Vyšší odborná škola, střední odborná škola a základní škola MILLS, s.r.o. Čelákovice
HROMADNÉ NEŠTĚSTÍ
Diplomovaný zdravotnický záchranář
Vedoucí práce:
Vypracovala:
MUDr. Petr Barák
Pavlína Frantíková
Čelákovice 2012
Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracovala samostatně a všechny použité písemné i jiné informační zdroje jsem řádně citovala. Jsem si vědoma, že doslovné kopírování cizích textů v rozsahu větším než je krátká doslovná citace je hrubým porušením autorských práv ve smyslu zákona 121/2000 Sb., je v přímém rozporu s interním předpisem školy a je důvodem pro nepřipuštění absolventské práce k obhajobě.
Čáslav 1. 4. 2012
……………………………………..
Pavlína Frantíková
2
Poděkování: Chtěla bych poděkovat svému vedoucímu MUDr. Petru Barákovi za vedení práce, Monice Batelkové a Daně Musilové za jejich čas a snahu a také svému okolí za trpělivost.
3
Cíle práce.......................................................................................................................9 1.1 Hlavní cíl.....................................................................................................................9 1.2 Dílčí cíl.........................................................................................................................9
2 Definice základních pojmů..................................................................................10 2.1 Hromadné neštěstí...................................................................................................10 2.2 Mimořádná událost..................................................................................................10 2.3 Havárie a živelná pohroma.......................................................................................11 2.4 Katastrofy a krizové situace......................................................................................11 2.5 Traumatologický plán...............................................................................................11 2.6 Havarijní plán............................................................................................................12 2.7 Vnější havarijní plán.................................................................................................12
3 Poplachový plán IZS..............................................................................................13 3.1 Stupně poplachu.......................................................................................................13 3.1.1 První stupeň poplachu...........................................................................................13 3.1.2 Druhý stupeň poplachu.........................................................................................13 3.1.3 Třetí stupeň poplachu...........................................................................................14 3.1.4 Zvláštní stupeň poplachu.......................................................................................14
4 Záchranný řetězec.................................................................................................15 4.1 První článek..............................................................................................................15 4.2 Druhý článek.............................................................................................................15 4.3 Třetí článek.............................................................................................................. 15
5 Požární poplachový plán....................................................................................16 6 Integrovaný záchranný systém (IZS)................................................................17 6.1 Složky IZS..................................................................................................................17 4
6.1.1 Hasičský záchranný sbor (HZS)..............................................................................18 6.1.2 Zdravotnická záchranná služba (ZZS).....................................................................19 6.1.3 Policie ČR...............................................................................................................20
7 Orgány krizového řízení.......................................................................................21 7.1 Ministerstvo vnitra...................................................................................................21 7.2 Ministerstvo zdravotnictví........................................................................................21 7.3 Orgány kraje, krajský úřad, hejtman.........................................................................22 7.4 Okresní úřad, přednosta okresního úřadu................................................................22 7.5 Obecní úřad a starosta.............................................................................................23
8 Varování obyvatelstva.........................................................................................24 9 Postup ZZS při likvidaci hromadného neštěstí..............................................25 10 Třídění raněných..................................................................................................29 10.1 Charakteristika třídění............................................................................................29 10.2 Úkoly a postup činnosti..........................................................................................30 10.3 Třídění....................................................................................................................30 10.4 Postup pro zatřídění obětí do skupin.....................................................................31 10.5 Komplikace při třídění............................................................................................32
11 Zákon č 239/2000,Sb. o Integrovaném záchranném systému................33 11.1 Povinnosti právnických a fyzických podnikajících osob při HN...............................33 11.2 Povinnosti fyzických osob při HN............................................................................33 11.3 Náhrady právnickým a fyzickým osobám za způsobené škody při HN...................34 11.4 Sankce a pokuty......................................................................................................35 5
12 Metodika výzkumu.............................................................................................36 13 Diskuze...................................................................................................................49 Závěr.............................................................................................................................50 Zussamenfassung...........................................................................................................51
Seznam literatury......................................................................................................52 Seznam zkratek...............................................................................................................53
Příloha č. 1..................................................................................................................54
6
Úvod Každý den jsme přímo či nepřímo prostřednictvím médií svědky různých druhů neštěstí, jak přírodních, tak způsobených člověkem, které mají na společnost negativní dopad. Často jsou nepředpověditelné a neovlivnitelné a zanechávají za sebou velké množství obětí. Již odpradávna lidstvo postihovaly, postihují a postihovat budou různé mimořádné události. V dávné historii, ještě před rozvojem průmyslu se jednalo výhradně o mimořádné události, kterými byly živelné pohromy, jako jsou např. záplavy, vichřice, zemětřesení, požáry, ale i epidemie moru, neštovic, cholery. V těchto dobách bylo zdravotnictví na velice nízké úrovni, integrovaný záchranný systém neexistoval, takže každá mimořádná událost měla katastrofický dopad na společnost. Jak už to tak bývá, vždy je něco za něco. Průmyslová revoluce v 19. stol., znamenala pro lidstvo velký krok ve vývoji, přinesla společnosti mnohá usnadnění a zrychlení životních procesů ale současně spustila proces negativních změn životního prostředí, které se postupem času stále stupňovaly. Živelné pohromy stále přetrvávaly a nadále lidstvo ohrožovaly, díky změnám klimatu ještě více sílily. Přidávaly se i mimořádné události nového druhu, které byly jistou daní pohodlného života společnosti. Mezi tyto mimořádné události je možné řadit např. úniky nebezpečných látek, havárie dopravních prostředků, průmyslové havárie (př. v jaderných elektrárnách, chemických závodech, aj.), ale i mnohé další způsobené úmyslnou lidskou činností jako jsou teroristické útoky a hrozby válečných konfliktů. Z předchozích řádků je patrné, že s civilizačním vývojem je třeba stanovení určitých pravidel. Jak pro předcházení vzniku mimořádných událostí, tak i stanovení procesů při vzniku mimořádné události v rámci záchranných, likvidačních a asanačních prací. Mimořádné události v podobě katastrof a hromadných neštěstí s sebou přináší škodlivé následky, jejichž významnou součástí bývá i hromadný výskyt poraněných a postižených osob. Z tohoto důvodu vznikla nová medicínská, interdisciplinární věda navazující na urgentní medicínu v přednemocniční péči, zvaná medicína katastrof a 7
hromadných neštěstí. Medicína katastrof se tedy zabývá řešením hromadných neštěstí a katastrof se zaměřením na způsob péče o pacienty nejen z medicínského hlediska, ale i z pohledu organizace a logistického zajištění této péče, která má za cíl pomoci co nejvíce lidem v co nekratším čase. Hlavním cílem mé práce je snaha vytvořit publikaci, která by srozumitelnou formou vysvětlila co je hromadné neštěstí. Jaká jsou pravidla spolupráce mezi jednotlivými složkami IZS, jak se postupuje v případě hromadného neštěstí, okrajově přiblížit legislativu. Myslím si, že veřejnost je v této otázce všeobecně málo informovaná. Dílčí cíl mé práce je zjistit, jak veřejnost zná problematiku hromadného neštěstí
8
1 Cíle absolventské práce 1.1 Hlavní cíl Vytvořit pro laickou veřejnost publikaci, která by srozumitelnou formou vysvětlila téma hromadného neštěstí.
1.2 Dílčí cíl Zjistit, jak veřejnost zná problematiku hromadného neštěstí.
9
2 Definice základních pojmů 2.1 Hromadné neštěstí (HN) Hromadné neštěstí je náhlý vznik většího počtu zasažených, v počtu méně než 50 osob. HN můžeme rozdělit podle počtu zraněných osob. 1.) Rozsáhlé HN – více než 10 osob a méně než 50 osob zasažených – pro tento typ se aktivují poplachové, havarijní a traumatologické plány 2.) Omezené HN – postihuje nejvíce 10 osob, z toho je jeden v kritickém stavu.
3.) Neštěstí - 2 – 5 osob. Oběti hromadného neštěstí dělíme na přímé a nepřímé. •
PŘÍMÉ: oběti, které byly přímo zasaženy neštěstím.
•
NEPŘÍMÉ: Zde řadíme oběti, které nejsou přímo postiženy neštěstím, ale neštěstí se jich dotýká. Jde zde zejména o příbuzné obětí, příslušníky záchranných sborů, sociální pracovníky a okolní obyvatelé.
Příklad: Dopravní nehoda autobusu. Přímé oběti jsou zranění cestující, nepřímé oběti jsou příbuzné (rodiny, kamarádi a přátelé).
2.2 Mimořádná událost Mimořádná událost je škodlivé působení sil a jevů vyvolané činností člověka nebo přírodními vlivy, ale také havárie, která ohrožuje život, zdraví, majetek, životní prostředí
a
vyžaduje
provedení
záchranných
a
likvidačních
prací.
[Adamec, 2005]
10
2.3 Havárie a živelná pohroma Událost vzniklá v souvislosti s provozem technických zařízení, budov, při nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a přípravky a při jejich přepravě nebo při nakládání s nebezpečnými odpady. Oproti působení živelných přírodních sil, které jsou označovány jako pohromy.
2.4 Katastrofy a krizové situace Náhle vzniklé mimořádné události velkého rozsahu, s více než 50 postiženými bez rozdílu počtu úmrtí, těžce či lehce zraněných osob. Jsou aktivovány poplachové, havarijní a traumatologické plány. V takovém případě nezbytné provádět veškerá opatření preventivního, represivního (potlačujícího), asanačního a renovačního charakteru. Za krizové události můžeme označit nebezpečí, nouzi, ohrožení státu nebo válečný stav. Hrozící nebezpečí a způsobené škody nelze odvrátit běžnou činností orgánů veřejné moci, záchranných sborů a jiných složek.
2.5 Traumatologický plán Traumatologické plány jsou z hlediska zájmu zdravotnictví zásadní částí havarijních plánů k poskytování neodkladné péče při výskytu hromadného postižení osob na zdraví v důsledku mimořádné události. Zpracování traumatologických plánů jako plánů zdravotnických opatření je možné spojit s agendou krizového řízení na základě souvislosti, kterou je odpovědnost krajů za připravenost k řešení mimořádných událostí na svém správním území a je podmínkou připravenosti krizové. Dokumentační podobou připravenosti na řešení mimořádných událostí jsou havarijní plány (havarijní plán kraje a vnější havarijní plán kraje), jejichž přílohami jsou i traumatologické plány. Primární účel je zpracování traumatologických plánů v rámci krizové připravenosti zdravotnictví.
[ŠTĚTINA, 2001] 11
2.6 Havarijní plán
Havarijní plán se zpracovává pro řešení mimořádných událostí, které vyžadují vyhlášení třetího nebo čtvrtého, zvláštního, poplachu. Havarijní plán zpracovává hasičský záchranný sbor kraje.
2.7 Vnější havarijní plán Vnější havarijní plán se zpracovává pro jaderná zařízení, pro objekty a zařízení, u nichž je možnost vzniku závažné havárie způsobené nebezpečnými chemickými látkami a přípravky. Vypracovává se ve dvou vyhotoveních, jedno vyhotovení se ukládá jako součást krizového plánu kraje pro jednání bezpečnostní rady kraje a krizového štábu kraje, druhé vyhotovení se ukládá na operačním a informačním středisku kraje. Vnější havarijní
plán
se
prověřuje
minimálně
jedenkrát
za
3
roky
cvičením.
[HANUŠKA, 2005]
12
3 Poplachový plán IZS - spojení na základní a ostatní složky IZS; - přehled sil a prostředků ostatních složek IZS; - způsob povolávání a vyrozumívání vedoucích složek IZS a dalších funkcí a orgánů. Ústřední poplachový plán IZS je uložen na operačním a informačním středisku IZS, kterým je operační a informační středisko Ministerstva vnitra - generálního ředitelství HZS ČR.
3.1 Stupně poplachu Stupeň poplachu předurčuje potřebu sil a prostředků pro záchranné a likvidační práce v závislosti na rozsahu a druhu mimořádné události a také na úrovni koordinace složek při společném zásahu. V rámci IZS se vyhlašují čtyři stupně poplachu. Čtvrtý stupeň, který se označuje jako zvláštní, je stupněm nejvyšším. Potřebný stupeň poplachu vyhlašuje pro jedno místo zásahu velitel zásahu nebo operační a informační středisko. [238/2001 Sb., § 20, podrobnosti o stupních poplachů]
3.1.1 První stupeň poplachu Je vyhlašován v případech, kdy mimořádná událost ohrožuje jednotlivé osoby, jednotlivý objekt nebo jeho část, s výjimkou objektu, kde jsou složité podmínky pro zásah, jednotlivé dopravní prostředky osobní nebo nákladní dopravy nebo plocha území přesahuje 500m2. Dále pak kdy záchranné a likvidační práce provádí základní složky, které není nutno při společném zásahu nepřetržitě koordinovat. [238/2001 Sb., § 21, podrobnosti o stupních poplachů]
3.1.2 Druhý stupeň poplachu Je vyhlašován v případech, kdy mimořádná událost ohrožuje nejvýše 100 osob, více jak jeden objekt se složitými podmínkami pro zásah, jednotlivé prostředky hromadné dopravy osob, cenný chov zvířat nebo pokud je plocha území do 10 000m2. Dále pak
13
kdy záchranné a likvidační práce provádí základní a ostatní složky z kraje kde mimořádná událost probíhá a také tam, kde je nutné nepřetržitě koordinovat složky velitelem zásahu při společném zásahu. [238/2001 Sb., § 22, podrobnosti o stupních poplachů]
3.1.3 Třetí stupeň poplachu Je vyhlašován v případě že mimořádná událost ohrožuje více jak 100, nejvýše 1000 osob, část areálu podniku, soupravy železniční přepravy, několik chovů hospodářských zvířat, plochy území do 1 km2, povodí řek, produktovody (ropovody, plynovody), jde o hromadnou havárii v silniční dopravě nebo o havárii v letecké dopravě. Pokud je nutné složky při společném zásahu v místě zásahu koordinovat velitelem zásahu za pomoci štábu velitele zásahu a místo zásahu rozdělit na sektory a úseky. Vyhlášení třetího stupně poplachu se oznamuje hejtmanovi a je na rozhodnutí velitele zásahu, zda bude informovat starostu. [238/2001 Sb., § 23, podrobnosti o stupních poplachů]
3.1.4 Zvláštní stupeň poplachu Je vyhlašován, pokud mimořádná událost ohrožuje více jak 1000 osob, celé obce nebo plochu území nad 1km2. Pokud záchranné a likvidační práce provádí základní a ostatní složky včetně využití sil a prostředků z jiných krajů, nebo využít pomoci ze zahraničí. Vyhlášení tohoto stupně poplachu oznamuje operační a informační středisko kraje hejtmanovi. Stejným způsobem nebo na základě rozhodnutí velitele zásahu se tato událost oznamuje starostovi dotčené obce. Po vyhlášení zvláštního stupně poplachu operační a informační středisko kraje povolává a nasazuje síly a prostředky kraje, koordinuje pomoc se soudními kraji a informuje o vyhlášení zvláštního stupně poplachu Generální ředitelství hasičského záchranného sboru. [238/2001 Sb., § 24, podrobnosti o stupních poplachů]
14
4 Záchranný řetězec Záchranný řetězec je do současnosti nejpropracovanějším systémem poskytování zdravotnické pomoci zraněným. Je to dáno důkazem, že jedna nebo dvě záchranné složky nejsou schopni zajistit veškerá opatření. Záchranný řetězec se skládá z přednemocniční pomoci laiků (první pomoci a zavolání záchranné služby), z přednemocniční neodkladné péče záchranné služby a následné neodkladné léčby v nemocnici. „Tento záchranný řetězec je silný tak jako jeho nejslabší článek“. První pomoc laiků v případě zástavy dechu a oběhu je do příjezdu záchranné služby zcela klíčová a může rozhodnout o životě zraněného.
4.1 První článek záchranného řetězce Prvním článkem záchranného řetězce je poskytnutí laické zdravotnické první pomoci přímo na místě události. Je to nesmírně důležité a pro život zraněného často rozhodující provedení základních, život zachraňujících úkonů. Mezi úkoly poskytnutí první pomoci patří také přivolání zdravotnické záchranné služby prostřednictvím tísňové linky 155, nebo 112.
4.2 Druhý článek záchranného řetězce Druhým článkem záchranného řetězce je odborná přednemocniční neodkladná péče poskytovaná zdravotnickou záchrannou službu (ZZS). Ta má povinnost se dostavit do 20 minut od tísňového volání, dle novely zákona o Zdravotnické záchranné službě.
4.3 Třetí článek záchranného řetězce Třetím článkem záchranného řetězce je odborná nemocniční neodkladná a následná péče. [ADAMEC, 2005]
15
5 Požární poplachový plán Požárním poplachovým plánem se rozumí připravený postup a zpracování zásad součinnosti jednotek požární ochrany, při operačním řízení k hašení požáru a k dalším záchranným, likvidačním pracím na území kraje a při poskytování pomoci mezi kraji a mezinárodní spoluprací. Jednotky se vysílají k místu mimořádné události podle vyhlášeného stupně poplachu. Stupně poplachu bychom mohli charakterizovat takto: 1. stupeň – jednotka HZS + 3 jednotky SDH 2. stupeň – 2 jednotky HZS + 6 jednotek SDH 3. stupeň – 3 jednotky HZS + 5 jednotek SDH 4. zvláštní stupeň – jakýkoliv potřebný počet jednotek HZS a SDH
16
6 Integrovaný záchranný systém IZS je systém vytvořený za účelem zabezpečení koordinovaného postupu záchranných, pohotovostních, odborných a jiných složek orgánů státní správy a samosprávy, fyzických a právnických osob při přípravě na mimořádnou událost a následně při provádění záchranných a likvidačních prací dle potřeby jako důsledku mimořádné události. Základní a zároveň řídící složkou je Hasičský záchranný sbor. A to nejen profesionální jednotky, ale také jednotky sboru dobrovolných hasičů a jednotky hasičů podnikových, které jsou zařazeny do požárního poplachového plánu okresu, nebo kraje.
6.1 Složky integrovaného systému (IZS) Základními složkami IZS jsou Hasičský záchranný sbor ČR, jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí okresu požární ochrany, zdravotnická záchranná služba a Policie ČR. Ostatními složkami IZS jsou vyčleněné síly a prostředky ozbrojeným sil, ostatní ozbrojené bezpečnostní sbory, ostatní záchranné sbory, orgány veřejného zdraví, havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby, zařízení civilní ochrany, neziskové organizace a sdružení občanů, která lze využít k záchranným a likvidačním pracím. Ostatní složky IZS poskytují při záchranných a likvidačních pracích plánovanou pomoc na vyžádání. V době krizových situací se stávají ostatními složkami IZS také odborná zdravotnická zařízení na úrovni fakultních nemocnic pro poskytování specializované péče obyvatelstvu. Základní složky IZS zajišťují nepřetržitou pohotovost pro příjem ohlášení vzniku mimořádné události, její vyhodnocení a neodkladný zásah v místě hromadného neštěstí. Za tímto účelem rozmisťují své síly a prostředky po celém území ČR. [ŠENOVSKÝ, 2005] 17
6.1.1 Hasičský záchranný sbor ČR Základním posláním Hasičského záchranného sboru ČR je chránit životy, zdraví obyvatel a majetek před požáry a poskytovat účinnou pomoc při mimořádných událostech, ať již se jedná o živelné pohromy, průmyslové havárie či teroristické útoky. Hasičský záchranný sbor je zřizován státem a jeho příslušníci vykonávají tuto činnost jako své povolání ve služebním poměru. Je základní složkou Integrovaného záchranného systému (IZS), který zabezpečuje koordinovaný postup při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních prací a spolupracuje s ostatními složkami IZS i se správními úřady a jinými státními orgány, orgány samosprávy, právnickými a fyzickými osobami, neziskovými organizacemi a sdruženími občanů. Hasičský záchranný sbor ČR v současnosti hraje stěžejní roli i v přípravách státu na mimořádné události. Od roku 2001, kdy došlo ke sloučení Hasičského záchranného sboru ČR (HZS ČR) s Hlavním úřadem civilní ochrany, má HZS ČR ve své působnosti i ochrany obyvatelstva - podobně, jako tomu je i v některých dalších evropských státech. Hasičský záchranný sbor ČR je hlavním koordinátorem a páteří integrovaného záchranného systému. V praxi to mj. znamená, že pokud zasahuje více složek IZS, na místě většinou velí příslušník Hasičského záchranného sboru ČR, který řídí součinnost složek a koordinuje záchranné a likvidační práce. Operační a informační středisko IZS (je jím operační a informační středisko HZS ČR) povolává a nasazuje potřebné síly a prostředky jednotlivých složek IZS v konkrétních lokalitách. Na strategické úrovni je pak integrovaný záchranný systém koordinován krizovými orgány krajů a Ministerstva vnitra. Dle zákona o Integrovaném záchranném systému velitel zásahu má při provádění záchranných a likvidačních prací rozsáhlé pravomoci. Může mj. zakázat nebo omezit
18
vstup osob na místo zásahu, nařídit evakuaci osob nebo stanovit jiná dočasná omezení k ochraně života, zdraví, majetku a životního prostředí, velitel zásahu je rovněž ze zákona oprávněn vyzvat právnické a fyzické osoby k poskytnutí osobní nebo věcné pomoci. Firmy a občané mají ze zákona povinnost tuto žádost o pomoc při řešení mimořádné události vyslyšet.
[ADAMEC, 2005]
6.1.2 Zdravotnická záchranná služba Zdravotnickou záchrannou službu (ZZS) v ČR zřizují územní střediska záchranné služby které jsou v jednotlivých krajích, ty se dále organizačně člení na oblastní střediska záchranné služby a jednotlivá výjezdová stanoviště. Velmi důležitou součástí každé ZZS je zdravotnické operační středisko, které přijímá výzvy a je tzv. řídícím prvkem. Seznam ÚSZZS: Zdravotnická záchranná služba hlavního města Prahy, Středočeská, Jihočeská, Plzeňská, Karlovarská, Ústecká, Liberecká, Královéhradecká, Pardubická, Vysočina, Jihomoravská, Olomoucká, Zlínská a Moravskoslezská. Existují i například záchranné služby, které zajišťují odbornou přednemocniční neodkladnou péči na některých stanovištích př. Asociace samaritánů ČR, Trans Hospital a DZS Přeštice. ZZS funguje v rámci IZS jako základní článek pro poskytování neodkladné zdravotnické péče a zdravotní pomoci obyvatelstvu. Systém výjezdových posádek: RZP: rychlá zdravotnická pomoc – posádku tvoří řidič + sestra (záchranář) RLP: rychlá lékařská pomoc – posádku tvoří řidič + sestra (záchranář) + lékař RV: rendez-vous – osobní vůz s posádkou tvořící řidič + lékař
19
LZZS: letecká záchranná zdravotnická služba – posádku tvoří dva piloti + záchranář + lékař LSPP: lékařská služba první pomoci (pohotovostní služba) – náhradní činnost za praktického lékaře mimo jeho ordinační dobu, poskytuje se v ambulanci, službu slouží praktičtí lékaři, případně lékaři ZZS, pokud tuto službu provozuje, činnost LSPP se postupně omezuje DRNR: doprava raněných, nemocných a rodiček, je také záložní kapacitou pro řešení mimořádných událostí
[BYDŽOVSKÝ, 2008]
6.1.3 Policie ČR Policie České republiky je jednotný ozbrojený bezpečnostní sbor zřízený zákonem České národní rady ze dne 21. června 1991. Slouží veřejnosti. Jejím úkolem je chránit bezpečnost osob a majetku, chránit veřejný pořádek a předcházet trestné činnosti. Plní rovněž úkoly podle trestního řádu a další úkoly na úseku vnitřního pořádku a bezpečnosti svěřené jí zákony, předpisy Evropských společenství a mezinárodními smlouvami, které jsou součástí právního řádu České republiky. Policie České republiky je podřízena ministerstvu vnitra. Tvoří ji policejní prezidium, útvary s celostátní působností, krajská ředitelství policie a útvary zřízené v rámci krajských ředitelství. Zákon zřizuje 14 krajských ředitelství policie. Jejich územní obvody se
shodují
s územními
obvody
14
krajů
České
republiky.
[HANUŠKA, 2005]
20
7 Orgány krizového řízení 7.1 Ministerstvo vnitra
Ministerstvo vnitra provádí zejména přípravu na mimořádné události. Zajistí provedení nasazení sil a prostředků v případě mezinárodní výpomoci, včetně realizace humanitární pomoci. Při plnění těchto úkolů spolupracuje s ostatními ministerstvy, při mezinárodní výpomoci se jedná hlavně o spolupráci s Ministerstvem zahraničí. Dále spolupracuje s ostatními orgány státní správy a samosprávy a vymezuje a upřesňuje postupy složek IZS. Kontroluje vypracované a připravené poplachové plány IZS. Zajistí realizaci informačních sítí, kterými jsou občané informování o mimořádných událostech a možném riziku. Organizuje školení složek IZS v oblasti ochrany obyvatel a spolupráce mezi složkami. S Ministerstvem pro místní rozvoj řeší též úkryty pro obyvatele v případě vzniku mimořádné události. Jedná se zejména o technické požadavky na tyto stavby. Zmíněné úkoly Ministerstva vnitra plní ministerstvo prostřednictvím Generálního ředitelství Hasičského záchranného systému.
7.2 Ministerstvo zdravotnictví Ministerstvo zdravotnictví koordinuje územní střediska zdravotnické záchranné služby a střediska záchranné služby v krajích a v okresech v případech, kdy mimořádná událost přesahuje rámec působnosti okresního střediska zdravotnické záchranné služby nebo je to nutné z odborných, popřípadě z kapacitních důvodů. Při koordinaci jsou okresní střediska zdravotnické záchranné služby povinna uposlechnout Ministerstva zdravotnictví a územních střediskem ZZS. Nejdůležitější činností je zejména realizace humanitární pomoci ve spolupráci s Ministerstvem vnitra a zahraničí. [ŠENOVSKÝ, 2005]
21
7.3 Orgány kraje, krajský úřad a hejtman Orgány kraje zajišťují přípravu na mimořádné události, provádění záchranných a likvidačních prací. Krajský úřad organizuje součinnost mezi okresními úřady a dalšími správními úřady a obcemi v kraji, zejména při zpracování poplachového plánu IZS, zajišťuje havarijní připravenost a ověřuje ji cvičením, usměrňuje IZS na úrovni kraje, sjednocuje postupy okresní úřadů a územních správních úřadů s krajskou působností v oblasti ochrany obyvatelstva, spolupracuje při zpracování a aktualizaci povodňového plánu uceleného povodí a uzavírá dohody s příslušným územním celkem sousedního státu podle mezinárodních smluv. Pokud zóna havarijního plánování zasahuje území více než jednoho okresu vlastního kraje nebo zasahuje na území kraje z území jiného kraje, zpracovává krajský úřad s dotčenými okresními úřady plán k provádění záchranných a likvidačních prací v okolí zdroje nebezpečí. Činnost hejtmana je v oblasti mimořádných událostí hlavně koordinační. Koordinuje přípravu na mimořádné události a také ji kontroluje. Schvaluje havarijní plán kraje. Dále koordinuje záchranné a likvidační práce a k tomu většinou využívá svůj krizový štáb.
[ŠENOVSKÝ, 2005]
7.4 Okresní úřad a přednosta okresního úřadu Povinnosti okresního úřadu v oblasti mimořádných událostí a IZS jsou obdobné s povinností kraje, pouze s tím rozdílem, že se zaměřují hlavně na svůj okres a spolupráci s ostatními okresy a obcemi ve svém okresu. Samozřejmostí je komunikace s krajem, Ministerstvem vnitra a Hasičským záchranným sborem, který stejně jako úkoly kraje, plní úkoly okresu.
22
Přednosta úřadu a jeho povinnosti jsou srovnatelné s povinností hejtmana s tím rozdílem, že hejtman má na starosti kraj, přednosta okresu pouze svůj okres. Co však mají společného, je komunikace s nadřízenými orgány o mimořádných událostech, zejména povaze, druhu, rozsahu záchranných a likvidačních prací. Nadřízeným orgánem je Ministerstvo vnitra. Hejtman a přednosta okresního úřadu jsou při koordinaci záchranných a likvidačních prací povinni předávat Ministerstvu vnitra zprávy o jejich průběhu prostřednictvím operačních
a
informačních
středisek
Integrovaného
záchranného
systému.
[ŠENOVSKÝ, 2005]
7.5 Obecní úřad a starosta obce Organizuje přípravu obce na mimořádné události, podílí se na provádění záchranných a likvidačních prací s IZS, zajišťuje varování, evakuaci a ukrytí osob před hrozícím nebezpečím. Hospodaří s materiálem civilní ochrany. Poskytuje okresnímu úřadu podklady a informace potřebné ke zpracování havarijního plánu okresu nebo vnějšího havarijního plánu. Podílí se na zajištění nouzového přežití obyvatelstva obce. Je oprávněn zřizovat zařízení civilní ochrany. Obecní úřad seznamuje právnické a fyzické osoby s charakterem možného ohrožení, s připravenými likvidačními pracemi a ochranou obyvatelstva. Za tímto účelem organizuje jejich školení. Starosta obce zajišťuje varování osob nacházejících se na území obce před hrozícím nebezpečím. Organizuje po dohodě s velitelem zásahu nebo přednostou okresního úřadu evakuaci osob z ohrožených území obce. Organizuje činnost obce v podmínkách nouzového přežití obyvatelstva obce. Je oprávněn vyzvat právnické a fyzické osoby k poskytnutí osobní nebo věcné pomoci. [ŠENOVSKÝ, 2005]
23
8 Varování obyvatelstva Jednotný systém varování a informování je v ČR budován od roku 1991. Systém tvoří síť poplachových sirén, které zabezpečují bezprostřední varování obyvatelstva, a dále pak soustavu vyrozumívajících center, soustavu dálkového vyrozumění (doprava signálu a informací mezi vyrozumívajícími centry), soustavu místního vyrozumění (infrastruktura pro ovládání poplachových sirén a vyrozumění osob). HZS ČR má rovněž právo vstoupit do sdělovacích prostředků a informovat obyvatelstvo prostřednictvím televize a rozhlasu. Obyvatelstvo je v případě hrozby nebo vzniku mimořádné události varováno především prostřednictvím varovného signálu „Všeobecná výstraha“. Tento signál je vyhlašován kolísavým tónem sirény po dobu 140 vteřin a může zaznít třikrát po sobě v cca tříminutových intervalech. Po tomto signálu bezprostředně následuje mluvená tísňová informace, kterou se sdělují obyvatelstvu údaje o bezprostředním nebezpečí vzniku nebo již nastalé mimořádné události a opatření k ochraně obyvatelstva. K poskytování této tísňové informace se využívá i koncových prvků varování, které jsou vybaveny modulem pro vysílání hlasové informace. Obyvatelstvo může být následně informováno i sdělovacími prostředky (rozhlasem, televizí, místním rozhlasem), tzv. mluvícími sirénami, vozidly složek integrovaného záchranného systému nebo jiným způsobem o tom, co se stalo a co se má v takovém případě dělat. Dalším signálem (nikoliv varovným), který sirény mohou vysílat je „Požární poplach“, který slouží ke svolání jednotek požární ochrany. Tento signál je vyhlašován přerušovaným tónem sirény po dobu 1 minuty. První středu v měsíci probíhá na celém území republiky akustická zkouška provozuschopnosti celého systému varování. Ve 12:00 hodin se sirény rozezní zkušebním nepřerušovaným tónem po dobu 140 sekund, u elektronických sirén jsou občané vyrozuměni také hlasově. [http://www.hzscr.cz/clanek/varovani-obyvatelstva-v-české-republice.aspx]
24
9 Postup ZZS při likvidaci hromadného neštěstí Správný postup ZZS z hlediska zajištění zdravotnického zásahu při hromadném postižení zdraví zahrnuje pět základních fází. 1.) Příjem a vyhodnocení tísňové výzvy operátorem zdravotnického operačního střediska. Tato fáze zahrnuje získání informací (o počtu raněných, o závažnosti a druhu postižení, lokalizaci místa nehody) a navazující vyslání odhadnutelného a dostupného počtu prostředků. 2.) Vyhodnocení situace první posádkou na místě hromadného neštěstí a to především upřesnění počtu zraněných a závažnosti na straně jedné a na straně druhé upřesnění počtu a typu potřebných prostředků. 3.) Reakce zdravotnického operačního střediska za účelem úpravy adekvátního počtu a typu posádek dle upřesněného odhadu z místa nehody. Dalším úkolem ZOS je zajištění běžného provozu. 4.) Efektivní postup posádek během zásahu zahrnující roztřídění (určení pořadí a odsunu) postižených, shromáždění raněných a materiálu na určeném místě a neodkladný cílený transport. 5.) Posledním, pátým krokem souvisejícím se zdravotnickým zásahem v místě
nehody je správné směřování operátorem ZOS do cílových
zdravotnických
zařízení k definitivnímu ošetření dle jejich stavu a pracovní diagnózy a to s ohledem na vytíženost cílových pracovišť.
25
9.1 Zahájení činnosti po vzniku hromadného neštěstí
Po přijetí tísňové výzvy, řídící lékař zhodnotí závažnost vzniklé mimořádné situace a rozhodne o dalším postupu. Na základně jeho pokynů dispečer/ka aktivuje příslušnou výjezdovou skupinu ZZS popř. výjezdové skupiny. Výjezdová skupina zpětně potvrdí příjem a porozumění výzvy. Dle hlášeného rozsahu a typu nehody vyjíždí k zásahu odpovídající počet prostředků. Vzápětí dispečerka informuje ředitele ZZS a jeho náměstky, tiskového mluvčího a jiné. Aby záchranná akce byla bez časového prodlení, volá na místo nehody HZS, PČR a vyrozumí operační středisko krizového štábu a spolupracující zdravotnická zařízení. Přijetí tísňové výzvy může být též zprostředkováno z operačních středisek dalších složek IZS (HZS, PČR). Hlavním velitelem v místě zásahu je hasič s označením velitel zásahu. Z hlediska organizace zdravotnického zásahu má klíčovou roli velitel zdravotnického zásahu (vedoucí lékař zásahu). Je jím lékař ZZS, který se dostaví na základě tísňové výzvy ZOS jako první na místo hromadného neštěstí a je jím do doby než se dostaví lékař služebně zkušenější. Velitel zdravotnického zásahu je v rámci IZS přímo podřízen veliteli zásahu (člen HZS) se kterým je v neustálém kontaktu. Vzhledem k tomu, že má velitel zdravotnické složky rozhodující význam, je nutné, aby byl řádně označen (nejlépe reflexní vesta s označením např. Vedoucí lékař zásahu). Vedoucí lékař se neprodleně spojí s velitelem zásahu (člen HZS), který řídí záchranné a likvidační práce. Pokud je na místě hromadného neštěstí první lékař, akci organizuje do doby, než se dostaví člen HZS. Velitel zdravotnické složky ve spolupráci s velitelem zásahu orientačně zhodnotí situaci a předá situační zprávu na ZOS obsahující zejména – přesné místo HN, popis a charakter události, odhad počtu zraněných a charakter postižení, odhad potřebných sil a prostředků ZZS, bezpečností rizika. Velitel zdravotnické složky ve spolupráci
26
s velitelem zásahu určuje klíčové plochy a místa, např. umístění obvaziště, mobilního stanoviště, odsunového stanoviště, prostor pro odsun raněných, přístupové a odsunové trasy. Dále velitel zdravotnické složky určí lékaře, odpovědného za třídění raněných. Sám trvale řídí a organizuje činnost členů výjezdových skupin RLP/RZP/DRNR a určuje směřování raněných do cílových zdravotnických zařízení a informuje o tom ZOS, které kontaktuje dané zdravotnické zařízení. K dalším úkolům vedoucího lékaře patří zpracování dokumentace postižených a jejich transportu, průběžné informování ZOS o vývoji situace. Pracoviště velitele zdravotnického zásahu musí být viditelně označeno. Ostatní lékaři se po příjezdu na místo hromadného neštěstí hlásí u velitele zdravotnického zásahu a dle jeho pokynů vykonávají třídění postižení, vyplňování třídících karet s barevným označením priority ošetření a odsunu, ošetření postižených v kritickém stavu a určují pořadí transportu postižených. Dané úkoly mají také řidiči dopravních prostředků a též se musí ihned po příjezdu nahlásit veliteli zdravotnických složek a řídit se jeho pokyny. Řidiči SZP napomáhají při třídění postižených, při vyplňování třídících karet s barevným označením priority ošetření a odsunu, zabezpečují péči o postižené během transportu, zpracovávají dokumentaci o předávání pacientů do zdravotnických zařízení (kdo, kdy, kam, diagnóza), předávají informace na ZOS. Řidiči RLP spolupracují se svým lékařem a řídí se jeho pokyny podle kterých zpracovávají dokumentaci o ošetření a evidují transport postižených a spolupracují při ošetření postižených s prioritou P1 a P2. Řidiči RZP spolupracují se svým SZP – záchranářem a řídí se jeho pokyny. Po příjezdu na místo HN zůstávají ve voze a čekají na pokyny. Dle pokynů svého SZP či velitele zdravotnického zásahu (nebo jím pověřené osoby) napomáhají při ošetřování a péči o postižené s prioritou P2 a P3, nosí materiál z vozu RZP, nakládají postižené do vozů RZP, připraví vůz pro možnost přepravy až dvou těžce zraněných s možností napojení
27
na umělou plicní ventilaci, provádí rychlý, šetrný a bezpečný transport postižených do cílových zdravotnických zařízení dle pokynů velitele zdravotnického zásahu, hlásí odjezd z místa HN a příjezd do cílových zdravotnických zařízení na ZOS. Po předání postižených na určených místech se neprodleně vrací na místo HN nebo postupuje dle pokynů ZOS. Řidič DRNR se ihned po příjezdu hlásí u velitele zdravotnického zásahu a dle jeho pokynů (nebo jím pověřené osoby) vykonávají tuto činnost - nosí materiál z vozů RLP, DRNR, nakládají lehce postižené do vozů DRNR, provádí rychlý, šetrný a bezpečný transport do cílových zdravotnických zařízení a také hlásí odjezd z místa HN a příjezd do cílových zdravotnických zařízení na ZOS. Též vede dokumentaci o přepravených pacientech (kdo, kdy, kam, diagnóza) a bez zbytečných průtahů se vrací na místo HN nebo postupuje dle pokynů ZOS. V případě potřeby vydá ZOS pokyny také garážmistrům k dopravě modulů HN. Neprodleně dopraví tyto moduly na místo zásahu a dle požadavku vedoucího zdravotnického zásahu vybuduje zázemí pro výkon činnosti (např. postaví mobilní nafukovací stan). Technologická doprava provádí dle pokynů ZOS zásobování léky a zdravotnickým materiálem a medicinálními plynu ze zásob a od nonstop externích dodavatelů. ZOS může technologickou dopravu též pověřit jinými úkoly v souvislosti s HN. Zaměstnanci mimo směnu jsou obvykle svoláváni zdravotnickým operačním střediskem od třetího stupně aktivace traumatologického plánu (což odpovídá 100 a více postižených osob). Ti se vlastními prostředky dopraví na určené místo a nahlásí se ZOS. Ostatní podřízení zaměstnanci jsou svoláváni svým nadřízeným dle jeho uvážení. [MUSILOVÁ, 2012]
28
10 Třídění raněných 10.1 Charakteristika Metoda třídění obětí START (S – snadná, T – terapie, A – a, R – rychlé, T – třídění) se používá pro třídění osob postižených mimořádnou událostí (dále jen „oběti“) jednotkami v nebezpečné zóně (nelze vytvořit podmínky pro bezpečný zásah zdravotnického personálu - nemusí jít jen o únik nebezpečné látky) nebo v případě většího počtu obětí (zpravidla nad 10 obětí) v případě, že je nedostatek zdravotnického personálu vzhledem k počtu obětí. Cílem je stanovit prioritu transportu obětí na stanoviště třídění raněných v prostoru pro poskytnutí zdravotní péče, kde je jim poskytována odborná zdravotnická péče zpravidla záchranáři zdravotnické záchranné služby. Principem metody START je odhad a označení závažnosti poranění a stanovení pořadí k transportu z nebezpečné zóny pomocí štítku příslušné barvy doplněné číslicí (1, 2, 3, 4 popř. symbolem), který je přidělen každé oběti. Metoda START je použitelná bez jakéhokoliv základního přístrojového vybavení. V průběhu třídění hasiči poskytují neodkladnou první pomoc a provádějí úkony zajišťující základní životní funkce (např. zástava silného krvácení, podpora dýchání) v nebezpečné zóně. Před předáním oběti na stanoviště třídění raněných se v odůvodněných případech musí provést jejich dekontaminace. Je-li při mimořádné události vyšší počet obětí, jsou průvodními jevy nedostatek času na rozhodování a řízení záchranných prací, panika a posttraumatický stres obětí, záchranářů, prodlení v zahájení léčby a odsunu, nedostatek odborného zdravotnického personálu, prostředků, záchranářské a zdravotnické techniky a léků.
29
10.2 Úkoly a postup činnosti Pro uplatnění metody START je třeba určit třídící skupinu o zpravidla o minimálním počtu 1+2, která je zpravidla součástí vyhledávací skupiny a záchrannou skupinu (pro transport obětí) a vymezit prostor pro jejich nasazení. Ideální je, pokud může být členem třídící skupiny zdravotník nebo jiná osoba se zdravotnickou kvalifikací. Velitel zásahu po dohodě se ZZS rozhodne o zřízení stanoviště třídění raněných v prostoru pro poskytnutí zdravotní péče. Pro jeho vytvoření je vhodné vyčlenění bezpečných nepoškozených budov v blízkém okolí (je třeba zvážit vzdálenost transportu v nosítkách) nebo vybudování stanoviště třídění raněných (např. pomocí stanů). Prostor pro poskytnutí zdravotní péče musí být přístupný pro vozidla ZZS (nejlépe nezávislý příjezd a odjezd). Třídící skupina se vybaví pomůckami pro poskytnutí první pomoci a třídění (štítky START).Na okraji nebezpečné zóny (v případě nebezpečné látky) předává jednotka raněné k dalšímu transportu a dochází zde také k předávání dalších nosítek od ZZS. Ranění se zpravidla nepřekládají, jsou na nosítkách transportováni až na stanoviště třídění raněných. Do transportu raněných mimo nebezpečnou zónu směrem na třídící stanoviště je nutno zapojit další síly a prostředky ZZS, PČR, AČR, Český červený kříž, dobrovolníci.
10.3 Třídění Vedoucí třídící skupiny postupuje systematicky a postupně označí viditelně každého, kdo prošel tříděním. Vedoucí třídící skupiny se věnuje pouze třídění, úpravě záklonu hlavy a kontrole stavu raněného. Zhodnotí stav dýchání, prokrvení a stav vědomí obětí. Podle výsledku třídění označí obě příslušným štítkem. Na jeho pokyn provádějí ostatní členové třídící skupiny úkony první pomoci (zástava krvácení, polohování, příprava na transport). Oběti se třídí do čtyř skupin. Nejprve se určí oběti do skupiny č. 3, pak do ostatních skupin.
30
10.4 Postup pro zatřídění obětí do skupin č. 1 - červená (neodkladná první pomoc a přednostní transport) zhodnotí se stav dýchání, prokrvení a vědomí, zranění jsou v kritickém stavu, mohou přežít jenom tehdy, dostanou-li neodkladnou první pomoc a provedení život zachraňujících úkonů v nejkratším možném čase zastavením masivního krvácení zprůchodněním
dýchacích
cest
záklonem
hlavy,
potom
jsou
určeni
k přednostnímu transportu. č. 2 – žlutá (neodkladná první pomoc a transport až po č. 1) zhodnotí se úroveň dechu, úroveň prokrvení a vědomí, zranění nejsou v kritickém stavu (dechově i oběhově stabilní) a nevyžadující okamžitý transport, přežití raněných je velmi reálné, bude-li poskytnuta odborná pomoc do jedné hodiny od vzniku poranění. Jestliže dojde k obětem v nebezpečné zóně s únikem zdraví nebezpečných látek a používání ochranných protichemických obleků, hasičům znemožní kontrolu stavu prokrvení a dýchání zraněných obětí a tím omezí možnost jejich vyšetření (např. v rukavicích nelze spolehlivě nahmatat tep a určit stav dýchání), zúží se třídění nejprve na skupinu č. 3, která se odvede jako první a pak se transportují všichni zranění (priorita může být posouzena podle vizuálních znaků poškození jejich zdraví) k hranici nebezpečné zóny, kde s ohledem na nebezpečnou látku může být nařízena dekontaminace. Při čekání na dekontaminaci a během ní se zraněným obětem poskytuje první pomoc. Označení štítky se nemusí provádět. č. 3 - zelená (samostatný odchod ze zóny nebo se vzájemnou pomocí) oběti se hlasitě osloví: „Všichni, kdo mě slyší a mohou chodit přijďte ke mně!“, označí se zeleným štítkem a odvedou se členem transportní skupiny mimo nebezpečnou zónu k ošetření, pozor - „zelení“ mají snahu vracet se zpět nebo nechtějí opustit místo zásahu! (mají tam třeba cenné věci, přátele, příbuzné). V mezních případech pokud chtějí, mohou na vlastní žádost poskytovat pod
31
dohledem první pomoc raněným, pokud to nebezpečí v nebezpečné zóně dovolí. č. 4 - černá (úmrtí, poranění neslučitelné se životem), označí se a ponechají na místě nálezu.
10.5 Komplikace při třídění Nedostatek sil a prostředků pro prvotní zásah, velké nároky na provedení průzkumu, zvláště s ohledem na vyhledávání zachraňovaných, rozlehlost a nepřehlednost místa zásahu, vysoká psychická i fyzická náročnost, nedostatek zdravotnického vybavení, nosítek, zásah v zamořeném prostředí nebezpečnými látkami, nepředvídatelné jednání postižených osob, přesto lze některé lehce zraněné použít k pomocným záchranným pracím (transport, první pomoc). Při velkém počtu raněných nutno sledovat možné zhoršení zdravotního stavu (vnitřní krvácení, rozvíjející se šok) – změna
z čísla 2 na
číslo 1. [ŠENOVSKÝ, 2005]
32
11 ZÁKON č. 239/2000, Sb. o Integrovaném záchranném systému 11.1 Povinnosti právnických a podnikajících fyzických osob při HN Základní povinností je poskytnutí osobní nebo věcné pomoci na výzvu velitele zásahu, starosty obce. Pokud je právnická osoba zahrnuta do havarijního plánu kraje nebo vnějšího havarijního plánu, má povinnost zajišťovat ochranná opatření vůči svým zaměstnancům a organizovat záchranné práce se svými a vůči svým zaměstnancům. Další povinnosti původce havárie: Na základě objektivní odpovědnosti za majetek má původce havárie, vedle povinnosti shodných jako právnická osoba v havarijním plánu kraje (tedy včetně povinnosti vůči svým zaměstnancům), především povinnost provádět sama záchranné a likvidační práce, tedy nejen poskytnout osobní nebo věcnou pomoc. Zásadním rozdílem od jiné právnické osoby je povinnost původce havárie spolupracovat při odstraňování následků havárie a ještě uhradit orgánům veřejné správy a složkám IZS náklady spojené s těmito činnostmi.
11.2 Povinnosti fyzických osob při HN Fyzická osoba pobývající na území České republiky má právo na informace o opatřeních k zabezpečení ochrany obyvatelstva a na poskytnutí instruktáže a školení ke své činnosti při mimořádných událostech. Fyzické osoby mají především za povinnost strpět různá omezení vyplívající z provádění záchranných a likvidačních prací, např. evakuaci. Zákon o IZS dává oprávnění starostovi obce a veliteli zásahu vyžádat od fyzické osoby poskytnutí osobní nebo věcnou pomoc. Musí poskytnout veliteli zásahu informace o skutečnostech, které by mohly ohrozit
33
životy nebo zdraví osob provádějících zásah nebo ostatního obyvatelstva, zejména informace o výbušninách, nebezpečných chemických látkách, zdrojích ionizujícího záření, dravých či nebezpečných zvířatech. Musí strpět umístění zařízení systému varování a vyrozumění na nemovitostech, které má ve vlastnictví a umožnit k nim přístup příslušným orgánům úřadu nebo jimi zmocněným osobám za účelem používání, kontroly, údržby a oprav. Fyzická osoba může pomoc odmítnout ze standardních důvodů (vážné osobní ohrožení, nezletilé děti, starší lidé, těhotné ženy, zdravotní postižení, vrcholní politici apod.). K poskytnutí věcné nebo osobní pomoci nelze vyzvat fyzické osoby, které používají výsady a imunity podle mezinárodního práva. Od osobní pomoci jsou osvobozeny osoby ve věku do 18 let a od 62 let a osoby zdravotně nezpůsobilé k výkonu požadovaných činností, plně invalidní osoby, poslanci a senátoři Parlamentu České Republiky a členové vlády a dále osoby, které by tím vystavily vážnému ohrožení sebe nebo osoby blízké. Ženám lze nařídit pouze takovou pomoc, která není v rozporu se zvláštním právním předpisem. Osoby osvobozené od osobní pomoci mohou poskytnout dobrovolnou pomoc.
11.3 Náhrady právnickým a fyzickým osobám za způsobené škody při HN Zákon o IZS stanoví, že náhrady za osobní a věcnou pomoc pří záchranných a likvidačních pracích poskytuje právnickým a fyzickým osobám krajský úřad, v jehož územním obvodu byla pomoc poskytována. Ustanovení se vztahuje i na náhrady za ušlé příjmy (mzdy) podnikajících fyzických osob a fyzických osob. Stát garantuje fyzickým a právnickým osobám i finanční náhradu škody na majetku nebo na zdraví, která vznikla při poskytování osobní nebo věcné pomoci nebo v důsledku provádění záchranných a likvidačních prací. Pokud došlo k takové škodě v České Republice, finanční úhradu poskytuje místně příslušný krajský úřad (podle místa vzniku škody), Pokud škoda vznikla v rámci oficiální mezistátní pomoci 34
v zahraničí, poskytuje náhradu Ministerstvo vnitra. Náhrada škody se neposkytuje osobám, které zavinily vznik havárie.
11.4 Sankce a pokuty Za neplnění povinností podle zákona může orgán, který porušení povinností zjistil uložit fyzické osobě pokutu do výše 20.000,- Kč, právnické osobě nebo podnikající osobě pokutu do výše 3.000.000,- Kč. Nebyla-li povinnost splněna ani v lhůtě při uložení pokuty, lze uložit pokutu opětovně. Řízení a uložení pokuty lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy se o porušení povinnosti dozvěděl orgán, který pokutu ukládá a musí být pravomocně skončeno do 3 let od porušení povinností. Pokuta je splatná do 30ti dnů od nabytí moci rozhodnutí. Pokutu vybírá a vymáhá orgán, který ji uložil.
35
12 Metodika výzkumu Můj výzkum pro absolventskou práci probíhal formou dotazníků, který je uveden v příloze č. 1. Oslovila jsem veřejnost pomocí dotazníku umístěného na internetu, který se skládal z celkem 12ti otázek. Do úvodní části jsem zařadila otázky identifikační. Zde respondenti uváděli své pohlaví, věk a nejvyšší dosažené vzdělání. Zbylé otázky se zaměřovaly na téma hromadné neštěstí. Odpověď u dotazníků jsem zpracovala pro lepší přehlednost a znázornění do grafů. Každý graf je navíc ještě rozdělen barevně podle pohlaví. U každé otázky jsem stručně ohodnotila její výsledek.
36
1.) Pohlaví A.) Muž B.) Žena
Pohlaví
60
53
50 40
32
30 20 10 0 m uži ženy
Z celkového počtu 85 respondentů bylo 53 žen a 32 mužů.
37
2.) Nejvyšší ukončené vzdělání A.) Základní B.) Střední C.) Vyšší odborné D.) Vysokoškolské
Vz dě lání
30 30 25
22
20
9
15
muži
2
ženy
3
3 vyšší odborné
středoškolské
základní
0
4 vysokoškolské
10 5
12
Tato otázka měla za úkol zjistit, jaké mají respondenti nejvyšší ukončené vzdělání. Převážně odpovídali lidé se středním vzděláním, celkem jich bylo 52, 22 mužů a 30 žen. 16 respondentů bylo s vysokoškolským vzděláním, 12 žen a 4 muži. Vyšší odborné vzdělání zde bylo zastoupeno 12-ti respondenty, 3 muži a 9 ženami. Nejméně byla zastoupena skupina se základním vzděláním, pouhých 5 respondentů, 3 muži a 2 ženy. 38
3.) Věk respondentů A.) 18 – 25 let B.) 26 – 35 let C.) 36 – 45 let D.) 46 – 55 let E.) 56 a více let
Věk
24
30
11
20 10
9
14
11 6
7
muži
1 1
0
ženy
ženy
1
18 – 26 – 25 let 35 let 36 – 46 – 56 a 45 let 55 let více let
muži
Předmětem otázky bylo zjistit věkový rozsah respondentů. 38 respondentů bylo v rozmezí mezi 26 - 35 lety, z toho bylo 14 mužů a 24 žen. Věková kategorie 18 - 25 let byla zastoupena 20 respondenty, tedy 9 muži a 11 ženami. 18 respondentů bylo ve věkové kategorii 36 - 45 let, z toho 7 mužů a 11 žen. Druhou nejméně početnou skupinou byla věková kategorie 46 – 55 let, pouhých 7 respondentů, 1 muž a 6 žen. Nejméně početnou skupinou byla skupina 56 let a více. Přičítám to tomu, že lidé v této věkové kategorii moc často internet a počítač nevyužívají.
39
4.) Co si představujete pod pojmem hromadné neštěstí?
A.) lesní požár B.) srážka vlaků C.) celoplošný výpadek proudu
Co si představujete pod pojmem hromadné neštěstí?
46
50 45 40 35 30
28
25
m uži
20
4
15 10 5
ženy
3 2
ženy
2
0 lesní požár
muži srážka vlaků
celoplošný výpadek proudu
Na tuto otázku odpověděla převážná většina respondentů správně (74), tedy že pod pojmem hromadné neštěstí si představují srážku vlaků. Ostatní odpovědi jsou vzhledem k počtu respondentů zanedbatelné. Myslím si, že zbývající dvě odpovědi zmátly zbylých 11 respondentů. Z toho důvodu, že si přečetly název hromadné neštěstí a slovo hromadné by se dalo použít v souvislosti jak s lesním požárem, tak i s celoplošným výpadkem proudu.
40
5.) Kdo podle Vás patří do základních složek Integrovaného záchranného systému? A.) Policie ČR, Hasičský záchranný sbor, Zdravotnická záchranná služba B.) Policie ČR, Městská policie, Hasičský záchranný sbor, Zdravotnická záchranná služba C.) Policie ČR, Městská policie, Hasičský záchranný sbor, Zdravotnická záchranná služba, Armáda ČR
Kdo podle Vás patří do základních složek Integrovaného záchranného systému?
30
29 21
25
20
19
15
5
10
10
5
0
ženy
1 Policie ČR, Policie ČR, Hasičský Policie ČR, Městská záchranný Městská policie, sbor, policie, Hasičský Zdravotnická Hasičský záchranný záchranná záchranný sbor, služba sbor, Zdravotnická Zdravotnická záchranná záchranná služba služba,
m uži
muži ženy
Obsahem této otázky byl průzkum orientace populace v pojmu IZS a jeho složek. Převážná většina respondentů, a to 50 odpověděla správně, tedy že do základních složek Integrovaného záchranného systému patří Policie ČR, Hasičský záchranný sbor a Zdravotnická záchranná služba, z tohoto počtu bylo 21 mužů a 29 žen. 29 odpovědí u odpovědi C mě nepřekvapila. Spousta lidí si myslí, že Městská policie má stejné pravomoci jako státní policie a že Armáda je tady pro lidi. Ale Armáda je pouze složka zálohy a jejím hlavním úkolem je obrana státu. Ovšem nasazuje se v případě, pokud nestačí síly Integrovaného záchranného systému (např. při povodních).
41
6.) Příjezd Zdravotnické záchranné služby na místo události je:
A.) do 10 minut B.) do 15 minut C.) do 20 minut
Příjezd Zdravotnické záchranné služby na místo události je:
22
25
21
20 15
7
17
17
m uži ženy
10 5
1
ženy
0 muži
do 10 minut do 15 minut do 20 minut
Předmětem otázky bylo zjistit, zda lidé vědí – spíše, zda jsou občané informováni o zákonné době dojezdu zdravotnické záchranné služby. U této otázky jsem záměrně uvedla čas 15 a 20 minut. Zajímalo mě, zda občané zaregistrovali změnu od dubna letošního roku, kdy se legislativně prodloužil dojezdový čas z 15 na 20 minut. Z vyhodnocení je vidět, že je to tak půl na půl. 39 respondentů si myslí, že dojezd zdravotnické záchranné služby na místo události je 15 minut, z tohoto počtu bylo 22 žen a 17 mužů. Na dojezdový čas 20 minut odpovědělo 38 lidí, 21 žen a 17 mužů. Je zajímavé, že lidé, kteří chtějí, aby k nim Zdravotnická záchranná služba dorazila do 10 minut, nikdy neposkytli první pomoc. Opovědí na tuto otázku bylo 8, tento názor má 7 žen a 1 muž. 42
7.) Pokud jste měl/a možnost, poskytl/a jste první pomoc při nehodě? A.) ano, jednou B.) ano, vícekrát C.) ne D.) neměl/a jsem možnost
Pokud jste měl/a možnost, poskytl/a jste někdy první pomoc při nehodě? 40
39
35 30 25 20
4
15 10 5
10 19 10
3
0 0
0 ano, jednou
ano, víckrát
ne
m uži ženy
ženy
muži
neměl/a jsem možnost
Tato otázka mě bohužel nepřekvapila. Lidé nechtějí, nebo se spíše bojí poskytovat první pomoc. Tento fakt přičítám příliš nízké osvětě o první pomoci a také tomu že mezi lidmi bohužel koluje mnoho mýtů o poskytování první pomoci. Typická situace vypadá asi takto: jeden zraněný a kolem hlouček lidí. Strach a nejistota je silnější. Myslím si, že kdyby se zlepšila osvěta na základních školách, v autoškolách a kdyby lidé měli zájem naučit se jak zachránit život, mělo by více poraněných šanci na přežití. Postupy první pomoci jsou jednoduché a zvládne to opravdu každý. Přitom se jedná o pár jednoduchým úkonů a manévrů, kterými mohou zachránit život a předejít tragickým následkům. Je zajímavé, že odpovídali jenom lidé, kteří měli možnost poskytnout první pomoc. Odpověď D.) neměl jsem možnost, neoznačil nikdo. 43
8.) Slyšel/a jste někdy o záchranném řetězci? A.) ano B.) ne
Slyšel/a jste někdy o záchranném řetězci ?
31 35
22
30 25
19
20 muži
13
15
ženy
10
žen y
5 0
muži an o
ne
Odpovědi na tuto otázku mě potěšily. Těžko říci, jestli dotazovaní, kteří odpověděli negativně, vědí, co si pod pojmem "Záchranný řetězec" vybavit. Nebo se ještě neocitli v situaci, kdy by bylo zapotřebí podle něj jednat. V současnosti je záchranný řetězec nejpropracovanějším systémem poskytování první pomoci. Neustále dokazuje to, že jedna nebo dvě záchranné složky při záchraně nestačí. Stojí za zmínku, z čeho se tento záchranný řetězec skládá - je to přednemocniční péče laiků (první pomoc, zavolání ZZS a péče o pacienta do jejich příjezdu), z přednemocniční neodkladné péče záchranné služby a péče v nemocnici. Např. staneme-li se svědkem dopravní nehody, nebo jiného neštěstí, závisí úspěšnost záchrany a efekt záchrany hlavně na občanech laicích, kteří musí poskytnout první pomoc. Nezasáhnou-li občané, pak bude marná sebedokonalejší pomoc záchranné služby a lékařů v nemocnici. Právě každý občan v tu chvíli svým způsobem rozhoduje o životě a smrti. Neposkytne-li první pomoc včas (zástava krvácení, poskytnutí KPR), po příjezdu ZZS může být pozdě, nebo bude mít pacient trvalé následky. A jak by měl takovýto řetězec vypadat např. u dopravní nehody? Zhodnocení situace -> zjištění stavu účastníků -> vyproštění (je-li možno) -> volání ZZS -> první pomoc do příjezdu ZZS -> předání postižených ZZS -> péče v nemocnici. 44
9.) Myslíte si, že je Integrovaný záchranný systém v ČR jednotný? A.) ano B.) ne C.) nevím Mys líte s i, ž e je Inte g rovaný z ác hranný s ys té m v Č R je dnotný?
28 30 25 20
20
17
15
m uži
8
žen
10 5
5
7
0 ano
žen muži
ne nevím
Většina dotázaných, a to 49, je názoru, že IZS je jednotný systém, který funguje na základě platné legislativy, ovšem jeho fungování je dáno také vlivem zřizovatelů, tedy krajů a tím je i vnitřními platnými doporučeními a nařízeními upraveno fungování každého územního střediska záchranné služby. Tedy nedá se říci, že je naprosto jednotný. Příklad: V každém kraji je jinak ošetřena spolupráce ZS a HZS ve smyslu spolupráce při transportu nemocných. Každý kraj má vypracovaný svůj vlastní krizový plán, podle kterého se řídí složky Integrovaného záchranného systému. Bohužel v tomto bodě si myslím, že to není až tak správné. V případě hromadného neštěstí na hranici území dvou krajů byl by asi trochu chaos. 2 KZOS, hasiči na jiné frekvenci vysílaček, záchranka také na jiné. Postupy jiné… myslím si, že toto by se mělo sjednotit. Chápu, že určité body se lišit musí, každý kraj má svá specifika, počet lidí, velikost území, ale základ by měl být po celé ČR stejný. 45
10.) Který den v roce a v kolik hodin se provádí zkouška sirén? A.) každou první středu v měsíci ve 12:00 hodin B.) každé úterý v měsíci ve 12:00 hodin C.) každou středu vždy po dvou měsících ve 12:00 hodin Který den v roce a v kolik hodin se provádí zkouška sirén ? 46 50 45 40
31
35 30 25 20 15 5
1
0
m uži
7
0
10
ženy
0
ženy
muži
každou první středu v měsíci ve
každé úterý v
12:00 hodin
měsíci ve 12:00
každou středu vždy
hodin
po dvou měsících ve 12:00 hodin
Velice mile mě překvapilo, že lidé opravdu vědí, co znamená, když se první středu v měsíci rozezní po celé ČR sirény. Zatímco někdo je ani nevnímá, pro jiné jsou důvodem pro nepříliš lichotivá slova na adresu hasičů. Proč se vlastně sirény zkoušejí? Je mnoho důvodů. Ověření funkčnosti sirén: Moderní elektronické sirény jsou velmi spolehlivá zařízení a jejich poruchovost je minimální. V ČR je ale v současné době většina sirén elektrických, tedy na principu otáčivého rotoru. Pravidelné zkoušky sirén jsou nutné nejen pro odhalení již vzniklé závady, ale také preventivně, kdy zamezí zareznutí rotoru. Je důležitá i z důvodu vytvoření návyku obyvatel. Mnoho odpůrců zkoušek sirén argumentuje tím, že lidé si na sirény zvyknou a v případě ohrožení nebudou reagovat. Skutečnost je ovšem taková, že v případě skutečného ohrožení by sirény odvysílaly úplně jiný (kolísavý) signál, než jaký slýcháme každý měsíc. To by většinu obyvatel pravděpodobně upozornilo, že "něco je jinak". Pravidelnou zkoušku sirén je možné využít k zjištění, zda Vaše pracoviště nebo místo bydliště je v dosahu sirén a zda jsou slyšet i přes zavřená okna. Zároveň pokud po doznění sirény uslyšíte verbální informaci, máte jistotu, že jste v dosahu elektronické sirény nebo místního informačního systému a verbální informaci byste obdrželi i v případě skutečného ohrožení. 46
11.) Pokud složky Integrovaného záchranného systému řeší hromadné neštěstí, pak: A.) nemusí jejich pokynů uposlechnout ti občané, kteří touto událostí nebyli sami postihnuti B.) každý občan je povinen uposlechnout jejich pokynů C.) každý občan je povinen přispět finanční částkou na jejich činnost, pokud ho o to požádají Pok ud s ložk y Inte grované ho záchranné ho s ys té m u ře š í m im ořádnou událos t, pak : 46
50 45 40 35
31
30 25
muži
20
6
15
ženy 1
10 5
1
0
0 nemusí jejich pokynů
každý občan je povinen
uposlechnout ti občané,
každý občan je povinen
uposlechnout jejich
kteří touto událostí nebyli
přispět finanční částkou
pokynů
na jejich činnost, pokud
sami postihnuti
ženy muži
ho o to požádají
Nejvíce, a to 77 respondentů, označilo správně odpověď B.), tedy že každý občan je povinen uposlechnout jejich pokynů. Tato povinnost vyplývá ze zákona i Integrovaném záchranném systému. U 7 respondentů převládá názor, že v případě hromadného neštěstí a jeho řešení složkami integrovaného záchranného systému, nemusí pokynů těchto složek uposlechnout občané, jichž se hromadné neštěstí bezprostředně netýká. Je to mylný názor. Vzhledem k tolerantní platné legislativě a postihům, netoleranci a nezájmu dnešní společnosti, absenci holistického přístupu a dalších faktorů je to bohužel názor častý (není to názor občanů výjimečný). 1 dotázaný je názoru, že musí přispět finanční částkou na činnost IZS, pokud o to požádají. Tuto absurdní odpověď přičítám tomu, že v našem státě jsou lidé zvyklý na ledasco. 47
12.) Kdo podle Vás rozhoduje o evakuaci obyvatel?
A.) Prezident republiky B.) Vláda ČR C.) Krizový štáb kraje
Kdo podle Vás rozhoduje o evakuaci obyvatel ?
50 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
29 1 0
m uži
3
ženy ženy
2
muži Prezident republiky
Vláda ČR
Krizový štáb kraj
O evakuaci obyvatel opravdu rozhoduje krizový štáb, což většina respondentů určilo správně. O krizových štábech se v posledních letech dost mluví v souvislosti s povodněmi či sněhovými kalamitami, takže se poměrně snadno dostali do povědomí lidí. Počet nesprávných odpovědí ve sledovaném vzorku obyvatel je zanedbatelný.
48
13 Diskuze Absolventskou práci jsem psala na téma Hromadné neštěstí. Při psaní práce jsem zjistila, že příliš mnoho literatury pro laickou veřejnost na toto téma není. Většinou se jedná o publikace určené pro odbornou veřejnost. Hromadné neštěstí je jistě noční můrou každého záchranáře. Proto je nutné, aby na tuto situaci byli připraveni jak profesionálové, tak občané. Protože i sebelepší příprava složek Integrovaného záchranného systému nezajistí správnou likvidaci hromadného neštěstí, pokud s nimi nebudou spolupracovat lidé, kterých se hromadné neštěstí bezprostředně týká, ale i občané, kterých se netýká. Tato práce mne vyzvala k zamyšlení se a vyjádření některých faktů v průběhu praktické části u vyhodnocení mého dotazníku, který byl předkládán laické veřejnosti. Velmi mne překvapilo, že v dnešní uspěchané době je laická veřejnost informovaná o Integrovaném záchranném systému, nebo si nové informace o Zdravotnické záchranné službě získává (internet, mediální kampaně ZS, sociální sítě, přátelé z řad pracující u záchranných služeb nebo v nemocničních zařízeních). Naopak mne negativně překvapilo zjištění, že laická veřejnost odpověděla na otázku poskytnutí první pomoci u autonehody (č. 7) ve většině případů záporně. Domnívám se, že lidé nechtějí, nebo se spíše bojí poskytovat první pomoc. Tento fakt přičítám příliš nízké osvětě o první pomoci, dále faktu, že mezi lidmi bohužel koluje mnoho mýtů o poskytování první pomoci. Jsem přesvědčena, že díky této práci si laická veřejnost uvědomí své nedostatky v oblasti základů první pomoci a uvědomí si také nutnost spolupráce v případě hromadného neštěstí. Vždyť neposkytnutím první pomoci bližnímu snižujeme jako šance na přežití. Přeji nám všem, aby příští výzkumy získaly pozitivnější údaje o poskytování první pomoci a spolupráci občanů se složkami IZS.
49
Závěr Hlavním cílem mé absolventské práce bylo vytvořit pro laickou veřejnost publikaci, která by srozumitelnou formou vysvětlila téma hromadné neštěstí. Tento úkol jsem splnila v teoretické části, snažila jsem se zde vysvětlit základní pojmy, jakými jsou hromadné neštěstí, mimořádná událost, havárie, živelná pohroma a katastrofa, které pomohou laické veřejnosti lépe se orientovat v otázce hromadného neštěstí. Dále jsem stručně nastínila různé druhy plánů, kteří patří k problematice hromadného neštěstí. Nedílnou součástí mé práce byl Integrovaný záchranný systém. Stručně a přehledně jsem popsala jeho základní složky. Popsala jsem zde i platnou legislativu a státní orgány, které se podílejí na likvidaci hromadného neštěstí. Je zde uveden i záchranný řetězec, který je velice důležitý. Dále se zabývám tříděním raněných. V závěru teoretické části jsou popsány práva a povinnosti fyzických a právnických osob. Dílčím cílem bylo zjistit, jak veřejnost zná problematiku hromadného neštěstí. Tento cíl jsem splnila a vyhodnotila pomocí grafů jednotlivé tázací otázky z dotazníku, který byl předkládán laické veřejnosti. Stanovené cíle jsem splnila a doufám, že moje absolventská práce bude k přínosu laické i odborné veřejnosti.
50
ZUSAMMENFASSUNG Das primäre Ziel meiner Abschlussarbeit war, für die Laienöffentlichkeit eine Publikation zusammenzustellen, die verständlich das Thema Massen-Katastrophen behandelt würde. Diese Aufgabe erfüllte ich in dem theoretischen Teil meiner Arbeit, ich versuchte die Grundtermine zu erklären, wie Massen-Katastrophen, Zwischenfälle, Unfälle, Naturkatastrophen, die der Laienöffentlichkeit behilflich sein können, sich besser in der Frage der Massen-Katastrophe zu orientieren. Weiter deutete ich verschiedene Pläne an, die zur Problematik der Massen-Katastrophe gehören. Ein unteilbarer Bestandteil meiner Abschlussarbeit war das Integrierte Rettungssystem. Kurz und übersichtlich beschrieb ich seine Grundelemente. Hier beschieb ich auch die Gesetztgebung und Staatsorgane, die für die Likvidation einer Massen-Katastrophe zuständig sind. Es wird auch die Rettungskette angeführt, die von einer großen Bedeutung ist. Weiter befasse ich mich mit der Sortierung der Verletzten. Im Schlusskapitel werden Rechte und Pflichte der Personen und Rechtspersonen behalndelt. Das Sekundärziel meiner Abschlussarbeit war festzustellen, wie die Öffentlichkeit die Massen-Katastrophenproblematik kennt. Dieses Ziel erfüllte ich und mit Hilfe von Graphen wertete ich die einzeilnen Fragen aus einer Umfrage für die Laienöffentlichkeit aus. Meine festgesetzte Ziele erfüllte ich und hoffe, dass meine Abschlussarbeit sowie für die Laienöffentlichkeit, als auch für die Fachleute einen Beitrag leisten wird.
51
Seznam použité literatury Knižní publikace 1. ŠENOVSKÝ, M., ADAMEC, V., HANUŠKA, Z. Integrovaný záchranný systém. Edice SPBI Spektrum, 2005 157 s. ISBN 80-86634-65-5 2. BYDŽOVSKÝ, J. Akutní stavy v kontextu. Praha: Triton, 2008. 450 s. ISBN 978-80-724-815-6 3. FRANĚK, O. Manuál dispečera zdravotnického operačního střediska. 2011. 236 s. ISBN 978-80-254-5910-2 4. POKORNÝ, J. Lékařská první pomoc. Praha: Galén 2010, druhé, doplněné a přepracované vydání. ISBN 978-80-7262-322-8 5. ŠTĚTINA, J. Medicína katastrof a hromadných neštěstí. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2000. 436 s. ISBN 80-7169-5888-9
Zákon č. 237/2000 o požární ochraně Zákon č. 238/2000 o Hasičských záchranných sborech Zákon č. 374/2011 o Zdravotnické záchranné službě Zákon č. 239/2000 o Integrovaném záchranném systému Zákon č. 240/2000 o krizovém řízení
52
Seznam zkratek AČR – Armáda České Republiky DRNR – Doprava raněných, nemocných a rodiček IZS – Integrovaný záchranný systém ČR – Česká Republika USZZS – Územní středisko zdravotnické záchranné služby ZOS – Zdravotnické operační středisko ZZS – Zdravotnická záchranná služba RZP – Rychlá zdravotnická pomoc RLP – Rychlá lékařská pomoc RV – rendez – vous, posádka lékaře a záchranáře LZS – Letecká záchranná služba SZP – Střední zdravotnický pracovník HZS – Hasičský záchranný sbor SDH – Sbor dobrovolných hasičů PO – Požární ochrana JPO – Jednotka požární ochrany HN – Hromadné neštěstí P1 – priorita ošetření, těžce ranění P2 – priorita ošetření, středně těžce ranění P3 – priorita ošetření, lehce zranění 53
Příloha č. 1 Dobrý den, jsem studentka oboru diplomovaný zdravotnický záchranář a chtěla bych Vás poprosit o vyplnění dotazníku. Dotazník je anonymní, má pouze určité náležitosti, které každý dotazník mít musí, jako je věk, pohlaví a nejvyšší dosažené vzdělání. Vyhodnocení dotazníků poslouží pouze pro mou potřebu a bude uveden v mé absolventské práci. Děkuji moc za vyplnění.
Pavlína Frantíková
1.) Pohlaví A.) Muž
B.) Žena
2.) Nejvyšší ukončené vzdělání A.) Základní
B.) Střední
C.) Vyšší odborné
D.) Vysokoškolské
3.) Věk A.) 18 – 25 let
B.) 26 – 35 let
C.) 36 – 45 let
D.) 46 – 55 let
E.) 56 a více let 4.) Co si představujete pod pojmem hromadné neštěstí? A.) lesní požár B.) srážka vlaků C.) celoplošný výpadek proudu 5.) Kdo podle Vás patří do základních složek Integrovaného záchranného systému? A.) Policie ČR, Hasičský záchranný sbor, Zdravotnická záchranná služba B.) Policie ČR, Městská policie, Hasičský záchranný sbor, Zdravotnická záchranná služba C.) Policie ČR, Městská policie, Hasičský záchranný sbor, Zdravotnická záchranná služba, Armáda ČR 54
6.) Příjezd Zdravotnické záchranné služby na místo události je: A.) do 10 minut B.) do 15 minut C.) do 20 minut 7.) Pokud jste měl/a možnost, poskytl/a jste první pomoc při nehodě? A.) ano, jednou B.) ano, vícekrát C.) ne D.) neměl/a jsem možnost 8.) Slyšel/a jste někdy o záchranném řetězci? A.) ano B.) ne 9.) Myslíte si, že je Integrovaný záchranný systém v ČR jednotný? A.) ano B.) ne C.) nevím 10.) Který den v roce a v kolik hodin se provádí zkouška sirén? A.) každou první středu v měsíci ve 12:00 hodin B.) každé úterý v měsíci ve 12:00 hodin C.) každou středu vždy po dvou měsících ve 12:00 hodin 11.) Pokud složky Integrovaného záchranného systému řeší hromadné neštěstí, pak: A.) nemusí jejich pokynů uposlechnout ti občané, kteří touto událostí nebyli sami postihnuti B.) každý občan je povinen uposlechnout jejich pokynů C.) každý občan je povinen přispět finanční částkou na jejich činnost, pokud ho o to požádají 55
12.) Kdo podle Vás rozhoduje o evakuaci obyvatel? A.) Prezident republiky B.) Vláda ČR C.) Krizový štáb kraje
56
