Vyšší odborná škola, st ední odborná škola a základní škola MILLS, s.r.o. elákovice
ABSOLVENTSKÁ PRÁCE
2012
Lukáš Appelt 5
Vyšší odborná škola, st ední odborná škola a základní škola MILLS, s.r.o. elákovice
íprava a pr h vysokohorské expedice a návrhy ešení nenadálých situací z pohledu záchraná e týmu
Vedoucí práce: MUDr. Ji í Jadrný
Vypracoval: Lukáš Appelt
elákovice 2010
5
ESTNÉ PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracoval samostatn
a všechny použité
písemné i jiné informa ní zdroje jsem ádn citoval. Jsem si v dom, že doslovné kopírování cizích text
v rozsahu v tším než je krátká doslovná citace je hrubým
porušením autorských práv ve smyslu zákona 121/2000 Sb., je v p ímém rozporu s interním p edpisem školy a je d vodem pro nep ipušt ní absolventské práce k obhajob . V elákovicích dne 18. kv tna 2012 ……………………………….. Podpis
6
POD KOVÁNÍ Cht l bych pod kovat svému vedoucímu MUDr. Ji ímu Jadrnému za odborné vedení, rady a pomoc p i psaní této práce. Dále chci pod kovat své p ítelkyni a koleg m v práci za trp livost po celou dobu mého studia.
7
Obsah ÚVOD......................................................................................................................... 10 1 Cíle práce ................................................................................................................. 11 2 TEORETICKÁ ÁST .............................................................................................. 11 2.1. P íprava samotné cesty ........................................................................................ 11 2.1.1. Tým .................................................................................................................. 11 2.1.2. Cíl.................................................................................................................... 12 2.1.3. Záložní cesta a ústupová varianta cesty ............................................................ 12 2.1.4. T íúrov ová strategie plánování cesty .............................................................. 12 2.2. Nutná znalost ...................................................................................................... 14 2.2.1. Základy meteorologie ....................................................................................... 14 2.2.2. P edvídání po así v terénu na základ vlastního poznání .................................. 14 2.2.3. Topografie, plánování trasy .............................................................................. 16 2.2.4. Výskyt lavin a jejich ur ování ......................................................................... 18 2.2.5. Bezpe ný pohyb po svazích s lavinovým nebezpe í ........................................ 20 2.2.6. P ežití v lavin a vyprošt ní ............................................................................ 25 2.2.7. Vyprošt ní zasypaného pod lavinou .................................................................. 28 2.2.8. Výskyt trhlin a jejich ur ování .......................................................................... 29 2.2.9. Rozd lení ledovcových trhlin podle základních tvar . ....................................... 29 2.2.10. Pohyb lidí na ledovci s možným výskytem ledovcových trhlin ....................... 30 2.3. Expedi ní lékárni ka jednotlivce........................................................................ 32 2.3.1. Lékárni ka týmu .............................................................................................. 35 2.4. Možné ešení specifických onemocn ní p i vysokohorské turistice ..................... 35 2.4.1. Základní informace o akutní horské nemoci (AHN) ....................................... 36 2.4.2. Akutní výšková nemoc ...................................................................................... 37 2.4.3. Vysokohorský otok plic (VOP, HAPE) .............................................................. 37 2.4.4. Vysokohorský otok mozku (VOM, HACE) ....................................................... 39 2.4.5. Hodnocení aklimatizace .................................................................................... 39 2.4.6. Lé ení akutní horské nemoci ............................................................................. 41 3 PRAKTICKÁ ÁST .............................................................................................. 44 3.1. Vyprošt ní lena družstva po pádu do ledovcové trhliny ...................................... 44 3.2. Testy stability sn hové pokrývky ........................................................................ 51 3.3. P íprava lékárni ky na transport........................................................................... 56 4 DISKUZE ............................................................................................................... 57 ZÁV R ...................................................................................................................... 59 RESUME ................................................................................................................... 60 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJ : ............................................................................ 61 ÍLOHY: .................................................................................................................. 64 íloha . 2 .................................................................................................................. 65 íloha . 3 .................................................................................................................. 69 íloha . 5 .................................................................................................................. 70 íloha . 6 .................................................................................................................. 71 íloha . 7 .................................................................................................................. 72 íloha . 8 .................................................................................................................. 73 8
íloha íloha íloha íloha íloha íloha
. 9 .................................................................................................................. 74 . 10 ................................................................................................................ 70 . 11 ................................................................................................................ 71 . 12 ................................................................................................................ 72 . 13 ................................................................................................................ 73 . 14 ............................................................................................................... 74
9
ÚVOD Tato absolventská práce se zabývá vysokohorskou turistikou. Vysokohorská turistika ( VHT ) je tradi ní horolezecká disciplína, do které pat í p echody horských skupin, výstupy na vrcholy
i sedla, h ebenové túry a další. Vysokohorská turistika je
nejp vodn jší formou horolezectví. Tradice VHT má ko eny v 18. a 19. století. Ani dnes není mezi horolezectvím a vysokohorskou turistikou stanovena p esná hranice. V esku a Slovensku se podle sov tského vzoru ujalo ozna ení vysokohorská turistika (VHT), v alpských zemí se užívá výraz alpinismus a rozlišuje se mezi formou leh í a težší. VHT je formou horolezectví, ve které se kloubí sportovní touha zdolat ur itý vrchol a zárove touha poznávání neznámé krajiny. Aby mohly být tyto dv touhy efektivn skloubeny, musí být naplánované cesty tak, aby p evládala ch ze i pohyb v lehkém horolezeckém terénu, který definovaný stupn m I. až IV. UIAA. Vysokohorský turista se nepovažuje za sportovního lezce, a proto p ípadné náro
jší úseky je
ochoten vynechat a cestu si tak zjednodušit. VHT lze rozd lit podle prost edí, ve kterém je vykonávána a dle zp sobu zdolávání. Obvykle bývá VHT provozována v ur ité lokalit z jednoho výchozího bodu (nap . Horské chaty), ze kterého se vyráží na jednotlivé túry. Další možností jsou echody, což znamená, že se d íve, než se vyrazí, naplánuje trasa, po které se p jde a už se nevrací do po áte ního bodu, ze kterého se vyjde. Nevýhodou je, že si veškeré vybavení a jídlo neseme s sebou. Cílem absolventské práce je prostudovat problematiku vysokohorské turistiky. Její íprava, možný pr
h a ešení náhle vzniklých situací.
10
1 Cíle práce Cílem absolventské práce je prostudovat problematiku vysokohorské turistiky. Její p íprava, možný pr h a možné ešení náhle vzniklých situací.
2 TEORETICKÁ ÁST 2.1. P íprava samotné cesty Tato ást pat í mezi nejd ležit jší. P i p íprav cesty máme dva aspekty, které budou p i naší cest klí ové: cíl cesty a tým. Podle t chto dvou aspekt se odvíjí celá výprava, m že se stát, že cíl je daný a hledá se tým. ím extrémn jší cesta, tím užší bude výb r lidí. Expedice, které jsou zam eny na archeologické vykopávky, hledání fauny a flory, jsou na výb r lidí do týmu nejvíce specifické. 2.1.1. Tým Lidé, kte í mají být s námi v týmu, vybíráme na základ jejich fyzické zdatnosti, psychické odolnosti. Dále jsou pro nás rozhodující jejich zkušenosti a sociální izp sobivost. Nelze vzít do týmu jedince, co jsou sice velice schopní ve svém oboru, ale nejsou sociáln p izp sobiví, a nebo rozeštvávají kolektiv. Abychom zjistili, jak je na tom každý jedinec, je velice dobré do p íprav zahrnout i pár spole ných víkend , kde se bude ešit samotná p íprava. Pro zpest ení si lze zahrát kolektivní hry. Je to p íjemné uvoln ní, ale hlavn Nejproblemati
lze v krátké dob
odhadnout typ daných jednotlivc .
jší jsou jedinci z dominantní vlastností a cholerici. [FRANK, KUBLÁK,
kol. 2010]
11
2.1.2. Cíl Je p edem daný nebo si ho každý tým ur í podle nejslabšího lánku týmu. Jestli to situace umož uje, lze si zvolit i t žší cíl. Vše pak závisí na druhu cesty. P i p echodu vrchol nebo horských sedel to lze velice obtížn , ale p i cest na hory m že slabší len týmu plánovan ukon it cestu v jednom z výškových tábor a samotný cíl tím nebude nijak ohrožen. Schopnosti lidí jsou limitujícím faktorem p i sestavování každého cíle. Dobrý cíl musí být lidem sestaven na míru.
2.1.3. Záložní cesta a ústupová varianta cesty i jakékoliv cest musíme po ítat s tím, že se stane n co, co m že naši cestu ohrozit a my budeme muset volit jinou variantu nebo dokonce návrat. Pokud taková situace nastane, je nesmírn d ležité mít vymyšlen náhradní program nebo návratovou cestu. Je nezpochybnitelným faktem, že lidé se cht jí držet daného plánu. Z ejm je to dáno podv domým strachem z nejisté budoucnosti. Je psychicky velmi obtížné z íci se plánu. Lidé rad ji riskují víc p i zdolání naplánované cesty, protože netuší, co vše se ješt m že vyskytnout. P i plánování cesty p edložíme všem ú astník m i plán náhradní trasy nebo trasy ústupu. V p ípad , že nastane nenadálá situace nebude tým tolik zasko en. Když lidé v dí, co vše se m že stát a mají všechny informace k naplánované cest , spíše se p idají. Zárove
je vždy dobré mít p ipraveny varianty p vodn
naplánované cesty v takzvané maximalistické a minimalistické variant . B hem plánování si tyto cesty musíme d kladn prostudovat. [FRANK, KUBLÁK, kol. 2010] 2.1.4. T íúrov ová strategie plánování cesty Chceme-li dosáhnout p i tú e co nejv tší míry bezpe nosti, musíme si d kladn naplánovat cestu a k tomu nám slouží takzvaná t íúrov ová strategie: 1. úrove je pohled z domova a sb r informací 2. úrove za íná na za átku cesty 3. úrove je p i samotné cest . 12
Tab. . 1: T íúrov ové strategie plánování cesty na léto i zimu. [FRANK, KUBLÁK, kol. 2010, str. 296] Úrove
Místní podmínky
Terén
Lidé
plánování podrobné mapy
lenové skupiny
knižní pr vodce
funkce ve skupin
informace z dostupných
fotografie
taktika postupu
zdroj
studium p írodních
zdravotní stav len
místní informace
pom
zkušenosti jednotlivce pot ebné vybavení
klima v oblasti edpov di po así
1.
úrove : "pohled z
ro ní doba
ur it si terén
domova"
informace o horské služb
alternativa cesty a její
nebo gaidech
možné varianty
asový plán
délka a p evýšení cesty nadmo ská výška
sch dnost terénu
viditelnost, vítr, srážky,
reliéf terénu
kte í lidé nakonec jdou
teplota, atmosferický tlak
kde se nachází sníh a
na výpravu
zm na po así oproti
kolik
kdo velí
padají kameny
ov it zda zvolená
úrove :
sn hové podmínky
padají laviny
taktika je ta správná
"pohled
nový sníh, kolik, záv je
rozvodn né toky
kontrola vybavení
z okna na
kde je náv trná strana
sklon svahu
kontrola spojení a
míst "
ov it stupe lavinového
orientace svahu
baterií
nebezpe í
cesty
kontakty na horskou službu
jaké jsou možnosti
nebo jinou záchranu
vést stopu jinak
edevším dn m 2.
zdravotní stav len
faktické po así
vývoj po así
esná lokalizace
zdravotní stav len ?
viditelnost
místa
dodržení taktiky
3. úrove :
jak silný je vítr a odkud
co je nade mnou
postupu?
"pohled na
fouká
co je pode mnou
disciplína?
samotné cest "
zm na sn hových
vyžaduje terén
slabší lenové?
podmínek
jišt ní
trhání skupiny?
svítí slunce
orientace svahu
morální stav len ?
východ a západ slunce
nejstrm jší úsek
kolektivní souzn ní?
13
2.2. Nutná znalost Na expedicích je d ležitá pe livá p íprava a dostate ná zkušenost. S tím, kdo má velké zkušenosti, se lépe p edchází riziku nebo se alespo minimalizuje. Tyto kapitoly budou zam eny na prevenci možných rizik. 2.2.1. Základy meteorologie Po así hraje v horách velkou roli. Rozhoduje o úsp chu i neúsp chu cesty. Každý horolezec by m l mít základní p edstavu o meteorologii, a to hned z n kolika vod : 1. Orientace v p edpov di po así získaná z médií. 2. Pokud už je v horách, aby byl schopen porovnat skute ný stav po así. 3. Když nemá k dispozici žádnou p edešlou p edpov
, aby byl schopný reagovat
na nenadálé rozmary po así. Je nutné znát n které faktory co ovliv ují po así: zm ny teploty, tlaku a vlhkosti vzduchu. Toto téma je podrobn rozepsáno v knižní publikaci. [FRANK, KUBLÁK, kol. 2010, str. 487] 2.2.2. P edvídání po así v terénu na základ vlastního poznání Existuje celá ada jev , které lze p i p edpov di po así na nejbližší hodiny využít. Jsou to jevy, které jsou spojeny se slune ním zá ením a št pením sv telného spektra. íká se, že ervená obloha nebo „ ervánky“ p i západu slunce oznamuje p kné po así a p i jeho východu po así špatné.
ervená barva znamená p ítomnost
prachových ástic v ovzduší, protože se takové útvary zpravidla p esouvají ze západu na východ. Šedivá nebo b lavá barva oblohy p i západu slunce znamená p ítomnost vodních kapi ek ve vzduchu a tudíž možnost dešt . Když je obloha nad ve erním obzorem zbarvena sv tle žlut a postupn p echází do modré, signalizuje to opravdu
14
kné po así. Po západu slunce signalizuje hezké po así rudá barva nebo st íbrný lesk nízko nad západním obzorem. Objeví-li se nad obzorem barvy v po adí ervená, oranžová, žlutá a erve nebo žová barva a tato barva se objeví i na spodní ásti oblak , které ješt plují dost vysoko nad našimi hlavami, pak m žeme p íští den po ítat s dešt m. i možnosti práce s barometrem na hodinkách nebo samostatn se m žeme orientovat také, jestliže tlak vzduchu systematicky klesá (musíme po ítat s prom nou nadmo ské výšky p i výstupu), dá se o ekávat zhoršení po así. Jestliže tlak vzduchu roste, m žeme p edpokládat zlepšení po así. kte í živo ichové a rostliny signalizují zm nu po así p edem, stejn tak ji lze odpozorovat z m nící se oblohy nebo z dalších p íznak . P íloha . 2 obsahuje bodový seznam vypozorovaných poznatk . Ur ení v tru je d ležité pro zhodnocení Wind Chill Indexu ( p íloha . 1 pro samotný pochod a pomocný ukazatel p i ur ování po así ). Nejp esn jší m ení je pomocí meteorologické stanice. Ty mohou být podle umíst ní nap . pozemní, vzdušné, kapesní. Máme i metody, u kterých po así zjiš ujeme pomocí vlastních smysl . Tabulky v bodech, které se zde nacházejí jsou pouze orienta ní a jejich vypovídající hodnota m že být zkreslena podle subjektivního vnímání. Tabulka odhadnout p ibližnou rychlost v tru.
15
. 2 pom že
Tabulka . 2: Ur ování rychlosti v tru. [http://www.myslivost.cz,1] Rychlost v tru
sobení v tru
6 m/s
20 km/hod
Vítr lehce pohybuje listím.
11 m/s
40 km/hod
Vítr pohybuje slabšími v tvemi.
15 m/s
50 km/hod
Vítr zt žuje pochod s batohem na zádech.
16 m/s
60 km/hod
Vítr hýbe silnými v tvemi, ch ze je již velmi obtížná.
20 m/s
70 km/hod
i ch zi musíme udržovat rovnováhu pomocí h lek.
22 m/s
80 km/hod
Vítr lomcuje silnými v tvemi a slabšími stromy, ch ze za íná být nemožná.
25 m/s
90 km/hod
Lze chodit jen se sníženým t žišt m.
28 m/s
100 km/hod
Vítr láme a vyvrací silné stromy.
30 m/s
110 km/hod
Postupovat lze jen p ískoky.
40 m/s
140 km/hod
Pohyb je možný jen plazením.
Tabulka . 3. Je shodná s tabulkou, kterou používají meteorologové k ur ování síly tru. Pom že vám ud lat si p esn jší p edstavu o ú incích v tru. Tabulka . 3: Ur ování rychlosti v tru. [http://www.myslivost.cz,1] Stupe
Km/hod
Název
0
1
1
4
Vánek
2
9
ík
3
15
Slabý vítr
Pohybují se v tvi ky.
4
22
Mírný vítr
Pohybují se v tve.
5
30
Vítr
Šumí koruny strom .
6
40
Silný vítr
Pohybují se koruny a v tve.
7
50
Prudký vítr
Vítr rve listí ze strom .
8
60
Vich ice
Ulamují se menší v tve.
9
75
Bou e
Ze st ech padají tašky.
10
85
Silná bou e
Vyvracejí se stromy.
11
100
Prudká bou e
Padají komíny, stožáry, vítr rve leh í st echy.
12
150
Orkán
Vyvrací a pustoší vše, kudy prochází.
Bezv
inky
í
Kou stoupá kolmo vzh ru. Kou se lehce vychyluje. Pohybuje se listí na stromech.
16
2.2.3. Topografie, plánování trasy i putování mimo civilizaci se velmi asto pohybujeme po cestách, které nejsou zna ené i n kolik dní až týdn . Terén bývá lenitý nebo bez orienta ních bod , íkladem m že být pouš . V t chto situacích je životn d ležitou sou ástí topografie. Nejd ležit jší je znalost a dovednost orientace v map , um t používat busolu, GPS ístroj, hv zdy a jiné pomocné technologie, které vám pomohou ur it polohu místa, kde se práv nacházíte a jakým sm rem se máte vydat. Základy orientace v horách a navigace jsou p esn a podrobn rozepsány v knižní publikaci [FRANK, KUBLÁK, kol. 2010, str. 552]. Na naplánování celkové trasy jsou tyto znalosti nezbytné, protože p i plánování musíme po ítat s reliéfem terénu, ro ním obdobím, klimatickými podmínkami atd. Základní osou každého plánu je asový odhad. Musíme v
t, jak dlouho
budeme na cest , z toho pak lze odvodit, kdy vyrazit na cestu, abychom se v ur itý as dostali do stanoveného cíle. P i cest
p ekonáváme nejenom vzdálenost, ale i
evýšení, které se vyskytuje hlavn v horách. Tyto dv složky cesty jsou ve vztahu a vzájemn se ovliv ují. P i plánování kraších cest se na tyto dv složky zapomíná nebo na n není kladen takový d raz. P ibližný odhad ch ze v terénu: Jednotlivec, p ípadn malá skupina lidí ujde p ší ch zí za 1 hodinu: 400 výškových metr ve výstupu 800 výškových metr v sestupu 5 km vodorovné vzdálenosti tší skupina lidí ujde p ší ch zí za 1 hodinu: 300 výškových metr ve výstupu 500 výškových metr v sestupu 4 km vodorovné vzdálenosti i plánování v úrovni 1 („pohled z domova“) si m žeme v map vypo ítat vyty enou trasu ( její délku, p evýšení ). Zvláš se teme doby pro všechny výstupy, a 17
zvláš pro všechny sestupy. Pak oba údaje se teme a získáme as nutný pro p ekonání evýšení. ibližnou dobu postupu lze vypo ítat z as vypo ítaných pro vzdálenost a evýšení. Z hodnot, které nám vyjdou se menší hodnota vyd lí dv ma a p te se k hodnot v tší. íklad: 1 600 metr p evýšení ….. 5,0 hodin 15 kilometr trasy … …….3 hodiny – tato hodnota je d lená dv ma = 1,5 hodiny 5 + 1,5 = 6,5 hodiny. Cesta bude p ibližn trvat 6,5 hodiny.
Nejlepší p ehled o trase si ud láme, když si v grafu vyhotovíme tzv. výškový profil trasy. Na ose Y je výška, na ose X vzdálenost. Do grafu vyneseme základní body naší trasy, jako jsou vrcholy, sedla, horské chaty a jiná klí ová místa. Do jednotlivých úsek vymezených t mito místy si zaznamenáme as nutný pro jejich p ekonání. V mapových podkladech bývá asto u zna ených cest p ipsán údaj o dob nutné pro p ekonání dané trasy. Tyto údaje jsou pouze orienta ní a vše záleží na skupin , ro ním období aj. 2.2.4. Výskyt lavin a jejich ur ování Lavina je rychlý a náhlý sesuv hmoty po svahu. Vzniká na p íkrých svazích, kdy je gravita ní síla masy v tší než síla t ecí. Základní d lení je podle nosného materiálu. Laviny se d lí na sn hové, kamenné, ledovcové (pády serak ), bahenní a smíšené. Ve smíšených se mohou vyskytovat
ásti strom , kamení. Na vznik kamenných,
ledovcových a bahenních lavin nemá v tšinou vliv pohyb lov ka v terénu. Sesuv laviny že být samovolný nebo um le vyvolaný. Nejvíc nás budou zajímat sn hové laviny, ty jsou nejvíc po etné a zárove nejnebezpe ovlivnit svým chováním. 18
jší, protože je m žeme do velké ásti
Základní popis sn hové laviny Obrázek . 1: Morfologické rozd lení lavin. [KO ÍZEK, 2006, str. 5]
Základní rozd lení lavin V p íloze . 4 a 5 naleznete orienta ní popis a obrázek rozd lení lavin. V p írod není nic normalizované a vždy se najdou výjimky. Základní principy uvoln ní lavin jsou nap . zvýšené zatížení (což m že být zp sobeno lyža i, pády p ev jí atd.), nebo pokles pevnosti samotného profilu ( i n které z jeho vrstev). D ležitá v c je, že místo odtrhu není stejné jako místo p sobení síly! Lavinové nebezpe í se zvyšuje p i padání nového sn hu, foukání v tru, a nebo i velkých výkyvech teplot. Všechny tyto faktory mají vliv na vrstvy sn hu, které se mohou stát vysoce nestabilními. První slune ní den po sn žení je zvlášt nebezpe ný! Pozor i na stinné strany žlabu, které nevedou p ímo na sever i severovýchod! [KO ÍZEK, 2006]
19
Laviny s árovým odtrháním (deskové) ze suchého sn hu jsou ty nejmén edvídatelné a tudíž velmi nebezpe né. Stmelená (n kdy i p ekvapiv
málo
propojená) sn hová vrstva jako celek ujížd jící po nestabilní kritické vrstv ! Deskové laviny (i m kké) jsou také možné, když na nestabilní vrstv leží jen nepatrn zhutn ný nový sníh! Jako nestabilní povrch se m že brát i málo promrzlá zemina, mokrá tráva. Viz obrázek v
íloze . 6 .[KO ÍZEK, 2006]
Laviny z mokrého sn hu vznikají na ja e. S postupným promá ením sn hového profilu ztrácí svoji pevnost. Velké nebezpe í hrozí p i slune ních dnech, kdy se výrazn ní teplota. Ráno, kdy se vychází na túru je svah stabilní a p i odpoledním sestupu že hrozit sesun laviny v d sledku teplotní zm ny. Další z rizik jsou vy nívající skály ze sn hové pokrývky, které nám rozd lují plochu na menší (mén
stabilní úseky
námi snáze ovlivnitelné) a rozdílným vedením tepla narušují pevnost profilu! 2.2.5. Bezpe ný pohyb po svazích s lavinovým nebezpe í Laviny p i kterých byl n kdo zasypán se v 95 % uvolnili jeho zavin ním. Pohyb na svahu jedné osoby má výhodu velmi operativního a rychlého pohybu, kde je minimální zatížení svahu. Nevýhody jsou v nemožnosti vzájemné pomoci, jišt ní druholezcem, p i malému problému m že vše skon it tragicky. Pohyb 2–3 osob má výhody ve velmi operativním a rychlém pohybu a malém zatížení svahu. Nevýhody jsou ve stále omezené možnosti vzájemné pomoc a jišt ní, p i malém problému jsou zde slabé vyhlídky na úsp šnou záchranu. Pohyb 3–4 osob je optimální. Stále je zde malé zatížení svahu. P i pohybu 5 a více osob, je nevýhoda p íliš velkého zatížení svahu. Dále zde musíme dávat pozor na psychologii davu a dalším problémem je v rozdílné výkonnosti len skupiny! Rozestupy pro výstup jsou p ibližn 10 metr a p i sestupu 30 až 50 metr . Pokud je sklon svahu 35° jdeme jednotliv . Samoz ejm záleží na podmínkách, protože i sestupu n kolik set výškových metr kompromis. 20
toto nelze dodržet. Je pot eba hledat
Naše ch ze, sjezdy, skoky má velký vliv na zat žování svahu, a proto si musíme vybírat svah podle toho, jestli je schopen takovou zát ž pojmout. Poslouchat zvukové vjemy sn hu je také velice d ležité. B hem výstupu je pot eba si hlídat možné úlomky desek, praskavé i dunivé zvukové fenomény ve svahu. Tato znamení ukon ují cestu, proto je n kdy dobré sejít mimo vyšlapanou cestu a zam it se na rozpoznání t chto vjem . [FRANK, KUBLÁK, kol. 2010, str. 552] Obr. . 2: Riziková místa na svahu. [KO ÍZEK, 2006, str. 18]
(Viz obr. . 2 umož uje lepší pohled na možná riziková místa na svahu a jejich místo). 2.2.6. Orientace v terénu s lavinovým nebezpe í Sklon: V kritických místech se sklon m it už nedá! Nutnost správného odhadu, také mít na z eteli strmé svahy nad trasou i pod ní! Pozor na asté chyby p i m ení sklonu!
21
Poloha, orientace: tšina nehod se stala na strmém, stinném svahu poblíž h ebene! Reliéf: Kopcovitý povrch lépe dovoluje volbu dobré trasy! Skály: Skály (malé i velké) obecn snižují stabilitu – rozd lují svah na menší a námi snáze ovlivnitelné ásti a rozdílným vedením tepla narušují pevnost povrchu! V n kterých momentech mohou sloužit jako jakási p irozená ochrana! Vegetace: Stromy vás neuchrání! Pozor na: Muldy Žlaby Exponovanou cestu (pomalý postup, nebezpe í pádu) Svah prostoupený skalami Okolí h ebenu a sedel Nevhodná orientace (i jenom jednotlivých ástí daných svahu) Sklon svahu je nejprudší ást sestupového svahu. Rizikový sklon svahu pro deskové laviny ze suchého sn hu je 30°. Pro laviny z mokrého sn hu se to nedá p esn ur it (padají i na málo p edvídatelných místech o sklonu svahu již od 15°). Dále se vyhýbat svah m o jakémkoli sklonu, které jsou uvedené v lavinovém v stníku. Ten se dá aktuáln po ídit na v tšin horských chat nebo na internetových stránkách zabývajících se danou lokalitou. V p íloze . 7 se m žeme podívat, jak se graficky m ní lavinové nebezpe í v závislosti na sklonu svahu. [KO ÍZEK, 2006]
22
Je zde mnoho metod jak m it sklon svahu. Na map , viz kapitola 2.2.3., pomocí topografie, plánování trasy. Uvedu zde n kolik základních metod, jejich výhody a nevýhody.
ímo na svahu pomocí sklonom ru lze odhadnout sklon s možnou p esností
na 1% p i správném zacházení. Dobrou vlastností sklonom ru je jeho skladnost. Paradoxem je, že práv skladnost sklonom ru komplikuje práci p i m ení svahu, jelikož musíme použít rovné prodloužené rameno, nap . lyže, h lka. Je d ležité dbát na esnost m ení, protože jsou tyto pom cky vyráb ny na bázi olovnice a p i silném tru je m ení komplikované a m žeme se dopustit chyby až o n kolik stup
!
Poslední nevýhodou je, že lze sklonom r snadno ztratit nebo zlomit. it se dá orienta
i p i výstupu. Když p i výstupu bez p ebyte ného
nasazení holí za neme jít stylem ,,cik-cak‘‘, dosahuje svah strmosti 28°–30°. Svahy prostoupené skalami, bo ní svahy morén a svahy se sesuny volného sn hu jsou zpravidla strm jší než 39°.[KO ÍZEK, 2006] i výstupu bych doporu il tzv. kyvadlový trik podle M. Homanna: „První h lkou ud láme otisk do sn hu. Rukoje sm uje dol po svahu. Dále nadzdvihneme rukoje lky tak, že talí ek z stane ležet. Nyní p iložíme konec rukojeti druhé h lky k rukojeti první h lky. Druhou h lku držíme co možná nejvoln ji. H lka se ustálí ve svislé pozici. Poté snižujeme polohu obou konc holí spole
. Talí ek první h lky z stává stále na
míst . Druhá h lka se voln kývá. Místo, kde se špi ka druhé h lky zapíchne do sn hu, udává strmost. Jestliže se trefí do obtisku první h lky v míst rukojeti, je sklon svahu 30°. Každých deset centimetr odchylky sm rem dol , znamená p ipo íst 3° strmosti ( toto platí pro délku h lek 120 cm od talí ku ke konci a pro úhly okolo 30°, pro jiný rozm r z stává stejná hodnota pouze pro 30°, pro další je nutný p epo et).“ [KO ÍZEK, 2006, str. 23]
23
Orientace svahu ke sv tovým stranám Obecn se dá íci, že nejnebezpe
jší oblastí ke sv tové stran ze statistiky
o spadlých lavin v Alpách, jsou strmé svahy ve stínu, v sektoru severní poloviny (expozice Z-S-V), kde je 70% lavinových nehod a z toho v sektoru sever (SZ-S-SV) je jich kolem 50%. V p íloze . 8 je graf orientace svahu. Expozice svahu je d ležitá , ale mnohem d ležit jší je skute né usazování sn hu p sobením v tru. Další výjimky jsou na ja e, kdy je teplo a vlhko. Zde se vyskytují mokré laviny, které jsou špatn p edvídatelné. [KO ÍZEK, 2006] Profil sn hu Profil sn hu nám ukazuje spoustu d ležitých v cí o sn hu v dané oblasti. Jako první nám ur uje p ibližnou tlouš ku sn hové pokrývky, kde musíme vzít na v domí reliéf krajiny. Profil vykopáme p ibližn na výšku postavy. Hloub ji to nemá význam, protože ho naší váhou neovlivníme. Jako druhý nám ur í základní vrstvy sn hového profilu. Na záv r m žeme ud lat ješt test stability. Metodiku provedení nalezneme v praktické ásti. Tyto informace jsou pro nás v kombinaci se všemi p edešlými údaji zásadní. Ur ují nám komplexní pohled na lavinovou situaci. [KO ÍZEK, 2006]
24
2.2.7. P ežití v lavin a vyprošt ní
Graf. . 1: Pravd podobnost p ežití pod lavinou. [KO ÍZEK, 2006, str. 6]
Bod 1. Do 18 minut - Fáze kamarádské pomoci. V
ase do 18 minut od zasypání lavinou nep ežije 8% ob tí následkem
traumatického poran ní neslu itelného se životem. Jedná se hlavn o poran ní hlavy, proto je d ležité nosit helmu. Bod 2. 18 až 35 minut - Fáze dušení. Pravd podobnost p ežití prudce klesá z 92% v prvních 18 minutách na 30% v 35. minut ! V tomto asovém intervalu umírají všichni ti, kte í m li po pádu zacpané dýchací cesty a není p ítomná takzvaná „vzduchová kapsa“. V tomto moment umírá 70% všech zasypaných! 25
Bod 3: 35 až 90 minut - Fáze podchlazení a uzavírání vzduchové dutiny. Po zasypání k ivka klesá jen pozvoln
p ibližn
na hodnotu 22% (zasypaní
se vzduchovou kapsou). V d sledku zadušení, které je p
inou smrti u více než 75%
zasypaných, je výrazn zrychlené hromad ní oxidu uhli itého (CO2) v okolí zasypaného v sn hové mase a ne ve vydýcháním kyslíku (O2). Problémem je nasycení okolí CO2, což má za následek p i zvýšení CO2 nad 10 % narkotický ú inek a zp sobuje útlum dechového centra a tím rychlejší hypotermii. Naopak ve sn hové mase je dostatek kyslíku, aby umožnil dýchání po dobu nejmén
90 minut za p edpokladu, že je
odstra ován vydechovaný oxid uhli itý. Vzduchová kapsa p i zasypání lavinou má pravd podobn v tší význam pro odstra ování CO2 a jeho difúzi do okolního sn hu. V tomto asovém horizontu p ichází už podchlazení a pacient upadá do bezv domí. Bod 4: Okolo 126 minut - Fáze podchlazení a uzavírání vzduchové dutiny. Následuje druhý strmý pokles na pouhých 7% , kdy je smrt zp sobena udušením. Na povrchu vzduchové kapsy se vlivem rozdílu na ní p sobících teplot vytvo í nepropustná ledová neproniknutelná vrstva. [KO ÍZEK, 2006] Postup p i kontaktu s lavinou - zasažení lenové týmu Ve chvíli, kdy se lavina dá do pohybu se pokuste co nejrychleji opustit trajektorii padající laviny (aktivujte airbag v batohu jestli máme.) Když už vás lavina zachytí, pokuste se udržet na povrchu, Pokuste se dostat na kraj laviny. Pokuste se zbavit batohu ten vás bude táhnout pod lavinu. Dále se snažte za každou cenu chránit si obli ej rukama. Jestli to p jde snažte se sto it do klubí ka a p i kompresi lavinové vrstvy se pokuste co nejvíc nadechnout Po zastavení se pak pokuste vytvo it si vzduchovou kapsu p ed obli ejem a zpr chodnit si dýchací cesty Pokud z stanete na živu, je velice d ležité zachovat klid. 26
Postup p i kontaktu s lavinou - nezasažení lenové týmu Podle grafu . 1 je z ejmé, že prvních 18 min je nejd ležit jších pro záchranu. Podle toho musíme p izp sobit záchranou akci. Dále si musíme ur it prioritní body záchranné akce a posloupnost
inností, aby nedocházelo k nevratným chybám.
Nejd ležit jším faktorem v tuto chvíli je as. Zachovat klidnou hlavu, pár vte inami nic nespasíme, ale svou zbrklostí žeme ud lat spoustu tragických chyb. Sledovat všechny zasažené lavinou a zmapovat místo, kde byli naposledy spat eni - klí ové pro další innosti. Místo posledního kontaktu si m žeme ozna it. Pokud je v rychlosti možné zavolat pomoc, tak to ud lejte. Je velká pravd podobnost, že v míst zásahu nebude signál, protože se nacházíte v údolí a nemusí se poda it spojení navázat a ztrácí se tím as p i jeho op tovném hledání. Také se m že stát, že p ijde další sesuv laviny. Vytvo it si plán záchrany a ústupu p i možném dalším spadnutí laviny. Je to velice d ležité pro vaši bezpe nost. Všichni by se m li co nejrychleji zapojit do vyhledávání zasypaného nejmén 20 min. Až po té m že jít hledat n kdo další pomoc, pokud se to nepovedlo p i edešlém spojení. V prostoru zásahu se nesmí zanechávat zbyte ná pachová stopa. Libovoln a zbyte
pokládat batohy na laviništ , sedat si na sníh atd. Zkomplikujeme
práci lavinových ps . Je - li možnost, chodit stejnými cestami. i vyhledávání použijte veškerá dostupná za ízení -
lavinové p ístroje,
sondy, h lky, nezapomínat také na zrak a sluch. Je jedno kde se za ne, ze shora dol nebo naopak. P i pátrání používat jednoduché trasy. P i udávání esné lokalizace místa dohledání, p edat nejzkušen jšímu. Nikdy se lavinová sonda nebo h lka p i možném nálezu nevytahuje. 27
i nasondování se snažíme co nejrychleji vykopat zasypaného, ne p ímo dol , ale z boku nebo zespoda svahu, jde o to, aby nebyla zasypána jeho vzduchová kapsa. [KO ÍZEK, 2006] 2.2.8 Vyprošt ní zasypaného pod lavinou Tento postup lze rozd lit na dv základní odv tví: s krátkým asem - zasypání do 35min, kdy se dbá na co nejrychlejší vyprošt ní zasypaného a p i ase delším než 35min je naopak kladen d raz na minimální pohyb s pacientem a na opat ení proti hypothermii. Zasypání do 35 min: b hem tohoto asu je kladen d raz na rychlost vyprošt ní. První pomoc se poskytuje už b hem vyproš ování a rozpoznávání vzduchové kapsy je až druhém míst . Bodový postup vyprošt ní: i nalezení pacienta musíme uvolnit dýchací cesty a zajistit ho s ohledem na možná poran ní kr ní páte e. Kontrola životních funkcí. i zástav životních funkcí zahájit KPR, dbát na bezpe nost - možný další sesuv laviny. Dbát na tepelný komfort (záv Zasypání od 35 min:
í, chlad od zespodu).
i nalezení pacienta musíme p edpokládat velkou
hypotermii a nesmíme s pacientem hýbat nebo jen velmi málo! Zjišt ní p ítomnosti vzduchové kapsy (sn hové st ny v okolí úst jsou natáté a na nich je vytvo ena ledová vrstva) nebo její nep ítomnosti. Na základ studie M. Falka, H. Bruggera a L. Adlera v Kastneru roku 1998, p i které dobrovolníci dýchali do um lých vzduchových kapes ve sn hu, m žeme p edpokládat, že délka p ežití pacienta závisí na velikosti vzduchové kapsy, na hustot sn hové pokrývky a na dalších neznámých individuálních faktorech. Hypoxie je kombinován s hyperkapnií. CO navíc z prostoru vydechování zasypaného 2
vytla uje kyslík a po delší dob zasypání p ichází hypothermie. Nároky na kyslík se 28
snižují p ibližn o 6% na 1°C. Tato kombinace hypoxie, hypercapnie a hypothermie byla nazvána ,,trojnásobný H syndrom‘‘. Nález vzduchové kapsy je nesmírn d ležitý p i dalších postupech. PODCHLAZENÝ SE VZDUCHOVOU KAPSOU V LAVIN NEM ŽE BÝT PROHLÁŠEN ZA MRTVÉHO, JESTLIŽE JEHO CENTRÁLNÍ T LESNÁ TEPLOTA P I KARDIOPULMONÁLNÍ RESUSCITACI NEBUDE ZVÝŠENA NA FYZIOLOGOCKOU TEPLOTU! 2.2.9. Výskyt trhlin a jejich ur ování S ledovci s trhlinami se setkáváme ve vyšších polohách hor. Jedná se o poz statek z dávných, chladn jších dob v historii Zem , kdy se jednotlivé ro ní sn hové vrstvy ukládaly na sebe a pod vlastní tíhou docházelo k jejich vzájemnému propojování a zpev ování. Ledovce se stále m ní a pohybují, není tedy vícemén možné je p esn a dopodrobna zmapovat a nebezpe ným míst m se p i jejich p ekonávání vždy s jistotou vyhnout ledovci. Nejvíce nebezpe ná místa jsou ledovcové trhliny, zp sobené mnoha faktory. Mohou mít r znou ší ku, délku a tvary. 2.2.10. Rozd lení ledovcových trhlin podle základních tvar . Rozeznáváme n kolik druh trhlin, a to jednak podle celkového umíst ní trhliny v ledovci (nap . podélné, odtrhové, atd.), a pak podle tvaru (profilu) trhliny (nap . "A", "V",“U“). [KO ÍZEK,2006] Trhlina odtrhová Nachází se p i horním okraji ledovce. Vzniká odtržením masy ledovce od firnového svahu na svahu. Trhlina podélná Je rovnob žná se sm rem toku ledovce. Vzniká bu v místech, kde se
išt
ledovce rozši uje, a nebo nad terénními nerovnostmi podloží na dn ledovce, jejichž pr
h je rovnob žný, souhlasný se sm rem toku ledovce.
29
Trhliny typu „U“ Trhliny v rovných úsecích mívají st ny vzdálené p ibližn stejn
od sebe, v
horních partiích jako u dna. Hovo íme zde o rovnob žných st nách. Trhliny typu „V“ Horní okraje jsou dále od sebe a st ny se sm rem dol vzájemn p ibližují. Trhliny typu „A“ St ny rozši ují sm rem dol . P emž otvor naho e m že být široký jen n kolik decimetr . Tato varianta je velice nebezpe ná. Obrázek . 3: Ledovcové trhliny. [http://pazout.horolezci.cz,2]
2.2.11. Pohyb lidí na ledovci s možným výskytem ledovcových trhlin Pohyb na ledovci bez jišt ní a jednotliv je velice riskantní. K jišt ní na ledovci se používá jednoduché horolezecké lano dlouhé minimáln 50 m, optimální délka je 60 m. V mezích únosnosti lze použít jeden pramen polovi ního lana, nebo na ledovci nehrozí zatížení lana p es ostrou skalní hranu a nevznikají tvrdé pády s velkou rázovou silou. M žeme postupovat jednotliv . Jistí se z bezpe ných jistících stanoviš , každý 30
postupující je vždy bezpe
jišt n. Tato metoda je velice bezpe ná, ale náro ná na as.
Na leh ích úsecích ledovce se jistí p i pochodu. Dva lezci se spojí lanem tak, že mezi nimi je cca 12 m st edního úseku lana, koncové p ebyte né lano mají oba ipravené v batohu nebo omotané okolo t la. Tato metoda umož uje rychlejší postup, ale bezpe nost je závislá na zkušenostech vedoucího skupiny. Nejzkušen jší by m l jít vždy jako poslední. Ob ma zp soby se dá jistit skupina o více lidech. [FRANK, KUBLÁK, kol. 2010] i jišt ní je d ležité, aby lano spojující lezce bylo mírn družstvu musí vzájemn
napnuté! Lidé v
koordinovat sv j postup. Je d ležité, aby p i propadnutí
kterého z týmu, lano pokud možno ihned p sobilo, jestliže je lano prov šené, postižený nejd íve padá volným pádem, ímž zvyšuje svoji rychlost a pádový náraz na ostatní je v tší! Jaký tedy použít p i pochodu navázaných lidí na ledovci horolezecký úvaz? Pokud vezmeme situaci, že se po ledovci pohybuje dvou lenné družstvo spojené lanem a jeden z nich spadne do ledovcové trhliny a druhý ihned zareaguje na danou situaci, je ideální, kdyby do trhliny spadlý lov k m l kombinovaný úvaz a lov k naho e m l jen úvaz sedací. Vyplývá to z toho, kde je místo navázání lana na úvaz umíst no vzhledem k žišti lidského t la. U kombinovaného úvazu je bod navázání nad t žišt m t la, lov k je ve visu ve svislé poloze. Naopak lov k nad trhlinou je paradoxn zat žován silou dol . Samotný sedací úvaz je kuriózn výhodou. T žišt t la je výš než navázané lano a lov ku umož uje lepší rovnováhu i poté, je-li povalen a vlá en po ledovci. i nošení batohu je jednoduchý sedací úvazek smrteln nebezpe ný, protože i pádu do trhliny m že dojít k poran ní páte e! Další zásadní chybou u lanového družstva je dvojice lehkého a t žkého lov ka (žena, muž). Míso aby byla váha vykompenzována váhou batohu, tak obvykle ten, kdo má vyšší váhu si dá t žší batoh a navíc paradoxn jde ješt jako první. Síla, kterou spadlý lezec pádem vyvine na "druhého" je 1,5 – 2,0 KN ( odpovídá hodnot p ibližn 150 - 200 kg). Brzdící uzly navázané na lano jsou mezi 31
leny lanového družstva velkou
výhodou. Obvykle se navazuje 5 uzl na délce cca 12 metr a první uzel má být od lov ka vzdálen minimáln 3 metry a to z d vodu za íznutí lana do sn hu. V tenkém žlábku od samotného lana se mají uzly v tší šanci t ením zastavit. Délka mezi uzly je 1,5 metru. Na v tším pr
ru
lana se používá v dcovský uzel a na polovi ní lana
osmi kový uzel nebo uzel zvaný „motýlek“. [FRANK, KUBLÁK, kol. 2010] Obrázek . 4: Navázání lanového družstva. [FRANK, KUBLÁK,kol, 2010, str. 306]
2.3. Expedi ní lékárni ka jednotlivce Základní modul pro horolezce a vysokohorské turisty Tento modul odpovídá cest o délce trvání cca 10 dn . Pro akce do jednoho síce posta í pro vlastní pot ebu jedno plato od každého léku - obvykle deset tablet nebo jedna lahvi ka i jedna mast (dle lékové formy a s p ihlédnutím k b žnému dávkování). Nezapome te na léky, které trvale užíváte, a to v dostate ném množství, nebo které budou používány více. Následující seznam m že být vodítkem, co všechno vzít s sebou za léky.
32
Tabulka . 4: Základní modul lékárni ky. [http://www.horosvaz.cz,3] BOLEST, HORE KA
Paralen®, Ibalgin® tbl.
SPASMOLYTIKUM
Algifen® kapky nebo ípky. Sanorin® 0,5 %o dekongescen ní nosní kapky (lze i do o í)
NACHLAZENÍ
Sinecod ®tbl.- suchý kašel, Mucosolvan® tbl. na odkašlání KAŠEL PR JEM
Endiaron®, Smecta® Torecan® ípky i tablety, resp. dražé jako prevenci
ZVRACENÍ HRDLO I RTY DEZINFEKCE ALERGIE
Strepsils® - pastilky rozpustné v ústech, Septolete® pastilky Ophthalmo-Azulen® mast nebo Ophthalmo-Septonex® kapky Ty inka na rty s vysokým UV faktorem. Zinková mast a lanolinová mast lze taky použít ale nechrání proti UV. Betadine® roztok nebo Septonex® sprej Zyrtec® tbl. Rad ji Dithiaden® tbl, sice se po n m spí, ale funguje razantn ji a skoro u každého, Zyrtec® je spíše prevence. Maalox® nebo Anacid® (p i opakovaných potížích lépe Ranisan®, Quamatel®.)
ANTACIDUM
Rozši ující modul do velehor ( nad 2500 metr ) Tento modul je vhodný pro cesty v horách (nad 2 500 m n.m.), déletrvající akce i akce v odlehlých oblastech. Dopl uje základní modul.
33
Tabulka . 5 - Základní modul lékárni ky [http://www.horosvaz.cz,3] Nnifedipin® 20mg ret.tbl.(Corinfar..), dexametazon®
VÝŠKOVÁ NEMOC
(Fortecortin® 4mg tbl.), acetazolamid® tbl (Diluran®)
ANALGETIKA
Tramal® supp. nebo inj.., Fentanyl® inj, Temgesic® sbl.
VY ERPÁNÍ
Glukosa tbl., gel Dále lze doporu it:
mastný tyl nebo gáza s jodpovidonem (Inadin®), léky na nespavost (Stilnox®, Dormicum®), mast na rty s antivirotickým ú inkem (Vectavir®), mast s antibiotikem (Framykoin® ung.), Wobenzym® – podp rný prost edek p i lé
zán tu, otoku, poran ní,
vhodnou alternativou šití drobných ran je lepení rány pomocí STERI-STRIP®, kortikoidní krém velmi vhodný práv t eba na slune ní spáleniny ve velehorách asté
Modifokovaný modul pro zdravotníka Pokud není ve výprav p ítomen léka , m l by jeho funkci zastoupit zdravotník i zkušený vedoucí expedice a p ibalit ke svému modulu vedoucího další léky: Adrenalin a kortikoidy: p i anafylaktickém šoku. Silná analgetika: lze aplikovat na sliznici úst nebo na nosní sliznice tampónem i kapátkem (Tramal®, Fentanyl®) nebo tableta pod jazyk – Temgesic® sbl.tbl. Anestetika: ní anestetikum: Novesin®. Antibiotika: (Amoksiklav®, Zinnat®, Ciprofloxacin® tbl.).
34
Rozši ující modul pro léka e Tabulka . 6: Základní modul lékárni ky. Voln p evzato z [http://www.horosvaz.cz,3] Dexamethazon® 4 mg, Methylprednisolon® 250 mg, Adrenalin 1 mg, antihistaminika ( V INJEK NÍ FORM :
Tavegyl® nebo Dithiaden®), Torecan®, Glukóza 40% amp. , silná analgetika – Tramal® 100 mg, Fentanyl® 2ml, (pozor na celní ú ady). Ketamin® 100 mg, Dormicum® 5 mg Se širokým spektrem ú inku….Amoksiklav® 375 (625) mg nebo Zinnat® 250 mg tbl.
ANTIBIOTIKA:
Ciprofloxacin® 500mg tbl. á 12 hod, Claforan® inj. 1,0g jehly, st íka ky, tampony, kanyla, spojovací hadi ka - „d tský set“, Aqua pro inj. nebo
K APLIKACI INJ. FOREM LÉK :
fyziologický roztok amp. jednorázové, nevst ebatelné, atraumatické - se zatavenou jehlou k niti, p íp. lokální
ŠITÍ:
anestetikum inj. (Mesokain®, Bupivakain®) nebo v masti (Mesokain®, EMLA® krém, náplast) Dále lze doporu it:
mini instrumentarium – peán, n žky, skalpelky (sterilní), event. pinzeta skalpel atd., sterilní tverce, vata, obvazový materiál, o ní anestetikum: Novesin®, kapky s kortikoidy (Maxitrol), lé ba omrzlin: kys. acetylosalycilová (Acylpirin®), periferní vazodilatancie (Agapurin®, Trental®) tbl.
Seznam zdravotnického materiálu Tento seznam je pouze základní vybavení pro jednoho lena týmu a záleží na každém, co si s sebou vezme. ALU – fólie (1 ks) trojcípý šátek (1 ks) pružné obinadlo ší e 12 cm, délka 5 m (4 ks) obvaz hotový . 4 – se dv ma polštá ky (5 ks) cívka kvalitní náplasti r zné ší e na kineziologické tejpování dle pot eby resuscita ní rouška (1 ks) rukavice latexové chirurgické (1 pár) zavírací špendlík (4 ks)
35
Doporu ení: zabalit každou ást vybavení lékárni ky do samostatného igelitového sá ku – ochrana p ed vlhkem a igelit m žete použít na ošet ování. Další p íprava lékárni ky na cestu v praktické ásti. [www.horska-medicina.cz, 4] 2.3.1. Lékárni ka týmu Každý léka expedice si svoji lékárni ku p ipraví podle sebe, která je sestavena na konkrétní cestu. V p íloze . 10 je ukázka lékárny z Expedice na Mt. Everest 2003. Léka em expedice byl MUDr. Machold Petr
2.4. Možné ešení specifických onemocn ní p i vysokohorské turistice V této kapitole budou popsány specifická onemocn ní, která se mohou vyskytnout p i vysokohorské expedici.
2.4.1. Základní informace o akutní horské nemoci (AHN) rozd lení nadmo ské výšky : vysoká výška: 1500 – 3500 m velmi vysoká výška: 3500 – 5500 m extrémní výška: nad 5500 m Do výšky 2500 m se jen ojedin le vyskytne akutní horská nemoc (AHN). Aklimatizace je b žný proces, kterým se t lo p izp sobuje nižšímu obsahu kyslíku a p ekonává zm ny chemických proces , které vyvolává nadmo ská výška. Je to pomalý proces, který trvá celé dny až týdny. Normální fyziologické zm ny, které se vyskytují u každé osoby p i výstupu do v tších výšek jsou: Hyperventilace Pocit nedostatku kyslíku p i námaze Zvýšené mo ení
36
Zm na rytmu dýchání b hem noci asté no ní probouzení Zvláštní sny Zvýšená srde ní frekvence i výstupu se snižuje barometrický tlak (i když vzduch stále obsahuje 21% kyslíku) a každý nádech obsahuje stále mén molekul kyslíku. lov k proto musí pro ijetí kyslíku vynaložit více energie, zejména hyperventiylací. Tento fakt se projevuje zejména p i fyzické námaze. Toto je p im ený stav k rostoucí nadmo ské výšce. P i rostoucí nadmo ské výšky dochází k nedostate nému okysli ování. To znamená, že není možné udržet normální fyziologickou hladinu kyslíku v krvi. V pr probíhají v látkové p em
hu aklimatizace
a rovnováze tekutin dramatické zm ny. Výsledkem je
výšková diuréza. D vod tohoto nastavení není znám, áste
se ledviny snaží vylou it
iont HCO3- a vyrovnat tak zásaditost prost edí vyvolané vydýcháním CO a tím pádem 2
snížením množství kyseliny uhli ité v krvi, ale dochází ke zvýšení hematokritu. K tomu dochází spíše p i dlouhodobé aklimatizaci p sobením erytropoetinu, krátkodob ji vyplavením krvinek z rezerv a k ur itému zlepšení schopnosti transportu kyslík do tkání. asté mo ení je d sledkem aklimatiza ního procesu. Pokud ne, m že to být známka dehydratace nebo aklimatizace neprobíhá správn . [www.horska-medicina.cz, 4] 2.4.2. Akutní výšková nemoc Jestliže je výstup rychlejší než aklimatizace, objevují se r zné symptomy. Akutní horská nemoc (AHN) je d sledkem nep izp sobení organismu hypoxickému prost edí v dané výšce. AHN m že dostat každý, kdo se pohybuje ve vyšší nadmo ské výšce. tšinou je p ímo závislá na rychlosti výstupu. Výskyt m že být vyšší v mladším v ku a AHN nelze klinicky p edvídat, ani neexistuje spolehlivý zp sob, jak zjistit, kdo má v tší pravd podobnost onemocn t. Budete-li v vážným a život ohrožujícím formám. 37
t co d lat, m žeme se vyhnout jejím
Bolest hlavy a jeden z následujících p íznak nad 2500 m vede k diagnóze AHN: nechutenství, zvracení únava nebo slabost malátnost nespavost nejistota vrávoravá ch ze nespavost [www.horska-medicina.cz, 4] 2.4.3. Vysokohorský otok plic (VOP, HAPE) Jeden z vážné formy výškové choroby je vysokohorský (výškový) plicní otok (VOP), neboli tekutina v plicních sklípcích.
asto se vyskytuje jako sou ást AHN,
ale onemocn ní spolu z ejm nesouvisejí a klasické p íznaky AHN nemusí být p ítomny. íznaky VOP jsou následující: extrémní únava kašel, s možností výskytu zp
ného nebo nar žov lého sputa
sev ení, tlak i „zahlcení“ v prsou modré i šedé rty nebo nehty dušnost p i námaze no ní dušnost zrychlené dýchání, patologické dechové fenomény (malé chr pky na plicích) zna
zrychlený tep
nespavost (spíše souvisí s špatným dýcháním). vlhký kašel pokles množství mo e pod 0,5 l/24h ( je spíše známkou dehydratace i selhání ledvin z nep ímo souvisejících p plic ) 38
in n ž d sledkem otoku
cyanóza (modré zbarvení k že a sliznic jako p íznak nedostate ného sycení krve kyslíkem - p i VPO) žký kašel s vykašláváním zp
ného hlenu
pálivý tlak za hrudní kostí (p i VPO) na dálku slyšitelné chropy p i dýchání (p i VPO) [www.horska-medicina.cz, 4] 2.4.4. Vysokohorský otok mozku (VOM, HACE) Nejzávažn jší formou AHN je výškový otok mozku (VOM), p i kterém dochází k edému mozku a k poruše jeho funkcí. VOM m že postupovat velmi rychle a již b hem kolika hodin m že nastat smrt. Základním p íznakem VOM je porucha myšlení. M že se objevit zmatenost, zm ny chování i letargie a ztráta ataxie. Jedná se o vrávoravou ch zi, charakteristickou pro opilého lov ka. Alarmující p íznaky (VOM): útlum dechového centra poruchy chování – iracionální ("nerozumné") chování poruchy zraku žké halucinace žké poruchy v domí žké neurologické poruchy (p i VMO: ataxie, nystagmus, pyramidové jevy, hemiparézy, ztuhlost šíje, obrny okohybných sval ) [www.horska-medicina.cz, 4] 2.4.5. Hodnocení aklimatizace Jestliže se p i pobytu ve výšce objeví p íznaky AHN jedná se vždy o poruchu aklimatizace, které bylo možné zabránit dodržením taktiky výstupu do výšky. Projevy jsou individuální, nemusí být vždy všechny patrné. Pokud se vyskytnou dva p íznaky uvedené v p ehledu, jedná se s jistotou o AHN a je nutné okamžit zahájit p íslušná opat ení. Nemocný nikdy nesmí z stat sám, zejména ne p i sestupu. 39
Prakticky lze závažnost horské nemoci hodnotit pomocí bodového skóre. Absolutn platí: P i pochybnostech sestup! Tabulka . 7: Základní modul lékárni ky. [www.horosvaz.cz,5]
íznak
Body
Skóre
Závažnost AHN
Bolest hlavy Nevolnost, nechutenství nebo nespavost
Lehká 1
Opat ení Acylpyrin® nebo
1-3
Paralen®
Závrat Stálá bolest hlavy nestupující po ACP
4-6
St ední
2
Klid
Zvracení
Nevystupovat
Dušnost v klidu Extrémní únava
Acylpyrin®
žká 3
Nad 6
Snížená tvorba mo e
Sestup Kyslík Léky
Tabulka . 8: Základní zlaté pravidla p i horské nemoci. [www.horosvaz.cz,5]
Základní zlaté pravidlo Dostat horskou nemoc je v po ádku. Není v po ádku na ni zem ít. I. zlaté pravidlo Každé onemocn ní ve v tší výšce se považuje za horskou nemoc, dokud se neprokáže n co jiného. II. zlaté pravidlo S p íznaky AHN nikdy nepokra ujte ve výstupu. Váš stav se zhorší a m žete zem ít. To je velmi d ležité - i jedna denní etapa p edstavuje velké riziko. Z sta te ve stejné výšce, dokud symptomy zcela nezmizí. Když se tak stane, jste aklimatizovaní a m žete pokra ovat ve výstupu. Vždy je vhodné sestoupit, rychleji se vám ud lá lépe. III. zlaté pravidlo Pokud se vám d lá h e, okamžit sestupte. NE EKEJTE DO RÁNA. Okamžit sestupte na výšku, kde jste se naposledy cítili po probuzení dob e. IV. zlaté pravidlo Nikdy nenechávejte osobu s AHN o samot . Osobám s AHN se m že p itížit, mohou pot ebovat pomoc p i sestupu nebo nepoznají, že se jejich stav zhoršuje. Rizikovým faktorem u AHN je také dehydratace.
40
2.4.6. Lé ení akutní horské nemoci i menších p íznacích nevystupovat výše. Pokud do rána p íznaky nezmizí, je nutný sestup. Nepodávat kyslík a pokud možno ani léky! i varovných p íznacích je nutný okamžitý sestup, nejmén o 500 výškových metr , p esn ji o tolik, aby došlo ke z etelnému a trvalému ústupu potíží. Jestliže je pro nemocného sestup spojen s námahou, musí být snášen. i vážných p íznacích je nutný okamžitý transport, je-li k dispozici kyslík, podávají se 2–4 l/min v p estávkách, jestliže máme nedostate nou zásobu kyslíku za stálého sledování základních životních funkcí. Kyslík nenahradí sestup! Cílem transportu je dostat nemocného pod 3500 m, ihned však nejmén o 300 m níže. Pokud po sestupu i transportu p íznaky AHN zcela vymizí (bývá to obvyklé u VPO nikoli však u VMO), lze se po zotavení pokusit o nový, avšak pomalejší výstup. Další lé ba Kyslík: Podávání kyslíku je pot ebné jen u t žké AHN (p edevším p i VPO) maskou zpo átku 6–10 l/min do vymizení cyanózy, pak 2–4 l/min. Um lý kyslík jako permanentní nebo p erušovaný podp rný prost edek (p i výstupu nebo používaný p i odpo inku) i p es subjektivní p íznivý ú inek nepomáhá aklimatizaci, naopak ji brzdí. Nehodí se ani v po áte ních fázích AHN, pouze jako pomocný lék p i výškovém otoku plic. [www.horosvaz.cz, 5] 41
Diluran® nebo Diamox®(acetazolamid) – se podával k prevenci horské nemoci a k lé ení akutní horské nemoci. P i preventivním podávání 125 – 250 mg (1 tbl.) denn , p i lé ení akutní horské nemoci 250 – 1000 mg (1 - 4 tbl. ve 3 denních dávkách). ed preventivním podáváním je pot eba p edchozí konzultace s léka em. Dexamethazon® – podává se k lé ení akutní horské nemoci. Denní dávka jsou 4 mg (8 tbl.). Dexamethazon® je v sou asnosti jediným prokazateln ú inným lékem pro AHN a otok mozku. U otoku plic je zcela neú inný. Osv
ila se kombinace
s použitím p etlakové komory. [www.horosvaz.cz, 5] Corinfar ret.® (nifedipin) - podává se k lé ení akutní horské nemoci. P i zjišt ní plicního edému nechat rozpustit v ústech 10 mg (1 slabší nebo „siln jší“ tbl.) a dalších 10 mg polknout. Pokra ovat v lé
polykáním 3 x 10 mg denn . Nepodávat p i
sníženém krevním tlaku ( nap . velká krvácení nebo mžitky až omdlívání ze stoje ). P i výskytu nežádoucích ú ink
jako bolest hlavy, závrat , nauzea, návaly, snižte
podávanou dávku, viz též Metypred®. [www.horosvaz.cz, 5] Moderní stanovisko pro použití acetazolamidu® a jeho použití v nouzi p i lé ení AHN je sporné, problematické a riskantní. U mírné AHN ve skute nosti není nutný, u t žších není tak ú inný jako dexametazon®. U otoku plic je nejen zcela neú inný, nýbrž dokonce riskantní (p i otoku plic je respira ní acidóza a acetazolamid® je zesiluje o život ohrožujícím zp sobem). Pokud se p i podávání acetazolamidu® (u indikované profylaxe AHN) objeví p íznaky otoku plic je nutné jej ihned vysadit. Pro jeho podávání platí také omezení jako pro diuretika. Pokud je acetazolamid® podáván i p es výše uvedená omezení, nem l by pacient v žádném p ípad pokra ovat ve výstupu. Pokud íznaky AHN vymizí, lze acetazolamid® vysadit, a teprve pak pokra ovat ve výstupu. [www.horosvaz.cz, 5] Dexamethazon® je v sou asnosti jediným prokazateln ú inným lékem pro AHN a otok mozku. U otoku plic je zcela neú inný. Osv
ila se kombinace s použitím
etlakové komory. V p ípadech nejasných a t žkých forem AHN se používá k p íprav transportu tzv. trojitá lé ba: Dexametazon® + Nifedipin® +kyslík/p etlakový vak ( nejedná se o doporu ení Léka ské komise HS).[www.horosvaz.cz, 5] 42
Tab. . 9: Srovnávací tabulka lék . [www.horosvaz.cz,5]
Léky Lehká AHN Otok mozku
žká AHN
Diluran®
Dexametazon®
Corinfar®
Jiné léky
acetazolamid
dexametazon
nifedipin
a pomocné prost edky
neú inný
Paralen®
2x 250 mg(¹) 8 mg,
2x 250 mg
Otok plic Otok mozku a plic
Sestup, vak/kyslík
pak 4 mg/6 h Neú inný
500 mg(¹)
20 mg, pak Retard 20 mg/6 h
8 mg,
20 mg,
pak 4 mg/6 h
pak Retard 20 mg/6 h
Sestup, vak/kyslík
Sestup, vak/kyslík
Další pom cky ke zlepšení okysli ování krve p i AHN: Ventil PEEP – pozitivní
tlak na konci výdechu docílíme za azením
speciálního PEEP ventilu (positiv-end-expiratory-pressure, positivní tlak na konci výdechu) do výdechové ásti. Vede ke krátkodobému zlepšení zásobení kyslíkem pacient pravd podobn
s vysokohorským otokem plic (VOP),
otev ením neventilovaných (atelektatických) oblastí,
stejn jako zlepšením vým ny plyn . Také mechanickým vytla ením vody z plic do krevního ob hu p i edému plic, to až p i dlouhodob jší aplikaci, simuluje dýchání v nižší nadmo ské výšce podobn jako barokomora. Již desetiminutové dýchání proti pozitivnímu tlaku na konci výdechu o hodnot 5–10 cm H2O vede ke zlepšení sycení krve kyslíkem (SaO2) o 10–20%. Zvýšení expira ního tlaku je možné p i troše cviku provést u pacienta, který ješt spolupracuje také bez PEEP ventilu. K tomu se používají t i metody: 1. pacient vydechuje pouze ústy (p ípadn provád n pomalu p es tém
si ucpe nos), výdech je
uzav ené rty,
2. VPPB (voluntary-positive-pressure-breathing) – v lí ovládané pozitivní tlakové dýchání: 3 sekundy nádech, na 3 sekundy vzduch zadržet, 4 43
sekundy výdech; potom 2 minuty normální dýchání 3. PLB (pushed-lip-breathing) 3 sekundy nádech, 7 sekund výdech se sev enými rty nebo nafukováním pou ového balónku V laboratorních podmínkách bylo dosaženo metodami VPPB a PLB zvýšení saturace SaO2 ze 79% na 87 %! [www.horosvaz.cz,5]
3 PRAKTICKÁ ÁST V praktické ásti budou popsány r zné zp soby vyprošt ní ze sn hové trhliny za pomocí lanové techniky. Bude provedeno srovnání jejich využití. Jsem provedl výzkum porovnávání test , které jsou zam eny na sn hový povrch. V této ásti je návrh ešení technické první pomoci p i samotné cest a nej ast jší nevýhody, které se mohou vyskytnout. Jsou zde podrobn popsány a srovnány základní druhy technické první pomoci p i vyproš ování ze sn hové trhliny a jejich možná ešení v r zných situacích. Uvádím zde základní p ípravu vybavení lékárni ky, která je zapot ebí p i expedici. 3.1. Vyprošt ní lena družstva po pádu do ledovcové trhliny První popisovaná technika je známá pod pojmem „vyprošt ní lanovou kladkou“ nebo „metoda volné kladky“. Její varianty jsou znázorn ny na obrázku . 5. St žejním principem je jedna volná kladka, která v ideálním p ípad rozloží sílu pot ebnou pro vytáhnutí na polovinu. Také musíme po ítat s negativním t ením v samotné volné kladce (m že to být kladka nebo karabina) a t ení o samotnou hranu trhliny. P esný postup je popsán na internetových stránkách [www.horolezeckametodika.cz, 6] a [FRANK, KUBLÁK, kol. 2010, str. 435].
44
Obrázek .5: Vyprošt ní z trhliny. 1. Zdroj, voln p evzato z [www.hudy.cz, 7], [SCHUBERT 1997, str.228], [www.horolezeckametodika.cz, 8]
Tato technika byla vyzkoušena p i r zných sn hových podmínkách (tvrdý a m kký firn). P i zkoušce bylo použito lano typu 0/5 „polovi ní“ o pr o délce 60 m, dv kulaté smy ky o pr
ru 6,9 mm
ru 6 mm o délce 2 m a 6 m, t i karabiny typu
45
HMS („Halbmastwurfsicherung“), závaží o hmotnosti 80 kg, vhozené do trhliny na délce lana 5 m. Materiál byl zvolen s ohledem jsem použil na váhu a víceú elovost materiálu. i dodržení p esného postupu bylo zjišt no: Výhody: Rychlá p íprava materiálu. Na základní zpracování je využito malé množství materiálu. Jednoduchá konstrukce umož uje tento postup celoplošn propagovat i mezi laickou ve ejnost, a tím zvýšit jejich bezpe nost. P i více zdatných zachráncích je vyzvednutí pacienta velice rychlé. Nevýhody: P i využití pouze jedné plovoucí kladky. P i této metod , kdy byl použit m kký firn se nepovedlo postiženého vytáhnout ani s jeho pomocí. P i tvrdém firnu a pomoci postiženého byla tato metoda velice vysilující a dlouhotrvající, navíc docházelo k nebezpe nému pohybu a zat žování hrany trhliny. P i odstupu od trhliny se vytahující lano více za ezávalo do firnu a zv tšovalo se t ení. P i zpáte ním odsunu jistícího „prusíku“ p i vytahování, je pot eba držet napnuté lano jednou rukou a druhou rukou odsunout „prusík“ zp t k postiženému, aby nedošlo k zp tnému sesunu do trhliny. Délka jistícího „prusíku“ je limitující pro vytahování. P i jeho krátké délce se musí
asto odsouvat zp t
k postiženému, naopak když je lano dlouhé, hrozí velký zp tný sesun do trhliny. Vlivem velkého jednorázového zatížení m že dojít k vytrhnutí improvizovaného jistícího bodu. Pokud je pouze jeden zachránce, který má k dispozici tvrdý firn, je nutná pomoc postiženého. P i této technice dochází k velká spot eb lana, pokud ho je málo, nelze tento zp sob provést. Zlepšení techniky i zlepšování této techniky nebyl využit pomocný materiál, jako jsou blokanty a kladky. Tyto pom cky nejsou v b žném používání nijak uplatnitelné a jsou velkou váhovou zát ží. 46
Zlepšovací pom cky byly využity dv : ultra lehká kladka PETZL Ultralegere® o hmotnosti 10g. Tato kladka se nasazuje na karabiny HMS o oválné pracovní hmotnosti 1kN (1000kg) a max. pr
r lana je 13mm. Kladka je velice lehkou a praktickou
pom ckou, co snižuje t ení mezi lanem a karabinou. Její nevýhodou je, že se p i nezatížení m že samovoln lano z kladky vysmeknout. Druhou pom ckou, která se používá je lehký a kompaktní nouzový blokant „tibloc®“ použitelný na lana od 8mm do 11mmm o hmotnosti 39g. Tento blokant nahrazuje „prusík“ nebo „Garda uzel“, viz obr. . 7. Výhodu je, že p i manipulaci s blokantem, je možnost p ivázání provázkem ke karabin , aby nedošlo ke ztrát . Nevýhodou je, že konstrukce blokantu poškozuje lano p i jeho používání. Zmenšit velké t ení na hran trhliny a za ezávání lana do firmu m žeme pomocí cepínu viz obrázek . 12 nebo lyží a batohu, ale musíme zabezpe it jejich stabilitu na míst zlomu. Postižený m že pomoci efektivn ji, jestliže si uváže „prusík“ s okem na lan , na kterém visí a oko bude dostate
dlouhé, aby si do n j mohl šlápnout a zdvihnout
se. Zachránce m že rychleji dobrat lano a jistící „prusík“ posunout k postiženému. V tomto p ípad je záchrana velice uleh ena. Zmenšit váhu pacienta je možné odebráním nepot ebné výstroje. Druhý nejobvyklejší možný zp sob vyprošt ní z trhliny je takzvaný „karabinový kladkostroj“. Jeho varianty jsou znázorn ny na obrázku . 6. St žejním principem je karabinový kladkostroj, který v ideálním p ípad rozloží sílu pot ebnou pro vytáhnutí na ¼ váhy. Na obrázku . 12 jsou uvedeny další možné sestavení kladkostroj . Dále se musí po ítat s negativním t ením v samotném kladkostroji a t ení o samotnou hranu trhliny. P esný možný postup je popsán v publikaci [FRANK, KUBLÁK, kol. 2010, str. 437] a na internetových stránkách [www.horolezeckametodika.cz, 8].
47
Obr. . 6 : Vyprošt ní z trhliny. 2. Zdroj, voln p evzato z [FRANK, KUBLÁK, kol. 2010, str. 436], [ www.horolezeckametodika.cz, 8], [www.horolezeckametodika.cz,9]
Tato techniku byla vyzkoušena p i r zných sn hových podmínkách (tvrdý a m kký firn). B hem zkoušky bylo použito lano typu 0/5 „polovi ní“ o pr a délce 60 m, dv kulaté smy ky o pr
ru 6,9 mm
ru 6 mm a délce 2 m a 6 m, ty i karabiny typu
HMS („Halbmastwurfsicherung“), závaží o hmotnosti 80 kg, vhozený do trhliny na lan o délce 5 m. Materiál byl volen s ohledem na váhu a víceú elovost materiálu. P i dodržení p esného postupu bylo u této metody zjišt no: Výhody: Tato varianta se osv
ila p i jednom zachránci ve všech
sn hových podmínkách. Základní stavba není náro ná na použitý
48
materiál. Jistící „prusík“ p i vytahování nevyžaduje posun a jeho zp tné zablokování je závislé na jeho délce. B hem provád ní této techniky není pravd podobnost dopadu prudké rázové síly na jistící bod. Zachránce má v ideálních podmínkách nutnou zdvihovou sílu, která je pot eba o ¼ menší než bez použití kladek. Technika se dá použít s volnou kladkou nebo bez ní. Vše závisí na aktuální zdvihové síle ( jeden nebo více zachránc ) a délce dostupného lana. Nevýhody: Stavba „karabinového kladkostroje“ vyžaduje velkou znalost lanové techniky, proto není vhodná pro laickou ve ejnost. Tato technika se musí p ed cestou pe liv natrénovat. Spot eba materiálu je v tší než u p edešlé techniky vyproš ování. Nebezpe ný pohyb a zat žování hrany trhliny. P i odstupu od trhliny se vytahující lano více za ezává do firnu a zv tšuje se tak t ení. Zlepšení této metody: Zmenšit váhu zachra ujícího lze odebráním nepot ebné výstroje. Použitím blokantu „tibloc®“ m žeme nahradit „prusíky“. Dopln ním kladky „PETZL Ultralegere®“ v karabinovém kladkostroji se výrazn zmenší t ení. P i použití „prusíku“ m žeme jej doplnit takzvané talí ky, aby se „prusík“ nemohl zadrhnout nebo eto it v karabin . Jsou velice lehké a dají se vyrobit ( obrázek . 15 ). Místo „prusíku“ v jistícím bod lze zbudovat samosvorný jistící „Garda uzel“ , jeho výhody jsou: Rychlejší zhotovení p i budování lanového kladkostroje. Pevnost bodu není závislá na pomocné Rep š Lze použít p i nedostatku Rep š
e.
ry.
i manipulaci nehrozí jeho nefunk nost a p eto ení. Nevýhody samosvorného Garda uzle: Snadno zam nitelné konce, jeden konec ve sm ru tahu je sev en proti zp tnému prokluzu a druhý nikoliv. Proto je pot eba p i výrob Garda uzlu, vždy vyzkoušet jeho funk nost a sm r tahu! Na samotnou stavbu 49
uzle musíme mít stejné karabiny a my ku nebo Expreska s t emi karabinami ( obrázek . 7 ). Pro zmenšení t ecí síly mezi lanem a hranou trhliny použijme pevný t ecí bod (cepín, batoh, h lky). Tento bod musí být vždy jišt n, aby nedošlo ke ztrát , viz p íloha . 12. Obr. .7 : Nejefektivn jší vyprošt ní z trhliny. Zdroj, voln p evzato z [www.montana.cz, 14]
50
3.2. Testy stability sn hové pokrývky Orienta
lze testy rozd lit: Na testy za pochodu, využívající p irozených možností, které nám terén a okolí nabízí. Jsou velmi rychlé, ale výsledky nemají p esnou vypovídající hodnotu. Rozsáhlý p ehled t chto test
naleznete v
publikaci [FRANK, KUBLÁK, kol. 2010, str. 436] Testy p i vykopané jám - jsou systemati
jší, informace p esn jší,
zárove možnost provedení více test naráz. V této ásti budou porovnány testy p i vykopané jám a to: Rutschblock test („test kluzným blokem“), Stuffblock test („Dopadový test“), ECT (Extended Column Test), KTL („Kompresní Test Lopatou“) a test tvrdosti sn hu. Rutschblock test („test kluzným blokem“) Tento test je podrobn popsán na stránkách [www.lavinove.info, 10]. Test byl uskute
n 14.1.2011 v Krkonošském národním parku v oblasti Špindlerova mlýnu.
V míst byl vyhlášený 2. lavinový stupe . Pro výb r místa platí všechny obvyklé zásady: místo, kde studovat sn hový profil a provád t test. Použité vybavení: váha osoby 85 kg, skialpové lyže o délce 170 cm, Rep š
ra o pr
ru 6mm a délce 10 m s
dcovskými uzly po 10 cm, skialpová lopata, Snowcard a teleskopické hole, svah se sklonu 32°. Tlouš ka sn hové pokrývky inila v míst zkoumání 230cm. Výhody: Uznávaný test po celém sv
. Použité vybavení je standardní p i
horském pohybu na lyžích nebo na snowboardu. Velikost zkoumaného bloku sn hu je velká. Je zkoumána sn hová pokrývka ve smyku. Rozm r p ední strany testovacího sn hového bloku umož uje vytvo it test sn hového profilu. Nevýhody: asov náro
jší výstavba, cca 40 min. Tento test nelze provád t
bez lyží. Je pot eba svah se sklonem minimáln 30°, což m že svád t k provedení testu v potenciáln nebezpe ném míst ! Tento test neodhalí nebezpe ná místa v hloubce 51
menší než je penetrace lyží + 1cm. P i provád ní testu lyža em hrozí pád a jeho zran ní. Stupnice testu je sedmi bodová a t žko zapamatovatelná. Stuffblock test („Dopadový test“) Tento test je podrobn popsán na stránkách [www.horyinfo.cz, 11]. Test byl proveden 25.2.2012 v Ješt dském národním parku. Pro výb r místa platí všechny obvyklé zásady: místo, kde studovat sn hový profil a provád t test. Tlouš ka sn hové pokrývky inila v míst zkoumání 120 cm. Použité vybavení: Rep š
ra o pr
ru 6 mm
a délce 10m s V dcovskými uzly po 10 cm, skialpová lopata, záv sná váha (mincí ) na zvážení 4,5 kg, vak (min. objem 15 l na sníh), Snowcard a teleskopické hole. Výhody: Standardn uznávaný test po celém sv
. Jeho výroba je velice rychlá
cca 20min. Tento test díky p esnému technickému postupu, nelze ovlivnit subjektivním vnímáním. Test má pouze body, t i vyhodnocení a je velice snadno zapamatovatelný. Použité vybavení je skladné a lehké. Nevýhody: Použitý materiál (záv sná váha) je jednoú elový. Zkoumaný sn hový blok je velice malý a m že dojít ke zkreslení údaj . Je pot eba svah se sklonem minimáln 30°, což m že svád t k provedení testu v potenciáln nebezpe ném míst ! i od ezávání sn hového bloku musíme být velice opatrní. Pro zp esn ní výsledku je test pot eba opakovat víckrát. Vzhledem k velikosti vykopané jámy, nelze v jám provád t žádný jiný test stability sn hové pokrývky ECT (Extended Column Test) Tento test je podrobn popsán v publikaci [PICA,T. ECT. Lidé a hory. 2009, . 1 str. 62-64]. Test je uskute ován už více jak t i roky. Pro výb r místa platí všechny obvyklé zásady: místo, kde studovat sn hový profil a provád t test. Použité vybavení: Rep š
ra o pr
ru 6 mm, délce 10 m s V dcovskými uzly po 10cm, skialpová lopata.
Výhody: Standardn uznávaný test po celém sv
. Jeho výroba je velice rychlá
cca 25min. Komise SLF (institut pro výzkum sn hu a lavin) ve Švýcarském Davosu prokázala v roce 2006, že tento test má 85% p esnost, což je dosud nejvyšší dosažená 52
vypovídající schopnost ze všech test stability sn hové pokrývky. Vyhodnocení tohoto testu je velice snadné a jednoduché (stabilní, nestabilní). Tento testovací sn hový blok je o poznání v tší než ostatní testovací sn hové bloky ( malá náro nost na použitý materiál ). Rozm r p ední strany testovacího sn hového bloku umož uje vytvo it test sn hového profilu. Test se m že provád t na rovin . Použité vybavení je standardní p i pohybu v zasn žených oblastech. Nevýhody: Subjektivní rázovou silou m žeme ovlivnit samotný výsledek. P i provád ní testu je složit jší vyhledání prokazatelných vodorovných a p
ných trhlin.
KTL („Kompresní Test Lopatou“) Tento test je podrobn popsán v magazín Kompresní Test Lopatkou, Info@hudy, 2010, . 13 str. 15. Test byl uskute
n 10.3.2012 v Tatranském národním parku poblíž
chaty s názvem Chata u Zeleného plesa. Pro výb r místa platí všechny obvyklé zásady: místo, kde studovat sn hový profil a provád t test. Tlouš ka sn hové pokrývky inila v míst zkoumání 180 cm. Použité vybavení: Rep š
ra o pr
ru 6 mm, délce 10 m s
dcovskými uzly po 10 cm, skialpová lopata. Výhody: Standardn uznávaný test po celém sv
. Jeho výroba je velice rychlá
cca 20min. Test má pouze body, ty i vyhodnocení a je velice snadno zapamatovatelný. Použité vybavení je standardní p i pohybu v zasn žených oblastech. Test se m že provád t na rovin . Nevýhody: Subjektivní rázovou silou m žeme ovlivnit samotný výsledek. Vzhledem k velikosti vykopané jámy, nelze provád t žádný jiný test stability sn hové pokrývky Test tvrdosti sn hu Tento test je podrobn popsán v publikaci [KO ÍZEK, 2006, str. 30], je specifický tím, že netestovaný sn hový blok není vystaven p sobení žádné mechanické síly. Jde pouze o d kladný rozbor sn hové pokrývky. Tento test je provád n po dobu delší t í let. Pro výb r místa platí všechny obvyklé zásady: místo, kde studovat sn hový profil a 53
provád t test. Použité vybavení: Rep š
ra o pr
ru 6 mm a délce 10 m, která se
používá pro p esné vykreslení sn hového profilu, ale její použití není nutné, skialpová lopata, tužku nebo lavinová sonda, h lka, n ž. Výhody: Standardn uznávaný test po celém sv
. Jeho výroba je velice rychlá
cca 15 min. Základní varianta testu má snadno vyhodnocený výsledek. Použité vybavení je standardní p i pohybu v zasn žených oblastech . Test se m že provád t na rovin . Z testu lze p edvídat vývoj sn hového profilu. M že se zkoumat i vrchní ásti sn hové pokrývky. U tohoto testu lze zkoumání zp esnit analýzou struktury sn hu. Nevýhody: Tento test se musí d kladn procvi it a není vhodný pro laickou ve ejnost. Test je komplikovaný na podrobné vyhodnocení, musí se provád t ihned po vykopání jámy a na co nejmén osvícené stran . Slune ní tepelné zá ení m že výsledky testu zkreslit. P i vyhodnocování tvrdosti m že dojít k odchylce v d sledku subjektivního vnímání. Zkoumání tohoto testu ze dne 25.2.2012 v Ješt dském
národním parku
prokázalo d ležitost výb ru zkoumaného místa s posouzením na sv tové strany a asu. Pro zvýrazn ní rozdílu v závislosti na sv tové strany byl test proveden v blízkosti skalního masivu, p estože je to v p ímém rozporu s metodikou ur ení místa provedení testu. V p íloze . 14 je vid t umíst ní testovacích jam. Test byl opakován p ed východem slunce (nejlepší
as pro za átek cesty) a v odpoledních hodinách
(nejpravd podobn jší as sestupu).
54
Obr: . 8 : Sn hový profil. [vlastní]
Na obrázku . 8 jsou ve vrchní ásti sn hové profily p ed východem slunce, ze severní a jižní strany. Ve spodní ásti jsou sn hové profily z odpoledních hodin. To poukazuje na d ležitost a pe livost ve výb ru místa pro testy sn hové pokrývky. 3.3. P íprava lékárni ky na transport íprava lék a materiálu na expedici je velmi d ležitá, p i nesprávném zabalení a uchovávání je pravd podobnost ztráty nebo jejich poškození. Léky se balí do v tšího množství nádob, p i velkých expedicích do hermeticky uzavíratelných sud . Rozložení do více zavazadel zmenšuje riziko ztráty všech d ležitých lék . Léky, které je pot eba pravideln užívat ( inzulin, léky na štítnou žlázu, atd. ) se p evážejí v osobním zavazadle. U tohoto zavazadla je menší pravd podobnost ztráty.
Sklen né lahvi ky (dezinfekce, atd.) se dají nahradit plastovými r zných velikostní. Dají se po ídit v lékárn a jsou steriln balené. Balení lék v „platí kách“, jsou velice k ehké a asto p i dlouhodobém nošení
55
se poškodí. Tento problém vy ešit pr hlednou lepící páskou. Léky, které jsou asto používané, se dají p ebalit do plastových nádob s ví kem na závit (obaly od negativu do fotoaparátu nejsou vhodné), obaly musí být jasn a z eteln popsány, aby nedošlo k jejich zám
. V tší množství lék je vhodné mít rozd leno do více nádob.
Tuby jsou plastové nebo hliníkové. Plastové jsou velice pevné, naopak hliníkové se snadno lámou. Tuby mohou být uloženy v igelitovém obalu nebo jsou oblepeny pr hlednou lepící páskou. Ampule jsou na šetrný transport nejnáro íloha . 14 ),
jší. Výhodou jsou ampulária (
tší ampule (nap . Mesokain ) se dají zabalit do elastického obvazu.
Infuzní roztoky jsou balené ve vacích. Mezi jejich výhody pat í skladnost a p i tlakové volumoterapii lze snáze provést kompresi vaku (lepící páskou, tlakem mezi pacientem a nosítky ). Léky musí obsahovat stru ný popis, použití a dávkování, aby byly tyto informace srozumitelné i pro nezdravotnický personál. Výb r chirurgických nástroj : sterilizovat do více obal a nástroje co mohou být plastové, vym nit ( nap . skalpel ). Používání nejdelšího infuzního setu a propojovacích hadi ek, které lze použít na improvizovaný oh ev infuze. P i vzduchot sném balení lék je pot eba myslet na zm nu tlaku ve vyšších nadmo ských výškách. Pokud je možnost, lze si po cest dokoupit léky, ale je pot eba dbát zvýšené opatrnosti.
56
4 DISKUZE Problematika rizik ve VHT je VELICE rozsáhlá, troufám si íci, že nekone ná, protože p íroda v kombinaci nejr zn jších náhod, vždy p ipraví n co nového a neo ekávaného. V této práci ani jiných pramenech, se nedozvíte na 100% spolehlivý a bezpe ný návod na ešení nenadálých situací. M žeme se však pou it ze situací jiných a podle nich zdokonalovat r zné postupy. Trendy a postupy ve VHT se m ní a s nimi se ní a stále vylepšuje technika a vybavení pro horolezce. Techniky, které jsou zde popisovány, budou za pár let zastaralé a z ejm i více nebezpe né, než techniky, které se objeví v budoucnu. Proto jsem porovnal techniky používané v sou asné dob
po celém sv
.
Odborníci v daných problematikách se shodnou na tom, že všechny postupy mají vést k tší celkové bezpe nosti na horách, avšak názory na to, jak toho docílit se už liší. Byly porovnány techniky ze nejr zn jších zdroj a nemohu íci, že by elektronické dokumenty nebo knižní vydání byla d
ryhodn jší. Ve všech zdrojích jsem našel
zásadní rozdíly. Elektronické zdroje mají výhodu ve flexibilit s novými trendy a jejich okamžitá zp tná vazba z ad odborné ve ejnosti. U knižních publikacích je vše popsáno komplexn a pro u ení jsou knižní publikace pohodln jší. Je p ekvapivé, že drtivá tšina nešt stí na hor, je zp sobena nedodržením základních pravidel, a už se jedná o neznalost nebo p ecen ní situace, je v danou chvíli nepodstatné. Mezi nejzákladn jší pravidla pat í kvalitní p íprava. Jak íká správce na chat Haindlkarhutte: „Hora ti neute e, vždy nemá nohy.“ [Hubert Asch] Absolventská práce je ur ena spíš pro odbornou ve ejnost, protože se zam uji na specifické události a jejich možná ešení. Práce má za úkol pouze porovnávat dané zp soby, nikoli je hodnotit. Sám jsem se setkal s adu lidí, kte í pro svoji neznalost riskovali životy, a proto jsem se snažil v práci nastínit alespo
ást rizik spojená s VHT
a jejich vy ešení. P i praktickém provedení horolezeckých technik jsem dosp l k názoru, že všechny jsou za ur itých okolností funk ní. Každá technika má svoje pozitiva a negativa, a proto
57
záleží na konkrétní situaci, jakou zrovna zvolíme. Velkou výhodou je znalost více zp sob provedení a jejich kombinace. P i lavinové problematice je oblibou kombinovat Test tvrdosti sn hu a jiný mechanický test, aby byl výsledek byl co nejp esn jší.
ZÁV R i psaní práce jsem byl p ekvapen, kolik znalostí je pot eba k tomu, aby lov k pochopil celý proces VHT, od plánování až po samotný návrat z cesty. Práce by m la být ur itým vodítkem, na co nezapomenout p i plánování VHT. Cíl absolventské práce vnímám spln ný v tom, že jsem pomohl
tená e
nasm rovat k dalšímu zamyšlení nad touto problematikou. Mnoho otázek tu nebylo zodpov zeno v bec, nebo jen velice okrajov . P ed psaním této práce jsem cht l popsat mnohem více témat týkajících se VHT, ale p i samotném výzkumu jsem dosp l k záv ru, že rozepsání vybraných kapitol bude ínosn jší, a proto zde nejsou zmín ny všechny d ležité kapitoly a nelze tuto práci brát jako kompletní shrnutí VHT. P i širším náhledu na tuto problematiku zjiš uji, že není problém dohledat pot ebnou literaturu ke studiu, ani základní informace. Zde bych p ipomenul výrok Alberta Einsteina: „Že nekone ný rozm r mají jen dv
v ci: vesmír a lidská hloupost“. P
iny n kterých smrtelných nehod jsou tak
banální. Každá chyba v horolezectví se platí obzvláš tvrd . Práv proto je d ležité si vše „dvakrát“ zkontrolovat a pro jistotu ješt nechat zkontrolovat kolegu. Pokud budeme zodpov dní, tak si už nebudeme muset pokládat astou otázku: „Jak se to jen mohlo stát?“ [Pit]
58
RESUME The Preparation of an Alpine Expedition and Suggesting Solutions of Unexpected Situations from the Team Rescuer’s Point of View Mountaineering is a sport which is done either round the mountains or on the way to the top of them. The mountains could be very distant from people, for instance the Caucasus Mountains in Europe or the Himalayas and the Pamir Mountains in Asia. Therefore it is highly important for the team to have an educated medical rescuer, or even better a doctor. This person has to be a good climber and he or she has to have all the abilities and skills as all the other members of the team. This paper is focused on the prevention during mountaineering and planning the route itself. The theoretical part describes the weather, its changes and influence on the planned route; planning the route and the return back to the base camp. The topography is also highly important in mountaineering. The avalanche danger is discussed as well. This part also deals with the danger round the crevasses, the material and rescue techniques used for setting one free. And the last described topic is special illnesses such as Acute Mountain Sickness, pulmonary edema and cerebral edema. The practical part describes special equipment for rescuing from the crevasses. It also compares the rescuing techniques when falling to crevasses and avalanches. During the survey the same equipment was used as for mountaineering. The stability tests of the snow in the terrain are compared. These tests were repeatedly made during different weather conditions and on more places depending on cardinal directions. The preparation of the expeditionary first-aid equipment and the transport are also suggested. Key words: nature, avalanches, safety, equipment, crevasses, snow 59
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJ :
1.
SCHUBERT, P. Bezpe nost a riziko na skále, sn hu a ledu 1. díl. 4
aktualizované vyd. Plze : Kletr 1997. 271 s. ISBN 80-85822-27-X.
2.
SCHUBERT, P. Bezpe nost a riziko na skále, sn hu a ledu 2. díl. 1 vydání. eklad Hana Pelešková. Praha : Fregtag a Bernát 2004. 224 s. ISBN 9788073163129.
3.
SCHUBERT, P. Bezpe nost a riziko na skále, sn hu a ledu 3.díl. 2 vydání. Praha
: Fregtag a Bernát 2007. 252 s. ISBN 9788073160647.
4.
FRANK, T. KUBLÁK, T. a kol. Horolezecká abeceda. 1 vydání. Praha : Epocha
2010. 664 s. ISBN 978-80-87027-35-6.
5.
KO ÍZEK, V. Laviny – strategie 1. díl. 2 vydání. Praha : 2006. 20 s.
6.
KO ÍZEK, V. Laviny – prevence 2. díl. 2 vydání. Praha : 2006. 51 s.
7.
KO ÍZEK, V. Laviny – záchrana 3. díl. 2 vydání. Praha : 2006. 41 s.
Elektronické dokumenty
1.
po así. Myslivecký portál. [online]. [cit.2012-02-26]. Dostupný z WWW:
60
2.
trhliny. Lazecký portál. [online]. [cit.2011-12-26]. Dostupný z WWW:
3.
medicína. Nemoci z výšky. [online]. [cit.2009-02-16]. Dostupný z WWW:
4.
medicína. Horská medicína. [online]. [cit.2009-02-16]. Dostupný z WWW:
<www.horska-medicina.cz> 5.
medicína. Horský svaz. [online]. [cit.2009-02-16]. Dostupný z WWW:
6.
medicína. Horolezecká metodika. [online]. [cit.2012-03-04]. Dostupný z WWW:
7.
vyprošt ní z trhliny. Hudy informce. [online]. [cit.2012-03-04]. Dostupný z
WWW: 8. z
vyprošt ní z trhliny. Horolezecká metodika. [online]. [cit.2012-03-04]. Dostupný WWW:
ledovcove-trhliny> 9. z
vyprošt ní z trhliny. Horolezecká metodika. [online]. [cit.2012-03-04]. Dostupný WWW:
zachrana>
61
10.
laviny. Laivoné informace. [online]. [cit.2012-03-04]. Dostupný z WWW:
11.
sn hoví test.
Hory info. [online]. [cit.2012-03-04]. Dostupný z WWW:
ku=dopadovy-
test&cisloclanku=2007030002> 12.
vítr. Vliv v tru na organizmus. [online]. [cit.2012-03-04]. Dostupný z WWW:
13.
lékárns. Expedi ní blog. [online]. [cit.2012-03-08]. Dostupný z WWW:
14.
lezení. Horolezecký
asopis. [online]. [cit.2012-04-02]. Dostupný z WWW:
Seriálové publikace
Lidé a Hory. Lezecký asopis.Praha : Roubal. ISSN 12139459.
62
ÍLOHY: íloha .1 Ochlazovací efekt v tru. [www.bom.gov.au,12]
63
íloha . 2 Stru né body ur ování p edpov di. voln p evzato z [http://www.myslivost.cz,1] Po así se zhorší: zvuky jsou neoby ejn dob e slyšet lesy "kou í" stoupá mlha kou jde k zemi, kamna špatn táhnou dálky jsou jasné a je jasná viditelnost ve er nepadá rosa, ráno je tráva suchá pachy nabývají na intenzit , kanály, záchody okolo m síce duhové kolo hv zdy se t pytí slunce je ráno žluté a má ostrý svit, tzv. vysoké svítání i východu slunce ost e ervené ervánky západ žlutý až oranžový ranní obloha tmavomodrá nave er se vytvá ejí mraky, které houstnou a mohutní na obloze se vytvá ejí mraky typu as beránky se m ní v kupy a mraky plují nad sebou v n kolika vrstvách, ve sm rech, které se k íží vlaštovky létají nízko u zem holubi sedí v houfech na st eše a málo poletují slepice sedí v hejnech a vybírají si melíky pta í zp v náhle utichá ryby vyskakují z vody za nízko letícím hmyzem mravenci rychle opoušt jí povrch mraveništ muchni ky, komá i a ovádi zu iv píchají a bodají pavouk k ižák zmenšuje své sít pavu iny spíše v tráv než mezi stromy vl í bob uzavírá kv ty sasanka hajní sklápí listy pta inec, žabinec až do deváté hodiny neotev e kv ty drchni ka rolní se uzavírá asi hodinu p ed dešt m pokles tlaku vítr m ní sm r vane západní vítr 64
konopný provaz uvázaný mezi stromy nevysychá a z stává napjatý, stejn jako vypínací provázky u stan mokré kameny neosychají, z stávají vlhké Po así se zlepší: ranní mlha se drží u zem a rozplývá se pomalu b hem dopoledne výhled do krajiny je zast en hv zdy jasn svítí a je patrná Mlé ná dráha ranní nebe je bledé svítání je pomalé, "ospalé" ervánky p i západu slunce tráva je siln orosená zve era za soumraku za ne padat rosa sk ivánek vzlétá a zpívá vlaštovky létají vysoko na obloze pavouci stav jí sít mraveništ plné mravenc žáby ve er sk ehotají pta inec ráno otev e kv ty sasanka zvedá listy blatouch nemá sev ené listy vl í bob rozevírá kv ty es den se tvo í bílé mraky, které se pomalu rozpadají a mizí po klidné noci je ráno slabý vítr konopná lana a vypínací provázky u stan povolují a prohýbají se Bude pršet: dálky jsou jasn vid t, horizont je ostrý a blízký vzdálené hory jasn vystupují zvuk z dálky i zblízka se jasn rozléhá kou se sráží k zemi, válí se po st echách všechny pachy jsou více cítit (kanalizace) kolem m síce se tvo í kruh hv zdy se na obloze jasn t pytí nažloutlý západ slunce, ráno tmavá obloha i východu slunce se rozlévají ervánky k ve eru se tvo í t žké mraky, které houstnou a mohutní (hrady) v dusném po así se objevují tmavé mraky tráva je ráno i ve er zcela suchá, není rosa ptáci létají nízko ryby vyskakují nad hladinu kohouti ve er hlasit kokrhají vrány krákají slepice sedí v hlou ku a nehrabou 65
holubi sedí v koutech a nepoletují kos zpívá v pravé poledne zavírají se kv ty pampelišky a m sí ku zahradního zvedá se vítr a fouká s p estávkami za velkého parna nastane náhle bezv í vítr trvá déle než 24 hodin vane-li po bou ce studený vítr - bude pršet dlouho neochladí-li se po bou ce - p ijde nový déš Bude v trno: ranní ervánky slunce se "t žce prodírá" z mrak vzh ru siln žlutý západ slunce, p ípadn ervený mra na mají ostré kontury mra na se trhají a putují po obloze všemi sm ry pupava rozevírá kv ty Bude p kn : kou stoupá kolmo vzh ru ráno padá mlha k zemi blýská se ve er bez h ní síc je na ervenalý a jeho obrys je jasný a ostrý hv zdy na obloze jasn svítí ve erní ervánky se rozlévají daleko po obloze západ slunce je ervený nebo tmavožlutý po západu slunce se objeví mra na obloha je ve dne sv tle modrá lají se bílé mrá ky, beránky, a rozlézají se po celé obloze vycházející slunce je isté a jasné za deštivého po así se vyjasní na západ ráno a ve er je hodn rosy tráva a ke e jsou ráno plné pavu in ptáci, zejména vlaštovky, létají vysoko mo ští ptáci zalétají daleko na širé mo e ve er sk ehotají žáby vane východní vítr nebo vane vítr stále ve sm ru od slunce ve dne vane slabý vítr dolinou vzh ru, v noci dol po dešti jsou mraky r zn zbarvené tlak vzduchu stoupá velké rozdíly mezi denní a no ní teplotou ve er je teplota p i zemi nižší než ve výšce dvou metr Bude drsné po así a bou e: ptáci létají nízko dobytek je neklidný a hledá útulek 66
mo ští ptáci sp chají nad pevninu Bude mráz: je bezmra ná obloha západ slunce je ervený síc je jasný Oteplení v zim nastane: kosi se koupou ve vod
67
íloha . 3 Rozd lení lavin podle tvaru. [KO ÍZEK, 2006, str. 10]
68
íloha . 5 Základní rozd lení lavin. [KO ÍZEK, 2006, str. 18] Ozna ení Splaz
Malá lavina
St ední lavina
Velká lavina
. . .podle dojezdu
. . . . .podle zni ující . . .podle délky schopnosti Sklouznutí malého Pro lov ka relativn Délka nad 50m 3 množství sn hu, neškodná. Objem nad 100m které nem že osobu zasypat (nebezpe í následného pádu). Zastaví se ješt na že zasypat, zranit Délka nad 100m 3 svahu. nebo zabít Objem nad 1.000m lov ka. Zastavuje až ve že zasypat a zni it spodní ásti svahu. auto, poškodit nákladní Délka nad 1.000m auto, zni it Objem nad 3 malou budovu nebo 10.000m strhnout kolik strom . Táhne se p es že zasypat a celou plochu svahu, zni it nákladní nejmén však ale 50 auta nebo vlaky, velké Délka nad 1.000m m (sklon svahu budovy a Objem nad 3 dosahuje i zna zalesn né plochy. 10.000m mén než 30°), že dosáhnout dna údolí.
69
íloha . 6 Deskový sesuv sn hu. [KO ÍZEK, 2006, str. 8]
70
íloha . 7 Stupn lavinového nebezpe í podle sklonu svahu. [KO ÍZEK, 2006, str. 20]
71
íloha . 8 Graf expozice svah lavinových nehod. [KO ÍZEK, 2006, str. 25]
72
íloha . 9 Svázání kombinovaného úvazku. Síly p sobící na jednoduchý a kombinovaný úvazek. evzato z [KO ÍZEK,2006, str. 18], [FRANK, KUBLÁK,kol. 2010, str. 303]
73
íloha . 10 Expedi ní lékárni ka Mt. Everest 2003. [http://www.horosvaz.cz,1] Mesocain l% 10x Dolmina 5x Quamatel 20 mg 1x Zinkat 500 mg 1x Pytiol mast 1x Faktu 1x Aminophylin 5x Framykoin mast 1x Solumedrol 500 mg 8x Dormicum tablety 1x Glukosa 20% 2x Reasec 2x Adrenalin 5x Ophtalmo septonex 1x Algifen tablety 2x Agapurin injekce 5x Roušky6x Zákrokový set 9x Šití Rukavice steril 10x Nástroje chirurgické ALU folie 1x Inf. Sety 5x Ambuvak Laryngoskop Tužka, deník, ledvinky, lékárni ka Anacid 30x Amoksiklav 1g 1x Tetabulin 1x Faktu 1x Fenistil gel 1x Indobene 1x Canesten 3x Ambrobene 3x Septonex 2x Strepsils 12x Framykoin 1x Dermazulen mast 2x Hydrocortison mast 1x Endiaron 10x Lacrysin gtt 3x Garasone 2x Tobrex 1x Agapurin tablety 1x Sanorin kapky 1x Heparin 2x Genciánová viole 1x Ginko 2x Omnifix (široká nápast)1x Rukavice nestr il 1x Cévka + pytlík 1x Tylex 4xM 1xV Sádra + podklad Obinadlo nesterilní 5x8 10x Náplast cívka 3x K dlahy 2x
Marcain 0,5 % 2x Tramal 100 5x Zinacef 750 mg 4x, 1,5g 2x Tetabulin 1x Dithiaden 1x Ibalgin mast1x Septonex 1x Furosemid inj. 5x Insulin 1x Ringer infuse 4x Gelofusine 1x Endiaron 8x Atropin 5x Sanorin 4x Papaverin 5x Ataralgin 2x Teplom r 2x Opera ní set 2x tverce M+V Steristrip 10x Curaspon 2x Šátek 1x Prodlužky 5x Tracheální rourky Fonendoskop SUD .2 Quamatel 20 mg 1x Rulid 3x Medrin 2x Mesocain gel 2x Lekoklar 250mg 1x Heparoid 1x Bromhexin 2x Hypermangan 1x Jox 2x Furantoin prach 2x Bepanthen 2x Panthenol spray 1x Dormicum tbl 1x Entizol 2x Ophtalmo septonex 2x Otobacid 2x Sanorin emulze 4x Ataralgin 2x Apo acetoamin. – Paralen 1x Clexane 5x Sporanox 1x Vata 1x Nesterilní gáza 1x Obinadlo sterilní 5x12 10x ALU folie 1x Šátek 2x ALU dlaha prst Pruban 2x Špátle 1x Elastická bandáž 14x5 16x
70
Narkamon 1% 10x Eunalgit 5x Amoksiklav 1g 1x Torecan 5x Degan 1x Ibuprofen 5x Jox 2x Manitol 10% 250 ml 1x Insulinky st íka ky 5x Hartman inf 2x Glukosa 40% 5x 10 ml Anopyrin 5x MgSO4 5x Algifen injekce 5x Dormicum injekce 5x
Elastiky 5x10 10x Náplast cívka 3x St íka ky, jehly, flexily Curapor lepení polš. 7x5 40x Roušky, epice, oble ení Prevacare 500 desinfekce 1x vzduchovody Tonometr
Bismoral 2x Zinnat 500 2x Pytiol 2x Dithiaden 1x Ibalgin mast 1x Ibuprofen 5x Kodein 2x H2O2 1000 1x Desident 2x Anopyrin 5x Kalcium mast 2x Dexamethazon mast 1x Reasec 2x Mydocalm 3x Ophtalmo framykojn 4x Otosporin 2x Algifen tablety 2x Framykoin prášek 1x Diazepam 1x Chlumski 1x Centrum 6x Schanz. límec 1x Tampony nesteril 1x Žalude ní sonda 1x Inadine 6x Curaspor 10x20,. 10x8 50x Obinadlo nesterilní 5x12 20x Default 1x Náplast polštá ková 1x
íloha . 11 Ampulárium. [vlastní]
71
íloha . 12 Cepín jako kluzný bod p es hranu trhliny. [vlastní]
72
íloha . 13 Druhy kladkostroj . p evzato z www.hudy.cz
73
íloha . 14 Umíst ní testovacích jam v závislosti na sv tové strany. [vlastní]
74
íloha . 15 Systém proti vsunutí „prusíku“ do karabiny takzvaný „talí ek“. [vlastní]
75
