VYHODNOCENÍ ZÁSAD ÚZEMNÍHO ROZVOJE LIBERECKÉHO KRAJE NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ

460 01 Liberec 4, U Domoviny 491/1, tel.: 485 107 757 - 9, fax: 485 104 715, e-mail: [email protected], www.saul.eu

VYHODNOCENÍ ZÁSAD ÚZEMNÍHO ROZVOJE LIBERECKÉHO KRAJE NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ

Objednatel:

LIBERECKÝ KRAJ U Jezu 642/2a 461 80 Liberec 2

Pořizovatel:

Krajský úřad Libereckého kraje odbor územního plánu a stavebního řádu U Jezu 642/2a 461 80 Liberec 2

Zhotovitel:

SAUL s.r.o. U Domoviny 491/1 460 01 Liberec 4

Zhotovitel vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ: Ing. Zuzana Toniková – ENVI-TON držitelka autorizace dle zák. č. 100/2001 Sb. Řešitelský tým :

Ing. Zuzana Toniková – ENVI-TON držitelka autorizace dle zák. č. 100/2001 Sb. Ing. Hana Koryntová Mgr. Pavel Bauer držitel autorizace dle § 45i zák. č. 114/1992 Sb. Bc. Petr Bauer

Zakázkové číslo zhotovitele:

003/2007

Zakázkové číslo objednatele:

OLP/68/2007

Liberec:

červen 2011

Obsah

OBSAH A.

ÚVOD VYHODNOCENÍ VLIVŮ ZÁSAD ÚZEMNÍHO ROZVOJE LIBERECKÉHO KRAJE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PODLE PŘÍLOHY STAVEBNÍHO ZÁKONA A.0. A.1. A.2.

A.3. A.4.

A.5.

A.6.

A.7.

A.8. A.9. A.10.

Úvod Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyla uplatněna územně plánovací dokumentace. A.2.1. Vymezení dotčeného území A.2.2. Ovzduší a klima A.2.3 geologie, geomorfologie, horninové prostředí a přírodní zdroje A.2.4. Skládky a odpady A.2.5. Hydrologická charakteristika A.2.6. Půda A.2.7. Fauna, flóra A.2.8. Způsoby ochrany životního prostředí A.2.9. Hluk A.2.10. Obyvatelstvo A.2.11. Bydlení, kulturní, historické, archeologické památky A.2.12.předpokládaný vývoj, pokud by nebyla uplatněna územně plánovací dokumentace – zásady územního rozvoje Libereckého kraje Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny, zejména s ohledem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti A.4.1. Imisní limity A.4.2. Prioritní problémy a střety s územími přírodních a kulturních hodnot A.4.3. Lokality soustavy natura 2000 Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant územně plánovací dokumentace, včetně vlivů sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, kladných a záporných A.5.1. Rozvojové oblasti (kapitola B.1, zásady Z1, Z2) A.5.2. Rozvojové osy (kapitola B.2, zásady Z3-Z6) A.5.3. Specifické oblasti (kapitola C., zásady Z7-Z15) A.5.4. Plochy a koridory (kapitola D.) A.5.5. Závěry hodnocení vlivů ZÚR LK na lokality soustavy NATURA2000 A.5.6. Vyhodnocení vlivu na chráněné krajinné oblasti a geopark Český ráj A.5.7. Vyhodnocení souladu s doposud proběhlými procesy EIA na území Libereckého kraje A.5.8. Přeshraniční vlivy Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení. A.6.1. Varianty A.6.2. Metody hodnocení A.6.3. Vyhodnocení splnění požadavků ze závěru zjišťovacího řízení pro návrh aktualizovaného zadání ÚP VÚC LK Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí A.7.1. Opatření zahrnutá v územně plánovací dokumentaci A.7.2. Doporučená opatření Zhodnocení způsobu zapracování vnitrostátních cílů ochrany životního prostředí do územně plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru variant řešení Návrh ukazatelů pro sledování vlivu územně plánovací dokumentace na životní prostředí Netechnické shrnutí výše uvedených údajů 1

5 7 7 10 12 12 12 19 25 29 32 36 44 58 58 59 62 63 66 66 69 70 71

72 79 90 101 139 141 149 150 151 151 158 159 165 165 174 178 181 184

Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ

Obsah

B.

C.

D.

Seznam osob podílejících se na posouzení Použité podklady Seznam použitých zkratek Příloha č.1 Vyhodnocení střetů ROB, ROS a SOB s limity využití území Příloha č.2 Vyhodnocení střetů koridorů a ploch s limity využití území Příloha č.3 Přehled záměrů posuzovaných na území Libereckého kraje

187 188 190

VYHODNOCENÍ VLIVŮ ZÁSAD ÚZEMNÍHO ROZVOJE LIBERECKÉHO KRAJE NA SOUSTAVU NATURA 2000 PODLE §45 H,I ZÁKONA Č.114/1992SB.

193

B.1.

Základní údaje o ZÚR LK B.1.1. Obsah ZÚR LK B.2. Základní údaje o EVL a PO B.2.1. Právní rámec soustavy NATURA 2000 B.2.2. Přehled ptačích oblastí a evropsky významných lokalit v zájmovém území B.3. Hodnocení dopadů na EVL a PO B.3.1. Hodnocení dopadů zásad územního rozvoje bez konkrétní územní specifikace B.3.2. Hodnocení konkrétní návrhů ZÚR s územním průmětem B.3.3. Kumulativní vlivy a vliv na celistvost EVL a PO B.4. Závěr, podmínky, opatření Seznam osob podílejících se na posouzení Seznam použité literatury Schéma Hodnocení dopadů koncepce ZÚR LK na EVL a PO Příloha č.1 Přehled a charakteristika předmětů ochrany potenciálně dotčených EVL a PO

193 193 199 199 200 202 202

VYHODNOCENÍ VLIVŮ ZÁSAD ÚZEMNÍHO ROZVOJE LIBERECKÉHO KRAJE NA STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ PODLE VYBRANÝCH SLEDOVANÝCH JEVŮ OBSAŽENÝCH V ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADECH

283

C.I.

Vybrané sledované jevy území LK pro zpracování RURÚ a pro vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území (URÚ) C.II. Souhrnná SWOT analýza území LK podle jednotlivých problémových okruhů v pilířích URÚ C.III. Souhrnná SWOT analýza území LK podle pilířů URÚ C.IV. Souhrn – tendence a vývoj C.V. Stanovení přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území LK C.VI. Stanovení limitů využití území LK C.VII. Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek C.VIII. Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na stav a vývoj území podle pilířů URÚ

284

PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY NA VÝSLEDKY ANALÝZY SILNÝCH STRÁNEK, SLABÝCH STRÁNEK, PŘÍLEŽITOSTÍ A HROZEB V ÚZEMÍ

322

D.0.

323

D.I. D.II. D.III. D.IV.

E. F.

Vyhodnocení vlivů návrhu dopravní a technické infrastruktury na výsledky SWOT analýzy Vliv na eliminaci nebo snížení hrozeb řešeného území Vliv na posílení slabých stránek řešeného území Vliv na využití silných stránek a příležitostí řešeného území Vliv na stav a vývoj hodnot řešeného území

209 274 277 280 281

288 299 304 309 311 312 314

336 337 338

VYHODNOCENÍ PŘÍNOSU ZÁSAD ÚZEMNÍHO ROZVOJE K NAPLNĚNÍ PRIORIT ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ – SHRNUTÍ

340

F.I.

348

F.II.

Vyhodnocení vlivů zásad územního rozvoje na vyváženost vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, jak byla zjištěna v rozboru udržitelného rozvoje. Shrnutí přínosu zásad územního rozvoje k vytváření podmínek pro předcházení - zjištěným rizikům ovlivňujícím potřeby života současné generace obyvatel řešeného území, - předpokládaným ohrožením podmínek života generací budoucích Seznam použitých zkratek Seznam použitých podkladů

2

348

348

350 352


Obsah

Seznam obrázků – část A Obrázek č. 1 Mapa klimatických regionů ....................................................................................................13 Obrázek č. 2 Průměrný úhrn srážek v České republice za rok 2004 [mm]...................................................13 Obrázek č. 3 OZKO na základě dat 2005 – 2006 – 2007 ............................................................................16 -3 Obrázek č. 4 Průměrná roční koncentrace SO2 a NO2 v g.m (rok 2004)..................................................18 Obrázek č. 5 Převažující kategorie radonového rizika z podloží..................................................................22 Obrázek č. 6 Geologické jevy v Libereckém kraji, Geofond - SurIS 2010 ....................................................23 Obrázek č. 7 Sesuvná a poddolovaná území v LK.......................................................................................25 Obrázek č. 8 Staré ekologické zátěže v LK .................................................................................................29 Obrázek č. 9 Plochy orné půdy a jejich změny podle CORINE Land Cover 1990-2000 ................................34 Obrázek č. 10 Biogeografické členění Libereckého kraje.............................................................................36 Obrázek č. 11 Hranice přírodních lesních oblastí v Libereckém kraji............................................................39 Obrázek č. 12 Kategorie lesů v Libereckém kraji .........................................................................................42 Obrázek č. 13 Migračně významná území v Libereckém kraji......................................................................44 Obrázek č. 14 Krajinné typy podle koeficientu ekologické stability ...............................................................45 Obrázek č. 15 Krajinné typy podle koeficientu ekologické stability – Míchal, Miklós .....................................46 Obrázek č. 16 Vymezené oblasti krajinného rázu, 2009 (Brychtová)............................................................47 Obrázek č. 17 Přírodní parky v Libereckém kraji..........................................................................................49 Obrázek č. 18 Krajinné typy v Libereckém kraji ...........................................................................................49 Obrázek č. 19 Nadregionální ÚSES v Libereckém kraji ...............................................................................50 Obrázek č. 20 Velkoplošná chráněná území na území Libereckého kraje....................................................53 Obrázek č. 21 Lokality NATURA 2000 v Libereckém kraji............................................................................55 Obrázek č. 22 Elementy mezinárodní ochrany ............................................................................................56 Obrázek č. 23 Křídlatka japonská................................................................................................................57 Obrázek č. 24 Vyznačení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší pro ekosystémy/vegetaci, překračování limitu včetně AOT40, 2005 ..........................................................................................................................66 Obrázek č. 25 Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (2005 -2006 - 2007) ..................................................68 Obrázek č. 26 Vyznačení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví, bez zahrnutí ozonu 2005/2006/2007/2008 .......................................................................................69 Obrázek č. 24 Varianty D01B (jihozápadnější vedení) . D01C (severovýchodní vedení trasy)....................152 Obrázek č. 25 Varianty D15D-C v území...................................................................................................154 Obrázek č. 19 Varianty D18D-C v území...................................................................................................155 Obrázek č. 20 D26 a D26R – celé území a detail ......................................................................................156 Obrázek č. 27 Varianty D33 A - B v území ................................................................................................158

Seznam tabulek – část A Tabulka č. 1 Charakteristiky klimatických oblastí .........................................................................................12 Tabulka č. 2 Celkové emise hlavních znečišťujících látek ze zdrojů, podíly podle kategorií zdrojů znečišťování ovzduší (tis.t/rok)....................................................................................................................15 Tabulka č. 3 Počet obcí a obyvatel v OZKO v LK 2005-2007.......................................................................17 Tabulka č. 4 Produkce odpadů z hlediska původu podle OKEČ a kategorie v územním členění kraje, vývoj 2003 - 2007 [t] ............................................................................................................................................26 Tabulka č. 5 Sledování vývoje monitorovaných indikátorů POH LK podle kategorií, porovnání let 2004-2008 (t/rok)..........................................................................................................................................................27 Tabulka č. 6 Chráněné oblasti přirozené akumulace vod .............................................................................30 Tabulka č. 7 Vybrané ukazatele jakosti podzemních vod (rok 2005) ............................................................30 Tabulka č. 8 Procentní zastoupení profilů státní sítě jakosti vod v třídách jakosti vod podle skupin ukazatelů (údaje za rok 2005) .....................................................................................................................................31 Tabulka č. 9 Třídy ochrany ZPF v Libereckém kraji .....................................................................................32 Tabulka č. 10 Potenciální ohrožení zemědělské půdy vodní erozí na území ČR, stav 2008 .........................33 Tabulka č. 11 Skupiny půd ohrožených erozí podle NV č. 103/2003 Sb., příloha č. 2...................................33 Tabulka č. 12 Bilance půdy a podíly z celkové výměry – vývoj 2002 - 2008 (poslední stav k 31.12.2008) ....36 Tabulka č. 13 Bioregiony v Libereckém kraji................................................................................................37 Tabulka č. 14 Přehled PLO v Libereckém kraji ............................................................................................38 Tabulka č. 15 Procentuelní zastoupení jednotlivých PLO na území LK ........................................................40 Tabulka č. 16 Kategorizace lesů v Libereckém kraji (rok 2007)....................................................................41 Tabulka č. 17 Základní údaje o stavu lesa podle kategorií a subkategorií (rok 2000)....................................42 Tabulka č. 18 Funkce a ekosystémové schopnosti/účinky lesů ....................................................................43 Tabulka č. 19 Přehled vývoje poškození lesních porostů (komplexní poškození dle družicových snímků) (rok 2005) ..........................................................................................................................................................43 Tabulka č. 20 Oblasti a podoblasti krajinného rázu......................................................................................47 Tabulka č. 21 Nadregionální biocentra - NC ................................................................................................51 Tabulka č. 22 Nadregionální biokoridory......................................................................................................51

3


Obsah

Tabulka č. 23 Regionální biocentra v Libereckém kraji ................................................................................52 Tabulka č. 24 Počet registrovaných VKP v jednotlivých ORP Libereckého kraje ..........................................54 Tabulka č. 25 Výčet navrhovaných EVL dotýkající se území Libereckého kraje ..........................................54 Tabulka č. 26 Sledované invazní druhy rostlin v Libereckém kraji................................................................57 Tabulka č. 27 Kulturní památky Libereckého kraje.......................................................................................59 Tabulka č. 28 Vyhlášená ochranná pásma v Libereckém kraji .....................................................................60 Tabulka č. 29 Archeologické lokality Libereckého kraje ...............................................................................61 Tabulka č. 30 Překročení limitní hodnoty (LV) AOT40 pro ochranu ekosystémů a vegetace (rok 2005)........67 Tabulka č. 31 Překročení hodnoty cílového imisního limitu v území, 2005 ...................................................67 Tabulka č. 32 Stupnice vyhodnocení vlivů na stanovené složky životního prostředí .....................................72 Tabulka č. 33 Střety ROB s vybranými environmentálními a kulturními hodnotami.......................................74 Tabulka č. 34 Vyhodnocení vlivů ROZVOJOVÝCH OBLASTÍ na stanovené složky životního prostředí ........75 Tabulka č. 35 Střety ROS s vybranými environmentálními a kulturními hodnotam .......................................81 Tabulka č. 36 Vyhodnocení vlivů ROZVOJOVÝCH OS na stanovené složky životního prostředí..................82 Tabulka č. 37 Střety SOB s vybranými environmentálními a kulturními hodnotam........................................92 Tabulka č. 38 Vyhodnocení vlivů SPECIFICKÝCH OBLASTÍ na stanovené složky životního prostředí.........93 Tabulka č. 39 Vyhodnocení vlivů KORIDORŮ A PLOCH na stanovené složky životního prostředí .............102 Tabulka č. 40 Vyhodnocení vlivů jednotlivých ploch a koridorů na jednotlivé složky životního prostředí......103 Tabulka č. 41 Střety/překryvy SILNIČNÍ dopravy s vybranými environmentálními a kulturními hodnotami území .......................................................................................................................................................107 Tabulka č. 42 Vyhodnocení vlivů jednotlivých ploch a koridorů na jednotlivé složky životního prostředí......109 Tabulka č. 43 Střety ŽELEZNIČNÍ dopravy s vybranými environmentálními a kulturními hodnotami území 116 Tabulka č. 44 Vyhodnocení vlivů jednotlivých ploch a koridorů na jednotlivé složky životního prostředí......117 Tabulka č. 45 Střety/překryvy LETECKÉ dopravy s vybranými environmentálními a kulturními hodnotami území .......................................................................................................................................................121 Tabulka č. 46 Vyhodnocení vlivů jednotlivých ploch a koridorů na jednotlivé složky životního prostředí......121 Tabulka č. 47 Střety/překryvy PROPOJENÍ TURISTICKÝCH OBLASTÍ s vybranými environmentálními a kulturními hodnotami území ......................................................................................................................122 Tabulka č. 48 Vyhodnocení vlivů jednotlivých ploch a koridorů na jednotlivé složky životního prostředí......122 Tabulka č. 49 Střety/překryvy MULTIFUNKČNÍCH TURISTICKÝCH KORIDORŮ s vybranými environmentálními a kulturními hodnotami území ......................................................................................122 Tabulka č. 50 Vyhodnocení vlivů jednotlivých ploch a koridorů na jednotlivé složky životního prostředí......122 Tabulka č. 51 Střety/překryvy PŘESHRANIČNÍHO SPOJENÍ s vybranými environmentálními a kulturními hodnotami území ......................................................................................................................................124 Tabulka č. 52 Vyhodnocení vlivů jednotlivých ploch a koridorů na jednotlivé složky životního prostředí......124 Tabulka č. 53 Střety TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY s vybranými environmentálními a kulturními hodnotami území ......................................................................................................................................127 Tabulka č. 54 Vyhodnocení vlivů jednotlivých ploch a koridorů na jednotlivé složky životního prostředí......129 Tabulka č. 55 Střety koridorů Protipovodňové ochrany s evropsky významnými lokalitami.........................132 Tabulka č. 56 Vyhodnocení vlivů jednotlivých ploch a koridorů na jednotlivé složky životního prostředí......133 Tabulka č. 57 Vyhodnocení překryvů CHKO se ZÚR LK............................................................................148 Tabulka č. 58 Překryvy D01B-C se sledovanými jevy (limity) území...........................................................151 Tabulka č. 59 Vyhodnocení vlivů D18C, D na jednotlivé složky životního prostředí ....................................151 abulka č. 60 Překryvy D15 D-C se sledovanými jevy (limity) území............................................................153 Tabulka č. 61 Vyhodnocení vlivů D18C, D na jednotlivé složky životního prostředí ....................................153 Tabulka č. 62 Překryvy D18 D-C se sledovanými jevy (limity) území .........................................................154 Tabulka č. 63 Vyhodnocení vlivů D18C, D na jednotlivé složky životního prostředí ....................................154 Tabulka č. 64 Překryvy D26 – D26R se sledovanými jevy (limity) území....................................................156 Tabulka č. 65 Vyhodnocení vlivů D26, D26R na jednotlivé složky životního prostředí ................................156 Tabulka č. 66 Překryvy D33A-B se sledovanými jevy (limity) území...........................................................157 Tabulka č. 67 Vyhodnocení vlivů D33A, B na jednotlivé složky životního prostředí ....................................158 Tabulka č. 68 Stupnice naplnění referenčních cílů ochrany životního prostředí prioritami a zásadami ZÚR LK .................................................................................................................................................................178 Tabulka č. 69 Naplnění referenčních cílů ochrany životního prostředí prioritami a zásadami ZÚR LK ........179 Tabulka č. 70 Doporučené indikátory stavu životního prostředí..................................................................182

Seznam grafů – část A

Graf č. 1 Podíl jednotlivých zdrojů znečišťování na produkci NOx [t/rok] v letech 2001 -2005.......................14 Graf č. 2 Způsob využití půdy [%] v okresech Libereckého kraje (stav k 31.12.2004)...................................35

Seznam příloh – část A Příloha č.1 Vyhodnocení střetů ROB, ROS a SOB s limity území Příloha č.2 Vyhodnocení střetů koridorů a ploch s limity území Příloha č.3 Přehled záměrů posuzovaných na území Libereckého kraje

4


Úvod

ÚVOD Udržitelný rozvoj je novým rámcem strategie civilizačního rozvoje. Vychází z klasické a široce přijaté definice Komise OSN pro životní prostředí a rozvoj z r. 1987, která považuje rozvoj za udržitelný tehdy, naplní-li potřeby současné generace, aniž by ohrozil možnosti naplnit potřeby generací příštích. Cílem je takový rozvoj, který zajistí rovnováhu mezi třemi základními pilíři: sociálním, ekonomickým a environmentálním tak, aby jeden nebyl preferován před druhým. Podstatou udržitelnosti je naplnění tří základních cílů: sociální rozvoj, který respektuje potřeby všech účinná ochrana životního prostředí a šetrné využívání přírodních zdrojů -

udržení vysoké a stabilní úrovně ekonomického růstu a zaměstnanosti.

Jedním z úkolů územního plánování, stanovených v novém stavebním zákoně (zákona č.183/2006Sb., o územním plánování a stavebním řádu, dále SZ, s účinností od 1.1.2007) je také vyhodnocení vlivů územně plánovací dokumentace (ÚPD) na vyvážený vztah územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území – tzv. vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Jeho součástí je posouzení vlivů na životní prostředí (zpracované dle přílohy k tomuto stavebnímu zákonu) a posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast (tzv. lokality systému Natura 2000), pokud orgán ochrany přírody svým stanoviskem takový vliv nevyloučil. Nový stavební zákon dále stanovuje, že na úrovni území kraje jsou jako ÚPD zpracovávány zásady územního rozvoje (ZÚR), jejichž součástí je i vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území (URÚ). ZÚR stanoví zejména základní požadavky na účelné uspořádání území kraje, stanoví priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje, vymezí plochy nebo koridory nadmístního významu a stanoví požadavky na jejich využití, zejména plochy nebo koridory pro veřejně prospěšné stavby (VPS), veřejně prospěšná opatření, stanoví kritéria pro rozhodování o možných variantách nebo alternativách změn v jejich využití. ZÚR v nadmístních souvislostech území kraje zpřesňují a rozvíjejí cíle a úkoly územního plánování v souladu s politikou územního rozvoje, určují strategii pro jejich naplňování a koordinují územně plánovací činnost obcí. Struktura a obsah vyhodnocení vlivů ZÚR na udržitelný rozvoj území je uvedena v příloze č. 5 k vyhlášce č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, následovně: Část A tohoto vyhodnocení vlivů na UR území obsahuje vyhodnocení vlivů ZÚR na životní prostředí podle přílohy stavebního zákona, jež nyní nahrazuje dřívější vyhodnocení vlivů koncepce (ÚPD) na životní prostředí podle příl. č. 9 k zákonu č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (tzv. dokumentaci SEA). Struktura a obsah vyhodnocení vlivů na životní prostředí je uvedena v příloze stavebního zákona, v bodech 1.- 10. Ve vyhodnocení vlivů na životní prostředí se popíší a vyhodnotí zjištěné a předpokládané závažné vlivy zásad územního rozvoje na životní prostředí a přijatelné alternativy naplňující cíle zásad územního rozvoje. Část B tohoto vyhodnocení vlivů na UR území obsahuje vyhodnocení vlivů ZÚR na území Natura 2000, pokud orgán ochrany přírody závažný vliv na tato území nevyloučil. Část C obsahuje vyhodnocení vlivů ZÚR na stav a vývoj území podle vybraných sledovaných jevů obsažených v územně analytických podkladech (ÚAP). Územně analytické podklady (na úrovni obcí a na úrovni kraje) jsou územně plánovací podklady, které obsahují jednak podklady pro zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území (včetně hodnot a limitů území), jednak rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ). Obsah ÚAP obcí a kraje je stanoven v části A a části B v příloze č. 1 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. podle tzv. sledovaných jevů (pro ÚAP obcí 119 sledovaných jevů, pro ÚAP kraje 37 sledovaných jevů). Část D obsahuje předpokládané vlivy na výsledky SWOT analýzy v území. Část E obsahuje vyhodnocení přínosu ZÚR k naplnění priorit územního plánování. Část F obsahuje shrnutí vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území.

5

Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ - ÚVOD

Úvod

V roce 2001 rozhodlo Zastupitelstvo LK o pořízení Územního plánu velkého územního celku Libereckého kraje (ÚP VÚC LK), který by řešil vazby nadmístního významu. Zadání ÚP VÚC LK bylo schváleno Zastupitelstvem LK v r. 2002. Během procesu pořizování ÚP VÚC LK vzhledem k blížící se účinnosti nového stavebního zákona (NSZ) od 1.1.2007 byla na základě přechodných ustanovení tohoto zákona zahájena příprava transformace rozpracovaného ÚP VÚC LK do nového typu územně plánovací dokumentace kraje, kterou jsou Zásady územního rozvoje kraje (ZÚR LK). V květnu 2006 schválilo Zastupitelstvo Libereckého kraje záměr transformace ÚP VÚC LK do ZÚR LK. S využitím přechodného ustanovení NSZ bylo aktualizováno zadání ÚP VÚC LK, které věcně vychází z výstupů procesu pořizování ÚP VÚC LK a které stanoví požadavky pro splnění obsahových náležitostí pro pořízení ZÚR LK. Návrh Aktualizovaného zadání (plnící současně funkci oznámení koncepce – ÚPD dle zák. č. 100/2001 Sb.) byl projednán podle SZ a v rámci zjišťovacího řízení příslušný úřad (MŽP ČR) stanovil v závěru zjišťovacího řízení z října 2006, že koncepce bude posouzena z hlediska svých vlivů na životní prostředí. V závěru zjišťovacího řízení také stanovil požadavky na obsah a rozsah vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí. Vzhledem k nabytí účinnosti nového SZ od 1.1.2007 však vyhodnocení ZÚR již v současné době musí respektovat a obsahovat náležitosti podle nového SZ a jeho přílohy. Vzhledem ke značně odlišnému charakteru ZÚR oproti ÚP VÚC jsou proto požadavky ze závěru zjišťovacího řízení zohledněny přiměřeně charakteru ZÚR. Na základě Aktualizovaného zadání ÚP VÚC LK (schváleno v prosinci 2006) byl v září 2007 zpracován návrh ZÚR LK , ke kterému bylo zpracováno vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území podle požadavků § 36 a dalších stavebního zákona. Návrh ZÚR LK včetně vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území byl předložen k projednání a v prosinci 2007 se konalo společné jednání. Návrh ZÚR LK včetně vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území byl na základě požadavků vyplýajících z Politiky územního rozvoje ČR schválené v roce 2009, stanovisek dotčených orgánů a výsledků projednání stanovisek upraven. Dne 12.11.2010 se konalo opakované společné jednání k upravenému návrhu ZÚR LK (2010) včetně vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Na základě obdržených stanovisek a výsledků řešení rozporů a na základě posouzení návrhu ZÚR LK ministerstvem (MMR) byl dle Pokynů pořizovatele upraven návrh ZÚR LK včetně vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území (05-06/2011). K požadavku ze závěru zjišťovacího řízení na případné vyhodnocení vlivů koncepce na lokality soustavy Natura 2000 uvádíme, že příslušné orgány ochrany přírody tento vliv nevyloučily, tudíž bylo v rámci vyhodnocení vlivů návrhu ZÚR LK na udržitelný rozvoj území zpracováno i samostatné vyhodnocení vlivů návrhu ZÚR LK na lokality soustavy Natura 2000 k tomu autorizovanou osobou. Toto vyhodnocení je zařazeno v části B vyhodnocení vlivů ZÚR na udržitelný rozvoj území s uvedením jeho závěrů i v kapitole A.5. Vyhodnocení vlivů na ŽP (SEA). Postupný vývoj procesu pořizování ZÚR LK vyvolal další požadavky a upřesnění na zpracování vyhodnocení vlivů ZÚR LK na udržitelný rozvoj území, na životní prostředí i na lokality NATURA 2000. Tyto požadavky jsou součástí Pokynů pro úpravu návrhu ZÚR LK. K uvedeným požadavkům na vyhodnocení vlivů uvádíme, že jsou přiměřeně vyhodnoceny a zohledněny v příslušných kapitolách. Popis přiměřeného splnění jednotlivých bodů závěru zjišťovacího řízení, vzhledem k charakteru ZÚR, je uveden v části A (vyhodnocení vlivů ZÚR LK na životní prostředí) v závěru kapitoly A.6. Oproti předchozím verzím vyhodnocení ZÚR LK na udržitelný rozvoj území je tato verze členěna formálně mírně odlišně, a to zcela v souladu se strukturou vyhodnocení podle přílohy č. 5 vyhlášky č. 500/2006 Sb., to znamená, že byly v postupném sledu za sebou zařazeny kompletní celé části A, B, C, D, E a F včetně jejich případných příloh (v předchozích verzích vyhodnocení ZÚR LK na udržitelný rozvoj území byl nejprve zpracován do kapitol A a B stručný výtah z těchto částí a kompletní části A a B byly zařazeny na konec materiálu do příloh). Jednotlivé přílohy mají vlastní stránkování.

6

Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ - ÚVOD

Úvod

A.

VYHODNOCENÍ VLIVŮ ZÁSAD ÚZEMNÍHO ROZVOJE LIBERECKÉHO KRAJE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PODLE PŘÍLOHY STAVEBNÍHO ZÁKONA

A.0.

ÚVOD

Jedním z úkolů územního plánování, stanovených v novém stavebním zákoně (zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, dále SZ, s účinností od 1.1.2007) je také vyhodnocení vlivů územně plánovací dokumentace (ÚPD) na vyvážený vztah územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území – tzv. vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Jeho součástí je posouzení vlivů na životní prostředí (zpracované dle přílohy k tomuto zákonu) a posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast (tzv. lokality systému Natura 2000), pokud orgán ochrany přírody svým stanoviskem takový vliv nevyloučil. Struktura a obsah vyhodnocení vlivů ZÚR na udržitelný rozvoj území je uveden v příloze č. 5 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, následovně: Část A vyhodnocení vlivů na UR území obsahuje vyhodnocení vlivů ZÚR na životní prostředí podle přílohy stavebního zákona, jež nyní nahrazuje dřívější vyhodnocení vlivů koncepce (ÚPD) na životní prostředí podle příl. č. 9 k zákonu č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (tzv. Vyhodnocení SEA). Struktura a obsah vyhodnocení vlivů na životní prostředí je uveden v příloze stavebního zákona. Stavební zákon říká, že ve vyhodnocení vlivů na životní prostředí se popíší a vyhodnotí zjištěné a předpokládané závažné vlivy zásad územního rozvoje na životní prostředí a přijatelné alternativy naplňující cíle zásad územního rozvoje. Vyhodnocení vlivů Zásad územního rozvoje Libereckého kraje na životní prostředí je členěno v souladu s přílohou stavebního zákona na následující kapitoly: A.1. Zhodnocení vztahu ÚPD k cílům ochrany ŽP přijatým na vnitrostátní úrovni A.2. Údaje o současném stavu ŽP v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyla uplatněna ÚPD A.3. Charakteristiky ŽP, které by mohly být uplatněním ÚPD významně ovlivněny A.4. Současné problémy a jevy ŽP, které by mohly být uplatněním ÚPD významně ovlivněny, zejména s ohledem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti A.5. Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant ÚPD, včetně vlivů sekundárních, atd. A.6. Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení. A.7. Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí A:8. Zhodnocení způsobu zapracování vnitrostátních cílů ochrany ŽP do ÚPD a jejich zohlednění při výběru variant řešení A.9. Návrh ukazatelů pro sledování vlivu ÚPD na ŽP A.10. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů Vzhledem ke struktuře a charakteru ZÚR LK bylo vyhodnocení vlivů na životní prostředí provedeno podle: priorit a zásad rozvojových oblastí a rozvojových os specifických oblastí vymezených ploch a koridorů a to s ohledem na cílové charakteristiky krajiny a na hodnoty a limity území LK. 7

Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ – ČÁST A

Úvod

ZÚR nebyly jako celek zpracovány ve variantách, neboť podle ustanovení stavebního zákona je jejich obsahem návrh uspořádání území kraje a vymezení požadovaných ploch a prvků, který bude schválen jako závazná část pro územní plánování na území LK. Návrh ZÚR LK tedy musí být zcela jednoznačný, bez variant. Z tohoto důvodu proto nebyly, a ani nemohly být, žádné varianty ZÚR LK hodnoceny. V návrhových koridorech je však uvedeno několik variant řešení napojení především dopravní infrastruktury, např. vzhledem k návaznosti na územní rezervy nebo i jiné regiony (kraje, státy), kde trasy nejsou v současné době stabilizovány. Pro ZÚR LK však tyto varianty představují možnost výběru některé nebo i zachování všech vedení pro budoucí rozhodovací procesy, které určí konečné vedení koridorů, a to i procesem EIA, který zohlední optimální trasu z hlediska dopadů na jednotlivé složky životního prostředí. V této fázi to jsou varianty dopravních tras: 

D01B,C - kapacitní silnice

D01B – varianta A (sever) kapacitní silnice S5 úsek Ohrazenice - Turnov - Rovensko pod Troskami - hranice LK D01C – varianta C (superseverní) kapacitní silnice S5, úsek Rádelský Mlýn - Semily - hranice LK 

D15D,C - silnice I/16, přeložka Horka u Staré Paky



D18C, D - silnice II/283

D18C - silnice II/283, úsek Rovensko pod Troskami - Semily, napojení na kapacitní silnici S5 (územní rezerva) D18D - silnice II/283, úsek Turnov - Semily (územní rezerva) 

Varianta úseku D26 – D26R D26 – železniční koridor, úsek hranice LK – Turnov – Liberec, modernizace, nové úseky, elektrizace, zdvojkolejnění D26R – železniční spojení Praha – Mladá Boleslav – Liberec, úsek Příšovice- Čtveřín



D33A,B - železniční spojení Liberec – Česká Lípa, úsek Bílý Kostel nad Nisou - Rynoltice, nový úsek, variantní řešení

V květnu 2006 schválilo Zastupitelstvo Libereckého kraje záměr transformace ÚP VÚC LK do ZÚR LK. S využitím přechodného ustanovení nového stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb.) bylo aktualizováno zadání ÚP VÚC LK, které věcně vychází z výstupů procesu pořizování ÚP VÚC LK a které stanoví požadavky pro splnění obsahových náležitostí pro pořízení ZÚR LK. Návrh Aktualizovaného zadání (plnící současně funkci oznámení koncepce – ÚPD dle zák. č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, pro zjišťovací řízení) byl projednán ještě podle starého stavebního zákona (zákon č. 50/1976 Sb.), platného v té době, a v rámci závěru zjišťovacího řízení z října 2006 příslušný úřad (MŽP ČR) stanovil, že koncepce bude posouzena z hlediska svých vlivů na životní prostředí. V závěru zjišťovacího řízení také stanovil požadavky na obsah a rozsah vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí. Nový stavební zákon však přinesl i změnu zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (v § 10i), týkající se posuzování politiky územního rozvoje a ÚPD, které je nyní již v režimu stavebního zákona a nikoliv zákona o posuzování vlivů na životní prostředí jako dříve. Vzhledem k nabytí účinnosti nového SZ od 1.1.2007 tedy vyhodnocení ZÚR již v současné době musí respektovat a obsahovat náležitosti podle nového SZ a jeho přílohy. Na základě změny legislativy (stavebního zákona i zákona o posuzování vlivů) jsou požadavky ze závěru zjišťovacího řízení, na základě uvedených § 22, 10b a přílohy č. 9 zák. č. 100/2001 Sb., v současné době již částečně neplatné a irelevantní vůči posouzení vlivů ZÚR v režimu stavebního zákona. Vzhledem ke značně odlišnému charakteru a úrovni podrobností ZÚR oproti ÚP VÚC jsou proto požadavky ze závěru zjišťovacího řízení zohledněny pouze přiměřeně charakteru ZÚR. K požadavku ze závěru zjišťovacího řízení na případné vyhodnocení vlivů koncepce na lokality soustavy Natura 2000 uvádíme, že příslušné orgány ochrany přírody tento vliv nevyloučily, tudíž bylo v rámci vyhodnocení vlivů návrhu ZÚR LK na udržitelný rozvoj území zpracováno i samostatné vyhodnocení vlivů návrhu ZÚR LK na lokality soustavy Natura 2000 k tomu autorizovanou osobou. 8


Úvod

Toto vyhodnocení je zařazeno v části B vyhodnocení vlivů ZÚR na udržitelný rozvoj území s uvedením jeho závěrů i v kapitole A.5 Vyhodnocení vlivů na ŽP (SEA). Postupný vývoj procesu pořizování ZÚR LK vyvolal další požadavky a upřesnění na zpracování vyhodnocení vlivů ZÚR LK na udržitelný rozvoj území, na životní prostředí i na lokality NATURA 2000. Tyto požadavky jsou součástí Pokynů pro zpracování Návrhu ZÚR LK. K uvedeným požadavkům na vyhodnocení vlivů uvádíme, že jsou přiměřeně vyhodnoceny v příslušných kapitolách a popis přiměřeného splnění jednotlivých bodů závěru zjišťovacího řízení, vzhledem k charakteru ZÚR, je uveden v závěru kapitoly A.6.

9


Zhodnocení vztahu ÚPD k cílům ochrany ŽP

A.1.

ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI

Posuzovaná územně plánovací dokumentace – Zásady územního rozvoje Libereckého kraje jsou vymezeny územím celého kraje a uplatňují se zde všechny obecné cíle ochrany životního prostředí, stanovené pro nespecifikovaná území ČR v relevantních koncepčních materiálech na různých úrovních, např. Státní politika životního prostředí, Akční plán zdraví a životního prostředí ČR, Státní program ochrany přírody a krajiny, Strategie udržitelného rozvoje ČR apod., včetně platné legislativy. Další sledovanou úrovní je krajská, jejíž strategické dokumenty jsou harmonizovány s národními cíli v oblasti ochrany životního prostředí. Jako obecnější referenční cíle ochrany ŽP, deklarované v národních dokumentech, je možno uvést ochranu ZPF, obecnou ochranu přírody a krajiny podle zákona č.114/1992 Sb. atd. Území Libereckého kraje je charakterizováno největším podílem zvláště chráněných území z České republiky, a to i jeho morfologickou různorodostí území, které diferencuje a vytváří vysokou míru biologické rozmanitosti a pestré spektrum krajinných oblastí se specifickými přírodními a kulturními hodnotami. Územními průměty ochrany životního prostředí jsou v posuzovaném území chráněná území, jejichž ochrana je stanovena a zaručena zvláštními právními předpisy, a jejichž respektování je nutné při každé územně plánovací i stavební činnosti (území chráněná např. z hlediska ochrany vod, ochrany přírody a krajiny, ochrany nerostného bohatství apod.). V oblasti ochrany přírody a krajiny jsou to jednak území se zvláštní ochranou (zvláště chráněná území - ZCHÚ), jež se řídí „Plány péče“, stanovenými příslušným orgánem ochrany přírody a krajiny, jednak území a fenomény s obecnou ochranou (např. VKP, ÚSES, přírodní parky, obecná ochrana rostlin a živočichů atd.). Zvláště chráněná území, stejně tak i prvky ÚSES nadmístního významu jsou v posuzovaných ZÚR LK zohledněny a respektovány; jejich plošná lokalizace vychází a navazuje na schválený ÚP VÚC. ZÚR LK se po schválení stane závazným dokumentem, který bude koordinovat územně plánovací dokumentaci územně samosprávních celků na nižších úrovních, což platí i pro územní ochranu přírodních, kulturních a civilizačních hodnot v rámci řešeného území. Cíle v oblasti životního prostředí jsou na národní, krajské a regionální úrovni stanoveny příslušnými strategickými dokumenty. Návrh ZÚR LK z těchto cílů vychází a zahrnuje je do celkového přístupu a nového pohledu na organizaci území. Návaznost a koordinace ZÚR LK vychází především z následujících dokumentů, které nárokují soulad nejen s cíli v oblasti ochrany životního prostředí, ale rovněž koordinaci v ostatních sektorech rozvoje území. Vzhledem ke specifické poloze kraje jsou zde uvedeny i některé dokumenty sousedních států, které vyžadují vzájemnou spolupráci pro požadovaný rozvoj a komunikaci mezi regiony: -

Národní rozvojový plán Politika územního rozvoje ÚPD sousedních krajů – Středočeský, Ústecký, Královéhradecký a Pardubický kraj Regionální operační program NUTS 2 – Severovýchod (Liberecký, Pardubický, Královéhradecký kraj) Operační programy Přeshraniční spolupráce ČR – Sasko a ČR – Polsko Zemský plán rozvoje území Saska (Landesentwicklungsplan Sachsen) 2003 Státní politika životního prostředí Strategie udržitelného rozvoje České republiky Strategie udržitelného rozvoje Libereckého kraje Strategie rozvoje Libereckého kraje Program rozvoje Libereckého kraje Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje Program snižování emisí Libereckého kraje a Integrovaný krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Středočeského kraje Územní energetická koncepce Libereckého kraje

10


Zhodnocení vztahu ÚPD k cílům ochrany ŽP

ZÚR LK a jimi vymezené rozvojové a specifické oblasti, rozvojové osy, plochy a koridory vycházejí z dalších oborových a sektorových koncepcí, plánů a studií, jež byly při návrzích relevantně zohledněny. Při posuzování vlivů na životní prostředí byly vzaty v úvahu především Státní politika životního prostředí, Strategie udržitelného rozvoje ČR, LK a Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje; rámcově byly zohledněny i ostatní výše vyjmenované dokumenty. Popis způsobu zapracování a míra zohlednění cílů životního prostředí v Návrhu ZÚR LK je uveden v kapitole A.8. tohoto vyhodnocení

11


Údaje o současném stavu ŽP a jeho vývoji

A.2.

ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ A JEHO PŘEDPOKLÁDANÉM VÝVOJI, POKUD BY NEBYLA UPLATNĚNA ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE.

A.2.1. VYMEZENÍ DOTČENÉHO ÚZEMÍ Liberecký kraj, o velikosti 3 163 km2 , je tvořen 4 okresy (Liberec, Česká Lípa, Jablonec nad Nisou a Semily), které zahrnují celkem 214 obcí, z nichž má 38 statut města. Liberecký kraj společně s kraji Královéhradeckým a Pardubickým tvoří podle nomenklatury EU – NUTS, na základě Usnesení vlády ČR č. 707 ze dne 28.11.1998 NUTS II Severovýchod. Ten je rozlohou i počtem obyvatel největší v ČR. Ze správního hlediska je Liberecký kraj rozdělen na celkem 10 ORP, tj. obcí s rozšířenou působností (Česká Lípa, Frýdlant, Jablonec nad Nisou, Jilemnice, Liberec, Nový Bor, Semily, Tanvald, Turnov a Železný Brod). Dle údajů z ČSÚ žilo k 31.12.2005 v Libereckém kraji 429 031 obyvatel, což činí hustotu 136 obyv./km2.

A.2.2. OVZDUŠÍ A KLIMA KLIMATICKÁ CHARAKTERISTIKA Liberecký kraj leží v mírném klimatickém pásmu. Dle Quitta [1] se území Libereckého kraje dělí do devíti klimatických regionů – tří chladných (CH4, CH6 a CH7) a šesti mírně teplých (MT2, MT4, MT7, MT9, MT10, MT11). Asi 4/5 území spadají do mírně teplé oblasti (MT11-MT2), zbytek území odpovídá horským oblastem Jizerských hor a Krkonoš, jež jsou součástí chladné klimatické oblasti (CH7-CH4). Průměrné roční srážky se pohybují od 600-900 mm v podhorských oblastech až po 1200 mm v nejvyšších částech území (roční úhrn v Jizerských horách > 1 600 mm). Ve srovnání s celorepublikovým průměrem (450 mm za rok, 7,3°C) je Liberecký kraj srážkově velmi nadprůměrný a teplotně podprůměrný. Z uvedených informací vyplývá mimořádná klimatická pestrost Libereckého kraje, která je způsobena velmi členitým, geomorfologicky výjimečným územím. Tato diferencovanost spočívá zejména v rozložení ročního úhrnu srážek a poměru charakteristických dnů – viz. tabulka č. 1 a obrázek č. 1. Tabulka č. 1 Charakteristiky klimatických oblastí Klimatické charakteristiky Počet letních dnů Počet dnů s teplotou vyšší než 10 °C Počet mrazových dnů v roce Počet ledových dnů Průměrná teplota měsíce Leden (°C) Průměrná teplota měsíce Červenec (°C) Srážkový úhrn za vegetační období (mm) Srážkový úhrn za zimní období (mm) Počet dnů se sněhovou pokrývkou

CH4 0-20 80-120 160-180 60-70 -6 až-7 12 až 14 600-700 400-500 140-160

Klimatické charakteristiky Počet letních dnů Počet dnů s teplotou vyšší než 10 °C Počet mrazových dnů v roce Počet ledových dnů Průměrná teplota měsíce Leden (°C) Průměrná teplota měsíce Červenec (°C) Srážkový úhrn za vegetační období (mm) Srážkový úhrn za zimní období (mm) Počet dnů se sněhovou pokrývkou Zdroj: [1]

MT7 30-40 140-160 110-130 40-50 -2 až -3 16 až 17 400-450 250-300 60-80

CH6 10-30 120-140 140-160 60-70 -4 až-5 14 až 15 600-700 400-500 120-140 MT9 40-50 140-160 110-130 30-40 -2 až -3 17 až 18 400-450 250-300 60-80

12

CH7 10-30 120-140 140-160 50-60 -3 až-4 15 až 16 500-600 350-400 100-120

MT2 20-30 140-160 110-130 40-50 -3 až-4 16 až 17 450-500 250-300 80-100

MT10 40-50 140-160 110-130 30-40 -2 až -3 17 až 18 400-450 200-250 50-60

MT4 20-30 140-160 110-130 40-50 -3 až -4 16 až 17 350-450 250-300 60-80 MT11 40-50 140-160 110-130 30-40 -2 až -3 17 až 18 350-400 200-250 50-60



Obrázek č. 1 Mapa klimatických regionů

Zdroj: [3]

Nejteplejší části – Českolipsko a jihozápad Semilska (Český ráj a okolí Lomnice nad Popelkou), spadají do mírně teplých oblastí, kde je téměř vyrovnaný poměr letních dnů (40-50) a dnů se sněhovou pokrývkou (50-60), při průměrné roční teplotě 6-8 °C a ročním průměrným úhrnem srážek 600-700 mm. Východní část zahrnující Jizerské hory, část Krkonoš a dále Ještědský hřbet spadají do chladných klimatických oblastí, charakteristických zejména velkým počtem mrazových dnů za rok (140-160, vrcholové partie Jizerských hor a Krkonoš až 180 dní) a počtem dnů se sněhovou pokrývkou (100-140), při velmi malém počtu letních dnů (10-30, případně až 0 – vrcholky hor). V této části kraje jsou průměrné roční teploty 4-5 °C a průměrný roční úhrn srážek 900-1 200 mm. Obrázek č. 2 Průměrný úhrn srážek v České republice za rok 2004 [mm]

Zdroj: [3]

Území je typické četnými teplotními inverzemi, zejména v zimním a podzimním období (např. v Podkrkonošské pahorkatině v okolí Semil a samozřejmě v Liberecké kotlině). Časté jsou také lokální teplotní inverze v horských údolích, ale i mnohem rozsáhlejší inverze postihující jižní (povodí Jizery a Ploučnice) a severní (Frýdlantsko) části regionu. Tyto povětrnostní situace v nižších polohách úzce korelují se zhoršenými rozptylovými podmínkami, nízkými teplotami a četnými mlhami resp. kouřem. Tyto faktory značně zapříčiňující snížený „klimatický komfort“ proti podmínkám ve vyšších polohách.

13



OVZDUŠÍ Větrné poměry jsou ovlivněny převládajícím rozložením tlakových útvarů, tedy zimní anticyklónou a letní cyklónou. Převládá jihozápadní a severozápadní směr proudění. Orografické podmínky způsobují směrovou deformaci místních větrných proudů. Nejvyšší průměrné rychlosti větru jsou dosahovány v Jizerských horách (více než 4,6 m/s) a jejich podhůří (Lučany, Jilemnice, Liberec 3,5 m/s). Nejnižší hodnoty se vyskytují v západní části Libereckého kraje, v okolí České Lípy a Cvikova (průměrná rychlost větru 1,2 až 1,7 m/s). Bezvětří je nejčastější v západní a střední části Libereckého kraje (Česká Lípa až 54 % roku, Mimoň a Cvikov cca 33 % roční doby). Naopak nejlepší rozptylové podmínky lze očekávat v Jizerských horách (bezvětří pouze po 3 % roku), v okolí Frýdlantu a podhůří Jizerských hor. Vrcholové partie Ještědského hřbetu, Jizerských hor a Krkonoš patří v ČR mezi území s vysokou hustotou výkonu větru ve 40 m nad povrchem (450-1200 W/m2, resp. i více – v nejvyšších částech), což je podstatný parametr pro úvahy nad využitím větrné energie v území. EMISE Na území Libereckého kraje je široké spektrum výrobních procesů. Do kategorie zvláště velkých a velkých zdrojů znečišťování ovzduší je řazeno 168 provozovatelů a do kategorie středních zdrojů je zařazeno 825 zdrojů znečišťování ovzduší (rok 2003). Kategorie malých zdrojů se týká především spalování paliv v domácnostech a v sektoru obchodu a služeb. Největší podíl na znečištění ovzduší TZL (tuhými znečišťujícími látkami) mají v Libereckém kraji malé zdroje (51,7 %), které jsou rovněž největšími producenty SO2 a současně největšími producenty emisí NH3 (57,4 %). Na produkci emisí SO2 se vedle malých zdrojů (48,1 %) významně podílejí velké a velmi velké zdroje (41,3 %). Největšími producenty emisí jsou Teplárna Liberec, a.s., Jablonecká teplárenská a realitní, a.s., Slezan Frýdek-Místek, a.s. (závod Frýdlant), Falkon Mimoň a United Energy Ralsko, a.s. [30, 35]. Mobilní zdroje (evidované v REZZO 4) jsou největšími producenty emisí NOx (76,7 %) a CO (64,3 %). V roce 2004 došlo k mírnému nárůstu znečištění ovzduší amoniakem, u ostatních znečišťujících látek (TZL, SO2, CO) došlo k mírnému poklesu. Malé zdroje a doprava se tak bezesporu dají označit za nejvýznamnější problém znečišťování ovzduší. [30] Nárůst dopravních intenzit je nutné respektovat jako objektivní realitu, vyplývající z dané úrovně společenského rozvoje. S tímto trendem je spojen mírný nárůst emisí škodlivin z automobilové dopravy (zejména oxidů dusíku, uhlovodíků, oxidů uhlíku, ozónu a polétavého prachu), jejich krátkodobých imisních koncentrací a hlukové zátěže v blízkosti komunikací. Mírný nárůst emisí škodlivin je způsoben poměrem nárůstu počtu motorových vozidel a snižováním průměrné úrovně jejich emisních hodnot. Graf č. 1 Podíl jednotlivých zdrojů znečišťování na produkci NOx [t/rok] v letech 2001 -2005 podíl jednotlivých zdrojů znečišťování na produkci NOx

2005

1260

740

2004

1279

673,2

6027,5

2003

1205,9

704,8

6360

1942,6

2002

1691,7

2001 0

1000

4790

644

5723,4

760,2

6153,9

2000

Zdroj: [30, 35] Vytvořeno CityPlan

3000

4000

5000

6000

REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3 REZZO 4 7000

8000

9000

t/rok

14



Specifickým znečišťovatelem byla v minulých letech společnost Ornela a. s., a to emisemi těžkých kovů As, Cd a Pb. Zejména se jednalo o emise ze závodu Desná a Polubný (28,7 kg As, 15,2 kg Cd, 223,9 kg Pb za rok 2004) a závodu Horní huť (152 kg As, 89,9 kg Cd, 262,3 kg Pb za rok 2004). Po instalaci filtrů sklářských pecí je vykazováno podstatné snížení emisí těchto znečišťujících látek. [35] Tabulka č. 2 Celkové emise hlavních znečišťujících látek ze zdrojů, podíly podle kategorií zdrojů znečišťování ovzduší (tis.t/rok)

Stacionární zdroje

Emise celkem Zvl.velké a velké zdroje Střední zdroje Malé zdroje Mobilní zdroje

Rok

REZZO

TZL

SO2

NOx

CO

VOC

NH3

2003

1–4

3,07

4,69

8,46

19,41

8,18

2004

1–4

2,77

4,31

8,17

18,89

7,90

2005

1–4

2,79

4,30

6,96

18,22

7,30

1,10 1,14 (0,94)* 0,93

2003

1

0,14

1,95

1,21

0,28

-

0,21

2004

1

0,14

1,67

1,28

0,40

0,37

0,26

2005

1

2003

2

0,12 0,31

1,65 0,33

1,26 0,19

0,40 0,36

0,30 -

0,21 0,16

2004

2

0,22

0,30

0,19

0,34

0,17

0,14

2005

2

0,16

0,27

0,18

0,25

0,12

0,14

2003

3

1,63

2,19

0,7

6,44

-

0,66

2004

3

1,52

2,15

0,67

6,22

4,82

0,66

2005

3

1,61

2,31

0,74

6,85

4,65

0,48

2003

4

0,99

0,21

6,36

12,32

2,58

0,08

2004

4

0,90

0,19

6,03

11,93

2,54

0,08

2005

4

0,91

0,07

4,79

10,72

2,21

0,10

* odborný odhad z ČHMÚ Pozn.: U mobilních zdrojů jsou zahrnuty emise z otěrů pneumatik, brzd a vozovek. Zdroj: [27,47 – data za rok 2005 a pro NH3;30 – všechna ostatní data]

V Libereckém kraji probíhá kontinuální plynofikace obcí a měst i velkých stacionárních zdrojů znečišťování, čímž dochází ke snižování emisí SO2 a tuhých látek. Všechna větší sídla jsou dnes již plynofikována, stejně jako velké zdroje – průmyslové areály (Preciosa, Ateso, městské kotelny, kotelny výrobních podniků, apod.). Hodnoty oxidů dusíku stagnují, neboť z jedné strany dochází ke snižování emisí plynofikací stacionárních zdrojů, z druhé strany však dochází k nárůstu automobilové dopravy. Po instalaci filtrů sklářských pecí v provozech akciové společnosti Ornela se předpokládá v oblasti Tanvaldska snížení emisí TZL a zároveň imisní zátěže těžkými kovy. IMISE V rámci vyhodnocení údajů imisního monitoringu, pravidelně prováděném ČHMÚ, byla zpracována data z jednotlivých měřicích stanic umístěných v Libereckém kraji [5]. Na území Libereckého kraje se nachází celkem 22 stanic pro sledování kvality ovzduší. Nejvíce jich provozuje Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) – 16 stanic. Dalšími provozovateli je Výzkumný ústav rostlinné výroby (VÚRV), Hygienická stanice 2 a společnost Ekotoxa. Na základě imisních analýz ČHMÚ jsou každoročně, dle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší [12], vymezovány oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO), jejichž rozsah se pravidelně aktualizuje podle výsledků měření. Na Tanvaldsku byl dlouhodobě překračován imisní limit kadmia a arsenu. Aktuální hodnocení kvality ovzduší bylo zpracováno na základě dat za rok 2004 [5a], za rok 2005 [27, 34] a dále aktualizovány na základě posledních dostupných dat ČHMÚ(data rok 2007). [5b] V ÚAP 2010 je naznačen vývoj a porovnání za poslední 3 roky OZKO z pohledu celkových, cílových limitů pro ochranu zdraví, jež poukazují na postupné zlepšování kvality ovzduší v kraji.

15



Obrázek č. 3 OZKO na základě dat 2005 – 2006 – 2007

Vývoj vyhlašovaných oblastí OZKO nám však ukazuje pouze absolutní hodnoty za rok, ale povaha změn je velmi relativní, a to dle faktorů - jak kvalitu ovzduší ovlivňují změny teplot (výkyvy během roku, průměry, začátek topné sezóny), ale i vědomé hospodaření v kraji, jež se mění dle směřování rozvoje a dle realizovaných opatření v oblasti kvality ovzduší.

16



Tabulka č. 3 Počet obcí a obyvatel v OZKO v LK 2005-2007

Zdroj: [ÚAP 2010] V lokalitách Liberec, Jablonec nad Nisou a Česká Lípa byly v roce 2005 překročeny imisní limity pro tuhé látky jako důsledek dopravní situace v centru měst a dále v Radimovicích jako důsledek dálničního provozu.[27] V roce 2006 to bylo již pouze 14 městkých/obecních úřadů, které byly vyhlášeny jako OZKO a o rok později pouze městký úřad Turnov. Dle údajů ČHMÚ, týkajících se roční depozice síry (SO42-) za rok 2004, jsou zejména vrcholové části Jizerských hor postiženy zvýšeným depozičním tokem této znečišťující látky v rozmezí 1,01,5 g.m-2.rok-1 (mokrá depozice) resp. 0,5-1,0 g.m-2.rok-1 (suchá depozice). [5] Kadmium je možné na základě imisních údajů v území LK za rok 2004 označit za významný ekologický problém v rámci celé ČR. Na východě území bylo v roce 2004 dosaženo zcela mimořádných hodnot průměrné koncentrace kadmia v ovzduší (více než 6 ng.m-3 při celostátním průměru menším než 2 ng.m-3). Klíčovou roli zde měly místní zdroje emisí – zpracovatelské závody společnosti Ornela a.s. v Lučanech nad Nisou, ve Smržovce a v Desné. Dle dlouhodobého (1992-2004) měření koncentrace kadmia na stanici Souš (ČHMÚ) je zřejmé, že v této oblasti byly nadprůměrné koncentrace této znečišťující látky dosahovány téměř permanentně. Zvýšenou depozicí bylo postiženo celé území kraje, na východě se depoziční toky pohybovaly na maximu v intervalu 1,0-1,5 mg.m-2.rok-1 při celostátním průměru cca 0,1 mg.m-2.rok-1. Podobná, ale již méně výrazná byla v roce 2004 situace s průměrnou roční koncentrací arsenu [6]. V roce 2003 bylo dokončeno zpracování Krajského programu snižování emisí Libereckého kraje a Integrovaného programu ke zlepšení kvality ovzduší Libereckého kraje. Poměrně velkým problémem je na území Libereckého kraje v případě znečišťování ovzduší přeshraniční vliv průmyslových aktivit. Konkrétně se jedná o průmyslovou oblast města Bogatynia (Polsko), jehož vliv se projevuje na Frýdlantsku. Jde o staré hornické město (Bogatynia je dodnes nejdůležitějším hornickým a energetickým městem Polska), kde se těží hnědé uhlí. Znečištění způsobuje tepelná elektrárna Turów (spalující hnědé uhlí z místních povrchových dolů) o instalovaném výkonu 2 027 MW (produkce elektrické energie v roce 2004: 11 478 GWh), a to přesto, že ve srovnání s emisemi produkovanými v roce 1994 došlo do roku 2004 k jejich snížení: TZL o 96 %, SO2 o 84 %, NO2 o 42 %. [6] Vliv tohoto přeshraničního znečištění na celkovou imisní situaci kraje dokládají následující obrázky zachycující průměrnou roční koncentraci SO2 a NO2 v g.m-3.

17



Obrázek č. 4 Průměrná roční koncentrace SO2 a NO2 v g.m-3 (rok 2004)

L40 g.m-3 - limit pro průměrnou roční koncentraci NO2 v ovzduší (40 g.m-3); L350 g.m-3 - limit pro průměrnou roční koncentraci SO2 v ovzduší (350 g.m-3) Zdroj: [38]

V roce 2005 bylo do provozu uvedeno několik zařízení na snižování emisí tuhých znečišťujících látek, především těžkých kovů ve sklářských provozech, a proto se očekává jejich výrazné snížení.

18



A.2.3 GEOLOGIE, GEOMORFOLOGIE, HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A PŘÍRODNÍ ZDROJE GEOLOGICKÉ POMĚRY Pestrá geologická stavba je příčinou velké výškové členitosti území, která společně s bohatým spektrem tvarů jeho reliéfu podstatně ovlivňuje půdní a biogeografické poměry. Oblast je rozdělena do dvou přibližně stejně velkých, zásadně odlišných celků. Západní část území představují převážně druhohorní usazené horniny křídy, prorážené četnými tělesy třetihorních vulkanických hornin, východní část je staršího původu. Výrazným předělem je tzv. lužická porucha – geologický zlom, jehož průběh se na povrchu projevuje jako Ještědsko-kozákovský hřbet. Ta dělí území do dvou zřetelně odlišných částí: západní, která je částí severního zakončení české křídové pánve s převládajícími usazenými horninami svrchní křídy, proráženými četnými průniky vulkanických hornin třetihorního stáří; východní, tvořenou převážně starými, v různém stupni přeměněnými horninami a žulami krkonošsko-jizerského krystalinika. Území se řadí k lugické (lužické) oblasti Českého masivu (lugikum). Hlavními jednotkami geologické stavby této oblasti jsou lužický pluton, krkonošsko-jizerské krystalinikum a krkonošskojizerský masiv. Lužický pluton je jedním z největších těles hlubinných magmatických hornin v Evropě. Zasahuje na Frýdlantsko a vystupuje i u Hrádku nad Nisou a Chrastavy. Tvoří ho převážně tzv. rumburská žula hrubozrnná nebo porfyricko-biotitická s typickými modravými křemeny a východolužický typ lužické žuly – střednězrnitý biotitický granodiorit. Krkonošsko-jizerské krystalinikum v důsledku své tektonické a morfologické pozice a významného podílu pevnějších hornin buduje především výše položené horské části regionu. Stavba a zastoupení horninových typů jsou značně různorodé od ortoruly přes svorové horniny a fylity na severním kontaktu jizersko-krkonošského masivu až po granodiorit a porfyrickou hrubozrnnou biotitickou žulu. Ta obsahuje velký podíl draselných živců oranžové až červené barvy a bílého plagioklasu, které hornině dávají narůžovělou barvu, což umožňuje její využití jako vynikajícího stavebního a dekoračního kamene, těženého zejména v okolí Liberce (liberecká žula). Charakteristickou složkou železnobrodského krystalinika jsou grafititické fylity s vyšším obsahem karbonátů a krystalické vápence a dolomity, které daly vzniknout známým krasovým jeskyním u Bozkova (severně od Semil). [10] Charakteristickými geologickými podmínkami jižní části území (na Českolipsku a v jižní části okresu Semily) jsou kvádrové pískovce, které v této části území daly vzniknout velmi charakteristické krajině. Právě tyto horniny jsou v lužické i jizerské oblasti české křídové pánve příčinou mimořádné krajinné přitažlivosti Českého ráje, Kokořínska, Lužických hor, Dubska a Dokeska. Nacházejí se v nich také ložiska sklářských písků, jejichž těžba však narušuje přirozený ráz krajiny. GEOMORFOLOGIE ÚZEMÍ Území je součástí provincie Česká vysočina a dělí se do tří soustav: Krušnohorská soustava (okraj západní části území), Krkonošsko-jesenická soustava (sever), Česká tabule (jih). Pestrý a mimořádně atraktivní reliéf ukazuje sám na příslušnost jeho jednotlivých částí k dílčím geomorfologickým jednotkám České vysočiny. Pro dané území je charakteristická výrazná výšková členitost. Nejvyšší nadmořskou výšku má vrchol Kotel – 1435 m.n.m. (severovýchod okresu Semily), nejníže položeným místem kraje je hladina řeky Smědá na hranici s Polskem (208 m.n.m) na severu okresu Liberec. Reliéf má většinou charakter členitých pahorkatin, vrchovin a hornatin. Nejvíce dynamické – co se týče krajinného rázu – je území prudkých svahů severozápadního okraje Jizerských hor, jižních svahů Krkonoš, obou úbočí Ještědsko-kozákovského hřbetu a celé území Lužických hor. Pro vrcholové polohy Krkonoš, Jizerských hor a Ještědského hřbetu jsou pak charakteristické tvary vzniklé působením ledovců a následného zvětrávání, dalšími hlavními modelačními činiteli v horském a podhorském terénu jsou působení mrazu, vodní eroze a svahové sesuvy.

19



Krkonošsko-jesenická soustava má charakter ploché či členité hornatiny, tvořené kvádrovými pískovci a vulkanickými horninami. Jednotlivé hřbety jsou odděleny tektonickými sníženinami. Častý je výrazný, silně rozčleněný reliéf s četnými strukturními tvary. Místně se vyskytují i mohutné skalní stěny. Na severu je soustava vymezena Lužickými horami, které jsou výrazně ohraničeny zlomovým svahem. Tvoří je vyzdvižená kra s nejvyšším vrcholem Luž (792 m.n.m.). Jako celek představují plochou hornatinu se silně rozčleněným erozně-denudačním reliéfem s charakteristickými vulkanickými suky (Luž, Hvozd). Na Lužické hory navazuje Ještědsko-kozákovský hřbet, výrazný geomorfologický krajinný prvek probíhající v SZ-JV směru v délce asi 60 km. Největší výšky (1012 m.n.m.) dosahuje v Ještědském hřbetu křemencový vrchol Ještěd. Na hřbetu se vyskytují skalní tvary, modelované kryogenními procesy v pleistocénu a rovněž jeskyně v krystalických vápencích. Frýdlantský výběžek vyplňuje Frýdlantská pahorkatina, jejímiž výraznými dominantami jsou osamělé čedičové nebo znělcové vrchy Větrný (510 m.n.m.), Hradiště (493 m.n.m.), Andělský vrch (572 m.n.m.). Jizerské hory tvoří geologicky jeden celek s Krkonošemi, odlišují se však tvářností povrchu. V Jizerských horách dominují rozsáhlé plošiny s širokými údolními depresemi. Nejvyšší část – Smrk (1124 m.n.m.), Jizera (1122 m.n.m.), tvoří členitá hornatina, od které se zřetelně odlišují okrajové oblasti s příkře ukloněnými tektonickými svahy s erozními údolími. Severní zlomový svah je vysoký, strmý, s roklemi a vodopády (Velký Štolpich, vodopády na Černém potoce). Mezi Jizerskými horami a Ještědským hřbetem je sevřena Žitavská pánev – protáhlá (šířka 3-7 km, délka asi 30 km, orientace SZ-JV) tektonická sníženina na horním toku Lužické Nisy. Východní okraj území tvoří nejvyšší pohoří České republiky – Krkonoše. Od Jizerských hor jsou odděleny Novosvětským sedlem. Ačkoli podstatná část leží mimo území Libereckého kraje, projevují se i v relevantní západní části všechny charakteristické rysy tohoto pohoří. V nejvyšší části se zachovaly zbytky etchplénu (starého zarovnaného povrchu) – okolí Kotle (1435 m.n.m.), Lysé hory (1343 m.n.m.), Vysokého kola (1502 m.n.m.) a Violíku (1471 m.n.m.). V pleistocénu byla některá údolí Krkonoš zaledněna horským ledovcem, jehož existenci dokládají kary, trogy a ledovcové a fluvioglaciální sedimenty. Mimořádným je pak dvojitý kar Malá a Velká Kotelní jáma. V okolí Vilémova a Rokytnice nad Jizerou se vyskytují krasové jevy. Krkonošské podhůří má podobu ploché vrchoviny až členité pahorkatiny a leží mezi Krkonošemi, Jizerskými horami a Ještědsko-kozákovským hřbetem. Na území zasahuje jeho západnější část členitějším vrchovinným reliéfem s kernou stavbou a hluboce zaříznutými údolími pravoúhlé říční sítě Jizery. Soustava Česká tabule zasahuje do území částmi dvou geomorfologických oblastí – Severočeská tabule a Středočeská tabule. Ve středu se nachází Ralská pahorkatina, která je tvořena kotlinami, akumulačními rovinami, pahorkatinami a vrchovinami (Bezdězská a Kotelská). Dominantami jsou četné neovulkanické suky (Ralsko – 696 m.n.m.). Ze skalních měst je zde Sloup a na jihu území Českodubsko a Turnovsko (Klokočské skály). Mimořádně a nejen krajinářsky hodnotná jsou pískovcová skalní města na Hruboskalsku a v Prachovské pahorkatině. Tato se vizuálně podporují s vulkanickými suky, kterým dominují Trosky (514 m.n.m.). Soustava Krušnohorská má charakter ploché hornatiny tvořené třetihorními sopečnými horninami převážně povrchových výlevů. Zasahuje do území jen okrajem Českého středohoří – západně od Nového Boru (Dvorský kopec, Kozlí, Vlčí hora, Česká skála). [10] RADONOVÉ RIZIKO Podle údajů UNSCEAR (United Nations Scientific Committee on the Effects of Atomic Radiation) dosahuje podíl radonu na celkovém ozáření lidského organismu až 55 %. Na celkovém ozáření se podílejí i další zdroje (např. kosmické záření či lékařské procedury), a proto je zřejmé, že se hodnoty pro jednotlivé země budou lišit. Ve všech případech však radon z geologického podloží zůstává jako hlavní zdroj. Charakter geologického podloží má proto výrazný vliv na množství uvolňovaného radonu, a tím i na radonové riziko příslušného území.

20



Primárním zdrojem radonu v geologickém prostředí je uran 235U v horninách. Uran tvoří samostatné minerály (např. uraninit, uranové slídy) nebo je přítomen v horninotvorných minerálech jako biotit, zirkon a apatit. Jednotlivé skupiny hornin dělené podle způsobu vzniku (vyvřelé, přeměněné-metamorfované, usazené-sedimentární) se liší průměrným obsahem uranu. Obecně lze říci, že v průměru nejvyšší obsahy uranu jsou v horninách vyvřelých (např. v durbachitech, žulách), střední obsahy jsou v metamorfovaných horninách (např. pararulách) a nejnižší v sedimentárních horninách (např. pískovcích, jílovcích). Protože horninové podloží České republiky je z velké části tvořeno právě vyvřelými a metamorfovanými horninami, je zřejmé, že podíl přírodní radioaktivity z geologického podloží hraje významnou roli v celkovém ozáření organismu. Ve srovnání s ostatními evropskými státy jsou v objektech na území České republiky zjišťovány jedny z nejvyšších koncentrací radonu (díky její geologické stavbě). V rámci ČR vyniká Liberecký kraj, jehož značná část (oblast Jizerských hor) se řadí do kategorie s nejvyšším radonovým rizikem (viz obrázek č. 4). Radonové riziko z geologického podloží určuje míru pravděpodobnosti, s jakou je možno očekávat úroveň objemové aktivity radonu v určité geologické jednotce. Protože hlavním zdrojem radonu, pronikajícího do objektů, jsou horniny v podloží stavby, je možno na základě většího množství měření radonu v určitém typu horniny odhadnout přibližný rozsah hodnot objemové aktivity radonu v půdním plynu. Vyšší kategorie radonového rizika z podloží v určité geologické jednotce proto určuje i vyšší pravděpodobnost výskytu hodnot radonu nad 200 Bq.m-3 v existujících objektech (ekvivalentní objemová aktivita radonu). Zároveň indikuje i míru pozornosti, jakou je nutno věnovat opatřením proti pronikání radonu z podloží u nově stavěných objektů. Tento odhad se však týká standardních geologických podmínek, tzn. že měřená plocha reprezentuje horninový typ v homogenním vývoji, bez příměsí ostatních hornin, bez významného ovlivnění tektonickými poruchami, drcením vlivem tlaku při vzniku horniny, apod. I vysoké radonové riziko v geologickém podloží však neznamená, že v objektu na něm situovaném musí být naměřeny vysoké hodnoty radonu. Velmi záleží na stavebně-technickém stavu objektu. [8] Radonové riziko tedy těsně odpovídá geologické stavbě území. Nejvyšší radonové riziko v území Libereckého kraje je vázáno na podloží se staršími horninami Českého masivu, které jsou zastoupeny na východě a severovýchodě území (Jizerské hory, Krkonoše). Zde dosahuje převažující radonový index hodnoty 4 (vysoké riziko). V Žitavské pánvi, Krkonošském podhůří a na Frýdlantsku (kromě nižších poloh, kde je index = 2) klesá na 3 a na zbytku území se pohybuje na úrovni 1-2. [35] Radonové riziko z podloží obvykle vzrůstá i v místech tektonických poruch, zlomů (např. na linii obcí Rozstání-Kotel-Těšnov vzrůstá na hodnotu 2 proti 1 v okolí). Detailnější zobrazení je patrné z obrázku č. 5 – oblast Libereckého kraje je zvýrazněna obdélníkem.

21



Obrázek č. 5 Převažující kategorie radonového rizika z podloží

Zdroj: [39]

NEROSTNÉ SUROVINY Na území LK se vyskytuje poměrně široká škála nerostných surovin. V současnosti se těžba zaměřuje zejména na slévárenské písky (Českolipsko) a štěrkopísky (Liberecko). Na Liberecku se těží i cihlářské hlíny. V kraji je tradice těžby a zpracování dekoračních a stavebních kamenů, těží se především čedič (okresy Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Semily) a žula (okres Liberec, Jablonec nad Nisou). V Libereckém kraji je v současnosti vymezeno celkem 56 dobývacích prostorů, z nichž je 29 těženo (povolena hornická činnost). Ložisek stavebních surovin je v kraji celkem 89 (viz Surovinová politika kraje), z nichž jsou zastoupena ložiska stavebního a drceného kameniva (34 ložisek, z nich 11 využívaných), ložiska kamene pro hrubou a ušlechtilou výrobu (19 ložisek, z nich 7 využívaných), ložiska štěrkopísků (27 ložisek, z nich 6 využívaných) a ložiska cihlářských surovin (9, žádné využívané).[ÚAP2010, 50]

22



Obrázek č. 6 Geologické jevy v Libereckém kraji, Geofond - SurIS 2010

Zdroj:[50]

Významný je výskyt nízkoobsahových uranových rud. V okrese Česká Lípa se nachází několik (5) samostatných ložisek uranu: Hamr na Jezeře – těženo hlubinně, probíhá sanace; Stráž pod Ralskem – těženo chemicky, probíhá sanace; Osečná-Kotel a Holičky – netěžena z důvodu vysokého zvodnění; Křižany – hlubinná těžba, probíhá sanace; doly Břevniště pod Ralskem– dřívější hlubinná, vytěženy probíhá sanace. V Novém Městě pod Smrkem se vyskytuje ložisko cínových rud, které není vedeno v bilanci, ale je vedeno jako opuštěné průzkumné dílo a poddolované území (stáří před i po 1945). Obsah cínu byl posledními průzkumy identifikován však jako malý, a proto je ložisko považováno za neekonomické. V Žitavské pánvi se vyskytuje ložisko hnědého uhlí a v Syřenově na Semilsku ložisko černého uhlí (vedeno jako CHLÚ), obě ložiska jsou netěžitelná. Ložiska lignitu se vyskytují v oblastech Frýdlant – Višňová a Hrádek nad Nisou – Kristýna. Obě tyto oblasti mají relativně nízký rozsah zásob. Ložisko Kristýna je zatopeno a využívá se jako rekreační plocha. Na svazích Ještědského hřbetu se vyskytují ložiska vápenců a dolomitických vápenců s mocností 40-80 m. Na všech ložiscích bylo ověřeno velké množství zásob suroviny. Ložiska se nacházejí na území přírodního parku a není je proto možné průmyslově využívat. Na Semilsku jsou ložiska vápenců a dolomitických vápenců: CHLÚ Jesenný I-V – těženo pouze jedno ložisko; CHLÚ Horní Štěpanice – zrušeno; CHLÚ Rokytno – netěženo; CHLÚ Roztoky u Semil – netěženo. Na Českolipsku se těží především čedič a melafyr (Tachov, Žandov, Tlustec), jsou zde čtyři výhradní ložiska slévárenských písků (Provodín, Srní, Střeleč a Okřešice) a stavebních štěrkopísků (Dubnice, Velký Grunov, dále v kraji: Horní Řasnice, Oldřichov – Hrádek nad Nisou, Rynoltice 2, Žizníkov). Na Liberecku se nachází 11 výhradních ložisek štěrkopísků, z nichž pouze tři jsou těžena (Horní Řasnice, Grábštejn, Chotyně). Dále se zde těží stavební kámen – čedič (Krásný les), žula – hrubá a ušlechtilá kamenická výroba (Liberec - Ruprechtice), cihlářská surovina (Hrádek nad Nisou, v současnosti netěžené). 23



Na Jablonecku se těží žula – hrubá a ušlechtilá kamenická výroba (Hraničná, Horní Černá Studnice), fylitická břidlice (Loužnice - Bratříkov), melafyr a čedič (Bezděčín). Na Semilsku se těží stavební kámen – čedič (Smrčí, Záhoří, Chuchelna, Košťálov). [10] CHRÁNĚNÁ LOŽISKOVÁ ÚZEMÍ Na území LK je dle GIS ÚP LK stanoveno 50 CHLÚ o celkové ploše 113 km2. Maximální plochu 50 km2 zabírá CHLÚ Stráž pod Ralskem. Průměrná velikost CHLÚ v LK činí 2,2 km2. Do uvedených čísel bylo započítáno i CHLÚ Syřenov, které přibližně polovinou své rozlohy leží mimo LK. [úaprurú] DOBÝVACÍ PROSTORY V LK je Českým báňským úřadem evidováno celkem 56 dobývacích prostorů o celkové ploše 44 km2. Celková rozloha DP, na nichž probíhá těžba, je 10,3 km2. Podíl všech DP na rozloze LK činí 1,5 %, přičemž DP Stráž pod Ralskem převyšuje výrazně svojí rozlohou 24,1 km2 ostatní DP v LK. Z toho je 29 DP využívaných (je zde povolena hornická činnost), 1 DP je uzavírán, na 17 DP je zastavená těžba, 3 DP jsou rezervní a na 6 DP je ukončená těžba. V uvedených číslech je promítnut i DP Střeleč, který se týká LK pouze okrajově a je stanoven OBÚ Trutnov. [úap- rurú] SESUVY, SEIZMICITA Na území Libereckého kraje se nacházejí 2 oblasti s vysokou četností výskytu sesuvů, bodových i plošných. První oblastí je CHKO Český ráj, kde je zvláště na jejím severním a severovýchodním okraji značné množství větších sesuvných území (např. okolí i intravilán obce Všeň, intravilán městských částí Turnova – Mašov, Podhájí, dále okolí Hrubé Skály). Druhou oblastí je pak pás táhnoucí se od Stráže pod Ralskem na západ až do Ústeckého kraje a je tak vázán na České středohoří, Cvikovskou pahorkatinu a Podještědskou pahorkatinu. V rámci tohoto území je významnější úsek mezi Českou Lípou a Cvikovem. [35] Další oblastí s větším výskytem sesuvných území je Turnovsko a částečně Semilsko. V důsledku těžební činnosti se na území vyskytují i poddolovaná území menšího či většího rozsahu. V LK je dle dat ČGS Geofond registrováno celkem 188 poddolovaných území s různou výměrou (65 lokalit plošných a 123 bodových). [úap- rurú] Oblasti s větším výskytem poddolovaných území: Frýdlantsko (Višňová – lignit; Nové Město pod Smrkem – cín, wolframová ruda, železné rudy, měděná ruda, polymetalické rudy; Raspenava – Vápenný vrch – železné rudy), Hrádek nad Nisou – Chrastava – Stráž ( Hvězdov – železné rudy, Loučná a Hrádek nad Nisou – lignit, Bílý Kostel nad Nisou – polymetalické rudy a magnezit, Hamr pod Ralskem a Křižany – radioaktivní suroviny, Paneneská Hůrka – měděná ruda a polymetalické rudy) Jihovýchodní oblast kraje – Jablonec nad Nisou, Horní Rokytnice, Semily, Jilemnice (Harrachov, Jesenný, Jilemnice, Horní Rokytnice, Roztoky u Semil, Nedvězí u Semily, Lhotka, Pohoří u Stružnice, Roprachtice atd.).

24



Obrázek č. 7 Sesuvná a poddolovaná území v LK

Zdroj: [50]

A.2.4. SKLÁDKY A ODPADY Dle údajů uvedených v následujícíh tabulkách bylo v roce 2004 v území vyprodukováno cca 930 tisíc tun odpadů, z toho 84 tisíc tun nebezpečného (což činí 8,7 % z celkového množství – lze označit za nadprůměrné v porovnání s celorepublikovým průměrem 4,4, %) a v posledním monitorovaném roce to bylo už 1 050 tisíc tun za roku, z toho 75tis. Tun nebezepčného. Ve vztahu k celkové produkci se jedná o relativně menší množství. To je způsobeno zejména nižším zastoupením stavebních odpadů (10,0 %) a odpadů z energetiky (0,2 %) oproti průměru ČR (23,7 %, resp. 13,7 %). Naopak velký podíl na celkové produkci mají průmyslové odpady (38,8 % – téměř dvojnásobek průměru ČR), které představují i ¾ produkce nebezpečných odpadů v kraji. [37]

25



Tabulka č. 4 Produkce odpadů z hlediska původu podle OKEČ a kategorie v územním členění kraje, vývoj 2003 - 2007 [t] Odvětví

2003

2004

2005

2006

2007

303 174

414 995

528 124

329 277

393 151

4 181

5 432

1 600

1 362

4 033

.

.

25

-

-

.

14 Těžba a úprava ostatních nerostných surovin

1 718

2 063

2 414

2 924

1 560

15 Výroba potravin a nápojů

6 282

4 958

3 689

3 339

4 191

17 Výroba textilií a textilních výrobků

6 155

5 348

3 868

4 362

3 367

i.d.

.

.

Činění a úprava usní; výroba brašnářských a sedlářských 19 výrobků a obuvi

.

.

26

Zprac. dřeva, výroba dřevařských, korkových, proutěných 20 a slaměných výrobků kromě nábytku

2 694

4 224

6 088

5 753

6 926

21 Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru

1 496

2 654

3 644

4 173

4 127

Vydavatelství, tisk a reprodukce zvukových a obrazových 22 nahrávek

242

390

464

457

373

24 Výroba chemických výrobků

653

643

900

975

745

25 Výroba pryžových a plastových produktů

10 908

11 720

161 371

11 482

17 844

26 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků

42 595

28 212

31 375

46 107

48 069

27 Výroba základ. kovů a hutních výrobků

9 734

5 784

6 331

3 783

7 031

Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků 28 kromě výroby strojů a zařízení

6 263

7 631

10 503

12 235

9 084

29 Výroba strojů a zařízení pro další výrobu

5 194

12 719

12 914

16 239

12 163

12 660

12 983

15 225

18 203

33 784

3 277

249

289

246

337

42 872

51 608

27 375

32 946

25 049

8 221

8 539

7 707

6 791

6 441

.

464

4 489

6 224

4 059

5 300

4 736

5 970

81 614

104 125

120 724

51 576

94 804

50 Obchod, opravy motor. vozidel a spotřebního zboží

166

245

301

289

407

55 Ubytování a stravování

406

395

337

508

354

60 Doprava, skladování a spoje

1 046

14 035

1 199

996

1 205

74 Služby převážně pro podniky

232

.

129

331

344

1 924

3 135

3 463

3 108

2 203

26 774

42 416

57 611

41 182

81 416

.

.

i.d.

Celková produkce [ t ] z toho: 1 Zemědělství, myslivost a související činnosti 2 Lesnictví, těžba dřeva a přidružené činnosti 10 Těžba uhlí, lignitu a rašeliny

18 Oděvní průmysl, zpracování a barvení kožešin

31 Výroba elektrických strojů a přístrojů Výroba zdravotnických, 33 časoměrných přístrojů

přesných,

optických

a

Výroba dvoustopých motor. vozidel (kromě motocyklů), 34 přívěsů a návěsů 36 Výroba nábytku; ostatní zpracovatelský průmysl 37 Recyklace druhotných surovin 40 Výroba a rozvod elektřiny, plynu a teplé vody 45 Stavebnictví

85 Zdravotnictví a sociální péče; veterinární činnosti 90 Odstraňování odpadů; čištění města 93 Ostatní služby Zdroj: [37, ÚAP 2010]

V oblasti nakládání s odpady je pro území charakteristické nižší zastoupení skládkování – hlavními skládkami jsou Košťálov, Chotyně a Svébořice, proti průměru ČR, což je způsobeno především významným podílem spalování a termického zneškodnění s využitím tepla (průměr ČR – 2,0 %). V současnosti je v LK provozováno celkem 8 skládek (ÚAP 2010). 26



Nejvýznamnějším subjektem v této oblasti je spalovna komunálního odpadu společnosti TERMIZO, a.s., v Liberci o roční kapacitě 96 000 tun (v roce 2001 bylo množství spáleného odpadu 82 940 t, tj. asi 90 % podíl na tomto způsobu nakládání v kraji; v roce 2005 pak 93 063 t). Dalšími spalovnami jsou SPL Jablonec nad Nisou, spol. s r.o., (1 640 t/rok 2005 – nebezpečný odpad), NELI servis, s.r.o., (321 t/rok 2005 – nebezpečný odpad), SAP Mimoň, spol. s r.o., v Ralsku (1 473 t/rok 2005 – spoluspalování kafilérního tuku). Zastoupení využívání odpadů jako druhotné suroviny je poměrně malé – proti průměru ČR poloviční. [9, 25, 37] Zařízení k úpravě odpadů biodegradací funguje v Rynolticích, Lomnici nad Popelkou. V Mimoni (kaly z ČOV), České Lípě, Stráži pod Ralskem (v rámci Diamo, s.p.), Krásné Studánce a Václavicích jsou kompostárny. V následující tabulce je uveden přehled monitorovaných indikátorů v rámci odpadového hospodářství Libereckého kraje a porovnání jejich vývoje z let 2000/2001 a 2004/2005 podle výroční zprávy plnění POH LK. [31, ÚAP 2010] Tabulka č. 5 Sledování vývoje monitorovaných indikátorů POH LK podle kategorií, porovnání let 2004-2008 (t/rok) Kód I.1

Základní indikátor Celková produkce odpadů

jednotka 1000 t/rok 1000 t/rok

I.3

Celková produkce ostatních odpadů Celková produkce nebezpečných odpadů Podíl ostatních odpadů na celkové produkci odpadů Podíl nebezpečných odpadů na celkové produkci odpadů Produkce odpadu na obyvatele Produkce nebezpečných odpadů na obyvatele

kg/obyvatel.rok

Podíl využitých odpadů (R1R11,N1) Podíl materiálově využitých odpadů (R2-R11, N1) Podíl energeticky využitých odpadů (R1) Podíl odpadů odstraněných skládkováním (D1, D5, D12) Podíl odpadů odstraněných spalováním (D10) Podíl nebezpeč. odpadů odstraněných spalováním (D10) Celková kapacita zařízení pro využívání odpadů (R1-R8, R11) Celková kapacita zařízení pro materiálové využívání odpadů (R2 – R6, R7-R11) Celková kapacita zařízení pro energetické využívání odpadů (R1) Celková kapacita na spalování odpadů (D10) Celková kapacita zařízení pro skládkování odpadů (D1,D5, D12) Podíl nebezpečných odpadů ze zdravotnictví na celkové produkci odpadů ze zdravotnictví Produkce odděleného sběru komunálních odpadů a obalů (podskupina 20 01 a 15 01) Podíl biologicky rozložitelného komunálního odpadu (BRKO)

% z cel.prod. odpadů % z cel.prod. odpadů % z cel.prod. odpadů % z cel.prod. odpadů % z cel.prod. odpadů % z cel.prod. odpadů t/rok

I.4

I.5 I.6 I.7 I.8 I.10

I.13 I.14 I.15 I.16 I.17 I.20

I.21 I.22

2004 935,35 907,18* 850,95 822,88*

2005*) 1 155,35 711,68* 636,32 643,57*

2006 663,63

2007 813,13

2008 1049,74

594,33

744,33

974,65

1000 t/rok

84,40 84,30*

519,03 68,10*

69,30

68,79

75,09

% z cel.prod. odpadů % z cel.prod. odpadů kg/obyvatel.rok

90,71 90,71*

55,08 90,43*

89,56

91,54

92,85

9,29

44,92 9,57*

10,44

8,46

7,15

2 187,63 2 099,42* 0,20 195,08*

2 692,93 1 646,98* 1 209,78 157,61*

1 544,04 1 535,80* 161,24 160,38*

1 881,76

2 408,81

159,21

172,30

155,78 47,53*

201,44 65,89*

53,22 55,40*

143,34 35,10*

192,61 51,55*

41,11

55,00

66,91

12,44

8,83 14,34*

14,29

11,34

8,82

16,37

13,74 22,30*

26,08

14,01

11,03

0,10

0,06 0,10*

0,24

0,22

0,14

0,40

0,06 0,45*

2,18

2,28

1,71

309 457

344 688

344 688 344 990*

374 489

392 118

t/rok

165 557 165 357*

200 788 200 588*

200 788 201 090*

230 589

t/rok

143 900

143 900

-

143 900

143 900

t/rok

-

-

143 900

1000

0

2 923 835

5 010 364

5 010 364 5 244 973*

5 518 756

3.129.216

97,19

93,91

91,86

83,79

86,87

kg/obyvatele.ro k

434,87 47,90*

397,46 46,04*

437,40 52,08*

44,25

48,07

% 100% = 63 500

69 85,48*

90 65,56*

100,8 89,52

86,39

71,43

m3 %

27

75,73 66,35

248 218



I.23 I.24

ukládaného na skládky vzhledem ke srovnávací základně 1995 (100 % - 63 500 t = 148 kg x 429000 osob) Podíl stavebních a demoličních odpadů na celkové produkci odpadů Podíl využitých stavebních a demoličních odpadů (R1, R3, R4, R5, R11, N1)

I.25

Podíl stavebních a demoličních odpadů odstraněných skládkováním (D1, D5, D12)

I.27

Celková produkce odpadů s obsahem PCB Celková produkce odpadních olejů (do sumy odpadních olejů byly zařazeny odpady 13 01 09 – 13, 13 02 04 – 08, 13 03 xx, 13 07 01) Celková produkce odpadních baterií a akumulátorů (20 01 33, 16 06 01, 16 06 02) Celková produkce kalů z čistíren odpadních vod Podíl kalů z produkce čistíren odpadních vod použitých na zemědělské půdě Celková produkce odpadů azbestu Celková produkce autovraků

I.28

I.29 I.30 I.31 I.32 I.33

Kód Komunální odpady I.1 Celková produkce komunálních odpadů I.3 Podíl na celkové produkci odpadů I.4 Produkce na obyvatele I.5 I.6 I.7 I.8 I.10

Podíl využitých odpadů (R1R11,N1) Podíl materiálově využitých odpadů (R2-R11,N1) Podíl energeticky využitých odpadů (R1) Podíl odpadů odstraněných skládkováním (D1,D5 a D12 Podíl odpadů odstraněných spalováním (D-10)

t kg/obyv./rok % z celkové produkce odpadů % ze stavebních a demoličních odpadů % ze stavebních a demoličních odpadů t/rok

18,11 18,68*

16,70 27,41*

16,59 15,20*

36,28

50,78

50,52 84,16*

106,92

84,53

103,73

108,21*

15,23

19,72

9,17

2,04

1,58

5,81

1,24

2,18

822,54

11,37

t/rok

-

814,068

929,213

-

-

t/rok

788,75

4853,34

6465,38

4299,42

-

t/rok

7 857,49

8 212,20

8 020,72

7729,69

56 139,04

0

0

0

0

0

t/rok

2 197,36

474,38

637,80

478,55

702,47

t/rok

727,41

606,18

376,41

258,29

5 198,42

2004 197,84 158,18* 21,00 17,44* 462,73 366,06* 51,17 53,95* 2,62 2,87* 48,55 52,07* 46,87 50,27* 48,55 0,00*

2005 150,75 157,02* 13,05 22,06* 307,64 363,38* 67,91 61,85* 13,89 12,58* 54,02 51,86* 40,32 38,71* 54,02 0,00*

2006 176,46

2007 172,26

2008 162,00

26,59

21,19

15,43

410,56 408,36* 53,22

398,66

371,75

52,27

63,21

12,85

9,80

16,29

42,62 43,02* 46,17 46,60* 0,01

44,16

46,92

47,17

55,31

0,08

0,07

%

jednotka 1000 t/rok % z celkové produkce kg/obyvatel.ro k % z celkové produkce % z celkové produkce % z celkové produkce % z celkové produkce % z celkové produkce

*) Tabulka je ve sloupcích „Rok 2004 a 2005“ shodná s tabulkou poskytnutou MŽP v roce 2005. Sloupec „Rok 2005“ byl při vyhodnocení POH LK v roce 2006 postižen chybou, která byla v následujícím období zjištěna a odstraněna. Aby nedocházelo k rozporům, byly chybné hodnoty z roku 2005 ponechány v hodnotách z vyhodnocení POH LK za rok 2005. Poznámky:  Hodnoty indikátorů za roky 2005, 2006 a 2007 byly získány z hodnot systému evidence EVI9.  Za rok 2006 byly hodnoty ze systému evidence EVI9 verifikovány s hodnotami z ISOH.  Hodnoty označené * a psané kurzivou jsou verifikované hodnoty podle aktuálních číselných řad jednotlivých ukazatelů získaných ze systému evidence EVI9 v roce 2008.  Za rok 2008 byly indikátory vypočítány podle nové metodiky, navržené odborem odpadů MŽP v červnu 2009 „Návrh matematického vyjádření výpočtu Soustavy indikátorů OH“. Podle tohoto nového výpočtu se změnily hodnoty indikátorů v časových řadách – viz tabulka č. 1a. V tabulce č. 1 byly ponechány aktuální výpočty ve sledovaných rocích.

Poznámka: * zdroj KOH Libereckého kraje,2008 Zdroj: [37]

28



V posledních letech roste podíl tříděného odpadu. Probíhá osvětová kampaň, obce jsou dotovány sběrovými nádobami a coby původci komunálního odpadu začínají zřizovat sběrné dvory vytříděných složek komunálního odpadu (v souladu s požadavky zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech). Využití tříděného odpadu závisí na dostupnosti zpracovatelských kapacit. Významné zařízení (celková projektovaná kapacita 20 000 t/rok) na odstraňování nebezpečného odpadu, konkrétně na sběr, výkup a zpracování chladicích zařízení a ostatního elektrošrotu včetně získávání regulovaných látek, provozuje společnost Praktik Liberec, s.r.o., ve Stráži pod Ralskem. [41] Staré ekologické zátěže (SEZ) ohrožují zejména kvalitu podzemní vody. Nejvýznamnější ekologickou zátěž v LK tvoří bývalý vojenský prostor Ralsko a odkaliště z těžby a úpravy uranu ve Stráži pod Ralskem (celkem řádově stovky objektů zanesených do databáze SEZ). Kromě toho jsou sanovány menší zátěže v areálech některých průmyslových podniků – významné lokality se SEZ se nacházejí v Liberci (např. areál distribučních skladů Benzina a.s.) a Jablonci nad Nisou (např. areál ELEKTRO-PRAGA Jablonec, s.p.). Řada skládek průmyslového i komunálního odpadu ohrožuje životní prostředí výluhy s obsahem těžkých kovů. Obrázek č. 8 Staré ekologické zátěže v LK

Zdroj:[35]

A.2.5. HYDROLOGICKÁ CHARAKTERISTIKA POVRCHOVÉ VODY Celé území Libereckého kraje náleží povodím k Labi (tj. úmoří Severního moře) a Odře (tj. úmoří Baltského moře) a rozděluje se na dílčí povodí několika dalších významných toků. Za páteřní vodní toky v území se považují: Smědá, Lužická Nisa (povodí Odry), Ploučnice, Mohelka a Jizera (povodí Labe). Velmi významným faktorem je, že oblast Jizerských hor patří v rámci ČR k územím s nejvyšším množstvím srážek (roční úhrn až > 1 600 mm). Jizera opouští území kraje s Qa=18,7 m3.s-1 (Qa – průměrný roční průtok), Ploučnice s Qa=8,2 m3.s1 a Lužická Nisa s Qa=4,7 m3.s-1 [10, 12]. Dále na území Libereckého kraje leží několik údolních nádrží, převážně s účelem ochranným a vodárenským. Některé byly postaveny již počátkem 20. století, zejména v povodí Lužické Nisy a Jizery (povodí Kamenice). Malé vodní nádrže a rybníky jsou v kraji zastoupeny poměrně málo, nejvíce jich je v západní části území (okres Česká Lípa) a v jihovýchodní části (jižní část okresu Semily).

29



PODZEMNÍ VODY Území Libereckého kraje lze považovat za vodohospodářsky významné z hlediska přirozené akumulace vod, zásobami podzemní vody patří kraj k nejbohatším v České republice. Na území kraje zasahují celkem tři CHOPAV (chráněné oblasti přirozené akumulace vod) (viz tabulka č. 5). Tabulka č. 6 Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Plocha [km2] 1 585,0 370,7 98,0

Název CHOPAV Severočeská křída Jizerské hory Krkonoše Zdroj: [27]

Podíl z LK [%] 50,1 11,7 3,1

Hydrogeologické podmínky území jsou podmíněny jeho geologickou stavbou a složením hornin, které budují jeho území. Severní a severovýchodní část území je tvořena převážně slabě propustnými horninami krystalinika a permu, menší jižní a jihozápadní část je budována vesměs dobře puklinově a průlinově propustnými pískovci křídy. Malá severozápadní oblast při státní hranici je tvořena průlinově propustnými glacifluviálními sedimenty v povodí Lužické Nisy a Smědé. Největší zásoby převážně průlinových podzemních vod jsou zejména v pískovcích svrchní křídy v povodí Ploučnice a Jizery (CHOPAV Severočeská křída). Tabulka č. 7 Vybrané ukazatele jakosti podzemních vod (rok 2005) Počet vzorků Ukazatel Berylium Bor Hliník Celkem Zdroj: [27]

Počet objektů

Normativ

všech < MS

>B

>C

Všech > B

>C

96 96 96 96

0 2 0 2

2 0 2 2

48 48 48 48

1 0 1 1

93 65 10 -

0 1 0 1

> B nebo C [%] 2,1 2,1 2,1 4,2

B

C

jednotky

0,001 0,5 0,25 -

0,0025 5 0,4 -

mg.l-1 mg.l-1 mg.l-1 -

Celé území Libereckého kraje se nachází v regionu se sezónním doplňováním zásob podzemních vod. Vymezit lze tři oblasti s různými časovými úseky nejvyšších průměrných měsíčních stavů hladin podzemních vod. Oblast Frýdlantské pahorkatiny a Hrádecké a Liberecké kotliny se nachází v regionu II B 5 charakterizovaném nejvyššími stavy v období březen–duben a nejnižšími v období září–listopad a průměrným specifickým odtokem podzemních vod v rozmezí 1,51–2,00 l.s-1.km-2. Oblast Lužických hor, jejich podhůří, včetně severní a severovýchodní části Ralské pahorkatiny, Jizerské hory a Krkonoše se nachází v regionu II G 6 (nejvyšší partie Jizerských hor a Krkonoš v regionu II G 7). Ty jsou charakterizovány nejvyššími stavy v období květen–červen a nejnižšími v období prosinec–únor a nejvyšším průměrným specifickým odtokem podzemních vod v rozmezí 2,01 – 5,00 l.s-1.km-2 a více. Zbývající část Libereckého kraje se nachází v regionu II E s nejvyššími stavy v období květen–červen a nejnižšími v období září–listopad [10, 12]. V řešeném území se vyskytují 3 zdroje léčivých vod – Lázně Libverda, Lázně Kundratice (k.ú. Hamr na Jezeře, Osečná) a zřídelní oblast Vratislavice nad Nisou (pouze přírodní minerální vody), které mají stanovena svá ochranná pásma. Uvedené zdroje se nacházejí na území okresu Liberec, ochranné pásmo 2. stupně zdroje Vratislavice zasahuje do okresu Jablonec nad Nisou. OCHRANNÁ PÁSMA VODNÍCH ZDROJŮ Na území Libereckého kraje se nacházejí dvě vodárenské nádrže (dle vyhlášky č. 137/1999 Sb., kterou se stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů): Josefův Důl na Kamenici a Souš na Černé Desné, s ochrannými pásmy I. stupně. Největší rozlohu zabírají ochranná pásma vodních zdrojů na území okresu Česká Lípa. Zde se jedná vesměs o pásma hygienické ochrany (PHO) II. stupně (např. okolí Břehyňského rybníka, Máchova jezera, okolí Mimoně a Stráže pod Ralskem, území západně od Dubé (jižní část CHKO Kokořínsko), oblast severně od Nového Boru a Kamenického Šenova (PHO I. a II. stupně). Menší ochranná pásma II. stupně se pak nacházejí jihozápadně od Chrastavy a jihovýchodně od Jablonce nad Nisou.

30



ZNEČIŠTĚNÍ VOD Nejvýznamnější zátěží v oblasti vodního hospodářství jsou staré ekologické zátěže. Jde především o území s těžbou uranové rudy v sousedství bývalého vojenského výcvikového prostoru Ralsko – Mimoň, kde jsou v podzemních vodách přítomny nepolární extrahovatelné látky (NEL), chlorované uhlovodíky a těžké kovy. V území po těžbě uranu v okrese Česká Lípa v současnosti probíhá sanace. Sanace rozsáhlého znečištění podzemních vod chlorovanými uhlovodíky probíhá také v areálu SAP, s.r.o., Mimoň. Dále probíhají sanace v bývalém vojenském újezdu Ralsko, v lokalitě Hradčany, v lokalitě Kuřivody, v Benzině, a.s., v Liberci-Rochlicích a dlouhodobým problémem je kontaminace troj- i šestimocným chromem a fenoly v areálu firmy TANEX, s.r.o., Hrádek nad Nisou. Sanace pokračuje v areálu společnosti LUCAS Autobrzdy, s.r.o. v Jablonci nad Nisou a v areálu závodu 12 firmy Preciosa, a.s., v Turnově (sanace podzemních vod). Liberecký kraj je významná pramenná oblast (Jizera, Lužická Nisa, Smědá, Ploučnice, atd.), a proto se kvalita povrchové vody výrazně mění se vzdáleností od pramene, v důsledku kumulace ovlivnění různými místními zdroji znečištění (plošnými i bodovými). Zejména zřetelný je tento fakt v případě Lužické Nisy, která po průtoku Jabloncem nad Nisou a Libercem opouští území kraje jako silně znečištěná voda (třída IV. dle ČSN 75 7221) [11]. Plošný původ znečištění je způsobován zejména splachy dešťovou vodou ze zemědělsky obdělávaných pozemků (kontaminace průmyslovými hnojivy, herbicidy a pesticidy; znečištění a eutrofizace povrchových vod). V případě horských oblastí Krkonoš a Jizerských hor přistupuje eroze z poškozených lesních ploch, která dále přispívá ke znečištění povrchových vod a zvyšování podílu sedimentů zejména v nádržích. Bodovými původci znečištění jsou kanalizační výusti, a to zejména z obcí bez čistíren odpadních vod (ČOV) nebo s nedostatečně čištěnými průmyslovými odpadními vodami. Možné je i znečištění drenážními vodami z nezajištěných skládek. Podíl čištěných odpadních vod bez vod srážkových dosahuje v kraji 99,6 % (průměr ČR – 94,6 %), podíl počtu obyvatel bydlících v domech připojených na veřejnou kanalizaci činí 68,5 % (3. nejnižší v ČR, průměr ČR – 79,1 %) a podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci s koncovou ČOV činí 61,8 % (průměr ČR – 71,1 %). Počet obyvatel napojených na veřejný vodovod je 88,3 % při průměru za ČR 91,6 % (údaje za rok 2005) [11, 27]. V posledních letech jsou postupně realizována nápravná opatření (výstavba ČOV u obcí s větším počtem obyvatel, opatření k účinné likvidaci průmyslových vod, zajišťování a rekultivace skládek). Důležitá opatření jsou také realizována pro podporu samočisticího procesu vody (úpravy a revitalizace vodních toků). V Libereckém kraji je sledováno 9 profilů na řekách Jizera, Ploučnice, Nisa, Kamenice a Smědá. Ukazatele jakosti povrchových vod uvádí tabulka č. 7. Tabulka č. 8 Procentní zastoupení profilů státní sítě jakosti vod v třídách jakosti vod podle skupin ukazatelů (údaje za rok 2005) Skupiny ukazatelů Počet měřených profilů

A 9

B 4

0 0 44 22 33

0 75 25 0 0

Třída jakosti

C 9

D 9

0 33 44 11 11

0 22 44 22 11

% I II III IV V

Skupiny ukazatelů: A – Obecné fyzikální a chemické ukazatele, B – Specifické organické látky, C – Kovy a metaloidy, D – Mikrobiologické a biologické ukazatele. Třídy jakosti: I – Neznečištěná voda, II – Mírně znečištěná voda, III – Znečištěná voda, IV – Silně znečištěná voda, V – Velmi silně znečištěná voda. Zdroj: [27]

31



A.2.6. PŮDA V závislosti na morfologii terénu, geologickém podloží, klimatu a dalších faktorech se v území vyvinuly různé typy půd. Určujícím faktorem je v severní a střední části kraje převaha podložních kyselých hornin, na západě je půdní kryt ovlivněn především georeliéfem – tabule a pahorkatiny s různě mocnými čtvrtohorními a třetihorními sedimenty. [10] PŮDY POSUZOVANÉHO ÚZEMÍ Značné zastoupení má skupina hnědozemí, kambizemí a luvizemí, a to včetně zkulturněných zemědělských forem, nacházející se na substrátech eolického původu (spraše a sprašové hlíny) i na smíšených svahových sedimentech. V Liberecké kotlině, na Frýdlantsku, Českolipsku, okolí Dubé a v okolí Jablonného se nacházejí ilimerizované půdy a hnědozemě, které jsou převážně zemědělsky využívány. Tyto půdy s vysokým produkčním potenciálem se vyvíjejí v méně svažitých územích, zpravidla na podloží sprašových hlín. Velmi rozsáhlou oblast pokrývají arenické podzoly v Ralské pahorkatině. Tyto půdy se vyvinuly na extrémně chudých písčitých substrátech (pískovcích, navátých píscích), na zvětralinách pískovců i terasových štěrkopíscích s borovými doubravami. Na žulách a na pískovcovém podloží horských a podhorských oblastí vznikly podle stupně zvětrávání nevyvinuté mělké až středně hluboké kyselé až velmi kyselé hnědé půdy. Vyšší polohy zaujímá hnědá půda podzolovaná, v nadmořské výšce 800-900 m přecházející do podzolové půdy a v nejvyšších partiích Krkonoš se vyskytují alpinské půdní formy (podzol a kryptopodzol kambizemní). Kryptopodzoly (rezivé půdy) tvoří přechodnou jednotku mezi podzoly a hnědými lesními půdami a dominují v nejvyšších částech Jizerských hor (v kombinaci s gleji a rašelinnými půdami), na svazích Krkonoš a na Ještědském hřbetu. Nejtypičtějšími půdami sníženin (v depresních polohách podél vodotečí s nivními uloženinami) a nižších pahorkatin jsou pseudogleje. Lokálně se vyskytují na zvětralinách silikátových hornin rankery, rendziny na zvětralinách karbonátových hornin a pararendziny na vápnitých pískovcích. [10] Podle kvality a produkční schopnosti se půdy kategorizují do 5 tříd ochrany, z nichž I. a II.třída je považována za nejbonitnější a tedy nevhodnou pro využití zástavbou. V Libereckém kraji je těchto půd témě 35% z celé rozlohy ZPF v kraji. Tabulka č. 9 Třídy ochrany ZPF v Libereckém kraji Třída ochrany ZPF výměra [ha] podíl z výměry ZPF [%]

I. třída 22 193,24 15,61

II. třída 27 012,91 19,00

III. třída 24 169,45 17,00

IV. třída 28 804,30 20,26

V. třída 39 993,33 28,13

celkem 142 173,23 100,00

Zdroj: [ÚAP2010]

ZNEČIŠTĚNÍ PŮD Škodlivé látky se do půdy dostávají jako spad škodlivin z ovzduší, jako hnojiva, ochranné prostředky a další chemické látky používané v zemědělství a lesnictví, škodliviny ze skládek tuhých odpadů, aj. Půdy v Libereckém kraji jsou zatíženy depozicemi škodlivin a znečišťujících látek z ovzduší, které mění chemismus půd (degradace lesních půd), a tím i růstové podmínky pro vegetaci. Významným problémem je také zatížení půd nadměrnými dávkami hnojiv ze zemědělské výroby a jejich splach do vodních toků a nádrží, i do podzemních vod. I přes výrazný pokles používání průmyslových hnojiv je setrvačnost procesu značná a následky se projevují dodnes. Na Liberecku se projevují vyšší hodnoty obsahu rizikových prvků v půdách v oblasti Jizerských hor, čehož je zřejmě příčinou větší objem atmosférické depozice ve vyšších polohách. Plošné zátěže půd cizorodými látkami souvisejí se starými ekologickými zátěžemi, se špatně sanovanými nebo založenými skládkami a s následky využívání vojenského výcvikového prostoru (VVP) Ralsko – okolí bývalého letiště.

32



EROZE PŮD Lidská činnost může dramaticky akcelerovat přirozeně pozvolně probíhající proces eroze, který je za normálních podmínek kompenzován zvětráváním substrátu a tvorbou nové půdy. Erozní ohroženost pozemků je obecně ovlivněna půdními vlastnostmi, místním klimatem, způsobem využití a hospodaření na půdě, sklonem a délkou svahu, vegetačním krytem a dalšími vlivy. Eroze snižuje mocnost ornice, v extrémních případech je zcela zlikvidována orniční vrstva i podorničí. Omezují se ekologické funkce půdy, rychleji dochází k poškozování povrchových a podzemních vod. Snižuje se retence vody a regulační funkce půdy v hydrosféře. Omezuje se produkční schopnost půdy. Neméně důležité jsou i vedlejší účinky eroze – jedná se o zanášení toků a nádrží, obohacování vody živinami, atd. V ČR je potenciálně ohroženo přes 50 % rozlohy ZPF vodní erozí (viz tabulka č.8). Aktuální vodní erozí je postiženo 40 % orných půd. Větrná eroze poškozuje téměř 10 % orných půd. Ztráty materiálu humusového horizontu vlivem vodní nebo větrné eroze jsou na značné rozloze ZPF nejvýznamnějším negativním činitelem. Tabulka č. 10 Potenciální ohrožení zemědělské půdy vodní erozí na území ČR, stav 2008 Kategorie Koeficient ohrožení 1 <= 0,15 2 0,16 - 0,30 3 0,31 - 0,45 4 0,46 - 0,60 5 0,61 - 0,75 6 > 0.75 4,5,6 ----Zdroj: [ÚAP2010,51]

Stupeň ohrožení bez ohrožení půdy náchylné půdy mírně ohrožené půdy ohrožené půdy silně ohrožené půdy nejohroženější -----

Plocha v ČR (ha) ------------500 887,70 377 197,34 686 620,12 1 564 705,16

Podíl na ploše BPEJ (%) 25 26 17 10,06 7,58 13,79 31,43

Pozemky ohrožené erozí se nacházejí zejména ve svažitých částech území Libereckého kraje a v exponovaných lokalitách bez zpevňujícího vegetačního krytu. Erozně nejvíce jsou ohroženy pozemky v pahorkatinném reliéfu, kde se v důsledku intenzifikace zemědělství a zcelování pozemků z území vytratily přirozené protierozní bariéry (remízky, příkopy, meze, větrolamy, aj.). Změnami v podílu orné půdy a s klesající intenzitou využívání zemědělských pozemků klesá jejich celková erozní ohroženost. Pro zranitelné oblasti (dle nařízení vlády č. 103/2003 Sb., příloha č. 1) jsou v § 11 stanovena protierozní opatření: vhodná agrotechnická protierozní opatření ve zranitelných oblastech, která odpovídají stanovištním podmínkám, se provádějí na půdách ohrožených erozí, jejichž skupiny jsou uvedeny v tabulce č. 5 přílohy č. 2 k tomuto nařízení, z důvodů ochrany půd před erozí a vod před znečištěním se nesmí pěstovat širokořádkové plodiny (kukuřice, slunečnice, sója, bob, brambory apod.) na pozemcích se sklonitostí nad 7 (č. číslice kódu BPEJ je 4 a více), které přiléhají k vodnímu toku nebo k jinému vodnímu útvaru. Tabulka č. 11 Skupiny půd ohrožených erozí podle NV č. 103/2003 Sb., příloha č. 2 Skupina půd ohrožených erozí Klimatický region (KR) Hlavní půdní jednotka (HPJ)

0–9

08, 14, 15, 19, 24, 25, 26, 43, 47, 48, 49

0–9

40, 41

0–9

40, 41

0–9

77, 78

Účelová charakteristika

Půdy se sklonitostí 7-12°, čtvrtá číslice kódu BPEJ je 4–5 Půdy se sklonitostí 12-17°, čtvrtá číslice kódu BPEJ je 6-7 Půdy se sklonitostí > 17°, čtvrtá číslice kódu BPEJ je 8-9 Strže, půdy se sklonitostí > 25°, čtvrtá číslice kódu BPEJ je 8-9

Zdroj: [46]

33



Lesní půdy zpravidla nejsou ohroženy větrnou erozí. Vodní erozí jsou ohroženy výjimečně v případě vysokých srážek, na prudkých svazích nebo pokud je narušen vegetační kryt. Mimořádně ohroženy jsou suťové svahy a balvaniska především introskeletovou erozí. Ta posunuje organické i minerální částice především vertikálně mezi balvany a kameny do spodiny. Pokud zmizí stromový kryt, může být následkem eroze úplné odhalení skeletu. Návrat lesa v původní kvalitě na taková stanoviště je otázkou staletí. Význam má dále eroze vznikající podél sítě cest a eroze při rozrušení půdního povrchu těžbou a přibližováním dřeva. Ochrana lesní půdy před erozí je možná jen ochranou stability lesních ekosystémů. [27, 45] VYUŽITÍ PŮDY V současné době zaujímá zemědělská půda cca 45 % z celkové rozlohy kraje. Nejvíce je zemědělská půda zastoupena v okresu Semily (54 %), nejmenší podíl je v okresu Jablonec nad Nisou (32 %). Přibližně polovinu zemědělské plochy tvoří orná půda; podíl orné půdy na celkové rozloze je hluboko pod celostátním průměrem. Oblast Libereckého kraje patří k nadprůměrně zalesněným oblastem. Lesy zaujímají 44,2 % plochy kraje, kdy republikový průměr činí 33,4 %. Nejvyšší podíl lesní půdy je v okrese Jablonec nad Nisou (55,4 %), relativně nejméně je lesů na Semilsku (37 %). Podíl lesa na 1 obyvatele činí 0,33 ha a je třetí nejvyšší v ČR. Významná část lesních porostů byla v minulosti zničena imisemi a stopy poškození jsou na porostech patrné i v současné době (viz tabulka č. 13), kdy jsou velké lesní plochy zařazeny do pásem ohrožení A a B a spolu s Ústeckým krajem patří k nejohroženějším lesům v ČR. Z tohoto důvodu také kraj disponuje druhým nejmenším objemem těžby a produkuje čtvrtý nejmenší výnos mezi ostatními kraji. Liberecký kraj kopíruje trend úbytku zemědělské půdy, pozorovaný obecně v celé ČR – orná půda je zatravňována (nebo leží ladem), zemědělská půda obecně zalesňována a také (avšak v mnohem menším měřítku) převáděna na nezemědělskou půdu za účelem využití pro stavební aktivity (viz obrázek č. 5). Vysoký podíl dlouhodobě ladem ležících zemědělských pozemků (v Libereckém kraji je tento vysoký podíl patrný zejména v příhraničních oblastech - Frýdlantsko a v oblastech svými podmínkami méně příznivých pro zemědělství, kde současná produktivita zemědělské výroby spolu s nízkými státními dotacemi zajišťuje pouze minimální ziskovost), které nekontrolovaně zarůstají plevely a náletovými dřevinami, a stávají se tak zdroji šíření invazních a alergenních rostlinných druhů, jsou potenciálně velkým ekologickým i zdravotním problémem. Obrázek č. 9 Plochy orné půdy a jejich změny podle CORINE Land Cover 1990-2000

Zdroj: [30]

34



Na konci roku 2004 tvořily trvalé travní porosty (TTP) téměř pětinu rozlohy kraje (19,7 %), přitom orná půda pokrývala jen o 2,2 % více. Takto vyrovnaný poměr OP/TTP je jedním ze specifik Libereckého kraje (podobně je tomu již pouze v Karlovarském kraji). V okrese Semily je největší zastoupení zemědělské půdy (53,7 % rozlohy okresu), orné půdy (25,0 %) a TTP (25,1 %). Naopak nejnižší podíl zemědělské (32,2 %) i orné půdy (8,0 %) je v okrese Jablonec nad Nisou. Relativně malá plocha zemědělské půdy koresponduje s nejvyšším zastoupením lesních ploch, které zaujímají více než polovinu rozlohy okresu (55,4 %). Zastavěných ploch na území je ve všech okresech mezi 1,5 % (Semily) a 2,0 % (Jablonec nad Nisou). Graf č. 2 Způsob využití půdy [%] v okresech Libereckého kraje (stav k 31.12.2004) Semily 100%

Liberec

80%

Jablonec nad Nisou Česká Lípa

60% 40%

ostatní

zast.plochy

vodní

les

nezem.půd

TTP

zahrady

OP

0%

zem.půda

20%

Zdroj: [3]

K 31.12.2002 bylo v kraji evidováno 140 880 ha zemědělské půdy, roku 2003 to bylo 140 792 ha, a v roce 2004 již 140 682 ha. Jak už bylo uvedeno, ke změnám dochází i uvnitř zemědělského půdního fondu; vývoj výměry zemědělské půdy v Libereckém kraji sleduje (přes nárůst ploch TTP) stejný trend jako vývoj rozlohy orné půdy – stálý pokles. Její snižování od roku 1990 patří v rámci ČR mezi nejvýraznější vůbec. V porovnání roku 2004 s rokem 2002 došlo ke snížení výměry orné půdy o 1 145 ha ze 70 519 ha na 69 374 ha a naopak ke zvýšení ploch trvalých travních porostů o 930 ha ze 61 415 ha na 62 345. [12] Na území LK došlo v minulosti vlivem dlouhodobého působení imisí (zejména SO2) k degradaci půd, jež vzniká vyplavením kationtů Mg, Ca, K, Na a dalších bazických prvků z půdy, která se projevuje zhoršeným zdravotním stavem nově založených lesních porostů. Hlavním problémem je předchozí imisní zatížení SO2 a působení NOx, jehož hlavním zdrojem je silniční doprava. V případě, že by došlo k synergii negativních vlivů, například s klimatickými, může dojít i k odumření mlazin a mladších porostů. Tato situace nastala např. v nedávné minulosti v Krušných i Orlických horách. Podíl ekologického zemědělství je v Libereckém kraji nízký. Z celkového počtu uvedených 1 679 zpravodajských jednotek ekologicky hospodařilo (k roku 2005) 49 subjektů, z toho 42 subjektů pak hospodařilo výhradně ekologicky. V Libereckém kraji bylo tak ekologicky obhospodařováno 11 049 ha zemědělské půdy, z toho 658 ha tvořila půda orná. Dalších 7 718 ha zemědělské půdy (z toho 293 ha orné půdy) se na přechod k ekologickému zemědělství v roce 2005 připravovalo. Ekologický chov zvířat u všech chovů uplatňovalo 42 zpravodajských jednotek. [47]

35



Tabulka č. 12 Bilance půdy a podíly z celkové výměry – vývoj 2002 - 2008 (poslední stav k 31.12.2008) Způsob využití

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Celková výměra

316 289

316 296

316 300

316 302

316 296

316 300

316 297

Zemědělská půda

140 880

140 792

140 682

140 578

140 477

140 307

140 188

v tom:

orná půda

70 519

69 776

69 374

68 812

68 381

67 690

67 138

zahrady

7 458

7 463

7 503

7 522

7 528

7 547

7 560

ovocné sady trvalé travní porosty

1 439

1 434

1 415

1 388

1 380

1 393

1 375

61 415

62 070

62 345

62 811

63 144

63 652

64 092

chmelnice

49

49

45

45

45

24

24

vinice

-

-

-

-

-

-

-

Nezemědělská půda

175 409

175 504

175 618

175 724

175 819

175 993

176 110

v tom:

lesní plochy

139 711

139 827

139 890

139 923

140 024

140 141

140 233

vodní plochy zastavěné plochy

4 767

4 775

4 787

4 788

4 775

4 778

4 778

5 030

5 030

5 037

5 020

5 017

5 226

5 226

25 901

25 872

25 904

25 993

26 003

25 849

25 872

ostatní plochy Zdroj:[3, 27, 37]

Z tabulky je zřetelný pokračující trend mírného zvyšování rozlohy nezemědělské půdy na úkor ploch půdy zemědělské.

A.2.7. FAUNA, FLÓRA BIOGEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA Dle biogeografického členění ČR [2] náleží celé území Libereckého kraje do biogeografické podprovincie hercynské, v rámci které je na území kraje vymezeno 11 bioregionů. Obrázek č. 10 Biogeografické členění Libereckého kraje

Zdroj: [2]

36



Tabulka č. 13 Bioregiony v Libereckém kraji Označení bioregionu 1.15 1.33 1.34 1.35 1.36 1.37 1.56 1.66 1.67 1.68 1.6 Zdroj: [2]

Název Verneřický Kokořínský Ralský Hruboskalský Železnobrodský Podkrkonošský Žitavský Lužickohorský Jizerský Krkonošský Mladoboleslavský

Celková výměra [ha] 65 000 40 600 108 100 31 400 38 600 102 100 43 900 21 300 51 000 44 700 116 900

Z toho v LK [ha] 9 950 20 551 92 744 13 467 37 750 16 914 40 830 11 993 51 000 13 606 7 378

1.15 VERNEŘICKÝ BIOREGION – neovulkanické plošiny s květnatými bučinami a okrajovými údolními výraznými svahy, na nichž se uplatňují i dubohabřiny. 1.33 KOKOŘÍNSKÝ BIOREGION – kyselé kvádrové pískovce rozčleněné v kaňony s kyselými doubravami a ostrůvky dubohabrových hájů na malých plošinách mezi kaňony; reprezentativní jsou i malé výchozy neovulkanitů s ostrůvky květnatých bučin. 1.34 RALSKÝ BIOREGION – pískovcové plošiny s borovými doubravami, rašeliništi, luhy, olšinami a neovulkanickými suky s květnatými bučinami; nereprezentativní část bioregionu má pokryv spraší a vegetačně je charakterizována dubohabrovými háji. 1.35 HRUBOSKALSKÝ BIOREGION – pískovcová skalní města s borovými doubravami a ostrůvky květnatých bučin na neovulkanických sucích. 1.36 ŽELEZNOBRODSKÝ BIOREGION – členitý reliéf údolí Jizery a jejích přítoků s bikovými bučinami na plochých vršcích a s květnatými bučinami a suťovými lesy v údolích; nereprezentativní část tvoří jihovýchodní výběžek bez údolních zářezů, tvořící přechod k ploššímu Podkrkonošskému bioregionu (1.37). 1.37 PODKRKONOŠSKÝ BIOREGION – pahorkatina na permu a karbonu s monotónně rozšířenými bikovými bučinami a liniemi luhů, na jižním okraji i s acidofilními doubravami, ostrovy květnatých bučin a malými výskyty olšin. 1.56 ŽITAVSKÝ BIOREGION – členitá kotlina s výplní neogenních sedimentů, neovulkanitů a glacifluviálních sedimentů a s acidofilními doubravami, dubohabrovými háji, bikovými bučinami a menšími ostrovy květnatých bučin včetně fragmentů suťových lesů; nereprezentativní část je tvořena uzavřenou chladnou Libereckou kotlinou a vyššími kopci, tvořícími přechod k Jizerským horám. 1.66 LUŽICKOHORSKÝ BIOREGION – měkké křídové sedimenty s měkkým reliéfem proraženým kyselými neovulkanity tvořícími vysoké kupy. Převažující vegetační jednotkou jsou květnaté bučiny; nereprezentativní část je tvořena kyselými křídovými pískovci se skalními městy a s bikovými bučinami a okraji s acidofilními doubravami. 1.67 JIZERSKÝ BIOREGION – centrální část Jizerských hor (tvořená převážně žulami) s vrcholovými plošinami se smíšenými horskými bučinami, klimaxovými smrčinami a rašeliništi. Dále typická část bioregionu zahrnuje strmé okrajové svahy s jedlinami a smíšenými horskými bučinami; nereprezentativní část bioregionu zahrnuje nižší samostatné kopce a hřbety na jihu a západě bioregionu včetně Ještědského hřbetu, tvořené převážně metamorfity. 1.68 KRKONOŠSKÝ BIOREGION – vysoké hřbety a pláně s ledovcovými kary a hlubokými údolími. Potenciální vegetací jsou květnaté bučiny, horské suťové lesy, acidofilní horské bučiny, horské a podmáčené smrčiny, subalpinská nelesní společenstva a vrchoviště. Nereprezentativními částmi jsou nižší okrajové horské skupiny a okraje pohoří, zahrnující zpravidla pouze květnaté bučiny, nanejvýš s ostrovy acidofilních bučin. Krkonoše jsou nejvyšším pohořím hercynské podprovincie a jako jediné z této podprovincie mají široce rozvinutý subalpinský vegetační stupeň, navíc s bohatými porosty autochtonní kosodřeviny a s enklávami alpinského stupně. Mezi nejvýznamnější fenomény patří i dobře vyvinuté ledovcové kary s unikátní květenou.

37



1.6 MLADOBOLESLAVSKÝ BIOREGION – nižší reliéf tvořený Mrlinskou tabulí, východní částí Jizerské tabule a jižní částí Turnovské pahorkatiny, v Libereckém kraji leží pouze nereprezentativní přechodné území bioregionu.

A.2.7. FAUNA, FLÓRA FLÓRA ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ Současnou vegetaci na území Libereckého kraje charakterizuje převaha kulturních, antropogenně více či méně ovlivněných společenstev s hojným uplatněním synantropních prvků. Největším problémem lesního hospodářství je nevhodná druhová skladba porostů a jejich nízká odolnost vůči imisnímu poškození, nemocem, parazitům atd. Místní lesy jsou také velmi zatíženy civilizačními faktory a velké plochy jsou zařazeny do pásem ohrožení A, B – spolu s Ústeckým krajem patří k nejohroženějším lesům v ČR. Množí se snahy o zalesňování méně produktivních, komerčně nezajímavých zemědělských pozemků, neboť na realizaci záměru lze čerpat dotaci. Tyto akce však mohou mít negativní dopady na krajinný ráz i biotu, zvláště v případě střetu s lokalitami chráněných druhů rostlin nebo živočichů. Lesy zaujímají významnou část území kraje, úhrnem 139 890 ha (44,2 % celkové rozlohy kraje) a 135 103 ha porostní půdy. Jde o hodnotu značně vyšší, než odpovídá celorepublikovému průměru (33 %) a současně o největší míru lesnatosti ze všech krajů ČR. Podíl lesa na 1 obyvatele činí 0,33 ha a je třetí nejvyšší v ČR. Se zvyšující nadmořskou výškou a změnou klimatických podmínek se postupně mění i druhové složení lesních porostů, jež kategorizujeme na lesní vegetační stupně (LVS). V Libereckém kraji se jedná o kontinuální přechod od 1. LVS v nízkých polohách až do 8. LVS. V nízkých polohách řešeného území převládá 3. LVS (dubobukový), ve vyšších polohách převládá 6. LVS (smrkobukový). Důležitá jsou v Libereckém kraji rozšířená borová stanoviště, která jdou napříč lesními vegetačními stupni. Hospodaření v lesích musí být prováděno v souladu s požadavky ochrany přírody, přičemž podíl lesů zahrnutých ve velkoplošných zvláště chráněných územích je největší v ČR. Z toho vyplývá, že kraj má jeden z největších podílů státního lesního majetku a nejmenší podíl majetků obecních. Rovněž podíl soukromých majetků je podprůměrný. V kraji je zastoupeno celkem 7 přírodních lesních oblastí (PLO) s významnými rozdíly v přírodních a porostních poměrech. Tabulka č. 14 Přehled PLO v Libereckém kraji PLO číslo

název

5 17 18 19 20 21 22 23

České středohoří Polabí Svč. Pískovcová plošina a Český Ráj Lužická pískovcová vrchovina Lužická pahorkatina Jizerské hory, Ještěd Krkonoše Podkrkonoší Celkem

PUPFL ha

4 161 14 52 346 8 519 7 300 39 301 9 556 18 915 140 112

%

2,97 0,01 37,37 6,08 5,21 28,05 6,82 13,5 100

Zdroj: [13]

38



Obrázek č. 11 Hranice přírodních lesních oblastí v Libereckém kraji

Zdroj: [ÚAP2010, 36, 38]

Charakteristika jednotlivých PLO: PLO 5 – ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ Oblast je geomorfologicky velmi členitá. Mezi různě velkými lesními komplexy jsou menší sídelní útvary obklopeny zemědělskou půdou, povětšinou podél vodního toku, a přístup k lesu vede často po polních cestách. Západní okraj oblasti (již mimo Liberecký kraj) tvoří menší lesíky a obsahuje místa povrchové těžby uhlí a rekultivované výsypky. Zpřístupnění prudkých svahů a vrcholových partií četných kopců a okolí kamenolomů, které se nacházejí na celém území PLO, je obtížné. PLO 18 A,B – SEVEROČESKÁ PÍSKOVCOVÁ PLOŠINA A ČESKÝ RÁJ Velmi diferencovaná oblast. Západní část je skalnatá (CHKO Kokořínsko a prostor mezi obcemi Dubá a Želízy) s výškovými rozdíly a nepřístupnými částmi lesních komplexů. Část vojenských lesů s přilehlými okraji ve správě LČR, LS Česká Lípa je plošší, tvoří lesnatější, relativně souvislý lesní komplex. Jihozápadní okraj oblasti je tvořen lesními částmi v podobě různě dlouhých údolí s krátkými prudkými svahy, ve východním okraji (Českodubsko) jsou lesní komplexy fragmentované sídelními útvary, zemědělskou půdou a náleží mnoha drobným vlastníkům lesa. Oblast je ohrožena lesními požáry. Podoblast 18b – Český Ráj je velmi skalnatá, a to spolu se členitostí terénu značně omezuje provozní obhospodařování lesů. PLO 19 – LUŽICKÁ PÍSKOVCOVÁ VRCHOVINA Na území Libereckého kraje zaujímá pohraniční oblast se SRN od Hrádku n.N. směrem na západ, po hranici kraje. Prakticky celá je na území CHKO Lužické hory. Za hranicí kraje přechází ve velmi členitou a skalnatou oblast Českosaského Švýcarska. V Libereckém kraji však má charakter poměrně ploché hornatiny na křídových pískovcích s jednotlivými neovulkanickými vrchy. Je porostlá souvislými, převážně smrkovými porosty. PLO 20 – LUŽICKÁ PAHORKATINA Na území Libereckého kraje zaujímá tato oblast Frýdlantský výběžek a území východně od Liberce (mezi Libercem a Hrádkem nad Nisou). Pohraniční část má větší souvislé lesní komplexy, menší část se nachází se na sever od Liberce (část LS Frýdlant a Ještěd) a převažuje v ní zemědělská půda. V okolí Chlumu u Raspenavy je vojenský prostor ve správě VLS, s. p., Divize Mimoň.

39



PLO 21 – JIZERSKÉ HORY A JEŠTĚD Centrální část Jizerských hor tvoří zaoblené vrcholy a ploché hřbety a široká údolí s malým převýšením. Po imisní kalamitě z 80. let převažují ve vyšších polohách této centrální části mladé porostní skupiny. Jizerské hory jsou chráněnou oblastí přirozené akumulace vod s častým výskytem vodních nádrží a podzemních vodních zdrojů, okolo kterých vedou obvodové komunikace. Ve vrchních partiích se nachází mnoho, většinou chráněných, rašelinišť. PLO 22 – KRKONOŠE Nejvyšší české pohoří, celé je vyhlášeno národním parkem. Tyto 2 aspekty značí výrazné odlišnosti od zbývajících PLO. Reliéf má typický charakter hornatiny s hlubokými erozními údolími a oblastmi zarovnaného povrchu na temenech pohoří (Labská louka). Kryt je tvořen smrkovými monokulturami, přecházející v kosodřevinu a horské louky nad horní hranicí lesa. V PLO se nachází nejvyšší bod Libereckého kraje – Kotel (1 435 m.n.m.). PLO 23 – PODKRKONOŠÍ Oblast je tvořena pahorkatinou, jejíž svahové partie často přecházejí do hlubokých zářezů vodních toků.Vysoká lesnatost území odráží přírodní podmínky, které jsou většinou nevyhovující pro intenzivnější zemědělskou výrobu. Rozsáhlé zastoupení mají lesní porosty různých typů, především horských smrčin a bučin a rozsáhlých borových monokultur zejména v pískovcových oblastech Českolipska a Českého ráje. Významným fenoménem ovlivňujícím druhovou rozmanitost je přítomnost poměrně rozsáhlých mokřadů a vodních ploch, zejména na Českolipsku. Častý je také výskyt rašelinišť a slatinišť. Procentuelní zastoupení jednotlivých PLO a jejich podoblastí je patrné z následující tabulky: Tabulka č. 15 Procentuelní zastoupení jednotlivých PLO na území LK Číslo Název

Rozloha v LK (ha) Zastoupení v LK %

5

České středohoří

c – podoblast Milešovské středohoří

13286,18

4,2

17

Polabí

b – podoblast J a S okrajová pásma

976,62

0,3

18

a – podoblast: Polomené hory, Zákupská a českodubská pahorkatina, Severočeská pískovcová plošina a Bezdězská plošina Český ráj b – podoblast: Český ráj, Vyskeřská plošina, Libuňská brázda

127854,78

40,4

19

Lužická pískovcová vrchovina

b – podoblast: Lužické hory

11630,87

3,7

20

Lužická pahorkatina

b – podoblast: Frýdlantská pahorkatina

36644,33

11,6

21

Jizerské hory, Ještěd

53673,34

17

22

Krkonoše

11763,21

3,7

60534,82

19,1

a – podoblast: Jizerské hory b – podoblast: Ještěd

23 Podkrkonoší Zdroj: [ÚAP2010, 36]

Lesním porostům lze přidělit i kategorie vyjadřující účel jeho pěstování a údržby, stejně tak z ní vyplývá i určitý postup hospodaření a omezení činností.

40



Tabulka č. 16 Kategorizace lesů v Libereckém kraji (rok 2007) Kategorie lesa

Výměra [ha]

Podíl z celkové Podíl z celkové výměry PUPFL [%] výměry LK [%]

Lesy hospodářské (jev A39) Lesy ochranné (jev A37) Lesy zvláštního určení (jev A38) Celkem Zdroj: [ÚAP2010, 36]

91 168,54 11 467,62 40 215,49 141 037,80

64,4 8,1 28,5 -

28,8 3,6 12,7 45,1

Podrobněji lze lesy zvláštního určení rozdělit do dalších subkategorií – zde uvádíme tři možné přístupy k členění, jež vyplynuly ze specifických potřeb: Zákon č. 289/1995 Sb., v pozdějším znění, o lesích a o změně a doplnění některých zákonů blíže rozlišuje lesy zvláštního určení podle specifických funkcí v §8: (1) Lesy zvláštního určení jsou lesy, které nejsou lesy ochrannými a nacházejí se a) v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně, b) v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod, c) na území národních parků a národních přírodních rezervací. (2) Do kategorie lesů zvláštního určení lze dále zařadit lesy, u kterých veřejný zájem na zlepšení a ochraně životního prostředí nebo jiný oprávněný zájem na plnění mimoprodukčních funkcí lesa je nadřazen funkcím produkčním. Jde o lesy : a) v prvních zónách chráněných krajinných oblastí a lesy v přírodních rezervacích a přírodních památkách, b) lázeňské, c) příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí, d) sloužící lesnickému výzkumu a lesnické výuce, e) se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou, f) potřebné pro zachování biologické různorodosti, g) v uznaných oborách a v samostatných bažantnicích, h) v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření. V lesních hospodářských osnovách a plánech je uváděno členění, jež částečně vychází z platného lesního zákona a z dalších potřeb v oblasti řízení a plánování lesa – zde je uveden přehled a zastoupení jednotlivých kategorií pro rok 2000, kdy nebyla dostupná současná data.

41



Tabulka č. 17 Základní údaje o stavu lesa podle kategorií a subkategorií (rok 2000) zásoba kategorie

subkategorie

porostní plocha [ha] 1000[m3]b.k. [m 3/ha]

lesy hospodářské

93 219,95

17 960,22

192,66

mimořádně nepříznivá stanoviště

3 743,71

765,26

204,41

vysokohorské lesy

1 162,90

141,94

122,06

lesy v klečovém lesním vegetačním stupni 784,09

12,42

15,83

Celkem

5 690,70

919,62

161,6

pásma ochrany vodních zdrojů I.stupně

1 627,67

304,77

187,24

7 014,49

1 482,34

211,33

440,86

106,83

242,32

příměstské a rekreační lesy 436,74 lesy zvláštního lesy se zvýšenou funkcí ochrannou (půda, určení 1 046,59 voda, klima, krajina)

102,78

235,34

242,47

231,68

lesy významné pro uchování biodiverzity 1 805,92

401,39

222,26

uznané obory a samostatné bažantnice

87,82

22,96

261,47

jiný veřejný zájem

23 993,55

5 375,19

224,03

Celkem

36 453,64

8 038,73

220,52

135 364,29

26 918,56

198,86

lesy ochranné

území nár. parků a nár.přírodních rezervací 1.zóny CHKO, přír. rezervace, přírodní památky

Úhrnem Zdroj: [36]

Obrázek č. 12 Kategorie lesů v Libereckém kraji

Zdroj: [ÚAP2010, 36, 37]

42



Z pohledu ekosystémového pojetí funkce a služeb lesa jsou lesním porostům přiřazovány určité produkované naturální funkce (viz.tabulka č.15), které působí vždy synergicky a neodtržitě v každém lesním ekosystému. Jejich účelové schopnosti a preference jsou vždy relativní a subjektivní. Odrazem jejich funkčnosti je působení vnitřních a vnějších faktorů ekosystému. [28] Tabulka č. 18 Funkce a ekosystémové schopnosti/účinky lesů funkční účinky

ekosystémové schopnosti - účinky lesů aerotechnické - antiradiační

klimatické

filtrační - hygienické izolační

hydrické edafické

vodní režim vodní bilance půdotvorné - protisesuvné půdoochranné - protilavinové primární produkce

fytobiotické (zoobiotické)

diverzita ekosystémů stabilita ekosystémů ekologická rovnováha

krajinotvorné

krajinně-stabilizační krajinně - kreativní

Zdroj: [28]

Tabulka č. 19 Přehled vývoje poškození dle družicových snímků) (rok 2005)

lesních porostů (komplexní poškození

Plochy porostů v jednotlivých stupních poškození 2004 2005 a mortality [%] 0. 5,0 4,3 0.,/I. 24,3 27,1 I. 37,0 36,9 Jehličnaté porosty II. 20,5 19,4 III.a 7,9 6,7 III.b – IV. 5,3 5,6 0. 1,9 1,3 0.,/I. 16,1 12,0 Listnaté porosty I. 29,2 28,8 II. 25,7 28,5 III.a – IV. 27,2 29,4 0. – Zdravé porosty, 0./I. – První známky poškození, I. – Mírné, II. – Střední, III.a – Silné, III.b – Velmi silné, IV. – Odumírající porosty Zdroj: [3(2004); 27 (2005)]

Z tabulky č. 16 je patrné relativně vyšší zastoupení více poškozených porostů v případě listnatých dřevin. Tato skutečnost souvisí s celkovým vývojem zdravotního stavu listnatých porostů, který má trvale zhoršující tendenci v důsledku dlouhodobého kumulativního působení s nepříznivým stavem půdy v dotčených lokalitách. Dle údajů ÚHÚL [36] byl průměrný stupeň poškození a mortality listnatých porostů v Libereckém kraji v roce 1995 0,96 (O: 1,0 %, O/I: 45,1 %, I: 38,7 %, II: 12,4 %, IIIa-IV: 2,8 %), v roce 1999 již 1,71 (O: 0,3 %, O/I: 10,5 %, I: 40,7 %, II: 29,6 %, IIIa-IV: 18,9 %) a v roce 2004 byl stupeň poškození 1,77 (O: 0,8 %, O/I: 15,8 %, I: 34,4 %, II: 24,5, IIIa-IV: 24,4 %). Dle mapových zdrojů ÚHÚL [36] se listnaté porosty s nejvyššími stupni poškození a mortality nacházejí ve vrcholových partiích kraje a v severní části Jizerských hor. Z pohledu prostorového rozmístění se nabízí jako zjevná příčina znečištění ovzduší pocházející z hnědouhelné elektrárny Turów. Značně poškozené porosty se nacházejí např. i jižně od České Lípy, východně od Doks a jižně od Stráže pod Ralskem. Tyto tři oblasti silného a velmi silného poškození se ale týkají spíše jehličnatých porostů. Průměrný stupeň poškození a mortality jehličnatých porostů se v období 1995-2004 nezměnil tak výrazně jako u listnatých porostů – 1995: 1,02, 1999: 1,31, 2004: 1,23. 43



FAUNA ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ Území Libereckého kraje je velmi různorodé a členité, což se významně projevuje i ve složení jeho fauny. Značná pestrost geologické stavby, půdního a vegetačního krytu dává předpoklad k výskytu bohatého druhového spektra živočichů od teplomilných druhů nížin a stepních biotopů na kontaktu s termofytikem v západní a jižní části území až po severské druhy subalpinského stupně Krkonoš (např. arktoalpinní druhy pěvuška podhorní, slavík modráček tundrový, kulík hnědý) a montánního pásma ostatních pohoří (např. vrchovišť Jizerských hor). Výrazné je zastoupení lesních živočišných společenstev. Na četných rašeliništích a slatiništích se vyskytují významná živočišná společenstva bezobratlých. Reliktní faunu hostí též rozsáhlé sutě v jednotlivých pohořích, na pískovcových půdách se vyskytují vzácné psamofilní druhy. Významnými refugii fauny jsou zachovalé říční nivy s neregulovanými úseky, např. na Jizeře, Kamenici, Ploučnici nebo Smědé. Největší koncentrace ptactva je v okolí velkých rybničních soustav na Českolipsku. Rybníky se každoročně od října do dubna stávají zimovištěm vodních ptáků a mnoha dalším druhům slouží jako důležitá zastávka při tahu. Počet druhů zaznamenaných v této oblasti se blíží 270 (jsou mezi nimi i např. orel mořský, jeřáb popelavý). [3, 10] Téměř celé území Libereckého kraje je zahrnuto do významného území pro migraci organismů. Obrázek č. 13 Migračně významná území v Libereckém kraji

Zdroj: [36]

A.2.8. ZPŮSOBY OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Zachování biodiverzity je jedním z hlavních strategických cílů ochrany přírody a krajiny a jako takové musí vycházet také z biogeografických poznatků. Jejich základem je biogeografické členění území, které je podkladem pro projektování územních systémů ekologické stability krajiny i pro tvorbu tzv. Evropské ekologické sítě (EECONET). KRAJINA A KRAJINNÝ RÁZ Krajinný ráz je tvořen přírodní, kulturní a historickou charakteristikou místa či oblasti a je chráněn zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Pro ochranu krajinného rázu je možno vyhlásit přírodní park. 44



Krajinu Libereckého kraje lze charakterizovat pomocí krajinných typů. Většinu území kraje lze zahrnout do typu B (krajina harmonická), zatímco do typu A (krajina plně antropogenizovaná) spadají všechny větší sídelní areály, areály průmyslové a těžební (pískovny, kamenolomy), v menším měřítku pak i souvislé plochy orné půdy. Celková rozloha antropogenizované krajiny je méně než 15 %. Do typu C (krajina relativně přírodní) náležejí přírodě blízké ekosystémy lesů s alespoň částečně přirozeným druhovým složením, rybniční plochy a navazující mokřadní lada, v omezeném rozsahu i jiné ekosystémy. Tyto plochy tvoří 15-20 % území kraje a lze je nalézt ve velké části Lužických hor, souvisle v Jizerských horách, v nejvyšších polohách Krkonoš a lokálně i v nižších partiích, např. v údolí Jizerky, v ose Holanské rybníky-Novozámecký rybníkHradčanské stěny, z dalších lokalit např. v Českém středohoří a na některých neovulkanických kopcích Ralské pahorkatiny. Pro vymezení krajinných typů lze využít tzv. koeficient ekologické stability (zkratka KES), který vyjadřuje podíl relativně přírodních kultur (lesy, louky, pastviny, zahrady, ovocné sady, vinice, rybníky a ostatní vodní plochy) vůči kulturám výrazně antropogenním (orná půda, chmelnice, zastavěné plochy). Pro výpočet KES je možné použít několik metod výpočtu i výkladu – zde uvádíme používané. Obrázek č. 14 Krajinné typy podle koeficientu ekologické stability

Zdroj: [14]

45



Obrázek č. 15 Krajinné typy podle koeficientu ekologické stability – Míchal, Miklós

Zdroj: [ÚAP2010]

Mimo krajinné typy lze na území vyčlenit oblasti krajinného rázu (též krajinné celky), které se skládají z jednotlivých míst krajinného rázu (příp. krajinných prostor). Zatímco oblast krajinného rázu může být značně rozsáhlá a nepřehlédnutelná a současně může představovat mozaiku různorodých dílčích území, tak místa krajinného rázu již tvoří pohledově poměrně uzavřený celek s relativně homogenními charakteristikami.

46



Obrázek č. 16 Vymezené oblasti krajinného rázu, 2009 (Brychtová)

Zdroj: [ÚAP2010]

V jednotlivých oblastech krajinného rázu byly dále vylišeny jejich podoblasti: Tabulka č. 20 Oblasti a podoblasti krajinného rázu

47



Zdroj: [ÚAP2010]

48



Na území se nacházejí 3 přírodní parky: PP Maloskalsko, PP Peklo a PP Ještěd, které se překrývají s významnými oblastmi krajinného rázu. Obrázek č. 17 Přírodní parky v Libereckém kraji

Činností člověka se charakter krajiny neustále mění, byť s různou intenzitou. V současné době lze zaznamenat jako hlavní vlivy člověka na krajinu: a) změny ve využití zemědělské půdy (pokles využívání ZPF, zatravňování a zalesňování), b) nová zástavba (expanze zástavby do volné krajiny bez respektování krajinných kvalit území, estetická otázka vysílačů GSM a větrných elektráren), c) tlak na krajinu vlivem rekreačních činností (motoristické sporty, chataření a zahrádkaření, lyžařské a jiné sportovní areály). Dle standardních metodik můžeme krajinu kategorizovat dle 3 základních hledisek – dle využití území, osídlení a reliéfu. Kombinací těchto charakteristik nám vznikne propojení do číselně kategorizovaných krajinných typů. Obrázek č. 18 Krajinné typy v Libereckém kraji

Zdroj: [35]

49


Údaje o současném stavu ŽP a jeho vývoji OSÍDLENÍ 1 - stará sídelní krajina Hercinyca a Poloni a 2 - stará sídelní krajina Pannon ca 3 - vrcholně středověká sídelní k ajina Hercyni a 4 - vrcholně středověká sídelní krajina Carpatica 5 - pozdně středověká krajiny Hercyynic 6 - novověká sídlení krajiny Hercynica 7 - novověká sídelní krajina Carpatica

VYUŽITÍ

RELIÉF

H - krajiny horských holí L - lesní krajiny M - lesozemědělské krajiny R - rybniční krajiny U - urbanizované krajiny X krajiny bez vyz. pokryvu Z - zemědělské krajiny

Zdroj: [ÚAP2010]

0 -krajiny bez vyl š. reliéfu 1 - krajiny plošin a pah rkatin 2 - krajiny vrchovin H rcynica 3 - krajiny vrcho in Carpat ca 4 - kraj ny rovin 5 - krajiny rozřezaných tabulí 6 krajiny hornatin 7 - krajiny sopečných pohoří 8 - krajiny vysoko pol. plošin 9 - krajiny vátých písků 10 - těžební krajiny 11 - krajiny širokých říčních niv 12 - krasové kraj ny 13 - krajiny výrazných svahů a skal horských hřebenů 14 - krajiny ledovcových karů 15 - krajiny zaříznutých údolí 16 - krajiny izolovaných kuželů 17 - krajiny kuželů a kup 18 - krajiny v penc. bradel 19 - krajiny skalních měst

ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY (ÚSES) ÚSES je dle zákona vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Vymezení ÚSES má zajistit uchování a reprodukci přírodního bohatství, příznivé působení na okolní méně stabilní části krajiny a vytvoření základů pro mnohostranné využívání krajiny. Rozlišuje se místní, regionální a nadregionální územní systém ekologické stability. Skladebnými prvky ÚSES jsou biocentra a biokoridory jednotlivých úrovní, příp. interakční prvky. Vymezení územního systému ekologické stability (ÚSES) na nadregionální a regionální úrovni zahrnuje v Libereckém kraji 6 nadregionálních biocenter či jejich částí (viz tabulka č. 17) a 101 regionálních biocenter propojených biokoridory. Převážná většina prvků regionálního systému ekologické stability leží na lesní půdě, pouze na několika místech se trasování biokoridorů nevyhnulo přechodu mimo lesní plochy. Významně jsou zastoupeny i ekosystémy mokřadních a vodních společenstev. Obrázek č. 19 Nadregionální ÚSES v Libereckém kraji

Zdroj: [52]

50



Tabulka č. 21 Nadregionální biocentra - NC Kód

Název

Ekosystémy

41

Kokořínský důl

borové doubravy dubo-habrové háje luhy a olšiny

42

Břehyně – Pecopala

mezofilní bučinné mezofilní hájové nivní rašelinné borové

44

Údolí Jizery a Kamenice

mezofilní bučinné

68

Poustecká obora

mezofilní bučinné mezofilní hájové borové

82

Studený vrch


83

Jizerské louky

mezofilní bučinné horské rašelinné

ploché vrcholové části s rašenilišti

2 319


výrazné skalnaté okrajové svahy

2 714

Jizerskohorské bučiny Zdroj: [15] 84

Ekotopy reliktní bory a bory kyselých podkladů skal a písků doubravy a borové doubravy mokřadní a pobřežní křoviny a lesy suchomilná a teplomilná travinno bylinná společenstva pískovcové plošiny a skály, podmáčené sníženiny a rašeniliště, neovulkanické suky, rybníky vlhké vrchoviny na úpatí hor s hlubokými zářezy řek pahorkatiny na kyselém krystaliníku s pokryvy neogenních a kvartérních (glaciálních) sedimentů vrchovina na křídě, z níž vystupují výrazné znělcové kužely

Výměra [ha] 1 308 v LK jen část

2 807

1 585 1 063 110

Tabulka č. 22 Nadregionální biokoridory Kód K5 K 18 K 19 K 19 K 22 K 23 K 23 K 24 K 25 K 26 K 27 K 27 K 30 K 30 K 31 K 31 K 31 K 31 K 33 K 34 K 35

Název Stříbrný roh – Studený vrch Kokořínský důl – Břehyně Pepocala Studený vrch – Jizerskohorské bučiny Studený vrch – Jizerskohorské bučiny K 19 – Prameny Úpy Jizerskohorské bučiny – Jizerské louky Jizerskohorské bučiny – Jizerské louky Jizerskohorské bučiny – Poustecká obora Poustecká obora – hranice ČR Poustecká obora – hranice ČR Jizerské louky – Prameny Úpy Jizerské louky – Prameny Úpy Jizerské louky – Údolí Kamenice a Jizery Jizerské louky – Údolí Kamenice a Jizery Údolí Kamenice a Jizery – Příhrazské skály Údolí Kamenice a Jizery – Příhrazské skály Údolí Kamenice a Jizery – Příhrazské skály Údolí Kamenice a Jizery – Příhrazské skály Břehyně, Pecopala – Příhrazské skály Břehyně, Pecopala – K 19 Příhrazské skály – Les Království

Vegetační typ osy MB B H MB MB H MB MB MH MH H V MB V B MB N V B B B

Délka [km] 39,5 16,9 30,0 76,0 42,7 0,9 6,0 6,0 11,0 7,0 20,0 11,0 41,5 41,5 13,0 12,5 16,5 0,0 36,0 42,4 20,5

Vegetační tyty: MB – mezofilní bučinný, MH – mezofilní horský, B - borový, V - vodní, N – nivní. Zdroj: [15]

Regionální prvky ÚSES navazují na nadregionální síť a zajišťují zachování funkce ekosystémů na regionální úrovni – v kraji bylo vymezeno/navrženo v rámci předešlých dokumentů cca 100 regionálních biocenter a kolem 80 částí regionálních biokoridorů, níže je uveden seznam biocenter.

51



Tabulka č. 23 Regionální biocentra v Libereckém kraji Kód Název RC01 Novina RC02 Čertova zeď RC03 Bučiny RC04 Velký Buk RC05 Nad Betlémem RC06 Tlustec RC07 Černá hora RC08 Prales Jizera RC09 Chlum RC10 Dlouhý kopec RC11 Hamry RC12 Prosečský hřeben RC13 Bezděčínské skály RC14 Bouřný RC15 Holubník RC382 Novozámecký rybník, Konvalinkový vršek RC384 Prameny Labe RC386 Hruboskalsko RC387 Karlovské bučiny RC388 Jezevčí vrch RC1205 Bradlec RC1206 Obora , Kozlov - Tábor RC1207 Kavkazsko RC1218 Bransko RC1219 Pod Mošnou RC1220 Řečiště Jizerky RC1221 Hradsko RC1222 Rezek RC1224 Kamenné Mlýny RC1233 Rybník Věžák RC1240 Radechov RC1242 Pankrác RC1244 Velký a Malý Bezděz RC1245 Kozákov RC1246 Klokočské skály RC1247 Údolí Mohelky RC1249 Kalich RC1250 Údolí Jizery RC1251 Malá Skála RC1252 Jestřebí RC1253 Hradešín RC1254 Muchov RC1257 Ralsko RC1258 Jelení vrchy RC1259 Chrastenský vrch RC1260 Prameny Ploučnice (Jenišavský mlýn) RC1262 Velenický kopec RC1264 Mariánská hora RC1265 Jedlový Důl RC1266 Cikaňák RC 1204 Kozinec Zdroj: [ÚAP2010]

Kód RC1267 RC1268 RC1270 RC1271 RC1272 RC1273 RC1274 RC1275 RC1276 RC1279 RC1286 RC1287 RC1288 RC1301 RC1302 RC1304 RC1305 RC1306 RC1307 RC1309 RC1354 RC1355 RC1356 RC1357 RC1358 RC1359 RC1360 RC1361 RC1366 RC1657 RC1658 RC1659 RC1660 RC1661 RC1662 RC1664 RC1665 RC1666 RC1667 RC1668 RC1787 RC1788 RC1790 RC1791 RC1792 RC1794 RC1795 RC1913 RC1914 RC1978 RC 16

52

Název Harcovské bučiny Kateřinky Stříbrník Dlouhá hora Vápenný Loupežnický vrch Hvozd Úbočí Smrku Hřebenáč Bulovka Plošina Rač Beškovský kopec Čáp Skalní město Vlhošť Holanské rybníky Binov (Bobří soutěska) Králův vrch Strážný vrch Žižkův vrch - Bažantnice Svojkovské pohoří Klíč Hřeben Kozlí-Kameník Výsluní Smrčník Pěnkavčí vrch Suchý vrch Ještěd Meandry Ploučnice Výsplachy Zadní Blansko Víchová Strážník Zabyly Bezděčín Všeň Huť (Prameny Žernovníka) Suché skály Milíř Malá Strana Meandry Smědé Řasnice Boreček Brazilka Janovice Zourov Borová Nonoveský vrch Mimoň Padouchov Kumburk



OCHRANA PŘÍRODY Zákon o ochraně přírody a krajiny rozlišuje obecnou a zvláštní ochranu přírody. Obecná ochrana přírody zahrnuje ochranu všech druhů rostlin, hub a živočichů před vymizením nebo poškozením (včetně snížení jejich genetické variability, vymizení dílčích populací, nebo zničení jejich stanovišť a ekosystému), dále i ochranu významných přírodních jevů (např. jeskyně, paleontologické nálezy, naleziště nerostů, apod.). Obecná ochrana se vztahuje i na územní systémy ekologické stability a významné krajinné prvky, na krajinný ráz. Obecná ochrana a její podmínky jsou specifikovány v příslušné české legislativě (např. zákon o ochraně přírody a krajiny, zákon o lesích, zákon o územním plánování a stavebním řádu, zákon o ochraně ZPF, horní zákon a další). Zvláštní ochrana přírody je dále rozlišena na územní a druhovou ochranu, nově se objevuje jejich provázanost související s implementací soustavy NATURA 2000. Zvláštní ochrana vymezuje podle velikosti chráněného území velkoplošná (2 kategorie: NP a CHKO) a maloplošná (4 kategorie: NPR, PR, NPP, PP) zvláště chráněná území. Dalším typem chráněných území jsou lokality soustavy NATURA 2000 (evropsky významné lokality a ptačí oblasti). Zvláštní ochrana přírody zahrnuje i zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů, vyhlášené památné stromy, zvláštní ochranu nerostů, ochranu jeskyní aj. V Libereckém kraji se nachází 6 velkoplošných zvláště chráněných území, a to 5 chráněných krajinných oblastí – CHKO Lužické hory (část), CHKO České středohoří (část), CHKO Kokořínsko (část), CHKO Jizerské hory, CHKO Český ráj (část) a část Krkonošského národního parku. V kraji je vyhlášeno 112 maloplošných zvláště chráněných území (z toho 4 leží ve dvou krajích a jsou započítané pro každý kraj zvlášť). Nachází se zde celkem 8 národních přírodních rezervací (NPR), 35 přírodních rezervací (PR), 8 národních přírodních památek (NPP) a 61 přírodních památek (PP). Obrázek č. 20 Velkoplošná chráněná území na území Libereckého kraje

Zdroj: [ÚAP2010]

Zvláště chráněná území (ZCHÚ) tvoří téměř třetinu rozlohy LK. Maloplošná ZCHÚ zaujímají přibližně 2 % rozlohy kraje, jejich počet je v mezikrajském srovnání silně podprůměrný.

53



Ostatní ochrana Na území kraje se dále nacházejí 3 přírodní parky (Peklo, Ještěd, Maloskalsko) o celkové rozloze 141 km2, jež zajišťují ochranu krajinného rázu vymezeného území. Na území kraje je registrováno 249 významných krajinných prvků (VKP, k roku 2010) a vyhlášeno 269 památných stromů (data 2005). [27, 31] Tabulka č. 24 Počet registrovaných VKP v jednotlivých ORP Libereckého kraje ORP01 ORP02 37 11 Zdroj: [ÚAP2010]

ORP03 16

ORP04 1

ORP05 107*

ORP06 29

ORP07 13

ORP08 6

ORP09 20

ORP10 9

NATURA 2000 Celkem bylo na území Libereckého kraje vybráno a navrženo 51 evropsky významných lokalit a 3 ptačí oblasti (Českolipsko-Dokeské pískovce a mokřady, Jizerské hory a Krkonoše; ty jsou již vyhlášeny příslušnými nařízeními vlády). Poslední změny v seznamu proběhly nařízením vlády č. 371/2009 Sb. na konci roku 2009. Tabulka č. 25 Výčet navrhovaných EVL dotýkající se území Libereckého kraje MEZINÁRODNÍ KÓD

POŽADOVANÝ OCHRANY

INSTITUT

CZ0423507 CZ0510400 CZ0510508 CZ0510405 CZ0513506 CZ0524044 CZ0510191 CZ0514113 CZ0513658 CZ0512100 CZ0513659 CZ0513255 CZ0214013 CZ0513663 CZ0510164 CZ0420520 CZ0513509 CZ0514041 CZ0510415 CZ0513505 CZ0510403 CZ0510408 CZ0510509 CZ0510402 CZ0513249 CZ0514667 CZ0513662 CZ0513665 CZ0513657 CZ0513668 CZ0513244 CZ0513257 CZ0513238 CZ0513237 CZ0513254 CZ0513240 CZ0513508

CHKO CHKO CHKO CHKO CHKO/PR/PP NP CHKO CHKO PP CHKO PP CHKO/PP CHKO/NPR/NPP/PP CHKO PP CHKO CHKO/PP CHKO CHKO CHKO/PP CHKO CHKO CHKO CHKO CHKO PR PP PP CHKO PP PP PP PP PP PP PP PP

NÁZEV EVL Horní Kamenice Jizerskohorské bučiny Klíč Bukovec Horní Ploučnice Krkonoše Průlom Jizery u Rakous Podtrosecká údolí Český Dub - základní umělecká škola Roverské skály Doksy - zámek Slatinné vrchy Kokořínsko Podhájí - chalupa Kozlov - Tábor Lužickohorské bučiny Svitavka Suchý vrch - Naděje Rašeliniště Jizery Dolní Ploučnice Quarré Smědava Jezevčí vrch Rašeliniště Jizerky Prácheň - Zicht Západní jeskyně Lemberk - zámek Skalice u České Lípy Bílá Desná - kanál protržené přehrady Zdislava - kostel Manušické rybníky Stružnické rybníky Cihelenské rybníky Česká Lípa - mokřad v nivě Šporky Luční potok Janovické rybníky Zahrádky

54


Údaje o současném stavu ŽP a jeho vývoji CZ0513666 CZ0515001 CZ0510412 CZ0510441 CZ0514670 CZ0514668 CZ0514243 CZ0514669 CZ0513256 CZ0510028 CZ0514672 CZ0514042 CZ0513251 CZ0513247 Zdroj: [ÚAP2010]

CHKO PP CHKO CHKO CHKO/PP PP CHKO/NPR/PR CHKO PR PR/PP PR/PP CHKO/NPR/NPP/PR/PP PP PP

Jeskyně Sklepy pod Troskami Červený rybník Jizerské smrčiny Binov - Bobří soutěska Ronov - Vlhošť Vápenice - Basa Velký a Malý Bezděz Poselský a Mariánský rybník Smědá Ralsko Údolí Jizery a Kamenice Jestřebsko - Dokesko Rokytka Pelíkovice

Obrázek č. 21 Lokality NATURA 2000 v Libereckém kraji

Zelená barva – EVL, purpurová – PO, žlutá – hranice kraje Zdroj: [35]

55



Mezinárodní ochrana přírody Obrázek č. 22 Elementy mezinárodní ochrany

Zdroj:[52]

Evropská ekologická síť – EECONET Součástí této sítě je u nás výše zmíněná soustava ÚSES, především na nadregionální úrovni. Také EECONET tvoří dva typy skladebných částí – klíčová území (keystone areas) odpovídající našim biocentrům, která jsou propojena biokoridory evropského významu. Biosférické rezervace Biosférická rezervace je v Libereckém kraji ustanovena pouze jediná, a to biosférická rezervace Krkonoše na území KRNAPu (včetně ochranného pásma) a národního parku na polské straně Krkonoš. Její celková rozloha činí 60 350 ha, z toho 91 % plochy leží na české straně a pouhých 9 % v Polsku. Základem biosférické rezervace je jádrové území Krkonoš, které pokrývá nejcennější ekosystémy při horní hranicí lesa a nad ní – alpínské a květnaté horské louky, subarktická rašeliniště, ledovcové kary či zbytky původních smrkových a smíšených lesních porostů (I. a II. zóna KRNAP). Na jádrové území navazuje nárazníková zóna s volnějším ochranným režimem. Jádrové a nárazníkové území je obklopeno přechodovou zónou, shodnou s ochranným pásmem KRNAP. Biogenetické rezervace Ze souboru zvláště chráněných území České republiky byly experty Rady Evropy vybrány jako reprezentativní vzorky rozmanitých typů ekosystémů a stanovišť vzácných a ohrožených druhů rostlin či živočichů Národní přírodní památka Blanice a Národní přírodní rezervace Břehyně– Pecopala. Mokřady Ramsarské úmluvy Na území Libereckého kraje se nacházejí tři evidované ramsarské mokřady (Ramsar sites). Jsou to Břehyně a Novozámecký rybník, Mokřady Pšovky a Liběchovky a Krkonošská rašeliniště. Významná ptačí území (IBA – Important Bird Areas) Jedná se o ornitologicky významné lokality, které jsou zařazeny do evropského projektu BirdLife International. V Libereckém kraji se nachází jediná – IBA Krkonoše. CORINE Na území Libereckého kraje se nachází 9 CORINE biotopů (programu EU „COoRdination of INformation on the Environment“): Novozámecký a Břehyňský rybník, Karlovské bučiny, Jestřebská blata, Rašeliniště Jizery, Rašeliniště Vidlák, Arkticko-alpinská tundra Krkonoše – západní část, Mokřady Liběchovky a Pšovky, Krkonoše, Dokeské pískovce a mokřady. 56



Geopark Hlavním cílem geoparků je podle Charty evropských geoparků ochrana geologických lokalit, výzkum, vzdělávání a popularizace geověd, rozvoj specificky orientované turistiky a udržitelný rozvoj území. Každý Evropský geopark se stává automaticky Geoparkem UNESCO. Institut geoparků u nás nevychází z legislativy. Geoparky vznikají na základě dobrovolné spolupráce různých subjektů v daném území, v úzké spolupráci se státní ochranou přírody. Jedná se o „ochrannou známku“ ve spojení geologice a cestovního ruchu. Prvním a zatím jediným českým geoparkem v Síti evropských geoparků se stal Geopark Český ráj, který svou rozlohou 700 km2 výrazně přesahuje stejnojmennou chráněnou krajinnou oblast a nachází se na území LK. Geopark zahnuje širokou škálu geologických fenoménů, paleontologické, mineralogické a archeologické lokality i historické památky. [49] Invazní druhy V rámci kraje byl v roce 2003 zaveden monitoring invazních druhů rostlin, jejichž rozšíření a zásahy proti nim jsou průběžně sledovány a vyhodnocovány. V současné době je evidován výskyt křídlatek, netýkavky žlaznaté a třapatky, významným je i celík kanadský a lokálně i bolševník velkolepý. Tabulka č. 26 Sledované invazní druhy rostlin v Libereckém kraji Reynoutria sachalinensis

Křídlatka sachalinská

Reynoutria japonica

Křídlatka japonská

Reynoutria bohemica

Křídlatka česká

Impatiens glandulifera

Netýkavka žlaznatá

Heracleum mantegazzianum

Bolševník velkolepý

Solidago gigantea

Celík obrovský

Solidago canadensis

Celík kanadský

Helianthus tuberosus

Topinambur hlíznatý

Telekia speciosa

Kolotočník ozdobný

Aster novi-belgii

Hvězdnice novobelgická

Rudbeckia laciniata

Třapatka dřípená

Pinus strobus

Borovice vejmutovka

Robinia pseudacacia

Trnovník akát

Zdroj: [31, 38]

Nejvýznamnějším invazním druhem v Libereckém kraji je křídlatka, která se na území vykytuje ve 2 druzích se společným křížencem podél všech hlavních vodních toků - křídlatka sachalinská (Reynoutria sachalinensis) a křídlatka japonská (Reynoutria japonica – Polygonum cuspidatum), kříženec křídlatka česká (Reynoutria x bohemica). K účinné likvidaci je nutná kombinace chemického a mechanického zásahu 2  ročně po dobu 3-5 let. [38] Obrázek č. 23 Křídlatka japonská

Zdroj: [38] 57



A.2.9. HLUK Hluk jako průvodní rys přírodních jevů i lidských aktivit je ta část akustických signálů v prostředí, která člověka ruší, obtěžuje a jeho zvýšená úroveň poškozuje. Vzhledem ke skutečnosti, že hluku se nelze přizpůsobit, ani mu nelze přivyknout a že v současnosti mají jeho hodnoty v prostředí neustále zvyšující tendenci, je nutné v souladu s možnostmi ovlivňování hluku v prostředí adekvátně reagovat přijímáním nezbytných globálních a lokálních opatření. Hlavním zdrojem hluku v Libereckém kraji je doprava. Na území je hustá silniční dopravní síť, která je značně zatížena. Problémem jsou především chybějící obchvaty měst a obcí, ve kterých tak dochází k enormní zátěži obytných území hlukem. Některé silnice I. a II. třídy jsou zatíženy průjezdem 16 až 20 tisíci aut během 24 hodin, což znamená zátěž kolem 70 dB, tedy dosažení hlukového limitu (50 dB) s korekcí (+20 dB) pro „starou hlukovou zátěž“ (historicky vzniklá zátěž z pozemních komunikací a drážní dopravy). Přitom limit 55 dB (tj. limit bez korekce na „starou hlukovou zátěž“) je stanoven s ohledem na zdravotní účinky expozice hlukem a odpovídá např. doporučení Světové zdravotnické organizace pro zajištění bezpečné ochrany zdraví před hlukem. Možnost navýšení limitu o korekci na „starou zátěž“ je politickým kompromisem (odráží nákladnost a složitost předpokládaných opatření ke snížení hluku), jedná se ale o kompromis na úkor občanů, kteří v postižených lokalitách bydlí. [7] Hlukovou zátěž způsobuje rovněž železniční doprava. Hustota železniční sítě v Libereckém kraji přesahuje o 34 % celostátní průměr, avšak po provozní stránce již neodpovídá současným dopravním nárokům, a proto je využití železniční dopravy spíše v útlumu.

A.2.10. OBYVATELSTVO Liberecký kraj je počtem obyvatel druhým nejmenším krajem v ČR (po Karlovarském kraji) – na konci roku 2005 měl celkem 429 031 obyvatel (4,2 % ČR), v roce 2008 celkem 437 325 obyvatel. Mezi lety 1970 a 1990 došlo na území kraje k výraznému nárůstu počtu obyvatel (o více než 10 %), ale od 90. let roste jen mírně a od roku 2001 kolísá. Trendy ve vývoji charakteristik obyvatelstva se po roce 1990 radikálně změnily (na úrovni ČR i kraje). Významně se snížila sňatečnost i počet narozených dětí, zvyšuje se průměrný věk matek, poklesla kojenecká a novorozenecká úmrtnost, snížila se také úmrtnost v poproduktivním věku; obyvatelstvo začalo přirozenou měnou ubývat. Tento trend se však již podařilo překonat. I přes pokles v 90. letech je v LK stále vysoká porodnost (10,0 ‰ v roce 2005, tj. druhá nejvyšší mezi kraji ČR). Poměrně vysoká je i míra imigrace (počet přistěhovalých na 1 000 obyvatel) – 12,5 ‰. Míry úmrtnosti a emigrace jsou nižší, a proto byl v kraji zaznamenán přírůstek obyvatel přirozenou měnou (což je v ČR řídký jev), i přírůstek migrací. Na úrovni ORP (obce s rozšířenou působností) ovšem existují značné rozdíly. Obecně lze říci, že počet obyvatel na východě kraje klesá (zejména ORP Semily a Tanvald), naproti tomu v západní a severní části obyvatelé přibývají (ORP Česká Lípa, Nový Bor, Frýdlant). Migračně nejatraktivnějšími obvody jsou Liberecko a Jablonecko, neboli obvody s největší nabídkou pracovních míst a občanské vybavenosti, které současně nabízejí také atraktivní plochy pro bydlení. Obyvatelstvo LK má proti republikovému průměru mladší věkovou strukturu (podíl osob do 15 let je v rámci ČR nadprůměrný – 14,53 %, podíl osob nad 65 let je podprůměrný, 13,24 %; údaje k 1.7.2005); věková skladba je ovšem v jednotlivých oblastech kraje značně rozdílná. Zatímco na Českolipsku patří populace k nejmladším v republice, naopak na Semilsku a Turnovsku je jednou z nejstarších. V důsledku nízké úrovně porodnosti postupně dochází ke stárnutí populace, což povede k růstu nákladů na zdravotní a sociální péči a k tlaku na růst kapacity příslušných zařízení. U porodnosti je však očekáváno zvýšení v důsledku dorůstání silných populačních ročníků. Vzdělanostní struktura obyvatel Libereckého kraje je o něco méně příznivá než je průměr ČR [12]. Rozdílem je mírně vyšší podíl osob se základním vzděláním a bez maturity (dohromady 64,4 % v LK, 61,5 % v ČR) a nižší podíl osob se vzděláním vysokoškolským (6,9 % v LK, 8,9 % v ČR). Od roku 1991 však došlo ke zvýšení vzdělanosti obyvatel – podíl osob s nižším než maturitním vzděláním tehdy na území LK činil 72,0 % a podíl vysokoškolsky vzdělaných pouze 5,6 %. Méně příznivá struktura vzdělanosti souvisí mj. s nabídkou pracovních míst, v níž převažují méně kvalifikované pozice, dále s dostupností vzdělání, sociální situací rodin atd. Nižší vzdělanost obyvatel většinou vede k nárůstu nezaměstnanosti, růstu podílu osob závislých na sociálních dávkách a k dalším sociálně patologickým jevům (kriminalita apod.). [12] 58



A.2.11. BYDLENÍ, KULTURNÍ, HISTORICKÉ, ARCHEOLOGICKÉ PAMÁTKY HISTORICKÝ VÝVOJ, BYDLENÍ Z historického pohledu byl Liberecký kraj v období před 2. světovou válkou jedním z významných průmyslových center celé republiky. To platí především pro pás osídlení Tanvald – Jablonec nad Nisou – Liberec – Hrádek nad Nisou. Nejvýznamnějším, již tradičním výrobním odvětvím byl textilní a sklářský průmysl. Vývojem po 2. světové válce začal textilní průmysl ztrácet na významu a do popředí se dostávala odvětví těžkého průmyslu, zejména strojírenství a těžba uranových rud. Nepřerušená zůstala tradice sklářství (Železnobrodsko, Novoborsko) a výroby bižuterie (Jablonecko). Po roce 1990 došlo v průmyslu k významným odvětvovým změnám. Nedokončenými a spornými privatizacemi bohužel často docházelo k zachování neperspektivních, nekonkurenceschopných podniků, což ještě nyní způsobuje strukturální problémy včetně např. nedobrovolné nezaměstnanosti (zejména pracovníků tradičních textilních a strojírenských výrob). Reakcí na nové podmínky byl zároveň značný rozvoj malého a středního podnikání, zaměřeného zejména na výrobu pro automobilový průmysl, stavebnictví a služby. Nově vzniklé firmy výrazně zredukovaly nezaměstnanost. Převážně v 2. pol. 90. let byl zřejmý příliv zahraničních firem. Bytový fond v LK je poměrně starý (průměrně 44,1 let v roce 2001), proto je nutné vynakládat poměrně značné finanční prostředky na jeho modernizaci (zejména na regeneraci panelové výstavby). Přesto se však stavební práce zaměřují téměř výhradně na novou bytovou výstavbu – i přes nárůst podílu od roku 2002 se modernizace bytového fondu týká pouze přibližně 7 % bytů (rok 2004). V současné době převažuje výstavba bytů v rodinných domech (přibližně 60 % bytů). Průměrná obytná plocha bytu v LK (61,4 m2) je druhá nejnižší mezi kraji ČR. Zvyšuje se poptávka po bydlení v zázemí větších měst. Suburbanizace s sebou však v některých případech nese např. narušení rázu krajiny nevhodnými stavbami, zvýšenou zátěž vodovodní sítě a kanalizace. KULTURNÍ PAMÁTKY Mezi nejznámější a nejvýznamnější kulturní památky patří hrad Bezděz, zámek Frýdlant, Lemberk, Sychrov, Zákupy a Hrubý Rohozec, zřícenina hradu Trosky. Dále se na území nachází 15 městských památkových zón, 8 vesnických památkových rezervací, 10 vesnických památkových zón a 2 krajinné památkové zóny (Zahrádecko, Lembersko)- následující tabulka. Tabulka č. 27 Kulturní památky Libereckého kraje okres

Česká Lípa vesnické památkové rezervace Jablonec nad Nisou Semily vesnické památkové zóny

Česká Lípa

Jablonec nad Nisou

název

od roku

Janovice

1995

Lhota

1995

Rané

1995

Žďár

1995

Jizerka (Kořenov)

1995

Železný Brod - Trávníky

1995

Horní Štěpanice

1995

Lomnice nad Popelkou - Karlov

1995

Bukovec

1995

Kravaře

1995

Kruh

2004

Sloup

1995

Tubož

1995

Velenice

1995

Vojetín

2004

Železný Brod

2004

59


Údaje o současném stavu ŽP a jeho vývoji Liberec

Kryštofovo Údolí

2004

Semily

Újezdec

2004

Česká Lípa

1992

Dubá

1992

Jablonné v Podještědí

1992

Kamenický Šenov

1992

Nový Bor

1992

Zákupy

2003

Jablonec nad Nisou

1992

Český Dub

1992

Frýdlant v Čechách

1992

Hodkovice nad Mohelkou

1995

Hrádek nad Nisou

2003

Liberec

1992

Jilemnice

1990

Lomnice nad Popelkou

2003

Turnov

1990

Česká Lípa

městské památkové zóny

Jablonec nad Nisou

Liberec Semily

krajinné Česká Lípa památkové zóny

Česká Lípa

národní kulturní památky Liberec

Semily

1996

Lembersko Zahrádecko

1996

Bezděz, hrad

1978

Lvová, zámek Lemberk

2001

Zákupy, zámek Zákupy

2001

Hospodářský dvůr zámku v Zákupech

2010

Frýdlant, zámek Frýdlant

2001

Liberec, horský hotel a televizní vysílač Ještěd u Liberce

2006

Sychrov, areál zámku

1995

Hrad Grabštejn

2008

Kostel sv.Vavřince a Zdislavy v Jablonném v Podještědí

2008

Daliměřice, zámek Hrubý Rohozec

2001

Troskovice, zřícenina hradu Trosky

2001

Dlaskův statek v Dolánkách u Turnova

2010

Zdroj: [31, 44]

V rámci některých chráněných objektů byla vymezena i ochranná pásma a podmínky jejich ochrany: Tabulka č. 28 Vyhlášená ochranná pásma v Libereckém kraji Číslo

Ochranné pásmo památky

1 OP domu č.p. 23 v Příšovicích 2 OP Hradu a Zámku Frýdlant 3 OP Hradu Grabštejn 4 OP kamenného kříže v Hodkovicích nad Mohelkou 5 OP souboru nemovitých kulturních památek Lomnice nad Popelkou 6 OP Zříceniny hradu Bezděz 7 OP Zámku Sychrov 8 OP Zříceniny hradu Trosky Zdroj: [31, 44]

60



ARCHEOLOGICKÉ PAMÁTKY V praxi se však používá členění území do 4 kategorií tzv. území s archeologickými nálezy I. – IV. Stupně (dále jen ÚAN): území s pozitivně prokázaným a dále bezpečně předpokládaným výskytem  ÚAN I archeologických nálezů;  ÚAN II - území, na němž nebyl doposud pozitivně prokázán výskyt archeologických nálezů, ale určité indicie mu nasvědčují: pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů 51-100%;  ÚAN III - území, na kterém ještě nebyl rozpoznán a pozitivně doložen výskyt arch. nálezů a prozatím tomu nenasvědčují žádné indicie, ale předmětné území mohlo být osídleno nebo jinak využito člověkem a proto existuje 0 - 50% pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů ;  ÚAN IV - území, kde je nereálná pravděpodobnost výskytu arch. nálezů – veškerá vytěžená území - lomy, cihelny, pískovny apod. Na všechny typy ÚAN mimo ÚAN IV se vztahuje povinnost vyplývající z § 21-24 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči v platném znění. Z následujícího obrázku vyplývá, že mezi archeologicky nejcennější oblasti LK patří území mezi obcemi Rokytnice nad Jizerou, Benecko, Jilemnice, Lomnice nad Popelkou a Semily. Dále pak menší území v oblasti Českého ráje a Kokořínska (v obou případech přibližně odpovídá území chráněných krajinných oblastí), část dolního toku Jizery (přibližně v úseku Turnov – Svijany) a okolí Českého Dubu a dalších center historického osídlení. Archeologické lokality prohlášené za kulturní památky na území Libereckého kraje jsou tyto: Tabulka č. 29 Archeologické lokality Libereckého kraje Číslo 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 Zdroj: [31]

Sídelní útvar/katastr Dolní Prysk Holany Hostíkovice Mařenice Pihel Velenice Zahrádky Frýdštejn Hradčany Kobyly Loučná- Saň/ Andělka Pěnčín Pěnčín Předlánce/ Andělka Svijany Svijany Svijany Svijany Kundratice Mříčná Mříčná Žďár

Památka hrad Pustý zámek, zřícenina a archeologické stopy tvrz Rybnov, archeologické stopy tvrz Milčany, archeologické stopy výšinné opevněné sídliště - hradiště, archeologické stopy výšinné opevněné sídliště - hradiště, archeologické stopy tvrz, archeologické stopy výšinné opevněné sídliště - hradiště Frýdlant, archeologické stopy hrad - strážní hrádek Drábovna, zřícenina a archeologické stopy výšinné opevněné sídliště - hradiště, archeologické stopy rovinné neopevněné sídliště, archeologické stopy výšinné opevněné sídliště – hradiště slovanské, archeologické stopy rovinné neopevněné sídliště, archeologické stopy rovinné neopevněné sídliště, archeologické stopy Tvrz, výšinné opevněné sídliště - hradiště, archeologické stopy pohřebiště, archeologické stopy rovinné neopevněné sídliště, archeologické stopy rovinné neopevněné sídliště Na skalce, archeologické stopy rovinné neopevněné sídliště Slezsko, archeologické stopy tvrz, archeologické stopy tvrz, archeologické stopy tvrz Smiřično, archeologické stopy tvrz, archeologické stopy

61



A.2.12.PŘEDPOKLÁDANÝ VÝVOJ, POKUD BY NEBYLA UPLATNĚNA ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE – ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE LIBERECKÉHO KRAJE Bez implementace a schválení ZÚR LK by mohlo dojít k nekoordinovanému rozvoji v rámci regionu a nadregionálních vazeb, lokální úroveň území by odrážela pouze místní potřeby území bez širších souvislostí. Nebylo by dosaženo koordinace rozvoje ve všech oblastech udržitelného rozvoje, především v klíčových jako je rozvoj dopravní a technické infrastruktury, cílený hospodářský rozvoj kraje, podpora podprůměrných oblastí, řešení nadmístních závad a střetů v území. Bez implementace ZÚR LK lze, na základě znalosti současného stavu území a jeho problémů, očekávat jejich další přetrvávání, případně i vznik nových závad území s negativními dopady na jednotlivé složky životního prostředí. ZÚR LK by měla pozitivně přispět k vývoji stavu životního prostředí jeho cíleným zlepšováním, respektováním přírodních, krajinných a kulturních hodnot území a snižování současné zátěže území cílenou podporou a rozvojem regionu dle specifik jednotlivých oblastí.

62


Charakteristiky ŽP, které by mohly být uplatněním ÚPD významně ovlivněny

A.3.

CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY

Implementací a uplatňováním navrhovaných Zásad územního rozvoje Libereckého kraje budou ovlivněny všechny složky životního prostředí, jejichž stav a vývoj je popsán v předešlé kapitole. Jako jedny z nejcitlivějších charakteristik lze označit chráněná území nebo oblasti s vysokými přírodními, kulturními nebo civilizačními hodnotami. Velice citlivými lokalitami, jež jsou pro Liberecký kraj typické, jsou lesní a horské ekosystémy. Přehled jednotlivých druhů a kategorií chráněných území (ZCHÚ, CHLÚ, CHOPAV, přírodní parky, ÚSES, atd.) i dalších prvků s ochranou je uveden v příslušných částech předchozí kapitoly A.2. Přehled hodnot území Libereckého kraje je uveden dále. Jednou z významně ovlivněných složek ŽP je krajina a krajinný ráz. ZÚR určují zásady organizace území LK a stanovují úkoly pro územní plánování, které se promítá do krajiny celého řešeného území. Podle pokryvu a hlavních způsobu využívání krajiny jsou v ZÚR vymezeny základní krajinné typy, které mohou představovat určitou typizovanou oblast, jež se vyznačuje nejen určitým poměrem přírodních, kulturních a civilizačních hodnot, ale také určitou stabilitou a zranitelností vůči specifickým zásahům souvisejících s nezastavitelným rozvojem území. V Návrhu ZÚR bylo definováno 7 krajinných typů, které jsou vyznačeny i v grafické části ZÚR LK : Horské krajiny při horní hranici lesa Hřebenové a nejvyšší partie Krkonoš v lesním klečovém vegetačním stupni a nad horní hranicí lesa s přirozenými bezlesními partiemi. Pro obyvatele bez zásadnějšího významu, plochy vyskytující se v nejpřísnějších zónách KRNAP nepřístupné běžnému návštěvníkovi. Z hlediska ochrany přírody a krajiny velmi cenné partie začleněné v lokalitách zvláštní i mezinárodní ochrany přírody a krajiny. Cílem je zachování charakteru prostoru a jeho jednoznačná ochrana. Lesní krajiny Rozsáhlejší homogenní plochy lesa s menším podílem ostatních druhů pozemků. K nejcennějším přírodním hodnotám zde patří existence krajinářsky určujících složek (lesa a reliéfu terénu), dále přírodní a přírodě blízké prvky požívající legislativní ochranu. Ke kulturním prvkům jsou řazeny veškeré antropogenní struktury, ale i prostorová měřítka plošných obnov lesa zejména v hospodářských lesích. Prostor naplňují produkční i mimoprodukční funkce. Cílem veškerých činností ve vymezeném prostoru je územně i fakticky vyvážený poměr mezi zájmy uživatelů krajiny a hospodářskými činnostmi specifikovanými produkčními funkcemi lesů hospodářských. Lesozemědělské krajiny V LK plošně nejvýznamnější a charakteristický krajinný typ (heterogenní, přechodový), tvořený pestrou mozaikou lesních pozemků drobných až středně velkých komplexů lesa, zemědělské půdy a ostatních druhů pozemků. Vymezený prostor poskytuje velmi široké spektrum využití – ryze výnosové, bydlení i rekreaci. Ke krajinářsky nejcennějším aspektům patří zejména reliéf terénu s dominantními prvky, existence přírodních a přírodě blízkých struktur, pestrost kultur, jejich střídání a členitost, existence nelesní vzrostlé zeleně, ale i urbanizované prvky. Cílem veškerých činností je územně i fakticky vyvážený poměr mezi zájmy uživatelů krajiny a hospodářskými činnostmi. Zemědělské krajiny Ucelené kulturní partie převahy zemědělských pozemků vesměs s nejúrodnějšími půdami o nejvyšší ochraně ZPF, z velké části tvořené zorněnou půdou. Součástí je i nutná zemědělskovýrobní infrastruktura. Z krajinářského hlediska nejfádnější výraz krajiny se značným výskytem nadměrných honů, často s vysokým stupněm zainvestovanosti provedenými melioračními opatřeními. Prostor patří k výrazně kulturním aspektům, poskytuje zejména obživu obyvatel v místním i širokém územním měřítku. Cílem je další zemědělská činnost v intenzitě dle místních a časových podmínek. 63



Krajiny s výrazným zastoupením vodních ploch Ucelenější území s převahou vodních ploch, vymezená bez ohledu na způsoby jejich vzniku, využívání a poslání. Do kategorie zahrnujeme i pozemky okolí vodních ploch s přírodními a přírodě blízkými strukturami, pozemky ZPF většinou extenzivně udržované, vodou silně ovlivněnými partiemi (bažiny, močály, mokřady), ale rozptýlenou obytnou i účelovou zástavbou. Existence těchto struktur patří k nejcennějším krajinotvorným prvkům Libereckého kraje, zejména přírodní a přírodě blízké plochy se širokou biodiverzitu. Krajinný typ patří často k objektům tuzemské i mezinárodní ochrany přírody, je prostorem pro výnosovou činnost i pro sport a rekreaci za dodržení podmínek ochrany přírody. Cílem je ochrana a zachování současného charakteru. Urbanizované krajiny Ucelená území s intenzivní a vesměs sevřenou zástavbou všeho druhu, ale s existencí urbanizačních pólů s dominantními prvky, a s územně i druhově rozdílnou strukturou osídlení. Pro obyvatele a jejich život je tento prostor významnou a nenahraditelnou kulturní hodnotou, kde ke krajinářsky i kulturně významných prvkům patří historicky a urbanisticky cenné objekty a plochy v památkové péči. Cílem je vytvoření harmonického vztahu mezi jednotlivými potřebami široké společnosti. Krajiny význačné (Krajiny výrazných svahů a skalnatých horských hřbetů, kuželů a kup, krasové krajiny, krajiny vysoko položených plošin) Nejvýznamnější krajinně unikátní přírodní dominanty, nejčastěji v územním překryvu s lesním typem, často tvořící lokality v zájmech zvláštní i mezinárodní ochrany přírody a krajiny. Existence těchto unikátních reliéfově dominantních struktur patří i k významných kulturním hodnotám a jsou častým cílem návštěvníků krajiny. Cílem je zachování těchto přírodních i kulturních struktur následným generacím cestou jejich důsledné ochrany. Krajiny unikátní (Krajiny izolovaných kuželů, skalních měst) Významné přírodní lokality, v Libereckém kraji naprosto unikátního charakteru, ve zdejších podmínkách nejčastěji v územním překryvu s lesním typem, často tvořící lokality v zájmech zvláštní i mezinárodní ochrany přírody a krajiny. Tyto oblasti jsou i kulturním zázemím pro obyvatele a cílem pro návštěvníky. Cílem je zachování současného charakteru a jeho důsledná ochrana. Negativní dopady se mohou nejčastěji projevit územními střety s těmito oblastmi (chráněnými územími, krajinnými typy, viz výše), což často souvisí nejen se zábory ZPF, PUPFL nebo vodních ploch, ale rovněž s možností ohrožení specifických hodnot území, které vytvářejí jeho jedinečnost (krajinný ráz s výškovými dominantami, průzory a výhledy, zachovalé kulturní, technické a historické památky a místa, atd.). V rámci pracovního zpracování RURÚ Libereckého kraje pro vyhodnocení vlivů návrhu ZÚR LK byly stanoveny hodnoty území kraje, a to hodnoty přírodní, hodnoty kulturní a hodnoty civilizační, jež by měly být v rámci zásad rozvoje kraje zachovány nebo ještě zvyšovány. Pro ilustraci zde uvádíme přehled těchto hodnot, které se týkají oblasti životního prostředí a environmentálního pilíře UR. Přírodní hodnoty území:  zvláště chráněná území na národní úrovni  ostatní chráněná území nebo prvky  vymezený ÚSES (nadregionální, regionální a místní), jeho funkčnost a kvalita (HR) (SJ30)  geomorfologicky cenné lokality regionu (HR)  lokality/oblasti mezinárodního významu (GEOPARK UNESCO, NATURA 2000, biosférická rezervace Krkonoše, biogenetická rezervace NPR Břehyně – Pecopala, mokřady Ramsarské úmluvy atd.) (HR)  zásoby nerostných surovin 64



 dostatečná zásoba kvalitní pitné vody, CHOPAV  retenční schopnost krajiny, podíl vodních ploch na celkové výměře katastru (SJ28)  vysoká lesnatost – podíl lesů na celkové výměře katastru (SJ29)  přírodní atraktivita území, často unikátní v rámci ČR, vysoká rozmanitost přírodních podmínek (SJ32,33,34)  vysoká biodiverzita  hodnotný a zachovalý krajinný ráz, vymezeny 3 přírodní parky (vymezeny oblasti krajinného rázu, významná vyhlídková místa, obzory a dominanty)  podíl zemědělské půdy, orné půdy – především I. a II.třídy ochrany (SJ22,23,24,25,37d) Podle charakteru záměrů, jimiž budou naplňovány rozvojové a specifické oblasti, osy, plochy a koridory navržené v ZÚR LK, budou specificky ovlivněny určité složky životního prostředí a hodnoty území, a to jak pozitivním, tak i negativním směrem. Jedním z úkolů vyhodnocení vlivů na životní prostředí a vyhodnocení vlivů NATURA 2000, které jsou nedílnou součástí vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, je proto navržení takových opatření a podmínek uplatňování ZÚR LK, které by zamezily, minimalizovaly, případně kompenzovaly takové dopady a změny charakteristik životního prostředí, aby byly jeho hodnoty zachovány, chráněny a posilovány. Tato opatření a podmínky jsou uvedeny dále v kapitole A.7. Pro sledování možných změn složek životního prostředí (i ekonomického a sociodemografického vývoje) jsou ve vyhodnoceních stanoveny ukazatele, které by měly při průběžném monitoringu odhalit negativní trendy vývoje území. V reakci lze poté uplatnit příslušná navrhovaná nebo další relevantní opatření, která zastaví nebo zvrátí nechtěný směr rozvoje území. Návrh ukazatelů pro sledování vlivů ZÚR LK na životní prostředí je uveden v kapitole A.9. Již v samotném návrhu ZÚR LK jsou definována kritéria, podmínky a úkoly pro územní plánování, jež popisují taková pravidla rozvoje území, která částečně chrání a posilují dané specifiky dotčených oblastí.

65


Současné problémy a jevy ŽP, které by mohly být uplatněním ÚPD vzájemně ovlivněny

A.4.

SOUČASNÉ PROBLÉMY A JEVY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY, ZEJMÉNA S OHLEDEM NA ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ A PTAČÍ OBLASTI

A.4.1. IMISNÍ LIMITY V oblasti ovzduší existují dva srovnávací ukazatele pro posouzení prostorového rozložení kvality ovzduší na území ČR. První z nich je založen na imisních limitech pro ochranu ekosystémů a vegetace, které se aplikují pouze na specificky vymezené oblasti (EKO zóny; CHUEV). Druhým srovnávacím ukazatelem je vymezování oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) vztažené k ochraně zdraví obyvatel, které se vyhlašují pro území, na nichž byly překročeny sledované ukazatele. Sleduje přitom překročení krátkodobých i dlouhodobých limitních hodnot. OCHRANA EKOSYSTÉMŮ A VEGETACE Vedle imisních limitů pro ochranu zdraví zavádí česká národní legislativa, v souladu se směrnicemi EU, i imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace – nařízení vlády č. 579/2006 Sb. (prováděcí vyhláška č. 570/2006 Sb.). Sledovány jsou hodnoty SO2, NOx, O3. Území, na nichž musí být podle nařízení vlády dodržovány imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace (EKO zóny), jsou: -

území národních parků a chráněných krajinných oblastí,

-

území s nadmořskou výškou 800 m.n.m. a vyšší,

-

ostatní vybrané lesní oblasti podle publikace ve Věstníku MŽP.

Významná část území LK spadá do těchto zón, a na většině z nich dochází překračování některého z limitů – viz následující obrázek. Na celém území ČR je dlouhodobě překračován limit pro ozon, který tvoří často jedinou nadlimitní koncentraci ve sledovaných oblastech. Obrázek č. 24 Vyznačení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší pro ekosystémy/vegetaci, překračování limitu včetně AOT40, 2005

Zdroj: [30, 43]

66



Tabulka č. 30 Překročení limitní hodnoty (LV) AOT40 pro ochranu ekosystémů a vegetace (rok 2005) CHUEV

Podíl plochy ZCHÚ na CHUEV [%]

O3 [% plochy území, kde AOT40 > 18000 µg.m-3]

Mimo NP a CHKO CHKO České Středohoří CHKO Český ráj CHKO Jizerské hory CHKO Kokořínsko CHKO Lužické hory KRNAP Celkem CHUEV

0,4 11,3 5,0 37,0 12,0 15,5 10,5 -

100,0 67,0 40,0 86,5 75,1 84,4 80,1 77,8

CHUEV – chráněné území z hlediska limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace; zahrnuje 33,2 % plochy kraje. Zdroj: [30, 43]

Tabulka vztahující se k překročení limitních hodnot pro ochranu ekosystémů a vegetace ukazuje na rozsáhlé zasažení oblastí CHUEV nadlimitními hodnotami ozónu (ukazatel AOT40). Porovnáním s obrázkem č. 11 lze však konstatovat, že se na území LK ani zdaleka nejedná o výjimečný jev – obdobná situace je i v dalších oblastech CHUEV v celé ČR. Zasažení CHUEV nadlimitními hodnotami je v rozsahu celé ČR z tohoto hlediska mimořádné a vyžaduje řešení. OBLASTI SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ (OCHRANA ZDRAVÍ) Důležitým ukazatelem pro stav čistoty ovzduší je rovněž vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). Sledovány jsou následující ukazatele: SO2, NO2, PM10, CO, benzen, O3, NH3, Pb, Cd, As, Ni, Hg, benzo(a)pyren (B(a)P), a to krátkodobé i dlouhodobé imisní hodnoty. Závazné vymezení OZKO je stanoveno každoročním sdělením MŽP, kterým se hodnotí kvalita ovzduší a vymezují OZKO na územním principu podle jednotlivých krajů. K OZKO náleží vždy území obcí, resp. stavebních úřadů, které jsou jmenovitě uvedeny. Situaci v oblasti imisí kadmia v roce 2005 dokumentuje následující tabulka, kde jsou uvedeny obce Libereckého kraje, podíly na jejich území, na kterém došlo k překročení limitní hodnoty pro imise pro imise arsenu, kadmia a benzo(a)pyrenu.. Jedná se o důsledek činnosti zdejšího průmyslu – sklářství, těžby a spalování hnědého uhlí (viz dále - oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší). Pro srovnání jsou u kadmia uvedeny hodnoty za roky 2001, 2004, 2005. Toto srovnání ukazuje, jakého zlepšení imisní situace bylo za sledované období dosaženo – podíl rozlohy území s překročenými limity u kadmia klesl z cca 70-90 % na cca 1-30 %.Nejvíce jsou limity CIL (cílový imisní limit) překračovány v územní působnosti stavebního úřadu Smržovka (31,8 %) a Tanvald (28,4 %). Tabulka č. 31 Překročení hodnoty cílového imisního limitu v území, 2005 Stavební úřad

Městský úřad Desná Městský úřad Smržovka Městský úřad Tanvald Městský úřad Velké Hamry Magistrát města Liberce

As*) [%]

0,9 27,2 18,1 4,0 -

Cd*) [%] **)

**)

2001

2004

2005

71,4 81,8 88,9 69,8 -

12,8 75,5 35,9 21,9 -

1,4 23,8 28,4 0,5 -

B(a)P*) [%]

Souhrn překročení [%]

9,5

1,4 31,8 28,4 4,0 9,5

CIL*)

*)

hodnota uvádí v % plochu území LK, na kterém byly překročeny imisní limity As, Cd, B(a)P, resp. CIL údaje uvedeny pro srovnání s rokem 2005, nejsou zohledněny v hodnotě souhrnu překročení CIL Vysvětlivky: As – arsen, Cd – kadmium, B(a)P – benzo(a)pyren, CIL - cílový imisní limit. Zdroj: [43] **)

67



Na následujícím obrázku je přehledněji vyobrazeno vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší za rok 2005-2007. Obrázek č. 25 Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (2005 -2006 - 2007) 2005

2006

2007

Zdroj: [27, 43]

Situaci na území celé ČR dokumentuje následující obrázek (území s překročenými limity bez zahrnutí ozonu; v případě zahrnutí ozonu je překračován limit na téměř celém území ČR).

68



Obrázek č. 26 Vyznačení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví, bez zahrnutí ozonu 2005/2006/2007/2008 2005

2006

2007

2008

Zdroj: [43]

A.4.2. PRIORITNÍ PROBLÉMY A STŘETY S ÚZEMÍMI PŘÍRODNÍCH A KULTURNÍCH HODNOT V předchozí kapitole byly jako nejzranitelnější a environmentálně cenné části Libereckého kraje identifikovány zvláště chráněná území, horské a lesní ekosystémy, dochované oblasti krajinného rázu, krajinné typy, přírodní a kulturní hodnoty. Vzhledem k obecné povaze ZÚR LK, zvláště pak v oblasti ekonomického rozvoje, bude docházet ke střetům s požadavky na ochranu životního prostředí a veřejného zdraví. Tyto územní střety je proto nutné řešit adekvátně konkrétním situacím, kdy je nutné určité aktivity z příslušné lokality vyloučit nebo limitovat do takové míry, kdy nebudou činnosti a záměry spojené s rozvojem přetěžovat únosnost území a budou přispívat k udržitelnému rozvoji kraje. Je rovněž nutné respektovat zájmy ochrany přírody a krajiny a specifické podmínky chráněných krajinných oblastí a KRNAP podle zonace. Pomocí vymezených krajinných typů je možné rozvíjet území kraje i s ohledem na zachování těchto typických krajinných struktur. Podle charakteru jednotlivých oblastí je možné směřovat pouze určité typy záměrů do určitých typů krajin, jejichž hodnota bude daným způsobem a účelem rozvoje podpořena nebo zachována. V následujících kapitolách tohoto vyhodnocení jsou rozebrány a vyhodnoceny návrhy pro rozvoj území, formulované v ZÚR, a popsány jejich možné negativní (popř. pozitivní) vlivy, společně s vyjmenovanými opatřeními pro jejich snížení, eliminaci, kompenzaci. Specifika každého plánovaného záměru, který bude pak naplňovat cíle a zásady ZÚR LK, však samozřejmě budou vyžadovat samostatné pečlivé vyhodnocení na podrobnější úrovni. 69



Prioritní problémy životního prostředí v dotčeném území Zpracovatel vyhodnocení SEA vyhodnotil prioritní okruhy environmentálních problémů relevantních pro Liberecký kraj. Tyto okruhy vytvořené na základě analýzy stavu životního prostředí v Libereckém kraji (viz výše) jsou následující: -

přes výrazné zlepšení během posledních několika let stále poměrně vysoké emise a depozice těžkých kovů (As, Cd),

-

vyšší emise CO (doprava), TZL (malé zdroje) a zvýšená depozice síry (SO42-) v některých částech území (velká města, Frýdlantsko – přeshraniční vliv),

-

zvýšení emisí (zejména TZL, SO2) v důsledku přechodu na spalování méně kvalitních tuhých paliv v lokálních topeništích z důvodu zdražování ušlechtilých paliv,

-

vysoká dopravní zátěž a z ní vyplývající zvýšená imisní a hluková zátěž, snížená bezpečnost a plynulost provozu; chybějící obchvaty měst, nedokončená silniční síť, místně naddimenzovaná síť železnic,

-

aktivity necitlivě zasahující do krajinného rázu (např. suburbanizace, plánovaná elektrická vedení – např. Nový Bor-Varnsdorf přes CHKO Lužické hory),

-

požadavky na stavby na zelené louce včetně průmyslových zón namísto revitalizace brownfields, vyjímání půdy ze ZPF, vysoký podíl dlouhodobě ladem ležících zemědělských pozemků,

-

požadavky na těžbu kamene a písků (vč. těžby nevýhradních nerostů),

-

nedostatečná péče drobných vlastníků lesa a zemědělské půdy (neobhospodařování rozsáhlých zemědělských ploch s následným šířením plevelných druhů a snižováním biodiverzity), přetrvávající důsledky těžeb,

-

rekonstrukce lesních porostů v horských oblastech Krkonoš, Jizerských hor, Ještědského hřbetu a Lužických hor,

-

nevhodná druhová skladba lesních porostů,

-

zastaralý kanalizační systém ve většině obcí, nízký podíl počtu obyvatel připojených na kanalizaci, resp. na kanalizaci s koncovou ČOV,

-

přetrvávající znečištění některých toků (III. až V. jakostní třída),

-

velké množství nerekultivovaných starých ekologických zátěží (Ralsko, Mimoň, Boreček, Hradčany, Robeč, Liberec-Rochlice, atd.),

-

nutná rekultivace starých a nevyhovujících skládek,

-

nedostatečné materiálové a energetické využívání odpadů včetně biologicky rozložitelných.

A.4.3. LOKALITY SOUSTAVY NATURA 2000 Dalšími oblastmi se zvláštním významem pro životní prostředí jsou lokality soustavy NATURA 2000, jež jsou ošetřeny zákonem o ochraně přírody a krajiny, v Libereckém kraji jsou zastoupeny 2 kategoriemi území – 51 evropsky významnými lokalitami a 3 ptačími oblastmi. Kompletní vyhodnocení vlivu ZÚR LK na lokality soustavy NATURA 2000 je zařazeno jako část B. Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území a v kapitole A.5 tohoto posouzení na životní prostředí je uveden stručný souhrn z kompletního vyhodnocení NATURA 2000.

70


Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant ÚPD

A.5.

ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ NAVRHOVANÝCH VARIANT ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE, VČETNĚ VLIVŮ SEKUNDÁRNÍCH, SYNERGICKÝCH, KUMULATIVNÍCH, KRÁTKODOBÝCH, STŘEDNĚDOBÝCH A DLOUHODOBÝCH, TRVALÝCH A PŘECHODNÝCH, KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH

V této kapitole jsou vyhodnoceny vlivy Návrhu ZÚR LK na vybrané složky životního prostředí v členění podle struktury posuzovaného dokumentu – podle navržených, rozvojových oblastí a os, specifických oblastí, koridorů a ploch a v nich navržených veřejně prospěšných staveb. Veřejně prospěšné stavby a opatření byly hodnoceny v rámci navržených ploch a koridorů. Pro větší přehlednost možných střetů – v daném měřítku spíše překryvů rozvojových oblastí, os, specifických oblastí, navržených ploch a koridorů s vybranými sledovanými jevy území (sledované jevy, limity, hodnoty území) byly vytvořeny souhrnné tabulky - viz tematicky u jednotlivých kapitol. Tyto „střety“ jsou však pouze informací o překryvu navrhů ZÚR LK s vybranými jevy v území a nevypovídají o konkrétních územních průmětech jako je tomu například u posuzování EIA, kde je možné již blíže definovat povahu střetu např. komunikace s určitou plochou chráněné oblasti – její rozlohou, polohou a závažností střetu apod.. Jedná se tedy spíše o informaci, zda se jevy v rámci návrhových oblastí, os, ploch a koridorů vyskytují či nikoli a tímto upozorňujeme, se kterými jevy by případně střet mohl nastat nebo jakého střetu je nutné se při konkrétních návrzích vyvarovat, pro jakou složku životního prostředí je větší riziko vzniku negativního vlivu oproti ostatním složkám a hodnotám v území. U hodnocení každé oblasti, osy, plochy a koridoru je přímo zmíněno, které překryvy se jich dotýkají v obecné rovině (např. prvky ÚSES, vodohospodářské lokality) a nadto je u zásadních (rozsáhlých, významných) zmíněno, o které se jmenovitě jedná. Všechny překryvy území, tedy potenciální střety, se sledovanými jevy území, vycházejí z grafické části Návrhu ZÚR LK, především koordinačního výkresu, který je součástí odůvodnění ZÚR LK, kde lze tyto střety dohledat (výřezy ani koordinační výkres není k SEA přikládán). Více se ve Vyhodnocení zabýváme další specifickou problematikou v kraji, kterou je zvláštní ochrana přírody a krajiny, a to z důvodu: 1) Vyhlášená území ZCHÚ pokrývají nadprůměrný podíl rozlohy kraje, a proto je v závěru této kapitoly nadstandardně zařazena podkapitola věnující se vlivům ZÚR LK na velkoplošná chráněná území, s ohledem na zákonem stanovené podmínky ochrany, i na podmínky ochrany vyplývajícíh z plánů péče pro jednotlivá ZCHÚ. 2) Téměř celé území je definováno jako území migračně významné, z čehož vyplývá i pro ÚPD povinnost zajištění migrační prostupnosti krajiny a umožnění volného pohybu živočichů (vztaženo k určitým zvláště chráněným druhů, větší savci.) 3) Migrační významnost kraje je dále posílena i hustou sítí nadregionálních a regionálních prvků územního systému ekologické stability (ÚSES), které mají v rámci biokoridorů za úkol migraci mezi vymezenými biocentry k zajištění ekologických vazeb a dynamiky daných ekosystémů. Vzhledem k měřítku ZÚR LK bylo hodnocení provedeno adekvátně, tj. na strategické úrovni. Pro co nejvyšší konkrétnost jsou uváděny jednotlivé možné překryvy území u složek životního prostředí, které mají územní průměty. U půdní složky, i když je překryv z určitých hledisek možný, bylo provedeno všeobecné hodnocení (hledisko ovlivnění půdního prostředí jako součásti biosféry) a doplněn odkaz na kvalifikovaný odhad záborů ZPF (pouze u koridorů). Ten je součástí odůvodnění ZÚR LK, kapitola E, kde je dle povahy koridorů proveden procentuelní odhad záborů ZPF dle jejich třídy ochrany. Zde tyto procentuelní odhady již nejsou uvedeny, a to z důvodu zavádějícího dojmu záborů půdy pro jednotlivé koridory, které nemají v této chvíli specifikovánu trasu, rozsah a tedy se podíl záborů ZPF, PUPFL může do doby projektové dokumentace výrazně změnit.

71



Územně plánovací dokumentace ZÚR LK, na rozdíl od ÚP VÚC, nebyla jako celek zpracována variantně, a proto zde nebylo vyhodnoceno žádné variantní řešení celkové koncepce. Varianty konkrétních řešení lze navrhovat v rámci jednotlivých záměrů a realizačních projektů, které budou naplňovat schválenou ÚPD a budou promítnuty již do konkrétního území – do lokalit na úrovni územně plánovací dokumentace obcí. Variantně jsou v ŹÚR LK navržena některá napojení dopravní infrastruktury a tato jsou blíže porovnána v kapitole A.6 i ve Vyhodnocení NATURA2000. Vyhodnocení vlivů na životní prostředí je vypracováno posloupně, v souladu se strukturou navrhovaných ZÚR LK; za názvem kapitoly nebo posuzované oblasti je uvedena příslušná kapitola v ZÚR LK a zásady, kterých se oblast dotýká. Samostatně nebyly posuzovány dopady priorit a zásad, jelikož ty jsou konkrétněji naplňovány již navrženými rozvojovými oblastmi, rozvojovými osami, specifickými oblastmi, plochami a koridory. Ve všeobecné rovině lze konstatovat, že priority navržené k zajištění příznivého životního prostředí (P1-P6) a jejich respektování bude působit jednoznačně a významně příznivě na všechny složky životního prostředí. Pro posouzení byla stanovena stupnice, a to na základě zkušenosti zpracovatele a podle standardních postupů posuzování vlivů na životní prostředí koncepcí obdobného charakteru. Tabulka č. 32 Stupnice vyhodnocení vlivů na stanovené složky životního prostředí Charakter vlivu Symbol Popis --

Významnost/ vznik rizik vlivů

0 + ++

významný až velmi negativní vliv / významné (vysoce pravděpodobné) riziko vzniku negativního vlivu málo významný negativní vliv/ významné – mírně významné (pravděpodobné) riziko vzniku negativního vlivu neutrální vliv/ bez vlivu/irelevantní mírně pozitivní vliv/ významné – mírně významné (pravděpodobné) riziko vzniku pozitivního vlivu velmi pozitivní vliv významné – (vysoce pravděpodobné) riziko vzniku pozitivního vlivu

Zdroj: [CityPlan]

A.5.1. ROZVOJOVÉ OBLASTI (kapitola B.1, zásady Z1, Z2) Rozvojové oblasti jako takové jsou navrženy ve 2 úrovních – republikového (zásada 1, ROB1) a krajského významu (zásada 2, ROB2-5). Vlivy na životní prostředí jsou popsány všeobecně pro rozvojové oblasti a poté blíže pro každou jednotlivou oblast, a to zvláště se zaměřením na jejich územní a účelová specifika. Vnitřní členění rozvojových oblastí pro optimalizaci podmínek udržitelného rozvoje: v jádrových polohách území rozvojových oblastí se vymezují zóny v rozsahu obcí pro přednostní umisťování ekonomických aktivit, v okrajových polohách rozvojových oblastí na přechodu do venkovské krajiny bude upřednostňován rozvoj bydlení a příměstské rekreace. Charakter dopadů a všeobecné vyhodnocení pro jednotlivé složky životního prostředí Ovzduší – vzhledem k novým ekonomickým aktivitám v rámci hospodářského rozvoje kraje dojde k výstavbě nových výrobních, průmyslových a sportovně-rekreačních areálů, ale rovněž k bytové výstavbě doprovázené obslužnou dopravní i technickou infrastrukturou, což s sebou přináší nárůst v současnosti největší skupiny zdrojů znečišťování ovzduší – a to malých a mobilních zdrojů znečišťování ovzduší. Na druhé straně lze předpokládat výstavbu s využitím nejnovějších technologií a možnou výstavbu obchvatů obytných zón a jejich vhodné umístění vhledem k dostupnosti a obslužnosti území, což může přinést zlepšení situace v současně zastavěných územích.

72



Voda – hospodářský rozvoj vyvolá pravděpodobně nové potřeby a nároky na odběry a čištění vod. Míra, účel odběrů a likvidace odpadních vod se budou odvíjet od konkrétních záměrů a jejich provedení v konkrétních lokalitách a podmínkách. Nově zastavěné plochy budou ovlivňovat hydrologický režim území do takové míry, do jaké bude řešeno odvedení nebo zachycování dešťových vod v území. Nová řešení s sebou mohou přinést pozitivní i negativní dopady na kvalitu i kvantitu vodního prostředí. Vodního prostředí se přímo dotýkají navrhovaná řešení protipovodňové ochrany, které mohou významně ovlivnit vodní ekosystémy a to jak pozitivním směrem, v případě vhodných doprovodných revitalizací a přirozených rozlivných ploch, nebo směrem negativním výstavbou naddimenzovaných hrází nebo technických opatření, jež změní základní ekologické charakteristiky vodních ekosystémů. V rámci rozvoje bude docházet i ke střetu nebo křížení s vodními, vodohospodářskými prvky v území (CHOPAV, křížení s vodními toky a jejich stanovenými záplavovými územími a aktivními zónami), jejich ovlivnění se bude odvíjet především od technického řešení, které může ovlivnit dané prostředí jak negativně, tak pozitivně (zmíněno výše). Vzhledem k nastaveným zásadám a úkolům pro změny v území by k negativním vlivům mělo docházet pouze minimálně a lokálně, dále by tyto měly být minimalizovány příslušnými opatřeními pro minimalizaci vlivu. Půda – k pozitivnímu ovlivnění může dojít v rámci znovuvyužití lokalit brownfileds, které mohou být v současnosti kontaminované ve smyslu vodního a půdního prostředí. V rámci nového využití by tak došlo k odstranění staré ekologické zátěže a zlepšení kvality životního prostředí. Naopak, v důsledku upřesňování umístění ekonomických aktivit a strategických zón může dojít k záboru nových, volných ploch, a tím často i kvalitní půdy. Masivní výstavbou podél dopravních koridorů se posílí fragmentace a neprostupnost krajiny, stejně tak může dojít k nevratným změnám v krajinném rázu a struktuře osídlení; obdobný dopad nemusejí mít pouze ryze ekonomicky směřované aktivity, ale také stále silný urbanizační tlak na území. Velikost záborů ZPF nelze vzhledem k měřítku a charakteru ZÚR LK stanovovat, v této fázi by to nebylo ani účelné, určité kvalifikované odhady byly provedeny v rámci odůvodnění návrhu ZÚR LK, kapitole E, a to z hlediska koridorů a ploch. Příroda – ohrožení přírodních složek může nastat ve střetu ekonomických zájmů se zájmy ochrany přírody a krajiny, ke kterým bude nevyhnutelně docházet. V případě některých rozvojových oblastí je ekonomický rozvoj směřován především do okrajových oblastí s respektováním přírodních hodnot a přesunutím aktivního ekonomického rozvoje z již přetížených oblastí – především v oblasti cestovního ruchu. Sledování možnosti narušení a negativního ovlivnění přírodních složek bude předmětem řešení posuzování vlivů na životní prostředí konkrétních záměrů do území. V daném měřítku řešení a návrhu ZÚR LK nelze kromě překryvu rozvojových oblastí s plochami ochrany přírody a krajiny nic detailnějšího konstatovat, a i tento překryv nemůže mít dostatečnou vypovídající hodnotu, protože není v současnosti znám přesný rozsah, účel, provedení a především lokalizace konkrétních záměrů, jež povedou k naplňování navržené organizace území. Přesto je tento překryv (se všemi vybranými sledovanými jevy – limity území) jako doplňující informace dále uveden, a to pro jednotlivé oblasti v tabulkové i textové podobě. Krajina – organizace území s výše zmíněnými aktivitami ovlivní i ráz krajiny. Míra a způsob ovlivnění bude opět vycházet od účelu, rozsahu a způsobu realizace záměrů, nových i rekonstruovaných areálů (brownfields). Nové dopravní koridory mohou zcela změnit ráz krajiny, a to především přispěním k fragmentaci, vizuální i fyzické neprostupnosti a ke změně měřítka a obrazu krajiny. Při maximálním respektování přírodních, kulturních a civilizačních hodnot lze dosáhnout minimalizace negativního ovlivnění. V některých případech, obdobně jako u přírodních složek, lze dosáhnout i zlepšení a obnovy rázu krajiny. Kraj jako území migračně významné představuje vyšší riziko vzniku negativního ovlivnění migrační prostupnosti, proto musí být všechny aktivity s možností ovlivnění měřítka a prostupnosti krajiny pečlivě zváženy a musí být zajištěna migrační prostupnost a volný pohyb dotčených živočichů. Kulturní a historické památky – úkoly územního plánování, které definují jednotlivé rozvojové oblasti, mohou nevhodnou výstavbou nových objektů v jejich blízkosti poškodit jejich kulturní nebo historickou hodnotu, obdobně je to možné i u nevhodných rekonstrukcí. ZÚR LK však ve většině případů zdůrazňují kulturní a historické dědictví kraje jako nepostradatelnou a výjimečnou komoditu pro rozvoj specifických ekonomických odvětví, jež by měly směřovat spíše k obnově, zachování nebo posílení významu památek. 73



Hluk – definovaným rozvojem mohou být optimalizovány kapacity a technický stav dopravních komunikací, řešena bude i dopravní obslužnost a dostupnost periferních oblastí a nových areálů a obytných zón, což s sebou přinese větší plynulost dopravy a zmenší se průjezdy obcemi, což přinese nižší hlukovou zátěž do území. Avšak v souvislosti s novými ekonomickými aktivitami a dlouhodobým trendem nárůstu osobní automobilové dopravy lze rovněž předpokládat navyšování hlukové zátěže. Míra a kumulace těchto vlivů bude záviset na organizaci a řešení obslužnosti nových výrobních, rekreačních areálů i obytných zón. Hluková zátěž může být, kromě dopravy, rovněž způsobena provozem hospodářských podniků. Výše zatížení se bude odvíjet od použitých technologií a realizaci protihlukových opatření. Při umisťování provozů s vyšší hlučností musí být nekompromisně splňovány stanovené limity akustického tlaku, stejně tak u výstavby. Upřesnění konkrétních tras dopravních koridorů by mělo v následné ÚPD (na úrovni obcí) proběhnout co nejdříve, aby nebylo vedení dopravních tras v budoucnu omezeno nebo znemožněno jinými způsoby využití okolního území se specifickými hlukovými limity. Obyvatelstvo – podstata zásad a vymezených rozvojových oblastí je v přínosu pro hospodářskosociální rozvoj území, které kromě celkové konkurenceschopnosti a propojení vazeb se sousedními i vzdálenějšími regiony přinese do území vyváženější stav v kvantitě a kvalitě poskytovaných služeb, pracovních příležitostí, dostupností a obslužností území, který je pro místní obyvatelstvo zásadním a rozhodujícím faktorem pro výběr obytného prostředí. Zásadním ukazatelem bude nárůst pracovních příležitostí s dobrou dostupností ke kvalitnímu bydlení s dostatkem kvalitních služeb ve veřejné i komerční sféře. Řešení dostatečně kapacitní a kvalitní dopravní i technické infrastruktury povede k nárůstu trvale bydlících obyvatel ve vymezených oblastech pro bydlení, kde bude díky optimálnímu řešení organizace území dosaženo dobrého životního prostředí. Možným negativem pro obyvatelstvo je navýšení zdrojů znečišťování, které mohou zapříčinit zhoršení kvality obytného prostředí (ovzduší, hluk). ZÚR LK jsou však koncipovány s ohledem na řešení těchto faktorů, i dalších jako protipovodňová ochrana, a tudíž je tento fakt v daném měřítku posuzován jako zanedbatelný a složka obyvatelstvo je hodnocena jako s výrazně pozitivním dopadem. Níže je uveden přehled ROB a jejich střetů s některými environmentálními a kulturními hodnotami, které mají územní průmět do území a na jehož základě lze tedy uvažovat o rizikovosti vzniku vlivu, případně jeho významnosti. Tabulka č. 33 Střety ROB s vybranými environmentálními a kulturními hodnotami Rozvojové oblasti ROB1 ROB2 ROB3 ROB4 ROB5

Liberec Česká Lípa - Nový Bor Turnov Semily – Železný Brod Jilemnice

1 + + + + +

2 + + + + +

3 + +

4 + + -

5 + + + + -

6 + + + + +

7 + + + + +

8 + + + + +

9 + + + + +

10

11

12

13

14

15

+ + + + +

+ + + + +

+ + + +

+ + + + +

+ + -

-

1 - zvláště chráněná území - CHKO, KRNAP, NPR, PR, NPP, PP 2 - chráněná území s mezinárodním statutem - evropsky významné lokality 3 - chráněná území s mezinárodním statutem - ptačí oblastí 4 - obecně chráněná území, ochrana krajiny - přírodní parky 5 - nerostné bohatství kraje - výhradní ložiska, CHLÚ, DP 6 - vodohospodářsky významná území - CHOPAV, OP vodních zdrojů, OP léčivých a minerál. vod 7 - kulturní hodnoty - KPZ, MPZ, VPZ, VPR 8 - stanovená záplavová území 9 - územní systém ekologické stability 10 - VKP ze zákona - vodní toky a vodní plochy 11 - VKP ze zákona - lesy (OP lesa) 12 - Geopark 13 - ÚAN I a ÚAN II 14 - Národní kulturní památky vč. OP 15 - OZKO – oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší dle Věstníku MŽP z dat 2008

74



Voda

Půda

Horninové prostředí

Příroda

Lesy

Krajina

Kult.a hist. památky

Hluk

Obyvatelstvo

ROB1 Liberec ROB2 Česká Lípa - Nový Bor ROB3 Turnov ROB4 Semily – Železný Brod ROB5 Jilemnice

Klima

ROZVOJOVÉ OBLASTI

Ovzduší

Tabulka č. 34 Vyhodnocení vlivů ROZVOJOVÝCH OBLASTÍ na stanovené složky životního prostředí

+/-

0

+/-

0/-

0/-

+/-

0/-

+/-

+/-

++/--

++

+/+/-

0 0

++/++/--

0/-+/-

0 0

0/-+/-

0 0

+/-+/-

++/+/-

++/-+/--

++ ++

+/+/-

0 0

++/++/-

0/-0/-

0/0

+/-++/-

0/-0/-

+/-+/-

++/+/-

+/-+/-

++/++

Zdroj: [CityPlan]

Z1 Ve vymezené rozvojové oblasti republikového významu s dopravním napojením na významné kapacitní silniční a železniční koridory podporovat rozvoj hospodářských a sociálních aktivit, posilujících význam LK v republikových a středoevropských vazbách. ROB1 Rozvojová oblast Liberec (část rozvojové oblasti OB7 Liberec dle PÚR ČR 2008) – republikový význam Specifika vlivů ROB1 oproti všeobecným vlivům vyplývají z jejího republikového významu, tedy cíleného příhraničního až přeshraničního ovlivnění, a to na úrovni výstavby i spolupráce s navazujícími regiony, státy s navázáním a provedením skrze rozvojové osy ROS1, ROS4 a ROS8. Je nutno zdůraznit, že ZÚR LK se výhradně zabývají pouze administrativním územím kraje, tedy nenavrhují přímo rozvoj do navazujících regionů, ale jejich návrhy vyvolají nutnost koordinace rozvoje navazujících regionů, a to jak ve zmíněné výstavbě, tak i spolupráci a plánování dalších aktivit. Největší ovlivnění lze očekávat v důsledku rozvoje dopravních napojení na silniční a železniční sítě v SRN a Polsku i dotčeném regionu a navazujících oblastí. Dle specifikovaných úkolů územního plánování, které stanovují podmínku řešení napojení sítí v souladu se zachováním dostatečné prostupnosti krajiny a nenarušením ÚSES, krajinných horizontů, by nemělo k významným negativním vlivům docházet. Avšak jakýkoli rozvoj sítí dopravní infrastruktury území bude znamenat výrazný zásah do stávajících přírodních funkcí a vazeb. Zajištění podmínek pro vstup nových investorů do území včetně obytných kapacit (bod d) a e)) bude představovat, i přes podmínku intenzifikace a využití stávajících ploch a transformace ploch k obnově, velký zásah do struktury území. Efektivní řešení protipovodňových opatření v urbanizovaných plochách bude mít velký dopad na změny v hydrologickém režimu území. Všechny zmíněné rozvojové aktivity budou ovlivňovat všechny složky životního prostředí v intencích popsaných všeobecnými vlivy s převahou formy dopadů typických pro celkový rozvoj území vycházející od zvýšení dopravních kapacit proudících přes území s navazujícím cíleným hospodářským rozvojem od formy cestovního ruchu až po průmyslové a výrobní aktivity doprovázené nárůstem obytné výstavby a zajištění její ochrany. Specifikem oblasti je její zmíněné přeshraniční a nadregionální působení. Pozitivní z hlediska životního prostředí je snaha o podmíněnost výstavby respektováním krajiny a krajinného rázu a jejího měřítka včetně ekologicky stabilních prvků krajiny, tyto elementy životního prostředí budou spolu s dalšími posouzeny v rámci jednotlivých záměrů v procesu EIA, částečně v rozsahu VPS jsou posouzeny i dále v tomto Vyhodnocení.

75



Střety s přírodními hodnotami území: Kromě ptačí oblasti a OZKO lze identifikovat překryv se všemi sledovanými jevy. ROB1 zasahuje svými okraji do: CHKO Jizerské (II., řevážně III.zóna) a Lužické hory (především II.zóna), CHOPAV Severočeská křída a Jizerské hory, místní zdroje pitné vody včetně OP, záplavové území Labe zasahuje téměř na ¾ území přírodního parku Ještěd, na část PP Maloskalsko zasahuje PR Velký Vápenný, PR Dlouhá hora, PR Hamrštejn, NPR Karlovské Bučiny, PP Terasy Ještědu, PP Panský lom, PP Lukášov, PP Rádlo, PR Malá strana, PP Jidřichovský mokřad; hraničí s PP Fojteský mokřad, PP Bílé Kameny, EVL – PP Rokytka, EVL – PP Luční potok, EVL – PP Pelíkovice, EVL – PP Vápenice – Basa (hranice), EVL – PR Západní jeskyně Na území se nachází několik CHLÚ, ložisek a dobývacích prostorů MPZ Liberec, Hrádek nad Nisou, Jablonec nad Nisou, Hodkovice nad Mohelkou, VPZ Kryštofovou údolí NKP hrad Grabštejn, Ještěd, přítomnost lokálních archeologických lokalit Z2 Ve vymezených rozvojových oblastech nadmístního významu podporovat rozvoj hospodářských a sociálních aktivit pro zajištění vyváženého využívání potenciálu kraje ve všech jeho částech.

ROZVOJOVÉ OBLASTI KRAJSKÉHO VÝZNAMU ROB2 Rozvojová oblast Česká Lípa - Nový Bor Specifikou oblasti je cílený rozvoj především do oblasti cestovního ruchu s využitím bohatého potenciálu přírodního i kulturního dědictví. V oblasti je předpoklad vzniku i aktivit nadmístního významu, které by měly respektovat návaznost na zdejší strukturu osídlení. V ROB2 se dále obdobně jako u ROB1 počítá s vytvářením územních podmínek pro dopravní propojování místní i regionální, se zajištěním podmínek pro příchod nových investorů nahrazujících tradiční průmyslová odvětví s doplněním potřebných územních podmínek pro pokrytí potřeb bydlení. V oblasti by měl být ekonomický rozvoj cílen přímo na Českou Lípu a Nový Bor – západ. Opět, i přes doporučení regulace nových urbanizovaných ploch a upřednostněním intenzifikace zástavby, dojde k viditelnému rozvoji oblasti s průvodními dopady do území, včetně všech složek životního prostředí. Jejich charakter a závažnost se bude odvíjet od konkrétních záměrů – jejich formy, velikosti i účelu. K jednoznačně pozitivnímu ovlivnění dojde plněním úkolů pro ochranu vodních toků a ploch s důrazem na zachování jejich přirozených průtoků a podpory retence krajiny vymezením území k rozlivům a zadržování vody v krajině, které by měli jednoznačně zajistit preferenci přírodě blízkých úprav toků pro zajištění protipovodňové ochrany před technickými úpravami a zásahy. Střety s přírodními hodnotami území: Kromě přírodního parku a Geoparku lze identifikovat překryv se všemi sledovanými jevy. Oblast se nachází v: CHOPAV Severočeská křída, částečně i v CHKO České středohoří, vyskytují se zde - PP Okřešické louky, hraničí s NPP Peklo, s NPP Farská louka a PR Klíč

76



zabírá části některých lokalit NATURA2000: EVL – CHKO Klíč, EVL-CHKO/PR/PP Horní Ploučnice, EVL-CHKO/PP Dolní Ploučnice, EVL-PP Skalice u České Lípy, EVL-PP Manušické rybníky, EVL- PP Cihelenské rybníky, EVL-PP Česká Lípa – mokřad v nivě Šporky, EVL-PP Červený rybník, část EVL – CHKO/NPR/NPP/PR/PP Jestřebsko – Dokesko, EVL – PP Stružnické rybníky vyskytuje se zde minimální počet geologických jevů (převaha písku, štěrkopísku) MPZ Česká Lípa, Nový Bor, VPZ Sloup v Čechách, hranice s KPZ Zahrádecko přítomnost lokálních archeologických lokalit, bez NKP ROB3 Rozvojová oblast Turnov Lákavá poloha z hlediska dopravního napojení a kvalitního životního prostředí utváří primární potenciál oblasti, jehož využití by měla být regulována podle požadavků na zachování a tvorbu přírodních hodnot území, především CHKO Český ráj. I přesto budou ekonomické aktivity a vedení dopravních a železničních koridorů představovat dopady do všech složek životního prostředí jako u ostatních ROB. Dopady budou specifické vedením trasy R35 a železničního koridoru regionálního i republikového významu s dosahem do sousedního Polska. Nové plochy bydlení zohledňující místní podmínky a vizi rozvoje budou ovlivňovat složky životního prostředí dle jejich charakteru a provedení – forma vytápění, zásobování pitnou vodou a čištěním odpadních vod, a to majoritně: kvalitu ovzduší, vod, retenci půdy, půdní prostředí. Pokud bude navázáno na stávající strukturu sídel a jejich kulturní a historické hodnoty, zohledněn tak i krajinný ráz s důrazem na přírodní hodnoty CHKO, nemělo by v těchto oblastech docházet k výrazně negativnímu ovlivnění území. Obdobně tomu bude i u vybavenosti Turnova jako nástupního centra cestovního ruchu, kde se budou dopady odrážet v jednotlivých složkách životního prostředí dle charakteru záměru, jeho formy, účelu a rozsahu. Realizací protierozních a protipovodňových opatření územními průměty pro rozlivy a zadržování vody v krajině budou pro životní prostředí přínosné, a to především v oblasti půdního a vodního prostředí se sekundárním ovlivněním jak krajiny, flóry, fauny tak i dalších. Střety s přírodními hodnotami území: Kromě přírodního parku a ptačí oblasti lze identifikovat překryv se všemi sledovanými jevy. Nachází se zde: z významnějších velkoplošných území je oblast lokalizována i na území Geoparku a CHKO Český ráj, CHOPAV Severočeská křída (celá oblast), místní zdroje pitné vody včetně OP, záplavové území Labe Zásah jižní částí do CHKO Český ráj, PR Na hranicích, PR Hruboskalsko, PR Bažantník, hranice s PP Ondříkovický pseudokrasový systém EVL – CHKO Podstrosecká údolí, EVL – CHKO Průlom Jizery u Rakous RBC Údolí Mohelny, RBC Všeň, RBC Hruboskalsko MPZ Turnov, přítomnost lokálních archeologických lokalit, NKP Dlaskův statek v Dolánkách u Turnova, NKP zámek Hrubý Rohozec, NKP zámek Sychrov

77



ROB4 Rozvojová oblast Semily – Železný Brod Navrhovaný rozvoj oblasti vychází z její polohy mezi ROB1, ROB3 a ROB5 a důležitému průchodu dopravního napojení nadregionálního významu (územní rezerva pro R35). Oblast by měla využít předpokladu potenciálu navázání na další ROB a to především ve sféře cestovního ruchu. Vize rozvoje by tedy vnesla do území vlivy související s výstavbou jak nových obytných území, tak i komerčních objektů sloužících především pro rozvoj cestovního ruchu. Vývoj by měl směřovat k využití potenciálu jak přírodních, tak i kulturních hodnot, které by měly být prioritně chráněny a posilovány. Rozvoj a výstavba nových objektů, včetně zlepšování vnitřní dopravní sítě a nadregionálního propojení, s sebou ponesou však typické dopady do jednotlivých složek životního prostředí. I přes jeden z úkolů pro územní plánování pro respektování principů udržitelného rozvoje, budou jednotlivé složky určitou měrou ovlivněny. Míra, způsob a charakter ovlivnění bude odpovídat účelu, rozsahu a charakteru realizovaných záměrů. Vzhledem k jednomu z úkolů územního plánování na citlivé řešení protipovodňové ochrany toku Jizery lze předpokládat minimální ovlivnění v této oblasti, avšak ovlivnění hydrologie území a vodního prostředí bude dále odpovídat typu rekreačních zařízení, rozsahu zástavby a nárokům na zásobování pitnou vodou a odvodnění území atd. Příznivé vlivy lze očekávat v oblasti kulturních hodnot, další složky budou ovlivňovány zřejmě jak pozitivně, tak negativně. Půdní prostředí bude ovlivněno i negativně v důsledku nových záměrů, jejichž rozsah bude poté zrcadlit i míru ovlivnění. Střety s přírodními hodnotami území: Kromě ptačí oblasti lze identifikovat překryv se všemi sledovanými jevy, jako jedna z mála se oblast nedostává do překryvu s velkoplošným zvláště chráněným územím. V ROB se nachází: PP- přírodní park Maloskalsko (zásah téměř do ½ PP) PP Na Vápenici, PR Údolí Jizery u Semil a Bítouchova, PP Galerie EVL- PR/PP Údolí Jizery a Kamenice, v rámci něj i velká část NRBC Údolí Jizery a Kamenice, RBC Pod Mošnou CHOPAV Severočeská křída (pouze hraničí), místní zdroje pitné vody včetně OP, záplavové území Labe (soutok s Mumlavou) VPZ, VPR (zóna, rezervace) Železný Brod – Trávníky Bez NKP, přítomnost lokálních archeologických lokalit ROB5 Rozvojová oblast Jilemnice ROB naplňuje přechodovou funkci dvou regionů – Libereckého a Královéhradeckého kraje, kdy její část funkčně spáduje do města Vrchlabí. Cílený rozvoj oblasti ke snižování urbanizačního tlaku a celkového přetížení území v důsledku velkého kolísání přechodných obyvatel bude pozitivním dopadem, a to především z hlediska přírodních složek životního prostředí. Negativní dopady budou spojeny s umisťováním nových ekonomických aktivit a nárůstem bytových jednotek – vlivy budou mírou a charakterem odpovídat jejich rozsahu, formě, konkrétnímu účelu a způsobu řešení. Opětný důraz na citlivé řešení protipovodňové ochrany na toku Jizery bude pozitivním přínosem především pro hydrologii území – tedy vodní prostředí a návazně i půdní a další složky životního prostředí (viz.předešlé oblasti). Střety s přírodními hodnotami území: Kromě přírodního parku a ploch nerostných surovin lze identifikovat překryv se všemi sledovanými jevy. Z významnějších hodnot se dostává oblast do překryvu, ve své východní části, s KRNAP (III.zóna) i jeho OP, PO a EVL Krkonoše, po jižní hranici vede EVL – PR/PP Údolí Jizery a Kamenice Geopark. 78



Vyskytuje se zde: CHOPAV Krkonoše (hraniční část), místní zdroje pitné vody včetně OP, záplavové území Labe (v porovnání s ostatními ROB méně) MPZ Jilemnice Bez NKP, přítomnost lokálních archeologických lokalit SOUHRN – ROZVOJOVÉ OBLASTI: Při velké měřítku 1:100 000, typickém pro daný dokument ZÚR kraje, je patrné, že většina rozvojových oblastí, které pokrývají rozsáhlou plochu řešeného území, působí na jednotlivé složky životního prostředí nejednoznačně, často až protikladně. Ojedinělá je složka obyvatelstva, která byla vyhodnocena jako výrazně pozitivní (za výše specifikovaných podmínek). Důvodem nejednoznačnosti působení vlivů je malá podrobnost a detail specifikace rozvojových oblastí, kdy nelze identifikovat míru a způsob působení již ze samotné podstaty dokumentu, která je především strategickým územním dokumentem organizace území, a která především koordinuje směr rozvoje území kraje, jeho vnitřní, regionální i nadnárodní vazby. Všeobecně lze konstatovat, že negativně by neměly být ovlivněny kulturní složky oblastí z důvodu jednoznačného využití jejich potenciálu a tedy cílené ochrany a obnovy hodnot, u složek životního prostředí již toto působení za jednoznačné považovat nelze. Velmi pozitivním je důraz na citlivé řešení protipovodňové ochrany území, která by měla preferovat přírodě blízká řešení oproti technickým, tedy ponechání území pro rozliv a zadržování vody v území. Vnos nových ekonomických aktivit do území bude však představovat vždy potenciální negativní ovlvinění jedné či více složek životního prostředí, jejichž míru bude možné blíže hodnotit až při znalosti konkrétních záměrů v území. Dané hodnocení poukazuje především na rizika vzniku negativních vlivů na dané jevy v území, které se dostávají do střetu s rozvojovými oblasti. V těchto případech byl tedy hodnocen vliv jako pravděpodobně negativní a to dle četnosti a velikosti zasažených složek vzhledem k výskytu v celém území (tedy dle jedinečnosti a významnosti prvků) a zároveň i jako odraz porovnání jednotlivých os mezi sebou. Např. na ploše ROB6 se nenacházejí téměř žádné geologické jevy území oproti ROB1, ROB2 se vyznačuje velkým množstvím vysoce významných přírodních lokalit (EVL, zásah i do CHKO), proto je zde možnost negativního ovlivnění na složky přírodního charakteru vysoká. Hodnocení tedy odráží pravděpodobnost vzniku vlivu vzhledem ke střetu územních jevů území, z hlediska nastavené – navržené koncepce jsou již preventivně tyto vlivy minimalizovány navržených charakterem rozvoje.

A.5.2. ROZVOJOVÉ OSY (kapitola B.2, zásady Z3-Z6) Z hlediska možných dopadů navržených rozvojových os na životní prostředí je velmi důležitá příroda a krajina – hledisko fragmentace krajiny, změny a zásahu do krajinného rázu, změna měřítka a prostupnosti krajiny – migrace živočichů. V tomto ohledu je nutné zdůraznit, že téměř celé území kraje je definováno jako migračně významné území (viz. předchozí kapitola A.2). Konkrétní překryvy či střety území jsou blíže specifikovány v tabulkách a grafické části vlastních ZÚR LK, především v koordinačním výkrese. Rozvojové osy se v převážné míře vyskytují na území vymezených rozvojových oblastí. Stanovují upřesňování koridorů, především dopravního charakteru, které propojují jednotlivé rozvojové a specifické oblasti v rámci kraje, ale posilují i vazby mezikrajské a mezistátní. Charakter dopadů a všeobecné vyhodnocení pro jednotlivé složky životního prostředí Ovzduší – nové trasy přinesou do vymezeného území nové zdroje mobilního znečišťování. Naopak, podporu veřejné dopravy a návaznost dopravních tahů lze hodnotit jako mírně pozitivní, protože dojde ke zlepšení obslužnosti a uspokojení kapacitních nároků, jež jsou kladeny na dopravní komunikace. Zkvalitnění technického stavu tras a rozvoj dalších druhů ekologické dopravy, podle způsobu realizace nových tras, bude rovněž pozitivním přínosem pro kvalitu životního prostředí. Výše zatížení tras bude záviset na typu a účelu ekonomických aktivit, které budou součástí os, jejichž prioritou bude bezproblémová dostupnost a obslužnost sousedních ploch.

79



Nová využití a činnosti spojené s cestovním ruchem jsou rovněž nejednoznačná, mohou působit negativně, pokud povedou k přetížení území a poškození přírodních hodnot, pokud je však podmínkou rozvoje respektování a zachování hodnot území, lze rozvoj hodnotit jako pozitivní, přínosný pro celé území, včetně životního prostředí. Voda – protipovodňová ochrana může být, podle způsobu a charakteru provedení, pro životní prostředí pozitivní nebo negativní. Pozitivně bude působit vzhledem k obyvatelstvu a urbanizovanému prostoru, který je předmětem ochrany protipovodňových opatření. Negativním důsledkem rozvoje může být ovlivnění hydrologického režimu rozsáhlou výstavbou zpevněných ploch. Ve většině případů je však protipovodňová ochrana navrhována jako efektivní a citlivá k vodním tokům s upřednostněním ponechání území pro rozlivy a zadržování vody v krajině. Zásahy tohoto typu by měly přispět ke zlepšení hydrologických poměrů území i retence krajiny, zlepšení podmínek vodních, lužních a nivních ekosystémů. V rámci rozvoje os, obdobně jako oblastí, bude docházet i ke střetu nebo křížení s vodními, vodohospodářskými prvky v území (CHOPAV, křížení s vodními toky a jejich stanovenými záplavovými územími a aktivními zónami), jejich ovlivnění se bude odvíjet především od technického řešení, které může ovlivnit dané prostředí jak negativně, tak pozitivně – především v rámci realizace dopravních koridorů. Vzhledem k nastaveným zásadám a úkolům pro změny v území by k negativním vlivům mělo docházet pouze minimálně a lokálně, dále by tyto měly být minimalizovány příslušnými opatřeními pro minimalizaci vlivu. Půda – odstraněním starých ekologických zátěží může být půdní prostředí výrazně pozitivně ovlivněno. Výstavbou nových dopravních tras a koridorů, areálů ekonomických aktivit a cestovního ruchu však dojde k záboru nových ploch a novým rizikům negativního ovlivnění půdního prostředí. Velikost záborů ZPF nelze vzhledem k měřítku a charakteru ZÚR LK stanovit, v této fázi by to nebylo ani účelné, určité kvalifikované odhady byly provedeny v rámci odůvodnění návrhu ZÚR LK, kapitole E a to z hlediska koridorů a ploch. Příroda – míra a způsob ovlivnění přírodního prostředí se bude odvíjet od vedení dopravních tras, na které budou navazovat ekonomické aktivity. Pravděpodobná fragmentace krajiny, jež souvisí s výstavbou nových liniových koridorů, negativně ovlivní migraci a celistvost dotčených ekosystémů. (Vliv na migrační prostupnost krajiny je blíže popsán u vyhodnocení koridorů.) V současnosti nejsou však trasy ani ekonomické aktivity konkrétněji lokalizovány, a proto nelze posoudit, zda a do jaké míry budou chráněná území a další přírodní hodnoty ovlivněny. U jednotlivých os jsou zmíněny možné střety/překryvy s přírodními hodnotami území a v rámci dalších kapitol jsou podrobněji hodnoceny střety s koridory. Krajina – velmi příznivý potenciální vliv je možný při zdůraznění zachování krajinných hodnot, ozelenění měst, doprovodné zeleně, regulace urbanizace a zastavitelných ploch do volné krajiny a nevhodných exponovaných lokalit. Potenciálně negativním zásahem do krajiny však budou nové liniové koridory, které ji mohou nově fragmentovat a ohrozit tak krajinný ráz. Téměř celý kraj je kategorizován jako území migračně významné, proto je riziko negativního ovlivnění migrační prostupnosti zvýšeno, bude se však opět odvíjet od konkrétního trasování jednotlivých vedení infrastruktury. U většiny rozvojových os není specifikováno, kromě návaznosti, koordinace dopravních vazeb a rozvoje, téměř žádné konkrétnější budoucí využití nebo zaměření rozvoje oblasti, zde nelze vliv na životní prostředí téměř hodnotit, proto je zde ponecháno značení +/-. Kulturní a historické památky – kulturní, ani historické památky by neměly být výrazně narušeny nebo ohroženy, v případě, že budou stanovena adekvátní regulační opatření a pravidla využití území, jak je definováno v úkolech územního plánování. V rozvojových osách však není stanovena specifická ochrana památek. Hluk – akustická hladina tlaku bude navýšena v místech navýšení kapacit stávajících nebo v lokalitách nově vybudovaných dopravních tras. Pokud však dojde na některých trasách nebo v obytných územích ke snížení hlukového zatížení v důsledku nové organizace území, lze konstatovat, že daný záměr naplňující určitou rozvojovou oblast bude působit z hlediska hluku pozitivně.

80



Obyvatelstvo – obdobně jako u rozvojových oblastí, i návrh rozvojových os bude působit na obyvatelstvo výrazně pozitivně. Bude dosaženo zlepšení krajské integrity díky zpřístupnění hůře obslužných částí kraje, jejich propojením a posílením vazeb ve spádových územích. Vazby na ostatní regiony, kraje a sousední státy bude rovněž posílena, čímž bude podpořena i ekonomická základna kraje, s pravděpodobnou převahou cestovního ruchu. Výsledkem bude kromě zvýšení kvalitativní úrovně dopravní a technické infrastruktury i výhled nových pracovních příležitostí. Pokud nebudou trasy a ekonomické aktivity situovány do blízkosti obytných zón a vysoké dopravní zátěže a budou z těchto lokalit spíše odkloněny, dojde rovněž ke zlepšení kvality životního prostředí obytných a urbanizovaných území, a tedy i atributů veřejného zdraví dotčené populace. Mírný negativní vliv je u složky obyvatelstva důsledkem odklonu intenzit z přetížených lokalit do území zcela nových, kde dojde místně ke vzniku nových zdrojů nebo nárůstu zatížení území. Realizace protipovodňové ochrany přispěje k bezpečnosti a snížení ohrožení urbanizovaného prostředí, a tedy i obyvatelstva. Níže je uveden přehled ROB a jejich střetů s některými environmentálními a kulturními hodnotami, které mají územní průmět do území a na jehož základě lze tedy uvažovat o rizikovosti vzniku vlivu, případně jeho významnosti. Střety rozvojových os s vybranými sledovanými jevy v území, kde + značí zasažení jevu, - nikoli. Tabulka č. 35 Střety ROS s vybranými environmentálními a kulturními hodnotam Rozvojové osy ROS1 ROS2 ROS3 ROS4 ROS5 ROS6 ROS7 ROS8 ROS9 ROS10 ROS11 ROS12

Praha - hranice kraje - Turnov - Liberec Hrádek n.N. - hranice ČR Turnov - hranice kraje - Jičín - Hradec Králové Liberec - Jablonné v P. - Nový Bor - hranice kraje - Děčín - Ústí nad Labem Liberec - Jablonec n.N. - Tanvald Harrachov - hranice ČR Rumburk / Varnsdorf - hranice kraje - Nový Bor - Česká Lípa - Doksy Turnov – Železný Brod – Tanvald Horka u Staré Paky – Čistá u Horek Liberec – Frýdlant – Černousy – hranice ČR Zittau / Bogatynia – hranice ČR - Frýdlant – Nové Město p.S. - hranice ČR - Szklarska Poreba / Jelenia Góra Dubá - Doksy - Mimoň - Jablonné v P. / Stráž p.R. - Český Dub - Hodkovice n.M. Mimoň – Česká Lípa – Žandov – Děčín Jablonec n.N. – Železný Brod – Semily – Lomnice n.P / Jičín a Jilemnice / Horka u Staré Paky a Jilemnice / Vrchlabí

1 -

2 3 + -

4 5 6 7 8 9 + + + + + +

10 11 12 13 14 15 + + + + + -

+

-

-

-

-

+

+

+

+

+

+

+

+

-

-

+

+

-

+

+

+

+

+

+

+

+

-

+

+

-

+

+

+

-

+

+

+

+

+

+

+

-

+

-

-

+

+

+

-

+

+

+

+

+

+

+

-

+

-

-

+ + +

+ +

-

+ +

+ + +

+ + +

+ + +

+ + +

+ + +

+ + + +

+ + + +

+ + -

+ + + +

+ +

-

+

+

+

-

+

+

+

+

+

+

+

-

+

+

-

+ +

+ +

+

+

+ +

+ +

+ +

+ +

+ +

+ +

+ +

+

+ +

+ -

-


81



ROZVOJOVÉ OSY

Ovzduší

Klima

Voda

Půda


Příroda

Lesy

Krajina


Hluk

Obyvatelstvo

Tabulka č. 36 Vyhodnocení vlivů ROZVOJOVÝCH OS na stanovené složky životního prostředí

ROS 1 Praha - hranice kraje Turnov - Liberec - Hrádek n.N. hranice ČR

+/--

0/-

0/-

0/--

0

0/-

-

0/-

0

+/--

++/-

ROS 2 Turnov - hranice kraje Jičín - Hradec Králové

+/-

0

+/-

0/--

0

0/-

0/-

+/-

0/-

+/--

++/-

+/-

0

0/-

0/-

0

+/--

0/-

+/--

+/-

+/--

++/-

+/-

0

+/- -

0/-

0

+/-

-

+/-

+/-

+/-

++/-

ROS 5 Rumburk/Varnsdorf hranice kraje - Nový Bor - Česká Lípa - Doksy

+/-

0

+/-

0/-

0

0/-

-

+/-

+/-

+/-

++

ROS 6 Turnov - Železný Brod Tanvald - Harrachov

++/-

0

+/--

+/-

0

+/-- 0/-

+/--

+/-

++/-

++

ROS 7 Horka u Staré Paky Čistá u Horek

+/-

0

+/-

+/-

0

+/-

+/-

+/-

+/-

++

ROS 8 Liberec - Frýdlant Černousy - hranice ČR ROS 9 Zittau/Bogatynia - hranice ČR - Frýdlant - Nové Město p.S. hranice ČR - Sklarska Poreba/Jelenia Góra

+/-

0

++/-

+/-

0

+/-

0/-

++/-

+/-

+/-

++/-

+/-

0

+/-

+/-

0

+/-- 0/-

+/--

+/-

+/-

++

ROS10 Dubá - Doksy - Mimoň Jablonné v P./Stráž p.R. - Český Dub - Hodkovice n.M.

+/-

0

++/-

++/-

0

+/-- -

+/--

+/-

+/-

++

ROS 11 Mimoň - Česká Lípa Žandov - Děčín

+/-

0

++/-

+/-

0

+/-

0/-

+/-

+/-

+/-

++

+/-

0

++/-

+/-

0

+/-

0/-

+/-

+/-

+/-

++

ROS 3 Liberec - Jablonné v P.Nový Bor - hranice kraje - Děčín Ústí nad Labem ROS 4 Liberec - Jablonec n.N. Tanvald - Harrachov - hranice ČR

ROS 12 Jablonec n.N. - Železný Brod - Semily - Lomnice n.P./jičín a Jilemnice/Horka u Staré Paky a Jilemnice/Vrchlabí

0

Zdroj: [CityPlan]

Rozvojové osy jsou, obdobně jako rozvojové oblasti, rozděleny do několika úrovní – I. republikového (zásada Z3, ROS1), II.mezi-regionálního (zásada Z4, ROS2, ROS3), III.regionálního významu podporujícího propojení koridory s regionálními a mikroregionálními centry osídlení (zásada Z5, ROS4-ROS8) a IV. regionálního významu podporujícího propojení koridory s mikroregionálními a subregionálními centry osídlení (zásada Z6, ROS9-ROS12).

82



Z3 V rozvojové ose republikového významu v prostorových vazbách na významné dopravní koridory podporovat požadavky na změny v území, posilující význam propojení rozvojové oblasti Liberec s rozvojovou oblastí Praha a se sousedními státy (Německo / Polsko). ROS1 Praha - hranice kraje - Turnov - Liberec - Hrádek n.N. - hranice ČR Rozvojová osa v celém průběhu LK prochází územím obcí, zahrnutých do rozvojových oblastí ROB1 Liberec a ROB3 Turnov. V rámci řešeného území začíná osa na hranici kraje směrem na Prahu a končí na hranicích kraje – České republiky a SRN. Vzhledem k republikovému významu lze tedy předpokládat v návaznosti na okolní regiony a státy i přeshraniční ovlivnění – nikoli navrhovanými územními průměty, ale nutným řešením návazností sousedních regionů. V rámci osy dojde k územnímu upřesnění dopravních vazeb sloužících pro zlepšení propojení navazujících regionů, a to jak v oblasti silniční, tak železniční dopravy. V rámci implementace osy je počtáno i s vybudováním veřejného logistického centra. Tyto aktivity představují potenciálně vysoce negativní vlivy na životní prostředí – především na fragmentaci krajiny, zeleň, ekosystémy, výši emisního (vč.akustického) zatížení. Zkvalitnění veřejného dopravy a rozvoj cyklocyklistiky představují mírně negativní vlivy nebo dokonce pozitivní ovlivnění některých složek životního prostředí. U všech aktivit se míra ovlivnění bude odvíjet od trasování a umístění konkrétních záměrů a způsobu jejich provedení (technické řešení). Pozitivní dopady lze uvažovat pro složku obyvatelstva a v souvislosti s podporou veřejné a kombinované dopravy i pro emisní zátěž území (přesuny ze silniční na kombinovanou, železniční, využití stávajících tras a dopravních kapacit, podpora veřejné a cyklistické dopravy). Větší kvalita dopravní sítě a optimalizace tras může vést ke snížení emisní zátěže území, nové trasy a zkapacitnění sítí však povede místně k jejímu nárůstu. Vedení tras mimo intenzivně urbanizované území odlehčí emisní lokálně zátěži a zlepší tak životní prostředí v aglomeracích měst a tím i související atributy vedoucí ke zlepšení veřejného zdraví. Střety s přírodními hodnotami území: Osa není v překryvu pouze s ptačí oblastí a zvláště chráněnými územími (CHKO, ani maloplošné), s dalšími sledovanými jevy ano. Některé ze střetových environmentálních hodnot: Přírodní park Ještěd (severně hraničí, jižně jde přes část), celý RBC Boreček, EVL – PP Luční potok (v celé délce), V délce osy se nevyskytuje mnoho geologických jevů, pouze několik menších ložisek převážně písků - štěrkopísků, cihlářských surovin. CHOPAV Severočeská křída, záplavové území Jizery (jih), Lužické Nisy (severní část) Jižní část osy zasahuje do Geoparku MPZ Hodkovice nad Mohelkou, Liberec, Hrádek nad Nisou, Turnov, NKP hrad Grabštejn i s jeho OP, NKP zámek Sychrov s jeho OP, v blízkosti zámek Hrubý Rohozec Z4 Ve vymezených rozvojových osách nadmístního významu v prostorových vazbách na významné dopravní cesty podporovat požadavky na změny v území, posilující význam propojení rozvojové oblasti Liberec na rozvojové oblasti Hradec Králové / Pardubice a Ústí nad Labem. ZÚR LK vymezují rozvojové osy nadmístního významu v souvislosti s dopravním koridorem S5 a S11 dle PÚR ČR 2008. ROS2 Turnov - hranice kraje - Jičín - Hradec Králové Posílení meziregionálních vazeb je podmiňováno zohledněním požadavků udržitelného rozvoje se zvláštním zřetelem na specifické oblasti SOB7 a SOB8, kde je hlavním nositelem hodnot zvláštní ochrana přírody v podobě CHKO Český ráj.

83



Koordinování dopravních tras by mělo dle vize ZÚR LK zohledňovat přírodní hodnoty území, exponovanost významných přírodních a kulturních památek a hledat nejméně konfliktní řešení s ochranou přírody a krajiny jak v zastavěném, tak v nezastavěném území. Tato podmínka by měla zajistit minimální negativní vliv na krajinný ráz, předměty a území ochrany přírody – tedy na přírodní hodnoty území včetně kulturních. V rámci osy je navrhováno vymezení a ochrana koridoru R35, stabilizace železniční trasy celostátního významu, rozvoj cyklodopravy, zlepšení funkční a prostorové provázanosti ROB2 a ROB4 a zohlednění ekonomických vazeb s minimalizací negativních vlivů na přírodní, krajinné a kulturní hodnoty. Vzhledem k předpokládanému charakteru záměrů – především dopravní trasy, které budou realizovány v rámci implementace osy, však nelze jednoznačně možné negativní ovlivnění vyloučit i přes podmínky a kriteria zakotvené v ZÚR. Svým charakterem budou záměry zapříčiňovat určité typy a míru vlivů, které by však dodržením principů udržitelnosti i podmínek pro rozhodování v území, měly být minimální. Vymezení nových koridorů bude nově fragmentovat krajinu, ovlivňovat migrační trasy organismů, bude zabírat nové plochy ZPF, vnášet, snižovat nebo/i přesouvat stávající emisní (vč.akustické) a imisní zátěž území. Střety s přírodními hodnotami území: Osa není v překryvu s lokalitami NATURA2000 (poblíž EVL Podtrosecká údolí), přírodními parky a plochami nerostného bohatství kraje. Osa se dotýká např. CHKO Český ráj a dalších maloplošných zvláště chráněných území: PR Bažantník, PR Hruboskalsko. Celá osa se nachází na území Geoparku, okraj hraničí s OP NKP Trosky. ROS3 Liberec - Jablonné v P. - Nový Bor - hranice kraje - Děčín - Ústí nad Labem Osa propojuje ROB1 – ROB2 včetně kontaktu se specifickými oblastmi SOB2 Lužické hory a SOB3 Mimoňsko. Využívá převážně stávající trasy I/13 Liberec – Ústí nad Labem. Hlavními úkoly ROS je: silniční koridor I/13, kdy by se v návaznosti na stabilizovaný úsek Chrastava – Nový Bor měl upřesnit úsek Nový Bor – Děčín spolu s úpravami na I/9; upřesnění železniční trati Liberec – Bílý Kostel – Rynoltice; vytváření územních podmínek pro cyklodopravu. V rámci úprav stávajících tras by nemělo docházet k výraznému negativnímu ovlivnění. Naopak při upřesnění nebo vytváření nových územních průmětů do území však lze předpokládat negativní vlivy na jednotlivé složky životního prostředí odrážející opět rozsah záměru, jejich účel a charakter. Možné riziko ovlivnění v oblastech ochrany přírody a krajiny představuje křížení nebo průmět s jejími plochami nebo prvky (Lužické hory, prvky regionálního ÚSES). Vzhledem k vedení osy i mimo region, lze předpokládat i možné přeshraniční ovlivnění v podobě nutnosti koordinace navazujících úseků v kompetenci sousedních regionů. Střety s přírodními hodnotami území: Osa není v překryvu s ptačí oblastí a Geoparkem – významnější je vedení osy po okraji a částečně i po území CHKO Lužické hory a mezi hranicemi CHKO Lužické hory a CHKO České středohoří. Dále vede i po S-okraji přírodního parku Ještěd. Zasahuje do PR Velký Vápenný, PP Dutý Kámen, PR Klíč, NPP Panská Skála, EVL- PR Západní jeskyně, malá část EVL Horní Ploučnice, EVL Svitávka, EVL – PP Lemberk – zámek, EVL Kamenice, EVL Prácheň, EVL Klíč, zasahuje minimum geologicky významných jevů. Další jevy v ose: MPZ Jablonné v Podještědí, Kamenický Šenov, Nový Bor, VPZ Kryštofovo údolí, NKP zámek Lemberk, NKP Kostel sv. Vavřince a Zdislavy v Jablonném v Podještědí, krajinná památková zóna Lembersko

84



Z5 V dalších rozvojových osách nadmístního významu podporovat rozvoj hospodářských a sociálních aktivit k pro zajištění vyváženého využívání potenciálu kraje ve všech jeho částech. ROS4 Liberec - Jablonec n.N. - Tanvald - Harrachov - hranice ČR Osa spojuje ROB1 Liberec s SOB5 Jizerské hory, SOB6 Západní Krkonoše a Polsko. Tímto propojením je dán jednoznačně předpoklad možného přeshraničního ovlivnění, opět formou nutné koordinace navazujících úseků. Osa je vymezena z důvodu propojení zmíněných specifických oblastí a hlavního centra spádovosti regionu, a to formou bezpečného provedení dopravních tahů přes území s přírodními hodnotami, které musí být minimálně negativně ovlivněny. Zlepšení dopravní oblužnosti bude dáno stabilizací trasy I/10 Jablonec – Tanvald, zkvalitněním páteřní dopravní obslužnosti a veřejné dopravy, umožněním realizace projektu Regiotram NISA a optimalizací dopravy v klidu v reakci na vysoké zatížení území přechodnými uživateli území využívající místní potenciál přírodních hodnot transformovaných do ekonomické základny v podobě nabídek služeb cestovního ruchu a rekreace. V rámci spojení Liberec – Tanvald je navrženo i vytváření územních podmínek pro cyklodopravu. Dotčené území představuje obrovský přírodní potenciál, který bude všemi formami propojení ovlivněny. Zlepšení obslužnosti území přinese zvýšení atraktivity území i její dostupnost, což způsobí větší rizika pro přírodní složky území. Optimalizace tras společně se zaměřením na podporu veřejné dopravy by tato rizika měly na druhé straně snižovat. Stávající přetížení území bude touto osou jak optimalizováno, tak i navyšováno. Složka obyvatelstva bude opět zlepšením obslužnosti a zvýšením bezpečnosti pozitivně ovlivněna, stejně tak i výstabou nových cyklotras či cyklostezek, zvýšení atraktivity území s sebou však ponese i zvýšení zatížení území po všechny složky životního prostředí do území přímo jimi dotčených. Největší negativní ovlivnění v rámci osy představuje rozšíření páteřních komunikací, rozvoj sportovně rekreačních aktivit, příprava podmínek pro zlepšení prostupnosti silničních tahů území a vymezení územních podmínek pro cyklodopravu. Míra a charakter ovlivnění se bude opět odvíjet od kokrétního umístění, účelu, rozsahu a technického řešení. Střety s přírodními hodnotami území: Osa není v překryvu s přírodním parkem a Geoparkem – překryv z významné části s CHKO Jizerské hory a menší s KRNAP, dále s: PP Anenské údolí, EVL Krkonoše, malá část PO Krkonoše, několik RBC, část NRBC Jizerské louky, menší část CHOPAV Jizerské hory a Krkonoše, OP zdroje přír.vod Vratislavice. ROS5 Rumburk / Varnsdorf - hranice kraje - Nový Bor - Česká Lípa - Doksy Koridor propojuje ROB2 Česká Lípa s Mladou Boleslaví a SRN a umožňuje i kontakt se SOB2 Lužické hory, je založen na stávající trase I/9. Hlavní náplní osy je stabilizovat stávající silniční trasy I/9, I/13, železniční koridor Rumburk – Mladá Boleslav) a připravit územní podmínky pro rozvoj cyklodopravy s ohledem na rekreační potenciál propojovaných oblastí – Lužiské hory, Máchův kraj. K výraznějším zásahům do stávající struktury krajiny dojde novými průměty cyklodopravy, případně novými úseky sledující stávající trasy I/9 a I/13. Pokud bude propojení zachováno v rámci stávajících linií, nemělo by docházet k výraznějšímu ovlivnění fragmentace krajiny, migračních tras atd.. Skutečné dopady do zkoumaného území by neměly být zásadně negativní, avšak míra vlivů se bude opět odvíjet až od konkrétních záměrů. V tomto případě je možné uvažovat s převažujícími pozitivními vlivy na obyvatelstvo, míra negativního ovlivnění bude odpovídat nárůstu emisního zatížení zatraktivněním oblastí. Střety s přírodními hodnotami území: Osa není v překryvu s přírodním parkem a Geoparkem, z významnějších je v překryvu s CHKO Lužické hory i dalšími ZCHÚ:

85



PR Klíč, NPR ovozámecký rybník, ptačí oblastí Českodokeské pískovce a mokřady, EVL Klíč, EVL Jizerskohorské bučiny, křižuje malou část EVL Horní Ploučnice, EVL Červený rybník, EVL Zahrádky, EVL Jestřebsko – Dokesko, RBC Velký Buk, Klíč, Novozámecký rybník, Konvalinkový vršek, Žižkův vrch – Bažantnice, Skalní město, menší část se nachází na CHOPAV Severočeská křída, MPZ Nový Bor, MPZ Česká Lípa, KPZ Zahrádecko, záplavové území Ohře (tok Šporka, Robečský potok, Ploučnice). ROS6 Turnov – Železný Brod – Tanvald – Harrachov Osa propojuje ROB3, ROB4 a ROB1 podle stávajícího koridoru silničního a železničního propojení Trunov – Tanvald a umožňuje tak přístup i do SOB5 Jizerské hory a SOB6 Západní Krkonoše, zároveň protíná specifickou oblast Český ráj. Cestovní ruch – specifické zatížení propojených oblastí klade potřeby na danou osu ve smyslu zajištění dostatečných kapacit pro uživatele a návštěvníky území, a to jak v oblasti samotných dopravních sítí, tak i dopravy v klidu. Aktivity a stavby, které vyvolají zohlednění ekonomických vazeb, jsou podmíněny minimalizací negativních vlivů na přírodní a krajinné hodnoty území včetně řešení protipovodňové ochrany a regulace na Jizeře a jejích přítocích. Všechny aktivity vyvolají dle konkrétního řešení určité negativné vlivy na všechny dotčené složky životního prostředí. Všeobecně bude zajištění dostatečných kapacit představovat pozitivní vliv na obyvatelstvo a částečně i na další složky životního prostředí, a to v důsledku zvýšení bezpečnosti a technickým zajištěním např. ploch dopravy v klidu. Tyto úpravy budou však indukovat zvýšení atraktivity území, a tedy i jejího zatížení. Protipovodňová ochrana přinese pozitivní vliv především pro obyvatele území a dle technického řešení případně i pro další složky životního prostředí (biotechnická nebo přírodě blízké úpravy – rozliv, zadržování vody v území apod.). Největší riziko představuje osa pro přírodní hodnoty území, protože jimi prochází nebo se jich dotýká – teda míra a charakter skutečného ovlivnění bude odrážet i umístění záměrů, jejich rozsah a technické řešení. Střety s přírodními hodnotami území: Osa není v překryvu s ptačí oblastí, ale dotýká se všech ostatních sledovaných jevů v území, mezi zásadní patří CHKO Český ráj a KRNAP. Další environmentální hodnoty v ose: PP Na Vápenici, PR Bučiny u Rakous, PR Na hranicích, PR Klokočské skály NRBC Údolí Jizery a Kamenice, RBC Muchov, RBC Suché skály, Kalich, Klokočské skály okraj přírodního parku PP Maloskalsko EVL – CHKO Průlom Jizery u Rakous záplavové území Labe (tok Kamenice, Jizera) CHOPAV Severočeská křída, okraj CHOPAV Jizerské hory několik ložisek – břidlice, dolomit, písek Geopark Český ráj NKP zámek Hrubý Rohozec, Dlaskův statek v Dolánkách u Turnova

86



ROS7 Horka u Staré Paky – Čistá u Horek Průchod osy územím je minimální při hranici kraje u obce Čistá u Horek – směr propojení k ROS12 k Jilemnici. Osa má splňovat napojení na SOB6 Západní Krkonoše a Vrchlabí na Prahu. V případě nové výstavby dopravních koridorů budou vlivy odpovídat opět jejich rozsahu a charakteru. Pro ZÚR LK v rámci kraje nelze významný vliv předpokládat kvůli malému území vymezenému po průchod ROS7; v případě nových tras bude však vliv lokálně odpovídat technickému řešení a rozsahu stavby. Střety s přírodními hodnotami území: Osa je v překryvu s VKP registrovanými, i ze zákona, Geoparkem a archeologickými lokalitami (jádro vsi Čistá u Horek), s ostatními jevy nikoli – a to především kvůli vedení a rozsahu osy na území kraje. ROS8 Liberec – Frýdlant – Černousy – hranice ČR Osa slouží k propojení ROB1 Liberec se SOB4 Frýdlantsko a dále směřuje do Polska, základem spojení je stávající silniční trasa I/13 a železniční spojení Praha – Frýdlant – hranice ČR (mezinárodní kombinovaná doprava), osa se dotýká i SOB5 Jizerské hory. Vzhledem k propojení oblasti Frýdlantska s navazujícími regiony lze identifikovat i přeshraniční ovlivnění polské strany. Osa má zásadní význam pro oživení ekonomiky Frýdlantska, které má být dosaženo zlepšením dopravní dostupnosti centra Frýdlant s českým i polským regionem. Negativní vlivy mohou být dle konkrétních projektů spojeny s vytvořením územních podmínek pro zmíněné zlepšení dostupnosti Frýdlant, dále s upřesněním koridoru I/13 (Liberec – Habartice), železničního koridoru Praha – Frýdlant – hranice ČR a s rozvojem cyklodopravy. Vlivy budou odpovídat charakteru, rozsahu a technickému řešení záměru. Mírnější než standardně by bylo možné predikovat dopady na přírodní a kulturní hodnoty, jejichž ochrana je předmětem plnění vlastní osy, jednoznačné stanovení vlivů bude však možné až při hodnocení konkrétních záměrů. Pozitivním přínosem a dopadem do rozvojové osy je sledování minimalizace negativních vlivů rozvoje na přírodní a krajinné hodnoty a efektivní a citlivý přístup k řešení protipovodňové ochrany a regulace vodního toku Smědá a jejích přítocích, včetně zabraňování zvyšování povrchového odtoku. Střety s přírodními hodnotami území: Osa není v překryvu s lokalitami NATURA2000, přírodním parkem a Geoparkem, zásadnější překryv lze sledovat s CHKO Jizerské hory – osa vede po části východní hranici CHKO. Další environmentální hodnoty v ose: PR Křížový vrch NRBC Poustecká obora, RBC Bulovka Několik geologických jevů (ložiska – psamity aj.) CHOPAV Jizerské hory záplavové území Labe (tok Smědá, Řasnice, Jeřice, Oleška) MPZ Frýdlant, NKP zámek Frýdlant

87



Z6 Zlepšovat dostupnost a atraktivitu okrajových částí kraje pro snižování ekonomických a sociálních rozdílů uvnitř kraje a z hlediska udržení a posílení integrity kraje. ROS9 Zittau / Bogatynia – hranice ČR - Frýdlant – Nové Město p.S. - hranice ČR - Szklarska Poreba / Jelenia Góra Rozvojová osa je viditelným pojítkem pro zlepšení mezistátní spolupráce a rozvoje přes frýdlantský výběžek – jak pro dopravní, technickou infrastrukturu (II/291), tak i mezistátní vztahy. Dopady na jednotlivé složky životního prostředí budou opět odpovídat charakteru konkrétních záměrů – v území s mnoha přírodními i kulturními hodnotami lze předpokládat riziko možného negativního ovlivnění, a to i v důsledku návaznosti na CHKO Jizerské hory, kterého se přímo dotýká. Střety s přírodními hodnotami území: Osa není v překryvu s ptačí oblastí a Geoparkem, s ostatními sledovanými jevy ano, částí vede po okraji CHKO Jizerské hory. Další environmentální hodnoty v ose: EVL – PR Smědá RBC Hřebenáč, okraj NRBC Poustecká obora, přírodní park Peklo okraj CHOPAV Jizerské hory, ochr.pásmo přír.léč.zdrojů Lázně Libverda OP NKP zámek Frýdlant, MPZ Frýdlant ROS10 Dubá - Doksy - Mimoň - Jablonné v P. / Stráž p.R. - Český Dub - Hodkovice n.M. Koridor propojující specifickou oblast SOB3 Mimoňsko, SOB1 Jihozápadní Českolipsko s rozvojovými osami republikového významu ROS1, ROS3 a ROS5. Hlavním účelem osy je posílit podprůměrnou oblast z hlediska udržitelného rozvoje pomocí zlepšení dopravní obslužnosti, veřejné dopravy a vazby na Liberec, zvýšit i atraktivitu pro nové investory a připravit tak podmínky pro vstup nových investorů do území s respektováním lokalit Natura 2000 v rámci osy a propojených oblastí. Tyto aktivity směřující k posílení postavení oblasti povedou k ovlivnění složek životního prostředí, vzhledem k menšímu zatížení území by nemělo docházet k nadlimitnímu ohrožení oblasti dopravní zátěží. Dopady na kvalitní životní prostředí, především přírodní a kulturní hodnoty, se budou odvíjet od konkrétních záměrů a jejich řešení. Více negativních dopadů lze očekávat v oblasti záborů půdy potřebných k rozvoji nových investic, pokud tyto zábory budou nárokovány. Pozitivním přínosem pro životní prostředí bude řešení problematiky a ekologických zátěží území způsobených především těžbou a působením vojsk v daném území. Střety s přírodními hodnotami území: Osa není v překryvu s přírodním parkem a Geoparkem, ale překryvá se s EVL Jestřebsko Dokesko, PO Českolipsko – Dokeské pískovce, významněji kříží i rozsáhlé území CHLÚ Stráž pod Ralskem, Hamr pod Ralskem. Další environmentální hodnoty v ose: CHKO Kokořínsko, okraj CHKO Lužické hory NPP Čertova zeď, okraj PR Hradčanské rybníky, křížení s NPR Břehyně-Pecopala, NPP Swamp EVL Horní Ploučnice, dotyk s EVL Český Dub, EVL Doksy- zámek RBC Tlustec, Chrastenský vrch, Čertova zeď, Mimoň, NRBC Břehyně-Pecopala Okraj PP Ještěd Několik geologických jevů (ložiska – písky, štěrkopísky aj.) záplavové území Ohře (tok Panenský potok, Ploučnice, Ještědský potok, Liběchovka 88



CHOPAV Severočeská křída – celá osa Okrajově (začátek osy) MPZ Jablonné v Podještědí, Český Dub, Hodkovice nad Mohelkou, Dubá NKP Kostel sv. Vavřince a Zdislavy v Jablonném v Podještědí (začátek osy) ROS11 Mimoň – Česká Lípa – Žandov – Děčín Koridor připojující specifické oblasti SOB1 Jihozápadní Českolipsko a SOB3 Mimoňsko k vybavenosti rozvojové oblasti ROB2 Česká Lípa. Rozvojová osa sleduje koridory silnic II/268, II/262 a železniční trati Liberec - Mimoň - Česká Lípa - Děčín. Aktivitami s potenciálními negativními dopady jsou pro tuto osu dopravní koridory (silniční, železniční i cyklodopravy), které zapříčiní v území změny v životním prostředí dle konkrétních navržených řešení a jejich rozsahu. Vzhledem k předpokládané optimalizaci trasy a úprav nepředpokládáme výrazné negativní ovlivnění složek životního prostředí, podmínkou je však zamezení negativních dopadů do území se statutem zvláštní ochrany přírody (lokality soustavy NATURA 200). Vysoce pozitivními dopady do území bude realizace opatření vedoucích k ochraně vodního toku Ploučnice, jeho přítoků, mokřadů a údolních niv. Střety s přírodními hodnotami území: Osa není v překryvu s přírodním parkem, ptačí oblastí a Geoparkem, ale překryvá se s CHKO České středohoří a významně i lokalitami NATURA 2000 (téměř po celé délce trasy vede v blízkosti EVL Horní-Dolní Ploučnice). Další environmentální hodnoty v ose: žádná N-R biocentra v trase ani maloplošná EVL Horní Ploučnice , Dolní Ploučnice záplavové území Ohře (tok Ploučnice, Svitávka, Šporka) převážná část v CHOPAV Severočeská křída MPZ Česká Lípa, Zákupy NKP Zámek Zákupy, Hospodářský dvůr zámku v Zákupech ROS12 Jablonec n.N. – Železný Brod – Semily – Lomnice n.P / Jičín a Jilemnice / Horka u Staré Paky a Jilemnice / Vrchlabí Osa propojující rozvojové oblasti ROB4 Semily - Železný Brod a ROB5 Jilemnice s ROB1 Liberec a s rozvojovými osami republikového významu ROS6 a ROS7. Řešení optimalizace podmínek zpřístupnění ROB1, územních podmínek pro zlepšení funkční a prostorové provázanosti ROS12 se SOB6, rozvoj cyklodopravy a částečně i rozvoj veřejné dopravy může představovat riziko negativních dopadů na jednotlivé složky životního prostředí. Na druhé straně budou tyto aktivity představovat i možné zlepšení některých složek životního prostředí, díky zvýšení plynulosti provozu, bezpečnosti, provázanosti, zvýšení podílu veřejné dopravy nad osobní, zvýšení příležitosti cyklodopravy pro občasnou, ale i každodenní rekreaci apod. Jednoznačně pozitivní na hydrologii území a vodní ekosystémy bude mít citlivé a efektivní řešení protipovodňové ochrany na toku Jizery. Střety s přírodními hodnotami území: Osa se překrývá se všemi sledovanými přírodními a kulturními hodnotami, mezi zásadní patří EVL a PO Krkonoše (vedení po okraji), v blízkosti se nachází i CHKO Český ráj (od nejbližšího bodu cca 0,5km), celá osa je vedena v rámci Geoparku Český ráj. Další environmentální hodnoty v ose: PR Údolí Jizery u Semil a Bítouchova, PP Galerie EVL Krkonoše, EVL Údolí Jizery a Kamenice

89



PP (přírodní park) Maloskalsko NRBC Údolí Jizery a Kamenice, RBC Pod Mošnou, Bezděčín, Bradlec, Víchová, Výsplachy V blízkosti několik ložisek, nejvýznamnější Syřenov (černé uhlí), Chuchelna (stavební kámen) Menší zásah CHOPAV Severočeská křída, okraj CHOPAV Krkonoše záplavové území Labe (tok Desná, Žernovník, Jizera, Jizerka) VPR Železný Brod – Trávníky, Lomnice nad Popelkou – Karlov, MPZ Jablonec nad Nisou, Lomnice nad Popelkou, bez NKP SOUHRN ROZVOJOVÉ OSY K negativnímu ovlivnění dojde především v rámci složky půda a krajina, dále voda, ovzduší, hluk a příroda. Dopady vyplývají převážně z možného rizika negativních vlivů v důsledku střetů s chráněnými prvky životního prostředí s osami, ve kterých vedou nebo budou navrhovány převážně dopravní koridory. Pozitivní ovlivnění lze jednoznačně konstatovat u některých vodních toků, na jejichž ochranu je kladen primární důraz – řešení jejich protipovodňové ochrany efektivním a citlivým způsobem s upřednostněním přírodě blízkých opatření, ponechání území pro rozliv a zadržování vody v krajině, přímá ochrana mokřadů a údolních niv. Rozhodující pro míru ovlivnění bude technické řešení a rozsah záměrů. Složka veřejného zdraví, tj. obyvatelstva, bude ovlivněna převážně pozitivně, a to díky odklonu emisního a imisního zatížení z aglomerací, a tedy i ke zlepšováním životního prostředí obytného prostředí, dále se předpokládá, že optimalizací a úpravou dopravních tras dojde ke zvýšení bezpečnosti na všech dopravních trasách. Rozvoj cyklodopravy v celém kraji bude pozitivní z pohledu prostupnosti území, zvýšení možnosti individuální sezónní i každodenní rekreace a začlenění cyklodopravy i do spektra možností pro každodenní dojížďku. Mírně negativní ve srovnání s předpokládanými pozitivními dopady bude navýšení emisní a imisní zátěže do nových území v důsledku nové výstavby dopravních tras, optimalizace tras pro zvýšení kapacity a zlepšení dostupnosti vybraných oblastí. V rámci kulturních hodnot území lze předpokládat převažující pozitivní ovlivnění a to v důsledku zpřístupnění a využívání jejich potenciálu pro rozvoj území, tedy směřování k jejich zachování a obnově. Posouzení dopadů rozvojových os je založeno na pravděpodobnostním odborném odhadu z širšího nadhledu k možnému plnění úkolů územního plánování ve vymezených osách.

A.5.3. SPECIFICKÉ OBLASTI (kapitola C., zásady Z7-Z15) Hodnocení specifických oblastí je provedeno podle struktury a pořadí Návrhu ZÚR LK (není proto zachována posloupnost 1 – 8). Specifické oblasti byly vymezeny z důvodu podrůměrnosti některého z pilířů udržitelného rozvoje území, a proto by mělo hodnocení URÚ prokázat jejich jednoznačný pozitivní přínos pro udržitelnost celého kraje. Obdobně jako předchozí návrhy, i pro specifické oblasti, je vytvořen tabulkový přehled střetů se sledovanými jevy v území, které vyplývají z grafické části ZÚR LK, především koordinačního výkresu. Obdobně jako rozvojové oblasti a osy, i specifické oblasti jsou členěny do podskupin dle jejich významu a to na republikového/mezinárodního (SOB5, SOB6), nadmístního (SOB3, SOB4) a ostatní nadmístního významu (SOB1, SOB2). Charakter dopadů a všeobecné hodnocení specifických oblastí Ovzduší – rozvoj ekonomických aktivit různých odvětví, ale i ploch pro bydlení může způsobit navýšení dopravy a dalších, především malých, zdrojů znečišťování. Do nových oblastí se rozšíří i mobilní zdroje znečišťování zlepšením dostupnosti a obslužnosti vymezených území. Naopak regulace aktivit, jak je definována ve specifických oblastech, by se měla ubírat k udržitelnému rozvoji území, kdy by mělo být dosaženo ekonomického rozvoje bez zhoršení kvality životního prostředí, ale měla by být upřednostňována jeho ochrana a zlepšování.

90



V některých specifických oblastech je dále navrhována podpora systému veřejné dopravy nebo přímo ekologické dopravy, která by mohla potenciálně působit pozitivně oproti trendu růstu počtu osobních automobilů a tedy přispět ke zlepšení kvality ovzduší. Voda – hospodářský rozvoj vyvolá pravděpodobně nové potřeby a nároky na odběry a čištění vod. Míra, účel odběrů a likvidace odpadních vod se budou odvíjet od konkrétních záměrů a jejich provedení v konkrétních lokalitách a podmínkách. Nově zastavěné plochy budou ovlivňovat hydrologický režim území do takové míry, do jaké bude řešeno odvedení nebo zachycování dešťových vod v území. Nová řešení s sebou mohou přinést pozitivní i negativní dopady na kvalitu i kvantitu vodního prostředí. Vodního prostředí se přímo dotýkají navrhovaná řešení protipovodňové ochrany, které mohou významně ovlivnit vodní ekosystémy, a to jak pozitivním směrem, v případě vhodných doprovodných revitalizací a vymezení území přirozených rozlivných ploch, nebo směrem negativním výstavbou naddimenzovaných hrází nebo technických opatření, jež změní základní ekologické charakteristiky vodních ekosystémů. Rozsáhlý vliv budou mít rovněž lokality určené pro akumulaci povrchových vod, jež jsou zde vymezeny. Zda bude tento vliv pozitivní nebo negativní, bude záležet na způsobu a podmínkách ochrany územní rezervy. Velmi pozitivním jsou navrhované revitalizace a odstraňování starých ekologických zátěží, které s sebou přinesou zlepšení podmínek a prostředí pro vodní ekosystémy, ale i pro kvalitu podzemních a povrchových vod. Ke zlepšení kvality vod by měla rovněž přispět preference ekologických forem hospodaření a péče o krajinu, která je doporučována ve všech specifických oblastech. Ochrana zdrojů podzemních vod je rovněž výrazně pozitivním úkolem územního plánování, jež je součástí specifické oblasti Západní Českolipsko. Půda – k pozitivnímu ovlivnění může dojít v rámci znovuvyužití lokalit brownfields, které mohou být v současnosti kontaminované ve smyslu vodního a půdního prostředí. V rámci nového využití by tak došlo k odstranění staré ekologické zátěže a zlepšení kvality životního prostředí. Naopak, v důsledku upřesňování umístění ekonomických aktivit a strategických zón může dojít k záboru nových, volných ploch, a tím často i kvalitní půdy. Masivní výstavbou podél dopravních koridorů se posílí fragmentace a neprostupnost krajiny, stejně tak může dojít k nevratným změnám v krajinném rázu a struktuře osídlení; obdobný dopad nemusejí mít pouze ryze ekonomicky směřované aktivity, ale také stále silný urbanizační tlak na území. Ve specifických oblastech je však kladen důraz na rozvoj udržitelným směrem a nutnost regulace zastavitelných ploch a umisťování ekonomických aktivit s minimálními dopady na životní prostředí. V mnoha případech je přímo řešeno odstraňování starých ekologických zátěží, především pak ve specifické oblasti Mimoňsko. Příroda – v případech střetu s územími ochrany přírody a krajiny lze uvažovat o potenciálních dopadech na předměty jejich ochrany. V rámci specifických oblastí je však rozvoj ekonomických aktivit definován jako takový rozvoj, který plně respektuje tato území, ale i ostatní přírodní, kulturní a krajinné hodnoty regionu. Pozitivním přínosem je dále zdůraznění ochrany, podmínek pro optimální využití území a přehodnocení záměrů, především v oblasti cestovního ruchu, s ohledem na zájmy ochrany přírody a krajiny. Ve specifické oblasti Český ráj – sever je pozitivním úkole územního plánování, který reguluje rozvoj ekonomických aktivit a cestovního ruchu ve zvláště chráněných územích s kumulací kulturních a přírodních památek s ohledem na udržitelný rozvoj území. Krajina – obdobně jako u složky příroda, i krajina je ve specifických oblastech definována jako neopominutelná hodnota, již je třeba chránit a respektovat při všech typech rozvoje, se specifickým zaměřením na cestovní ruch a rozvoj dopravní i technické infrastruktury. Dílčími úkoly územního plánování je stanoveno zajištění údržby krajiny, hledisko udržitelného rozvoje včetně ochrany přírody a krajiny. Kulturní a historické památky – téměř ve všech specifických oblastech je stanovena nutnost zvláštní péče o oblasti a soubory dochované lidové architektury. Pozitivním přínosem je i rozvoj cestovního ruchu se zvláštním důrazem na oblasti kulturního významu, jež mohou doznat díky podpoře zlepšení technického stavu, péče i další ochrany.

91



Hluk – ekonomické aktivity a hospodářský rozvoj území vyvolává nové zdroje akustického tlaku. Jejich velikost a lokalizace bude zajišťovat dostupnost a obslužnost specifických oblastí, a proto bude tímto směrem pravděpodobně zasahovat a ovlivňovat i specifické oblasti. Pozitivním přístupem je definované upřednostňování veřejné a ekologické dopravy a řešení optimálního umisťování dopravních koridorů, jež jsou nejčastějšími zdroji hlukového zatížení území. Jeho výše se bude odvíjet od kapacitního zatížení a případné kumulace s ostatními zdroji hluku v dotčených lokalitách. Obyvatelstvo – specifické oblasti jsou často vymezené nedostatečnou ekonomicko-sociální vyvážeností, a proto lze konstatovat, že obyvatelstvo bude v každé oblasti ovlivněno výrazně pozitivně. Zásady definují rozvoj, který směřuje k hospodářskému rozvoji nabízejícímu nové pracovní příležitosti, ale i nové obytné plochy, s to s minimálními dopady na životní prostředí, případně jeho zlepšením díky revitalizaci, odstraňování ekologických zátěží, řešení protipovodňové ochrany nebo zajištění územních podmínek pro zlepšení dopravní dostupnosti a bezpečnosti, technické a občanské vybavenosti. Mírně negativně může působit navýšení zdrojů znečišťování v důsledku nových ekonomických aktivit, rozvoje cestovního ruchu nebo dopravních koridorů, které mohou zapříčinit zhoršení kvality obytného prostředí (ovzduší, hluk). ZÚR LK jsou však koncipovány s ohledem na řešení těchto faktorů minimalizací negativních vlivů na životní prostředí a regulací rozvoje s ohledem na udržitelnost území, a proto je toto negativum v daném měřítku mírné a složka obyvatelstvo je hodnocena jako s výrazně pozitivním dopadem. Níže je uveden přehled ROB a jejich střetů s některými environmentálními a kulturními hodnotami, které mají územní průmět do území a na jehož základě lze tedy uvažovat o rizikovosti vzniku vlivu, případně jeho významnosti. Střety rozvojových os s vybranými sledovanými jevy v území, kde + značí zasažení jevu, - nikoli. Tabulka č. 37 Střety SOB s vybranými environmentálními a kulturními hodnotami SOB1 SOB2 SOB3 SOB4 SOB5 SOB6 SOB7 SOB8

Specifické oblasti Specifická oblast Jihozápadní Českolipsko Specifická oblast Lužické hory Specifická oblast Mimoňsko Specifická oblast Frýdlantsko Specifická oblast Jizerské hory Specifická oblast Západní Krkonoše Specifická oblast Český ráj jih Specifická oblast Český ráj sever

1 + + + + + + + +

2 + + + + + + + +

3 + + + + + -

4 + +

5 + + + + + + +

6 + + + + + + + +

7 + + + + + + -

8 + + + + + + + +

9 + + + + + + + +

10 + + + + + + + +

11 + + + + + + + +

12 + + +

13 + + + + + + + +

14 15 + + + -


92



Obyvatelstvo

Hluk


Krajina

Lesy

Příroda


Půda

Voda

SPECIFICKÉ OBLASTI

Klima

Ovzduší

Tabulka č. 38 Vyhodnocení vlivů SPECIFICKÝCH OBLASTÍ na stanovené složky ŽP

specifické oblasti republikového/mezinárodního významu SOB5 Jizerské hory

++/-

SOB6 Západní Krkonoše

+/-

0

++/- ++/-

0/+ ++/-

+/--

0/-

++/-

-/0

++/-

++

+/-

++

0/-

++/-

-/0

++/-

+/-

+/-

++

specifické oblasti nadmístního významu SOB3 Mimoňsko

+/-

0

++/-

+/--

-

+/-

-/0

++/-

+/-

+/-

++

SOB4 Frýdlantsko

++/-

0

++/--

+/-

-

+/-

0/-

+/-

+/-

+/-

++

další specifické oblasti nadmístního významu SOB1 Jihozápadní Českolipsko

++/-

0

++/- ++/-

0/-

++/-

0/-

++/-

++

+/-

++

SOB2 Lužické hory

+/-

0

+/-

++/-

0/-

++/-

0/-

++/-

++

+/-

++

SOB7 Český ráj - jih

++/-

0

++/-

+/-

0

++/0

0/-

++/0

++

+/-

++

SOB8 Český ráj - sever

+/-

0

+/-

+/-

0/-

++/0

0/-

++/0

++/0

+/-

++

Zdroj: [CityPlan]

SOB5 Specifická oblast Jizerské hory (část specifické oblasti SOB7 Krkonoše - Jizerské hory dle PÚR ČR 2008) Z7 Vytvářet územně technické podmínky pro dosažení vyváženosti zájmů ochrany přírody a krajiny se zájmy cestovního ruchu a ostatních sociálně ekonomických aktivit v území CHKO Jizerské hory. SOB leží přímo v CHKO Jizerské hory, a proto budou všechny aktivity podléhat podmínkám využití území chráněného území – funkčního i prostorového. Potenciální negativní ovlivnění některých složek životního prostředí budou představovat nové záměry a ekonomický rozvoj v území a nové dopravní trasy (včetně multifunkčního turistického koridoru) sloužící pro zlepšení dostupnosti území. Účelem vymezení oblasti je však pečlivé prověřování nových záměrů a zároveň snižování již v současnosti velkého zatížení území cestovním ruchem. Vlivy nového rozvoje lze tedy označit jako mírné, a to vzhledem k dalším úkolům územního plánování specifikovaných v ZÚR, které podmiňují nový rozvoj s ohledem na zachování přírodních i kulturních hodnot území – krajinných dominant a horizontů, kulturních památek atd.. V dané oblasti by poté měla být preferována ekologická doprava a šetrné formy cestovního ruchu. Výrazně pozitivním vlivem bude zajištění vhodné protipovodňové a protierozní ochrany a územní zajištění ochrany zdrojů pitné vody. Střety s přírodními hodnotami území: Překryv se všemi sledovanými prvky kromě přírodního parku a Geoparku, zásadní je z pohledu rozlohy překryv s CHKO Jizerské hory, s PO Jizerské hory a EVL Jizerskohorské bučiny. EVL – s ochranným statutem: CHKO Jizerskohorské bučiny CHKO Bukovec NP Krkonoše CHKO Rašeliniště Jizery CHKO Smědava CHKO Rašeliniště Jizerky CHKO Bílá Desná - kanál protržené přehrady CHKO Jizerské smrčiny

93



PO Jizerské hory, PO Krkonoše Maloplošné ZCHÚ: PP Tichá říčka PR Jedlový důl PR Bukovec PR Klikvová louka PR Nová louka NPR Rašeliniště Jizerky PP Pod Dračí skálou PP Fojtecký mokřad PR Černá hora PR Rybí loučky PR Černá jezírka NPR Jizerskohorské bučiny ÚSES NC83 Jizerské louky NC84 Jizerskohorské bučiny RC05 Nad Betlémem RC07 Černá hora RC10 Dlouhý kopec RC1266 Cikaňák RC1265 Jedlový důl RC1267 Lukášov, Harcovské bučiny RC1264 Mariánská hora RC1667 Milíř Kulturní hodnoty: VPR Kořenov- Jizerka SOB6 Specifická oblast Západní Krkonoše (část specifické oblasti SOB7 Krkonoše - Jizerské hory dle PÚR ČR 2008) Z8 Vytvářet územně technické podmínky pro dosažení vyváženosti zájmů ochrany přírody a krajiny se zájmy cestovního ruchu a ostatních sociálně ekonomických aktivit v území KRNAP. Celá oblast se vyznačuje vysoce nadprůměrnými přírodními hodnotami, pro jejichž ochranu a vyvážený rozvoj je navržena daná specifická oblast. V rámci oblasti by měl být rozvoj razantně regulován tak, aby přispěl k vyváženosti trvale bydlících obyvatel a uživatelů území, kteří v současnosti převažují a zatěžují území a aby přispěl k vývoji způsobem neohrožujícím přírodní, krajinné i kulturní hodnoty území. Přímo je vyloučeno vymezování nových ploch sloužících pro nové arály sjezdového lyžování. Celkově je rozvoj oblasti podmíněn ochranou přírodních hodnot území. Specifická oblast by měla představovat jednoznačné zlepšení udržitelnosti oblasti. Z hlediska životního prostředí by měl být nový rozvoj regulován a preferována diverzifikace a celoroční rekreace před novou výstavbou. Změny a nové záměry i tak do území přinesou nové podněty, které budou zasahovat do složek životního prostředí. Vzhledem k účelu této zásady, podmínkám pro územní plánování a vlastní lokalizace, z níž vyplývají další omezení, lze tyto potenciální vlivy označit jako mírné až zanedbatelné. Výrazně pozitivními vlivy bude opět řešení protierozních opatření a zamezení zvyšování povrchového odtoku. Lokality akumulace povrchových vod nepředstavují jako územní rezervy závažné dopady do území, z hlediska vlivů lze konstatovat, že spíše konzervují současný stav území. Střety s přírodními hodnotami území: Překryv se všemi sledovanými jevy kromě přírodního parku, téměř celé území je situování v KRNAP, PO a EVL Krkonoše, CHKO Jizerské hory (okrajově). 94



Maloplošné ZCHÚ: PP Nístějka PP Anenské údolí ÚSES RC384 Prameny Labe RC1661 Zabyly RC1658 Zadní Blansko RC1222 Rezek RC1221 Hradsko RC1220 Řečiště Jizerky RC1659 Víchová RC1661 Zabyly VPR (vesnická památková rezervace) Horní Štěpanice SOB3 Specifická oblast Mimoňsko Z9 Vytvářet územně technické podmínky pro sociální a hospodářský rozvoj území při využití potenciálu jeho hodnot a zdrojů - odstraňování starých ekologických zátěží a nové využití území bývalého VVP Ralsko. Mimoňsko je velmi unikátní oblast se specifickou záteží území – a to rozsáhlých ploch po těžbě a po působení vojsk. Směrem rozvoje je revitalizace celého území, odstranění ekologických zátěží, využití vzniklých brownfields, oživení celé oblasti, zlepšení její dostupnosti, ale i zajištění podmínek pro odpovídající bytovou výstavbu a možný ekonomický rozvoj. V rámci cestovního ruchu by měly být upřednostňovány šetrné formy cestovního ruchu. Zmíněné aktivity určující rozvoj území ovlivní i životní prostředí území – charakter tohoto ovlivnění se bude odvíjet od jednotlivých záměrů, jejich lokalizace, rozsahu a technického řešení. Příznivě až výrazně pozitivně bude implementace SOB působit v důsledku odstranění ekologických zátěží na všechny složky životního prostředí a dále v oblasti vod díky efektivnímu řešení protipovodňové ochrany Ploučnice a Panenského potoka s podporou rozlivu a zadržování vody v krajině. Střety s přírodními hodnotami území: Kromě kulturních hodnot, přírodního parku a Geoparku byl identifikován překryv se všemi sledovanými hodnotami, oblast je situována především do celého CHLÚ Stráž pod Ralskem, dále i do CHLÚ Ploužnice pod Ralskem, nachází se zde i EVL a PO Dokeské oblasti. Na území SOB se vyskytují dále: EVL – s ochranným statutem: CHKO/PR/PP Horní Ploučnice PR/PP Ralsko CHKO/NPR/NPP/PR/PP Jestřebsko - Dokesko PO Českolipsko-Dokeské pískovce a mokřady Maloplošné ZCHÚ: PR Hradčanské rybníky PP Stohánek PP Vranovské skály PP Malý a Velký Jelení vrch PP Divadlo PR Ralsko PP Široký kámen PP Rašeliniště Černého rybníka PP Děvín, Ostrý a Schachtstein

95



ÚSES NC42 Břehyně - Pecopala RC06 Tlustec RC1259 Chrastenský vrch RC1258 Jelení vrchy RC1366 Meandry Ploučnice RC1257 Ralsko RC1914 Mimoň RC1794 Zourov RC1795 Borová RC1240 Radechov SOB4 Specifická oblast Frýdlantsko Z10 Vytvářet územně technické podmínky pro sociální a hospodářský rozvoj území při využití potenciálu jeho hodnot a zdrojů pro zvýšení významu rekreace a cestovního ruchu v souladu se zájmy ochrany přírody a krajiny. Z11 Územní rozvoj a zlepšení nepříznivého stavu v prostorově odlehlém pohraničním území koordinovat se sousedním regionem za hranicí ČR v Polsku. Jedna z nejproblematičtějších oblastí kraje by měla vytvořit podmínky pro ekonomický rozvoj území, který by měl respektovat identifikované přírodní i krajinné hodnoty. Rozvoj je navrhován v oblasti podpory celkové ekonomiky pro zvýšení zaměstnanosti, pro příchod nových investorů do území a s tím spojenou výstavbu potřebné infrastruktury i bytového fondu. Tyto aktivity budou ovlivňovat všechny složky životního prostředí, především rozsáhlé novostavby nebo rekonstrukce. Vlivy by neměly být více něž mírně negativní a to díky důrazu na respektování hodnot území, i díky úkolům k územnímu plánování jako např. zamezení expanze nevhodných forem cestovního ruchu apod. Vysoce pozitivně bude na složky životního prostředí působit navržení opatření snižující negativní dopady těžby uhlí v Polsku, efektivní řešení protipovodňové ochrany na Smědé a jejích přítocích. Střety s přírodními hodnotami území: Oblast není v překryvu pouze s Geoparkem, s dalšími sledovanými jevy, ze zásadnějších je to CHKO Jizerské hory, PO Jizerské hory a EVL Jizerskohorské bučiny. Na území SOB se vyskytují dále: PP Peklo EVL – s ochranným statutem: CHKO Jizerskohorské bučiny CHKO Rašeliniště Jizery CHKO Quarré CHKO Smědava CHKO Jizerské smrčiny PR Smědá PO Jizerské hory Maloplošné ZCHÚ: PP Černý důl PP Prameny Pšovky PP Osinalické bučiny PR Mokřady horní Liběchovky PP Kamenný vrch u Křenova PP Deštenské pastviny PR Kostelecké bory PP Martinské stěny PP Husa 96



PP PR PP PP PP PP

Stříbrný vrch Vlhošť Pod Hvězdou Ronov Kaňon potoka Kolné Bobří soutěska

ÚSES NC84 NC68 NC83 RC08 RC09 RC15 RC07 RC1787 RC1279 RC1275 RC1276 RC1788

NC84 Jizerskohorské bučiny NC68 Poustecká obora NC83 Jizerské louky RC08 Prales Jizera RC09 Chlum RC15 Holubník RC07 Černá hora RC1787 Meandry Smědé RC1279 Bulovka RC1275 Úbočí Smrku RC1276 Hřebenáč RC1788 Řasnice

Kulturní hodnoty: MPZ Frýdlant v Čechách, NKP Zámek Frýdlant včetně jeho ochranného pásma SOB1 Specifická oblast Jihozápadní Českolipsko Z12 Vytvářet územně technické podmínky pro sociální a hospodářský rozvoj území využitím potenciálu jeho hodnot a zdrojů, zlepšením dopravní dostupnosti, rozvojem ekologických forem zemědělství a rekreace a cestovního ruchu s novými pracovními příležitostmi. Cílem oblasti je zlepšit především její dostupnost a zvýšit tak i nabídku pracovních příležitostí a adekvátně využít kulturní a přírodní potenciál území. Podporou nových hospodářských odvětví i výstavbou dopravních koridorů, případně novou obytnou výstavbou, může opět docházet k negativnímu ovlivnění složek životního prostředí, jehož míra se bude odvíjet od lokalizace, rozsahu i technického řešení konkrétních záměrů. Upřednostnění ekologických forem zemědělství přispěje ke zlepšení údržby krajiny, půdních podmínek a sekundárně i kvality vod v území. V oblasti je dále podmínkou rozvoje ochrana a využití souborů lidové architektury, ochrana podzemních zdrojů pitné vody a efektivní řešení protipovodňové ochrany, což bude mít pozitivní vliv na zmíněné složky životního prostředí. Střety s přírodními hodnotami území: Mimo Geopark a přírodní park je v překryvu se všemi sledovanými jevy – zásadní: CHKO Kokořínsko, CHKO České Středohoří (všechny zóny) – přes polovinu SOB je v CHKO EVL – s ochranným statutem: CHKO Roverské skály CHKO/NPR/NPP/PP Kokořínsko CHKO/PP Dolní Ploučnice PP Zahrádky CHKO Binov - Bobří soutěska CHKO/PP Ronov - Vlhošť CHKO/NPR/NPP/PR/PP Jestřebsko - Dokesko PO Českolipsko-Dokeské pískovce a mokřady

97



Maloplošné ZCHÚ: PP Černý důl PP Prameny Pšovky PP Osinalické bučiny PR Mokřady horní Liběchovky PP Kamenný vrch u Křenova PP Deštenské pastviny PR Kostelecké bory PP Martinské stěny PP Husa PP Stříbrný vrch PR Vlhošť PP Pod Hvězdou PP Ronov PP Kaňon potoka Kolné PP Bobří soutěska ÚSES RC1357 Výsluní RC1307 Strážný vrch RC1306 Králův vrch RC1305 Binov (Bobří soutěska) RC11 Hamry RC1304 Holanské rybníky RC382 Novozámecký rybník, Konvalinkový vršek RC1309 Žižkův vrch - Bažantnice RC1302 Vlhošť RC1301 Skalní město RC1288 Čáp RC1287 Beškovský kopec RC1286 Plošina Rač Vesnické památkové rezervace (VPR): Lhota, Janovice, Rané; vesnické památkové zóny (VPZ): Bukovec, Kravaře, Tubož; městská památková zóna (MPZ): Dubá; KPZ Zahrádecko SOB2 Specifická oblast Lužické hory Z13 V souladu s požadavky na ochranu přírody a krajiny vytvářet územně technické podmínky pro optimální využití potenciálu území CHKO Lužické hory pro rekreaci a cestovní ruch v koordinaci s obdobnými aktivitami sousedního regionu za hranicí ČR (Žitavské hory). SOB je zaměřena především zdůraznění a šetrné využití potenciálu území, a to jak přírodního, tak i kulturního. Aktivity vedoucí k rozvoji by měly upřednostňovat šetrné formy cestovního ruchu, ekologické formy zemědělství a při využití kulturních a historických atraktivit území respekovat tyto včetně souvisejících přírodních a krajinných hodnot území. V důsledku specifikace rozvojových aktivit v souladu s principy udržitelnosti, lze identifikovat zanedbatelné negativní vlivy na dotčené složky životního prostředí a pozitivní vlivy v oblasti obyvatelstva, kulturních hodnot, půdního i vodního prostředí (efektivní způsob řešení protipovodňové ochrany v povodní Panenského potoka a Svitávky), pozitivní – neutrální – až mírně negativní dle míry zásahu a rozvoje budou poté vlivy do ostatních složek životního prostředí (krajina, příroda, hluk, ovzduší). Střety s přírodními hodnotami území: Mimo Geopark, přírodní park a ptačí oblast je v překryvu se všemi sledovanými jevy – zásadní je samozřejmě CHKO Lužické hory (zóna I, II, III), ve kterém se nachází téměř celá SOB.

98



EVL – s ochranným statutem: CHKO/PR/PP Horní Ploučnice CHKO Lužickohorské bučiny CHKO/PP Svitavka CHKO Suchý vrch - Naděje CHKO Jezevčí vrch PP Lemberk - zámek Maloplošné ZCHÚ: NPR Jezevčí vrch PP Rašeliniště Mařeničky PP Brazilka ÚSES RC1359 Pěnkavčí vrch RC1791 Brazilka RC14 Bouřný RC1274 Hvozd RC1273 Loupežnický vrch RC388 Jezevčí vrch RC06 Tlustec Pam.zóna MPZ Jablonné v Podještědí NKP Kostel sv. Vavřince a Zdislavy v Jablonném v Podještědí, Zámek Lemberk SOB7 Specifická oblast Český ráj - jih Z14 Vytvářet územně technické podmínky pro vyvážený rozvoj územní části CHKO Český ráj - jih, zajišťující maximální ochranu jeho přírodních a kulturních hodnot regulací zatížení území cestovním ruchem ve smyslu preferování kvality a šetrných forem rekreace před kvantitou. Směrování SOB je z hlediska dopadů na životní prostředí jednoznačně pozitivní, protože reguluje hospodářské aktivity pro zastavení až snížení neúnosného tlaku na území a zároveň chce zajistit ochranu a optimální využívání potenciálu území. Zvláštní výzam je poté přikládán péči a regulaci akivit dotýkajících se souborů lidové architektury a evropsky významné lokality. Problematické bude upřesnění provedení trasy R35 v úseku Turnov – hranice kraje a železniční tratě Liberec – Turnov – Jičín – Hradec Králové, které jsou v překryvu s mnoha sledovanými přírodními hodnotami území. Míra, charakter a významnost vlivů se bude odvíjet od konkrétní lokalizace a technického řešení záměru. Střety s přírodními hodnotami území: Není v překryvu s ptačí oblastí, přírodními parky ani nerostným bohatstvím kraje, ale téměř ze 100% se nachází CHKO Český ráj, EVL Podtroseská údolí a v Geoparku. EVL – s ochranným statutem: CHKO Podtrosecká údolí CHKO Podhájí - chalupa CHKO Jeskyně Sklepy pod Troskami Maloplošné ZCHÚ: PR Apolena PP Trosky PR Podtrosecká údolí PP Tachovský vodopád PP Libuňka PR Hruboskalsko PP Vústra 99



ÚSES RC1664 Všeň RC386 Hruboskalsko RC1233 Rybník Věžák NKP Zřícenina hradu Trosky SOB8 Specifická oblast Český ráj – sever Z15 Vytvářet územně technické podmínky pro vyvážený rozvoj územní části CHKO Český ráj - sever, zajišťující maximální ochranu jeho přírodních a kulturních hodnot regulací zatížení území cestovním ruchem ve smyslu preferování kvality a šetrných forem rekreace před kvantitou. Obdobně jako SOB7 je i tato specifická oblast zaměřena především na regulaci hospodářských – ekonomických aktivit s ohledem na kulturní a přírodní hodnoty území, především pak investice významně zasahující do CHKO a EVL Průlom Jizery u Rakous. Problematické bude opět upřesňování trasy R35 a železničního koridoru Liberec – Turnov – Jaroměř – Hradec Králové, kdy až při jejich konkrétním návrhu bude možné blíže specifikovat míru, charakter i významnost dopadů do jednotlivých složek životního prostředí. Dopady do vodní složky životního prostředí lze předpokládat jako převážně pozitivní díky navržené efektivní protipovodňové ochraně a regulaci toků povodí Jizery. Střety s přírodními hodnotami území: Není v překryvu pouze s ptačí oblastí a se sledovanými kulturními hodnotami, téměř celá se nachází v severní části CHKO Český ráj. Překryvy s dalšími hodnotami území: PP Maloskalsko EVL – s ochranným statutem: CHKO Průlom Jizery u Rakous Maloplošné ZCHÚ: NPP Kozákov PR Klokočské skály PR Bučiny u Rakous PP Ondříkovický pseudokrasový systém NPP Suché skály ÚSES RC13 Bezděčínské skály RC1251 Malá Skála RC1250 Údolí Jizery RC1666 Suché skály RC1249 Kalich RC1246 Klokočské skály RC1245 Kozákov

100



SOUHRN SPECIFICKÉ OBLASTI Ze souhrnné tabulky vyhodnocení je patrné, že většina složek životního prostředí bude potenciálně pozitivně ovlivněna, což je způsobeno přístupem úkolů územního plánování v rámci specifických oblastí, které kladou důraz na udržitelný směr rozvoje s minimálními dopady na životní prostředí. Často je zde preferován systém veřejné nebo ekologických forem dopravy, ekologické formy hospodaření, regulace rozvoje území s ohledem na respektování zájmů ochrany přírody a krajiny a dalších přírodních a kulturních hodnot území. I přesto budou v těchto oblastech rozvíjeny hospodářské aktivity, všechny by měly vést ke zlepšování stavu životního prostředí, obytnosti, rozvíjen by měl být potenciál i hodnoty území, z čehož vyplývá i hodnocení rizik a vzniku negativních dopadů na jednotlivé složky životního prostředí. U složky klimatu bylo přistoupeno i k pohledu překryvu s OZKO, kde se předpokládá realizací aktivit SOB zlepšení stavu ovzduší i dalších složek a možné zlepšení tedy celkové klimatické situace kraje. V dalších oblastech je opět do hodnocení promítnut možný rozvoj a rizika střetů s hodnotami území, ale zároveň i navrhovaný způsob rozvoje navržený zásadami a úkoly územního plánování pro jednotlivé oblasti. Velmi dominantním je hodnocení přírody a krajiny, na níž jsou především SOB zaměřeny a koncepčně přispějí ke zlepšení současného stavu těchto složek životního prostředí. U složky les bylo přihlédnuto především k procentu zalesnění v rámci vlastních SOB, z čehož vyplývá riziko jejich ovlivnění bez konkrétnějšího cíle s jejich ochranou a hospodaření. Možnost vzniku dopadu je však zmírněn o celkový účel SOB a často překryv s CHKO, kde je hospodaření lesními porosty korigováno a koordinováno v rámci CHKO.

A.5.4. PLOCHY A KORIDORY (kapitola D.) Plochy a koridory jsou hodnoceny dle struktury ZÚR LK. U každé podkapitoly pro jednotlivé typy ploch a koridorů uvádíme tabulku překryvů/střetů se sledovanými jevy/hodnotami v území, které jsou zobrazeny i v koordinačním výkrese ZÚR LK. Níže je uvedena i tabulka vlivů na jednotlivé složky životního prostředí jednotlivě pro každý koridor a plochu zvláště, souhrnně pro jednotlivé typy koridorů a ploch, pro které platí i shodné všeobecné vyhodnocení platí následující tabulka. Pro variantní vedení některých koridorů je porovnání blíže rozvedeno v následující kapitole A.6. Podrobnější rozpis vyhodnocení vlivů na jednotlivé složky životního prostředí je textově popsán u daných koridorů a ploch a v tabulkách střetů, obecné vyhodnocení významnosti vlivů bylo provedeno pro dané typy koridorů a ploch z důvodu přehlednosti a shodných závěrů. Představuje jak hodnocení standardních dopadů a rizik na jednotlivé složky, tak i souhrnné hodnocení koridorů a ploch navržených v rámci ZÚR LK.

101



Silniční doprava Železniční doprava Letecká doprava (D37) Multifunkční turistické koridory (D39-42)

+/-++/-

Přeshraniční spojení (VPS D43)

DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA +/0/-/--/--/-0/+ 0/0/-0 0/--

-/-0/--

+/+/-

Obyvatelstvo

Hluk


Krajina

Lesy

Příroda

Půda

Voda


A

Klima

PLOCHY KORIDORY

Ovzduší

Tabulka č. 39 Vyhodnocení vlivů KORIDORŮ A PLOCH na stanovené složky životního prostředí

++/-- ++/+/- +/++

-/--

0

0/-

-

0

-/0

-/0

-/0

0

-

--/+

+/0

0

+/-

0/-

0

0/--

0/-

0/--

+/-

0

+/++

0

0

0/-

0

0

0

0

0

0

0

+

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Zásobování vodou (VPS V1 - V2) 0 0/+ +/+/0 +/0 0/+/0 0/0 0 Lokality vhodné pro akumulaci 0 0 --/+/0/0/-/+ 0/0 povrchových vod (LAPV2) Čištění odpadních vod 0 0/+ ++ +/+/0 +/0 0/0 0 Protipovodňová opatření 0 0/+ ++ +/0 0 ++/0 ++/- ++/0 + 0 Energetika ++/0 +/0 +/+/+/-- --/0 0/-0/0/Spoje a telekomunikace 0 0 0 0/0 0/0/0/0 0 Nakládání s odpady +/0 +/+/+/+/-/+ +/0 +/Bezpečnost státu 0 0 0 0/0 0 0 0 0 0/KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY biocentra nadregionálního +/+ významu ++ +/0 ++ ++ 0 ++ ++ +/0 ++ + biokoridory nadregionálního +/+ významu ++ +/0 ++ ++ 0 ++ ++ +/0 ++ + biocentra regionálního +/+ významu ++ +/0 ++ ++ 0 ++ ++ +/0 ++ + biokoridory regionálního +/+ významu ++ +/0 ++ ++ 0 ++ + ++ +/0 ++

++ +

++ ++ ++ ++ +/++ ++

+ + +/++ +/++

Zdroj: [CityPlan]

102



103

Krajina


Hluk

Obyvatelstvo

SILNIČNÍ INFRASTRUKTURA -/0 0/-/0 --/0 -/0 -/--/0 --/-/0 -0/-/-0 -/-0/0 0 0 -/-0/0/0/0 -/0 0/0/0 0 -/0 -/0 0/0 -/-0/-/0 0 -/-0/0 0 0/0/0 0 0/-/0 0/0/0 -/0 0/0 0/0/-/0 0 0/-/--/0 0 -/0 0/0 0 0/-/0 0 0 0/0/-/0 0 0 0 -/0 0/-/0 0/-/0 -/-0 -/--/-0 -/--/0 0 -/--/0 0 0 0 0 0/-/0 -/0 0 -/0 0/0/0 0 0 0/0 0 0 -/0 0/0 0 0 0 0/0 0 0 0 0/0 -/-0 -/0 0 0 0/-/0 0 0/0/-/0 0 0 0 0 -/0 0 0 0 0

Lesy

Voda

0 +/+/0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Příroda

Klima

D02 D01B D01C D03 D04 D05B+D50 D06A D07 D48 D49 D08 D09 D10 D11A D12B D13+47 D14 D15D D15C D16 D17A D18C D18D D19A D21 D22 D23 D24 D25 D51A D52C D52D D55 D58 D59

-/0 +/+/+/+/+/-0/+ +/+/+/+/0/+ 0/+ +/+/+/0/+ +/+/+/+/+/+/+/0/+ 0/+ +/0/+ 0/+ 0/+ 0/+ +/0 +/0 +/0 +/0

Půda

PLOCHY A KORIDORY

Ovzduší


Následující tabulka zobrazuje hodnocení vlivů na jednotlivé složky životního prostředí pro všechny hodnocení koridory a plochy jednotlivě, tato tabulka je pro přehlednost uváděna pro jednotlivé typy koridorů opětovně u každé podkapitoly hodnocení. Tabulka č. 40 Vyhodnocení vlivů jednotlivých ploch a koridorů na jednotlivé složky životního prostředí

-/--/---/0 -/--/0 -/--/--/0 0/-/0 -/0 -/0 0/0/0/-/--/--/--/-0 0 -/0 0 0 0/0 0 -/0 0 0

-/0 0/+/0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0/0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

+/++/-++/-+/+/+/+/0 +/+/+/+/0/+ 0/+ +/+/+/0/+ +/+/+/+/+/+/+/0/+ 0/+ +/+ + + +/0 +/0 +/0 +/0 +/0

++/++/-++/-+/+/+/+/0 +/+/+/+/+/0 +/0 +/+/+/+/0 +/+/+/+/+/+/+/0 +/0 +/0 +/+ + + + + + + +



ŽELEZNIČNÍ INFRASTRUKTURA 0/-/0 0 -/0 0/0/0 0 0/0/-/0 0 -/0 -/0 0/-/0 0 -/0 -/0 0/-/0 0 -/0 0 0/0 -/0 -/0 0/0 -/0 0/-/0 0 -/--/0 0 -/-0/0 -/0 -/0 -/0 0 -/-LETECKÁ DOPRAVA 0/0 -/0 -/0 LANOVÁ DRÁHA 0 0/0 -/0

D26 D26R D27 D28 D29A D31A D33 D33A D33B D34 D35

+ 0/+ +/0 +/0 +/0 +/0 +/0 -/+ -/+ +/0 -/+

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

D37

-/--

0

D38

0

0

D39 D40 D41A D42

0 0 0 0

0 0 0 0

D43

0

MULTIFUNKČNÍ TURISTICKÉ KORIDORY -/0 0/0 --/0 0/-/0 -/0 0/0 --/0 0/-/0 -/0 0/0 --/0 0/-/0 -/0 0/0 --/0 0/-/0 PŘESHRANIČNÍ SPOJENÍ 0 0/0 0 0 0 0

V1 V2A LAPV2

0 0 0

0 0 0

ZÁSOBOVÁNÍ VODOU --/+ -/0 -/0 --/0 --/0 --/+ -/0 -/0 --/0 --/0 --/+/0/0/-

PUR01 PUR02 PUR03 E3 E4 E5A E6 E7 E8B E11A E12B E13A E14C E35A E39A

0 0 0/+ 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

ENERGETIKA 0 0/-/-0 0/-/-0 -/-0 0 -/-0 0 -/-0 0 -/-0 0 0/0 0 -/-0 0 -/-0 -/0 -/-0 0 0 0 0 -/0 0 0 -/0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

-/--/--/--/0 0/0/0/-/0 -/0 0/0/-

0 0/0/0/0/0/-/--/-0/-/--

-/-0 -/0 0/0/-/0 -/0 0 0 0 0

+/0 + +/0 +/0 +/0 +/0 +/0 -/+ -/+ +/0 -/+

+/++ + + + + + + +/+/+ +/-

-/0

0

-

--/+

--/0

0

0/-

+

+/+/+/+/-

0 0 0 0

+/++ +/++ +/++ +/++

0

0

+

--/0 --/0 -/+

0 0 0/-

0 0 0

+/++ +/++ +

--/-/--/0 -/--/-0/--/0/-/0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0/0 0 0/0/-

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Barevným označení v řádku je značen koridor, který je navrhován ve fromě územní rezervy.

Zdroj: [CityPlan]

104



DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA (zásady Z16-Z25) – koridory, plochy, územní rezervy Pro dopravní infrastrukturu jsou stanovena kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území, která zdůrazňují nutnost respektovat: - kulturní a civilizační hodnoty včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví - přírodní a krajinné hodnoty zejména EVL a PO, skladebné části ÚSES - ochranná pásma a další limity využití území - vazby na okolní kraje a státy - koordinaci s ostatními záměry v území Pro všechny koridory dopravní infrastruktury platí všeobecné hodnocení, mírnější vlivy lze poté konstatovat u územních rezerv, které budou jako takové sloužit pouze jako specifická „stavební uzávěra“ území. Při konkrétním záměru mohou poté vykazovat významnější negativní nebo pozitivní vlivy, a to dle upřesnění vedení trasy v terénu a technického řešení. Níže jsou popsány převážně míry rizika vzniku potenciálních negativních vlivů dopravní infrastruktury na jednotlivé složky životního prostředí, a to z důvodu, že významnost a charakter vlivu se bude odvíjet především od jejich technického řešení a detailního vedení trasy. Velikost a způsob narušení především ekosystému, přírodních a krajinných složek je v této rozpracovanosti a podrobnosti spíše spekulativní. Míra – riziko vzniku těchto jevů lze hodnotit na základě střetů s danými jevy území, zatíženosti a únosnosti dotčené oblasti apod.. V textu je termínově popisováno riziko nebo vliv, který je metodicky zamýšlen ve výše popsané rovině, tedy mírně negativním vlivem je myšleno především mírné riziko vzniku tohoto potenciálního vlivu. Pro jednotlivé koridory jsou tedy v tabulce uvedeny a dále popsány nejvýznamnější územní překryvy se sledovanými složkami životního prostředí. Všechny tyto překryvy lze vysledovat v grafických přílohách Návrhu ZÚR LK, především koordinačním výkrese (část odůvodnění). Všeobecné hodnocení pro dopravní infrastrukturu Ovzduší – Kvalitu ovzduší (klimatu) může nejvíce negativně ovlivnit případný rozvoj – provoz letecké a silniční dopravy. Všechny nově vybudované trasy silniční dopravy (případně i některé trasy železniční dopravy bez elektrifikace) obsluhujících hůře dostupná území přinesou do těchto lokalit nový zdroj znečišťování ovzduší. Naopak je pravděpodobné, že zlepšením technického stavu a uspokojením kapacitních nároků dojde k plynulosti provozu, a tím ke zlepšení kvality ovzduší. Výstavbou koridorů odkloňujících nadměrné dopravní zatížení některých městských a turistických center a optimálním řešením obslužnosti specifických funkčních ploch (průmyslové, výrobní areály) dojde k odlehčení zatížení daných lokalit. Voda – vodní prostředí může být mírně negativně ovlivněno veškerou výstavbou, podle provedení a způsobu odvodnění území, vzhledem k likvidaci dešťových vod a separaci možných úniků nebezpečných látek z dopravních prostředků. U turistické dopravy je dále nastíněna možnost využívání vodních cest pro rekreační a sportovní účely, čímž může být kvalita vodního prostředí narušena nebo může být zlepšena úpravami na toku, ve smyslu revitalizací a zvýšení ekologické hodnoty daného prostředí. Překryvy s plochami vodního prostředí mohou značit potenciální střety nebo křížení s danými jevy, ponejvíce křížení s vodními toky, případně jejich stanovenými záplavovými územími a aktivními zónami, a tím zvýšit možnost negativního ovlivnění toku nebo pásma/zóna. Charakter vlivů a i jejich významnost se bude odvíjet od konkrétní lokalizace a technického řešení záměrů v rámci koridorů. Technické řešení může vodní tok ovlivnit negativně – neutrálně – i pozitivně. Vzhledem k nastaveným podmínkám rozvoje a úkolům pro změny v území by mělo docházet především k neutrálnímu až pozitivnímu ovlivnění vodních toků a jejich okolí. Půda – Vzhledem k podpoře minimalizace dopadů na životní prostředí a použitím nejlepších dostupných technologií lze předpokládat, že nebude docházet (vyjma možných rizik a havárií) k únikům nebezpečných látek do půdy a degradaci půdy. Nemělo by tedy docházet k výrazně negativnímu vlivu půdního prostředí, což se bude odvíjet především od lokalizace, velikosti a technického řešení záměrů. 105



Dalším hlediskem je zábor půd, kdy veškerá výstavba nových koridorů a ploch související s dopravní infrastrukturou bude nárokovat nové zábory půdy, od nekvalitní půdy až po velmi kvalitní vyskytující se i na území chráněných území, např. pro rozvoj multifunkčních turistických koridorů. Zábory kvalitní orné půdy představuje negativní vliv jak na půdní prostředí, tak i na krajinu, její prostupnost i změnu struktury. Velikost záborů bude možné vyhodnotit až pro konkrétní trasy koridorů dle jejich šíře, vedení i technického řešení zohledňující specifika terénu. Kvalifikovaný odhad pro jednotlivé koridory je proveden v odůvodnění ZÚR LK, kapitole E. Příroda – nejvíce nových liniových koridorů bude vznikat v oblasti silniční infrastruktury, která bude společně s dalšími druhy nových tras nově fragmentovat krajinu a měnit tak migrační prostupnost daného prostředí. Tímto dojde pravděpodobně i k narušení celistvosti některých ekosystémů, která je základem pro existenci a udržení některých druhů organismů. Nejcitlivější a nejzranitelnější jsou pak oblasti v rámci chráněných území, které mohou být výrazně ovlivněny nejen rozsáhlými silničními nebo železničními trasami, ale především pak turistickými stezkami, které jsou často vedeny skrz nebo v blízkém kontaktu se stanovišti chráněných druhů. Zde se bude míra vlivu odvíjet nejen od lokalizace vedení tras, ale i od způsobu a doby trvání realizace, použitých materiálů, navržených způsobu údržby a péče apod. Krajina – shodně s přírodou, bude i na krajinu nejvíce působit podstata dopravních ploch a koridorů, jakožto liniových staveb, které jsou novými, cizorodými prvky v původní krajině s místními kulturními a přírodním hodnotami. Kompozice a krajinný ráz dotčených oblastí může být negativně ovlivněn v důsledku nevhodného zasazení staveb do geomorfologicky složitého území, do exponovaných ploch bez architektonického řešení vyhovující daným přírodním podmínkám a charakteru reliéfu. Nejvíce bude krajina fragmentována a narušena stavbami ryze technického velkokapacitního charakteru, a to silnicemi vyšších tříd i železničními sítěmi. Turistická doprava v podobě lanových drah a exponovaných stezek může rovněž výrazně negativně ovlivnit dotčené krajinné typy a oblasti. Zvýšené riziko v rámci Libereckého kraje může vycházet ze 2 dalších hledisek: 1) Husté sítě neregionálních, regionálních prvků ÚSES a tedy jejich možného křížení. 2) Kategorizace téměř celého území kraje jako migračně významného, což znamená, že v místech výskytu a migrace zvláště chráněných druhů živočichů je omezení migrační prostupnosti škodlivým zásahem do jejich přirozeného vývoje ve smyslu §50 odst.2 zákona č.114/1992 Sb., a musí být tedy adekvátně řešeno (jiné vedení trasy, technická aj. opatření). Kulturní a historické památky – účelem multifunkčních turistických koridorů je zpřístupnění nejen přírodně hodnotných lokalit, ale i kulturních a historických památek. Ty mohou být mírně pozitivně nebo negativně ovlivněny zlepšením dostupnosti, zvýšením návštěvnosti, která může na památky vyvolat nové nároky na rekonstrukce nebo revitalizace jejich okolí. Velký tlak a nedostatečná turistická vybavenost, kvalita služeb a technického zázemí však mohou i tyto památky, stejně jako přírodní složky ohrozit. Hluk – stávající zatížení akustickým tlakem bude sníženo modernizací, zlepšením technického stavu dopravních sítí, zvýšením kapacit přetěžovaných tras, odlehčení hlukového zatížení bude dosaženo odklonem nákladní a osobní dopravy z center měst vybudováním nových obchvatů a optimálním řešením obslužnosti specifických funkčních ploch, především pro výrobu a skladování. Vybudováním nových tras propojujících méně dostupná území se však přinese hlukové zatížení do nových lokalit a oblastí. Obyvatelstvo – zvýšení obslužnosti hůře dostupných míst a oblastí a zlepšení dostupnosti ve spádových oblastech přispěje k lepšímu životnímu standardu místních obyvatel i ostatních uživatelů území. Adekvátní reakce na stávající i nové kapacitní nároky a technický stav dopravních tras sníží riziko havárií a zvýší bezpečnost. Přesun emisního zatížení do nových lokalit však může mírně negativně ovlivnit určitá obytná území a obyvatelstvo. V tomto ohledu je nejvíce rizikovým výstavba silničních tras a podpora letecké dopravy.

106



Dopravní infrastruktura – územní rezervy Koridory a plochy navržené v rámci dopravní infrastruktury formou územních rezerv budou z hlediska dopadů na složky životního prostředí neutrální, protože představují určitou formu stavební úzávěry území, kde by neměla probíhat žádná výstavba nebo úpravy, které by znemožnily případné budoucí využití pro navržený účel. Tyto záměry jsou však v takové fázi strategické přípravy (nelze u mnoha mluvit o projektové), kde je vysoký předpoklad velmi dlouhodobého horizontu vlastní realizace staveb, proto není ani jejich rozsah a lokalizace konkrétní. V následné fázi lze předpokládat potenciální ovlivnění obdobné popsaným všeobecným vlivům dopravní infrastruktury. Jako územní rezervy byly navrženy tyto dopravní stavby: silniční dopravy:D01B, D01C, D15C, D18C, D18D, D48, D49, D55 železniční doprava: D26R, D33A, D33B, D35 lanové dráhy: D38 Hodnocení vlivu – vzniku rizik na vybrané složky životního prostředí převažuje v rámci ploch a koridorů v pohledu vzniku rizik, není zde brán tedy velký zřetel na zásady, které blíže nespecifikují způsob výběru a vedení trasy, tak jako u hodnocení vlivu ROB, SOB, ROS. Přihlíženo je kromě závažnosti střetů/překryvů i na porovnání s dalšími koridory a na jejich kategorizaci (republikový význam, místní význam).

SILNIČNÍ DOPRAVA (Z16 – Z19) vymezuje několik úrovní dopravních koridorů, a to meznárodního významu, republikového, nadregionálního a regionálního. Níže je uveden přehled silničních koridorů a ploch a jejich střetů s některými environmentálními a kulturními hodnotami, které mají územní průmět do území a na jehož základě lze tedy uvažovat o rizikovosti vzniku vlivu, případně jeho významnosti. Střety rozvojových os s vybranými sledovanými jevy v území, kde + značí zasažení jevu, - nikoli. Tabulka č. 41 Střety/překryvy SILNIČNÍ dopravy s vybranými environmentálními a kulturními hodnotami území NÁVRH kód D02 D03 D04 D05B+ D50 D06A D07 D08 D09 D10 D11A D12B D13 + D47 D14 D15D D16 D17A D19A

popis silnice I/35, úsek Bílý Kostel nad Nisou - Hrádek nad Nisou - hranice ČR silnice I/13, úsek Svor - Nový Bor - Manušice hranice LK silnice I/9, obchvat Dubá silnice I/9, úsek Jestřebí - Zahrádky - Sosnová Česká Lípa - MÚK Manušice (I/13)

1 -

2 -

3 4 5 6 - - + +

7 8 9 10 11 12 13 14 15 - - + + + - + - -

+

-

-

-

-

+

-

+

+

+

+

-

+

-

-

+ +

+

+

-

-

+ +

+

+

+

+

+ +

-

+

-

-

silnice I/9, obchvat Svor silnice I. třídy, úsek Jablonec nad Nisou Smržovka - Tanvald silnice I/13 úsek Stráž nad Nisou - Mníšek Dětřichov silnice I/13, obchvat Frýdlant silnice I/13, obchvat Pertoltice silnice I/14, úsek Liberec - Jablonec nad Nisou

+ -

-

-

-

-

+ +

-

-

+

+ +

+ +

-

+

-

-

+

-

-

-

-

+

-

+

+

+

+

-

+

-

-

+ -

-

-

-

-

+ +

-

+ +

+ +

+ + +

+ + +

-

+ + -

+ -

-

silnice I/15, obchvat Zahrádky

-

+

-

-

-

+

+

-

-

-

+

-

+

-

-

silnice I/15, obchvat Kravaře a Stvolíky silnice I/38, obchvat Obora silnice I/16, přeložka Horka u Staré Paky (var.) silnice II/272, úsek Liberec - Osečná silnice II/272, úsek Osečná - Ralsko (Kuřívody) -

+ -

+ -

-

+ -

+

+ + + +

+ -

+ -

+ +

+ + + + +

+ + + + +

+ -

+ + + +

-

-

silnice II/262, úsek Žandov - Stružnice

+

-

-

-

-

+

-

+

+

+

+

-

+

-

-

107



D21 D22 D23 D24 D25

kód

popis silnice II/270, obchvat Doksy silnice II/270, obchvat Jablonné v Podj. silnice II/278, obchvat Český Dub silnice II/291, úsek Kunratice – Frýdlant silnice II/268, úsek Sloup – Pihel

D51A

silnice II/262, obchvat Zákupy

D52C

silnice II/268, obchvat Mimoň

D52D

silnice II/268, spojka Ralsko - Hradčany

D58

silnice II/289, přeložka Semily

D59


1 -

2 + -

3 -

4 -

5 -

6 7 + + + - + + +

8 + +

9 + -

10 + + + + + +

11 + + + + +

12 -

13 + + + + +

14 +

15 -

-

-

-

-

-

+

-

-

-

-

+

-

+

-

-

-

-

-

+

+

+

-

-

-

-

+

-

-

-

-

-

+

-

-

-

-

-

+

+

+

+

+

+

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

+

-

-

-

ÚZEMNÍ REZERVY RYCHLOSTNÍ KOMUNIKACE D01B

D01C

D18C D18D D48 D49 D55

2 -

3 -

4 -

5 -

6 +

7 -

8 +

9 +

10 11 12 13 14 15 + + + + -

+

-

+

+

+

-

+

+

+

1 -

2 -

3 -

4 -

5 -

6 -

7 -

8 -

9 -

10 11 12 13 14 15 + + + -

-

-

-

-

-

+

-

-

+

+

+

+

+

-

-

-

-

-

-

-

+

-

-

+

+

+

+

+

-

-

+ + -

+ +

-

-

-

+ + +

-

+ -

+ + -

+ + +

+ + +

-

+ + +

-

-

varianta A (sever) kapacitní silnice S5 úsek Ohrazenice - Turnov - Rovensko pod Troskami - hranice LK varianta C (superseverní) kapacitní silnice + S5, úsek Rádelský Mlýn - Semily - hranice LK SILNICE II.TŘÍDY

D15C

1 -

silnice I/16, přeložka Horka u Staré Paky silnice II/283, úsek Semily - Rovensko pod Troskami, napojení na kapacitní silnici S5 (při realizaci D01B) silnice II/283, úsek Semily - Turnov, propojení měst (při realizaci D01C) silnice I/10, úsek Tanvald - Desná silnice I/10, úsek Kořenov - Harrachov silnice II/270, obchvat Mimoň

+

+

+

-

-


108



Krajina


Hluk

Obyvatelstvo

SILNIČNÍ INFRASTRUKTURA -/0 0/-/0 --/0 -/0 -/--/0 --/-/0 -0/-/-0 -/-0/0 0 0 -/-0/0/0/0 -/0 0/0/0 0 -/0 -/0 0/0 -/-0/-/0 0 -/-0/0 0 0/0/0 0 0/-/0 0/0/0 -/0 0/0 0/0/-/0 0 0/-/--/0 0 -/0 0/0 0 0/-/0 0 0 0/0/-/0 0 0 0 -/0 0/-/0 0/-/0 -/-0 -/--/-0 -/--/0 0 -/--/0 0 0 0 0 0/-/0 -/0 0 -/0 0/0/0 0 0 0/0 0 0 -/0 0/0 0 0 0 0/0 0 0 0 0/0 -/-0 -/0 0 0 0/-/0 0 0/0/-/0 0 0 0 0 -/0 0 0 0 0

Lesy

Voda

0 +/+/0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Příroda

Klima

D02 D01B D01C D03 D04 D05B+D50 D06A D07 D48 D49 D08 D09 D10 D11A D12B D13+47 D14 D15D D15C D16 D17A D18C D18D D19A D21 D22 D23 D24 D25 D51A D52C D52D D55 D58 D59

-/0 +/+/+/+/+/-0/+ +/+/+/+/0/+ 0/+ +/+/+/0/+ +/+/+/+/+/+/+/0/+ 0/+ +/0/+ 0/+ 0/+ 0/+ +/0 +/0 +/0 +/0

Půda

PLOCHY A KORIDORY

Ovzduší


Tabulka č. 42 Vyhodnocení vlivů jednotlivých ploch a koridorů na jednotlivé složky životního prostředí

-/--/---/0 -/--/0 -/--/--/0 0/-/0 -/0 -/0 0/0/0/-/--/--/--/-0 0 -/0 0 0 0/0 0 -/0 0 0

-/0 0/+/0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0/0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

+/++/-++/-+/+/+/+/0 +/+/+/+/0/+ 0/+ +/+/+/0/+ +/+/+/+/+/+/+/0/+ 0/+ +/+ + + +/0 +/0 +/0 +/0 +/0

++/++/-++/-+/+/+/+/0 +/+/+/+/+/0 +/0 +/+/+/+/0 +/+/+/+/+/+/+/0 +/0 +/0 +/+ + + + + + + +

Zdroj: [CityPlan]

109



Z16 Vytvářet územní podmínky pro zlepšení silničního napojení Libereckého kraje na multimodální koridory (MMK). KORIDORY MEZINÁRODNÍHO VÝZNAMU – D02, D01 D02

- silnice I/35, úsek Bílý Kostel nad Nisou – Hrádek nad Nisou - hranice ČR

Potenciální pozitivní i negativní vlivy budou v případě trasy D02 rozšířeny o přeshraniční návaznost a s ní související potenciální vlivy, dále bude specifický dle kapacity odpovídající její kategorizaci. Koridor D02 prochází nebo se dotýká významných krajinných prvků ze zákona i registrovaných, ploch nerostného bohatství (CHLÚ Hrádek nad Nisou I.), vodohospodářských ploch a archeologických území. V úseku cca 1,5km prochází regionálním biokoridorem Boreček. Koridor nezasahuje do žádného biocentra, ani velko nebo maloplošného chráněného území, ani do lokalit soustavy NATURA 2000. Vzhledem k významnosti záměru je tedy hodnocen vliv na přírodní složku jako mírně negativní, mírně negativní až negativní (vyšší pravděpodobnost) na složku krajinného rázu a to v důsledku blízkosti přírodního parku Ještěd (cca necelý 0,5km od nejbližšího bodu koridoru). Na plochy PUPFL bude mít neutrální až mírně negativní vliv. Ovlivnění dalších složek vychází rovněž z rozsahu střetu se složkami s ohledem na významnost koridoru. U kulturních hodnot je vliv hodnocen jako mírně pravděpodobný až neutrální, a to v důsledku vedení trasy v těsné blízkosti OP hradu Grabštejn. Vedení trasy D01 je navrhováno ve více variantách jako územní rezerva – varianta B a C, varianta A je vedena mimo území kraje. D01B - kapacitní silnice S5, úsek Ohrazenice - Turnov - Rovensko pod Troskami - hranice LK (Úlibice) - (územní rezerva, „severní“ varianta) navazující koridor II/283 (územní rezerva) - dopravní napojení města Semily na kapacitní silnici S5 přes obec Tatobity D01C - kapacitní silnice R 35, úsek Rádelský Mlýn - Semily - hranice LK (Úlibice) (územní rezerva, super severní varianta) související koridor II/283 (územní rezerva), dopravní spojení Turnov - Semily (přes obce Tatobity, Radostná pod Kozákovem) Obě varianty trasy jsou navrženy jako územní rezervy a jsou uvažovány jako novostavby, obě způsobují narušení dosud volné krajiny a nových stanovišť, na druhou stranu zpřístupňují a zvyšují obslužnost nových oblastí. Ani jedna z variant neprochází CHKO, ani dalšími územími ZCHÚ. Varianta B prochází a dotýká se prvků ÚSES nadregionálního významu. Ovlivnění obyvatelstva, potažmo i zatížení území emisemi, bude tedy kontroverzní (i v nadmístním měřítku) ve smyslu odlehčení některých stávajících tras, a naopak vnesením nové zátěže do dnes volné krajiny. Varianta C prochází cca v úseku 3km přírodním parkem Maloskalsko, přímo jeho středem, a je zakončena u PP Ještěd, dále prochází Geoparkem, nadregionálním biokoridorem a dotýká se i Údolí Jizery a Kamenice – tj. nadregionálního biocentra, přírodní rezervace, i evropsky významné lokality. Dále do vzdálenosti cca 0,5km se nachází VPR Železný Brod – Trávníky, VPR Lomnice nad Popelkou - Karlov a VPZ Železný Brod. Koridor D01B bude se tedy bude vyznačovat riziky vzniku negativních dopadů v oblasti půdy, krajiny a ekosystému, částečně obyvatelstva. Koridor D01C se bude vyznačovat významnými riziky v oblasti přírody, krajiny, půdy, částečně i dalších složek.

110



KORIDORY REPUBLIKOVÉHO VÝZNAMU D03

- silnice I/13, úsek Svor- Nový Bor - Manušice (silnice I/9) - hranice LK

ZÚR LK zpřesňují koridor kapacitní silnice S11 vymezený PÚR ČR (2008), D8-Děčín-Česká Lípa Svor-Liberec - R35 (Zlepšení napojení na IV. MMK Berlín – Praha – Bratislava – Budapešť – Constanta) Velká část koridoru se nachází v CHOPAV Severočeská křída, část prochází nebo se okrajově dotýká nadregionálního biokoridoru, téměř celá je vedena v CHKO České středohoří, a to cca ze 75% ve IV. zóně a z 25% ve III.zóně. Další část vede i v CHKO Lužické hory, a to po jejím okraji, kde se nachází IV. – II.zóna. Přibližně 0,5km úsek vede po okraji regionálního biocentra Výsluní. Trasa se dotýká i EVL Klíč. Koridor se dále dotýká vodních ploch i záplavových pásem i archeologických lokalit. Hlavní riziko trasy tedy spočívá v riziku ovlivnění přírodních a krajinných složek, na geologické jevy nelze předpokládat vlivy, na další složky dle typu koridoru a jeho detailního trasování. Vlivy na PUFPL a ZPF jsou na základě expertního odhadu klasifikovány jako mírně negativní až negativní. Z17 Vytvářet územní podmínky pro zlepšení dopravního napojení Libereckého kraje na okolní regiony. KORIDORY NADREGIONÁLNÍHO VÝZNAMU D04

- silnice I/9, obchvat Dubá

Trasa se dotýká VKP ze zákona – OP lesa, vodohospodářských ploch (CHOPAV Severočeská křída) a přibližně polovina trasy (z 6ha) se nachází ve IV.zóně CHKO Kokořínsko. Dalších sledovaných jevů se obchvat nedotýká, vzhledem k jeho velikosti lze předpokládat mírné riziko vzniku vlivu na přírodní složky a na další dle specifik odpovídající dopravní trase (tedy mírně pozitivní až negativní na ovzduší, obyvatelstvo, hluk aj.). Kulturních památek ani geologických jevů se trasa významně nedotýká. Koridor nezasahuje do ploch PUPFL a je v 87% ze ZPF veden na méně bonitních půdách, tedy vlivy na ZPF budou minimální. D05B+D50 - silnice I/9, úsek Jestřebí - Zahrádky - Sosnová - Česká Lípa - MÚK Manušice (I/13) Úsek D50 sledující trasu I/9 navazuje v Jestřebí na úsek D05B. Trasa se nepřekrývá s přírodním parkem, plochami nerostného bohatství a Geoparkem. Celá trasa se nachází v CHOPAV Severočeská křída, velká část, především D05B (část Jestřebí – Sosnová) prochází ochranným pásmem vodního zdroje povrchových vod, překračuje Robečský potok se stanovenm záplavovým územím i aktivní zónou. Úsek Jestřebí – Sosnová prochází přes regionální biocentrum RC382 Novozámecký rybník, Konvalinkový vršek, dále vede po okraji NPR Novozámecký rybník, EVL Jestřebsko - Dokesko a ptačí oblasti Českolipské – dokeské pískovce a mokřady. Úsek Sosnová – Manušice překračuje úzký profil EVL Horní Ploučnice a tedy i vlastní vodní tok Ploučnice se stanoveným záplavovým územím a ve 4 dalších profilech překračuje vodní tok Šporka se stanoveným záplavovým územím i aktivní zónou, v minimum profilů přechází i Pločnici a Robečský potok. Severní konec trasy, cca v délce 1,5km, je veden ve IV.zóně CHKO České středohoří. Trasa se dotýká rovněž pam.rezervace Zahrádecko. Nejvýraznější rizika vlivu jsou tedy na přírodní a krajinné složky, dále i na vodní prostředí, vlivy na geologické a kulturní vlivy budou minimální, vlivy na ostatní složky budou odpovídat charakteru dopravní trasy. Výjimkou je půdní prostředí, u něhož je klasifikováno riziko vzniku vlivu jako mírně negativní až významné, a to z důvodu vedení koridoru ve velké části na plochách bonitních půd. D06A - silnice I/9, obchvat Svor Koridor D06 navazuje na D03 a D05B. Trasa se v délce necelých 2km nachází v CHKO Lužické hory, cca 350m ve IV.zóně, 110m ve II.zóně a zbytek ve III.zóně; dále v 1 profilu překračuje Boberský potok se stanoveným záplavovým územím i aktivní zónou.

111



Mírná až větší rizika jsou tedy spojena s přírodní, krajinnou složkou, ostatní odpovídají charakteru dopravní trasy. D07

- silnice I/10, úsek Jablonec nad Nisou - Smržovka - Tanvald

Trasa se překrývá s vodohospodářskými plochami – vodním tokem Kamenice, záplavovým územím, ÚSES – téměř ¾ trasy se nalézají v nadregionálním biokoridoru, VKP (OP lesa) a archeologickými plochami. S ostatními složkami se nedostává do překryvu, celkově lze koridor považovat za neutrální až mírně negativní dle jeho charakteru, rozsahu a buducího trasování. Vlivy budou lokálního významu. Především na půdní prostředí lze předpokládat minimální vliv, celý koridor se nachází mimo bonitní půdy, pouze část na plochách PUPFL, tedy možnost vzniku negativního vlivu je hodnocena jako střední (mírný vliv). D48

- silnice I/10, úsek Tanvald - Desná (územní rezerva, peáž se silnicí I/14)

Třetina trasy územní rezervy se nachází v nadregionálním biokoridoru, v 1 profilu se kříží s vodním tokem Kamenice, s tokem Desná a jeho záplavovým územím a aktivní zónou – v krátkém úseku vede po jeho hraně, dále v délce cca 1,7km vede podél Desné bez stanoveného záplavového území. Přibližně ¾ délky trasy se poté nacházejí v CHKO Jizerské hory, a to ve IV. a III.zóně. Vznik vlivu je tedy nejvýznamnější v oblasti vodní a přírodní, krajinné složky, ostatní jsou hodnoceny charakteristicky pro dopravní koridor. Koridor je však zároveň veden jako územní rezerva, tzn. vlivy realizace ZRÚ LK budou odpovídat formě stavební úzávěry pro území, která nepřipouští stavby, jež by mohly ohrozit nebo znemožnit jejich navržené využití. Územní rezerva tedy bude „konzervovat“ současný stav i vývoj území. D49

- silnice I/10, úsek Kořenov - Harrachov (územní rezerva, peáž se silnicí I/14)

Územní rezerva navazuje na D48 a vede směrem k hranicím k Harrachovu. V jižní části v délce cca 1km se nachází na území CHKO Jizerské hory (převážně III.zóna), v severní části se něco málo přes 0,5km nachází ve III.zóně KRNAP. ¾ trasy bez jižního úseku se nachází v EVL Krkonoše a severní zakončení vede po okraji ptačí oblasti Krkonoše. Ve 2 místech překračuje vodní toky – a to Jizeru a Milnici. Více než polovina trasy se nachází v nadregionálním biokoridoru (K27V, K30MB) a cca ¾ vede v regionálním biokoridoru (RK652, K653). U tohoto koridoru lze tedy identifikovat velké riziko vzniku vlivu na přírodní chráněné složky včetně lesních ploch, vodní složky. Nelze zde očekávat zásadní ovlivnění kulturní složky nebo vlivu na obyvatelstvo. Koridor je však veden jako územní rezerva, tzn. vlivy realizace ZÚR LK budou odpovídat formě stavební úzávěry pro území, která nepřipouští stavby, jež by mohly ohrozit nebo znemožnit jejich navržené využití. Územní rezerva tedy bude „konzervovat“ současný stav i vývoj území. D08

- silnice I/13, úsek Liberec - Stráž nad Nisou - Mníšek - Dětřichov

Koridor malým úsekem zasahuje do CHOPAV Jizerské hory, v několika místech křižuje tok Oleška a Jeřice včetně stanoveného záplavového území a aktivní zóny. V jednom místě křižuje směrové propojení regionálního biokoridoru Novovesky vrch – Javorový vrch. Velmi malá část celkové trasy (cca 0,5km) vede přes IV.zónu CHKO Jizerské hory a několik metrů přes III.zónu. I přes délku trasy lze koridoru považovat za mírně negativní ze pohledu všech složek životního prostředí. D09

- silnice I/13, obchvat Frýdlantu

Přibližně třetina trasy se nachází v nadregionálním biokoridoru, cca 800m se nachází ve III.zóně CHKO Jizerské hory a cca 130m ve IV.zóně, dále se dotýká z poloviny i PR Křížový vrch. V severní části koridor křižuje vodní tok Řasnice a v jižnější části Smědá se stanovenými záplavovými územími, případně aktivní zónou. Koridor se dotýká plochy státního hradu a zámku Frýdlant včetně jeho ochranného pásma. Z hlediska půdního prostředí je hodnoce vliv jako minimální, a to vzhledem k tomu, že téměř celý koridor je veden mimo bonitní půdy. Možný vznik vlivu je tedy identifikován jako mírný u kulturních památek a přírodní složky. 112



D10

- silnice I/13, obchvat Pertoltic

Část úseku se nachází v nadregionálním biocentru (NC68 Poustevecká obora) a v jednom profilu se trasa křižuje s Bulovským potokem. U Pertoltic se dostává do styku s ložisky štěrkopísku, což je odraženo v mírném riziku pro geologické jevy území. Mírné riziko – vliv je tedy identifikován u přírodní a krajinné složky, ostatní odpovídá charakteru dopravní trasy. D11A - silnice I/14, úsek Liberec - Jablonec nad Nisou Celá trasa koridoru se nachází v nadregionálním biokoridoru, v několika místech křižuje a vede podél Bílé a Lužické Nisy včetně stanovených záplavových území a aktivních zón. Dostává se dále do překryvu s OP přír.vod Vratislavice. Nad rámec charakteristického působení jako dopravní trasy je tedy mírně negativně hodnocen vliv na vodní a přírodní, krajinnou složku. D12B - silnice I/15, obchvat Zahrádky V úzkém profilu cca 40m vede trasa přes EVL Zahrádky, jeden z konců koridoru je ve styku s EVL Jestřebsko-Dokesko a PO Českolipsko-Dokeské pískovce a mokřady. Celá trasa vede však přes (cca středem) krajinnou památkovou zónu Zahrádecko. Dále kříží Robečský potok včetně jeho záplavové zóny, vlivy jsou hodnoceny tedy jako mírně negativní. Zanedbatelně se poté dotýká ložiska a CHLÚ slévárenských písků Holany, tedy vliv je hodnocen jako převážně neutrální. Na lesní pozemky je hodnocen vliv jako neutrální (žádné překryvy koridoru), na ZPF jako jednoznačně mírně negativní z důvodu překryvu s bonitními půdami. Z pohledu ostatní složek je vliv hodnocen charakteristicky pro dopravní stavbu – mírně pozitivně/negativně pro ovzduší, obyvatelstvo, vodu. D13 + D47- silnice I/15, obchvat Stvolínky - Kravaře - hranice LK (Úštěk) Koridor křižuje Bobří (D13) a Úštecký potok (D47). Úsek v délce cca 400m vede přes a po okraji IV.zóny CHKO České středohoří, dotýká se rovněž EVL Ronov – Vlhošť. Koridor se významně dotýká nebilancovaného ložiska cihlářských surovin Kravaře v Čechách – Mimoňsko, vliv na geologické jevy je hodnocen tedy jako mírně negativní. Jedním z konců koridor navazuje na kraj.památkovou zónu Zahrádecko, je zde tedy možnost mírného až neutrálního vlivu (rizika). Na lesní pozemky je hodnocen vliv jako neutrální (žádné překryvy koridoru), na ZPF jako jednoznačně mírně až významně negativní z důvodu překryvu s pouze bonitními půdami. Z pohledu ostatní složek je vliv hodnocen charakteristicky pro dopravní stavbu – mírně pozitivně/negativně pro ovzduší, obyvatelstvo, vodu, neutrálně pro klima aj.. D14

- silnice I/38, obchvat Obora

Trasa křižuje ve 2 profilech Robečský potok a vede po okraji EVL Poselský a Mariánský rybník. S dalšími jevy je v překryvu zanedbatelně, tedy z pohledu ostatní složek je vliv hodnocen charakteristicky pro dopravní stavbu – mírně pozitivně pro ovzduší, obyvatelstvo, neutrálně pro klima aj.. Pro přírodní složku mírně negativně. D15D - silnice I/16, přeložka Horka u Staré Paky (variantní řešení) D15C - silnice I/16, přeložka Horka u Staré Paky (variantní řešení, územní rezerva) Koridor je zasazen do plochy Geoparku a v jednom úseku se dotýká Kalenského potoku. Koridor není v dalších oblastech životního prostředí téměř vůbec střetový, z hlediska ostatních složek je vliv/riziko hodnoceno charakteristicky pro dopravní stavbu, tedy mírně kontroverzně pro ovzduší, hluk, obyvatelstvo; mírně negativně až neutrálně (vzhledem k rozsahu) na krajinnu, půdu.

113



Z18 Vytvářet územní podmínky pro zlepšení silniční dostupnosti Liberce ze všech částí Libereckého kraje. KORIDORY REGIONÁLNÍHO VÝZNAMU D16

- silnice II/272, úsek Liberec - Osečná

Trasa křižuje několik toků a jejich záplavových území, aktivních zón – Lužická Nisa, Ostašovský potok, Ploučnice, Františkovský potok; dále protíná nadregionální biokoridor s osou Studený vrch – Poledník (H, MB), v délce 0,5km vede přírodní památkou Terasy Ještědu a 4,5km přírodním parkem Ještěd (křižuje jeho střed). Na jeden z konců koridoru navazují 2 významná CHLÚ – stráž pod Ralskem a Kotel, riziko vzniku vlivu je tedy hodnoceno jako neutrální, popřípadě mírně negativní. Riziko vzniku vlivu je tedy hodnoceno významně u přírodní, krajinné a vodní složky složky. V případě půdní a lesní půdy je hodnocen vliv mírně negativně, kdy cca 50/50 % vede na ZPF a PUPFL, pouze minimum na urbanizovaných plochách. D17A - silnice II/272, úsek Osečná - Ralsko (Kuřívody) Celý koridor se nachází v CHOPAV Severočeská křída, trasa křiží tok Jizery a Ploučnice. V jižním úseku trasy se blíží hranici ptačí oblasti Českolipsko-dokeské pískovce a mokřady. Dále částí trasy zasahuje do nadregionálního biokoridoru a kříží regionální biokoridor Zourov-Jelení vrch. U Osečné se trasa dostává do kontaktu s CHLÚ Kotel a výhradním ložiskem dosud netěženým výhradním ložiskem Osečná – Kotel. Trasa je vedena především v souběhu se stávajícími dopravními osami, tedy vliv na fragmentaci, krajinné a přírodní složky lze očekávat minimální. Vliv na ovzduší, hluk a obyvatelstvo bude poté úměrný dopravním intenzitám a přesunu současného zatížení. D18C - silnice II/283, úsek Rovensko pod Troskami - Semily, napojení na kapacitní silnici S5 (územní rezerva) Varianta napojení na koridor R35 je vedena jako územní rezerva přes regionální biokoridor Kozákov – Bezděčín a nadregionální biokoridor (MB) s osou Rašeliniště Jizery – Údolí Kamenice a Jizery. Trasa kříží třikráte vodní tok – Olešku a Libuňku (dvakráte) a v severním zakončení sleduje vodní tok Olešky s jeho stanoveným záplavovým územím. Územní rezerva se zároveň nachází na území Geoparku. Vzhledem ke složitosti území je hodnoceno riziko vzniku vlivu jako významné u přírodní a krajinné složky, mírně i u složky vodní, ostatní rizika jsou charakteristická pro dopravní stavbu. D18D - silnice II/283, úsek Turnov - Semily (územní rezerva) Územní rezerva je další variantou navazující na možná řešení R35 – a to na variantu A i C. Koridor rezervy kříží tok Libuňka i Oleška a v severním zakončení rovněž sleduje stanovené záplavové území toku Olešky. Svým počátkem a koncem zasahuje do nadregionálních biokoridorů Rašeliniště Jizery – Údolí Kamenice a Jizery, Údolí Kamenice a Jizery – Příhrazské skály; dále kříží v celé číři regionální biokoridor Kozákov - Bezděčín. Svým západním koncem dosahuje na okraj CHKO Český ráj se záplavovým územím Q100 Libuňka. Územní rezerva se zároveň nachází na území Geoparku. Vzhledem ke složitosti území je hodnoceno riziko vzniku vlivu jako významné u přírodní a krajinné složky, mírně i u složky vodní, ostatní rizika jsou charakteristická pro dopravní stavbu. D19A - silnice II/262 úsek Žandov - Stružnice Od severozápadního počátku sleduje trasa v určitém odstupu vodní tok Ploučnice, po své trase dále křižuje menší přítoky (Merboltický potok, Valteřický potok). Celá trasa vede CHKO České středohoří, 1km trasy vede přes III.zónu a cca 6,5km ve IV.zóně. Jihovýchodní konec trasy je zakončen u toku Ploučnice, který vytváří s blízkým okolím EVL Dolní Ploučnice – trasa je zde přivedena k okraji EVL. Téměř celá trasa je vedena v nadregionálním biokoridoru s osou Stříbrný roh – Studený vrch.

114



Vzhledem k lokalizaci koridoru je významně hodnoceno riziko v oblasti přírodní, krajinné a vodní složky, ostatní jsou přiměřené rozsahu a charakteru dopravní stavby, tedy vlivy jsou převáně mírné pro oblast půdní a lesní složky dle předpokládaných záborů, mírně kontroverzní ohledně ovzduší i hluku. Z19 Vytvářet územní podmínky pro úpravy dopravní sítě na koridorech silnic regionálního významu. KORIDORY REGIONÁLNÍHO VÝZNAMU D21

- silnice II/270, obchvat Doksy

Obchvat navazuje na D14 a křižuje v jednom profilu vodní tok a dotýká se tedy i VKP, včetně lesních porostů. S ostatními složkami se nedostává do překryvu, hodnocení rizik je tedy mírné dle charakteristiky dopravní stavby. D22

- silnice II/270, obchvat Jablonné v Podještědí

Obchvat města křižuje Panenský potok spolu s jeho stanoveným záplavovým územím a aktivní zónou, zároveň se kříží s železniční stavbou D33. Její severní zakončení navazuje na předěl II. a III.zóny CHKO Jizerské hory. Mírně negativně je tedy hodnoceno vliv na vodní a přírodní složku. Vzhledem k místním podmínkám je mírněji, oproti obecnému/souhrnnému hodnocení pro dopravní stavby, hodnocen dopad na ovzduší, hluk i obyvatelstvo. D23

- silnice II/278, obchvat Český Dub

Trasa se vyhýbá téměř všem sledovaným jevům území, nachází se pouze v CHOPAV Severočeská křída, konce obchvatu směřují k blízkým vodním tokům, jedním z nich je tok Ještědka vlévající se poté do Mohelky. Díky obchvatu budou přesunuty některé dopravní pohyby, které zajistí zlepšení dopravní situace a jejích vlivu v dotčených sídlech, přesunou se však na okraj, kde dle technického provedení mohou přispět k různému stupni zatížení. Vliv na složku ovzduší, hluk, obyvatelstvo je tedy hodnocen pozitivně i negativně, předpoklad je však spíše pozitivního ovlivnění. D24

- silnice II/291, úsek Kunratice - Frýdlant

Koridor svou trasou křižuje pouze osu i vlastní nadregionální MB biokoridor Poledník – Poustecká obora. Koridor vede po linii stávající komunikace, nelze tedy předpokládat zásadní negativní ovlivnění krajiny, fragmentace, přírodních složek atd.. Vliv bude spíše pozitivní z hlediska ovzduší, hluku a obyvatel. D25

- silnice II/268, úsek Sloup – Pihel

Komunikace kříží vodní tok, nachází se v CHOPAV Severočeská křída. Další ze sledovaných jevů někříží ani se s nimi nedostává do střetu. Nadto vede po stávající trase komunikace, tedy nelze předpokládat zásadní negativní ovlivnění krajiny, fragmentace, přírodních složek atd.. Vliv bude spíše pozitivní z hlediska ovzduší, hluku a obyvatel. D51A - silnice II/268, obchvat Zákupy Koridor se nachází v CHOPAV Severočeská křída, nekřižuje žádný tok, ani prvky ÚSES, ale zasahuje do kulturních hodnot území, a to do OP areálu zámku Zákupy a tedy i do MPZ Zákupy, což je hodnoceno jako mírně negativní. Obchvat vede těsně po hranici urbanizovaného území nebo podél stávajících tras komunikací, vlivy na složky přírodní, krajinné a vodní budou minimální; pozitivní vliv lze předpokládat na ovzduší, hluk a obyvatelstvo. D52C - silnice II/268, jihozápadní obchvat Mimoň Část trasy se dostává do střetu s vodním tokem Ploučnice a jeho záplavovým územím i aktivní zónou, navíc se tato část dostává na toku do blízkosti EVL Horní Ploučnice a do střetu s regionálním biokoridorem Mimoň-Břehyně. Vlivy na vodní a přírodní složku jsou tedy hodnoceny jako mírně až významně negativní, významněji je hodnoceno i riziko u vodní složky. 115



D52D - silnice II/268, spojka Ralsko-Hradčany (propojení silnic II/268 a II/270) O mnoho jižněji vedená trasa oproti 52C se nedostává do střetu s vodním tokem, ani prvky ÚSES, ale dostává se do kontaktu s ptačí oblastí Českolipsko-dokeské pískovce a mokřady a CHLÚ Ploučnice pod Ralskem. Vlivy na vodní a přírodní složku jsou tedy hodnoceny rovněž jako mírně až významně negativní. Vzhledem k vedení trasy je jako pozitivní předpoklad zlepšení emisního zatížení centra, tedy zlepšení i hlukové i rozptylové situace a zdraví obyvatel. D55

- silnice II/270, severozápadní obchvat Mimoň (územní rezerva)

Trasa územní rezervy křižuje EVL Horní Ploučnice, koridor se dotýká i ložiska Pertoltice, ale pouze minimálně. S dalšími sledovanými jevy se již do přeryvu nedostává. Mírně negativně je tedy hodnocen možný vliv (riziko) na přírodní složku, další složky odpovídají charakteru dopravní stavby a rozsahu koridoru. D58


Koridor se nachází v Geoparku Český ráj, při křížení toku se dostává do střetu se záplavovým územím Jizery, , s ostatními složkami se nedostává do významného překryvu, význam bude mít pouze minimální a lokálního významu ve všech složkách ŽP. D59


Koridor se nachází v Geoparku Český ráj, s ostatními složkami se nedostává do významného překryvu, význam bude mít pouze minimální a lokálního významu ve všech složkách ŽP.

ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA Z20 Vytvářet v území podmínky pro zlepšení železničního spojení Libereckého kraje s okolními regiony a zajištění optimálního napojení na budoucí transevropskou dopravní síť s přihlédnutím k dohodě o nejdůležitějších trasách kombinované dohody. Níže je uveden přehled silničních koridorů a ploch a jejich střetů s některými environmentálními a kulturními hodnotami, které mají územní průmět do území a na jehož základě lze tedy uvažovat o rizikovosti vzniku vlivu, případně jeho významnosti. Střety rozvojových os s vybranými sledovanými jevy v území, kde + značí zasažení jevu, - nikoli. Tabulka č. 43 Střety ŽELEZNIČNÍ dopravy s vybranými environmentálními a kulturními hodnotami území NÁVRH označení D26 D27 D28 D29A D31A D33 D34

popis VPS železniční spojení Praha - Liberec, úsek hranice LK - Turnov - Liberec modernizace, nové úseky, elektrizace, zdvojkolejnění železniční spojení Liberec – Černousy, úsek Liberec - Frýdlant - hraniční přechod PL, optimalizace, elektrizace železniční spojení Liberec – Hrádek nad Nisou Rybniště, úsek Liberec - Chrastava - Bílý Kostel n.N. - Hrádek nad Nisou, optimalizace, elektrizace železniční spojení Turnov - Hradec Králové, úsek Turnov - Rovensko pod Troskami, modernizace, nové úseky, elektrizace železniční spojení Turnov - Pardubice, úsek Turnov - Semily - Košťálov, optimalizace, elektrizace železniční spojení Liberec – Česká Lípa, úsek Rynoltice - Česká Lípa, optimalizace, elektrizace železniční spojení Česká Lípa - Benešov nad Ploučnicí, úsek Česká Lípa - hranice LK, optimalizace, elektrizace

116

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 - - - + + + - + + + + + + -* + + +

-

+ +

-

+ + + +

-

+ +

-

-

-

-

+

-

-

-

+ + + +

-

+

-

-

+

-

-

-

-

+

-

+ + + + + + +

-

+ +

-

+ + +

-

+ + + + + + +

-

+ + +

-

-

+ +

-

+ +

-

+ + + + + + -

+ + + +

-

+

-

-

-

+

-

-



ÚZEMNÍ REZERVY označen popis í D26R železniční spojení Praha – Mladá Boleslav – Liberec, úsek Příšovice- Čtveřín D33A železniční spojení Liberec – Česká Lípa, úsek Bílý Kostel nad Nisou - Rynoltice, nový úsek, variantní řešení D33B železniční spojení Liberec – Česká Lípa, úsek Bílý Kostel nad Nisou - Rynoltice, nový úsek, variantní řešení D35 propojení dvou železničních tratí, úsek Harrachov - Rokytnice nad Jizerou

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10 11 12 13 14 15

-

--

--

-

-

+

-

-

-

+

+

+

+

-

-

+

-

-

-

-

+

-

+

+

+

+

-

+

-

-

-

-

-

+

+

+

-

+

+

+

+

-

+

-

-

+

+

+

-

+

+

-

+

+

+

+

-

+

-

-


Hluk

Obyvatelstvo

ŽELEZNIČNÍ INFRASTRUKTURA 0/-/0 0 -/0 0/0/0 0 0/0/-/0 0 -/0 -/0 0/-/0 0 -/0 -/0 0/-/0 0 -/0 0 0/0 -/0 -/0 0/0 -/0 0/-/0 0 -/--/0 0 -/-0/0 -/0 -/0 -/0 0 -/--


Lesy

Příroda


Půda

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Voda

+ 0/+ +/0 +/0 +/0 +/0 +/0 -/+ -/+ +/0 -/+

Krajina

D26 D26R D27 D28 D29A D31A D33 D33A D33B D34 D35

Klima

PLOCHY A KORIDORY

Ovzduší


0 0/0/0/0/0/-/--/-0/-/--

-/-0 -/0 0/0/-/0 -/0 0 0 0 0

+/0 + +/0 +/0 +/0 +/0 +/0 -/+ -/+ +/0 -/+

+/++ + + + + + + +/+/+ +/-

Zdroj: [CityPlan]

117



KORIDORY MEZINÁRODNÍHO VÝZNAMU Železniční spojení Praha – Mladá Boleslav - Turnov - Liberec - Frýdlant - Zawidów (PL) D26 úsek hranice LK - Turnov - Liberec, modernizace s novostavbami úseků, elektrizace, zdvojkolejnění. Koridor je velmi rozsáhlý a je dělen do dvou hlavních částí, jedná se o nové úseky, modernizaci i z dvojkolejnění některých úseků – severní část od Minkovic přes Pilínkov do centra Liberce a jižnější členitá část v oblasti Loukov, Přepeře, Lažany, Sychrov, Hodkovice. Severní část kříží několik menších přítoků Lužické Nisy, jižní zakončení zasahuje do nadregionálního biokoridoru v délce 800m a jede tak zároveň přes i po hranici přírodního parku Ještěd. Přibližně 50m od trasy se v jednom bodě přibližuje k CHLÚ Pilínkov. Jižní část dozná větších změn oproti stávajícímu vedení trasy – koridor vedení více napřimuje převážně v část Sedlejovice – Lažany. Celý úsek se nachází v CHOPAV Severočeská křída, část se nachází v Geoparku Český ráj. Úsek křižuje několik vodních toků – přítoky Mohelky, Jizery (např.Čtveřínský potok), případně se dostává do kontaktu se záplavovým územím a aktivní zónou (velmi malá část u Jizery). Koridor se dotýká RBC Údolí Mohelky. Jižní část koridoru se nachází v nadregionálním biokoridoru Údolí Kamenice a Jizery – Příhrazské skály. Severní zakončení tohoto úseku se dotýká CHLÚ Hodkovice nad Mohelkou-Bezděčín. V jižní části v blízkosti styku s D26R se dostává koridor do střetu s NKP zámek Sychrov, konkrétně s jeho ochranným pásmem, což je hodnoceno jeko mírně až významně negativní (vyšší riziko vzniku negativního vlivu). Riziko vzniku vlivu bude minimalizováno podmínkou pro ÚP zohledňovat kulturní a přírodní hodnoty území, významněji je však hodnoceno v oblasti přírodních, krajinných a vodních složek. D26R úsek Příšovice – Čtveřín, nový úsek - územní rezerva Část trasy je vedena ve stávajícím železničním koridoru, část ve volné krajině. Koridor je situován CHOPAV Severočeská křída, v Geoparku, zasahuje do ochranného pásma vodních zdrojů, do záplavového pásma Jizery, dotýká se ložiska Přepeře. Vzhledem k lokalizaci i rozsahu koridoru se nedotýká ani není v překryvu s dalšími environmentálními hodnotami území, tedy riziko (potenciální vliv) na přírodní a krajinné složky je hodnoceno jako minimální, na ovzduší, hluk, obyvatelstvo až mírně pozitivně. Vliv na půdní složku je hodnocen jako mírně negativní vzhledem k rozsahu koridoru. Všechna hodnocení jsou však opět pouze relativní vzhledem k návrhu koridoru jako územní rezervy, která realizací ZÚR LK bude sloužit jako konzervování současného stavu území. Železniční spojení Liberec - Chrastava - Hrádek nad Nisou - hranice ČR - Zittau (SRN) D27

úsek Liberec – Frýdlant – hranice ČR, optimalizace jednokolejné trati, elektrizace

Rozsáhlý úsek železničního koridoru vede od Liberce přes Frýdlant až k polské hranici, představuje tak jeden ze zásadních železničních koridorů v rámci ZÚR LK z hlediska svého rozsahu, vedoucí však převážně ve stávajícím koridoru železnice. Cestou křižuje téměř všechny sledované jevy, kromě Geoparku, přírodního parku a kulturních hodnot. Koridor zasahuje do CHLÚ Višňová, CHOPAV Jizerské hory, regionálního biokoridoru Novoveský vrch-Javorový vrch, Bulovka včetně RBC Meandry Smědé, nadregionálního biokoridoru PoledníkPoustecká obora – hranice ČR včetně biocentra Poustecká obora, dále vede po okraji PR Meandry Smědé. Dále se koridor dostává do styku nebo křižuje další prvky jako např. EVL Smědá, EVL Jizerskohorské bučiny, PO Jizerské hory, PR Křížový vrch, CHKO Jizerské hory, navržený NRBC Jizerskohorské bučiny atd. Z kulturních hodnot se dostává do kontaktu s NKP Zámek Frýdlant včetně jeho ochranného pásma.

118



Vzhledem k vedení ve stávajcí trase je riziko vzniku dopadů hodnoceno velmi mírně až neutrálně, pro složku ovzduší, hluk a obyvatelstvo až pozitivně. K hodnocení vzniku záboru – tedy rizik v půdní a lesní složce je přihlíženo k celému koridoru a expertnímu odhadu záborů, jsou hodnoceny jako mírně negativní až neutrální. Možné riziko vlivu je hodnoceno z pohledu velkého překryvu NKP zámku Frýdlant, není však shledáno jako závažné vzhledem k faktu, že se předpokládá vedení v rámci již stávající tratě. D28 úsek Liberec – Chrastava - Bílý Kostel nad Nisou - Hrádek nad Nisou - hranice ČR, optimalizace, elektrizace, zdvojkolejnění úseku Liberec - Bílý Kostel n.N. Rovněž rozsáhlý koridor vedoucí od Hrádku nad Nisou přes Chrastavu do Liberce křizuje některé sledované jevy v území – vodní toky, OP lesa, přírodní park Ještěd, RBK Dlouhá hora-Boreček, RBC Karlovské bučiny, RBK Karlovské bučiny-Novoveský vrch, vede rovněž ve velké blízkosti PR Hamrštejn. V blízkosti se nachází i NKP hrad Grabštejn a MPZ Hrádek nad Nisou. Vzhledem k vedení ve stávajcí trase je riziko vzniku dopadů hodnoceno velmi mírně až neutrálně, pro složku ovzduší, hluk a obyvatelstvo až pozitivně. K hodnocení vzniku záboru – tedy rizik v půdní a lesní složce je přihlíženo k celému koridoru a expertnímu odhadu záborů, jsou hodnoceny jako mírně negativní až neutrální. Možné ovlivnění NKP hradu Grabštejn i MPZ je pouze mírné, avšak vzhledem k jejich významnosti památek, není opominutelné KORIDORY REPUBLIKOVÉHO VÝZNAMU Z21 Vytvářet územní podmínky pro zlepšení železničního spojení s okolními regiony a v rámci Libereckého kraje. Napojení na Královéhradecký kraj: Železniční spojení Turnov - Jičín - Hradec Králové D29A úsek Turnov - Rovensko pod Troskami, modernizace jednokolejné trati s novostavbami dílčích úseků, elektrizace. Koridor na hranici kraje představuje regionálně významnou trať, která se nachází v Geoparku Český ráj, velká část kordiroru se nachází na okraji – vně i uvnitř CHKO Český ráj (převážně III. a IV.zóna, výjimečně i ve II.zóně – celkem cca 1 km v rámci RBC), navrženého RBC Hruboskalsko, křižuje vodní tok Libuňka a Jizera včetně záplavového území i aktivní zóny, v CHOPAV Severočeská křída, v nadregionálním biokoridoru, i přes osu Údolí Kamenice a Jizery, Příhrazské skály – Les království. Dále se koridor dotýká ochranného pásma NKP zříceniny hradu Trosky, i když velmi okrajově, vzhledem k jeho významnosti je možné riziko označeno málo pravděpodobným vznikem (0/-). Vzhledem k vedení ve stávajcí trase je riziko vzniku dopadů hodnoceno velmi mírně až neutrálně, pro složku ovzduší, hluk a obyvatelstvo až pozitivně. K hodnocení vzniku záboru – tedy rizik v půdní a lesní složce je přihlíženo k celému koridoru a expertnímu odhadu záborů, jsou hodnoceny jako mírně negativní až neutrální. Železniční spojení Turnov – Semily - Jaroměř D31A úsek Turnov - Semily - Košťálov, optimalizace trati, elektrizace. Koridor je umístěn v jihovýchodním cípu kraje a spojuje zde významná sídla – Semily, Železný Brod, Turnov a jejich okolí až k jižní hranici kraje. Koridor se částečně nachází na území CHOPAV Severočeská křída a téměř v celé trase vede podél vodního toku Olešky a Jizery s jejich stanovenými záplavovými územími a aktivními zónami, do kterých i může zasahovat nebo být blízkém kontaktu nebo je přímo křižuje. Koridor křižuje NRBK Rašeliniště Jizery – Údolí Kamenice a Jizery i NRBK Údolí Kamenice a Jizery – Příhrazské skály, navržený NRBC Údolí Jizery a Kamenice, RBC Údolí Jizery, RBK Malá skála-Suché skály. Jižní cíp koridoru zasahuje do CHLÚ Syřenov a v jednom úseku je v blízkosti CHLÚ Horská Kamenice. Trasa prochází i přírodním parkem Maloskalsko. V důsledku vedení trasy podél toků, můžeme konstatovat i vedení či dotčení EVL Jizera a Kamenice a průchod EVL Průlom Jizery u Rakous. 119



Trasování koridoru se nevyhne ani průchodu části CHKO Český ráj, tedy i Geoparku a z maloplodých chráněných území vede skrz PR Údolí Jizery u Semil a Bítouchova. Z kulturních hodnot území se v těsné blízkosti nachází NKP zámek Hrubý Rozhozec a NKP Dlaskův statek v Dolánkách u Turnova, dále je zde do 0,5km VPR Železný Brod – Trávníky a VPZ Železný Brod. Vzhledem k vedení ve stávajcí trase je riziko vzniku dopadů hodnoceno velmi mírně až neutrálně, pro složku ovzduší, hluk a obyvatelstvo až pozitivně. K hodnocení vzniku záboru – tedy rizik v půdní a lesní složce je přihlíženo k celému koridoru a expertnímu odhadu záborů, jsou hodnoceny jako mírně negativní až neutrální. Napojení na Ústecký kraj: Železniční spojení Liberec – Česká Lípa D33

úsek Rynoltice - Česká Lípa, optimalizace jednokolejné trati, elektrizace

Trasa je vedena z České Lípy přes Zákupy, Mimoň, Jablonné v Podještěddí až do Rynoltic. Koridor křižuje více vodních toků včetně jejich stanovených záplavových území i aktivních zón – Svitávka, Panenský potok, Ploučnice. Celá trasa se nachází v CHOPAV Severočeská křída. V severní části vede několik desítek až stovek merů od CHKO Lužické hory, v těchto místech vede skrze NRBK Břehyně-Pecopala a vede i skrze okraj RBC/RBK Meandry Ploučnice. Koridor křižuje EVL Horní Ploučnice ve třech místech, a v 1 místě vede po okraji PO Českolipsko-dokeské pískovce a mokřady. Z kulturních hodnot vede v blízkosti NKP zámek Lemberk, NKP zámek Zákupy (zasahuje mírně do jeho OP), NKP Hospodářský dvůr zámku v Zákupech, NKP Kostel sv. Vavřince a Zdislavy v Jablonném v Podještědí, MPZ Jablonné v Podještědí, MPZ Zákupy a vede skrze KPZ Lembersko. Vzhledem k vedení ve stávajcí trase je riziko vzniku dopadů hodnoceno velmi mírně až neutrálně, pro složku ovzduší, hluk a obyvatelstvo až pozitivně. K hodnocení vzniku záboru – tedy rizik v půdní a lesní složce je přihlíženo k celému koridoru a expertnímu odhadu záborů, jsou hodnoceny jako mírně negativní až neutrální. D33A,B úsek Bílý Kostel nad Nisou - Rynoltice, nový úsek - územní rezerva, elektrizace. Územní rezerva D33A prochází skrze CHKO Lužické hory (přes II. i III. zónu), NRBK Studený vrchPoledník, RBK Dlouhá hora – Boreček, křižuje Panenský potok včetně jeho aktivní zóny. Varianta D33B vede jižněji od D33A a vyhýbá se tak CHKO. Na druhé straně však vede skrze přírodní park Ještěd, dále křižuje stejné vodní toky a prvky ÚSES. Obě varianty se vyznačují významným rizikem vzniku negativních vlivů v oblasti přírodní a krajinné složky, leč lehce odlišným způsobem a měrou (podrobné posouzení variant se nachází v následující kapitole). Z důvodu vnose nového dopravního koridoru do území s sebou i tento ponese rizika a možnost vzniku vlivů typických pro danou stavbu, tedy vznik nové linie, fragmentace krajiny, vnosu nové emisní (imisní, akustické) zátěže do území, což je hodnoceno jako významně až mírně negativní dle rozsahu trasy. V současnosti jsou však obě varianty definovány pro ZÚR LK jako územní rezervy, implementací koncepce budou koridory „konzervovat“ současný stav bez vzniku těchto potenciálních rizik a vlivů. Železniční spojení Česká Lípa – Benešov n. Pl. – Děčín D34

úsek Česká Lípa - hranice LK, optimalizace jednokolejné trati, elektrizace.

Koridor křižuje nebo/a vede podél Ploučnice a vodního toku Šporka skrze město Česká Lípa směrem na SZ k městu Žandov. Necelých 7km se nachází v CHKO České středohoří s většinovým podílem ve IV.zóně, několik stovek metrů ve III.zóně. většina trasy vede podél EVL Dolní Ploučnice a část trasy na území CHKO vede zároveň přes NRBK Stříbrný roh – Studený vrch. Vzhledem k vedení ve stávajcí trase je riziko vzniku dopadů hodnoceno velmi mírně až neutrálně, pro složku ovzduší, hluk a obyvatelstvo až pozitivně. K hodnocení vzniku záboru – tedy rizik v půdní a lesní složce je přihlíženo k celému koridoru a expertnímu odhadu záborů, jsou hodnoceny jako mírně negativní až neutrální. 120



KORIDORY REGIONÁLNÍHO VÝZNAMU Železniční spojení Tanvald – Harrachov - hranice ČR a Martinice v Krkonoších - Rokytnice nad Jizerou. D35 úsek Harrachov – Rokytnice nad Jizerou, propojení dvou železničních tratí (územní rezerva). Územní rezerva křižuje nebo se dotýká těchto sledovaných jevů: NRBK Rašeliniště Jizery – Údolí Kamenice a Jizery, NRBK Rašeliniště Jizery – Údolí Úpy, RBK27 Rašeliniště Jizery, CHLÚ Harrachov, několik vodních toků včetně jejich záplavových území a aktivních zón (Mumlava, Milnice), PO a EVL Krkonoše (celá trasa), III.zóny KRNAP (přes 3km). Koridor se vyznačuje významným rizikem vzniku negativních vlivů v oblasti přírodní a krajinné složky. Z důvodu vnosu nového dopravního koridoru do území s sebou i tento ponese rizika a možnost vzniku vlivů typických pro danou stavbu, tedy vznik nové linie, fragmentace krajiny, vnos nové emisní (imisní, akustické) zátěže do území; což je hodnoceno jako významně až mírně negativní odpovídají danému rozsahu trasy. V současnosti je však koridor v ZÚR LK navržen jako územní rezerva, implementací koncepce bude tedy území koridoru „konzervovat“ současný stav bez vzniku těchto potenciálních rizik a vlivů. Z22

Využívat společný potenciál železničních a tramvajových tratí.

R

Projekt společného využití železničních a tramvajových tratí

Zásada a opatření jsou převáně bez nových územních průmětů, propojení by nastalo na základě stávajících tratí. Z jejich podstaty by měly přispět k propojení a využívání ekologičtějších forem dopravy nežli silniční, s předpokladem přispění i k podpoře dopravy veřejné, tedy by měla mít zásad převážně pozitivní (až neutrální) vliv na dotčené složky životního prostředí. LETECKÁ DOPRAVA Z23 Vytvářet územní podmínky pro leteckou dopravu. Tabulka č. 45 Střety/překryvy LETECKÉ dopravy s vybranými environmentálními a kulturními hodnotami území označení D37 letiště Liberec

popis VPS

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 - - - - - - - - - - - - - - -


Hluk

Obyvatelstvo

Příroda


Půda

Voda

Krajina

0

LETECKÁ DOPRAVA 0/0 -/0

Lesy

-/--

D37

Klima

PLOCHY A KORIDORY

Ovzduší


-/0

-/0

0

-

--/+

Zdroj: [CityPlan]

D37

letiště Liberec

Dle mapových podkladů se letiště Liberec nedostává do střetu – překryvu s žádným ze sledovaných jevů, avšak jeho rozsah není v měřítku ZÚR LK jednoznačně stanoven. Návrh lze na základě dané podrobnosti tedy hodnotit jako bez nebo s minimálním rizikem vzniku negativních vlivů na sledované složky životního prostředí. Možné ovlivnění lze předpokládat ve smyslu omezení výstavby v okolí a vnosu nové hlukové zátěže v odletových a přistávacích koridorech.

121



PROPOJENÍ TURISTICKÝCH OBLASTÍ Z24 Vytvářet územní podmínky pro propojení turistických oblastí, podoblastí a středisek cestovního ruchu prostředky bezmotorové dopravy. D38

Koridor pozemní lanové dráhy Liberec - Bedřichov (územní rezerva).

Tabulka č. 47 Střety/překryvy PROPOJENÍ TURISTICKÝCH environmentálními a kulturními hodnotami území kód D38

popis lanová pozemní dráha Liberec – Bedřichov

1 +

2 -

3 -

4 -

5 -

6 +

7 -

OBLASTÍ 8 -

9 +

s vybranými

10 11 12 13 14 15 + + + -


Hluk

Obyvatelstvo

-/0

--/0

0

0/-

+

Příroda


Půda

Voda 0

Krajina

0

Lesy

0

D38

Klima

PLOCHY A KORIDORY

Ovzduší


LANOVÁ DRÁHA 0/0 -

Zdroj: [CityPlan]

Územní rezerva lanové dráhy v délce přes 4km začíná na okraji Liberce a vede směrem k Bedřichovu. Přes polovina trasy se nachází v CHKO Jizerské hory (převážně III.zóna) a končí u toku Bílé Nisy. Lanová dráha představuje jak riziko vzniku negativního ovlivnění, tak i vnos pozitivního prvku do území. Jako významné riziko je hodnocen dopad na krajinné, přírodní složky, na ostatní se předpokládá pozitivní až neutrální vliv. Multifunkční turistické koridory (cyklo, pěší, lyže, event. voda). Tabulka č. 49 Střety/překryvy MULTIFUNKČNÍCH TURISTICKÝCH KORIDORŮ s vybranými environmentálními a kulturními hodnotami území kód D39 D40 D41A D42

popis koridor - Ploučnice koridor - Lužická Nisa koridor - Jizera koridor - Nová Hřebenovka jižní a severní větev

1 + + + +

2 + + +

3 + + +

4 + + + +

5 + + + +

6 + + + +

7 + + + +

8 + + + +

9 + + + +

10 + + + +

11 + + + +

12 + -

13 + + + +

14 + +

15 -

Hluk

Obyvatelstvo

MULTIFUNKČNÍ TURISTICKÉ KORIDORY -/0 0/0 --/0 0/-/0 -/0 0/0 --/0 0/-/0 -/0 0/0 --/0 0/-/0 -/0 0/0 --/0 0/-/0


Krajina

Lesy

Příroda

0 0 0 0


0 0 0 0

Půda

Klima

D39 D40 D41A D42

Voda

PLOCHY A KORIDORY

Ovzduší


+/+/+/+/-

0 0 0 0

+/++ +/++ +/++ +/++

Zdroj: [CityPlan]

122



D39

Koridor Ploučnice, Ralskem - Osečná.

Děčín – Benešov n. P. – Česká Lípa – Mimoň – Stráž pod

Rozsáhlý koridor podél toku Ploučnice od Liberce přes Stráž, Mimoň až k České Lípě křižuje nebo se dotýká během trasy všech sledovaných prvků mimo Geopark – základem trasy je vedení podél vodních toků. Dotčené sledované jevy: CHLÚ Stráž pod Ralskem, navržený ÚSES RBC Břehyně Pecopala, RBC Meandry Ploučnice, RBK Mimoň-Břehyně, RBK Meandry Ploučnice, NRBK Stříbrný roh-Studený vrch, CHKO České Středohoří, EVL Dolní Ploučnice, EVL Horní Ploučnice, PO Českolipsko-dokeské pískovce a mokřady. Koridor se dotýká i MPZ Česká Lípa. Vznik negativních vlivů lze definovat dle předpokládaného účelu koridorů jako možný ve všech složkách ŽP, spíše však max.mírně negativní, v některých složkách pozitivní, dle způsobu provedení stavby a využití stávajících tras. Pro složku hluku, ovzduší a obyvatelstva jsou koridory hodnoceny jako převážně pozitivní. Ovlivnění půdy a půdního prostředí, jakožto PUPFL nelze předpokládat ve významné míře. D40

Koridor Lužická Nisa, Hrádek n. N. – Chrastava – Liberec – Jablonec n. N. – Nová Ves n.N.

Koridor, jehož hlavní osou je Lužická Nisa, vede skrze přírodní park Ještěd, NRBK Studený vrchPoledník (dvojí křížení), RBK Dlouhá hora-Boreček, RBK Karlovské Bučiny-Novoveský vrch, několik desítek metrů od PR Hamrštejn, CHLÚ Hrádek nad Nisou I.. Koridor se dotýká MPZ Jablonec nad Nisou. Vznik negativních vlivů lze definovat dle předpokládaného účelu koridorů jako možný ve všech složkách ŽP, spíše však max.mírně negativní, v některých složkách pozitivní, dle způsobu provedení stavby a využití stávajících tras. Pro složku hluku, ovzduší a obyvatelstva jsou koridory hodnoceny jako převážně pozitivní. Vzhledem k charakteru koridoru lze předpokládat převážně pozitivní ovlivnění kulturních hodnot, které by měly díky zvýšení jejich potenciálu v území i větší důraz na jejich využívání i ochranu; mírné riziko může nastat v případě přetížení území a nedostatečné ochrany. D41A Koridor Jizera, Mnichovo Hradiště – Turnov – Semily – Rokytnice nad Jizerou – Kořenov. Koridor podél toku Jizery významně zasahuje do mnoha sledovaných jevů: 

CHOPAV Jizerské hory i Severočeská křída,



CHLÚ Příšovice I., CHLÚ Harrachov,



CHKO Jizerské hory, CHKO Český ráj, KRNAP, PR Údolí Jizery u Semil a Bítouchova, PR Bučiny u Rakous, PO Krkonoše, EVL Bukovec, EVL Krkonoše, EVL Jizera a Kamenice, EVL Průlom Jizery u Rakous, přírodní park Maloskalsko,



NRBK Rašeliniště Jizery – Údolí Kamenice a Jizery, NRBK Údolí Kamenice a Jizery – Příhrazské skály, RBK Bílá Desná, RBK Rašeliniště Jizery, NC44 Údolí Jizery a Kamenice, NC83 Jizerské louky, RBC Hradsko, RBC Víchová, RBC Pod Mošnou, RBC Údolí Jizery, RBK Malá Skála-Suché skály.

Koridor zasahuje i do památkové rezervace VPR Kořenov – Jizerka, Železný Brod – Trávníky, VPZ Železný Brod. Vznik negativních vlivů lze definovat dle předpokládaného účelu koridorů jako možný ve všech složkách ŽP, spíše však max.mírně negativní, v některých složkách pozitivní, dle způsobu provedení stavby a využití stávajících tras. Pro složku hluku, ovzduší a obyvatelstva jsou koridory hodnoceny jako převážně pozitivní. Vzhledem k charakteru koridoru lze předpokládat převážně pozitivní ovlivnění kulturních hodnot, které by měly díky zvýšení jejich potenciálu v území i větší důraz na jejich využívání i ochranu; mírné riziko může nastat v případě přetížení území a nedostatečné ochrany.

123



D42

Nová Hřebenovka, jižní a severní větev, Krkonoše - Jizerské hory - Ještědský hřbet Lužické a Žitavské hory - Českosaské Švýcarsko.

Nejrozsáhlejší trasa vede skrze celé území kraje a zasahuje do mnoha sledovaných prvků kromě Geoparku, z nějvýznamnějších je vedení trasy skrze KRNAP, CHKO Jizerské hory a CHKO Lužické hory. Koridor zasahuje i do památkové rezervace VPR Kořenov – Jizerka, MPZ Hrádek nad Nisou, VPZ Kryštofovo Údolí. Vznik negativních vlivů lze definovat dle předpokládaného účelu koridorů jako možný ve všech složkách ŽP, spíše však max.mírně negativní, v některých složkách pozitivní, dle způsobu provedení stavby a využití stávajících tras. Pro složku hluku, ovzduší a obyvatelstva jsou koridory hodnoceny jako převážně pozitivní. Vzhledem k charakteru koridoru lze předpokládat převážně pozitivní ovlivnění kulturních hodnot, které by měly díky zvýšení jejich potenciálu v území i větší důraz na jejich využívání i ochranu; mírné riziko může nastat v případě přetížení území a nedostatečné ochrany. PŘESHRANIČNÍ SPOJENÍ Z25 Vytvářet územní podmínky pro silniční a železniční přeshraniční spojení nadmístního významu. Tabulka č. 51 Střety/překryvy PŘESHRANIČNÍHO SPOJENÍ s vybranými environmentálními a kulturními hodnotami území označení popis VPS D43 silniční - Hrádek nad Nisou, silnice R35

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 - - - - - - - - - + - - - - -


Hluk

Obyvatelstvo

PŘESHRANIČNÍ SPOJENÍ 0/0 0 0

Krajina

Příroda


Půda

0

Voda

0

Lesy

D43

Klima

PLOCHY A KORIDORY

Ovzduší


0

0

0

0

+

Zdroj: [CityPlan]

Silniční D43

Hrádek nad Nisou, silnice I/35

Přeshraniční silniční spojení se dostává do střetu pouze s územím jako zakončení trasy D02, kde bude muset překonat i Oldřichovský potok. Přechod jako takový nebude mít významné vlivy na složky životního prostředí.

124



TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA (zásady Z26-Z36) Ovzduší – ovzduší nebude realizací zásad technické infrastruktury významně ovlivněno. Pozitivní dopad na kvalitu ovzduší mohou mít energetické systémy, které preferují využívání obnovitelných zdrojů energie, dále přechod dalších obcí na jiná paliva s menší produkcí škodlivých látek do ovzduší. Obdobné je řešení odpadového hospodářství, které doporučuje využití druhotných zdrojů energie. Využíváním některých druhů obnovitelné energie může zapříčinit nárůst dopravy v důsledku dovozních vzdáleností druhotných zdrojů, a především pak biomasy z větších vzdáleností. Nová zařízení na spalování a výrobu energie budou rovněž produkovat určitá množství látek a mohou tak představovat nové zdroje znečišťování v dotčeném území. Voda – realizace protipovodňové ochrany by měla výrazně pozitivně ovlivnit vodní prostředí, protože je ZÚR LK definovaná zásadou Vytvářet územní předpoklady pro realizaci adekvátních protipovodňových opatření především formou celkové revitalizace krajiny a vodních ekosystémů umožňující zvýšení ochrany proti povodním prostřednictvím zvýšení retenční schopnosti krajiny, formy protipovodňových opatření technického charakteru musí respektovat principy minimalizace negativních vlivů na stabilitu ekosystémů. Zásobování vodou, podle způsobu provedení, bude působit pozitivně na vodní prostředí ve smyslu ochrany zdrojů pitné vody, rekonstrukce a modernizace úpraven vody. Velmi příznivě bude působit realizace zásady čištění odpadních vod Zlepšit kvalitativní stav povrchových a podzemních vod, vytvářet územní podmínky pro eliminaci hlavních zdrojů znečištění povrchových a podzemních vod. Při přehodnocení ochranných pásem a jejich podmínek může dojít k negativním změnám v jejich hospodaření a plným využitím kapacit stávajících vodojemů dojde k větším odběrům a tím i větší produkci a objemu čištěných vod. Územní rezervy pro lokality vhodné pro akumulaci povrchových vod (LAPV) by neměly nijak změnit stávající hydrologickou situaci ani ostatní složky životního prostředí v dotčených lokalitách, ta by nastala pouze v případě výstavby technického zařízení, které by splňovalo definovanou funkci. V současném návrhu ZÚR LK jsou plochy pouze územními rezervami ve smyslu územní uzávěry blokující případnou výstavbu, která by v budoucnu mohla omezit nebo zabránit požadované funkci. Plochy nejsou v současnosti ve fázi záměru nebo specifického funkčního vymezení nebo úprav, které by zásadně měnily jejich současný stav. Zde by se míra a charakter vlivu odvíjel od rozsahu a způsobu realizace tohoto zařízení. Půda – zábory pro technickou infrastrukturu se nepředpokládají jako výrazné, proto může být vliv mírně negativní v případě nutných záborů kvalitní půdy nebo větších lokalit pro zařízení energetického a technického vybavení. Přínosem může být odstranění černých skládek, snaha o nevytváření nových lokalit pro skládkování, rekonstrukce a modernizace vodovodních řadů kvůli zamezení úniků balastních vod, částečně i podpora využívání obnovitelných druhů energie, zejména biomasy, která může zamezit degradaci ladem ležící půdy a zlepšit celkovou údržbu krajiny. Územní rezervy pro LAPV nijak neovlivní stav půdního prostředí, v sekundárním působení mohou mít mírně pozitivní vliv jako území s ponechanou nezastavitelnou funkcí a případně jako území s možností rozlivů v povodňových situacích. Diskutabilní mohou být územní průměty pro umístění zařízení obnovitelných zdrojů energie, které by měly být regulovány mimo ornou půdu a volnou krajinu s preferencí brownfields apod. Kvalifikovaný odhad pro jednotlivé koridory je proveden v odůvodnění ZÚR LK, kapitole E. Příroda – přírodní složky budou technickou infrastrukturou ovlivněny v závislosti na trase, způsobu a typu uložení vedení sítí, a dále rozsahu, umístění a typu zařízení technického nebo energetického zařízení. Pozitivně mohou být ovlivněny ekosystémy, jejichž stanoviště budou revitalizována, např. v důsledku realizace protipovodňových opatření. Výstavba některých energetických nebo technologických zařízení, např. větrných elektráren nebo kultivace ploch pro pěstování energetických plodin, může negativně ovlivnit stávající ekosystémy. Jak již bylo zmíněno u vodní složky, protipovodňová opatření by měla výrazně přispět ke zlepšení stavu vodních ekosystémů.

125



Krajina – vedení inženýrských sítí, jakožto liniového prvku, může negativně ovlivnit ráz krajiny a podpořit její fragmentaci, obdobně jako dopravní koridory, riziko může být zvýšeno i křížením migračních tras (vč.prvků ÚSES) a tím, že je téměř celé území LK kategorizováno jako migračně významné území (viz vlivy pro dopravní infrastrukturu). U koridorů technické infrastruktury se nepředpokládá vysoké riziko omezení migrace z důvodu vedení tras většinově ve stejných koridorech jako dopravní trasy, v případě jejího prokázání musí být přistoupeno k dostatečným opatřením zajišťujících migrační prostupnost krajiny a volný pohyb dotčených druhů živočichů (viz.kapitola A.7.). Negativnější působení může nastat v případech, kdy jsou sítě a jejich zařízení vedena samostatně, především v exponovaných polohách rušící výhledy a degradující pozici přírodních nebo kulturních dominant v některých pohledových prostorech. Kulturní a historické památky – památky nebudou zásadami technické infrastruktury významně ovlivněny. V určitých případech mohou mírně pozitivně působit protipovodňová opatření, která tak zabezpečí jejich ochranu a snížit rizika poškození pro případ povodňových stavů. Příčinou negativních vlivů se může stát výstavba zařízení pro energetické a technické zařízení v bezprostřední blízkosti historických nebo kulturních staveb. Hluk – ovlivnění hladiny hluku může nastat provozem některých typů technických nebo energetických zařízení, která jsou potřebná k fungování a provozu inženýrských sítí. Příkladem může být výstavba větrných elektráren nebo doprava vyvolaná svozem biomasy ze vzdálenějších zemědělských ploch k místu jejího využití, kde se následně zpracovává standardními postupy (spalovny, lisovny, bioplynové stanice, pletárny, atd.). Žádné další významné vlivy na hlukové zatížení nelze v současnosti blíže specifikovat. Obyvatelstvo – složka obyvatelstva bude realizací zásad technické infrastruktury ovlivněna jednoznačně pozitivně, a to jak z hlediska zlepšení zásobování vodou, čištěním odpadních vod, zlepšením kvality a kapacit spojů a telekomunikací, zásobováním plynem, energiemi, optimálním řešením nakládání s odpady, ale i realizací protipovodňových opatření. Technická infrastruktura - Územní rezervy Územní rezervy technické infrastruktury, obdobně jako je tomu u dopravní, budou generovat jako určitá forma stavební uzávěry neutrální vliv na současný stav životního prostředí. Až v případě jejich bližší specifikace bude možné očekávat obdobné vlivy jako koridory technické infrastruktury. Překryvy se sledovanými jevy v území byly provedeny pro tyto rezervy rovněž a jsou uvedeny na konci podkapitoly. Jako územní rezervy byly navrženy tyto technické stavby: Vodovodní přivaděče: V1, V2A, Lokalita vhodná pro akumulaci povrchových vod: LAPV2. Koridor pro umístění el.vedení: E8B. Níže je uveden přehled silničních koridorů a ploch a jejich střetů s některými environmentálními a kulturními hodnotami, které mají územní průmět do území a na jehož základě lze tedy uvažovat o rizikovosti vzniku vlivu, případně jeho významnosti. Střety rozvojových os s vybranými sledovanými jevy v území, kde + značí zasažení jevu, - nikoli.

126



Tabulka č. 53 Střety TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY s vybranými environmentálními a kulturními hodnotami území NÁVRH Koridory pro umístění vedení VVN 400, 110 kV označení popis PUR01 vedení VVN 400 kV - TR Chotějovice - TR Babylon (v PÚR ČR (2008) ozn.E10) PUR02 zdvojení stávajícího vedení VVN 400 kV, úsek hranice LK - TR Babylon PUR03 zdvojení stávajícího vedení VVN 400 kV, úsek TR Babylon - TR Bezděčín E3 vedení VVN 110 kV - TR Babylon - hranice LK (TR Úštěk) E4 vedení VVN 110 kV - TR Babylon - hranice LK (TR Děčín) E5A vedení VVN 110 kV - TR Babylon - TR Doksy E6 vedení VVN 110 kV - TR Babylon - TR Česká Lípa Dubice E7 vedení VVN 110 kV - Česká Lípa Sever - TR Nový Bor E11A vedení VVN 110 kV - TR Bezděčín – Šimonovice E12B vedení VVN 110 kV, úsek TR Liberec východ TR Liberec Nové Pavlovice, podzemní vedení E13A vedení VVN 110 kV odb. ze stav. vedení do TR Železný Brod E14C vedení VVN 110 kV - odb. ze stav. vedení - TR Jablonec nad Nisou jih E35A vedení VVN 110 kV, úsek odbočení ze stav. vedení - TR Český Dub E36_37 vedení VVN 110 kV odb. ze stav. vedení do TR Turnov E39A vedení VVN 110 kV odb. ze stáv. vedení – TR Liberec Doubí

1 +

2 -

3 -

4 -

5 6 - +

7 -

8 9 10 11 12 13 14 15 - + + + - + - -

+

-

-

-

-

+

-

-

+

+

+

-

+

-

-

+

+

-

+

+

+

-

+

+

+

+

-

+

-

-

+

-

-

-

-

+

-

-

+

+

+

-

+

-

-

+

-

-

-

-

+

-

-

+

+

+

-

+

-

-

+ -

-

-

-

-

+ +

+ -

+

+ -

+ +

+ +

-

+ -

-

-

+

+

-

-

-

+

-

-

-

+

+

-

+

-

-

-

-

-

+

+

+

+

+

+

+

+

-

+

-

-

-

-

-

-

-

+

+

+

-

+

+

-

-

-

-

-

-

-

+

-

+

-

-

-

+

+

-

+

-

-

-

-

-

-

-

+

-

+

+

+

+

-

+

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

+

+

-

-

-

-

-

-

-

-

+

+

-

+

-

-

-

+

+

-

-

-

-

-

-

+

+

-

+

-

+

-

-

+

-

-

Transformovny označení E17A E18 E19A E20A E21 E23 E24 E25 E26

popis transformovna - Český Dub transformovna - Nový Bor transformovna – Doksy transformovna - Železný Brod transformovna - Turnov transformovna Liberec Doubí transformovna - Liberec Růžodol transformovna – Liberec Nové Pavlovice - náhrada za stávající transformovna - Jablonec nad Nisou jih

1 -

2 -

3 -

4 + + -

5 -

6 + + + + -

7 -

8 -

9 -

10 + -

11 + + + +

12 + -

13 + + + -

14 -

15 -

-

-

-

-

-

-

-

-

-

+

+

-

-

-

-

4 -

5 -

Plochy pro bezpečnost státu nadmístního významu označení popis B01 pěchotní střelnice, k.ú. Svébořice (obec Ralsko)

1 -

2 -

127

3 -

6 +

7 -

8 -

9 -

10 11 12 13 14 15 + -



Koridory pro umístění staveb a opatření na ochranu a ke snižování ohrožení území před povodněmi označení P01 P02 P03 P05_1 P05_2 P05_3 P05_4 P08 P09 P12 P13 P14 P15 P16 P17 P18 P19 P20 P21 P22 P23 P24 P25 P28 P29 P30 P31 P32 P33 P34 P35 P36 P37 P38 P39 P40 P41 P42 P43 P44 P45 P46 P47 P48 P49 P50 P51 P52 P53 P54 P55 P56 P57

popis Černá Desná, Desná - Tanvald Dubnický potok, Dubnice Jeřice, Oldřichov v Hájích - Mníšek Jizera, Svijany - Rakousy Jizera, Železný Brod Líšný Jizera, Semily Jizera, Jablonec nad Jizerou Libchava, Horní Libchava Lužická Nisa, Jablonec nad Nisou Hrádek nad Nisou Panenský potok, Jablonné v Podještědí Panenský potok, Brniště - Mimoň Ploučnice, Mimoň Ploučnice, Česká Lípa Ploučnice, Stružnice - Dolní Police Řasnice, Horní Řasnice - Krásný Les Smědá, Bílý Potok - Frýdlant Smědá, Višňová Smědá, Černousy Svitávka, Mařeničky Svitávka, Kunratice u Cvikova-Svitava Svitávka, Velenice - Zákupy Boberský potok,Cvikov Šporka, Polevsko Mohelka, Kokonín Mohelka, Třtí Ploučnice, Stráž pod Ralskem Kočičí potok, Habartice Libverdský potok, Lázně Libverda Minkovický potok, Minkovice u Frýdlantu Oleška, Heřmanice Oleška, Dětřichov Boberský potok, Lindava Bílá Nisa, Bedřichov - Janov nad Nisou Dobranovský potok, sídlo Dobranov Dobranovský potok, sídlo Písečná Dobranovský potok, Bukovany - Sloup v Čechách Žernovník, Železný Brod Údolský potok, Kryštofovo Údolí Novoveský potok, Nová Ves nad Nisou Šporka, Horní Libchava Radčický potok, Liberec - Radčice Ostašovský potok, Liberec - Ostašov Harcovský potok, Liberec - Harcov Janovodolský potok, Liberec - Janův Důl Vesecký potok, Liberec - Vesec Františkovský potok, Liberec - Františkov Luční potok, Liberec - Vesec Ještědský potok, Dubnice Oldřichovský potok, Oldřichov na Hranicích Šporka, nad obcí Horní Libchava Ploučnice, nad sídlem Srní potok Panenský potok, Lvová Druzcovský potok, Osečná

1 + + + + +

2 + + + -

3 -

4 + +

5 + -

6 + + + + + + +

7 + +

8 + + + + + + + +

9 + + + + + +

10 + + + + + + + + +

11 + + + + + + + + +

12 + + + -

13 14 15 + + + + + + + + + + -

+ + + + + + + + + + -

+ + + + + + + + + + + + + -

-

+ -

+ + + + + + + + -

+ + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + +

+ + + + +

+ + + + + + + + + + + + + + + + + + + + -

+ + + + + + + + + + + + -

+ + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + +

+ + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + +

-

+ + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + +

+ + + -

-

+ -

+ + + + -

-

+ + -

+ + -

+ + + -

+ + + -

+ + + + + + + + + +

+ + + +

+ + + + + + + + + + + + +

+ + + + + + + + + + + +

+ -

+ + + + + + + + + + +

-

-

-

+ + -

-

-

+ +

+ + + +

+ -

+ + + -

+ + -

+ + + +

+ + + +

-

+ + +

+ -

-

128



ÚZEMNÍ REZERVY Koridory přivaděčů pro zásobování pitnou vodou z velkého zdroje označení popis V1 vodovodní přivaděč VD Josefův Důl - ÚV Bílý Potok, zásobování Frýdlantska V2A vodovodní přivaděč ÚV Harrachov, Rokytnice nad Jizerou, zásobování Semilska

1 +

2 +

3 +

4 -

5 -

6 +

7 -

8 +

9 +

10 11 12 13 14 15 + + -

+

+

+

-

+

+

-

+

+

+

1 +

2 +

3 +

4 -

5 +

6 +

7 -

8 +

9 +

10 11 12 13 14 15 + + -

1 +

2 +

3 -

4 -

5 -

6 +

7 -

8 -

9 +

10 11 12 13 14 15 + + + -

+

-

+

-

-

Lokality vhodné pro akumulaci povrchových vod označení popis LAPV2 LAPV Vilémov, vodní tok: Jizera

Koridory pro umístění vedení VVN 110 kV označení popis E8B územní rezerva - vedení VVN 110 kV, úsek TR Nový Bor - hranice LK


ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Z26 Zabezpečit bezproblémové zásobování obyvatel a dalších odběratelů nezávadnou a kvalitní vodou, vytvářet územní podmínky pro dosažení evropských standartů při pokrytí území LK zásobovacími vodovodními systémy.

Krajina


Hluk

Obyvatelstvo

ZÁSOBOVÁNÍ VODOU -/0 -/0 --/0 -/0 -/0 --/0 +/0/-

Lesy

--/+ --/+ --/-

Příroda

0 0 0


0 0 0

Půda

Voda

V1 V2A LAPV2

Klima

PLOCHY A KORIDORY

Ovzduší


--/0 --/0 0/-

--/0 --/0 -/+

0 0 0/-

0 0 0

+/++ +/++ +

Zdroj: [CityPlan]

V1

Koridor pro vodovodní přivaděč VD Josefův Důl - ÚV Bílý Potok - územní rezerva

Rezerva je vedena přímočaře z Josefova Dolu (od nádrže) do Bílého Potoka, celá trasa se tedy nachází v CHOPAV, CHKO a PO Jizerské hory, křižuje několik vodních toků, zasahuje do EVL Jizerskohorské bučiny, EVL Jizerskohorské bučiny, NPR Jizerskohorské bučiny, PR Černá hora, NRBC Jizerskohorské bučiny, navržený RBC Černá hora.

129



Velikost a charakter vlivu se bude v tomto případě odvíjet především od technického řešení stavby, i tak lze konstatovat vznik rizika u přírodní, krajinné složky, dle provedení i lesa, půdy, horninového a poté i vodního prostředí, nikoli pouze čerpáním a spotřebovou vody, ale i riziky s jejím nakládáním apod., na druhé straně může dojít k lokálnímu zlepšení koordinovanou spotřebou a úpravou vody. U většiny zmíněných složek je potenciální vliv (riziko) hodnocen jako negativní, u složky hluk, ovzduší, obyvatelstvo jako neutrální až pozitivní. Jako již předchozí hodnocení územních rezerv však i tato, realizací – implementací koncepce ZÚR LK, nebude představovat téměř žádný vliv na současný stav složek životního prostředí, které tak bude konzervovat v současném stavu a vývoji. V2A

Koridor pro vodovodní přivaděč Harrachov - Rokytnice nad Jizerou – územní rezerva

Územní rezerva prochází od Harrachova k Rokytnici nad Jizerou několika sledovanými jevy: KRNAP (převážně III.zóna), K27 Rašeliniště Jizery, NRBK Rašeliniště Jizery – Údolí Kamenice a Jizery, K22 Prameny Labe, RBC a PP Prameny Labe, vodní toky, CHLÚ Harrachov - fluoritbarytová surovina. Územní rezervy pro vedení vodovodních přivaděčů by měly optimálně zajišťovat zásobování pitnou vodou, jejich technické provedení bude hlavním faktorem pro míru ovlinění složek životního prostředí v dotčeném území a především vodního prostředí dle výše a způsobu odběru vody. Určitá rizika lze tedy i jako u V1 konstatovat u přírodní, krajinné, půdní složky, horninového prostředí, lesa dle technického provedení. U vodní složky dle výše spotřeby a technického zabezpečení. U těchto složek je tedy vliv – riziko hodnoceno jako negativní mírně až středně, u hluku, ovzduší, obyvatelstva jako neutrální až mírně pozitivní vliv. Vysoké odběry a nové velkokapacitní vodovoní řady budou podléhat posouzení vlivů záměrů na životní prostředí (EIA). Z27

Územně chránit lokality vhodné pro akumulaci povrchových vod (LAPV).

LAPV2 Vilémov, vodní tok - Jizera (územní rezerva) LAPV je navržena jako územní rezerva, tedy jak je výše zmíněno, ve formě stavební úzávěry pro území, která nepřipouští stavby, jež by mohly ohrozit nebo znemožnit jejich navržené využití. V případě již konkrétního záměru a technického řešení LAPV se tento záměr musí posoudit procesem EIA s prioritním zaměřením na ovlivnění hydrologie a vodního prostředí území a navazujících ekosystémů. Jako územní uzávěra tedy návrh nebude generovat žádný vliv na současný stav životního prostředí, jako návrh nebo záměr v území již ano. V tomto případě lze očekávat významné vlivy na životní prostředí, především v oblasti ovlivnění hydrologického režimu lokality a jejího okolí, vodního prostředí a sekundárně i všech dalších složek, vyjma zásadního ovlivnění hluku, ovzduší (až sekundárně, terciérně), kulturních hodnot, obyvatelstva (spíše až pozitivně). ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD Z28 Zlepšit kvalitativní stav povrchových a podzemních vod, vytvářet územní podmínky pro eliminaci hlavních zdrojů znečištění povrchových a podzemních vod. Zásada zaměřená jednoznačně na zlepšení kvality vod bude primárně pozitivní pro vodní složku životního prostředí a návazně sekundárně pozitivně ovlivní téměř všechny ostatní složky – především půdu, flóru a faunu, ekosystémy, stabilitu území atd.. PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA ÚZEMÍ Z29 Vytvářet územní předpoklady pro realizaci adekvátních protipovodňových opatření především formou celkové revitalizace krajiny a vodních ekosystémů umožňující zvýšení ochrany proti povodním prostřednictvím zvýšení retenční schopnosti krajiny, formy protipovodňových opatření technického charakteru musí respektovat principy minimalizace negativních vlivů na stabilitu ekosystémů. 130



P01 P02 P03 P05_1 P05_2 P05_3 P05_4 P08 P09 P12 P13 P14 P15 P16 P17 P18 P19 P20 P21 P22 P23 P24 P25 P28 P29 P30 P31 P32 P33 P34 P35 P36 P37 P38 P39 P40 P41 P42 P43 P44 P45 P46 P47 P48 P49 P50 P51 P52 P53 P54 P55 P56 P57

Černá Desná, úsek Desná - Tanvald Dubnický potok, Dubnice Jeřice, úsek Oldřichov v Hájích - Mníšek Jizera, úsek Svijany - Rakousy Jizera, úsek Železný Brod Líšný Jizera, Semily Jizera, Jablonec nad Jizerou Libchava, Horní Libchava Lužická Nisa, úsek Jablonec nad Nisou - Hrádek nad Nisou Panenský potok, Jablonné v Podještědí Panenský potok, úsek Brniště - Mimoň ) Ploučnice, Mimoň Ploučnice, Česká Lípa Ploučnice, úsek Stružnice - Dolní Police Řasnice, úsek Horní Řasnice - Krásný Les Smědá, úsek Bílý Potok - Frýdlant Smědá, Višňová Smědá, Černousy Svitávka, Mařenice sídlo Mařeničky Svitávka, úsek Kunratice u Cvikova - Svitava Svitávka, úsek Velenice - Zákupy Boberský potok, Cvikov Šporka, Polevsko Mohelka, Kokonín Mohelka, Třtí Ploučnice, Stráž pod Ralskem Kočičí potok, Habartice Libverdský potok, Lázně Libverda Minkovický potok, Minkovice u Frýdlantu Oleška, Heřmanice Oleška, Dětřichov Boberský potok, Lindava Bílá Nisa, úsek Bedřichov - Janov nad Nisou Dobranovský potok, Dobranov Dobranovský potok, Písečná Dobranovský potok, úsek Bukovany - Sloup v Čechách Žernovník, Železný Brod Údolský potok, Kryštofovo Údolí Novoveský potok, Nová Ves nad Nisou Šporka, Horní Libchava Radčický potok, Liberec - Radčice Ostašovský potok, Liberec - Ostašov Harcovský potok, Liberec - Harcov Janovodolský potok, Liberec - Janův Důl Vesecký potok, Liberec - Vesec Františkovský potok, Liberec - Františkov Luční potok, Liberec - Vesec Ještědský potok, Dubnice Oldřichovský potok, Oldřichov na Hranicích Šporka, nad obcí Horní Libchava Ploučnice, nad sídlem Srní potok Panenský potok, Lvová Druzcovský potok, Osečná

131



Jak je zmíněno u všeobecného hodnocení, řešení protipovodňové ochrany bude pozitivní především pro ochranu obyvatelstva a majetku, dle technického řešení a rozsahu budou tato opatření na jednotlivých tocích ovlivňovat i další složky životního prostředí. V případě efektivního a citlivého přístupu s převahou biotechnických řešení (přírodě blízká opatření, organizační opatření) lze předpokládat pozitivní dopady na celé ekosystémy podél vodních toků i na hydrologii dotčeného povodí, a to především respektováním dané zásady s podmínkou minimalizace negativních vlivů na dotčené ekosystémy. Změna hydrologie území oproti současnému stavu však může mít zásadní dopady na stávající ekosystémy, proto nelze vyloučit, že tato, i když přírodě blízká opatření, budou mít negativní dopad na stávající ekosystémy, i když méně původní než při ponechání rozlivu apod.. V rámci hodnocení lze upozornit na zvýšení riziko vzniku negativního dopadu na předměty ochrany v rámci střetu s EVL (viz. Vyhodnocení NATURA2000) u těchto koridorů: Tabulka č. 55 Střety koridorů Protipovodňové ochrany s evropsky významnými lokalitami P05_1 P21 Průlom Jizery u Rakous Svitavka P05_3 P22 Údolí Jizery a Kamenice Svitavka P05_4 P25 Krkonoše Klíč P09 P30 Rokytka Horní Ploučnice P12 P33 Horní Ploučnice Smědá P13 P36 Horní Ploučnice Svitavka P14 P42 Horní Ploučnice Rokytka P15 P49 Dolní Ploučnice Luční potok Horní Ploučnice P51 P16 Luční potok Dolní Ploučnice P52 P18 Horní Ploučnice Jizerskohorské bučiny P54 Smědá Česká Lípa - mokřad v nivě Šporky P19 Manušické rybníky Smědá P55 P20 Horní Ploučnice Smědá P56 Lemberk - zámek Z pohledu střetu/překryvu s kulturními památkami nelze předpokládat jejich zásadní ovlivnění, které se bude odvíjet opět od technického řešení a provedení, které by mělo sledovat přirozené a přírodě blízké řešení, ty by měly přispět i k podtržení původní krajinné scény až rozvolnění prvků a působení na dotčené kulturní hodnoty v území. V rámci podrobných úkolů pro územní plánovávní Z29 by nemělo docházet k negativnímu ovlivnění dotčených složek životního prostředí a především pak dotčených ekosystémů. Ostatní složky mohou být realizací sekundárně ovlivněny, a to dle technického provedení a dané lokalizace – tedy pozitivní až negativní dopady mohou nastat v případě ovzduší, hluku (minimálně), půdní a lesní složky, kulturních hodnot území (pouze v případě blízkosti nebo dotčení kulturní hodnoty a její přidružené krajinné scény nebo ochranného pásma). 132



ENERGETIKA (Z30-Z33) Z30 Zajistit územní podmínky pro efektivní zásobování území energiemi a hospodaření s nimi. Z31 Vytvářením územních podmínek pro reálný nárůst výroby energií z obnovitelných zdrojů zvyšovat soběstačnost LK v dodávkách energií. Z32 Vytvářet územní podmínky pro zajištění spolehlivosti systému zásobování elektrickou energií a pro odstranění výkonového deficitu k očekávaným potřebám území.

Hluk

Obyvatelstvo

Příroda


Půda

Voda 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0


0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Krajina

0 0 0/+ 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

ENERGETIKA 0 0/-/-0 0/-/-0 -/-0 0 -/-0 0 -/-0 0 -/-0 0 0/0 0 -/-0 0 -/-0 -/0 -/-0 0 0 0 0 -/0 0 0 -/0 0 0 0 0 0 0

Lesy

PUR01 PUR02 PUR03 E3 E4 E5A E6 E7 E8B E11A E12B E13A E14C E35A E39A

Klima

PLOCHY A KORIDORY

Ovzduší

Zásady vedou ke zlepšení dodávek energie, zvýšení podílu obnovitelných zdrojů i dalších, které budou vést ke snížení produkce emisí; zásady by tedy měly vést prioritně ke zlepšování kvality ovzduší a životního prostředí pro obyvatele, dle „přemisťování“ zátěže však může vést i k lokálnímu zhoršení kvality ovzduší výstavbou nového zdroje znečišťování ovzduší. U ostatních složek se bude charakter a míra ovlivnění odvíjet od konkrétní lokalizace a technického řešení záměrů. Tabulka č. 56 Vyhodnocení vlivů jednotlivých ploch a koridorů na jednotlivé složky životního prostředí

-/--/--/--/0 0/0/0/-/0 -/0 0/0/-

--/-/--/0 -/--/-0/--/0/-/0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0/0 0 0/0/-

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Zdroj: [CityPlan]

KORIDORY REPUBLIKOVÉHO VÝZNAMU PUR01 - vedení VVN 400 kV, úsek hranice LK - TR Babylon Trasa vede přes IV.zónu CHKO České středohoří, v jedné části vede několik desítek metrů od PP Kaňon potoka Kolné a křižuje několik vodních toků, vedení křižuje i RK603 a CHLÚ Kravaře. Riziko vzniku vlivu je hodnoceno jako mírně až významné pro přírodní, krajinnou složku i lesní, a to kvůli zásahu do lesních porostů a krajinného rázu. Na ostatní složky je hodocen vliv – riziko jako minimální nebo neutrální.

133



PUR02 - zdvojení stávajícího vedení VVN 400 kV, úsek hranice LK - TR Babylon Trasa je obdobná, pouze s menším odklonem, jako PUR01, vede přes IV.zónu CHKO České středohoří, v jedné části vede několik desítek metrů od PP Kaňon potoka Kolné a křižuje několik vodních toků, vedení křižuje i RK603. Riziko vzniku vlivu je hodnoceno jako mírně až významné pro přírodní, krajinnou složku a vzhledem k vedení převážné délky trasy lesními pozemky i na lesní, a to kvůli zásahu do lesních porostů. Na ostatní složky je hodocen vliv – riziko jako minimální nebo neutrální. PUR03 - zdvojení stávajícího vedení VVN 400 kV, úsek TR Babylon - TR Bezděčín Trasa se okrajově dotýká přírodního parku Ještěd, dále ve 3 profilech EVL Horní Ploučnice, NPP Peklo, z prvků ÚSES zasahuje do: RBK Meandry Ploučnice-Svojkovské pohoří, NRBK Břehyně, Pecopala, RBK Údolí Mohelky-Jestřebí, RBK Chrastenský vrch - Prameny Ploučnice. Koridor protíná CHLÚ Stráž pod Ralskem, CHLÚ Kotel, dobývací prostor Hamr pod Ralskem III, ložisko Břevniště pod Ralskem (radioakt.sur.), Hamr pod Ralskem (radioakt.sur.), Pole-Postřelná (cihlářská surovina), Žizníkov (štěrkopísky). Návrh vedení zasahuje i do několika záplavových území - Ještědský potok Mohelka, Panenský potok, Ploučnice, Robečský potok, Svitávka. Dle charakteru a účelu koridoru lze předpokládat minimální až neutrální rizika, ovlivnění složky hluku, vodního a půdního prostředí, klimatu, kulturní hodnoty. Sekundárně pozitivně může ovlivnit obyvatelstvo, ovzduší. Neutrálně až mírně negativně může ovlivnit geologické jevy – spíše sekundárně z hlediska jejich plánů těžby. KORIDORY NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU E3

- vedení VVN 110 kV, úsek TR Babylon - hranice LK - (TR Úštěk)

Části koridoru se nachází v CHKO České středohoří, RBK Bínov-Hočanské rybníky, PP Kaňon potoka Kolné (cca 150m od něj). 18% délky z celé trasy se nachází na lesních plochách. Mírně až významně negativně je tedy hodnoceno riziko na složky přírodní, krajinné a lesní. Ostatní složky jsou hodnoceny převážně neutrálně. E4

- vedení VVN 110 kV, úsek TR Babylon - hranice LK - (TR Děčín Želenice)

Trasa křižuje několik vodních toků včetně jejich záplavových území či aktivních zón, jedním z nich je např. i Labe, dále se část nachází na plochách nebo na okrajích ÚSES – RBC Hamry, RBC Strážný vrch, okrajem míjí PP Kaňon potoka Kolné, nejvýznamnějším střetem – překryvem je vedení téměř celé trasy v CHKO České středohoří – a to v II., III. a IV.zóně. Necelých 20% trasy opět leží na lesních plochách. Mírně až významně negativně je tedy hodnoceno riziko na složky přírodní, krajinné a lesní. Ostatní složky jsou hodnoceny převážně neutrálně. E5A

- vedení VVN 110 kV, úsek TR Babylon - TR Doksy

Trasa se dotýká kulturních hodnot území – vede skrze krajinnou památkovou zónu Zahrádecko, necelý 1km je veden okrajem CHKO Kokořínsko (III.zóna), dotýká se RBC Hočanské rybníky, RBK Hočanské rybníky – Žižkův vrch, RBC Skalní město (křížení ve 3místech), kříží i několik měnších vodních toků. Necelých 20% trasy opět leží na lesních plochách. Mírně až významně negativně je tedy hodnoceno riziko na složky přírodní, krajinné a lesní, ale i kulturní. Ostatní složky jsou hodnoceny převážně neutrálně. E6

- vedení VVN 110 kV, úsek TR Babylon - TR Česká Lípa Dubice

Koridor se dostává do styku s Robečským potokem, jeho záplavovým územím i aktivní zónou, s dalšími prvky kromě OP lesa se již do překryvu nedostává. Mírně negativně až neutrálně je tedy hodnoceno riziko vlivů na přírodní, krajinnou a lesní složku, ostatní jsou hodnoceny jako neutrální (bez vlivu). 134



E7

- vedení VVN 110 kV, úsek Česká Lípa Sever - TR Nový Bor

Vedení je částečně trasováno skrze CHKO České středohoří (IV. i III.zóna), jižním zakončením se dostává do EVL Cihelenské rybníky, ve 3 profilech kříží i vodní toky (přítoky Šporky). Trasa koridoru se téměř vyhýbá lesním plochám, geologickým jevům i dalším. Mírně negativně až negativně je hodnoceno riziko vlivů na přírodní a krajinnou složku, ostatní jsou hodnoceny jako neutrální (bez vlivu), max mírně negativní. E11A - vedení VVN 110 kV, úsek TR Bezděčín – Šimonovice Koridor křižuje v několika profilech vodní toky (povodní Mohelky), dotýká se kulturních hodnot území, vede skrze CHLÚ Hodkovice nad Mohelkou – Bezděčín, přírodní park Ještěd v délce cca 3,4km, NRBK – K19MB Studený vrch-Poledník, RBK Údolí Mohelky-Jestřebí. Mírně negativně až negativně je hodnoceno riziko vlivů na přírodní a krajinnou složku, mírně na horninové prostředí, ostatní jsou hodnoceny jako neutrální (bez vlivu), max mírně negativní. Riziko vzniku vlivu je největší na krajinný ráz. E12B - vedení VVN 110 kV, úsek TR Liberec východ - TR Liberec Nové Pavlovice, podzemní vedení Vedení křižuje Harcovský potok (vč.aktivní zóny a zápl.území), vede částečně i skrze NRBK Studený vrch-Poledník. Dotýká se MPZ Liberec. Koridor se nevyznačuje žádným významným rizikem pro složky životního prostředí. E13A - vedení VVN 110 kV, úsek odbočení ze stav. vedení do TR Železný Brod Koridor vede větší částí v NRBK Údolí Kamenice a Jizery - Příhrazské skály a přírodním parkem Maloskalsko. Významné až mírně významné riziko bude tedy na krajinnou až přírodní složku, na ostatní lze identifikovat neutrální až mírná rizika. E14C - vedení VVN 110 kV, úsek odbočení ze stav. vedení do TR Jablonec n.N. jih Koridor křižuje vodní tok Mohelka s jeho stanoveným záplavovým územím a NRBK Prameny Úpy. Koridor se nevyznačuje žádným významným rizikem pro složky životního prostředí. E35A - vedení VVN 110 kV, úsek odbočení ze stav. vedení do TR Český Dub Trasa křižuje pouze menší vodní tok a částí zasahuje do okraje NRBK Studený vrch-Poledník. Koridor se nevyznačuje žádným významným rizikem pro složky životního prostředí. E36_37-vedení VVN 110 kV, úsek odbočení ze stáv. vedení do TR Turnov Vedení se nachází v NRBK, další významné jevy nezasahuje. Vzhledem ke svému rozsahu lze konstatovat, že koridor nebude generovat významná rizika pro složky životního prostředí. E39A - vedení VVN 110 kV, úsek odbočení ze stáv. vedení do TR Liberec Doubí Koridor zasahuje do PP Ještěd a do CHLÚ Pilínkov, avšak pouze okrajově a v malém rozsahu. Jako mírné je hodnoceno riziko na krajinu, na ostatní složky jsou riziky téměř zanedbatelné. KORIDORY NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU – ÚZEMNÍ REZERVA E8B - vedení VVN 110 kV, úsek TR Nový Bor – hranice LK - TR Varnsdorf (územní rezerva) Nejmarkantnějším překryvem je vedení trasy územní rezervy v CHKO Lužické hory ve všech jejích zónách, dále se lehce dotýká i CHKO České Středohoří. Trasa se překrývá nebo dotýká dvou regionálních biokoridorů a EVL Klíč. Okraj koridoru míjí RC04 Velký Buk. Významné až mírně významné riziko lze tedy identifikovat u přírodní, krajinné a lesní složky, u ostatní neutrální. Z hlediska realizace koncepce se však opět jedná o územní rezervu, která konzervuje současný stav a vývoj dotčeného území.

135



PLOCHY NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU E17A - transformovna Český Dub E18

- transformovna Nový Bor

E19A - transformovna Doksy E20A - transformovna Železný Brod E21

- transformovna Turnov

E23

- transformovna Liberec Doubí

E24

- transformovna Liberec Růžodol

E25

- transformovna Liberec Nové Pavlovice

E26

- transformovna Jablonec nad Nisou jih

Plochy transformoven budou představovat menší zásahy do složek životního prostředí, a to převážně dle jejich velikosti a umístění – mohou zanedbatelně, lpouze lokálně, ovlivnit krajinný ráz, půdní prostředí pro zábory, případně další přímo dotčené složky životního prostředí. Z navrhovaných transformoven se nachází E20A v PP Maloskalsko a z E23 navazuje infrastruktura do PP Ještěd, transformovna E21 se nachází v Geoparku Český ráj a transformy se střetem s vodním prvekm se nacházejí nejčastěji v blízkosti vodního toku nebo v CHOPAV Severočeská křída. Z33

Vytvářet územní podmínky pro plynofikaci obcí.

Ovlivnění složek životního prostředí se bude odvíjet od způsobu provedení a technického řešení záměru, ze svého účeluby měl přispět ke zlepšení kvality ovzduší a tedy i veřejného zdraví, vlastní provedení ovlivní další složky životního prostředí. SPOJE A TELEKOMUNIKACE Z34 Vytvářet podmínky pro zlepšení dostupnosti služeb spojů a telekomunikací ve vztahu k potřebám území. Vlivy na jednotlivé složky životního prostředí budou úměrně odpovídat lokalizaci a způsobu technického řešení opatření, zařízení a vedení realizovaných v důsledku této zásady. NAKLÁDÁNÍ S ODPADY Z35 Vytvářet územní podmínky pro realizaci koncepce nakládání s odpady založené na maximálním třídění a recyklaci odpadů a umožňující racionální využití stávajících kapacit technicky zabezpečených skládek a centrální spalovny Liberec. Zásada nemá v současnosti přímý územní průmět, proto ji není možné z tohoto hlediska vyhodnotit. Z dlouhodobého a koncepčního hlediska by však směrování koncepce nakládání s odpady mělo směřovat k environmentálně příznivějšímu než je tomu v současnosti – zvýšení podílu recyklace a znovuvyužití jako druhotných materiálů a surovin by mělo přispět ke snížení nároků na primární zdroje surovin a měl by vést i ke snížení podílu skládkování a s ním spojených negativních vlivů na jednotlivé složky životního prostředí. Specifika naplňování této zásady budou odrážet i následnou míru a charakter vlivů na životní prostředí dotčených oblastí. BEZPEČNOST STÁTU Z36

Vytvářet územní podmínky pro zajišťování obrany a bezpečnosti státu.

B01

Plocha pěchotní střelnice, k.ú.Svébořice (stavba k zajištění bezpečnosti státu).

Střelnice by neměla zásadně ovlivnit složky životního prostředí, především pokud bude dbáno na její dostatečné zajištění a údržbu.

136



KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY (zásada Z37) Pro realizaci územního systému ekologické stability lze jednoznačně konstatovat, že téměř všechny složky budou výrazně nebo alespoň mírně pozitivně ovlivněny. Funkční prvky ÚSES pozitivně ovlivní celkovou kvalitu životního prostředí, která bude dále působit na obytné prostředí a obyvatelstvo. Kulturní a historické památky mohou být pozitivně ovlivněny doplněním nebo obnovou původní rozptýlené, doprovodné nebo jiné zeleně a přírodních prvků, revitalizací vybraných lokalit a posílením krajinného rázu dotčené oblasti. SOUHRN PLOCHY I KORIDORY DOPRAVNÍ A TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY Plochy i koridory dopravní a technické infrastruktury budou ve většině případů dále podléhat procesu posouzení vlivů na životní prostředí dle zákona č.100/2001 Sb., v platném znění. Plochy i koridory doplňují rozvojové a specické oblasti a osy a zajišťují tak jejich dopravní dostupnost, obslužnost i technickou vybavenost odpovídající a případně posilující jejich funkce. Dopady na jednotlivé složky životního prostředí se budou odvíjet především od konkrétní lokalizace a technického řešení záměrů, v této fázi je možné definovat potenciální střety – překryvy s hodnotami území, které mohou vyvolat riziko jejich negativního i pozitivního ovlivnění. Hodnocení ploch a koridorů bylo provedeno podle oblastí a odvětví, pro která jsou stanoveny obdobné podmínky a úkoly územního plánování. Dopravní infrastruktura je velmi specifickou oblastí, kde bylo jako potenciálně nejvíce negativní vyhodnoceno odvětví silniční a letecké dopravy. K největšímu ovlivnění dojde pravděpodobně u kvality ovzduší, hlukového zatížení, půdy, krajiny a případně přírodního prostředí. Nové dopravní stavby budou působit změny v krajinném rázu, v migrační prostupnosti, ale způsobí i nové emisní zatížení dosud méně dostupných a obsluhovaných území. Optimalizací, rekonstrukcí a modernizací dopravních tras se však zlepší jejich technický stav a průjezdnost díky kapacitnímu přizpůsobení současným a budoucím nárokům. Rovněž může dojít k odklonu nákladní a osobní dopravy z přetížených území, což bude pozitivním přínosem pro některá území a obytné zóny měst. Technická infrastruktura by neměla dosahovat výraznějších změn, co se týče vedení tras inženýrských sítí, které jsou často umisťovány do společných koridorů se stávajícími (nebo novými) liniovými stavbami, především dopravními komunikacemi. Nejvíce mohou území ovlivnit stavby liniových vedení jako samostatných staveb a doprovodná zařízení potřebná k zajištění jejich funkčnosti. To se týká především rozsáhlejších staveb (např. větrných elektráren, spaloven, bioplynových stanic atd.) pro energetické účely, které mohu kromě ovlivnění přírody a krajiny způsobit změny v míře emisního zatížení způsobeného vyvolanou dopravou pro zajištění jejich efektivního fungování (např. doprava dostatečného množství biomasy k provozovnám jejich zpracování, logistické sítě pro efektivnější zpracování druhotných zdrojů energie atd.). Jako u předchozích návrhů rozvojových a specifických oblastí a os, i plochy a koridory budou jednoznačným přínosem především pro obyvatelstvo a sociální oblast. Podle způsobu ovlivnění kvality ovzduší, hlukového zatížení a krajiny bude přiměřeně zasaženo i obytné prostředí a případně i veřejné zdraví. Míra ovlivnění bude odpovídat způsobu realizace a konkrétní lokalizaci jednotlivých záměrů, jež budou naplňovat definované zásady ZÚR LK. Veřejně prospěšná opatření, do kterých se kromě územního systému ekologické stability řadí například i protipovodňová opatření, jsou jednoznačně pozitivními návrhy, které budou zajišťovat zachování nebo obnovu a zlepšení současného stavu všech složek životního prostředí. Důsledkem bude často i zvýšení ekologické stability území a zlepšení obytného prostředí pro trvalé obyvatele i uživatele území.

137



ÚZEMNÍ PODMÍNKY KONCEPCE OCHRANY A ROZVOJE PŘÍRODNÍCH, KULTURNÍCH A CIVILIZAČNÍCH HODNOT ÚZEMÍ KRAJE (kapitola E.) Pro zásady (Z38-63) v rámci definovaných územních podmínek ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot kraje nebylo vyhotoveno samostatné podrobné vyhodnocení podle jednotlivých složek životního prostředí. Důvodem je převážně pozitivní charakter podmínek, které jsou obdobou opatření pro ochranu hodnot a předmětů ochrany přírodního prostředí, a proto lze téměř všechny označit za výrazně nebo mírně pozitivní z hlediska vlivu na životní prostředí, a to především zásady obecného charakteru nebo zaměřené na ochranu a rozvoj přírodních hodnot. Možným rizikem pro životní prostředí jsou zásady týkající se osídlení, uspořádání a organizace ekonomických aktivit na území kraje (zásady koncepce pro ochranu civilizačních hodnot). Jejich nesprávné umístění nebo rozsah se mohou dostat do střetu s chráněnými územími. Specifická je z hlediska životního prostředí zásada Z47 Nakládat uvážlivě s nerostným bohatstvím kraje, řešit územní střety mezi zájmy těžby nerostných surovin a zájmy ochrany přírody a krajiny. Případná rozšiřování nebo nové otvírky těžby jsou v některých specifických oblastech velmi citlivou otázkou, i přesto, že budou zaujímat pouze chráněná ložisková území k tomu určená. Každá nová těžba nebo její zvýšení a přesun bude znamenat i vznik nebo posun s nimi spojených negativních vlivů na složky životního prostředí – především na krajinu, dotčené ekosystémy, emisní zatížení a tedy i veřejné zdraví – tedy změna krajinného rázu až reliéfu krajinu, hydrologického i hydrogeologického režimu území. Jak je uvedeno v zásadě samotné, tak i úkolech pro změny v území, otvírky a rozšiřování těžby musí respektovat místní podmínky a zájmy ochrany přírody a krajiny.

VYMEZENÍ CÍLOVÝCH CHARAKTERISTIK KRAJINY (kapitola F.) Zásady 64 – 67 představují cílové vlastnosti krajiny, které blíže vymezují a definují charakteristiky krajinných oblastí a podoblastí krajinného rázu, vymezují krajinné typy (dle převládajících způsobů využití a dle reléfu význačnosti a unicity) a způsob jejich ochrany. Všechny tyto zásady jsou z hlediska životního prostředí upřesňujícího, informativního charakteru nebo jsou přímo v souladu s koncepcí a zájmy ochrany přírody a krajiny. Zaměřují se především na ochranu a zásady využití území z hlediska zachování a ochrany typického krajinného rázu pro vymezené oblasti – a to v souladu se stanovnými oblastmi krajinného rázu, podoblastmi, krajinnými typy, stupni ochrany krajinného rázu atd..

VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ, STAVEB A OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU A VYMEZENÝCH ASANAČNÍCH ÚZEMÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, PRO KTERÁ LZE PRÁVA K POZEMKŮM A STAVBÁM VYVLASTNIT (kapitola G.) Zásady 68, 69 a 70 naplňující danou část ZÚR LK jsou z hlediska vyhodnocení pouze informativního charakteru o vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, která jsou již posouzena v rámci Ploch a koridorů.

STANOVENÍ POŽADAVKŮ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU NA KOORDINACI ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ ČINNOSTI OBCÍ A NA ŘEŠENÍ V ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACI OBCÍ, ZEJMÉNA S PŘIHLÉDNUTÍM K PODMÍNKÁM OBNOVY SÍDELNÍ STRUKTURY (kapitola H.) Zásada 71 naplňující danou část ZÚR LK jsou pouze informativního charakteru o koordinaci územně plánovací činnosti obcí a vymezených veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, která jsou již posouzena v rámci Ploch a koridorů.

VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE PROVĚŘENÍ ZMĚN JEJICH VYUŽITÍ ÚZEMNÍ STUDIÍ PODMÍNKOU PRO ROZHODOVÁNÍ (kapitola I.) Zásada 72 naplňující danou část ZÚR LK jsou pouze informativního charakteru o nutnosti prověření některých Ploch a koridorů.

138



A.5.5. ZÁVĚRY HODNOCENÍ VLIVŮ ZÚR LK NA LOKALITY SOUSTAVY NATURA2000 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na lokality NATURA 2000 je nedílnou součástí vyhodnocení vlivů na urdžitelný rozvoj území, kapitola B. Zde jsou proto uvedeny pouze souhrnné závěry, a to z důvodu, že lokality soustavy NATURA 2000 jsou specifické z hlediska ochrany přírodní složky životního prostředí – flóry a fauny, ekosystémů, návazně i krajiny a dalších složek životního prostředí. Vlastní hodnocení bylo provedeno velmi podrobně pro každou lokalitu, která se nachází na území Libereckého kraje, tedy pro 51 evropsky významných lokalit a 3 ptačí oblasti; nadto v některých případech bylo hodnocení rozšířeno i o hodnocení přímo dotčených předmětů ochrany a bylo provedeno i hodnocení kumulace vlivů návrhu ZÚR LK. Hlavním účelem hodnocení je zjištění, zda mají ZÚR LK významný vliv na EVL a PO nebo zda lze významný vliv vyloučit. Významný vliv přitom nastává v okamžiku, kdy alespoň jeden dílčí prvek ZÚR může mít významný vliv. Významný vliv nastává v okamžiku, kdy není zajištěn požadavek ochrany, tj. není zajištěn příznivý stav evropských stanovišť a evropsky významných druhů z hlediska ochrany. Dále je úkolem posuzování hledat řešení s nejmenším vlivem. Níže uvádíme samotné závěry hodnocení dle jeho struktury a stanovené stupnice, blíže nejsou již uváděny zásady pro zmírnění vlivu, které jsou obsahem vlastního vyhodnocení a kapitoly A.7. Vyhodnocení SEA. Na základě zhodnocení obecných zásad ZÚR Libereckého kraje lze konstatovat: - Většinu zásad ZÚR LK nelze na dané úrovni hodnotit z hlediska konkrétního vlivu na EVL a PO s ohledem na obecnou povahu zásad. - Byly zjištěny zásady rozvoje území, které aktivně pozitivně působí na rozvoj a ochranu přírodního prostředí včetně evropsky významných lokalit a ptačích oblastí. - Zásady, které by mohly působit negativní trendy ve vývoji stavu EVL a PO jsou v kapitole 3.1. doplněny, popř. upraveny tak, aby ochrana EVL a PO byla respektována. Na základě zhodnocení návrhů ZÚR LK s územním průmětem (viz schéma 1 Vyhodnocení vlivů na lokality soustavy NATURA2000) lze konstatovat: Míra ovlivnění EVL a PO byla stanovena jako potenciální odhad velikosti vlivu. V některých případech není proto možné, s ohledem na nejistoty vyplývající z úrovně posuzování, významný vliv vyloučit, i když je reálné hledat v dalších projektových fázích taková řešení, která významný vliv mít nebudou. V těchto případech je v závěrech hodnocení vyloučení významného vlivu podmíněno. Níže jsou shrnuty jednotlivé stupně výstupů posouzení, ve vlastním hodnocení jsou dále uváděny i zásady – opatření pro minimalizaci nebo prevenci vlivu (viz. kapitola A.7). 1. Významný vliv na EVL a PO, který při realizaci s velkou jistotou nastane (dle použité stupnice hodnota „4“): - LAPV2 - LAPV Vilémov, vodní tok: Jizera Komentář: Realizace přehrady ve vymezené zátopě by znamenala významný negativní vliv na evropsky významnou oblast Krkonoše a ptačí oblast Krkonoše. (Územní rezerva ovšem neumožňuje realizace plánovaného záměru, pouze vymezuje územní ochranu pro tento záměr. V tomto smyslu k negativnímu vlivu v této fázi nedojde a pro statut územní rezervy je uváděno vyhodnocení vlivu 0.)

139



2. Podrobnost ZUR neumožňuje vyloučit významný negativní vliv (3), přesto je reálné záměr dále sledovat a hledat vhodné řešení na podrobnější úrovni zpracování. Návrhy je třeba vést v režimu podmínečně přípustném (tzn. musí být vybráno řešení, kde bude významný negativní vliv vyloučen): - D12 silnice I/15, obchvat Zahrádky - D31 železniční koridor, úsek Turnov – Semily – Košťálov, optimalizace, elektrizace - D39 - multifunkční turistický koridor – Ploučnice - D41A - multifunkční turistický koridor – Jizera - D42 - koridor - Nová Hřebenovka jižní a severní větev (multifunkční turistický) - D49 - silnice I/10, úsek Kořenov – Harrachov Protipovodňová opatření: - P05 - protipovodňová opatření na toku – Jizera - P12 - Panenský potok, Jablonné v Podještědí - P13 - Panenský potok, Brniště - Mimoň - P14 - Ploučnice, Mimoň - P15 - Ploučnice, Česká Lípa - P16 - Ploučnice, Stružnice – D. Police - P19 - Smědá, Višňová - P20 - Smědá, Černousy - P21 - Svitavka, Mařeničky - P22 - Svitavka, Kunratice u Cvikova – Svitava - P30 - Ploučnice, Stráž pod Ralskem - P42 - Údolský potok, Kryštofovo Údolí - P51 – Luční potok, Liberec – Vesec - P52 - Ještědský potok, Dubnice - P54 - Šporka, nad obcí Horní Libchava - P55 - Ploučnice, nad sídlem Srní potok 3. Do skupiny záměrů s možným mírným vlivem (2) patří návrhy, které zasahují do EVL nebo PO v místech s potenciálním výskytem předmětů ochrany, je reálné řešení s mírným vlivem: - D01C - silnice II/283, úsek Semily - Rovensko pod Troskami, napojení na R35 - D27 - železniční koridor, úsek Liberec – Frýdlant - hraniční přechod PL, optimalizace, elektrizace - D34 - železniční koridor, úsek Česká Lípa – hranice LK, optimalizace, elektrizace - D50 - silnice I/9 a I/38, MÚK Jestřebí - E7 - vedení VVN 110 kV - Česká Lípa Sever – TR Nový Bor - P05 - protipovodňová opatření na toku – Jizera 4. U záměrů s kódem potenciálního ovlivnění (1 a 0) se vliv neočekává: - Existuje teoretická možnost ovlivnění soustavy EVL a PO v některé z fází realizace pro míru vlivu (1). 5. Některé návrhové koridory a plochy nebylo možné na úrovni ZÚR posoudit z hlediska velikosti vlivu: - D33B - železniční spojení, úsek Bílý Kostel nad Nisou - Rynoltice, nový úsek - územní rezerva, elektrizace, variantní řešení - D35 - železniční koridor, úsek Harrachov - Rokytnice nad Jizerou, propojení dvou žel. tratí, územní rezerva - D39 - multifunkční turistický koridor – Ploučnice - D41 - multifunkční turistický koridor – Jizera - D42 - koridor - Nová Hřebenovka jižní a severní větev (multifunkční turistický koridor) - V1 - vodovodní přivaděč VD Josefův Důl - ÚV Bílý Potok, zásobování Frýdlantska – územní rezerva V2A - vodovodní přivaděč Harrachov - Rokytnice nad Jizerou, zásobování Semilska – územní rezerva

140



6. Záměry, kde již proběhl proces posuzování vlivů na životní prostředí projektů a bylo vydáno kladné stanovisko: Hodnocení vlivu návrhů ZÚR bylo provedeno, ale výsledky nejsou s ohledem na podrobnější stupeň posouzení vlivu a kladné stanovisko dotčených orgánů státní správy v závěrech zohledněny. (Pokud nebyl v posouzení návrhů ZÚR předpokládán negativní vliv na EVL a PO, tak není návrh uveden. - D03 - silnice I/13, úsek Svor - Nový Bor - Manušice - hranice LK - D05A - silnice I/9, úsek Jestřebí - Zahrádky - Sosnová - Česká Lípa - MÚK Manušice (I/13) - D22 - silnice II/270, obchvat Jablonné v Podj. ZÁVĚR VYHODNOCENÍ VLIVŮ ZÚR LK NA LOKALITY SOUSTAVY NATURA2000: Na posuzované úrovni zpracování lze při respektování uvedených závěrů a zásad vyloučit významný vliv Zásad územního rozvoje Libereckého kraje na evropsky významné lokality a ptačí oblasti.

A.5.6. VYHODNOCENÍ VLIVU NA CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI A GEOPARK ČESKÝ RÁJ Zvláštní a nadstandardní kapitola oproti struktuře dané legislativou, tj. zákonem 100/2001 Sb. byla do hodnocení zařazena na základě dodatečného požadavku příslušného orgánu MŽP, který požadoval vyhodnocení vlivů na lokalitu Geoparku a dostatečné zohlednění vyhodnocení souladu s Plány péče dotčených CHKO. Tato nadstandardní kapitola je tedy pojata z pohledu CHKO a Geoparku a jejich dotčení vzhledem k jejich účelu vyhlášení a jejich obecným ochranným podmínkám k jejich využívání. GEOPARK ČESKÝ RÁJ Dle současné české legislativy nemá geopark statut zvláštní ochrany a není tedy limitem využití území obdobně jako u chráněných krajinných oblastí, jeho vznik je podmíněn dobrovolnou spoluprací dotčených subjektů ve spolupráci se státní ochranou přírody. Geopark byl vyhlášen díky své jedinečnosti jako doposud jedinný v České republice a jeho hlavním účelem je ochrana jeho geologických hodnot – lokalit pro výzkum, vzdělávání a popularizace geověd, rozvoj specificky orientované turistiky a udržitelný rozvoj území. Každý Evropský geopark se stává automaticky Geoparkem UNESCO. Geopark Český ráj o rozloze 700 km2 výrazně přesahuje stejnojmennou chráněnou krajinnou oblast a nachází se na území LK i sousedního kraje. Geopark zahnuje širokou škálu geologických fenoménů, paleontologické, mineralogické a archeologické lokality i historické památky. Do seznamu Geoparků byl zařazen roku 2005. Největší hodnotou Geoparku je jeho naplnění velmi různorodými geologickými jevy v jednom území, z nejcennějších hodnot to jsou krasové jevy (Bozkovské jeskyně), ložiska rud, naleziště drahých kamenů, uhlí, břidlic, písků, vápenců, hrnčířských a cihlářských hlín, výskyt zkamenělin (amonitů, hlavonožců), cenných archeologických lokalit a dalších fenoménů. Geopark tak slouží jako „živý“ soubor dochované rozličnosti geologických jevů sloužící pro vzdělávací účelyi podporu turistického ruchu regionu. [www.geoparkceskyraj.cz] Tyto hodnoty by tedy měly být pro pokračující funkci Geoparku zachovány a chráněny, což by mělo být i jedním z cílů rozvoje regionu. Návrhem ZÚR LK je Geopark dotčen návrhem rozvoje, a to konkrétně: Rozvojové oblasti - ROB1, ROB3, ROB4, ROB5 Rozvojové osy – ROS1, ROS2, ROS6, ROS7, ROS12 Specifické oblasti – SOB6, SOB7, SOB8 Plochy a koridory – dopravní infrastruktury D26, D29, D01B, D01C, D15A, D15B, D18C, D18D, D30, D31, D41 D26, D29, D01B, D01C, D15A, D15B, D18C, D18D, D30, D31, D41: Technické infrastruktury: E21, E36_37, P05_1, P05_2, P05_3, P41

141



VPO – prvky ÚSES biocentra: NC44, RC386, RC1246, RC1249, RC1250, RC1251, RC1667, RC1245, RC1233, RC1268, RC1266, RC1267, RC1668, RC1265, RC1264, RC10, RC1664, RC1662, RC1206, RC1205, RC1207, RC1660, RC1219, RC1659 Prvky ÚSES – biokoridory: K30V, K30MB, K35B, K31B, K31MB, K31VN, RK669, RK670, RK671, RK672, RK675, RK685, RK686, RK704, RK705, RK713, RK727, RK728, RK699 Z výše zmíněných návrhů by mohly představovat riziko související s dopravní infrastrukturou, ty by však měly být ve většině území korigovány podmínkami a úkoly územního plánovaní stanovenými v rozvojových oblastech, specifických oblastech a rozvojových osách, které jsou podmíněny minimalizací negativního vlivu na životní prostředí a hodnoty území, mezi něž patří i Geopark. Hodnotné jevy a fenomény Geoparku by měly tak být zohledněny při realizaci záměrů, případně jejich posuzování procesem EIA, i pokud nejsou tyto fenomény chráněny jiným statutem ochrany (zvláště chráněné území, VKP, součást ÚSES), jedná se o charakteristické prvky dotvářející krajinný ráz dané oblasti. CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI A KRNAP Velkoplošných zvláště chráněných území se na území Libereckého kraje vyskytuje na jeho rozlohu nadprůměrně – jedná se o CHKO Kokořínsko, CHKO České středohoří, CHKO Lužické hory, CHKO Jizerské hory, CHKO Český ráj a Krkonošský národní park. Na všech těchto územích je definována určitá odstupňovaná ochrana území, která s sebou přináší i jistá omezení pro využití území. Obecné podmínky využití území stanoví zákon o ochraně přírody a krajiny, podrobněji jsou tyto podmínky stanoveny v plánech péče pro jednotlivá území. Níže je, na úrovni odpovídající ZÚR LK, zhodnocen dopad - soulad ZÚR LK s těmito podmínkami. KRKONOŠSKÝ NÁRODNÍ PARK Obecné podmínky stanovené zákonem § 16 Základní ochranné podmínky národních parků (1) Na celém území národních parků je zakázáno a) hospodařit na pozemcích způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit podstatné změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů anebo nevratně poškozovat půdní povrch, b) zneškodňovat odpady, které mají původ mimo území národního parku a zneškodňovat ostatní odpady mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody, c) tábořit a rozdělávat ohně mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody, d) vjíždět a setrvávat s motorovými vozidly a obytnými přívěsy mimo silnice a místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody, kromě vjezdu a setrvávání vozidel orgánů státní správy, vozidel potřebných pro lesní a zemědělské hospodaření, obranu státu a ochranu státních hranic, požární ochranu, zdravotní a veterinární službu a vozidel vodohospodářských organizací, e) pořádat a organizovat hromadné sportovní, turistické a jiné veřejné akce a provozovat vodní sporty mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody, f) provozovat horolezectví a létání na padácích a závěsných kluzácích a jezdit na kolech mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody, g) sbírat rostliny kromě lesních plodů či odchytávat živočichy, není-li stanoveno jinak v tomto zákoně, bližších ochranných podmínkách či návštěvním řádu národního parku, h) povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů, i) zavádět intenzivní chovy zvěře, například obory, farmové chovy a bažantnice, kromě záchranných chovů, a používat otrávených návnad při výkonu práva myslivosti, 142



j) měnit stávající vodní režim pozemků, k) stavět nové dálnice, silnice, železnice, průmyslové stavby, sídelní útvary, plavební kanály, elektrická vedení velmi vysokého napětí a dálkové produktovody, l) provádět chemický posyp cest, m) těžit nerosty, horniny a humolity kromě stavebního kamene a písku pro stavby na území národního parku, n) pořádat vyhlídkové lety motorovými vzdušnými dopravními prostředky, o) měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany národního parku. (2) Na území první zóny národního parku (§ 17 odst. 1) je dále zakázáno a) povolovat a umisťovat nové stavby, b) vstupovat mimo cesty vyznačené se souhlasem orgánu ochrany přírody, kromě vlastníků a nájemců pozemků, c) měnit současnou skladbu a plochu kultur, nevyplývá-li změna z plánu péče o národní park, d) hnojit, používat kejdu, silážní šťávy a ostatní tekuté odpady. Cíle dle plánu péče KRNAP Krkonošský národní park byl původně vyhlášen Vládním nařízením o zřízení KRNAP č.41/1963 Sb. ze dne 17.5.1963, nově byl zřízení Nařízením vlády ČR č.165/1991 Sb. ze dne 20.3.1991, kterým se zřizuje KRNAP a stanoví podmínky jeho ochrany. Území KRNAP o rozloze 36,327ha se dále překrývá s CHKO Jizerské hory, EVL Krkonoše, PO Krkonoše, CHOPAV Krkonoše, PP Slunečná stráň, PP Lom Strážné, PP Herlákovické štoly, PP Labská soutěska a PP Anenské údolí. Hodnoty Krkonoš se odvíjejí především z její polohy. Oblast přeshuje alpínskou hranici lesa s místy charakteristickými pro vysokohorskou přírodu, s výskytem endemických druhů i glaciálních reliktů. KRNAP je místem setkání severské tundry a alpínských, vysokohorských a nížinných ekosystémů. Pramení zde několik významných vodních toků a lze zde identifikovat až 4 vegetační stupně. Přírodní prostředí Krkonoš je však v posledních desetiletích negativně ovlivňováno dvěma zásadními faktory – velkoplošně působícím imisně ekologickým zatížením a intenzívním cestovním ruchem. Zatímco působení průmyslových imisí se postupně snižuje, velmi významný vliv cestovního ruchu nejen stále přetrvává, ale tlak na zvýšení intenzity využití území pro rekreaci a na další zábory ploch pro sportovní a rekreační zařízení dále roste. Dle Nařízení vlády: Posláním národního parku je uchování a zlepšení jeho přírodního prostředí, zejména ochrana či obnova samořídících funkcí přírodních systémů, přísná ochrana volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, zachování typického vzhledu krajiny, naplňování vědeckých a výchovných cílů, jakož i využití území národního parku k ekologicky únosné turistice a rekreaci nezhoršující životní prostředí. Hospodářské a jiné využití národního parku musí být podřízeno zachování a zlepšení přírodních poměrů.“ Pro území KRNAP jsou v souladu s dokumentem Vize Krkonoše 2050 stanoveny dlouhodobé cíle: Celé území KRNAP • Zachování příznivého stavu, příp. zlepšení současného stavu předmětů ochrany v KRNAP, EVL a PO Krkonoše, udržení celistvosti a spojitosti (zabránění další fragmentaci) ekosystémů. • Zachování a podpora druhové diverzity a přírodních procesů ve všech přirozených a vybraných druhotných ekosystémech (např. na horských loukách). • Rekonstrukce lesních ekosystémů směrem k přírodě blízkému stavu, ponechání části lesů samořídícím procesům. • Udržování vybraných druhotných nelesních ekosystémů (především horských luk) ve stavu optimálním z hlediska předmětu ochrany. 143



• Trvale udržitelný rozvoj krkonošských obcí a podpora/diverzifikace alternativních (měkkých) forem využívání území, nepoškozujících přírodní prostředí. • Zachování, příp. obnova specifického krajinného rázu horské krajiny Krkonoš. • Využití Krkonoš jako modelového území pro dlouhodobé sledování ekosystémů, ovlivněných intenzivními rekreačními aktivitami, globální změnou klimatu a působením imisí, a pro mezinárodní spolupráci při ochraně a managementu horských ekosystémů. • Využití přírodovědného a historického potenciálu území pro výchovné a vzdělávací aktivity. • Zachování současné managementové kategorie IUCN, tj. kategorie V (chráněná krajina). • Podpora tvorby finančních zdrojů pro naplňování cílů uvedených v plánu péče. Ochranné pásmo (OP) • Zachování, příp. zlepšení funkce OP jako nárazníkového pásma pro aktivity, které by mohly negativně ovlivnit předmět ochrany v KRNAP, EVL a PO Krkonoše. • Zachování, příp. zlepšení stavu ekosystémů v OP, který zajistí omezení negativních vlivů na strukturu a funkce ekosystémů v NP. • Směrování rozvoje sídel k souladu s jejich charakterem a okolní krajinou; preference kvality prostředí uvnitř zastavěného území před extenzivním kvantitativním růstem zastavěných ploch do okolní přírody a krajiny. • Preference takových aktivit v cestovním ruchu, které svou povahou a plošnými nároky vůči přírodnímu prostředí neohrožují ekologickou stabilitu území a respektují charakter krkonošské krajiny. • Podpora obslužné a rekreační funkce OP s cílem zmírnění tlaku na intenzívní sportovní a rekreační využití vlastního NP. Vytvoření takového prostoru pro rozvoj sportovních a rekreačních aktivit, ve kterém nebudou v rozporu s předměty ochrany NP, EVL a PO. • Podpora řemeslných, průmyslových a zemědělských výrobních provozů a služeb, odpovídajících svým měřítkem okolní zástavbě, lidským i přírodním podmínkám a zdrojům v místě a regenerační schopnosti okolní přírody. • Podpora tradičního hospodaření spojeného s chovem dobytka v kombinaci s lokálním využitím produktů a poskytováním služeb turistickému ruchu (agroturismus). • Přednostní využívání obnovitelných zdrojů (lesy, půda, voda, krajinný prostor apod.) při rozvojových aktivitách (s rychlostí a způsoby, které nenarušují schopnost těchto zdrojů se obnovovat a umožňují tak dlouhodobý udržitelný rozvoj těchto činností). • Obnova lesních porostů směrem k druhové a věkové skladbě odpovídající stanovištním podmínkám a ke zvyšování stability porostů. • Podpora tvorby finančních zdrojů pro naplňování cílů uvedených v plánu péče. Vyhodnocení souladu se ZCHÚ KRNAP Překryvy: Oblasti a osy: ROB5, SOB5, SOB6, ROS4 Koridory a plochy: územní rezerva D35 – regionální železniční spojení – úsek HarrachovRokytnice, multifunkční turistické koridory D41 Jizera a D42 Hřebenovka, D49 – územní rezerva pro silnic II.třídy I/10 úsek Kořenov-Harrachov, LAPV2 Vilémov, V2A – vodovodní přivaděč Harrachov-Rokytnice, P05_4 PPO Jizera_Jablonec nad Nisou ÚSES – biocentra: RC1661, RC384, RC1222, RC1220; biokoridory: K27H, K27V, K22MB, K30MB, RK709, RK702, RK701

144



Navržené ZÚR LK nejsou v přímém rozporu s obecnými podmínkami ochrany NP, ani jeho dlouhodobými cíli. Rozvojová oblast, specifická oblast i rozvojová osa se zaměřují na možnosti snížení tlaku na zatížení území způsobeného nadměrným cestovním ruchem - úkoly pro změny v území, přičemž SOB5 a SOB6 jsou zaměřeny na podporu udržitelného rozvoje dotčených oblastí (Jizerské hory a západní Krkonoše) – např.: ROB5 b)

Hledat cesty ke snížení negativních dopadů nezvladatelných zátěží území KRNAP cestovním ruchem vytvářením územních podmínek pro rozvoj aktivit spojených s využíváním volného času zejména mimo EVL Krkonoše. V rozvoji aktivit pro rekreaci a cestovní ruch upřednostňovat optimální lokalizaci a kvalitní nabídku služeb před neustálým zvyšováním kapacit. Řešit zajištění kapacit veřejné infrastruktury pro rozsáhlý spádový obvod s velkým vlivem ostatních, trvale nebydlících uživatelů území s ohledem na dělbu funkcí a kooperaci s okolními centry Rokytnice n.J. / Jablonec n.J. a Vrchlabí / Špindlerův Mlýn.

d)

Regulačními nástroji územního plánování zajistit koncepční a koordinovaný rozvoj obcí v sídelní struktuře. Upřednostňovat intenzifikaci využití zastavěných území před zástavbou volných ploch a tak minimalizovat nároky na rozsah nových zastavitelných ploch na úroveň nezbytných potřeb. Nepřipouštět spontánní přístupy k urbanizaci území, chránit přírodní a kulturní hodnoty území před nevratnými urbanizačními zásahy.

ROS4 a)

Připravovat územní podmínky pro zlepšení podmínek bezpečné prostupnosti silničních tahů územím, obslužnosti území při minimalizaci negativních dopadů na životní prostředí.

Rizikovými pro potenciální střety v podmínkami ochrany a cíli je koridor D 35 a D49 ze statutu železniční a silniční trasy, oba koridory jsou však navrženy jako územní rezervy, tedy by v tomto statutu neměly ovlivnit současný stav životního prostředí území. Potenciálním ohrožením mohou být i multifunkční turistické koridory Jizera a Hřebenovka, avšak pouze v tom případě, že by nenaplňovaly dlouhodobé (i další ) cíle plánu péče KRNAP a úkoly pro změny v území stanovené přímo v ZÚR LK, tedy kdyby do území přinesly novou zátěž. Pokud budou mít tyto koridory důsledek snížení zatížení v nejcitlivějších oblastech, mohou být pro ochranu a management NP pozitivní. U vodovodního přivaděče se bude vliv odvíjet od lokalizace v území a technického řešení, plocha LAPV1 Vilémov je opět navržena jako územní rezerva, tedy by neměla ovlivnit současný stav životního prostředí. Navržené prvky ÚSES představují pozitivní přínos posilující ochranu přírody a krajiny na území KRNAP. CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI Obecné podmínky stanovené zákonem § 26 Základní ochranné podmínky chráněných krajinných oblastí (1) Na celém území chráněných krajinných oblastí je zakázáno a) zneškodňovat odpady mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody, b) tábořit a rozdělávat ohně mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody, c) vjíždět a setrvávat s motorovými vozidly a obytnými přívěsy mimo silnice a místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody, kromě vjezdu a setrvávání vozidel orgánů státní správy, vozidel potřebných pro lesní a zemědělské hospodaření, obranu státu a ochranu státních hranic, požární ochranu a zdravotní a veterinární službu,

145



d) povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů, e) používat otrávených návnad při výkonu práva myslivosti, f) stavět nové dálnice, sídelní útvary a plavební kanály, g) pořádat automobilové a motocyklové soutěže, h) provádět chemický posyp cest, i) měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany chráněné krajinné oblasti. (2) Na území první zóny chráněné krajinné oblasti je dále zakázáno a) umisťovat a povolovat nové stavby, b) povolovat a měnit využití území, c) měnit současnou skladbu a plochy kultur, nevyplývá-li změna z plánu péče o chráněnou krajinnou oblast, d) hnojit pozemky, používat kejdu, silážní šťávy a ostatní tekuté odpady, e) těžit nerosty a humolity. (3) Na území první a druhé zóny chráněné krajinné oblasti je dále zakázáno a) hospodařit na pozemcích mimo zastavěná území obcí způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit podstatné změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů anebo nevratně poškozovat půdní povrch, používat biocidy, měnit vodní režim či provádět terénní úpravy značného rozsahu, b) zavádět intenzivní chovy zvěře, například obory, farmové chovy, bažantnice, c) pořádat soutěže na jízdních kolech mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody. Podmínky stanovené v plánech péče Podmínky pro jednotlivá území jsou v obecnější rovině definovány jejich dlouhodobými cíli, které jsou v převážné většině obdobné a jsou stanoveny odstupňovaně pro jednotlivé zóny ZCHÚ, střednědobé a krátkodobé cíle zde nebyly hodnoceny. Pro CHKO jsou stanovovány dlouhodobé cíle na velmi obdobné úrovni, zde jsou uvedeny různé z jednotlivých CHKO, případně agregované do cílů platných pro všechny CHKO. Cíle se často dělí na ty, které platí pro celé CHKO a poté na cíle – podmínky ochrany pro jednotlivé stupně ochrany: Výběr - souhrny z dloudobých cílů pro celá území CHKO: - obnova narušených částí přírody a krajiny, management klíčových ekosystémů, společenstev či druhů, ochrana biodiverzity; ochrana tradičního krajinného rázu podmíněného unikátní geomorfologií, koncentrací lidové architektury a dlouhodobým harmonickým soužitím člověka s přírodou, citlivé posuzování nových moderních staveb (CHKO Kokořínsko) - uchování kulturně-ekologických hodnot území spolu s rozvojem socioekonomického potenciálu krajiny (CHKO České Středohoří) - zajistit ochranu přírodního bohatství krajiny, jejího vzhledu se zachováním typických krajinných znaků, včetně udržení charakteru místní zástavby; udržet a postupně zlepšovat stávající kvalitu přírodního prostředí jako celku a podle odstupňované ochrany přírody zachovat a vytvářet optimální ekologické funkce území tak, aby nedocházelo k poškozování přírodních a krajinných hodnot; zachování a postupné zvyšování biologické rozmanitosti, krajinného rázu, vytvoření soustavy NATURA2000, adekvátní hospodaření v krajině, zvýšení spoluodpovědnosti obyvatel CHKO za současný stav přírody a krajiny v území, v němž žijí a které využívají (souhrn CHKO Český ráj)

146



- zachování, ochrana, revitalizace všech přírodních, estetických a kulturních hodnot krajiny, vytvoření podmínek pro harmonický sociálně ekonomický rozvoj v oblasti, kontrola dodržování základních ochranných podmínek, provádění a koordinace přírodovědných průzkumů, ochrana biotopů a druhů a jejich (souhrn CHKO Lužické hory) - celková revitalizace poškozeného přírodního prostředí oblasti a ekologická optimalizace hospodářských, rekreačních a sportovních aktivit s dostatečným prostorem pro stabilizaci a rozvoj společenského a hospodářského života obcí, při respektování základních ochranných podmínek CHKO a krajinného rázu (CHKO Jizerské hory) Cíle ochrany pro jednotlivé zóny platí obdobně pro všechny – obecné formulace pro všechna CHKO na základě jednotlivých plánů péče: I.zóna - uchování nebo postupná obnova samořídících funkcí přírodního prostředí, docílení přirozené druhové skladby a omezení lidských zásahů v daném území na nejnižší míru. II.zóna - uchování přírodních a kulturních hodnot, zachování a postupné přibližování k přirozeným ekosystémům, např. vytvářením funkčního systému ekologické stability. Lidská činnost usměrňována tímto směrem, tj. spíše extenzivní způsoby hospodaření. III.zóna - ochrana dochovaných přírodních prvků a uchování krajinného rázu (vč.lpůvodního osídlení a lidové architektury), dotvoření funkčního systému ekologické stability krajiny zvyšováním druhové a prostorové pestrosti ekosystémů a usměrňováním lidské činnosti v tomto smyslu, především s ohledem na I. a II.zónu IV.zóna - Vhodně zastavěné území pro rozvoj podnikatelských aktivit a bydlení v CHKO, včetně umožnění dostavby inženýrských sítí. Ekologicky stabilizované intenzivní formy zemědělské činnosti – uchování, údržba a tvorba prvků ÚSES, zachování krajinného rázu.

147



Tabulka č. 57 Vyhodnocení překryvů CHKO se ZÚR LK oblasti

rozvojové osy

doprava

energetika

protipovodňová opatření

ÚSES-BC

ÚSES-BK

CHKO Kokořínsko

SOB1

ROS10

D04

E5A

-

RC1302, RC1288, RC1286, RC1287

K18B, RK608, RK609, RK614, RK626, RK613, RK631

CHKO České středohoří

ROB2, SOB1

ROS11, ROS3

D03, D05B, D13, D39, D19A, D34

PUR01, PUR02, E3, E4, E7, E8B

P16, P08, P16, P44, P54

RC1307, RC1305, RC11, RC1306, RC01, RC1357, RC1356, RC1358

K5MB, RK556, RK601, RK602, RK603

CHKO Lužické hory

ROB1, ROB2, SOB2

ROS3, ROS5

D03, D06A, D22, D42, D33, D33A*

E8B*

P26, P24, P21, P22, P25, P56

NC82, RC03, RC1355, RC04, RC14, RC1359, RC1360, RC1791, RC1274, RC388, RC1273, RC143

K5MB, K19MB, K19H, K34B, RK557, RK558, RK02, RK03, RK641

CHKO Jizerské hory

ROB1, SOB4, SOB5, SOB6

ROS4, ROS9, ROS8

D09, D08, D27, D35*, D38*, D48*, D49*, D40, D41A, D42

-

P18, P32, P35, P03, P47, P37, P01, P09, V1* (VHS),

NC84, NC83, RC1275, RC05, RC1268, RC1667, RC15, RC08, RC07

K24MB, K23MB, K23H, K19MB, K19H, K22MB, K30MB, K27V, RK652, RK651, RK650, RK649, RK648, RK647, RK646, RK645, RK14, RK13, RK12, RK11, RK10, RK08, RK63

RC386, RC1246, RC1249, RC1251, RC1667, RC1245, RC1233, RC1268, RC1266, RC1267, RC1668, RC1265, RC1264, RC10

K35B, K31B, K31MB, K31VN, RK670, RK671, RK672, RK675, RK685, RK686

LAPV2*

CHKO Český ráj ROB3, ROB4, SOB7, SOB8

ROS2, ROS6

D29A, D31, D41A, D18D

-

P05_1, P05_2

*územní rezervy Zdroj: [Saul, upraveno CityPlan]

148



Vyhodnocení obecných podmínek ochrany dle zákona Vzhledem k výše uvedeným podmínkám by vlivy rozvojových oblastí, os a specifických oblastí na CHKO by měly být pouze v minimální míře negativní, vzhledem k definici SOB (cílené zlepšování slabých stránek a odstraňování závad a hrozeb) a k úkolům pro změny v území v rámci jednotlivých zásad lze předpokládat i pozitivní vlivy, přičemž by všechny ochranné podmínky měly být dodržovány. U jednotlivých koridorů může být působení sporné, protože i přes území CHKO jsou navrženy např. dopravní koridory, nejsou to však dálnice nebo nové sídelní útvary, ani plavební kanály. Do I.zóny není navrhováno téměř nic, pouze v souvislosti se stávajícími sídly. Lze tedy říci, že koncepčně jsou ZÚR LK v souladu s podmínkami ochrany stanovenými českou legislativou. Vyhodnocení konkrétních podmínek pro celé území a zóny Plány péče blíže specifikují ochranné podmínky jednotlivých CHKO, dlouhodobé cíle pro celá území i pro zóny jsou velmi obdobné a pro potřeby vyhodnocení byly pro přehlednost shrnuty. Návrhy rozvojových oblastí, os a specifických oblastí by neměly být příčinou vzniku významných negativních vlivů na složky životního prostředí, a to především v územích, na kterých jsou přímo vymezeny SOB, jež jsou zaměřeny specificky na zajištění udržitelnosti dotčených oblastí. Potenciálně negativní vlivy mohou vyvolat až konkrétní záměry, jež budou naplňovat zásady vymezených ploch a koridorů, a to především dopravní a technické infrastruktury. Lze však konstatovat, že na území CHKO bylo navrženo minimum koridorů, a pokud, tak převážně ve stávajících trasách nebo takové, které zajistí oživení nebo zachování životnosti sídel v CHKO, což je i v souladu s ochrannými podmínkami IV.zóny CHKO. Koridory ze své podstaty a účely nejsou v rozporu s dlouhodobými cíli pro celá území nebo pro zóny CHKO. V současné době však nejsou ještě konkrétními záměry, ze kterých by vyplývaly střety či nesoulad s podmínkami plánů péče. Tyto střety však nelze jednoznačně vyloučit, avšak lze předpokládat, že by k těmto nemělo docházet, a to ze statutu české legislativy – jak zákona o ochraně přírody a krajiny, tak i ze statutu správního řádu, kdy pro všechny změny ve funkčních využití území nebo nové stavby je dotčeným orgánem Správa CHKO, která dále může směrovat a regulovat rozvoj dle potřeb a nároků celého CHKO, ale i specifik jednotlivých lokalit i pozemků. Pokud oblasti, osy, plochy nebo koridory vedou přes území i jednotlivé zóny (velmi výjimečně I. a II.zóna), nelze zde jednoznačně identifikovat negativní nebo pozitivní dopady na jednotlivé složky životního prostředí, lze pouze upozornit na nutnost respektování daných zásad a podmínek využití území, i na jeho obrovský potenciál, který musí být využit pouze udržitelným způsobem zohledňujícím všechny hodnoty území a především pak ty, které jsou jádrem a spoluvytvářejí charakter CHKO. Podrobné podmínky využívání území musí být tedy stanoveny a kontrolovány na nižším stupni ÚPD, a především konkrétních záměrů. Z koncepčního hlediska lze tedy konstatovat, že zásady ZÚR LK jsou v souladu i plány péče CHKO.

A.5.7. VYHODNOCENÍ SOULADU S DOPOSUD NA ÚZEMÍ LIBERECKÉHO KRAJE

PROBĚHLÝMI

PROCESY EIA

Na území Libereckého kraje bylo v průběhu let navrženo a posuzováno procesem EIA dle zákona č. 100/2001 Sb., mnoho záměrů, z nichž některé se dotýkají i navrhovaných koridorů a ploch ZÚR LK. V některých trasách či úsecích bylo již vydáno souhlasné stanovisko, v jednom případě byl proces ukončen z jiných důvodů (D01), některé koridory se dle závěru zjišťovacího řízení posuzovat nemusí a mnoho z navrhovaných koridorů a v nich vedoucích VPS nebyly procesem EIA prozatím dotčeny. U záměrů, které byly posuzovány a byl k nim vydáno souhlasné stanovisko, byly v této podobě zohledněny i v Návrhu ZÚR LK a tyto úseky nebudou dále podléhat posouzení EIA. Přehled záměrů, které byly na území Libereckého kraje posuzovány a výsledky celého procesu jsou uvedeny v příloze č.3 tohoto Vyhodnocení.

149



A.5.8. PŘESHRANIČNÍ VLIVY Mnoho rozvojových oblasti, os, specifických oblastí, ale i ploch a koridorů přesahuje svým působením (nikoli rozsahem) hranice kraje i České republiky, což je i jedním z hlavních účelů ZÚR LK – propojit regiony na všech úrovních dle jejich specifik a potřeb. Návaznosnosti na ostatní navazující regiony ovlivní dále i je a bude záviset na spolupráci a dohodě technického řešení daných zásad – oblastí, os, ploch či koridorů v navazujícím území, jaké budou mít vlivy na jednotlivé složky životního prostředí. Problematikou konzultací a vyjádření se zabývá i kapitola B odůvodnění ZÚR LK a tyto konzultace probíhají a nadále budou probíhat v rámci projednávání vlastních ZÚR LK. V současné době panuje shoda na obdobné úrovni strategického plánování s okolními státy i regiony. Níže jsou uvedeny některé z návrhů ZÚR LK, které mají nadnárodní dosah: ROB1 ROS1, ROS3 (SRN), ROS4 ( Polsko), ROS5 (SRN), ROS8 (Polsko), ROS9 (SRN, Polsko) SOB4 (Polsko), SOB2 (SRN) Dopravní koridory na hranici státu – hraniční přechod, D02, železnice D26, D27, D28

150


Porovnání vlivů podle variant a jejich zhodnocení, metody vyhodnocení

A.6.

POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIVŮ PODLE JEDNOTLIVÝCH VARIANT ŘEŠENÍ A JEJICH ZHODNOCENÍ. SROZUMITELNÝ POPIS POUŽITÝCH METOD VYHODNOCENÍ VČETNĚ JEJICH OMEZENÍ.

A.6.1. VARIANTY Zásady územního rozvoje Libereckého kraje byly jako celek zpracovány monovariantně s průběžným korigováním jednotlivých návrhů na základě odborných doporučení různých profesí, objednatele ZÚR LK i zpracovatele SEA. V rámci dopravních koridorů je však uvažováno několik tras s variantním řešením, které se mohou v průběhu projednávání ZÚR LK stabilizovat nebo nikoli, a budou tedy zachovány v rámci ZÚR LK všechny pro budoucí následné rozhodovací procesy. Všechny tyto varianty, ať již jako schválené stabilizované koridory v ZRÚ LK či nikoli, budou dále podléhat posuzování vlivů záměrů na životní prostředí dle zákona č.100/2001 Sb., v platném znění, o posuzování vlivů na životní prostředí, ve fázi projekční dokumentace vlastní stavby. Jedná se o následující koridory, pro každý bylo provedeno strategické – obecné hodnocení pouze na základě překryvů, střetů se sledovanými jevy území jako koridorů v území, nikoli konkrétních tras, je tedy možné, že v případě podrobného posouzení EIA by byly závěry porovnání variant odlišné: D01B,C - kapacitní silnice S5 Obě variantní vedení trasy jsou navrženy jako územní rezervy, jako stavební uzávěry by tedy neměly ovlivnit současný stav životního prostředí území. Jako návrhy nebo záměry již budou generovat dopady do území dle technického řešení a konkrétního vedení trasy. Jako územní rezervy nebyly varianty předmětem odhadu záborů ZPF (kapitola E odůvodnění ZÚR LK). Dle vyhodnocení NATURA 2000 jsou obě trasy akceptovatelné. Tabulka č. 58 Překryvy D01B-C se sledovanými jevy (limity) území popis D01B

D01C

varianta A (sever) kapacitní silnice S5 úsek Ohrazenice - Turnov - Rovensko pod Troskami - hranice LK varianta C (superseverní) kapacitní silnice S5, úsek Rádelský Mlýn - Semily - hranice LK

1 -

2 -

3 -

4 -

5 -

6 +

7 -

8 +

9 +

10 11 12 13 14 15 + + + + -

+

+

-

+

+

+

-

+

+

+

+

+

+

-

-

Zdroj:[Saul, příloha č.3]

Voda

Půda


Příroda

Lesy

Krajina


Hluk

Obyvatelstvo

D01B D01C

Klima

PLOCHY A KORIDORY

Ovzduší

Tabulka č. 59 Vyhodnocení vlivů D18C, D na jednotlivé složky životního prostředí

+/+/-

+/+/-

-

--/0 --/-

-/0 -/0

-/---

-/0 -

-/---

0/-

++/-++/--

++/-++/--

Zdroj: [CityPlan]

Obě varianty trasy jsou uvažovány jako novostavby, obě způsobují narušení dosud volné krajiny a nových stanovišť, na druhou stranu zpřístupňují a zvyšují obslužnost nových oblastí. Ani jedna z variant neprochází CHKO, ani dalšími územími ZCHÚ. Varianta D01B prochází a dotýká se v oblasti ochrany přírody a krajiny pouze prvků ÚSES nadregionálního významu. Z daného hodnocení překryvů území vyplývá, že varianta D01C se dostává oproti D01B do střetu

151



s více jevy – a to cca 3 km úsekem přírodním parkem Maloskalsko, dále vede po okraji, spíše se okrajově dotýká PR Údolí Jizery u Semil a Bítouchova, jež je zároveň součástí navrženého nadregionálního biocentra NC44 Údolí Jizery a Kamenice, jež je zároveň přírodní rezervací i evropsky významnou lokalitou. Dále prochází CHLÚ Horská Kamenice a okrajem CHLÚ Košťálov II. Nadto se část trasy nachází na území vyhlášeného Geoparku. Ovlivnění obyvatelstva, potažmo i zatížení území emisemi, bude kontroverzní (i v nadmístním měřítku) ve smyslu odlehčení některých stávajících tras, a naopak vnesením nové zátěže do dnes volné krajiny, potažmo i přilehlých sídel a obcí. Z hlediska překryvů s hodnotami území, především přírodních a krajinných, lze vyhodnotit tedy variantu D01C jako méně vhodnou. Jako významné lze hodnotit především průchod přírodním parkem, ostatní lokality jsou zasaženy pouze okrajově a obě trasy vedou složitým různorodým terénem. Rozhodujícím pro zhodnocení vhodnosti varianty takto významného a rozsáhlého dopravního koridoru bude výsledek posouzení EIA na úrovni projektové dokumentace. Obrázek č. 27 Varianty D01B (jihozápadnější vedení) . D01C (severovýchodní vedení trasy)

152



Zdroj: [Saul, 35,52,53 vytvořeno CityPlan]

D15D, C- silnice I/16, přeložka Horka u Staré Paky Varianta D15D je navrhována jako návrh koridoru, varianta D15C je navrhována ve formě územní rezervy. V případě vedení I/16 se obě varianty nacházejí na území Geoparku, dotýkají se útvarů povrchových vod, případně OP lesa a archeologických lokalit. Nedotýkají se lokalit NATURA2000, tudíž lze u obou vliv vyloučit. Dle odhadu záborů ZPF (kapitola E odůvodnění ZÚR LK) jsou varianty identické. Z hlediska strategického posouzení vlivů na životní prostředí lze označit varianty jako rovnocenné, a to v důsledku jejich rozsahu, tak i vedení obdobným terénem a prostředím. U varianty D15D lze pouze konstatovat, že bude odvádět dopravu dále od urbanizovaného sídla Horek nežli varianta D15C. Tabulka č. 60 Překryvy D15 D-C se sledovanými jevy (limity) území Kód D15D

popis silnice I/16, přeložka Horka u Staré Paky (var.) D15C silnice I/16, přeložka Horka u Staré Paky Zdroj:[Saul, příloha č.3]

1 -

2 3 4 - - -

5 6 7 8 - - - -

9 -

10 +

11 +

12 +

13 -

-

-

-

-

+

+

+

-

-

-

-

-

-

14

15

-

-

-

-

Voda

Půda


Příroda

Lesy

Krajina


Hluk

Obyvatelstvo

D15D D15C

Klima

PLOCHY A KORIDORY

Ovzduší


+/+/-

0 0

0/0/-

-/0 -/0

0 0

0 0

0/0

0/0/-

0 0

+/+/-

+/+/-

Zdroj: [CityPlan]

153



Obrázek č. 28 Varianty D15D-C v území


D18C, D – silnice II/283 D18 představuje variantní řešení navázání na vybranou trasu D01. Tabulka č. 62 Překryvy D18 D-C se sledovanými jevy (limity) území D18C D18D

popis silnice II/283, úsek Semily - Rovensko pod Troskami, napojení na kapacitní silnici S5 (při realizaci D01B) silnice II/283, úsek Semily - Turnov, propojení měst (při realizaci D01C)

1 -

2 -

3 -

4 -

5 -

6 +

7 -

8 -

9 +

10 11 12 13 14 15 + + + + -

-

-

-

-

-

+

-

-

+

+

+

+

+

-

-

Klima

Voda

Půda


Příroda

Lesy

Krajina


Hluk

Obyvatelstvo

PLOCHY A KORIDORY D18C D18D

Ovzduší


+/+/-

0 0

-

-/--/--

0 0

-/--/--

-

-/--/--

0 0

+/+/-

+/+/-

Zdroj: [CityPlan]

D18C - silnice II/283, úsek Rovensko pod Troskami - Semily, napojení na kapacitní silnici S5 (územní rezerva) Varianta napojení na koridor R35 je vedena jako územní rezerva přes regionální biokoridor Kozákov – Bezděčín a nadregionální biokoridor (MB) s osou Rašeliniště Jizery – Údolí Kamenice a Jizery. Trasa kříží třikráte vodní tok – Olešku a Libuňku (dvakráte) a v severním zakončení sleduje vodní tok Olešky s jeho stanoveným záplavovým územím. Územní rezerva se zároveň nachází na území Geoparku a pásmu přír.léč.zdroje Lázně Libverda. D18D - silnice II/283, úsek Turnov - Semily (územní rezerva)

154



Územní rezerva je další variantou navazující na možná řešení R35 – a to na variantu A i C. Koridor rezervy kříží tok Libuňka i Oleška a v severním zakončení rovněž sleduje stanovené záplavové území toku Olešky. Svým počátkem a koncem zasahuje do nadregionálních biokoridorů Rašeliniště Jizery – Údolí Kamenice a Jizery, Údolí Kamenice a Jizery – Příhrazské skály; dále kříží v celé šíři regionální biokoridor Kozákov - Bezděčín. Svým západním koncem dosahuje na okraj CHKO Český ráj se záplavovým územím Q100 Libuňka. Územní rezerva se zároveň nachází na území Geoparku a pásmu přír.léč.zdroje Lázně Libverda. U obou variant je hodnoceno významné riziko vzniku vlivu na přírodní a krajinné složky, které je srovnatelné a úměrné jejich rozsahu. Variana 18D se dostává do blízkého styku s CHKO a vede delším územím a tedy reliéfem. Rozdíl rizika je však velmi mírný, vhodnost a preference varianty by měla vyplynout především z podrobné dokumentace EIA. V úrovni měřítka koncepce ZÚR LK lze konstatovat, že jsou varianty z hlediska dopadů na environmentální a kulturní hodnoty srovnatelné. Rozhodují pro výběr trasy budou tedy dopady na krajinný ráz a přírodní složky, rovněž i výstupy porovnání přínosu snížení hlukové a emisní zátěže na dotčené území a obyvatele. Obrázek č. 29 Varianty D18D-C v území


155



D26 úsek hranice LK - Turnov - Liberec, modernizace s novostavbami úseků, elektrizace, zdvojkolejnění. D26R úsek Příšovice – Čtveřín, nový úsek - územní rezerva Tabulka č. 64 Překryvy D26 – D26R se sledovanými jevy (limity) území Kód D26 D26R

popis železniční spojení Praha - Liberec, úsek hranice LK - Turnov - Liberec modernizace, nové úseky, elektrizace, zdvojkolejnění železniční spojení Praha – Mladá Boleslav – Liberec, úsek Příšovice- Čtveřín

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 - - - + + + - + + + + + + -* )* -

-

-

-

-

+

-

-

-

+

+

+

+

-

-


Hluk

Obyvatelstvo

ŽELEZNIČNÍ INFRASTRUKTURA 0/-/0 0 -/0 0/0/0 0 0/-

Krajina

Lesy

Příroda

0 0


+ 0/+

Půda

Klima

D26 D26R

Voda

PLOCHY A KORIDORY

Ovzduší

Tabulka č. 65 Vyhodnocení vlivů D26, D26R na jednotlivé složky životního prostředí

0

-/-0

+/0 +

+/++ +

Zdroj: [CityPlan]

Jedná se pouze o lokální variantní řešení v oblasti Turnova, porovnáván je návrh s územní rezervou. Oba koridory mají srovnatelný dopad na přírodní hodnoty, riziko vzniku na krajinný ráz, hluk, ovzduší a tedy i veřejné zdraví bude rozhodujícím kriteriem pro výběr varianty vedení trasy, který vyplyne z podrobného hodnocení v rámci procesu EIA. Nejvíce bude zálěžet na technickém řešení stavby a jeho minimalizačních opatření z pohledu změny hlukového zatížení dotčené populace a z pohledu krajinného rázu – fragmentace krajiny území. Z hlediska strategického hodnocení v měřítku ZÚR jsou dané varianty řešení srovnatelné. Obrázek č. 30 D26 a D26R – celé území a detail

156



D33A, B - úsek Rynoltice - Česká Lípa, optimalizace jednokolejné trati, elektrizace – územní rezervy Obě variantní vedení trasy jsou navrženy jako územní rezervy, jako stavební uzávěry by tedy neměly ovlivnit současný stav životního prostředí území. Jako návrhy nebo záměry již budou generovat dopady do území dle technického řešení a konkrétního vedení trasy. Dle vyhodnocení NATURA2000 lze varianty považovat za rovnocenné a jako územní rezervy nebyly varianty předmětem odhadu záborů ZPF (kapitola E odůvodnění ZÚR LK). Z hlediska environmentálních hodnot území se jedná o vedení varianty A přes CHKO Lužické hory a varianty B přes přírodní park Ještěd, ostatní jevy v území jsou na obdobné úrovni – křížení s vodními toky, prvky ÚSES. Dle přeryvů s hodnotami území jsou varianty tedy srovnatelné, i přesto, že by mohl být kladen větší důraz na významnost CHKO před přírodním parkem z důvodu vyššího statutu ochrany a pravděpodobněji i většího počtu prvků a fenoménů ochrany, avšak z hlediska strategického hodnocení se bude jednat především o dopad na krajinu a reliéf, přičemž není známo technické řešení trasy. Rozhodující tedy bude pro výběr varianty dopad na krajinný ráz a fragmentaci území a dále na dotčené ekosystémy. V případě vedení trasy přes CHKO bude dalším rozhodujícím elementem dodržení všech podmínek ochrany jak legislativních, tak i podrobných stanovených plánem péče i Správou CHKO. Tabulka č. 66 Překryvy D33A-B se sledovanými jevy (limity) území Kód popis D33A železniční spojení Liberec – Česká Lípa, úsek Bílý Kostel nad Nisou - Rynoltice, nový úsek, variantní řešení D33B železniční spojení Liberec – Česká Lípa, úsek Bílý Kostel nad Nisou - Rynoltice, nový úsek, variantní řešení Zdroj:[Saul, příloha č.3]

1 +

2 -

3 -

4 -

5 -

6 +

7 -

8 +

9 +

10 11 12 13 14 15 + + + -

-

-

-

+

+

+

-

+

+

+

157

+

-

+

-

-



Klima

Voda

Půda


Příroda

Lesy

Krajina


Hluk

Obyvatelstvo

PLOCHY A KORIDORY D33A D33B

Ovzduší

Tabulka č. 67 Vyhodnocení vlivů D33A, B na jednotlivé složky životního prostředí

-/+ -/+

0 0

-/0 -/0

-

0 0

-/--/--

-

-/--/--

0 0

-/+ -/+

+/+/-

Zdroj: [CityPlan]

Obrázek č. 31 Varianty D33 A - B v území

Pozn.severně barevně odstupňvaná zonace CHKO Lužické hory, jižně – zeleně přírodní park Ještěd (menší plochy – maloplošná chráněná území a EVL) Zdroj: [Saul, 35,52,53 vytvořeno CityPlan]

A.6.2. METODY VYHODNOCENÍ Hodnocení vlivů ZÚR LK na životní prostředí bylo zpracováváno v členění odpovídající příloze zákona č.183/2006 Sb., v platném znění, o územním plánování a stavebním řádu. Hodnocení bylo provedeno: - vzhledem k plnění a zohlednění cílů ochrany životního prostředí na národní úrovni, stanovených v relevantních dokumentech, a to vzhledem k formulovaným prioritám a zásadám územního plánování v Návrhu ZÚR LK. - vzhledem k předpokládanému ovlivnění typů území (specifické oblasti) a základních krajinných typů, území se stanovenými limity (ZCHÚ, CHLÚ, CHOPAV, atd.) - vzhledem k předpokládanému ovlivnění stanovených jednotlivých složek životního prostředí (ovzduší/klima; voda; půda; příroda; krajina; kult.a hist.památky; hluk; obyvatelstvo) podle charakteru návrhů rozvoje v ZÚR LK – t.j. podle rozvojových oblastí a os, podle specifických oblastí, podle ploch a koridorů, s ohledem na územní podmínky koncepce ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot.

158



Na základě identifikovaných vlivů byla navržena preventivní, minimalizační, případně kompenzační opatření, která mají v případě zjištěných negativních tendencí při implementaci ZÚR LK zastavit nebo zmírnit působení negativních vlivů na životní prostředí. Pro průběžný monitoring a odhalení trendů s negativními dopady na jednotlivé oblasti životního prostředí byly stanoveny monitorovací indikátory, z jejichž vývoje lze usoudit na soudobé a odhadnout možné budoucí tendence působení určitého územního rozvoje. V reakci na výsledky monitoringu lze aplikovat příslušná opatření. Stanovené indikátory lze operativně rozšířit o zcela nové nebo doplnit o prohlubující znalosti o konkrétních oblastech životního prostředí, pokud to bude vyžadovat daná situace při realizaci příslušných záměrů naplňujících ZÚR LK. Vzhledem k obecnému charakteru a krajské úrovni ZÚR LK, jež přistupuje k řešenému území ve zcela novém a větším měřítku, nelze detailně nebo konkrétně určit povahu a míru negativních nebo pozitivních vlivů. K vyhodnoceným vlivům bylo proto přistupováno přiměřeně měřítku, podrobnosti a specifikaci řešených oblastí. Jeho výsledkem je odborný odhad potenciálních vlivů se slovním popisem přístupu k hodnocení pro jednotlivé složky životního prostředí a podstaty jejich možného ovlivnění. V rámci vyhodnocení nebylo provedeno podrobné vyhodnocení dopadů na ZPF a PUPFL, neboť kvantifikace dopadů není na této úrovni možná. To je součástí odůvodnění Návrhu ZÚR LK, kde jsou hodnoceny dopady navržených koridorů a ploch na jednotlivé kategorie ZPF a PUPFL, ovšem opět jen na úrovni podrobností ZÚR LK. Výsledkem odborných odhadů a výpočtů je pouze procentuelní zastoupení jednotlivých kategorií v územním průmětu s vymezenými plochami a koridory.

A.6.3. VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZE ZÁVĚRU ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ PRO NÁVRH AKTUALIZOVANÉHO ZADÁNÍ ÚP VÚC LK Jak již bylo uvedeno v úvodu, některé požadavky ze ZŘ, které se odkazují na ustanovení zákona č. 100/2001 Sb., nejsou již vzhledem k nově platné legislativě relevantní k návrhu ZÚR LK a k vyhodnocení jejich vlivů na ŽP. K požadavkům na vyhodnocení vlivů, uvedených v závěru ZŘ, uvádíme, že jsou přiměřeně vyhodnoceny v příslušných kapitolách. Zde je nutno připomenout několik skutečností: a) charakter, rozsah a obsah ZÚR LK je značně odlišný od charakteru, rozsahu a obsahu ÚP VÚC b) ZÚR LK jsou de facto obecnějším a méně podrobným stupněm územního plánování před stupněm dřívějšího ÚP VÚC c) měřítko map ZÚR LK (1:100 000) je méně podrobné než měřítko ÚP VÚC (1:50 000, 1:10 000) d) ZÚR LK neřeší jednotlivé záměry, trasy, lokalizace konkrétního způsobu využití území atd., ale upřesňují uspořádání a organizaci území celého kraje na základě jeho hodnot, limitů území a rozboru udržitelného rozvoje území e) ZÚR LK především stanovují podmínky pro územní plánování v různých dílčích oblastech v rámci zajištění udržitelného rozvoje území f) ZÚR LK stanovují priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území vymezením rozvojových oblastí a rozvojových os, zpřesněním specifických oblastí, zpřesněním vymezení ploch a koridorů v politice územního rozvoje ČR a nadmístního významu. Tyto rozvojové oblasti, osy, plochy a koridory jsou v ZÚR vymezeny pouze schematicky v daném měřítku ZÚR g) ZÚR LK upřesňují územní podmínky koncepce ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území kraje na dané úrovni podrobností (území celého kraje, měřítko 1:100 000) a vymezují cílové charakteristiky krajiny h) ZÚR vymezují veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření nadmístního významu na dané úrovni podrobností

159



i) ZÚR LK ve vymezených oblastech, osách, plochách a koridorech stanoví pouze požadavky na jejich využití, kritéria a podmínky pro následné rozhodování o možných variantách změn v území a pro jejich posuzování zejména s ohledem na jejich budoucí využití, význam, možná ohrožení, rozvoj a rizika j) vyhodnocení vlivů ZÚR LK na udržitelný rozvoj i na životní prostředí tedy může v podstatě pouze posoudit, zda návrh ZÚR vychází z rozboru udržitelného rozvoje území, zda je či není v souladu s obecnými principy udržitelného rozvoje a ochrany životního prostředí nebo v souladu s konkrétnějšími principy UR a ochrany ŽP, formulovanými v relevantních rozvojových dokumentech pro území Libereckého kraje k) vyhodnocení vlivů ZÚR LK na udržitelný rozvoj i na životní prostředí může dále pouze posoudit, zda rozvojové oblasti, osy, plochy a koridory jsou v souladu nebo ve střetu s existujícími limity území nebo s identifikovanými hodnotami území, a pokud jsou ve střetu, stanovit z hlediska UR a ŽP omezení nebo podmínky pro následný rozvoj navržených území Z výše uvedených skutečností tedy vychází i charakter a rozsah zpracovaného vyhodnocení vlivů na životní prostředí. Popis přiměřeného splnění jednotlivých bodů závěru zjišťovacího řízení (bod 19 závěru ZŘ) vzhledem k charakteru ZÚR je uveden dále: 1) Uvést, které navržené koridory a plochy jsou převzaty z již schválených ÚPD, zejména ÚP VÚC; Tento požadavek je splněn v samotných ZÚR. Na území Libereckého kraje byly zpracovány níže uvedené ÚP VÚC, které jsou platné, ale s ohledem na uplynulou dobu od jejich schválení často i překonané. Aktuálnost řešení obsažených a schválených v ÚP VÚC na území LK byla prověřena při procesu pořizování ÚP VÚC LK, etapa koncept,. Při zpracovávané ZÚR LK byla prověřena aktuálnost rozpracované transformované části ÚP VÚC LK. Aktualizováno bylo vedení koridorů a ploch, dle projektové přípravy, případně i dle procesu EIA. - ÚP VÚC Krkonoše, 1984 – zátopové území vodní nádrže Vilémov – na rozdíl od VÚC je v ZÚR LK navržen jako územní rezerva, lokalita pro akumulaci povrchových vod - ÚP VÚC Ralsko, 1995 – koridor silnice II/272 převzat v úseku Kuřivody – Osečná, v ZÚR LK prodloužen kolem Osečné - ÚP VÚC LSRA, 1984 – koridor silnice I/14 (I/10) v úseku Jablonec n.N. – Smržovka, v ZÚR LK upřesněn na základě nových podkladů (ŘSD,2007) - ÚP VÚC Českolipsko . Žádné záměry z platných ÚP VÚC nebyly převzaty bez věcné změny, všechny záměry jsou projednávány s dotčenými orgány 2) Uvést soulad navržených ploch a koridorů se záměry posouzenými z hlediska vlivů na ŽP (EIA) (ukončených i probíhajících); Navržené rozvojové plochy a koridory jsou v ZÚR navrženy schematicky na základě rozboru udržitelného rozvoje území, jehož součástí je i vyhodnocení současného stavu řešeného území kraje. Plochy i koridory jsou v ZÚR LK určeny celými částmi. dotčených obcí, nejsou vymezeny konkrétní trasou (natož nějakým konkrétním řešením s konkrétním průmětem do území, např. na základě projektové dokumentace). Vymezení ploch a koridorů bude teprve následně předmětem tvorby nebo změny územních plánů jednotlivých obcí a následných projektových dokumentací na konkrétní záměry v rámci vymezených ploch a koridorů. Zde teprve bude možno zohlednit konkrétní soulad s jinými záměry v území. I přes rozdílné měřítko ZÚR LK a záměrů posuzovaných procesem EIA, bylo provedeno šetření (KÚLK) o již proběhlých procesech EIA na území Libereckého kraje a jejich návaznost na plochy a koridory navržené v rámci ZÚR LK. Výstup šetření je přílohou č.3 Vyhodnocení SEA.

160



3) U záměrů, které jsou lokalizovány ve zvláště chráněných územích, vyhodnotit jejich soulad s plány péče; Jak již bylo uvedeno výše, předmětem ZÚR LK nejsou návrhy konkrétních záměrů (ani jejich následného konkrétního provedení) lokalizovaných do konkrétních území. Z toho důvodu nelze vyhodnotit jejich soulad či nesoulad s plány péče o ZCHÚ a jejich konkrétními ochrannými podmínkami. Pro ZÚR LK lze stanovit omezení a podmínky, které musí následné konkrétní záměry, vycházející z následného uplatňování ZÚR LK, splňovat vzhledem ke schváleným plánům péče, pokud by byly v budoucnu lokalizovány do konkrétních ZCHÚ. I tak bylo do Vyhodnocení SEA doplněna podkapitola kapitoly A.5. Vyhodnocení vlivů, která se blíž zabývá potenciálními vlivy na velkoplošná chráněná území Libereckého kraje, a to ve 2 rovinách – naplnění souladu s ochrannými podmínkami stanovenými českou legislativou a souladem s dlouhodobými cíli stanovenými v plánech péče. 4) Vyhodnocení případných přeshraničních vlivů ; Tento bod byl ve vyhodnocení vlivů splněn vzhledem k tomu, že ZÚR se zabývá především nadmístními územními vztahy a jedním z hlavních úkolů návrhu ZÚR LK je zajistit návaznost rozvoje LK na sousední regiony či státy a územní vztahy v rámci již existujících nebo v ZÚR posílených vazeb. Případné přeshraniční vlivy lze předpokládat zejména u návrhů rozvojových os, které mají pokračování na území sousedních států (Polsko, Německo) nebo krajů (Královéhradecký, Středočeský, Ústecký). Na území sousedního státu, na které rozvojové osy navazují, lze předpokládat obdobný charakter vlivů jako na území Libereckého kraje. Vzhledem k obecnost ZÚR LK nelze tyto vlivy podrobně specifikovat, komplexní vyhodnocení vlivů je uvedeno v kap. A.5. Problematika přeshraničních konzultací je rovněž předmětem kapitoly B odůvodnění ZÚR LK. 5) Vyhodnotit předpokládané vlivy všech navržených koridorů a ploch zejména na zvláště chráněná území Libereckého kraje, přírodní parky, ÚSES (regionální a neregionální), VKP relevantní k měřítku ÚP VÚC a např. dalších ploch významných a cenných z hlediska ochrany životního prostředí ; Tento bod byl splněn, vyhodnocení bylo provedeno v kap. A.5 tohoto posouzení a v části B dokumentu Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na udržitelný rozvoj. Vyhodnocení bylo provedeno v adekvátním měřítku ZÚR LK na základě průmětů navržených rozvojových ploch a koridorů a průmětů chráněných a cenných ploch. Podrobněji podle jednotlivých návrhů ZÚR LK bylo provedeno i samostatné vyhodnocení vlivů na lokality Natura 2000 (zprac. Mgr. P.Bauer), které je zařazeno jako příloha dokumentu Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na udržitelný rozvoj, jehož je nedílnou součástí. 6) Vyhodnocení pravděpodobných střetů jednotlivých záměrů s lokalitami výskytu zvláště chráněných, kriticky a silně ohrožených druhů rostlin a živočichů (ve smyslu vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona) relevantních k měřítku ÚP VÚC ; Požadovaný bod byl z velké části splněn a vyhodnocení adekvátní měřítku návrhu ZÚR LK bylo provedeno především v části B vyhodnocení vlivů ZÚR LK na udržitelný rozvoj, t.j. ve vyhodnocení vlivů ZÚR LK na lokality soustavy Natura 2000. 7) Zvýšenou pozornost věnovat vlivu ploch a koridorů navržených pro rekreační využití území na životní prostředí (např. navrhované lyžařské areály, sportovně rekreační plochy, golfová hřiště, hraniční přechody); Na úrovni návrhu ZÚR LK nejsou navržené plochy pro rekreační využití takto podrobně vymezeny nebo specifikovány. Jsou pouze stanoveny obecnější zásady rozvoje a případně regulace cestovního ruchu na území LK, přičemž je kladen důraz na prioritní zachování přírodních a cenných území, na udržitelné a měkké formy cestovního ruchu a rekreace, na diverzifikaci cestovního ruchu v rámci celého kraje a na snížení nadměrné zátěže nejvíce navštěvovaných sportovních a turistických středisek.

161



8) Navržené koridory a plochy zhodnotit z hlediska krajinného rázu, území rámcově kategorizovat podle jeho hodnoty z hlediska krajinného rázu a vyhodnotit rozsah posuzovaných ploch a koridorů v jednotlivých kategoriích; V rámci vyhodnocení vlivů ZÚR LK na životní prostředí byl vyhodnocen současný stav a charakteristiky území, které by mohly být ZÚR LK ovlivněny. Území LK bylo popsáno podle krajinných typů i podle oblastí krajinného rázu. V rámci zpracování ZÚR LK bylo nově vymezeno a charakterizováno 7 krajinných typů – podle hodnot území, podle převládajících způsobů využití, podle stability a zranitelnosti. Vše je podrobně uvedeno v kap. A.2. a A.3. Protože navržené rozvojové koridory a rozvojové plochy jsou v ZÚR LK vymezeny pouze na schematické úrovni, jež odpovídá úrovni případné územní neujasněnosti těchto ploch, nelze rozsah koridorů a ploch blíže specifikovat a vyhodnotit rozsah ploch a koridorů v jednotlivých kategoriích krajinného rázu. Lze jen říci, že rozvojová území zasáhnou prakticky téměř všechny oblasti krajinného rázu v LK. V zásadách rozvoje území je však zdůrazněna zásada minimalizace narušení krajinného rázu, ochrany krajinného rázu a dalších přírodních hodnot, a to na principu diferenciace podle vymezených oblastí krajinného rázu a krajinných typů, rovněž viz. kapitola A.5., kapitola A.8 (naplnění referenčních cílů ochrany přírody a krajiny). 9) V rámci vyhodnocení vlivů na ovzduší klást důraz na oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (např. kumulativní vlivy lokalizace jednotlivých ploch a koridorů); Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší byly vytipovány jako jedny z citlivých oblastí, kde je nutno řešit kvalitu ovzduší a ve kterých je nutno při rozvoji respektovat a zohlednit tento omezující faktor. Podrobněji je problematika OZKO zohledněna v kap. A.4, je zde uveden vývoj za OZKO za několik posledních let, kde je prokázána jeho proměnlivost, ale i jeho dlouhodobé zlepšování. 10) Zhodnocení vazeb na související koncepční dokumenty v oblasti životního prostředí na krajské, národní a případně komunitární úrovni; Požadavek byl splněn, vazby na související koncepční dokumenty na krajské, národní a nadnárodní úrovni byly vyhodnoceny v kap. A.1. a A.8. Vzhledem k tomu, že předmětem návrhu ZÚR LK jsou pouze návrhy nadmístního významu (na území více obcí nebo celého kraje), nemají ZÚR vazbu na koncepční dokumenty komunitárního charakteru. 11) Navržené rozvojové plochy a koridory posoudit vzhledem k vyvolanému dopravnímu zatížení a indukované dopravě; Lze předpokládat, že navržené rozvojové plochy a koridory mohou přinést do daného území zvýšení dopravy a dopravních zátěží území, zejména pokud v navržených plochách a koridorech budou v budoucnu realizovány ekonomické aktivity vyvolávající zvýšenou dopravu nebo budou realizovány návrhy v oblasti dopravní infrastruktury (např. rozvojové osy Praha-Turnov-LiberecHrádek n.Nisou, Trutnov-Hradec Králové, Liberec-Nový Bor-Děčín a další). Na úrovni podrobnosti a charakteru ZÚR LK nelze stanovit velikost vyvolaného dopravního zatížení pro navržené rozvojové plochy a koridory, tudíž je nelze z tohoto hlediska podrobněji posoudit. 12) Posoudit, zda jsou rozvojové plochy navrženy s důrazem na přednostní využití starých areálů (brownfields); Požadavek byl splněn, posouzení bylo provedeno v příslušných kapitolách dokumentu. Rozvojové plochy v ZÚR LK jsou navrženy jako celek v určitém území, ve kterém není podrobněji specifikováno stávající ani budoucí využití území. Lze konstatovat, že v návrhu ZÚR LK je jednoznačně preferováno a doporučeno přednostní využití brownfields (včetně jejich případné potřebné asanace od SEZ) pro odpovídající rozvojové aktivity – je to deklarováno jednak v prioritách územního plánování (P3), ve stanovených zásadách územního rozvoje (Z7) a zejména ve stanovených úkolech pro územní plánování.

162



13) U variantních řešení navržených ploch a koridorů porovnat vliv jednotlivých variant na všechny složky životního prostředí s důrazem na zábory ZPF a PUPFL, dopady na obyvatelstvo, vlivy na odtokové poměry a kvalitu vod, vlivy na horninové prostředí (zdroje nerostných surovin, poddolovaná území, svahové deformace), fragmentaci krajiny, dotčení krajinného rázu, rekreačních funkcí území atd.; Varianty návrhu ZÚR LK jako celku nebyly navrženy, pouze několik variant dopravních koridorů, z nichž je polovina navržena jako územní rezervy. Tyto varianty byly posouzeny ze strategického hlediska, tedy byly zde identifikovány překryvy s hodnotami území, a to v kapitole A.6, podkapitole A.6.1. Je však nutné zdůraznit, že hodnocení bylo provedeno pouze na obecné úrovni a v případě posuzování konkrétního záměru s již jednoznačným územním průmětem území bude toto posouzení podrobné a bude hodnotit již konkrétní vlivy na jednotlivé složky životního prostředí, nikoli především překryvy s danými hodnotami. 14) Zhodnotit vedení dopravních tras vzhledem k jejich kolizi s migračními trasami živočichů; Na úrovni ZÚR LK nejsou vymezeny trasy pro vedení dopravních tras, u kterých by bylo možno kolizi s migračními koridory posoudit konkrétně jako je tomu u procesu EIA. Na úrovni měřítka a podrobností ZÚR LK jsou pouze navrženy rámcové rozvojové koridory pro posílení vazeb (včetně dopravních) mezi navrženými rozvojovými oblastmi a plochami. Vzhledem k měřítku ZÚR bude tedy možné adekvátní hodnocení až v nížších stupních dokumentace, nyní byly pouze konstatovány překryvy a křížení s biokoridory ÚSES a zohledněno, že téměř celé území kraje je kategorizováno jako významné pro migraci. 15) Případné navržené plochy vhodné pro lokalizaci větrných elektráren vyhodnotit především s ohledem na krajinný ráz a vlivy na obyvatelstvo a zohlednit doporučení a výsledky Metodického pokynu MŽP k vybraným aspektům postupu orgánů ochrany přírody při vydávání souhlasu podle §12 a případných dalších rozhodnutí dle zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, které souvisí s umisťováním staveb vysokých věterných elektráren, publikovaný ve Věstníku MŽP v červnu 2005; při vymezování území vhodných pro umístění věterných elektráren doporučujeme zohlednit zejména dostatečnou hustotu věterné energie, dostatečnou vzdálenost od současně zastavěných a zastavitelných území (min. 1000m), další důležité aspekty a limitující skutečnosti; V ZÚR LK nejsou vymezena území ani navrženy plochy vhodné pro lokalizaci větrných elektráren. ZÚR LK ani výstavbu větrných elektráren samostatně nenavrhuje. Pouze v zásadách koncepce rozvoje technické infrastruktury je v oblasti energetiky formulována zásada Z30 – Vytvářením územních podmínek pro reálný nárůst výroby energií z obnovitelných zdrojů zvyšovat soběstačnost LK v dodávkách energií, a to v územích potenciálně vhodných pro rozvoj obnovitelných zdrojů energií. Tato potenciálně vhodná území však ZÚR LK neuvádí ani nevymezuje. Jako úkol pro územní plánování, týkající se větrných elektráren, je formulován následující: Výstavbu větrných elektráren odpovědně posuzovat ve vztahu k ochraně přírody, krajiny, životnímu prostředí a krajinnému rázu. Více se ZÚR LK větrnými elektrárnami nezabývají, proto ani ve vyhodnocení vlivů není možno vyhovět výše uvedeným požadavkům ohledně větrných elektráren. 16) Vyhodnotit navržená protipovodňová opatření zejména s ohledem na zachování, popř. obnovení přirozené funkce niv; V rámci protipovodňové ochrany území je formulována zásada Z29 – Vytvářet územní předpoklady pro realizaci adekvátních protipovodňových opatření především formou celkové revitalizace krajiny a vodních ekosystémů umožňující zvýšení ochrany proti povodním prostřednictvím zvýšení retenční schopnosti krajiny, formy protipovodňových opatření technického charakteru musí respektovat principy minimalizace negativních vlivů na stabilitu ekosystémů. V rámci úkolů pro územní plánování jsou formulována i opatření pro provádění protipovodňových opatření, jež vesměs zlepšují přirozený stav a funkčnost toků a je kladen i důraz na uvolnění a obnovu údolních niv a jejich přirozenou funkci. Proto je navržená protipovodňová ochrana hodnocena jako velmi pozitivní z hlediska životního prostředí a environmentálního pilíře. Protipovodňová opatření jsou navržena jako veřejně prospěšné stavby a opatření na konkrétních úsecích toků (P01 – P57).

163



17) Součástí posouzení musí být tzv. problémový výkres, do kterého budou současně promítnuty záměry dopravní a technické infrastruktury nadmístního významu, plochy a koridory pro veřejně prospěšné stavby, a zájmy ochrany přírody a krajiny, které vyplývají ze zákona č.114/1992 Sb., v platném znění: zvláště chráněná území (u NP a CHKO s vymezením I. a II. zón ochrany přírody), soustava NATURA 2000, přírodní parky, regionální a neregionální ÚSES; z požadovaného zákresu by měly být zřejmé možné střety, které je nutno řešit; Požadovaný problémový výkres by obsahoval jevy, které jsou promítnuty v koordinačním výkresu, a byl by s ním v podstatě shodný. Takový výkres je součástí vlastních ZÚR LK, jedná se o koordinační výkres (část odůvodnění). Nepovažujeme za nutné stejný výkres opakovat v dokumentu Vyhodnocení vlivů na ŽP, který je součástí ZÚR LK. 18) Koncept ÚP VÚC LK musí být v konečné fázi posouzen jako celek s ohledem na širší vztahy a vazby; Požadavek na koncept ÚP VÚC nelze splnit, neboť v tomto případě se jedná o ZÚR LK, tedy zcela jinou kategorii ÚPD podle nového stavebního zákona. Posouzení ZÚR je dáno ustanoveními stavebního zákona. Vzhledem k charakteru ZÚR byl návrh ZÚR LK vyhodnocen především jako celek, určující budoucí uspořádání a využití území LK. ZÚR se zabývají především širšími vztahy a vazbami LK nadmístního významu jak na vlastním území LK, tak i vazbami na sousední regiony a státy. Nyní je zpracován návrh ZÚR LK včetně vyhodnocení vlivů na UR, který bude projednáván, na základě uplatněných připomínek bude zpracována konečná verze, která bude schválena Zastupitelstvem LK. 19) Popsat splnění jednotlivých bodů závěru zjišťovacího řízení; Požadavek splněn ve výše uvedených bodech.

164


Popis navrhovaných opatření

A.7. POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁVAŽNÝCH ZÁPORNÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A.7.1. OPATŘENÍ ZAHRNUTÁ V ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACI Již v samotném Návrhu ZÚR LK jsou definována opatření k minimalizaci nebo předcházení negativních vlivů na životní prostředí v podobě úkolů územního plánování. Dále jsou přímo některé zásady (vyjma obecněji formulovaných zásad rozvojových oblastí a os) nebo priority územního plánování formulovány ve smyslu ochrany nebo zlepšování kvality životního prostředí. Zde jsou uvedeny vybrané příklady: Vybrané priority územního plánování ZAJIŠTĚNÍ PŘÍZNIVÉHO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ P1.

Prostředky a nástroji územního plánování ve veřejném zájmu chránit přírodní hodnoty území kraje, zvyšovat funkční účinnost zvláště a obecně chráněných území přírody a zajistit jejich organické doplnění a propojení s prvky ÚSES a NATURA 2000. Při stanovování způsobu využití území v územně plánovací dokumentaci upřednostňovat komplexní řešení před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. Nepřipouštět takové zásahy a aktivity, které by samy o sobě nebo ve svých důsledcích poškozovaly stav zvláště chráněných území.

P2.

Vhodným přístupem k využívání území a respektováním územních opatření zajistit ochranu vodohospodářsky významných území v systému CHOPAV, ochranu povrchových a podzemních vod a vodních ekosystémů zvyšujících retenční schopnost území s cílem zabezpečit dostatek zdrojů kvalitní pitné a užitkové vody pro stávající i budoucí rozvojové potřeby kraje. Stanovit podmínky pro hospodárné využívání území, chránit a přiměřeně využívat přírodní surovinové, léčivé a energetické zdroje území, podporovat rozvoj obnovitelných zdrojů energie.

P3.

Vhodným přístupem k využívání území, respektováním územních opatření, odstraněním starých ekologických zátěží, vhodným využitím devastovaných území a zamezením nežádoucích civilizačních projevů na kvalitu životního prostředí a obytné hodnoty kraje zajistit ochranu ovzduší, vod a půdy před znečištěním v území.

P4.

Vhodným přístupem k ochraně půdního fondu, upřednostňováním ekologických forem hospodaření a účinným rozvíjením prvků ÚSES zajistit ochranu zemědělské a lesní půdy před vodní a větrnou erozí, před svahovými deformacemi a neodůvodněnými zábory pro jiné účely ve smyslu ochrany půdy jako prakticky neobnovitelné složky životního prostředí a ve smyslu uchování produkční hodnoty území.

P5.

Citlivým přístupem k řešení urbanizace území, odpovědným hospodařením s nerostným bohatstvím kraje - obnovitelnými i neobnovitelnými zdroji, minimalizací nevhodných zásahů a podporou úprav, směrovaných ke zkvalitnění krajinných hodnot území, zachovat potenciál, kvalitu a jedinečnost kulturní krajiny v její rozmanitosti.

P6.

Preventivními zásahy pro ochranu území před přírodními katastrofami a potenciálními riziky minimalizovat rozsah možných škod z působení přírodních sil v území. ZAJIŠTĚNÍ HOSPODÁŘSKÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

P9.

Chránit a přiměřeně využívat přírodní surovinové zdroje.

P14.

Důsledně přistupovat k zajištění efektivní likvidace odpadních vod bez negativních dopadů na životní prostředí.

P16.

Vytvářet územní podmínky pro uplatnění ekologicky šetrnějších primárních energetických zdrojů a realizaci rozsáhlého programu využití obnovitelných zdrojů energie.

165



ZAJIŠTĚNÍ SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI OBYVATEL ÚZEMÍ P23.

V rozvojových koncepcích diferencovaně zohledňovat rozdílné charaktery jednotlivých částí kraje a podmínky pro jejich využívání - oblasti s převahou přírodních hodnot, oblasti s vysokou koncentrací socioekonomických aktivit a oblasti venkovského prostoru.

P24.

Bránit upadání venkovské krajiny jako důsledku nedostatku lidských zásahů.

P25.

Koncentrací hlavních ekonomických aktivit v rozvojových oblastech a podél rozvojových os zajistit ochranu nezastavěného území a podmínky nerušeného vývoje venkovského prostoru a přírodního potenciálu území kraje.

Vybrané zásady ZÚR LK Z7

Vytvářet územně technické podmínky pro dosažení vyváženosti zájmů ochrany přírody a krajiny se zájmy cestovního ruchu a ostatních sociálně ekonomických aktivit v území CHKO Jizerské hory.

Z8

Vytvářet územně technické podmínky pro dosažení vyváženosti zájmů ochrany přírody a krajiny se zájmy cestovního ruchu a ostatních sociálně ekonomických aktivit v území KRNAP.

Z9

Vytvářet územně technické podmínky pro sociální a hospodářský rozvoj území při využití potenciálu jeho hodnot a zdrojů - odstraňování starých ekologických zátěží a nové využití území bývalého VVP Ralsko.

Z10

Vytvářet územně technické podmínky pro sociální a hospodářský rozvoj území při využití potenciálu jeho hodnot a zdrojů pro zvýšení významu rekreace a cestovního ruchu v souladu se zájmy ochrany přírody a krajiny.

Z13

V souladu s požadavky na ochranu přírody a krajiny vytvářet územně technické podmínky pro optimální využití potenciálu území CHKO Lužické hory pro rekreaci a cestovní ruch v koordinaci s obdobnými aktivitami sousedního regionu za hranicí ČR (Žitavské hory).

Z14

Vytvářet územně technické podmínky pro vyvážený rozvoj územní části CHKO Český ráj jih, zajišťující maximální ochranu jeho přírodních a kulturních hodnot regulací zatížení území cestovním ruchem ve smyslu preferování kvality a šetrných forem rekreace před kvantitou.

Z15

Vytvářet územně technické podmínky pro vyvážený rozvoj územní části CHKO Český ráj sever, zajišťující maximální ochranu jeho přírodních a kulturních hodnot regulací zatížení území cestovním ruchem ve smyslu preferování kvality a šetrných forem rekreace před kvantitou.

Z28

Zlepšit kvalitativní stav povrchových a podzemních vod, vytvářet územní podmínky pro eliminaci hlavních zdrojů znečištění povrchových a podzemních vod.

Z29

Vytvářet územní předpoklady pro realizaci adekvátních protipovodňových opatření především formou celkové revitalizace krajiny a vodních ekosystémů umožňující zvýšení ochrany proti povodním prostřednictvím zvýšení retenční schopnosti krajiny, formy protipovodňových opatření technického charakteru musí respektovat principy minimalizace negativních vlivů na stabilitu ekosystémů.

Z35

Vytvářet územní podmínky pro realizaci koncepce zneškodňování odpadů založené na maximálním třídění a recyklaci odpadů a umožňující racionální využití stávajících kapacit technicky zabezpečených skládek a centrální spalovny Liberec.

Z37

Vytvářet územní podmínky pro zabezpečení funkcí územního systému ekologické stability.

Z42

Zajistit ochranu přírodních hodnot území kraje jejich vhodným využíváním a odpovídající péčí.

Z43

Zabezpečovat ochranu přírodních hodnot v územích se sportovně rekreačním zatížením.

Z44

Zabezpečovat ochranu přírodních hodnot v oblasti zemědělského hospodaření, lesního hospodářství a myslivosti.

166



Z45

Zabezpečovat zachování krajinných hodnot a krajinného rázu diferencovaně dle vymezených oblastí krajinného rázu a krajinných typů.

Z46

Odpovědně vymezit potenciálně vhodné oblasti pro pěstování biomasy a rychlerostoucích dřevin pro energetické účely.

Z47

Nakládat uvážlivě s nerostným bohatstvím kraje, řešit územní střety mezi zájmy těžby nerostných surovin a zájmy ochrany přírody a krajiny.

Z48

Územně chránit a hospodárně využívat povrchové a podzemní zdroje vody a prameniště minerálních a léčivých vod, podporovat posilování retenční schopnosti území kraje.

Z49

Vytvářet územní podmínky pro zabezpečení ochrany a péče o památkový fond kraje, respektovat dochované historické dědictví jako významný fenomén území, vytvářet územní podmínky pro jeho využívání ve prospěch rozvoje cestovního ruchu, kongresové a poznávací turistiky na území kraje.

Z50

Zajistit evidenci a vytvářet územní podmínky pro vhodné využití území s koncentrací objektů lidové architektury, vnímat dochované soubory jako významnou součást osídlení a obrazu krajiny v kontextu historie osídlení s přesahem do sousedních krajů a států.

Z51

Respektovat archeologická naleziště dle evidence ÚAP Libereckého kraje a zajistit jejich ochranu.

Z57

Vytvářet územní podmínky pro zabezpečení významných ekonomických přínosů ze zemědělství a lesního hospodářství na území kraje, s cílem zachování a rozšíření mimoprodukčních funkcí složek krajiny v zemědělství a lesnictví v souladu s principy udržitelného rozvoje.

Z59

Vytvářet územní předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu jako perspektivního sektoru ekonomiky při upřednostňování šetrných forem - udržitelného cestovního ruchu ohleduplného k životnímu prostředí, který neohrozí přírodní a kulturní hodnoty území.

Z64

Ochranu krajinného rázu realizovat dle podmínek péče o krajinný ráz ve vymezených oblastech a podooblastech krajinného rázu.

Z65

Územní rozvoj realizovat v souladu se základními krajinnými typy dle převládajících způsobů využití.

Z66

Územní rozvoj realizovat v souladu se základními krajinnými typy dle reliéfu, význačnosti a unicity

Z67

Ochranu krajinného rázu realizovat diferencovaně.

Vybrané úkoly územního plánování v rozvojových oblastech a osách, ve specifických oblastech, zásadách, případně některá vybraná kriteria a podmínky pro rozhodování o změnách v území ROB1 c) část: Upřesňování koridorů dopravní a technické vybavenosti vždy řešit v souladu s principy zabezpečení dostatečné prostupnosti krajiny a nenarušení územního systému ekologické stability a krajinných horizontů. f) část: Chránit přírodní vodní plochy a přirozené průběhy vodních toků, údolních niv před nevratnými urbanizačními zásahy. g) Řešit nové využití nebo odstranění tzv. brownfields. Zajistit ochranu a optimální využití technických památek, industriální architektury a lidové architektury. i) Připravovat územní podmínky pro realizaci efektivní protipovodňové ochrany, podporovat rozliv a zadržování vody ve volné krajině a zabraňovat zvyšování povrchového odtoku. Přistupovat citlivě k regulaci na Lužické Nise a jejích přítocích návrhem k přírodě šetrných forem protipovodňové ochrany zejména na území CHKO Jizerské hory a s ohledem na předměty ochrany vymezených EVL.

167



ROB2 kriteria a podmínky pro změny v území: c) část: Zajistit ochranu a využití technických památek, industriální architektury (sklářství) a ochranu lidové architektury. Úkoly: f) Regulačními nástroji upřednostňovat intenzifikaci využití zastavěných území před zástavbou volných ploch - minimalizovat nároky na rozsahy nových zastavitelných ploch na úroveň nezbytných potřeb. Nepřipouštět spontální přístupy k urbanizaci, regulovat umístění a koncentraci obslužných a zábavních zařízení podél komunikační sítě, zejména v souvislosti s navrženým koridorem silnice I/9. g) Chránit přírodní vodní plochy a přirozené průběhy vodních toků, údolních niv a mokřadů před nevratnými urbanizačními zásahy. h) Vytvářet územní podmínky pro zajištění efektivní protipovodňové ochrany urbanizovaných ploch na Ploučnici a jejich přítocích, navrhovat opatření na zvýšení retenční schopnosti území, podporovat rozliv a zadržování vody ve volné krajině a zabraňovat zvyšování povrchového odtoku. ROB3 kriteria a podmínky pro změny v území: b) Limitem využití území bude zejména ochrana zemědělského půdního fondu a sousedství specifických oblastí SOB7 Český ráj jih a SOB8 Český ráj sever se zvláštní ochranou přírody a krajiny (CHKO Český ráj). e) část: Chránit přírodní vodní plochy a přirozené průběhy vodních toků, údolních niv před nevratnými urbanizačními zásahy. f) Vytvářet územní podmínky pro protierozní opatření a protipovodňovou ochranu na toku Jizery a jejích přítocích - podporovat rozliv a zadržování vody ve volné krajině a zabraňovat zvyšování povrchového odtoku. ROB4 a) Umisťovat rozvojové aktivity ve smyslu principů udržitelného rozvoje a souvislosti se zónami vymezené rozvojové oblasti - prověřit možnosti intenzifikace využití urbanizovaných ploch v centrech osídlení a přednostní umisťování ekonomických aktivit do stávajících ploch (využívání brownfield). d) část:… Nepřipouštět spontánní přístupy k urbanizaci území, chránit přírodní a kulturní hodnoty území před nevratnými urbanizačními zásahy. f) Využívat technické památky industriálních staveb a chránit dochované soubory lidové architektury. g) Připravovat územní podmínky pro realizaci efektivní protipovodňové ochrany, podporovat rozliv a zadržování vody ve volné krajině a zabraňovat zvyšování povrchového odtoku. Přistupovat citlivě k regulaci na Jizeře a jejích přítocích návrhem k přírodě šetrných forem protipovodňové ochrany s ohledem na předměty ochrany vymezených EVL. ROB5 b) část: Hledat cesty ke snížení negativních dopadů nezvladatelných zátěží území KRNAP cestovním ruchem vytvářením územních podmínek pro rozvoj aktivit spojených s využíváním volného času zejména mimo EVL Krkonoše. d) část:… Nepřipouštět spontánní přístupy k urbanizaci území, chránit přírodní a kulturní hodnoty území před nevratnými urbanizačními zásahy. f) Připravovat územní podmínky pro realizaci efektivní protipovodňové ochrany, podporovat rozliv a zadržování vody ve volné krajině a zabraňovat zvyšování povrchového odtoku. Přistupovat citlivě k regulaci na Jizeře a jejích přítocích návrhem k přírodě šetrných forem protipovodňové ochrany zejména na území KRNAP a jeho ochranného pásma a s ohledem na předměty ochrany vymezených EVL. ROS2 kriteria a podmínky pro změny v území: b) Zohlednit požadavky udržitelného rozvoje území v kontaktu rozvojových aktivit s narůstajícím objemem dopravy na rozvojové ose ROS2 se specifickými oblastmi SOB7 Český ráj - Jih a SOB8 Český ráj - Sever se zvláštní ochranou přírody.

168



c) Koordinovat systémy dopravní infrastruktury nezbytně umístěné v území s ohledem na užitnou kvalitu a ochranu a rozvoj hodnot území: zajistit vyšší kvalitu dopravy, zvýšení přepravní rychlosti a atraktivity veřejné hromadné dopravy, řešit nejméně konfliktní řešení průchodu dopravních tras v zastavěném i nezastavěném území s ohledem na ochranou přírody a krajiny. d) Zohlednit pohledovou exponovanost významných přírodních a kulturních památek. Úkoly: c) Zohlednit vazby ekonomických aktivit v rozvojové ose na kulturní hodnoty a rekreační potenciál SOB7 Český ráj - Jih a SOB8 Český ráj - Sever se zvláštní ochranou přírody. Minimalizovat negativní vlivy ekonomického rozvoje na přírodní, krajinné a kulturní hodnoty v území: -

vhodným vedením a technickým řešením tras,

regulací rozsahu zastavitelných ploch v území obcí dotčeného vymezením ROS2 se stanovenými pravidly pro jejich využití, dostatečným zastoupením veřejné zeleně v urbanizovaných částech a doprovodné zeleně na tranzitních trasách. ROS4 a) Připravovat územní podmínky pro zlepšení podmínek bezpečné prostupnosti silničních tras územím a jeho optimální obslužnost při minimalizaci negativních environmentálních dopadů na prostředí. ROS6 b) Zohlednit vazby rekreačních a dalších ekonomických aktivit v rozvojové ose na SOB8 Český ráj sever se zvláštní ochranou přírody. Minimalizovat negativní vlivy rozvoje na přírodní a krajinné hodnoty v území: -

technickým řešením tras ve složitých geomorfologických podmínkách,

regulací rozsahu zastavitelných ploch v území obcí dotčeného vymezením osy se stanovenými pravidly pro jejich využití, dostatečným zastoupením veřejné zeleně v urbanizovaných částech a doprovodné zeleně na tranzitních trasách, -

návrhem řešení efektivní protipovodňové ochrany a regulace na Jizeře a přítocích.

ROS8 d) Sledovat minimalizaci negativních vlivů rozvoje na přírodní a krajinné hodnoty v území a na dostatečné zastoupení veřejné a doprovodné zeleně v průchodech dopravních koridorů urbanizovaným územím. f) Připravovat územní podmínky pro realizaci efektivní protipovodňové ochrany, podporovat rozliv a zadržování vody ve volné krajině a zabraňovat zvyšování povrchového odtoku. Přistupovat citlivě k regulaci na Smědé a jejích přítocích návrhem k přírodě šetrných forem protipovodňové ochrany s ohledem na předměty ochrany vymezených EVL. ROS10 c) Prostřednictvím zlepšené dostupnosti a atraktivity území připravit územní podmínky pro řešení odstranění starých i nových ekologických zátěží a nové využití brownfields (zejména bývalého VVP Ralsko - letiště Hradčany a vybavenost po těžbě uranu). e) Připravit územní podmínky pro optimální využití přírodního potenciálu území pro cestovní ruch. Respektovat a posuzovat únosnost území aktivitami cestovního ruchu s ohledem na EVL Jestřebsko Dokesko a PO Českolipsko - Dokeské pískovce. ROS11 b) Chránit vodní tok Ploučnice a její přítoky včetně ploch údolních niv a mokřadů mimo zastavěné území před umisťováním obytné zástavby a výrobních zón. ROS12 d) Připravovat územní podmínky pro realizaci efektivní protipovodňové ochrany, podporovat rozliv a zadržování vody ve volné krajině a zabraňovat zvyšování povrchového odtoku. Přistupovat citlivě k regulaci na Jizeře a jejích přítocích návrhem k přírodě šetrných forem protipovodňové ochrany s ohledem na předměty ochrany vymezených EVL

169



SOB5 a) V územím rozvoji koordinovat a regulovat rekreační využívání území s ohledem na přírodní a krajinné hodnoty CHKO Jizerské hory. Přijmout mimořádná rozvojová a územně plánovací opatření z hlediska udržitelného rozvoje území pro regulaci rostoucího tlaku na zvyšování zatížení území cestovním ruchem, novými sportovně rekreačními a ubytovacími kapacitami. b) Odpovědně prověřovat další záměry rozvoje sportovně rekreační vybavenosti s ohledem na limity ochrany přírody a krajiny a výsledky územní studie ÚS1 „Prověření rozvoje potenciálu cestovního ruchu oblastí cestovního ruchu Frýdlantsko a Jizerské hory“ (Z72). Vytvářet územní podmínky zejména pro rozvoj šetrných forem rekreace a cestovního ruchu a možnosti celoročního využití. Preferovat kvalitativní rozvoj služeb cestovnímu ruchu před zvyšováním kvantity. Zamezit expanzi nevhodných forem cestovního ruchu významně ohrožujících přírodní hodnoty území. c) část:… Nepřipouštět spontánní přístupy k urbanizaci území, chránit přírodní a kulturní hodnoty území před nevratnými urbanizačními zásahy. Vytvářet územní podmínky pro rozvoj takových odvětví a aktivit, které budou diferencovaně a harmonicky a v souladu s požadavky ochrany přírody a krajiny využívat společenský, ekonomický a environmentální potenciál celého území a zvláštnosti jeho různých částí. d) Zajistit ochranu přírodních a kulturních hodnot území při zohlednění demografických a sociálních podmínek a optimálním využívání ekonomického potenciálu. Stavební zásahy v území podmiňovat ochranou krajinných dominant a horizontů a ochranou dochovaných souborů lidové architektury (měřítko a tvarosloví původní zástavby, postorové souvislosti s případnou novou zástavbou). Zajistit ochranu a využití industriálních a technických památek. e) část: Preferovat ekologické formy dopravy a řešit problematiku dopravy v klidu. Zmírňovat střety nadměrného zatížení území cestovním ruchem se zájmy ochrany přírody. h) Vytvářet územní podmínky pro zajištění ochrany zdrojů pitné vody, zejména povrchových zdrojů VD Josefův Důl, VD Souš. i) Připravovat územní podmínky pro realizaci efektivní protipovodňové ochrany a přistupovat citlivě k regulaci na tocích, podporovat rozliv a zadržování vody ve volné krajině a zabraňovat zvyšování povrchového odtoku. Zejména na území CHKO Jizerské hory navrhovat k přírodě šetrné formy regulace a protipovodňové ochrany. SOB6 a) část: Upřednostňovat intenzifikaci využití zastavěných území před zástavbou volných ploch a tak minimalizovat nároky na rozsah nových zastavitelných ploch na úroveň nezbytných potřeb. Nepřipouštět spontánní přístupy k urbanizaci území, chránit přírodní a kulturní hodnoty území před nevratnými urbanizačními zásahy. Vytvářet územní podmínky pro rozvoj takových odvětví a aktivit, které budou diferencovaně a harmonicky a v souladu s požadavky ochrany přírody a krajiny využívat lidský, přírodní i ekonomický potenciál celého území a zvláštnosti jeho různých částí. b) Připravovat územní podmínky pro udržení trvale bydlícího obyvatelstva, zajištění údržby krajiny i další odvětví využívající místní potenciál území a respektující požadavky ochrany přírody. j) Připravovat územní podmínky pro realizaci efektivní protipovodňové ochrany, podporovat zadržování vody ve volné krajině a zabraňovat zvyšování povrchového odtoku. Přistupovat citlivě k regulaci na Jizeře a jejích přítocích návrhem k přírodě šetrných forem protipovodňové ochrany zejména na území KRNAP a jeho ochranného pásma a s ohledem na předměty ochrany vymezených EVL.

170



SOB3 a) V součinnosti s orgány státní správy, odbornými institucemi a uživateli dotčených ploch stanovit časový harmonogram odstraňování starých ekologických zátěží a rekultivace ploch devastovaných těžbou a působením cizích vojsk a sledovat jeho plnění, omezovat záměry s negativními vlivy na hodnotné přírodní a krajinné prostředí, vytvářet předpoklady pro revitalizaci negativně dotčených ploch. b) Vytvářet územně technické podmínky pro revitalizaci a nové využití „brownfields“ … d) část:… Nepřipouštět spontánní přístupy k urbanizaci území, chránit přírodní a kulturní hodnoty území před nevratnými urbanizačními zásahy. g) Územní rozvoj zaměřit na rozvoj příležitostí, které poskytuje cestovní ruch s upřednostněním forem šetrných k životnímu prostředí (udržitelný cestovní ruch), obnovit rekreační funkce původních letovisek Stráž pod Ralskem - Hamr na Jezeře. i) Připravovat územní podmínky pro realizaci efektivní protipovodňové ochrany, podporovat rozliv a zadržování vody ve volné krajině a zabraňovat zvyšování povrchového odtoku. Přistupovat citlivě k regulaci zejména Ploučnice a Panenského potoka návrhem k přírodě šetrných forem protipovodňové ochrany s ohledem na předměty ochrany vymezených EVL. SOB4 d) část:… Nepřipouštět spontánní přístupy k urbanizaci území, chránit přírodní a kulturní hodnoty území před nevratnými urbanizačními zásahy. e)Využívat kulturních a přírodních hodnot území pro rozvoj cestovního ruchu a s ním spojenou nabídkou nových pracovních míst. Odpovědně prověřovat záměry rozvoje sportovně rekreační vybavenosti a zvyšování návštěvnosti centrální části Jizerských hor. Zajistit ochranu přírodních a kulturních hodnot území preferencí šetrných forem cestovního ruchu a zamezit expanzi nevhodných forem cestovního ruchu významně ohrožujících hodnoty území. Podporovat aktivity směřující k posílení významu lázeňského střediska Lázně Libverda. f) Navrhovat ochranná a kompenzační opatření proti přímým vlivům těžby uhlí v Polsku (Turów) a zajištění dostatku pitné a užitkové vody. g) Připravovat územní podmínky pro realizaci efektivní protipovodňové ochrany, podporovat zadržování vody ve volné krajině a zabraňovat zvyšování povrchového odtoku. Přistupovat citlivě k regulaci na Smědé a jejích přítocích návrhem k přírodě šetrných forem protipovodňové ochrany zejména na území CHKO Jizerské hory a s ohledem na předměty ochrany vymezených EVL. SOB1 d) Připravovat územní podmínky pro stabilizaci a rozvoj trvale bydlícího obyvatelstva, pro nová odvětví ekonomických aktivit využívajících místní potenciál, zejména ekologickými formami zemědělství zajistit údržbu krajiny. f) Zajistit podmínky pro ochranu a využití souborů lidové architektury v atraktivní přírodní a krajinné scenérii. g) Zajistit ochranu zdrojů podzemní vody. Připravovat územní podmínky pro realizaci efektivní protipovodňové ochrany, podporovat zadržování vody ve volné krajině a zabraňovat zvyšování povrchového odtoku. Přistupovat citlivě k regulaci zejména na Ploučnici návrhem k přírodě šetrných forem protipovodňové ochrany s ohledem na předměty ochrany vymezené EVL. SOB2 a) Připravit územní podmínky pro regulaci ekonomických aktivit spojených zejména s rozvojem cestovního ruchu v území se zvláštní ochranou přírody. Upřednostňovat rozvoj forem cestovního ruchu šetrných k životnímu prostředí. b) Podporovat aktivity posilující význam sv. Zdislavy s odkazem, vázaným na významné kulturní památky - chrám sv. Vavřince a sv. Zdislavy v Jablonném v Podještědí a zámek Lemberk při zohlednění předmětu ochrany vymezené EVL c) část : …Zajistit podmínky pro ochranu a využití souborů lidové architektury.

171



d) V zemědělských aktivitách upřednostňovat ekologické formy hospodaření a zajištění péče o krajinu. e) Připravovat územní podmínky pro realizaci efektivní protipovodňové ochrany, podporovat zadržování vody ve volné krajině a zabraňovat zvyšování povrchového odtoku. Přistupovat citlivě k regulaci na Svitávce a v povodí Panenského potoka návrhem k přírodě šetrných forem protipovodňové ochrany zejména na území CHKO Lužické hory a s ohledem na předměty ochrany vymezených EVL. SOB7 a) Vytvářet územní podmínky pro regulovaný rozvoj ekonomických aktivit, zejména cestovního ruchu, v souladu s podmínkami CHKO Český ráj. S ohledem na udržitelný rozvoj zde vyloučit umisťování aktivit s negativním vlivem na životní prostředí a na hodnoty území. b) Zajistit ochranu hodnot území jejich optimálním využíváním. c) Regulačními nástroji územního plánování zajistit koncepční a koordinovaný rozvoj obcí v sídelní struktuře. Upřednostňovat intenzifikaci využití zastavěných území před zástavbou volných ploch a tak minimalizovat nároky na rozsah nových zastavitelných ploch na úroveň nezbytných potřeb. Nepřipouštět spontánní přístupy k urbanizaci území, chránit přírodní a kulturní hodnoty území před nevratnými urbanizačními zásahy. Zamezit expanzi nevhodných forem cestovního ruchu, upřednostňovat rozvoj forem cestovního ruchu šetrných k životnímu prostředí. Chránit přírodní vodní plochy a přirozené průběhy vodních toků, údolních niv a mokřadů před nevratnými urbanizačními zásahy. e) Věnovat zvláštní péči dochovaným souborům lidové architektury. SOB8 e) Připravovat územní podmínky pro realizaci efektivní protipovodňové ochrany, podporovat zadržování vody ve volné krajině a zabraňovat zvyšování povrchového odtoku. Přistupovat citlivě k regulaci na Jizeře a jejích přítocích návrhem k přírodě šetrných forem protipovodňové ochrany zejména na území CHKO Český ráj, přírodního parku Maloskalsko a s ohledem na předměty ochrany vymezené EVL. ZÁSADY a jejich úkoly pro ÚP, které jsou pro rozvoj kraje formulovány JEDNOZNAČNĚ jako preventivní či minimalizační opatření Z28

d) Vhodným návrhem hospodaření v krajině a v urbanizovaných plochách snížit odtok dešťových vod z území a následně vnos nežádoucích látek do povrchových vod.

Z29

a) Zabránit další urbanizaci inundačních území a maximálně tyto prostory údolních niv uvolňovat a ve zdůvodněných případech posoudit ekonomické a sociální dopady redislokace riskantně umístěných objektů, přehodnotit urbanistické záměry v těchto územích. Vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích a umisťovat do nich veřejnou infrastrukturu jen ve zcela výjimečných a zvlášť odůvodněných případech. Vymezovat a chránit zastavitelné plochy pro přemístění zástavby z území s vysokou mírou rizika vzniku povodňových škod. b) Vytvářet územní podmínky pro navyšování retenční schopnosti krajiny, návrhem vhodných krajinných a technických úprav území zabraňovat vzniku povrchového odtoku vod, erozních a transportních procesů z povodí.Podporovat revitalizaci nevhodně upravených toků jako součást protipovodňové ochrany. c)V místech, kde je to vhodné, vytvářet územní podmínky pro neškodný přirozený rozliv povodňových toků ve volné krajině. d) Obce a významné provozy chránit adekvátní protipovodňovou ochranou. Protipovodňová opatření na tocích ve zvláště chráněných územích a územích EVL řešit přírodě blízkými způsoby, vyloučit zásahy měnící charakter úseků s dochovaným přírodním korytem.

172



Z30

a) Vytvářet územní podmínky pro zvyšování podílu obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě energií a paliv. c) Vytvářet územní podmínky pro ekonomicky efektivní aplikaci kombinované výroby elektřiny a tepla ve stávajících i nových zdrojích energie.

Z31

d) Výstavbu větrných a fotovoltaických elektráren odpovědně posuzovat ve vztahu k ochraně přírody, krajiny, životnímu prostředí a krajinnému rázu. e) V ÚPD obcí vytvářet územní podmínky pro využití energie z obnovitelných zdrojů a koordinovat jednotlivé systémy v souladu s ochranou přírodních hodnot území.

Z35

a) Vytvářet podmínky pro založení krajské logisticky propojené sítě zařízení na využití biologicky rozložitelných, spalitelných odpadů a travní biomasy umožňující racionální využití kapacit a efektivní odbyt kompostu a energií. b) Vytvářet územní předpoklady pro surovinové a energetické využití odpadů. c) Snižovat podíl skládkovaných spalitelných odpadů na 0%. d) Preferovat integrované systémy nakládání s odpady, tzn. komplexní regionální systémy za předpokladu zajištění logistiky a odbytu výstupů. e) Nevytvářet podmínky pro vznik nových lokalit pro skládkování komunálních a velkoobjemových odpadů.

Z37

f) Vytvářet územní předpoklady pro řešení odstranění starých ekologických zátěží - černých skládek. a) Prvky ÚSES respektovat jako plochy a koridory nezastavitelné, s využitím pro zvýšení biodiverzity a ekologické stability krajiny, kde lze výjimečně umístit protipovodňová opatření a stavby dopravní a technické infrastruktury. Plochy vymezených biocenter a biokoridorů v případě, že jejich současný stav odpovídá cílovému, všestranně chránit. b) Prvky ÚSES (bez ohledu na jejich biogeografický význam, či jejich příslušnost k VZCHÚ) upřesňovat dle katastru nemovitostí a jednotek prostorového rozdělení lesa, a jejich vymezení koordinovat ve vzájemných návaznostech propojenosti systému a zohlednit geomorfologické a ekologické podmínky daného území. Vytvářet územní podmínky pro odstraňování překryvů prvků ÚSES a zastavěných ploch, případné nutné překryvy minimalizovat. c) Případné územní překryvy a střety prvků ÚSES s lokalitami těžby nerostů řešit v rámci zohlednění vzájemných potřeb využití území - pro potřeby ÚSES i pro těžbu surovin. Situaci řešit na základě projektové dokumentace rekultivací dotčených území po ukončení těžby v souladu se zájmy ochrany přírody a krajiny. V tomto procesu budou prvky ÚSES považovány dočasně s omezenou funkčností, cílem opatření je podpora funkcí ÚSES při samotné těžbě a zejména obnova dotčených prvků ÚSES po jejím ukončení. d) Vytvářet územní předpoklady pro funkčnost systému v prostorech protipovodňových opatření, včetně stanovení dalších způsobů využívání těchto ploch s ohledem na zájmy ochrany přírody a krajiny, na základě zpracované podrobné projektové dokumentace dle metodiky ÚSES. e) Územní překryvy prvků ÚSES s liniovými stavbami dopravní a technické infrastruktury minimalizovat a v případě nutnosti řešit překryvy odbornou projektovou přípravou staveb za podmínky, že nedojde k významnému snížení funkčnosti ekosystému a k podstatnému snížení jeho ekostabilizující funkce v krajině. f) Při vymezování lokálních prvků ÚSES zohlednit označování prvků ÚSES podle celokrajské posloupnosti (podklad KOPK LK).

173



Z42

a) Vytvářet územní podmínky pro zabezpečení ochrany a péče o přírodní hodnoty území upřednostňováním šetrných forem využívání území se zájmy ochrany přírody a krajiny. Dle principů udržitelného rozvoje navrhovat obnovu a zvyšování zastoupení přírodních složek v narušených územních částech. b) Dbát na zachování přírodních a přírodě blízkých biotopů a respektovat lokality zvláště chráněných rostlin a živočichů v území. c) Vytvářet územní podmínky pro zajištění a obnovu migrační průchodnosti vodních toků

Z43 – Z44 – Z45 – Z51….zásady zaměřeny přímo na ochranu a rozvoj přírodních a kulturních hodnot území Atd.

A.7.2. DOPORUČENÁ OPATŘENÍ Výše zmíněné úkoly územního plánování, priority a zásady téměř dostatečně pokrývají podmínky a opatření pro prevenci a minimalizaci negativních dopadů na životní prostředí, zvláště s přihlédnutím k velkému měřítku a charakteru ZÚR LK. Vyjmenovaná opatření by měla být uplatnitelná nejen ve vybraných ROB, SOB, ROS, ale ve všech oblastech a v celém území Libereckého kraje s přihlédnutím k citlivosti na změny kvality životního prostředí dle místních specifik navrhovaných zásad. Pozitivní opatření navržená v rámci ZÚR LK zaručují z 95% KONCEPČNÍ – STRATEGICKÉ zajištění ochrany životního prostředí a všech jeho složek. Důvodem, takto vysoké míry zohlednění životního prostředí v koncepci, je interaktivní spolupráce zpracovatelů ZÚR LK a zpracovatelů SEA, kteří během tvorby dokumentu průběžně korigovali a doporučovali optimální řešení a zaměření úkolů územního plánování. Tyto doporučení byla akceptována a zařazena přímo do návrhu ZÚR LK, čímž byly pro tuto fázi eliminovány negativní vlivy na životní prostředí, které by potenciálně mohly nastat v důsledku jejich implementace. Definované priority územního plánování, jež zastřešují a určují podstatu celého dokumentu ZÚR LK, by měly zajistit pozitivní přístup k ochraně všech přírodních hodnot a k udržitelnému směřování rozvoje kraje. Určitá možnost vzniku negativních dopadů do území zde zůstává jako pravděpodobnostní odchylka od daného směru rozvoje kraje, a to v důsledku převahy ekonomických a sociálních zájmů nad zájmy ochrany životního prostředí, případně neadekvátního řešení konkrétních situací a záměrů, jež nelze v současnosti odhadnout. SPECIFICKÁ DOPORUČENÍ K VYBRANÝM HODNOTÁM A FENOMÉNŮM ÚZEMÍ: Níže jsou uvedena navržená opatření či podmínky pro implementaci projektů v rámci ZÚR LK, které platí pro všechny environmentální a kulturní hodnoty území, především potom ty, u kterých byl v předchozí kapitole definován střet – překryv s navrhovanými ROB, ROS, SOB, plochami či koridory. Na území zvláště chráněných území (velkoplošné, maloplošné), VKP o V případě nevyhnutelného zásahu do lokalit je nutné zohlednit a ochránit účel jejich ochrany, a to vzhledem k rozsahu chráněného území a jeho významnosti a unikátnosti. o Doporučeno je provést adekvátní biologický průzkum lokalit, na jehož základě bude možné prověřit významnost a velikost dopadu na dané území. Na území velkoplošných chráněných území o Při implementaci všech návrhů ZÚR LK musí být dodrženy všechny ochranné podmínky ZCHÚ dané požadavkami i podmínkami k zachování, ochraně a tvorbě hodnot, jež vytvářejí charakter daných území. o Využíváním velkoplošných ZCHÚ hledat nové cesty ke snížení jejich zatížení a využít tak adekvátně jejich potenciál např. pro vhodné formy cestovního ruchu.

174



Na území prvků ÚSES všech úrovní o Je nutné rozlišovat míru zásahu dle úrovně prvku ÚSES, jeho současné funkčnosti, rozsahu a důležitosti vazeb na navazující prvky a fungování celého systému ÚSES. o Přednostně respektovat a vytvářet územní předpoklady pro tvorbu a funkčnost celého systému, ponechávat odstup – ochranné pásmo od hranice vlastních navržených ÚSES tak, aby volně navazovali na jednotlivé plochy s různým využitím. o V případě střetu s liniovou stavbou řešit v projektové dokumentaci návrh opatření pro zachování funkčnosti, průchodnosti celého systému. o Při návrzích nových prvků ÚSES respektovat STG, dotčené krajinné prostory, i celky. Na území lokalit NATURA 2000 o Do lokalit by nemělo být vůbec zasahováno, měl by být podporován jejich rozvoj, zachování, ochrana celých stanovišť a to s ohledem na jejich specifické předměty ochrany. Nedoporučuje se realizovat minimalizační, ale preventivní opatření k zajištění nenarušení celých ekosystémů a stanovišť. Dále je nutné se řídit navrženými opatřeními, zásadami, vyplývajícími z Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na lokality soustavy NATURA 2000, jež je nedílnou součástí Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na udržitelný rozvoj území. Na území, které je kategorizováno jako migračně významné území: o musí být zohledněna problematika migrace volně žijících živočichů (vztaženo pouze k místům migrace a výskytu určitých druhů živočichů, především větší savci); tj. mělo by být zajištěno zachování migrační prostupnosti krajiny a omezeno takové využití území (včetně umísťování staveb), které by bránilo volnému pohybu zvěře. Na území lesních ploch, mimolesní – rozptýlená zeleň o Zohlednit kategorii lesního porostu, jeho rozlohu a začlenění do krajinných struktur. o Zohlednit význam a hodnotu mimolesní a rozptýlené zeleně, včetně solitérů, pro daný typ krajiny. o V případě zásahu je doporučeno navrhnout kompenzační opatření ve formě odpovídající náhradní výsadby a zvyšovat – zlepšovat tak nejen zdravotní stav lesů a půdy, ale i polyfunkčnost využívání lesních ploch a obnovu přirozené druhové skladby i krajinných struktur. Na území nezastavěné krajiny - opatření pro ochrannu krajiny, krajinného / „městského“ rázu o Zahrnovat do realizace i prvky krajinného plánování, tj. zohlednit a navrhovat již v projektových přípravách i pohled zachování a obnovy krajiny a typických krajinných struktur a jejich znaků, tj. např. zahrnovat nutnost zachování znaků tvořících daný krajinný celek a místo krajinného rázu. o Preferovat využívání brownfields a ploch těsně sousedících se současně urbanizovanými plochami před rozvojem ve volné krajině. o Nepřipouštět spontánní a nekoordinované zastavování nových ploch. o Zohledňovat exponovanost rozvojových ploch a postavení vůči stávajícím přírodním a kulturním dominantám. Na území Geoparku o při rozvoji musí být zohledněny a chráněny všechny fenomény a hodnoty tvořící Geopark takovým způsobem, aby mohl dále sloužit svému účelu.

175



Na území CHOPAV, křížení s vodním tokem či plochou, ochrana hydrologického potenciálu území, PPO o Respektovat charakter toku a s ním spojenou funkci v krajině či urbanizovaném území, respetovat a zachovat průchodnot a přístupnost k toku a jeho migrační, ekologické funkce. o Pro rozvoj, který generuje nové zábory půdy, navrhnout řešení, která nebudou zvyšovat povrchový odtok, navrhovat taková, která povedou ke zvýšení celkové retenční schopnosti krajiny. o Podporovat rozliv a zadržování vody ve volné krajině, umožnit přirozený průtok krajinou, chránit především území údolních niv před nevratnými urbanizačními zásahy. o V rámci protipovodňových opatření – realizovat přírodě blízká opatření dle specifik území, zohlednit i širší vztahy území a toku, respektovat významné a unikátní ekosystémy v ovlivněném území. o Při realizaci koncepce respektovat ochranná pásma vodních zdrojů, nezasahovat především do I.stupňů. Opatření pro ochranu půdního prostředí o Minimalizovat zábory ZPF a volné krajiny, především kvalitních půd I. a II.třídy ochrany. Na území OZKO o V území, které bylo klasifikováno jako OZKO, není doporučen rozvoj takové formy, jež by přinášela do území nové, především velké, zdroje znečišťování ovzduší a při zásahu do těchto území je nutné rozvoj směřovat takovým způsobem, který by současnou zátěž snížil. V blízkosti NKP, vč.OP, MPZ, VPZ, VPR, KPZ o Respektovat nejen vlastní vymezené plochy, ale i jejich návazné okolí tak, aby nebyla narušena celková krajinná scéna, působení v krajině a dominantnost prvků. Ovzduší, hluk, obyvatelstvo, sídla o Při rozvoji kraje volit takové umístění a vedení ploch, koridorů a jejich technická řešení, která budou zlepšovat kvalitu ovzduší a akustickou situaci, a to především v oblastech dnes přetížených. o Při výběru dopravních tras v rámci koridorů volit takové umístění a technické řešení, které bude minimalizovat vliv hlukového zatížení na stávající i navrhované obytné prostředí dotčených sídel. Rozšiřování nebo otvírky nové těžby – Z47 o Jak je uvedeno v zásadě samotné, tak i úkolech pro změny v území, otvírky a rozšiřování těžby musí respektovat místní podmínky a zájmy ochrany přírody a krajiny, ale i dopady na veřejné zdraví a emisní zatížení území. SOB3 Mimoňsko Při využití potenciálu bývalého vojenského prostoru tento potenciál ochránit před přílišným zatížením především cestovním ruchem, ale i dalšími aktivitami, které by dochované přírodní hodnoty mohly poškodit – tedy preferovat spíše extenzivní formy před intenzivními

176



DOPORUČENÉ ZÁSADY PRO JEDNOTLIVÉ KORIDORY VYPLÝVAJÍCÍ Z VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA LOKALITY SOUSTAVY NATURA2000: D31A železniční koridor, úsek Turnov – Semily – hranice LK, optimalizace, elektrizace Zásady: 

Dle konkrétní situace je třeba omezit případné zásahy mimo stávající železniční těleso na území EVL Údolí Jizery a Kamenice.

D39 - multifunkční turistický koridor – Ploučnice Zásady: 

Konkrétní projekty je třeba umísťovat mimo EVL a mimo bezprostřední okolí toku Ploučnice a Panenského potoka. Nenavrhovat pokud možno bezprostřední souběh liniových tras s tokem Ploučnice, využívat stávajících cest.

D41 - multifunkční turistický koridor – Jizera Zásady: 

V případě budování nových cest vyloučit (výrazně omezit) umístění podél toku Jizery, využívat stávající cesty.

D42 - koridor - Nová Hřebenovka jižní a severní větev (multifunkční turistický) Zásady: 

Podle výsledků projektového posuzování nezasahovat do citlivých částí (např. vrcholových partií hor), v rámci EVL (v místech výskytu předmětů ochrany) nezakládat nové cesty, stavby apod.

D49 - silnice I/10, úsek Kořenov – Harrachov 

Speciální zásady nejsou navrhovány.

- Protipovodňové stavby a opatření: Zásady: 

Vyloučit (výrazně omezit) zásahy do koryta měnící jeho přírodní charakter (napřimování, prohlubování, opevňování břehů, vytváření migračních bariér, apod.) a soustředit se na takové prvky protipovodňové ochrany, jako jsou podpora rozlivu vody a její zdržení ve volné krajině, revitalizace, přírodě blízký charakter toku, popř. protipovodňových hrází a valů.



V EVL s ochranou vydry minimalizovat zásahy do břehových porostů.



Prokázat účinnost navržených protipovodňových opatření z hlediska protipovodňové ochrany.

D01C - silnice II/283, úsek Semily - Rovensko pod Troskami, napojení na R35 Zásady: 

Nezasahovat na území EVL Údolí Jizery a Kamenice

D50 - silnice I/9 a I/38, MÚK Jestřebí Zásady: 

MÚK realizovat na západní straně od silnice I/38

Vzhledem k obecnému charakteru a měřítku ZÚR LK a výše zmíněných skutečností zde již nedoporučujeme další preventivní, minimalizační nebo kompenzační opatření.

177


Zhodnocení způsobu zapracování vnitrostátních cílů ochrany ŽP

A.8.

ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ VNITROSTÁTNÍCH CÍLŮ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ DO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A JEJICH ZOHLEDNĚNÍ PŘI VÝBĚRU VARIANT ŘEŠENÍ

Vnitrostátní cíle ochrany životního prostředí jsou v ZÚR LK zohledněny v podobě respektování ekologicky stabilních prvků ÚSES, zvláště chráněných území a přírodních parků, které jsou zahrnuty v grafické části, a dále v podobě definování kritérií, podmínek a úkolů pro územní plánování v jednotlivých částech textové části, které do určité míry stanovují omezení a směr rozvoje, který respektuje cíle životního prostředí stanovené na národní i regionální úrovni. Při zohlednění souladu s cíli životního prostředí byly vzaty v úvahu především cíle Národního rozvojového plánu, Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje, Strategie rozvoje Libereckého kraje a Strategie udržitelného rozvoje ČR i Strategie udržitelného rozvoje Libereckého kraje. Cíle v oblasti životního prostředí, které se zaměřují na zvýšení ekologické stability území, zlepšení dostupnosti a rozvoje environmentální infrastruktury, zvýšení a zajištění podílu čištěných odpadních vod apod., jsou v ZÚR LK zapracovány (přiměřeně měřítku řešení). Kromě prvků nadregionálního významu převzatých z aktuálních ÚP VÚC je struktura doplněna a rozšířena, a to nejen ve smyslu zajištění napojení na dopravní a technickou infrastrukturu (VPS), ale i vzhledem k vazbám územního systému ekologické stability. V ZÚR LK je dále sledován cíl upřednostňování záborů ploch brownfileds před volnou krajinou, je doporučováno zvyšování využití ekologických forem dopravy, podpora vytváření podmínek pro zlepšování dopravní sítě a jejich vazeb k lepší dostupnosti a vyvážené obslužnosti území, podpora regenerace bytových objektů, je navrhována tvorba územních podmínek pro protierozní opatření a protipovodňovou ochranu na tocích, stejně tak i koordinace a regulace urbanizace území, prověření řešení a reálných možností odstranění starých ekologických zátěž, ve spolupráci s orgány ochrany přírody a krajiny, vodních zdrojů a hygieny prostředí stanovit limity, omezující podmínky a zonaci únosného zatížení území, regulovat zatížení cestovním ruchem a zamezit expanzi nevhodných forem cestovního ruchu, významně ohrožujících přírodní a kulturní hodnoty území atd. V daném měřítku a úrovni řešeného území nelze u některých definovaných zásad, které budou naplňovány využitím rozvojových os, rozvojových a specifických oblastí, koridorů a ploch, konkrétněji definovat způsob a míru naplnění cílů životního prostředí na vnitrostátní úrovni. Obecně lze však konstatovat, že dané ZÚR LK vycházejí a sledují strategie na národní i krajské úrovni, jež se přímo nebo částečně zabývají a zahrnují cíle v oblasti životního prostředí. ZÚR LK je přiměřeně reflektují a nejsou s nimi v rozporu. Tabulka č. 68 Stupnice naplnění referenčních cílů ochrany životního prostředí prioritami a zásadami ZÚR LK Charakter vlivu

významnost vlivu

Symbol

Popis

+

Cíl je naplněn (alespoň rámcově)

0

Naplnění cíle nemá, vzhledem k charakteru ZÚR LK, průmět do území; není zásadami naplňován nebo je naplnění diskutabilní

/

Cíl není daným opatřením naplněn

Zdroj:[CityPlan]

178



Tabulka č. 69 Naplnění referenčních cílů ochrany životního prostředí prioritami a zásadami ZÚR LK Referenční cíle ochrany životního prostředí na Charakter národní úrovni vlivu

priority ZÚR LK

zásady ZÚR LK

1. Zastavení poklesu biodiverzity, ochrana význačných biotopů, omezení fragmentace krajiny

+

P1, (P20), P26, P27, (P28)

(Z9), Z37, (Z42-48),

2. Zastavit zhoršování zdravotního stavu lesů a jejich věkové a druhové skladby

+

(P1)

(Z9), Z37, (Z42-48), Z44

3. Omezit zásahy, obnovit a chránit krajinný ráz a lépe využívat kulturní a přírodní dědictví

+

P3, P5, (P20,23,25), P26, P27

(Z9), Z11, (Z13), Z14, Z15, Z37, (Z38), (Z42-48), Z44, Z64, Z66, Z67

4. Environmentálně příznivé využívání krajiny s upřednostňováním environmentálně šetrných technologií ve všech hospodářských odvětvích

+

(P3) P4, P5, (P7), P24 ,(P25), P27, P28

(Z7,8,9), Z10, Z12, Z14, Z15, (Z42-48), Z45, Z46, Z47, Z57, Z59

5. Snižovat zábor půdy

+

P4, P5 (P26)

0

6. Zamezit ztrátám přirozených vlastností půd

+

(P3) 4

0

7. Zlepšovat stav zastavěných území (protipovodňová ochrana, přírodní prvky, snížení intenzity dopravy)

+

P3, P4, P29

(Z7, Z8, Z14, Z15, Z27), Z28, Z29, Z37,

8. Zlepšovat retenční funkci krajiny

+

P2

Z48

9. Dosáhnout zlepšení ekologického stavu povrchových a podzemních vod, včetně vodních a mokřadních ekosystémů

+

P2

(Z27), Z28, Z48

10. Ochrana množství a jakosti povrchových a podzemních vod jako zdroje pitné vody

+

P2 (P13,14)

Z26, (Z27), Z28, (Z42), Z48

11. Omezovat vstupy hlavních environmentálních toxikantů do prostředí a hledat náhradní řešení

+

P3

Z9, Z26, Z28, Z62

12. Dosažení národních emisních a imisních stropů

+

0

13. Ochrana neobnovitelných přírodních zdrojů

+

14. Využívání obnovitelných zdrojů 15. Prevence vzniku, upřednostnění recyklace a využití odpadů včetně odpovědného nakládání s nebezpečnými odpady

+

P3 (P15, P17, P18, P23) P9 P15-18, P23

Z31, Z46

+

0

Z35

16. Podporovat využívání ploch brownfields

+

(P3, P25),P27

Z56

17. Podporovat environmentálně šetrné formy dopravy, včetně organizačních opatření

+

(P7)

(Z20), Z24, (Z59)

18. Ochrana živ. prostředí a člověka před hlukem

0

0

0

19. Omezování a ochrana před antropogenními a přírodními riziky a krizovými situacemi

+

P6, P29

Z9, Z28, Z62,(Z63)

20. Povzbudit poptávku a nabídku výrobků šetrných k životnímu prostředí, a tím stimulovat potenciál pro neustálé, trhem řízené environmentální zlepšování

+

(P28)

0

21. Podpora povědomí o environmentálních hodnotách a problémech, EVVO

0

0

0

22. Zapojit široké spektrum partnerů do ochrany životního prostředí a navázat partnerství veřejného, nevládního a soukromého sektoru

0

0

0

23. Zvýšení pořízených investic na ochranu životního prostředí, zejm.. pro oblast ochrany přírody a krajiny

+

(P6)

(Z69)

Z47

Zdroj: [CityPlan]

179



Referenční cíle ochrany životního prostředí, které nejsou zásadami nebo prioritami naplňovány (označení „0“) nemají často průmět do území nebo je jejich naplnění diskutabilní ve smyslu sekundárního nebo nepřímého působení. Například referenční cíl č.5 Snižovat zábor půdy není přímo naplňován nijakou zásadou, ale lze konstatovat, že upřednostňování využití brownfield ploch a propagace intenzifikace provozů před novými určitou částí tento cíl naplňuje. Naopak, některé cíle nelze přímo zásadami ani prioritami sledovat, protože neodpovídají charakteru a obsahu ZÚR LK, typickým příkladem může být referenční cíl č. 21 a 22, které nemohou mít územní průmět do území. „Průřezové“ zásady, které obecně navrhují a podmiňují rozvoj území udržitelným směrem k vyváženosti socio-ekonomického rozvoje s ohledem a respektováním ochrany přírody a krajiny – např. Priorita 22, zásada Z38, Z39, Z40, Z41 apod. Nejvíce zásad, i priorit, je zaměřeno na obecnou ochrany přírody a krajiny, se zaměřením na územní využití regionu s respektováním zvláště chráněných území a lokalit a s ohledem na zachování, obnovu a respektování vymezených krajinných typů specifických pro jednotlivé oblasti Libereckého kraje.

180


Návrh ukazatelů pro sledování vlivu ÚPD na ŽP

A.9.

NÁVRH UKAZATELŮ PRO SLEDOVÁNÍ DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

VLIVU

ÚZEMNĚ

PLÁNOVACÍ

Pro potřeby sledování vlivů uplatňování ZÚR LK a jimi vymezených rozvojových a specifických oblastí, rozvojových os, ploch a koridorů, VPS aj. na životní prostředí byly SEA zpracovatelem stanoveny indikátory měřitelnosti. V tabulce č. 3 jsou uvedeny vybrané monitorovací indikátory, které mají povahu obecných ukazatelů indikujících změny v životním prostředí, jež mohou nastat během a při provádění ZÚR LK. K definovaným indikátorům by mělo být přistupováno z hlediska důsledků rozvoje kraje jako jednotného celku se specifickými vnitřními a vnějšími vazbami na další regiony, jež zahrnují i sousední státy. Jednotlivé indikátory byly navrženy na základě zkušenosti SEA zpracovatele. Vycházejí nejen z referenčních cílů ochrany životního prostředí, ale sledují i provázanost s indikátory sledovanými v rámci dalších krajských koncepcí (POH LK, SUR LK) z důvodu níže uvedených obecných kritérií kladených na indikátory. Pokud se vyskytnou další skutečnosti, je možné tyto indikátory operativně doplnit a rozšířit o nové nebo použít pouze vybrané pro daný sledovaný dopad. Návrh na rozšíření indikátorů může vzejít z povinně zpracovávané Zprávy o uplatňování ZÚR dle vyhlášky č.500/2006 Sb. : §9 Zpráva o uplatňování zásad územního rozvoje obsahuje a) vyhodnocení uplatňování zásad územního rozvoje včetně sdělení, zda nebyly zjištěny negativní dopady na udržitelný rozvoj území, a byly-li zjištěny, návrhy na jejich eliminaci, minimalizaci nebo kompenzaci, b) problémy k řešení v zásadách územního rozvoje vyplývající z územně analytických podkladů kraje, c) vyhodnocení souladu zásad územního rozvoje s politikou územního rozvoje, d) vyhodnocení návrhů obcí na aktualizaci zásad územního rozvoje, e) požadavky a podmínky pro zpracování návrhu aktualizace zásad územního rozvoje, popřípadě návrhu nových zásad územního rozvoje, včetně požadavků na zpracování variant řešení a vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, f) návrhy na aktualizaci politiky územního rozvoje. Dále je možné doporučit co nejširší využití mezinárodně i národně přijatých indikátorů v oblasti ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje, u kterých je většinou dostupná i metodika výpočtu (měření). To je samozřejmě důležité nejen z hlediska relevance a citlivosti, ale zejména přesnosti a správnosti. Konečně je nutno vzít v úvahu i dostupnost dat, vzhledem ke skutečnosti, že celá řada údajů je již měřená v rámci stávajícího statistického šetření na krajské úrovni. V takovém případě je lépe využít alternativní ukazatel a nezvyšovat náklady na získávání primárních dat (měření, statistické šetření). Dostupnost znamená, že data k indikátorům, umožňující jejich vyhodnocení, by měla být měřitelná a dostupná v relativně krátkém časovém intervalu, aby bylo možné je uplatnit jako nástroj při rozhodování a jako poklad pro případnou revizi koncepce.

181



Tabulka č. 70 Doporučené indikátory stavu životního prostředí Oblast vlivu Kvalita ovzduší

Kvalita vod

Znečištění půdy, staré ekologické zátěže

Přírodní zdroje, energetika

Indikátor

Zdroj

Podíl oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší z celkové rozlohy kraje

MŽP

Měrné emise skleníkových plynů a dalších sledovaných látek

ČHMÚ, ČSÚ LK

Emise tuhých znečišťujících látek

ČHMÚ, ČSÚ LK

Rozloha CHOPAV a ochranných pásem vodních zdrojů

ČHMÚ, KÚLK

Podíl obyvatel napojených na vodovod a kanalizaci

ČSÚ LK

Kvalita vody (dle kategorií) ve vybraných tocích a profilech LK

ČSÚ LK

Odběry a vypouštění vody

ČSÚ LK

Fosfor a dusík v povrchových vodách

ČSÚ LK

Biochemická spotřeba kyslíku ve vodách

ČSÚ LK

Podíl a lokalizace kontaminovaných ploch a brownfields na celkové ploše KÚLK LK Počet a plocha revitalizovaných brownfields

KÚLK

Roční depozice těžkých kovů – zejména Cd, As, Pb

ČHMÚ

Podíl sanovaných starých zátěží z celkového počtu SEZ

SZÚ

Chráněná ložisková území

GEOFOND ČR

Počet a podíl ploch těžených DP na celkové ploše kraje

KÚLK

Roční spotřeba a výroba energie

ČSÚ LK

Podíl obcí nebo obyvatel napojených na základní veřejné druhy technické infrastruktury (elektrická síť, plynofikace, vodovod, kanalizace)

ČSÚ LK

Podíl výroby elektřiny z OZE

MPO, ERÚ

Rozloha/podíl zemědělské půdy v řešeném území – podíl vyňatých ZPF

KÚLK

Podíl orné půdy ze zemědělské půdy

ČSÚ LK

Podíl trvalých travních porostů z celkové výměry zemědělské půdy

KÚLK

Podíl specielních zemědělských kultur z celkové výměry zemědělské Zemědělské a lesní půdy -podíl zahrad a ovocných sadů pozemky Podíl vodních ploch na celkové výměře katastru

Nakládání s odpady

Péče o přírodu a krajinu

ČSÚ LK ČSÚ LK

Podíl ekologického zemědělství na celkové výměře zemědělské půdy

MZE, ČSÚ LK

Podíl jednotlivých kategorií lesa (hospodářské, ochranné a zvláštního určení)

ÚHUL

Lesnatost

ÚHUL

Celková a měrná produkce odpadů

ISOH, ČSÚ LK

Podíl energeticky a materiálově využitých komunálních odpadů

KIS

Počet zařízení (dle druhu) na recyklaci a znovuvyužtí odpadů

KIS

Podíl odpadů ukládaných na skládky

KIS

Počet a rozloha skládek na řešeném území

KIS

Celkové pořízené investice na ochranu životního prostředí

ČSÚ LK

Podíl rozlohy velkoplošných chráněných území na rozloze kraje

ČSÚ LK

Podíl rozlohy maloplošných chráněných území na rozloze kraje

ČSÚ LK

Celkové roční neinvestiční náklady vynaložené na prevenci, ochranu a tvorbu životního prostředí

ČSÚ LK

Podíl zrevitalizovaných ploch krajiny z celkové rozlohy LK

KÚLK

Počet projektů / rozloha na revitalizaci brownfields v rámci LK Počet projektů / rozloha / délka revitalizovaných toků a jejich okolí (nivní, lužní ekosystémy) Podíl ploch se zvýšenou hlukovou zátěží z celkové plochy LK (s lokalizací oblastí s hlukovou zátěží z dopravy)

KÚLK

182

KÚLK KÚLK



Počet výjimek dle zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

KÚLK

Podíl obcí zapojených do Programu obnovy venkova

KÚLK

Podíl obcí s platnými územními plány Péče o urbanizovaná území Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry katastru Investice do protipovodňových opatření Počet zrekonstruovaných kult./hist. památek

ČSÚ LK KÚLK KÚLK

Pořízené investice do obnovy kult./hist. památek Kulturní a historické památky, cestovní Počet a kapacita hromadných ubytovacích zařízení (dle kategorie) ruch Podíl ekologicky šetrné dopravy v kraji v důsledku rozvoje cestovního ruchu Rekonstrukce a zlepšení technického stavu dopravní infrastruktury Doprava

KÚLK, ÚÚR

KÚLK KÚLK KÚLK KÚLK

Délka nových nebo rekonstruovaných úseků turistických tras (cyklo, pěší, hipostezky atd.) a jejich podíl v ZCHÚ KÚLK

Zdroj: [CityPlan] ČSÚ LK - Český statistický úřad Libereckého kraje, ČR, KÚLK - Krajský úřad Libereckého kraje, KORID LK - KORID LK, s.r.o., MŽP - Ministerstvo životního prostředí ČR, ÚÚR - Ústav územního rozvoje, ISOH - Informační systém odpadového hospodářství, VÚV T.G.M - Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M, ÚHUL - Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, MZE - Ministerstvo zemědělství, MPO - Ministerstvo průmyslu a obchodu, ERÚ - Energetický regulační úřad, GEOFOND ČR - Česká geologická služba, ČHMÚ - Český hydrometeorologický ústav, KIS - Krajský informační systém o odpadech, evidence a ohlašování odpadů a zařízení, SZÚ - Existující databáze SZÚ a aktualizační průzkum. Zdroj: [CityPlan]

Účelem monitorování stavu životního prostředí pomocí navržených indikátorů je průběžné sledování dopadů realizovaných záměrů v rámci ZÚR LK. V případě zjištění negativních vlivů, pokračujících a nežádoucích tendencí vývoje je nutné zohlednit a dodržet adekvátní doporučovaná opatření pro eliminaci, minimalizaci, případně kompenzaci těchto negativních vlivů na životní prostředí.

183


Netechnické shrnutí výše uvedených údajů

A.10. NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ Vyhodnocení vlivů Zásad územního rozvoje Libereckého kraje (ZÚR LK) na životní prostředí je součástí Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, jak udává povinnost ze zákona č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. Ten ve své příloze rovněž stanoví obsah a strukturu vyhodnocení vlivů na životní prostředí, které nyní nahrazuje dříve zpracovávané posouzení územně plánovací dokumentace podle zákona č.100/2001 Sb., v platném znění, o posuzování vlivů na životní prostředí. ZÚR LK je územně plánovací dokumentací na krajské úrovni, která v daném měřítku jednoznačně určuje a definuje organizaci a územní rozvoj řešeného území. V nadhledu velkého měřítka (1:100 000) vymezuje rozvojové a specifické oblasti, které jsou propojeny rozvojovými osami. Dále jsou zde definovány plochy a koridory stanoveného využití, do kterých budou v dalších projekčních fázích jednoznačně umístěny např. trasy dopravních nebo technických sítí, případně biokoridory ÚSES, které jsou veřejně prospěšnými stavbami nebo opatřeními. ZÚR LK rovněž stanovuje podmínky rozvoje a ochrany přírodních, kulturních a civilizačních hodnot a sídelního uspořádání. Toto vše je řešeno v podrobnosti odpovídající zobrazenému měřítku kraje, neřeší tedy konkrétní umístění záměrů, ale určuje a územně vymezuje směr rozvoje kraje, který by měl vést k udržitelné vyváženosti všech odvětví se zachováním jedinečných hodnot a posílení konkurenceschopnosti kraje jako celku se silnými integrálními i vnějšími vazbami na ostatní regiony a státy. Vzhledem ke struktuře a charakteru ZÚR LK bylo vyhodnocení vlivů na životní prostředí provedeno podle:  priorit a zásad  rozvojových oblastí a rozvojových os  specifických oblastí  vymezených ploch a koridorů  a to s ohledem na cílové charakteristiky krajiny a na hodnoty a limity území LK. Zohledněny a posouzeny byly i zásady definované v dalších kapitolách ZÚR LK – a to:  územní podmínky koncepce ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot kraje * vymezení cílových charakteristik krajiny  vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnost státu a vymezených asanačních území nemístního významu, pro která lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit  stanovení požadavků nadmístního významu na koordinaci územně plánovací činnosti obcí a na řešení v územně plánovací dokumentaci obcí, zejména s přihlédnutím k podmínkám obnovy sídelní struktury  vymezení ploch a koridorů, ve kterých je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování ZÚR LK nebyla jako celek zpracována ve variantách, neboť podle ustanovení stavebního zákona je jejím obsahem návrh uspořádání území kraje a vymezení požadovaných ploch a prvků, který bude schválen jako závazná část pro územní plánování na území LK. Návrh ZÚR LK jako celek tedy musí být zcela jednoznačný, bez variant. V rámci dopravních koridorů je však uvažováno několik tras s variantním řešením, které se mohou v průběhu projednávání ZÚR LK stabilizovat nebo nikoli, a budou tedy zachovány v rámci ZÚR LK všechny pro budoucí následné rozhodovací procesy. Všechny tyto varianty, ať již jako schválené stabilizované koridory v ZÚR LK či nikoli, budou dále podléhat posuzování vlivů záměrů na životní prostředí dle zákona č.100/2001 Sb., v platném znění, o posuzování vlivů na životní prostředí, ve fázi projekční dokumentace vlastní stavby.

184



Vyhodnocení vlivů bylo vztaženo k současnému zjištěnému stavu životního prostředí v Libereckém kraji, které je podrobně popsáno v kapitole A.2. a na které navazuje shrnutí nejzávažnějších problémů v životním prostředí. Pro posouzení byla stanovena stupnice, a to na základě zkušenosti zpracovatele a podle standardních postupů posuzování vlivů na životní prostředí koncepcí obdobného charakteru. Vlastní hodnocení bylo provedeno slovním vyjádřením s doplněním tabulkového vyhodnocení potenciálních vlivů na stanovené složky životního prostředí. V konečném shrnutí lze konstatovat, že pro rozvojové oblasti a osy platí, že při velké měřítku, typickém pro daný dokument ZÚR kraje, je patrné, že oblasti a osy pokrývají rozsáhlou plochu řešeného území a působí na jednotlivé složky životního prostředí nejednoznačně, často až protikladně. Ojedinělá je složka obyvatelstva, která byla vyhodnocena jako výrazně pozitivní (za konkrétně specifikovaných podmínek). Kvantitativním rozvojem bude nejvíce ovlivněna složka ovzduší, hluku a půdy, ale pouze za určitých podmínek realizace již konkrétních záměrů. Důvodem nejednoznačnosti působení vlivů je malá podrobnost a detail specifikace oblastí a os, kdy nelze identifikovat míru a způsob působení již ze samotné podstaty dokumentu, která je především strategickým územním dokumentem organizace území, a která koordinuje směr rozvoje území kraje, jeho vnitřní, regionální i nadnárodní vazby. Blíže jsou popsány specifické oblasti a především plochy a koridory, ke kterým se již vztahuje konkrétnější využití a specifika. Z tabulky vyhodnocení vlivů specifických oblastí je patrné, že většina složek životního prostředí bude pozitivně ovlivněna, což je způsobeno přístupem úkolů územního plánování v rámci oblastí, které kladou důraz na udržitelný směr rozvoje s minimálními dopady na životní prostředí. Často je zde preferován systém veřejné nebo ekologických forem dopravy, ekologické formy hospodaření, regulace rozvoje území s ohledem na respektování zájmů ochrany přírody a krajiny a dalších přírodních a kulturních hodnot území. Míra a charakter působení se však opět bude odvíjet od určitého způsobu realizace a lokalizace záměru. Hodnocení ploch a koridorů bylo provedeno podle oblastí a odvětví, pro která jsou stanoveny obdobné podmínky a úkoly územního plánování. Dopravní infrastruktura je velmi specifickou oblastí, kde bylo jako potenciálně nejvíce negativní vyhodnoceno odvětví silniční a letecké dopravy. Největšího ovlivnění dojde pravděpodobně v kvalitě ovzduší, hlukového zatížení, půdě, krajině a případně přírodním prostředí. Nové dopravní stavby budou působit změny v krajinném rázu, migrační prostupnosti, ale způsobí i nové emisní zatížení dosud méně dostupných a obsluhovaných území. Optimalizací, rekonstrukcí a modernizací dopravních tras se však zlepší jejich technický stav a průjezdnost díky kapacitnímu přizpůsobení současným a budoucím nárokům. Rovněž může dojít k odklonu nákladní a osobní dopravy z přetížených území, což bude pozitivním přínosem pro některá území a obytné zóny měst. Přesun ke kombinované dopravě by měl dále snižovat emisní zátěž území. Technická infrastruktura by neměla dosahovat výraznějších změn, co se týče vedení tras inženýrských sítí, které jsou často umisťovány do společných koridorů se stávajícími (nebo novými) liniovými stavbami, především dopravními komunikacemi. Nejvíce mohou území ovlivnit stavby liniových vedení jako samostatných staveb a doprovodná zařízení potřebná k zajištění jejich funkčnosti. To se týká především rozsáhlejších staveb (např. věterných elektráren, spaloven, bioplynových stanic atd.) pro energetické účely, které mohu kromě ovlivnění přírody a krajiny způsobit změny v míře emisního zatížení způsobeného vyvolanou dopravou pro zajištění jejich efektivního fungování (např. doprava dostatečného množství biomasy k provozovnám jejich zpracování, logistické sítě pro efektivnější zpracování druhotných zdrojů energie atd.). Jako u předchozích návrhů rozvojových a specifických oblastí a os, i plochy a koridory budou přínosem především pro obyvatelstvo a sociální oblast. Podle způsobu ovlivnění kvality ovzduší, hlukového zatížení a krajiny bude přiměřeně zasaženo i obytné prostředí a případně i veřejné zdraví. Míra ovlivnění bude odpovídat způsobu realizace a konkrétní lokalizaci jednotlivých záměrů, jež budou naplňovat definované zásady ZÚR LK.

185



Veřejně prospěšná opatření, do kterých se kromě územního systému ekologické stability řadí například i protipovodňová opatření, jsou jednoznačně pozitivními návrhy, které budou zajišťovat zachování nebo obnovu a zlepšení současného stavu všech složek životního prostředí. U protipovodňových opatření je toto pozitivní působení podmíněno plněním úkolů pro změny území a dalších opatření v rámci ZÚR LK a SEA, která jednoznačně trvají na podpoře takového technického řešení, které bude přispívat ke zlepšení stavu vodních toků a jejich okolí v rovině zvýšení jejich ekologické stability – tedy revitalizaci toků přírodě blízkým způsobem, preference zadržování vody v krajině a celkové snížení povrchového odtoku. Důsledkem bude často i navýšení ekologické stability území a zlepšení kvality obytného prostředí pro trvalé obyvatele i uživatele území. Další zásady v navazujících kapitolách ZÚR LK blíže vymezují a definují určité charakteristiky a území v Libereckém kraji. Všechny tyto zásady jsou z hlediska životního prostředí upřesňujícího, informativního charakteru nebo jsou přímo v souladu s koncepcí a zájmy ochrany přírody a krajiny, a proto nebyly hodnoceny samostatně jako předchozí oblasti, osy, plochy a koridory. Již v samotném Návrhu ZÚR LK jsou definována opatření k minimalizaci nebo předcházení negativních vlivů na životní prostředí v podobě úkolů územního plánování nebo přímo zásad a priorit územního plánování, kde jsou formulovány ve smyslu ochrany nebo zlepšování kvality životního prostředí. Tato pozitivní opatření navržená v rámci ZÚR LK zaručují z 95% zajištění ochrany životního prostředí a všech jeho složek. Důvodem je interaktivní spolupráce zpracovatelů ZÚR LK a zpracovatelů SEA, kteří během tvorby dokumentu průběžně korigovali a doporučovali optimální řešení a zaměření úkolů územního plánování. Tyto doporučení byla akceptována a zařazena přímo do návrhu ZÚR LK, čímž byly eliminovány negativní vlivy na životní prostředí, které by potenciálně mohly nastat v důsledku jejich implementace. Definované priority územního plánování, jež zastřešují a určují podstatu celého dokumentu ZÚR LK, by měly zajistit pozitivní přístup k ochraně všech přírodních hodnot a k udržitelnému směřování rozvoje kraje. Minimální možnost vzniku negativních dopadů do území zde zůstává jako pravděpodobnostní odchylka od daného směru rozvoje kraje, a to v důsledku převahy ekonomických a sociálních zájmů nad zájmy ochrany životního prostředí, případně neadekvátního řešení konkrétních situací a záměrů, jež nelze v současnosti odhadnout. Vzhledem k obecnému charakteru a měřítku ZÚR LK a výše zmíněných skutečností bylo k opatřením, zahrnutým v ZÚR LK, doporučeno pouze několik opatření vázaných na specifické oblasti nebo předměty ochrany v Libereckém kraji. V kapitole A.8. byl vyhodnocen soulad a respektování stanovených referenčních cílů životního prostředí na vnitrostátní úrovni. Závěrem je skutečnost, že cíle jsou ZÚR LK téměř ve všech bodech naplňovány a to především v oblastech obecné ochrany životního prostředí, čemuž odpovídá i charakter a měřítko ZÚR LK. Dále byly navrženy indikátory pro průběžný monitoring stavu a vývoje složek životního prostředí, který by měl zajistit včasné zjištění negativních trendů v oblasti životního prostředí, na které bude adekvátně reagováno aplikací příslušných zmírňujících opatření. Závěrem lze konstatovat, že základní podstatou a přístupem ZÚR LK je soulad s ochranou a zlepšováním životního prostředí. V hlavních prioritách i úkolech územního plánování je rozvoj Libereckého kraje navrhován udržitelným směrem při respektování a posilování přírodních, kulturních i civilizačních hodnot, a proto při dodržení všech zmíněných a definovaných zásad a opatření nelze předpokládat, že by naplňování ZÚR LK mělo významně negativní vliv na hodnoty území nebo životní prostředí.

186


Seznam osob podílejících se na posouzení

SEZNAM OSOB PODÍLEJÍCÍCH SE NA POSOUZENÍ Ing. Zuzana Toniková – ENVI-TON, autorizovaná osoba dle § 19 zákona č. 100/2001 Sb., [email protected], osvědčení odborné způsobilosti č.j. 2826/316/OPVŽP/94 ze dne 31.5.1994, autorizace dle § 19 zákona č. 100/2001 Sb., č.j. 4532/OPVŽP/02, ze dne 18.9.2002, prodloužení autorizace č.j. 45585/ENV/06, ze dne 7.7.2006, Nám. Interbrigády 3, 160 00 Praha 6, IČO: 40827526 CityPlan, spol. s r.o. Jindřišská 17, 110 00 Praha 1 IČO: 47307218 Ing. Hana Koryntová, [email protected]

Praha, červen 2011

187


Použité podklady

POUŽITÉ PODKLADY Literatura:

1 Quitt, E. Klimatické oblasti Československa. Brno: Geografický ústav ČSAV, 1971. 2 Culek, M. et.al. Biogeografické členění České republiky. Praha: MŽP, ENIGMA, 1996. 347 s. ISBN 80-85368-80-3. 3 Tesařová, J. et.al. Stav životního prostředí v jednotlivých krajích České republiky v roce 2004. Liberecký kraj. Praha: MŽP ČR, 2005. 38 s. ISBN 80-7212-370-X. 4 Hodnocení kvality ovzduší v roce 2004, vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší. MŽP ČR, 2005. 5a Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2004. Praha: ČHMÚ, 2005. 5b Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2007. Praha: ČHMÚ, 2009. 6 Ochrana atmosféry. CIRE.PL, Elektrownia Turów S.A., 2002. 7 Fadrný, M. Kdo nás ochrání před hlukem? Via Iuris. 8 Barnet, I., Mikšová, J., Procházka, J. Mapa radonového rizika z geologického podloží Praha: ČGÚ, 1998. 9 Plán odpadového hospodářství Libereckého kraje. Praha, Liberec: ISES, s.r.o., Liberecký kraj, 2004. 10 Mackovčin P., Sedláček M., Kuncová J. et al. Liberecko. In: Mackovčin P. & Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR. 3.díl. Praha, Brno: AOPK ČR, EkoCentrum, 2002. 11 Zpráva o stavu vodního hospodářství České republiky v roce 2005. Praha: MZe ČR, MŽP ČR, 2006. 12 Statistická ročenka Libereckého kraje 2005. Liberec: ČSÚ, Krajský úřad Liberec, 2005. 374 s. ISBN 80-250-1125-9. 13 Oliva & kol. Krajský lesnický program Libereckého kraje. Liberec: ČZU, Liberecký kraj, 2005. 14 Hromek, J. et al. Koncepce ochrany přírody Libereckého kraje. Část A. Liberec: Jan Hromek – Lesprojekt, lesnické a parkové úpravy, Liberecký kraj, 2004. 15 Územní plán velkého územního celku Libereckého kraje – Průzkumy a rozbory. Liberec: SAUL s.r.o., Liberecký kraj, 2001. 16 Smutný, M. et al.: Vyhodnocení Strategie udržitelného rozvoje Libereckého kraje pro období 2005-2020. Praha, Liberec: Regionální environmentální centrum ČR, Liberecký kraj, 2005. 17 Valenta, V. et al. Zdravotní politika Libereckého kraje. Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatel. Liberec: Krajský úřad Libereckého kraje, 2005. 18 Svobodová, J.: Metodika posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí. Praha: Centrum pro komunitní práci, 2004. 19 Handbook on SEA for Cohesion Policy 2007-2013. GRDP, 2006. 20 Hodnocení vlivů na zdraví Health Impact Assessment (HIA) pro strategické hodnocení vlivů na životního prostředí (SEA). Praha: MŽP ČR, MZd ČR, SZÚ, 2006. 21 Pracovní návrh Plánu hlavních povodí ČR. Praha: MZe ČR, 2006. 22 Evropská úmluva o krajině. Florencie: Rada Evropy, 2000. 23 Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje. Praha, Liberec: Liberecký kraj, Mze ČR, Hydroprojekt CZ a.s., 2004. 24 Koncept snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší v Libereckém kraji. Integrovaný krajský program snižování emisí a Integrovaný krajský program ke zlepšení kvality ovzduší. Liberec: Liberecký kraj, ATEM – Ateliér ekologických modelů, s.r.o., 2003. 25 Územně energetická koncepce Libereckého kraje. Praha, Liberec: Liberecký kraj, ATEM – Ateliér ekologických modelů, s.r.o., Tebodin Czech Republic s.r.o., SCES – Group s.r.o., 2006. 26 Koncepce odpadového hospodářství. ISES, s.r.o., 2002. 27 Vrtišková,L. et.al. Stav životního prostředí v jednotlivých krajích České republiky v roce 2005. Liberecký kraj. Praha, Liberec: CENIA, MŽP, KúLK. Listopad 2006. 28 Vyskot, I. Kvantifikace a hodnocení funkcí lesů České republiky. Praha: MŽP, 2003. 193 Str. ISBN 80 – 7212 – 264 – 9. 29 Volf, J., Janout, V.: Hodnocení vlivu na zdraví v hygienické službě. In: Hygiena, 2001, vol. 46, no. 3, p. 148-156.

188


Použité podklady

Elektronické zdroje:

30 www.chmi.cz www.kraj-lbc.cz; http://www.kraj-lbc.cz/?page=511; http://www.kraj-lbc.cz/?page=1457; http://www.kraj31 lbc.cz/index.php?page=508 32 www.portal.gov.cz 33 www.isu.cz/pov/ 34 www.cenia.cz 35 http://geoportal.cenia.cz 36 www.uhul.cz; http://212.158.143.149/index.php 37 www.czso.cz 38 https://195.113.196.19/mapserv/php/maps.php - mapový server životního prostředí Libereckého kraje 39 http://nts5.cgu.cz/website/new_radon/ - mapová aplikace radonového rizika na území České republiky 40 http://www.suro.cz/cz/prirodnioz/rnmapy/geolprogncr - geologická prognózní mapa radonového rizika 41 http://ceho.vuv.cz/CeHO/CeHO/Informacni_systemy/CeHO_Produkce_OKEC_02_az_04_2000.doc - tabulka: Produkce odpadů z hlediska původu podle odvětvové klasifikace ekonomických činností a kategorie v územním členění na kraje, 2002–2004. 42 http://www.env.cz/ippc 43 Hodnocení kvality ovzduší v roce 2005, vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší. Praha: MŽP, 2006. Dostupné z: http://www.env.cz/AIS/web-pub.nsf/$pid/MZPJAFCDLGTZ 44 Národní památkový ústav: Světové dědictví, NKP, chráněná území: http://monumnet.npu.cz/chruzemi/hledani.php 45 http://www.vulhm.cz/docs/24/Zpravodaj/ZOL-Suppl-2005.pdf 46 www.mze.cz 47 http://www.liberec.czso.cz/xl/edicniplan.nsf/kapitola/13-5102-06-za_rok_2006-0965: Výsledky Strukturálního šetření v zemědělství 2005 v Libereckém kraji 48 www.irz.cz 49 www.geoparkceskyraj.cz 50 www.geofond.cz – databáze informací Geofondu ČR 51 www.vumop.cz 52 mapy.nature.cz – mapový server AOPK 53 heis.vuv.cz – Hydroekologický informační systém VÚV TGM

Hlavní použitá legislativa:

 Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů  Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění  Nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší  Nařízení vlády č. 615/2006 Sb., o stanovení emisních limitů a dalších podmínek provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší  Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, v platném znění  Vyhláška MŽP ČR č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů atd. (Katalog odpadů)  Vyhláška MŽP č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění vyhl. č. 294/2005 Sb.  Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, v platném znění  Nařízení vlády ČR č. 61/2003 Sb., o ukazatele a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech  Zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů  Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona ČNR č. 114/1992 Sb., v platném znění  Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů  Nařízení vlády ČR č. 148/2006 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací  Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), v platném znění  Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů  Zákon č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu a další relevantní právní předpisy

189


Použité podklady

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK AOT40 APR CR LK ARO AVG BPEJ CBA CEHAPE CO ČHMÚ ČOV ČR DCE EHAPE EIA EO ES EU EVVO GEOM HIA HPJ CHKO CHLÚ CHOPAV INPSE KES KOH LK KPE KPZ KSEI KÚ LAPV LBC LBK LFA LK LV LVS LV+MT MONARO MPO MPZ MT MZSO MŽP ČR NEHAP Action Plan) NOx NP NPK-P NV OHRR OP OÚ OZKO

přízemní ozón - kritická úroveň kumulativní expozice nad prahovou hodnotu 40 ppb (z angl. Accumulated exposure over a threshold of 40 ppb) aktualizace Programu rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje akutní respirační onemocnění aritmetický průměr bonitované půdně ekologické jednotky Cost Benefit Analysis Children´s Environment and Health Action Plan for Europe oxid uhelnatý Český hydrometeorologický ústav čistírna odpadních vod Česká republika dichlorethan The European Health Action Plan for Europe posuzování vlivů na životní prostředí (Environmental Impact Assessment) ekvivalentní obyvatel ekologická stabilita Evropská Unie environmentální výchova, vzdělávání a osvěta geometrický průměr posuzování vlivů na veřejné zdraví (Health Impact Assessment) hlavní půdní jednotka chráněná krajinná oblast chráněné ložiskové území Chráněná oblast přirozené akumulace vod Integrovaný národní plán snižování emisí koeficient ekologické stability Koncepce odpadového hospodářství Libereckého kraje kaz, plomba, extrakce zubu krajinná památková zóna Koncepce snižování emisí a imisí znečišťujících látek v ovzduší krajský úřad lokality vhodné pro akumulaci povrchových vod lokální biocentrum lokální biokoridor Less Favoured Areas (území s méně příznivými podmínkami) Liberecký kraj imisní limit lesní vegetační stupeň imisní limit zvýšený o toleranční mez monitoring akutních respiračních onemocnění Ministerstvo průmyslu a obchodu městská památková zóna mez tolerance monitorování zdravotního stavu obyvatel Ministerstvo životního prostředí České republiky Národní akční plán zdraví a životního prostředí (National Environmental Health oxidy dusíku národní park nejvyšší přípustné koncentrace (škodlivin) nařízení vlády odbor regionálního a hospodářského rozvoje ochranné pásmo obecní úřad oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší

190

Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ – ČÁST B

Použité podklady

PAU PEL PER PHO PLO PM10

POH ppm PPO PUPFL RD SEA SEZ SFDI SPOPK SZO TTP ÚP ÚPD ÚPNSÚ ÚP VÚC ÚSES VKP VPR VPZ VLS ČR VOC VTL VÚRV VVP VVV WHO ZCHÚ ZPF ZP LK ŽP

polycyklické aromatické uhlovodíky přípustný expoziční limit tetrachlorethylen pásmo hygienické ochrany přírodní lesní oblast suspendované částice (částice, které v důsledku zanedbatelné pádové rychlosti přetrvávají dlouhou dobu v atmosféře) frakce PM10, které projdou velikostně selektivním vstupním filtrem vykazujícím pro aerodynamický průměr 10 μg odlučovací účinnost 50 % plán odpadového hospodářství jednotka koncentrace (parts per million; jedna miliontina celku) protipovodňová opatření pozemky určené k plnění funkcí lesa rodinné domy hodnocení vlivů koncepcí na životní prostředí (Strategic Environmental Assessment) staré ekologické zátěže Státní fond dopravní infrastruktury Státní program ochrany přírody a krajiny Světová zdravotnická organizace (= WHO – World Health Organization) trvalé travní porosty územní plán územně plánovací dokumentace územní plán sídelního útvaru (návrh) územní plán velkého územního celku územní systém ekologické stability významný krajinný prvek vesnická památková rezervace vesnická památková zóna Vojenské lesy a statky těkavé organické látky vysokotlaké vedení zemního plynu Výzkumný ústav rostlinné výroby vojenský výcvikový prostor vrozené vývojové vady World Health Organization (= SZO – Světová zdravotnická organizace) zvláště chráněné území zemědělský půdní fond Zdravotní politika Libereckého kraje životní prostředí

191


Použité podklady

192


Příloha č.1

PŘÍLOHA Č. 1 Vyhodnocení střetů SOB, ROB, ROS s vybranými limity využití území Jsou uvedeny významné potenciální střety při zohlednění měřítka mapového podkladu 1:100 000. Byly posuzovány významné potenciální střety s limity využití území vyplývajících z ochrany přírodních hodnot (ochrana přírody a krajiny, ochrana vodních zdrojů, ochrana nerostného bohatství), z ochrany kulturních hodnot (KPZ, MPZ, VPZ, VPR), se stanovenými záplavovými územími. Mimo střetů s limity využití území je hodnocen potenciální střet s návrhem územního systému ekologické stability nadregionálního a regionálního významu. Posouzení střetů záměrů na provedení změn v území a limitů využití území bylo provedeno v rámci grafického informačního systému. Potenciální střety záměrů s vybranými limity využití území jsou hodnoceny z pohledu možného zásahu do území vymezeného limitem využití území, není hodnocen rozsah ani význam potenciálních střetů (hodnocení + možný vliv, záměr zasahuje do území vymezeného limitem využití území / - bez vlivu, do území vymezeného limitem využití území záměr nezasahuje). Legenda k tabulkové části: Limity využití území 1 - zvláště chráněná území - CHKO, KRNAP, NPR, PR, NPP, PP 2 - chráněná území s mezinárodním statutem - evropsky významné lokality 3 - chráněná území s mezinárodním statutem - ptačí oblastí 4 - obecně chráněná území, ochrana krajiny - přírodní parky 5 - nerostné bohatství kraje - výhradní ložiska, CHLÚ, DP 6 - vodohospodářsky významná území - CHOPAV, OP vodních zdrojů, OP léčivých a minerál. vod 7 - kulturní hodnoty - KPZ, MPZ, VPZ, VPR 8 - stanovená záplavová území 9 - územní systém ekologické stability 10 - VKP ze zákona - vodní toky a vodní plochy 11 - VKP ze zákona - lesy (OP lesa) 12 - Geopark 13 - ÚAN I a ÚAN II 14 - Národní kulturní památky vč. OP 15 - OZKO – oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší dle Věstníku MŽP z dat 2008

1

Vyhodnoceni vlivů ZÚR LK na URU – ČÁST A

Příloha č.1

Kód popis Specifické oblasti SOB1 Specifická oblast Jihozápadní Českolipsko SOB2 Specifická oblast Lužické hory SOB3 Specifická oblast Mimoňsko SOB4 Specifická oblast Frýdlantsko SOB5 Specifická oblast Jizerské hory SOB6 Specifická oblast Západní Krkonoše SOB7 Specifická oblast Český ráj jih SOB8 Specifická oblast Český ráj sever

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10 11 12 13 14 15

+ + + + + + + +

+ + + + + + + +

+ + + + + -

+ +

+ + + + + + +

+ + + + + + + +

+ + + + + + -

+ + + + + + + +

+ + + + + + + +

+ + + + + + + +

+ + + + + + + +

+ + +

+ + + + + + + +

+ + + -

-

Rozvojové oblasti ROB1 Rozvojová oblast Liberec ROB2 Rozvojová oblast Česká Lípa - Nový Bor ROB3 Rozvojová oblast Turnov ROB4 Rozvojová oblast Semily – Železný Brod ROB5 Rozvojová oblast Jilemnice

+ + + + +

+ + + + +

+ +

+ + -

+ + + + -

+ + + + +

+ + + + +

+ + + + +

+ + + + +

+ + + + +

+ + + + +

+ + + +

+ + + + +

+ + -

-

-

+

-

+

+

+

+

+

+

+

+

+

+

+

-

+

-

-

-

-

+

+

+

+

+

+

+

+

-

-

+

+

-

+

+

+

+

+

+

+

+

-

+

+

-

+

+

+

-

+

+

+

+

+

+

+

-

+

-

-

+

+

+

-

+

+

+

+

+

+

+

-

+

-

-

+ + +

+ +

-

+ +

+ + +

+ + +

+ + +

+ + +

+ + +

+ + + +

+ + + +

+ + -

+ + + +

+ +

-

+

+

+

-

+

+

+

+

+

+

+

-

+

+

-

+

+

-

-

+

+

+

+

+

+

+

-

+

+

-

+

+

+

+

+

+

+

+

+

+

+

+

+

-

-

Rozvojové osy ROS1 Praha - hranice kraje - Turnov - Liberec Hrádek n.N. - hranice ČR ROS2 Turnov - hranice kraje - Jičín - Hradec Králové ROS3 Liberec - Jablonné v P. - Nový Bor - hranice kraje - Děčín - Ústí nad Labem ROS4 Liberec - Jablonec n.N. - Tanvald - Harrachov - hranice ČR ROS5 Rumburk / Varnsdorf - hranice kraje - Nový Bor - Česká Lípa - Doksy ROS6 Turnov – Železný Brod – Tanvald ROS7 Horka u Staré Paky – Čistá u Horek ROS8 Liberec – Frýdlant – Černousy – hranice ČR ROS9 Zittau / Bogatynia – hranice ČR - Frýdlant – Nové Město p.S. - hranice ČR - Szklarska Poreba / Jelenia Góra ROS1 Dubá - Doksy - Mimoň - Jablonné v P. / Stráž 0 p.R. - Český Dub - Hodkovice n.M. ROS1 Mimoň – Česká Lípa – Žandov – Děčín 1 ROS1 Jablonec n.N. – Železný Brod – Semily – 2 Lomnice n.P / Jičín a Jilemnice / Horka u Staré Paky a Jilemnice / Vrchlabí

Pozn.: vymezené střety s rozvojovými osami (ROS) jsou pouze orientační s ohledem na šíři rozvojových os, která není exaktně dána (osy jsou vedeny schématicky a sledují významné dopravní tahy). Zdroj: [vyhotovil Saul]

2

Vyhodnoceni vlivů ZÚR LK na URU – ČÁST A

Příloha č.2

PŘÍLOHA Č. 2 Vyhodnocení střetů koridorů a ploch s limity využití území Jsou uvedeny významné potenciální střety při zohlednění měřítka mapového podkladu 1:100 000. Byly posuzovány významné potenciální střety s limity využití území vyplývajících z ochrany přírodních hodnot (ochrana přírody a krajiny, ochrana vodních zdrojů, ochrana nerostného bohatství), z ochrany kulturních hodnot (KPZ, MPZ, VPZ, VPR), se stanovenými záplavovými územími. Mimo střetů s limity využití území je hodnocen potenciální střet s návrhem územního systému ekologické stability nadregionálního a regionálního významu. Posouzení střetů záměrů na provedení změn v území a limitů využití území bylo provedeno v rámci grafického informačního systému. Potenciální střety záměrů s vybranými limity využití území jsou hodnoceny z pohledu možného zásahu do území vymezeného limitem využití území, není hodnocen rozsah ani význam potenciálních střetů (hodnocení + možný vliv, záměr zasahuje do území vymezeného limitem využití území / - bez vlivu, do území vymezeného limitem využití území záměr nezasahuje). Legenda k tabulkové části: Limity využití území 1 - zvláště chráněná území - CHKO, KRNAP, NPR, PR, NPP, PP 2 - chráněná území s mezinárodním statutem - evropsky významné lokality 3 - chráněná území s mezinárodním statutem - ptačí oblastí 4 - obecně chráněná území, ochrana krajiny - přírodní parky 5 - nerostné bohatství kraje - výhradní ložiska, CHLÚ, DP 6 - vodohospodářsky významná území - CHOPAV, OP vodních zdrojů, OP léčivých a minerál. vod 7 - kulturní hodnoty - KPZ, MPZ, VPZ, VPR 8 - stanovená záplavová území 9 - územní systém ekologické stability 10 - VKP ze zákona - vodní toky a vodní plochy 11 - VKP ze zákona - lesy (OP lesa) 12 - Geopark 13 - ÚAN I a ÚAN II 14 – Národní kulturní památky vč. OP 15 - OZKO – oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší dle Věstníku MŽP z dat 2008

SILNIČNÍ DOPRAVA Kód D02

D09 D10 D11A D12B D13 + D47 D14 D15D D16 D17A D19A D21 D22 D23 D24

popis silnice I/35, úsek Bílý Kostel nad Nisou - Hrádek nad Nisou - hranice ČR silnice I/13, úsek Svor - Nový Bor - Manušice hranice LK silnice I/9, obchvat Dubá silnice I/9, úsek Jestřebí - Zahrádky - Sosnová Česká Lípa - MÚK Manušice (I/13) silnice I/9, obchvat Svor silnice I. třídyúsek Jablonec nad Nisou - Smržovka - Tanvald silnice I/13 úsek Stráž nad Nisou - Mníšek Dětřichov silnice I/13, obchvat Frýdlant silnice I/13, obchvat Pertoltice silnice I/14, úsek Liberec - Jablonec nad Nisou silnice I/15, obchvat Zahrádky silnice I/15, obchvat Kravaře a Stvolíky silnice I/38, obchvat Obora silnice I/16, přeložka Horka u Staré Paky (var.) silnice II/272, úsek Liberec - Osečná silnice II/272, úsek Osečná - Ralsko (Kuřívody) silnice II/262, úsek Žandov - Stružnice silnice II/270, obchvat Doksy silnice II/270, obchvat Jablonné v Podj. silnice II/278, obchvat Český Dub silnice II/291, úsek Kunratice – Frýdlant

D25

silnice II/268, úsek Sloup – Pihel

D03 D04 D05B+ D50 D06A D07 D08

1

1 -

2 -

3 -

4 5 6 - + +

7 -

8 9 10 11 12 13 14 15 - + + + - + - -

+

-

-

-

-

+

-

+

+

+

+

-

+

-

-

+ +

+

+

-

-

+ +

+

+

+

+

+ +

-

+

-

-

+ -

-

-

-

-

+ +

-

-

+

+ +

+ +

-

+

-

-

+

-

-

-

-

+

-

+

+

+

+

-

+

-

-

+ - - - + + - + - -* - + - - + - - -

-

+ -

+ -

+ + + + + + + + + + + -

+ + -

+ + + + + -

+ + + + + +

+ + + + + + + + + + + + +

+ + + + + + + + + + + + +

+ -

+ + + + + + + + + + +

+ -

-

- -

-

-

-

-

+

-

-

-

+

+

-

+

-

-

-


Příloha č.2 Kód popis D51A silnice II/262, obchvat Zákupy D52C silnice II/268, obchvat Mimoň D52D silnice II/268, spojka Ralsko - Hradčany D58 silnice II/289, přeložka Semily D59 silnice II/293, přeložka Semily Pozn.: * za předpokladu tunelového řešení

1 2 - - - - + - -

3 4 5 6 7 8 9 10 11 - - - + + + - + + - - - + - - - - + - + + + - - - - + - - - - - + + + + - - - - - - - - -

12 + +

13 + + + -

14 + -

15 -

ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA Kód D26

D27

D28

D29A

D31A

D33 D34

popis železniční spojení Praha - Liberec, úsek hranice LK - Turnov - Liberec modernizace, nové úseky, elektrizace, zdvojkolejnění železniční spojení Liberec – Černousy, úsek Liberec - Frýdlant - hraniční přechod PL, optimalizace, elektrizace železniční spojení Liberec – Hrádek nad Nisou Rybniště, úsek Liberec - Chrastava - Bílý Kostel n.N. - Hrádek nad Nisou, optimalizace, elektrizace železniční spojení Turnov - Hradec Králové, úsek Turnov - Rovensko pod Troskami, modernizace, nové úseky, elektrizace železniční spojení Turnov - Pardubice, úsek Turnov - Semily - Košťálov optimalizace, elektrizace železniční spojení Liberec – Česká Lípa, úsek Rynoltice - Česká Lípa, optimalizace, elektrizace železniční spojení Česká Lípa - Benešov nad Ploučnicí, úsek Česká Lípa - hranice LK, optimalizace, elektrizace

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 - - - + + + - + + + + + + -* )* + + +

-

+ +

-

+ + + +

-

+ +

-

-

-

-

+

-

-

-

+ + + +

-

+

-

-

+

-

-

-

-

+

-

+ + + + + + +

-

+ +

-

+ + +

-

+ + + + + + +

-

+ + +

-

-

+ +

-

+ +

-

+ + + + + + -

+ + + +

-

+

-

-

-

+

-

-

Poznámka: projekt Propojení tramvajových a železničních tratí - po stávajících železničních tratích - nehodnoceno

LETECKÁ DOPRAVA Kód D37

popis

1 -

letiště Liberec

2 -

3 -

4 -

5 -

6 -

7 -

8 -

1 2 3 + + + + - + + + + + +

4 + + + +

5 + + + +

6 + + + +

7 + + + +

8 + + + +

9 10 11 12 13 14 15 - - - - - - -

MULTIFUNKČNÍ TURISTICKÉ KORIDORY Kód D39 D40 D41A D42

popis koridor - Ploučnice koridor - Lužická Nisa koridor - Jizera koridor - Nová Hřebenovka jižní a severní větev

9 + + + +

10 + + + +

11 + + + +

12 + -

13 + + + +

14 + +

15 -

PŘESHRANIČNÍ SPOJENÍ Kód D43

popis silniční - Hrádek nad Nisou, silnice R35

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 - - - - - - - - - + - - - - -

2


Příloha č.2

ENERGETIKA Koridory pro umístění vedení VVN 400, 110 kV Kód PUR01 PUR02 PUR03 E3 E4 E5A E6 E7 E11A E12B E13A E14C E35A E36_37 E39A

popis vedení VVN 400 kV - TR Chotějovice - TR Babylon (v PÚR ČR (2008) ozn.E10) zdvojení stávajícího vedení VVN 400 kV, úsek hranice LK - TR Babylon zdvojení stávajícího vedení VVN 400 kV, úsek TR Babylon - TR Bezděčín vedení VVN 110 kV - TR Babylon - hranice LK (TR Úštěk) vedení VVN 110 kV - TR Babylon - hranice LK (TR Děčín) vedení VVN 110 kV - TR Babylon - TR Doksy vedení VVN 110 kV - TR Babylon - TR Česká Lípa Dubice vedení VVN 110 kV - Česká Lípa Sever - TR Nový Bor vedení VVN 110 kV - TR Bezděčín – Šimonovice vedení VVN 110 kV, úsek TR Liberec východ - TR Liberec Nové Pavlovice, podzemní vedení vedení VVN 110 kV odb. ze stav. vedení do TR Železný Brod vedení VVN 110 kV - odb. ze stav. vedení - TR Jablonec nad Nisou jih vedení VVN 110 kV, úsek odbočení ze stav. vedení - TR Český Dub vedení VVN 110 kV odb. ze stav. vedení do TR Turnov vedení VVN 110 kV odb. ze stáv. vedení – TR Liberec Doubí

1 +

2 -

3 -

4 -

5 -

6 +

7 -

8 -

9 10 11 12 13 14 15 + + + - + - -

+

-

-

-

-

+

-

-

+

+

+

-

+

-

-

+

+

-

+

+

+

-

+

+

+

+

-

+

-

-

+

-

-

-

-

+

-

-

+

+

+

-

+

-

-

+

-

-

-

-

+

-

-

+

+

+

-

+

-

-

+ -

-

-

-

-

+ +

+ -

+

+ -

+ +

+ +

-

+ -

-

-

+

+

-

-

-

+

-

-

-

+

+

-

+

-

-

-

-

-

+ -

+ -

+ +

+ +

+ +

+ -

+ +

+ +

-

+ -

-

-

-

-

-

+

-

+

-

-

-

+

+

-

+

-

-

-

-

-

-

-

+

-

+

+

+

+

-

+

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

+

+

-

-

-

-

-

-

-

-

+

+

-

+

-

-

-

+

+

-

-

-

-

-

-

+

+

-

+

-

+

-

-

+

-

-

1 -

2 -

3 -

4 + + -

5 -

6 + + + + -

7 -

8 -

9 -

10 11 12 13 14 15 + + + + + + + + + -

-

-

-

-

-

-

-

-

-

+

2 -

3 -

4 -

5 -

6 +

7 -

8 -

9 -

10 11 12 13 14 15 + -

Transformovny Kód E17A E18 E19A E20A E21 E23 E24 E25 E26

popis transformovna - Český Dub transformovna - Nový Bor transformovna – Doksy transformovna - Železný Brod transformovna - Turnov transformovna Liberec Doubí transformovna - Liberec Růžodol transformovna – Liberec Nové Pavlovice náhrada za stávající transformovna - Jablonec nad Nisou jih

+

-

-

-

-

Plochy pro bezpečnost státu nadmístního významu Kód B01

popis pěchotní střelnice, k.ú. Svébořice (obec Ralsko)

3

1 -


Příloha č.2

Koridory pro umístění staveb a opatření na ochranu a ke snižování ohrožení území před povodněmi kód P01 P02 P03 P05_1 P05_2 P05_3 P05_4 P08 P09 P12 P13 P14 P15 P16 P17 P18 P19 P20 P21 P22 P23 P24 P25 P28 P29 P30 P31 P32 P33 P34 P35 P36 P37 P38 P39 P40 P41 P42 P43 P44 P45 P46 P47 P48 P49 P50 P51 P52 P53 P54 P55 P56 P57

popis Černá Desná, Desná - Tanvald Dubnický potok, Dubnice Jeřice, Oldřichov v Hájích - Mníšek Jizera, Svijany - Rakousy Jizera, Železný Brod Líšný Jizera, Semily Jizera, Jablonec nad Jizerou Libchava, Horní Libchava Lužická Nisa, Jablonec nad Nisou - Hrádek n.N. Panenský potok, Jablonné v Podještědí Panenský potok, Brniště - Mimoň Ploučnice, Mimoň Ploučnice, Česká Lípa Ploučnice, Stružnice - Dolní Police Řasnice, Horní Řasnice - Krásný Les Smědá, Bílý Potok - Frýdlant Smědá, Višňová Smědá, Černousy Svitávka, Mařeničky Svitávka, Kunratice u Cvikova-Svitava Svitávka, Velenice - Zákupy Boberský potok,Cvikov Šporka, Polevsko Mohelka, Kokonín Mohelka, Třtí Ploučnice, Stráž pod Ralskem Kočičí potok, Habartice Libverdský potok, Lázně Libverda Minkovický potok, Minkovice u Frýdlantu Oleška, Heřmanice Oleška, Dětřichov Boberský potok, Lindava Bílá Nisa, Bedřichov - Janov nad Nisou Dobranovský potok, sídlo Dobranov Dobranovský potok, sídlo Písečná Dobranovský potok, Bukovany - Sloup v Čechách Žernovník, Železný Brod Údolský potok, Kryštofovo Údolí Novoveský potok, Nová Ves nad Nisou Šporka, Horní Libchava Radčický potok, Liberec - Radčice Ostašovský potok, Liberec - Ostašov Harcovský potok, Liberec - Harcov Janovodolský potok, Liberec - Janův Důl Vesecký potok, Liberec - Vesec Františkovský potok, Liberec - Františkov Luční potok, Liberec - Vesec Ještědský potok, Dubnice Oldřichovský potok, Oldřichov na Hranicích Šporka, nad obcí Horní Libchava Ploučnice, nad sídlem Srní potok Panenský potok, Lvová Druzcovský potok, Osečná

1 + + + + +

2 + + + -

3 -

4 + +

5 + -

6 + + + + + + +

7 + +

8 + + + + + + + +

9 + + + + + +

10 + + + + + + + + +

11 + + + + + + + + +

12 + + + -

13 14 15 + + + + + + + + + + -

+ + + + + + + + + + -

+ + + + + + + + + + + + + -

-

+ -

+ + + + + + + + -

+ + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + +

+ + + + +

+ + + + + + + + + + + + + + + + + + + + -

+ + + + + + + + + + + + -

+ + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + +

+ + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + +

-

+ + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + +

+ + + -

-

+ -

+ + + + + + -

-

+ + -

+ + + +

+ + + + + + +

+ + + + -

+ + + + + + + + + + + + + -

+ + + + + + -

+ + + + + + + + + + + + + + + + +

+ + + + + + + + + + + + + + + +

+ -

+ + + + + + + + + + + + + +

-

-

4

+ -


Příloha č.2

ÚZEMNÍ REZERVY Koridory pro umístění rychlostních silnic Kód D01B

D01C

popis varianta A (sever) kapacitní silnice S5, úsek Ohrazenice - Turnov - Rovensko pod Troskami - hranice LK varianta C (superseverní) kapacitní silnice S5 úsek Rádelský Mlýn - Semily - hranice LK

1 -

2 -

3 -

4 -

5 -

6 +

7 -

8 +

9 +

10 11 12 13 14 15 + + + + -

+

+

-

+

+

+

-

+

+

+

1 -

2 -

3 -

4 -

5 -

6 +

7 -

8 -

9 +

10 11 12 13 14 15 + + + + + + + -

-

-

-

-

-

+

-

-

+

+

+

+

+

-

-

+ + -

+ +

--

--

--

+ + +

-

+ -

+ + -

+ + +

+ + +

-

+ + +

-

-

1 2 3 - -- --

4 -

5 -

6 +

7 -

8 -

9 -

10 11 12 13 14 15 + + + + -

+

-

-

-

-

+

-

+

+

+

+

-

+

-

-

-

-

-

+

+

+

-

+

+

+

+

-

+

-

-

+

+

+

-

+

+

-

+

+

+

+

-

+

-

-

1 +

2 -

3 -

4 -

5 -

6 +

7 -

8 -

9 +

10 11 12 13 14 15 + + + -

+

+

+

-

-

Koridory pro umístění silnic II. třídy Kód D15C D18C

D18D D48 D49 D55

popis silnice I/16, přeložka Horka u Staré Paky silnice II/283, úsek Semily - Rovensko pod Troskami, napojení na kapacitní silnici S5 (při realizaci D01B) silnice II/283, úsek Semily - Turnov, propojení měst (při realizaci D01C) silnice I/10, úsek Tanvald - Desná silnice I/10, úsek Kořenov - Harrachov silnice II/270, obchvat Mimoň

Koridory železničních tratíKód D26R D33A

D33B

D35

popis železniční spojení Praha – Mladá Boleslav – Liberec, úsek Příšovice- Čtveřín železniční spojení Liberec – Česká Lípa, úsek Bílý Kostel nad Nisou - Rynoltice, nový úsek, variantní řešení železniční spojení Liberec – Česká Lípa, úsek Bílý Kostel nad Nisou - Rynoltice, nový úsek, variantní řešení propojení dvou železničních tratí, úsek Harrachov - Rokytnice nad Jizerou

Koridory pro umístění lanovek Kód D38

popis lanová pozemní dráha Liberec – Bedřichov

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Koridory přivaděčů pro zásobování pitnou vodou z velkého zdroje Kód V1 V2A

popis vodovodní přivaděč VD Josefův Důl - ÚV Bílý Potok, zásobování Frýdlantska vodovodní přivaděč ÚV Harrachov, Rokytnice nad Jizerou, zásobování Semilska

1 +

2 +

3 +

4 -

5 -

6 +

7 -

8 +

9 +

10 11 12 13 14 15 + + -

+

+

+

-

+

+

-

+

+

+

+

-

+

-

-

Lokality vhodné pro akumulaci povrchových vod Kód LAPV2

popis LAPV Vilémov, vodní tok: Jizera

1 +

2 +

3 +

4 -

5 +

6 +

7 -

8 +

9 +

10 11 12 13 14 15 + + -

1 +

2 +

3 -

4 -

5 -

6 +

7 -

8 -

9 +

10 11 12 13 14 15 + + - + -

ENERGETIKA Koridory pro umístění vedení VVN 110 kV označení popis E8B územní rezerva - vedení VVN 110 kV, úsek TR Nový Bor - hranice LK

5


Příloha č.3

PŘÍLOHA Č. 3 Přehled záměrů, které byly posuzovány podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů nebo podle zákona č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů pro potřeby zpracování zásad územního rozvoje Libereckého kraje Silniční doprava KORIDORY MEZINÁRODNÍHO VÝZNAMU Kód VPS Popis VPS - lokalizace D01B + (územní rezerva) kapacitní D01C silnice S5, Turnov - Rovensko pod Troskami - hranice LK + Rádelský Mlýn - Semily hranice LK

Dotčená území obcí Karlovice, Ktová, Mírová pod Kozákovem, Ohrazenice, Přepeře, Radostná pod Kozákovem, Rovensko pod Troskami Turnov, Žernov + Bradlecká Lhota, Chuchelna, Košťálov, Libštát, Lomnice nad Popelkou, Malá Skála, Nová Ves nad Popelkou, Pulečný, Rychnov u Jablonce n.N., Semily, Slaná, Skuhrov, Záhoří, Železný Brod

Posouzení vlivů na ŽP (EIA) Posuzování záměru „Ohrazeníce – Sedmihorky-Jinolice“ ukončeno z jiných důvodů dne 27.3.2003 Posuzována jiná varianta než je sledována v ZÚR LK.

KORIDORY REPUBLIKOVÉHO VÝZNAMU Kód VPS Popis VPS - lokalizace D02 úsek Bílý Kostel nad Nisou Hrádek nad Nisou - hranice ČR

D03

silnice I/13, úsek Svor - Nový Bor - Manušice - hranice LK

Dotčená území obcí Bílý Kostel nad Nisou, Hrádek nad Nisou, Chotyně

Česká Lípa, Horní Libchava, Nový Bor, Okrouhlá, Skalice u České Lípy, Svor, Radvanec, Volfartice, Žandov

Posuzování vlivů na ŽP (EIA) Záměr „ Silnice Bílý Kostel-Hrádek nad Nisou, státní hranice“ posuzován, vydáno souhlasné stanovisko dne 11.1.1995. Záměr v souladu se ZÚR LK Záměr „Silnice I/13 Nový Bor – Děčín“ , vydáno souhlasné stanovisko 31.12.2003. Záměr v souladu se ZÚR LK

KORIDORY NADREGIONÁLNÍHO VÝZNAMU Kód VPS D04

Popis VPS - lokalizace silnice I/9, obchvat Dubá

Dubá

Dotčená území obcí

D05B + D50

silnice I/9, úsek Jestřebí Zahrádky -Sosnová - Česká Lípa - MÚK Manušice (I/13)

Česká Lípa, Horní Libchava, Chlum, Jestřebí, Sosnová, Zahrádky,

D06A

silnice I/9, obchvat Svor

Svor

D07

silnice I.třídy, úsek Jablonec nad Nisou – Smržovka Tanvald

Jablonec nad Nisou, Nová Ves nad Nisou, Smržovka, Tanvald

1

Posuzování vlivů na ŽP (EIA) Záměr „Silnice I/9 – obchvat Dubá“ posuzován, souhlasné stanovisko vydáno 9.5.2009. Doporučená varianta shodná se ZÚR LK Záměr „ Přeložka silnice I/9 Sosnová -Zahrádky-Jestřebí“ posuzován, souhlasné stanovisko vydáno dne 15.5.2003 (nebyla hodnocena Natura 2000) Doporučená varianta průchodu obcí Zahrádky v souladu se ZÚR LK. Záměr D50 neposuzován. Záměr „ Mimoúrovňové křížení silnic I/9 a I/13 a obchvat obce Svor“ posuzován, souhlasné stanovisko vydáno 10.8.1994 Záměr v souladu se ZÚR LK. Záměr „I/13 Svor – křižovatka“, 30.10.2009 vydán závěr zjišťovacího řízení, záměr není nutné posuzovat Záměr „ Homogenizace silnice I/14 Jablonecké Paseky – Lučany nad Nisou“ posuzováno, souhlasné stanovisko ze dne 28.8.2000. Posuzována homogenizace stávající silnice, ne silnice v novém koridoru.


Příloha č.3 D08

silnice I/13 úsek Stráž nad Nisou - Mníšek - Dětřichov

Dětřichov, Frýdlant, Heřmanice, Liberec, Mníšek, Nová Ves, Stráž nad Nisou

D09

silnice I/13, obchvat Frýdlant

Frýdlant, Raspenava

D10 D11A

silnice I/13, obchvat Pertoltice silnice I/14, úsek Liberec – Jablonec nad Nisou

Pertoltice Jablonec nad Nisou, Liberec

D12B D13 + D47

silnice I/15, obchvat Zahrádky silnice I/15, obchvat Kravaře a Stvolínky

Holany, Zahrádky Blíževedly, Kravaře, Stvolínky

D14

silnice I/38, obchvat Obora

Doksy

D15C D15D

silnice I/16, přeložka Horka u Staré Paky

Čistá u Horek, Horka u Staré Paky, Levínská Olešnice, Studenec

Záměr „Silnice I/13 Stráž nad Nisou Dětřichov“ posuzován a souhlasné stanovisko vydáno dne 13.9.2002. Záměr v souladu se ZÚR LK Záměr „Silniční obchvat města Frýdlant v Čechách“ posuzován a souhlasné stanovisko vydáno 15.9.1999. Posuzována jiná varianta než je sledována v ZÚR LK. Neposuzováno Záměr „ Novostavba silnice I/14 Liberec - Jablonec nad Nisou“ posuzován a souhlasné stanovisko vydáno dne 1.2.1996. Dokumentaci EIA nemá pořizovatel k dispozici. Neposuzováno Záměr „ Silnice I/15 Kravaře – obchvat“ - závěr zjišťovacího řízení ze dne 1.11.2007 -záměr nemá významný vliv na ŽP a nebude posuzován. Záměr D13 v souladu se ZÚR LK. Záměr D47 neposuzován. K záměru „I/38 Doksy – Obora“ byl vydán závěr zjišťovacího řízení dne 30.10.2009, záměr je nutné posuzovat podle zákona. Posuzován záměr v jiné trase než je v ZÚR LK. Záměr“ Silnice I/16 Horka u Staré Paky“ je nutné posuzovat. Záměr v souladu se ZÚR LK.

KORIDORY REGIONÁLNÍHO VÝZNAMU Kód VPS D16 D17A D18C + D18D D19A D21 D22 D23 D24 D25 D48 D49 D51A D52C + D55 D52D D58 D59

Popis VPS - lokalizace silnice II/272, úsek Liberec Osečná silnice II/272, úsek Osečná – Ralsko (Kuřivody) Územní rezerva - silnice II/283, úseky v prostoru Rovenska pod Troskami, napojení na kapacitní silnici S5 silnice II/262, úsek Žandov Stružnice silnice II/270, obchvat Doksy

Dotčená území obcí Kryštofovo Údolí, Křižany, Liberec, Osečná,Stráž nad Nisou, Světlá pod Ještědem Cetenov, Osečná, Ralsko

Posouzení vlivů na ŽP (EIA) Neposuzováno

Karlovice, Mírová pod Kozákovem, Radostná pod Kozákovem, Semily, Slaná, Rovensko pod Troskami, Stružinec, Tatobity, Turnov, Žernov Horní Police, Stružnice, Žandov

Neposuzováno

Doksy

Neposuzováno

Neposuzováno

silnice II/270, obchvat Jablonné v Podj. silnice II/278, obchvat Český Dub silnice II/291, úsek Kunratice – Frýdlant silnice II/268,úsek Častolovice – Pihel Územní rezerva – silnice I. třídy, úsek Tanvald - Desná Územní rezerva – silnice I/10, úsek Kořenov - Harrachov Silnice II/268, obchvat Zákupy

Jablonné v Podještědí

Obchvat posuzován na jiné trase viz. obchvat Obora. Posuzován záměr v jiné trase než je v ZÚR LK. Neposuzováno

Český Dub

Neposuzováno

Frýdlant, Kunratice

Neposuzováno

Nový Bor, Sloup v Čechách

Neposuzováno

Tanvald, Desná

Neposuzováno

Kořenov, Harrachov

Neposuzováno

Zákupy

Silnice II/268, II/270 obchvat Mimoň Silnice II/268, spojka Ralsko Hradčany Silnice II/289, přeložka Semily Silnice II/289, přeložka Semily

Mimoň

Závěr zjišťovacího řízení ze dne 21.12.2009. Nebude posuzováno. Neposuzováno

Ralsko

Neposuzováno

Semily Semily

Neposuzováno Neposuzováno

2


Příloha č.3

Železniční doprava KORIDORY MEZINÁRODNÍHO VÝZNAMU Kód VPS D26

D27 D28

Popis VPS - lokalizace úsek hranice LK - Turnov – Liberec modernizace, nové úseky, elektrizace, zdvojkolejnění úsek Liberec - Frýdlant – hraniční přechod PL, optimalizace, elektrizace úsek Liberec - Chrastava Bílý Kostel n.N. - Hrádek nad Nisou, optimalizace, elektrizace

Dotčená území obcí Bílá, Čtveřín, Dlouhý Most, Hodkovice nad Mohelkou, Lažany, Liberec, Ohrazenice, Paceřice, Přepeře, Příšovice, Turnov, Svijany, Šimonovice, Žďárek Černousy, Frýdlant, Kunratice, Liberec, Mníšek, Oldřichov v Hájích, Raspenava, Stráž nad Nisou, Višňová, Bílý Kostel nad Nisou, Hrádek n.N., Chotyně, Chrastava, Kryštofovo údolí, Liberec, Stráž nad Nisou


Neposuzováno ++ Neposuzováno ++

KORIDORY REPUBLIKOVÉHO VÝZNAMU Kód VPS D29A D31A D33

D34

Popis VPS - lokalizace úsek Turnov - Rovensko pod Troskami, modernizace, nové úseky, elektrizace úsek Turnov - Semily – Košťálov, optimalizace, elektrizace Územní rezerva - úsek Bílý Kostel n.N. - Rynoltice Česká Lípa, optimalizace, nový úsek, elektrizace úsek Česká Lípa - hranice LK, optimalizace, elektrizace

Dotčená území obcí Hrubá Skála, Karlovice, Ktová, Rovensko pod Troskami, Turnov


Chuchelna, Koberovy, Košťálov, Lišný, Malá Skála, Rakousy, Semily, Slaná, Turnov, Záhoří, Železný Brod Bílý Kostel nad Nisou, Bohatice, Brniště, Česká Lípa, Hrádek nad Nisou, Jablonné v Podještědí, Mimoň, Noviny pod Ralskem, Pertoltice pod Ralskem, Rynoltice, Velký Valtinov, Zákupy Česká Lípa, Horní Police, Stružnice, Žandov

Neposuzováno ++ Neposuzováno

Neposuzováno ++

KORIDORY REGIONÁLNÍHO VÝZNAMU Kód VPS D35

Popis VPS - lokalizace Územní rezerva - úsek Harrachov - Rokytnice nad Jizerou, propojení dvou žel. tratí

Dotčená území obcí Harrachov, Jablonec nad Jizerou, Rokytnice nad Jizerou


Letecká doprava Kód VPS D37

Popis VPS - lokalizace Letiště Liberec

Dotčená území obcí

Posouzení vlivů na ŽP (EIA) Záměr „ Dostavba letiště v Liberci“, vydáno souhlasné stanovisko 23.12.1996

Dotčená území obcí Hrádek nad Nisou

Posouzení vlivů na ŽP (EIA) Součást záměru D02

Liberec

Přeshraniční spojení Kód VPS D43

Popis VPS - lokalizace silniční - Hrádek nad Nisou, silnice R35

3


Příloha č.3

Zásobování vodou Kód VPS V2A

Popis VPS - lokalizace Územní rezerva - vodovodní přivaděč ÚV Harrachov Rokytnice nad Jizerou

Dotčená území obcí Harrachov, Rokytnice nad Jizerou


Energetika KORIDORY REPUBLIKOVÉHO VÝZNAMU Kód VPS popis VPS - lokalizace PUR01 Koridor vedení VVN 400 kV TR Chotějovice - TR Babylon

dotčená území obcí Blíževedly, Holany, Kozly, Kravaře, Stvolínky

PUR02

Blíževedly, Holany, Kozly, Kravaře, Stvolínky

PUR03

zdvojení stávajícího vedení VVN 400 kV, úsek hranice LK TR Babylon zdvojení stávajícího vedení VVN 400 kV, úsek TR Babylon - TR Bezděčín

Posouzení vlivů na ŽP (EIA) Oznámení záměru - ukončení procesu dne 19.6.2007 (záměr bylo nutné posuzovat) Předložena jiná varianta než je sledována v ZÚR LK.

Bílá, Brniště, Český Dub, Česká Lípa, Dubnice, Frýdštejn, Hamr na Jezeře, Hodkovice nad Mohelkou, Holany, Janův Důl, Kozly, Kvítkov, Osečná, Proseč pod Ještědem, Sosnová, Stráž pod Ralskem, Stvolínky, Světlá pod Ještědem, Zákupy, Žďárek

KORIDORY NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU kód VPS E3 E4 E5A E6 E7 E11A

E12B

E13A E14C

E35A E36_37

popis VPS - lokalizace

dotčená území obcí

Posouzení vlivů na ŽP (EIA)

vedení VVN 110 kV - TR Babylon - hranice LK (TR Úštěk) vedení VVN 110 kV - TR Babylon - hranice LK (TR Děčín) vedení VVN 110 kV - TR Babylon - TR Doksy vedení VVN 110 kV - TR Babylon - TR Česká Lípa Dubice vedení VVN 110 kV - Česká Lípa Sever - TR Nový Bor vedení VVN 110 kV - TR Bezděčín – Šimonovice

Blíževedly, Holany, Kozly, Kravaře, Stvolínky

Neposuzováno

Holany, Kozly, Kravaře, Stvolínky, Žandov

Neposuzováno

vedení VVN 110 kV, úsek TR Liberec východ - TR Liberec Nové Pavlovice, podzemní vedení vedení VVN 110 kV odb. ze stáv. vedení do TR Železný Brod vedení VVN 110 kV - odb. ze stáv. vedení - TR Jablonec nad Nisou jih

Liberec

vedení VVN 110 kV, úsek odbočení ze stáv. vedení - TR Český Dub vedení VVN 110 kV odb. ze stav. vedení do TR Turnov

Doksy, Holany, Chlum, Jestřebí, Neposuzováno Stvolínky, Zahrádky Česká Lípa, Holany, Kozly, Kvítkov, Neposuzováno Stvolínky Horní Libchava, Nový Bor, Okrouhlá, Skalice u České Lípy, Volfartice Dlouhý Most, Frýdštejn, Hodkovice nad Mohelkou, Rychnov u Jablonce nad Nisou, Šimonovice

Neposuzováno Na záměr „ Liberec, PZ Doubí – Galvanoplast ks VN,pvVN, RVN“ bylo vydáno sdělení dne 29.7.2009 Neposuzováno

Dalešice, Malá Skála, Skuhrov, Železný Brod

Neposuzováno

Jablonec nad Nisou, Pulečný, Rychnov u Jablonce nad Nisou

Český Dub, Proseč pod Ještědem

Záměr „ Přívodní vedení VVN 2 x 110 kV k nové TR Jablonec nad Nisou – Jih“ posuzován, závěr zjišťovacího řízení vydán 26.3.2009, že ve variantě, která je v souladu se ZÚR LK nebude posuzován Neposuzováno

Přepeře

Neposuzováno

4


Příloha č.3 E39A

vedení VVN 110 kV, úsek odbočení ze stáv. vedení - TR Liberec Doubí

Liberec

E8B

Územní rezerva, vedení VVN 110 kV, úsek TR Nový Bor – hranice LK

Nový Bor, Radvanec, Svor

Záměr „Liberec-průmyslová zóna Doubí, přívodní vedení VVN 110 kV z nové rozvodny TR 110/35 kV“ zahájen. Ukončeno z jiných důvodů dne 6.12.2005 Posuzována jiná varianta než je sledována v ZÚR LK. Záměr „Propojovací vedení 110kV Nový Bor – Varnsdorf“ posuzován. Nesouhlasné stanovisko 23.3.2004 s nadzemním vedením.

PLOCHY NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU Kód VPS E17A E18 E19A E20A E21

popis VPS - lokalizace Transformovna - Český Dub Transformovna - Nový Bor Transformovna - Doksy Transformovna - Železný Brod Transformovna - Turnov

dotčená území obcí Český Dub Nový Bor Doksy Železný Brod Přepeře

E23 E24

Transformovna - Liberec Doubí Transformovna - Liberec – Růžodol Transformovna - Liberec Nové Pavlovice Transformovna - Jablonec n.N. jih

Liberec Stráž nad Nisou

E25 E26

Posouzení vlivů na ŽP (EIA)

Neposuzováno Neposuzováno Neposuzováno Neposuzováno

+++ +++ +++ +++

Součást záměru „ Vedení 110 kV Bezděčín –Turnov“ a Vedení 110 kV Turnov – Semily“ záměry není nutné posoudit

Neposuzováno

+++

Neposuzováno

+++

Liberec Jablonec nad Nisou

++ některé záměry z oblasti železniční dopravy není nutné posuzovat viz. sdělení Ministerstva životního prostředí Praha ze dne 135.2009 ohledně racionalizace v trati Jaroměř –Stará Paka –Železný Brod. +++ záměry transformoven nenaplňují žádný bod z přílohy č. 1 k zákonu, proto podléhají postupu podle zákona, pouze jsou-li součástí záměrů uvedených pod bodem 3.6 v kategorii II „Vedení elektrické energie od 110 kV, pokud nepřísluší do kategorie I“ nebo pod bodem 3.6 v kategorii I„ Nadzemní vedení elektrické energie o napětí nad 110 kV a délce nad 15 km“

Zpracoval: Krajský úřad Libereckého kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu ve spolupráci s Odborem životního prostředí a zemědělství

5


Základní údaje o ZÚR LK

B.

VYHODNOCENÍ VLIVŮ ZÁSAD ÚZEMNÍHO ROZVOJE LIBERECKÉHO KRAJE NA SOUSTAVU NATURA 2000 PODLE §45 H,I ZÁKONA Č.114/1992SB.

B.1.

ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ZÚR LK

B.1.1. OBSAH ZÚR LK ZÚR Libereckého kraje stanovuje priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje (část A) vymezuje a zpřesňuje rozvojové oblasti, rozvojové osy, které svým významem přesahují území více obcí (část B) vymezuje a zpřesňuje specifické oblasti nadmístního významu (část C) stanovuje zásady koncepce rozvoje dopravní a technické infrastruktury a ÚSES (část D) stanovuje zásady koncepce ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot (část E) vymezuje cílové charakteristiky krajiny (část F) vymezuje koridory a plochy veřejně prospěšných staveb a opatření a plochy pro stavby k zajišťování bezpečnosti státu (část G) stanovuje požadavky na koordinaci územně plánovací činnosti obcí (část H) stanovuje plochy a koridory, kde je podmínkou pro rozhodování územní studie (část I) Výše uvedené části ZÚR jsou dále stručně popsány, komplexní popis je obsahem ZÚR. Z hlediska hodnocení dopadů ZÚR na EVL a PO je zásadní informace o územních průmětech jednotlivých návrhů, ta je dána zejména vymezením koridorů a ploch veřejně prospěšných staveb a opatření, jejichž dopady jsou dále konkrétně hodnoceny.

PRIORITY ÚZEMNÍHO ROZVOJE (ČÁST A)

PLÁNOVÁNÍ

PRO

ZAJIŠTĚNÍ

UDRŽITELNÉHO

ZÚR stanovuje celkem 31 priorit k zajištění příznivého životního prostředí, hospodářského rozvoje a sociální soudržnosti obyvatel území. K zajištění příznivého životního prostředí je stanoveno 6 priorit k ochraně přírody, vodních zdrojů, ovzduší a půdy, zemědělské a lesní půdy, nerostného bohatství a před působením přírodních sil (přírodní katastrofy). 13 priorit k zajištění hospodářského rozvoje území se týká zejména podpory rozvoje ve vymezených rozvojových oblastech a osách, minimalizace negativních dopadů ekonomických aktivit na životní prostředí, zajištění kvalitního dopravního napojení a hospodaření se zdroji. 12 priorit k zajištění sociální soudržnosti obyvatel území se týká zejména optimalizace prostorové a organizační struktury území, stanovení priorit pro rozvojové a specifické oblasti a rozvojové osy, ochrany krajinného rázu, rozvoje cestovního ruchu, ochrany před záplavami, rozvoje vzdělanosti a jevů s negativním sociálním dopadem.

ROZVOJOVÉ OBLASTI A ROZVOJOVÉ OSY VÝZNAMEM PŘESAHUJÍCÍ ÚZEMÍ VÍCE OBCÍ (ČÁST B) ZÚR vymezují rozvojové oblasti republikového a nadmístního významu a stanovují pro ně kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území a úkoly pro územní plánování: Rozvojové oblasti republikového významu: ROB1 Rozvojová oblast Liberec Rozvojové oblasti nadmístního významu: ROB2 Rozvojová oblast Česká Lípa – Nový Bor ROB3 Rozvojová oblast Turnov ROB4 Rozvojová oblast Semily – Železný Brod ROB5 Rozvojová oblast Jilemnice

193



ZÚR vymezují rozvojové osy I. – IV. řádu a stanovují pro ně kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území a úkoly pro územní plánování: ROS1 Praha - hranice kraje - Turnov - Liberec - Hrádek n.N. - hranice ČR (ROS I. řádu) ROS2 Turnov - hranice kraje - Jičín - Hradec Králové (ROS II. řádu) ROS3 Liberec - Jablonné v P. - Nový Bor - hranice kraje - Děčín - Ústí nad Labem (ROS II. řádu) ROS4 Liberec - Jablonec n.N. - Tanvald - Harrachov - hranice ČR (ROS III. řádu) ROS5 Rumburk / Varnsdorf - hranice kraje - Nový Bor - Česká Lípa - Doksy (ROS III. řádu) ROS6 Turnov – Železný Brod – Tanvald (ROS III. řádu) ROS7 Horka u Staré Paky – Čistá u Horek (ROS III. řádu) ROS8 Liberec – Frýdlant – Černousy – hranice ČR (ROS III. řádu) ROS9 Zittau / Bogatynia – hranice ČR - Frýdlant – Nové Město p.S. - hranice ČR Szklarska Poreba / Jelenia Góra (ROS IV. řádu) ROS10 Dubá - Doksy - Mimoň - Jablonné v P. / Stráž p.R. - Český Dub - Hodkovice n.M. (ROS IV. řádu) ROS11 Mimoň – Česká Lípa – Žandov – Děčín (ROS IV. řádu) ROS12 Jablonec n.N. – Železný Brod – Semily – Lomnice n.P / Jičín a Jilemnice / Horka u Staré Paky a Jilemnice / Vrchlabí

SPECIFICKÉ OBLASTI NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU (ČÁST C) Specifické oblasti se vymezují k řešení problémů z hlediska regionálních disparit a udržitelného rozvoje území, jedná se o: SOB1 Specifická oblast Jihozápadní Českolipsko SOB2 Specifická oblast Lužické hory SOB3 Specifická oblast Mimoňsko SOB4 Specifická oblast Frýdlantsko SOB5 Specifická oblast Jizerské hory SOB6 Specifická oblast Západní Krkonoše SOB7 Specifická oblast Český ráj jih SOB8 Specifická oblast Český ráj sever

ZÁSADY KONCEPCE ROZVOJE INFRASTRUKTURY A ÚSES (ČÁST D)

DOPRAVNÍ

A

TECHNICKÉ

ZÁSADY KONCEPCE ROZVOJE DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY ZÚR vymezují koridory nadmístního významu a stanovují pro ně úkoly pro územní plánování. SILNIČNÍ DOPRAVA Koridory mezinárodního významu: Rychlostní silnice R35, úsek Turnov - Rovensko pod Troskami - hranice LK (územní rezerva, variantní řešení D01 B,C) Silnice I/35, úsek Bílý Kostel nad Nisou – Hrádek nad Nisou - hranice ČR (D02) Koridory republikového významu: Silnice I/13, úsek Svor- Nový Bor - Manušice (silnice I/9) - hranice LK (D03) Koridory nadregionálního významu: Silnice I/9, obchvat Dubá (D04). Silnice I/9, úsek Jestřebí - Zahrádky - Sosnová – Č. Lípa - MÚK Manušice (I/13) (D05B, D50) Silnice I/9, obchvat Svor (D06A) Silnice I/10, úsek Jablonec nad Nisou – Smržovka - Tanvald (D07)

194



Silnice I/10, úsek Tanvald – Desná (územní rezerva, D48) Silnice I/10, úsek Kořenov . Harrachov (územní rezerva, D49) Silnice I/13, úsek Liberec - Stráž nad Nisou - Mníšek - Dětřichov (D08) Silnice I/13, obchvat Frýdlantu (D09) Silnice I/13, obchvat Pertoltic (D10) Silnice I/14, úsek Liberec - Jablonec nad Nisou (D11A) Silnice I/15, obchvat Zahrádky (D12B) Silnice I/15, obchvat Kravaře a Stvolínky (D13,D47) Silnice I/38, obchvat Obora (D14) Silnice I/16, přeložka Horka u Staré Paky (D15D) Silnice I/16, přeložka Horka u Staré Paky (územní rezerva D15C) Koridory regionálního významu: Silnice II/272, úsek Liberec - Osečná (D16) Silnice II/272, úsek Osečná – Ralsko (Kuřívody) (D17A) Silnice II/283, úsek Semily - Rovensko pod Troskami, napojení na R35 (územní rezerva D18C) Silnice II/283, úsek Semily – Turnov, propojení měst (územní rezerva D18D) Silnice II/262 úsek Žandov - Stružnice (D19A) Silnice II/270, obchvat Doksy (D21) Silnice II/270, obchvat Jablonné v Podještědí (D22) Silnice II/278, obchvat Český Dub (D23) Silnice II/291, úsek Kunratice – Frýdlant (D24) Silnice II/268, úsek Sloup – Pihel (D25) Silnice II/268, obchvat Zákupy (D51A) Silnice II/268, jihozápadní obchvat Mimoň (D52C) Silnice II/270, severozápadní obchvat Mimoň (územní rezerva, D55) Silnice II/268, spojka Ralsko-Hradčany, propojení silnic II/268 a II/270 (D52D) Silnice II/289, přeložka Semily (D58) Silnice II/292, přeložka Semily (D59) ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA Koridory mezinárodního významu: Úsek hranice LK – Turnov – Liberec, modernizace s novostavbami úseků, elektrizace, zdvojkolejnění (VPS D26) Úsek Liberec – Frýdlant – hranice ČR, optimalizace jednokolejné trati, elektrizace (D27) Úsek Liberec – Chrastava – Bílý Kostel – Hrádek nad Nisou – hranice ČR, optimalizace, elektrizace, zdvojkolejnění úseku Liberec – Bílý Kostel n.N. (D28) Koridory republikového významu: Úsek Turnov – Rovensko pod Troskami, modernizace jednokolejné trati s novostavbami dílčích úseků, elektrizace (D29A) Úsek Turnov – Semily, optimalizace trati, elektrizace (D31A) Úsek Rynoltice – Česká Lípa, optimalizace jednokolejné trati, elektrizace VPS D33, územní rezerva - variantní řešení D33A, B) Úsek Česká Lípa – hranice LK, optimalizace jednokolejné trati, elektrizace (D34) Koridory regionálního významu Úsek Harrachov – Rokytnice nad Jizerou, propojení dvou železničních tratí (územní rezerva D35).

195



LETECKÁ DOPRAVA Letiště Liberec (D37) PROPOJENÍ TURISTICKÝCH OBLASTÍ Koridor pozemní lanové dráhy Liberec – Bedřichov (územní rezerva D38) Koridor Ploučnice, Děčín – Benešov n. P. – Česká Lípa – Mimoň – Stráž pod R. (D39) Koridor Lužická Nisa, Hrádek n. N. – Chrastava – Liberec – Jablonec n. N. – Nová Ves n.N. (D40) Koridor Jizera, Mnichovo Hradiště – Turnov – Semily – Rokytnice nad Jizerou – Kořenov (D41A) Nová Hřebenovka, jižní a severní větev, Krkonoše – Jizerské hory – Ještědský hřbet – Lužické a Žitavské hory – Českosaské Švýcarsko (D42) PŘESHRANIČNÍ SPOJENÍ Silniční – Hrádek nad Nisou, silnice I/35 (D43)

ZÁSADY KONCEPCE ROZVOJE TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Koridor pro vodovodní přivaděč VD Josefův Důl – ÚV Bílý Potok (územní rezerva V1) Koridor pro vodovodní přivaděč Harrachov – Rokytnice n. Jizerou (územní rezerva V2A) ÚZEMNÍ OCHRANA LAPV LAPV Vilémov, vodní tok – Jizera (územní rezerva, LAPV2) PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA ÚZEMÍ – koridory pro umístění protipovodňových opatření na tocích Černá Desná, úsek Desná – Tanvald (P01) Dubnický potok, Dubnice (P02) Jeřice, úsek Oldřichov v Hájích – Mníšek (P03) Jizera (P05): P05_1 Jizera, Svijany – Rakousy, P05_2 Jizera, Železný Brod Líšný, P05_3 Jizera, Semily, P05_4 Jizera, Jablonec nad Jizerou Libchava, úsek Horní Libchava (P08) Lužická Nisa, úsek Jablonec nad Nisou – Hrádek nad Nisou (P09) Panenský potok, Jablonné v Podještědí (P12) Panenský potok, úsek Brniště – Mimoň (P13) Ploučnice, Mimoň (P14) Ploučnice, Česká Lípa (P15) Ploučnice, Stružnice – Dolní Police (P16) Řasnice, úsek Horní Řasnice – Krásný Les (P17) Smědá, úsek Bílý Potok pod Smrkem – Frýdlant (P18) Smědá, úsek Višňová (P19) Smědá, Černousy (P20) Svitavka, Mařeničky (P21) Svitavka, Kunratice u Cvikova – Svitava (P22) Svitavka, úsek Velenice – Zákupy (P23) Boberský potok, úsek Cvikov (P24) Šporka, Polevsko (P25) Mohelka, Kokonín (P28) Mohelka, Třtí (P29) Ploučnice, Stráž pod Ralskem (P30)

196



Kočičí potok, Habartice (P31) Libverdský potok, Lázně Libverda (P32) Minkovický potok, Minkovice u Frýdlantu (P33) Oleška, Heřmanice (P34) Oleška, Dětřichov (P35) Boberský potok, Lindava (P36) Bílá Nisa, Bedřichov – Janov nad Nisou (P37) Dobranovský potok, sídlo Dobranov (P38) Dobranovský potok, sídlo Písečná (P39) Dobranovský potok, Bukovany – Sloup v Čechách (P40) Žernovník, Železný Brod (P41) Údolský potok, Kryštofovo Údolí (P42) Novoveský potok, Nová Ves nad Nisou (P43) Šporka, Horní Libchava (P44) Radčický potok, Liberec – Radčice (P45) Ostašovský potok, Liberec – Ostašov (P46) Harcovský potok, Liberec – Harcov (P47) Janovodolský potok, Liberec – Janův Důl (P48) Vesecký potok, Liberec – Vesec (P49) Františkovský potok, Liberec – Františkov (P50) Luční potok, Liberec – Vesec (P51) Ještědský potok, Dubnice (P52) Oldřichovský potok, Oldřichov na Hranicích (P53) Šporka, nad obcí Horní Libchava (P54) Ploučnice, nad sídlem Srní potok (P55) Panenský potok, Lvová (P56) Druzcovský potok, Osečná (P57) ENERGETIKA Efektivní zásobování energiemi a hospodaření - území celého Libereckého kraje Energie z obnovitelných zdrojů, soběstačnost regionu – potenciálně vhodná území LK ELEKTRICKÁ ENERGIE Koridor republikového významu: Vedení VVN 400 kV, úsek hranice LK – TR Babylon (PUR01) Zdvojení stávajícího vedení VVN 400 kV, úsek hranice LK – TR Babylon (PUR02) Zdvojení stávajícího vedení VVN 400 kV, úsek TR Babylon – TR Bezděčín (PUR03) Koridory nadmístního významu: Vedení VVN 110 kV, úsek TR Babylon – hranice LK – TR Úštěk (E3) Vedení VVN 110 kV, úsek TR Babylon – hranice LK – (TR Děčín) (E4) Vedení VVN 110 kV, úsek TR Babylon – TR Doksy (E5A) Vedení VVN 110 kV, úsek TR Babylon – TR Česká Lípa Dubice (E6) Vedení VVN 110 kV, úsek Česká Lípa Sever – TR Nový Bor (E7) Vedení VVN 110 kV, úsek TR Bezděčín – Šimonovice (E11A) Vedení VVN 110 kV, úsek TR Liberec východ – TR Liberec Nové Pavlovice, podzemní vedení (E12A) Vedení VVN 110 kV, úsek odbočení ze stav. Vedení do TR Železný Brod (E13A)

197



Vedení VVN 110 kV, úsek odbočení ze stav. Vedení – TR Jablonec n. Nisou jih (E14C) Vedení VVN 110 kV, úsek odbočení ze stávajícího vedení – TR Český Dub (E35A) Vedení VVN 110 kV, úsek odbočení ze stávajícího vedení do TR Turnov (E36_37) Vedení VVN 110 kV, úsek odbočení ze stávajícího vedení – TR Liberec Doubí (E41) Koridor nadmístního významu – rezerva: Vedení VVN 110 kV, úsek TR Nový Bor – hranice LK (územní rezerva E8B) Plochy nadmístního významu: Transformovna Český Dub (E17A) Transformovna Nový Bor (E18) Transformovna Doksy (E19A) Transformovna Železný Brod (E20A) Transformovna Turnov (E21) Transformovna Liberec Doubí (E23) Transformovna Liberec Růžodol (E24) Transformovna Liberec Nové Pavlovice (E25) Transformovna Jablonec nad Nisou jih (E26) SPOJE A TELEKOMUNIKACE Zlepšení dostupnosti služeb spojů a telekomunikací – území celého Libereckého kraje. NAKLÁDÁNÍ S ODPADY Realizace koncepce zneškodňování odpadů – území celého Libereckého kraje. BEZPEČNOST STÁTU Plocha pěchotní střelnice, k.ú. Svébořice (stavba k zajištění bezpečnosti státu B1). ÚSES ZÚR vymezuje skladebné prvky nadregionálního a nadregionálního ÚSES viz textová i grafická část ZÚR LK a stanovuje úkoly pro územní plánování.

198


Základní údaje o EVL a PO

B.2.

ZÁKLADNÍ ÚDAJE O EVL A PO

B.2.1. PRÁVNÍ RÁMEC SOUSTAVY NATURA 2000 Soustavu NATURA 2000 představují ptačí oblasti (PO) a evropsky významné lokality (EVL). Ochrana přírody je v EVL i PO zaměřena na tzv. předměty ochrany. V rámci EVL se jedná o „evropská stanoviště“ a „evropsky významné druhy“, které byly vymezeny současně se zařazením lokality do „národního seznamu“. Výběr předmětů ochrany (stanovišť a druhů) na lokalitách vychází ze směrnice o stanovištích (92/43/EHS), přílohy I a II. Předměty ochrany v ptačích oblastech byly vybírány podle směrnice o ptácích (79/409/EHS). Ochranou druhů se rozumí ochrana vlastní populace, ale i ochrana dostatečně velkého vhodného biotopu. Cílem této legislativní úpravy je přispět k zajištění biologické rozmanitosti prostřednictvím ochrany přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin na území členských států EU. Cílem opatření přijímaných na základě této legislativní úpravy je zachování nebo obnova příznivého stavu z hlediska ochrany u přírodních stanovišť a u volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. V zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody krajiny, je vymezen pojem soustava NATURA 2000 a definovány další termíny týkající se ochrany této soustavy: NATURA 2000 je celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat přírodní stanoviště a stanoviště druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany nebo umožní tento stav obnovit. Na území České republiky je Natura 2000 tvořena ptačími oblastmi a evropsky významnými lokalitami, které požívají smluvní ochranu nebo jsou chráněny jako zvláště chráněná území. Přírodní stanoviště v zájmu Evropských společenství (dále jen „evropská stanoviště“) jsou přírodní stanoviště na evropském území členských států Evropských společenství těch typů, které jsou ohroženy vymizením ve svém přirozeném areálu rozšíření nebo mají malý přirozený areál rozšíření v důsledku svého ústupu či v důsledku svých přirozených vlastností nebo představují výjimečné příklady typických charakteristik jedné nebo více z biogeografických oblastí, a která jsou stanovena právními předpisy evropských společenství. Jako prioritní se označují ty typy evropských stanovišť, které jsou na evropském území členských států Evropských společenství ohrožené vymizením, za jejichž zachování mají Evropská společenství zvláštní odpovědnost, a které jsou stanoveny právními předpisy Evropských společenství (směrnice Rady 92/43/EHS). Druhy v zájmu Evropských společenství (dále jen „evropsky významné druhy“) jsou druhy na evropském území členských států Evropských společenství, které jsou ohrožené, zranitelné, vzácné nebo endemické, a které jsou stanovené právními předpisy Evropských společenství. Jako prioritní se označují evropsky významné druhy, vyžadující zvláštní územní ochranu, za jejichž zachování mají Evropská společenství zvláštní odpovědnost, a které jsou stanovené právními předpisy Evropských společenství. Evropsky významná lokalita je lokalita, která významně přispívá k udržení nebo obnově příznivého stavu alespoň jednoho typu evropských stanovišť nebo alespoň jednoho evropsky významného druhu z hlediska jejich ochrany nebo k udržení biologické rozmanitosti biogeografické oblasti. Tato lokalita je zařazena do seznamu lokalit nacházejících se na území České republiky vybraných na základě kritérií stanovených právními předpisy Evropských společenství a vyžadující územní ochranu (dále jen „národní seznam“), a to až do doby jejího zařazení do seznamu lokalit významných pro Evropská společenství (dále jen „evropský seznam“). Stavem přírodního stanoviště z hlediska ochrany se rozumí souhrn vlivů, které působí na přírodní stanoviště a na jeho typické druhy, jež mohou ovlivnit jeho dlouhodobé přirozené rozšíření, strukturu a funkce, jakož i dlouhodobé přežívání jeho typických druhů. Stav přírodního stanoviště z hlediska ochrany se považuje za „příznivý“, pokud: jeho přirozený areál rozšíření a plochy, které v rámci tohoto areálu pokrývá, jsou stabilní nebo se zvětšují a specifická struktura a funkce, které jsou nezbytné pro jeho dlouhodobé zachování, existují a budou pravděpodobně v dohledné době i nadále existovat a stav jeho typických druhů z hlediska ochrany je příznivý (viz níže). 199


Základní údaje o EVL a PO

Stavem druhu z hlediska ochrany se rozumí souhrn vlivů, působících na příslušný druh, které mohou ovlivnit jeho dlouhodobé rozšíření a početnost jeho populací. Stav druhu z hlediska ochrany se považuje za „příznivý“, pokud: údaje o populační dynamice příslušného druhu naznačují, že se dlouhodobě udržuje jako životaschopný prvek svého přírodního stanoviště a přirozený areál rozšíření druhu není a zřejmě nebude v dohledné budoucnosti omezen, existují a pravděpodobně budou v dohledné době i nadále existovat dostatečně velká stanoviště k dlouhodobému zachování jeho populací.

B.2.2. PŘEHLED PTAČÍCH V ZÁJMOVÉM ÚZEMÍ

OBLASTÍ

A

EVROPSKY

VÝZNAMNÝCH

LOKALIT

Ptačí oblasti (PO) na území Libereckého kraje byly vyhlášeny nařízením vlády: NV č. 598/2004 Sb., kterým se vymezuje Ptačí oblast Českolipsko – Dokeské pískovce a mokřady, NV č. 600/2004 Sb., kterým se vymezuje Ptačí oblast Krkonoše, NV č. 605/2004 Sb., kterým se vymezuje Ptačí oblast Jizerské hory. Evropsky významné lokality (EVL) byly vyhlášeny nařízením vlády č. 132/2005 Sb., kterým se stanoví „národní seznam“ evropsky významných lokalit. Tento seznam byl upraven a doplněn nařízením vlády č. 371/2009 Sb., kterým se mění NV č. 132/2005 Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit, ve znění nařízení vlády č. 301/2007 Sb. EVL tak byly doplněny o 4 nové lokalita (EVL48 – EVL51), 3 EVL byly přejmenovány (tučná kurzíva) a byly změněny hranice a předměty ochrany. U dalších 5 EVL (kurzívou) byly doplněny předměty ochrany nebo upraveny hranice. Tab.: 1 Přehled EVL a PO na území Libereckého kraje Číslo lokality

Kód lokality

EVL1

CZ0513657

Bílá Desná – kanál protržené přehrady

Název lokality

EVL2

CZ0510405

Bukovec

EVL3

CZ0513238

Cihelenské rybníky

EVL4

CZ0513237

Česká Lípa – mokřad v nivě Šporky

EVL5

CZ0513658

Český Dub – základní umělecká škola

EVL6

CZ0513659

Doksy – zámek

EVL7

CZ0513505

Dolní Ploučnice

EVL8

CZ0423507

Horní Kamenice

EVL9

CZ0513506

Horní Ploučnice

EVL10

CZ0513240

Janovické rybníky

EVL11

CZ0513666

Jeskyně Sklepy pod Troskami

EVL12

CZ0514042

Jestřebsko – Dokesko

EVL13

CZ0510509

Jezevčí vrch

EVL14

CZ0514672


EVL15

CZ0510400

Jizerskohorské bučiny

EVL16

CZ0510508

Klíč

EVL17

CZ0214013

Kokořínsko

EVL18

CZ0510164

Kozlov – Tábor

EVL19

CZ0524044

Krkonoše

EVL20

CZ0513662

Lemberk – zámek

EVL21

CZ0513254

Luční potok

EVL22

CZ0420520

Lužickohorské bučiny

EVL23

CZ0513244

Manušické rybníky

EVL24

CZ0514669

Poselský a Mariánský rybník

200


Základní údaje o EVL a PO Číslo lokality

Kód lokality

EVL25

CZ0513247

Pelíkovice

Název lokality

EVL26

CZ0513663

Podhájí – chalupa

EVL27

CZ0514113

Podtrosecká údolí

EVL28

CZ0513249

Prácheň – Zicht

EVL29

CZ0510191

Průlom Jizery u Rakous

EVL30

CZ0510403

Quarré

EVL31

CZ0510402

Rašeliniště Jizerky

EVL32

CZ0510415

Rašeliniště Jizery

EVL33

CZ0513251

Rokytka

EVL34

CZ0512100

Roverské skály

EVL35

CZ0513665

Skalice u České Lípy

EVL36

CZ0513255

Slatinné vrchy

EVL37

CZ0513256

Smědá

EVL38

CZ0510408

Smědava

EVL39

CZ0513257

Stružnické rybníky

EVL40

CZ0514670

Ronov – Vlhošť

EVL41

CZ0514041

Suchý vrch – Naděje

EVL42

CZ0513509

Svitavka

EVL43

CZ0513261

Vápenice – Basa

EVL44

CZ0514243

Velký a Malý Bezděz

EVL45

CZ0513508

Zahrádky

EVL46

CZ0514667

Západní jeskyně

EVL47

CZ0513668

Zdislava – kostel

EVL48

CZ0510441

Binov – Bobří soutěska

EVL49

CZ0515001

Červený rybník

EVL50

CZ0510412

Jizerské smrčiny

EVL51

CZ0510028

Ralsko

PO1

CZ0511007

Českolipsko-Dokeské pískovce a mokřady

PO2

CZ0511008

Jizerské hory

PO3

CZ0521009

Krkonoše

Poznámka: číslo lokality je identifikační prvek pro účely tohoto posouzení; kód lokality a název lokality jsou dle NV, kterými byly lokality vyhlášeny.

Přehled předmětů ochrany a stručná charakteristika EVL a PO je uveden v kapitole 3.2.3. Hodnocení dopadů ZÚR LK je zaměřeno na cíle ochrany konkrétních EVL a PO. Výstupy ZÚR LK lze rozdělit na dva typy: Zásady rozvoje obecného charakteru ve smyslu jak funkčním tak ve smyslu umístění. Konkrétní koridory a jsou zpravidla na dané úrovni zpracování poměrně přesně vymezeny jak ve smyslu funkčním tak ve smyslu umístění. Oba dva typy prvků ZÚR jsou ze své podstaty odlišně hodnoceny z hlediska vlivu na EVL a PO. Obecné zásady ZÚR není možné konkrétně hodnotit. Naopak konkrétní koridory a plochy územně i technicky specifikují některé obecné zásady a jsou nástrojem na dosažení obecně specifikovaných cílů. Proto jsou oba typy prvků ZÚR posuzovány samostatně.

201


Hodnocení dopadů na EVL a PO

B.3.

HODNOCENÍ DOPADŮ NA EVL A PO

B.3.1 HODNOCENÍ DOPADŮ ZÁSAD ÚZEMNÍHO ROZVOJE BEZ KONKRÉTNÍ (ÚZEMNÍ) SPECIFIKACE Protože vlivy zásad územního rozvoje jsou pro rozsáhlé území Libereckého kraje, nelze vlivy těchto zásad v mnoha případech kvantifikovat a přesněji lokalizovat. Lze pouze předpokládat pozitivní, negativní nebo žádné dopady na EVL a PO. Pro realizaci všech zásad je nutné počítat s tím, že soustava evropsky významných lokalit a ptačích oblastí je limitem území, kterému je nutné rozvojové aktivity přizpůsobit nebo postupovat v souladu se zákonem o ochraně přírody a krajiny. Některé zásady územního rozvoje řeší ZÚR vymezením konkrétních koridorů, které jsou podrobně hodnoceny. K posouzení „obecných“ zásad rozvoje bylo přistoupeno selektivní metodou. Protože řada zásad s hlediska možných dopadů na EVL a PO nemůže mít vliv nebo i úvaha o možném vlivu je na dané úrovni irelevantní, jsou vybrány zásady se zjevně potenciálně pozitivním nebo zjevně potenciálně negativním vlivem. Tyto zásady jsou komentovány nebo doplněny. B.3.1.1.

ROZVOJOVÉ OBLASTI A OSY, SPECIFICKÉ OBLASTI

ROZVOJOVÉ OBLASTI ROB1 – rozvojová oblast Liberec Upřesňování koridorů dopravní a technické vybavenosti vždy řešit při respektování evropsky významných lokalit a ptačích oblastí a v souladu s principy zabezpečení dostatečné prostupnosti krajiny a nenarušení územního systému ekologické stability a krajinných horizontů. Lze souhlasit. Regulačními nástroji územního plánování zajistit koncepční a koordinovaný rozvoj obcí v sídelní struktuře. Upřednostňovat intenzifikaci využití zastavěných území před zástavbou volných ploch a tak minimalizovat nároky na rozsah nových zastavitelných ploch na úroveň nezbytných potřeb. Nepřipouštět spontánní přístupy k urbanizaci území, regulovat umístění a koncentraci obslužných a zábavních zařízení podél komunikační sítě. Chránit přírodní vodní plochy a přirozené průběhy vodních toků a údolních niv před nevratnými urbanizačními zásahy. Tento úkol působí preventivně proti potenciálním rozporům s EVL a PO. Doplnit tento úkol o ochranu toků, niv a mokřadů před umísťováním staveb (zejména obytné zástavby a výrobních zón apod.).Lze souhlasit. Cílevědomým rozvojem sportovně rekreační vybavenosti posilovat význam nástupních center cestovního ruchu a řešit předmětné vazby středisek cestovního ruchu a jejich propojení (úkoly pro územní plánování - bod h). Rozvoj sportovně rekreační vybavenosti v řadě případů přímo zasahuje EVL a PO (např. Krkonoše). Konkrétní střety ochrany EVL a PO jsou známy na úrovni územních plánů obcí i konkrétních projektů. (V řadě případů byl konstatován významně negativní vliv a následně bylo nutné návrhy ÚP upravovat). Upozorňujeme, že je limitem rozvoje sportovně rekreační vybavenosti je zachování příznivého stavu z hlediska ochrany EVL a PO. Tuto skutečnost zřejmě není nutné doplňovat, protože vyplývá přímo ze zákona o ochraně přírody a krajiny. Připravovat územní podmínky pro realizaci efektivní protipovodňové ochrany, podporovat rozliv a zadržování vody ve volné krajině a zabraňovat zvyšování povrchového odtoku. Přistupovat citlivě k regulaci na Lužické Nise a jejích přítocích návrhem k přírodě šetrných forem protipovodňové ochrany zejména na území CHKO Jizerské hory a s ohledem na předměty ochrany vymezených EVL. Lze souhlasit.

202



ROB2 – rozvojová oblast Česká Lípa Navrhované úkoly pro územní plánování vhodným způsobem zajišťují vyvážený rozvoj oblasti. Bez připomínek s ohledem na ovlivnění EVL a PO. ROB3 – rozvojová oblast Turnov - e) Regulačními nástroji územního plánování zajistit koncepční a koordinovaný rozvoj obcí v sídelní struktuře. Upřednostňovat intenzifikaci využití zastavěných území před zástavbou volných ploch a tak minimalizovat nároky na rozsah nových zastavitelných ploch na úroveň nezbytných potřeb. Nepřipouštět spontánní přístupy k urbanizaci území, regulovat umístění a koncentraci obslužných a zábavních zařízení podél komunikační sítě. Chránit přírodní vodní plochy a přirozené průběhy vodních toků, údolních niv před nevratnými urbanizačními zásahy. Lze souhlasit, opatření snižuje riziko střetu s EVL a PO. ROB4 – rozvojová oblast Semily – Železný Brod - g) Připravovat územní podmínky pro realizaci efektivní protipovodňové ochrany, podporovat rozliv a zadržování vody ve volné krajině a zabraňovat zvyšování povrchového odtoku. Přistupovat citlivě k regulaci na Jizeře a jejích přítocích návrhem k přírodě šetrných forem protipovodňové ochrany s ohledem na předměty ochrany vymezených EVL. Lze souhlasit, opatření snižuje riziko střetu s EVL a PO. ROB5 – rozvojová oblast Jilemnice - f) Připravovat územní podmínky pro realizaci efektivní protipovodňové ochrany, podporovat rozliv a zadržování vody ve volné krajině a zabraňovat zvyšování povrchového odtoku. Přistupovat citlivě k regulaci na Jizeře a jejích přítocích návrhem k přírodě šetrných forem protipovodňové ochrany zejména na území KRNAP a jeho ochranného pásma a s ohledem na předměty ochrany vymezených EVL. Lze souhlasit, opatření snižuje riziko střetu s EVL a PO. ROZVOJOVÉ OSY Většinou bez konkrétních připomínek. Obecné zásady a cíle mají územní průměty navržením konkrétních koridorů, které jsou podrobně posuzovány v kapitole 3.2. Rozvoj infrastruktury, navazující na hlavní dopravní koridory, musí respektovat územní ochranu EVL a PO. ROS8 – Liberec – Frýdlant – Černousy – hranice ČR - f) Připravovat územní podmínky pro realizaci efektivní protipovodňové ochrany, podporovat rozliv a zadržování vody ve volné krajině a zabraňovat zvyšování povrchového odtoku. Přistupovat citlivě k regulaci na Smědé a jejích přítocích návrhem k přírodě šetrných forem protipovodňové ochrany s ohledem na předměty ochrany vymezených EVL. Lze souhlasit, opatření snižuje riziko střetu s EVL a PO. ROS12 Jablonec n.N. – Železný Brod – Semily – Lomnice n.P / Jičín a Jilemnice / Horka u Staré Paky a Jilemnice / Vrchlabí - d) Připravovat územní podmínky pro realizaci efektivní protipovodňové ochrany, podporovat rozliv a zadržování vody ve volné krajině a zabraňovat zvyšování povrchového odtoku. Přistupovat citlivě k regulaci na Jizeře a jejích přítocích návrhem k přírodě šetrných forem protipovodňové ochrany s ohledem na předměty ochrany vymezených EVL. Lze souhlasit, opatření snižuje riziko střetu s EVL a PO.

203



SPECIFICKÉ OBLASTI Většinou bez konkrétních připomínek. Obecné zásady a cíle mají územní průměty navržením konkrétních koridorů, které jsou podrobně posuzovány v kapitole 3.2. Rozvoj specifických oblastí musí respektovat územní ochranu EVL a PO. SOB1 Specifická oblast Jihozápadní Českolipsko - g) Zajistit ochranu zdrojů podzemní vody. Připravovat územní podmínky pro realizaci efektivní protipovodňové ochrany, podporovat zadržování vody ve volné krajině a zabraňovat zvyšování povrchového odtoku. Přistupovat citlivě k regulaci zejména na Ploučnici návrhem k přírodě šetrných forem protipovodňové ochrany s ohledem na předměty ochrany vymezené EVL. Lze souhlasit, opatření snižuje riziko střetu s EVL a PO. SOB2 Specifická oblast Lužické hory - e) Připravovat územní podmínky pro realizaci efektivní protipovodňové ochrany, podporovat zadržování vody ve volné krajině a zabraňovat zvyšování povrchového odtoku. Přistupovat citlivě k regulaci na Svitavce a v povodí Panenského potoka návrhem k přírodě šetrných forem protipovodňové ochrany zejména na území CHKO Lužické hory a s ohledem na předměty ochrany vymezených EVL. SOB3 Specifická oblast Mimoňsko V části oblasti je vymezena plošně rozsáhlá PO Čekolipsko-Dokeské pískovce a mokřady a EVL Jestřebsko-Dokesko, oblastí prochází liniová EVL Horní Ploučnice. Územní rozvoj zaměřit na rozvoj příležitostí, které poskytuje cestovní ruch s upřednostněním forem šetrných k životnímu prostředí (udržitelný cestovní ruch), obnovit rekreační funkce původních letovisek Stráž pod Ralskem – Hamr na Jezeře (úkoly pro územní plánování – bod g). Zásada, která může pozitivně působit na snižování rekreační zátěže Dokeska. Nutno respektovat ochranu EVL Horní Ploučnice na Panenském potoce a Ploučnici (biotop vydry říční a klínatky rohaté, lososa atlantského), viz konkrétní VPO dále v textu. - i) Připravovat územní podmínky pro realizaci efektivní protipovodňové ochrany, podporovat rozliv a zadržování vody ve volné krajině a zabraňovat zvyšování povrchového odtoku. Přistupovat citlivě k regulaci zejména Ploučnice a Panenského potoka návrhem k přírodě šetrných forem protipovodňové ochrany s ohledem na předměty ochrany vymezených EVL. SOB4 Specifická oblast Frýdlantsko - g)

Připravovat územní podmínky pro realizaci efektivní protipovodňové ochrany, podporovat zadržování vody ve volné krajině a zabraňovat zvyšování povrchového odtoku. Přistupovat citlivě k regulaci na Smědé a jejích přítocích návrhem k přírodě šetrných forem protipovodňové ochrany zejména na území CHKO Jizerské hory a s ohledem na předměty ochrany vymezených EVL.

Lze souhlasit, opatření snižuje riziko střetu s EVL a PO. SOB5 Specifická oblast Jizerské hory Ve specifické oblasti Jizerské hory je několik větších EVL (Jizerskohorské bučiny, Rašeliniště Jizerky, Rašeliniště Jizery, Bukovec, Querré) a ptačí oblast Jizerské hory. Doporučujeme zabývat se limity návštěvnosti ve vztahu k výskytu tetřívka obecného v PO, popř. i s ohledem na vybraná stanoviště v přítomných EVL. ZÚR doporučuje řešit ochranu přírodních a krajinných hodnot samostatnou územní studií viz Zásada Z72 US1.

204



SOB6 Specifická oblast Západní Krkonoše Na většině území specifické oblasti je vymezena velkoplošná EVL Krkonoše a PO Krkonoše. Návrh ZÚR vhodným způsobem zohledňuje požadavek na respektování potřeb předmětů ochrany EVL a PO. Je zmíněna potřeba sledování a vyhodnocování limitů únosnosti území ve vztahu k návštěvnosti, včetně zhodnocení konkrétních záměrů. SOB7 Specifická oblast Český ráj jih Úkoly pro územní plánování: Vytvářet územní podmínky pro regulovaný rozvoj ekonomických aktivit, zejména cestovního ruchu, v souladu s podmínkami CHKO Český ráj. S ohledem na udržitelný rozvoj zde vyloučit umisťování aktivit s negativním vlivem na životní prostředí a na hodnoty území. Zajistit ochranu hodnot území jejich optimálním využíváním. Regulačními nástroji územního plánování zajistit koncepční a koordinovaný rozvoj obcí v sídelní struktuře. Upřednostňovat intenzifikaci využití zastavěných území před zástavbou volných ploch a tak minimalizovat nároky na rozsah nových zastavitelných ploch na úroveň nezbytných potřeb. Nepřipouštět spontánní přístupy k urbanizaci území, chránit přírodní a kulturní hodnoty území před nevratnými urbanizačními zásahy. Zamezit expanzi nevhodných forem cestovního ruchu, upřednostňovat rozvoj forem cestovního ruchu šetrných k životnímu prostředí. Chránit přírodní vodní plochy a přirozené průběhy vodních toků, údolních niv a mokřadů před nevratnými urbanizačními zásahy. Koordinovat ochranu a rozvoj území specifické oblasti s kontaktními aktivitami v ROB3 Turnov a v ROS2, zejména s upřesněním vymezení koridorů pro rychlostní komunikaci R35 v úseku Turnov – hranice kraje a železniční trati Turnov – Jičín – Hradec Králové. Věnovat zvláštní péči dochovaným souborům lidové architektury. Koordinovat plánovací a rozvojové aktivity se sousedními kraji Středočeským a Královéhradeckým krajem mezi úřady ORP Turnov, ORP Mladá Boleslav a ORP Jičín. Navržené zásady zdůrazňují ochranu přírodního prostředí, tím se snižuje riziko střetu s ochranou EVL a PO Při péči o lidovou architekturu je vhodné upozornit zejména na ochranu EVL Podhájí-chalupa. Není třeba podmínku doplňovat, protože vyplývá přímo ze zákona. SOB8 Specifická oblast Český ráj sever Úkoly pro územní plánování: Vytvářet územní podmínky pro regulovaný, úměrný, rovnoměrný udržitelný rozvoj území v souladu s podmínkami CHKO Český ráj, vyloučit umisťování aktivit s negativním vlivem na životní prostředí a na hodnoty území Zajistit ochranu hodnot území jejich optimálním využíváním. Regulačními nástroji územního plánování zajistit koncepční a koordinovaný rozvoj obcí v sídelní struktuře. Upřednostňovat intenzifikaci využití zastavěných území před zástavbou volných ploch a tak minimalizovat nároky na rozsah nových zastavitelných ploch na úroveň nezbytných potřeb. Nepřipouštět spontánní přístupy k urbanizaci území, chránit přírodní a kulturní hodnoty území před nevratnými urbanizačními zásahy. Zamezit expanzi nevhodných forem cestovního ruchu, upřednostňovat rozvoj forem cestovního ruchu šetrných k životnímu prostředí. Chránit přírodní vodní plochy a přirozené průběhy vodních toků, údolních niv a mokřadů před nevratnými urbanizačními zásahy. Koordinovat ochranu a rozvoj území specifické oblasti s kontaktními aktivitami v ROB1 Liberec, ROB3 Turnov, ROB4 Semily – Železný Brod a přímou vazbou na rozvojové osy ROS1, ROS2 a ROS6 zejména s upřesněním vymezení koridorů pro rychlostní komunikaci R35 v úseku Turnov – hranice kraje a železniční trati Turnov – Semily – Hradec Králové. Připravovat územní podmínky pro realizaci efektivní protipovodňové ochrany, podporovat zadržování vody ve volné krajině a zabraňovat zvyšování povrchového odtoku. Přistupovat citlivě k regulaci na Jizeře a jejích přítocích návrhem k přírodě šetrných forem protipovodňové ochrany zejména na území CHKO Český ráj, přírodního parku Maloskalsko a s ohledem na předměty ochrany vymezené EVL.

205


Hodnocení dopadů na EVL a PO -

Koordinovat plánovací a rozvojové aktivity sousedních ORP Turnov, ORP Železný Brod, ORP Semily, ORP Jablonec n.N. a ORP Liberec.

Navržené zásady zdůrazňují ochranu přírodního prostředí, tím se snižuje riziko střetu s ochranou EVL a PO. Není třeba podmínku doplňovat, protože vyplývá přímo ze zákona. B.3.1.2. VYMEZENÍ A ZPŘESNĚNÍ PLOCH A KORIDORŮ VYMEZENÝCH V POLITICE ÚZEMNÍHO ROZVOJE A VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, OVLIVŇUJÍCÍCH ÚZEMÍ VÍCE OBCÍ, VČETNĚ PLOCH A KORIDORŮ VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY, ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY A ÚZEMNÍCH REZERV (ČÁST D TEXTOVÉ ČÁSTI ZÚR LK) Zásady koncepce rozvoje dopravní infrastruktury (část D.1 textové části ZÚR LK) Výstupem zásad koncepce rozvoje dopravní infrastruktury jsou konkrétní koridory, které jsou podrobně posouzeny z hlediska možného vlivu v kapitole 3.2. Zásady koncepce rozvoje technické infrastruktury (část D.2 textové části ZÚR LK) Výstupem zásad koncepce technické infrastruktury jsou konkrétní koridory (např. VPS a územní rezervy), které hodnoceny v kapitole 3.2. Čištění odpadních vod Pro zajištění lepší jakosti povrchových a podzemních vod řešit v ÚPD v souladu s PRVK LK vyhovující systém odkanalizování a čištění komunálních a průmyslových odpadních vod ve všech návaznostech, a to zejména v rozvojových oblastech Libereckého kraje (úkoly pro územní plánování – bod a). Zásada s pozitivním vlivem na EVL i PO. Vytvářet územní podmínky pro zvýšení kapacity stávajících čistíren odpadních vod a pro výstavbu lokálních malých čistíren (úkoly pro územní plánování – bod b). Zásada s pozitivním vlivem na EVL i PO (při vhodné lokalizaci). Vhodným návrhem hospodaření v krajině a v urbanizovaných plochách snížit odtok dešťových vod z území a následně vnos nežádoucích látek do povrchových vod (úkoly pro územní plánování – bod d). Velmi významná zásada pro obrácení nepříznivého trendů s pozitivním vlivem na EVL i PO (při vhodné lokalizaci). Protipovodňová opatření Výstupem návrhu protipovodňových opatření jsou veřejně prospěšné stavby a opatření (VPS a VPO), která jsou hodnocena v kapitole 3.2. Dále jsou navrženy tyto zásady pro územní plánovaní s možným vlivem na EVL nebo PO: Zabránit další urbanizaci inundačních území a maximálně tyto prostory údolních niv uvolňovat a ve zdůvodněných případech posoudit ekonomické a sociální dopady redislokace riskantně umístěných objektů, přehodnotit urbanistické záměry v těchto územích Vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích a umisťovat do nich veřejnou infrastrukturu jen ve zcela výjimečných a zvlášť odůvodněných případech. Vymezovat a chránit zastavitelné plochy pro přemístění zástavby z území s vysokou mírou rizika vzniku povodňových škod. (úkoly pro územní plánování – bod a). Velmi potřebné opatření s pozitivním vlivem na životní prostředí a v blízkosti „vodních“ EVL i pozitivním vlivem na EVL (předmět ochrany je vodní živočich). Vytvářet územní podmínky pro navyšování retenční schopnosti krajiny a to především formou revitalizací toků a mokřadních biotopů v nivách a v pramenných oblastech, návrhem vhodných krajinných a technických úprav území zabraňovat vzniku povrchového odtoku vod, erozních a transportních procesů z povodí. Podporovat revitalizaci nevhodně upravených toků jako součást protipovodňové ochrany. (úkoly pro územní plánování – bod b).

206



Velmi potřebné opatření s pozitivním vlivem na životní prostředí a v blízkosti „vodních“ EVL i pozitivním vlivem na EVL. Obce a významné provozy chránit adekvátní protipovodňovou ochranou. Protipovodňová opatření na tocích ve zvláště chráněných územích a územích EVL řešit přírodě blízkými způsoby, vyloučit zásahy měnící charakter úseků s dochovaným přírodním korytem. (úkoly pro územní plánování – bod d). Preferovat vnější opatření (podélné valy, zídky) před zásahy do koryta toků. Prioritně řešit protipovodňovou ochranu zejména v nejkritičtějších částech inundací vodních toků: Ploučnice, Svitavky, Smědé, Lužické Nisy, Jizery (úkoly pro územní plánování-bod e). Respektovat požadavky předmětů ochrany příslušných EVL nebo prokázat významně převažující veřejný zájem a prokázat nemožnost jiných řešení, popř. navrhnout kompenzační opatření. Energetika, spoje a telekomunikace Výstupem zásad územního rozvoje v oblasti energetiky jsou VPS (E01 – E41), které hodnoceny v kapitole 3.2. Další zásady Vytvářet územní podmínky pro zvyšování podílu obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě energií a paliv (úkoly pro územní plánování – bod a). Pozitivní vliv zejména na EVL s ochranou lesních stanovišť (snižování imisní zátěže). Při využívání obnovitelných zdrojů (vodní energie) nutno respektovat EVL vymezené pro ochranu vodních živočichů (např. EVL Horní Ploučnice, Dolní Ploučnice, Svitavka, Jizera a Kamenice a řadu dalších). Nakládání s odpady Bez připomínek. Bezpečnost státu Bez připomínek. Zásady koncepce rozvoje územního systému ekologické stability (část D.3 textové části ZÚR LK). Zásady, které jednoznačně přispívají k vytváření příznivého životního prostředí a jsou základem pro fungující trvale udržitelné krajiny. Obecně lze hodnotit pozitivně i pro soustavu EVL a PO. Na projektové úrovni respektovat požadavky předmětů ochrany. Podrobně není hodnoceno.

B.3.1.3.

UPŘESNĚNÍ ÚZEMNÍCH PODMÍNEK KONCEPCE OCHRANY A ROZVOJE PŘÍRODNÍCH KULTURNÍCH A CIVILIZAČNÍCH HODNOT ÚZEMÍ KRAJE (ČÁST E TEXTOVÉ ČÁSTI ZÚR LK)

Z 42 -

Vytvářet územní podmínky pro zabezpečení ochrany a péče o přírodní hodnoty území upřednostňováním šetrných forem využívání území v souladu se zájmy ochrany přírody a krajiny. V souladu s principy udržitelného rozvoje, navrhovat obnovu a zvyšování zastoupení přírodních složek v narušených územních částech (úkoly pro územní plánování – bod a).

Obecně pozitivní úkol s kladnými dopady i na EVL a PO. Dbát na zachování přírodních a přírodě blízkých biotopů a respektovat lokality zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů v území (úkoly pro územní plánování – bod b). Evropsky významné druhy jsou zároveň druhy chráněné zákonem v kategorii silně ohrožených – jedná se o přímou ochranu některých EVL. Ochrana přírodních biotopů je dosud poměrně podceňována. Umísťování staveb v prostoru přírodních biotopů by mělo být pouze výjimečné (velkým problémem je zejména obytná zástavba).

207



Z 43 -

V rozvoji středisek a center cestovního ruchu upřednostňovat šetrné formy rekreace a sportovního vyžití ve smyslu ochrany přírodních hodnot území: Výstavbu areálů a zařízení pro cestovní ruch nadmístního významu umisťovat v souladu s územní studií US1 a se zájmy ochrany přírodních a krajinných hodnot. Omezovat další nežádoucí zátěže ve zvláště chráněných územích stanovením podmínek a limitů rekreačního využívání exponovaných území ve prospěch zvyšování kvality služeb s ohledem na zájmy ochrany přírody a krajiny (úkoly pro územní plánování – bod a).

Úkoly s pozitivním vlivem i na EVL a PO. Z 48 -

Navyšovat retenční schopnost krajiny návrhy vhodných terénních pokryvů (lesní plochy, převádění orné půdy na trvalé travní porosty v záplavových územích aj.) a lokalizací menších vodních nádrží v horních částech povodí při respektování ochrany přírodních hodnot území. Podporovat revitalizaci nevhodně upravených toků (úkoly pro územní plánování – bod b).

Zásada s pozitivním vlivem i na EVL a PO. -

Zajistit územní ochranu lokalit pro akumulaci povrchových vod za účelem výhledových vodohospodářských potřeb pro nádrž Vilémov (úkoly pro územní plánování – bod c).

Využití zátopy ve Vilémově pro akumulaci vod bude mít významný negativní vliv na EVL a PO, viz konkrétní návrh R LAPV2 – LAPV Vilémov, vodní tok: Jizera. Významný vliv na EVL a PO pro vodní nádrž Vilémov byl opakovaně prokázán i na dalších úrovních posuzování: Hodnocení dopadů na soustavu NATURA 2000 – ÚP VÚC Libereckého kraje (Bauer, 2005), Dokumentace SEA – ÚPO Paseky n.J. (Bauer, 2006), Dokumentace SEA – ÚPO Rokytnice n.J. (Bauer, 2006), Hodnocení dopadů na soustavu NATURA 2000 – ÚPO Harrachov (Bílek, Musiol, 2007). Statut územní rezervy zajišťuje území pro případné budoucí využití, ale neumožňuje bez změny ZÚR realizaci návrhu. V tomto smyslu nebude ovlivněna EVL ani PO Krkonoše. Nepřipouštět nevhodné využívání území v údolních nivách vodních toků, zajišťovat prostupnost podél vodních toků, nepovolovat nevhodné morfologické úpravy (úkoly pro územní plánování – bod d). Zásada s pozitivním vlivem i na EVL a PO. Z 60 Při vytváření územních podmínek pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu je třeba respektovat požadavky na ochranu EVL a PO v Jizerských horách, Krkonoších a Českém ráji.

208



B.3.2. HODNOCENÍ KONKRÉTNÍ NÁVRHŮ ZÚR S ÚZEMNÍM PRŮMĚTEM Hodnocení dopadů konkrétních koridorů je prováděno ve dvou stupních, následuje porovnání variant v případě, že jsou navrženy: Prvním krokem posouzení vlivu na EVL a PO je vytypování možných střetů EVL a PO konkrétních koridorů, popř. ploch (kapitola 3.3.1.). V této fázi je rozhodnuto, zda bude vliv na konkrétní EVL nebo PO podrobně posuzován nebo zda je možné vliv ZÚR LK vyloučit. Druhým krokem je vlastní hodnocení dopadů konkrétních koridor, popř. ploch včetně vyhodnocení velikosti vlivu (kapitola 3.3.2.). Porovnání variant ZÚR LK z hlediska vlivu na EVL a PO kapitola 3.3.3.). B.3.2.1.

VÝBĚR KONKRÉTNÍCH NÁVRHŮ S POTENCIÁLNÍM VLIVEM NA EVL A PO

V této fázi je rozhodnuto, zda konkrétní EVL nebo PO mohou být potenciálně ovlivněny aktivitami navrženými v ZÚR (konkrétními koridory, popř. plochami). Vliv byl vyloučen v případě, že se v dostatečné vzdálenosti od konkrétní lokality neplánují podle ZÚR žádné konkrétní aktivity, popř. bylo zřejmé, že s ohledem na požadavky ochrany EVL a PO a povahu posuzovaných aktivit není reálně možný. V tabulce 2 je uveden přehled EVL a PO v Libereckém kraji podle očíslované databáze dodané pořizovatelem ZÚR. Ke každé EVL nebo PO je přiřazen nejbližší rozvojový záměr a uvedena nejkratší vzdálenost. Je rozhodnuto identifikátorem (ano/ne), zda lze vliv vyloučit. Jestliže byl vliv vyloučen (ve sloupci „vliv“ je „ne“), je v poznámce uvedeno stručné zdůvodnění a lokalitou se dále podrobně nezabýváme. V případech, kdy jedna lokalita je potenciálně ovlivněna více záměry, je uveden výčet těchto záměrů. Podrobné vyhodnocení všech záměrů s potenciálním vlivem je provedeno v následující kapitole.

209



Tab.2:

Přehled evropsky významných lokalit a ptačích oblastí v LK a vytypování možných střetů s konkrétními návrhovými koridory, popř. plochami ZÚR LK.

Číslo lokality

Název lokality

EVL1

Bílá Desná – kanál protržené přehrady

EVL2

Vliv (ano/ne)

Číslo záměru

Název

Vzdálenost (km)

Poznámka

0

Přestože v dané podrobnosti zpracování ZUR koridor zasahuje do EVL, fakticky je v EVL chráněna podzemní štola, která za normálních okolností nemůže být turisty ovlivněna – štola je nepřístupná veřejnosti.

ne

D42

koridor – Nová Hřebenovka jižní a severní větev (multifunkční turistický)

ano

D42


x

ano

D41A

multifunkční turistický koridor – Jizera

x

vedení VVN 110 kV - Česká Lípa Sever – TR Nový Bor

x

protipovodňová opatření na toku – Šporka, nad obcí Horní Libchava

x

Bukovec

EVL3


ano

E7

EVL4


ano

P54

EVL5

Český Dub – ZUŠ

ne

E35A

vedení VVN 110 kV, úsek odbočení ze stav. Vedení – TR Český Dub

1,1

Dostatečná vzdálenost, vliv lze vyloučit.

EVL6

Doksy – zámek

ne

E5A

vedení VVN 110 kV, úsek TR Babylon – TR Doksy

0,2

Koridor pro vedení je ukončen cca 200 m od budovy zámku. Vliv lze vzhledem k povaze záměru a nárokům předmětu ochrany – netopýra velkého – vyloučit.

ano

D05B

silnice I/9, úsek Jestřebí – Zahrádky – Sosnová – Česká Lípa – MÚK Manušice (I/13)

0,2

ne

D19A

silnice II/262, úsek Žandov – Stružnice

0,1 – 0,5

Ano

D34

železniční koridor, úsek Česká Lípa – hranice LK, optimalizace, elektrizace

0

ano

D39

multifunkční turistický koridor – Ploučnice

x

ano

P16

protipovodňová opatření na toku – Ploučnice, Stružnice – D. Police

x

EVL7

Dolní Ploučnice

210

Dostatečná vzdálenost, vliv lze vyloučit. Na projektové úrovni zabránit možnosti kontaminace vod v EVL.


Hodnocení dopadů na EVL a PO Číslo lokality EVL8

EVL9

Název lokality Horní Kamenice

Horní Ploučnice

Vliv (ano/ne)

Číslo záměru

Vzdálenost (km)

Název

ne

D42


ano

D05B


x

ano

D22

silnice II/270, obchvat Jablonné v Podj.

x

ano

D33

železniční koridor, úsek Rynoltice – Česká Lípa, optimalizace, elektrizace

x

ano

D34


x

ano

D39


x

ne

D52C

silnice II/268,jihozápadní obchvat Mimoň

0,7

ano

D52D

silnice II/268, spojka Ralsko-Hradčany (propojení silnic II/268 a II/270)

0,3

ano

D55

územní rezerva – silnice II/270, severozápadní obchvat Mimoň

x

ne

P02

protipovodňová opatření na toku – Dubnický potok

0

Ano

P12

protipovodňová opatření na toku – Panenský potok, Jablonné v Podještědí

x

ano

P13

protipovodňová opatření na toku – Panenský potok, Brniště – Mimoň

x

ano

P14

protipovodňová opatření na toku – Ploučnice, Mimoň

x

ano

P15

protipovodňová opatření na toku – Ploučnice, Česká Lípa

x

ano

P30

protipovodňová opatření na toku – Ploučnice, Stráž pod Ralskem

x

211

0,2

Poznámka Koridor se přibližuje pouze okrajově k EVL, vzhledem k charakteru záměru lze vliv s velkou pravděpodobností vyloučit. Nutno prověřit případné konkrétní řešení.

Trasa končí cca 700 m od EVL Horní Ploučnice.

Úpravy jsou předpokládány na přítoku Ploučnice, což by nemělo tok Ploučnice jako biotop lososa ovlivnit.


Hodnocení dopadů na EVL a PO Číslo lokality

Název lokality

Vliv (ano/ne)

Číslo záměru

Vzdálenost (km)

Název

ano

P52

protipovodňová opatření na toku – Ještědský potok, Dubnice

0

ano

P55

protipovodňová opatření na toku – Ploučnice, nad sídlem Srní potok

0

Poznámka

EVL10

Janovické rybníky

ne

D33B

železniční spojení, úsek Bílý Kostel nad Nisou – Rynoltice, nový úsek – územní rezerva, elektrizace, variantní řešení

2,2

Vliv lze vzhledem ke vzdálenosti, povaze záměru a nárokům předmětů ochrany vyloučit.

EVL 11

Jeskyně sklepy pod Troskami

ne

D1B

rychlostní silnice R35, úsek Turnov – Rovensko pod Troskami – hranice LK

2,0


ano

D05B


0

ano

D39


0

ano

D50

silnice I/9 a I/38, MÚK Jestřebí

0

ne

D42


ano

D01C

varianta C (super sever) rychlostní silnice R35, úsek Rádelský Mlýn – Semily – hranice LK

0

ano

D31A

železniční koridor, úsek Turnov – Semily- Košťálov, optimalizace, elektrizace

x

ano

D41A


x

ano

P05

protipovodňová opatření na toku – Jizera

X

ano

D27

železniční koridor,úsek Liberec – Frýdlant - hraniční přechod PL, optimalizace, elektrizace

x

EVL12

EVL13

EVL14

EVL15


Jezevčí vrch



212

0,6

Přestože je koridor zřejmě nahrubo vymezen, je zřejmé, že konkrétní projektové řešení je možné navrhnout tak, aby byl vliv vyloučen.



EVL16

Název lokality

Vliv (ano/ne)

Číslo záměru

Vzdálenost (km)

Název

ano

D42


x

ano

V1

vodovodní přivaděč VD Josefův Důl – ÚV Bílý Potok, zásobování Frýdlantska

x

ano

D03

silnice I/13, úsek Svor – Nový Bor – Manušice – hranice LK

0

ano

E8B

územní rezerva – vedení VVN 110 kV, úsek TR Nový Bor – hranice LK

0

Klíč

Poznámka

EVL17

Kokořínsko

ne

D04

silnice I/9, obchvat Dubá

0,9

Vzhledem ke vzdálenosti a nárokům předmětů ochrany lze vliv vyloučit.

EVL18

Kozlov – Tábor

ne

D29A

úsek Turnov – Rovensko pod Troskami, modernizace, nové úseky, elektrizace

4,2

Vzhledem ke vzdálenosti lze vliv vyloučit.

ano

D35

úsek Harrachov – Rokytnice nad Jizerou, propojení dvou žel. tratí

x

ano

D41A


x

ano

D42


x

ano

D49

silnice I/10, úsek Kořenov – Harrachov

x

ano

P05


x

ano

V2A

vodovodní přivaděč Harrachov – Rokytnice nad Jizerou, zásobování Semilska

x

ano

R LAPV2

LAPV Vilémov, vodní tok: Jizera

x

ne

D33

železniční koridor, úsek Rynoltice – Česká Lípa, optimalizace, elektrizace

EVL19

EVL20

Krkonoše

Lemberk – zámek

213

0,3

Chráněno je stanoviště vrápence v zámku na druhé straně Panenského potoka, než je plánována optimalizace železnice. Vliv lze vyloučit.



Název lokality

Název

Vzdálenost (km)

EVL21

Luční potok

P51

protipovodňová opatření na toku – Luční potok, Liberec – Vesec

x

EVL22

Lužickohorské bučiny

ne

D42


0

EVL23


ano

D05B


0

EVL23


ano

P54

protipovodňová ochrana na toku

EVL24


ano

D14


EVL25

Pelíkovice

ne

E11A

vedení VVN 110 kV - TR Bezděčín – Šimonovice

1,8

Vzhledem ke vzdálenosti, povaze záměru a nárokům předmětu ochrany lze vliv vyloučit.

EVL26


ne

D01B

rychlostní silnice R35, úsek Turnov – Rovensko pod Troskami – hranice LK

2,0

Vzhledem ke vzdálenosti, povaze záměru a nárokům předmětu ochrany lze vliv vyloučit.

EVL27

Podtrosecká údolí

ne

D29A

železniční koridor,úsek Turnov – Rovensko pod Troskami, modernizace, nové úseky, elektrizace

0,5

Vzhledem k povaze záměru,vzdálenosti, nárokům předmětů ochrany a konfiguraci terénu (jedná se o opačnou stranu povodí Libuňky) lze vliv vyloučit.

EVL28

Prácheň – Zicht

ne

D03


2,5

Vzhledem ke vzdálenosti (2,5 km) lze vliv vyloučit.

ano

D31A

úsek Turnov – Semily - Košťálov, optimalizace, elektrizace

x

EVL29


ano

D41A


x

Vliv (ano/ne)

ano

Číslo záměru

214

Poznámka

V prostoru EVL může být využita stávající komunikace (široká cesta), s ohledem na nároky předmětů ochrany lze vliv vyloučit. EVL nutno respektovat pro umísťování navazujících aktivit.

0-0,2

0



Název lokality

Vliv (ano/ne)

Číslo záměru

Vzdálenost (km)

Název

ne

P05


x

Poznámka Přestože koridor je umístěn uprostřed EVL, s ohledem na povahu a nároky předmětů ochrany lze výskyt v toku Jizery a nejbližším okolí vyloučit, stejně jako možnost ovlivnění.

EVL30

Quarré

ne

D42


1,6

Vliv lze vzhledem ke vzdálenosti a nárokům předmětů ochrany vyloučit.

EVL31


ano

D42


x

EVL32

Rašeliniště Jizery

ne

D42


1,8

Vliv lze vzhledem ke vzdálenosti a nárokům předmětů ochrany vyloučit.

Rokytka

ne

P09

protipovodňová opatření na toku – Lužická Nisa, Jablonec n.N. – Hrádek n.N.

0

PPO jsou navržena na L.Nise pod EVL.Vliv lze vyloučit.Přesto je žádoucí,aby tok L.Nisy měl co nejvíce přírodě blízký charakter.

Ano

P42

protipovodňová opatření na toku – Údolský potok, Kryštofovo Údolí

x

EVL33

2,8


do 0,1

Přestože je EVL v bezprostřední blízkosti toku, lze vyloučit, že by mohlo dojít k ovlivnění, protože jsou chráněna terestrická stanoviště.

EVL34

Roverské skály

ne

D04


EVL35

Skalice u České Lípy

ne

P25

protipovodňová opatření na toku – Šporka, Polevsko

EVL36

Slatinné vrchy

ne

D14


1,8

Vliv lze vyloučit vzhledem ke vzdálenosti, uspořádání území (mezi EVL a přeložkou je zastavěné území) a nárokům předmětů ochrany.

ne

D24

silnice II/291, úsek Kunratice – Frýdlant

0,3

Vzhledem k povaze záměru a nárokům předmětů ochrany lze vliv vyloučit. Na projektové úrovni.je nutno věnovat pozornost znečištění vod.

ano

D27

železniční koridor, úsek Liberec – Frýdlant - hraniční přechod PL, optimalizace, elektrizace

EVL37

Smědá

215

x



Název lokality

Vliv (ano/ne)

Číslo záměru

Vzdálenost (km)

Název

ano

P19

protipovodňová opatření na toku – Smědá, Višňová

x

ano

P20

protipovodňová opatření na toku – Smědá, Černousy

x x

EVL38

Smědava

ano

D42


EVL39

Stružnické rybníky

ne

E7


0,4

EVL40

Ronov – Vlhošť

ano

D13,D47

silnice I/15, obchvat Kravaře a Stvolínky

0

EVL41

Suchý vrch – Naděje

ne

D42


0,3

ano

P21

protipovodňová opatření na toku – Svitavka, Mařeničky

x

ano

P22

protipovodňová opatření na toku – Svitavka, Kunratice u Cvikova – Svitava

x

EVL42

Svitavka

Poznámka


Přestože koridor vede v blízkosti EVL, je trasa v této části vymezena stávající komunikací, tudíž ovlivnění lze vyloučit.

EVL43

Vápenice – Basa

ne

D42


0,2

Přestože koridor vede v blízkosti EVL, je trasa v této části vymezena jako hřebenová, ovlivnění biotopu netopýrů v prudkém svahu pod hřebenem nelze očekávat.

EVL44

Velký a Malý Bezděz

ne

D14


2,4


EVL45

Zahrádky

ano

D12B


x

EVL46

Západní jeskyně

ano

D33B


?

EVL47

Zdislava – kostel

ne

D33B


2,8

Vliv lze vzhledem ke vzdálenosti, povaze záměru a nárokům předmětů ochrany vyloučit. Nelze předpokládat, že koridor bude procházet obcí a kostelem.

EVL48

Binov – Bobří soutěska

ne

E4

Vedení VVN 110 kV, úsek TR Babylon – hranice LK – (TR Děčín)

1,5


216



Název lokality

Vliv (ano/ne)

EVL49

Červený rybník

ano

D25

silnice II/268, úsek Sloup – Pihel

ano

D42


x

ano

V1


x

ne

D39


ano

D05B


0

ano

D12B


0

ano

D17A

silnice II/272, úsek Osečná – Ralsko (Kuřívody)

x

ano

D33

úsek Rynoltice – Česká Lípa, optimalizace jednokolejné trati, elektrizace

0

ano

D39


x

ano

D50


0

ano

D52D

silnice II/268, spojka Ralsko – Hradčany

0

ano

D27

železniční koridor, úsek Liberec – Frýdlant - hraniční přechod PL, optimalizace, elektrizace

x

EVL50

EVL51

PO1

PO2

Číslo záměru

Vzdálenost (km)

Název

Poznámka

0,3

Jizerské smrčiny

Ralsko

ČeskolipskoDokeské pískovce a mokřady

Jizerské hory

217

1,1




PO3

Název lokality

Krkonoše

Vliv (ano/ne)

Číslo záměru

Vzdálenost (km)

Název

ano

D42


x

ano

V1


x

ano

D35

úsek Harrachov – Rokytnice nad Jizerou, propojení dvou žel. tratí

x

ano

V2A


x

ano

D41A


x

ano

D42


x

ano

R LAPV2


x

Poznámka

Vysvětlivky: U střetů, kde je předpokládáno alespoň teoretické ovlivnění, není poznámka uvedena, protože vliv je posouzen podrobně v kapitole 3.2. V případě, že vliv nepředpokládáme, je uveden jeden nejbližší záměr. Ve sloupci vzdálenost „x“ znamená křížení lokality nebo umístění uvnitř lokality; „0“ znamená dotyk na hranici, vzdálenost se rozumí od osy koridoru

218



B.3.2.2.

PODROBNÉ HODNOCENÍ MÍRY VLIVU

POPIS METODIKY VYHODNOCENÍ MÍRY VLIVU ZÚR NA EVL A PO Podrobnost a přesnost vyhodnocení velikosti vlivu ZÚR odpovídá rozsahu řešeného území, podrobnosti zpracování a zobrazení ZÚR na výkresech v měřítku 1 : 100 000. Protože ZÚR řeší jednotlivé záměry na úrovni stanovení ploch pro dané použití, popř. vymezuje koridory pro vedení prvků infrastruktury a navrhuje jejich kapacitu, lze míru vlivu na této úrovni jen těžko přesně kvantifikovat. Byla zavedena 6 bodová stupnice, která převádí různou mírů vlivu záměru do číselné stupnice. Stupnice míry vlivu hodnotí záměry na základě potenciálního ovlivnění. Jedná se o zjednodušené hodnocení, které je doplněno podrobným rozborem problému v textové části a které je podmíněno a zpřesněno řadou dalších kroků (podmínky realizace, návrhy opatření, způsob dalšího posuzování apod.), které je potřeba na nižších úrovních ÚPD nebo na projektové úrovni zohlednit a realizovat. -1

Pozitivní vliv.

0

Vliv lze vyloučit, v dosahu vlivu není EVL nebo PO.

1

Vliv je při standardním (šetrném) řešení málo pravděpodobný až teoretický, přesto je potřeba posoudit nebo zvážit posouzení konkrétního řešení.

2

Vliv nelze vyloučit, očekává se mírný vliv, doporučujeme záměr dále sledovat.

3

Vliv nelze vyloučit, může být i významný. Je reálné hledat řešení s mírným vlivem, realizovat záměr v omezeném rozsahu nebo realizovat účinná opatření na minimalizaci vlivu. Realizovatelnost prvku ZÚR je nutné podmínit vyloučením významného vlivu na EVL nebo PO na další úrovni ÚPD nebo na úrovni projektu.

4

Vliv pravděpodobně silný; ani technické řešení významný vliv zřejmě nevyloučí.

N

Vliv nelze hodnotit, není známo řešení ani lokalizace prvku ZÚR.

ZS

Zohlednění stavu pokud bylo provedeno hodnocení podle zákona č. 100/2001 Sb. a vydáno kladné stanovisko.

U některých potenciálně dotčených lokalit je vyhodnocení vlivu na předměty ochrany provedeno zvlášť pro každý předmět ochrany a pro každý předmět ochrany je uveden odhad vlivu. Konečná velikost vlivu je ta nejvyšší zjištěná. Cílem tohoto hodnocení dopadů je zjištění, zda mají ZÚR LK významný vliv na EVL a PO nebo zda lze významný vliv vyloučit. Významný vliv přitom nastává v okamžiku, kdy alespoň jeden dílčí prvek ZÚR může mít významný vliv. Významný vliv nastává v okamžiku, kdy není zajištěn požadavek ochrany, tj. není zajištěn příznivý stav evropských stanovišť a evropsky významných druhů z hlediska ochrany. Postup hodnocení dopadů konkrétních koridorů a ploch V této kapitole jsou podrobně hodnoceny konkrétní koridory a plochy, u nichž nebylo možné v první fázi hodnocení dopadů (kapitola 3.2.3.) vyloučit potenciální vliv na EVL a PO. Podrobné hodnocení jednotlivých střetů je v dokumentu seřazeno podle EVL a PO. Nejprve je uvedena EVL nebo PO se stručným popisem, následuje výčet předmětů ochrany a přehled konkrétních koridorů a ploch s potenciálním vlivem (větším než 0) a vyhodnocení vlivu. U každého potenciálního vlivu záměru je uveden seznam potenciálně dotčených předmětů ochrany (podtržení v textu). Dále jsou uvedeny návrhy opatření, zásady (limity) pro realizaci. Kromě podrobného hodnocení v textu setříděného podle lokalit je tato fáze hodnocení zpracována do tabulky 4, kde hlavním třídícím kritériem je kód konkrétních návrhů koridorů a ploch. Ke každému koridoru, popř. ploše (včetně variant) je uveden seznam potenciálně ovlivněných EVL a PO. Vzniká tak matice ovlivněné naturové lokality a posuzovaných návrhových koridorů a staveb. V případě, že návrhové koridory a plochy nemají vliv na naturové lokality, je ve sloupci „název EVL nebo PO“ uveden text „bez vlivu“ a ve sloupci „číslo lokality“ je uvedeno „NT0“ Ve sloupci „popis vlivu“ je uvedeno stručné zdůvodnění. Některé návrhy jsou již řešeny na projektové úrovni, byly posouzeny podle zákona č. 100/2001 Sb. a je vydáno kladné stanovisko dotčeného orgánu státní správy. Pokud nebylo možné na úrovni posuzování ZUR vliv vyloučit, je v tabulce č. 4 uvedeno „ZS“ (zohlednění stavu).

219



EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITY – MOŽNOSTI OVLIVNĚNÍ KONKRÉTNÍCH KORIDORŮ A PLOCH EVL 1 – Bílá Desná – kanál protržené přehrady (CZ0513657) Stručná charakteristika Přepouštěcí kanál Protržené přehrady 3 km severně od obce Albrechtice v Jizerských horách, osady Mariánská Hora. Významné zimoviště netopýra velkého. V rámci širšího regionu (ten výrazně přesahuje hranice Libereckého kraje) jediné zimoviště, kde počet zimujících jedinců předmětného druhu je pravidelně vyšší než 100. Rozloha lokality je 0,08 ha. Předměty ochrany Evropsky významné druhy: 1324

Netopýr velký (Myotis myotis)

Nejvýznamnější potenciální vlivy Nebyly zjištěny žádné potenciální vlivy. EVL 2 – Bukovec (CZ0510405) Stručná charakteristika Jedná se o čedičový kužel Bukovce (1005 m), jádro stejnojmenného přírodního komplexu, který se tyčí nad jihovýchodním okrajem osady Jizerka. Do popisovaného území patří rovněž louky v jihovýchodní části osady a smrkové porosty na jihovýchodních svazích Bukovce. Rozloha lokality je 120,35 ha. Předměty ochrany Evropská stanoviště: 6430

Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně

7140

Přechodová rašeliniště a třasoviště

9130

Bučiny asociace Asperulo-Fagetum

6230*

9140

Středoevropské subalpínské bučiny (s javorem – Acer a šťovíkem horským – Rumex arifolius)

9180*

Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích

91D0

Rašelinný les

9410

Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea)

-

hvězdička označuje prioritní stanoviště

Nejvýznamnější potenciální vlivy D41A – multifunkční turistický koridor – Jizera x EVL2 – Bukovec S ohledem na šíři koridoru, jehož osa prochází po okraji EVL, nelze vliv uspokojivě hodnotit. Lze však předpokládat, že pokud bude využito stávajících cest a nebudou do prostoru umísťovány související aktivity (občerstvení, ubytování apod.), bude vliv na EVL malý. Osa koridoru je navržena tak, že vede po stávající široké cestě na jižním úpatí hory Bukovec do sedla pod Bukovcem, kde se napojuje na koridor D42. Vyhodnocení vlivu = N D42 – koridor – Nová Hřebenovka jižní a severní větev (multifunkční turistický) x EVL2 – Bukovec S ohledem na šíři koridoru, jehož osa prochází po okraji EVL, nelze vliv uspokojivě hodnotit. Lze však předpokládat, že pokud bude využito stávajících cest a nebudou do prostoru umísťovány související aktivity (občerstvení, ubytování apod.), bude vliv na EVL malý. Vyhodnocení vlivu = N 220



EVL 3 – Cihelenské rybníky (CZ0513238) Stručná charakteristika Soustava čtyř rybníků na Stružnickém potoce, asi 1 km severozápadně od Horní Libchavy u České Lípy. Mělké rybníky v bažinaté, vrbami porostlé nivě. Na hrázích solitéry břízy, bezu černého a olše lepkavé. Rybníky jsou obklopeny ze severní strany poli a ruderální vegetací. Přítomny jsou i rákosiny. Na lokalitě bylo zjištěno 25 druhů vážek, včetně vážky jasnoskvrnné (Leucorrhinia pectoralis) – druh z přílohy II směrnice o stanovištích. Jedna z mála lokalit kuňky ohnivé v Libereckém kraji. Rozloha lokalita je 9,05 ha. Předměty ochrany Evropsky významné druhy: 1188

Kuňka ohnivá (Bombina bombina)

Nejvýznamnější potenciální vlivy E7 – vedení VVN 110 kV - Česká Lípa Sever – TR Nový Bor x EVL3 – Cihelenské rybníky Koridor vedení protíná EVL pro ochranu kuňky ohnivé. S ohledem na povahu záměru a nároky kuňky je vliv málo pravděpodobný. Udržování bezlesí v okolí předmětných rybníků může mít pozitivní vliv na EVL, protože kuňky potřebují prosvětlené vodní plochy. Naopak navazující remízek slouží jako zimoviště, zde k ovlivnění může dojít. Občasné disturbance na loukách a cestách – rozježdění podmáčených ploch těžkou technikou a jejich následné zaplavení vodou, může mít z pohledu kuněk rovněž pozitivní vliv. Nutno posoudit na projektové úrovni. Vyhodnocení vlivu = 2 EVL 4 – Česká Lípa – mokřad v nivě Šporky (CZ0513237) Stručná charakteristika Mokřad s vodní plochou dvou rybníčků, prameniště, rákosiny a vlhké podmáčené louky, dále s rašelinnou olšinou o celkové rozloze cca 9 ha v nadmořské výšce 268-273 m n. m., se nachází při SZ okraji České Lípy. Jedna z mála lokalit kuňky ohnivé v Libereckém kraji. Rozloha lokality je 20,26 ha. Předměty ochrany Evropsky významné druhy: 1188


Nejvýznamnější potenciální vlivy P54 – protipovodňová opatření na toku - Šporka, nad obcí Horní Libchava x EVL 4 – Česká Lípa – mokřad v nivě Šporky Opatření je vymezeno na Šporce mezi Horní Libchavou a Častolovicemi. Opatření bylo podrobněji zpracováno na úrovni studie a oznámení záměru (Bauer, 2011), bylo posouzeno v procesu zjišťovacího řízení a posuzování bylo ukončeno se závěrem, že není třeba dále posuzovat. Jednalo se o suchý poldr s hrází v dolní části úseku. V prostoru EVL by byla pouze zátopa pro případ povodňových stavů, kde by se voda oproti přirozenému průtoku zdržena o několik jednotek hodin až dolních desítek hodin. Na úrovni ZUR není možné předjímat, jaké projektové řešení bude zvoleno. Rizikem je hlavně destrukce vlhkých luk v nivě Šporky a ovlivnění tak terestrického biotopu kuněk. ale i tůní a rybníku. Vliv lze předpokládat spíše mírný (v případě poldru s hrází na dolním okraji řešeného úseku až zanedbatelný). Na úrovni ZUR nelze vyloučit ani významný negativní vliv v případě rozsáhlých nevratných disturbancí, popř. v případě dramatického odvodnění prostoru EVL. Vyhodnocení vlivu = 3

221



EVL 5 – Český Dub – základní umělecká škola (CZ0513658) Stručná charakteristika Půda ZUŠ uprostřed obce Český Dub (0,05 ha). Jedna z pěti největších letních kolonií druhu Myotis myotis v ČR. Předměty ochrany Evropsky významné druhy: 1324


Nejvýznamnější potenciální vlivy Nebyly zjištěny žádné potenciální vlivy. EVL 6 – Doksy – zámek (CZ0513659) Stručná charakteristika Půda zámku uprostřed obce Doksy – letní kolonie netopýra velkého. Rozloha lokality je 0,57 ha. Předměty ochrany Evropsky významné druhy: 1324


Nejvýznamnější potenciální vlivy Nebyly zjištěny žádné potenciální vlivy. EVL 7 – Dolní Ploučnice (CZ0513505) Stručná charakteristika Lokalita sleduje tok od České Lípy po soutok s Labem v Děčíně. Rozloha EVL je 779,28 ha. Tok Ploučnice se nachází v hluboko zaříznutém údolí místy kaňonovitého charakteru. Ploučnice částečně protéká intravilány menších obcí, kde je tok regulován. Tok Ploučnice je lemován fragmenty lužních lesů, vlhkých podmáčených luk a bylinných břehových porostů. Regulační úpravy postihly přibližně 20-30 % délky území. Předměty ochrany Evropsky významné druhy: 1106

Losos atlantský (Salmo salar)

1188


1355

Vydra říční (Lutra lutra)

Nejvýznamnější potenciální vlivy D05B – silnice I/9, úsek Jestřebí – Zahrádky – Sosnová – Česká Lípa – MÚK Manušice (I/13) x EVL 7 Dolní Ploučnice Osa koridoru silnice prochází mimo EVL, cca 200 m od západního okraje. Mohou být potenciálně ovlivněny zejména kuňka ohnivá a vydra říční. Případný vliv by spočíval ve vytvoření migrační bariéry a usmrcování živočichů pod koly vozidel. S ohledem na morfologii terénu je pravděpodobné, že v předmětném území bude komunikace nad úrovní terénu a bude tedy technicky jednoduše řešitelné vybudování funkčních přechodů pro uvedené druhy. Vliv předpokládáme velmi mírný (1).

222



Na řešenou část přeložky silnice I/9 bylo vydáno v roce 2003 souhlasné stanovisko podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. (Vyhodnocení vlivu na soustavu NATURA 2000 nemohlo být provedeno, protože v té době nebyla soustava NATURA 2000 vymezena.) Je tedy možné, pokud to bude v souladu s výkladem dotčeného orgánu, považovat situaci za zohlednění stavu. Vyhodnocení vlivu = ZS D19A – silnice II/262, úsek Žandov – Stružnice x EVL 7 – Dolní Ploučnice Koridor prochází ve svahu nad údolím Ploučnice. Koridor oddaluje dopravu od toku, těleso silnice vede, oproti stávající silnici, mimo hranice EVL. K přímému ovlivnění záborem území EVL nedojde. Pro ochranu lososa a vydry je důležité zajistit dostatečnou kvalitu vody, což je dnes technicky řešitelné, jedná se o standard, které musí nové stavby splňovat. Rovněž nezbytné a řešitelné je zajištění průchodnosti území pro sledované druhy (kuňku ohnivou a vydru říční). Vyhodnocení vlivu = 0 D34 – železniční koridor, úsek Česká Lípa – hranice LK, optimalizace, elektrizace x EVL 7 – Dolní Ploučnice Trasa vede v souběhu (většinou tvoří severní hranici) s EVL Dolní Ploučnice, a to od České Lípy až na hranici kraje. EVL tvoří tok Ploučnice a místy části nivy. Bude záležet na konkrétním technickém řešení. Pro ochranu lososa existuje riziko zejména ve znečištění vody při výstavbě (míra vlivu 1). Pro kuňku ohnivou je negativní případný zábor vhodných biotopů, popř. znečištění těchto biotopů. Při orientačním průzkumu byl zjištěn pouze jeden vhodný biotop - rybník (i když s výhradami – rybník byl poměrně značně zarybněn) a přilehlá olšina u Stružnice. Vydra s největší pravděpodobností může migrovat podél celého toku. Negativní mohou být zásahy v nivě mimo železniční těleso, popř. znečištění toku. Vliv nelze na této úrovni vyloučit, doporučujeme záměr dále sledovat. Doporučujeme omezit až vyloučit zásahy mimo železniční těleso zejména na přivrácené straně k toku Ploučnice a změny v její nivě. Vyhodnocení vlivu = 2 D39 – multifunkční turistický koridor – Ploučnice x EVL 7 – Dolní Ploučnice Významným vlivem může být vyrušování vydry říční a dále realizace souvisejících a navazujících aktivit a staveb s možností dopadů na většinu předmětů ochrany. Záměr je široce vymezen, jeho vliv nelze na dané úrovni hodnotit. Významným vlivem může být vyrušování vydry říční a dále realizace souvisejících a navazujících aktivit a staveb s možností dopadů na většinu předmětů ochrany. V posledních letech dochází ke specifikaci využití koridoru, objevují se projekty výstavby cyklostezek podél toku Ploučnice. Realizace cyklostezek popř. jiných liniových staveb v nivě Ploučnice bude mít významný negativní vliv na biotop vydry říční. Rovněž masivní rozvoj vodní turistiky by zřejmě působil negativně na vydru říční. V případě zásahu do břehů, popř. koryta toku Ploučnice je pravděpodobné negativní ovlivnění biotopu lososa atlantského. Vyloučení vlivu je naopak pravděpodobné za předpokladu, že konkrétní stavby nebudou procházet bezprostředně podél EVL (příčné přechody po stávajících trasách budou zřejmě většinou akceptovatelné) a že nebude docházet k plošnému ovlivnění nivy v bezprostředním okolí toku. Vyhodnocení vlivu = 3

223



P16 – protipovodňová opatření na toku – Ploučnice, Stružnice – D. Police x EVL 7 – Dolní Ploučnice Protipovodňová opatření nejsou blíže specifikována. Míra vlivu na předměty ochrany se však odvíjí právě ze skutečnosti, jak budou protipovodňová opatření vypadat. Má–li být tok např. prohlouben a opevněn – bude vliv na předměty ochrany značný, má–li se jednat např. o suché poldry, ochranné zídky, může být vliv malý až zanedbatelný. Obecně platí, že je třeba zachovat diverzitu říčního koryta (hloubkovou členitost, členitost břehů a charakter dna), střídání rychle a pomalu proudících úseků, jeho migrační prostupnost apod. Co se týká bezprostředního okolí toku (ve vztahu k vydře) – platí v podstatě obdobné podmínky – míra vlivu bude malá při zachování přírodního a dostatečně rozmanitého charakteru příbřežních partií s dostatkem úkrytů a potravy. Změny v charakteru toku mohou ohrozit zejména lososa (vlastní změna charakteru koryta, změny v potravní nabídce v důsledku úbytku dalších vodních živočichů, zejména ryb apod.), popř. vydru (změna v potravní nabídce díky zničení koryta). Změny charakteru okolí toku se pak mohou dotknout zejména populace vydry říční (odstranění vegetačního krytu spojené se ztrátou úkrytů, rušení v průběhu stavby apod.). Vyhodnocení vlivu = 3 EVL 8 – Horní Kamenice (CZ0423507) Stručná charakteristika EVL je v úseku Kamenice od Srbské Kamenice po Hraniční rybník včetně vybraných drobných přítoků. Povodí horní Kamenice představuje komplex většinou malých vodních toků podhorského pásma s vhodnými trdlišti lososa atlantského (štěrkové plochy s prokysličenou vodou). Toky mají většinou přirozené koryto, zastoupení plochy v intravilánu obcí není převažující. Tok Kamenice se nachází převážně v lesích (smrčiny a olšiny). Pro lososa představuje povodí Kamenice (tok Kamenice od Srbské Kamenice po Hraniční rybník a dolní tok přítoků Bynoveckého potoka, Olešničky, Bílého potoka, Pryského potoka a Líseckého potoka) unikátní lokalitu v rámci ČR. Území je také kvalitní lokalitou vydry říční. Předměty ochrany Evropsky významné druhy: 1355


1106


Nejvýznamnější potenciální vlivy Nebyly zjištěny žádné potenciální vlivy. EVL 9 – Horní Ploučnice (CZ0513506) Stručná charakteristika EVL doprovází tok Ploučnice od České Lípy proti proudu k Mimoni, kde se dělí na 2 větve, jedna sleduje Panenský potok až do Jablonného v Podještědí, druhá je vymezena podél toku Ploučnice do Stráže pod Ralskem a podél Ještědského potoka ke Křížanům. V celé délce je chráněn tok jako stanoviště a migrační cesta lososa, v části do Mimoně je chráněn biotop vydry v omezeném rozsahu i klínatky rohaté. Výskyt dalších chráněných druhů je místní. Rozloha je 837,35 ha.

224



Předměty ochrany NV č. 371/2009 Sb. rozšiřuje seznam předmětů ochrany EVL Horní Ploučnice. Evropská stanoviště: 2330

Otevřené trávníky kontinentálních dun s paličkovcem (Corynephorus) a psinečkem (Agrostis)

3150

Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition

3260

Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion

6410

Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae)

6430

Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně

7140


91D0*

Rašelinný les

91F0

Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae)


Evropsky významné druhy: 1037

Klínatka rohatá (Ophiogomphus cecilia)

1106


1061

Modrásek bahenní (Maculinea nausithous)

1059

Modrásek očkovaný (Maculinea teleius)

1078*

Přástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria)*

1016

Vrkoč bažinný (Vertigo moulinsiana)

1355


hvězdička označuje prioritní druh

Nejvýznamnější potenciální vlivy D05B – silnice I/9, úsek Jestřebí – Zahrádky – Sosnová – Česká Lípa – MÚK Manušice (I/13) x EVL 9 – Horní Ploučnice Koridor trasy kříží EVL Horní Ploučnice na okraji České Lípy. V dotčeném úseku je vymezen biotop lososa atlantského a vydry říční. EVL v okolí průchodu koridoru je vymezena v úzkém pásu podél toku s nejbližšími břehovými porosty. Zásahy do toku by neměly být významné. Pro ochranu biotopu lososa je potřeba na projektové úrovni řešit odvedení srážkových vod z vozovky, minimalizovat úpravy koryta. Pro vydru říční jsou hlavními negativními faktory zábor břehových porostů, znečištění vody, vyrušování a migrační bariéra spojená s usmrcováním zvířat na silnici. Míra zásahu do břehových porostů bude závislá na technickém řešení. V místě přechodu osy koridoru silnice může být zasažen pobřežní remízek hustě zapojených vrbin. Vytvoření migrační bariéry a případné usmrcování zvířat na silnici je možné řešit dostatečně vysokým mostním objektem ve fázi projektové přípravy. S ohledem na vhodnost biotopu pro vydru říční se jedná o okraj regulovaného úseku, který prochází Českou Lípou. Rovněž se jedná o konec zastavěného území, kde nejsou pro vydru vhodné podmínky i kvůli nadměrnému vyrušování. Vliv je hodnocen opět jako mírný (2). Na řešenou část přeložky silnice I/9 bylo vydáno v roce 2003 souhlasné stanovisko podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. (Vyhodnocení vlivu na soustavu NATURA 2000 nemohlo být provedeno, protože v té době nebyla soustava NATURA 2000 vymezena.) Je tedy možné, pokud to bude v souladu s výkladem dotčeného orgánu, považovat situaci za zohlednění stavu. Vyhodnocení vlivu = ZS D22 – silnice II/270, obchvat Jablonného v Podj. X EVL 9 – Horní Ploučnice Koridor překonává EVL Horní Ploučnici na jižním okraji obce. EVL (tok Ploučnice) má v místě střetu polopřirozený charakter, v nivě jsou fragmenty olšin a vrbin, dno toku bude převážně bahnité. V této části je z vyhlášených předmětů ochrany chráněn biotop lososa, tedy pouze tok. Potenciálně vhodné podmínky jsou zde i pro vydru, která může podél toku migrovat.

225



Podél toku lze rovněž očekávat migraci vydry říční. Křížení komunikací bude znamenat snížení migrační propustnosti pro vydru a v okolí křížení zvýšené vyrušování. S ohledem na technické možnosti lze očekávat vliv maximálně mírný (2). Na řešený úsek bylo vydáno v roce 2003 souhlasné stanovisko podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. (Vyhodnocení vlivu na soustavu NATURA 2000 nemohlo být provedeno, protože v té době nebyla soustava NATURA 2000 vymezena.) Je tedy možné, pokud to bude v souladu s výkladem dotčeného orgánu, považovat situaci za zohlednění stavu. Vyhodnocení vlivu = ZS D33 – úsek Rynoltice – Česká Lípa, optimalizace jednokolejné trati, elektrizace x EVL 9 – Horní Ploučnice Koridor se na několika místech dostává do kontaktu s EVL: 1. U obce Dobranov u České Lípy přechází železnice EVL mostem. Železnice prochází přes širší nivu Ploučnice na náspu a mostem překonává řeku. Ve sledovaném úseku může být dotčen vhodný biotop s výskytem vydry, lososa, klínatky rohaté a stanoviště 2330 – otevřené trávníky kontinentálních dun s paličkovcem a psinečkem. Lze předpokládat, že úpravy budou v rámci stávající trasy, nedojde k velkým a novým zásahům do EVL. Zásah do toku a případné ovlivnění lososa lze prakticky vyloučit. Vzhledem k pravděpodobně malému ovlivnění toku lze předpokládat maximálně lokální, tj. velmi malý vliv na populaci klínatky rohaté. V případě kácení a záboru vrbin to znamená zásah do biotopu vydry. Je pravděpodobné, že rozsah kácení bude malý nebo žádný a podmínky pro vydru se nezmění. Dalším negativním vlivem může být vyrušování v době výstavby, minimalizace tohoto vlivu je organizačně řešitelná, jedná se časově omezený vliv. Stanoviště 2330 – otevřené trávníky kontinentálních dun s paličkovcem a psinečkem se vyskytuje v degradovaných typech na úpatí železničního náspu mostu přes Ploučnici. Minimalizaci vlivu je třeba řešit na projektové úrovni, vliv lze hodnotit v této fázi jako přibližně středně silný. Vyhodnocení vlivu = 2 2. u Mimoně prochází trať územím EVL v délce 1,3 km Na levém břehu Ploučnice je EVL rozšířena i mimo nivu řeky a zabírá mozaikovitou krajinu kulturních luk a lesních kulturních remízků. Tato část EVL je biotopem s hojným výskytem přástevníka kostivalového. Zásah bude omezen na stávající koridor. S ohledem na nízký stupeň ohrožení přástevníka kostivalového hodnotíme vliv spíše jako teoretický (1). Vyhodnocení vlivu = 1 3. za obcí Pertoltice přechází železnice EVL mostem Železnice překovává řeku a nivu Ploučnice na okraji obce Pertoltice p.R. poměrně dlouhým mostním objektem. V této části EVL je z vyhlášených předmětů ochrany chráněn biotop lososa, tedy pouze tok. Potenciálně vhodné podmínky jsou zde i pro vydru. Vyskytují se doprovodné břehové porosty vrbin a olše. Lze předpokládat, že úpravy nebudou znamenat velké zásahy do EVL. Zásah do toku a případné ovlivnění lososa lze prakticky vyloučit. Rizikem může být fáze výstavby spojená s kontaminací vody v případě havárie. Zásah do břehových porostů nebude zřejmě velký. Vyhodnocení vlivu = 1 4. u obce Brniště přechází železnice EVL mostem a dále vede v souběhu ve vzdálenosti 150 až 500 m Přechod Ploučnice je realizován v otevřené zemědělské krajině s ornou půdou, doprovodné porosty představuje úzký pruh topolů (Populus x canadensis). Vlastní tok má opravené napřímené koryto. V této části EVL je z vyhlášených předmětů ochrany chráněn biotop lososa, tedy pouze tok. Lze předpokládat, že úpravy nebudou znamenat velké zásahy do EVL. Zásah do toku a případné ovlivnění lososa lze prakticky vyloučit. Pro všechny dílčí střety s EVL je rizikem fáze výstavby spojená s kontaminací vody v případě havárie. Tento vliv je spíše teoretický při respektování platných předpisů. Vyhodnocení vlivu = 1 226



D34 – žel. koridor, úsek Česká Lípa – hranice LK, optimalizace, elektrizace x EVL 9 – H. Ploučnice Koridor kříží EVL uprostřed zastavěného území v České Lípě. V této části je EVL vymezena především pro ochranu lososa. S ohledem na stávající silně ovlivněnou část toku, nároky předmětu ochrany a povahu záměru (lze očekávat maximálně úpravu stávajícího mostu) může k ovlivnění dojít v důsledku znečištění vod. Tento vliv je při respektování platných předpisů spíše teoretický. Vyhodnocení vlivu = 1 D39 – multifunkční turistický koridor – Ploučnice x EVL 9 –Horní Ploučnice Významným vlivem může být vyrušování vydry říční a dále realizace souvisejících a navazujících aktivit a staveb s možností dopadů na většinu předmětů ochrany. V posledních letech dochází ke specifikaci využití koridoru, objevují se projekty výstavby cyklostezek podél toku Ploučnice. Realizace cyklostezek, popř. jiných liniových staveb v nivě Ploučnice bude mít významný negativní vliv na biotop vydry říční, Vliv na další předměty ochrany nelze s ohledem na jejich většinou nespojité rozšíření konkrétně kvantifikovat, ovšem je reálné rovněž ovlivnění stanoviště 6430 – vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva (biotop T1.6 - tužebníková lada). V případě zásahu do koryta toku Ploučnice je pravděpodobné negativní ovlivnění klínatky rohaté, popř. lososa atlantského. Vyloučení vlivu je naopak pravděpodobné za předpokladu, že konkrétní stavby nebudou procházet podélně EVL (příčné přechody po stávajících trasách budou zřejmě většinou akceptovatelné) a že nebude docházet k plošnému ovlivnění nivy v bezprostředním okolí toku. Vyhodnocení vlivu = 3 D52D – silnice II/268, spojka Ralsko – Hradčany x EVL 9 – Horní Ploučnice V řešeném úseku nebude EVL dotčena. Zvýší se provoz na silnici Doksy – Mimoň, která prochází při křížení Ploučnice přes EVL. Teoreticky lze uvažovat o zvýšení rizika kolizí vydry s dopravními prostředky. Stávající most přes Ploučnici je ovšem natolik vysoký, že toto riziko může být spíše teoretické.Vliv hodnotíme jako nulový. Vyhodnocení vlivu = 0 D55 - územní rezerva – silnice II/270, severozápadní obchvat Mimoň, x EVL 9 – Horní Ploučnice Obchvat zasahuje do EVL při překonávání nivy Panenského potoka. Na úrovni mapy 1:5000 je záměr řešen formou územní rezervy v ÚP Mimoně, která byla rovněž posouzena z hlediska vlivu na EVL a PO (Bauer, 2007). Modrásek bahenní a modrásek očkovaný

Trasa zasahuje do biotopu chráněných evropských druhů, a to modráska bahenního a modráska očkovaného. Míru vlivu je možné řešit podrobněji až na projektové úrovni a při zaměření v terénu. Malý posun trasy směrem na sever nebo jih může dotčenou plochu biotopu modrásků významně změnit. V nejpříznivějším případě lze očekávat disturbanci biotopu modrásků napříč nivou v délce 60-80 m. Jak široký pás podél komunikace bude narušen, bude závislé na technickém řešení (výšce a délce mostu) a technologii provedení. K dalším vlivům za provozu by docházet nemělo, je třeba vyřešit odvod dešťových vod. Realizace obchvatu rozdělí louky s modrásky. Bude přerušena největší souvislá plocha biotopu modrásků ve své jižní části. Fragmentaci biotopu ve smyslu vytvoření neprostupné migrační bariéry nepředpokládáme. Modrásek je motýl, pro kterého nebude problém silnici přeletět nebo podletět. Hrozí však určité riziko ruderalizace biotopu podél komunikace a odvodnění okolí (bude záviset na technickém řešení). Celková plocha biotopu modrásků mezi Mimoní a Pertolticemi v EVL Horní Ploučnice je cca 4,6 ha (k roku 2007). Další výskyty jsou prokázány z úseku EVL mezi Mimoní a Českou Lípou. Hranice významného vlivu se pohybuje v rozpětí 1-5% populace. Pro formát územní rezervy nemá smysl relativní zábor přesně specifikovat, protože se rozšíření modrásků v čase mění v závislosti zejména na hospodaření na loukách v nivě Ploučnice.

227



Nezanedbatelná je i celková znalost rozšíření modrásků. Je zřejmé, že vliv záměru může být za určitých podmínek významný negativní. Je třeba návrh vést v režimu podmínečně přípustném. Je třeba realizaci podmínit vyloučením vlivu v dalších fázích včetně projektové úrovně. Z dalších chráněných evropsky významných druhů koridor naruší severní migrační trasu vydry říční. Přímý vliv na jedince vydry bude malý, na projektové úrovni lze předpokládat dlouhý a vysoký mostní objekt přes Panenský potok. O migrační bariéru, která by působila úhyn vyder na vozovce, by se jednat nemělo. Zásah je bodový, prochází přibližně prostředkem úseku, kde se tok vzdaluje od zástavby, a tím prostor fragmentuje. Vliv považujeme za mírný. Okrajově trasa obchvatu zasahuje hranici EVL v části, kde je ochrana zaměřena na přástevníka kostivalového. Biotopem jsou louky v mozaice s remízky. Vliv bude maximálně mírný. Stavba protíná Panenský potok – biotop lososa, bude vybudován mostní objekt. Při respektování ochrany vod a zachování přirozeného stavu koryta lze vliv vyloučit. Vyhodnocení vlivu = 3 P12 – protipovodňová opatření na toku – Panenský potok, Jablonné v Podještědí x EVL 9 – Horní Ploučnice Protipovodňová opatření jsou navržena v rámci intravilánu Jablonného v Podještědí. Ve sledovaném úseku je vymezen biotop pouze pro lososa. Z tohoto důvodu je třeba zejména zachovat migrační prostupnost toku a nezasahovat do charakteru koryta. Protipovodňová opatření by se zde měla odehrávat spíše mimo vlastní koryto toku (protipovodňové hráze apod.). Na nižších úrovních je potřeba vyhodnotit význam této nejvýše položené části EVL pro populaci lososa, neboť je to klíčová informace pro zpřesňování míry ovlivnění. Vyhodnocení vlivu = 3 P13 – protipovodňová opatření na toku – Panenský potok, Brniště – Mimoň x EVL 9 – Horní Ploučnice Protipovodňová opatření jsou navržena od obce Brniště až do Mimoně. V celém sledovaném úseku je udáván biotop pouze lososa. Míra ovlivnění tohoto druhu je přímo závislá na použitých opatřeních (nejsou blíže specifikována). Negativně na biotop lososa budou působit zejména opatření, při kterých by došlo k zásahům do koryta toku (napřimování, bagrování dna a prohlubování toku apod.), naopak malý vliv by měla opatření podporující rozlivy do volné krajiny a zadržení vody v ní, např. formou suchých poldrů. Ve spodní části úseku u Mimoně se EVL rozšiřuje i na louky v nivě Ploučnice, které jsou biotopem modráska bahenního a m. očkovaného. K přímému ovlivnění záborem vhodného biotopu zřejmě nedojde. Riziko ovlivnění biotopu modrásků pod EVL spočívá zejména v narušení vodního režimu na předmětných loukách. Je potřeba zachovat stávající režim zaplavování luk a přirozený režim a úroveň podzemní vody. Vliv bude závislý na typu opatření, může být ale významný. Výběr akceptovatelných opatření nutno řešit na nižších stupních. Nevhodné zásahy do toku poškodí rovněž biotop vydry říční, které podél toku migruje. Vyhodnocení vlivu = 3 P14 – protipovodňová opatření na toku – Ploučnice, Mimoň x EVL 9 – Horní Ploučnice V celém úseku je udáván a chráněn biotop lososa. Míra ovlivnění tohoto druhu je přímo závislá na použitých opatřeních (nejsou blíže specifikována). Negativně na biotop lososa budou působit zejména opatření, při kterých by došlo k zásahům do koryta řeky (napřimování, bagrování dna a prohlubování toku apod.), naopak malý vliv by měla opatření podporující rozlivy do volné krajiny a zadržení vody v ní např. formou suchých poldrů. V části sledovaného úseku pod Mimoní je udáván biotop pro vydru. Vyskytují se zde doprovodné porosty vrbin a vysokostébelné bylinné vegetace (často značně ruderalizované). Silně negativní dopady na její populace by mělo zejména napřimování a prohlubování koryta a vytváření homogenního prostředí, což snižuje potravní nabídku ryb, možnosti úkrytů pro vydry apod. 228



Negativní je i přímá plošná disturbanci břehových porostů při provádění úprav. Aktuálně je úsek mezi Mimoní a ústím Ploužnického potoka regulován a je podstatně snížen biologický potenciál v tomto úseku. Vliv bude závislý na typu opatření, může být ale významný. Výběr akceptovatelných opatření nutno řešit na nižších stupních. Vyhodnocení vlivu = 3 P15 – protipovodňová opatření na toku – Ploučnice, Česká Lípa x EVL 9 – Horní Ploučnice V dotčeném úseku EVL je vymezeno stanoviště pro lososa, vydru (migrace) a v horní části nad Českou Lípou i klínatku rohatou. Negativní vliv by měly zejména změny v charakteru koryta (narušení jeho členitosti, odbagrování kamenů a štěrkových lavic apod.). Z evropských stanovišť se v horním úseku nad Českou Lípou vyskytuje stanoviště 6430 – vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva (biotop T1.6 - tužebníková lada) a stanoviště 91E0 – jasanovo-olšové lužní lesy (degradované typy), která mohou být negativně ovlivněna odvodněním v případě nevhodných úprav na toku Ploučnice. Úsek toku protékající Českou Lípou neposkytuje již v současnosti příliš vhodné podmínky jak z hlediska charakteru toku tak z důvodu neúměrného vyrušování (vydra). Naopak horní část je pro uvedené předměty ochrany funkční biotop. Vliv bude závislý na typu opatření, může být ale významný. Výběr akceptovatelných opatření nutno řešit na nižších stupních. Vyhodnocení vlivu = 3 P30 – protipovodňová opatření na toku – Ploučnice, Stráž pod Ralskem x EVL 9 – Horní Ploučnice Ve sledovaném úseku je vymezen biotop pouze pro lososa. Z tohoto důvodu je třeba zejména zachovat migrační prostupnost toku a přírodě blízký charakter koryta. Protipovodňová opatření by se zde měla odehrávat spíše mimo vlastní koryto toku (protipovodňové hráze apod.). Na nižších úrovních je potřeba vyhodnotit význam této nejvýše položené části EVL pro populaci lososa, neboť je to klíčová informace pro zpřesňování míry ovlivnění. Vyhodnocení vlivu = 3 P52 – protipovodňová opatření na toku – Ještědský potok, Dubnice x EVL 9 – Horní Ploučnice PPO je vymezeno na Ještědském potoce pod obcí Žibřice. Opatření bylo podrobněji zpracováno na úrovni studie a oznámení záměru (Bauer, 2011), bylo posouzeno v procesu zjišťovacího řízení a posuzování bylo ukončeno se závěrem, že není třeba dále posuzovat. Jedná se o suchý poldr s hrází v dolní části úseku. Opatření je navrženo na části Ještědského potoka, kde je vymezena EVL Horní Ploučnice. EVL je navržena v úzkém pásu vymezujícím stávající koryto Ještědského potoka. Z předmětů ochrany EVL lze potenciálně uvažovat o biotopu vydry říční, teoreticky i klínatky rohaté. O jádrové území s vysokou hustotou populace se nejedná. Hlavně se ovšem jedná o horní část biotopu lososa atlantského. Pro reintrodukci lososa probíhá v posledních letech záchranný program. Návrat ryb od moře se zatím v Ještědském potoce nepodařilo prokázat. Důvodem jsou zřejmě migrační překážky níže na toku. Současný stav toku odpovídá dobrému hydromorfologickému stavu. Na úrovni ZUR není možné předjímat, jaké projektové řešení bude zvoleno. Silně negativní dopady na populace uvedených předmětů ochrany má napřimování a prohlubování koryta a vytváření homogenního prostředí, což snižuje potravní nabídku ryb, možnosti úkrytů pro vydry apod. Negativní je i přímá plošná disturbance břehových porostů při provádění úprav. Naopak opatření s minimálním zásahem do toku, jako jsou suché poldry, biotop uvedených předmětů ochrany významně neovlivní, pokud bude zvoleno citlivé a přírodě blízké řešení. Hráz poldru poškodí biotop uvedených druhů v délce 30-50 m. Podmínkou je zajištění prostupnosti toku pro vodní organismy. Vyhodnocení vlivu = 3

229



P55 – protipovodňová opatření – Ploučnice, nad sídlem Srní potok x EVL 9 – Horní Ploučnice Opatření je vymezeno mezi Srním potokem a Novinami pod Ralskem na Ploučnici. Opatření bylo podrobněji zpracováno na úrovni studie a oznámení záměru (Bauer, 2011), bylo posouzeno v procesu zjišťovacího řízení a posuzování bylo ukončeno se závěrem, že není třeba dále posuzovat. Jednalo se o suchý poldr s hrází v dolní části úseku a o provedení revitalizace toku v nové stopě blížící se historické trase. Vhodně provedená revitalizace by měla mít pozitivní vliv na uvedené druhy. Lokální ovlivnění toku hrází suchého poldru významný negativní vliv mít nebude. Opatření zasahuje část EVL Horní Ploučnice. EVL je navržena v úzkém pásu vymezujícím stávající koryto Ploučnice. Z předmětů ochrany EVL lze potenciálně uvažovat o biotopu vydry říční, teoreticky i klínatky rohaté. Předmětný úsek Ploučnice je ale silně regulován a pro uvedené druhy není aktuálně příliš vhodný. Populace klínatky rohaté je v řešeném úseku minimální. Hlavně se ovšem jedná o biotop lososa atlantského (také v nevhodném stavu). Pro reintrodukci lososa probíhá v posledních letech záchranný program. Návrat ryb od moře se zatím v Ještědském potoce nepodařilo prokázat. Důvodem jsou zřejmě migrační překážky níže na toku. Na úrovni ZUR není možné předjímat, jaké projektové řešení bude zvoleno. Silně negativní dopady na populace uvedených předmětů ochrany má napřimování a prohlubování koryta a vytváření homogenního vodního prostředí, což snižuje potravní nabídku ryb, možnosti úkrytů pro vydry apod. (v daném úseku aktuálně provedeno). Negativní je i přímá plošná disturbance břehových porostů při provádění úprav. Naopak opatření s minimálním zásahem do toku, jako jsou suché poldry, biotop uvedených předmětů ochrany významně neovlivní, pokud bude zvoleno citlivé a přírodě blízké řešení. Hráz poldru poškodí biotop uvedených druhů v délce 30-50 m. Podmínkou je zajištění prostupnosti toku pro vodní organismy. Vyhodnocení vlivu = 3 EVL 10 – Janovické rybníky (CZ0513240) Stručná charakteristika Tři lesní rybníky (východně od obce Janovice v Podještědí) na lesnatém úbočí Ještědského hřbetu. Hráze jsou ze žulových kvádrů, zatím holé. První z rybníků nejblíže k obci má charakter zkonsolidovaného mokřadu, další dvě nádrže jsou mělkými rybníky. Rybníky nemají přítok. Jedná se o jednu z mála lokalit vážky jasnoskvrnné v Libereckém kraji. Rozloha lokality je 1,86 ha. Předměty ochrany Evropsky významné druhy: 1042

Vážka jasnoskvrnná (Leucorrhinia pectoralis)

Nejvýznamnější potenciální vlivy Nebyly zjištěny žádné potenciální vlivy. EVL 11 – Jeskyně Sklepy pod Troskami (CZ0513666) Stručná charakteristika Pseudokrasová jeskyně puklino-rozsedlinového charakteru cca 1 km JV od zříceniny hradu Trosky a cca 3 km JZ od Rovenska pod Troskami. Jeskyně představuje zimoviště netopýrů, sídlí zde však také letní kolonie vrápence malého. Rozloha lokality je 0,04 ha. Předměty ochrany Evropsky významné druhy: 1303

Vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros )

230



Nejvýznamnější potenciální vlivy D01B – rychlostní silnice R35, úsek Turnov – Rovensko pod Troskami – hranice LK x EVL 11 – Jeskyně Sklepy pod Troskami V oblasti Rovenska p.T. obchází tato varianta Rovensko východním obloukem. Vzdálenost silničního koridoru od biotopů vrápence malého je cca o 2 km. Atraktivní potravní biotop vrápence ovlivněn nebude. Vliv lze vyloučit. Vyhodnocení vlivu = 0 EVL 12 – Jestřebsko – Dokesko (CZ0514042) Stručná charakteristika Rozsáhlé území s dominantami Novozámeckého a Břehyňského rybníka, Máchova jezera a Hradčanských stěn. V jižní části je lokalita ohraničena (od západu na východ) obcemi Zahrádky, Jestřebí, Staré Splavy, Doksy a zasahuje nejdále na východ k vrcholu Velké Bukové (474 m). Severní hranice (směrem opačným) tvoří Hradčanské rybníky a niva Ploučnice až k Brenskému mlýnu a zahrnut je i Heřmanický rybník. Charakteristickými geomorfologickými prvky JestřebskoDokeska jsou ploché pánve s četnými rybníky a rašeliništi, kvádrové pískovce rozčleněné do bizarních skalních útvarů a kaňonovitých soutěsek a dále neovulkanické vrchy, které jsou výraznými krajinnými dominantami. Předměty ochrany NV č. 371/2009 Sb. rozšiřuje seznam předmětů ochrany EVL Jestřebsko-Dokesko. Evropská stanoviště: 2330

Otevřené trávníky kontinentálních dun s paličkovcem (Corynephorus) a psinečkem (Agrostis)

3150


3160

Přirozená dystrofní jezera a tůně

4030

Evropská suchá vřesoviště

6410


6430


6510

Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis)

7140


7150

Prolákliny na rašelinném podloží

7230

Zásaditá slatiniště

8310

Jeskyně přístupné veřejnosti

9110

Bučiny asociace Luzulo-Fagetum

91D0*

Rašelinný les

91T0

Středoevropské lišejníkové bory

9410 Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) hvězdička označuje prioritní stanoviště


Hlízovec Loeselův (Liparis loeselii)

1477

Koniklec otevřený (Pulsatilla patens)

1084*

Páchník hnědý (Osmoderma emerita)

1758

Popelivka sibiřská (Ligularia sibirica)

1393

Srpnatka fermežová (Drepanocladus vernicosus)

1087 *

Tesařík alpský (Rosalia alpina )

1042


1421

Vláskatec tajemný (Trichomanes speciosum)

1016



231



Nejvýznamnější potenciální vlivy D05B – silnice I/9, úsek Jestřebí – Zahrádky – Sosnová – Č. Lípa – MÚK Manušice (I/13) x EVL 12 – Jestřebsko-Dokesko Koridor přeložky je veden v trase stávající silnice, do kontaktu s hranicí EVL se dostává v lese před obcí Zahrádky v délce cca 0,7 km. Na kontaktu EVL a navrhované přeložky se vyskytuje jehličnatá monokultura. Podle podkladů AOPK ČR do prostoru přeložky zasahuje okraj plochy s výskytem hlízovce Loeselova, jedná se o širší vymezení, podle aktuálního průzkumu biotopy s potenciálním výskytem hlízovce dotčeny nebudou. Přes obec Zahrádky je koridor veden v trase stávající silnice, na hrázi Novozámeckého rybníka v obci Zahrádky se dostává do kontaktu s hranicí EVL. Ze stanovišť, která jsou předměty ochrany v EVL, se u hráze na hladině Novozámeckého rybníka vyskytuje stanoviště 3150 – přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition. Jedná se o porosty vodních makrofyt s dominantním stulíkem žlutým. Vliv je teoreticky možný při nestandardních stavech, nicméně lze očekávat, že na nové širší komunikaci bude riziko havárie nižší než ve stávající situaci. Celkově lze hodnotit jako vliv velmi mírný (1). Na řešenou část přeložky silnice I/9 bylo vydáno v roce 2003 souhlasné stanovisko podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. (Vyhodnocení vlivu na soustavu NATURA 2000 nemohlo být provedeno, protože v té době nebyla soustava NATURA 2000 vymezena.) Je tedy možné, pokud to bude v souladu s výkladem dotčeného orgánu, považovat situaci za zohlednění stavu. Vyhodnocení vlivu = ZS D39 – multifunkční turistický koridor – Ploučnice x EVL 12 – Jestřebsko-Dokesko Koridor vede po severním okraji EVL. S ohledem na obecné vymezení jak trasy tak aktivit nelze vliv hodnotit, nelze odhadnout, které předměty ochrany by mohly být dotčeny. Lze ale předpokládat, že při využití stávající komunikací apod., je reálné projektové řešení tak, aby bylo možné významný negativní vliv vyloučit. Vyhodnocení vlivu = N D50 – silnice I/9 a I/38, MÚK Jestřebí x EVL 12 – Jestřebsko-Dokesko Koridor přeložky se přibližuje k hranici EVL na východním konci úseku, kde bude navržena MÚK. V bezprostřední blízkosti se nevyskytují předměty ochrany EVL. Nelze hodnotit případné změny hydrologického režimu, na které je stanoviště Jestřebských slatin značně citlivé. Vliv lze předběžně hodnotit jako spíše teoretický, maximálně mírný. Vyhodnocení vlivu = 1 EVL 13 – Jezevčí vrch (CZ0510509) Stručná charakteristika Jedná se o význačnou znělcovou kupu severně silnice I/13 mezi městy Cvikov a Jablonné v Podještědí. Bučiny a suťové lesy ve vrcholové oblasti dosahují vysokého stupně přirozenosti. Rozloha lokality je 96,00 ha. Předměty ochrany Evropská stanoviště: 9130 9180* -

Bučiny asociace Asperulo-Fagetum Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích hvězdička označuje prioritní stanoviště

Nejvýznamnější potenciální vlivy Nebyly zjištěny žádné potenciální vlivy.

232



EVL 14 – Údolí Jizery a Kamenice (CZ0513822) Stručná charakteristika Původní EVL Jizera a Kamenice byla na základě NV č. 371/2009 Sb. rozšířena a přejmenována. Území pokrývá oblast podél řek Jizery (k soutoku s Jizerkou u Horní Sytové) a Kamenice (cca na úroveň obce Držkov). Jedná se o proudné toky se silným zastoupením kamenitého substrátu s poměrně zachovalým původním korytem. Jizera od soutoku s Kamenicí po soutok s Jizerkou a Kamenice od soutoku s Jizerou po Bohuňovsko představují velmi významné prostředí stabilní populace vranky obecné. EVL byla rozšířena o údolí Jizery pod Semily a údolí Kamenice v úseku mezi obcemi Držkov a Jesenný. Rozloha lokality je 400,55 ha. Předměty ochrany Evropská stanoviště: 3220

Alpínské řeky a bylinná vegetace podél jejich břehů

3260

Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion

4030


6430


8220

Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů

9110


9130


9180*


-



Vranka obecná (Cottus gobio)

Nejvýznamnější potenciální vlivy D01C – rychlostní silnice R35, úsek Rádelský Mlýn – Semily – hranice LK (Úlibice)- úz. rezerva x EVL 14 – Údolí Jizery a Kamenice Koridor komunikace okrajově zasahuje okraj EVL Údolí Jizery a Kamenice, a sice horní kraj údolí Jizery mezi Semily a soutokem s Kamenicí. Koridor vede v souběhu s místní komunikací Proseč – Semily, která představuje v části západní hranici EVL. V tomto úseku se poblíž dotčeného okraje EVL vyskytují stanoviště 4030 – evropská suchá vřesoviště, 8220 – chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů, 9110 – bučiny asociace Luzulo-Fagetum, 9130 - bučiny asociace Asperulo-Fagetum, stanoviště 9180 – suťové a roklinové lesy. Lze předpokládat, že konkrétní vedení trasy bude respektovat hranice EVL a nebude do EVL zasahovat. V takovém případě lze vliv předběžně odhadnout jako maximálně mírný. Nejistou na této úrovni je vliv na hydrologický režim svahu pod plánovanou komunikací. Vyhodnocení vlivu = 2 D31A – železniční koridor, úsek Turnov – Semily – Košťálov, optimalizace, elektrizace x EVL 14 – Údolí Jizery a Kamenice Koridor prochází EVL v useku pod Semily v délce cca 2,3 km, téměř až k soutoku s Kamenicí. Trasa koridoru je dána stávající tratí. V celém uvedeném úseku se podél trati vyskytují stanoviště, která mohou být negativně ovlivněna. Jedná se o 4030 – evropská suchá vřesoviště, 8220 – chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů, 9110 – bučiny asociace Luzulo-Fagetum, 9130 - bučiny asociace Asperulo-Fagetum, 9180 – suťové a roklinové lesy. Velikost vlivu bude závislá na míře úprav trasy a na rozsahu zásahu do uvedených stanovišť. Vliv může být až významný negativní. Vyhodnocení vlivu = 3

233



D41A – multifunkční turistický koridor – Jizera x EVL 14 – Údolí Jizery a Kamenice Koridor zasahuje přibližně údolí Jizery v rámci celého úseku, kde je vymezena EVL. Vlivem může být realizace souvisejících a navazujících aktivit a staveb s možností dopadů na většinu předmětů ochrany. V posledních letech dochází ke specifikaci využití území podél některých řek, objevují se projekty výstavby cyklostezek. Realizace cyklostezek popř. jiných liniových staveb v údolí může mít s velkou pravděpodobností významný negativní vliv na řadu stanovišť. Realizace nových tras v bezprostřední blízkosti podél Jizery může ovlivnit zejména stanoviště 3220 – alpínské řeky a bylinná vegetace podél jejich břehů, 3260 – nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion, stanoviště 6430 – vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva. Jedná se o maloplošně rozšířená stanoviště a je pravděpodobné, že i poměrně malý zásah může uvedená stanoviště významně ovlivnit. Rovněž důležité je nenarušovat koryto toku a neměnit přirozený hydrologické režim. Vyloučení vlivu je naopak reálné za předpokladu, že konkrétní stavby nebudou procházet v bezprostřední blízkosti toku Jizery, budou využívány stávající cesty apod. Ovlivnění vranky obecné je možné především při zásahu do toku v případě, že budou vytvářeny migrační překážky, budou prováděny zásahy do dna toku a do břehů nebo dojde ke znečištění vody. Vyrušování v tomto případě není velkým rizikem. Vyhodnocení vlivu = 3 P05 – protipovodňová opatření na toku – Jizera x EVL 14 – Údolí Jizery a Kamenice Opatření jsou plánována na úsecích Svijany – Rakousy, Železný Brod – Semily. PPO mají být v rámci EVL realizována od Semil u Hrabačova až k soutoku s Kamenicí nad Železným Brodem. Dotčeným předmětem ochrany může být vranka obecná a stanoviště 3220 – alpínské řeky a bylinná vegetace podél jejich břehů, 3260 – nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion. Výskyt vranky je v současné době doložen na Jizeře od Poniklé až po soutok s Kamenicí. Nevhodné úpravy toku jsou: napřimování, opevňování, prohlubování a vytváření migračních bariér. Je potřeba zachovat přirozený charakter koryta s různou hloubkou, kamenitým substrátem a členitými břehy. Doporučujeme realizovat protipovodňová opatření formou podpory rozlivu vody ve volné krajině a jejího zadržení, např. formou suchých poldrů (na vhodně vybraných místech). V případě, že to morfologické podmínky v území nedovolují, je třeba preferovat stavbu vnějších povodňových hrázek v dostatečné vzdálenosti od toku tak, aby nebyl narušen přirozený charakter toku a jeho hydrologický režim. Protože v praxi jsou navrhována i PPO, která mohou EVL významně ovlivnit, může být vliv až významný (3). Vyhodnocení vlivu = 3 D58 – silnice II/289, přeložka Semily x EVL 14 – Údolí Jizery a Kamenice Je navržen nový most přes Jizeru v Semilech. Z předmětů ochrany se může vyskytovat pouze vranka obecná, popř. se jedná o její biotop. Návrh může způsobit pouze lokální úpravy břehů, migrační propustnost toku se nezmění. Při výstavbě může docházet k lokálním zásahům a popř. ke znečištění nerozpustnými látkami vířených ze dna a břehů. Za provozu je třeba řešit odvod dešťových vod z komunikace a zajistit ochranu proti případnému znečištění. Vliv lze téměř vyloučit popř. může být maximálně mírný. Vyhodnocení vlivu = 0-1

234



EVL 15 – Jizerskohorské bučiny (CZ0510400) Stručná charakteristika Jizerskohorské bučiny se rozprostírají na severních svazích Jizerských hor nad, v nadmořské výšce přibližně 350 – 1013 m. Jedná se o největší komplex lesních porostů s převahou buku lesního v celém Českém masívu. Reliéf území je velmi členitý – příkré skalnaté svahy, hluboké rokle horských potoků s četnými vodopády, skaliska a skalní města, kamenná moře atd. Rozloha lokality je 3536,96 ha. Předměty ochrany Evropská stanoviště: 8220


9110


9130


9140

Středoevropské subalpínské bučiny (s javorem – Acer a šťovíkem horským – Rumex arifolius)

9180*


-


Nejvýznamnější potenciální vlivy D27 – železniční koridor, úsek Liberec – Frýdlant - hraniční přechod PL, optimalizace, elektrizace x EVL 15 – Jizerskohorské bučiny Železnice prochází EVL mezi Oldřichovem v Hájích a Raspenavou v délce cca 3 km. V okolí stávající trasy se vyskytují v podstatě v celé délce velmi pěkné bučiny – stanoviště 9110. Je třeba úpravy omezit na stávající koridor, minimalizovat (vyloučit) zábory lesa. S ohledem na velikost zásahu k celkové rozloze dotčených předmětů ochrany může být vliv maximálně mírný. Vyhodnocení vlivu = 2 D42 – koridor – Nová Hřebenovka jižní a severní větev (multifunkční turistický) x EVL 15 – Jizerskohorské bučiny Osa koridoru prochází centrální částí Jizerských hor, jižně podél EVL. S ohledem na šíři koridoru, jehož osa prochází po okraji EVL, nelze vliv uspokojivě hodnotit. Lze však předpokládat, že bude využito stávajících širokých a zpevněných cest. Pokud nebudou do EVL a jejího bezprostředního okolí v centrální části Jizerských hor umísťovány doprovodné aktivity (což je málo pravděpodobné s ohledem na území CHKO Jizerské hory), lze vliv téměř vyloučit. Vyhodnocení vlivu = N V1 - vodovodní přivaděč VD Josefův Důl – ÚV Bílý Potok, zásobování Frýdlantska x EVL 15 – Jizerskohorské bučiny Naznačený koridor prochází EVL od jihu na sever. Vliv záměru nelze hodnotit, protože trasu v mapě charakterizuje pouze schématicky zdroj vody (nádrž Josefův Důl) a cílové místo (Frýdlanstko). Existuje řada rozdílných technických řešení s odlišnými vlivy. Vliv nelze hodnotit. Vyhodnocení vlivu = N

EVL 16 – Klíč (CZ0510508) Stručná charakteristika Klíč u Nového Boru je tvořen fonolitem, jiné vrcholy různými typy trachytů. Maloplošně se vyskytují i živinami bohatší vulkanity. Pro oblast jsou typické kvartérní deluviální sedimenty, nejtypičtěji jsou vyvinuty jako kamenná moře a suti na Klíči. Rozloha lokality je 322,83 ha. Jedinečná jsou společenstva bezlesí typu časného postglaciálu. Nejrozšířenějším předmětem ochrany jsou acidofilní bučiny.

235



Předměty ochrany Evropská stanoviště: 4030


6510


8150

Středoevropské silikátové sutě

8220


9110


Nejvýznamnější potenciální vlivy D03 – silnice I/13, úsek Svor – Nový Bor – Manušice – hranice LK x EVL 16 – Klíč Na začátku úseku vede koridor silnice po hranici EVL v délce cca 300 m. Koridor je veden v trase stávající silnice I/9 na úpatí čedičového kužele „Borská skalka“. Kopec je zalesněn, na straně přivrácené k silnici jsou vyvinuty druhově chudé dubohabřiny na velmi prudkém svahu. V bezprostředním okolí stávající silnice jsou velmi silně degradované nekosené ovsíkové trávníky – stanoviště 6510 – ovsíkové louky, které mohou být stavbou zčásti zasaženy. V další části se hranice EVL odklání od osy koridoru silnice a vede v souběhu ve vzdálenosti cca 500 m. Na východním konci se EVL opět přibližuje na vzdálenost cca 100 m, kde se v přivrácené části EVL uplatňuje poměrně narušené stanoviště 6510 – ovsíkové louky a menší remízky dřevin s ruderalizovaným bylinným patrem (nejedná se o chráněné stanoviště). Vliv lze očekávat pouze v západní části, a to pravděpodobně zanedbatelný, spíše teoretický (1). Na řešenou část přeložky silnice I/13 bylo vydáno v roce 2003 souhlasné stanovisko podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. (Vyhodnocení vlivu na soustavu NATURA 2000 nemohlo být provedeno, protože v té době nebyla soustava NATURA 2000 vymezena.) Je tedy možné, pokud to bude v souladu s výkladem dotčeného orgánu, považovat situaci za zohlednění stavu. Vyhodnocení vlivu = ZS (zohlednění stavu) E8B – územní rezerva – vedení VVN 110 kV, úsek TR Nový Bor – hranice LK x EVL 16 – Klíč Koridor zasahuje jihozápadní výběžek EVL Klíč s čedičovým kuželem „Borská skalka“ (479 m n.m.) porostlým malým lesíkem. Jedná o malý segment stanoviště 9180 – lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích. Toto stanoviště není předmětem ochrany v EVL Klíč. K ovlivnění EVL tímto nedojde. Vyhodnocení vlivu = 0 EVL 17 Kokořínsko (CZ0214013) Stručná charakteristika Rozsáhlá oblast, která na území Libereckého kraje zasahuje pouze zčásti. Do území jsou zahrnuty především lesní komplexy v kaňonovitých údolích s výchozy pískovce s výskytem vláskatce tajemného (Trichomanes speciosum). Územím protékají dvě přirozeně meandrující říčky Liběchovka a Pšovka. Rozloha EVL je 9 679,78 ha.

236




Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) (* význačná naleziště vstavačovitých ) Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae)

6430


6510


7210*

Vápnitá slatiniště s mařicí pilovitou (Cladium mariscus) a druhy svazu Caricion davallianae

7230

Zásaditá slatiniště

8220


8230

Pionýrská vegetace silikátových skal (Sedo-Scleranthion, Sedo albi-Veronicion dillenii)

8310


9110

Bučiny asociace Luzulo-Fagetum Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae)

6210

91E0* -



Piskoř pruhovaný (Misgurnus fossilis)

1149

Sekavec písečný (Cobitis taenia)

1016


1014

Vrkoč útlý (Vertigo angustior)

1902

Střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus)

1421


Nejvýznamnější potenciální vlivy Nebyly zjištěny žádné potenciální vlivy. EVL 18 – Kozlov – Tábor (CZ0510164) Stručná charakteristika Jedná se o les mezi obcemi Pekloves a Košov. Jedna z posledních lokalit souvislejšího výskytu bučin v Podkrkonoší. Unikátnost podtrhuje i atraktivní reliéf průlomu Cidliny Kozákovským hřbetem. Rozloha lokality je 304,25 ha. Předměty ochrany Evropská stanoviště: 9130


9180*

Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae)

91E0 -


Nejvýznamnější potenciální vlivy Nebyly zjištěny žádné potenciální vlivy. EVL 19 – Krkonoše (CZ0524044) Stručná charakteristika Přírodní komplex Krkonoše představuje nejvyšší část středoevropských hercynských pohoří. Tvoří horský hraniční val mezi Českou a Polskou republikou, státní hranice probíhá v délce 40 km mezi sídelními útvary Harrachov na západním okraji a Žacléřem na východním okraji. Výškové rozpětí: 400 m – 1602 m n. m. Rozloha je 54 979,60 ha a zahrnuje i intravilány obcí.

237





4060

Alpínská a boreální vřesoviště

4070*

Křoviny s borovicí klečí a pěnišníkem Rhododendron hirsutum (Mugo-Rhododendretum hirsuti)

4080

Subarktické vrbové křoviny

6150

6430

Silikátové alpínské a boreální trávníky Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně

6510


6520

Horské sečené louky

7110*

Aktivní vrchoviště

7140


8110

Silikátové sutě horského až niválního stupně (Androsacetalia alpinae a Galeopsietalia ladani)

8220


8310


9110


9130


6230*

9140

Středoevropské subalpínské bučiny (s javorem a šťovíkem horským)

9180*


91D0*

Rašelinný les

910E* 9410 -

Smíšené jasan.-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) hvězdička označuje prioritní stanoviště


Netopýr pobřežní (Myotis dasycneme)

1163


4094*

Hořeček český (Gentianella bohemica)

4113*

Svízel sudetský (Galium sudeticum)

2217*

Všivec krkonošský pravý (Pedicularis sudetica subsp. Sudetica)

4069* -

Zvonek český (Campanula bohemica) hvězdička označuje prioritní druh

Nejvýznamnější potenciální vlivy D35 - úsek Harrachov – Rokytnice nad Jizerou, propojení dvou žel. tratí, územní rezerva x EVL 19 – Krkonoše Jedná se o široce vymezený koridor, který bude v budoucnu dále prověřován. V koridoru se vyskytuje celá řada předmětů ochrany EVL: 6430

Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně

6510


6520


9110


9140


9180*


91E0*

Smíšené jasan.-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae)

9410


6230*

4069* -

Zvonek český (Campanula bohemica) hvězdička označuje prioritní stanoviště

238



S ohledem na šíři vymezení koridoru nelze vliv přesně hodnotit. Kromě povrchového vedení se uvažuje o vedení části trasy v tunelu. Zjednodušeně lze říci, čím delší tunel, tím menší vliv a tím větší náklady – nutno najít optimální řešení. Vliv může být významný, zároveň však je reálné hledat řešení s vlivem mírným. Na úrovni ZÚR ovšem nelze spolehlivě hodnotit. Vyhodnocení vlivu = N D41A – multifunkční turistický koridor – Jizera x EVL 19 – Krkonoše Podél Jizery se vyskytuje několik předmětů ochrany EVL: 6430

Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) Vlhkomilná vysokobyl. Lemová společ. nížin a horského až alpínského stupně

6510


6520


7140


8220


9110


9130


9140


9180*


91E0*

Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy

6230*

1163 -

Vranka obecná (Cottus gobio) hvězdička označuje prioritní stanoviště

Možnost ovlivnění spočívá především v zásahu do toku jako potenciálního biotopu vranky obecné. Ohroženy jsou stanoviště doprovázející údolí Jizery. Negativní je vytváření migračních překážek, dále zásahy do dna toku a do břehů nebo znečišťování vody. Vyrušování v tomto případě není velkým rizikem. Ostatní předměty ochrany mohou být ovlivněny v souvislosti s umísťováním nových staveb a aktivit. V posledních letech dochází ke specifikaci využití území podél toků, objevují se projekty výstavby cyklostezek. Realizace cyklostezek popř. jiných liniových staveb v údolí může mít s velkou pravděpodobností negativní vliv na řadu stanovišť, ovšem bližší specifikace není na úrovni ZUR možná. Rovněž důležité je nenarušovat koryto toku a neměnit přirozený hydrologické režim. Je třeba zajistit, že konkrétní stavby nebudou procházet v bezprostřední blízkosti toku Jizery, budou využívány stávající cesty apod. Vyhodnocení vlivu = 3 D42 – koridor – Nová Hřebenovka jižní a severní větev (multifunkční turistický) x EVL 19 – Krkonoše Osa koridoru prochází centrální částí EVL. Specifikace dotčených předmětů ochrany je na dané úrovni velmi obtížná, jednalo by se o spekulaci. Lze konstatovat, že může být zasažena většina předmětů ochrany, přičemž riziko ovlivnění hrozí zejména ve vrcholových partiích pro společenstva a druhy rostoucí na/nad hranicí lesa. Tato společenstva jsou většinou velmi vzácná maloplošně rozšířená a náchylná k sešlapu a eutrofizaci. K ovlivnění může docházet při překročení únosné úrovně návštěvnosti, kterou je nutno se pokusit v rámci zpřesňování VPS specifikovat. Vyhodnocení vlivu = 3 D49 – silnice I/10, úsek Kořenov – Harrachov, územní rezerva x EVL 19 – Krkonoše Koridor návrhu prochází na svazích nad Mumlavou (na severní straně), kde se z předmětů ochrany EVL vyskytuje zejména stanoviště 9110 – bučiny asociace Luzulo-Fagetum. S ohledem na předpokládanou šířku záboru v rozsahu několika dolních desítek metrů a celkovou délku úseku, může být přímý zábor tohoto stanoviště maximálně v rozsahu jednotek hektarů, což s ohledem na celkové rozšíření stanoviště v EVL představuje jen malý zlomek. Na úrovni ZÚR nelze ovšem hodnotit vlivy související s ovlivněním stability porostů v důsledku vzniku lesního průseku. Návrh je proto třeba vést v režimu podmínečně přípustném (realizovatelnost je možná za předpokladu vyloučení vlivu na úrovni projektu). Vyhodnocení vlivu = 3 239



LAPV2 – LAPV Vilémov, vodní tok: Jizera x EVL 19 – Krkonoše LAPV Vilémov je vymezeno v údolí Jizery nad obcí Vilémov až po Dolní Kořenov. Přehled dotčených evropských stanovišť (jedná se o zábor vymezený zátopou): Kód

Zábor Rozloha % (ha) v EVL (ha)** záboru

Předměty ochrany

Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech 0,19 (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského 6430 0,16 stupně Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio6510 0,96 Centaureion nemoralis) 6520 Horské sečené louky 3,41 8220 Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 15 9110 Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 48,34 9130 Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 0,07 9140 Středoevropské subalpínské bučiny (s javorem a šťovíkem horským) 6,67 9180* Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 18,88 Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, 91E0* 4,26 Alnion incanae, Salicion albae) Celkem 97,94 6230*

805,4

0,02

788

0,02

2217,4

0,04

1651,1 102,95 8493,5 1485,8 1092,2 185,2

0,21 14,57 0,57 0,00 0,61 10,19

298,9

1,43

− označuje prioritní stanoviště ** Výpočet byl proveden dle podkladu SKRNAP ve formátu shp (Bauer, 2009)

S ohledem na konkrétní rozsah případné zátopy bylo možné v tomto případě přesněji specifikovat míru vlivu. Hranice významného vlivu, která se v závislosti na předmětu ochrany pohybuje přibližně v rozsahu 1 – 5 % záboru, popř. degradace celkové rozlohy stanoviště, bude výrazně překročena pro stanoviště 8220 – chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů (15 %) a stanoviště 9180 – suťové a roklinové lesy (10 %) – prioritní stanoviště. Na vymezené ploše se nachází 98 ha evropských stanovišť chráněných v EVL. Z chráněných druhů EVL vymezená plocha přeruší vhodný biotop pro vranku (v současné době je její výskyt udáván na Jizeře až od Poniklé). Případná výstavba přehrady si kromě přímého záboru zatopením vyžádá přeložky silnic, které budou znamenat další zábory zbytků lesa v údolí. Přehrada pravděpodobně zasáhne i řadu objektů, které v případě že budou nahrazeny v rámci přilehlé oblasti, budou znamenat další zásahy do přírodního prostředí EVL. Již v této fázi lze konstatovat se značnou jistotou významný negativní vliv případného budoucího záměru na EVL (vyhodnocení vlivu 4). Dotčena jsou ve velkém rozsahu i prioritní stanoviště. Územní rezerva neumožňuje realizaci plánovaného záměru, pouze vymezuje územní ochranu pro tento záměr. V tomto smyslu k negativnímu vlivu v této fázi nedojde (vyhodnocení vlivu 0). Vyhodnocení vlivu = 0/4 P05 – protipovodňová opatření na toku – Jizera x EVL 19 – Krkonoše V rámci EVL Krkonoše se jedná o úpravu Jizery v Jablonci nad Jizerou. Z chráněných stanovišť lze v úzkém fragmentu očekávat stanoviště 91E0 - smíšené jasanovoolšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) a stanoviště 6430 – vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně. Stanoviště 6430 je reprezentováno biotopem M5 (dle Katalogu biotopů ČR – ed. Chytrý, 2001), vyskytuje se podél břehové linie ojediněle. Způsoby ovlivnění obou stanovišť jsou podobné. K ovlivnění může docházet přímou disturbancí při realizaci opatření, ukládáním sedimentů z toku, vyhrnováním břehů apod. Z dlouhodobého hlediska je velké riziko změna hydrologických poměrů. Vliv bude závislý na konkrétním řešení a způsobu provedení. Vliv nelze vyloučit, s ohledem na rozsah opatření lze míru vlivu hodnotit předběžně jako mírný vliv (2).

240



Protipovodňová opatření je potřeba realizovat z vnějšku, tzn. umísťovat protipovodňové hráze dále od koryta toku až za předmětná stanoviště. Vlastní tok by měl mít přirozený charakter. Při přípravě konkrétních opatření je potřeba aktualizovat výskyt předmětů ochrany v okolí toku a opatření tomu přizpůsobit. Dotčeným chráněným evropsky významným druhem je vranka obecná. Aktuálně se ovšem vranka obecná v okolí Jablonce nad Jizerou nevyskytuje. Nevhodné jsou úpravy toku jako je: napřimování, opevňování koryta, prohlubování a vytváření nových migračních bariér. Ve volné krajině je potřeba zachovat přirozený charakter koryta s různou hloubkou a kamenitým substrátem. Konkrétní vliv záměru nelze hodnotit, protože opatření nejsou blíže specifikována, určité typy zásahů mohou potenciální biotop vranky obecné negativně ovlivnit. Vyhodnocení vlivu = 2 V2A – vodovodní přivaděč Harrachov- Rokytnice nad Jizerou, zásobování Semilska x EVL 19 – Krkonoše Naznačený koridor VVP prochází EVL od severu k jihu. Vliv záměru nelze hodnotit, protože trasu v mapě charakterizuje pouze schématicky zdroj vody v Harrachově a cílové místo v Rokytnici. Existuje řada rozdílných technických řešení s odlišnými vlivy. Vliv nelze hodnotit. Vyhodnocení vlivu = N EVL 20 – Lemberk – zámek (CZ0513662) Stručná charakteristika Jedná se o půdu zámku Lemberk (1 km sv. od obce Jablonné v Podještědí) – jedna z nejvýznamnějších letních kolonií vrápence malého v severních Čechách. Rozloha lokality je 0,25 ha. Předměty ochrany Evropsky významné druhy: 1303 Vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros )

Nejvýznamnější potenciální vlivy Nebyly zjištěny žádné potenciální vlivy. EVL 21 – Luční potok (CZ0513254) Stručná charakteristika Luční potok od Liberce k rybníku u Horního Podlesí je významným biotopem mihule potoční v povodí Lužické Nisy. Rozloha lokality je 1,18 ha. Předměty ochrany Evropsky významné druhy: 1096

Mihule potoční (Lampetra planeri)

241



Nejvýznamnější potenciální vlivy P51 – protipovodňová opatření na toku – Luční potok, Liberec – Vesec x EVL 21 – Luční potok Změny v charakteru toku mohou ohrozit předmět ochrany mihuli potoční. Nevhodné jsou úpravy toku jako je: napřimování, opevňování, prohlubování a vytváření nových migračních bariér. V důsledku těchto úprav může dojít k přímé likvidaci vhodného biotopu (písčitých náplavů). Vliv může být významný, ale existují i opatření, která budou mít vliv minimální. Doporučujeme realizovat protipovodňová opatření formou podpory rozlivu vody ve volné krajině. Ve volné krajině je potřeba zachovat přirozený charakter koryta. Před realizací opatření je potřeba prokázat účinnost navrženého řešení. Vyhodnocení vlivu = 3 EVL 22 – Lužickohorské bučiny (CZ0420520) Předměty ochrany Evropská stanoviště: 8220


9110


9130


9180*


-


Nejvýznamnější potenciální vlivy Nebyly zjištěny žádné potenciální vlivy. EVL 23 – Manušické rybníky (CZ0513244) Stručná charakteristika Soustava šesti rybníků na potoce Šporka u České Lípy. Mělké rybníky jsou obklopeny částečně lesem, rákosinami, porosty vrb, resp. vlhkými podmáčenými loukami. Jedna z několika lokalit kuňky ohnivé v Libereckém kraji. Rozloha lokality je 16,38 ha. Populace kuněk je odhadována na 50 jedinců. Předměty ochrany Evropsky významné druhy: 1188


Nejvýznamnější potenciální vlivy D05B – silnice I/9, úsek Jestřebí – Zahrádky – Sosnová – Česká Lípa – MÚK Manušice (I/13) x EVL23 – Manušické rybníky V okolí EVL je osa koridoru vedena v souběhu se západní hranicí EVL cca 50 – 100 m od okraje lokality. Přestože trasa silnice nezasahuje přímo do EVL, bude mít stavba negativní vliv na populaci kuňky ohnivé. Koridor silnice je totiž veden širokou plochou nivou Šporky s rozsáhlými porosty vlhkých luk, v nichž místy stagnuje voda. Tyto biotopy jsou kuňkami využívány jednak jako trofické stanoviště a jednak v době disperze populace (jak adultů tak zejména juvenilních jedinců) v pozdějších obdobích ročního cyklu vyhledávají kuňky drobnější kaluže a tůně v podmáčených loukách (potvrzeno i během orientačního průzkumu lokality v srpnu 2005). Dále v dotčeném úseku mohou vést migrační trasy kuněk (i ostatních druhů obojživelníků) na zimoviště (je třeba ověřit). Vliv je o to významnější, že realizací záměru bude EVL téměř ze všech stran izolována komunikacemi.

242



Realizací stavby v navrženém koridoru hrozí riziko, že dojde k významnému zásahu (vzhledem k malé rozloze lokality) do biotopu kuňky ohnivé. Minimálně dojde ke ztrátě části vhodných stanovišť pro život kuněk, což povede ke snížení početnosti předmětu ochrany na této lokalitě. Je pravděpodobné, že stavba bude křížit migrační trasy kuněk i ostatních druhů obojživelníků. Zda bude vliv významný, je možné zjistit až na úrovni projektu (3). Na část přeložky silnice I/9 bylo vydáno v roce 2003 souhlasné stanovisko podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. Jedná se tedy o zohlednění stavu, proto z vyhodnocení nejsou vyvozovány závěry pro ZUR. Vyhodnocení vlivu = ZS P54 – protipovodňová opatření na toku - Šporka, nad obcí Horní Libchava x EVL23 – Manušické rybníky Opatření je vymezeno na Šporce mezi Horní Libchavou a Častolovicemi. Opatření bylo podrobněji zpracováno na úrovni studie a oznámení záměru (Bauer, 2011), bylo posouzeno v procesu zjišťovacího řízení a posuzování bylo ukončeno se závěrem, že není třeba dále posuzovat. Jednalo se o suchý poldr s hrází v dolní části úseku u EVL Manušické rybníky, kde je předmětem ochrany kuňka ohnivá. Vliv spočívá v záboru vlhkých luk v nivě Šporky, které slouží kuňkám v terestrické fázi života zejména v druhé polovině sezóny. Zesílení vlivu je možné očekávat v kumulaci se záměrem silnice I/9, která prochází po okraji Vinného vrchu (D05B). Na úrovni ZUR není možné předjímat, jaké projektové řešení bude zvoleno. Rizikem je hlavně destrukce vlhkých luk v nivě Šporky a ovlivnění tak terestrického biotopu kuněk. Vliv lze předpokládat spíše mírný, nelze ale vyloučit ani vliv významný negativní, zejména v kumulaci se záměrem D05B. Vyhodnocení vlivu = 3 EVL 24 – Poselský a Mariánský rybník (CZ0514669) Stručná charakteristika Původní EVL Mariánský rybník byla na základě NV č. 371/2009 Sb. rozšířena a přejmenována. EVL je vymezena v nivě Robečského potoka s Poselským a Mariánským rybníkem a mokřadními a rašelinnými biotopy jižně od města Doksy, v těsné blízkosti obce Obora, východně od silnice Česká Lípa – Mladá Boleslav. Rozloha lokality je 79,68 ha. Chráněna jsou cenná společenstva rašelinných lesů – rašelinné brusnicové bory a rašelinné březiny se suchopýrem úzkolistým (Eriophorum angustifolium), rojovníkem bahenním (Ledum palustre), klikvou bahenní (Oxycoccus palustris), vlochyní bahenní (Vaccinium uliginosum) – a rašelinné biotopy – přechodová rašeliniště, otevřená vrchoviště, vrchovištní šlenky a nevápnitá mechová slatiniště s kyhankou sivolistou (Andromeda polifolia), prstnatcem pleťovým (Dactylorhiza incarnata), p. plamatým (D. maculata), p. májovým (D. majalis), rosnatkou okrouhlolistou (Drosera rotundifolia), kruštíkem bahenním (Epipactis palustris), vřesovcem čtyřřadým (Erica tetralix), suchopýrem úzkolistým (Eriophorum angustifolium), s. pochvatým (E. vaginatum), pupečníkem obecným (Hydrocotyle vulgaris), sítinou ostrokvětou (Juncus acutiflorus), s. slatinnou (J. subnodulosus), vachtou trojlistou (Menyanthes trifoliata), klikvou bahenní (Oxycoccus palustris), hrotnosemenka bílá (Rhynchospora alba), vzácně také s vegetací oligotrofních tůní. Plošně nejrozsáhlejšími biotopy jsou makrofytní vegetace přirozeně eutrofních stojatých vod s výskytem bublinatky jižní (Utricularia australis) a slatinné rákosiny v rozsáhle vyvinutém litorálu Poměrně hojně jsou zastoupeny i mokřadní olšiny a mokřadní vrbiny. Dále se v lokalitě vyskytují bezkolencové louky a maloplošně jsou kostřavové trávníky (T5.3) v severní části území. Vrkoč bažinný (Vertigo moulinsiana) se vyskytuje na Poselském rybníce v bultech podél břehové linie. Výskyt vážky jasnoskvrnné (Leucorrhinia pectoralis) byl prokázán v zadních partiích Mariánského rybníka, kde do porostů rákosin zasahují nálety prosychajících nízkých borovic rostoucích na vyvýšených bultech.

243




Otevřené trávníky kontinentálních dun s paličkovcem (Corynephorus) a psinečkem

3150


3160

Přirozená dystrofní jezera a tůně

6410


7110*


7140


91D0*

Rašelinný les



Vrkoč bažinný (Vertigo moulinsiana´)

1042


Nejvýznamnější potenciální vlivy D14 silnice I/38, obchvat Obora x EVL 24 – Poselský a Mariánský rybník Novelizací národního seznamu EVL došlo k územnímu rozšíření EVL Mariánský rybník a k jeho přejmenování na EVL Poselský a Mariánský rybník. Tím se hranice EVL přiblížila na východní okraj zastavěného území obce Obora, přičemž na severním a jižním okraji obce hranice EVL zasahuje až ke stávající silnici I/38. Přeložkou komunikace I/38 dojde v severní části oddálení silnice I. třídy od hranice EVL, což lze na úrovni ZUR hodnotit jako vliv pozitivní. Na jižním okraji obce, kde se obchvat obce napojuje do stávající komunikace, se vliv na EVL přímo nezvyšuje. Je třeba na projektové úrovni sledovat odvod dešťových tak, aby nedocházelo ke kontaminaci vod v EVL. Vliv bude velmi mírný, spíše teoretický. Vyhodnocení vlivu = 1 EVL 25 – Pelíkovice (CZ0513247) Stručná charakteristika Jedná se o vlhkou krvavcovou louku s navazujícími lesními okraji, na severu přiléhá rybník (1 km Z od Rychnova u Jablonce nad Nisou) – lokalita modráska bahenního s regionálním významem. Rozloha lokality je 2,31 ha. Předměty ochrany Evropsky významné druhy: 1061


Nejvýznamnější potenciální vlivy Nebyly zjištěny žádné potenciální vlivy. EVL 26 – Podhájí – chalupa (CZ0513663) Stručná charakteristika Jedná se o roubenou chalupu (Podhájí), která se nachází ve vzdálenosti 400 m od vchodu do jeskyně Sklepy pod Troskami (asi 1 km JV od zříceniny hradu Trosky). Letní kolonie vrápence malého využívá oba výše uvedené prostory v závislosti na vývoji počasí. Za parných dnů se vrápenci zdržují v jeskyni, za chladných dnů se stěhují na půdu chalupy. Chalupa v Podhájí se nachází na louce se zahradami obklopené lesem. Rozloha lokality je 0,02 ha.

244



Předměty ochrany Evropsky významné druhy: 1303


Nejvýznamnější potenciální vlivy D01B – rychlostní silnice R35, úsek Turnov – Rovensko pod Troskami – hranice LK – hranice LK x EVL 26 – Podhájí – chalupa V oblasti Rovenska p.T. obchází tato varianta Rovensko východním obloukem. Vzdálenost silničního koridoru od biotopů vrápence malého je cca o 2 km. Atraktivní potravní biotop vrápence ovlivněn nebude. Vliv lze vyloučit. Vyhodnocení vlivu = 0 EVL 27 – Podtrosecká údolí (CZ0514113) Stručná charakteristika Jedná se o soustavu kaňonovitých údolí pod vrcholem Trosek, podél říčky Žehrovky a Želejovského potoka a Hruboskalské skalní město s komplexem mokřadních luk v údolní nivě. V území je jedna z deseti lokalit hlízovce Loeselova na území ČR, jediná lokalita v Českém ráji. Vláskatec tajemný se vyskytuje na větším počtu „podlokalit“ jak v prostoru samotných Podtroseckých údolí, tak ve skalním městě Hruboskalsko. V EVL je známa 1 ze 3 navrhovaných lokalit srpnatky fermežové v Libereckém kraji. Předměty ochrany Evropská stanoviště: 8310




1149

Sekavec písečný (Cobitis taenia)

1303

Vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros)

1903

Hlízovec Loeselův (Liparis loeselii)

1393


1421


Nejvýznamnější potenciální vlivy Nebyly zjištěny žádné potenciální vlivy. EVL 28 – Prácheň – Zicht (CZ0513249) Stručná charakteristika Jedná se o mokřad na severním okraji obce Prácheň, 1 km od Kamenického Šenova. Od roku 1985 je zde sledován stabilní výskyt čolka velkého. Rozloha lokality je 2,08 ha. Předměty ochrany Evropsky významné druhy: 1166

Čolek velký (Triturus cristatus)


245



EVL 29 – Průlom Jizery u Rakous (CZ0510191) Stručná charakteristika Území mezi Turnovem a Malou Skálou na obou březích podél toku Jizery. Jedná se o komplex údolní nivy, svahových bučin a suťových lesů a teplomilných trávníků. Jsou přítomna pískovcová skalní města na plošinách a hluboce zaříznutá říční údolí s prudkými svahy. Vodní tok vytváří u Rakous mohutný meandr. Rozloha lokality je 1062,15 ha. Předměty ochrany Evropská stanoviště: 8210

Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) (* význačná naleziště vstavačovitých ) Chasmofytická vegetace vápnitých skalnatých svahů

8220


8310


9110


9130


9150

Středoevropské vápencové bučiny (Cephalanthero-Fagion)

9180*


6210


Nejvýznamnější potenciální vlivy D31A – úsek Turnov-Semily- Košťálov, optimal., elektrizace x EVL 29 – Průlom Jizery u R. Navržené úpravy jsou poměrně jednoznačně určeny lokalizací stávající tratě. Zásahy mimo stávající železniční těleso jsou málo pravděpodobné. V kontaktu se místy vyskytují stanoviště bučin. Vliv je možné očekávat maximálně mírný. Vyhodnocení vlivu = 2 D41A – multifunkční turistický koridor – Jizera x EVL 29 – Průlom Jizery u Rakous V případě této EVL, kde jsou chráněna stanoviště, spočívá možnost ovlivnění především při umísťování nových liniových staveb, popř. doprovodných aktivit (staveb). Nebude zřejmě velký problém chráněná stanoviště respektovat. Záměr je široce vymezen, jeho vliv nelze na dané úrovni hodnotit. Je třeba na projektové úrovni výrazně preferovat využití stávajících cest a komunikací. Doprovodné aktivity umísťovat přednostně mimo EVL. Vyhodnocení vlivu = N EVL 30 – Quarré (CZ0510403) Stručná charakteristika Lokalita Quarré zahrnuje rašelinnou louku s rašelinnou smrčinou. Vrchoviště je situováno na vrcholové plošině izolovaného kopce. Jedná se o relativně velké přirozené bezlesí s mozaikou zachovalých vrchovištních společenstev, včetně vegetace šlenků svazu Leuko-Scheuchzerion. Rozloha lokality je 2,39 ha. Předměty ochrany Evropská stanoviště: 7110*


7140


91D0*

Rašelinný les



246



EVL 31 – Rašeliniště Jizerky (CZ0510402) Stručná charakteristika Jádrové území EVL se rozkládá severozápadně od osady Jizerka v plochém údolí mezi Vlašským a Středním jizerským hřebenem v nadmořské výšce cca 860-940 m. Rašeliniště Jizerky zahrnuje rozsáhlý komplex rašelinných luk, porostů kleče a smrkových lesů v povodí říčky Jizerky. Území představuje kombinaci rašelinných bezlesí, klečových a smrkových porostů s lučními ekosystémy a rozptýlenou zástavbou v osadě Jizerka. Rozloha lokality je 263,53 ha. Předměty ochrany Evropská stanoviště: 7110*

Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) Aktivní vrchoviště

7410


91D0 *

Rašelinný les

9410


6230*


D42 – koridor – Nová Hřebenovka jižní a severní větev (multifunkční turistický) – Jizerka x EVL 31 – Rašeliniště Jizerky Osa koridoru prochází po asfaltové silnici. Provoz běžné turistiky lokalitu s ohledem na nároky předměty ochrany neovlivní. Případné další aktivity jsou omezeny ochrannými podmínkami ZCHÚ. Vliv očekáváme malý, zanedbatelný. Na úrovni ZÚR však nelze spolehlivě vyhodnotit, protože nejsou ani přibližně známy parametry záměru. Vyhodnocení vlivu = N EVL 32 – Rašeliniště Jizery (CZ0510415) Stručná charakteristika Rašeliniště Jizery se nachází v pánevní poloze na pravém břehu horního toku řeky Jizery. Zachovaly se zde původní populace rašelinné smrčiny a podmáčené smrčiny. Přirozená bezlesí představují rašelinná společenstva. Meandrující tok Jizery s mohutnými štěrkovými náplavy je rovněž unikátní a dodnes velmi aktivní. Rozloha lokality je 396,80 ha. Předměty ochrany Evropská stanoviště: 7110*

Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) Aktivní vrchoviště

7140


6230*

91D0*

Rašelinný les

9410



Nejvýznamnější potenciální vlivy Nebyly zjištěny žádné potenciální vlivy. EVL 33 – Rokytka (CZ0513251) Stručná charakteristika EVL představuje Rokytka (Údolský potok) od soutoku s Lužickou Nisou ke Kryštofovu údolí, cca 5 km západně od Liberce. Jedná se o malý vodní tok pstruhového pásma, v němž převládají úseky s hrubým štěrkovým substrátem a úseky písčitoštěrkového dna. Významná lokalita vranky obecné.

247



Předměty ochrany Evropsky významné druhy: 1163


Nejvýznamnější potenciální vlivy P42 – protipovodňová opatření na toku – Údolský potok, Kryštofovo Údolí –x EVL 33 – Rokytka Změny v charakteru toku mohou ohrozit vranku obecnou. Nevhodné jsou úpravy toku jako je: napřimování, opevňování, prohlubování a vytváření nových migračních bariér. V důsledku těchto úprav může dojít k přímé likvidaci vhodného biotopu i omezení potravní nabídky. Vliv může být významný, ale existují i opatření, která budou mít vliv minimální. Doporučujeme realizovat protipovodňová opatření formou podpory rozlivu vody ve volné krajině a její zadržení, např. formou suchých poldrů. Ve volné krajině je potřeba zachovat přirozený charakter koryta s různou hloubkou a kamenitým substrátem. Pro přímou ochranu obytných území preferovat vnější opatření jako valy, zídky apod. dále od koryta roku. Před realizací opatření je potřeba prokázat účinnost navrženého řešení. Vyhodnocení vlivu = 3 EVL 34 – Roverské skály (CZ0512100) Stručná charakteristika Jedná se o rozsáhlý lesní komplex v severní části CHKO Kokořínsko. V pískovcových skalách se nacházejí četné mikrolokality vláskatce tajemného, který zde vytváří vitální a rozsáhlé kolonie. Rozloha lokality je 1 688,58 ha. Předměty ochrany Evropsky významné druhy: 1421 Vláskatec tajemný (Trichomanes speciosum)

Nejvýznamnější potenciální vlivy Nebyly zjištěny žádné potenciální vlivy. EVL 35 – Skalice u České Lípy (CZ0513665) Stručná charakteristika Pískovcový lom na východním okraji obce Skalice u České Lípy. Lokalita navazuje na urbanizované území. Jedná se o vytěžené podzemní prostory. Okolní prostředí tvoří borové monokultury. Jedná se o významné zimoviště a sociální místo pro druh netopýra velkého, druhé nejpočetnější zimoviště tohoto druhu na uzemí Libereckého kraje. Rozloha lokality je 0,04 ha. Předměty ochrany Evropsky významné druhy: 1324


Nejvýznamnější potenciální vlivy Nebyly zjištěny žádné potenciální vlivy. EVL 36 – Slatinné vrchy (CZ0513255) Stručná charakteristika Slatinné vrchy (430 m n.m.) se nacházejí cca 4 km sv. od Doks a cca 2 km s. od Velkého a Malého Bezdězu. Jedná se o jednu z mála lokalit tesaříka alpského v ČR. Rozloha lokality je 138,46 ha. 248



Předměty ochrany Evropsky významné druhy: 1421*

Tesařík alpský (Rosalia alpina)


Nejvýznamnější potenciální vlivy Nebyly zjištěny žádné potenciální vlivy. EVL 37 – Smědá (CZ0510402) Stručná charakteristika Meandry řeky Smědé v úseku Frýdlant – státní hranice. Přirozený tok s vyvíjejícími se meandry a mrtvými rameny, s mozaikou přirozených lesních, nivních, mokřadních a vodních společenstev (nadmořská výška 220 – 250 m). Řeka má proměnlivou šířku toku od 4 do 12 m i proměnlivou hloubku od mělčin po hluboké tůně. Protéká loukami s břehovými porosty vrb, místy lesy. Niva řeky bývá 1-2x do roka zaplavovaná. Rozloha lokality je 143,16 ha. Předměty ochrany Evropsky významné druhy: 1037 Klínatka rohatá (Ophiogomphus cecilia) 1096 Mihule potoční (Lamperta planery) 1163 Vranka obecná (Cottus gobio)

Nejvýznamnější potenciální vlivy D27 - žel. koridor, úsek Liberec – Frýdlant – hran. Přechod PL, optimalizace, elektrizace x EVL 37 – Smědá Trať vede v souběhu s EVL (cca 12,5 km) a 2krát ji kříží. Nejsou známy konkrétní úpravy. Vliv nelze na této úrovni vyhodnotit. Je třeba zhodnotit konkrétní zásahy do vodního toku a břehových porostů, které by mohly místní populace vranky a klínatky ovlivnit. Vyhodnocení vlivu = 2 P19 – protipovodňová opatření na toku – Smědá, Višňová x EVL 37 – Smědá Změny v charakteru toku mohou ohrozit vranku i klínatku rohatou. Nevhodné jsou úpravy toku jako je: napřimování, opevňování, prohlubování a vytváření nových migračních bariér. V důsledku těchto úprav může dojít k přímé likvidaci vhodného biotopu pro oba druhy i omezení potravní nabídky. Vliv může být významný, ale existují i opatření, která budou mít vliv minimální. Doporučujeme realizovat protipovodňová opatření formou podpory rozlivu vody ve volné krajině a její zadržení, např. formou suchých poldrů. Ve volné krajině je potřeba zachovat přirozený charakter koryta s různou hloubkou a kamenitým substrátem. Pro přímou ochranu obytných území preferovat vnější opatření jako valy zídky apod. Před realizací opatření je potřeba prokázat účinnost navrženého řešení. Vyhodnocení vlivu = 3 P20 – protipovodňová opatření na toku – Smědá, Černousy x EVL 37 – Smědá Změny v charakteru toku mohou ohrozit vranku i klínatku rohatou. Nevhodné jsou úpravy toku jako je: napřimování, opevňování, prohlubování a vytváření nových migračních bariér. V důsledku těchto úprav může dojít k přímé likvidaci vhodného biotopu pro oba druhy i omezení potravní nabídky. Vliv může být významný, ale existují i opatření, která budou mít vliv minimální. Doporučujeme realizovat protipovodňová opatření formou podpory rozlivu vody ve volné krajině a její zadržení např. formou suchých poldrů. Ve volné krajině je potřeba zachovat přirozený charakter koryta s různou hloubkou a kamenitým substrátem. Pro přímou ochranu obytných území preferovat vnější opatření jako valy, zídky apod. dále od koryta roku. Před realizací opatření je potřeba prokázat účinnost navrženého řešení. Vyhodnocení vlivu = 3

249



EVL 38 – Smědava (CZ0510408) Stručná charakteristika EVL představuje prameniště jižně od Smědavy, na rozvodí Hnědé Smědé a Černé Desné. Nadmořská výška lokality činí přibližně 850-900 m. Chráněny jsou relativně zachovalé přírodní biotopy v okolí silnice Bílý Potok-Souš obklopené komplexy mladých lesů a imisních holin. Jedná se o zrašelinělé úžlabiny s přechodem horských bučin do klimaxových smrčin. Plocha je 41,24 ha. Předměty ochrany Evropská stanoviště: 7110*


9110


91D0 *

Rašelinný les

9410



Nejvýznamnější potenciální vlivy D42 – koridor – Nová Hřebenovka jižní a severní větev (multifunkční turistický) – Jizerka x EVL 38 – Smědava Osa koridoru prochází po asfaltové silnici. Provoz běžné turistiky lokalitu s ohledem na nároky předměty ochrany neovlivní. Případné další aktivity jsou omezeny ochrannými podmínkami ZCHÚ. Vliv očekáváme malý, zanedbatelný, ovšem konkrétně ho není možné na úrovni ZUR specifikovat. Vyhodnocení vlivu = N EVL 39 – Stružnické rybníky (CZ0513257) Stručná charakteristika Soustava čtyř rybníků asi 1 km sv. od obce Stružnice, 4 km zsz. Od Č. Lípy – jedna z mála lokalit kuňky ohnivé v Libereckém kraji. Rozloha lokality je 17,51 ha. Předměty ochrany Evropsky významné druhy: 1188


Nejvýznamnější potenciální vlivy Nebyly zjištěny žádné potenciální vlivy. EVL 40 – Ronov – Vlhošť (CZ0513258) Stručná charakteristika Jedná se o původní lokalitu Stvolínky – Kravaře (CZ513258), která byla rozšířena a přejmenována. Lokalita se nachází v nivě Bobřího potoka. Území mezi Stvolínkami a Kravařemi tvoří mělké údolí s širokou nivou potoka s pestrou mozaikou převážně lučních porostů, od intenzivně sečených luk po rákosiny. Typický je mozaikovitý výskyt olšin, popř. liniových lemů vodotečí a kanálů. Významnou část lokality představují svahy Ronova a Vlhoště. Rozloha lokality je 747,36 ha.

250





6410


6430


7140


8220


9130


9170

Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum Smíšené lužní lesy s dubem letním, jilmem vazem, j. habrolistým, jasanem ztepilým nebo j. úzkolistým podél velkých řek atlantské a středoevropské provincie (Ulmenion minoris)

9180*




1059

Modrásek očkovaný (Maculinea teleius)

1014

Vrkoč útlý (Vertigo angustior)

Nejvýznamnější potenciální vlivy D13 + D47 – silnice I/15, obchvat Kravaře a Stvolíky x EVL 40 – Ronov – Vlhošť VPS prochází ve vzdálenosti cca 250 – 500 m od EVL mezi obcí Kravaře a Stvolínky. Ve východní části se obchvat Stvolínek oproti stávající silnici I/15 od EVL vzdaluje. Na východním konci překládaného úseku hranice EVL vede v trase stávající silnice I/15. Na východě řešený úsek končí v místě, kde se EVL dostává do kontaktu se silnicí I/15, která představuje v úseku cca 400 m její hranici. V bezprostřední blízkosti komunikace se předměty ochrany v relevantní kvalitě nevyskytují. Vliv lze prakticky vyloučit. Toto hodnocení bylo potvrzeno již i na projektové úrovni v závěru zjišťovacího řízení v roce 2007 (jednalo se o stav před úpravou EVL). Vyhodnocení vlivu = 0 EVL 41 – Suchý vrch – Naděje (CZ0514041) Stručná charakteristika Jedná se o zalesněné území v centrální části Lužických hor mezi obcemi Rousínov a TrávníkNaděje. Bohatá podrostová květena na Milštejně má zřetelně reliktní charakter. Cenné jsou i porosty pionýrských dřevin na sutích Suchého vrchu. Jedna z mála známých a dobře zachovaných lokalit s výskytem reliktního druhu Myotis bechsteinii na uzemí ČR s dostatečnou plochou listnatých (zejména bukových) porostů, s dostatkem doupných stromu pro letní i zimní úkryt umožňující existenci stabilní populace. Významným prvkem na lokalitě je pseudokrasová jeskyně sloužící jako sociální místo. Rozloha lokality je 187,75 ha. Předměty ochrany Evropská stanoviště: 4030


8220


8310


9110


9130


251




Netopýr velkouchý (Myotis bechsteinii )

1308

Netopýr černý (Barbastella barbastellus)

Nejvýznamnější potenciální vlivy Nebyly zjištěny žádné potenciální vlivy. EVL 42 – Svitavka (CZ0513509) Stručná charakteristika Drobný vodní tok v úseku mezi obcí Lindava a státní hranicí východně od Nového Boru. Úsek malého vodního toku protékající převážně menšími obcemi. Vedle proudných částí se zde vyskytuje i dostatek jemných bahnitopísčitých náplavů. Úsek Svitavky od Lindavy po státní hranici představuje lokalitu velmi početné populace mihule potoční vysokého regionálního významu. Rozloha lokality je 10,11 ha. NV č. 371/2009 Sb. upravuje hranice EVL. Předměty ochrany Evropsky významné druhy: 1096

Mihule potoční (Lampetra planeri )

Nejvýznamnější potenciální vlivy P21 – protipovodňová opatření na toku – Svitavka, Mařeničky x EVL 42 – Svitavka P22 – protipovodňová opatření na toku – Svitavka, Kunratice u Cvikova – Svitava x EVL 42 – Svitavka Na větší části trasy plánovaných protipovodňových opatření je vyhlášena EVL. Potenciálně je ohrožen biotop mihule. Pro mihuli jsou významně nevhodné úpravy toku jako je: napřimování, opevňování, prohlubování, výstavba případných migračních bariér. V případě výraznějších zásahů do dna koryta je možné očekávat velmi významný vliv. Naopak existují opatření s mírným nebo žádným vlivem. Proto je třeba pečlivě hodnotit jednotlivá dílčí opatření. Je potřeba zachovat přirozený charakter koryta s různou hloubkou a jemnozrnnými sedimenty a protipovodňová opatření realizovat spíše formou podpory rozlivu ve volné krajině, výstavbou suchých poldrů, popř. výstavbou protipovodňových hrázek v intravilánech obcí dále od toku. Vyhodnocení vlivu = 3 EVL 43 Vápenice – Basa (CZ0513261) Stručná charakteristika Jedná se o jižní a jihovýchodní svahy Ještědského hřbetu. Na lokalitě je mnoho menších vápencových lomů se vstupy do krasových jeskyní. Vyskytují se zde krasové jeskyně a opuštěné vápencové lomy sloužící jako sociální místo pro netopýry (zejména druhu Myotis bechsteinii). Dále se zde nachází mozaika suťových lesů s květnatou bučinou, kde druh Myotis bechsteinii nachází úkryt pro letní kolonie a přirozená loviště. Rozloha lokality je 137,56 ha. Předměty ochrany NV č. 371/2009 Sb. rozšiřuje seznam předmětů ochrany EVL Vápenice – Basa a částečně mění hranice. Evropská stanoviště: 6230*

Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech)

6520


9110


9180* Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích hvězdička označuje prioritní stanoviště

252




Netopýr černý (Barbastella barbastellus)

1323

Netopýr velkouchý (Myotis bechsteinii)


Nejvýznamnější potenciální vlivy Nebyly zjištěny žádné potenciální vlivy. EVL 44 – Velký a Malý Bezděz (CZ0514243) Stručná charakteristika Velký a Malý Bezděz tvoří výraznou krajinnou dominantu nad obcí Bezděz, cca 8 km východně od Doks. Dva znělcové vrcholy o výšce 603 m n.m. (Velký Bezděz) a 578 m n.m. (Malý Bezděz) s význačnou přirozenou nelesní vegetací a se smíšeným listnatým lesem na sutích. V bukových doubravách a dubových bučinách nalezneme zajímavou květenu, jsou však především biotopem,ve kterém žije a rozmnožuje se vzácný tesařík alpský. Rozloha lokality je 70,34 ha. Předměty ochrany NV č. 371/2009 Sb. rozšiřuje seznam předmětů ochrany EVL Velký a Malý Bezděz a částečně mění hranice (omezuje rozlohu lokality). Evropská stanoviště: 8220


8310

Jeskyně nepřístupné veřejnosti

9110



Netopýr velkouchý ((Myotis bechsteini)

1421*

Tesařík alpský (Rosalia alpina)


Nejvýznamnější potenciální vlivy Nebyly zjištěny žádné potenciální vlivy. EVL 45 – Zahrádky (CZ0513508) Stručná charakteristika Zámecký park na okraji obce Zahrádky u České Lípy a navazující lipové aleje. Zámecký park anglického typu s kombinací porostu původních teplomilných doubrav a pravidelně sečených lučních ploch. Původní solitérní dřeviny jsou doplněny výsadbou exotů. Na park navazují lipové aleje. Významná entomologická lokalita, refugium xylofágního hmyzu. Předměty ochrany Evropsky významné druhy: 1084*

Páchník hnědý (Osmoderma emerita)


Nejvýznamnější potenciální vlivy D12B – silnice I/15, obchvat Zahrádky x EVL 45 – Zahrádky Jižní obchvat obce Zahrádky kříží samostatnou část EVL, a to stromořadí starých dubů. Průchodem trasy bude několik stromů zřejmě pokáceno, což může znamenat redukci vhodného biotopu pro páchníka hnědého.

253



Míra vlivu bude závislá na velikosti zásahu (rozsahu dotčené populace) a na stavu (velikosti) celé populace páchníka v EVL v okamžiku realizace VPS. (Tzn. míra vlivu se může v čase měnit v závislosti na velikosti a rozložení populace páchníka v EVL). Významný vliv proto nelze vyloučit, nicméně je pravděpodobné, že řešení s mírnějším vlivem je reálné na projektové úrovni. Hodnotíme vliv stupněm 3. Vyhodnocení vlivu = 3 EVL 46 – Západní jeskyně (CZ0514667) Stručná charakteristika Vchod do jeskyně se nachází ve stěně vápencového lomu na západním svahu Vápenného vrchu. Lokalitou je krasová jeskyně, v okolí vchodu je vápencový lom se štěrbinovou vegetací vápnomilných skal. Lokalita je významným zimovištěm a sociálním místem netopýrů, zejména druhu Rhinolophus hipposideros. Jedná se o nejseverněji položené zimoviště dlouhodobě stabilní populace tohoto druhu. Zjištěny byly také následující druhy: Myotis myotis, Myotis daubentonii, Myotis nattereri, Myotis mystacinus, Myotis brandtii, Myotis emarginatus, Eptesicus nilssonii, Eptesicus serotinus a Plecotus auritus. Předměty ochrany Evropská stanoviště: 8310




Nejvýznamnější potenciální vlivy D33B – železniční spojení, úsek Bílý Kostel nad Nisou – Rynoltice, nový úsek – územní rezerva, elektrizace, variantní řešení x EVL 46 – Západní jeskyně Varianta B prochází jižně od silnice I/13, prostorem Jitravského vrchu. Cca 0,6 km osy koridoru se nachází EVL Západní jeskyně, kde je předmětem ochrany krasová jeskyně a vrápenec malý. S ohledem na šíři koridoru a naopak malou rozlohu jeskyně nelze vliv v tomto případě vyhodnotit. Je velmi pravděpodobné, že bude možné najít řešení bez možnosti ovlivnění. Vyhodnocení vlivu = N EVL 47 – Zdislava – kostel (CZ0513668) Stručná charakteristika Půda kostela v obci Zdislava, 2 km z. od Liberce. Středně velká letní kolonie netopýra velkého. Předměty ochrany Evropsky významné druhy: 1324




254



EVL 48 – Binov – Bobří soutěska (CZ0510441) EVL byla doplněna do seznamu dle nařízení vlády č. 371/2009 Sb. Stručná charakteristika Čedičový vrch Binov se nachází 1 km jihovýchodně od obce Loučky u Verneřic na západním okraji Libereckého kraje. Součástí EVL je i údolí Bobřího potoka. Významnou část EVL představují lesy. Převládají suťové lesy, dále dubohabřiny, květnaté a acidofilní bučiny. V údolí Bobřího se jedná o jasano-olšové luhy. Z nelesních biotopů jsou významná společenstva skal a sutí skalní vegetace s kostřavou sivou atd. Při okrajích lokality se uplatňují louky s převahou ovsíkových luk. Na podmáčených a vlhkých místech se objevují tužebníková lada a pcháčové louky. Předměty ochrany Evropská stanoviště: 6510


8220


9170

Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum

9180*


9110


91I0*

Eurosibiřské stepní doubravy


Nejvýznamnější potenciální vlivy Nebyly zjištěny žádné potenciální vlivy. EVL 49 – Červený rybník (CZ0515001) EVL byla doplněna do seznamu dle nařízení vlády č. 371/2009 Sb. Stručná charakteristika Jedná se o podmáčený okraj rybníku severně od České Lípy u osady Pihel, nedaleko stávající silnice I/9. EVL představují mokřadní olšiny, rašelinné březiny a vlhké louky, které navazují na oligotrofní rybník s litorálními porosty. Předmětem ochrany EVL je srpnatka fermežová. Předměty ochrany Evropsky významné druhy: 1393


Nejvýznamnější potenciální vlivy D25 – silnice II/268, úsek Sloup – Pihel x EVL 49 – Červený rybník Koridor komunikace, který zřejmě počítá s využitím stávající trasy, vede cca 0,3 km od okraje EVL. Koridor je navržen cca 50 m od rybníka a navazujících porostů, které s EVL funkčně souvisejí, avšak nejsou do EVL zařazeny. Vliv komunikace na EVL, kde je předmětem ochrany mech, který se vyskytuje na slatinách a rašelinných loukách, lze očekávat velmi malý, či spíše teoretický vzhledem k měřítku, v jakém jsou ZÚR LBK posuzovány. Potenciálním teoretickým rizikem je narušení vodního režimu lokality, které je nutné posoudit pro fázi konkrétního projektu. Vyhodnocení vlivu = 1

255



EVL50 – Jizerské smrčiny (CZ0510412) EVL byla doplněna do seznamu dle nařízení vlády č. 371/2009 Sb. Stručná charakteristika EVL zahrnuje centrální část náhorní plošiny Jizerských hor s vrcholy Jizerou a Černou horou v nadmořské výšce okolo 1000 m (Jizera 1022 m n.m.). Jedná se o lesnaté území s třtinovými a pomáčenými a rašelinnými smrčinami. Méně zastoupeny jsou horské papratkové smrčiny. Významný podíl (4 %) představují v EVL rašelinná společenstva jako jsou otevřená vrchoviště, přechodová rašeliniště, vrchovištní šlenky. Na balvanitých a skalnatých substrátech se vyskytuje brusnicová vegetace skal a drolin a štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin. Předměty ochrany Evropská stanoviště: 4030


7110*


7140


8220


91D0*

Rašelinný les

9410



Nejvýznamnější potenciální vlivy D42 – koridor – Nová Hřebenovka jižní a severní větev x EVL 50 – Jizerské smrčiny S ohledem na šíři koridoru, jehož osa protíná EVL, nelze vliv uspokojivě hodnotit. Lze však předpokládat, že bude využito stávajících cest a nebudou do prostoru umísťovány související aktivity (občerstvení, ubytování apod.). Osa koridoru je vedena po široké panelové cestě, běžný provoz ukázněných turistů by neměl mít na EVL podstatnější vliv. Koridor lze v rámci ZÚR akceptovat s tím, že konkrétní parametry záměru je nutné posoudit na projektové úrovni. Vyhodnocení vlivu = N V1 – vodovodní přivaděč VD Josefův Důl – ÚV Bílý Potok, zásobování Frýdlantska x EVL 50 Jizerské smrčiny Naznačený koridor VVP prochází EVL od jihu na sever. Vliv záměru nelze hodnotit, protože trasu v mapě charakterizuje pouze schématické spojení zdroje vody (nádrž Josefův Důl) a cílového místa (Frýdlantsko). Existuje řada rozdílných technických řešení s odlišnými vlivy. Vliv nelze na úrovni ZÚR hodnotit. Vyhodnocení vlivu = N EVL51 – Ralsko (CZ0510028) EVL byla doplněna do seznamu dle nařízení vlády č. 371/2009 Sb. Stručná charakteristika Ralsko je nejvýraznějším vrchem poměrně rozsáhlého území Ralské pahorkatiny. Hlavní hodnotu představují na jedné straně kvalitní lesní ekosystémy zachovalé na velké ploše, na straně druhé primární bezlesí skalních výchozů (neovulkanitů i pískovců). Jedná se o neovulkanický vrch Ralsko 2 km severovýchodně od Mimoně, dosahující výšky 696 m n.m. Rozloha EVL je 143,7 ha. V EVL výrazně převažují lesní biotopy. Z chráněných stanovišť jsou nejrozšířenější květnaté bučiny, a acidofilní bučiny. V exponovaných polohách vrcholového kuželu a s přesahy níže do východního svahu jsou rozšířeny suťové lesy asociace Mercuriali-Fraxinetum a Lunario-Aceretum. V bylinném patře se poměrně hojně vyskytují česnek medvědí (Allium ursinum), árón plamatý (Arum maculatum), dymnivka plná (Corydalis cava), dymnivka bobovitá (Corydalis intermedia), lilie zlatohlavá (Lilium martagon), měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva).

256





9130


9180*




257



PTAČÍ OBLASTI – MOŽNOSTI OVLIVNĚNÍ KONKRÉTNÍCH NÁVRHOVÝCH KORIDORŮ A PLOCH PO1 – Českolipsko-Dokeské pískovce a mokřady Stručná charakteristika Dominantami navržené ptačí oblasti jsou rybníky Novozámecký, Břehyně a Heřmanický. Všechny se vyznačují rozsáhlými litorálními porosty a společně hostí nejpočetnější českou populaci jeřába popelavého (Grus grus). Z dalších významných druhů zde hnízdí slavík modráček (Luscinia svecica), bukač velký (Botaurus stellaris), moták pochop (Circus aeruginosus), sýkořice vousatá (Panurus biarmicus) a cvrčilka slavíková (Locustella luscinioides). Na rybníky z hnízdišť v okolních v lesích zaletuje orel mořský (Haliaeetus albicilla). Ve východní části území se vyskytují rozsáhlé borové lesy na písčitém podkladě, které dávají prostor početným populacím lelka lesního (Caprimulgus europaeus) a skřivana lesního (Lullula arborea). Předměty ochrany Jeřáb popelavý (Grus grus) Lelek lesní (Caprimulgus europaeus) Moták pochop (Circus aeruginosus) Skřivan lesní (Lullula arborea) Slavík modráček středoevropský (Luscinia svecica)

Nejvýznamnější potenciální vlivy D05B – silnice I/9, úsek Jestřebí – Zahrádky – Sosnová – Česká Lípa – MÚK Manušice (I/13) x PO1 – Českolipsko-Dokeské pískovce a mokřady Koridor přeložky je veden v trase stávající silnice, do kontaktu s hranicí PO se dostává v úseku mezi obcemi Jestřebí a Zahrádky v délce cca 3 km. Z předmětů ochrany PO nelze vyloučit ovlivnění pouze pro jeřába popelavého. Jeden pár jeřába popelavého hnízdní v mokřadu sídla Borek u Zahrádek. Trasa koridoru do hnízdiště zasahuje. Další 1-2 páry jeřába popelavého vycházejí na pastvu v prostoru mimoúrovňové křižovatky (navržena v nižších stupních ÚPD a DÚR) na pole mezi hotelem Stará pošta v Zahrádkách a Mnichovskou průrvou (přítok Bobřího potoka do rybníka), což je těsné sousedství rákosin Novozámeckého rybníka. Využití pole pro mimoúrovňovou křižovatku bude znamenat vážné ohrožení kvality hnízdního biotopu pro jeřáby popelavé v části Novozámeckého rybníka při ústí Bobřího potoka. Jiné pole s obilím v bezprostřední blízkosti Novozámeckého rybníka není. Není reálné, že za provozu MÚK a nového peážního úseku silnice, bude pole jeřábem s ohledem na únikovou vzdálenost (cca 150 m) nadále využíváno. Riziko ovlivnění celého hnízdního biotopu souvisí s životními potřebami druhu v různých fázích vývoje. Jeřáb popelavý využívá různé zdroje obživy v závislosti na fázi sezóny a na fázi péče o mláďata. Biotop pole má v tomto podstatné místo zejména v období, kdy se mláďata začínají samostatně živit a nemají ještě dostatek síly, aby vyhledala vzdálenější lokality. Na úrovni ZÚR nelze tedy vyloučit podstatné ovlivnění biotopu pro 2-3 páry, což představuje 17 – 23 % z celkové populace v PO. V případě naplnění předpokladů o vlivu by se jednalo o významný negativní vliv na PO. Na úrovni ZÚR nelze významný vliv vyloučit, ale je reálné ve vymezeném koridoru hledat řešení s vlivem mírným (3). Na řešenou část přeložky silnice I/9 bylo vydáno v roce 2003 souhlasné stanovisko podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. (Vyhodnocení vlivu na soustavu NATURA 2000 nemohlo být provedeno, protože v té době nebyla soustava NATURA 2000 vymezena.) Je tedy možné, pokud to bude v souladu s výkladem dotčeného orgánu, považovat situaci za zohlednění stavu. Vyhodnocení vlivu = ZS

258



D12B – silnice I/15, obchvat Zahrádky x PO1 – Českolipsko-Dokeské pískovce a mokřady Tato VPS se dostává do kontaktu s ptačí oblastí v MÚK se silnicí I/9. MÚK se přibližuje hnízdišti jeřába popelavého a existuje reálné riziko, že z důvodu omezení potravního biotopu 1-2 páry jeřába popelavého své hnízdiště opustí (3). Vliv je podrobně popsán u vlivu VPS D05B. Na řešenou část přeložky silnice I/9 bylo vydáno v roce 2003 souhlasné stanovisko podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. (Vyhodnocení vlivu na soustavu NATURA 2000 nemohlo být provedeno, protože v té době nebyla soustava NATURA 2000 vymezena.) Je tedy možné, pokud to bude v souladu s výkladem dotčeného orgánu, považovat situaci za zohlednění stavu. Vyhodnocení vlivu = ZS D17A – silnice II/272, úsek Osečná – Ralsko (Kuřívody) x PO1 – Českolipsko-Dokeské pískovce a mokřady Osa koridoru vede ve stávající trase po hranici ptačí oblasti cca 1500 m. Dále protíná území ptačí oblasti v úseku do 1 km, kde prochází vzrostlou smrkovou kulturou a mladou stejnověkou výsadbou borovice a vede znovu po hranici PO cca dalších 350 m. Rozvolněné borové porosty jsou hnízdním biotopem lelka lesního a skřivana lesního. Zásah je plošně malého rozsahu na okraji PO. Vliv lze v této fázi označit za mírný až nevýznamný. Vyhodnocení vlivu = 1 D33 – úsek Rynoltice – Česká Lípa, optimalizace jednokolejné trati, elektrizace x PO1 – Českolipsko-Dokeské pískovce a mokřady Koridor, který je na kontaktu s PO u Vítkova vymezen stávající tratí, bude mít vliv na PO zřejmě malý. Nedojde ke změnám v charakteru PO, pouze při výstavbě může dojít k vyrušování mokřadních druhů v případě, že by v okolí hnízdily. Vyhodnocení vlivu = 1 D39 – multifunkční turistický koridor – Ploučnice x PO1 – Českolipsko-Dokeské pískovce a mokřady Významným vlivem může být vyrušování hnízdících ptáků. Jedná se zejména o druhy hnízdící v mokřadech jako je moták pochop, popř. jeřáb popelavý. Záměr je široce vymezen, jeho vliv nelze na dané úrovni hodnotit, v případě liniového souvislého zásahu v nivě Ploučnice může být významně negativní. Vyhodnocení vlivu = 3 D50 – silnice I/9 a I/38, MÚK Jestřebí x PO1 – Českolipsko-Dokeské pískovce a mokřady Koridor přeložky se přibližuje na východním konci úseku na cca 500 m k hranici PO. Tento okrajový prostor ovšem slouží jako hnízdiště pro 1 pár jeřába popelavého. Vliv hodnotíme jako mírný za předpokladu umístění MÚK západně od stávající silnice I/38. V tomto případě se oproti současnému stavu provoz na řešených komunikacích k ptačí oblasti nepřiblíží. Vyhodnocení vlivu = 2 D52D – silnice II/268, spojka Ralsko – Hradčany x PO1 – Českolipsko-Dokeské pískovce a mokřady Rezerva pro koridor prochází na severovýchodě okrajem PO. Bude zasažen kulturní borový remízek, kde nelze vyloučit výskyt skřivana lesního a lelka lesního. S ohledem na okrajový zásah velmi malého rozsahu lze vliv odhadnout jako velmi mírný. Vyhodnocení vlivu = 1

259



PO2 – Jizerské hory Stručná charakteristika Navržená oblast zahrnuje náhorní plošinu a severní svahy Jizerských hor. Odlesněním vrcholové partie Jizerských hor byly vytvořeny vhodné podmínky pro tetřívka obecného (Tetrao tetrix), jehož populace začátkem devadesátých let vrostla. Rovněž došlo k rozšíření a postupnému zvyšování stavů lindušky luční (Anthus pratensis), čečetky zimní (Carduelis flammea), hýla rudého (Carpodacus erythrinus) nebo bramborníčka hnědého (Saxicola rubetra). Na odlesněných pláních vrcholové části oblasti dochází k periodickým gradacím populací hraboše mokřadního (Microtus agrestis), které vytvářejí potravní nabídku pro sýce rousného (Aegolius funereus). Na rašelinnných loukách, které jsou tradičními tokaništi tetřívků, ojediněle hnízdí bekasiny otavní (Gallinago gallinago), na polské straně v oblasti Rašeliniště Jizery bylo opakovaně zaznamenáno hnízdění jeřába popelavého (Grus grus). Odlišný charakter má severní část navrženého území. Ve starých bukových porostech vzácně hnízdí čáp černý (Ciconia nigra), lejsek malý (Ficedula parva) a včelojed lesní (Pernis apivorus). K dalším pravidelně hnízdícím druhům patří holub doupňák (Columba oenas), datel černý (Dryocopus martius), žluna šedá (Picus canus), sýc rousný (Aegolius funereus), v posledních letech i kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum). Předměty ochrany Tetřívek obecný (Tetrao tetrix) Sýc rousný (Aegolius funereus)

Nejvýznamnější potenciální vlivy D27 – železniční koridor, úsek Liberec – Frýdlant - hraniční přechod PL, optimalizace, elektrizace x PO2 – Jizerské hory Železnice prochází EVL mezi Oldřichovem v Hájích a Raspenavou v délce cca 3 km. V okolí stávající trasy se vyskytují v podstatě v celé délce velmi pěkné bučiny. Nelze vyloučit zásah do doupných stromů vhodných jako biotop sýce rousného. Vliv lze očekávat s ohledem na plochu PO velmi malého rozsahu. Vyhodnocení vlivu = 1 D42 – multifunkční turistický koridor – Nová Hřebenovka x PO2 – Jizerské hory Osa koridoru prochází centrální částí Jizerských hor. Osa je vedena v trase hlavní zpevněné cestě z Oldřichova v Hájích, přes Závory, Bílou kuchyni, Hřebínek, Hrásnou Máří, Knajpu, Smědavu a Jizerku. Lze předpokládat, že bude využito stávajících širokých a zpevněných cest. S ohledem na šíři koridoru a obecný popis využití nelze vliv konkrétně hodnotit. Pokud nebudou do EVL a jejího bezprostředního okolí v centrální části Jizerských hor umísťovány doprovodné aktivity, bude vliv mírný. Zejména v zimním období může být vysoká návštěvnost v centrální části PO rizikem pro tetřívka obecného, kterého vyrušování a přelety mohou vyčerpávat natolik, že nebude schopen čelit dalším vlivům. Na nižší úrovni nutno specifikovat změny v návštěvnosti. Je ovšem rovněž možné, že v prostoru Jizerských hor plánovaný turistický koridor již dlouhodobě funguje pro pěší a cyklisty a v zimě pro běžkaře. Vyhodnocení vlivu = N V1 - vodovodní přivaděč VD Josefův Důl – ÚV Bílý Potok, zásobování Frýdlantska x PO2 – Jizerské hory Naznačený koridor VVP prochází EVL od jihu na sever. Vliv záměru nelze hodnotit, protože trasu v mapě charakterizuje pouze schématicky zdroj vody (nádrž Josefův Důl) a cílové místo (Frýdlanstko). Existuje řada rozdílných technických řešení s odlišnými vlivy. Vliv nelze hodnotit Vyhodnocení vlivu = N

260



PO3 – Krkonoše Stručná charakteristika Ptačí oblast Krkonoše tvoří celý národní park spolu s částmi jeho ochranné zóny. Mezi ornitologicky nejhodnotnější oblasti českých Krkonoš patří alpínské vrcholy, ledovcové kary a subarktická rašeliniště na hřebenech v západní a východní části pohoří. Pouze zde v rámci České republiky hnízdí kulík hnědý (Charadrius morinellus), slavík modráček tundrový (Luscinia svecica svecica) – izolovaná populace 25-30 párů – a pěvuška podhorní (Prunella collaris), z dalších druhů linduška horská (Anthus spinoletta) a kos horský (Turdus torquata). Dalším významným územím je mozaika lesních a lučních biotopů v oblasti Rýchor a jejich podhůří na jihovýchodě území. Zde hnízdí čáp černý (Ciconia nigra), včelojed lesní (Pernis apivorus), tetřev hlušec (Tetrao urogallus), tetřívek obecný (Tetrao tetrix), chřástal polní (Crex crex), sýc rousný (Aegolius funereus), datel černý (Dryocopos martius), lejsek malý (Ficedula parva) a ťuhýk obecný (Lanius collurio). Předměty ochrany Chřástal polní (Crex crex) Čáp černý (Ciconia nigra) Datel černý (Dryocopus martius) Lejsek malý (Ficedula parva) Sýc rousný (Aegolius funereus) Slavík modráček tundrový (Luscinia svecica svecica) Tetřívek obecný (Tetrao tetrix)

Nejvýznamnější potenciální vlivy D35 - úsek Harrachov – Rokytnice nad Jizerou, propojení dvou žel. tratí x PO3 – Krkonoše Osa koridoru se do prostoru PO dostává v prostoru Černá Hora – Studenov. Trasa je vymezena široce. Rozsah možných řešení, a tím i velikost vlivů, jsou natolik rozdílné, že je nelze na této úrovni zodpovědně kvantifikovat. Vyhodnocení vlivu = N D41A – multifunkční turistický koridor – Jizera x PO3 – Krkonoše Možnost ovlivnění spočívá především ve vyrušování čápa černého. Záměr je široce vymezen, jeho vliv nelze na dané úrovni hodnotit. Lze předpokládat, že problémem může být zejména budování, popř. zpřístupňování nových tras v dosud omezeně přístupných lesích. Vyhodnocení vlivu = N D42 - koridor – Nová Hřebenovka jižní a severní větev (multifunkční turistický) x PO3 – Krkonoše Osa koridoru prochází centrální částí EVL. K ovlivnění by mohlo docházet vyrušováním, a to zejména slavíka modráčka, čápa černého a tetřívka obecného. K ovlivnění může docházet při překročení únosné úrovně návštěvnosti. Velkým rizikem je zejména zpřístupňování nových částí území zejména na úrovni a nad úrovní horní hranice lesa a dále hlubších omezeně přístupných lesů. Vyhodnocení vlivu = 3 V2A – vodovodní přivaděč Harrachov – Rokytnice nad Jizerou, zásobování Semilska x PO3 – Krkonoše Naznačený koridor VVP prochází PO od severu k jihu ve zúženém místě mezi Rýžovištěm a Studenovem. Vliv záměru nelze hodnotit, protože trasu v mapě charakterizuje pouze počáteční a cílové místo. Existuje řada rozdílných technických řešení s odlišnými vlivy. Vliv nelze hodnotit. Vyhodnocení vlivu = N

261



LAPV2 – LAPV Vilémov, vodní tok: Jizera x PO3 – Krkonoše Záměr vodní nádrže Vilémov zasahuje většinou své plochy do ptačí oblasti, a to od soutoku Mumlavy a Jizery až po přepokládanou hráz. Dotčené území představuje vhodný biotop pro lejska malého, čápa černého, sýce rousného a datla černého. Naplánované zatopené území představuje výrazný zásah do lesních porostů, které jsou právě na prudkých svazích tvořeny zachovalými bučinami. Ty jsou významným hnízdním biotopem lejska malého, který zde má jádro rozšíření v rámci PO. Realizací záměru dojde k výrazné redukci vhodného biotopu. Starší bukové porosty jsou dále obývány datlem, sýcem rousným, ale také čápem černým. Vzhledem k rozsahu záměru očekáváme pravděpodobně silný vliv, ani technické řešení významný vliv zřejmě nemůže s ohledem na charakter záměru podstatně zmírnit. Naopak je nutné počítat s přeložkou silnice a náhradou objektů, které budou přehradou zasaženy (vyhodnocení vlivu 4). Územní rezerva ovšem neumožňuje realizaci záměru, pouze vymezuje územní ochranu pro potenciální využití území v budoucnu. V tomto smyslu k negativnímu vlivu v této fázi nedojde (vyhodnocení vlivu 0). Vyhodnocení vlivu = Vilémov).

0/4 (územní ochrana bez realizace záměru / realizace vodní nádrže

262


Hodnocení dopadů na EVL a PO Tab.4: Vyhodnocení vlivu konkrétních návrhových koridorů a ploch ZÚR Libereckého kraje na EVL a PO. Název záměru D01B

rychlostní silnice R35, úsek Turnov – Rovensko pod Troskami – hranice LK (Úlibice)-úz. rezerva

B01

Plocha pěchotní střelnice, k.ú.Svébořice

D01C

Číslo lokality

Popis vlivu

Název EVL nebo PO

Kód vlivu

EVL26


0

NT0

bez vlivu

0

rychlostní silnice R35, úsek Rádelský Mlýn – Semily – hranice LK (Úlibice)- úz. rezerva

EVL14


2

D02

silnice I/35, úsek Bílý Kostel nad Nisou – Hrádek Nejbližší EVL (Rokytka) je ve vzdálenosti cca 4 km – vliv lze vyloučit nad Nisou – hranice ČR

NT0

bez vlivu

0

D03


Vydáno kladné stanovisko EIA

EVL16

Klíč

D04


Vzhledem ke vzdálenosti 0,9 km od EVL Kokořínsko a nárokům předmětů ochrany lze vliv vyloučit.

NT0

bez vlivu

D05B


EVL7

Dolní Ploučnice

ZS

D05B


EVL9

Horní Ploučnice

ZS

D05B


EVL12


ZS

D05B


EVL23


ZS

D05B


PO1


ZS

D06A

silnice I/9, obchvat Svor

EVL je od koridoru oddělena zástavbo (cca 0,6 km). S ohledem na charakter záměru, národy předmětu ochrany a konfiguraci území lze vliv NT0 vyloučit.

bez vlivu

0

D07

silnice I/10, úsek Jablonec nad Nisou – Smržovka –Tanvald

Nejbližší EVL (Pelíkovice) je ve vzdálenosti cca 4 km – vliv lze vyloučit.

NT0

bez vlivu

0

D08

silnice I/13 úsek Stráž nad Nisou – Mníšek – Dětřichov

Nejbližší EVL (Jizerskohorské bučiny) je ve vzdálenosti 2,0 km, oproti stávající silnici se stavba od EVL vzdaluje – vliv lze vyloučit.

NT0

bez vlivu

0

D09

silnice I/13, obchvat Frýdlant

Začátek EVL Smědá je ve vzdálenosti 1,2 km od VPS, mezi záměrem a EVL je intravilán Frýdlantu - vliv lze vyloučit.

NT0

bez vlivu

0

D10

silnice I/13, obchvat Pertoltice

Bez vlivu, nejbližší EVL Smědá je vzdálena 2,5km.

NT0

bez vlivu

0

V dosahu vlivu nejsou žádné EVL a ni PO

263

ZS 0


Hodnocení dopadů na EVL a PO Název záměru D11A

silnice I/14, úsek Liberec – Jablonec nad Nisou

D12B

Popis vlivu Dolní okraj EVL (Luční potok) je vzdálen od záměru 3,3 km. Mezi EVL a záměrem je intravilán Liberce – vliv lze vyloučit.

Číslo lokality

Název EVL nebo PO

Kód vlivu

NT0

bez vlivu

0


EVL45

Zahrádky

3

D12B


PO1


ZS

D13,D47

silnice I/15, obchvat Kravaře a Stvolínky

EVL Ronov – Vlhošť

0

D14


EVL24


1

D15C,D

silnice I/16, přeložka Horka u Staré Paky

Bez vlivu, vzdálenost nejméně 10 km.

EVL19

Krkonoše

0

D16

silnice II/272, úsek Liberec – Osečná

Vzdálenost vymezeného koridoru je cca 3,3 km od nejbližší EVL, vliv lze vyloučit.

NT0

bez vlivu

0

D17A

silnice II/272, úsek Osečná – Ralsko (Kuřívody)

PO1


1

D18C

silnice II/283, úsek Semily – Rovensko pod Troskami, napojení na R35 (úz. rezerva)

Vzdálenost počátku koridoru je cca 3 km od nejbližší EVL Podhájí chalupa, vliv lze vyloučit.

NT0

bez vlivu

0

D18D

silnice II/283, úsek Semily – Turnov, propojení měst (při realizaci D01C) (úz. rezerva)

Vzdálenost koridoru je cca 0,6 km od nejbližší EVL Údolí Jizery a Kamenice, vliv lze s ohledem na charakter EVL a charakter záměru vyloučit.

NT0

bez vlivu

0

D19A

silnice II/262, úsek Žandov – Stružnice

Koridor vede v souběhu ve vzdálenosti 0,1-05km od EVL D. Ploučnice. Vliv lze s ohledem na povahu záměru a nároky předmětů ochrany vyloučit.

NT0

bez vlivu

0

D21

silnice II/270, obchvat Doksy

EVL Jestřebsko-Dokesko je cca 600 m daleko. S ohledem na uspořádání území a povahu rozvojového prvku lze vliv vyloučit.

NT0

bez vlivu

0

D22

silnice II/270, obchvat Jablonného v Podj.

EVL9

Horní Ploučnice

D23

silnice II/278, obchvat Český Dub

EVL Český Dub – základní umělecká škola je vzdálena cca 1,5 km, jedná se o intravilán obce.Vliv záměru lze vyloučit.

NT0

bez vlivu

0

D24


EVL Smědá je ve vzdálenost cca 0,3 km. Vzhledem k povaze záměru a nárokům předmětů ochrany lze vliv vyloučit. Na projektové úrovni je nutno věnovat pozornost znečištění vod.

NT0

bez vlivu

0

Vliv lze vzhledem ke vzdálenosti, povaze záměru a nárokům předmětů ochrany vyloučit. Zásah nové silnice na úrovni projektu do blízkosti EVL EVL40 je s ohledem na konfiguraci území velmi nepravděpodobný.

264

ZS


Hodnocení dopadů na EVL a PO Název záměru D25

silnice II/268,úsek Sloup – Pihel

D26A

železniční koridor, úsek hranice LK – Turnov – Liberec, modernizace, nové úseky, elektrizace, zdvojkolejnění

D26R

železniční koridor, úsek Příšovice – Čtveřín nový úsek, elektrizace, zdvojkolejnění – územní rezerva

D27

Popis vlivu

Číslo lokality

Název EVL nebo PO

Kód vlivu

EVL49

Červený rybník

1

Koridor se nedostává do blízkosti žádné EVL nebo PO tak, aby bylo reálné ovlivnění.

NT0

bez vlivu

0

Koridor se nedostává do blízkosti žádné EVL nebo PO tak, aby bylo reálné ovlivnění.

NT0

bez vlivu

0

železniční koridor, úsek Liberec – Frýdlant hraniční přechod PL, optimalizace, elektrizace

EVL37

Smědá

2

D27


EVL15


2

D27


PO2

Jizerské hory

1

D28

železniční koridor, úsek Liberec – Chrastava – Bílý Kostel n.N. – Hrádek nad Nisou, optimalizace, elektrizace

NT0

bez vlivu

0

D29A

železniční koridor, úsek Turnov – Rovensko pod Nejbližší EVL Podtrosecká údolí je vzdálena cca 0,5 km od koridoru. Troskami, modernizace, nové úseky, elektrizace S ohledem na konfiguraci terénu lze vliv vyloučit.

NT0

bez vlivu

0

D31A

železniční koridor, úsek Turnov – Semily – Košťálov, optimalizace, elektrizace

EVL29


2

D31A

železniční koridor, úsek Turnov – Semily – Košťálov, optimalizace, elektrizace

EVL14


3

D33


EVL9

Horní Ploučnice

2

D33


PO1


1

D33A


EVL46

Západní jeskyně

0

D33B


EVL46

Západní jeskyně

N

D34

železniční koridor, úsek Česká Lípa – hranice

EVL7

Dolní Ploučnice

2

Nejblíže je dolní část EVL Rokytka (cca 0,4km), vliv lze vyloučit.

Nejbližší EVL je vzdálena cca 2,5 km, vliv lze vyloučit.

265


Hodnocení dopadů na EVL a PO Název záměru

Popis vlivu

Číslo lokality

Název EVL nebo PO

Kód vlivu

LK, optimalizace, elektrizace D34


EVL9

Horní Ploučnice

1

D35

železniční koridor, úsek Harrachov – Rokytnice nad Jizerou, propojení dvou žel. tratí

EVL19

Krkonoše

N

D35

železniční koridor, úsek Harrachov – Rokytnice nad Jizerou, propojení dvou žel. tratí

PO3

Krkonoše

N

D37

letiště Liberec

Nejbližší EVL je vzdálena cca 3,5 km, v okolí záměru je zastavěné území, vliv lze vyloučit.

NT0

bez vlivu

0

D38

lanová pozemní dráha Liberec – Bedřichov

Okraj PO J.Hory je vzdálen přes 2km, vliv lze vyloučit.

NT0

bez vlivu

0

D39


EVL7

Dolní Ploučnice

3

D39


EVL9

Horní Ploučnice

3

D39


EVL12


N

D39


PO1


3

D40

multifunkční turistický koridor – Lužická Nisa

NT0

bez vlivu

0

D41A


EVL2

Bukovec

N

D41A


EVL14


3

D41A


EVL19

Krkonoše

3

D41 A


EVL29


N

D41 A


PO3

Krkonoše

N

D42


EVL2

Bukovec

N

D42

koridor – Nová Hřebenovka jižní a severní větev

EVL15

Jizerskohorské

N

Do vzdálenosti 1km od osy koridoru se vyskytují 2 EVL, kde jsou chráněny ryby a kruhoústí. Vliv lze s ohledem možné vlivy a nároky předmětů ochrany vyloučit.

266



Popis vlivu

Číslo lokality

(multifunkční turistický)

Název EVL nebo PO

Kód vlivu

bučiny

D42


EVL19

Krkonoše

3

D42


EVL31


N

D42


EVL38

Smědava

N

D42


EVL50

Jizerské smrčiny

N

D42


PO2

Jizerské hory

N

D42


PO3

Krkonoše

3

D43

přeshraniční spojení, silniční – Hrádek nad Nisou, silnice R35

NT0

bez vlivu

0

NT0

bez vlivu

0

D47

V dosahu vlivu nejsou žádné EVL nebo PO, vliv lze vyloučit. Viz D13

D48

silnice I/10, úsek Tanvald – Desná

V dosahu vlivu (2,2 km) nejsou žádné EVL nebo PO, vliv lze vyloučit.

D49

silnice I/10, úsek Kořenov – Harrachov

EVL19

Krkonoše

3

D50


EVL12

Jestřebsko-Dokesko

1

D50


P01


2

D51A

silnice II/268, obchvat Zákupy

EVL Horní Ploučnice je ve vzdálenosti 2 km – vliv lze vyloučit.

NT0

bez vlivu

0

D52C

silnice II/268, jihozápadní obchvat Mimoň

EVL Horní Ploučnice je ve vzdálenosti 0,7 km – vliv lze vyloučit.

EVL9

Horní Ploučnice

0

D52D

silnice II/268, spojka Ralsko – Hradčany (propojení silnic II/268 a II/270)

Trasa vede mimo EVL, mohou se zvýšit dopravní intenzity na navazujícím úseku, který vede přes EVL

EVL9

Horní Ploučnice

0

D52D

silnice II/268, spojka Ralsko - Hradčany

PO1


1

D55

silnice II/270, severozápadní obchvat Mimoň

EVL

Horní Ploučnice

3

267



Popis vlivu

Číslo lokality

Název EVL nebo PO

Kód vlivu

(územní rezerva) EVL


0-1

Nejbližší EVL Údolí Jizery a Kamenice je vzdálena cca 400 m přes zastavěné území Semil.

EVL


0


Koridor pouze vymezuje propojení dvou bodů, není známa trasa ani způsob vedení. Vliv nelze hodnotit.

EVL15


N

V1



EVL50

Jizerské smrčiny

N

V1



PO2

Jizerské hory

N

V2A



EVL19

Krkonoše

N

V2A



PO3

Krkonoše

N

LAPV2


EVL19

Krkonoše

4

LAPV2


PO3

Krkonoše

4

PUR01

Koridor vedení VVN 400 kV – TR Chotějovice – TR Babylon

Nejbližší EVL je vzdálena cca 0,5 km, chráněn je vrkoč útlý a stanoviště. NT0 S ohledem na ekologické nároky předmětů ochrany lze vliv vyloučit.

bez vlivu

0

PUR02

zdvojení stávajícího vedení VVN 400 kV, úsek hranice LK - TR Babylon

Koridor nezasahuje do EVL ani PO, protože se jedná o posílení stávajícího vedení vliv lze vyloučit.

NT0

bez vlivu

0

PUR03

zdvojení stávajícího vedení VVN 400 kV, úsek TR Babylon - TR Bezděčín

Vedení kříží 3x EVL Horní Ploučnice. Protože se jedná o posílení stávajícího vedení vliv lze odhadovat jako minimální, teoretický ve fázi výstavby.

EVL9

Horní Ploučnice

1

E02

vedení VVN 110 kV - TR Babylon – hranice LK (TR Děčín)

Nejbližší EVL je vzdálena cca 1,5 km, chráněn je vrkoč útlý, s ohledem na jeho způsob života lze vliv vyloučit.

NT0

bez vlivu

0

E03

vedení VVN 110 kV - TR Babylon – hranice LK (TR Úštěk)

Nejbližší EVL je vzdálena cca 1,0 km, chráněn je vrkoč útlý, s ohledem na jeho způsob života lze vliv vyloučit.

NT0

bez vlivu

0

E04

Vedení VVN 110 kV, úsek TR Babylon – hranice Vliv lze vzhledem ke vzdálenosti, povaze záměru a nárokům předmětů LK – (TR Děčín) ochrany vyloučit.

EVL48

Bínov – Bobří soutěska

0

E05A

vedení VVN 110 kV - TR Babylon – TR Doksy

bez vlivu

0

D58


D59


V1

Koridor pro vedení je ukončen cca 200 m od budovy zámku (EVL Doksy NT0 – zámek). Vliv lze vzhledem k povaze záměru a nárokům předmětu

268



Popis vlivu

Číslo lokality

Název EVL nebo PO

Kód vlivu

ochrany – netopýra velkého - vyloučit. E06

vedení VVN 110 kV - TR Babylon – TR Česká Lípa Dubice

E07

územní rezerva – vedení VVN 110 kV, úsek TR Nový Bor – hranice LK

E08B


E11A

Koridor zasahuje okrajem do vzdálenosti cca 300m od EVL Horní Ploučnice v části, kde je předmětem ochrany biotop lososa obecného. Tento úsek prochází intravilánem Č.Lípy – vliv lze vyloučit.

NT0

bez vlivu

0

EVL3


2

Koridor okrajově zasahuje do EVL, předměty ochrany nebudou dotčeny. EVL16

Klíč

0

vedení VVN 110 kV - TR Bezděčín – Šimonovice

Nejbližší EVL je vzdálena cca 1,8 km, chráněn je modrásek bahenní, s ohledem na jeho způsob života lze vliv vyloučit.

bez vlivu

0

E12A

vedení VVN 110 kV, úsek TR Liberec východ – TR Liberec Nové Pavlovice, podzemní vedení

Nejbližší EVL je ve vzdálenosti 3 km, vliv lze vyloučit.

bez vlivu

0

E13A

vedení VVN 110 kV, úsek odbočení ze stav. Vedení do TR Železný Brod

Nejbližší EVL je ve vzdálenosti 3 km, vliv lze vyloučit.

bez vlivu

0

E14A

vedení VVN 110 kV - odb. ze stav. Vedení – TR Nejbližší EVL je vzdálena cca 2,5 km, chráněn je modrásek bahenní, Jablonec nad Nisou jih s ohledem na jeho způsob života lze vliv vyloučit.

NT0

bez vlivu

0

E17A

Transformovna – Český Dub

V dosahu vlivu není EVL ani PO.

NT0

bez vlivu

0

E18

Transformovna – Nový Bor


NT0

bez vlivu

0

E19A

Transformovna – Doksy


NT0

bez vlivu

0

E20A

Transformovna – Železný Brod


NT0

bez vlivu

0

E21

Transformovna – Turnov,


NT0

bez vlivu

0

E23

Transformovna – Liberec - Doubí


NT0

bez vlivu

0

E24

Transformovna – Liberec – Růžodol


NT0

bez vlivu

0

E26

Transformovna - Jablonec nad Nisou jih


NT0

bez vlivu

0

E35A

vedení VVN 110 kV, úsek odbočení ze stav. Vedení – TR Český Dub

Nejbližší EVL je ve vzdálenosti 1,1 km, vliv lze vyloučit.

NT0

bez vlivu

0

E36_37

vedení VVN 110 kV odb. ze stav. Vedení do TR V okruhu několika kilometrů není žádná EVL ani PO, záměr je situován Turnov v zastavěném území v blízkosti silnice R10.

NT0

bez vlivu

0

269

NT0 NT0 NT0



Popis vlivu

Číslo lokality

Název EVL nebo PO

Kód vlivu

E41

vedení VVN 110 kV, úsek odbočení ze stáv. Vedení – TR Liberec Doubí

V blízkosti (do 2km) se nevyskytuje EVL ani PO, vliv lze vyloučit.

NT0

bez vlivu

0

P01

protipovodňová opatření na toku - Černá Desná V blízkosti (do 3km) se nevyskytuje EVL ani PO, vliv lze vyloučit.

NT0

bez vlivu

0

P02

protipovodňová opatření na toku - Dubnický potok

Přestože se Dubnický potok vlévá do Ploučnice, EVL předmět ochrany v daném úseku (losos obecný) ovlivněn nebude.

NT0

bez vlivu

0

P03

protipovodňová opatření na toku – Jeřice, Oldřichov v Hájích – Mníšek

Opatření jsou navržena na toku v části mimo (pod) EVL, vliv lze proto vyloučit.

NT0

bez vlivu

0

P05

protipovodňová opatření na toku – Jizera, protipovodňová opatření na toku

EVL14


3

P05

protipovodňová opatření na toku – Jizera, protipovodňová opatření na toku

EVL19

Krkonoše

2

P05


EVL29


0

P08

protipovodňová opatření na toku – Libchava, Horní Libchava

NT0

bez vlivu

0

P09

protipovodňová opatření na toku – Lužická Nisa, PPO jsou navržena na L.Nise pod EVL Rokytka. Vliv lze vyloučit. Přesto NT0 Jablonec n.N. – Hrádek n.N. je žádoucí,aby tok L.Nisy měl co nejvíce přírodě blízký charakter.

bez vlivu

0

P12

protipovodňová opatření na toku – Panenský potok, Jablonné v Podještědí

EVL9

Horní Ploučnice

3

P13

protipovodňová opatření na toku – Panenský potok, Brniště – Mimoň

EVL9

Horní Ploučnice

3

P14

protipovodňová opatření na toku – Ploučnice, Mimoň

EVL9

Horní Ploučnice

3

P15

protipovodňová opatření na toku – Ploučnice, Česká Lípa

EVL9

Horní Ploučnice

3

P16


EVL7

Dolní Ploučnice

3

P17

protipovodňová opatření na toku – Řasnice, Horní Řasnice – Krásný Les

Může být ovlivněn přítok Smědé, ústící těsně nad EVL, vliv na EVL však NT0 předpokládat nelze.

bez vlivu

0

P18

protipovodňová opatření na toku – Smědá, Bílý Potok p.S. – Frýdlant

PPO může ovlivnit pouze okrajovou část toku, vliv neočekáváme.

EVL37

Smědá

0

P19


EVL37

Smědá

3

EVL Manušické rybníky a EVL Cihelenské rybníky se vyskytují 0,50,8km daleko, ovšem na přítocích Libchavy, tudíž lze ovlivnění vyloučit.

270



Popis vlivu

Číslo lokality

Název EVL nebo PO

Kód vlivu

P20


EVL37

Smědá

3

P21

protipovodňová opatření na toku – Svitavka, Mařeničky

EVL42

Svitavka

3

P22

protipovodňová opatření na toku – Svitavka, Kunratice u Cvikova – Svitava

EVL42

Svitavka

3

P23

Svitavka, Velenice - Zákupy

NTO

bez vlivu

0

P24

Boberský potok, Cvikov

PPO jsou plánována na přítoku Svitavky, cca 2 km nad EVL. S ohledem NT0 na charakter a požadavky předmětů ochrany lze vliv vyloučit.

bez vlivu

0

P25

protipovodňová opatření na toku – Šporka, Polevsko

Přestože je EVL v bezprostřední blízkosti toku, je nepravděpodobné, že by mohlo dojít o ovlivnění, protože jsou chráněna terestrická stanoviště.

NT0

bez vlivu

0

P28

Mohelka, Kokonín

V dosahu vlivu (2,8 km) není EVL ani PO.

NT0

bez vlivu

0

P29

Mohelka, Třtí


NT0

bez vlivu

0

P30

Ploučnice, Stráž pod Ralskem

EVL9

Horní Ploučnice

3

P31

Kočičí potok, Habartice


NT0

bez vlivu

0

P32

Libverdský potok, Lázně Libverda


NT0

bez vlivu

0

P33

Minkovický potok, Minkovice u Frýdlantu

Jedná se o přítok Smědé, která je EVL. Tok Smědé ovšem ovlivněn nebude

NT0

bez vlivu

0

P34

Oleška, Heřmanice


NT0

bez vlivu

0

P35

Oleška, Dětřichov


NT0

bez vlivu

0

P36

Boberský potok, Lindava

Jedná se o přítok Svitavky, která je EVL. EVL a její předmět ochrany (mihule potoční) ovšem ovlivněn nebude.

NT0

bez vlivu

0

P37

Bílá Nisa, Bedřichov – Janov nad Nisou


NT0

bez vlivu

0

P38

Dobranovský potok, sídlo Dobranov


NT0

bez vlivu

0

P39

Dobranovský potok, sídlo Písečná


NT0

bez vlivu

0

P40

Dobranovský potok, Bukovany – Sloup v Čechách


NT0

bez vlivu

0

271


Hodnocení dopadů na EVL a PO Název záměru P41

Žernovník, Železný Brod

P42

Údolský potok, Kryštofovo Údolí

P43

Novoveský potok, Nová Ves nad Nisou

P44

Popis vlivu V dosahu vlivu (3,4 km) není EVL ani PO.

Číslo lokality

Název EVL nebo PO

Kód vlivu

NT0

bez vlivu

0

EVL33

Rokytka

3


NT0

bez vlivu

0

Šporka, Horní Libchava


NT0

bez vlivu

0

P45

Radčický potok, Liberec – Radčice


NT0

bez vlivu

0

P46

Ostašovský potok, Liberec – Ostašov


NT0

bez vlivu

0

P47

Harcovský potok, Liberec – Harcov


NT0

bez vlivu

0

P48

Janovodolský potok, Liberec – Janův Důl


NT0

bez vlivu

0

P49

Vesecký potok, Liberec – Vesec

Jedná se o přítok Lučního potoka, který je EVL. EVL a její předmět ochrany (mihule potoční) ovšem ovlivněn nebude.

NT0

bez vlivu

0

P50

Františkovský potok, Liberec – Františkov


NT0

bez vlivu

0

P51

Luční potok, Liberec – Vesec

EVL

Luční potok

3

P52


EVL9

Horní Ploučnice

3

P53

Oldřichovský potok, Oldřichov na Hranicích

NT0

bez vlivu

0

P54

Šporka, nad obcí Horní Libchava

EVL4


3

P54

Šporka, nad obcí Horní Libchava

EVL23


3

P55

Ploučnice, nad sídlem Srní potok

EVL9

Horní Ploučnice

3

P56

Panenský potok, Lvová

Navrhovaná opatření na Panenském potoce jsou cca 1 km proti proudu nad začátkem EVL Horní Ploučnice. Tomto úseku je na toku větší rybník. Vliv lze vyloučit.

EVL9

Horní Ploučnice

0

P57

Druzcovský potok, Osečná


NT0

bez vlivu

0

V dosahu vlivu (nejméně 8 km) není EVL ani PO.

272



B.3.2.3.

POROVNÁNÍ VARIANT NÁVRHOVÝCH KORIDORŮ A PLOCH

Tab.5: Přehled návrhů ZÚR ve variantách Kód návrhu D01B,C D15D D33A,B

Název záměru

rychlostní silnice R35, Turnov – Rovensko pod Troskami – hranice LK D15D - silnice I/16, přeložka Horka u Staré Paky D15C - územní rezerva, silnice I/16, přeložka Horka u Staré Paky, variantní řešení úsek Rynoltice - Česká Lípa, optimalizace jednokolejné trati, elektrizace (územní rezerva)

Porovnání variant: D01 – rychlostní silnice R35, Turnov – Rovensko pod Troskami – hranice LK Vzdálenost silničního koridoru varianty D1B od biotopů vrápence malého (EVL Podhájí – chalupa a Jeskyně sklepy pod Troskami) je cca o 2 km. Atraktivní potravní biotop vrápence ovlivněn nebude. Vliv lze vyloučit. V případě varianty D1C je koridor komunikace veden po okraji EVL Jizera a Kamenice. Je pravděpodobné, že území EVL nebude zasaženo, vliv byl s ohledem na nejistoty v této fázi vyhodnocen jako mírný (2). Přestože je varianta vyhodnocena jako méně vhodnější, je pravděpodobné, že z hlediska vlivu na EVL a PO budou obě varianty akceptovatelné. D15 – silnice I/16, přeložka Horka u Staré Paky Obě varianty se vyskytují mimo dosah vlivu na EVL nebo PO. Vliv lze vyloučit. D33 – železniční koridor, úsek Rynoltice - Česká Lípa, optimalizace jednokolejné trati, elektrizace V prostoru Rynoltice – Bílý Kostel nad Nisou jsou navrženy dvě varianty nového rychlostního spojení. Varianta A prochází severně od silnice I/13, v blízkosti nejsou žádné EVL ani PO, vliv lze vyloučit. Varianta B prochází jižně od silnice I/13, prostorem Jitravského vrchu. Cca 0,6 km od osy koridoru se nachází EVL Západní jeskyně. S ohledem na šíři koridoru nelze vliv v tomto případě vyhodnotit, je velmi pravděpodobné, že bude možné najít řešení bez možnosti ovlivnění. Varianty lze považovat na úrovni ZÚR v zásadě za rovnocenné.

273



B.3.3. KUMULATIVNÍ VLIVY A VLIV NA CELISTVOST EVL A PO Tab.6: Návrhové koridory a plochy ZÚR Libereckého kraje podle velikosti vlivu na EVL a PO (pouze míra vlivu 4-2, N a ZS). Kód Číslo Název Název záměru návrhu lokality EVL nebo PO LAPV2 LAPV Vilémov, vodní tok: Jizera EVL19 Krkonoše LAPV2 LAPV Vilémov, vodní tok: Jizera D12B

silnice I/15, obchvat Zahrádky železniční koridor, úsek Turnov – Semily – Košťálov, optimalizace, D31A elektrizace D39 multifunkční turistický koridor – Ploučnice

PO3

Krkonoše

EVL45

Zahrádky Údolí Jizery a Kamenice Dolní Ploučnice

EVL14 EVL7

D39


EVL9

D39


PO1

D41A


EVL14

D41A

D49

multifunkční turistický koridor – Jizera koridor – Nová Hřebenovka jižní a severní větev (multifunkční turistický) koridor – Nová Hřebenovka jižní a severní větev (multifunkční turistický) silnice I/10, úsek Kořenov – Harrachov

P05


EVL14

D42 D42

Kód vlivu 0/4 0/4 3 3 3 3

EVL19

Horní Ploučnice ČeskolipskoDokeské pískovce a mokřady Údolí Jizery a Kamenice Krkonoše

EVL19

Krkonoše

3

PO3

Krkonoše

3

EVL19

Krkonoše Údolí Jizery a Kamenice

3 3 3

3

P15

protipovodňová opatření na toku – Panenský potok, Jablonné v Podještědí protipovodňová opatření na toku – Panenský potok, Brniště – Mimoň protipovodňová opatření na toku – Ploučnice, Noviny p. Ralskem – Mimoň protipovodňová opatření na toku – Ploučnice, Česká Lípa

P16


P19


P20


EVL37

Smědá

3

P21

EVL42

Svitavka

3

EVL42

Svitavka

3

P30

protipovodňová opatření na toku – Svitavka, Mařeničky protipovodňová opatření na toku – Svitavka, Kunratice u Cvikova – Svitava protipovodňová opatření na toku – Ploučnice, Stráž pod Ralskem

EVL9

Horní Ploučnice

3

P42

protipovodňová opatření na toku – Údolský potok, Kryštofovo Údolí

EVL33

Rokytka

3

P51

protipovodňová opatření na toku – Luční potok, Liberec – Vesec

EVL21 Luční potok

3

P52


EVL9

3

P12 P13 P14

P22

P54 P54 P55 D01C D27 D27 D31A D33 D34

protipovodňová opatření na toku – Šporka, nad obcí Horní Libchava

Horní Ploučnice

3

EVL9

Horní Ploučnice

3

EVL9

Horní Ploučnice

3

EVL9

Horní Ploučnice

3

EVL7

Dolní Ploučnice

3

EVL37

Smědá

3

EVL4

protipovodňová opatření na toku – Šporka, nad obcí Horní Libchava protipovodňová opatření na toku – Ploučnice, nad sídlem Srní potok rychlostní silnice R35, úsek Rádelský Mlýn - Semily - hranice LK (Úlibice)- úz. rezerva železniční koridor, úsek Liberec – Frýdlant - hraniční přechod PL, optimalizace, elektrizace železniční koridor, úsek Liberec – Frýdlant - hraniční přechod PL, optimalizace, elektrizace železniční koridor, úsek Turnov – Semily - Košťálov, optimalizace, elektrizace železniční spojení, úsek Rynoltice - Česká Lípa, optimalizace jednokolejné trati, elektrizace železniční koridor, úsek Česká Lípa – hranice LK, optimalizace,

274

EVL9

Horní Ploučnice Česká Lípa – mokřad v nivě Šporky

3

EVL23 Manušické rybníky

3

EVL9

Horní Ploučnice

3

EVL14


2

EVL37

Smědá

2

EVL15 EVL29

Jizerskohorské bučiny Průlom Jizery u Rakous

2 2

EVL9

Horní Ploučnice

2

EVL7

Dolní Ploučnice

2


Hodnocení dopadů na EVL a PO Kód návrhu

Číslo lokality

Název záměru

Název EVL nebo PO

Kód vlivu

elektrizace E7


EVL3


2

P05


EVL19

2

D50

železniční spojení, úsek Bílý Kostel nad Nisou - Rynoltice, nový úsek - územní rezerva, elektrizace, variantní řešení

PO1

Krkonoše ČeskolipskoDokeské pískovce a mokřady

EVL46

Západní jeskyně

N

EVL19

Krkonoše

N

PO3

Krkonoše

N

D33B D35 D35 D39

železniční spojení, úsek Bílý Kostel nad Nisou - Rynoltice, nový úsek - územní rezerva, elektrizace, variantní řešení železniční koridor, úsek Harrachov – Rokytnice nad Jizerou, propojení dvou žel. tratí železniční koridor, úsek Harrachov – Rokytnice nad Jizerou, propojení dvou žel. tratí

PO3

Jestřebsko – Dokesko Bukovec Průlom Jizery u Rakous Krkonoše

N

EVL2

Bukovec

N

EVL15


N

EVL31


N

EVL38

Smědava

N

EVL50

Jizerské smrčiny

N

PO2

Jizerské hory

N

EVL15


N

EVL50

Jizerské smrčiny

N

PO2

Jizerské hory

N

EVL19

Krkonoše

N

PO3

Krkonoše

N

EVL7

Dolní Ploučnice

ZS

EVL9

Horní Ploučnice

ZS

EVL12

JestřebskoDokesko

ZS

EVL23


ZS

EVL16

Klíč ČeskolipskoDokeské pískovce a mokřady Horní Ploučnice

ZS


EVL12

D41A


EVL2

D41A


EVL29

D41A

D03

multifunkční turistický koridor – Jizera koridor – Nová Hřebenovka jižní a severní větev (multifunkční turistický) koridor – Nová Hřebenovka jižní a severní větev (multifunkční turistický) koridor – Nová Hřebenovka jižní a severní větev (multifunkční turistický) koridor – Nová Hřebenovka jižní a severní větev (multifunkční turistický) koridor – Nová Hřebenovka jižní a severní větev (multifunkční turistický) koridor – Nová Hřebenovka jižní a severní větev (multifunkční turistický) vodovodní přivaděč VD Josefův Důl – ÚV Bílý Potok, zásobování Frýdlantska vodovodní přivaděč VD Josefův Důl – ÚV Bílý Potok, zásobování Frýdlantska vodovodní přivaděč VD Josefův Důl – ÚV Bílý Potok, zásobování Frýdlantska vodovodní přivaděč Harrachov – Rokytnice nad Jizerou, zásobování Semilska vodovodní přivaděč Harrachov – Rokytnice nad Jizerou, zásobování Semilska silnice I/9, úsek Jestřebí – Zahrádky – Sosnová – Česká Lípa – MÚK Manušice (I/13) silnice I/9, úsek Jestřebí – Zahrádky – Sosnová – Česká Lípa – MÚK Manušice (I/13) silnice I/9, úsek Jestřebí – Zahrádky – Sosnová – Česká Lípa – MÚK Manušice (I/13) silnice I/9, úsek Jestřebí – Zahrádky – Sosnová – Česká Lípa – MÚK Manušice (I/13) silnice I/13, úsek Svor - Nový Bor - Manušice - hranice LK

D03

silnice I/13, úsek Svor - Nový Bor - Manušice - hranice LK

PO1

D22

silnice II/270, obchvat Jablonné v Podj.

EVL9

D42 D42 D42 D42 D42 D42 V1 V1 V1 V2A V2A D05B D05B D05B D05B

2

N N N

ZS ZS

Synergický vliv mohou mít protipovodňová opatření v rámci jednotlivých EVL, např. EVL Horní Ploučnice, EVL Dolní Ploučnice, EVL Svitavka, EVL Smědá, EVL Rokytka, Údolí Jizery a Kamenice. Ovlivněny jsou zejména vodní živočichové a další druhy s pevnou vazbou na vodní prostředí jako např.: vranka obecná, mihule potoční, vydra říční, losos atlantský, klínatka rohatá apod. V případě EVL Dolní Ploučnice, Horní Ploučnice, Údolí Jizery a Kamenice apod. je možný synergický kumulativní vliv i s návrhy D39 - multifunkční turistický koridor – Ploučnice, D41A multifunkční turistický koridor – Jizera. Zásady pro realizaci protipovodňových opatření i turistických koridorů vliv na EVL a PO minimalizují, nebude se jednat o významný negativní vliv.

275



Pokud dojde v důsledku PPO ke vzniku úseků, které nebudou pro některé předměty ochrany obyvatelné, dojde navíc ke fragmentaci lokality. Fragmentace lokality se v tomto případě týká zejména EVL pro ochranu ryb, nejvíce vranky obecné. V tomto případě by mohlo dojít i k narušení celistvosti lokality návrhy P12-16, P19-20, P30, P42, P51. Zásady pro realizaci protipovodňových opatření vliv na EVL a PO minimalizují, nebude se jednat o významný negativní vliv. Kumulativní vliv lze očekávat pro návrh D42 - multifunkční turistický koridor - Nová Hřebenovka (jižní a severní větev) a obecnou zásadu o rozvoji středisek zimních sportů, zvyšování jejich propojenosti apod. Vliv lze očekávat zejména v EVL Krkonoše a PO Krkonoše, popř. v menší míře v PO Jizerské hory, popř. v dalších EVL v Jizerských horách i jinde. Zejména v případě Krkonoš je třeba vycházet ze značné přetíženosti stávajících středisek zejména v Krkonoších, které působí v důsledku vysoké návštěvnosti EVL ohrožení předmětů ochrany EVL. Rozvoj těchto aktivit je možný pouze v míře, která stávající stav předmětů ochrany významně nezhorší. S kumulativním vlivem je nutné počítat v případě EVL Krkonoše, zejména pro návrh LAPV2 – LAPV Vilémov, vodní tok Jizera (pro stanoviště 9180 – suťové a roklinové lesy a 8220 chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů byl prokázán významný negativní vliv návrhu LAPV2 samostatně. Aktuálně jsou v tomto území rozsáhlé územní požadavky zejména pro bydlení a pro budování sportovních areálů. S tím souvisí i úbytek rozlohy některých předmětů ochrany. Rozsah tohoto úbytku je sledován tak, aby nedošlo k překročení hranice významného vlivu, ovšem rozsah ovlivnění se může této hranici blížit. S ohledem na režim územní rezervy pro LAPV2 není smysluplné kvantifikovat v této fázi kumulativní vliv, neboť rozsah ovlivnění se v průběhu času mění (zvětšuje). Rozsah ovlivnění jinými záměry se pro některé předměty ochrany podstatně přiblíží hranici významného vlivu a následné kumulativní posouzení může znamenat vyhodnocení významného negativního vlivu i pro další stanoviště než stanoviště 9180 – suťové, roklinové lesy a 8220 - chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů a lejska malého v případě PO Krkonoše.

276


Závěr, podmínky, opatření

B.4.

ZÁVĚR, PODMÍNKY, OPATŘENÍ

Cílem hodnocení dopadů je zjištění, zda má ZÚR LK významný vliv na evropsky významné lokality a ptačí oblasti nebo zda lze významný negativní vliv vyloučit. Významný negativní vliv je definován jako porušení příznivého stavu lokality z hlediska ochrany. Dále je úkolem posuzování hledat řešení s nejmenším vlivem. Měřítko zpracování a obecné zaměření posuzovaného dokumentu nedovoluje v plné míře vyhodnocení všech zásad územního rozvoje Libereckého kraje. Podrobně mohly být posouzeny průměty rozvojových zásad do sledovaného území. Byly zkoumány i ostatní zásady a v případě potenciální možnosti pozitivního či negativního ovlivnění EVL a PO jsou byly navrženy úpravy tak, aby bylo možné vliv na EVL a PO minimalizovat, popř. aby bylo možné tomuto vlivu předcházet. Řada připomínek byla zapracovat v průběhu přípravy ZÚR. Na základě zhodnocení obecných zásad ZÚR Libereckého kraje lze konstatovat: Většinu zásad ZÚR LK nelze na dané úrovni hodnotit z hlediska konkrétního vlivu na EVL a PO s ohledem na obecnou povahu zásad. Byly zjištěny zásady rozvoje území, které aktivně pozitivně působí na rozvoj a ochranu přírodního prostředí včetně evropsky významných lokalit a ptačích oblastí. Zásady, které by mohly působit negativní trendy ve vývoji stavu EVL a PO jsou v kapitole 3.1. doplněny, popř. upraveny tak, aby ochrana EVL a PO byla respektována. Na základě zhodnocení návrhů ZÚR LK s územním průmětem (viz schéma 1) lze konstatovat: Míra ovlivnění EVL a PO byla stanovena jako potenciální odhad velikosti vlivu. V některých případech není proto možné, s ohledem na nejistoty vyplývající z úrovně posuzování, významný vliv vyloučit, i když je reálné hledat v dalších projektových fázích taková řešení, která významný vliv mít nebudou. V těchto případech je v závěrech hodnocení vyloučení významného vlivu podmíněno. 1. Významný vliv na EVL a PO, který při realizaci s velkou jistotou nastane (dle použité stupnice hodnota „4“): LAPV2 - LAPV Vilémov, vodní tok: Jizera (0/4) Komentář: Realizace přehrady ve vymezené zátopě by znamenala významný negativní vliv na evropsky významnou oblast Krkonoše a ptačí oblast Krkonoše. Územní rezerva ovšem neumožňuje realizaci plánovaného záměru, pouze vymezuje územní ochranu pro tento záměr. V tomto smyslu k negativnímu vlivu v této fázi nedojde a pro statut územní rezervy je uváděno vyhodnocení vlivu 0. 2. Podrobnost ZUR neumožňuje vyloučit významný negativní vliv (3), přesto je reálné záměr dále sledovat a hledat vhodné řešení na podrobnější úrovni zpracování. Návrhy je třeba vést v režimu podmínečně přípustném (tzn. musí být vybráno řešení, kde bude významný negativní vliv vyloučen): D12B - silnice I/15, obchvat Zahrádky D31A - železniční koridor, úsek Turnov – Semily - Košťálov, optimalizace, elektrizace Zásady: Dle konkrétní situace je třeba omezit případné zásahy mimo stávající železniční těleso na území EVL Údolí Jizery a Kamenice. D39 - multifunkční turistický koridor – Ploučnice Zásady: Konkrétní projekty je třeba umísťovat mimo EVL a mimo bezprostřední okolí toku Ploučnice a Panenského potoka. Nenavrhovat pokud možno bezprostřední souběh liniových tras s tokem Ploučnice, využívat stávajících cest.

277



D41A - multifunkční turistický koridor – Jizera Zásady: V případě budování nových cest vyloučit (výrazně omezit) umístění podél toku Jizery, využívat stávající cesty. D42 - koridor - Nová Hřebenovka jižní a severní větev (multifunkční turistický) Zásady: Podle výsledků projektového posuzování nezasahovat do citlivých částí (např. vrcholových partií hor), v rámci EVL (v místech výskytu předmětů ochrany) nezakládat nové cesty, stavby apod. D49 - silnice I/10, úsek Kořenov – Harrachov Speciální zásady nejsou navrhovány. Protipovodňová opatření: P05 - protipovodňová opatření na toku – Jizera P12 - Panenský potok, Jablonné v Podještědí P13 - Panenský potok, Brniště - Mimoň P14 - Ploučnice, Mimoň P15 - Ploučnice, Česká Lípa P16 - Ploučnice, Stružnice – D. Police P19 - Smědá, Višňová P20 - Smědá, Černousy P21 - Svitavka, Mařeničky P22 - Svitavka, Kunratice u Cvikova – Svitava P30 - Ploučnice, Stráž pod Ralskem P42 - Údolský potok, Kryštofovo Údolí P51 - Luční potok, Liberec – Vesec P52 - Ještědský potok, Dubnice P54 - Šporka, nad obcí Horní Libchava P55 - Ploučnice, nad sídlem Srní potok Zásady: Vyloučit (výrazně omezit) zásahy do koryta měnící jeho přírodní charakter (napřimování, prohlubování, opevňování břehů, vytváření migračních bariér, apod.) a soustředit se na takové prvky protipovodňové ochrany, jako jsou podpora rozlivu vody a její zdržení ve volné krajině, revitalizace, přírodě blízký charakter toku, popř. protipovodňových hrází a valů. V EVL s ochranou vydry minimalizovat zásahy do břehových porostů. Prokázat účinnost navržených protipovodňových opatření z hlediska protipovodňové ochrany. 3. Do skupiny záměrů s možným mírným vlivem (2) patří návrhy, které zasahují do EVL nebo PO v místech s potenciálním výskytem předmětů ochrany, je reálné řešení s mírným vlivem. Realizace pravděpodobně nebude mít významný vliv na předměty ochrany soustavy NATURA 2000, což je třeba dále sledovat na nižší úrovni přípravy. Je třeba hledat řešení s co nejmenším vlivem. D01C - silnice II/283, úsek Semily - Rovensko pod Troskami, napojení na R35 Zásady: Nezasahovat na území EVL Údolí Jizery a Kamenice

278



D27 - železniční koridor, úsek Liberec – Frýdlant elektrizace

- hraniční přechod PL, optimalizace,

D34 - železniční koridor, úsek Česká Lípa – hranice LK, optimalizace, elektrizace D50 - silnice I/9 a I/38, MÚK Jestřebí Zásady: MÚK realizovat na západní straně od silnice I/38 E7 - vedení VVN 110 kV - Česká Lípa Sever – TR Nový Bor Bez speciálních zásad. P05 - protipovodňová opatření na toku – Jizera Speciální zásady nejsou navrhovány. 4. U záměrů s kódem potenciálního ovlivnění (1 a 0) se vliv neočekává. Existuje teoretická možnost ovlivnění soustavy EVL a PO v některé z fází realizace pro míru vlivu (1). 5. Některé návrhové koridory a plochy nebylo možné na úrovni ZÚR posoudit z hlediska velikosti vlivu: D33B - železniční spojení, úsek Bílý Kostel nad Nisou - Rynoltice, nový úsek - územní rezerva, elektrizace, variantní řešení D35 - železniční koridor, úsek Harrachov - Rokytnice nad Jizerou, propojení dvou žel. tratí, územní rezerva D39 - multifunkční turistický koridor – Ploučnice D41A - multifunkční turistický koridor – Jizera D42 - koridor - Nová Hřebenovka jižní a severní větev (multifunkční turistický koridor) V1 - vodovodní přivaděč VD Josefův Důl - ÚV Bílý Potok, zásobování Frýdlantska – územní rezerva V2A - vodovodní přivaděč Harrachov - Rokytnice nad Jizerou, zásobování Semilska – územní rezerva Je třeba realizovatelnost návrhů podmínit posouzením a vyloučením vlivu na nižších úrovních ÚPD. Územní rezervy byly posuzovány jako ostatní návrhy. 6. Záměry, kde již proběhl proces posuzování vlivů na životní prostředí projektů a bylo vydáno kladné stanovisko Hodnocení vlivu návrhů ZÚR bylo provedeno, ale výsledky nejsou s ohledem na podrobnější stupeň posouzení vlivu a kladné stanovisko dotčených orgánů státní správy v závěrech zohledněny. (Pokud nebyl v posouzení návrhů ZÚR předpokládán negativní vliv na EVL a PO, tak není návrh uveden. D03 - silnice I/13, úsek Svor - Nový Bor - Manušice - hranice LK D05B - silnice I/9, úsek Jestřebí - Zahrádky - Sosnová - Česká Lípa - MÚK Manušice (I/13) D22 - silnice II/270, obchvat Jablonné v Podj. Na posuzované úrovni zpracování lze při respektování uvedených závěrů a zásad vyloučit významný vliv zásad územního rozvoje Libereckého kraje na evropsky významné lokality a ptačí oblasti.

279


Seznam osob podílejících se na posouzení

SEZNAM OSOB PODÍLEJÍCÍCH SE NA POSOUZENÍ

JMÉNO BYDLIŠTĚ A TELEFON ZPRACOVATELE DOKUMENTACE A OSOBY, KTERÉ SE PODÍLELY NA ZPRACOVÁNÍ: EKOBAU Mgr. Pavel Bauer, Březový vrch 737, 46015 Liberec XV Bc. Petr Bauer, Merhautova 603, Beroun III Tel.: 739 250 317 email: [email protected]

Autorizace: Mgr. Pavel Bauer - rozhodnutí o čj. 630/3509/04

autorizaci

k provádění

posouzení

podle

§ 45i

zákona č. 114/1992

Sb.

Konzultace a podklady: RNDr. Miroslav Honců

Datum zpracování 15.6. 2011

280


Seznam použité literatury

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Bauer, P., 2005: Hodnocení dopadů na soustavu NATURA 2000, ÚP VÚC Libereckého kraje, Mns., EKOBAU, Příbram Bauer, P., 2006: Dokumentace SEA (posouzení vlivu na životní prostředí), územní plán Města Rokytnice n.J., Mns., EKOBAU, Příbram Bauer, P., 2006: Dokumentace SEA (posouzení vlivu na životní prostředí), územní plám obce Paseky n.J., Mns., EKOBAU, Příbram Bauer, P., 2007: Dokumentace SEA (posouzení vlivu na životní prostředí), a vyhodnocení na EVL a PO územního plánu Mimoň. Bauer, P., 2009: Posouzení oblastí se sníženým přírodním a krajinářským potenciálem ve vztahu k předmětům ochrany EVL Krkonoše. Mns., depon. SKRNAP. Bauer, P., 2011: Oznámení záměru podle zákona č. 100/1992 Sb. „Zvýšení ochrany sídel v povodí Ploučnice před povodněmi – studie proveditelnosti“, Mns. Bílek, O., Musiol, P., 2007: Dokumentace SEA (posouzení vlivu na životní prostředí), územní plán Města Harrachov Péče o lokality NATURA 2000 – ustanovení článku 6 směrnice o stanovištích 92/46/EHS (Planeta 2001). Směrnice Rady Evropských společenství 92/43, o stanovištích. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Zákon 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. www.nature.cz (údaje o EVL a PO) Údaje u rozšíření předmětů ochrany poskytla AOPK ČR, 2008

281


Seznam použité literatury

282


PŘÍLOHA Č.1

PŘEHLED A CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTŮ OCHRANY POTENCIÁLNĚ DOTČENÝCH EVROPSKY VÝZNAMNÝCH LOKALIT A PTAČÍCH OBLASTÍ (HODNOCENÍ DOPADŮ ZÚR LK NA EVL A PO)

Příloha č.1

OBSAH 1. Evropsky významné druhy ........................................................................................................ 3 1.1. Živočichové .......................................................................................................................... 3 1106 - Losos atlantský (Salmo salar) .................................................................................................................... 3 1355 - Vydra říční (Lutra lutra) ............................................................................................................................ 3 1188 - Kuňka ohnivá (Bombina bombina) ......................................................................................................... 4 1078 - Přástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria) – prioritní druh ........................................... 5 1059 - Modrásek očkovaný (Maculinea teleius) ............................................................................................... 5 1061 - Modrásek bahenní (Maculinea nausithous) .......................................................................................... 6 1037 - Klínatka rohatá (Ophiogomphus cecilia) ............................................................................................... 7 1084 - Páchník hnědý (Osmoderma eremita ) – prioritní druh ...................................................................... 7 1163 - Vranka obecná (Cottus gobio) ................................................................................................................... 8 1096 - Mihule potoční (Lampetra planeri)............................................................................................................ 9 1.2. Rostliny ................................................................................................................................. 9 1903 - Hlízovec Loeselův (Liparis loeselii) ........................................................................................................ 9 1.3. Evropská stanoviště ......................................................................................................... 10 3150 - Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition .......... 10 6430 – Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně ........ 10 6510 – Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion)........................................................... 11 8220 - Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů ................................................................... 11 9110 - Bučiny asociace Luzulo-Fagetum ............................................................................................................ 12 9130 - Bučiny asociace Asperulo-Fagetum ...................................................................................................... 12 9140 - Středoevropské subalpínské bučiny (s javorem a šťovíkem horským) .......................................... 12 9180 - Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích – prioritní stanoviště .............................. 13 91E0 - Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy (Alno-Padion, Alnion incanae) – prioritní stanoviště ........ 13 2. Předměty ochrany v dotčených ptačích oblastech .................................................................... 13 Čáp černý (Ciconia nigra) .................................................................................................................................. 13 Datel černý (Dryocopus martius) ..................................................................................................................... 14 Jeřáb popelavý (Grus grus) ............................................................................................................................... 14 Lejsek malý (Ficedula parva) ............................................................................................................................ 15 Lelek lesní (Caprimulgus europaeus) .............................................................................................................. 15 Skřivan lesní (Lullula arborea).......................................................................................................................... 16 Slavík modráček středoevropský (Luscinia svecica) ..................................................................................... 16 Slavík modráček tundrový (Luscinia svecica svecica) .................................................................................. 16 Sýc rousný (Aegolius funereus) ........................................................................................................................ 17 Tetřívek obecný (Tetrao tetrix) ......................................................................................................................... 17

2


Příloha č.1

1. Evropsky významné druhy 1.1. Živočichové 1106 - Losos atlantský (Salmo salar) Jedná se o rybu, jejíž celková délka může v dospělosti přesáhnout i 150 cm. Losos obecný obývá evropské pobřeží Severního ledového moře a východní pobřeží Severní Ameriky. Je to tažný druh, který žije v dospělosti v moři – do řek se vyplouvá třít a žije zde prvních 1 – 5 let svého života (strdlice).. K migraci lososů na trdliště dochází v několika vlnách, tření pak probíhá na podzim a počátkem zimy. Losos atlantský se může třít opakovaně (po vytření se část populace vrací zpět do moře). K líhnutí dochází přibližně v květnu. U mladých ryb se během života v řece postupně mění preference prostředí – po vykulení vyhledávají partie s pomalejším prouděním, v dalším průběhu růstu pak postupně preferují silnější proud. Ke tření dochází na štěrkovém dně (samice zde vytloukají třecí rýhy) – jikry pak zapadají do mezer mezi kameny. Z výše uvedených informací vyplývají mimo jiné poměrně specifické nároky lososa na podobu toku, který obývají – přirozený tok s dostatečnou hloubkovou diverzitou, vhodným substrátem a dostatkem proudných míst (s různě silným prouděním).. Potřeba migrace (do moře a na trdliště), resp. její zamezení v důsledku výstavby neprůchodných bariér na hlavních migračních cestách lososů, bylo hlavní příčinou vymizení této ryby i z našeho území. Losos atlantský se stal součástí záchranného programu, který byl zahájen vysazením lososího plůdku na jaře 1999 a v rámci kterého je v současné době vyvíjena snaha o jeho návrat do některých našich řek. Místem, kde je tento program na našem území aplikován, je právě povodí Ploučnice, které je v současné době směrem do moře migračně zprostupněno. K vysazování lososa dochází na horním toku Ploučnice (resp. přítoku) v Ještědském potoce. Ročně je zde vysazováno 150 000 jedinců plůdku. Návrat dospělých ryb byl již zaznamenán, v současné době se odhaduje na desítky jedinců (v rámci povodí Labe). Tření v Ploučnici zatím nebylo zaznamenáno, třecí rýhy byly zjištěny na Kamenici (pravostranná přítok Labe pod Ploučnicí). Výskyt v rámci potenciálně ovlivněných EVL: Číslo

Kód

Název

EVL7

CZ0513505

Dolní Ploučnice

EVL8

CZ0423507

Horní Kamenice

EVL9

CZ0513506

Horní Ploučnice

1355 - Vydra říční (Lutra lutra) Velká lasicovitá šelma, specializovaná zejména na lov ryb a jiných vodních živočichů (např. raci, obojživelníci apod.). Vydra se zdržuje v blízkosti vodních ploch, a to jak stojatých tak tekoucích, kde nachází dostatek potravy. Podél vodních toků vedou i hlavní migrační koridory (i když je schopna migrovat na větší vzdálenosti i po souši – např. mezi jednotlivými povodími). Vydra má poměrně velké domovské okrsky (pokrývají několik kilometrů toku), jejichž velikost a frekvence využívání jednotlivých jejich částí se během

3


Příloha č.1 sezóny mění. V blízkosti vody si vydry také budují nory (mohou využívat i opuštěné nory jiných druhů). Loví převážně v noci. Vydra říční je na území ČR v současné době rozšířena ostrůvkovitě prakticky po celém území zejména tam, kde nachází dostatek potravy (kromě zachovalých vodních toků se jedná zejména o rybničnaté oblasti, ve kterých je provozován intenzivní chov ryb).. Podmínkou pro trvalý výskyt a prosperitu tohoto druhu je dostatečná potravní nabídka. V případě vodních toků to znamená, že se musí jednat o přírodní potoky a řeky s neregulovanými břehy, s hloubkově členitým dnem a dostatkem úkrytových možností, které poskytují vhodné podmínky pro život dostatečně početných rybích populací. Velmi důležitý je také charakter bližšího okolí toku. Vydrám musí být umožněn bezpečný pohyb kolem vodotečí, s dostatkem možných úkrytů apod. Problémem při migraci vyder jsou zejména různé stavby, silniční propustky apod., které tito živočichové nemohou překonávat po břehové linii a jsou tak nuceni k pohybu po silničních komunikacích (ty jsou, kromě nedovoleného lovu, hlavní příčinou nepřirozených úmrtí těchto živočichů).. Výskyt v rámci potenciálně ovlivněných EVL: Číslo

Kód

Název

EVL7

CZ0513505

Dolní Ploučnice

EVL9

CZ0513506

Horní Ploučnice

EVL8

CZ0423507

Horní Kamenice

1188 - Kuňka ohnivá (Bombina bombina) Tento druh je po většinu aktivní periody vázán zejména na stojaté, dobře prosluněné a většinou bylinnou vegetací zarostlé vodní plochy, mohou to být rybníky a jiné umělé vodní nádrže, přirozené i umělé tůně, zatopené lomy a pískovny, ale i např. zatopené vyježděné koleje v terénu od těžké techniky. Na rozdíl od příbuzné kuňky žlutobřiché velmi často vytváří početné populace i v hospodářsky intenzívně využívaných vodních nádržích (podmínkou je však přítomnost dostatečně rozsáhlých litorálních partií s omezenou dostupností pro rybí obsádku). Kuňky se rozmnožují zejména v jarním období, v případě pozdního zaplavení vodních ploch (periodických tůní, rybníků vypouštěných na jaře apod.) dokáží svůj životní cyklus těmto jevům přizpůsobit a ke kladení snůšek pak dochází i mnohem později. Během sezóny (lovecká perioda) dochází často k distribuci populace do širšího okolí reprodukčních nádrží – kuňky tak z větších nádrží migrují např. na vlhké louky, do lesních porostů apod., kde se zdržují i v malých zaplavených, občas i zastíněných tůňkách, vyježděných kolejích, atd. K zimování kuněk dochází na souši (např. v různých nepromrzajících skulinách pod kameny, v suťových polích, pod kořeny stromů, ve sklepích ...), přičemž zimoviště mohou být od reprodukčních a trofických stanovišť poměrně dosti vzdálena.. Na území ČR známe v současné době řádově stovky lokalit. V poslední době je však tento druh silně ohrožován zejména v důsledku intenzifikace chovu ryb a nešetrného odbahňování vodních nádrží (likvidace litorálních partií)..

4


Příloha č.1 Výskyt v rámci potenciálně ovlivněných EVL: Číslo

Kód

EVL3

CZ0513238


Název

EVL7

CZ0513505

Dolní Ploučnice

EVL23

CZ0513244


EVL4

CZ0513237

Česká Lípa - mokřad v nivě Šporky

1078 - Přástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria) – prioritní druh Přástevník kostivalový je jiho- a středoevropský druh. V ČR je poměrně široce rozšířen, především v nižších polohách. Chybí především v horských oblastech, místy proniká údolími i do vyšších nadmořských výšek. Jeho výskyt není znám například z většiny území východních Čech. Hojně se vyskytuje zejména v termofytiku středních Čech a jižní Moravy. Za centrum rozšíření v Čechách lze uvažovat údolí Vltavy, Český kras a České Středohoří. Přástevník kostivalový osidluje širokou škálu biotopů, od smrčin přes okraje cest, průseky a okraje ve smíšených lesích teplých oblastí, lužní lesy, kamenolomy, teplejší údolí se skalnatými výchozy i exponované kamenité stráně (mj. i osvětlené okraje přehrad) s řídkými porosty stromů a bohatým keřovým a bylinným patrem. Přástevníkovi vyhovuje mozaikovité prostředí s místy teplými a slunnými a zároveň s místy stinnými o vyšší vlhkosti, např. s drobnými vlhčími plochami či vodotečemi ve stržích, roklích, úvozech apod. Dospělci létají od července do září ve dne, často se soustřeďují na vlhčích místech. Motýli sají nektar na sadci konopáči, a mnoha dalších druzích rostlin. Přezimuje housenka, která je polyfágní, mezi její hostitelské rostliny před přezimováním patří hluchavky, kopřivy, vrbovky, jitrocele, po přezimování pak i ostružiníky aj. Na většině území Evropy se jedná o poměrně hojný a široce rozšířený druh, který de facto není ohrožen. Potenciální příčiny ohrožení, které by mohly vést k úbytku tohoto druhu jsou zřejmě: intenzivní lesní hospodaření spojené s likvidací lesních lemů, popř. plošné sečení v letním období. Některé lokality jeho výskytu - např.: skalní lesostepi, jsou ohroženy zarůstáním a absencí aktivní péče. V ostatních případech představuje ohrožení pouze úplná likvidace biotopu či obecně aplikace insekticidů. Výskyt v rámci potenciálně ovlivněných EVL: Číslo

Kód

Název

EVL9

CZ0513506

Horní Ploučnice

1059 - Modrásek očkovaný (Maculinea teleius) Modrásek očkovaný je vlhkomilný druh žijící především na extenzívně využívaných vlhkých krvavcových loukách se zachovalým vodním režimem, spíše v podhorských oblastech. Preferuje výslunná stanoviště chráněná před větrem.

5


Příloha č.1 Dospělci se vyskytují od června do srpna v jedné generaci. Sají na květenství krvavce totenu a na bobovitých bylinách. Hostitelskou rostlinou housenek je krvavec toten (Sanguisorba officinalis), jehož semeníky se živí v počátcích svého vývoje, poté padají na zem, kde jsou vyhledány dělnicemi hostitelských mravenců (především druhu Myrmica scabrinodis), které je odnáší do svých mravenišť. Tam se živí larvami a kuklami mravenců, zhruba po dobu 10 měsíců. Po přezimování se v hnízdech mravenců i kuklí. V rámci celé Evropy výrazně ustoupil ve druhé polovině 20. století. Hlavní příčinou ústupu jsou změny ve způsobu obhospodařování vlhkých luk, především odvodňování a následně přehnojování nebo zornění, v menší míře pak sukcesní změny na opuštěných loukách (zarůstání křovinami, náletem, invazními rostlinnými druhy). Recentní nebezpečí představuje výsadba rychle rostoucích dřevin na luční pozemky. Na rozdíl od méně ohroženého modráska bahenního (M. nausithous), který dokáže přežívat na celé řadě vlhkých lučních stanovišť s výskytem krvavce totenu, vyžaduje modrásek očkovaný členitější mikrostanoviště, typické pro jednosečné, ručně kosené louky. Toto určuje jeho úzká vazba na hostitelského mravence Myrmica scabrinodis, který nežije v trvale zamokřených depresích ani na rovném povrchu strojově sečených luk (kde přežívá mravenec Myrmica rubra, hostitel modráska bahenního). Ohrožujícím faktorem je rovněž aplikace insekticidů v okolí lokalit. Výskyt v rámci potenciálně ovlivněných EVL: Číslo

Kód

EVL9

CZ0513506

Název Horní Ploučnice

1061 - Modrásek bahenní (Maculinea nausithous) Typický druh extenzivně využívaných vlhkých luk, s výskytem krvavce totenu (Sanguisorba officinalis) a se zachovalým vodním režimem, ale také vlhké příkopy podél silnic a železnic, poddolovaná území, okraje vodních nádrží apod. Samice klade několik vajíček do květních hlávek živné rostliny (využívá fenologicky vyvinutější květenství než modrásek očkovaný, Maculinea telejus). Housenky žijí v semenicích hostitelské rostliny 2-3 týdny, možná je vnitrodruhová (kanibalismus) i mezidruhová konkurence s housenkami M. telejus. Přežívá 3-6 housenek v jedné květní hlávce. Ve čtvrtém instaru larvy vypadávají pod živnou rostlinu, kde jsou po velmi rychlé adopci (4-6 minut) přeneseny mravenci do mravenišť. Mravenčím hostitelem je Myrmica rubra, příležitostně také M. scabrinodis. V mraveništích se housenky chovají jako predátoři a požírají larvy a kukly mravenců (obligátní myrmekofilie), nakonec se zde i kuklí. V hnízdech velkých kolonii Myrmica rubra může přežít až několik desítek housenek. Dospělci se vyskytují od června do srpna. Sají především na kvetoucích hlávkách krvavce totenu. Vytváří uzavřené populace, imaga jsou však schopna delších přeletů než modrásek očkovány (Maculinea telejus) a jednotlivé mikrokolonie bývají navzájem propojené do systému metapopulací.

6


Příloha č.1 Přestože na našem území dosud není přímo ohrožen (místy se však vyskytuje spolu s ohroženými Maculinea telejus či M. alcon) je možné vymezit příčiny ústupu především na základě zahraničních zkušeností. Hlavním důvodem ústupu byly změny ve způsobu obhospodařování vlhkých luk, především odvodňování a následně přehnojování nebo rozorání stanovišť, případně sukcesní změny po ukončení hospodaření (zarůstání křovinami, náletem, invazními rostlinnými druhy). Ohrožujícím faktorem je rovněž aplikace insekticidů v okolí lokalit. Jako možnou příčinu ohrožení lze vidět i standardizovaný, masově aplikovaný nevhodný termín seče. Výskyt v rámci potenciálně ovlivněných EVL: Číslo

Kód

EVL9

CZ0513506

Název Horní Ploučnice

1037 - Klínatka rohatá (Ophiogomphus cecilia) Klínatka rohatá vyhledává čisté lesní potůčky, říčky a řeky (preferují řeky s písčitým dnem), tedy toky s chladnější, čistší a více prokysličenou vodou. Larvy se ukrývají v slabých nánosech detritu v místech bez vegetace. Klínatky se mohou objevovat jak ve zcela přirozených starých stabilních korytech, tak i v mladších úsecích toků, kde řeka nověji eroduje nad krátkými úseky regulací provedenými u jezů a mostků, pod nimiž vznikají písečné náplavy. Pokud je regulace v delším úseku, pak se vyskytuje pouze v blízkosti jezů. Imaga létají od května až do října, páří se často na prosluněných písčitých lesních cestách, teprve před vlastním kladením vajíček se samičky vracejí k vodě. Zimují vajíčka nebo larvy, délka larválního vývoje je až dva roky. Dospělci se sluní v břehových porostech nebo na kamenech a větvích uprostřed toku. Neosidluje tůně a vedlejší ramena. Ohrožení představují především regulace říčních toků a znečišťování vody. Nebezpečím pro tento druh mohou být dále snahy o nekontrolované a nadměrné vysazování některých rybích druhů a likvidace břehových porostů. Výskyt v rámci potenciálně ovlivněných EVL: Číslo

Kód

Název

EVL9

CZ0513506

Horní Ploučnice

EVL37

CZ0513256

Smědá

1084 - Páchník hnědý (Osmoderma eremita ) – prioritní druh Podle podkladů AOPK ČR se páchník hnědý vyskytuje v rámci EVL na jedná lokalitě, a to na vrchu Borný u Máchova Jezera.

7


Příloha č.1 Páchník hnědý je saproxylofágem, typickým druhem osidlujicím stromové dutiny. Larvy mají víceletý vývoj v trouchu v dutinách živých listnatých stromů (vrb, dubů, lip, jilmů, ovocných stromů, aj.), především ve střední a horní části kmene. Preferuje pravděpodobně osvětlené kmeny a dutiny, proto lze často nalézt populace páchníka v solitérních stromech či alejích. Imaga se objevují od května do září. Aktivují se večer a v noci, dutinu však opouštějí jen výjimečně, létat jsou schopni pouze na velmi krátké vzdálenosti. Páchník hnědý se vyskytuje na dvou typech stanovišť. Jednak jsou to původní listnaté lesy (lokality na jižní Moravě), ve většině případů jsou to však staré parky a aleje, případně obory či staré ovocné sady. Tyto antropogenní biotopy představují dnes většinu lokalit, z čehož lze odvodit i příčiny ohrožení druhu. Příčinou ohrožení je především odstraňování starých stromů (jak osídlených, tak k osídlení vhodných - v parcích i lesích, kde se vyskytuje) a související likvidace alejí. Dalším významným faktorem je vypalování a sanace dutin stromů, samotné dutiny pak nesmí být otevřeny dešti. Nepřehlédnutelným faktorem je i aplikace insekticidů v lokalitách výskytu a jejich blízkém okolí. Vzhledem k tomu, že došlo k fragmentaci původního areálu (odlesnění), má Osmoderma eremita sklon k vytváření mikropopulací, které jsou o to více náchylné k vymření z vnitřních příčin, je zachování alejí klíčovým faktorem umožnění komunikace mezi mikropopulacemi. Výskyt v rámci potenciálně ovlivněných EVL: Číslo

Kód

Název

EVL12

CZ0514042

Jestřebsko - Dokesko

EVL45

CZ0513508

Zahrádky

1163 - Vranka obecná (Cottus gobio) Vranka obecná je druh vyskytující se zejména v proudných tocích s kamenitým dnem, které jí poskytuje vhodné úkrytové podmínky - jedná se totiž o druh s redukovaným plynovým měchýřem, travící tak čas převážně na dně mezi kameny nebo v úkrytech pod nimi. Do prostor pod kameny také vranky kladou jikry (lepí je např. na jejich spodní stranu), které pak samci hlídají. Vranky se vyskytují v horských oblastech, ale i v nižších polohách, podmínkou výskytu je přítomnost vhodného kamenitého toku s dobře prokysličenou a pokud možno neznečištěnou vodou. Živí se bentickými živočichy. Vranka obecná žije maximálně osm let a dorůstá velikosti do 15 centimetrů. Vranka je poměrně citlivá na znečištění toků a dostatek kyslíku ve vodě. Mezi hlavní nebezpečí pro tento druh patří regulace a necitlivé úpravy přirozených toků. Slouží tak jako bioindikátor kvality vodního prostředí. Ohrožovat predačním tlakem ji mohou např. lososovité ryby vysazované v nadměrných počtech – např. pstruh obecný potoční. V České republice se vranka obecná vyskytuje ve všech povodích, kde osidluje zejména jejich horní partie. V současnosti je známo více než 250 lokalit.

8



Kód

EVL14

CZ0513822

Jizera a Kamenice

Název

EVL19

CZ0524044

Krkonoše

EVL37

CZ0513256

Smědá

1096 - Mihule potoční (Lampetra planeri) Mihule potoční je druh s poměrně specifickým životním cyklem a z něj vyplývajícími ekologickými nároky. Jedná se o primitivního obratlovce (řád: Mihule) obývajícího v rámci svého životního cyklu různé typy vodních biotopů (převážně potoků a říček). Podstatnou část života tráví mihule potoční ve formě slepé larvy (minohy) která žije zahrabána v jemnozrnných sedimentech v přirozených i uměle vytvořených vodních tocích (např. různé náhony), ojediněle i ve stojatých vodách (rybníky a jiné vodní nádrže). Larvy mihulí se živí filtrací vody. Zhruba po 4 letech dochází v podzimním období k jejich metamorfóze (charakteristickým průvodním znakem je vytvoření očí, ústního přísavného terče a prolomení žaberních otvorů) - mimo jiné mihulím v této fázi atrofuje střevo a od metamorfózy tedy nepřijímají potravu. Na jaře dalšího roku (cca květen) dochází ke tření a následnému úhynu adultů. S rozmnožováním mihulí jsou často spojeny masivní migrace na vhodná trdliště (problémem jsou pro ně proto nepřekonatelné migrační bariéry v tocích). Jako trdliště slouží mihulím plochy s písčitým, popř. jemně štěrkovitým dnem, kde samice vyhrabává třecí jamku. Vykulené larvy vyhledávají jemnozrnné nánosy, ve kterých probíhá jejich další vývoj. Mihule jsou poměrně citlivé na znečištění vody, i když jednorázové rychlé otravy toku díky způsobu života larev přežívají poměrně úspěšně. Podmínkou pro existenci jejich populací je přítomnost vhodných sedimentů pro vývoj minoh a vhodných míst ke tření. Jedním z největších nebezpečí proto dnes jsou zejména úpravy a „čištění“ vodních toků, výstavby migračních bariér, nevhodná „protipovodňová“ opatření apod. V současné době je z našeho území známo více než 300 lokalit tohoto druhu. Výskyt v rámci potenciálně ovlivněných EVL: Číslo

Kód

Název

EVL42

CZ0513509

Svitavka

1.2. Rostliny 1903 - Hlízovec Loeselův (Liparis loeselii) Hlízovec roste na slatinách, slatinných loukách, pánevních rašeliništích, prameništích a vlhkých píscích s neutrální nebo slabě zásaditou reakcí. Je to světlomilná nebo jen mírný zástin snášející bylina s nízkou konkurenční schopností. Osídluje zpravidla místa s řídkým bylinným patrem, bohaté mechové patro jí ale nevadí. Hladina podzemní vody je obvykle těsně pod povrchem půdy.

9


Příloha č.1 Většina původních lokalit zanikla odvodňováním mokřadů, některá současná naleziště však lidskou činností vznikla. Nejbohatší české naleziště je na vytěženém rašeliništi Shnilé louky v EVL Jestřebsko Dokesko. Výskyt v rámci potenciálně ovlivněných EVL: Číslo

Kód

EVL12

CZ0514042

Název Jestřebsko - Dokesko

1.3. Evropská stanoviště 3150 - Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition Obecně se jedná o vegetaci ponořených nebo na hladině plovoucích vodních rostlin kořenujících nebo nekořenujících v substrátu dna. Nejvíce bývají zastoupeny druhy rodů Lemna, Spirodela Ceratophyllum, Myriophyllum, Potamogeton, Nuphar, Nymphaea. Výskyt biotopu je vázán na přirozeně eutrofní a mezotrofní stojaté až mírně tekoucí vody nížin a pahorkatin. Zčásti jde o vody přirozeného původu, zejména mrtvá ramena řek, aluviální tůně a klidné úseky toků, ale i o rybníky a malé vodní nádrže a tůně. Nedochází k periodickému vysýchání. Na dně bývá vyvinuta silná vrstva bahna. Hlavními negativními vlivy jsou vodohospodářské úpravy a s nimi spojená absence pravidelných záplav a vysýchání aluviálních vod, přerybnění, chov vodní drůbeže, silné znečištění vod apod. Výskyt v rámci potenciálně ovlivněných EVL: Číslo

Kód

EVL12

CZ0514042

Název Jestřebsko - Dokesko

¨ 6430 – Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně Jednotka zahrnuje vysokobylinná společenstva v nivách planárního až alpínského stupně. Jedná se o uzavřená společenstva s převahou vysokých širokolistých bylin rostoucích na březích a náplavech horských potoků a bystřin, ve vlhkých žlabech a kotlinách v montánním stupni, zejména však v subalpínském a alpínském stupni. Patří sem také vegetace pravidelně zaplavovaných luk a vlhké louky podél řek a potoků nebo na prameništích. Vzhled porostů je velmi rozdílný a výrazně ho ovlivňují jejich dominanty. Jednotka se vyskytuje na různých geologických podložích od bazických a neutrálních až po mírně kyselé, většinou humózní, vlhké a propustné půdy. Charakteristickým druhem lemů horských potoků je např. devětsil lékařský, v subalpínských vysokobylinných a kapradinových nivách je to havez česnáčková a papratka horská, v bylinných lemech nížinných řek se pak často vyskytuje opletník plotní, ve vlhkých loukách může dominovat tužebník jilmový nebo kakost bahenní, popř. rozrazil dlouholistý či pryšec lesklý.

10


Příloha č.1 Hlavní příčiny ohrožení jsou pro tužebníková lada: odvodňování, napřimování vodních toků, zarůstání dřevinami, zamezení pravidelným záplavám. Pro devětsilové lemy horských potoků jsou příčiny ohrožení: ruderalizace, šíření invazních druhů rostlin (např. Impatiens glandulifera a Reynoutria spp.), regulace vodních toků, odlesňování, eutrofizace v důsledku znečišťování vodních toků a intenzifikace zemědělství. Výskyt v rámci potenciálně ovlivněných EVL: Číslo

Kód

Název

EVL19

CZ0524044

Krkonoše

6510 – Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion) Extenzivně hnojené, jedno- až dvojsečné louky s převahou vysokostébelných travin jako je ovsík vyvýšený, psárka luční, trojštět žlutavý, tomka vonná nebo kostřava červená. Vyskytují se v aluviích řek, na svazích, náspech, v místech bývalých polí, na zatravněných úhorech a v ovocných sadech od nížin do hor, většinou v blízkosti sídel. Osidlují mírně kyselé až neutrální, středně hluboké až hluboké, mírně vlhké až mírně suché půdy s dobrou zásobou živin. Variabilita těchto porostů je poměrně široká. Velká proměnlivost druhového složení odráží poměrně široké ekologické spektrum a místní způsob hospodaření. Hlavní příčiny ohrožení jsou přehnojování, ruderalizace, opouštění pozemků a následné zarůstání. V poslední době dochází k poškozování hodnotných segmentů (někdy i poměrně velikých) u obytné zástavby častým a opakovaným sekáním odrůstající trávy bez dalšího využití. Výskyt v rámci potenciálně ovlivněných EVL: Číslo

Kód

EVL16

CZ0510508

Klíč

Název

EVL19

CZ0524044

Krkonoše

8220 - Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů Stanoviště přestavují tři typy biotopů: skalní vegetace sudetských karů, acidofilní vegetace alpínských skal a štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin. První dva jmenované typy biotopů se vyskytují v Krkonoších a jejich potenciální ohrožení nebylo zjištěno. Biotop S1.2 - štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin - tvoří skály a skalní moře s proměnlivých výskytem vyšších rostlin a mechorostů. Hlavní příčiny ohrožení je eutrofizace. Výskyt v rámci potenciálně ovlivněných EVL: Číslo

Kód

Název

EVL16

CZ0510508

Klíč

EVL19

CZ0524044

Krkonoše

EVL15

CZ0510400


11


Příloha č.1

9110 - Bučiny asociace Luzulo-Fagetum Jedná se o floristicky chudé acidofilní bukové porosty. V bukovém porostu je přimíšen dub, ojediněle jedle. Vyskytují se na minerálně chudých horninách – žuly, ruly, křemence, fylity, krystalické břidlice, kyselé vulkanity. Keřové patro je málo vyvinuté, tvoří ho zejména zmlazující jedinci hlavních dřevin. V bylinném patře převažují acidofilní a oligotrofní druhy jako je: Avenella flexuosa, Luzula luzuloides, Calamagrostis arundinacea, Vaccinium myrtillus (ve vyšších polohách další druhy). Toto stanoviště odpovídá v rámci ČR biotopu L5.4 – Acidofilní bučiny (Katalog biotopů, ed. Chytrý, 2001). Hlavní příčiny ohrožení je vysazování jehličnatých monokultur, přezvěření, ruderalizace a nevhodný způsob lesního hospodaření (holoseče, nadměrný zápoj). Výskyt v rámci potenciálně ovlivněných EVL: Číslo

Kód

Název

EVL15

CZ0510400


EVL19

CZ0524044

Krkonoše

EVL38

CZ0510408

Smědava

EVL16

CZ0510508

Klíč

9130 - Bučiny asociace Asperulo-Fagetum Mezotrofní a eutrofní porosty nesmíšených bučin a smíšených jedlo-bukových lesů zpravidla s vícevrstevným bylinným patrem, které vytvářejí typické lesní sciofyty s vysokými nároky na půdní živiny. Vyskytují se na různém geologickém podloží, na pravidelnějších svazích se sklonem do 20 stupňů, na středně hlubokých až hlubokých, trvale provlhčených půdách s dobrou humifikační schopností. Porosty jsou charakteristické vysokým zápojem. Hlavní příčiny ohrožení je vysazování jehličnatých monokultur, přezvěření, ruderalizace a nevhodný způsob lesního hospodaření (holoseče, nadměrný zápoj). Výskyt v rámci potenciálně ovlivněných EVL: Číslo

Kód

Název

EVL15

CZ0510400


EVL19

CZ0524044

Krkonoše

9140 - Středoevropské subalpínské bučiny (s javorem a šťovíkem horským) Vysokobylinné horské javoro-bukové lesy s příměsí sutinových dřevin, případně jedle a smrku. Vyskytují se při hřebenových a suťových oblastech vyšších pohoří. Optimum mají tam, kde tvoří horní hranici lesa buk. Vyhovují jim mělké půdy s vyšším obsahem skeletu a příznivou humifikací, charakteristický je zvýšený obsah nitrátů. Keřové patro je chudé, tvoří ho zmlazující jedinci dřevin, naopak druhová společenstva jsou bohatá. Charakteristické jsou horské vysokobylinné druhy. Hlavní příčiny ohrožení je vysazování jehličnatých monokultur, přezvěření, ruderalizace a nevhodný způsob lesního hospodaření (holoseče, nadměrný zápoj).

12



Kód

EVL15

CZ0510400


Název

EVL19

CZ0524044

Krkonoše

9180 - Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích – prioritní stanoviště Azonálně a půdním složením podmíněná společenstva smíšených javoro-jasano-lipových lesů v suťových svazích, úžlabinách a roklinách na minerálně bohatších až středně živných silikátových horninách. Velkou druhovou diverzitu dřevin zvyšuje příměs druhů z kontaktních zonálních společenstev. Keřové patro je bohatě vyvinuté. Ve společenstvu bylin se uplatňují nitrofilní druhy. Hlavní příčiny ohrožení je vysazování jehličnatých monokultur, přezvěření, ruderalizace a nevhodný způsob lesního hospodaření (holoseče). Výskyt v rámci potenciálně ovlivněných EVL: Číslo

Kód

Název

EVL15

CZ0510400


EVL19

CZ0524044

Krkonoše

91E0 - Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy (Alno-Padion, Alnion incanae) – prioritní stanoviště Jednotka zahrnuje lužní lesy v nejnižších částech aluvií řek a potoků, kde jsou hlavním ekologickým faktorem pravidelné záplavy způsobené povrchovou vodou nebo zamokření způsobené podzemní vodou. Patří sem nezapojené vrbo-topolové porosty (měkký lužní les) rozšířené v záplavových územích větších řek a olšiny podél potoků a menších řek ve vyšších polohách. Charakteristicky se uplatňují nitrofilní a hygrofilní druhy. Hlavní příčiny ohrožení jsou narušení hydrologického režimu krajiny, ruderalizace podrostu, výsadba náhradních nepůvodních dřevin. Výskyt v rámci potenciálně ovlivněných EVL: Číslo

Kód

EVL19

CZ0524044

Název Krkonoše

2. Předměty ochrany v dotčených ptačích oblastech Čáp černý (Ciconia nigra) Dává přednost rozsáhlejším lesům smíšeným, listnatým i jehličnatým. Potravu získává v tůních a drobných vodních tocích. Jeho potravu tvoří ryby, žáby a vodní hmyz. Hnízdí jednotlivě na stromech od dubna do srpna. Zimuje v Africe jižně od Sahary, vzácně ve Středomoří. 13


Příloha č.1 Přibližně od padesátých let minulého století se čápi černí začali šířit západním směrem. Od sedmdesátých do konce osmdesátých let stoupla početnost v ČR o 50%. V současnosti je rozšířen na většině území ČR od nížin po střední polohy. V ptačí oblasti Krkonoše tvoří hlavní ohrožení vyrušování na současných hnízdištích a místech sběru potravy – lesních vodních tocích. Početnost v ptačí oblasti: 7-10 párů. Výskyt v rámci ptačích oblastí: Číslo

Kód

Název

PO3

CZ0521009

Krkonoše

Datel černý (Dryocopus martius) Obývá rozsáhlejší lesní celky, jehličnaté i listnaté, od nížin do hor. Je stálý, k hnízdění si vytesává dutiny, živí se hmyzem žijícím ve dřevě. Hraje klíčovou roli pro řadu druhů ptáků hnízdících v dutinách. Datel černý je v České republice rozšířen téměř všude s výjimkou bezlesých oblastí. Na většině obývaného území jsou jeho stavy stabilní. Vyskytuje se v lužních lesích v nížinách, vystupuje až k horní hranici lesa. V poslední době je prokázáno i pronikání do městských parků nebo menších lesíků v zemědělské krajině. V souvislosti s tím pravděpodobně mírně roste i jeho početnost. Početnost v ptačí oblasti: 60-70 párů. Výskyt v rámci ptačích oblastí: Číslo

Kód

Název

PO3

CZ0521009

Krkonoše

Jeřáb popelavý (Grus grus) Hnízdním prostředím jeřába jsou rozsáhlá podmáčená místa v lesích i na otevřených plochách, dostatečně členěná vlhkomilnou vegetací, porosty olší, vrb a rákosu. Ve střední Evropě to mohou být i větší rákosiny v blízkosti rybníků, rašeliniště apod. Jedná se o tažný druh, jeho potravu tvoří hmyz, drobní savci, bobule, kukuřice, hnízdí od dubna do května. Údaje o hnízdění u nás ve starší minulosti jsou nepotvrzené. První hnízdění v novodobé historii bylo prokázáno až v 80. letech 20. století. Od té doby byla objevena hnízda nebo mláďata na několika dalších lokalitách v západních, severních a středních Čechách. Dnes již tradiční a početně nejvýznamnější oblastí jsou rybníky a podmáčené lesy na Českolipsku. Vhodné prostředí jeřáb nalézá i v Chebské pánvi, ve Šluknovském výběžku a na Nymbursku. Zcela nově hnízdí i v Jizerských horách na česko-polské hranici. Přes tyto údaje patří jeřábi u nás mezi velmi vzácné hnízdící druhy, ale existuje perspektiva mírného šíření. K hlavním příčinám ohrožení v ptačí oblasti patří zánik hnízdního biotopu a také vyrušování v období hnízdění a vyvádění mláďat. Dnes již tradiční a početně nejvýznamnější oblastí jeřába popelavého jsou rybníky a podmáčené lesy na Českolipsku. Početnost v ptačí oblasti je cca 12-13 párů. Nejpočetnější jsou lokality Břehyňský rybník (4-5 párů), Novozámecký rybník (3-4 páry), Jestřebské slatiny (1 pár), Heřmanický rybník (1 pár), Hradčanské rybníky (1 pár), Máchovo jezero (1 pár). Těsně za hranicí ptačí oblasti v mokřadu u Borku je evidován výskyt jednoho hnízdícího páru. Kromě evidovaných hnízdících párů, se vyskytují i nehnízdící jedinci, jejichž počet lze obtížně odhadovat. 14


Příloha č.1 Výskyt v rámci ptačích oblastí: Číslo

Kód

PO1

CZ0511007

Název Českolipsko-Dokeské pískovce a mokřady

Lejsek malý (Ficedula parva) Je to tažný druh, jehož hnízdním prostředím jsou listnaté, hlavně bukové lesy. Hnízdí v dutinách, a proto potřebuje v porostu podíl starých stromů. Potravou je lesní hmyz a hnízdí v května a červnu. V České republice je lejsek malý vázán na rozsáhlé bukové porosty od nížin do hor. Vyskytuje se spíš vzácně ve většině pohraničních pohoří, místy i ve vnitrozemí, např. na Křivoklátsku, ve Voděradských bučinách nebo na Českomoravské vysočině. Dříve byl u nás považován za vzácného ptáka, v současnosti se díky lepšímu rozpoznávání počet hnízdních lokalit zvyšuje. Druh může být ohrožen ubýváním hnízdních příležitostí ve starých bukových lesích. Početnost v ptačí oblasti: 60-70 párů. Výskyt v rámci ptačích oblastí: Číslo

Kód

Název

PO3

CZ0521009

Krkonoše

Lelek lesní (Caprimulgus europaeus) Poměrně nenápadný pták s noční aktivitou. Hnízdním prostředím lelka jsou jehličnaté - hlavně borové - a listnaté lesy zpravidla na písčitém podkladě. Důležitá je přítomnost otevřených ploch a okrajů, tedy pasek, mýtin a průseků. Přirozeně jsou to např. vřesoviště nebo rašeliniště. Méně často hnízdí i na křovinatých výslunných stráních i na jiných podobných stanovištích. Hnízdí na zemi od května do července. Od poloviny 20. století došlo v Evropě k poměrně výraznému úbytku hlavně v západní části areálu. Hlavní příčinou je patrně ztráta vhodného biotopu a také nedostatek potravy, velkého nočního hmyzu, v důsledku používání pesticidů. Lelek lesní má v České republice ostrůvkovité hnízdní rozšíření, závislé na existenci vhodných biotopů. V oblastech rozsáhlejších borových lesů, hlavně v nížinách lze dosud zaznamenat i početnější výskyt, jinde však hnízdí spíše ojediněle. Dříve byl patrně mnohem rozšířenější, v posledních desetiletích se předpokládá jeho značný úbytek. Přesné znalosti jeho populačních trendů u nás jsou zatím nedostačující a je nutné je doplnit. Početnost v ptačí oblasti: 30-40 párů. Výskyt v rámci ptačích oblastí: Číslo

Kód

PO1

CZ0511007


15


Příloha č.1

Skřivan lesní (Lullula arborea) U nás obývá především otevřená místa v borových lesích na písčitých podkladech, vřesoviště, výslunné stráně, ale i staré sady a vinohrady. Změny využívání hnízdního prostředí – ubývání extenzivních lesostepních lokalit - však způsobily trvalý pokles ve většině států Evropy. Potravu tvoří hmyz a semena. Hnízdí na zemi 2x ročně od dubna do června. Skřivan lesní se u nás vyskytuje v Čechách ve vhodném prostředí roztroušeně, na Moravě spíš vzácně. Hojněji doposud hnízdí v borových lesích pískovcových oblastí středních a severních Čech, podstatně vzácnější je v současnosti v pohraničních horách. V posledních desetiletích dochází k poklesu početnosti na většině území České republiky, pouze v některých bývalých vojenských prostorech byly prokázány stabilní stavy. Početnost v ptačí oblasti: 12-25 párů. Výskyt v rámci ptačích oblastí: Číslo

Kód

PO1

CZ0511007


Slavík modráček středoevropský (Luscinia svecica) Hnízdním prostředím slavíka modráčka středoevropského jsou podmáčená místa v nížinách v blízkosti vodních ploch porostlá rákosem, ostřicemi a křovinatými vrbami. Potravu tvoří hmyz a bobule. Hnízdí na zemi od dubna do června. V České republice hnízdí slavík modráček středoevropský teprve od 70. let 20.století a od té doby počet lokalit značně vzrostl. Zatímco v 80.letech hnízdil středoevropský poddruh prokazatelně téměř pouze v jihozápadních Čechách a na Ostravsku, v současnosti je jeho rozšíření mnohem větší a tento trend zřejmě pokračuje. V současnosti hlavní ohrožení může představovat zánik hnízdního biotopu. Početnost v ptačí oblasti: 10-20 párů. Výskyt v rámci ptačích oblastí: Číslo

Kód

PO1

CZ0511007


Slavík modráček tundrový (Luscinia svecica svecica) Slavík modráček tundrový hnízdí na vlhkých místech nad hranicí lesa, v rašeliništích s porosty kleče, břízy, vrb apod. Jediným hnízdištěm slavíka modráčka tundrového u nás jsou vrcholové partie Krkonoš. Populace se v minulých desetiletích mírně zvětšovala, ale zůstává poměrně malá. Potravu tvoří hmyz a bobule, hnízdí na zemi od dubna do června. Hlavním principem ochrany slavíka modráčka je zachování jeho hnízdního biotopu. Početnost v ptačí oblasti: 25-30 párů.

16



Kód

PO3

CZ0521009

Název Krkonoše

Sýc rousný (Aegolius funereus) Stálý pták, jenž obývá starší jehličnaté a listnaté lesy, hlavně v horách, místy i v pahorkatinách a nížinách. Hnízdí v dutinách. Jeho potrava je živočišná, živí se převážně drobnými hlodavci. Ohrožujícím faktorem by mohl být nedostatek hnízdních dutin v souvislostí s intenzifikací lesního hospodářství. Sýc rousný u nás obývá většinu pohraničních pohoří, v nižších polohách pískovcové oblasti v Českém Švýcarsku nebo na Broumovsku. V posledních desetiletích byl zaznamenán nárůst početnosti i obývané plochy, což však může být způsobeno i zintenzivněním výzkumných aktivit. Důležitým předpokladem pro tento druh je přítomnost hnízdních dutin po zástupcích šplhavců. Početnost v ptačí oblasti: 90 párů. Výskyt v rámci ptačích oblastí: Číslo

Kód

Název

PO2

CZ0511008

Jizerské hory

PO3

CZ0521009

Krkonoše

Tetřívek obecný (Tetrao tetrix) Primárním prostředím tetřívka je tundra, v nižších zeměpisných šířkách obývá krajiny podobného charakteru. V Evropě jsou to alpinské louky až do 2500 m n.m., vřesoviště, otevřené prostory ve vyšších polohách např. rašeliniště, vlhké louky nebo imisní holiny. I když vynechává souvisle zapojené lesní porosty, přítomnost vzrostlých stromů na stanovišti je patrně nezbytná. Tetřívek létá těžce, cítí-li se ohrožen uniká spíš po zemi. Stromy tedy slouží jako pozorovatelny, případně místa k nocování. Tetřívek je stálý druh, jeho potravu tvoří pupeny a mladé výhonky dřevin, bobule a hmyz. Hnízdí od května do června. V průběhu 20. století došlo ke katastrofálnímu snížení početnosti zmenšením plochy obývané tetřívkem u nás. Po ústupu do vyšších poloh se jeho rozšíření dále zredukovalo na několik málo horských oblastí hlavně v českém pohraničí. V současnosti nejlepší podmínky nachází poněkud paradoxně v imisemi poškozených pohořích především v Krušných a Jizerských horách. Dobré stavy se zachovaly i na Šumavě a v Krkonoších. Zajímavostí je přežívání ve vojenských prostorech Libavá v Oderských vrších a v Doupovských horách. Zbytkové populace o několika jedincích lze zaznamenat ještě např. ve Slavkovském a Českém lese. Mezi příčiny tohoto stavu patří rozsáhlé změny ve vodním režimu krajiny, lesní hospodaření zaměřené výlučně na les vysoký a vysoké stavy predátorů. V ptačí oblasti Krkonoše je ochrana tetřívka založena na zachování hnízdního biotopu a zamezení vyrušování na tokaništích. Početnost v ptačí oblasti: 100-150 tokajících samců.

17



Kód

PO2

CZ0511008

Jizerské hory

Název

PO3

CZ0521009

Krkonoše

18


SCHÉMA 1 LEGENDA P31

P20

silnièní doprava Habartice

eleznièní doprava

Èernousy

D27

lanová pozemní dráha Smìdá

Pertoltice

multifunkèní turistické koridory

â

D10

veøejná mezinárodní letitì

# S

Bulovka Horní Øasnice

pøeshranièní spojení vedení VVN

P1 9

3 P3

P 1

7

Viòová

# S

transformovny elektrického proudu zásobování pitnou vodou

Dolní Øasnice

lokality vhodné pro akumulaci povrchových vod

D 2

7

Jindøichovice pod Smrkem

Kunratice

D09

D24

# S

P3

hranice obcí

Hrádek nad Nisou

3 0

1 V

A

35

u Jablonce nad Nisou

Daleice

Pelíkovice

Pìnèín

Zlatá Olenice

5

7

Drkov

Puleèný Radèice

Skuhrov

E

Hodkovice

A

Sychrov ïárek

P29

elezný Brod Jeniovice

Velibice

E 5

A

1A

Vlastiboøice

Doksy Kobyly

Paceøice

D26

Chlum

Sobìslavice

Èeskolipsko-Dokeské E19A

R

Víchová nad Jizerou Háje nad Jizerou

0

0

A 1

3

2

D

Mírová

Turnov

9

pod Kozákovem

A

01

D41A

SEMILY

a Kamenice

5

Chuchelna

D

Údolí Jizery

P

Klokoèí

P

B

Peøimov

Beneov u Semil

P

5

8

D41A

P58

Jilemnice Bystrá nad Jizerou

Radostná pod Kozákovem

Modøiice

D D

dírec

1

2

Møíèná

C 18

D

8

Karlovice

D Tatobity

9

Olenice Luka

Pøíkrý

D

4 0 D

5

E36_37

Pøepeøe

Okna

Kokoøínsko

Benecko

u Rakous

C 01

a Malý Bezdìz

Bozkov

Záhoøí

D2

Velký

v Krkonoích

D

4


6

Jestøabí

Poniklá

Ohrazenice

# S

Pøíovice

Svijany

Roprachtice

Louèky

E21

Bezdìz

Koberovy

u Semil

Vlastiboø

Prùlom Jizery Rakousy

Svijanský Újezd

Slatinné vrchy

D1

Tachov Dubá

P0 5

Roztoky

D59

-zámek

D 26

21

Doksy

Pìnèín

pískovce a mokøady

D

Vrchovany

Ètveøín

Laany

# S

Skalka u Doks Tuhaò

E20A

Líný

D3

Ralsko

# S

D41

Frýdtejn

Radimovice

Jestøebsko - Dokesko

P41

0

5

D

Jesenný

u Drkova

Údolí Jizery

Hlavice

1

Jílové

3

Malá Skála

D

Vysoké nad Jizerou

1

nad Mohelkou

D4

A

Roverské

Jablonec nad Jizerou

Lounice

Cetenov Bílá

D52

Krkonoe

0

4

Rychnov

P

E17A

Krkonoe

Plavy

Vítkovice

A

Jestøebí

skály

Rokytnice nad Jizerou

Zásada

Marovice

C

D

D23

14

# S

E 11

D

05

49

07

D

P28

D01C

A

# Y

Mimoò

Horní Plouènice

Provodín

5

2

D07

E

B

A

E

Èeský Dub

B01

Holany

Blíevedly

# S

D07

a Kamenice

9

C

2

E5

Paseky nad Jizerou

nad Nisou

E26

Rádlo

Jeømanice

D1 7

Ralsko

D52

3

Zahrádky

P1 4

E

3

D

Zahrádky

Ronov - Vlho

8

s t

pod Jetìdem

D42

D55

1

Nová Ves

3

P4

M

Proseè

Janùv Dùl

Oseèná

A

ý

o

D39

D48

Velké Hamry

Bohatice

Stvolínky

D

Smrovka

NAD NISOU

D42

D13

Tanvald

JABLONEC

3

D3

Sosnová

Kvítkov

Kravaøe

D

h

imonovice Hamr na Jezeøe

pod Ralskem

4

V

- Basa Strá pod Ralskem Noviny

4 2

9

Luèany nad Nisou

D lo

u

D

P 01

P09

4

# S

Harrachov

3

P

E41

D

P5 5

D

P Svìtlá pod Jetìdem

pod Bukovou

LAPV2

D26

P5

P

3 0

D 33

A 1 5

E23

D

Desná Jiøetín

D

D22

2 39

P

2 0 56

35

D40

1A

4

pod Ralskem

Albrechtice v Jizerských horách

P48

16

PUR03

Pertoltice

D42

6 4

Janov nad Nisou

P47

Luèní potok

D03

P44

Køiany

Brnitì

Zákupy

Koøenov

7

LIBEREC

Vápenice

Kozly

3

D1

ÈESKÁ LÍPA

Bukovec

P

P49

P23

8 3

P

D3

E6

P

D 42

D41A

mokøad v nivì porky

D38

A

P51

Velenice

Jizerky

protrené pøehrady

Josefùv Dùl

P50

D

Èeská Lípa -

P15

Binov - Bobøí soutìska

â

D37

- kostel

Dubnice

E25

ry

Raelinitì

Bílá Desná - kanál

# S

E12

Zdislava

Svojkov

54

B

Plouènice

E24

Sloup v Èechách

P40

Èastolovice

05

Dolní andov

nad Nisou

P42

Zdislava

2

6

4

D

E

# S

D28

Velký Valtinov

P13

Strunice

Janovické rybníky

22

Rokytka

J iz

D2

rybníky

Janovice v Podjetìdí

P45

8

- zámek

Krytofovo Údolí

Cihelenské D3 P 4

A

2 1

i

tì

smrèiny hory Jizerské

Strá

7

19

P

4

Jizerské

jeskynì

Lemberk

Kunratice u Cvikova

n

e

D

Bedøichov

D2

0

Západní

2

rybníky D

P

7 E

Strunické

Bílý Kostel nad Nisou

D33

li

Smìdava

Mníek

D

Rynoltice

a

e

3 3

D4

Horní Police

D

R

Quarré

Hejnice

7

B

3A

6 5

D25

P

D08 v Podjetìdí

P

2

2

8

3 D

D4

D0

P21

Svitavka

Jablonné

6 P3

6

Bílý Potok

Jezevèí vrch

P

Èervený rybník

rybníky

Libchava

v Hájích

Nová Ves

Radvanec

Skalice

Manuické

Horní

P1

Jizerskohorské buèiny

Oldøichov Chrastava

Cvikov

Chotovice

3

02

8

4

2

Nový Bor

u È. Lípy

0

urbanizované_území

D

2

P

0

u Èeské Lípy

D

Chotynì

P09

D06A

5

3

E18

Skalice

D40

Krompach

Suchý vrch -

Sluneèná

Volfartice

Láznì Libverda

P18

D

Kamenice

E8B

Horní

Hrádek nad Nisou

Nadìje

P2

# S

hranice ÈR

Raspenava

Okrouhlá

Prácheò - Zicht

2

Maøenice

Polevsko

Nový Oldøichov

hranice kraje

P32

4

Frýdlant

Svor

D

D

buèiny

Prysk

Kamenický enov

ptaèí oblasti

D27

Dìtøichov

D

Horní Kamenice

Heømanice

3 P5

2

D0

Luickohorské

evropsky významné lokality

Frýdlant

D43

Mìøítko 1 : 200 000

plochy pro bezpeènost státu

Nové Mìsto pod Smrkem

P35

4

protipovodòová opatøení

# Y

Krásný Les

D Slaná

A

3 1

A

Horní Branná

Koálov

Veò

D 01

Kacanovy

B

C 18 Dernov

Martinice

Kruh

Struinec

v Krkonoích

Libtát Vyskeø

Blatce Doksy

údolí

Roztoky

Veselá

PodtroseckáHrubá Skála

9A

D2

u Jilemnice Studenec

Rovensko pod Troskami

C D01

Podhájí chalupa

Svojek

Bukovina

Ktová

Jeskynì sklepy pod Troskami Troskovice

Bìlá

u Èisté Lomnice nad Popelkou

Holenice

Kozlov - Tábor

Nová Ves nad Popelkou

Levínská Olenice

D15A Horka u Staré Paky

D15C Èistá u Horek

Syøenov

Bradlecká Lhota

Vyhodnocení vlivů na stav a vývoj území, vybrané sledované jevy

C.

VYHODNOCENÍ VLIVŮ ZÁSAD ÚZEMNÍHO ROZVOJE NA STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ PODLE VYBRANÝCH SLEDOVANÝCH JEVŮ OBSAŽENÝCH V ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADECH

Pro proces územního plánování zák. č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon - SZ) stanoví následující nástroje územního plánování : − územně plánovací podklady, které zahrnují územně analytické podklady, územní studie a politiku územního rozvoje, − územně plánovací dokumentaci, která zahrnuje zásady územního rozvoje (ZÚR), územní plány, regulační plány. Z logiky věci vyplývá, že ZÚR LK jako ÚPD by měly vycházet z předchozího stupně procesu územního plánování, tedy z územně plánovacích podkladů, v tomto případě z územně analytických podkladů (ÚAP) pro Liberecký kraj. Obsahem územně analytických podkladů jsou m.j. i : − podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) − rozbor udržitelného rozvoje území formou SWOT analýzy v tematickém členění na oblasti jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje, obsahující i určení problémů k řešení na základě střetů v území . Základním podkladem pro RURÚ jsou údaje o území, jejichž seznam je dán prováděcí vyhláškou ke stavebnímu zákonu. Obsah podkladů pro RURÚ v členění na tzv. sledované jevy je určen v příloze č. 1 k vyhlášce č. 500/2006 Sb., která je rozdělena do dvou částí : − v části A jsou uvedeny ÚAP obcí – 119 sledovaných jevů − v části B jsou uvedeny ÚAP kraje – 37 sledovaných jevů. Podle nového SZ jsou ZÚR LK územně plánovací dokumentací pro území Libereckého kraje. Obsah ZÚR je stanoven v příloze č. 4 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. Jejich hlavním účelem je stanovení priorit územního plánování kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území a stanovení základních zásad pro upřesnění územního uspořádání řešeného území a pro udržitelný rozvoj území celého kraje. Pro upřesnění územního uspořádání pro další rozvoj ZÚR LK vymezují rozvojové oblasti, rozvojové osy, specifické oblasti, plochy a koridory nadmístního významu, dále vymezují cílové charakteristiky krajiny a upřesňují územní podmínky koncepce ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot kraje. Dále v území vymezují veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření. V rámci vymezení rozvojových oblastí, os, ploch a koridorů stanovují podmínky pro územní plánování a kritéria pro rozhodování o změnách v území. Pro zpracování ZÚR LK a jeho vyhodnocení je tedy nutno vycházet především z ÚAP pro Liberecký kraj a z rozboru udržitelného území Libereckého kraje. Pro zpracování ZÚR LK i jeho vyhodnocení vlivů na URÚ byl v rámci přípravných prací uplatněn následující postup: − − −

− − − −

byly vyhodnoceny údaje o území LK byla zpracována charakteristika stavu a vývoje území LK na jejím základě byly zpracovány dílčí SWOT analýzy pro jednotlivé úseky územního plánování a pro problémové okruhy v členění podle tří pilířů udržitelného rozvoje (ekonomický, sociální a enveronmentální) a podle dílčích podoblastí v rámci každého pilíře byla zpracována globální SWOT analýza v členění podle pilířů UR na základě dílčích SWOT analýz a globální SWOT analýzy byly stanoveny přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území LK byly stanoveny limity využití území na základě SWOT analýz a stanovených hodnot a limitů LK byl zpracován rozbor udržitelného rozvoje území. 283

Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ – ČÁST C


Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na stav a vývoj území je provedeno především v závislosti na podstatě a charakteru vlastních ZÚR LK. Proto byly hodnoceny především z aspektů stanovených priorit, hodnot území a definovaných zásad rozvoje s odkazem na rozvojové oblasti a osy, na specifické oblasti, plochy a koridory, které je naplňují. Je vyhodnoceno, jakým způsobem budou nebo mohou být ovlivněny a ovlivnění je doloženo na vybraných sledovaných jevech jako ukazatelích vývoje udržitelného rozvoje.

C.I.

VYBRANÉ SLEDOVANÉ JEVY ÚZEMÍ LK PRO ZPRACOVÁNÍ RURÚ A PRO VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA URÚ

Tabulka č. 1 Vybrané sledované jevy podle vyhlášky č.500/2006 Sb.

*

sledovaný jev

stav

popis

PILÍŘ A. EKONOMIKA

2C, 14D, 1E

průmysl celkem - 121 firem k roku 2005, nejvíce (118) ve zpracovatelském průmyslu převažuje kategorii DI výroba ostatních nekovových minerálních výrobků (17), DL výroba elektrických optických přístrojů a zařízení (16), DK výroba a opravy strojů a zařízení jinde neuvedených (14) ; pouze 2 v kategorii C Těžba nerostných surovin. 1 v kategorii E Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody

ANO

dle PR ÚP VÚC (str.90)- Lužické hory, Frýdlantsko, Jizerské hory, Krkonoše, Podkrkonoší

7.

ekonomická aktivita podle odvětví

15.

rekreační oblasti s celoročním a sezónním využitím

16.

počet staveb pro rodinnou rekreaci

nelze dohledat statistický údaj/vývoj navrhujeme ke sledování; ukazatel je rovněž vázán a indikuje stav/vývoj Sociálního pilíře

17.

kapacita a kategorie ubytovacích zařízení

928

snížení oproti roku 2003 (980); z toho hotely a podobná zařízení 508 (hotely**** 6), ostatní hromadná ubytovací zařízení 420 (kempy 29, chatové a turistické ubytovny 118, ostatní nespecifikovaná 273); ukazatel je rovněž vázán a indikuje stav/vývoj Sociálního pilíře

18.

lázeňská místa a areály

ANO

lázeňská léčba - oblasti: České středohoří, Lužické hory, Turnovsko - Český ráj, Krkonoše, Podkrkonoší

19.

podíl obyvatel zásobovaných pitnou vodou z veřejného vodovodu

20.

podíl obyvatel plynem

21.

podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci - bydlících v domech

37a)

99 488 mil.Kč/ v České republice 2 970 261 mil.Kč/ 290 hrubý domácí produkt (celkem/na 1 232 303Kč/ 601 232Kč/ 724 978Kč - v porovnání s ostatními obyvatele/na 1 zaměstnance) 605Kč kraji spíše podprůměrné

zásobovaných

88,30%

39,4% (k roku 2004)

68,50%

284

v porovnání s Českou republikou (91,6%) podprůměrný stav; ukazatel je rovněž vázán a indikuje stav/vývoj Environmentálního pilíře podíl obcí napojených na plyn ze sítě jednorázově vzrostl v roce 2001 na 39,4%, od této doby stagnuje; ukazatel je rovněž vázán a indikuje stav/vývoj Environmentálního pilíře v porovnání s Českou republikou (79,1%) podprůměrný stav; ukazatel je rovněž vázán a indikuje stav/vývoj Environmentálního pilíře


Vyhodnocení vlivů na stav a vývoj území, vybrané sledované jevy PILÍŘ B. SPOLEČNOST

1.

2.

3.

vývoj počtu obyvatel/střední stav obyvatelstva podíl obyvatel ve věku 0 - 14 let na celkovém počtu obyvatel (v roce 2005) podíl obyvatel ve věku 65 let a více na celkovém počtu obyvatel (v roce 2005)

4.

podíl osob se základním vzděláním (a bez vzdělání)

5.

podíl osob vzděláním

s

vysokoškolským

zvyšující se tendence/ 428 268

krajský vývoj: 427 722 (rok 2003), 427 563 (rok 2004), 429 031 (rok 2005)/ v České republice 10 234 092 obyvatel - kraj 2.nejmenší počtem obyv.(4,18% z ČR)

65 672

činil v roce 2005 podíl 15,31% z celkového počtu obyvatel v kraji

56 368

činil v roce 2005 podíl 13,14% z celkového počtu obyvatel v kraji

78,4 tis.osob

zvyšující se tendence - 77,0 tis.osob(rok 2003), 78,3 tis.osob (rok 2004), 78,4 tis.osob(rok 2005)

28 tis.osob

zvyšující se/ kolísající tendence - 26,2 tis.osob(rok 2003), 23,0 tis.osob (rok 2004), 28,0 tis.osob(rok 2005)

stabilizovaná, kromě malých obcí, kde došlo, anebo dochází k nárůstu rekreační funkce a úbytku obyvatel

sídelní struktura je v převážné míře stabilizovaná. V kraji je z 216 obcí 18% o velikosti do 199 obyvatel, 28% o velikosti 200 – 499 obyvatel a 28% o velikost 500999 obyvatel. V kategorii velikosti obcí nad 10.000 obyvatel je pouze 2% obcí, ale žije v nich cca 50% obyvatelstva, zatímco v obcích o velikosti do 999 obyvatel žije cca 15% populace. (PR ÚP VÚC str.69)

6,50%

v České republice 7,9% - v porovnání s ostatními kraji mírně lepší stav (min.3,5% Praha, max.13,9 Moravskoslezský kraj)

6.

sídelní struktura

8.

míra nezaměstnanosti

11.

výstavba domů a bytů - bytová výstavba: zahájené/rozestavěné/dokončené

961/5 616/ 1 133

v porovnání s ČR a ostatními kraji - silně podprůměrné/podprůměrné/lehce podprůměrné

12.

podíl neobydlených bytů na celkovém fondu: v rodinných domech/v bytových domech

2 193/ 5 521

stav k roku 2001(poslední sčítání) - v porovnání s ČR a ostatními kraji nízký stav neobydlených bytů

struktura domovního fondu - domy celkem/ trvale obyd.domy/ 84 883/ 66 347/ stav k roku 2001(poslední sčítání) - v 13. neobydl.domy/ 18 524/ 12 porovnání s ČR a ostatními kraji nejméně neobydl.ubyt.zařízení v České republice 1 446 598 mil.Kč/141 disponibilní důchod domácností 57 041 mil.Kč/ 37b) 351Kč - v porovnání s ostatními kraji (celkem/na 1 obyvatele) 133 190Kč průměrné

285


Vyhodnocení vlivů na stav a vývoj území, vybrané sledované jevy PILÍŘ C. PROSTŘEDÍ 22.

podíl zemědělské půdy z celkové výměry kraje

140 578ha (44,45%)

v České republice celkem 4 259 481ha (54%) - vzhledem k ostatním krajům nejméně (kromě HMP)

23.

podíl orné půdy ze celkové rozlohy kraje

60 812ha (21,76%)

v České republice celkem 3 047 250ha (38,64%)- vzhledem k ostatním krajům silně podprůměrný stav

24.

podíl trvalých travních porostů z celkové rozlohy kraje

62 811ha (19,86%)

v České republice celkem 973 791ha (12,35%)- vzhledem k ostatním krajům silně nadprůměrný stav

25.

podíl specielních zemědělských v České republice celkem 208 803ha kultur z celkové rozlohy kraje -podíl 8 910ha (2,82%) (2,65%)- vzhledem k ostatním krajům zahrad a ovocných sadů průměrný stav

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

v České republice podíl zastavěných a ostatních ploch 31 013ha (9,8%) (10%)- vzhledem z celkové výměry kraje průměrný stav v České republice podíl vodních ploch na celkové 4 788ha (1,51%) (2,04%)- vzhledem výměře kraje průměrný stav podíl lesů na celkové výměře kraje

koeficient ekologické stability KES

k

celkem 818 876ha ostatním krajům

celkem 160 937ha k ostatním krajům

139 923ha (44,24%)

v České republice celkem 2 647 417ha (33,57%)- vzhledem k ostatním krajům silně nadprůměrný stav (nejvíce z ČR)

ÚSES

prvky Územního systému ekologické stability jsou navrženy na všech úrovních a jsou zapracovány do ÚPD, podle KES bylo území v KOPK LK rozčleněno na základní krajinné typy - A krajina plně antropogenizovaná, B krajina harmonická, C krajina relativně přírodní

stupeň přirozenosti lesních porostů (pro ZÚR LK nevhodné, nahradili jsme kategorizací lesa)

není nikde stanoveno, podle údajů Koncepce ochrany přírody a krajiny LK lze konstatovat, že v lesích, v rámci níže vyjmenovaných PLO, stále převažuje hospodářská druhová struktura - míra zastoupení přirozených porostů se odvíjí od konkrétních lesních celků a lokalit

hranice přírodních lesních oblastí

PLO 5,17-23

hranice jsou zobrazeny v textové části odůvodnění v kapitole životní prostředí - do území zasahuje PLO: 5 České středohoří, 17 Polabí, 18 Severočeská pískovcová plošina a Český ráj, 19 Lužická pískovcová vrchovina, 20 Lužická pahorkatina, 21 Jizerské hory, Ještěd, 22 Krkonoše, 23 Podkrkonoší

11 bioregionů

hranice bioregionů jsou zobrazeny v textové části odůvodnění v kapitole životní prostředí; je zde zastoupeno 11 typů bioregionů: 1.15 Verneřický, 1.33 Kokořínský, 1.34 Ralský, 1.35 Hruboskalský, 1.36 Železnobrodský, 1.37 Podkrkonošský, 1.56 Žitavský, 1.66 Lužickohorský, 1.67 Jizerský, 1.68 Krkonošský, 1.6 Mladoboleslavský

hranice bioregionů a biochor

286



34.

35.

36.

hranice klimatických regionů

CH4,CH6,CH7; MT2, MT4, MT7, MT9, MT10, MT11

hranice jsou zobrazeny v textové části odůvodnění v kapitole životní prostředí, zastoupeno je zde 6 mírně teplých oblastí a 3 chladné oblasti

OZKO - území, kde došlo k překročení hodnot imisních limitů pro PM10, NO2 a benzen a cílových imisních limitů pro počet obcí a obyvatel v oblastech se PM10 d - 42,2%; polycyklické aromatické uhlovodíky zhoršenou kvalitou ovzduší - % B(a)P - 0,4% vyjádřené jako benzo(a)pyren pro ochranu ploch zón/aglomerace zdraví v rámci zón/aglomerací (PM10 d denní imisní limit); ukazatel je rovněž vázán a indikuje stav/vývoj Sociálního pilíře imisní znečištění - statistická data z ČSÚ nejsou dostupná - pouze z ČHMÚ podle jednotlivých stanic; z ročenky Stav životního prostředí - Liberecký kraj,2005: monitoring imisí je zajišťován na 13 stanicích, z nichž 7 jako automatizovaný imisní monitoring; v roce 2005 nebyla vyhlašována opatření při smogových situacích, protože nebyly překročeny zvláštní imisní limity; imisní limit pro PM10 byl překračován na měřících stanicích v Liberci, Jablonci nad Nisou, hodnoty imisního znečištění PM10, ozon České lípě a Radimovicích; dále bylo životního prostředí a jejich vývoj zaznamenáno překročení imisní hodnoty pro ozon v Liberci a v Souši vlivem vyšších koncentrací prekurzorů ozonu (NO2) a souhrny atmosférických srážek; hodnoty imisních koncentrací těžkých kovů na měřící stanici Tanvald nejsou za rok 2005 k dispozici, ale díky novým technickým opatřením na zdrojích provozů společnosti Jablonex Group a.s. se očekává zlepšování situace

*číslo sledovaného jevu odpovídá vyhlášce č.500/2006 Sb.

287


Souhrnná SWOT analýza podle problémových okruhů

C.II.

SOUHRNNÁ SWOT ANALÝZA ÚZEMÍ LK PROBLÉMOVÝCH OKRUHŮ V PILÍŘÍCH URÚ

PODLE

JEDNOTLIVÝCH

SWOT analýza je komplexní metodou kvalitativního hodnocení. Jádro metody spočívá v klasifikaci a ohodnocení jednotlivých faktorů, které jsou rozděleny do čtyř základních skupin (tj. faktory vyjadřující SILNÉ nebo SLABÉ vnitřní stránky subjektu a faktory vyjadřující PŘÍLEŽITOSTI a HROZBY jako vlastnosti vnějšího prostředí). SWOT analýza je součástí strategického (dlouhodobého) plánování společnosti. Umožňuje formulovat strategické vize: • • • •

rozvojem silných stránek, odstraněním slabých stránek, využitím budoucích příležitostí, vyhnutím se rizikům.

Metoda SWOT analýzy se v územním plánování používá ke zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území. Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území je součástí rozboru udržitelného rozvoje území, který je podmnožinou územně analytických podkladů - nového nástroje územního plánování na úrovni obcí s rozšířenou působností a krajů. ÚAP zjišťují a vyhodnocují stav a vývoj území. Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území zahrnuje uvedení jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb v tématickém členění. Závěrem těchto tématických zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území je vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Na základě podrobných dílčích SWOT analýz pro jednotlivé úseky územního plánování a kategorie členění ÚAP byla zpracována souhrnná SWOT analýza území LK, v členění na problémové okruhy v rámci pilířů UR podle struktury v aktualizovaném zadání pro ZÚR LK a pro jeho vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území (Aktualizované zadání ÚP VÚC LK, prosinec 2006). Pilíř A – Ekonomika : A.1. Hospodářský rozvoj A.2. Veřejná ekonomika A.3. Dopravní infrastruktura a dopravní systémy A.4. Technická infrastruktura A.5. Cestovní ruch Pilíř B – Společnost : B.1. Obyvatelstvo B.2. Výchova, vzdělávání a osvěta B.3. Zdravotnictví B.4. Sociální oblast B.5. Kultura a památková péče B.6. Sport a tělovýchova B.7. Bydlení a bytový fond B.8. Zaměstnanost a trh práce

288



Pilíř C – Prostředí : C.1. Základní fyzicko-geografické charakteristiky C.2. Ovzduší C.3. Voda C.4. Staré ekologické zátěže C.5. Příroda a krajina C.6. Suroviny a odpady C.7. Environmentální vzdělání, osvěta C.8. Zemědělství a lesní hospodářství C.9. Financování ochrany a tvorby životního prostředí.

289



Pilíř A - Ekonomika A.1. Hospodářský rozvoj SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

tradiční průmyslové činnosti založené na místních znalostech stabilní trh práce

koncentrace ekonomických činností do center, oslabení periferních oblastí, zvětšující se disparity uvnitř kraje silné zaměření na automobilový průmysl nízké ekonomické ohodnocení tradičních hospodářských zavedené malé a střední podnikání odvětví malé využití alternativních a ekologických způsobů stabilní postavení velkých podniků hospodářství nedostatečná připravenost ploch pro rozvoj průmyslové silný zpracovatelský průmysl základny rozdrobená sídelní struktura venkova – velký počet malých existence funkčních průmyslových zón obcí a jejich částí (sídel) s nízkou ekonomickou stabilitou rozvojový potenciál liberecko-jablonecké aglomerace velký počet brownfields s ekologickou zátěží dobrá dostupnost centra automobilového průmyslu Mladé opuštěný bývalý vojenský prostor Ralsko bez dostatečné Boleslavi a hlavního města Prahy infrastruktury

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

důsledné zavádění principu eko-efektivity vedoucí k energetickým a surovinovým úsporám orientace na průmysl a služby s vyšší přidanou hodnotou rozvoj výzkumných a inovačních technologií se zaváděním do praxe rozvoj a zvýšení prestiže tradičních řemesel a drobného podnikání rozvoj "zeleného" podnikání a služeb zlepšení připravenosti průmyslových zón a územních podmínek pro rozvoj ekonomických aktivit nové využití opuštěných areálů a objektů (brownfields) potenciálními investory rozvoj přeshraniční spolupráce podnikatelských subjektů podpora a propagace dobrovolných nástrojů environmentální politiky pro podnikatelské subjekty (environmentální management, ekoznačky, ekologicky šetrné výrobky, ekologické zemědělství aj)

jednostranné zaměření klíčových ekonomických subjektů na automobilový průmysl strukturální problémy v tradičních odvětvích průmyslu (sklářství, bižuterie) na národní i mezinárodní úrovni neefektivní revitalizace a využití ploch brownfileds s preferencí investic záměrů na "zelené louce" podpora investic do výrob s nízkou přidanou hodnotou práce útlum malého a středního podnikání v souvislosti s hospodářskou politikou státu odliv zahraničního kapitálu

ztráta zájmu investorů o periferní, špatně dopravně napojené oblasti

A.2.Veřejná ekonomika SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY složitá finanční situace malých obcí s nízkými obecními rozpočty ztráta dynamiky vlastních příjmů obcí nedostatek finančních zdrojů na rozvojové projekty

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

kvalitně připravené projekty a efektivní využívání finančních pokles ekonomické aktivity v důsledku nízkých příjmů obcí nástrojů EU na rozvoj území obcí vyšší míra vzájemné spolupráce obcí pokles šance na získání podpůrných finančních prostředků stanovení priorit pro financování opatření k dosažení cílů pokračující růst zadluženosti obcí, neefektivní hospodaření udržitelného rozvoje na úrovni obcí i kraje vysoká míra závislosti obcí na státu a kraji nedostatek finančních zdrojů na reprodukci a rozvoj komunální infrastruktury

290



A.3. Dopravní infrastruktura a systémy SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY hustá síť silnic a železničních tratí hustá síť autobusových linek se stabilních počtem přepravovaných osob, další budování integrované dopravy pro optimalizaci obslužnosti území vyznačení mezinárodních a nadregionálních cyklotras na území LK, hustá síť ostatních cyklotras přirozené historické vazby na SRN a Polsko nastavené dobré podmínky pro zvyšování rozvoje ekologicky šetrných forem dopravy

přetíženost úseků hlavní silniční sítě, absence obchvatů měst a obcí špatná přístupnost k hranicím státu, chybějící přímé silniční spojení do SRN nevyhovující stavební a dopravně technický stav komunikací i železniční sítě nedostatek finančních prostředků na stavby, opravy a údržbu silniční sítě. zastaralý vozový park, nízká přepravní rychlost a nevyhovující kultura cestování nedostatečná dopravní obslužnost částí území veřejnou hromadnou dopravou, nízký stupeň integrace dopravy omezené provozní možnosti letišť v Libereckém kraji chybějící oddělení pěší a cyklistické dopravy od automobilové dopravy, velký počet nebezpečných a rizikových míst na stávajících cyklotrasách, nekoordinované značení cyklotras zhoršená dopravní dostupnost Liberce z okrajových částí kraje nadměrná hluková zátěž některých lokalit s vysokou intenzitou dopravy nekonkurenceschopné železniční napojení na Prahu vůči napojení silničnímu nedostatečné železniční napojení na Hradec Králové a Ústí nad Labem silniční napojení LK na Ústecký a Královéhradecký kraj neodpovídající dnešním požadavkům

PŘÍLEŽITOSTI dobudování, modernizace hlavních silničních tahů napojení regionu na dálniční systém EU rychlé železniční spojení krajských metropolí (Hradec Králové, Ústí nad Labem, Praha), modernizace a optimalizace tratí. zajištění vyššího podílu veřejné hromadné dopravy na celkových přepravních výkonech realizace projektu REGIOTRAM NISA rozvoj kombinované dopravy, převedení větší části nákladní dopravy na železnici. podpora rozvoje cykloturistiky zavedením vhodných, přepravních vozů a vlaků, optimalizace sítě cyklotras rozvoj regionálního letiště dobře dostupného zejména z krajského města

HROZBY nedostatek finančních zdrojů na reprodukci a rozvoj infrastruktury, rušení železničních tratí a omezování provozu odkládání dostavby páteřních tras regionu a napojení regionu na mezinárodní dopravní síť zhoršování dopravní obslužnosti, zejména ve venkovských oblastech útlum veřejné dopravy, zvyšování koncentrace individuální dopravy zejména ve velkých městech zánik letecké dopravy na území Libereckého kraje

291



A.4. Technická infrastruktura zásobování vodou a odkanalizování a čištění odpadních vod SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY soběstačnost kraje z hlediska zdrojů kvalitní pitné vody

značná část Libereckého kraje je závislá na povrchových vodách, které jsou snadno zranitelné

nadprůměrné připojení obcí na veřejný vodovod v porovnání s celostátním průměrem

značné stáří rozvodných sítí, velké ztráty vody při distribuci

legislativní velkoplošná ochrana nejvýznamnějších zdrojů podzemních vod

vlivem změny počasí směrem k extrémům dochází v dlouhodobém průměru ke snižování kvantity a kvality podzemních vod snížení kvality povrchových vod vlivem nevhodného hospodaření v krajině nízký podíl obyvatel bydlících v domech napojených na veřejnou kanalizaci velké množství objektů s nevyhovujícím způsobem čištění odpadních vod nízký podíl oddílné kanalizace, ČOV jsou nadměrně zatěžovány balastními vodami

PŘÍLEŽITOSTI rekonstrukcí vodovodní sítě dojde k významným úsporám ochrana lokality akumulace povrchových vod Vilémov z hlediska budoucího možného zásobování obyvatelstva pitnou vodou zvyšování podílu čištění odpadních vod, jejich množství a kvality budování a modernizace kanalizačních systémů a ČOV v obcích

HROZBY nedostatečná ochrana jímacích území zdrojů pitné vody negativní změny kvantity a kvality podzemních a povrchových vod v souvislosti s těžbou dolu Turow a s nevhodným hospodařením v krajině ohrožení kvality povrchových a podzemních vod vlivem nečištění odpadních vod

A.4. Technická infrastruktura energetika a informační systémy SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY území je plošně pokryto elektrickou sítí a distribučními trafostanicemi VVN/VN plocha kraje je dostatečně pokryta VTL plynovody pro využití ZP systémy CZT mají kapacitní rezervy pro rozšíření dodávky tepelné energie plochy lesů zajišťují dostatek odpadového dřeva pro další rozvoj jeho využití

velmi omezená výroba elektrické energie distribuční VN napětí na třech úrovních 10,22,35kV největší SCZT jsou parní minimální snaha dodavatelů ZP o rozšíření systémů do jiných obcí nedostatečné a neefektivní naplňování energetické politiky, jež by prioritně upřednostňovala energetické úspory a využívání obnovitelných zdrojů energie (nedostatečné propojení a rovnováha s ekonomickými nástroji) minimální využití obnovitelných zdrojů energie

PŘÍLEŽITOSTI zvýšení úspor všech druhů energií rozšíření výroby elektrické energie pomocí kogenerace a teplárenského cyklu v SCZT rozšíření napojení rozvodných sítí VVN mimo území kraje na zdroje elektrické energie využití potenciálu obnovitelných zdrojů energie - biomasa, větrná energie, geotermální energie využití pro vytápění volných kapacit SCZT, dodávek elektrické energie a zemního plynu oproti spalování nekvalitních paliv rozšíření plynofikace zajišťování komunikačních koridorů pro budování vysokorychlostního internetu doplňování vysílacích radiových sítí pro zemské digitální televizní a rozhlasové vysílání včetně mobilního telekomunikačního systému

HROZBY elektrická energie - tři napěťové úrovně VN distribučního napětí snižují možnosti záskoku na této úrovni. nevhodné situování větrných elektráren s negativním vlivem na krajinný ráz degradace půdy při pěstování rychlerostoucích dřevin vysoká závislost SCZT, sklářského průmyslu a některých obcí na dodávkách zemního plynu neefektivní využívání nově budované infrastruktury (plynofikace)

292



A.5. Cestovní ruch SILNÉ STRÁNKY vysoký potenciál a atraktivita přírodních a kulturně historických hodnot území značný počet ubytovacích a stravovacích kapacit, poměrně dobrá nabídka doplňkových služeb CR ve městech a hlavních střediscích hustá síť značených turistických a cykloturistických tras a upravované lyžařské terény dobrá dopravní dostupnost z Prahy

SLABÉ STRÁNKY nedostatečná kvalita základních služeb a turistické infrastruktury nedostatek doprovodné infrastruktury mimo území větších měst a hlavních turistických center přetížení hlavních středisek CR

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

zvyšování zájmu o domácí CR a vzrůstající zájem ekonomická nerentabilita provozování služeb CR – podnikatelů o zkvalitnění služeb zanikání zařízení a kapacit využití potenciálu venkovského prostoru pro měkkouvenkovskou turistiku v souladu se zásadami odliv zájmu turistů z důvodu málo kvalitních služeb udržitelného rozvoje intenzivní rozvoj tvrdých forem cestovního ruchu získávání prostředků na rozvoj CR z Evropských v nevhodných lokalitách negativně ovlivní životní fondů prostředí využití přírodního a kulturního potenciálu kraje pro rozvoj podnikání v oblasti cestovního ruchu a extrémní klimatické podmínky navazujících odvětví překročení únosnosti stávajících rekreačních a rozvoj přeshraniční spolupráce (Polsko, SRN) turistických center nadměrnou návštěvností pořádání MS 2009 v klasickém lyžování a dalších špatná úroveň spolupráce subjektů působících mezinárodních akcí v cestovním ruchu vzájemné propojení turistických oblastí a středisek cestovního ruchu odpovídající dopravou

293



Pilíř B – Společnost B.1. Obyvatelstvo SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

příznivá věková struktura a růst počtu obyvatel

oslabená vnitřní integrita kraje nevhodná věková struktura a úbytek obyvatel ve východní části kraje

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

příznivá imigrační politika

postupné stárnutí obyvatelstva a jeho postupný úbytek vylidňování zejména menších obcí a jejich přechod na čistě rekreační funkci nedostatečné krizové zabezpečení obyvatelstva a území

B.2. Výchova, vzdělávání, osvěta SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY existence Technické univerzity v Liberci existující výzkumný potenciál regionální specializace některých středních a vyšších odborných škol

negativní změny životního stylu a stále více převažující spotřební chování obyvatel nižší úroveň vzdělanosti proti průměru ČR nerozvinutý systém dalšího a celoživotního vzdělávání úbytek počtu žáků spojený s poklesem počtu škol

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY uzavírání škol v obcích, zhoršování regionální dostupnosti škol nevhodná oborová struktura absolventů s obtížným uplatněním na trhu práce

rozvoj systému celoživotního učení využití potenciálu Technické univerzity v Liberci posilování informační gramotnosti obyvatel

B.3. Zdravotnictví SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

dobrá dostupnost a dobrá úroveň zdravotní péče a dostatečná kapacita zdravotnických zařízení existence zdravotnických zařízení nadregionálního významu, specializovaných zdravotnických pracovišť

nevyvážený systém financování zdravotní péče

PŘÍLEŽITOSTI podpora zdravého životního stylu

HROZBY zhoršování zdravotního stavu obyvatelstva

B.4. Sociální oblast SILNÉ STRÁNKY relativně velká nabídka sociálních služeb

SLABÉ STRÁNKY nedostatečná kapacita zařízení sociální péče nedostatečné propojení systému zdravotní a sociální péče nedostatečná podpora alternativních forem sociální péče

PŘÍLEŽITOSTI transformace zařízení sociálních služeb a jejich standardizace prevence sociálně patologických jevů podporou volnočasových aktivit

HROZBY nízká efektivita sociálních služeb nárůst sociálně slabších a méně přizpůsobivých skupin obyvatel

294



B.5 Kultura a památková péče SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY významný počet památkově chráněných území vysoký potenciál historických objektů nadregionálního významu množství drobných památek a rozmanitost lidové architektury bohatost nalezišť historického osídlení na území kraje

špatný technický stav některých historických objektů a staveb a nedostatečná údržba části památkového fondu omezená přístupnost a kulturní využití sakrálních památek nedostatek zpracovaných historicky stavebních průzkumů nevhodné využívání některých památek

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

získání dotací z Evropských fondů na obnovu památek vhodné využívání památek pro cestovní ruch a kulturní aktivity využití ohrožených památek pro podnikatelské a neziskové aktivity

pokračující chátrání kulturních a historických památek z důvodu nedostatečné péče a nedostatku finančních prostředků nezájem veřejných subjektů o památky – nevhodná státní politika devastace památek nevhodným využitím a necitlivými opravami

B.6. Sport a tělovýchova SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

četné příležitosti sportovního vyžití, existence sportovních areálů nadregionálního významu

špatný technický stav mnohých sportovních zařízení

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

rozvoj sportu a sportovních zařízení vyvolaný rozvojem cestovního ruchu, vytvoření nových produktů pro podporu rozvoje cestovního ruchu

nedostatečná obnova sportovních zařízení

B.7. Bydlení a bytový fond SILNÉ STRÁNKY atraktivita pro trvalé a druhé bydlení, růst poptávky rostoucí počet rozestavěných a dokončených bytů

SLABÉ STRÁNKY nekoncepční rozvoj bydlení

PŘÍLEŽITOSTI využívání objektů individuální rekreace pro trvalé bydlení

HROZBY neudržitelná urbanizace a suburbanizace volné krajiny zejména v okolí větších měst vysídlování malých obcí, jejich případná přeměna na rekreační sídla a ztráta zájmu o jejich rozvoj

B.8. Zaměstnanost a trh práce SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY relativně vyrovnaná nabídka a poptávka pracovních příležitostí

nedostatek nabídky pracovních příležitostí v některých územích

PŘÍLEŽITOSTI vytváření nových pracovních míst v primárním sektoru (údržba krajiny), při sanacích starých ekologických zátěží a realizaci environmentálních opatření (realizace protipovodňových opatření, zvyšování retenčních schopností krajiny, realizace prvků ÚSES aj) vytvoření vhodných podmínek pro ekonomický rozvoj z hlediska potenciálu trhu práce zvláště v některých obcích

HROZBY nárůst dlouhodobě nezaměstnaných, sociálně slabších a méně přizpůsobivých skupin obyvatel populační nestabilita a velká fluktuace obyvatel – riziko migrace mimo kraj při nedostatku pracovních příležitostí

295



Pilíř C - Prostředí C.1. Základní fyzicko-geografické chrakteristiky SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY velká krajinná diverzita, atraktivita a pestrost přírodního prostředí výhodná geografická poloha kraje a mezinárodní spolupráce hodnotné krajinné prostředí

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

využití přírodních a kulturních fenoménů pro zvýšení atraktivity a přitažlivosti Libereckého kraje

snížení atraktivity Libereckého kraje

C.2. Ovzduší SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

výrazné snížení produkovaných emisí do ovzduší od 90.let minulého století

rostoucí podíl automobilové dopravy na znečištění ovzduší zejména v zastavěných částech obcí

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

opětný nárůst produkce emisí z malých stacionárních pokračování v trendu snižování množství škodlivých látek a zdrojů znečištění z důvodu zpětného přechodu k využívání zvyšování kvality ovzduší fosilních paliv v důsledku zdražování ušlechtilých trvající imisní ohrožení lesních porostů z přeshraničních zdrojů znečišťování ovzduší (Turów) zhoršení ovzduší navyšováním přeprav v individuální dopravě

C.3. Voda SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

snaha o dlouhodobé snižování znečištění povrchových a podzemních vod poměrně malá míra znečištění povrchových a podzemních vod v současné době poměrně hustá síť vodních toků

znečištění povrchových toků vlivem nedostatečného čištění odpadních vod urychlení odtoku povrchových vod vlivem nevhodného hospodaření a urbanizaci ploch velké procento zástavby v zátopovém území přímý vliv zemědělského, lesního hospodaření, těžby nerostných surovin a neřešených starých ekologických zátěží na kvalitu podzemních a povrchových vod

značná část kraje leží v oblasti s vysokým srážkovým úhrnem stále vyhovující řešení povodní v povodí Lužické Nisy v oblasti s vysokou koncentrací zástavby zpracování podrobných dokumentů v oblasti vodního hospodářství a protipovodňové prevence

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

realizace opatření vedoucí k zvyšování záchytu vod v krajině a další preventivní opatření vedoucí ke snižování povodňových stavů ochrana přehradního profilu Vilémov z hlediska protipovodňové prevence

zvýšení povrchového odtoku vlivem nevhodné urbanizace území kontaminace pozemních a povrchových vod neřešenými starými ekologickými zátěžemi nedořešená protipovodňová opatření na Jizeře a Ploučnici, nárůst lokálních záplav

C.4. Staré ekologické zátěže SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY velký rozsah a počet nevyužitých a zdevastovaných ploch a objektů (brownfields) přítomnost četných ekologických zátěží a ploch devastovaných těžbou

PŘÍLEŽITOSTI odstraňování starých ekologických zátěží a kontaminace životního prostředí, využití sanovaných ploch pro rozvoj území

HROZBY pokračující nebo stagnující kontaminace složek životního prostředí v územích starých ekologických zátěží a území devastovaných těžbou nerostných surovin

296



C.5. Příroda a krajina SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

vysoký potenciál a pestrost hodnotného krajinného a přírodního prostředí s vysokou diverzitou vysoká koncentrace a rozsah území v zájmech tuzemské i mezinárodní obecné i zvláštní ochrany přírody a krajiny pestrost krajinných typů, relativně zachovalý a atraktivní krajinný ráz existence řady koncepčních dokumentů a programů v oblasti životního prostředí a ochrany přírody a krajiny

místně snížená krajinná hodnota vlivem špatných způsobů zemědělského hospodaření místně velká rozloha neobhospodařovaných zemědělských půd místně značně rozsáhlé plochy lesních porostů s nepůvodní druhovou skladbou i věkovou strukturou

rozmanitost a relativní zachovalost venkovských sídel

minimální pěstební péče o prvky nelesní zeleně stagnující proces realizace navržených (nefunkčních) prvků ÚSES, místně narušené či nedostatečně zabezpečené hydrologické vazby v krajině a snížená ekologickostabilizační funkce velké části vodních toků nízká úroveň spolupráce mezi managementem velkoplošných zvláště chráněných území a zástupci obcí a některými uživateli těchto území, absence ucelených koncepčních programů eliminujících střety sportovního a rekreačního využívání některých velkoplošně zvláště chráněných území umístění a zvýšený tlak na novou lokalizaci stavebních či průmyslových aktivity do přírodně a krajinářsky cenných partií nedostatečná péče a údržba krajiny

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

alternativní způsoby zemědělského hospodaření a ekologicky šetrné aktivity na zemědělských pozemcích dlouhodobě nevyužívaných nebo nevhodných pro intenzivní hospodaření existence programů a realizací revitalizace krajiny, s cílem navýšení ekologické stability přednostně ve zvláště i obecně chráněných územích

narušení krajinného rázu nevhodnými stavebními zásahy, změnami kultur pozemků a organizací zemědělského půdního fondu

možný vznik nových střetů při realizacích navrhovaných liniových staveb bez náležitého technického řešení , nadměrná fragmentace krajiny výstavba velkých vodních nádrží v přírodně cenných a nové „civilní“ využití prostoru Ralsko chráněných územích další šíření geograficky nepůvodních invazních druhů posílení mimoprodukční funkce zemědělství a lesnictví s rostlin a živočichů, pokračující sukcese dřevin a křovin na důrazem na údržbu a obnovu krajiny nevyužívané zemědělské půdě rostoucí tlak na krajinu a ekosystémy ve velkoplošně podpora obnovy nebo vytvoření vegetační infrastruktury zvláště chráněných územích v důsledku předimenzovaného krajiny (síť polních cest, doprovodná zeleň) rozvoje ekonomických i rekreačních a turistických aktivit výrazné ubývání volné krajiny na úkor zástavby zdlouhavé řešení existujících problémů zvyšujících rizika vzniku havárií a přírodních katastrof

C.6. Suroviny a odpady SILNÉ STRÁNKY velké surovinové zásoby stavebních a sklářských písků a kameniva rostoucí podíl tříděného odpadu, zřizování sběrných dvorů, zneškodňování odpadů ve spalovně Liberec dostatečná kapacita zařízení na zneškodňování odpadů dobré legislativní zabezpečení, zpracování kvalitních plánů odpadového hospodářství

SLABÉ STRÁNKY dopady povrchové těžby na životní prostředí přetrvávající a nedostatečně řešená sanace v oblastech těžby uranu slabé využití tříděných odpadů stále nedostatečná prevence vzniku odpadů a černých skládek nelegální dovoz odpadů především ze SRN skládkování jako převažující systém odstraňování odpadů

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

pokračování a ukončení rekultivací a sanací území po těžbě nerostných surovin zavedení nového systému priorit v nakládání s odpady, kompatibilního s EU

snižování zásob nerostného bohatství pro budoucí generace vlivem nešetrného hospodaření s ním rostoucí tlak na krajinu v důsledku požadavků na rozšiřování těžeb ohrožení zásob podzemních vod v CHOPAV vlivem pomalého a nedostatečného řešení následků chemické těžby uranu nárůst počtu nelegálních skládek

rozšiřování příležitostí třídění a surovinového či energetického využití odpadů

297



C.7. Environmentální vzdělání a osvěta SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY nedostatečně rozvinutý systém vzdělávání a osvěty v oblasti udržitelného rozvoje

rozvinutý a rostoucí trend aktivit v rámci EVVO

PŘÍLEŽITOSTI podpora EVVO - pokračování v environmentálního povědomí obyvatel

HROZBY trendu

nedostatečná informovanost a angažovanost veřejnosti na zvyšování připravovaných programech a projektech v oblasti životního prostředí

C.8. Zemědělství a lesní hospodářství SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY dostatečná výměra kvalitní zemědělské půdy a pestrých klimatických podmínek pro fungování a rozvoj oboru vhodné podmínky pro rozvoj alternativního zemědělství značná rozloha meliorovaných pozemků vysoká lesnatost umožňující fungování specializovaných výrobních provozů a zaměstnanost zejména ve venkovském prostoru vysoký podíl lesů ve vlastnictví státu umožňující vysoký standard odborné péče, dokončená privatizace lesní půdy v lesnictví - existence množství aktuálních odborných programů v územně diferencovaných územních jednotkách (OPRL, LHP, LHO) respektujících principy udržitelného rozvoje hospodaření v lesích, dlouhodobá tradice oboru

vysoký podíl ladem ležící a nevyužívané půdy a prázdných objektů původní zemědělské výroby nezajištěnost podmínek pro pěstování a využívání biomasy pro energetické účely nedostatečný rozsah živočišné výroby mající vliv na zanedbanost travních porostů a zatravněné orné půdy absence údržby melioračních systémů omezující podmínky zemědělského hospodaření ve velkoplošně zvláště chráněných územích pokračující trend realizací investičních záměrů na zemědělské půdě namísto preference ploch brownfields značně pozměněná druhová i věková struktura lesních porostů místní snahy o umísťování rekreačních a sportovních zařízení do lesů lesní hospodaření nezohledňuje v dostatečné míře potřeby a podmínky ochrany ŽP rozsáhlé plochy imisně poškozených lesních porostů malé zastoupení ekologického zemědělství

PŘÍLEŽITOSTI využití vhodných pozemků (zemědělsky neobhospodařovaných) pro pěstování energetických plodin posilování mimoprodukčních funkcí zemědělského hospodaření pokračující omezování půdní eroze zalesňováním zemědělských pozemků, a zatravňováním orné půdy zároveň umožňující nárůst živočišně výroby využití kapacit a možností rozvoje cestovního ruchu jako jednoho z aspektů revitalizace venkova a krajiny

HROZBY další pokles zemědělské výroby přetrvávající trend tradičního produkčního zemědělství, zanedbávání údržby krajiny absence aktuálních rozvojových programů a nedodržování programů již schválených úbytek zemědělských půd ve výškově členitých územích, zanedbávání a snaha o rušení travnatých enkláv v okrajích lesních komplexů pokračující acidifikace půdy a její degradace

C.9. Financování ochrany a tvorby životního prostředí SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY nedostatek financí na aktivity přispívající ke zlepšování stavu složek životního prostředí pokračování ve snižování finančních podpor ekologickým zemědělcům

Zdroj: [ENVI-TON,CityPlan]

298


Souhrnná SWOT analýza podle pilířů URÚ

C.III. SOUHRNNÁ SWOT ANALÝZA ÚZEMÍ LK PODLE PILÍŘŮ URÚ SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY PILÍŘ A – EKONOMIKA

stabilní trh práce zavedené malé a střední podnikání, stabilní postavení velkých podniků silný zpracovatelský průmysl hustá síť silnic, železnic, cyklotras, autobusových linek přirozené historické vazby na SRN a Polsko; dobrá dopravní dostupnost z Prahy

koncentrace ekonomické činnosti do center, oslabení periferních oblastí silné zaměření na automobilový průmysl; nízké ekonomické ohodnocení tradičních hospodářských odvětví a malé využití alternativních a ekologických způsobů hospodaření velký počet ploch brownfields se SEZ, nedostatečná připravenost ploch pro rozvoj průmyslové základny nevyhovující stavební a dopravně technický stav komunikací i železniční sítě, cyklotras, nedostatek finančních prostředků na stavby, opravy a údržbu silniční sítě. přetíženost úseků hlavní silniční sítě, špatná přístupnost k hranicím státu, chybějící přímé silniční spojení do SRN, absence obchvatů měst a obcí

nastavené dobré podmínky pro zvyšování rozvoje ekologicky šetrných forem dopravy

rozdrobená sídelní struktura venkova – velký počet malých obcí s nízkou ekonomickou stabilitou

soběstačnost kraje z hlediska zdrojů kvalitní pitné vody (legislativní velkoplošná ochrana nejvýznamnějších zdrojů podzemních vod)

nedostatečná dopravní obslužnost částí území (zejména venkova) veřejnou hromadnou dopravou, nízký stupeň integrace dopravy

nadprůměrné připojení obcí na veřejný vodovod v porovnání s celostátním průměrem

nadměrná hluková zátěž některých lokalit s vysokou intenzitou dopravy

dostatečné pokrytí kraje inženýrskými sítěmi a zařízeními, kapacitní rezervy ZT pro dodávky tepla

snižování kvality podzemních vod

vysoký potenciál a atraktivita přírodních a kulturně historických hodnot území

značná část Libereckého kraje je závislá na povrchových vodách, které jsou snadno zranitelné (nevhodným hospodařením, extrémním počasím)

značný počet ubytovacích a stravovacích kapacit, poměrně dobrá nabídka doplňkových služeb CR ve městech a hlavních střediscích

značné stáří rozvodných sítí, ztráty při distribuci

výhodná geografická poloha kraje a mezinárodní spolupráce

nízký podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci, nízký podíl oddílné kanalizace, velké množství objektů s nevyhovujícím způsobem čištění odpadních vod

dostatečná výměra kvalitní zeměd. půdy a pestrých klimatických podmínek pro fungování a rozvoj oboru, značná rozloha meliorovaných pozemků

velmi omezená výroba elektrické energie v řešeném území, distribuční VN napětí je na třech úrovních nevyhovující technologie velkých SCZT nedostatečné a neefektivní naplňování energetické politiky, jež by prioritně upřednostňovala energetické úspory a využívání obnovitelných zdrojů energie (nedostatečné propojení a rovnováha s ekonomickými nástroji) nezajištěnost podmínek pro pěstování a využívání biomasy pro energetické účely nedostatečná kvalita základních služeb a turistické infrastruktury nedostatek doprovodné infrastruktury mimo území větších měst a hlavních turistických center a s tím spojené přetížení hlavních středisek CR absence Programu rozvoje venkova, nedokončená realizace KPÚ zhoršená dopravní dostupnost Liberce z okrajových částí 299


Souhrnná SWOT analýza podle pilířů URÚ

PILÍŘ B – SPOLEČNOST příznivá věková struktura a růst počtu obyvatel specializace středních a vyšších škol, existence VŠ (TUL) a výzkumného potenciálu dobrá úroveň zdravotní péče, dostatečná kapacita zařízení, existence specializovaných zařízení vysoký potenciál historických objektů nadregionálního významu, významný počet památkově chráněných území a objektů množství drobných památek a rozmanitost lidové architektury

oslabená vnitřní integrita kraje vylidňování zejména menších obcí, postupné stárnutí a úbytek obyvatelstva

bohatost nalezišť historického osídlení v oblasti

nekoncepční rozvoj bydlení

atraktivita pro trvalé a druhé bydlení

nedostatek nabídky pracovních příležitostí v některých územích

existence sportovních areálů a nadregionálního významu

špatný technický stav mnohých sportovních zařízení

nedostatečná kapacita zařízení sociální péče špatný technický stav některých historických objektů a staveb a nedostatečná údržba části památkového fondu omezená přístupnost a kulturní využití sakrálních památek, nevhodné využívání některých památek

PILÍŘ C – PROSTŘEDÍ velká krajinná diverzita, atraktivita a pestrost přírodního prostředí, zachovalý krajinný ráz

znečištění povrchových toků vlivem nedostatečného čištění odpadních vod

existence aktuálních odborných programů respektujících principy udržitelného rozvoje hospodaření v lesích, dlouhodobá tradice oboru

urychlení odtoku povrchových vod vlivem nevhodného hospodaření a urbanizaci ploch , velké procento zástavby v zátopovém území

výrazné snížení produkovaných emisí do ovzduší od 90.let minulého století

přímý vliv zemědělského, lesního hospodaření, těžby nerostných surovin a neřešených starých ekologických zátěží na kvalitu podzemních a povrchových vod

vysoká lesnatost umožňující fungování specializovaných výrobních provozů a zaměstnanost zejména ve venkovském prostoru, vysoký standard odborné péče o lesy snaha o dlouhodobé snižování znečištění povrchových a podzemních vod

velký rozsah a počet nevyužitých a zdevastovaných ploch a objeků (brownfields), ploch zdevastovaných těžbou, četné ekologické zátěže rostoucí podíl automobilové dopravy na znečištění ovzduší

zpracování podrobných dokumentů v oblasti vodního hospodářství a protipovodňové prevence

značně rozsáhlé plochy lesních porostů s nepůvodní druhovou skladbou i věkovou strukturou slabá až nulová pěstební péče o prvky nelesní zeleně, nedostatečná péče a údržba krajiny

většina kraje leží v oblasti s vysokým srážkovým úhrnem, hustá síť vodních toků

stagnující proces realizace navržených (nefunkčních) prvků ÚSES,

kvalitní POH a z toho plynoucí rostoucí podíl tříděného odpadu, zřizování sběrných dvorů, zneškodňování odpadu ve spalovně Liberec

místně narušené hydrologické vazby v krajině a snížená ekologicko-stabilizační funkce velké části vodních toků

vysoká koncentrace a plošný rozsah chráněných území

zvýšený tlak na lokalizaci stavebních či průmyslových aktivit do přírodně a krajinářsky cenných partií

stále vyhovující řešení povodní v povodí Lužické Nisy

absence ucelených koncepčních programů existence řady koncepčních dokumentů a programů v eliminujících střety sportovního a rekreačního oblasti životního prostředí a ochrany přírody a krajiny využívání velkoplošně zvláště chráněných území dopady povrchové těžby na životní prostředí rozvinutý systém environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty velké surovinové zásoby stavebních a sklářských přetrvávající a nedostatečně řešená sanace v písků a kameniva oblastech těžby uranu slabé využití tříděných odpadů, nedostatečná prevence vzniku odpadů a černých skládek skládkování jako převažující systém odstraňování odpadů, nelegální dovoz odpadů především ze SRN

300


Souhrnná SWOT analýza podle pilířů URÚ vysoký podíl ladem ležící a nevyužívané půdy a objektů, nedostatečný rozsah živočišné výroby, absence údržby melioračních systémů omezující podmínky zemědělského hospodaření ve velkoplošně zvláště chráněných územích nedostatečné využívání dřevní hmoty jako obnovitelného zdroje surovin a energie rozsáhlé plochy imisně poškozených lesních porostů malé zastoupení ekologického zemědělství HROZBY

PŘÍLEŽITOSTI

PILÍŘ A – EKONOMIKA důsledné zavádění principu eko-efektivity vedoucí k energetickým a surovinovým úsporám

strukturální problémy v tradičních odvětvích průmyslu na národní i mezinárodní úrovni

využití přírodního a kulturního potenciálu kraje pro rozvoj podnikání, a to i v mezinárodní spolupráci

neúspěšný proces restrukturalizace zemědělství

nové využití brownfields rozvoj výzkumných a inovačních technologií se zaváděním do praxe, orientace na průmysl a služby s vyšší přidanou hodnotou rozvoj a zvýšení prestiže tradičních řemesel, rozvoj "zeleného" podnikání a služeb

růst zadluženosti obcí, nedostatek finančních zdrojů neefektivní revitalizace a využití ploch brownfields s preferencí investic záměrů na "zelené louce" podpora investic s nízkou přidanou hodnotou práce

efektivní využívání finančních nástrojů EU a EHP

útlum malého a středního podnikání v souvislosti s hospodářskou politikou

zavedení nového systému priorit v nakládání s odpady, kompatibilního s EU

překročení únosnosti stávajících rekreačních a turistických center nadměrnou návštěvností

dobudování, modernizace a optimalizace hlavních silničních tahů a železniční sítě, napojení regionu na dálniční systém EU

nedostatek finančních zdrojů na reprodukci a rozvoj dopravní infrastruktury, rušení železničních tratí a omezování provozu

zajištění vyššího podílu veřejné hromadné dopravy na celkových přepravních výkonech

odkládání dostavby páteřních tras regionu a napojení regionu na mezinárodní dopravní síť

realizace projektu REGIOTRAM NISA

zhoršování dopravní obslužnosti, zejména ve venkovských oblastech

rozvoj kombinované dopravy

útlum veřejné dopravy, zvyšování koncentrace individuální dopravy zejména ve velkých městech

podpora rozvoje cykloturistiky zavedením vhodných, přepravních vozů a vlaků, optimalizace sítě cyklotras

zvyšování přeprav v individuální automob. dopravě

rozvoj regionálního letiště dobře dostupného zejména nedostatečná ochrana jímacích území zdrojů pitné z krajského města vody rekonstrukce vodovodní sítě, úspora a zkvalitnění pitné vody

negativní změny kvantity a kvality podzemních a povrchových vod v souvislosti s těžbou dolu Turow a s nevhodným hospodařením v krajině

ochrana lokality akumulace povrchových vod Vilémov zhoršení jakosti povrchových a podzemních vod z hlediska zásobování obyvatelstva pitnou vodou vlivem nečištění odpadních vod zvyšování podílu čištění odpadních vod, jejich množství a kvality, budování a modernizace kanalizačních systémů a ČOV v obcích

nevhodné situování větrných elektráren s negativním vlivem na krajinný ráz

využití potenciálu obnovitelných zdrojů energie – biomasa, větrná a geotermální energie

vysoká závislost SCZT, sklářského průmyslu a některých obcí na dodávkách ZP

301


Souhrnná SWOT analýza podle pilířů URÚ rozšíření výroby elektrické energie pomocí kogenerace a teplárenského cyklu v SCZT

nízká kvalita a ekonomická nerentabilita provozování služeb CR – zanikání zařízení a kapacit

rozšíření napojení rozvod. sítí VVN mimo kraj na zdroje el.energie, rozšíření plynofikace

překročení únosnosti stávajících turistických a rekreačních center nadměrnou návštěvností

zajišťování komunikačních koridorů pro budování vysokorychlostního internetu

intenzivní rozvoj tvrdých forem cestovního ruchu v nevhodných lokalitách negativně ovlivní životní prostředí

doplňování vysílacích radiových sítí pro zemské digitální televizní a rozhlasové vysílání včetně mobilního telekomunikačního systému

extrémní klimatické podmínky

zvyšování zájmu o domácí CR a – vzrůstající zájem podnikatelů o zkvalitnění služeb využití potenciálu venkovského prostoru pro měkkouvenkovskou turistiku v souladu se zásadami trvale udržitelného rozvoje PILÍŘ B – SPOLEČNOST získání dotací z Evropských fondů na obnovu památek

přetrvávající nedostatek finančních prostředků na údržbu a obnovu památkového fondu

vhodné využívání památek pro cestovní ruch a kulturní aktivity

nezájem veřejných subjektů o památky – nevhodná státní politika

využití ohrožených památek pro podnikatelské a neziskové aktivity

devastace památek nevhodným využitím a necitlivými opravami

rozvoj sportu a sportovních zařízení, vytvoření nových produktů pro podporu rozvoje CR v souladu s limity a omezeními území kraje

vandalismus a krádeže, nárůst sociálně slabších a nepřizpůsobivých obyvatel zhoršování dostupnosti škol, nevhodná oborová struktura absolventů s obtížným uplatněním neudržitelná urbanizace a suburbanizace volné krajiny

vysídlování malých obcí, jejich případná přeměna na rekreační sídla a ztráta zájmu o jejich rozvoj PILÍŘ C – PROSTŘEDÍ pokračování v trendu snižování množství škodlivých látek a zvyšování kvality ovzduší

opětný nárůst produkce emisí z malých stacionárních zdrojů znečištění z důvodu zpětného přechodu k využívání fosilních paliv v důsledku zdražování ušlechtilých

realizace opatření vedoucí k zvyšování záchytu vod v trvající imisní ohrožení lesních porostů z krajině a další preventivní opatření vedoucí ke přeshraničních zdrojů znečišťování ovzduší (Turów) snižování povodňových stavů ochrana přehradních profilů Vilémov, Paseky, Dolní Štěpanice, Lužec, Raspenava z hlediska protipovodňové prevence

zvýšení povrchového odtoku vlivem nevhodné urbanizace území

odstraňování starých ekologických zátěží a kontaminace životního prostředí

kontaminace pozemních a povrchových vod a půdy neřešenými starými ekologickými zátěžemi a plochami devastovanými těžbou

alternativní způsoby zemědělského hospodaření a ekologicky šetrné aktivity na zemědělských pozemcích dlouhodobě nevyužívaných nebo nevhodných pro intenzivní hospodaření

pokračující acidifikace půdy a její degradace, degradace půdy při pěstování rychlerostoucích dřevin

nové „civilní“ využití prostoru Ralsko

nedořešená protipovodňová opatření na Jizeře a Ploučnici, nárůst záplav

302


Souhrnná SWOT analýza podle pilířů URÚ existence programů a realizací revitalizace krajiny, s cílem zvýšení ekologické stability přednostně ve zvláště i obecně chráněných územích

další šíření geograficky nepůvodních invazních druhů rostlin a živočichů, pokračující sukcese dřevin a křovin na nevyužívané zemědělské půdě

posílení mimoprodukční funkce zemědělství a lesnictví s důrazem na údržbu a obnovu krajiny

narušení krajinného rázu nevhodnými stavebními zásahy, změnami kultur pozemků a organizací zemědělského půdního fondu

podpora EVVO - pokračování v trendu zvyšování environmentálního povědomí obyvatel

možný vznik nových střetů se ZCHÚ při realizacích navrhovaných liniových staveb bez náležitého technického řešení, nadměrná fragmentace území

pokračování a ukončení rekultivací a sanací území po těžbě nerostných surovin

výstavba velkých vodních nádrží v přírodně cenných a chráněných územích

využití vhodných pozemků (neobhospodařovaných zemědělsky) pro pěstování energetických plodin

zdlouhavé řešení existujících problémů zvyšujících rizika vzniku havárií a přírodních katastrof

posilování mimoprodukčních funkcí zemědělského hospodaření

snižování zásob nerostného bohatství pro budoucí generace vlivem nešetrného hospodaření s ním

pokračující omezování půdní eroze zalesňováním zemědělských pozemků, a zatravňováním orné půdy zároveň umožňující nárůst živočišně výroby

úbytek zemědělských půd ve výškově členitých územích, zanedbávání a snaha o rušení travnatých enkláv v okrajích lesních komplexů

využití kapacit a možností rozvoje cestovního ruchu přetrvávající trend tradičního produkčního jako jednoho z aspektů revitalizace venkova a krajiny zemědělství, zanedbávání údržby krajiny další pokles zemědělské výroby výrazné ubývání volné krajiny na úkor zástavby nedostatek financí na aktivity přispívající ke zlepšování stavu složek životního prostředí pokračování ve snižování finančních podpor ekologickým zemědělcům Zdroj: [ENVI-TON,CityPlan]

Souhrnná SWOT analýza byla vytvořena pro potřeby přehlednějšího vyhodnocení vlivů na základě dílčích SWOT analýz jednotlivých problémových okruhů ve třech pilířích udržitelného rozvoje. Z dílčích SWOT analýz byly jednak vybrány podstatné a významné stránky (silné stránky, slabé stránky, příležitosti a hrozby), jednak byly některé podrobné dílčí stránky agregovány do jedné stránky s obecnějším vyjádřením. Podrobný rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) je podle vyhlášky č. 500/2006 Sb. součástí územně analytických podkladů (ÚAP) kraje nebo obcí. Pro přehlednost zde uvádíme jen krátký ilustrační souhrn nejvýznamnějších charakteristik jednotlivých pilířů.

303


Souhrn – tendence a vývoj

C.IV. SOUHRN – TENDENCE A VÝVOJ Pilíř A – Ekonomika Ekonomika Za tradiční průmyslová odvětví v Libereckém kraji je možno považovat „sklářský, textilní a strojírenský průmysl“. V současnosti je zřetelná tendence posilování vlivu a koncentrace podniků v odvětví výroby dopravních prostředků a zařízení s útlumem v textilním a oděvním průmyslu. V celkovém pohledu lze konstatovat, že průmyslová základna kraje je diverzifikována, s výrazným podílem malých a středních firem a není tak jednoznačně vázána pouze na velké podniky. Celková výkonnost ekonomiky kraje je měřena pomocí souhrnných ukazatelů (hrubá přidaná hodnota, hrubý domácí produkt, atd.). Pro komparaci ekonomické výkonnosti regionů je obzvláště vhodným ukazatelem hrubý domácí produkt (HDP) na jednoho obyvatele. Tento ukazatel dosáhl v Libereckém kraji v roce 2005 výše 232 303 Kč, což představuje 80 % průměru České republiky. Mezi ostatními kraji jsou jen malé rozdíly, vyšší než průměr Evropské unie je pouze údaj za Hlavní město Prahu. Na hrubém domácím produktu (v běžných cenách) vytvořeném v České republice v roce 2005 se Liberecký kraj podílel 3,35 %, přičemž tento podíl se v čase příliš nemění. Struktura ekonomických subjektů ve sledovaném období nedoznala žádných radikálních změn. Největší podíl na všech registrovaných subjektech představovaly fyzické osoby. V období let 2003 – 2004 byl poprvé zaznamenán úbytek subjektů ve skupině podnikatelů, pravděpodobně ve vztahu k legislativním změnám. Je pravděpodobné, že k další redukci jejich počtu dojde i v blízké budoucnosti, avšak v současnosti představuje tato skupina stále největší podíl na všech registrovaných podnikatelských subjektech. Z hlediska odvětvového členění hospodářství zaujímá čelní pozici obchod a opravy motorových vozidel. Tato sféra je významně ovlivněna zejména strukturou podnikatelů, tj. fyzických osob. Dalšími významnými oblastmi z hlediska počtu subjektů jsou průmysl (17,9 tisíc subjektů), činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu (16,5 tisíc) a stavebnictví (14,7 tisíc). Z daných údajů je zřejmé a poloha území Libereckého kraje to předurčuje, že tento region byl a je, i přes jistý útlum v poslední době, významně průmyslově zaměřen. Trend posledních let v nárůstu zahraničních podnikatelských subjektů vypovídá o Libereckém kraji i celé České republice jako o zajímavé destinaci zahraničních investorů. Liberecký kraj se nachází na vysoce atraktivním území s vysokým přírodním, ale též s kulturně– historickým potenciálem, který předurčuje region jako vhodnou oblast pro celoroční rekreaci a kulturní a sportovní vyžití. Významným odvětvím, které se proto stále více prosazuje do ekonomiky jednotlivých regionů, měst a obcí, je cestovní ruch. Hlavní podíl na jeho rozvoji mají především změněné společenské a ekonomické podmínky. Na jeho dynamice se odráží i růst životní úrovně obyvatel. V souvislosti s ekonomickým útlumem řady odvětví se cestovní ruch stává jedním z odvětví, které tyto negativní změny do jisté míry eliminuje, avšak nepředstavuje výlučnou ekonomickou základnu. V regionu existuje rovněž široká technická a turistická infrastruktura a významnou roli hraje též stále se zvyšující propustnost státních hranic se sousedními státy. Počtem hromadných ubytovacích zařízení se Liberecký kraj řadí trvale na druhé až třetí místo v mezikrajském srovnání a v přepočtu na velikost kraje je zde lůžková kapacita nejvyšší po Hlavním městě Praze. Počet hromadných ubytovacích zařízení kolísal v průběhu uplynulých let v rozpětí 928 až 980, přičemž ze standardních kategorií ubytovacích zařízení se výrazně měnily počty provozovaných penzionů. Dopravní a technická infrastruktura Liberecký kraj má většinou charakter členitých pahorkatin, vrchovin až hornatin a na jeho území se rozprostírá několik pohoří , což má velký význam pro vedení dopravní infrastruktury a jejího udržování v průběhu celého roku. Současná úroveň silniční sítě a sítě místních komunikací v Libereckém kraji je kapacitně a technicky nevyhovující, neodpovídá nárokům dálkové a plošně rozprostřené regionální dopravy. Zejména silnice II. a III. třídy a většina místních komunikací jsou v řadě úseků v nevyhovujícím technickém stavu, vyžadujícím zásadní rekonstrukci a údržbu. Železniční doprava v kraji byla historicky vždy na velmi dobré úrovni z pohledu rozsahu železniční sítě, i přes některé nedostatky se považuje její rozvoj jako žádoucí. 304



Úroveň technické vybavenosti je průběžně sledována u všech obcí Libereckého kraje. Na základě zjištěných údajů lze konstatovat, že se technická vybavenost obcí v Libereckém kraji zvyšovala. Veřejným vodovodem bylo v roce 2000 vybaveno 94,9 % obcí kraje (tzn. 205 obcí), v roce 2004 již 95,8 % obcí (tzn. 207 obcí). Úroveň odkanalizování je v kraji rozdílná. Řada obcí má kanalizaci vybudovanou pouze v určité části, některé obce (především ty menší) nejsou kanalizací vybaveny vůbec. Podle posledních údajů bylo v kraji napojeno na veřejnou kanalizaci 68,50% obyvatel bydlících v domech, což je s celorepublikovým průměrem (79,1%) mírně podprůměrný stav, pokud uvážíme, že nenapojené objekty se v převážné většině nacházejí v malých sídlech nebo na odlehlejších lokalitách od infrastrukturně zajištěné obce. Liberecký kraj nepatrně převyšuje celorepublikový průměr v počtu případů napojených na ČOV. V případě plynofikace obcí Liberecký kraj za celorepublikovým průměrem poměrně výrazně zaostává. Zatímco v rámci celé České republiky je plynem vybaveno 60,7 % obcí, v Libereckém kraji je tento podíl o více než 21 procentních bodů nižší (k roku 2004 39,4 %). Ve srovnání s předchozím obdobím lze však sledovat určitý nárůst a snahy o plynofikaci obcí.

Pilíř B – Společnost Z vývoje zastoupení hlavních věkových skupin v populaci Libereckého kraje je možné vyčíst celkový pokles podílu dětské složky obyvatelstva (2000 - 16,9 %, 2004 - 15,3% ). Naopak podíl obyvatel ve věku 15 – 64 let a ve věku nad 65 let vzrostl. V souvislosti se změnami věkové struktury se zřetelně zvyšuje i průměrný věk obyvatel, tzn. prohlubování procesu stárnutí obyvatel. Liberecký kraj se řadí mezi kraje s mladším věkovým složením obyvatel a okres Česká Lípa vykazuje dokonce jeden z nejnižších průměrných věků obyvatel mezi okresy celé České republiky. Dlouhodobě se zvyšuje procentuální zastoupení svobodných osob v populaci kraje a současně se projevuje zvyšování podílu rozvedených. Vzdělanost obyvatel se celorepublikově dlouhodobě zvyšuje. Roste podíl osob se středoškolským, vyšším odborným, učňovským i vysokoškolským vzděláním. Růst vzdělanosti je možné zdůvodnit zvyšováním významu a potřeby vyššího vzdělání, a také rozšiřováním příležitostí a podmínek ke vzdělání. Vzdělanostní struktura obyvatel na vybraném území je závislá na typu škol nacházejících se v regionu, na blízkosti velkých měst, na perspektivě budoucích pracovních příležitostí. Míra nezaměstnanosti v kraji vykazuje 6,5%, což indikuje mírně lepší stav nežli celorepublikový průměr. Struktura osídlení vznikla během dlouhodobého historického vývoje. Do roku 1990 byla vinou centralizace všech oblastí lidské činnosti oslabena tradiční funkce venkovského prostoru (mimo jeho zemědělské produkční funkce). S rozvojem průmyslu a v návaznosti na to s rozvojem městské komplexní bytové výstavby začaly venkovské domy a chalupy v širší míře sloužit rekreaci, plnily funkci tzv. druhého bydlení. Nastalo vylidňování venkova, podíl městského obyvatelstva vzrostl z 53,2 % při sčítání lidu, domů a bytů v roce 1961 na 76,7 % při cenzu v roce 1980. Po roce 1990 došlo k dezintegraci obcí, v roce 1991 se jejich počet navýšil o 28 na 197 obcí. S přechodem na tržní hospodářství a restrukturalizaci výrob dochází k poklesu zájmu o bydlení v průmyslových centrech velkých měst, obyvatelstvo se přesunuje do širšího zázemí města (při sčítání v roce 1991 dosáhl podíl městského obyvatelstva 79,7 %). Počátkem třetího tisíciletí část ekonomicky silnějších obyvatel zcela opouští město i jeho satelitní zázemí a přesunuje se do příznivějších venkovských oblastí. To dokládá i snižující se podíl městského obyvatelstva. Venkovský prostor tak získává zpět svoji obytnou funkci a lze předpokládat, že s růstem jejího významu poroste i vybavenost a další podmínky pro život na venkově. Určitý problém lze však spatřovat ve značné územní rozdrobenosti jednotek, ve velkém počtu malých obcí s nízkou ekonomickou stabilitou. V obcích do 999 obyvatel, které jsou nejpočetnější velikostní skupinou sídel, žije cca 15% obyvatel, zatímco v obcích nad 10 000 (2% obcí) žije 50% populace kraje. Dalším ukazatelem, který můžeme hodnotit, je intenzita bytové výstavby (objem dokončených bytů na 1000 obyvatel). Od roku 2002 se tento ukazatel každoročně zvyšuje. Nejvyšší hodnoty za sledované období bylo dosaženo v roce 2004, kdy na 1 000 obyvatel připadlo 3,1 dokončených bytů. Pro srovnání v roce 2000 činila intenzita bytové výstavby v kraji 2,3 dokončených bytů na 1 000 obyvatel. 305



Rozšiřování, zkvalitňování a péče o domovní a bytový fond je součástí pozitivního sociálního vývoje kraje, kde patří řešení bytových nároků k jedné ze základních lidských potřeb. Průměrný věk trvale obydlených domů i bytů v kraji je ve srovnání s ostatními regiony vysoký. Na druhé straně je poměrně vysoká technická vybavenost, a to především v trvale obydlených bytech. Vysoká je rovněž úroveň bydlení, v souvislosti se zvětšením obytné plochy bytů a mírným poklesem počtu osob na jednu obytnou místnost v bytě, vzrostla i průměrná obytná plocha na osobu. Počet dokončených bytů vykazuje od roku 2000 rostoucí tendenci, zvyšují se také počty zahájených a rozestavěných bytů. Nejvíce bytů bylo dokončeno ve městě Liberci, nejméně naopak v malých obcích; v období 200-2004 existovalo v Libereckém kraji 26 obcí, ve kterých nebyl dokončen ani jeden byt. Na využívání území se nepodílí pouze trvale bydlící obyvatelstvo, ale i ostatní „uživatelé území“ využívající rovněž území, jeho hodnoty i infrastrukturu. Pro potřeby udržitelného rozvoje a posouzení vyváženosti potenciálu území „uživatelé“ lépe vyjádří možné zatížení území, zvláště v kraji, který se vyznačuje silně se rozvíjejícím celoročním cestovním ruchem a turistickými aktivitami. Území proto musí být a vybaveno s ohledem na potenciální a možné nejvyšší zatížení území, které se mimo jiné vyznačuje výraznou kolísavostí (nárazovou i periodickou), se zohledněním všech jeho limitů. Hustota potenciálních uživatelů území na hektar zastavěných ploch ještě přesněji vyjadřuje faktické nebo možné zatížení území a může být vhodným podkladem pro hodnocení rozvojových záměrů a možností dalšího zvyšování využití a zatížení území právě z hlediska udržitelného rozvoje území. Měření krátkodobých – jednodenních hodnot je velmi komplikované, avšak nejlépe vyjádří potřeby, nároky a cíle návštěvníků. V sezónních centrech je vliv zvýšeného počtu návštěvníků – uživatelů území nejvíce patrný a z hlediska udržitelnosti velice významný. Rozvoj a organizaci území z hlediska všech pilířů udržitelného rozvoje je nutné přizpůsobit i těmto sezónním podmínkám tak, aby byly přijatelné i pro trvalé obyvatele. Do kategorie „sezónních center“, tj. obcí, které nejsou mezi 38 centry osídlení a přitom mají více než 2000 potenciálních uživatelů území (bez vlivu jednodenní návštěvnosti) a to je zároveň více než 1,5 násobek počtu trvale bydlících obyvatel, je již v současnosti zařazeno celkem 22 obcí (z toho čtyři sezónní centra překračují počet 5000 potenciálních uživatelů území): Bedřichov + Janov n.N., Benecko + Vítkovice, Kořenov, Lučany n.N. + Nová Ves n.N., Albrechtice v JH + Jiřetín p.B., Krompach + Mařenice, Pěnčín (Železný Brod), Hrubá Skála + Karlovice, Malá Skála, Mníšek + Oldřichov v H., Holany + Zahrádky, Radvanec + Sloup, Rynoltice. Výhledově se předpokládá a navrhuje do této kategorie zařadit ještě dalších 8 obcí: Blíževedly + Kravaře + Stvolínky, Kryštofovo Údolí + Křižany, Lázně Libverda, Světlá p.J. + Proseč p.J. Do kategorie „území s významným vlivem sezónnosti“, tj. obcí, kde se vlivem sezónnosti zvýší nebo může zvýšit počet potenciálních uživatelů území (bez vlivu jednodenní návštěvnosti) o více než 2000 proti stavu trvale bydlících obyvatel, je v současné době zařazeno celkem 25 obcí (z toho v sedmi případech je navýšení větší než 5000 uživatelů území): Liberec, Doksy, Rokytnice n.J., Turnov, Bedřichov + Janov n.N., Harrachov, Jablonec n.N., Česká Lípa, Benecko + Vítkovice, Kořenov, Josefův Důl, Nový Bor, Lučany n.N. + Nová Ves n.N., Albrechtice v JH + Jiřetín p.B., Stráž p.R., Dubá, Vysoké n.J., Desná, Semily, Jablonec n.J., Jilemnice. Průnikem obou kategorií lze vytvořit nejvíce exponované a rizikové území z hlediska možných a očekávaných konfliktů mezi zájmy rekreace a zájmy ochrany přírody a krajiny. Do této kategorie lze v současnosti zařadit 9 obcí: Bedřichov + Janov n.N., Benecko + Vítkovice, Kořenov, Lučany n.N. + Nová Ves n.N., Albrechtice v JH + Jiřetín p.B. Přičleněním center osídlení s významným vlivem sezónnosti se vytváří souvislý pás vysoce zatížených a exponovaných obcí mezi Libercem a Jilemnicí na území, jež zasahuje do CHKO Jizerské hory a NP Krkonoše. Na počtu uživatelů území se odráží zatížení celého území, včetně dopravní a technické infrastruktury, tj. odlišné kapacitní nároky, kde jsou nejvíce zatíženými obce Bedřichov, Harrachov a Rokytnice n.J.

306



Na území Libereckého kraje je v současné době 19 obcí, jejichž hustota potenciálních uživatelů území (bez vlivu jednodenních návštěvníků) je vyšší než v městě Liberci (170 uživatelů na ha zastavěné plochy). Jedná se obce (v pořadí podle hustoty): Bedřichov, Harrachov, Rokytnice n.J., Albrechtice v JH, Kořenov, Vítkovice, Benecko, Česká Lípa, Jablonec n.N., Janov n.N., Tanvald, Josefův Důl, Doksy, Sloup, Nový Bor, Malá Skála, Pěnčín (ŽB), Velké Hamry, Železný Brod a Liberec. Právě těmto obcím, jejichž výčet je dokladem významu rekreace a cestovního ruchu pro Liberecký kraj, je nutno věnovat zvláštní pozornost z hlediska udržitelného rozvoje. (9) Na území Libereckého kraje je 98 obcí, tj. téměř polovina všech obcí, kde je nebo může být potenciální počet uživatelů území větší než je 150 % trvale bydlících obyvatel, a kde je s tím nutné uvažovat při rozvojově územně plánovacích a rozhodovacích činnostech. Do skupiny těchto obcí patří i devět středisek osídlení (v pořadí podle relativního navýšení): Harrachov, Josefův Důl, Rokytnice n.J., Doksy, Vysoké n.J., Dubá, Osečná, Desná a Stráž p.R., jejichž územně plánovací dokumentaci bude nutno z tohoto hlediska prioritně a urychleně prověřit. Další skupinu představují tzv. sezónní centra tvořená 29 obcemi, jež nejsou středisky osídlení a přitom mají nebo mohou mít více než 2000 potenciálních uživatelů území, a jsou většinou významnými prostory pro rekreaci a cestovní ruch nadmístního a regionálního až nadregionálního významu. U těchto obcí je také nutné provést analýzu jejich územně plánovací dokumentace a prověřit územně technické limity dalšího rozvoje a využití území. Poslední skupinu tvoří 60 obcí zvětšujících a měnících také významně svou velikost a zatím nedosahujících počet 2000 potenciálních uživatelů území (bez jednodenních návštěvníků), jež mohou být zvažovány jako rezervy pro další možný rozvoj. Tato skupina obcí – včetně jejich okolí – je navrhována k vyhledávacím a ověřovacím studiím pro potřeby možného rozvoje.

Pilíř C – Prostředí Přírodní prostředí Libereckého kraje je velmi různorodé (zastoupení několika klimatických oblastí, oblasti krajinného rázu, fyzicko-geografické členění – nížiny až pohoří, atd.) a vyznačuje se nejvyšším zastoupením chráněných území přírody v celé České republice. Velmi podrobně je stav a vývoj jednotlivých složek životního prostředí vyhodnocen v části A – Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na životní prostředí. Půdní bilance V Libereckém kraji se nachází velká rozloha chráněných území, včetně Krkonošského národního parku (6 velkoplošných a 110 maloplošných chráněných území) a v souvislosti s budováním evropské soustavy chráněných území Natura 2000 je možný další nárůst počtu chráněných území. Podle hodnocení produkční účinnosti půd (dle EU) je téměř 70 % z celkové výměry zemědělského půdního fondu kraje hodnoceno jako území s méně příznivými podmínkami, tzv. LFA (Less favoured areas) – v ČR 56,6 % území. Průměr Libereckého kraje mezi okresy výrazně kolísá ovlivňuje - Česká Lípa (LFA 42,6 %), Jablonec nad Nisou – 96,1 %, Liberec – 81,5 %, Semily 80,4 %. Vzhledem k přírodním podmínkám, které jsou ovlivněny rázem krajiny, je struktura půdního fondu kraje poněkud odlišná od ostatních krajů. Zemědělská půda zaujímá pouze 44,5 % rozlohy kraje, což je po Karlovarském kraji (pomineme-li Hlavní město Prahu) druhý nejnižší podíl. Orná půda tvoří téměř polovinu zemědělské půdy, zatímco republikový podíl přesahuje 71,5 %. Trvalé travní porosty (louky a pastviny) se rozprostírají na 44,7 % zemědělské půdy, celorepublikový průměr se pohybuje okolo 23 %. Klima v západní a jihozápadní části kraje (převážná část Českolipska, jih okresů Liberec a Semily) má parametry mírně teplé oblasti s průměrnou roční teplotou 7o C a úhrnem srážek okolo 700 mm. Severovýchodní část kraje tvořená Jizerskými horami a Krkonošemi a podhůřím spadají do lehce chladné oblasti s průměrnou roční teplotou 5o C a úhrnem srážek okolo 1 600 mm. Rozmanité klimatické podmínky vytvářejí prostor pro pěstování široké škály plodin, což můžeme považovat za jeden ze stabilizujících prvků zemědělské výroby. Vysoký podíl travních porostů pak vytváří předpoklady pro chov hospodářských zvířat, především pak hovězího dobytka a též koz a ovcí.

307



Zemědělské podniky Libereckého kraje každoročně strukturu rostlinné výroby výrazně nemění. Omezujícími faktory širšího nasazení plodin do osevního postupu jsou především půdní podmínky, odbytové problémy, nízká rentabilita pěstování některých plodin a nedostatek skladovacích kapacit. Z hlediska pěstovaných plodin převažují obiloviny a pícniny na orné půdě. Vysoký podíl trvalých travních porostů předurčuje region pro chov hospodářských zvířat, čemuž však neodpovídají současné stavy, které jsou jednou z hlavních příčin nevyužití zemědělské půdy. Liberecký kraj se řadí ke krajům s vysokým podílem lesní půdy, nicméně lesní porosty jsou stále značně poškozeny. V přepočtu na rozlohu se kraj řadí v počtech zvěře na přední příčky mezikrajského srovnání. Oproti závěru roku 1995, kdy byla lesní půda v kraji evidována na ploše 137 627 ha, byla ke konci roku 2005 evidována na výměře 139 923 ha (cca 44% území kraje). Určitý podíl na zvýšení ploch lesní půdy má zalesňování zemědělské půdy. Na druhé straně se stále zvyšuje zájem o nezemědělské využití půdy, a to především pro účely podnikání a bydlení; největší podíl zastavěných pozemků se nachází na území okresů Jablonec nad Nisou a Liberec. Z hlediska kontaminace vykazují půdy poměrně nízké limitní obsahy znečišťujících látek. Ovzduší, voda, odpady V posledním desetiletí se v Libereckém kraji podařilo významným způsobem omezit vypouštění některých znečišťujících látek ze stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší a v současnosti lze místní emisní situaci označit jako stabilizovanou. Kvalita ovzduší je však nadále negativně ovlivňována produkcí emisí z mobilních zdrojů znečišťování, tj. z rostoucí automobilové dopravy. I přes to vykazuje daný region, v porovnání s ostatními kraji, jedny z nejnižších emisí všech sledovaných znečišťujících látek do ovzduší. Na kvalitu ovzduší v Libereckém kraji má, mimo jiné, vliv i dálkový přenos emisí. Přestože došlo ke snížení emisí odstavením tepelné elektrárny v německém Hagenwerderu, přetrvává vliv elektrárny v polském Turowě. Liberecký kraj patří k vodohospodářsky významným oblastem a z hlediska zásob podzemních vod patří k nejbohatším v České republice. Kvalita podzemních vod je ohrožována především existencí starých ekologických zátěží. Kvalita povrchové vody se na sledovaných tocích v rámci vybraných znečišťujících látek zpravidla zlepšuje, tato skutečnost souvisí s úbytkem průmyslových znečišťovatelů v důsledku hospodářských změn v 90. letech, významně se na snižování znečištění vod podílí i výstavba a rekonstrukce čistíren odpadních vod, a to zejména v posledních letech. Z celkového množství odpadu vyprodukovaného v Libereckém kraji v roce připadá přibližně 80 % na podnikový odpad a 20 % na odpad pocházející z obcí, nejvíce průmyslového odpadu je vyprodukováno ve stavebnictví. Nejčastějším způsobem nakládání s odpady je stále jejich skládkování a dále spalování. Liberecký kraj disponuje 3 velkými skládkami odpadů, 1 spalovnou komunálního odpadu a 2 spalovnami nebezpečných odpadů, nedisponuje však skládkou nebezpečných odpadů.

308


Stanovení hodnot území LK

C.V.

STANOVENÍ PŘÍRODNÍCH, KULTURNÍCH A CIVILIZAČ. HODNOT ÚZEMÍ LK

Stanovení přírodních, kulturních a civilizačních hodnot bylo provedeno především na základě údajů o území Libereckého kraje a na základě silných stránek dílčích SWOT analýz i souhrnné SWOT analýzy. Jedná se zejména o jevy nebo výtvory, které jsou přítomny v Libereckém kraji, jsou buď určitým způsobem charakteristické nebo významné pro Liberecký kraj nebo které umožňují stávající životní úroveň v kraji nebo její zvyšování v rámci dalšího rozvoje kraje. Tyto hodnoty by měly být dalším rozvojem kraje přinejmenším zachovány na stávající úrovni, nebo by se dále měla zvyšovat jejich hodnota, případně by další rozvoj kraje měl vytvářet ještě hodnoty nové. Pod pojmem hodnoty území jsou sledovány i jevy, které nejsou legislativně ani jinak vymezeny. Uvedené jevy tvoří ovšem v historii i v současnosti území natolik významné, zjevné a i širokou veřejností vnímané umělé a přírodní úkazy, že je nutno s nimi počítat při územním plánování minimálně z hlediska ochrany. Někdy jde o hodnoty, které jsou dokonce prioritou v území a jsou při rozhodování určující. Charakter a formulace hodnot kraje zohledňuje přiměřeně a podle možnosti sledované jevy podle přílohy č. 1 (především z části B – území kraje, ale v případě potřeby i z části A – území obcí) k vyhlášce č. 500/2006 Sb., o územně plánovacích podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Kulturní hodnoty území: − dochovaná tradiční struktura osídlení a kompozice zástavby (vysoká hodnota této charakteristiky krajinného rázu) (SJ 6* sídelní struktura) − památkově chráněná území a stavby - významné historické stavby a soubory staveb, tradiční architektura, kvalitní novostavby (SJ 6, 11, 12, 13) − řada historicky cenných oblastí s množstvím unikátních staveb se zastoupením všech historických slohů mimo památkově chráněná území, jež vyžadují ochranu v rámci zachování jedinečného genia loci daného regionu – často vymezeny v rámci specifických oblastí (oblasti, jednotlivé stavby, soubory staveb) – (SJ 11, 12, 13, 14) − specifické památkové objekty (technické stavby původního tradičního průmyslu, skalní města, sakrální stavby) a významné dominanty regionu (SJ 13, 14, 15) − dochovalost a obnova kulturních, historických tradic regionu − kulturní zařízení a možnosti kulturního vyžití, kapacita a kategorie ubytovacích zařízení (SJ17) − lázeňská místa a areály (SJ18) − archeologicky cenné lokality a naleziště (SJ16) − tradiční obory průmyslové výroby, vodní díla a vodohospodářské soustavy (SJ 37) Přírodní hodnoty území: − zvláště chráněná území − ostatní chráněná území nebo prvky − vymezený ÚSES (nadregionální, regionální a místní), jeho funkčnost a kvalita (SJ30) − geomorfologicky cenné lokality regionu − lokality/oblasti mezinárodního významu (GEOPARK UNESCO, NATURA 2000, biosférická rezervace Krkonoše, biogenetická rezervace NPR Břehyně – Pecopala, mokřady Ramsarské úmluvy atd.) − zásoby nerostných surovin (CHLÚ, DP, ložiska) − CHOPAV, velké zásoby kvalitních podzemních vod, dostatek vodních zdrojů pitné vody − retenční schopnost krajiny, podíl vodních ploch na celkové výměře katastru (SJ28) − vysoká lesnatost – podíl lesů na celkové výměře katastru (SJ29), podíl kategorií lesů ochranných a lesů zvláštního určení dle kategorizace lesů − přírodní atraktivita území, často unikátní v rámci ČR, vysoká rozmanitost přírodních podmínek (SJ32,33,34) − vysoká biodiverzita

309


Stanovení hodnot území LK

− −

hodnotný a zachovalý krajinný ráz, oblasti krajinného rázu, vymezeny 3 přírodní parky (vymezeny oblasti krajinného rázu, významná vyhlídková místa, obzory a dominanty) podíl zemědělské půdy, orné půdy, podíl tříd ochrany (SJ22,23,24,25,26), produkční potenciál půdy (BPEJ – SJ41)

Civilizační hodnoty území: − energetické rozvody a sítě, další zařízení technické infrastruktury – vodovody, kanalizace, produktovody aj. (SJ 67-82) − hustá dopravní síť (SJ 88-98) − zachovaná tradiční struktura osídlení včetně zemědělské a kulturní krajiny (SJ6, 22-30) − technická infrastruktura, odpadové hospodářství, podíl obyvatel zásobovaných pitnou vodou (SJ19,20,21) − obyvatelstvo, demografický vývoj a trendy (SJ1-5) − ekonomika kraje (SJ7, 37a, 37b) − intenzita zemědělství, způsob hospodaření (SJ22-26) − lesnictví – podíl lesních ploch, způsob hospodaření, věková a druhová struktura porostů (SJ29-33) − vodní hospodářství – vodní díla v krajině i sídlech (SJ28) − průmyslová výroba (SJ7) − školství a vzdělávání (SJ4,5) − věda a výzkum − zdravotnictví − lázeňská místa a areály (SJ18) − sociální péče − sport, cestovní ruch (SJ15-18) − vysoký potenciál a atraktivita pro cestovní ruch, rekreaci a druhé bydlení − terciérní sféra – služby, vybavenost (SJ 3) − přeshraniční spolupráce, vazby na sousední regiony.

310


Stanovení limitů využití území LK

C.VI. STANOVENÍ LIMITŮ VYUŽITÍ ÚZEMÍ LK Limity využití území jsou omezení změn v území z důvodu ochrany veřejných zájmů, vyplývajících z právních předpisů nebo stanovených na základě zvláštních právních předpisů nebo vyplývajících z vlastností území. Limity využití území mohou mít různý stupeň ochrany a v závislosti na něm i různou úroveň rozsahu respektování těchto limitů. Nejvýznamnějšími limity využití území v Libereckém kraji jsou limity v oblasti ochrany přírody a krajiny, které se dotýkají značné části území Libereckého kraje. V případě Libereckého kraje je nutno respektovat při návrhu ZÚR následující limity využití území: − zvláště chráněná území (ZCHÚ) nebo jevy podle zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, a to: • velkoplošná ZCHÚ (KRNAP, CHKO Krkonoše, CHKO Lužické hory, CHKO České středohoří, CHKO Kokořínsko, CHKO Jizerské hory, CHKO Český ráj) • maloplošná ZCHÚ – národní přírodní rezervace (NPR), přírodní rezervace (PR), národní přírodní památky (NPP), přírodní památky (PP) • lokality systému Natura 2000 (evropsky významné lokality EVL a ptačí oblasti PO) − další chráněná území nebo jevy ve smyslu obecné ochrany přírody dle zák. č. 114/1992 Sb. • přírodní parky • územní systém ekologické stability (ÚSES) na úrovni nadregionální, regionální, místní • významné krajinné prvky (VKP) • krajinný ráz − území mezinárodního významu chráněná na základě mezinárodních úmluv (např. biosférické rezervace, biogenetické rezervace, mokřady Ramsarské úmluvy, významná ptačí území a pod.) − lesy ochranné, lesy zvláštního určení podle kategorizace lesů podle zák. č. 289/1995 Sb., o lesích − chráněná ložisková území (CHLÚ) a stanovené dobývací prostory (DP) dle zák. č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství − památkově chráněná území a objekty podle zák. č. 20/1987 Sb., o památkové péči • národní kulturní památky, kulturní památky • městské památkové zóny • vesnické památkové rezervace, vesnické památkové zóny • krajinné památkové zóny • archeologické lokality − chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV – Severočeská křída, Jizerské hory, Krkonoše), pásma hygienické ochrany vodních zdrojů (PHO) − poddolovaná území, sesuvná území − chráněné území z hlediska limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace (CHUEV) podle nařízení vlády č. 615/2006 Sb., na nichž musí být dodržovány imisní limity SO2, NOx, O3 (tzv. EKO zóny) – jde o území národních parků a CHKO, území s nadmořskou výškou 800 m n.m. a vyšší, ostatní vybrané lesní oblasti podle publikace ve Věstníku MŽP Dalšími limity využití území, uplatňujícími se pak pro konkrétní rozvojové záměry v rámci navržených rozvojových oblastí, os, ploch a koridorů, jsou stanovené limity podle zvláštních právních předpisů – zejména imisní limity znečištění ovzduší, hygienické limity hlukové zátěže území, limitní hodnoty znečištění vod apod., jež mohou omezit navržené rozvojové využití území pro konkrétní záměry, které by nesplňovaly tyto limity.

311


Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek

C.VII. VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI ÚZEMNÍCH PODMÍNEK Na základě výše uvedeného vyhodnocení udržitelného rozvoje území (SWOT analýzy, hodnoty území, limity území) je vyhodnocena vyváženost vztahu územních podmínek • pro příznivé prostředí • pro hospodářský rozvoj • pro soudržnost společenství obyvatel území. Z údajů a rozborů lze konstatovat, že nejvýznamnější a nejspecifičtější hodnoty kraje byly identifikovány v oblastech environmentálního pilíře, tedy územních podmínek pro hodnoty životního prostředí, které jsou často v rámci kraje, popř. celé ČR unikátní a svým významem přesahují hranice Libereckého kraje. Významná část těchto hodnot má zabezpečenou ochranu přímo podle konkrétní legislativy, u ostatních hodnot je třeba jejich ochranu a případně i zvyšování hodnot zajistit na úseku územního plánování v ZÚR LK, které bude tyto hodnoty respektovat a stanoví omezení a podmínky pro další územní rozvoj jak na úrovni kraje, tak na úrovni obcí. Dalším posilováním těchto hodnot bude vytvářeno i příznivější životní prostředí pro další rozvoj kraje. Na druhé straně je nutno konstatovat, že zajišťování a respektování ochrany přírodních hodnot určitým způsobem omezuje jak hospodářský rozvoj kraje, tak i některé sociální aspekty ovlivňující soudržnost společenství obyvatel Libereckého kraje. Liberecký kraj má obecně zhruba průměrné podmínky pro hospodářský rozvoj, v některých specifických oblastech však vykazuje nadprůměrný až vysoký potenciál pro ekonomický rozvoj (oblast cestovního ruchu, některá průmyslová odvětví, specifické zemědělství úměrné přírodním podmínkám, příp. obnova a posilování tradičních průmyslových odvětví). Tento potenciál ekonomického rozvoje je umocněn i příznivou geografickou polohou kraje, tradičními vazbami na sousední státy nebo regiony, poměrně zachovalou sídelní strukturou i dobrou úrovní některých druhů infrastruktury (železniční doprava, napojení na vodovodní síť, dostatečné zásoby pitné vody aj.). Liberecký kraj má i územní předpoklady na zlepšení a dobudování chybějící infrastruktury, pro kvalitnější napojení na okolní regiony a pro rozvoj dalších průmyslových i jiných hospodářských aktivit (vybavenost, služby). Vzhledem k charakteru území Libereckého kraje, kdy velká část území je více či méně legislativně chráněna různým stupněm ochrany, jsou územní podmínky pro hospodářský limitovány možnými střety ekonomických aktivit a jejich důsledků s těmito chráněnými územími. Některé druhy hospodářských aktivit jsou z těchto území zcela vyloučeny, ostatní musí beze zbytku respektovat podmínky ochrany a přizpůsobit se jim. Podmínky pro soudržnost společenství obyvatel území Libereckého kraje jsou dány zejména sociálními aspekty života obyvatel, částečně i ekonomickými aspekty, které ovlivňují kvalitu života a určují celkovou životní úroveň v daném území. Z vyhodnocení stavu a vývoje území vyplývá, že na území LK neprobíhá rozvoj životní úrovně rovnoměrně a lze vysledovat oblasti s dobrou a zvyšující se životní úrovní, s uspokojivými sociálními a ekonomickými faktory (úroveň a kvalita bydlení, zaměstnanost, úroveň a dostupnost zdravotní a sociálních služeb, dostupnost vzdělání, příznivá struktura obyvatelstva, možnosti kulturního a sportovního vyžití atd.) a proti tomu i oblasti zaostávající, méně rozvinuté, hospodářsky slabé s nižší životní úrovní, s neuspokojivými sociálními faktory. Nerovnoměrnost podmínek rozvoje a životní úrovně vytváří určité sociální napětí mezi obyvateli daných oblastí nebo území, které snižuje nebo narušuje soudržnost společenství obyvatel Libereckého kraje. Mezi územními podmínkami, které tuto soudržnost ovlivňují, je možno zahrnout např. nevhodnou věkovou strukturu na území kraje, stárnutí obyvatelstva zejména v menších obcích, vylidňování menších obcí a jejich přechod na rekreační funkci, nerovnoměrná dopravní obslužnost a dostupnost území, nerovnoměrná vybavenost technickou infrastrukturou území kraje, nevhodná suburbanizace volné krajiny, omezené pracovní možnosti v daném území a pod. Lze konstatovat, že územní podmínky pro soudržnost obyvatel jsou na území LK nevyvážené a vytvářejí řadu disparit. Úkolem ZÚR LK je v navržených zásadách zajistit odstraňování takových

312


Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek

disproporcí a zajistit vyváženější podmínky pro sociální rozvoj území a pro zvýšení soudržnosti obyvatel, aby byl posílen žádoucí rozvoj v této oblasti. Z pohledu porovnání tří pilířů udržitelného rozvoje na území Libereckého kraje je z hlediska hodnot území a dalšího rozvoje kraje nejvýznamnější environmentální pilíř UR, který výrazně převažuje nad ostatními dvěma pilíři. Jeho hodnoty, často chráněné legislativou, do jisté míry omezují a budou i nadále omezovat rozvoj ostatních dvou pilířů. Rozvoj zejména ekonomického pilíře, ale i sociálního pilíře musí respektovat omezení vyplývající z environmentálního pilíře udržitelného rozvoje území.

313


Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na stav a vývoj území

C.VIII. VYHODNOCENÍ VLIVŮ ZÚR LK NA STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ PODLE PILÍŘŮ URÚ V této kapitole jsou vyhodnoceny vlivy Návrhu ZÚR LK na jednotlivé pilíře URÚ v členění podle struktury posuzovaného dokumentu – podle navržených priorit územního plánování, podle rozvojových oblastí a os, specifických oblastí, koridorů a ploch. Veřejně prospěšné stavby a opatření nebyly hodnoceny jako samostatné, protože jsou všechny zahrnuty v rámci navržených ploch a koridorů. Pilíř A – Ekonomika (hospodářský rozvoj) Pilíř B – Společnost (soudržnost společenství obyvatel) Pilíř C – Prostředí (životní prostředí) Zásady územního rozvoje Libereckého kraje byly jako celek zpracovány monovariantně s průběžným korigováním jednotlivých návrhů na základě odborných doporučení různých profesí, objednatele ZÚR LK i zpracovatele SEA. ZÚR LK nebyly jako celek zpracovány ve variantách, neboť podle ustanovení stavebního zákona je jejich obsahem návrh uspořádání území kraje a vymezení požadovaných ploch a prvků, který bude schválen jako závazná část pro územní plánování na území LK. Návrh ZÚR LK tedy musí být zcela jednoznačný, bez variant. Z tohoto důvodu proto nebyly, a ani nemohly být, žádné varianty ZÚR LK hodnoceny. V návrhových koridorech je však uvedeno několik variant řešení napojení především dopravní infrastruktury, např. vzhledem k návaznosti na územní rezervy nebo i jiné regiony (kraje, státy), kde trasy nejsou v současné době stabilizovány. Pro ZÚR LK však tyto varianty představují možnost výběru některé nebo i zachování všech vedení pro budoucí rozhodovací procesy, které určí konečné vedení koridorů, a to i procesem EIA, který zohlední optimální trasu z hlediska dopadů na jednotlivé složky životního prostředí. V této fázi to jsou varianty dopravních tras: •

D01B,C - kapacitní silnice

D01B – varianta A (sever) kapacitní silnice S5 úsek Ohrazenice - Turnov - Rovensko pod Troskami - hranice LK D01C – varianta C (superseverní) kapacitní silnice S5, úsek Rádelský Mlýn - Semily - hranice LK •

D15D,C - silnice I/16, přeložka Horka u Staré Paky

•

D18C, D - silnice II/283

D18C - silnice II/283, úsek Rovensko pod Troskami - Semily, napojení na kapacitní silnici S5 (územní rezerva) D18D - silnice II/283, úsek Turnov - Semily (územní rezerva) •

Varianta úseku D26 – D26R D26 – železniční koridor, úsek hranice LK – Turnov – Liberec, modernizace, nové úseky, elektrizace, zdvojkolejnění D26R – železniční spojení Praha – Mladá Boleslav – Liberec, úsek Příšovice- Čtveřín

•

D33A,B - železniční spojení Liberec – Česká Lípa, úsek Bílý Kostel nad Nisou - Rynoltice, nový úsek, variantní řešení

314



Pro posouzení byla stanovena stupnice, a to na základě zkušenosti zpracovatele a podle standardních postupů posuzování vlivů koncepcí obdobného charakteru. charakter vlivu

symbol

-významnost vlivu

popis

významný až velmi význ. negativní vliv

-

málo významný negativní vliv

0

neutrální vliv/ bez vlivu/irelevantní

+ ++

mírně pozitivní vliv velmi pozitivní vliv

Zdroj: [CityPlan]

PRIORITY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ (KAPITOLA A, PRIORITY P1 – P31) Již název této části ZÚR – Stanovení priorit územního plánování Libereckého kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území – vyjadřuje charakter těchto priorit. Krajské priority územního plánování jsou přímo stanoveny k dosažení vyváženého vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Krajské priority územního plánování jsou formulovány pro jednotlivé pilíře udržitelného rozvoje: – pro zajištění příznivého životního prostředí – P1 – P6 – pro zajištění hospodářského rozvoje území – P7 – P19 – pro zajištění sociální soudržnosti obyvatel území – P20 – P31. Lze konstatovat, že všechny v ZÚR LK formulované priority budou mít významný pozitivní vliv na jednotlivé pilíře UR, mnohé z nich pak budou mít pozitivní vlivy nejen na „vlastní“ pilíř, ale i na jeden nebo oba pilíře zbývající. Z posouzení priorit vyplývá, že žádná priorita nebude mít negativní vliv na udržitelný rozvoj Libereckého kraje.

ROZVOJOVÉ OBLASTI (KAPITOLA B.1, ZÁSADY Z1, Z2) Rozvojové oblasti jako takové jsou navrženy ve 2 úrovních – republikového (zásada 1, ROB1) a nadmístního významu (zásada 2, ROB2-5). ZÚR LK upřesňují a vymezují rozvojové oblasti republikového významu z PÚR a rozvojové oblasti nadmístního významu. Vnitřní členění rozvojových oblastí na zóny s přednostním umísťováním ekonomických aktivit nebo bydlení a příměstské rekreace sleduje zajištění podmínek udržitelného rozvoje. Tabulka č. 2 Vlivy rozvojových oblastí na pilíře udržitelného rozvoje rozvojové oblasti

ekonomika

společnost

prostředí

ROB1 Liberec

++

++

+/-

ROB2 Česká Lípa – Nový Bor

++

++

+/-

ROB3 Turnov

++

++

++/- -

ROB4 Semily – Železný Brod

++

++

++/- -

ROB5 Jilemnice

++

++

+/-

Zdroj: [ENVI-TON]

Při velké měřítku, typickém pro daný dokument ZÚR kraje, je patrné, že většina rozvojových oblastí, které pokrývají rozsáhlou plochu řešeného území, působí na jednotlivé složky životního prostředí i nejednoznačně, často až protikladně. Důvodem nejednoznačnosti působení vlivů je malá podrobnost a detail specifikace rozvojových oblastí, kdy nelze identifikovat míru a způsob působení již ze samotné podstaty dokumentu, která je především strategickým územním dokumentem organizace území, která především koordinuje směr rozvoje území kraje, jeho vnitřní, regionální i nadnárodní vazby.

315



Z charakteru rozvojových oblastí a specifikace úkolů pro územní plánování lze vyvodit, že rozvojové oblasti budou mít přímý a významný vliv především na ekonomický a sociální pilíř UR, kde už ze své podstaty budou působit pozitivně. Významné negativní ovlivnění životního prostředí může přinést u ROB3 Turnov trasování významných dopravních silničních a železničních cest mezinárodního a republikového významu (vedení koridoru rychlostní komunikace R35 v úseku Turnov – Jičín / Úlibice, vedení koridoru železniční trati Praha - Turnov - Liberec - Frýdlant – PL/ Zawidów, koridor kombinované dopravy KD1), vedení koridoru železniční trati Turnov - Jičín - Hradec Králové. Proto je nutno při upřesňování tras v územním plánování na nižší úrovni důsledně požadovat a vybírat varianty tras s nejmenšími negativními vlivy na životní prostředí i na ostatní faktory UR a důsledně respektovat veškeré chráněné zájmy (zejména ochranu přírody a krajiny, ochranu veřejného zdraví) v území a nesnižovat nebo nenarušovat významné hodnoty dotčeného území. Obdobná situace platí i v případě ROB4 Semily-Železný Brod a plánovaného silničního připojení II/283 na R35. ROZVOJOVÉ OSY (KAPITOLA B.2, ZÁSADY Z3-Z6) Hlavní rozvojovou osu na území LK vymezuje PÚR ČR – OS7 Praha-Liberec-Hrádek n.N. hranice ČR. Návrh ZÚR LK upřesňuje vymezení této rozvojové osy jako rozvojové osy I. řádu – republikového významu. Jedná se o ROS1 – (Praha) – hranice kraje – Turnov – Liberec – Hrádek n.N. – hranice ČR a dále směr Zittau – SRN. ZÚR LK upřesňují a vymezují i další rozvojové osy nižších řádů s nižším významem: – rozvojové osy II. řádu – republikového významu – ROS2, ROS3 . Jedná se o územní koridory s prostorovou vazbou na důležité dopravní koridory nadmístního významu, propojující rozvojové oblasti mezinárodního a republikového významu s centry osídlení nadregionálního významu na území Libereckého kraje a sousedních krajů; – rozvojové osy III. řádu – vymezené v ZÚR LK – ROS4, ROS5, ROS6, ROS7, ROS8. Jsou to územní koridory s prostorovou vazbou na důležité dopravní koridory nadmístního významu, připojující rozvojové oblasti republikového a krajského významu a specifické oblasti s centry osídlení regionálního a mikroregionálního významu ke struktuře rozvojových oblastí a rozvojových os mezinárodního a republikového významu; – rozvojové osy IV. řádu – vymezené ZÚR LK – ROS9, ROS10,ROS11, ROS12. Jedná se o územní koridory s prostorovou vazbou na dopravní koridory nadmístního významu, připojující rozvojové oblasti krajského významu a specifické oblasti s centry osídlení mikroregionálního a subregionálního významu na strukturu rozvojových oblastí a rozvojových os mezinárodního a republikového významu. Tabulka č. 3 Vlivy rozvojových os na pilíře udržitelného rozvoje rozvojové osy ROS 1 Praha - hranice kraje - Turnov - Liberec - Hrádek n.N. - hranice ČR ROS 2 Turnov - hranice kraje ROS 3 Liberec - Jablonné v P.- Nový Bor - hranice kraje - Děčín – Ústí n.L. ROS 4 Liberec - Jablonec n.N. - Tanvald - Harrachov - hranice ČR ROS 5 Rumburk/Varnsdorf - hranice kraje - Nový Bor - Česká Lípa Doksy ROS 6 Turnov - Železný Brod - Tanvald

ekonomika

společnost

prostředí

++

+

+/- -

++

+

+/- -

++

+

+

+

+

+/-

+

+

+

+

+

+/-

ROS 7 Horka u Staré Paky - Čistá u Horek

+

+

+

ROS 8 Liberec - Frýdlant - Černousy - hranice ČR ROS 9 Zittau/Bogatynia - hranice ČR - Frýdlant - Nové Město p.S. hranice ČR - Sklarska Poreba/Jelenia Góra ROS10 Dubá - Doksy - Mimoň - Jablonné v P./Stráž p.R. - Český Dub Hodkovice n.M. ROS 11 Mimoň - Česká Lípa - Žandov - Děčín ROS 12 Jablonec n.N. - Železný Brod - Semily - Lomnice n.P./jičín a Jilemnice/Horka u Staré Paky a Jilemnice/Vrchlabí

++

++

+/-

++

++

+/-

++

++

+

++

+

+

++

+

+

Zdroj: [ENVI-TON] 316



Rozvojové osy především posílí vazby mezi rozvojovými oblastmi i stávajícími centry osídlení. Jedním z hlavních účelů je zlepšení dopravní dostupnosti, která s sebou obvykle nese i rozvoj nových i doprovodných hospodářských aktivit, zlepšení možnosti využívat různých společenských, sociálních i volnočasových služeb v širším území apod. Je předpoklad, že realizace navržených záměrů a úkolů územního plánování pro tyto rozvojové osy z velké části vyřeší i stávající závady v dotčeném území (přetížené dopravní trasy, špatná dopravní obslužnost některých území, omezený hospodářský rozvoj, nadměrná zátěž prostředí v některých územích, nízká bezpečnost dopravy a pod.). V rámci rozvojových os jsou zahrnuty i úkoly územního plánování, přinášející cílené pozitivní dopady na životní prostředí a environmentální pilíř (rozvoj a zkvalitnění veřejné dopravy, rozvoj cyklodopravy, zvýšení podílu zeleně na dopravních trasách i urbanizovaných území, řešení protipovodňové ochrany, řešení odstranění starých ekologických zátěží apod.). SPECIFICKÉ OBLASTI (KAPITOLA C., ZÁSADY Z7-Z15) Hodnocení specifických oblastí je provedeno podle struktury a pořadí Návrhu ZÚR LK (není proto zachována posloupnost 1 – 8). Specifické oblasti jsou definovány jako území, ve kterých se v jejich vzájemném porovnání dlouhodobě projevují problémy z hlediska udržitelného rozvoje, tj. významné rozdíly v územních podmínkách pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel. ZÚR LK navrhují vymezení specifických oblastí, ve kterých se dlouhodobě projevují problémy udržitelného rozvoje jejich území: – specifické oblasti se specifickými hodnotami nebo se specifickými problémy mezinárodního a republikového významu, které svým významem přesahují území kraje jako podklad pro aktualizaci PÚR ČR (2008), (SOB5, SOB6) – další specifické oblasti nadmístního významu, které svým významem přesahují území Libereckého kraje (SOB1, SOB2, SOB3, SOB4, SOB7, SOB8). Pro nejnaléhavější řešení problémů z hlediska regionálních disparit a udržitelného rozvoje území se navrhuje na území Libereckého kraje osm specifických oblastí. Tabulka č. 4 Vlivy specifických oblastí na pilíře udržitelného rozvoje specifické oblasti

ekonomika

společnost

prostředí

SOB5 Jizerské hory

++

++

++

SOB6 Západní Krkonoše

++

++

++

SOB3 Mimoňsko

++

++

++

SOB1 Jihozápadní Českolipsko

++

++

++

SOB2 Lužické hory

++

++

++

SOB4 Frýdlantsko

++

++

++

SOB7 Český ráj jih

+

+

++/-

SOB8 Český ráj sever

+

+

++/-

Zdroj: [ENVI-TON]

Navržené zásady rozvoje pro vymezené specifické oblasti jsou jednoznačně cíleny pro maximální zlepšení nebo odstranění veškerých stávajících závad v území a pro maximální zlepšení relevantních faktorů pro pozitivní rozvoj jednotlivých pilířů UR. Hlavním cílem rozvoje těchto oblastí je odstranění disparit jednak mezi těmito specifickými oblastmi a ostatním územím LK, jednak odstranění disparit mezi jednotlivými pilíři UR v rámci těchto specifických oblastí. Navržený rozvoj specifických oblastí, s ohledem na stanovené úkoly územního plánování, lze jednoznačně hodnotit jako vysoce pozitivní pro všechny tři pilíře UR.

317



Určitou výjimkou jsou SOB7 a SOB8 (Český ráj jih a Český ráj sever), kde s ohledem na vysoce významné a unikátní hodnoty území a současně jejich neúměrnou zátěž je jejich rozvoj směřován na odstranění této zátěže (zejména formou regulace ekonomických aktivit) a na maximální posílení ochrany hodnot území, tedy na preferenci a dominanci environmentálního pilíře. Možné negativní dopady právě na environmentální pilíř vycházejí z predikce potenciálních negativních vlivů plánovaného významného dopravního tahu v tomto území – silnice R35. Při výběru variant a stanovení trasy této silnice je proto nutno beze zbytku respektovat a chránit výjimečné hodnoty tohoto území tak, aby jejich úroveň nebyla významně narušena a snížena, a aby byly v maximální míře vyloučeny nebo sníženy negativní dopady na jednotlivé složky životního prostředí, kterým se nelze při realizaci takového záměru vyhnout. Je však zřejmé, že i takový záměr je z hlediska vyváženosti udržitelného rozvoje těchto území, území sousedních i území celého Libereckého kraje potřebný. PLOCHY A KORIDORY (KAPITOLA D.) V rámci zpřesnění vymezení ploch a koridorů jsou vymezeny plochy a koridory pro : −

rozvoj dopravní infrastruktury – silniční doprava, železniční doprava, letecká doprava, propojení turistických oblastí (turistická doprava) a přeshraniční doprava. Jsou vymezeny koridory mezinárodního významu, republikového významu, nadregionálního významu, regionálního významu. Pro rozvoj dopravní infrastruktury jsou formulovány zásady Z16 – Z25.

−

rozvoj technické infrastruktury – zásobování vodou, čištění odpadních vod, protipovodňová ochrana území, energetika, spoje a telekomunikace, nakládání s odpady, bezpečnost státu. Pro rozvoj technické infrastruktury jsou formulovány zásady Z25 – Z35.

−

rozvoj územního systému ekologické stability (ÚSES) nadregionálního a regionálního významu. Pro rozvoj ÚSES je formulována zásada Z37.

Plochy a koridory jsou v ZÚR LK současně vymezeny jako veřejně prospěšné stavby (VPS) a veřejně prospěšná opatření (VPO). Jedna plocha je vymezena jako opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu (B01 – pěchotní střelnice v prostoru Ralsko). Tabulka č. 5 Vlivy vymezených ploch a koridorů na pilíře udržitelného rozvoje plochy a koridory

ekonomika

společnost

prostředí

DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA silniční doprava

++

+

--

železniční doprava

++

+

+/-

letecká doprava

++

+/-

--

turistická doprava

+

+

+/-

přeshraniční spojení

++

+

+/-

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA zásobování vodou

+

++

+

lokality vhodné pro akumulaci povrchových vod (LAPV2 )

+

+/-

+/- -

čištění odpadních vod

+

+

++

++

++

++

++

+

++/-

zásobování plynem

++

+

+

spoje a telekomunikace

+

+

0/-

nakládání s odpady

+

+

++

bezpečnost státu (B01)

0

0

0/-

protipovodňová opatření ( P01-P03, P05,P08P09, P12-P25,P28-P57) energetika (PUR01-03, E3, E4, E5A, E6,E7, E11A, E12B, E13A, E14C, E17A, E18, E19A, E20A ,E21, E23-E26, E35A, E36_37, E39A)

318


Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na stav a vývoj území KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY biocentra nadregionálního významu (VPO + NC41, NC42, NC44, NC68, NC82-NC84)

++

biokoridory nadregionálního významu (VPO)

-

+

++

biocentra regionálního významu (VPO)

-

+

++

biokoridory regionálního významu (VPO)

-

+

++

Zdroj: [ENVI-TON]

Vymezené plochy a koridory jsou z hlediska vyhodnocení vlivů dosti různorodou a nejednoznačnou skupinou, jejichž potenciální vlivy na jednotlivé pilíře mohou být za určitých okolností jak pozitivní, tak negativní. U těchto záměrů bude velmi záležet na jejich další konkretizaci v nižších stupních ÚPD, jež na úrovni ZÚR není známa, a která může potenciální vlivy významně ovlivnit a modifikovat. Vzhledem k tomu, že tato konkretizace není na úrovni ZÚR LK možná, jsou vymezené plochy a koridory (vymezené jako VPS a VPO) vyhodnoceny souhrnně skupinově podle druhů koridorů a ploch. Souhrnně lze k vyhodnocení vlivů jednotlivých skupin na udržitelný rozvoj konstatovat následující: Dopravní infrastruktura: Všeobecně rozvoj a zlepšení dopravní infrastruktury stimuluje především ekonomický rozvoj, částečně i sociální rozvoj. Z hlediska environmentálního pilíře má rozvoj dopravy spíše negativní dopad, záleží na okolnostech a na druhu dopravy. Nejvýznamnější negativní dopady na životní prostředí má silniční a letecká doprava (podrobně vyhodnoceno v části B – Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na životní prostředí). Z hlediska udržitelného rozvoje je žádoucí preferovat ekologicky přijatelnější druhy a systémy dopravy, omezovat ekologicky nejhorší druhy dopravy a celkově snižovat dopravní náročnost. Technická infrastruktura: Lze konstatovat, že rozvoj a zkvalitňování technické infrastruktury příznivě ovlivňuje hospodářský rozvoj a také sociální rozvoj (zvyšování životní úrovně). Z hlediska environmentálního mohou být podle druhu technické infrastruktury a podle okolností její realizace vlivy jak pozitivní (např. čištění odpadních vod, zásobování kvalitní vodou, zásobování plynem, zlepšení systému nakládání s odpady, protipovodňová opatření apod.), tak negativní (např. elektrická vedení, telekomunikační stožáry – narušení krajinného rázu). Zvláštní kapitolou je navržená lokalita akumulace povrchových vod, která je vymezena jako územní rezerva. V dohledném časovém horizontu ZÚR LK je pouze jako územní rezerva pro případné budoucí potřeby pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou. Tato potřeba možná vůbec nenastane. Protože vymezené území zůstane jako rezerva ve stávajícím stavu, její vlivy na udržitelný rozvoj území budou nulové. Teprve pokud by v případě nastalé potřeby byla tato rezerva využita ke navrženému účelu, projevily by se její vlivy na jednotlivé pilíře URÚ. Jako dostatečný zdroj pitné vody by příznivě ovlivnil jak ekonomický rozvoj, tak sociální pilíř (životní úroveň), ale pravděpodobně by významně negativně ovlivnil životní prostředí. To však nelze blíže specifikovat, neboť nejsou známy budoucí podmínky (stav životního prostředí, příslušná legislativa, naléhavost potřeby, technické a stavební řešení atd.) Celkově však lze říci, že u vymezení rozvoje technické infrastruktury významně převládají pozitivní vlivy na udržitelný rozvoj. Územní systém ekologické stability: Vzhledem k charakteru těchto opatření lze konstatovat, že rozvoj a budování ÚSES bude mít jednoznačně přímý pozitivní vliv na životní prostředí a environmentální pilíř, druhotně pak také na sociální pilíř (příznivé životní prostředí, zlepšení životní úrovně apod.). Naopak ÚSES jako jeden z limitů využití území, který je nutno respektovat, omezují do určité míry využití území pro hospodářské účely.

319



ÚZEMNÍ PODMÍNKY KONCEPCE OCHRANY A ROZVOJE PŘÍRODNÍCH, KULTURNÍCH A CIVILIZAČNÍCH HODNOT ÚZEMÍ KRAJE (KAP. E., ZÁSADY Z38 – Z63) ZÚR LK formuluje a upřesňuje územní podmínky koncepce ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot kraje. Protože tyto hodnoty tvoří základ jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje, jejich ochrana a rozvoj (zlepšování) současně podporuje udržitelný rozvoj Libereckého kraje. Hodnoty území kraje současně představují i omezení rozvoje v tom směru a smyslu, který by mohl stanovené hodnoty nějakým způsobem snížit nebo ohrozit. Zejména hospodářský rozvoj kraje se může často dostat do střetu s koncepcí ochrany hodnot území LK. Na druhou stranu ochrana hodnot území stimuluje hospodářský i sociální rozvoj žádoucím směrem, který bude ve svém důsledku příznivý pro udržitelný rozvoj území. V rámci ochrany civilizačních hodnot ZÚR LK upřesňují podmínky pro : − rozvoj struktury osídlení − koncepci územního uspořádání a typologii venkovských a městských prostorů − urbanistické a architektonické hodnoty − ekonomickou základnu kraje − občanské vybavení − cestovní ruch a rekreaci − ochranu území a zvýšení její bezpečnosti. Tabulka č. 6 Vlivy koncepce ochrany a rozvoje hodnot na pilíře udržitelného rozvoje hodnoty

ekonomika

společnost

prostředí

přírodní hodnoty

+/-

+

++

kulturní hodnoty

+/-

+

++

civilizační hodnoty

++

++

++

Zdroj: [ENVI-TON]

Lze konstatovat, že stanovené zásady ochrany a rozvoje hodnot území současně zajišťují i udržitelný rozvoj území a posilují rovnoměrně a vyváženě všechny pilíře udržitelného rozvoje. VYMEZENÍ CÍLOVÝCH CHARAKTERISTIK KRAJINY (KAPITOLA F.) Zásady 64 – 67 vymezující cílové charakteristiky krajiny blíže vymezují a definují charakteristiky 19 oblastí krajinného rázu a řadu podoblastí krajinného rázu, 9 krajinných typů a způsob jejich ochrany. Současně stanovují i zásady pro jejich využívání, specifické podle jednotlivých krajinných typů. Všechny tyto zásady jsou formulovány s maximálním důrazem na využívání typů krajiny v souladu s principy udržitelného rozvoje, za dodržování podmínek udržitelného rozvoje. Takto formulované zásady jednoznačně podporují zejména hodnoty environmentálního pilíře, ale i dalších dvou pilířů – sociálního a hospodářského. Jednoznačně lze konstatovat, že uvedené zásady mají významný příznivý vliv na udržitelný rozvoj Libereckého kraje. VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ, STAVEB A OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU A VYMEZENÝCH ASANAČNÍCH ÚZEMÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, PRO KTERÁ LZE PRÁVA K POZEMKŮM A STAVBÁM VYVLASTNIT (KAPITOLA G. – ZÁSADY Z68 – Z70) ZÚR LK vymezují jako koridory a plochy veřejně prospěšných staveb (VPS) následující: V rámci dopravní infrastruktury: – koridory silniční dopravy mezinárodního, republikového, nadregionálního a regionálního významu, – železniční koridory mezinárodního a republikového významu, – letiště Liberec pro leteckou dopravu. – silniční přeshraniční spojení Hrádek n.N., silnice R35

320



V rámci technické infrastruktury – koridory republikového a nadmístního významu pro energetiku – plochy nadmístního významu pro energetiku. ZÚR LK vymezují jako koridory a plochy veřejně prospěšných opatření (VPO) následující: – multifunkční turistické koridory (D39-D42) – protipovodňová opatření na tocích (P01-P03, P05, P08-P09, P12-P25, P28-P57) – územní systém ekologické stability – nadregionální biocentra a nadregionální biokoridory – regionální biocentra a regionální biokoridory Jejich vlivy na jednotlivé pilíře udržitelného rozvoje byly vyhodnoceny výše u kapitoly D v rámci vymezených ploch a koridorů. VYMEZENÍ PLOCH PRO STAVBY A OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU (KAPITOLA G. – ZÁSADA Z70) Je vymezena pouze 1 plocha pro pěchotní střelnici v k.ú. Svébořice, obec Ralsko. STANOVENÍ POŽADAVKŮ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU NA KOORDINACI ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ ČINNOSTI OBCÍ A NA ŘEŠENÍ V ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACI OBCÍ, ZEJMÉNA S PŘIHLÉDNUTÍM K PODMÍNKÁM OBNOVY SÍDELNÍ STRUKTURY (KAPITOLA H.) Zásada 71 naplňující danou část ZÚR LK jsou pouze informativního charakteru o koordinaci územně plánovací činnosti obcí a vymezených veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, která jsou již posouzena v rámci Ploch a koridorů. V ZÚR LK vymezené plochy a koridory VPS a VPO jsou přehledně uspořádány podle dotčených území jednotlivých obcí s rozšířenou působností (ORP) a dotčených obcí. VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE PROVĚŘENÍ ZMĚN JEJICH VYUŽITÍ ÚZEMNÍ STUDIÍ PODMÍNKOU PRO ROZHODOVÁNÍ (KAPITOLA I.) Zásada 72 naplňující danou část ZÚR LK jsou pouze informativního charakteru o nutnosti prověření některých Ploch a koridorů v rámci územně plánovací činnosti obcí. Celkem je v ZÚR LK navrženo 5 územních studií: US1 – Prověření rozvoje potenciálu cestovního ruchu oblastí cestovního ruchu Frýdlantsko a Jizerské hory US2 – Řešení zlepšení silniční dostupnosti Liberce z území za Ještědským hřbetem US3 – Řešení železničního napojení Libereckého kraje na Ústecký kraj a na I. železniční koridor US4 – Řešení zásobování pitnou vodou specifické oblasti SOB4 Frýdlantsko US5 – Řešení zásobování pitnou vodou SV části Semilska

321


Předpokládané vlivy na výsledky SWOT analýzy

D.

PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY NA VÝSLEDKY ANALÝZY SILNÝCH STRÁNEK, SLABÝCH STRÁNEK, PŘÍLEŽITOSTÍ A HROZEB V ÚZEMÍ

Podstatou ZÚR LK je stanovení priorit a zásad koncepce rozvoje území kraje, určujících základní požadavky na jeho účelné a hospodárné uspořádání v rámci udržitelného rozvoje území, vyjádřené jako zpřesnění a vymezení rozvojových oblastí a os, specifických oblastí, ploch a koridorů. ZÚR LK dále upřesňují podmínky koncepce ochrany hodnot území, vymezují cílové charakteristiky krajiny, vymezují VPS a VPO a stanovují podrobnější úkoly a podmínky pro územní plánování na území Libereckého kraje. Stanovené priority a zásady rozvoje LK vyvolají na území LK změny oproti současnému stavu území kraje, který byl vyhodnocen v rámci SWOT analýz. Vyhodnocení míry těchto změn je provedeno posouzením, jak uplatňování stanovených priorit a zásad může ovlivnit jednotlivé stránky uvedených SWOT analýz Libereckého kraje v rámci jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje. Vzhledem k tomu, že návrh ZÚR LK vychází z vyhodnocení stavu území na základě SWOT analýz a formulování jednotlivých silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb rozvoje, jsou veškeré priority a zásady rozvoje i podmínky pro územní plánování kraje formulovány právě s ohledem na maximální posílení stanovených slabých stránek a odstranění hrozeb dalšího rozvoje území, na zachování silných stránek a na maximální využití příležitostí. Lze říci, že hlavním účelem ZÚR LK je upřesnit a vymezit budoucí rozvoj kraje tak, aby co nejvíce postihl a zohledňoval identifikované stránky SWOT analýzy.

322

Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ – ČÁST D

Vyhodnocení vlivů návrhu dopravní a technické infrastruktury

D.0.

VYHODNOCENÍ VLIVŮ NÁVRHU DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY NA VÝSLEDKY SWOT ANALÝZY

A

TECHNICKÉ

V rámci rozboru udržitelného rozvoje území (RURÚ) a následné SWOT analýzy byly v území Libereckého kraje m.j. identifikovány závady či problémy k řešení v územně plánovací dokumentaci, jež jsou předmětem návrhů v ZÚR LK, ale současně se jeví jako potenciálně konfliktní záměry (zejména se jedná o záměry dopravní a technické infrastruktury, územní rezervy apod.). Proto je v této kapitole nejprve provedeno podrobnější vyhodnocení dopadů těchto potenciálně konfliktních záměrů na jednotlivé stránky SWOT analýzy. Podrobnější vyhodnocení návrhů ploch a koridorů dopravní a technické infrastruktury z hlediska dopadů na jednotlivé stránky SWOT analýzy koresponduje i s uplatněnými požadavky dotčených orgánů na podrobné vyhodnocení těchto ploch z hlediska vlivů na životní prostředí. Rozvoj dopravní a technické infrastruktury představuje potenciálně výrazný zásah do území. Odůvodněnost takových zásahů vychází z komplexní SWOT analýzy podmínek udržitelnosti rozvoje území. Rozvoj dopravní a technické infrastruktury má vždy široké souvislosti ovlivňující mnoho faktorů udržitelnosti, v této podkapitole jsou k jednotlivým záměrům přiřazeny faktory s přímým vztahem k dopadům záměru. K jednotlivým záměrům jsou přiřazeny konkrétní faktory SWOT analýzy, v závorce je uvedeno zařazení faktoru do jednotlivých oblastí SWOT analýzy provedené v kapitole C.II. Souhrnná SWOT analýza území LK podle jednotlivých problémových okruhů v pilířích UR. Znaménko +/- označuje pozitivní či negativní vliv záměru na daný faktor, červeně jsou zvýrazněny negativně ovlivněné faktory.

SILNIČNÍ DOPRAVA Koridory mezinárodního významu označení popis rychlostní silnice R35, Turnov D01B D01C Rovensko pod Troskami - hranice LK, varianta B (územní rezerva) rychlostní silnice R35, hranice LK Semily- Rychnov u Jablonce n.N., varianta C (územní rezerva)

Silné stránky přirozené historické vazby na SRN a Polsko (A.3., +) pestrost krajinných typů, relativně zachovalý a atraktivní krajinný ráz (C.5., -)

Příležitosti rozvoj přeshraniční spolupráce podnikatelských subjektů (A.1., +) dobudování, modernizace hlavních silničních tahů napojení regionu na dálniční systém EU (A.3., +) Hrozby odkládání dostavby páteřních tras regionu a napojení regionu na mezinárodní dopravní síť (A.3., +) možný vznik nových střetů při realizacích navrhovaných liniových staveb bez náležitého technického řešení , nadměrná fragmentace krajiny (C.5., -)

Slabé stránky přetíženost úseků hlavní silniční sítě (A.3., +) komplikované silniční napojení LK na Královéhradecký kraj (A.3., +) absence obchvatů měst a obcí (A.3., +) nadměrná hluková zátěž některých lokalit s vysokou intenzitou dopravy (A.3., +) rostoucí podíl automobilové dopravy na znečištění ovzduší zejména v zastavěných částech obcí (C.2., +) Komentář: Záměr je vymezen jako územní rezerva, jeho účel je především územní ochrana koridoru do budoucna. Vymezení koridoru ve všech jeho variantách vyplývá z PÚR ČR. Jde o koridor mezinárodního významu, jehož budoucí výstavbou budou přes ČR vytvořeny dva koridory a tím bude umožněno řešit převedení řady dopravních vztahů, které jsou zatím uskutečňovány po trase dálnice D1, na tuto kapacitní komunikaci. Ve východní části ČR jsou na rychlostní komunikaci napojeny další prioritní úseky dálnic a rychlostních komunikací D47 (Ostrava) a R43 (Brno). Záměr zlepšuje přístupnost rozvojové oblasti ROB1 Liberec v rámci celostátních dopravních vztahů, dále zlepšuje dopravní vazby

323


Vyhodnocení vlivů návrhu dopravní a technické infrastruktury označení popis

D02

silnice I/35, úsek Bílý Kostel nad Nisou - Hrádek nad Nisou - hranice ČR, 2 části

v rámci rozvojových oblastí ROB3 Turnov a ROB4 Železný Brod Semily, řeší problematiku připojení Semilska na vyšší dopravní síť, zkracuje časovou dostupnost této oblasti do Liberce. Záměr především ve své variantě B snižuje negativní dopady silniční dopravy na zastavěné území a zpřístupňuje specifickou oblast Český ráj. Záměr svým rozsahem představuje výrazný zásah do krajiny. Ze závěrů posouzení vlivu na životní prostředí vyplývá, že z hlediska překryvů s přírodními hodnotami území lze vyhodnotit variantu D01C jako méně vhodnou. Jako významné lze hodnotit především průchod přírodním parkem, ostatní lokality jsou zasaženy pouze okrajově a obě trasy vedou složitým různorodým terénem. Nicméně rozhodujícím pro zhodnocení vhodnosti varianty z pohledu vlivu na ŽP u takto významného a rozsáhlého dopravního koridoru bude výsledek posouzení EIA na úrovni projektové dokumentace. Silné stránky Příležitosti přirozené historické vazby na rozvoj přeshraniční SRN a Polsko (A.3., +) spolupráce podnikatelských subjektů (A.1., +) Slabé stránky Hrozby špatná přístupnost k odkládání dostavby hranicím státu (A.3., +) páteřních tras regionu absence obchvatů měst a a napojení regionu na obcí (A.3., +) mezinárodní dopravní síť nadměrná hluková zátěž (A.3., +) možný vznik nových střetů některých lokalit s vysokou při realizacích intenzitou dopravy (A.3., +) navrhovaných liniových rostoucí podíl automobilové staveb bez náležitého dopravy na znečištění technického řešení , ovzduší zejména nadměrná fragmentace v zastavěných částech obcí krajiny (C.5., -) (C.2., +) Komentář: Zpřesnění koridoru vymezeného v PÚR ČR. Silniční koridor mezinárodního významu posilující mezinárodní vazby rozvojové oblasti Liberec na SRN. Záměr eliminuje negativní dopady dopravy v zastavěných částech obcí Bílý Kostel nad Nisou a Chotyně.

Koridory republikového významu označení popis D03 silnice I/13, úsek Svor - Nový Bor Manušice - hranice LK

Příležitost rozvoj přeshraniční spolupráce podnikatelských subjektů (A.1., +) dobudování, modernizace hlavních silničních tahů napojení regionu na dálniční systém EU (A.3., +) Slabé stránky Hrozby koncentrace ekonomických ztráta zájmu investorů o činností do center, oslabení periferní, špatně dopravně periferních oblastí, zvětšující napojené oblasti (A.1., +) se disparity uvnitř kraje odkládání dostavby (A.1., +) páteřních tras regionu komplikované silniční a napojení regionu na napojení LK na Ústecký kraj mezinárodní dopravní síť (A.3., +) (A.3., +) možný vznik nových střetů při realizacích navrhovaných liniových staveb bez náležitého technického řešení , nadměrná fragmentace krajiny (C.5., -) Komentář: Zpřesnění koridoru vymezeného v PÚR ČR. Koridor zlepšuje propojení správních center Libereckého a Ústeckého kraje, napojuje západní část LK na mezinárodní koridor Berlín - Dresden Praha - Bratislava – Budapešť. Zlepšuje dopravních vazby v rozvojové oblasti ROB2 Česká Lípa, zlepšuje dopravní přístupnost specifické oblasti SOB1 Jihozápadní Českolipsko.

Silné stránky přirozené historické vazby na SRN a Polsko (A.3., +)

324



Koridory nadregionálního významu označení D04 D05B D50 D06A

D07

popis Agregovaný záměr – úpravy koridoru silnice I/9 silnice I/9, obchvat Dubá silnice I/9, úsek Jestřebí - Zahrádky - Sosnová - Česká Lípa - MÚK Manušice (I/13) silnice I/9, obchvat Svor

silnice I/10, úsek Jablonec nad Nisou - Smržovka

Silné stránky přirozené historické vazby na SRN a Polsko (A.3., +)

Příležitosti rozvoj přeshraniční spolupráce podnikatelských subjektů (A.1., +) Hrozby možný vznik nových střetů při realizacích navrhovaných liniových staveb bez náležitého technického řešení , nadměrná fragmentace krajiny (C.5., -)

Slabé stránky absence obchvatů měst a obcí (A.3., +) nadměrná hluková zátěž některých lokalit s vysokou intenzitou dopravy (A.3., +) rostoucí podíl automobilové dopravy na znečištění ovzduší zejména v zastavěných částech obcí (C.2., +) Komentář: Záměry řeší závady na silnici I/9 představující dopravní osu v prostoru Českolipska. Tím posiluje propojení vnitrozemí ČR s Šluknovským výběžkem a SRN. Zlepšují se dopravní vazby v rámci rozvojové oblasti ROB2 Česká Lípa, dopravní přístupnosti specifické oblasti SOB1 Jihozápadní Českolipsko. Odstraňují se problematické úseky při průchodu zastavěnými částmi obcí Dubá, Jestřebí, Zahrádky, Česká Lípa a obce Svor. Silné stránky Příležitosti dobrá dopravní dostupnost vzájemné propojení z Prahy (A.5., +) turistických oblastí a středisek cestovního ruchu odpovídající dopravou (A.5., +) Slabé stránky Hrozby koncentrace ekonomických překročení únosnosti činností do center, oslabení stávajících rekreačních a periferních oblastí, zvětšující turistických center se disparity uvnitř kraje nadměrnou návštěvností (A.1., +) (A.5., -) absence obchvatů měst a možný vznik nových střetů obcí (A.3., +) při realizacích navrhovaných nadměrná hluková zátěž liniových staveb bez některých lokalit s vysokou náležitého technického intenzitou dopravy (A.3., +) řešení , nadměrná rostoucí podíl automobilové fragmentace krajiny (C.5., -) dopravy na znečištění ovzduší zejména v zastavěných částech obcí (C.2., +) Komentář: Záměr zvýhodní propojení východní části území rozvojové oblasti ROB1 Liberec a specifické oblasti SOB5 Jizerské hory a SOB6 Západní Krkonoše na koridory silnic mezinárodního významu R35, I/35, R10. Povede k odstranění problematických úseků při průchodu zastavěným územím obcí. Zlepší propojení středisek cestovního ruchu na jižních svazích Jizerských hor.

325


Vyhodnocení vlivů návrhu dopravní a technické infrastruktury označení popis Agregovaný záměr – územní D48 D49 rezerva pro koridor silnice I/10 silnice I/10, úsek Tanvald – Desná (územní rezerva) silnice I/10, úsek Kořenov – Harrachov (územní rezerva)

Silné stránky přirozené historické vazby na SRN a Polsko (A.3., +) dobrá dopravní dostupnost z Prahy (A.5., +)

Příležitosti rozvoj přeshraniční spolupráce podnikatelských subjektů (A.1., +) vzájemné propojení turistických oblastí a středisek cestovního ruchu odpovídající dopravou (A.5.,+) Hrozby překročení únosnosti stávajících rekreačních a turistických center nadměrnou návštěvností (A.5., -) možný vznik nových střetů při realizacích navrhovaných liniových staveb bez náležitého technického řešení , nadměrná fragmentace krajiny (C.5., -)

Slabé stránky koncentrace ekonomických činností do center, oslabení periferních oblastí, zvětšující se disparity uvnitř kraje (A.1., +) absence obchvatů měst a obcí (A.3., +) nadměrná hluková zátěž některých lokalit s vysokou intenzitou dopravy (A.3., +) rostoucí podíl automobilové dopravy na znečištění ovzduší zejména v zastavěných částech obcí (C.2., +) Komentář: Záměr je vymezen jako územní rezerva, jejím účelem je především územní ochrana koridoru do budoucna. Záměr zvýhodní propojení východní části území rozvojové oblasti ROB1 Liberec a specifické oblasti SOB5 Jizerské hory a SOB6 Západní Krkonoše na koridory silnic mezinárodního významu R35, I/35, R10 a zvýhodní propojení na Polsko. Povede k odstranění problematických úseků při průchodu zastavěným územím obcí. Zlepší propojení středisek cestovního ruchu na jižních svazích Jizerských hor. Agregovaný záměr – úpravy Silné stránky Příležitosti koridoru silnice I/13, úsek Liberec přirozené historické vazby na rozvoj přeshraniční – hranice s Polskem SRN a Polsko (A.3., +) spolupráce silnice I/13, úsek Liberec - Stráž nad podnikatelských subjektů Nisou - Mníšek - Dětřichov (A.1., +) silnice I/13, obchvat Frýdlant Slabé stránky Hrozby silnice I/13, obchvat Pertoltice ztráta zájmu investorů o koncentrace ekonomických periferní, špatně dopravně činností do center, oslabení napojené oblasti (A.1., +) periferních oblastí, zvětšující se disparity uvnitř kraje možný vznik nových střetů (A.1.,+) při realizacích navrhovaných liniových absence obchvatů měst a obcí (A.3., +) staveb bez náležitého nadměrná hluková zátěž technického řešení , některých lokalit s vysokou nadměrná fragmentace intenzitou dopravy (A.3., +) krajiny (C.5., -) rostoucí podíl automobilové dopravy na znečištění ovzduší zejména v zastavěných částech obcí (C.2., +) Komentář: Záměry řeší zlepšení dopravních vazeb v rámci rozvojové oblasti ROB1 Liberec v severním směru na specifickou oblast SOB4 Frýdlantsko a zkracují časovou dostupnost této hospodářsky slabé oblasti do Liberce. Dále zlepšují dopravní napojení na Polsko a odstraňují problematické úseky při průchodu zastavěnými částmi obcí Liberec, Stráž nad Nisou, Mníšek, Frýdlant a Pertoltice i problematický přejezd Albrechtického hřebenu.

D08 D09 D10

326


Vyhodnocení vlivů návrhu dopravní a technické infrastruktury označení popis D11A silnice I/14, úsek Liberec - Jablonec nad Nisou

D14

Agregovaný záměr – úpravy koridoru silnice I/15 silnice I/15 obchvat Zahrádky silnice I/15 obchvat Kravaře a Stvolíky


Příležitosti

Hrozby útlum veřejné dopravy, zvyšování koncentrace individuální dopravy zejména ve velkých městech (A.3., -) možný vznik nových střetů při realizacích navrhovaných liniových staveb bez náležitého technického řešení , nadměrná fragmentace krajiny (C.5., -) Komentář: Záměr zvýhodňuje propojení území Liberce a Jablonce nad Nisou na koridor mezinárodního významu - silnici R35 a zlepšuje dopravní vazby v centrální části rozvojové oblasti ROB1 Liberec. Zkvalitňuje dopravní propojení největších měst kraje, odstraňuje nehodové úseky při průchodu zastavěnými částmi měst Liberec a Jablonec nad Nisou a snižuje negativní dopady silniční dopravy na zastavěné území. Silné stránky Příležitosti

D12B D13 D47

Silné stránky rozvojový potenciál spolupráce dvou velkých měst Liberce a Jablonce nad Nisou (A.1., +) Slabé stránky absence obchvatů měst a obcí (A.3., +) nadměrná hluková zátěž některých lokalit s vysokou intenzitou dopravy (A.3., +) rostoucí podíl automobilové dopravy na znečištění ovzduší zejména v zastavěných částech obcí (C.2., +)

Slabé stránky Hrozby koncentrace ekonomických ztráta zájmu investorů o periferní, špatně dopravně činností do center, oslabení periferních oblastí, zvětšující napojené oblasti (A.1., +) se disparity uvnitř kraje (A.1., možný vznik nových střetů +) při realizacích absence obchvatů měst a navrhovaných liniových obcí (A.3., +) staveb bez náležitého nadměrná hluková zátěž technického řešení , některých lokalit s vysokou nadměrná fragmentace intenzitou dopravy (A.3., +) krajiny (C.5., -) rostoucí podíl automobilové dopravy na znečištění ovzduší zejména v zastavěných částech obcí (C.2., +) Komentář: Záměr zlepšuje dopravního spojení na Ústecký kraj, zlepšuje dopravní přístupnosti specifické a hospodářsky slabé oblasti SOB1 Jihozápadní Českolipsko. Dále odstraňuje problematické úseky při průchodu centry obcí Zahrádky, Kravaře a Stvolínky, tím snižuje negativní dopady silniční dopravy na zastavěné území. Silné stránky Příležitosti

Slabé stránky Hrozby absence obchvatů měst a možný vznik nových střetů obcí (A.3., +) při realizacích nadměrná hluková zátěž navrhovaných liniových některých lokalit s vysokou staveb bez náležitého intenzitou dopravy (A.3., +) technického řešení , rostoucí podíl automobilové nadměrná fragmentace dopravy na znečištění ovzduší krajiny (C.5., -) zejména v zastavěných částech obcí (C.2., +) Komentář: Záměr eliminuje kolizní průchod centrem obce, snižuje tak negativní dopady silniční dopravy na zastavěné území.

327


Vyhodnocení vlivů návrhu dopravní a technické infrastruktury označení popis Agregovaný záměr – úpravy D15D D15C koridoru silnice I/16 silnice I/16, přeložka Horka u Staré Paky silnice I/16, přeložka Horka u Staré Paky (variantní řešení, územní rezerva)

Silné stránky

Příležitosti

Slabé stránky Hrozby koncentrace ekonomických ztráta zájmu investorů o činností do center, oslabení periferní, špatně dopravně napojené oblasti (A.1., +) periferních oblastí, zvětšující se disparity uvnitř kraje (A.1., možný vznik nových střetů +) při realizacích absence obchvatů měst a navrhovaných liniových obcí (A.3., +) staveb bez náležitého nadměrná hluková zátěž technického řešení , některých lokalit s vysokou nadměrná fragmentace intenzitou dopravy (A.3., +) krajiny (C.5., -) rostoucí podíl automobilové dopravy na znečištění ovzduší zejména v zastavěných částech obcí (C.2., +) Komentář: Záměr zlepšuje dopravního spojení na Královehradecký kraj, zlepšuje dopravní přístupnost rozvojové oblasti ROB5 Jilemnice a specifické oblasti SOB6 Západní Krkonoše. Dále odstraňuje nehodový a nebezpečný úsek při průchodu centrem obce Horka u Staré Paky, tím snižuje negativní dopady silniční dopravy na zastavěné území.

Koridory regionálního významu označení popis silnice II/272, úsek Liberec - Osečná D16 D17A silnice II/272, úsek Osečná - Ralsko (Kuřívody)

Silné stránky

Příležitosti nové „civilní“ využití prostoru Ralsko (C.5., +) Slabé stránky Hrozby koncentrace ekonomických ztráta zájmu investorů o činností do center, oslabení periferní, špatně dopravně periferních oblastí, zvětšující napojené oblasti (A.1., +) se disparity uvnitř kraje (A.1., vysídlování malých obcí, +) jejich případná přeměna opuštěný bývalý vojenský na rekreační sídla a ztráta prostor Ralsko bez zájmu o jejich rozvoj (B.7., dostatečné infrastruktury +) (A.1., +) neudržitelná urbanizace a suburbanizace volné krajiny zejména v okolí větších měst (B.7., -) možný vznik nových střetů při realizacích navrhovaných liniových staveb bez náležitého technického řešení , nadměrná fragmentace krajiny (C.5., -) Komentář: Záměr zlepšuje dopravní přístupnost Liberce a rozvojové oblasti ROB1 Liberec ze specifické oblasti SOB3 Mimoňsko a tím vytváří předpoklady pro rozvoj této hospodářsky slabé oblasti. Dále zlepšuje propojení obcí jižně Ještědského hřbetu – Osečné, Křižan, Světlé p.J. aj. na správní centrum kraje – Liberec, vede k výraznému zvýšení jejich rozvojového potenciálu.

328


Vyhodnocení vlivů návrhu dopravní a technické infrastruktury označení popis silnice II/283, úsek Rovensko pod D18C D18D Troskami – Semily, napojení na R35 (územní rezerva) silnice II/283, úsek Turnov – Semily (územní rezerva)

D19A

silnice II/262, úsek Žandov Stružnice

Silné stránky Příležitosti dobrá dostupnost centra automobilového průmyslu Mladé Boleslavi a hlavního města Prahy (A.1., +) Slabé stránky Hrozby koncentrace ekonomických ztráta zájmu investorů o činností do center, oslabení periferní, špatně dopravně napojené oblasti (A.1., +) periferních oblastí, zvětšující se disparity uvnitř kraje (A.1., možný vznik nových střetů +) při realizacích absence obchvatů měst a navrhovaných liniových staveb bez náležitého obcí (A.3., +) technického řešení , nadměrná hluková zátěž nadměrná fragmentace některých lokalit s vysokou intenzitou dopravy (A.3., +) krajiny (C.5., -) rostoucí podíl automobilové dopravy na znečištění ovzduší zejména v zastavěných částech obcí (C.2., +) Komentář: Variantní řešení je koncipováno v závislosti na koridoru kapacitní silnice S5. Záměr zlepší vazby na její koridor, popř. přímo na kapacitní silnici R35. Zkvalitní tak dopravní přístupnost rozvojové oblasti ROB4 Semily - Železný Brod a její propojení s rozvojovou oblastí ROB3 Turnov. Zkracuje časovou dostupnost do Liberce z prostoru Semilska, Lomnice nad Popelkou a snižuje negativní dopady silniční dopravy na zastavěné území, zejména v Turnově. Silné stránky Příležitosti

Slabé stránky Hrozby ztráta zájmu investorů o koncentrace ekonomických periferní, špatně dopravně činností do center, oslabení periferních oblastí, zvětšující napojené oblasti (A.1., +) se disparity uvnitř kraje (A.1., možný vznik nových střetů +) při realizacích absence obchvatů měst a navrhovaných liniových obcí (A.3., +) staveb bez náležitého nadměrná hluková zátěž technického řešení , některých lokalit s vysokou nadměrná fragmentace intenzitou dopravy (A.3., +) krajiny (C.5., -) rostoucí podíl automobilové dopravy na znečištění ovzduší zejména v zastavěných částech obcí (C.2., +) Komentář: Záměr zlepšuje dopravní napojení severní části specifické oblasti SOB1 Jihozápadní Českolipsko, zlepšuje propojení obcí Žandov a Horní Police s Českou Lípou. Dále odstraňuje problematické úseky při průchodu centry uvedených obcí, tím snižuje negativní dopady silniční dopravy na zastavěné území. Silné stránky Příležitosti

D21 D22 D55

Agregovaný záměr – úpravy koridoru silnice II/270 silnice II/270, obchvat Doksy silnice II/270, obchvat Jablonné v Podj. Silnice II/270, severozápadní obchvat Mimoň (územní rezerva)

Slabé stránky Hrozby absence obchvatů měst a možný vznik nových střetů obcí (A.3., +) při realizacích nadměrná hluková zátěž navrhovaných liniových některých lokalit s vysokou staveb bez náležitého intenzitou dopravy (A.3., +) technického řešení , rostoucí podíl automobilové nadměrná fragmentace dopravy na znečištění ovzduší krajiny (C.5., -) zejména v zastavěných částech obcí (C.2., +) Komentář: Záměr především odstraňuje nehodové úseky na průtazích městy Doksy, Jablonné v Podještědí a Mimoň, tím snižuje negativní dopady silniční dopravy na zastavěné území.

329


Vyhodnocení vlivů návrhu dopravní a technické infrastruktury označení popis D23 silnice II/278, obchvat Český Dub

D24


D25 D51A D52C D52D

Agregovaný záměr – úprava koridoru silnice II/268 silnice II/268, úsek Sloup – Pihel silnice II/268, obchvat Zákupy silnice II/268, jihozápadní obchvat Mimoň silnice II/268, spojka Ralsko Hradčany

Komentář: Záměr především odstraňuje nehodové úseky na průtahu městem Český Dub, tím snižuje negativní dopady silniční dopravy na zastavěné území. Stejný výsledek vyhodnocení jako v předcházející položce. Silné stránky Příležitosti přirozené historické vazby na rozvoj přeshraniční SRN a Polsko (A.3., +) spolupráce podnikatelských subjektů (A.1., +) Slabé stránky Hrozby špatná přístupnost k hranicím koncentrace ekonomických státu (A.3., +) činností do center, oslabení periferních oblastí, zvětšující se disparity uvnitř kraje (A.1., +) ztráta zájmu investorů o periferní, špatně dopravně napojené oblasti (A.1., +) Komentář: Záměr zkvalitňuje přeshraniční napojení na Polsko a Německo, zlepšuje dopravní vazby ve specifické oblasti SOB4 Frýdlantsko a podporuje účinné fungování rozvojové osy ROS9 s přeshraničním přesahem (Zittau – Jelenia Góra). V celém úseku vede podél současné komunikace. Silné stránky Příležitost dobrá dostupnost centra nové „civilní“ využití automobilového průmyslu prostoru Ralsko (C.5., +) Mladé Boleslavi a hlavního města Prahy (A.1., +) Slabé stránky Hrozby ztráta zájmu investorů o koncentrace ekonomických periferní, špatně dopravně činností do center, oslabení napojené oblasti (A.1., +) periferních oblastí, zvětšující možný vznik nových střetů se disparity uvnitř kraje (A.1., při realizacích +) navrhovaných liniových opuštěný bývalý vojenský staveb bez náležitého prostor Ralsko bez dostatečné infrastruktury technického řešení , nadměrná fragmentace (A.1., +) krajiny (C.5., -) absence obchvatů měst a obcí (A.3., +) nadměrná hluková zátěž některých lokalit s vysokou intenzitou dopravy (A.3., +) rostoucí podíl automobilové dopravy na znečištění ovzduší zejména v zastavěných částech obcí (C.2., +) Komentář: Záměr zlepšuje propojení rozvojové oblasti ROB2 Česká Lípa se specifickou oblastí SOB3 Mimoňsko a dále i s rychlostní silnicí R10 v Mnichově Hradišti. Zlepšuje tak dopravní dostupnost bývalého vojenského prostoru Ralsko a především bývalého letiště Hradčany. Odstraňuje nehodové úseky na průtazích městy Zákupy a Mimoň a snižuje tak negativní dopady silniční dopravy na zastavěné území.

330



ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA Koridory mezinárodního významu označení popis D26 Úsek hranice LK – Turnov – Liberec, D26R modernizace s novostavbami úseků, elektrizace, zdvojkolejnění Úsek Příšovice – Čtveřín, nový úsek (územní rezerva)

Silné stránky dobrá dostupnost centra automobilového průmyslu Mladé Boleslavi a hlavního města Prahy (A.1., +) hustá síť silnic a železničních tratí (A.3., +) přirozené historické vazby na SRN a Polsko (A.3., +)

Příležitosti rozvoj přeshraniční spolupráce podnikatelských subjektů (A.1., +) rychlé železniční spojení krajských metropolí (Hradec Králové, Ústí nad Labem, Praha), modernizace a optimalizace tratí. (A.3., +) rozvoj kombinované dopravy, převedení větší části nákladní dopravy na železnici (A.3., +) Hrozby odkládání dostavby páteřních tras regionu a napojení regionu na mezinárodní dopravní síť (A.3., +) zhoršení ovzduší navyšováním přeprav v individuální dopravě (C.2., +) možný vznik nových střetů při realizacích navrhovaných liniových staveb bez náležitého technického řešení , nadměrná fragmentace krajiny (C.5., -)

Slabé stránky přetíženost úseků hlavní silniční sítě (A.3., +) nevyhovující stavební a dopravně technický stav komunikací i železniční sítě (A.3., +) nekonkurenceschopné železniční napojení na Prahu vůči napojení silničnímu (A.3., +) nedostatečné železniční napojení na Hradec Králové a Ústí nad Labem (A.3., +) rostoucí podíl automobilové dopravy na znečištění ovzduší zejména v zastavěných částech obcí (C.2., +) Komentář: Záměr zpřesňuje koridor vymezený v PÚR ČR a vyplývá ze závazků ČR jako signatáře dohody AGTC. Trasa je součástí mezinárodního koridoru Zawidów – Praha. Zkvalitňuje a zrychluje dostupnost Prahy a Hradce Králové a navazujících železničního spojení. Zlepšuje dopravní vazby v rámci rozvojových oblastí ROB1 Liberec a ROB3 Turnov, odstraňuje stávající výškové a směrové disproporce stávajícího železničního koridoru přes Rychnov u Jablonce nad Nisou, tím podstatně zkracuje trasu a zmírňuje negativní dopady na životní prostředí. V následných dokumentacích bude upřesněno vedení úseku železniční trati Turnov – Liberec včetně řešení rozsahu podzemních částí (tunel „Paceřice“, tunel „Hodkovice nad Mohelkou“, tunel „Jeřmanice“) při respektování přírodních, kulturních a civilizačních hodnot. Alej Rohanka, která je součástí NKP Zámku Sychrov zůstane zachována, trasa v této části koridoru bude vedena podzemním tunelem „Paceřice“. Úsek Příšovice – Čtveřín se vymezuje jako koridor územní rezervy pro jeho budoucí prověření v širších územních souvislostech.

331


Vyhodnocení vlivů návrhu dopravní a technické infrastruktury označení popis D27 Úsek Liberec – Frýdlant – hranice ČR, optimalizace jednokolejné trati, elektrizace

Silné stránky hustá síť silnic a železničních tratí (A.3., +) přirozené historické vazby na SRN a Polsko (A.3., +)

Slabé stránky koncentrace ekonomických činností do center, oslabení periferních oblastí, zvětšující se disparity uvnitř kraje (A.1., +) nevyhovující stavební a dopravně technický stav komunikací i železniční sítě (A.3., +) rostoucí podíl automobilové dopravy na znečištění ovzduší zejména v zastavěných částech obcí (C.2., +) Komentář: Záměr zpřesňuje koridor vymezený v PÚR ČR a vyplývá ze závazků ČR jako signatáře dohody AGTC. Trasa je součástí mezinárodního koridoru Zawidów – Praha. Záměr zlepšuje dopravní dostupnost specifické oblasti SOB4 Frýdlantsko a její další napojení na Polsko. Záměr nevyvolává zásadní územní nároky. Silné stránky Příležitosti hustá síť silnic a železničních rozvoj přeshraniční tratí (A.3., +) spolupráce přirozené historické vazby na podnikatelských subjektů SRN a Polsko (A.3., +) (A.1., +) rozvoj kombinované dopravy, převedení větší části nákladní dopravy na železnici (A.3., +) Slabé stránky Hrozby koncentrace ekonomických ztráta zájmu investorů o činností do center, oslabení periferní, špatně dopravně periferních oblastí, zvětšující napojené oblasti (A.1., +) se disparity uvnitř kraje (A.1., zhoršení ovzduší +) navyšováním přeprav v nevyhovující stavební a individuální dopravě (C.2., dopravně technický stav +) komunikací i železniční sítě možný vznik nových střetů (A.3., +) při realizacích rostoucí podíl automobilové navrhovaných liniových staveb bez náležitého dopravy na znečištění ovzduší zejména v zastavěných technického řešení , částech obcí (C.2., +) nadměrná fragmentace krajiny (C.5., -) Komentář: Záměr posílí úlohu kolejové dopravy v přepravních vztazích, zvýší využitelnost pro nákladní přepravu, kapacitu tratě v úseku Liberec – Chrastava, propustnosti tratě, zkrátí časovou dostupnost Liberce. Dále zlepší dopravní napojení na Německo a návaznost na železniční spojení směrem na Prahu, zkvalitní železniční spojení v rámci rozvojové oblasti ROB1 Liberec. Záměr vytvoří územní podmínky pro potenciální využití koridoru pro kombinovanou dopravu s napojením na Zittau.

D28

Úsek Liberec – Chrastava – Bílý Kostel nad Nisou – Hrádek nad Nisou – hranice ČR, optimalizace, elektrizace, zdvojkolejnění úseku Liberec – Bílý Kostel nad Nisou

Příležitosti rozvoj přeshraniční spolupráce podnikatelských subjektů (A.1., +) rozvoj kombinované dopravy, převedení větší části nákladní dopravy na železnici (A.3., +) Hrozby ztráta zájmu investorů o periferní, špatně dopravně napojené oblasti (A.1., +) zhoršení ovzduší navyšováním přeprav v individuální dopravě (C.2., +)

332



Koridory republikového významu označení popis D29A Úsek Turnov – Rovensko pod Troskami, modernizace jednokolejné trati s novostavbami dílčích úseků, elektrizace

Úsek Turnov – Semily – Košťálov , optimalizace trati, elektrizace

Příležitosti

Hrozby ztráta zájmu investorů o periferní, špatně dopravně napojené oblasti (A.1., +) zhoršení ovzduší navyšováním přeprav v individuální dopravě (C.2., +) možný vznik nových střetů při realizacích navrhovaných liniových staveb bez náležitého technického řešení , nadměrná fragmentace krajiny (C.5., -) Komentář: Záměr zlepší dopravní vazby mezi rozvojovými oblastmi vymezenými v PÚR ČR OB7 Liberec a OB4 Hradec Králové, zkrátí časovou dosažitelnost správního centra Královehradeckého kraje Hradce Králové z Liberce, zmírní negativní dopady dopravy na životní prostředí. Silné stránky Příležitosti hustá síť silnic a železničních tratí (A.3., +) Slabé stránky Hrozby koncentrace ekonomických ztráta zájmu investorů o periferní, špatně dopravně činností do center, oslabení periferních oblastí, zvětšující napojené oblasti (A.1., +) se disparity uvnitř kraje (A.1., zhoršení ovzduší navyšováním přeprav v +) nevyhovující stavební a individuální dopravě (C.2., +) dopravně technický stav komunikací i železniční sítě (A.3., +) rostoucí podíl automobilové dopravy na znečištění ovzduší zejména v zastavěných částech obcí (C.2., +) Komentář: Záměr zlepší dopravní vazby mezi rozvojovými oblastmi vymezenými v PÚR ČR OB7 Liberec a OB4 Hradec Králové, zkrátí časovou dosažitelnost správního centra Královehradeckého kraje Hradce Králové z Liberce, zmírní negativní dopady dopravy na životní prostředí. Dále zlepší dopravní dostupnosti mezi rozvojovými oblastmi ROB4 Železný Brod - Semily a ROB3 Turnov, zlepší dopravní napojení Semilska na železniční koridor směrem na Prahu.

D31A

Silné stránky hustá síť silnic a železničních tratí (A.3., +) Slabé stránky koncentrace ekonomických činností do center, oslabení periferních oblastí, zvětšující se disparity uvnitř kraje (A.1., +) nevyhovující stavební a dopravně technický stav komunikací i železniční sítě (A.3., +) rostoucí podíl automobilové dopravy na znečištění ovzduší zejména v zastavěných částech obcí (C.2., +)

333


Vyhodnocení vlivů návrhu dopravní a technické infrastruktury označení D33 D33A D33B

popis Úsek Rynoltice – Česká Lípa, optimalizace jednokolejné trati, elektrizace Úsek Bílý Kostel nad Nisou – Rynoltice, nový úsek (územní rezerva), elektrizace

D34

Úsek Česká Lípa – hranice LK (směrem na Benešov n. Pl.), optimalizace jednokolejné trati, elektrizace.

Silné stránky Příležitosti hustá síť silnic a železničních tratí (A.3., +) Slabé stránky Hrozby koncentrace ekonomických ztráta zájmu investorů o činností do center, oslabení periferní, špatně dopravně napojené oblasti (A.1., +) periferních oblastí, zvětšující se disparity uvnitř kraje (A.1., zhoršení ovzduší +) navyšováním přeprav v nevyhovující stavební a individuální dopravě (C.2., dopravně technický stav +) možný vznik nových střetů komunikací i železniční sítě při realizacích (A.3., +) nedostatečné železniční navrhovaných liniových staveb bez náležitého napojení na Hradec Králové a technického řešení , Ústí nad Labem (A.3., +) rostoucí podíl automobilové nadměrná fragmentace dopravy na znečištění ovzduší krajiny (C.5., -) zejména v zastavěných částech obcí (C.2., +) Komentář: Záměr zkvalitní a zrychlí dostupnost Liberce ze západní části LK, zlepší dopravní vazby v rámci rozvojových oblastí ROB1 Liberec a ROB2 Česká Lípa a zlepší zpřístupnění specifických oblastí SOB2 Lužické hory a SOB3 Mimoňsko. Záměr dále odstraní stávající výškové a směrové disproporce současného železničního koridoru přes Křižany, podstatně zkrátí trasy, zmírní negativní dopady na životní prostředí, posílí úlohu kolejové dopravy v přepravních vztazích. Silné stránky Příležitosti hustá síť silnic a železničních tratí (A.3., +) Slabé stránky Hrozby koncentrace ekonomických ztráta zájmu investorů o periferní, špatně dopravně činností do center, oslabení periferních oblastí, zvětšující napojené oblasti (A.1., +) zhoršení ovzduší se disparity uvnitř kraje (A.1., +) navyšováním přeprav v nevyhovující stavební a individuální dopravě (C.2., +) dopravně technický stav komunikací i železniční sítě (A.3., +) nedostatečné železniční napojení na Hradec Králové a Ústí nad Labem (A.3., +) rostoucí podíl automobilové dopravy na znečištění ovzduší zejména v zastavěných částech obcí (C.2., +) Komentář: Záměr zlepší dopravní napojení na Ústecký kraj a na I. železniční koridor, zkvalitní a zrychlí dostupnost Liberce ze západní části LK a dostupnost dalších návazností železničního spojení. Záměr zlepší dopravní vazby v rámci rozvojových oblastí ROB1 Liberec a ROB2 Česká Lípa a zlepší zpřístupnění specifických oblastí SOB2 Lužické hory a SOB3 Mimoňsko. Záměr nevyvolává zásadní územní nároky.

334


Vyhodnocení vlivů návrhu dopravní a technické infrastruktury označení popis D35 Úsek Harrachov – Rokytnice nad Jizerou, propojení dvou železničních tratí (územní rezerva)

Silné stránky hustá síť silnic a železničních tratí (A.3., +)

Příležitosti vzájemné propojení turistických oblastí a středisek cestovního ruchu odpovídající dopravou Hrozby ztráta zájmu investorů o periferní, špatně dopravně napojené oblasti (A.1., +) zhoršení ovzduší navyšováním přeprav v individuální dopravě (C.2., +)

Slabé stránky koncentrace ekonomických činností do center, oslabení periferních oblastí, zvětšující se disparity uvnitř kraje (A.1., +) rostoucí podíl automobilové dopravy na znečištění ovzduší zejména v zastavěných částech obcí (C.2., +) Komentář: Záměr je navrhován jako územní rezerva, jeho účelem je především územní ochrana koridoru. Záměr vhodně navazuje na síť železničních tratí, povede k propojení center cestovního ruchu, ke zlepšení vazeb na Polsko a ke zvýšení atraktivnosti území.

335


Vliv na eliminaci nebo snížení hrozeb

D.I.

VLIV NA ELIMINACI NEBO SNÍŽENÍ HROZEB ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ

Ve SWOT analýze byly identifikovány hrozby ve všech třech pilířích udržitelného rozvoje. ZÚR LK přispívají k eliminaci nebo snížení těch hrozeb, které se nějakým způsobem promítají do oblasti územního plánování. V rámci ekonomického pilíře to jsou především hrozby v oblasti dopravní infrastruktury, technické infrastruktury, energetiky, cestovního ruchu. V rámci sociálního pilíře to jsou hrozby v oblasti nepříznivých změn sídelní struktury kraje, pokračujícího chátrání kulturních, historických i dalších objektů, vysídlování malých obcí, neudržitelná suburbanizace volné krajiny, nedostatečně rozvinuté infrastruktury v některých lokalitách a územích kraje. V rámci environmentálního pilíře je to snížení nebo eliminace hrozeb především v oblasti: –

ohrožení přírodních hodnot kraje,

–

kvality ovzduší (zásady a úkoly ÚP vedoucí ke zlepšení kvality ovzduší)

–

kvality vod (snížení znečištění vod, zvýšení čistění odpadních vod, zajištění dostatečných zdrojů a dodávky pitné vody, ochrana vodních zdrojů a oblastí akumulace vod, zvýšení retenční schopnosti krajiny, odstraňování SEZ, zlepšení organizace a obhospodařování území, hrozeb plynoucích z neřešené kontaminace území (SEZ), řešení protipovodňové ochrany území a pod.)

–

ochrany přírody a krajiny (zamezování narušování krajinného rázu a cenných území nevhodnými stavbami, odstraňování střetů s chráněnými a přírodně cennými územími, omezování rozsahu nevyužívaných a devastovaných ploch, aj.)

–

surovin a odpadů (řešení sanace a rekultivace ploch po těžbě, řešení střetů těžby a ochrany přírody a krajiny)

–

ochrany zemědělského a lesního půdního fondu (omezování záborů kvalitních půd, omezování nevhodných změn kultur, posílení podmínek pro rozšíření ekologického zemědělství, zmírňování acidifikace půd a její degradace apod.)

336


Vliv na posílení slabých stránek

D.II.

VLIV NA POSÍLENÍ SLABÝCH STRÁNEK ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ

Ve SWOT analýze byly identifikovány slabé stránky ve všech třech pilířích udržitelného rozvoje. ZÚR LK řeší ty slabé stránky, které se promítají do oblasti územního plánování. V ZÚR LK jsou formulovány zásady a úkoly územního plánování, které posilují zjištěné slabé stránky. V rámci ekonomického pilíře je to posílení slabých stránek především v oblasti: –

neuspokojivé sídelní struktury v některých lokalitách a oblastech

–

nedostatečné nebo nekvalitní dopravní infrastruktury a technické infrastruktury, přetíženosti úseků hlavní silniční sítě

–

nedostatečné dopravní obslužnosti některých částí území veřejnou hromadnou dopravou

–

odstranění nedostatků a závad v cyklistické dopravě

–

snižování nadměrné hlukové zátěže

–

technické infrastruktury, energetiky

–

cestovního ruchu (nedostatečná kvalita služeb a turistické infrastruktury, přetížení hlavních středisek CR)

V rámci sociálního pilíře to jsou slabé stránky v oblasti kultury a památkové péče, v oblasti nekoncepčního rozvoje bydlení, řešení nedostatečné nabídky pracovních příležitostí v některých územích. V rámci environmentálního pilíře je to posílení a řešení slabých stránek zejména v oblasti: –

ochrany vod (nedostatečné čištění odpadních vod, urychlený odtok vod z území vlivem urbanizovaných ploch a nevhodného hospodaření v krajině, zástavba v zátopových územích, nepříznivé vlivy těžby, zemědělského a lesního hospodaření v území, kontaminace vod ekologickými zátěžemi apod.)

–

velkého počtu a rozlohy brownfields, území devastovaných těžbou

–

přírody a krajiny – (nedostatečná péče o zeleň v krajině, snížená retenční schopnost území a ekostabilizující funkce vodních toků, tlak na lokalizaci staveb do přírodně a krajinářsky cenných partií, nedostatečná péče a údržba krajiny a řada dalších)

–

těžby a odpadů (nedostatečná sanace po těžbě uranu a rekultivace po těžbě jiných nerostů)

–

zemědělství (vysoký podíl ladem ležící půdy, nevyužívané objekty zemědělské výroby, nedostatečné podmínky pro pěstování biomasy, zanedbanost trvalých travních porostů a travních porostů na orné půdě, nedostatečná úroveň živočišné výroby, malé zastoupení ekologického zemědělství atd.)

–

lesního hospodářství (pozměněná a nevhodná druhová a věková struktura lesních porostů, snahy o umísťování rekreačních a sportovních zařízení do lesů).

Veškeré slabé stránky území LK, které byly ve SWOT analýzách kraje identifikovány a promítají se do územního plánování, byly charakterizovány jako závady v uspořádání a využívání území, které je potřeba v rámci dalšího rozvoje kraje napravit a odstranit. Z tohoto pohledu tedy byly formulovány i úkoly územního plánování. Na základě toho lze říci, že navržené ZÚR LK budou v maximální možné míře posilovat nebo eliminovat slabé stránky zejména v ekonomickém a environmentálním pilíři.

337


Vliv na využití silných stránek a příležitostí

D.III. VLIV NA VYUŽITÍ SILNÝCH STRÁNEK A PŘÍLEŽITOSTÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Pro vlivy ZÚR LK na využití silných stránek a příležitostí řešeného území lze konstatovat obdobný přístup jako v případě silných stránek SWOT analýz. Identifikované silné stránky jsou z velké části promítnuty do přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území a příležitosti dávají prostor pro formulování žádoucího rozvoje a pro formulaci úkolů územního plánování a podmínek rozvoje v tomto směru. Je možno říci, že ZÚR LK v maximální míře využily možnost pozitivního ovlivnění silných stránek a příležitostí území kraje, a tím posílení a ochrany hodnot jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje a zdůraznění environmentálního pilíře. Jako hlavní oblasti rozvoje, kde byly tyto možnosti využity, je možno uvést např. –

hospodářský rozvoj (dobrá průmyslová základna kraje, stabilní trh práce)

–

dopravní a technická infrastruktura (hustá síť silniční a železniční dopravy, přirozené dopravní vazby na SRN a Polsko, možnosti rozvoje kombinované dopravy a cyklodopravy, dostatečné zásoby kvalitní pitné vody a jejich ochrana, modernizace a rozšiřování kanalizačních systémů a ČOV a další)

–

cestovního ruchu (vysoký potenciál a atraktivita území, značný počet ubytovacích a stravovacích kapacit, poměrně dobrá dostupnost území kraje i atraktivních středisek a území, dobré podmínky pro měkké formy cestovního ruchu a ekoturistiku, podmínky pro ekonomický rozvoj v oblasti CR atd.).

–

kulturní a památkové péče (významný počet památkově chráněných a historických území a objektů nadregionálního významu, možnost využití památek pro CR)

–

sportu a tělovýchovy (četné možnosti sportovního vyžití, sportovní areály nadregionálního významu)

–

bydlení a urbanistický rozvoj (atraktivita území pro bydlení i podnikání, rozmanitost a relativní zachovalost venkovských sídel)

–

ochrana přírody a krajiny (významné až unikátní přírodní prostředí, velká krajinná diverzita, hodnotný krajinný ráz, příznivé životní prostředí ve větší části kraje, vysoký podíl chráněných a přírodně cenných území, vysoká lesnatost kraje, dobré předpoklady pro ekologicky šetrné zemědělství a lesní hospodářství a řada dalších).

338


Vliv na stav a vývoj hodnot území

D.IV. VLIV NA STAV A VÝVOJ HODNOT ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Z vyhodnocení vyplývá, že navržené ZÚR LK mají významně pozitivní vlivy na stav a vývoj hodnot řešeného území. Jak již bylo několikrát zdůrazněno dříve, základní prioritou zásad územního rozvoje je zajištění vyváženého udržitelného rozvoje kraje ve všech jeho pilířích, tedy i hodnot v jednotlivých pilířích. ZÚR LK jsou koncipovány tak, aby v maximální možné míře příznivě ovlivnily současný stav území LK, aby zajistily dostatečnou ochranu všech hodnot území a případně hodnoty ještě zvyšovaly. V podstatě všechny priority a zásady rozvoje reflektují a zohledňují tento přístup, který je akcentován i ve formulaci podmínek a úkolů pro územní plánování. Celá jedna část ZÚR LK (kapitola E) se přímo týká koncepce ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot a upřesnění územních podmínek a úkolů územního plánování v tomto směru. Zde jsou zcela jednoznačně formulovány zásady této ochrany a rozvoje hodnot, zahrnujícím všechny oblasti udržitelného rozvoje, které je možno ovlivnit a řešit územním plánováním.

339


Vyhodnocení přínosu ZÚR LK k naplnění priorit ÚP

E.

VYHODNOCENÍ PŘÍNOSU ZÁSAD ÚZEMNÍHO ROZVOJE K NAPLNĚNÍ PRIORIT ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ

V této části E je popsána míra a způsob naplnění priorit, jež byly schváleny v Politice územního rozvoje České republiky 2008 (dále jen PÚR ČR (2008)), a jaký je přínos posuzovaných ZÚR LK k uplatňování priorit uvedených v PÚR ČR (2008). Republikové priority územního plánování obsažené v PÚR ČR (2008) přibližují a rozpracovávají cíle a úkoly územního plánování stanovené novým stavebním zákonem č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, a to zejména v republikových, přeshraničních a mezinárodních souvislostech. PÚR ČR (2008) rovněž zahrnuje soulad s ostatními politikami a územními strategiemi na nadnárodní úrovni, zdůrazňuje tak nutnost integrace ČR do středoevropského prostoru EU, která je podmíněna národní konkurenceschopností. Republikové priority v mezinárodních, přeshraničních a republikových souvislostech s cílem dalšího rozvoje území stanovují rámce k vytváření vyváženého vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel v území (udržitelný rozvoj území). Republikové priority určují požadavky na konkretizaci obecně formulovaných cílů a úkolů územního plánování a určují strategii a základní podmínky pro jejich naplňování v územně plánovací činnosti krajů a obcí a při tvorbě resortních koncepcí s důsledky pro území. V PÚR ČR (2008) je stanoveno celkem 19 republikových priorit územního plánování (odst. 14 odst. 32), které se dotýkají všech aspektů rozvoje území z hlediska ekonomického, sociálního i environmentálního pilíře, které by se měly rozvíjet vyváženě směrem k dosažení udržitelnosti území. PÚR ČR (2008) dále stanoví kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území a úkoly územního plánování na úrovni krajů (pro zpracování v ZÚR) a na úrovni obcí (pro zpracování v ÚP). Republikové priority územního plánování a další výstupy, mající vztah k řešenému území Libereckého kraje, stanovené v PÚR ČR (2008) jsou v ZÚR LK v míře odpovídající úrovni územně plánovací dokumentace kraje naplňovány v celém rozsahu od stanovení priorit územního plánování kraje přes návrh uspořádání území kraje až po vymezení úkolů pro územní plánování jednotlivých rozvojových oblastí, rozvojových os, specifických oblastí, ploch a koridorů nadmístního významu, včetně ÚSES, koncepcí rozvoje hodnot území kraje, cílových charakteristik krajiny. ZÚR LK v souladu s PÚR ČR (2008) řeší uvedené okruhy, určují priority územního plánování v podrobnosti stanovených oborových oblastí pro potřeby řešeného území Libereckého kraje a v návaznosti na PÚR ČR (2008) tak blíže konkretizují, zpřesňují a rozpracovávají všechny republikové priority územního plánování v průmětu do jednotlivých rozvojových a specifických oblastí a os, do ploch a koridorů, ale i do územních podmínek pro ochranu a rozvoj přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území kraje. ZÚR LK rovněž konkretizují pro navržené rozvojové oblasti a osy, specifické oblasti, plochy a koridory, socioekonomické vazby, dopravní vazby, infrastrukturu, ochranu hodnot území atd. úkoly pro územní plánování V části A textu Odůvodnění ZÚR LK je vyhodnoceno, jak byl v návrhu ZÚR LK zajištěn soulad s úkoly, stanovenými v PÚR ČR (2008), a v jakých kapitolách a zásadách byly naplněny republikové priority územního plánování z PÚR ČR (2008). Dále v části G Odůvodnění ZÚR LK je podrobně uvedeno, jak bylo zpřesněno vymezení rozvojových oblastí, os, ploch a koridorů atd. a navrženo řešení v ZÚR LK s ohledem na splnění podmínek a úkolů, vyplývajících z PÚR ČR. Míra naplnění priorit se odvíjí ze specifik a konkrétnosti navržených zásad/úkolů územního plánování ve zmíněných oblastech, osách, koridorech, plochách a podmínkách ochrany a rozvoje hodnot území s ohledem na konkrétní podmínky území Libereckého kraje. Rozvojové oblasti a rozvojové osy republikového významu vymezené v PÚR ČR (2008): (OB7 Liberec a OS3 Praha - Liberec - hranice ČR/Německo, Polsko) jsou na území Libereckého kraje zpřesněny v územním vymezení, kriteriích a podmínkách pro rozhodování o změnách v území a v

340

Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ – ČÁST E


úkolech pro územní plánování podle zjištěných podmínek Libereckého kraje, zejména s ohledem na význam, budoucí rozvoj a možná rizika ohrožení rozvoje a zdravých životních podmínek. Rozvojová osa republikového významu ROS1 (hranice kraje - Turnov - Liberec - hranice ČR v upřesnění OS3 z PÚR ČR (2008) Praha - Liberec - hranice ČR) sleduje dopravní koridory silnic R10, R35, I/35 a železničních tratí. Širší vazby na území Středočeského kraje i sousedních států (Německo/Polsko) jsou respektovány. Vymezení specifických oblastí v ZÚR LK odvozené ze zjištěných podmínek Libereckého kraje respektuje návaznosti na území sousedních krajů (Ústecký, Středočeský a Královéhradecký) i kontaktních regionů sousedních států (Německo a Polsko). V rámci dalších úkolů pro územní plánování byla v PÚR ČR 2008 vymezena další území vykazující relativně zvýšené požadavky na změny území: Libereckého kraje se týká pás Ústí nad Labem - Liberec - Jičín - Hradec Králové/Pardubice podél silnic I/13, R35 (odst.173b). ZÚR LK toto území upřesňují vymezením rozvojových os ROS2 Turnov - hranice LK - (Jičín, Hradec Králové) a ROS3 Liberec - Nový Bor - hranice LK - (Děčín, Ústí nad Labem). Tyto rozvojové osy navazují na vymezené rozvojové osy v rámci rozpracovaných dokumentací ZÚR sousedních krajů. Úkoly pro územní plánování stanovené v ZÚR LK v rámci těchto osy se vztahují zejména k zajištění rozvoje dopravní infrastruktury (silniční, železniční i bezmotorová doprava) a řešení prostorových a funkčních provázaností na přilehlé specifické oblasti. PÚR ČR (2008) vymezuje na území Libereckého kraje specifickou oblast SOB 7 Krkonoše Jizerské hory (odst.75), která zahrnuje území obcí z ORP Frýdlant (jižní část), Jablonec nad Nisou (severní část), ORP Jilemnice (severní část), Liberec (severovýchodní část), Tanvald. Specifická oblast republikového významu SOB7 Jizerské hory - Krkonoše vymezená PÚR ČR (2008) přesahuje na území dvou krajů. Její upřesnění v ZÚR LK na úrovni SOB5 Jizerské hory a SOB6 Západní Krkonoše bylo koordinováno se sousedním Královéhradeckým krajem. Pro naléhavé řešení problémů z hlediska regionálních disparit a udržitelného rozvoje území se na území Libereckého kraje vymezuje dalších šest specifických oblastí nadmístního významu (z toho SOB3 Mimoňsko a SOB4 Frýdlantsko jsou upřesněny na základě požadavků z dalších úkolů PÚR ČR (2008) - odst.174). Tyto oblasti se jeví z hlediska vyváženosti životního prostředí, hospodářského a sociodemografického rozvoje jako problémové s určitými specifiky vytvářejícími nerovnováhu v daných pilířích udržitelného rozvoje. Koncepce rozvoje silniční sítě v Libereckém kraji je v souladu s PÚR ČR (2008) založena na realizaci kvalitního připojení na evropské koridory, které vyřeší dostavba silnice I/35 z Liberce směrem na Německo (Hrádek nad Nisou – Zittau – Weissenberg – napojení na dálnici A4 prostřednictvím spolkové silnice B178) a dostavba rychlostní silnice R35 směrem na Moravu (Turnov – Jičín – Hradec Králové – Olomouc), kde úsek Rádelský Mlýn - hranice LK je na základě požadavku MŽP ČR řešen variantně jako územní rezerva. ZÚR LK připravuje územní podmínky pro zlepšení stávající sítě silnic I. třídy zejména napojení na Ústecký kraj (silnice I/13, silnice I/9), na Polsko (silnice I/13 úsek Liberec - Frýdlant) a Královehradecký kraj (silnice R35, I/14). Záměry, navržené v oblasti energetiky a technické infrastruktury, jsou v souladu s PÚR ČR (2008). ZÚR LK respektují prostorové a funkční souvislosti s územím sousedních krajů a států. Vymezují a upřesňují rozvojové oblasti, rozvojové osy, specifické oblasti, plochy a koridory nadmístního významu v souladu s PÚR ČR (2008) v koordinovaných vazbách na území sousedních krajů a států. Z hlediska souladu ZÚR LK s úkoly a cíli územního plánování je konstatováno, že jsou v ZÚR LK formulovány na úrovni stanovených priorit pro zajištění udržitelného rozvoje území a dále prostřednictvím kritérií a podmínek pro rozhodování o změnách v území a úkolů pro územní plánování, vztažených k jednotlivým zásadám.

341



ZÚR LK v souladu s PÚR ČR (2008) vytvářejí předpoklady pro udržitelný rozvoj území, který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích: soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území, rozvojem společenského a hospodářského potenciálu s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území, koordinovanou návazností vnitřní struktury území na sousední regiony a stanovením zásad pro upevnění integrity kraje při současném zlepšení jeho integrace v republikových a středoevropských vazbách, vymezením ploch a koridorů pro veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření ve vztahu k jednotlivým obcím kraje, vymezením ploch a koridorů ÚSES a zohledněním péče o krajinu. ZÚR LK vytvářejí předpoklady pro koordinaci záměrů v území a pro koordinaci územně plánovací dokumentace obcí: stanovují principy ochrany přírodních, kulturních a civilizačních hodnot, orientují koncepční a koordinovaný rozvoj při upřednostňování využívání vnitřních rezerv sídel na území obcí, zejména nevhodně využívaných ploch, vytvářejí územní podmínky pro snižování nebezpečí přírodních katastrof. ZÚR LK jsou v souladu s PÚR ČR (2008), upřesňují rozvoj území v konkrétních podmínkách Libereckého kraje, zohledňují návaznosti na sousední kraje a státy. Jednotlivé zásady jsou stanoveny v souladu s republikovými prioritami územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území.

342



VYHODNOCENÍ PŘÍNOSU ZÚR STANOVENÝCH V PÚR ČR (2008)

LK

K NAPLNĚNÍ

PRIORIT

ÚZEMNÍHO

PLÁNOVÁNÍ

Poznámka: odstavce z PÚR ČR (2008) nejsou citovány, uvedeno pouze jejich číselné označení

Dle ustanovení § 31 odst. 4 stavebního zákona je PÚR závazná pro pořizování a vydávání zásad územního rozvoje, územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodování v území. V odst. (11) PÚR je uvedeno, že republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území (dále též republikové priority) podle § 31 stavebního zákona určují požadavky na konkretizaci obecně formulovaných cílů a úkolů územního plánování. V PÚR, aktualizované ve čtyřletých cyklech, se stanovují republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území (§32 odst. 1 písm. a) SZ), a to s ohledem na aktuální problémy udržitelného rozvoje území České republiky, kterým je zapotřebí věnovat zvýšenou pozornost. Pro řadu priorit jsou některá témata společná, a proto je nutné jejich uplatňování ve vzájemných souvislostech. Jedná se např. o vytváření předpokladů pro vyvážený vztah územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, to je pro udržitelný rozvoj území,. vztah ochrany a rozvoje hodnot území obecně a krajiny speciálně, vytváření podmínek pro kvalitní život – dobré životní prostředí, vývoj sídelní struktury/osídlení, venkov (venkovské osídlení a oblasti, jejich souvislosti s městy), zlepšení dopravní dostupnosti území, která má pro udržitelný rozvoj zásadní význam. Míra uplatnění každé priority závisí na charakteru konkrétního území, na tom, jaký vztah územních podmínek byl zjištěn v rozboru udržitelného rozvoje území, zpracovaném v územně analytických podkladech (dále jen ÚAP) obcí a ÚAP kraje. Odstavec (14) Tato priorita fakticky všeobecně určuje celou koncepci zpracování ZÚR LK z hlediska hospodářského, sociálního i environmentálního rozvoje při maximálním zohlednění principů udržitelného rozvoje. Lze konstatovat, že uvedená priorita je v maximální míře zohledněna ve všech částech v ZÚR LK, a to jednak formou stanovených priorit a zásad ZÚR LK, jednak stanovením koncepce ochrany civilizačních, kulturních i environmentálních hodnot (zásady Z38 až Z63), koncepce rozvoje ÚSES (zásada Z37), koncepce ochrany krajiny (Z42 až Z48), vymezením cílových charakteristik krajiny (zásady Z64 až Z67), dále i formulováním konkrétních kritérií a podmínek pro rozhodování o změnách v území a stanovením úkolů územního plánování, při nichž jsou veškeré rozvojové návrhy podmíněny důslednou ochranou stanovených hodnot území. ZÚR LK formulují 31 priorit pro zajištění udržitelného rozvoje území (6 priorit pro příznivé životní prostředí – P1 až P6, 13 priorit pro zajištění hospodářského rozvoje – P7 až P19, 12 priorit pro zajištění sociální soudržnosti obyvatel území – P20 až P31), které konkretizují republikové priority z PÚR ČR (2008), a v návaznosti na ně i konkrétních 72 zásad rozvoje území Libereckého kraje. Odstavec (15) Tato priorita se týká předcházení prostorově sociální segregaci s negativními vlivy na sociální soudržnost obyvatel. ZÚR LK naplňují tuto prioritu v několika rovinách. Pro ZÚR LK byla provedena kategorizace sídel Libereckého kraje podle rozvojových předpokladů na základě bodového ohodnocení do 4 typů – s nejlepšími (výrazně nadprůměrnými), s nadprůměrnými, s průměrnými a s nejhoršími (podprůměrné + nejhorší) předpoklady rozvoje. Spádové obvody center osídlení s nejlepšími a nadprůměrnými rozvojovými předpoklady, v nichž z důvodu soustředění aktivit nadmístního významu existují zvýšené požadavky na změny v území, byly zahrnuty do vymezených rozvojových oblastí. Rozvojové oblasti se dále člení na zóny pro přednostní umisťování ekonomických aktivit nadmístního významu a na zóny pro přednostní umisťování bydlení a rekreace ve smyslu zajištění podmínek udržitelného rozvoje. Jako stabilizované území ZÚR LK byla označena území obcí nezařazovaných do rozvojových oblastí ani do specifických oblastí, v nichž probíhal a probíhá většinou přirozený vývoj bez významných nerovnoměrností a nevyvážeností. 343



Specifické oblasti byly vymezeny v územích, ve kterých se v porovnání s ostatním územím kraje, popř. ČR, dlouhodobě projevují problémy z hlediska udržitelného rozvoje území. Přitom se jedná o území se specifickými hodnotami anebo se specifickými problémy. V PÚR ČR (2008) je na území Libereckého kraje vymezena Specifická oblast SOB7 Krkonoše Jizerské hory a jsou identifikována další území, která vykazují relativně vyšší míru problémů, zejména z hlediska udržitelného rozvoje území. Jedná se o Frýdlantsko a Mimoňsko. Pro nejnaléhavější řešení problémů z hlediska regionálních disparit a udržitelného rozvoje území bylo v ZÚR LK navrženo na území Libereckého kraje osm specifických oblastí. Pro předcházení prostorově sociální segregaci s negativními vlivy na sociální soudržnost obyvatel (zejména ve specifických oblastech a v územích s horšími předpoklady rozvoje) je navržen jejich rozvoj tak, aby byl zajištěna kvalitní urbanistická struktura, zachování a rozvoj společenské funkce tradičních městských center, vytvoření pracovních míst, dostatečná a efektivní infrastruktura, dopravní přístupnost, kvalitní životní prostředí, péče o kulturní a přírodní bohatství, ochrana stanovených hodnot území. Tyto podmínky jsou v ZÚR LK zakotveny např. v prioritách P7, P8, P13, P20, P21, P22, P23, P24, P26 , P29, P30, a zejména P31, která je přímo formulována pro předcházení sociální segregaci, v zásadách např. Z2, Z5, Z6, Z11, Z12, Z38, Z40, Z52, Z54, Z58 aj. Vymezení rozvojových oblastí a os a specifických oblastí lze považovat především za přínos k vyváženosti hospodářského a sociálního pilíře udržitelného rozvoje. Odstavec (16) V této prioritě je vysloven požadavek dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. Při řešení ochrany hodnot území je nezbytné zohledňovat také požadavky na zvyšování kvality života obyvatel a hospodářského rozvoje území. Hlavním motivem návrhu ZÚR LK je komplexní řešení změn v území Libereckého kraje tak, aby jeho vývoj a rozvoj směřoval k vyváženým územním podmínkám pro všechny pilíře udržitelného rozvoje území, ke zvyšování kvality života všech obyvatel kraje při zajištění potřebného hospodářského rozvoje území a při zajištění ochrany veškerých hodnot území. Vzhledem k tomu, že Liberecký kraj vykazuje významné kulturní a zejména přírodní hodnoty regionálního a republikového významu, je v návrhu ZÚR LK zohledněn i velmi významný podíl dočasných uživatelů území a jsou navrženy podmínky pro změny území a úkoly pro územní plánování tak, aby byl snížen negativní vliv velké koncentrace uživatelů území v některých lokalitách. Priorita z PÚR ČR (2008) je naplňována v ZÚR LK např. prioritami P1-P6, P7, P11, P20, P22, P26, P27, P29, P30 aj. tento přístup je formulován v zásadách např. Z12, Z15, Z38, Z39, Z40, Z42, Z43, Z45, Z59 aj. Návrh ZÚR LK uvedenými prioritami zajišťuje nezhoršování stavu území, komplexní rozvoj kraje pro trvalé obyvatele i uživatele území při zachování jeho civilizačních, kulturních i environmentálních hodnot i zachování atraktivity kraje pro dočasné uživatele. Odstavec (17) Tato priorita PÚR ČR (2008) je naplněna jednak vymezením a zpřesněním rozvojových oblastí a specifických oblastí, které jsou určeny zejména pro hospodářský rozvoj a jsou v nich vyčleněny zóny pro přednostní umisťování ekonomických aktivit nadmístního významu, včetně zajištění potřebné vybavenosti a infrastruktury. Naplnění této priority z PÚR ČR (2008) je zakotveno zejména v prioritách ZÚR LK č. P7, P8, P20, P26, P27, P29 a v zásadách Z54 - Z60. Naplňování této priority bude přínosem především pro ekonomický rozvoj kraje a posílení ekonomického pilíře udržitelného rozvoje. Odstavec (18) Priorita se týká podpory polycentrického rozvoje sídelní struktury, vytváření předpokladů pro posílení partnerství mezi městskými a venkovskými oblastmi a zlepšení jejich konkurenceschopnosti.

344



Polycentrický rozvoj území Libereckého kraje jako důležitý územní princip pro zajištění udržitelného rozvoje je v ZÚR LK plně respektován a zohledněn a podporován stanovením rozvojových oblastí, os, ploch a koridorů na základě provedené kategorizace sídel Libereckého kraje podle rozvojových předpokladů na základě bodového ohodnocení. V ZÚR LK jsou klasifikovány 4 typy center osídlení (se svými spádovými obvody) s různými rozvojovými předpoklady, na základě toho jsou diferencovaně navrženy rozvojové oblasti, osy, plochy a koridory republikového a nadmístního významu, přičemž centra osídlení a významné obce tvoří zónu pro přednostní umisťování ekonomických aktivit, ostatní obce tvoří zónu pro přednostní umisťování bydlení a příměstské rekreace.. Naplnění této priority z PÚR ČR (2008) je zakotveno např. v P22, P23, P24, P25, P26, P27 a je přínosem jak zejména pro ekonomický, tak i sociální pilíř udržitelného rozvoje. Odstavec (19) Priorita se týká přednostního využívání brownfields a ochrany nezastavěného území. Revitalizace a přednostní využívání opuštěných areálů a ploch (brownfields) je významnou zásadou ZÚR LK a podmínkou pro rozhodování o změnách v území, která ve svém důsledku podporuje ochranu krajinného rázu, ochranu nezastavěných ploch, omezuje suburbanizaci, omezuje ekologická rizika, snižuje nároky na nové zastavitelné plochy a na zábory půdy apod. Využíváním brownfields se snižuje i riziko fragmentace území a zvyšuje ochrana nezastavěného území, včetně ploch veřejné zeleně. Přednostní využívání brownfields je zakotveno např. v prioritě P3, P25, P27, P28, v zásadách Z9, Z56. Naplňování této priority je přínosem pro ochranu a zlepšení životního prostředí, pro ekonomický rozvoj a pro urbanistickou strukturu. Odstavec (20) Hlavním účelem této priority je ochrana přírodních hodnot a charakteru krajiny, respektování přírodních limitů a ochrany ekologické stability krajiny a zajištění ekologických funkcí krajiny. Tato priorita z PÚR ČR (2008) je v návrhu ZÚR LK plně respektována a zohledněna, a to zejména v zásadách koncepce ochrany přírodních hodnot, koncepce rozvoje ÚSES, ve vymezení cílových charakteristik krajiny a v prioritách a zásadách ZÚR LK, které se k této tematice vztahují. Ochrana charakteru krajiny a krajinného rázu je zohledněna i v návrzích rozvojových oblastí a os, ploch a koridorů, i v návrzích na rozvoj dopravní a technické infrastruktury. Ochrana krajiny je zakotvena např. v prioritě P24, P25, P26, P27, v zásadách Z39, Z64 – Z67. Naplnění této priority bude přínosem zejména pro environmentální pilíř udržitelného rozvoje. Odstavec (21) Tato priorita deklaruje ochranu nezastavěného území. Priorita je adekvátním způsobem zohledněna v ZÚR LK vymezením a upřesněním rozvojových oblastí, os, ploch a koridorů a stanovením úkolů pro územní plánování v nich tak, aby bylo maximálně využíváno již urbanizované území a co nejméně zasahováno do volného nezastavěného území. Tento přístup je zahrnut např. v prioritách P23, P26, P27, v zásadách Z2, Z7, Z9, Z10, Z37, Z42, Z45, Z54. Naplnění uvedené priority bude přínosem především pro zkvalitnění životního prostředí. Odstavec (22) Tato priorita podporuje vytváření podmínek a předpokladů pro různé (zejména měkké) formy cestovního ruchu při zachování a rozvoji hodnot území a umožnění celoročního využití území. Tato priorita PÚR ČR (2008) je v návrhu ZÚR LK plně zohledněna a zahrnuta, a to zejména ke specifickým podmínkám Libereckého kraje v oblasti cestovního ruchu: vysoká atraktivita území při nadprůměrném zastoupení chráněných území, neúměrné množství dočasných uživatelů, překračovaná únosnost intenzity cestovního ruchu v některých lokalitách, nedostatečná infrastruktura vzhledem k počtu uživatelů území atd. Pro řešení těchto problémů jsou formulovány např. priority P1, P12, P29, P30, v zásadách Z7, Z8, Z10, Z12, Z13, Z14, Z15, Z24, Z40, Z43, Z59. Naplnění této priority bude přínosem především pro environmentální pilíř, částečně i pro sociální a ekonomický.

345



Odstavec (23) Priorita se týká vytváření předpokladů pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny a minimalizaci rozsahu fragmentace krajiny. Tato priorita PÚR ČR (2008) je v návrhu ZÚR LK zahrnuta a respektována. Lepší dostupnost území kraje je zajištěna návrhy dopravní infrastruktury, přičemž jak návrhy dopravní infrastruktury, tak i technické infrastruktury jsou navrhovány i s ohledem na minimalizaci fragmentace a prostupnosti krajiny – pokud je to možné, jsou umísťovány v souběhu do navržených nebo již existujících koridorů, zmírnění bariérového efektu bude záviset následně především na technickém řešení konkrétního záměru infrastruktury. Koridory dopravní infrastruktury jsou v ZÚR LK navrhovány většinou mimo urbanizované lokality pro zajištění ochrany těchto lokalit před hlukem a imisní zátěží. Tato priorita z PÚR ČR (2008) je v ZÚR LK zohledněna např. v prioritě P10, P11, P28, v zásadách Z3, Z4, Z16 - Z25. Odstavec (24) Tato priorita z PÚR ČR (2008) je v návrhu ZÚR LK zohledněna obdobným způsobem. Rozšiřování a zkvalitňování dopravní infrastruktury je zajištěno řadou konkrétních návrhů dopravních koridorů, potřeby veřejné dopravy jsou zohledněny zejména v návrzích železniční dopravy včetně využití společného potenciálu železničních a tramvajových tratí. Ochrana veřejného zdraví (snížení imisní a hlukové zátěže) je zohledněna v trasování dopravních koridorů mimo významná obydlená místa nebo návrhem silničních obchvatů měst a obcí. V ZÚR LK jsou zajištěny i územní podmínky pro rozvoj cyklistické dopravy, event. pěší aj - multifunkční turistické koridory, které by měly vytvářet vazby mezi oblastmi cestovního ruchu. Podmínky pro environmentálně šetrné formy dopravy jsou vytvářeny i v rámci jednotlivých rozvojových os (úkoly pro územní plánování). Naplnění priority z PÚR ČR (2008) je zakotveno např. v prioritách P12, v zásadách Z16 - Z25. Naplnění této priority bude mít přínos pro sociální a environmentální pilíř udržitelného rozvoje. Odstavec (25) Tato priorita se týká ochrany území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škoda vytváření podmínek podmínky pro zvýšení přirozené retence srážkových vod v území. Preventivní ochrana území a obyvatelstva před potenciálními riziky a katastrofami je v ZÚR LK řešena především návrhem koridorů pro protipovodňová opatření na tocích, které jsou navrženy jako veřejně prospěšná opatření. Zvýšení retenční schopnosti krajiny je druhotně zohledněno v koncepci rozvoje ÚSES, v koncepci ochrany krajiny (vymezení cílových charakteristik krajiny). Jsou navrženy zásady pro ochranu zemědělské a lesní půdy před erozí a před svahovými deformacemi. Mezi ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky je možno zahrnout odstranění starých ekologických zátěží. Priorita PÚR ČR (2008) je naplňována v prioritách ZÚR LK, např. P2, P3, P4, P6, v zásadách Z29, Z48, Z61, Z62. Naplnění priority bude mít primárně přínos především pro obyvatelstvo (sociální pilíř) a pro životní prostředí (environmentální pilíř), z hlediska minimalizace těchto událostí a tedy nákladů na odstraňování škod pak bude významný přínos i pro ekonomický pilíř. Odstavec (26) Priorita deklaruje minimalizaci zastavěnosti záplavových území a prevenci povodňových škod. Návrh ZÚR LK respektuje a zohledňuje tuto prioritu formou úkolů pro územní plánování (např. zásada Z29, priorita P29). Záplavová území jsou v ZÚR LK uvedena jako limity využití území. V ZÚR LK jsou navrženy koridory pro provedení protipovodňových opatření na tocích. Je zohledněno i vymezení a ochrana zastavitelných ploch pro přemístění zástavby. Priorita z PÚR ČR (2008) je částečně zahrnuta v prioritě P29, v zásadě Z29.

346



Odstavec (27) Tato priorita se týká účelnosti a efektivnosti veřejné infrastruktury. Také tato priorita z PÚR ČR (2008) v oblasti dopravní a veřejné infrastruktury je zohledněna a naplňována v návrhu ZÚR LK obdobně, jak již bylo uvedeno u dřívějších priorit. V ZÚR LK jsou navrženy koridory pro silniční a železniční dopravu, kombinovanou dopravu, přeshraniční spojení atd. Jsou vytvářeny podmínky pro zkvalitnění dostupnosti spádových center osídlení i pro spojení s okolními krajskými městy. Priorita z PÚR ČR (2008) je zohledněna např. v prioritách P10, P11, P13 -19, a v zásadách Z1, Z2, Z3-Z6, Z16-25, Z26, Z32, Z33, Z58 Odstavec (28) Tato priorita PÚR ČR (2008) je naplňována především celkovou ideou zpracování ZÚR LK, která vytváří dlouhodobé předpoklady pro rozvoj území při současném zajištění ochrany hodnot území a vyváženosti podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, tedy pro vyváženost všech tří pilířů udržitelného rozvoje. Tento přístup je deklarován již v v části A návrhu ZÚR LK a zakotven např. v prioritě P26. Odstavec (29)

Uvedená priorita se týká vytváření podmínek pro rozvoj účinného a dostupného dopravního systému, který bude poskytovat obyvatelům rovné možnosti mobility a dosažitelnosti v území. I tato priorita z PÚR ČR (2008) má obdobné naplnění jako dřívější priority v oblasti efektivní dopravní infrastruktury, ekologických druhů dopravy, dopravní dostupnosti území, návrhu pěších a cyklistických cest apod. Priorita je v ZÚR LK zohledněna a naplněna vymezením dopravních koridorů a vytvářením územních podmínek pro uvedené dopravní požadavky. Její přínos bude zejména pro environmentální a sociální pilíř, následně i pro hospodářský. Odstavec (30) Tato priorita zdůrazňuje úroveň technické infrastruktury pro zvýšení kvality života. Tato priorita je v ZÚR LK zcela naplněna v návrzích technické infrastruktury v oblasti zásobování vodou, zajištění likvidace odpadních vod, zajištění vysoké kvality zdrojů pitné vody, ochrana vodohospodářsky významných území apod. Priorita je deklarována v prioritách ZÚR LK, např. P2, P13, zásady Z26 – Z28. Odstavec(31) Priorita z PÚR ČR (2008) je naplněna návrhy v oblasti technické infrastruktury – energetiky, jak pro zajištění bezpečného zásobování území energiemi, tak pro zvyšování podílu výroby energie z obnovitelných zdrojů a úspor energie. Priorita PÚR ČR (2008) je v ZÚR LK naplněna prioritami P5, P15, P16, P17, P18, a zásadami Z30 – Z33, Z46. Odstavec (32) Tato priorita se týká bydlení. Na úrovni ZÚR LK byly využity některé demografické údaje pro stanovení rozvojových předpokladů území podle spádových center osídlení. Na základě hodnocení byly na území Libereckého kraje charakterizovány čtyři typy území s různými rozvojovými předpoklady, které byly podkladem pro vymezení rozvojových oblastí a os, specifických oblastí tak, aby byla zajištěna a navržena optimální urbanistická struktura kraje s respektováním všech specifik a vazeb pro zajištění udržitelného rozvoje. Priorita PÚR ČR (2008) je v ZÚR LK zohledněna např. v prioritách P22, P24, a v zásadě Z55.

347


Vyhodnocení vlivů na URÚ - shrnutí

F.

VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ SHRNUTÍ

F.I.

VYHODNOCENÍ VLIVŮ ZÁSAD ÚZEMNÍHO ROZVOJE NA VYVÁŽENOST VZTAHU PODMÍNEK PRO PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ A PRO SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL ÚZEMÍ, JAK BYLA ZJIŠTĚNA V ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE.

Jak bylo uvedeno a vyhodnoceno v části C, z pohledu porovnání tří pilířů udržitelného rozvoje na území Libereckého kraje je z hlediska hodnot území a dalšího rozvoje kraje nejvýznamnější environmentální pilíř UR, který převažuje nad ostatními dvěma pilíři. Tato skutečnost vyplývá z objektivních příčin, především z charakteru území, jeho geomorfologie, z existence významných přírodních jevů v území, z kontextu historického vývoje území a osídlení Libereckého kraje. Je proto logické, že hodnoty environmentálního pilíře (pokud budou zachovány nebo zvyšovány) budou i v budoucnu mírně převažovat nad hodnotami dalších dvou pilířů a že pilíře ÚR nebudou zcela vyrovnané. Tuto skutečnost je potřebné zohlednit v návrhu dalšího rozvoje kraje. Je možno konstatovat, že v návrhu ZÚR LK je tento aspekt plně zohledněn a vyjádřen ve stanovených prioritách a zásadách rozvoje kraje i ve formulovaných úkolech pro územní plánování. Navržené zásady jsou formulovány s ohledem na co největší vyváženost podmínek pro rozvoj ekonomického, sociálního i environmentálního pilíře za prioritního předpokladu, že rozvojem ekonomického a sociálního pilíře nebudou ohroženy nebo sníženy hodnoty environmentálního pilíře. Jak vyplývá z provedených SWOT analýz, v současném stavu nejsou podmínky pro jednotlivé pilíře vyvážené jak v rámci pilířů, tak v rámci jednotlivých oblastí kraje. Je možno říci, že návrh ZÚR LK na tuto skutečnost reaguje a že v maximální možné míře zajišťuje co největší vyrovnanost a vyváženost vyváženost vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území.

F.II.

SHRNUTÍ PŘÍNOSU ZÁSAD ÚZEMNÍHO ROZVOJE K VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO PŘEDCHÁZENÍ

•

zjištěným rizikům ovlivňujícím potřeby života současné generace obyvatel řešeného území, předpokládaným ohrožením podmínek života generací budoucích

•

Jak bylo vyhodnoceno v části D, zjištěná rizika pro současné obyvatele území LK představují jednak slabé stránky, jednak i hrozby, formulované ve SWOT analýzách, a to jak v oblasti ekonomické, tak v oblasti sociální i environmentální. Pro život budoucích generací představují riziko neřešené slabé stránky a neodstranění identifikovaných hrozeb. Bylo konstatováno, že ZÚR LK tyto nepříznivé stránky rozvoje, které představují určité riziko jak pro současnou, tak pro budoucí generace, řeší a na základě úkolů územního plánování z velké části eliminují. Vytváření podmínek pro předcházení rizikům je zahrnuto i v prioritách a zásadách ZÚR LK, které jsou jednoznačně zaměřeny na odstraňování hrozeb a na posilování nebo přímo eliminaci zjištěných slabých stránek. Cílený rozvoj území ve smyslu udržitelného rozvoje je zárukou vyloučení stávajících a prevencí budoucích rizik.

348

Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST F

Vyhodnocení vlivů na URÚ - shrnutí

ZÁVĚRY ZÁVĚR z Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na životní prostředí: Jak vyplývá z provedeného vyhodnocení vlivů ZÚR na životní prostředí, u vlastního návrhu ZÚR LK nebyly v této fázi ÚPD identifikovány u žádné z rozvojových oblastí, rozvojových os, specifických oblastí, ploch a koridorů ani u dílčích koncepcí rozvoje velmi významné nebo významné negativní vlivy na životní prostředí, které by zapříčinily neakceptovatelnost návrhu ZÚR LK. Potenciální negativní vlivy na životní prostředí byly predikovány až v dalších fázích pořizování nebo realizace nižších stupňů ÚPD (event. u projektové dokumentace konkrétního záměry), kdy u některých návrhů ze ZÚR LK již vzhledem k jejich charakteru je možno předpokládat určité negativní vlivy na životní prostředí (např. návrhy dopravní a technické infrastruktury, významný stavby v rámci ekonomického rozvoje apod.). Míra ovlivnění bude odpovídat způsobu realizace a konkrétní lokalizaci jednotlivých záměrů, jež budou naplňovat definované zásady ZÚR LK. Je předpoklad, že i tyto vlivy budou eliminovány nebo minimalizovány realizací a dodržováním zmírňujících opatření a doporučení jak z návrhu ZÚR LK, doplněných návrhy z vyhodnocení vlivů na životní prostředí, tak z dodatečných opatření, jež budou specifikována pro realizaci daného záměru. Návrh ZÚR LK obsahuje i řadu návrhů (např. VPS, VPO, zásady koncepce ochrany přírodních hodnot aj.), které budou mít významné pozitivní vlivy na životní prostředí. Návrh ZÚR LK respektuje a zohledňuje cíle ochrany životního prostředí, stanovené v relevantních strategických dokumentech. Z výše uvedených důvodů proto zpracovatelé vyhodnocení vlivů ZÚR LK na životní prostředí považují tento návrh ZÚR za akceptovatelný. ZÁVĚR z Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na lokality soustavy NATURA2000: Na posuzované úrovni zpracování lze při respektování uvedených závěrů a zásad vyloučit významný vliv Zásad územního rozvoje Libereckého kraje na evropsky významné lokality a ptačí oblasti. ZÁVĚR z Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na udržitelný rozvoj území: Z vyhodnocení vyplývá, že navržené ZÚR LK mají významně pozitivní vlivy na stav a vývoj hodnot řešeného území a na zajištění vyváženosti všech tří pilířů udržitelného rozvoje území. Jak již bylo několikrát zdůrazněno dříve, základní prioritou zásad územního rozvoje je zajištění vyváženého udržitelného rozvoje kraje ve všech jeho pilířích, tedy i hodnot v jednotlivých pilířích. ZÚR LK jsou koncipovány tak, aby v rámci budoucího vyváženého rozvoje Libereckého kraje v maximální možné míře příznivě ovlivnily současný stav území LK, aby zajistily dostatečnou ochranu všech hodnot území a případně hodnoty ještě zvyšovaly. V podstatě všechny priority a zásady rozvoje reflektují a zohledňují tento přístup, který je akcentován i ve formulaci podmínek a úkolů pro územní plánování. Celá jedna část ZÚR LK (kapitola E) se přímo týká koncepce ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot a upřesnění územních podmínek a úkolů územního plánování v tomto směru. Zde jsou zcela jednoznačně formulovány zásady této ochrany a rozvoje hodnot, zahrnujícím všechny oblasti udržitelného rozvoje, které je možno ovlivnit a řešit územním plánováním. Z toho důvodu zpracovatelé vyhodnocení vlivů ZÚR LK na udržitelný rozvoj území považují tento návrh ZÚR LK za akceptovatelný.

349

Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST F

Seznam použitých zkratek

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK BPEJ CO ČHMÚ ČOV ČR DI EIA EO ES EU EVL EVVO HPJ CHKO CHLÚ CHOPAV INPSE KES KOH LK KSEI KÚ LBC LBK LFA LK LV LVS LV+MT MPO MT MŽP ČR NOx NP NPK NV OP OZKO PAU PHO PLO PM10 PO POH ppm PPO PUPFL RURÚ SEA SEZ SPOPK SWOT SZ TI TTP ÚAP ÚP ÚPD ÚP VÚC UR URÚ ÚSES VKP VN VOC

bonitované půdně ekologické jednotky oxid uhelnatý Český hydrometeorologický ústav čistírna odpadních vod Česká republika dopravní infrastruktura posuzování vlivů na životní prostředí (Environmental Impact Assessment) ekvivalentní obyvatel ekologická stabilita Evropská Unie evropsky významné lokality (soustavy Natura 2000) environmentální výchova, vzdělávání a osvěta hlavní půdní jednotka chráněná krajinná oblast chráněné ložiskové území chráněná oblast přirozené akumulace vod Integrovaný národní plán snižování emisí koeficient ekologické stability Koncepce odpadového hospodářství Libereckého kraje Koncepce snižování emisí a imisí znečišťujících látek v ovzduší krajský úřad lokální biocentrum lokální biokoridor Less Favoured Areas (území s méně příznivými podmínkami) Liberecký kraj imisní limit lesní vegetační stupeň imisní limit zvýšený o mez tolerance Ministerstvo průmyslu a obchodu mez tolerance Ministerstvo životního prostředí České republiky oxidy dusíku národní park nejvyšší přípustné koncentrace (škodlivin) nařízení vlády ochranné pásmo oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší polycyklické aromatické uhlovodíky pásmo hygienické ochrany přírodní lesní oblast suspendované částice (částice, které v důsledku zanedbatelné pádové rychlosti přetrvávají dlouhou dobu v atmosféře) frakce PM10, které projdou velikostně selektivním vstupním filtrem vykazujícím pro aerodynamický průměr 10 µg odlučovací účinnost 50 % ptačí oblasti (lokality soustavy Natura 2000) plán odpadového hospodářství jednotka koncentrace (parts per million; jedna miliontina celku) protipovodňová opatření pozemky určené k plnění funkcí lesa rozbor udržitelného rozvoje území hodnocení vlivů koncepcí na životní prostředí (Strategic Environmental Assessment) staré ekologické zátěže Státní program ochrany přírody a krajiny analýza silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb stavební zákon technická infrastruktura trvalé travní porosty územně analytické podklady územní plán územně plánovací dokumentace územní plán velkého územního celku udržitelný rozvoj udržitelný rozvoj území územní systém ekologické stability významný krajinný prvek vodní nádrž těkavé organické látky

350


Seznam použitých zkratek VPO VPS VVP ZCHÚ ZPF ZŘ ZÚR ZÚR LK ŽP

veřejně prospěšná opatření veřejně prospěšné stavby vojenský výcvikový prostor zvláště chráněné území zemědělský půdní fond zjišťovací řízení dle zák. č. 100/2001 Sb. zásady územního rozvoje Zásady územního rozvoje Libereckého kraje životní prostředí

351


Seznam použitých podkladů

SEZNAM POUŽITÝCH PODKLADŮ Literatura: o o o o o o o o o o o

o o

Culek, M. et.al. Biogeografické členění České republiky. Praha: MŽP, ENIGMA, 1996. 347 s. ISBN 80-8536880-3. Hodnocení kvality ovzduší v roce 2004, vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší. MŽP ČR, 2005. Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2004. Praha: ČHMÚ, 2005. Plán odpadového hospodářství Libereckého kraje. Praha, Liberec: ISES, s.r.o., Liberecký kraj, 2004. Zpráva o stavu vodního hospodářství České republiky v roce 2005. Praha: MZe ČR, MŽP ČR, 2006. Statistická ročenka Libereckého kraje 2005. Liberec: ČSÚ, Krajský úřad Liberec, 2005. 374 s. ISBN 80-2501125-9. Oliva & kol. Krajský lesnický program Libereckého kraje. Liberec: ČZU, Liberecký kraj, 2005. Hromek, J. et al. Koncepce ochrany přírody Libereckého kraje. Část A. Liberec: Jan Hromek – Lesprojekt, lesnické a parkové úpravy, Liberecký kraj, 2004. Územní plán velkého územního celku Libereckého kraje – Průzkumy a rozbory. Liberec: SAUL s.r.o., Liberecký kraj, 2001. Smutný, M. et al.: Vyhodnocení Strategie udržitelného rozvoje Libereckého kraje pro období 2005-2020. Praha, Liberec: Regionální environmentální centrum ČR, Liberecký kraj, 2005. Koncept snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší v Libereckém kraji. Integrovaný krajský program snižování emisí a Integrovaný krajský program ke zlepšení kvality ovzduší. Liberec: Liberecký kraj, ATEM – Ateliér ekologických modelů, s.r.o., 2003. Koncepce odpadového hospodářství. ISES, s.r.o., 2002. Vrtišková,L. et.al. Stav životního prostředí v jednotlivých krajích České republiky v roce 2005. Liberecký kraj. Praha, Liberec: CENIA, MŽP, KúLK. Listopad 2006.

Elektronické zdroje: o o o o o o o o o o

o o o o o o o o o o

www.chmi.cz www.kraj-lbc.cz www.portal.gov.cz www.isu.cz/pov/ www.cenia.cz http://geoportal.cenia.cz www.uhul.cz; http://212.158.143.149/index.php www.czso.cz https://195.113.196.19/mapserv/php/maps.php http://ceho.vuv.cz/CeHO/CeHO/Informacni_systemy/CeHO_Produkce_OKEC_02_az_04_2000.doc - tabulka: Produkce odpadů z hlediska původu podle odvětvové klasifikace ekonomických činností a kategorie v územním členění na kraje, 2002–2004. http://www.env.cz/ippc Hodnocení kvality ovzduší v roce 2005, vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší. Praha: MŽP, 2006. Dostupné z: http://www.env.cz/AIS/web-pub.nsf/$pid/MZPJAFCDLGTZ ČSÚ: Demografický, sociální a ekonomický vývoj Libereckého kraje v letech 2000 – 2004: http://www.czso.cz/xl/edicniplan.nsf/kapitola/13-5105-05-2000___2004-032 Národní památkový ústav: Světové dědictví, NKP, chráněná území: http://monumnet.npu.cz/chruzemi/hledani.php http://www.vulhm.cz/docs/24/Zpravodaj/ZOL-Suppl-2005.pdf www.mze.cz http://www.liberec.czso.cz/xl/edicniplan.nsf/kapitola/13-5102-06-za_rok_2006-0965: Výsledky Strukturálního šetření v zemědělství 2005 v Libereckém kraji www.irz.cz www.uur.cz vdb.czso.cz

Legislativa: o o o o o o o o o

Zákon č. 86/2002 Sb., v pozdějším znění, o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů Zákon č. 114/1992 Sb., v pozdějším znění, o ochraně přírody a krajiny Zákon č. 334/1992 Sb., v pozdějším znění, o ochraně zemědělského půdního fondu Zákon č. 289/1995 Sb., v pozdějším znění, o ochraně lesa (lesní zákon) Zákon č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu Zákon č.100/2001 Sb., v pozdějším znění, o posuzování vlivů na životní prostředí Vyhláška č.500/2006 Sb., o územně analytických podkladech a územně plánovací dokumentaci Nařízení vlády č.597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší a další relevantní právní předpisy

352


VYHODNOCENÍ ZÁSAD ÚZEMNÍHO ROZVOJE LIBERECKÉHO KRAJE NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ

Recommend Documents