstvu vnitra České republiky. Přesto, že naší hlavní činností je asistence při výcviku a bezpečnostních akcích Policie ČR, občas zasahujeme v rámci těchto akcí i při dopravních nehodách. Vždy mne fascinovalo v negativním slova smyslu, jakým způsobem a v jak krátkém okamžiku může dojít k rozsáhlé devastaci lidského organismu v důsledku dopravní nehody. Přesto, že člověk je jeden z nejodolnějších tvorů, žijících na této planetě, jeho tělesná schránka je velmi křehká a při působení fyzikálních sil, např. při nárazu automobilu do pevné překážky již při rychlosti 40 - 50 km/hod., je fatálně prohrávající. Malé dítě o hmotnosti 10kg je při tomto nárazu vrženo vpřed obrovskou silou, jakoby vážilo 300kg. [BERAN, 2007] Náraz při této rychlosti odpovídá pádu z výšky deseti metrů či třetího patra. Pro mnohé z účastníků silničního provozu jsou tato fakta velkou neznámou. Přiznejme si, že není málo těch, kteří usedají za volant, aniž by si uvědomili, jaké důsledky může mít nezodpovědné chování při řízení automobilu. Co může způsobit například banální nepozornost při telefonování za jízdy či výměně cd v přehrávači. Jak se v jedné vteřině mohou změnit osudy nás, našich blízkých, či lidí, kteří byli pouze v nesprávný čas na nesprávném místě, pokud jsme se rozhodli riskantně předjíždět nebo nezpomalit tam, kde to stav vozovky vyžaduje. Přesto, že technický pokrok v oblasti automobilismu umožňuje použití mnoha bezpečnostních prvků, které riziko nehody a následné poškození organismu eliminují, stále úrazy při dopravních nehodách zaujímají přední příčky ve statistikách úrazů lidské populace civilizovaných zemí. Přes všemožné technické vymoženosti, jimiž jsou moderní automobily vybaveny, tedy hlavně tzv. inteligentní deformační zóny (IDZ), stále se zvyšující počty airbagů či předpínače bezpečnostních pásů, úmrtí nebo těžká zranění v závislosti na počet nehod klesají jen pozvolna. Ve své práci chci představit nejen příčiny vzniku autonehod, ale věnovat se hlavně následkům, se kterými může být každý z nás konfrontován. Následkům na našem zdraví. Budu se věnovat úrazům, které mohou při dopravních nehodách nastat, a zásadám laické první pomoci, protože primárně neprofesionálům je určena má práce.

6

V praktické části vytvořím statistiku dopravních nehod a úrazů s tím souvisejících v různých časových obdobích a s několika proměnnými. Zároveň se pokusím zmapovat pomocí testu základní znalosti první pomoci se zaměřením na dopravní nehody mezi laickou veřejností.

7

1 Cíl absolventské práce 1.1 Hlavní cíl Představit širokou škálu úrazů, které s sebou kolize dopravních prostředků přináší. Zdvihnout tak varovný prst pro všechny účastníky silničního provozu, což je téměř každý z nás, ať už v aktivní pozici coby řidič, cyklista, či chodec, nebo v pasivní coby spolujezdec. Pokusit se touto prací rozšířit povědomí laické veřejnosti o poskytování první pomoci u dopravních nehod. 1.2 Dílčí cíle Seznámit čtenáře s mechanismem vzniku dopravní nehody. Rozebrat okolnosti, za kterých dochází ke kolizi dopravních prostředků. Vytvořit přehled nejčastějších úrazů, vznikajících při dopravních nehodách včetně laické první pomoci. Zjistit počty dopravních nehod na území ČR v letech 1993 – 2011, jakož i počty a druhy zranění či úmrtí při těchto nehodách. Získané údaje statisticky zpracovat s cílem, zda v naší zemi klesá či stoupá nehodovost, počet úrazů a úmrtí při nich. Vytvořit test laické první pomoci se zaměřením na dopravní nehody. Zjistit s jeho pomocí úroveň znalostí dané problematiky u široké veřejnosti bez zdravotnického vzdělání.

8

2 Dopravní nehoda 2.1 Definice dopravní nehody Dopravní nehoda je událost v provozu na pozemních komunikacích, například havárie nebo srážka, která se stala nebo byla započata na pozemní komunikaci a při níž dojde k usmrcení nebo zranění osoby nebo ke škodě na majetku v přímé souvislosti s provozem vozidla v pohybu. [§ 47 odst. 1 zákona č. 361/2004 Sb]

Tragická dopravní nehoda 16. 7. 2009 Kostelec u Holešova [www.policie-cr.cz, 1]

2.2 Příčiny dopravních nehod Nejčastějšími příčinami bývá nepozornost, nepřiměřená rychlost, nedání přednosti v jízdě, jízda pod vlivem alkoholu nebo jiných psychotropních látek, neznalost pravidel provozu, bezohlednost, atd. Příčinou může být také závada vozidla (často v důsledku jeho zanedbaného technického stavu). Nehody jsou také více či méně ovlivněny stavem komunikace a dalšími vlivy okolí, například pádem předmětu (strom, most), počasím (mlha, déšť, blesk, sníh, náledí). Příčiny závažnějších dopravních nehod vyšetřuje policie, u nejzávažnějších nehod posuzují událost specializovaní znalci za pomoci sofistikovaných simulačních počítačových programů. [www.cs.wikipedia.org. 8]

9

2.3 Hlavní faktory ovlivňující dopravní nehodu a její následky 2.3.1 Rychlost V současné době platí v obci maximální předepsaná rychlost 50 km/h, mimo obec 90km/hod a 130 km/h na dálnicích a silnicích pro motorová vozidla. Zavedení padesátikilometrového rychlostního limitu v obcích se jednoznačně osvědčilo, nehodovost v obcích výrazně klesla. Zatímco v roce 1997, tedy v posledním roce platnosti šedesátikilometrové rychlosti v obcích, přišlo o život 701 lidí, v roce 2001 bylo v obcích usmrceno 526 osob, což je o cca 25 % méně, v roce 2003 pak 486 a v roce 2004 438. [www.policie.cz, 1]

Uvedené rychlosti je třeba brát jako maximální povolené zákonem na konkrétních komunikacích a konkrétním místě. Každý řidič je však povinen uzpůsobit rychlost svého vozidla stavu a povaze vozovky. 2.3.2 Brzdění a reakční doba Brzdění patří k činnostem, které řidiči stále nezvládají. Strach z rázného sešlápnutí pedálu brzdy se vysvětluje obavou z fyzikálního napětí, které tím vzniká tělo je nepříjemně tlačeno dopředu. Doporučuje se předvídat zpomalování a před překážkou zbytečně nezrychlovat. Brzdění v zatáčkách se u vozů bez ABS musíme vyhýbat. Prudkost brzdění umocňuje úlek a není-li vůz vybaven ABS, nastává riziko zablokování kol. Doba od sešlápnutí brzdového pedálu do úplného zastavení vozidla se nazývá brzdná dráha. Tuto ovlivňuje nejen momentální stav povrchu vozovky (sucho, mokro, sníh, náledí), ale také stav opotřebení brzd, pneumatik či hmotnost vozidla. Např. běžný osobní automobil má při rychlosti 50km/h na suchém asfaltu brzdnou dráhu 14 metrů, zatímco na vlhkém již 19 metrů. [www.ibesip.cz, 2] Lze konstatovat, že řidič je povinen k úspěšnému zabrzdění před překážkou nejen přizpůsobit rychlost stavu a povaze vozovky, ale také dodržovat předepsanou vzdálenost mezi vozidly za sebou jedoucími. Zde hraje velkou roli tzv. reakční doba řidiče, která je proměnná ve vztahu k jeho zdraví, stáří či psychické pohodě. Průměrná reakční doba je 1 sec. Přitom jen za 2 sekundy ujede automobil při rychlosti 130km/h 72 metrů, což je délka zhruba 18 vozidel. [www.ibesip.cz, 2] 10

2.3.3 Technický stav, pneumatiky Z důvodu technické závady vozidla bylo v roce 2010 zaviněno 480 dopravních nehod. Při těchto nehodách byly usmrceny 4 osoby. Nejčastější příčinou bylo nesprávné uložení nákladu. Bohužel statistiky zatím nesledují vliv např. opotřebení pneu či nesprávné použití letních a zimních pneumatik v souvislosti s ročním obdobím, ale předpokládá se, že je to až 200 nehod ročně. [www.policie.cz, 1] Naše současné právní předpisy upravují povinnost používání zimních pneumatik v období od listopadu do konce března. I když tato právní úprava není příliš ideální a již se připravuje novelizace, zimní pneu lze k použití v zimě jednoznačně doporučit. Zimní pneumatiky nabízejí odolnost proti nebezpečí aquaplaningu v podélném i příčném směru a zlepšený odvod vody ze styku mezi pneumatikou a povrchem silnice. Tato schopnost je dána především speciálním tvarováním hlubokých kanálků a lamel z měkčí směsi. Současně si zimní pneumatiky uchovávají vysokou přilnavost i na suchém povrchu při vyšší rychlosti. I za nepříznivých povětrnostních podmínek tak lze se zimními pneumatikami bezpečněji zrychlovat, zkracuje se brzdná dráha a snižuje se nebezpečí smyku při průjezdu zatáčkou. Obecně lze doporučit u zimních pneumatik hloubku dezénu minimálně 5-6mm, zatímco u letních stačí 3-4mm. [FAUS, 2011] 2.3.4 Věk a nemoc Ve statistikách sledujících nehodovost a její příčiny nejen v Česku, ale i ve světě vychází jako jeden z faktorů, ovlivňujících příčinu tragické nehody, věk řidiče. Zajímavostí je, že zatímco věková skupina 25 – 34 let způsobila v ČR v roce 2010 nejvíce dopravních nehod, pokud se podíváme na statistiku nehod s fatálním koncem, tedy s úmrtím, vychází nejhůře kategorie řidičů do 20 let (25 usmrcených na 1000 nehod) a řidiči nad 64 let (18/1000). [www.policie.cz, 1] U mladší kategorie je toto číslo způsobeno jednak nevyježděností řidičů se snahou „předvádět“ se svému okolí, jednak velmi častou přítomností alkoholu nebo omamných látek v krvi. U starší kategorie pak hlavní úlohu hraje horší fyzická a psychická kondice v souvislosti s věkem, což se projevuje nižším soustředěním, horším viděním či pomalejší reakcí na nepředvídatelné situace. Na to pamatuje i zákon č. 361

11

z roku 2000, který stanovuje dle § 87 povinnost absolvovat pravidelnou lékařskou prohlídku řidičům nad 60 let věku. Vliv na větší riziko dopravní nehody má i užívání léků (např. antihypertenziva, antihistaminika, psychofarmaka), které snižují schopnost koncentrace řidiče během řízení a jejichž účinky jsou mnohdy laickou veřejností podceňovány. 2.3.5 Alkohol a drogy Množství alkoholu v krvi se udává v promile a závisí především na poměru vypitého alkoholu a tělesné hmotnosti. Člověk s hmotností 70 kg dosáhne 0,5 promile (zdaleka nejde o opilost) po vypití 2 půllitrů desetistupňového piva nebo jedné a půl sklenky vína nebo dvou „panáků“ lihoviny. Pod vlivem alkoholu a drog bylo v roce 2010 zaviněno celkem 5 015 nehod, při kterých zemřelo 102 lidí. [www.policie.cz, 1] 0,2-0,5 promile v krvi: pocit falešné sebedůvěry zvyšuje možnost



riskantní jízdy, hůře se rozeznávají pohybující se osoby ve světle, hůře se odhaduje vzdálenost. 

0,5-0,8 promile: špatné vnímání barev, nerozlišuje tmu se světlem.



0,8-1,2 promile: zhoršená schopnost vnímat okraje zorného pole, bezohlednost. přes 1,2 promile: dojde k zhoršení všech uvedených potíží, špatná



orientace a rovnováha.

Pod vlivem drog nejčastěji řídí mladí řidiči bez povědomí rizika pro sebe i další účastníky dopravy.

Nejčastější drogy užívané řidiči: 

kokain: významný opiát podléhající zákonu. Zvyšuje subjektivní pocit síly a duševních schopností, odstraňuje únavu a pocit hladu.



heroin: derivát morfinu, původně používaný jako náhražka morfinu, způsobuje zvracení, agresivitu, bezvědomí, zpomalení až zástavu dechu.

12



marihuana: psychotropní efekt, euforizace, změny vnímání. Řadí se mezi tzv. lehké drogy, méně rizikové než tzv. drogy tvrdé (heroin, kokain, pervitin).



amfetaminy (pervitin): stimulační droga, v současnosti nejen u nás nejpopulárnější pouliční ilegální droga. [www.policie.cz, 9]

2.3.6 Mikrospánek Velká studie podpořená mnoha organizacemi včetně organizací dopravců ukázala, že ospalost až mikrospánek řidičů hrají v dopravní úrazovosti velkou roli. Mechanismus úrazu a tudíž i výsledné poranění jsou za mikrospánku při kolizi mírně odlišné od poranění bdělého řidiče. Únava a ospalost, případně mikrospánek jsou důvodem 15 % dopravních nehod. [www.policie.cz, 1] Mikrospánek je častější zejména u řidičů jedoucích na dlouhé tratě, na rovných a nudných dálničních úsecích, v nepříznivých podmínkách a při únavě. Nejčastěji přichází okolo druhé hodiny až čtvrté hodiny ranní. Ospalost a mikrospánek řidičů velkých nákladních vozů v dopravní úrazovosti hraje velkou roli. Počet dopravních úrazů v poslední době výrazně stoupá. Příznaky mikrospánku: Řidič cítí, že je unavený, má různé obtíže, např. bolesti zad, strnulost, bolení nohou, pálení a zavírání očí, bolest hlavy. Ospalost snižuje reakce, vnímavost a zhoršuje úsudek. Velmi ospalí lidé se chovají stejně jako opilí. Bezpečnostní opatření: Pokud řidič pocítí na sobě tyto příznaky, měl by okamžitě zastavit vozidlo, odpočinout si a protáhnout se. Nesnažit se povzbudit kouřením či jakýmkoliv lékem. Mít vždy po ruce dostatek tekutin, nejlépe minerální vody nebo sladký čaj s citronem. [FAUS, 2011] 2.3.7 Pasivní prvky ochrany Kromě různých deformačních zón a výztuh karosérií moderních automobilů známe dva nejdůležitější prvky moderní pasivní ochrany, Airbag a bezpečnostní pásy s předpínači. Airbag je vak, který se v případě nárazu, díky senzorům v karosérii, nafoukne během cca 40ms. a vytvoří tak před řidičem nebo pasažérem ochranný prostor, který zbrzdí náraz těla. Nutno dodat, že dnešní airbagy jsou navrženy pro 13

činnost výhradně v kombinaci s bezpečnostním pásem. Nepřipoutaného člověka může aktivovaný airbag těžce zranit i usmrtit. Ke zranění od airbagu může dojít i v případě, kdy máme v náprsní kapse špičatý předmět, například propisku. Na místě se zapnutým airbagem se také nesmí přepravovat dítě v autosedačce. Podle dosavadních odhadů snižuje i přes jistá rizika použití airbagu ve spojení s bezpečnostními pásy celkové množství smrtelných úrazů při dopravních nehodách o 11 – 24%. 2.4 Defenzivní jízda – moderní způsob řízení motorových vozidel 

Neřiďte pod vlivem alkoholu, drog nebo léků, ovlivňujících pozornost.



Emoce za volant nepatří. Pokud vás ovládají, raději neřiďte.



Při jízdě dělejte pravidelné přestávky, a to ještě dříve, než začnete pociťovat únavu. Neřiďte, pokud jste unaveni.



Nikdy nepřekračujte nejvyšší dovolenou rychlost. Za zhoršených podmínek snižte rychlost jízdy pod hodnoty povoleného maxima tak, abyste byli schopni vždy včas a bezpečně zastavit vozidlo.



Dodržujte bezpečnou vzdálenost mezi vozidly.



Jezděte vždy jen tak rychle, abyste se nedostali k limitu svých možností.



Buďte připraveni ustoupit druhým, i v případech, kdy pravidla jasně hovoří ve váš prospěch. Nikam se necpěte – moudřejší ustoupí.



Své úmysly dávejte všem kolem sebe najevo zřetelně a včas.



Buďte připraveni na potencionální překážky na silnici.



Snažte se co nejvíce předvídat chování ostatních účastníků silničního provozu.



V

předepsaných

intervalech

kontrolujte

[www.ibesip.cz, 2].

14

technický

stav

svého

vozidla

3 Nezbytné úkony při účasti u dopravní nehody 3.1 První úkony po příjezdu k dopravní nehodě Přijedeme-li jako první k dopravní nehodě, u které předpokládáme zranění osob, pak se co nejrychleji snažíme získat přehled o celkové situaci. Jsme povinni učinit vhodná opatření, aby nebyla ohrožena bezpečnost silničního provozu na místě nehody, oprávněni zastavovat jiná projíždějící vozidla, poskytovat dle svých možností a schopností první pomoc poraněné osobě a neprodleně přivolat odbornou zdravotnickou pomoc. Pamatujme si: první předlékářskou pomoc je povinen poskytnout každý, pokud tím neohrozí svůj život či zdraví. [zákon č. 40/2009 Sb § 150 a § 151] Vlastní vozidlo odstavíme na vhodné místo, pokud možno mimo vozovku či za nehodu co nejvíce k pravé krajnici. Rozsvítíme výstražná světla. Před vystoupením z auta si oblečeme reflexní vestu. Umístíme výstražný trojúhelník na viditelné místo nejméně 50m před první překážku na silnici (na dálnici nejméně 100m). K havarovaným vozidlům přistupujeme obezřetně s vědomím možných nebezpečí – zejména požáru nebo výbuchu. Vyhodnotíme, zda-li vozidla nenabourala do sloupů s vysokým napětím, nebo nestojí na příkrém svahu s možností sesunutí. To vše jsou faktory, které by mohly ohrozit naše zdraví a omezit poskytnutí první pomoci. K prvotním opatřením, které na místě provedeme, patří vytažení klíčku ze zapalování a zatažení ruční brzdy všech zúčastněných vozidel. [BERAN, 2007]

3.2 První úkony v případě zranění při dopravní nehodě Poté, co získáme přehled o nehodě a vyhodnotíme, že došlo ke zranění a v jaké závažnosti, voláme prioritně Zdravotnickou záchrannou službu (ZZS - 155). Dispečer ZZS zajistí ostatní složky IZS (Hasičský záchranný sbor - 150, Policie ČR - 158).

15

Při komunikaci s operačním střediskem ZZS uvedeme tyto informace: 

své jméno a telefonní číslo, z kterého voláme.



co nejpřesněji místo dopravní nehody – adresu, křižovatku, číslo silnice, nejbližší obec, event. identifikační prvky v okolí.



charakter dopravní nehody – počet vozidel, druhy vozidel, počet zraněných.



druhy zranění – závažnost, porucha vitálních funkcí, atd.



naše znalostní či odborné předpoklady k poskytnutí první pomoci.

Po vyhodnocení námi poskytnutých informací nám dispečer sdělí další postup, včetně možné telefonické asistence při provádění jednotlivých úkonů předlékařské pomoci. [BERAN, 2007] Základním pravidlem pro poskytnutí první pomoci je určení priorit. Začínáme ošetřovat vždy nejzávažněji zraněného. Primárně je to ten, u kterého jsou ohroženy životní funkce. Následně ošetřujeme masivní krvácení, závažná traumata a poté ostatní zranění (viz kapitola 6). 3.3 Manipulace se zraněným, vyproštění z vozu Se zraněným manipulujeme co možná nejméně a počínáme si vždy velmi šetrně, abychom mu neopatrným pohybem s postiženou částí nezpůsobili další zranění či nepřivodili další komplikace. Zvláště v případě podezření na trauma páteře by neopatrná manipulace s postiženým mohla mít fatální následky. Mnohdy řidič či spolujezdec nemůže vystoupit z vozu kvůli deformacím karosérie či zaklínění. Jestliže zranění nevyžaduje okamžitou pomoc, počkáme s vyproštěním do příjezdu profesionálního záchranného týmu. To samé platí v případě, kdy je zraněný v bezvědomí, ale má zachovány životní funkce – dech a puls. Postiženého nevyprošťujeme, pouze vitální funkce kontrolujeme, než přijede ZZS.

16

Jsou situace, kdy se manipulace se zraněným jeví jako nezbytná. Patří mezi ně vyproštění postiženého z havarovaného vozu v případě hrozícího požáru či výbuchu, pokud je zraněný v bezvědomí bez dechu či hmatného pulsu, nebo pokud registrujeme masivní krvácení, které nejde ve vozidle zastavit. Se zraněným jsme často nuceni manipulovat, pokud charakter zranění a první pomoc při něm vyžaduje umístění do jiné polohy, než ve které se nachází. Nejčastěji v případě, kdy zraněný leží na břiše. U motocyklisty sundáváme ochrannou přílbu, abychom mohli kontrolovat dech a puls, event. ošetřit krvácející rány na hlavě. Při těchto manipulacích je důležité dodržovat následující zásady: Pokud je zraněný při vědomí, komunikujeme s ním a vždy mu předem oznámíme, jakou manipulaci se chystáme provést. Bereme ohled na možnou bolest. Při vyprošťování zraněného z vozidla či jeho přemísťování nebo otáčení, pracujeme nejlépe ve dvou. Vždy počítáme s možností, že má postižený zraněnou páteř, zvláště, pokud je v bezvědomí. Při manipulaci proto působíme v ose páteře. Neotáčíme zraněnému hlavou a nepohybujeme jí do stran. Při vyprošťování z vozidla použijeme Rautekův hmat (Obr.2). Před samotným vyproštěním uvolníme bezpečnostní pás. Zezadu postiženého uchopíme rukou, podvlečenou v podpaždí, za jeho pokrčenou horní končetinu. Druhou rukou, podvlečenou také v podpaždí, mu zároveň podpíráme bradu, abychom udrželi hlavu v ose páteře. Tělo opatrně vytáhneme z vozidla tak, abychom hlavní váhu přenesli na svá

stehna.

Druhý

zachránce

zvedne dolní

končetiny

postiženého.

Je-li

vozidlo

airbagy,

vybaveno

je

třeba

je

deaktivovat.

Pokud nelze,

dáme

pozor,

abychom se

nedostali tělem

mezi

postiženého a

airbag.

Rautekův hmat [www.farm4.static.flickr.com, 2]

17

Přílbu zraněnému motocyklistovi sundáváme velmi šetrně a opět platí nutnost udržet hlavu v ose páteře bez výkyvů do stran či dopředu. K tomu jsou potřeba dva zachránci. Jeden vyvíjí tlak proti dolní čelisti a záhlaví. Tím udržuje krční páteř v tahu a v ose.

Druhý

zachránce

pak

oběma

rukama

přílbu

tahem

pomalu

sundá. (Obr.3)

Sundavání helmy [www.twistysisters.com, 3]

Pokud leží postižený na břiše a nemá na zadní části těla zranění k ošetření, otočíme jej šetrně na záda. K tomu je opět potřeba dvou zachránců, kdy jeden otáčí tělo za rameno a dolní končetinu ve stehenní části a druhý ve stejném rotačním pohybu hlavu tak, aby ji nevychýlil do stran a z osy páteře.

3.4 Zhodnocení stavu zraněného 3.4.1 Prvotní vyšetření Při prvním kontaktu se zraněným a pro náš další postup je důležité prvotní vyšetření postiženého. Nejprve musíme zjistit, zda nehrozí přímé ohrožení života, zhodnocením stavu základních životních funkcí. K tomu slouží certifikovaný postup, sdružený v případě laické první pomoci do třech základních úkonů dle schématu ABC: 

A – Airways – volné dýchací cesty



B – Breathing – stav dýchání



C – Circulation – funkčnost krevního oběhu, event. výskyt závažného krvácení

18

Život ohrožující komplikace je třeba prioritně řešit uvolněním dýchacích cest, zástavou

masivního

krvácení,

případně

neodkladnou

resuscitací

(viz

dále).

[www.zachrannasluzba.cz, 7]

3.4.2 Druhotné vyšetření Po zhodnocení životních funkcí zjišťujeme u postiženého další příznaky traumatu, které život bezprostředně neohrožují, ale mohly by následně komplikovat další stav zraněného. Důležitou roli hraje komunikace s postiženým, kdy mu jednak sdělíme, že jsme připraveni poskytnout první pomoc, a jednak se ho vyptáme na jeho pocity (bolest, dušnost, pohybové problémy, psychický stav, atd.) Sledujeme souvislost komunikace postiženého a jeho orientovanost v čase a prostoru (jaké je vaše jméno, který je den, kde se nacházíte?) Pokud postižený z nějakého důvodu nekomunikuje, pokusíme se získat informace od spolucestujících či svědků nehody.

Postiženého prohlédneme „od hlavy k patě“:  Hlava - Barva v obličeji (nápadná bledost, modřiny), zda mrká, sleduje nás očima. Zornice – Nápadně úzké nebo široké? Jak dýchá (sípe, bublá, chrčí)? Krvácení z nosu, uší, úst, povrchu hlavy? Zvratky kolem úst? Nápadná asymetrie?  Hrudník – Bolestivý? Zvedá se při dýchání pravidelně a symetricky? Jsou patrné známky poranění?  Břicho - Bolestivé? Vzedmuté? Jsou patrné známky poranění?  Končetiny – Schopnost pohybu na pokyn (zvednutí ruky, nohy, sevření dlaně), bolestivost. Viditelné deformity, rány, krvácení? [www.zachrannasluzba.cz, 7]

3.5 Základní neodkladná resuscitace (oživování) Každý občan, kterého se týká povinnost poskytnout první pomoc, by měl znát techniku základní neodkladné resuscitace (odborně kardiopulmonální resuscitace – KPR). Jedná se o život zachraňující soubor úkonů, které je nutné použít vždy, pokud u postiženého zjistíme známky zástavy krevního oběhu – postižený nereaguje na slovní či bolestivý podnět a nedýchá, nebo má pouze občasné lapavé dechy. Pokud tento stav

19

nastane, hrozí primárně tzv. hypoxie mozku (nedostatek kyslíku). Mozek a nervová tkáň jsou velmi náročné na spotřebu vdechnutého kyslíku (až 20% celkového objemu), proto je při jeho nedostatku nervový systém postižený jako první. Při dechové zástavě dochází k nevratným změnám mozkových buněk už po několika minutách. Pokud se nacházíme u postiženého, který nereaguje na slovní či bolestivý podnět a nedýchá, voláme ZZS a zahájíme základní KPR (Obr.):

Základní neodkladná resuscitace – mechanika [www.hazard.com, 4]

 Otočíme postiženého na záda a mírně zakloníme hlavu k uvolnění dýchacích cest  Stlačujeme střed hrudníku frekvencí nejméně 100/minutu do hloubky cca 5cm (u dětí do hloubky cca 1/3 hrudníku)  Pro úspěch je klíčové nepřestávat do příjezdu ZZS. Důvodem k přerušení je pouze vyčerpání zachránce (proto je ideální resuscitovat ve více osobách s častým střídáním) nebo pokud postižený začne reagovat a normálně dýchat. V tom případě kontrolujeme životní funkce do příjezdu ZZS. Dech nejlépe monitorujeme tak, že přiložíme ucho k ústům postiženého a vnímáme třemi smysly: sluchem, citem na tváři a zrakem, zda se zvedá hrudník.  Pozor, ojedinělé lapavé dechy se mohou objevit i v průběhu resuscitace, což není důvodem k jejímu přerušení. [www.firstaid.cz, 6]

20

4 Úraz při dopravní nehodě 4.1 Definice úrazu Úraz lze definovat jako neúmyslné či úmyslné poškození organismu, ke kterému došlo následkem akutní expozice termální, mechanické, elektrické či chemické energie a z nedostatku životně nezbytných energetických prvků či veličin, jako jsou kyslík nebo teplo. [Čelko, 2004, s.1] Jednodušeji lze úraz popsat jako poruchu zdraví, způsobenou náhle a z vnější příčiny. Úrazy obecně rozdělujeme na neúmyslné, které si lze způsobit například při pádu, tonutí, práci, ale také z větší části při dopravní nehodě. Úmyslné úrazy vznikají při násilí proti druhé osobě, vraždě, sebevraždě či během války. V České republice jsou úrazy třetí nejčastější příčinou úmrtí, v případě dětí a dospělých do věku 44 let dokonce hlavní příčinou. Na následky úrazu zemře denně v průměru 20 lidí, z toho dva lidé při dopravní nehodě. V roce 2010 bylo hospitalizováno z důvodu úrazu v České republice více než 190 000 lidí, z toho následkem dopravní nehody téměř 25 000. [www.uzis.cz, 10] Příklady úrazů: tržná rána, zlomenina, amputace, otřes mozku, poranění páteře, střelné poranění, popálenina, zhmoždění částí těla, atd.

4.2 Úraz při dopravní nehodě z pohledu mechaniky Při dopravních nehodách je důležité, jakou rychlostí se vozidlo pohybovalo, zda byl zraněný připoután, zda se rozvinul airbag, jestli došlo k čelnímu, bočnímu nebo zadnímu nárazu a zda došlo k převrácení vozidla. Není-li použit bezpečnostní pás, může dojít k tvz. deceleračnímu traumatu palubní deskou, kdy dochází k poranění měkkých tkání, hrtanu či průdušnice. Hrozí fraktura sterna, poranění hrudníku včetně pneumothoraxu, hemotoraxu a fraktury žeber. V případě čelního nárazu, nebo převrácení vozidla může být nepřipoutaný řidič či spolujezdec vymrštěn mimo automobil. Kromě tržných ran, způsobených částmi karoserie, hrozí náraz těla na pevnou překážku mimo automobil. V těchto situacích dochází nejčastěji k vzniku polytraumat s fatálními následky.

21

Častá jsou poranění hlavy v důsledku setrvačného vymrštění nákladu uloženého bez zajištění na zadních sedadlech či pod zadním oknem. Při volném upnutí pásu může tělo vyklouznout, což vede k poranění dolních končetin. I při správném upnutí pásu může, hlavně při čelním nárazu v rychlosti nad 60km/h, dojít k závažnému traumatu, vzniklému z prudkého pohybu vnitřních orgánů. Spolujezdec s upnutým pásem je ohrožen zhmožděním (kontuzí) srdce, řidiči hrozí zhmoždění jater. Úrazy následkem bezpečnostních pásů se kvalifikují jako tzv. seat belt syndrom. Při nedodržení doporučené vzdálenosti hrudníku od airbagu hrozí po jeho rozvinutí komoce srdce. Nebezpečné je tzv. bičové trauma (whiplash injury), které vzniká často při špatně seřízených opěrkách hlavy. Následkem nárazu dojde k hyperflexi (náhlému pohybu dopředu) a následné hyperextenzi (pohybu vzad) u krční páteře a hlavy. Při nehodách motocyklistů dochází nejčastěji k finálnímu nárazu těla na pevnou překážku s následným zranění hlavy a krční páteře, kdy se riziko zvyšuje při jízdě bez ochranné přílby. Postiženy mohou být ale všechny tělní systémy. Velmi častým zraněním v případě srážky motocyklisty či cyklisty s automobilem je tzv. blatníkové trauma, při kterém dochází k fraktuře bérce. Při srážce chodce automobilem je závažnost zranění závislá na rychlosti a velikosti vozu a na tom, zda chodec přecházel silnici, či ji přebíhal. U dospělého dochází k odhození na kapotu po předešlém podražení nohou nárazníkem. V tomto případě bývají častým zraněním zlomeniny obou dolních končetin a traumata trupu a hlavy. Naopak u dětí dochází v 80% sražení autem k pádu dopředu, mnohdy pod vozidlo. Typická u sražených dětí je tzv. Waddelova triáda, polytrauma, zahrnující frakturu levé kosti stehenní (femuru), roztržení sleziny a úraz hlavy vpravo, způsobený samotným pádem. [BYDŽOVSKÝ, 2008] 4.3 Druhy úrazů při dopravních nehodách 4.3.1 Krvácivá zranění obecně Krvácení je patologický stav, při kterém krev různě rychle uniká porušenou cévní stěnou mimo krevní řečiště. Znamená to vždy oslabení a ohrožení organismu, které je přímo úměrné rychlosti a velikosti krevní ztráty. Celkové množství krve člověka odpovídá zhruba 9 % jeho tělesné hmotnosti (např. dospělý člověk o hmotnosti cca 70 22

kg má asi 6,3 litrů krve). Při malých ztrátách, přibližně do 10 % objemu, stačí rezervní mechanismy ztrátu kompenzovat bez závažnějších patologických projevů. Ztráta nad 10 % objemu je pod možnosti kompenzace bez současného dalšího poškození organismu. Dle velikosti a rychlosti krevní ztráty nastane hemorhagická hypotenze až hypovolemicko-hemorhagický šok.

Klinické příznaky hypovolemicko-hemorhagického šoku: I.

stadium: 

Bledost kůže a spojivek.



Vlhká a studená kůže.



Zrychlený tep, tachykardie 100 až 120/min u dospělého.



Systolický krevní tlak nezměněný nebo jen mírně snížený, či naopak dokonce zvýšený, je však malý systolicko-diastolický rozdíl oproti normálnímu stavu.

II.



Nemocný může být neklidný.



Má pocit žízně, je snížena tvorba moči.

stadium: 

Šedivá až mramorová barva kůže.



Výrazný pokles krevního tlaku.



Tachykardie, která se může změnit na bradykardii, jež je známkou bezprostředně hrozící zástavy oběhu.



Špatně hmatatelný puls.



Další pokles periferní teploty.



Zástava tvorby moči.



Apatie, somnolence až kóma.

Z hlediska první pomoci je důležité rozlišit, zdali se jedná o vnější či vnitřní krvácení. 4.3.1.1 Vnější krvácení z ran Vnější krvácení je viditelné a z pohledu první pomoci většinou ošetřitelné. Nejnebezpečnější je krvácení arteriální, tedy tepenné, kdy hrozí masivní ztráta krve a

23

následně

výše

zmíněný

hypovolemicko-hemorhagický

šok

zraněného,

méně

nebezpečné je pak krvácení venózní (žilní – krev z rány volně vytéká, je tmavá) a nejméně nebezpečné z pohledu krevních ztrát pak krvácení kapilární (vlásečnicové – drobná poranění, tmavá krev na ráně a v její blízkosti). Oba poslední druhy krvácení ošetřujeme standardně sterilním obinadlem, v případě postižení větší žíly pak tlakovým obvazem. Pokud při prvotní prohlídce postiženého zjistíme, že mu z rány stříká, či pulsuje světlá, tedy okysličená krev, jedná se o tepenné krvácení a naším primárním úkolem je toto krvácení zastavit. U menších tepenných krvácení postačuje kompresivní obvaz. Při krvácení z velkých tepen je nutno nejprve vyhledat a prstem stlačit kmen tepny proti nejbližší kosti centrálním směrem. Místa jsou označována jako tlakové body. (obrázek č.2) Komprese slouží zejména k zástavě krvácení do doby, než je krvácející místo ošetřeno kompresivním obvazem. Ten se skládá z krycí sterilní vrstvy, tlakové vrstvy (můžeme použít další nerozbalený obvaz) a fixační

vrstvy

z dalšího

obinadla.

V případě

masivního krvácení, pokud tlakový obvaz prosakuje přes druhou vrstvu, použijeme zaškrcovadlo Tepenné tlakové body [www.ppp.zshk.cz,5]

(turniket).

Dbáme, abychom zaškrcovali vždy od rány směrem k srdci. Šíře zaškrcovadla by měla být vždy alespoň 5 cm. Nejlepší volbou je k tomu určené Martinovo gumové zaškrcovadlo, které je v současné době povinnou výbavou autolékárniček. Pokud je to možné, zaškrcovadlo přikládáme přes oděv v místech mimo klouby. I když zaškrcení traumatizuje okolní tkáň, k patologickým změnám dochází nejdříve po dvou hodinách zaškrcení. Jasnou indikací k zaškrcení je kromě prosaku druhé vrstvy kompresivního obvazu i amputace, masivně krvácející rána s cizím tělesem, masivně krvácející rána vzniklá otevřenou zlomeninou a crush syndrom [BYDŽOVSKÝ, 2008]

24

4.3.1.2 Vnitřní krvácení Náhlá změna rychlosti při dopravní nehodě s následným tupým úderem na hlavu, břicho či hrudník je nejčastější příčinou vzniku traumatu orgánů hlavy, dutiny hrudní či břišní s následným vnitřním krvácením. I účastník, který bezprostředně po nehodě nejeví viditelné známky zranění, může mít závažné postižení vnitřních orgánů. Může se jednat například o mozkolební poranění, zhmoždění či proražení plic, roztržení či utržení sleziny, jater nebo přímo vnitřní poranění tepen. Proto bychom měli být při zhodnocení stavu postiženého velmi ostražití, zvlášť pokud se jedná o nehodu ve velké rychlosti, náraz do pevné překážky či sražení chodce nebo cyklisty. Mezi první příznaky vnitřního krvácení patří bolest, vycházející z místa poranění, narůstající známky slabosti, bledost, mělké dýchání, neklid nebo apatie. Dle velikosti krevní ztráty dochází v různých časových intervalech ke vzniku hemorhagického šoku. Uložíme zraněného do protišokové polohy se zvednutými dolními končetinami, čímž provedeme tzv. autotransfuzi. Pozor, tuto polohu nepoužíváme v případě viditelného krvácení z dýchacích cest nebo při podezření na trauma plic či nespecifické potíže s dýcháním. V tom případě držíme raněného v polosedě. Pokud je zraněný schopen lokalizovat bolest, toto místo můžeme dle možností chladit. Zásadně nepodáváme zraněnému jakékoliv jídlo či pití. Do příjezdu ZZS monitorujeme základní životní funkce. Vzhledem k možné závažnosti následků včetně přímého ohrožení života pacienta je nutný co nejrychlejší transport na specializované pracoviště, nejlépe traumacentrum, vybavené UZ, RTG, CT a laboratořemi s možností následné chirurgické intervence. [ERTLOVÁ, 2006] 4.3.1.3 Příklady krvácivých úrazů dle lokalizace a druhu 

Epidurální krvácení Vzniká krvácením z poraněné tepny mezi lebeční klenbou a tvrdou plenou

mozkovou, většinou v oblasti zlomeniny lebky. Ke krvácení dochází obvykle v průběhu několika hodin po úrazu, ale může vzniknout i podstatně později, za několik týdnů. Postižený se probírá z bezvědomí, do kterého posléze znovu upadá. Dochází k poruchám dechu a tepu, poruchám reakce zornic při osvitu. Epidurální hematomy se vyskytují přibližně jen u 2% hospitalizovaných nitrolebečních poranění, mají však úmrtnost až 25%. [DRÁBKOVÁ, 2002] První pomoc viz. Zlomeniny lebky. 25



Krvácející rány na krku – pro postiženého velká psychická zátěž, i žilní krvácení

bývá poměrně masivní. Při postižení krční tepny hrozí bezprostřední ohrožení života, zraněný vykrvácí během několika minut. Nutná okamžitá zástava či alespoň zmírnění krvácení vytamponováním rány větším množstvím mulu s neprodyšným krytím pomocí igelitu. Raněného umístit do Trendelenburgovy polohy, tedy na záda se zvednutou pánví pro zlepšení krevního návratu. Pozor, tuto polohu nepoužíváme u postižených s dýchacími problémy, zvláště, pokud charakter zranění postihuje i dýchací cesty. (Obr.6)

Trendelenburgova poloha [www.ppp.zshk.cz, 6]



Krvácení z břišních cév – vzniká často při zlomeninách pánve. Krev se hromadí

v retroperitoneu, krevní ztráty jsou značné a krvácení se jen obtížně chirurgicky zastavuje. Vzácné, ale velmi často smrtelné, je pak poranění hlavních břišních cév-aorty a dolní duté žíly. V tomto případě zraněný vykrvácí dříve, než mu může být poskytnuta účinná pomoc. 

Krvácení z přirozených tělních otvorů – lze nazvat jako viditelné krvácení

s vnitřní příčinou, nejčastěji krvácení z nosu (řešit pevným stiskem kořene nosu, předklonem hlavy, tamponádou Gelasponem), krvácení ze zvukovodu (sterilní krytí, nezastavovat odtok, nutné odborné vyšetření, toto krvácení může signalizovat závažné nitrolební poranění), krvácení z dutiny ústní, většinou jako následek vyražených zubů či trauma jazyka (řešit skousnutím většího tamponu či nerozvinutého obvazu) nebo zvláště při dušnosti, doprovodném kašlání či vykašlávání krve jako následek trauma

26

hrudníku, resp. dýchacích cest (poloha v polosedě, ledové obklady na hrudník, protišoková opatření), krvácení z močových cest, pohlavních orgánů a konečníku (řešit položením postiženého na záda, po zajištění nezbytné hygieny položit dostatečně silné sterilní krytí, dolní končetiny ve stehnech překřížit a vypodložit. Přikládat studené obklady na břicho). 4.3.2 Zlomeniny obecně Z pohledu mechaniky úrazu při dopravní nehodě je patrné, že zlomeniny kostí jsou jedním z velmi častých následků. Lze toto zranění definovat jako porušení celistvosti kosti vlivem přímého inzultu. Můžeme se setkat nejen se zlomeninami různých částí horních či dolních končetin, ale také s frakturami ostatních částí skeletu - páteře, pánve, žeber či lebečních a obličejových kostí. Z pohledu první pomoci je pro zachraňujícího důležité dělení zlomenin na: 

otevřené, kdy dochází k proniknutí kostních úlomků přes svalstvo a kůži navenek. Při těchto zlomeninách bývá doprovodným jevem krvácení.



zavřené, kdy zlomenina zůstává kryta svalstvem a neporušenou kůží

Mezi základní příznaky zlomenin patří zřetelné úlomky kosti v otevřené ráně, nenormální postavení končetiny, nadměrná pohyblivost periferní části, krepitace (chrastění) při pohmatu a pohybu, nejasnými příznaky je pak bolestivost, zduření či porucha funkce. Pravidlem pro první pomoc při podezření na jakoukoliv frakturu by mělo být co nejšetrnější zacházení s postiženým. Jedná se o poranění s velkou bolestivostí, mnohdy až za hranicí snesitelnosti, jejíž příčinou nebývá primárně samotná zlomenina, ale poranění úlomky kosti okolní tkáně. Navíc například u fraktury páteře by nešetrná manipulace se zraněným mohla mít fatální následky. Moderní laická první pomoc upřednostňuje, pokud to není nutné, s postiženým zlomeninou nemanipulovat, ale vyčkat do příjezdu ZZS. V žádném případě se nesnažíme zlomenou kost v rámci první pomoci rovnat, maximálně postiženou končetinu znehybníme např. fixací k protilehlé končetině (DK), či uložením do závěsného vaku z trojcípého šátku (HK), aby nedošlo k dalšímu poškození okolní tkáně a cév. Pokud se jedná o otevřenou zlomeninu, ránu sterilně kryjeme.

27

4.3.2.1 Příklady zlomenin dle lokalizace a druhu 

Zlomeniny lebky – zranění, vznikající působením vnějšího násilí na hlavu. Často se

objevuje při pádu na vozovku v případě chodců, cyklistů a motocyklistů a při jízdě bez pásů. Ať už se jedná o zlomeninu klenby lební nebo některé z kostí spodiny lebeční (např. týlní či spánkové), vždy toto poranění charakterizujeme jako život ohrožující z důvodu možného poškození mozku. Příznaky nemusí být na první pohled patrné, varující je však vytékání krve z nosu či ucha nebo silná bolest hlavy. Jasným příznakem je pak porušená celistvost lebky při pohmatu, viditelná deformita nebo vytékání mozkomíšního moku (likvoru) z nosu či ucha. Po čase se může u postiženého objevit tzv. brýlový hematom kolem očí. [BYDŽOVSKÝ, 2008] Pokud je postižený při vědomí, je nutné ho uložit do polohy na zádech s mírně zvednutou horní částí těla. Hlavu vypodložit měkkým předmětem (polštářkem, složenou bundou). Zraněného zklidnit, průběžně s ním hovořit. Sterilně krýt případné otevření lebky včetně otvorů, z kterých vytéká krev či likvor. Pokud je zraněný v bezvědomí, uložíme ho do stabilizované polohy na stranu krvácejícího ucha, které sterilně kryjeme. Nepodáváme žádné jídlo ani pití a dbáme na tepelný komfort postiženého. Ve všech případech voláme ZZS. 

Zlomenina klíční kosti (claviculy) - velmi časté poranění v případě bočního

nárazu vozidla s následným úderem na ramenní kloub, kdy se síla přenáší v dlouhé ose kosti. Klíční kost je spojnicí hrudní kosti (sterna) a lopatky (scapuly). Díky tomu, že je ve své délce esovitě prohnutá, láme se nejčastěji uprostřed. V případě silného nárazu může dojít k otevřené zlomenině. Toto zranění nepatří mezi život ohrožující, nicméně i v tomto případě může dojít k vnitřnímu krvácení z porušení okolních cév úlomky kosti. K příznakům patří aktivní i pasivní pohybová bolestivost v přilehlé oblasti, hmatná deformita a při tlaku na kost bolestivá krepitace, tedy posunování a přeskakování úlomků. Často je patrný otok a krevní výron. Pokud se postavíme k zraněnému čelem, můžeme zaznamenat pokleslé rameno na postižené straně. I v případě laické první pomoci lze zraněnému značně ulevit od bolesti znehybněním horní končetiny pomocí trojcípého šátku s následnou fixací zavěšené ruky k hrudníku. Poškozenou vnější tkáň eventuelně sterilně kryjeme.

28



Zlomenina stehenní kosti (femuru) (obr.4) – jde o tzv. vysokoenergetické

poranění, k jehož způsobení je potřeba velké síly, vzhledem k mohutnosti celé kosti – u dospělého člověka je její průměr 4 až 5 cm. Díky obrovskému rázu dochází často při této zlomenině k poranění okolních cév a tkáně, kdy zranění provází masivní krvácení do okolí lomu. Naopak, na rozdíl např. od zlomenin bérce, jsou otevřené zlomeniny stehenní kosti méně časté. Je to z důvodu bohatého obalení svaly a podkožním tukem. Primárním příznakem bývá deformita stehna, ostrá výrazná bolest a velmi často rychle se rozvíjející krevní výron (hematom). [DRÁBKOVÁ, 2002]

Zlomeniny femuru dle druhu: šikmá, tříštivá, spirální, šikmá otevřena‘[www.efisioterapia.net , 7]

Se zraněným je nutno zacházet šetrně, omezit hybnost postižené končetiny na minimum. Vzhledem k možnosti masivního krvácení z okolních stehenních tepen, poškozených lomem, se toto zranění řadí mezi ohrožující na životě a je proto nutné ihned přivolat ZZS. Do jejího příjezdu monitorujeme životní funkce postiženého s důrazem na příznaky hemorhagického šoku. V případě nutného přenosu zraněného fixujeme

šetrně

postiženou

končetinu k druhé noze pomocí obinadel (Obr.8)

Fixace dolni končetiny, [www2.aofoundation.org, 8]

29

či

trojcípých

šátků

4.3.3 Další možné úrazy 4.3.3.1 Poranění hrudníku a orgánů dutiny hrudní Téměř každý třetí zemřelý při dopravní nehodě umírá v důsledku poranění hrudníku. [ERTLOVÁ, 2006] Ve více než 50% všech hrudních poranění jsou však přítomna i další poranění. Zavřená poranění hrudníku vznikají nárazem či stlačením hrudníku, které při nejasných zevních známkách poranění mohou vést k mnohočetným zlomeninám žeber s těžkou poruchou stability hrudní stěny i k závažným poraněním orgánů dutiny hrudní, někdy obtížně poznatelným. Otevřená poranění hrudníku vznikají násilným mechanickým narušením celistvosti hrudní stěny, přičemž poranění vnitřních orgánů hrudníku bývá často závažnější než poranění hrudní stěny. Mezi kritická hrudní traumata patří obstrukce dýchacích cest, ventilový pneumothorax, otevřený pneumothorax, masivní hemothorax, vlající hrudník (segmentová fraktura žeber) a srdeční tamponáda. 

Pneumothorax - Vzniká vniknutím vzduchu do pohrudniční dutiny při poranění

hrudní stěny (otevřený pneumothorax) nebo plíce při jejím úrazovém protržení (zavřený pneumothorax) a vede ke smrštění plicní tkáně s poruchou její dechové funkce (Obr. 9). Nejzávažnější a život ohrožující je tzv. ventilový pneumothorax, kdy vzniklá komunikace dovoluje pronikání vzduchu do pohrudniční dutiny pouze směrem dovnitř (zpětnému pohybu brání měkké tkáně) a funguje jako ventil. Velmi rychle dochází nejen ke kompresi plíce, ale při přetlaku narůstajícím s každým dechem i k zatlačení srdce a velkých hrudních cév na opačnou stranu hrudníku Smrštěná levá plíce [www.nytimes.com , 9]

a tím ke značnému zhoršení dýchání a krevního oběhu. Může vést až k akutnímu dušení. Nemocný si stěžuje na náhle vzniklou dušnost či náhlé zhoršení dušnosti již stávající. Stav je provázen stavem úzkosti, zrychleným dechem, zapojením pomocných

30

dýchacích svalů, v závažných stavech hmatáme nitkovitý tep a sledujeme projev cyanózy. Okamžité uzavření otvoru v hrudníku, zpočátku i holou dlaní, je život zachraňujícím úkonem, ránu ošetříme krycím poloprodyšným obvazem, který má tři části - sterilní krytí, neprodyšná (igelitová) plena a fixační vrstva. Správně přiložený obvaz by měl zamezit vstupu vzduchu z vnějšku ránou pri nádechu (inspiru) – funkce jednocestné chlopně (Obr.10). Zraněný je uložen v tzv. Fowlerově poloze – v polosedě k usnadnění dýchání. [DRÁBKOVÁ, 2002]

Jednocestná chlopeň, [www.prvni-pomoc.com, 10]



Hemothorax – Vzniká krvácením z poraněných cév hrudní stěny a plic do

pohrudniční dutiny. Jeho nebezpečí spočívá, kromě krevní ztráty, v pozvolném útlaku hrudních orgánů. Vznik bývá pomalý a často je kombinován s pneumothoraxem. Postižený je dušný se známkami rozvoje šoku. Při dýchání možno slyšet zřetelné bublání krve. V každém případě je důležité umístit zraněného do Fowlerovy polohy. Odborná první pomoc spočívá v hrudní drenáži s následným odsátím krve.



Srdeční tamponáda – Nejčastěji vzniká při úrazech hrudníku, kdy je tupý náraz

veden na krajinu srdeční. Poměrně časté zranění od airbagu při nezapnutých bezpečnostních pásech. Masivním rázem dojde ke stlačení srdce mezi hrudním košem a páteří s následným zhmožděním (kontuzí) orgánu a krvácením do osrdečníkového vaku. Perikard je tak vyplněn tekutinou a srdce selhává jako pumpa. Vzniká tak přímé ohrožení života zraněného. Mezi příznaky patří dušnost, šokující bolest v oblasti hrudníku, zvýšená náplň krčních žil, zrychlený puls (tachykardie). Při podezření nutno volat ZZS. [BYDŽOVSKÝ, 2008]

31

4.3.3.2 Poranění páteře a míchy Až 56% všech traumat páteře a míchy vzniká při dopravních nehodách, jedná se tak o jedno z nejčastějších poranění, se kterými se u nehody můžeme setkat. Není pravidlem, že jak páteř, tak mícha mohou být poraněny současně, ale u 60% případů tomu tak je. Základním mechanismem tohoto úrazu je v rámci dopravních nehod násilné ohnutí (hyperflexe) páteře či tzv. bičové trauma (hyperflexe s následnou hyperextensí), kdy prudký pohyb nestačí svaly vyrovnat protitahem. Můžeme se setkat i

s mechanismem

stlačení

(komprese), zvláště u závažných nehod, které provází masivní deformace interiéru vozidla nebo u sražení chodce. Nejčastěji dochází ke zhmoždění (kontuzi), zkroucení (distorzi) či zlomenině

(fraktuře)

nejvíce

pohyblivé části páteře Kompresivní fraktura páteře [www.texashealth.org , 11]

v přechodu krčních a hrudních

obratlů C5 – Th1 (Obr.11) [ERTLOVÁ, 2006] Pokud získáme podezření na poranění páteře, je nutné vždy předpokládat poranění míchy a podle toho s postiženým manipulovat. Varujícími příznaky jsou nepřirozená, strnulá poloha vleže, lokalizovaná bolest zad, otok či zduření na zádech v ose páteře, porucha hybnosti a citlivosti (mravenčení, parestézie) pod úrovní místa poškození.

Častým

doprovodným

příznakem

míšních

traumat

je

dechová

nedostatečnost (respirační insuficience). V rámci první pomoci je nutná velmi šetrná manipulace s postiženým. Není-li to nezbytné, s postiženým až do příjezdu ZZS nemanipulujeme, pouze kontrolujeme životní funkce. Pokud to okolnosti vyžadují, přenášíme raněného výhradně na pevné podložce. 4.3.3.3 Poranění břicha Břišní poranění se vyskytuje asi u 12% úrazů, vzniklých při dopravní nehodě. Mezi úrazy břicha se řadí nejen poranění orgánů v dutině břišní (peritoneu) a v zadním 32

štěrbinovitém prostoru (retroperitoneum), ale i poranění pánve. V důsledku přímého nárazu na břišní krajinu dochází nejčastěji k poranění jater (letalita až 40%) či sleziny. Při mechanismu úrazu decelerací může vzniknout trauma relativně volně uložených orgánů (např. střev) které pokračují v pohybu proti břišní stěně a dochází k jejich roztržení či utržení. Podle neporušení či porušení pobřišnice lze rozdělit úrazy břicha na nepronikající či pronikající. Zde je důležité zmínit riziko infekce s následným vznikem peritonitidy. V případě otevřených poranění břicha se můžeme setkat s výhřezem orgánů, nejčastěji střevních kliček (eviscerace). Velmi často dochází při poranění břicha k silnému vnitřnímu krvácení z břišních orgánů a pánve, které nelze zastavit nebo ovlivnit vnějším tlakem (je nekomprimovatelné). V těchto případech je život zachraňujícím

úkonem

včasný

transport

zraněného

na

břišní

chirurgii

či

traumacentrum s kontinuální monitorací základních životních funkcí. Neodkladně tedy přivoláme ZZS. Klinické zkušenosti ukazují, že při jednoznačném nitrobřišním poranění každé 3 minuty oddálení operačního výkonu zvyšují úmrtnost o 1%. [ERTLOVÁ, 2006] Před příjezdem ZZS uložíme raněného do polohy na zádech s pokrčenými koleny a patami nad podložkou (postižený tak nebude napínat břišní svaly), event. ho necháme, aby se uložil do tzv. úlevové (antalgické) polohy na boku v „klubíčku“. Pokud došlo k vyhřeznutí vnitřních orgánů, nezatlačujeme je zpět, pouze je sterilně kryjeme. Nepodáváme jídlo ani pití! Kontrolujeme životní funkce. 4.3.3.4 Poranění kloubů Klouby jsou součástí skeletu člověka, spojnicí dvou a více kostí vzájemně se dotýkajících. Jejich poranění nebývá ve většině případů život ohrožující, zato se ale řadí ke zraněním s velkou bolestivostí. U dopravních nehod jsou mnohdy součástí sdružených poranění končetin v důsledku přímého nárazu na postižené místo.

Podle závažnosti a mechaniky dělíme kloubní poranění na: 

Zhmoždění (kontuse) – vzniká přímým násilím na kloub, provázené krvácením do okolních měkkých tkání, následným vznikem hematomu, omezením hybnosti a velkou bolestivostí.

33



Podvrtnutí (distorse) – nejčastěji nepřímým násilím, posun kloubu mimo jamku s následným návratem, postihuje okolní vazy s možným krvácením do okolí, rizikem poškození kloubního pouzdra a chrupavek



Vymknutí (luxace) – dochází k posunutí kloubu mimo jamku bez zpětného návratu s následným porušením vazivového aparátu. Nejčastěji při nehodách bývá postižen ramenní kloub. [URBÁNKOVÁ, 2007] Poranění kloubů doprovází velká bolest, krevní otoky (hematomy), viditelné deformity

(hlavně

v případě

vykloubení) a omezení hybnosti (Obr 12). V rámci

první

pomoci

ulevíme

zraněnému znehybněním (imobilizací) končetiny zavěšením do trojcípého šátku a chlazením postiženého místa. Při vykloubení se nepokoušíme o nápravu

(reponaci),

tedy

vrácení

kloubu do jamky. K repozici dochází až Vykloubené rameno [www.stayfitbug.com, 12]

v rámci nemocničního ošetření v celkové anestezii s relaxací svalů.

4.3.3.5 Popáleniny S požárem se u dopravních nehod setkáváme, díky vyspělejším technologiím při bezpečnostní konstrukci automobilů, stále méně častěji. Pokud se tak stane, patří popáleniny k nejzávažnějším poraněním, protože dochází nejen k lokálnímu traumatu, ale i k celkovému postižení organismu. V automobilu jsou velmi hořlavé a nebezpečné látky, které tato zranění způsobují. Jde například o benzín, naftu nebo oleje. Platí pravidlo, že čím je hořlavina mastnější, mazlavější a přilnavější, tím horší popáleniny vznikají. Při autonehodách jsou popáleninami postiženi lidé, kteří včas neunikli z havarovaného vozu a jeho okolí. Jde především o postižené v bezvědomí, zaklíněné ve vozidle, nebo osoby, jejichž primární poranění neumožňuje únik z vraku vozu (např. zlomeniny končetin).

34

Ke vzplanutí hořlavých látek dochází především odlétávajícími jiskrami, od nedopalku cigarety nebo nejčastěji zkratem na elektroinstalaci vozidla. Závažnost popálenin je dána rozsahem (plochou) tzv. pravidlem devíti, hloubkou (stupněm), mechanismem vzniku (u nehod 95% plamenem, 5% opařením např. vroucí chladicí kapalinou), dobou expozice a lokalizací popáleniny. Stupně popálenin: 

I.stupeň – překrvení, zarudnutí, hojí se dny



II.stupeň – s puchýři, hojí se týdny, nejbolestivější a) může se zhojit b) vždy jizva



III.stupeň – poškození ireversibilní, nekróza v celé hloubce, hojí se měsíce K určení

percentuálního

rozsahu

postižení lidského těla slouží tzv. pravidlo devíti (obr.8). Zároveň lze vycházet z toho, že dlaň postiženého je cca 1%. U dětí do čtyř let se však používá jiné percentuální rozložení, protože dětská hlavička je v poměru k tělu větší (hlava 19%, trup zepředu a zezadu 2x 18%, horní končetiny 2x 9,5%, dolní končetiny 2x 15%, genitál 1%) Při 10 – 15% tělesného postižení (u kojenců

5

–

8%)

dochází

ke

generalizované reakci na popáleninový úraz

(popáleninová

nemoc).

Vzniká

zvýšená kapilární pórovitost Pravidlo devíti [www.bing.com , 13]

(permeabilita) a postupně dochází ke

ztrátám tekutin, solí a bílkovin do vnitřního prostředí (intersticia). Rychle, během minut, klesá efektivně cirkulující krevní objem a rozvíjí se hypovolemický šok. Při popálení dýchacích cest nastává jejich otok a rychlý rozvoj syndromu dechové tísně (RDS). [BYDŽOVSKÝ 2008] V rámci první pomoci je nutné nejprve zamezit dalšímu působení tepla odsunem postiženého z místa hoření (bez ohrožení vlastního zdraví). Pokud je to v našich silách, snažíme se popálenému sundat kovové předměty (prsteny, náramky), 35

které drží teplo. Navíc s pozdějším snímáním mohou být kvůli otokům obtíže. Přiškvařené části oblečení nestrháváme. Mimo obličej postižená místa sterilně kryjeme a chladíme, např. vodou. Chlazená plocha by neměla přesáhnout 15% povrchu těla, aby nedošlo k podchlazení (hypotermii). 4.3.3.6 Amputace Amputací rozumíme traumatické oddělení periferní části těla, včetně krytu měkkých tkání s přerušením skeletu. U autonehod se můžeme setkat s méně závažnými amputacemi např. článků prstů až po život ohrožující amputace dolních končetin v oblasti stehna, které provází masivní krvácení ze stehenní (femorální) tepny. U všech amputací je primárním zákrokem v rámci první pomoci, ať už laické, či profesionální, zástava krvácení a odvrácení hemorhagického šoku. Ihned zavoláme ZZS. Pahýl zaškrtíme (viz krvácivá zranění) a sterilně kryjeme. Zraněného umístíme do autotransfuzní polohy. Pokud to okolnosti dovolují, měli bychom se pokusit najít amputát, který zabalíme do sterilní gázy a uložíme v igelitovém pytlíku do chladného prostředí k event. replantaci. Indikovány pro replantaci jsou hlavně amputace na horních končetinách, konkrétně prsty, amputace v dlani či zápěstí. [DRÁBKOVÁ, 2002] 4.3.3.7 Polytrauma Dopravní nehody jsou příčinou 80% všech polytraumat. Jedná se o úrazové postižení alespoň dvou tělesných (orgánových) systémů, z nichž nejméně jedno způsobuje poruchu základní životní funkce (vědomí, dýchání, oběh). Nejčastěji hrozí polytrauma při srážce dvou vozidel nebo nárazu vozidla do pevné překážky ve vysoké rychlosti a sražení chodce automobilem, jedoucím více než 50km/h. V těchto případech dochází nezřídka ke sdruženým poraněním hlavy, krční páteře, dolních končetin, hrudníku a pánve. Každé toto poranění může být ohrožujícím na životě. Letalitu na polytrauma dělíme do tří základních skupin na základě časového intervalu: 

Bezprostřední – 50% všech úmrtí – v průběhu prvních 30 minut. Příčinou bývají těžká postižení CNS (devastující poranění mozku nebo míchy – lacerace), velkých cév nebo srdce.

36



Časná – 30% úmrtí – do 4 hodin po úrazu. Nejčastější příčinou bývá obstrukce dýchacích cest, hemo-pneumothorax, lacerace jater a sleziny. Mnohdy lze tato úmrtí odvrátit při poskytnutí kvalitní první pomoci, zejména včasným zajištěním DC, úspěšným odvrácením hypovolemického šoku či rychlým transportem k definitivnímu chirurgickému ošetření.



Pozdní – 20% úmrtí – po více než čtyřech hodinách. Příčinou bývá akutní plicní nebo multiorgánové selhání. [DRÁBKOVÁ, 2002]

První pomoc v sobě sdružuje úkony, které primárně používáme při řešení jednotlivých úrazů. Po zavolání ZZS provádíme protišoková opatření, polohování, stavění krvácení, krytí ran a event. imobilizaci fraktur. Vždy vnímáme, jaké je roční období a jaká je okolní teplota. Většina závažnějších zranění s sebou nese narušení termoregulace postiženého, zvláště například šokové stavy či závažnější druhy popálenin. Proto zajistíme do příjezdu záchranné služby tepelný komfort všech postižených. V zimě k tomu využijeme na místě dostupných prostředků – deky, bundy, atd. V létě naopak chráníme zraněné před přímým slunečním zářením. Ve všech případech nám bude dobrým pomocníkem zlatostříbrná termoizolační nebo také izotermická fólie, která je povinnou

výbavou

autolékárniček.

Pokud

chceme

postiženého ochránit před prochladnutím, zabalíme ho šetrně do deky a poté do izotermické fólie stříbrnou stranou dovnitř. Pokud ho chceme ochránit proti přehřátí, přikryjeme zraněného stříbrnou vrstvou ven. Navíc je fólie nepromokavá, a lze ji tudíž použít jako clonu proti dešti Izotermickáfólie [www.bexamed.cz, 14]

nebo jako podložku. Pozor, obličej fólií nepřikrýváme!

37

5 Praktická část 5.1 Statistika k zamyšlení 5.1.1 Graf: Vývoj nehodovosti na silnicích a dálnicích ČR v letech 1993 až 2011

250000

Počet nehod

200000 150000 100000

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

0

1993

50000

[Graf 1, www.policie.cz, 1 ]

Zjištění, vyplývající z uvedeného grafu:  Poměrně strmý nárůst nehodovosti v letech 1993 – 1999. Způsoben zřejmě vzrůstajícím počtem obsahově silných vozů a jejich snadnější finanční dostupností.  V letech 2000 – 2005 stagnace cca 200 000 nehod ročně.  Mírný pokles v letech 2006, 2007 a 2008, způsobený zavedením bodového systému. Vzhledem k tomu, že se jedná pouze o nepatrný pokles, očekávání radikálního snížení nehodovosti ze strany zákonodárců se nenaplnila.  Strmý pokles nehodovosti v letech 2009 až 2011. Velmi pravděpodobně způsoben legislativní změnou povinnosti pro hlášení nehod v souvislosti se škodou na majetku z původních 50 000 na současných 100 000 Kč.  Pozitivním zjištěním je fakt, že zatímco se v průběhu sledovaných let počet automobilů v Česku téměř zdvojnásobil (1993 – 2 748 000, 2010 – 4 480 000), počet nehod nevzrůstá.

38

5.1.2 Tabulka: Přehled úrazovosti při dopravních nehodách v letech 1993 – 2011

ROK 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

USMRCENO

TĚŽCE ZR.

LEHCE ZR.

1355 1473 1384 1386 1411 1204 1322 1336 1219 1314 1319 1215 1127 956 1123 992 832 753 707

5 629 6 232 6 298 6 621 6 632 6 152 6 093 5 525 5 493 5 492 5 253 4 878 4 396 3 990 3 960 3 809 3 536 2 823 3 092

26 821 29 590 30 866 31 296 30 155 29 225 28 747 27 063 28 297 29 013 30 312 29 543 27 974 24 231 25 382 24 776 23 777 21 610 22 519

[Tabulka 1, www.policie.cz, 1]

Zjištění, vyplývající z uvedené tabulky:  I přes stále se zvyšující úroveň pasivních prvků ochrany posádky i celkovou neustálou modernizaci vozového parku v ČR stagnoval počet usmrcených a lehce zraněných s výjimkami až do roku 2007. Naopak, v počtu těžce zraněných dochází k pravidelnému poklesu už od roku 2003. Tento nesoulad ve vývoji nedokáži vysvětlit.  Od roku 2008 počet usmrcených nepřekročil magickou hranici 1000 osob a stále klesá, což lze považovat jak za úspěch stupňující se dopravněbezpečnostní osvěty, tak i stále dokonalejších metod a vybavení záchranných týmů – ZZS a HZS.

39

5.1.3 Tabulka: Přehled viníků u nehod se smrtelným zraněním - 2011

Vinící nehod řidiči osobních automobilů sólo řidiči nákladních automobilů řidiči motocyklů řidiči nákladních automobilů s návěsem řidiči autobusů nezjištěný řidič řidiči malých motocyklů řidiči pojízdných pracovních strojů a traktorů řidiči osobních automobilů s přívěsem řidiči tramvají a trolejbusů cyklisté chodci

Usmrcení 489 63 41 24 9 12 4 6 4 4 22 26

[Tabulka 2, www.policie.cz, 1]

Zjištění, vyplývající z uvedené tabulky:  Z celkového počtu připadá nejvíce smrtelných nehod na vrub řidičů osobních automobilů, kterých je ale na silnicích také největší počet.

5.1.4 Graf: počet úmrtí na 1000 nehod u vybraných druhů vozidel 2011 30

motocykl

25 malý motocykl

20 15

nákladní automobil

10

osobní automobil

5

autobus

0 počet usmrcení

[Graf 2, www.policie.cz, 1]

Zjištění vyplývající z uvedeného grafu:  V přepočtu na tisíc nehod mají nejzávažnější následky na svědomí řidiči jednostopých motorových vozidel, kteří jsou zároveň nejčastěji postiženi.

40

5.1.5 Tabulka: druhy nehod Druh srážky s jedoucím vozidlem s vozidlem stojícím s pevnou překážkou s chodcem se zvěří s vlakem jiný druh nehody

Počet nehod

Počet usmrcených

28 268 13 398 18 134 3 402 4 089 154 7 702

295 8 159 153 3 15 74

[Tabulka 3, www.policie.cz, 1]

Zjištění, vyplývající z uvedeného grafu:  Nejvíce usmrcených osob bylo při nehodách, končících vzájemnou srážkou jedoucích vozidel - téměř 42% z celkového počtu usmrcených osob. U tohoto druhu nehody je pak nejtragičtější čelní srážka jedoucích vozidel – 158 usmrcených. Procentuelně nejtragičtěji končí nehody s vlakem.

5.1.6 Tabulka: Nehody, zaviněné pod vlivem omamných látek – 2011

pozitivní nález alkoholu nebo drog - zjištěné množství hladina alkoholu méně než 0,24‰ hladina alkoholu 0,24 až 0,5‰ hladina alkoholu 0,51 až 0,8‰ hladina alkoholu 0,81 až 1,0‰ hladina alkoholu 1,1 až 1,5‰ hladina alkoholu 1,51‰ a vyšší kombinace požití drog i alkoholu požití drog

nehod

usmrcení

659 314 316 201 784 2 952 16 149

13 1 8 3 20 42 2 8

[Tabulka 4, www.policie.cz, 9]

Zjištění, vyplývající z tohoto grafu:  Poměrně vysoký počet nehod řidičů se zjištěným množstvím do 0,24‰ je

41

způsoben více než samotným ovlivněním pozornosti a stylu jízdy spíše značným množstvím řidičů, usedajících za volant po konzumaci „jednoho piva“.  Strmý nárůst počtu nehod pod vlivem alkoholu s množstvím nad 1‰ v krvi a více než 4 násobný počet nehod při množství 1,51‰ je jasnou odpovědí, že schopnost řídit motorové vozidlo v tomto stavu je naprosto minimální.

42

5.2 Výzkum 5.2.1 Test V další části jsem se rozhodl provést výzkum znalosti první pomoci u dopravních nehod mezi laickou veřejností. Chci ověřit domněnku, že znalost hlavně moderních doporučovaných postupů není mezi laiky dobrá. Sestavil jsem test, který obsahuje 12 otázek (viz příloha – Test). Otázky jsem se snažil koncipovat tak, aby obsáhly základní

škálu postupů laika, který se stane

účastníkem dopravní nehody se zraněním. Počínaje znalostí tísňových telefonních linek a konče doporučovanými postupy u konkrétních typů poranění. Na každou otázku jsem nabídl čtyři odpovědi, z nichž jedna je vždy správně. Odpovědi jsou koncipovány převážně tak, aby mezi nimi byly i postupy, které se již nepoužívají, protože byly neustálým zdokonalováním doporučených postupů v urgentní medicíně překonány. Chtěl jsem tím zjistit, zdali se tato nová pravidla daří mezi širokou veřejnost šířit. Zároveň jsem záměrně zařadil mezi odpovědi i naprosto nesmyslné postupy, které by měl respondent vyloučit již díky „selskému“ rozumu. Vzorek respondentů jsem se snažil vybrat tak, aby mezi nimi byly rovnoměrně zastoupeny všechny věkové kategorie, počínaje plnoletostí, kdy platí ze zákona povinnost poskytnout první pomoc, pokud tím dotyčná osoba není ohrožena na zdraví a životě. Polovina respondentů jsou řidiči, polovina neřidiči. Toto rozdělení mi umožní porovnat, zdali povědomí o první pomoci při dopravních nehodách přímo úměrně souvisí s absolvováním autoškoly. Každou správnou odpověď klasifikuji jedním bodem. Celková známka z testu vychází ze součtu bodů za správné odpovědi takto: 

Výborná znalost první pomoci...........................12 bodů



Velmi dobrá znalost první pomoci.............10 – 11 bodů



Dobrá znalost první pomoci...........................8 – 9 bodů



Nedostatečná znalost první pomoci.......7 a méně bodů

Poznámka: u následujícího vyhodnocení je správná odpověď vyznačena tučně.

43

5.2.2 Vyhodnocení jednotlivých otázek Otázka č.1 Uveďte tísňová čísla jednotlivých složek Integrovaného záchranného systému (IZS): Policie ČR - 158 Zdravotnická záchranná služba - 155 Hasičský záchranný sbor - 150

4 Sp r ávn ě Šp atn ě 48

[Graf 3, vlastní ]

Poznámka: u špatných odpovědí se jednalo pouze o přehození jednotlivých čísel. Otázka č.2 U dopravní nehody se zraněním voláme: a) b) c) d)

Policii ZZS HZS Všechny, je jedno v jakém pořadí

1

6

4 a b c d 41

[Graf 4, vlastní]

Poznámka: správná odpověď vychází z logiky věci. Z důvodu omezení prodlení při poskytnutí odborné první pomoci je nutné volat ZZS. Informaci o nehodě předá po vyslání zasahujícího vozu dispečink ZZS ostatním složkám IZS.

44

Otázka č.3 Občan, starší 18 let, přítomen u dopravní nehody, je povinen: a) b) c) d)

Poskytnout zraněným první pomoc v každém případě Poskytnout zraněným první pomoc, pokud má odborné předpoklady Poskytnout zraněným první pomoc, pokud není sám ohrožen na zdraví či životě Poskytnout zraněným první pomoc, pokud mu nevadí pohled na krev 0 18

a b c

33

d

1

[Graf 5, vlastní]

Poznámka: správná odpověď vychází z § 150 trestního zákona č. 40/2009 Sb. Otázka č.4 Základní neodkladnou resuscitaci (oživování) je nutno provést: a) b) c) d)

pokud postižený masivně krvácí a má puls pod 30/min. pokud postižený nereaguje na oslovení ani na bolestivý podnět pokud je postižený v bezvědomí a počet dechů je nižší než 15/min. pokud postižený nekomunikuje a nedýchá nebo má jen lapavé dechy 0 16

a b c

31

5

d

[Graf 6, vlastní]

Poznámka: správná odpověď vychází z doporučení Evropské rady pro resuscitaci „Guidelines for resuscitation“ z roku 2010, které je aplikováno i v ČR.

45

Otázka č.5 Základní neodkladnou resuscitaci dospělého provádíme: a) b) c) d)

rozpažováním a zpažováním horních končetin zraněného v počtu 30/min. umělým dýcháním „z plic do plic“ v počtu 30/min. střídavě 15 stlačení hrudníku a 2 vdechy do plic stlačováním hrudníku do hloubky 5cm v počtu 100/min. 1

3 a

20

b c 28

d

[Graf 7, vlastní]

Poznámka: Nejvíce respondentů (28) zvolilo chybnou odpověď (c), která, byť s jinými poměry (30:2) koresponduje se starším doporučením Evropské rady pro resuscitaci, provádět srdeční masáž střídavě s umělým dýcháním. Od tohoto doporučení se v rámci laické první pomoci upouští. Jednak z důvodu neochoty zachránců poskytovat umělé dýchání, jednak z jeho sporné účinnosti v rámci laické KPCR.

Otázka č.6 Za volantem poškozeného vozu při dopravní nehodě sedí řidič, který nejeví žádné viditelné znaky zranění, je však v bezvědomí, ale dýchá a má hmatný puls: a) b) c) d)

Vytáhneme postiženého z vozu a začneme oživovat nejprve bolestivým podnětem Postiženého nevytahujeme, zavoláme ZZS a do příjezdu kontrolujeme dýchání Vytáhneme postiženého z vozu, umístíme do stabilizované polohy a zavoláme ZZS Postiženého nevytahujeme, ale umístíme do úlevové polohy a zavoláme ZZS 8

0 a

7

b c 37

d

[Graf 8, vlastní]

Poznámka: obáváme se úrazu páteře, proto s postiženým až do příjezdu ZZS v tomto případě nemanipulujeme.

46

Otázka č.7 Tepenné krvácení poznáme, pokud: a) b) c) d)

Z rány v rytmu srdce vystřikuje světle červená krev Z rány nepřetržitě vytéká tmavá krev Z rány ve frekvenci dýchání pulsuje tmavá krev Má okolí rány bledý odstín a krev má fialovou barvu 5

1

2

a b c d 44

[Graf 9, vlastní]

Poznámka: tepenným systémem koluje okysličená, tedy světle červená krev. Srdce, působící jako pumpa, udává rytmus vystřikování krve z tepenné rány.

Otázka č.8 Postižený krvácí z tepny v dolní části lýtka: a)

Provedeme kompresi tepenného tlakového bodu, ránu ošetříme tlakovým obvazem ve třech vrstvách a v případě dalšího krvácení zaškrtíme v horní části stehna b) Ránu ošetříme tlakovým obvazem a postiženému podáme nejméně půl litru vody k doplnění tekutin do krevního oběhu c) Zaškrtíme tepnu 3cm nad ránou, poté ošetříme tlakovým obvazem a zaškrcení povolíme d) Nezaškrcujeme, končetina by mohla odumřít. Ránu překryjeme igelitem a převážeme 2 11 a b c 6

33

d

[Graf 10, vlastní]

Poznámka: primárním úkonem je zastavit krvácení tlakovým obvazem. Škrcení tepny se provádí vždy v horní části končetiny, kde probíhá jen jedna kost.

47

Otázka č.9 Která zlomenina ohrožuje život zraněného kvůli vykrvácení? a) b) c) d)

Zlomenina pánve Zlomenina bérce Zlomenina krčního obratle Zlomeniny nosních kostí 3 10

19

a b c d

20

[Graf 11, vlastní]

Poznámka: správná odpověď je dána tím, že se v oblasti pánevních kostí nachází množství venozních plexů a probíhajících tepen. K vykrvácení může dojít během několika minut.

Otázka č.10 Postižený má zavřenou zlomeninu stehenní kosti. Pokud je to možné, až do příjezdu ZZS s ním nemanipulujeme. V případě nutnosti přenosu zraněného mu zlomenou nohu znehybníme: a) b) c) d)

Improvizovanou dlahou (větev, tyč), fixovanou nad kolenem, v kyčli a v podpaždí Tak, že jeden zachránce táhne zraněného v tzv. Rautekově hmatu a druhý nese postiženou končetinu v mírném protitahu a úhlu 15 stupňů k ose páteře Fixací k druhostranné končetině Improvizovanou dlahou (větev, tyč), fixovanou ke kotníku, nad kolenem a nad zlomeninou 4

1

a b

26

21

c d

[Graf 12, vlastní]

Poznámka: fixace dolní končetiny ke druhé umožňuje šetrnou manipulaci se zraněným, navíc ne vždy je k dispozici rovná větev či tyč. Proto se tato fixace již nedoporučuje.

48

Otázka č. 11 Motocyklistovi, který je po nehodě v bezvědomí, sejmeme přílbu: a)

Tahem v ose těla jeden zachránce oběma rukama snímá přílbu, druhý fixuje hlavu mírným tlakem jednou rukou proti dolní čelisti, druhou za záhlaví, aby udržel páteř v tahu a ose. b) Opatrným spirálovitým pohybem, vyvarujeme se při tom silného tahu c) Jako laici v žádném případě přílbu nesnímáme, pouze uvolníme plexi štít a zakloníme hlavu d) Přílbu stáhneme tak, aby byla spodní hrana ve výši čela. Můžeme tak kontrolovat dech, event. provést umělé dýchání, aniž bychom museli podkládat hlavu zraněného 5 17

a b c

1

29

d

[Graf 13, vlastní]

Poznámka: překvapující procento špatných odpovědí. Sundání přílby dle uvedeného schématu je z důvodu kontroly a event. uvolnění dýchacích cest nutností.

Otázka č.12 Mezi povinný obsah autolékárničky podle nové vyhlášky NEPATŘÍ: a) b) c) d)

Plastová rouška Pryžové rukavice Isotermická fólie Spínací špendlík 2

3 11

a b c

36

d

[Graf 14, vlastní]

Poznámka: správná odpověď vyplývá z ustanovení vyhlášky č. 283/2009 Sb. o druhu lékárniček a jejich obsahu.

49

5.2.3 Celkové vyhodnocení testu

Identifikační údaje

Počet

Řidič

27

Neřidič

25

Muž

22

Žena

30

Věk 15 - 18

16

Věk 19 - 30

10

Věk 31 - 60

21

Věk 61 a více

5

Celkem respondentů

52

[Tabulka 5, vlastní]

Klasifikace 1

1

2

3

4

Řidič

3

11

9

4

Neřidič

4

8

8

5

1

2

3

4

Muž

2

9

7

4

Žena

5

10

10

5

[Tabulka 6, vlastní]

Klasifikace 2

[Tabulka 7, vlastní]

Klasifikace 3

1

2

3

4

Věk 15 - 18

0

8

4

4

Věk 19 - 30

3

4

2

1

Věk 31 - 60

4

6

8

3

Věk 61 a více

0

1

3

1

Celkem

7

19

17

9

[Tabulka 8, vlastní] Poznámka: 1 – Výborně, 2 – Velmi dobře, 3 – Dobře, 4 – Nedostatečně

50

6 Diskuze Očekávat od laika, že bezchybně a bez zaváhání provede po příjezdu k dopravní nehodě všechny úkony, včetně první pomoci zraněným, které jsem se snažil ve své práci popsat, je utopie. Někteří z nás nesnáší pohled na krev, jiní nedokáží reálně uvažovat ve stresových situacích. Někteří jsme nerozhodní, jiní naopak příliš zbrklí. Pro některé je problémem konání naříkající člověk, jiní mají prostě jen obecný strach. Účast u dopravní nehody je sama o sobě stresující záležitost, násobená, pokud se jedná o nehodu se zraněním, či nehodu s fatálním koncem. Jsem přesvědčen, že každý z nás, ať už patří do jakékoliv výše zmíněné skupiny a možná právě proto, by měl alespoň v teoretické rovině oplývat základními znalostmi první pomoci.

Toto mé tvrzení umocňuje fakt, že žijeme v době, kdy urgentní

přednemocniční a nemocniční péče kráčí mílovými kroky ke stále větší dokonalosti. Počínaje hustotou stanovišť ZZS, vybaveností vozidel ZZS, odbornou způsobilostí záchranářů a lékařů a konče vybaveností traumacenter a stále dokonalejšími záchranářskými či operačními postupy. Zranění, která by byla ještě před třiceti lety fatálními, dnes dokážeme léčit a vyléčit.

A právě proto je schopnost poskytnout

laickou první pomoc zástavou či zmírněním masivního krvácení nebo uvolněním dýchacích cest tak důležitá. Dává totiž zraněnému šanci a zároveň následně profesionálnímu záchrannému týmu možnost konat. Mé prvotní předpoklady, že povědomost o laické první pomoci mezi širokou veřejností není dobrá, se na základě vyhodnocení testu nepotvrdily. Na druhé straně nelze ani konstatovat, že je nad očekávání dobrá. Pouze 7 respondentů napsalo test bez chyby. Zajímavějším zjištěním je fakt, že rozdíl v úrovni znalostí první pomoci mezi řidiči a neřidiči je zanedbatelný. Pokud budu vycházet z toho, že základní znalost problematiky prokázal ten, kdo napsal test s maximálně třemi chybami, tak řidičů bylo 14, neřidičů 12. Výsledkem je zjištění, že absolvováním autoškoly, kde je samozřejmě výuka první pomoci povinná, se povědomost o této problematice mezi veřejností nezvyšuje. Samostatnou kapitolou je pak povědomí či spíše nevědomí laiků o nových metodách první pomoci, což dokazují otázky č. 5 a 10. Extrémem, při kterém mi poněkud zatrnulo, byl pak převažující počet špatných odpovědí na otázku č. 11, kdy 29

51

respondentů by svou nečinností zúžilo v případě dušení motocyklistovi šanci přežít a 5 respondentů by mu svým nesmyslným konáním v případě zranění krční páteře způsobilo téměř jistě smrt. Závěrem této diskuze budiž zjištění, že každý z nás by se měl ve svém zájmu i v zájmu svých blízkých v poskytování první pomoci samostatně vzdělávat. Dostupných materiálů je, zvláště v dnešní mediální době, nepřeberné množství. Nejsem totiž přehnaný optimista, a je mi tudíž jasné, že apelovat na širší a kvalitnější vzdělanost laické veřejnosti v otázkách první pomoci ze strany státu by bylo jen výkřikem do tmy. Je to na každém z nás. Ne nadarmo se říká „nikdy nevíš...“

52

Závěr Hlavním cílem mé práce bylo seznámit a rozšířit povědomí laické veřejnosti s problematikou úrazů při dopravních nehodách a hlavně první pomocí při nich. Nechtěl jsem jen „zvedat varovný prst“. Záměrem bylo vytvořit ucelený materiál, který bude nejen završením mého tříletého studia oboru Diplomovaný zdravotnický záchranář, ale který hodlám použít i v budoucnosti. Po skončení studia budu zařazen do týmu záchranářů MVČR, kde dnes pracuji jako řidič vozidla ZZS. Mezi pracovní náplň tohoto týmu patří pravidelné proškolování zaměstnanců MVČR, používajících referentská vozidla, v problematice první pomoci. A právě v rámci těchto školení chci svou práci využít. Na základě dílčích cílů jsem v první části seznámil čtenáře s pojmem „dopravní nehoda“, včetně toho jaký je mechanismus, z jakých důvodů vzniká a jak se vzniku nehody z pozice řidiče či chodce vyhnout. Nezapomněl jsem popsat základní úkony, které by měl každý řidič znát, pokud přijede k dopravní nehodě, počínaje použitím bezpečnostní vesty a odstavením svého automobilu a konče manipulací se zraněnými v místě nehody. Hlavní část jsem věnoval možným a hlavním úrazům při dopravních nehodách a první pomoci při nich. Snažil jsem se, aby tato kapitola byla „čtivá“ bez zbytečných odborných podrobností a tudíž laikům srozumitelná. V Praktické části jsem vytvořil statistiky dopravních nehod, úrazů a úmrtí při nich v uplynulých letech s cílem zjistit, zda vývoj nehodovosti stoupá, či klesá a v závislosti na čem. Pozitivním zjištěním budiž fakt, že zatímco nehodovost stagnuje, počet úmrtí poslední roky klesá. I přesto jsou čísla hrozivá a každého, kdo si tyto statistiky přečte, by měla donutit k zamyšlení. V praktické části jsem také vyhodnotil test první pomoci, jehož výsledky nepotvrdily mou obavu ze špatného povědomí široké veřejnosti o zásadách první pomoci. Věřím, že všechny mnou stanovené cíle této práce byly naplněny a že „nezapadne“ v archivu ostatních absolventských prací. Já osobně se budu snažit ji i nadále využít. Třeba nebudu sám.

53

Резюме Темой моей выпускной работы, которую я выбрал, стали Травмы при дорожно-транспортных авариях. По профессии я водитель машины санитарномедицинской скорой помощи при Министерстве внутренних дел Чешской республики. Мы принимаем участие и у дорожно-транспортных аварий. Интересно, в какой кратчайший момент может происходит девастация человеческого организма при дорожной аварии. Физический организм челобека легко повреждится напр. при ударе машины в твердый барьер в скорости 40-50 км в час, является для него этот факт фатальным. Ребенок при таком ударе брошен вперед с огромной силой, как бы его вес представлял 300 кг. Удар при такой скорости также фаталный. Для многих участников дорожного движения являются данные факты недостаточно известными. В своей работе показываю не только причины автоаварий, но уделяю особое внимание о последствиях, с которыми может встретиться любой из нас. Затем обращаю внимание на травмы, которые могут при дорожно-транспортных авариях случиться и на принципы непрофесионалной первой помощи. Я обясняю непрофессионалом некоторые стандартные и новые способы первой медицинской помощи при дорожно-транспортных авариях. В практической части создаю несколько графиков, в которых я сравниваю количество дорожно-транспортных аварий в Чешской Республике с начала 1993 года и завершением в 2011 году. В этих графиках я показиваю не только количество дорожно-транспортных аварий, а также число раненых и погибших в те годы. Например, в 1993 году погибло на дорогах Чешской Республикы 1355 людей, пока что в 2011 году 707 людей. Ето хорошее сообщение. Дальше я представляю резултаты проверки знаний первой помощи у водителей и неводителей. В соответствии с этими тестами не являются хорошие знания по оказанию первой помощи.

Ключевые слова: Дорожно-транспортные аварии, Пострадавший.

54

Травмы, Первая помощ,

Seznam použité literatury Knižní publikace: 1.

ADAMS, B., HAROLD C. E., SUCHARDOVÁ I. Sestra a akutní stavy od A do Z. 1. vyd. Praha : Grada, 1999. 488 s. ISBN 80-7169-893-8.

2.

BERAN, T. Dopravní nehody. Praha : Computer Press, 2007. 172 s. ISBN 80-2511791-4.

3.

BYDŽOVSKÝ, J. Akutní stavy v kontextu. Praha : Triton, 2008. 450 s. ISBN 978-80724-815-6.

4.

BYDŽOVSKÝ, J. Tabulky pro medicínu prvního kontaktu. Praha : Triton, 2010. 239 s. ISBN 978-80-7387-351-6.

5.

DRÁBKOVÁ, J. Polytrauma v intenzivní medicíně. Praha : Grada, 2002. 308 s. ISBN 80-247-0419-6.

6.

ERTLOVÁ, F., MUCHA, J. a kol.

Přednemocniční neodkladná péče. Brno :

Mikadapress, 2006. 368 s. ISBN 80-7013-379-1. 7.

FAUS, P. Autoškola. 1. vyd. Praha : Grada, 2011. 192 s. ISBN 978-80-247-3870-3

8.

ŠTANDERA, J., KOVALČIKOVÁ, D. Zákon o provozu na pozemních komunikacích. Komentář. 2. vyd. Praha : C.H.Beck, 2012. 410 s. ISBN 978-80-7400-418-6.

9.

URBÁNKOVÁ, K., GREIFFENEGGOVÁ, L. První pomoc na cestách. Computer Press, 2007. 96 s. ISBN 978-80-251-1569-5.

10. VOKURKA, J., HUGO. J. a kol. Velký lékařský slovník. 9. vyd. Praha : Maxdorf, 2009. 1159 s. ISBN 978-80-7346-202-5.

Seriálové publikace 1.

ČELKO,

A.

M.

Epidemiologie

úrazů

v

České

republice. Postgraduální

medicína. 2004. roč. 15, vol. 4, s. 1-2, ISSN 1214-7664.

Zákony a vyhlášky 1.

Česko. Zákon č. 361 ze dne 14. září o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2004.

55

2.

Česko. Vyhláška č. 283 ze dne 15. září, která novelizuje vyhlášku č. 341/2002Sb. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2009.

Internetové zdroje 1.

www.policie.cz [online] 2010 cit. [2012-01-25] Statistika nehodovosti. Dostupné z http://www.policie.cz/clanek/statistika-nehodovosti-178464.aspx

2.

www.ibesip.cz [online] 2010 [cit 2011-28-12]

Defenzivní jízda. Dostupné z

http://ibesip.cz/471_Zasady-bezpecne-jizdy/Defenzivni-jizda 3.

www.mdcr.cz [online] 2006 [cit. 2012-02-08]

Srovnání vývoje dopravní

nehodovosti. Dostupné z https://www.sydos.cz/cs/nehody/vyvoj-nehod20078.pdf 4.

www.mvcr.cz [online] 2010 [cit. 2012-01-25]

Integrovaný záchranný systém.

Dostupné z http://www.mvcr.cz/clanek/pojmove-oblasti-integrovany-zachrannysystem.aspx 5.

www.mvcr.cz [online] 2004 [cit. 2012-01-25] Vyprošťování osob z havarovaných vozidel. Dostupný z http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/hasici/izs/bojrad/ml_d2.pdf

6.

www.firstaid.cz [online] 2010 [cit. 2012-01-06] Guidelines 2010. Dostupný z http://firstaid.cz/attachments/article/20/Resuscitace%202010.pdf

7.

www.zachrannasluzba.cz [online] 2011 [cit. 2012-02-03] Prvotní vyšetření. Dostupný z http://www.zachrannasluzba.cz/prvnipomoc/prirucka/3.html

8. www.cs.wikipedia.org

[online] 2011

[cit. 2011-29-12]

Dopravní nehoda.

Dostupný z http://cs.wikipedia.org/wiki/Dopravn%C3%AD_nehoda 9. www.policie.cz [online] 2010

[cit. 2012-01-04] Návykové látky. Dostupný z

http://www.policie.cz/clanek/narodni-protidrogova-centrala-skpv-navykove-latkynavykove-latky.aspx 10. www.uzis.cz [online] 2010 [cit. 2012-01-06] Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz

ČR 2010.

Dostupný

z http://www.uzis.cz/rychle-informace/pracovni-

neschopnost-pro-nemoc-uraz-ceske-republice-roce-2010

56

Obrázky v textu 1.

www.policie-cr.cz

[online] [2012-02-03] Dopravní nehoda. Dostupný z

http://www.policie-cr.cz/produkty_foto/produkt-1247828758.jpg 2.

www.farm4.static.flickr.com [online] [2012-02-03] Rautekův hmat. Dostupný z http://farm4.static.flickr.com/3280/2934332104_eb7b90eb10.jpg

3.

www.twistysisters.com [online] [2012-02-09] Sundavání helmy. Dostupný z http://www.twistysisters.com/images/FirstScene3.jpg

4.

www.hazard.com

[online]

[2012-02-09] Mechanika resuscitace. Dostupný z

http://hazard.com/graphics/Medical/CPR_diagram.gif 5.

www.ppp.zshk.cz [online] [2012-02-03] Tepenné tlakové body. Dostupný z http://ppp.zshk.cz/media/Sdl003.jpg

6.

www.ppp.zshk.cz [online] [2012-02-03] Trendelenburgova poloha. Dostupný z http://ppp.zshk.cz/media/Fre414.jpg

7.

www.efisioterapia.net

[online]

[2012-02-03] Zlomeniny femuru. Dostupný z

http://www.efisioterapia.net/articulos/graficos/8500.jpg 8.

www.2.aofoundation.org [online] [2012-02-09] Fixace dolní končetiny. Dostupný z http://www2.aofoundation.org/AOFileServerSurgery/MyPortalFiles?FilePath=/Sur gery/en/_img/surgery/05-RedFix/32/EHS2010/32-O10_i70_L.gif

9.

www.nytimes.com

[online]

[2012-02-09]

Pneumothorax.

Dostupný

z

http://www.nytimes.com/imagepages/2007/08/01/health/adam/19589Collapsedl ungpneumothorax.html 10. www.prvni-pomoc.com [online] [2012-01-29] Jednocestná chlopeň. Dostupný z http://www.prvni-pomoc.com/image/art/poloprodysny.jpg 11. www.texashealth.org

[online]

[2012-02-09] Fraktura páteře. Dostupný z

http://www.texashealth.org/images/THR%20System/Minimally_Invasive/Vertebra _fracture.gif 12. www.stayfitbug.com [online] [2012-02-03] Vykloubené rameno. Dostupný z http://www.stayfitbug.com/wp-content/uploads/2009/10/shdlrdisl.JPG 13. www.bing.com

[online]

[2012-01-29]

Pravidlo

devíti.

Dostupný

z

http://www.bing.com/caption/image/?bid=VNzVjaolz36Hbg&bn=VERTICALKNOW LEDGEPLATFORM_ORIGINAL

57

14. www.bexamed.cz

[online]

[2012-02-03] Izotermická folie. Dostupný z

http://www.bexamed.cz/media/catalog/product/cache/2/image/9df78eab33525d 08d6e5fb8d27136e95/c/o/couverture_de_survie.jpg

58

Abecední slovník odborných výrazů, nevysvětlených v textu

Antihypertenziva – léky na vysoký tlak Antihistaminika – protialergické léky Asymetrie – nesouměrnost Bérec – soustava holenní a lýtkové kosti Blast syndrom – následek po působení tlakové či rázové vlny Bradykardie – zpomalený srdeční rytmus Crush syndrom – následek dlouhodobého zasypání, stlačení Decelerační – zpomalovací Diastolický tlak – tlak během uvolnění srdeční svaloviny Epidurální – prostor mezi mozkem a lebkou Hemorhagický - krvácivý Hemothorax – přítomnost krve v hrudní dutině Hypovolemický šok – šok ze ztráty tělních tekutin Hypotenze – nízký krevní tlak Lacerace – roztržení měkkých tkání Parestézie - mravenčení Patologický – chorobný Peritoneum – břišní dutina Pneumothorax – přítomnost vzduchu v hrudní dutině Psychofarmaka – léky na psychické poruchy Resuscitace – oživování Retroperitoneum – štěrbinový prostor za peritoneem Somnolence – snížené vědomí, chorobná ospalost Systolický tlak – tlak během stažení srdeční svaloviny Trauma – úraz Tachykardie – zrychlený srdeční rytmus Vitální funkce – životní funkce

59

Přílohy Seznam příloh: příloha č. 1 – Test první pomoci

Příloha č. 1 – Test první pomoci

Vážení, Jmenuji se Jaroslav Denemark a jsem studentem dálkového studia třetího ročníku oboru Zdravotnický záchranář Vyšší odborné zdravotnické školy MILLS, s.r.o. Žádám vás o anonymní vyplnění testu, jehož výsledky použiji jako podklad k vypracování mé absolventské práce. Prosím o samostatné vyplnění na základě vlastních znalostí. Pokud nebude u otázky uvedeno jinak, zakroužkujte písmeno správné odpovědi. Děkuji za váš čas, který testu věnujete. Jsem: a) řidič b) neřidič Jsem: a) muž b) žena Můj věk je: a) 15 – 18 let b) 19 – 30 let c) 31 – 60 let d) 61 a více let

60

1) Uveďte tísňová čísla jednotlivých složek Integrovaného záchranného systému (IZS): Policie ČR........ Zdravotnická záchranná služba (ZZS).......... Hasičský záchranný sbor (HZS)............ 2) U dopravní nehody se zraněním voláme: a) b) c) d)

Policii ZZS HZS Všechny, je jedno v jakém pořadí

3) Občan, starší 18 let, přítomen u dopravní nehody, je povinen: a) b) c) d)

Poskytnout zraněným první pomoc v každém případě Poskytnout zraněným první pomoc, pokud má odborné předpoklady Poskytnout zraněným první pomoc, pokud není sám ohrožen na zdraví či životě Poskytnout zraněným první pomoc, pokud mu nevadí pohled na krev

4) Základní neodkladnou resuscitaci (oživování) je nutno provést: a) b) c) d)

pokud postižený masivně krvácí a má puls pod 30/min. pokud postižený nereaguje na oslovení ani na bolestivý podnět pokud je postižený v bezvědomí a počet dechů je nižší než 15/min. pokud postižený nekomunikuje a nedýchá nebo má jen lapavé dechy

5) Základní neodkladnou resuscitaci dospělého provádíme: a) b) c) d)

rozpažováním a zpažováním horních končetin zraněného v počtu 30/min. umělým dýcháním „z plic do plic“ v počtu 30/min. střídavě 15 stlačení hrudníku a 2 vdechy do plic stlačováním hrudníku do hloubky 5cm v počtu 100/min.

6) Za volantem poškozeného vozu při dopravní nehodě sedí řidič, který nejeví žádné viditelné znaky zranění, je však v bezvědomí, ale dýchá a má hmatný puls: a) b) c) d)

Vytáhneme postiženého z vozu a začneme oživovat nejprve bolestivým podnětem Postiženého nevytahujeme, zavoláme ZZS a do příjezdu kontrolujeme dýchání Vytáhneme postiženého z vozu, umístíme do stabilizované polohy a zavoláme ZZS Postiženého nevytahujeme, ale umístíme do úlevové polohy a zavoláme ZZS

7) Tepenné krvácení poznáme, pokud: a) b) c) d)

Z rány v rytmu srdce vystřikuje světle červená krev Z rány nepřetržitě vytéká tmavá krev Z rány ve frekvenci dýchání pulsuje tmavá krev Má okolí rány bledý odstín a krev má fialovou barvu

61

8) Postižený krvácí z tepny v dolní části lýtka: a) Provedeme kompresi tepenného tlakového bodu, ránu ošetříme tlakovým obvazem ve třech vrstvách a v případě dalšího krvácení zaškrtíme v horní části stehna b) Ránu ošetříme tlakovým obvazem a postiženému podáme nejméně půl litru vody k doplnění tekutin do krevního oběhu c) Zaškrtíme tepnu 3cm nad ránou, poté ošetříme tlakovým obvazem a zaškrcení povolíme d) Nezaškrcujeme, končetina by mohla odumřít. Ránu překryjeme igelitem a převážeme 9) Která zlomenina ohrožuje život zraněného kvůli vykrvácení? a) b) c) d)

Zlomenina pánve Zlomenina bérce Zlomenina krčního obratle Zlomeniny nosních kostí

10) Postižený má zavřenou zlomeninu stehenní kosti. Pokud je to možné, až do příjezdu ZZS s ním nemanipulujeme. V případě nutnosti přenosu zraněného mu zlomenou nohu znehybníme: a) Improvizovanou dlahou (větev, tyč), fixovanou nad kolenem, v kyčli a v podpaždí b) Tak, že jeden zachránce táhne zraněného v tzv. Rautekově hmatu a druhý nese postiženou končetinu v mírném protitahu a úhlu 15 stupňů k ose páteře c) Fixací k druhostranné končetině d) Improvizovanou dlahou (větev, tyč), fixovanou ke kotníku, nad kolenem a nad zlomeninou 11) Motocyklistovi, který je po nehodě v bezvědomí, sejmeme přilbu: a) Tahem v ose těla jeden zachránce oběma rukama snímá přílbu, druhý fixuje hlavu mírným tlakem jednou rukou proti dolní čelisti, druhou za záhlaví, aby udržel páteř v tahu a ose. b) Opatrným spirálovitým pohybem, vyvarujeme se při tom silného tahu c) Jako laici v žádném případě přilbu nesnímáme, pouze uvolníme plexi štít a zakloníme hlavu d) Přílbu stáhneme tak, aby byla spodní hrana ve výši čela. Můžeme tak kontrolovat dech, event. provést umělé dýchání, aniž bychom museli podkládat hlavu zraněného 12) Mezi povinný obsah autolékárničky podle nové vyhlášky NEPATŘÍ: a) Plastová rouška b) Pryžové rukavice c) Isotermická fólie d) Spínací špendlík

62

63