Vyhodnocení předčasného důchodu a předdůchodu

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Vyhodnocení předčasného důchodu a předdůchodu Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce:

Autor práce:

Ing. Petr Kupčík

Lenka Syslová

Brno 2014

Touto cestou bych ráda poděkovala panu Ing. Petru Kupčíkovi a Ing. Romanu Ptáčkovi, Ph.D za cenné rady, trpělivost a věnovaný čas při zpracovávání bakalářské práce.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci „Vyhodnocení předčasného důchodu a předdůchodu“ vypracovala samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše.

V Brně dne 21. května 2014

……………………………………………………...

Abstrakt Syslová, L.: Evaluation of early retirement and pre-retirement. Bachelor thesis. Brno, 2014. The thesis deals with the evaluation of early retirement and pre-retirement. The first part describes the current pension system in the Czech Republic. The second part evaluates the election of early retirement or pre-retirement in model situations, taking into account the different year of birth and the average income and the subsequent comparison of model situation. Keywords Pension system, retirement age, retirement pension, pre-retirement, early retirement, I. pillar, II. pillar III. pillar

Abstrakt Syslová, L.: Vyhodnocení předčasného důchodu a předdůchodu. Bakalářská práce. Brno, 2014. Bakalářská práce se zabývá vyhodnocením předčasného důchodu a předdůchodu. První část popisuje současný důchodový systém v České republice. Druhá část vyhodnocuje zvolení předčasného důchodu nebo předdůchodu na modelových situacích zohledňujících různý rok narozením a průměrné příjmy a následného srovnání těchto modelových situaci. Klíčová slova Penzijní systém, důchodový věk, starobní důchod, předdůchod, předčasný důchod, I. pilíř, II. pilíř, III. pilíř

Obsah

9

Obsah 1

Úvod a cíl práce

13

2

Metodika

14

3

Současná situace v České republice

16

3.1. Financování důchodového systému 3.1.1

Průběžný systém

16

3.1.2

Fondové financování

17

3.1.3

Příspěvkově definovaný systém

18

3.1.4

Dávkově definovaný systém

18

3.2. Důchodový systém České republiky

4

16

19

3.2.1

Důvod existence důchodového systému a jeho reforem

19

3.2.2

První pilíř - Důchodové pojištění

24

3.2.3

Druhý pilíř - Důchodové spoření

27

3.2.4

Třetí pilíř - Doplňkové penzijní spoření

31

3.2.5

Předčasný starobní důchod

33

3.2.6

Předdůchod

35

3.2.7

Předčasný důchod ve srovnání s předdůchodem

36

Modelové situace

37

4.1. Výpočet věku odchodu do důchodu

37

4.2. Výpočet důchodu v prvním pilíři

39

4.3. Výpočet dávek ve druhém pilíři

41

4.4. Výpočet dávek ve třetím pilíři

44

4.5. Předčasný důchod

47

4.6. Výpočet předdůchodu

49

4.7. Srovnání předčasného důchodu a předdůchodu

51

5

Diskuze

56

6

Závěr

58

7

Literatura

63

8

Přílohy

69

10

Seznam obrázků a grafů

Seznam obrázků a grafů Obrázek 1 Prognóza populačního vývoje České republiky na období 2010-2065.............. 20 Obrázek 2 Vývoj dětské a poproduktivní složky obyvatelstva ČR mezi lety 2009-2065 (v %) ................................................................................................................................................................................ 21 Obrázek 3 Úhrnná plodnost v letech 1920 - 2012 .............................................................................. 23 Obrázek 4 Růst míry nezaměstnanosti v závislosti na věku obyvatelstva .............................. 35 Obrázek 5 Rok odchodu do důchodu v závislosti na roce narození ........................................... 38 Obrázek 6 Vývoj výše důchodů v závislosti na roce odchodu do důchodu ............................. 40 Obrázek 7 Výše naspořené částky v závislosti na využitém fondu a roce odchodu o důchodu, při výpočtu z průměrné hrubé měsíční mzdy .................................................................. 42 Obrázek 8 Vývoj doživotní renty z II. pilíře v závislosti na pohlaví účastníka, použité investiční strategii a roku odchodu do řádného starobního důchodu ...................................... 43 Obrázek 9 Výše naspořené částky ve III. pilíři v závislosti na roce odchodu do řádného důchodu ................................................................................................................................................................... 45 Obrázek 10 Rozdíl mezi měsíční rentou muže a ženy ....................................................................... 47 Obrázek 11 Srovnání důchodu z prvního pilíře a předčasného důchodu vypočtených z průměrné mzdy .................................................................................................................................................... 52 Obrázek 12 Srovnání výše dávek mužů z I. pilíře a z II. pilíře po přičtení dávek z III. pilíře ...................................................................................................................................................................................... 54 Obrázek 13 Výše dávek žen z I. pilíře a z II. pilíře po přičtení dávek z III. pilíře .................. 55 Obrázek 14 Porovnání výše dávek mužů po připočtení dávek z II. pilíře ke starobnímu důchodu a jednoletému předčasnému důchodu .................................................................................. 61

Seznam tabulek

11

Seznam tabulek Tabulka 1 Vývoj složení obyvatelstva ČR podle hlavních věkových skupin mezi lety 2000-2065, vybrané roky (v %) ................................................................................................................... 21 Tabulka 2 Vývoj hlavních věkových skupin v Evropě, 2000-2050, upravený ....................... 22 Tabulka 3 Úhrnná plodnost podle Projekce 2009 a 2003 ............................................................... 23 Tabulka 4 Redukční částky pro výpočet důchodů v roce 2014 .................................................... 25 Tabulka 5 Údaje pro výpočet vyměřovacího základu ........................................................................ 26 Tabulka 6 Srovnání důchodových fondů ................................................................................................. 29 Tabulka 7 Srovnání I. a II. pilíře ................................................................................................................... 31 Tabulka 8 Státní podpora doplňkového penzijního spoření .......................................................... 32 Tabulka 9 Ukázka postupu výpočtu předčasného starobního důchodu .................................. 34 Tabulka 10 Srovnání předčasného starobního důchodu a předdůchodu ................................ 36 Tabulka 11 Věk odchodu do řádného starobního důchodu a do předdůchodu.................... 37 Tabulka 12 Důchod v prvním pilíři ............................................................................................................. 39 Tabulka 13 Zhodnocení a poplatky pro II. pilíř .................................................................................... 41 Tabulka 14 Celkem naspořeno ve druhém pilíři .................................................................................. 41 Tabulka 15 Dávky ve druhém pilíři ............................................................................................................ 43 Tabulka 16 Celkově naspořeno a dávky ve druhém pilíři při zohlednění vychovaných dětí .............................................................................................................................................................................. 44 Tabulka 17 Celková naspořená částka v rámci třetího pilíře......................................................... 45 Tabulka 18 Princip výpočtu předdůchodu ............................................................................................. 47 Tabulka 19 Výše předčasného důchodu .................................................................................................. 48 Tabulka 20 Výše dávky v případě využití předdůchodu .................................................................. 49 Tabulka 21 Částka, kterou je potřeba doplatit pro čerpání předdůchodu .............................. 50

12

Seznam tabulek

Tabulka 22 Rozdíl mezi dávkami z prvního pilíře a dávkami při zvolení předčasného důchodu ................................................................................................................................................................... 51 Tabulka 23 Výše dávek při využití předčasného důchodu při připočtení dávek z druhého pilíře........................................................................................................................................................................... 53 Tabulka 24 Součet dávek při využití předčasného důchodu a dávek ze třetího pilíře ...... 54 Tabulka 25 Srovnání výší předčasného důchodu vypočteného z průměrné mzdy a výše důchodu z I. pilíře ................................................................................................................................................ 58 Tabulka 26 Rozdíl mezi výší starobního důchodu a předčasného důchodu vypočtených z průměrné mzdy .................................................................................................................................................... 59 Tabulka 27 Naspořené částky a dávky v rámci třetího pilíře ........................................................ 60 Tabulka 28 Srovnání vyplácených dávek mužům při zvoleni předdůchodu nebo jednoletého předčasného důchodu po přičtení dávek z II. pilíře ................................................. 61 Tabulka 29 Data pro Obrázek 1 .................................................................................................................... 69 Tabulka 30 Data pro Obrázek 3 .................................................................................................................... 70 Tabulka 31 Data pro Obrázek 4 .................................................................................................................... 71

Úvod a cíl práce

13

1 Úvod a cíl práce Současný důchodový systém České republiky prošel v posledních letech řadou reforem. Důvody proč se tomu tak stalo, jsou vysvětleny v kapitole 3.2.1 Důvod existence důchodového systému a jeho reforem. Za největší problémy můžeme považovat demografické stárnutí populace. I přes reformy, které se udály v posledních letech, je systém silně založen na principu průběžného financování. Znamená to, že ekonomicky aktivní obyvatelé odvádí ze svých příjmů pojistné, které je následně použito na vyplácení dávek současným důchodcům. S rostoucí hranicí naděje dožití a s klesajícím počtem narozených dětí je tento systém neudržitelný. Existují zde snahy tento problém vyřešit, ale posunutí hranice odchodu do důchodu a snižování starobních důchodů nemůže být prováděno donekonečna. Lidé předdůchodového věku často mají problém najít další zaměstnání, ať už nedostatkem vhodných pozic na trhu práce nebo nezájmem dané skupiny obyvatelstva znovu se stát ekonomicky aktivním. Stále více lidí uvažuje o odchodu do předčasného důchodu. Na tuto situaci reagovala vláda reformou pro rok 2013. Proběhla reforma třetího pilíře a v rámci této reformy vznikla možnost odchodu do předdůchodu. Předdůchod by měl lidem umožnit odejít do důchodu až o pět let dříve, aniž by u nich došlo ke snížení starobního důchodu z I. pilíře, jak platí u stávajícího předčasného důchodu. Toto řešení se zdá optimální reakcí na zvyšující věkovou hranici řádného odchodu do důchodu. Cílem bakalářské práce je na základě analýzy a komparace předčasného důchodu a předdůchodu identifikovat výhody a nevýhody těchto dvou možností, jak si zajistit příjmy před dosažením důchodového věku. A dále na modelových situacích vyhodnotit situaci potenciálního žadatele o předčasný důchod nebo o předdůchod a doporučit mu jednu z nabízených možností.

14

Metodika

2 Metodika Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Obě části se věnují důchodovému systému České republiky. Teoretická část je zpočátku věnována objasnění základních pojmů týkajících se důchodového systému v České republice. Nejprve jsou popsány možné způsoby financování starobních důchodů. Následuje kapitola věnující se důvodů nutnosti důchodových reforem a proč je současná situace z dlouhodobého hlediska neudržitelná. Načež následuje popis současného důchodového systému České republiky. Na závěr je popsána problematika předčasného důchodu a předdůchodu a provedena komparace jejich výhod. Čerpáno je z publikací, internetových portálů, statistik a údajů uveřejněných na stránkách Českého statistického úřadu a na stránkách české verze Eurostatu a Ministerstva práce a sociálních věcí. Důležitými zdroji pro torbu této práce byly prognózy o vývoji českého obyvatelstva a publikace Ing. Lucie Rytířové a Mgr. Petra Syrového. Záměrem teoretické práce bylo rozebrat současný důchodový systém v České republice, důvody jeho reforem a snahu o vyřešení situace zvyšujícího se věku odchodu do důchodu pomocí předčasného důchodu nebo předdůchodu. V praktické části bakalářské navazuji na teoretickou část, především na pravidla stanovená pro získání dávek z jednotlivých pilířů a dále metodik pro zjištění výše dávek v jednotlivých pilířích. Pro srovnání předčasného důchodu a předdůchodu jsme použily obě pohlaví, muže i ženu, tři věkové skupiny, obyvatele narozené v roce 1959, 1974 a 1994. Pro ženy narozené v roce 1959 přidáváme modelovou situaci, jak by se jejich dávky starobního důchodu vyvíjeli v závislosti na počtu vychovaných dětí: nevychovali žádné děti, vychovali jedno dítě, dvě děti a tři děti. Nejprve si stanovým věk řádného odchodu do důchodu a věk odchodu do předčasného důchodu, tyto údaje jsou pro mě důležité z hlediska určení, jak dlouho byl daný subjekt aktivně zapojen na trhu práce. V dalších částech zjišťuji, jaké dávky by obyvatelé získali, pokud čerpali důchod z prvního pilíře, měli by tedy nárok na řádný důchod. Jaké dávky by jim připadly, pokud by byli účastníky druhého pilíře. Zde rozlišuji investiční strategie, které si účastníci mohou zvolit pro zhodnocování svých finančních prostředků. A jakou celkovou částku by se jim podařilo naspořit v rámci třetího pilíře za podmínek, že byli členy tohoto pilíře před jeho reformou a pak pouze převedli svoje úspory do účastnických fondů, nebo pokud se stali účastníky až při vzniku jeho nejnovější podoby, rok 2013. Celkovou částku bylo potřeba zjistit, pro zhodnocení, zda daný účastník bude mít nárok na čerpání předůchodu, případně, jakou částku by musel jednorázově doplatit, aby mohl využít předdůchodu. Dále bude v rámci třetího pilíře vypočtena doživotní renta, pokud by se člověk rozhodl pro variantu, kdy nevyužije předdůchodu. Další část se bude věnovat výpočtu dávek při využití předčasného důchodu. Hranice čerpání předčasného důchodu byla stanovena jako jeden rok, dva roky a tři roky, které jsou maximální dobou, po kterou lze tuto dávku čerpat. Bude zde ukázán rozdíl mezi čerpáním předčasného důchodu, pokud se příjmy člověka blížili průměrné hrubé měsíční mzdě nebo minimální mzdě. Část věnující se problematice předdůchodu zjišťuje, kteří z modelově stanovených žadatelů budou mít nárok na předdůchod, pokud by se braly v úvahu finanční prostředky, které mají naspořené v rámci třetího pilíře. Jak vysoký předdůchod by jim

Metodika

15

z naspořené částky byl vyplácen v přechodném období mezi začátkem čerpání předdůchodu a řádným odchodem do starobního důchodu. Zde též bude vypočítaná částka, jakou by si daný účastník musel jednorázově doplatit, aby mu vznikl nárok na čerpání předdůchodu. V poslední části praktické části bude provedeno srovnání mezi předčasným důchodem a předdůchodem. Nejdříve srovnám dávky plynoucí z využití předčasného důchodu s dávkami, které by žadatelé dostali, pokud by využili předčasného důchodu, tyto dávky se budou rovnat dávkám, které by čerpali v rámci prvního pilíře. Následuje srovnání dávek z prvního pilíře s dávkami, které bychom dostali při využití předčasného důchodu navýšené o dávky, které by získali jako účastníci druhého pilíře, opět zohledňujeme různé investiční strategie. Nakonec bude provedeno zhodnocení situace, kdy se účastník třetího pilíře rozhodne nevyužít možnosti předdůchodu a místo toho si zvolí doživotní výplatu svých naspořených finančních prostředků. Tato dávka bude přičtena k výši dávek pro zvolenou variantu předdůchodu. Vypočítaná částka bude porovnána s výší starobního důchodu, kterou by člověk získal při využití předdůchod.

16


3 Současná situace v České republice V současnosti máme důchodový systém financovaný ze státního rozpočtu, ovlivňuje nám tedy ekonomickou situaci v České republice. Je silně založen na průběžném financování, které se začíná ukazovat jako nedostatečná varianta řešení. Jsou tu snahy o přenesení odpovědnosti za připravenost na důchodový věk na obyvatelstvo, vznik druhého a třetího pilíře, ale problém tu stále zůstává. I přes snahy o změny se místo odstranění nepříznivého systému, spíše jen upravují podmínky tak, aby i nadále mohl fungovat v nezměněné podobě, snížení starobního důchodu, prodloužení věku řádného odchodu do důchodu a zavedení předdůchodu

3.1. Financování důchodového systému Důchodový systém v České republice se skládá ze tří pilířů. Nejvíce využívaný je první pilíř, který silně závisí na financování státem. K tomuto pilíři díky reformám vznikly další dva pilíře. I když v současné době tento systém prošel řadou reforem, je zde dále nutnost tento systém upravovat. Důvody proč tomu tak je, jsou vysvětleny v kapitole 3.2. Důchodový systém České republiky. V této kapitole bude vysvětleno, na jakém principu funguje financování důchodového systému. Celkem máme čtyři různé systémy financování důchodových systémů:  průběžný systém,  příspěvkově definovaný systém,  dávkově definovaný systém,  fondové financování. 3.1.1

Průběžný systém

Často bývá označovaný zkratkou PAYG (Pay As You Go). Tento systém je v současné době vyžíván v České republice. Je na něm založen první pilíř důchodového systému. Pro jeho fungování je velice důležitá mezigenerační solidarita. Solidarita dnešních pracujících s dnešními důchodci. A následné očekávání, že až oni budou důchodci, bude k nim budoucí generace ekonomicky aktivních obyvatel také solidární. Dále je důležitý princip přerozdělování. Nevytváří se zde žádný fond, kde by se příspěvky hromadily, nebo dále zhodnocovaly. PAYG je velmi jednoduchý systém a můžeme ho popsat takto: příspěvky jsou vybrány od ekonomicky aktivního obyvatelstva a okamžitě jsou rozděleny mezi oprávněné poživatele dávek. Tento systém silně souvisí s demografickým vývojem populace. Aby mohl fungovat, musíme mít dostatek ekonomicky aktivního obyvatelstva. Souhlasím s názorem Jandy (2012, s. 39), kde uvádí, že se právě nacházíme ve zlomu demografického vývoje. V našem případě se jedná o negativní vývoj - stárnutí populace. Do budoucna můžeme počítat s poklesem výše důchodů vyplácených státem. Vždyť už v současné době je tento systém v deficitu, který se neustále prohlubuje. Souhlasím zde se zprávou PES1 (2010), že tento způsob financování důchodů je do budoucna neudržitelný. 1

PES je zkratka používaná pro tzv. Poradní expertní sbor založený v lednu 2010 ministry financí a práce a


17

Silné stránky:  odolnost vůči cyklickému vývoji ekonomiky,  jednotnost a jednoduchost systému,  omezení rizika chudoby u důchodců,  tradice a důvěra veřejnosti,  snížení administrativních nákladů,  možná dlouhodobá udržitelnost pomocí parametrických úprav. Slabé stránky:  solidarita,  demografický vývoj,  závislost na vývoji ekonomiky,  mezigenerační nespravedlnost,  politické riziko zneužití PAYG NDC 2. 3.1.2

Fondové financování

Využívá se pro ně zkratka FF (Fully Funded). Při tomto způsobu financování se vytváří fond, kde si účastníci systému odkládají finanční prostředky za účelem jejich zhodnocení. Aby z takto zhodnocených příspěvků mohli v budoucnu čerpat. Je to založeno na podobném principu jako kolektivní investování, kde naším cílem je zhodnotit naše příspěvky při určité míře rizika. Platí, že čím větší riziko, tím vyšší výnos a naopak. Čím více se tedy člověku podaří naspořit, tím větší pak v neproduktivním věku bude brát důchod. Tento systém je odolný vůči demografii, není založen na solidaritě, jako předchozí systém PAYG. Výše důchodu se odvíjí od naspořené částky. Větší možnost diverzifikace rizika, nemusíme investovat pouze do jedné komodity, ale mohou jich nakoupit několik. Pokud nastane situace, že na jedné z komodit proděláme, máme další komodity, díky kterým můžeme vzniklou ztrátu vyrovnat. Z této situace vychází silné napojení tohoto systému na kapitálové trhy. Změny na těchto trzích se budou promítat do portfoliové skladby fondů. Lidé, kteří se rozhodnou pro tuto variantu spoření na důchod by si měli zvolit správnou strategii zhodnocování jejich finančních prostředků. Nemá smysl financovat vše do akcií, když se člověk nachází v předdůchodovém věku. V této době by bylo dobré investovat hlavně do státních dluhopisů. Nebylo by moudré přijít o celoživotní úspory, protože člověk zvolil špatnou investiční strategii. Možnost investování se odvíjí od institucionálního prostředí. Pokud stát není schopen zajistit dostatečnou ústavní ochranu, nebudou lidé ochotni poskytnout své prostředky k investování. Nebo se rozhodnou investovat do nerizikových cenných papírů. Získají takto poměrně bezpečné portfolio, ale s velmi malým ziskem. Toto nejenom negativně ovlivní jejich důchody v budoucnu, kde se jejich neochota investovat promítne do domácí ekonomiky, pokud chceme zabránit negativním dopadům na naši domácí ekonomiku, budeme investovat do zahraničních cenných papírů. NDC důchodový systém lze přirovnat k celoživotnímu spořícímu plánu, do kterého jednotlivci pravidelně přispívají procentní částí svého příjmu až do doby odchodu do důchodu a následně během důchodového období ze svého účtu čerpají. Mimo vlastní úspory jsou součástí systému i prostředky po předčasně zesnulých, stejně jako v klasickém průběžném systému důchodového pojištění (POJIŠTĚNEC, 2012). 2

18


Na závěr bych chtěla uvést, že mezi poslední nevýhody patří vysoké administrativní náklady. Silné stránky:  odolnost vůči demografickému vývoji,  možnost mezinárodní diverzifikace,  závislý na kvalitě institucionálního prostředí. Slabé stránky:  závislost na vývoji finančních trhů,  vysoké administrativní náklady,  závislý na kvalitě institucionálního prostředí,  citlivý na rostoucí dobu dožití. 3.1.3

Příspěvkově definovaný systém

Často bývá označován zkratkou DC (Defined Contribution). Je pro něj charakteristické, že předem je stanovena určitá výše příspěvku, který má účastník nebo jeho zaměstnavatel odvádět. Z tohoto se pak stanový výše dávek, která má být zpětně vyplácena. Výše dávek není garantována, protože tento systém kromě výše naspořené částky ovlivňují další faktory. Jsou jimi demografický vývoj a skutečná či předpokládaná kapitálová výnosnost. Hlavní podmínku pro čerpání těchto dávek je dožití se věku odchodu do důchodu. Čím vyššího věku pro odchod do důchodu zvolíme, tím lepší pro nás vypočtené anuity budou. S blížícím se datem odchodu do důchodu, se v tomto systému mění způsob investování, od více nebezpečných aktiv se přechází k méně nebezpečným aktivům, např.: od akcií k státním dluhopisům. Jedná se o zajištění částek, bylo by špatné, kdyby klienti penzijních společností těsně před odchodem do důchodu přišli o své úspory. Tento systém přímo slouží k motivaci k oddalování odchodu do důchodu, čím později půjdou lidé tohoto systému do důchodu, tím vyšší bude anuitní dávka, kterou budou dostávat. Jakási odměna za pozdější odchod. Funguje zde princip zásluhovosti, to co si lidé odvedli, z toho jim budou vypočteny dávky, ale je tu i opačná strana této mince. Týká se sociálně slabých rodin, kterým by v takovémto systému hrozila chudoba. Silnou stránkou je, že netrestá delší setrvání na trhu práce. Má automatickou reakci na růst doby dožití. Ve vyšším věku nejistota ohledně výše dávky výrazně klesá. Silné stránky:  ve vyšším věku klesá nejistota ohledně výše dávky,  automaticky reaguje na růst doby dožití,  netrestá delší setrvání na trhu práce. Slabé stránky:  nejistá výše dávky na počátku pracovní doby. 3.1.4

Dávkově definovaný systém

Je znám pod zkratkou DB (Defined Benefit). Předem definuje určitým způsobem výši dávek, které účastníci mají pobírat, a odtud se pak stanoví potřebná výše finančních nákladů, tedy i výše vyžadovaných příspěvků. I zde existuje vedle závislosti na vyměřených


19

dávkách podstatná závislost finančních nákladů na vývoji demografických a ekonomických parametrů. Kolísání těchto parametrů pociťují na rozdíl od příspěvkově definovaných penzijních plánů více účastníci v aktivním věku než penzistů. Odpovídající pojistně-matematické výpočty zde mohou být poměrně složité (Finance, 2014c). Umožňuje solidaritu uvnitř generace. Nese sebou vyšší jistotu ohledně výše dávky, pokud je systém udržitelný a imunní vůči politickým rizikům. Se zvyšujícím se věkem tato rizika neklesají. Objevuje se zde možnost motivace k pozdějšímu odchodu do důchodu. Kromě kladů, je však nutné zmínit i záporné vlastnosti tohoto systému. Nedokáže automaticky reagovat na růst doby dožití. Nejistá výše dávky v případě dlouhodobé neudržitelnosti systému a politických intervencí. Za největší riziko by mohlo být považováno riziko demotivace setrvání na trhu práce Silné stránky:  solidarita uvnitř generace,  vyšší jistota ohledně výše dávky,  motivace k pozdějšímu odchodu do důchodu. Slabé stránky:  politická rizika,  riziko demotivace setrvání na trhu práce,  neklesání rizika výše dávky s růstem věku,  nereaguje automaticky na změnu doby dožití.

3.2. Důchodový systém České republiky Jak je uváděno Rytířovou (2013, s. 6-8) jedná se o velmi diskutovanou problematiku, která během několika posledních let prošla řadou reforem. Ve své prozatím konečné podobě z roku 2013 se skládá ze tří pilířů: důchodového pojištění, důchodového spoření a doplňkového penzijního pojištění. I přes provedené reformy zůstává stěžejním prvkem současného důchodového systému první pilíř, neboli státem spravované důchodové pojištění. V souvislosti s tímto tématem je potřeba upozornit na reformu z roku 2011, která změnila výpočty dávek důchodového pojištění. 3.2.1

Důvod existence důchodového systému a jeho reforem

Podle Rytířové (2013, s. 7) leží ve stárnutí populace, zvyšování podílu osob ve vyšších věkových skupinách a snižování aktivní populace a úzké návaznosti prvního pilíře na tento demografický vývoj. Bez podstatných změn důchodového systému, by se deficit tzv. důchodového účtu (poměr mezi příjmy a výdaji prvního pilíře) postupně navyšoval. Podobného názoru dospěl i Syrový (2012, s. 19), který předpokládá pokračování trendu stárnutí populace. Uvádí, že podíl obyvatelstva ve věku nad 65 let bude i nadále narůstat, a že během příštích 50 let můžeme čekat nárůst ze současných 16 % na 31 %. U tohoto tématu je potřeba zmínit i názory Vostatka (2012, s 5-8), kde za základní problém uvádí mezigenerační redistribuci, kterou propojuje s problematikou skrytého penzijního dluhu (rozdíl mezi diskontovanými finančními toky budoucích důchodů a povinných odvodů do důchodového systému každé věkové skupiny). Vzhledem k naší

20


zemi máme relativně nízkou úroveň skrytého penzijního dluhu a vysokou úroveň mezigeneračního přerozdělování, které jsou nevýhodné především pro mladší generace. Pokud si shrneme závěry těchto autorů, dospějeme k výsledku, že hlavními problémy jsou prodlužující se věk dožití, demografické stárnutí a nízká porodnost. Věk dožití3 Známý též jako naděje dožití a střední délka života se v posledních letech pozvolna prodlužuje. Pokud využijeme informace z úmrtnostních tabulek, zjistíme, že ženy se dožívají vyššího věku než muži. Podle dat z roku 2012 se ženy dožijí 80,88 let a muži se dožijí 75 let.

Obrázek 1 Prognóza populačního vývoje České republiky na období 2010-2065

Zdroj: ČSÚ, 2009, Projekce obyvatelstva České republiky do roku 2065 Data pro tento graf pocházeli ze střední varianty predikce (ČSÚ, 2009, s. 3). Tato varianta předpokládá růst střední délky života na hodnotu 79,5 let u mužů a 85,1 let u žen v roce 2030 a následný pozvolnější růst na 86,5 let resp. 91,0 let v roce 2065. Celkové zvýšení střední délky života v letech 2010-2065 představuje u mužů 12,5 let, u žen 10,5 let. V roce 2012 je rozdíl naděje dožití mezi muži a ženami je 5,88 let. Očekáváme, že tento rozdíl by se měl do roku 2065 snížit na pouhých 4,5 let. Věk dožití vyjadřuje počet roků, který v průměru ještě prožije osoba právě x-letá za předpokladu, že po celou dobu jejího dalšího života se nezmění řád vymírání, zjištěný úmrtnostní tabulkou, zkonstruovanou pro daný kalendářní rok nebo jiné (zpravidla delší) období. Jedná se tedy o hypotetický údaj, který říká, kolika let by se člověk určitého věku dožil, pokud by úroveň a struktura úmrtnosti zůstala stejná jako v daném roce. Takže například je-li střední délka života při narození pro muže v roce 2002 v ČR 72,1, mají chlapci narození v tomto roce statistickou naději dožít se věku 72,1 let. Jen pro srovnání – dívky narozené ve stejném roce mají naději vyšší - 78,5let (Naděje dožití a průměrný věk - Metodika, ČSÚ, 2012). 3


21

Demografické stárnutí S předchozí problematikou souvisí demografické stárnutí. Jedná se o proces, při kterém se zvyšuje počet seniorů a klesá počet dětí mladších 15 let. Máme dvě příčiny demografického stárnutí, první je snižování porodnosti, která nám snižuje podíl obyvatel do 15 let ve věkové struktuře. Druhou příčinou je pokles úmrtnosti obyvatel. První důvod nám působí na věkovou pyramidu ze spodu a druhý z vrchu. Důsledky stárnutí se dotýkají sociálního a ekonomického vývoje a vyvolávají obavy, zda bude udržitelný systém financování důchodového systému, dále se pojí s růstem nákladů sociálního zabezpečení a zdravotní péče a nedostatkem pracovní síly na trhu práce. Populaci si můžeme rozdělit do tří věkových skupin: předproduktivní věk (15 let), produktivní věk (15-65 let) a poproduktivní věk (od 65 let). Tabulka 1 Vývoj složení obyvatelstva ČR podle hlavních věkových skupin mezi lety 2000-2065, vybrané roky (v %)

Věk 0-14 15-64 65+

2000 16,4 69,8 13,8

2010 14,2 70,6 15,2

2015 15,1 67,2 17,7

2020 15,6 64,4 20,1

2025 14,9 63,4 21,7

2035 13,0 62,5 24,5

2045 13,3 57,0 29,6

2055 13,9 53,7 32,4

2065 13,2 54,6 32,2

Zdroj: Svobodová, K., 2012, ANALÝZA: Demografické stárnutí ČR podle výsledků projekce,

Obrázek 2 Vývoj dětské a poproduktivní složky obyvatelstva ČR mezi lety 2009-2065 (v %)

Zdroj: Svobodová, K., 2012, ANALÝZA: Demografické stárnutí ČR podle výsledků projekce, Z předchozího grafu a tabulky vyplývá negativní vývoj struktur obyvatelstva. Do budoucna můžeme očekávat úbytek pracovní síly a zvyšování počtu obyvatel

22


v poproduktivním věku, u kterých lze očekávat nárůst až o 20 %. Tyto změny budu mít negativní vliv na věkovou pyramidu, kde nejspíše dojde k zúžení základny (snížení počtu obyvatelstva ve věku do 15 let) a rozšíření špice (navýšení obyvatelstva v poproduktivním věku). Demografické stárnutí není problémem pouze České republiky, ale celé Evropy. Tabulka 2 Vývoj hlavních věkových skupin v Evropě, 2000-2050, upravený

Věková skupina

2000

0-14 15-64 65+ Celkem

150 546 112 808

2015 2030 Absolutní počet (v mil.) 120 113 549 493 132 172 801 778

2050 106 414 198 718

Zdroj: Mašková, M., 2005, ANALÝZA: Perspektivy populačního stárnutí v Evropě Z tabulky je jasné, že během následujících 50 let dojde k poklesu prvních dvou věkových skupin. Jediná skupina, u které po stejný čas můžeme očekávat opačný růst, jsou obyvatelé v poproduktivním věku. Můžeme očekávat, že podíl seniorů se téměř zdvojnásobí ze 14 % na 28 %. Z prognózy vyplývá, že v roce 2050 bude v Evropě dvakrát více seniorů starších 65 let než dětí mladších 15 let. Jednou z příčin bude přesun poválečných ročníků přes hranici 65 let (Demografie, ANALÝZA: Perspektivy populačního stárnutí v Evropě, 2005). Úhrnná plodnost4 Z grafu níže je patrné, že nejnižší hranice dosáhla plodnost v roce 1999, kdy na jednu ženu připadalo 1,13 dítěte. Po tomto roce můžeme sledovat nárůst, který trvá do roku 2008, kdy plodnost dosáhne svého dosavadního maxima 1,5 dítěte na jednu ženu. Maximu je následováno mírný poklesem, u něhož dosud nenastal konec. Růst v roce 2008 byl zřejmě zapříčiněn silnými ročníky z let 1980 -1982, jinak také známé pod názvem „Husákovi děti5“. V souvislosti s tímto faktem můžeme očekávat další zvýšení úhrnné plodnosti, až budou mít děti „Husákových dětí“ svoje vlastní potomky.

Úhrnná plodnost je průměrný počet živě narozených dětí, které by se narodily jedné ženě, pokud by po celé její reprodukční období platily míry plodnosti podle věku z daného roku. Jedná se tedy o konečnou plodnost hypotetické generace, vypočtenou součtem měr plodnosti podle věku v daném roce (předpoklad stejného počtu žen v každém věku). Úhrnná plodnost se také používá pro vyjádření míry reprodukce populace; v rozvinutějších zemích se za úroveň zajišťující prostou reprodukci populace považuje hodnota 2,1 (Úhrnná plodnost, Eurostat, 2011). 5 Název Husákovy děti je název generace - silných ročníků narozených v normalizačním Československu 70. let 20. století, kdy byl generálním tajemníkem KSČ a později prezidentem Gustav Husák. (Husákovy děti - hračky, se kterými jsme vyrůstali, Husákovi děti, 2014). 4


23

Obrázek 3 Úhrnná plodnost v letech 1920 - 2012

Zdroj: ČSÚ, 2014, Obyvatelstvo - roční časové řady Tabulka 3 Úhrnná plodnost podle Projekce 2009 a 2003

Rok 2008 2009 2010 2020 2030 2040 2050 2065

Projekce 2009 % 1,50 1,50 1,50 1,60 1,66 1,69 1,72 1,72

Projekce 2003 % 1,27 1,29 1,30 1,45 1,60 1,61 1,62 .

Zdroj: ČSÚ, 2009, Projekce obyvatelstva České republiky do roku 2065 Byla použita střední varianta (ČSÚ, 2009, s. 2), která předpokládá v nejbližších dvou letech stagnaci úhrnné plodnosti na úrovni 1,50, poté plynulý růst plodnosti na úroveň 1,65 v roce 2025 a dále pak na 1,72 v roce 2050 se současným posunem průměrného věku matek do vyššího věku (z nynějších 29,3 na 31,0 let). Po zbývající období (20512065) počítá se stagnací specifických fertilit na úrovni roku 2050. V porovnání s předchozím grafem můžeme potvrdit, že v roce 2009 a 2010 ke stagnaci skutečně došlo, ale na úrovni 1,49 dítěte na matku. V následujících letech došlo k mírnému poklesu, ale poté v roce 2012, opět můžeme vidět tendence k růstu. Z tabulky vyplývá, že během následujících 50 let můžeme počítat se zvyšující se mírou plodnosti. V roce 2065 by se Česká republika měl dostat na stejnou míru plodnosti, jako měla v roce 1992. Tento jev by mohl pozitivně ovlivnit stárnutí populace.

24

3.2.2


První pilíř - Důchodové pojištění

Jedná se o základní pilíř důchodového pojištění v České republice, ostatní pilíře ho pouze doplňují. Je plně financováno a spravováno státem. Jedná se o povinný výdaj státního rozpočtu, jejich vyplácení tedy nemůže být pozastaveno (Rytířová, 2013, s. 12) Ekonomicky aktivní obyvatelé platí příspěvek na důchodové pojištění, ze kterého jsou následně vypláceny starobní důchody současným důchodcům (PAYG6). Nevznikají zde žádné rezervy. Výsledkem je závislost mezi výší důchodu a počtem ekonomicky aktivního obyvatelstva. Na dávky má člověk nárok ve třech případech: stáří (starobní důchod), invalidity (invalidní důchod) a úmrtí živitele (vdovský/vdovecký a sirotčí důchod). V současné době tyto dávky pobírá kolem 99 % (Rytířová, 2013) obyvatel, kteří dosáhli důchodového věku. Toto pojištění je povinné pro všechny ekonomicky aktivní obyvatelstvo při splnění určitých podmínek, nemůžeme se proto rozhodnout, zda do něj vstoupíme nebo z něj vstoupit. Celkem máme tři okruhy účastníků:  zaměstnanci  osoby samostatně výdělečně činné - pojištění se mohou účastnit povinně nebo dobrovolně  osoby dobrovolně se účastnící důchodového pojištění. Principy na kterých důchodové pojištění funguje (Rytířová, 2013, s. 11):  povinná účast Všechny ekonomicky aktivní osoby se h při splnění stanovených podmínek musí účastnit a nemohou z něj vystoupit.  ekvivalence Výše důchodu závisí na pojistném, které během svého produktivního věku odvedl.  solidarita Osoby s vyššími příjmy dostanou nižší důchod, než na jaký by podle svého odvedeného očistného měli mít nárok. Ekonomicky aktivního obyvatelstva s jejich současnými důchodci.  průběžné financování (PAYG) Přijaté peníze přes tento pilíř ihned proběhnou. Dnešní pracující financují současné důchodce.  Dávkově definovaný systém (DB) Výše důchodu je vypočtena pomocí dvou složek, základní a procentní výměry.  náhrada příjmů Nahrazují příjem v případě stáří, invalidity a úmrtí živitele. Výpočet výše důchodu:  Základní výměra je stanovena pevnou částkou pro všechny druhy důchodů bez ohledu na dobu pojištění nebo na výši příjmů pojištěnce. Stanovuje ji Ministerstvo práce a sociálních věcí. Pro rok 2014 činí její výše 2 340 Kč (Česká správa sociálního zabezpečení, Výpočet a výplata důchodů, 2013). 6

PAYG - viz kapitola 3.1.1. Průběžný systém


25

 Procentní výměra, při jejím stanovení zohledňujeme dvě kritéria: dobu pojištění a dosažené příjmy pojištěného. Platí zde vzorec: procentní výměra = výpočtový základ * počet odpracovaných let * 1,5 % (Rytířová, 2013). Výpočtový základ je stanoven redukcí vyměřovacího základu: Tabulka 4 Redukční částky pro výpočet důchodů v roce 2014

Vyměřovací základ

Výpočtový základ do 11 415 Kč zápočet plně nad 11 415 Kč do 30 093 Kč zápočet 26 % nad 30 093 Kč do 103 768 Kč zápočet 22 % nad 103 768 Kč zápočet 3% Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení, 2013, Výpočet a výplata důchodů Vyměřovací základ je měsíční průměr úhrnu ročních vyměřovacích základů pojištěnce za rozhodné období (Česká správa sociálního zabezpečení, Výpočet a výplata důchodů, 2013). Jedná se o úhrn výdělků za jednotlivý kalendářní rok rozhodného období vynásobený koeficientem nárůstu všeobecného vyměřovacího základu. Vzorec pro výpočet vyměřovacího základu: VZ = (průměrná mzda za 1986) * 8,7236 + (průměrná mzda za 1987) x 8,5537 + …

26


Tabulka 5 Údaje pro výpočet vyměřovacího základu

V roce 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

Koeficient nárůstu VVZ 8,7326 8,5537 8,3630 8,1651 7,8769 6,8258 5,5735 4,4496 3,7534 3,1673 2,6750 2,4199 2,2136 2,0453 1,9187 1,7680 1,6475 1,5435 1,4475 1,3761 1,2909 1,2024 1,1118 1,0744 1,0553 1,0315 1,0015 1,0000

Všeobecný vyměřovací základ 02 964 Kč 03 026 Kč 03 095 Kč 03 170 Kč 03 286 Kč 03 792 Kč 04 644 Kč 05 817 Kč 06 896 Kč 08 172 Kč 09 676 Kč 10 696 Kč 11 693 Kč 12 655 Kč 13 490 Kč 14 640 Kč 15 711 Kč 16 769 Kč 17 882 Kč 18 809 Kč 20 050 Kč 21 527 Kč 23 280 Kč 24 091 Kč 24 526 Kč 25 093 Kč 25 903 Kč x

Přepočítací koeficient

1,1914 1,1978 1,1194 1,0891 1,0850 1,0620 1,0942 1,0693 1,0717 1,0665 1,0532 1,0707 1,0753 1,0942 1,0184 1,0269 1,0249 1,0315 1,0015 x

Zdroj: Finance, 2014a, Co vstupuje do výpočtu důchodu V tabulce můžeme pozorovat postupný pokles koeficientu pro výpočet vyměřovacího základu z 8,7326 v roce 1986 až po 1,0000 v roce 2013. Naproti tomu dochází ke zvyšování všeobecného vyměřovacího základu z 2 964 Kč v roce 1986 až po částku 25 903 Kč v roce 2012. Data pro rok 2013 nejsou úplná, protože v této době ještě nebyla zveřejněna. Konečný vzorec pro výpočet starobního důchodu bude vypadat takto: Důchod = 2 340 Kč + procentní výměra. Starobní důchod Pro jeho dosažení musí být splněny dvě podmínky: být dostatečně dlouho pojištěn a dosáhnout důchodového věku.


27

Důchodový věk je v současné době neustále prodlužován. Důvodem je demografické stárnutí a naděje dožijí, jež byly vysvětleny výše. Potřebná doba do odchodu důchodu je též zvyšována. Před rokem 2010 stačilo 25 let, nyní je to 29 let a o roce 2018 to bude 35 let (Rytířová, 2013, s. 35). Nárok na důchod může získat osoba i při kratší době pojištění, dosáhne-li pojištění věku o pět let vyššího než je věk řádného odchodu do důchodu. Za každý celý získaný rok důchodového pojištění je účastníkovi připočteno k základní výměře 1,5% z jeho výpočtového základu; v případě účasti na důchodovém spoření se tato sazba snižuje na 1,2 % (Rytířová, 2013, s. 36). Pro výpočet se zohledňují odpracované roky a tzv. náhradní doby pojištění 7. Řádný starobní důchod může být vyplácen souběžně s výkonem výdělečné činnosti, kde nezáleží na jejím druhu nebo rozsahu. Důchod můžeme pobírat v plné výši, poloviční výši nebo požádat o přestání vyplácení. Pozor na kombinaci prvního a druhého pilíře. Vstup do druhého pilíře pro nás sice znamená nižší dávky a můžeme si více spořit na vlastních fondech. Z těchto fondů si pak máme financovat náš vlastní důchod. Na druhé straně, to ale znamená snížení důchodu z prvního pilíře, kam místo 28 % ze mzdy jde pouze 25 %. Dále je nutno dodat, že do druhého pilíře jde celkem 5 % z naší mzdy, k původně odváděným 3 % je nutno ze mzdy odvést další 2 %. Shrnutí prvního pilíře Výhody:  spravuje ho stát,  garance,  zásluhovost pojistného. Nevýhody:  odvedené prostředky nejsou předmětem dědictví,  nejistota do budoucna (demografická rizika),  silná solidarita. 3.2.3

Druhý pilíř - Důchodové spoření

Tento pilíř vznikl novelou v roce 2013. Jedná se o doplněk k animu pilíři, proto je zde možné pozorovat podobné znaky při výpočtu dávek. Vstup je zcela dobrovolný, jediným omezením je věkové hledisko, kdy osoba smí do pilíře vstoupit, pokud dosáhla věku 18 let. Nejpozději se člověk může stát členem tohoto pilíře ve věku 35 let, po překročení této hranice již není možné stát se členem. Za velkou nevýhodu tohoto systému lze považovat fakt, že z něj nelze vystoupit. Pro fungování jsou důležité penzijní společnosti. Spravují prostředky účastníků spoření, mohou vykonávat svou činnost na základě povolení k vytvoření důchodových

Náhradní doby pojištění: z 80% - doba studia d věku 26 let, doba evidence na Úřadu práce, atd. Plně se zohledňuje - doba základní vojenské služby, doba péče o dítě ve věku do čtyř let a doba péče o osobu závislou na péči jiné osoby (Rytířová, 2013, s. 36-37). 7

28


fondů. Jejich činnost podléhá dohledu České národní banky. V roce 2014 smí na českém trhu působit deset penzijních společností8. Základní principy důchodového spoření:  fondové financování Prostředky spravují penzijní společnosti a zhodnocují je na kapitálových trzích.  ekvivalence Vyplacené dávky odpovídají odvedenému pojistnému.  individuální účet Příspěvky účastníka nejsou použity na financování dávek ostatních účastníků.  příspěvkově definovaný systém Výše příspěvku od státu podmíněna příspěvkem účastníka spoření.  dobrovolná účast  náhrada příjmů Tyto dávky slouží jako náhrada příjmů (stáří, invalidita, atd.), nejsou určeny k jednorázovému vyplacení. Důchodové fondy Tyto fondy spravují penzijní společnosti a jejich prostřednictvím investují finanční prostředky svých klientu. Klient si může vybrat, do kterého fondu hodlá investovat, nebo své finanční prostředky může rozdělit mezi více fondů. Celkem máme čtyři fondy:  důchodový fond státních dluhopisů,  konzervativní důchodový fond,  vyvážený důchodový fond,  dynamický důchodový fond.

Penzijní společnosti na českém trhu: Allianz penzijní společnost, a.s., AXA penzijní společnost a.s., Conseq důchodová penzijní společnost, a.s., Conseq penzijní společnost, a.s., Česká spořitelna - penzijní společnost, a.s., ČSOB Penzijní společnost, a. s., ING Penzijní společnost, a.s., KB Penzijní společnost, a.s., Penzijní společnost České pojišťovny, a.s. a Raiffeisen penzijní společnost a.s. (Ministerstvo financí, 2014, Aktuálně působící penzijní společnosti v ČR - rok 2014). 8


29

Tabulka 6 Srovnání důchodových fondů

Investuje do:

Důchodový fond státních dluhopisů

- státních dluhopisů ČR - dluhopisů OECD Konzervativní - státní dludůchodový hopisy fond -dluhopisy evropských institucí - korporátní dluhopisy Vyvážený - dluhopisy důchodový - akcie fond Dynamický důchodový - akcie fond

Podíl akcií v%

Zajištění měnového rizika

Poplatky v % p. a.

Poplatky za zhodnocení v % ze zisku

0

ANO

0,3

0

0

ANO

0,4

10

max. 40

min. 75

0,5

10

max. 80

min. 50

0,6

10

Zdroj: Penzijní společnost České spořitelny, 2014 a Syrový, 2012 V konzervativních fondech dochází k menší kolísavosti majetku. Ve fondu státních dluhopisů buď nedojde k žádnému poklesu, nebo tento pokles bude velice malý. Pravý opak (velké kolísání) můžeme čekat od dynamického fondu. Přestupy mezi fondy jsou možné, jsou přímo nutností k přizpůsobení naší investiční strategie časovému horizontu. Kromě přestupu mezi fondy je možný i přestup mezi jednotlivými penzijními společnostmi. Penzijní společnosti mají povinnost tímto způsobem rozkládat prostředky účastníka před dosažením důchodového věku (Rytířová, 2013), dochází zde k použití metodiky investiční brzdy, které má za úkol zabránit ztrátě celoživotních úspor člověka:  10 let - konzervativní nebo vyvážený fond,  9 let - konzervativní nebo vyvážený fond, v konzervativním fondu musí být alespoň 20 % prostředků,  8 let - konzervativní nebo vyvážený fond, v konzervativním fondu musí být alespoň 40 % prostředků,  7 let - konzervativní nebo vyvážený fond, v konzervativním fondu musí být alespoň 60 % prostředků,  6 let - konzervativní nebo vyvážený fond, v konzervativním fondu musí být alespoň 80 % prostředků,  5 let - pouze konzervativní fond.

30


Pojistné se počítá ze stejného základu jako v prvním pilíři. Sazba pojistného je „3 + 2 %“, 3 % jsou do důchodového spoření přesměrována z prvního pilíře a další 2 % si musí účastník doplatit navíc. Dávky jsou vypláceny rozložené do pravidelných měsíčních splátek, na které účastníkům nastává nárok až v době dosažení věku odchodu do důchodu. Účastníci si mohou vybrat mezi třemi druhy důchodů (Rytířová, 2013, s. 74):  doživotní starobní důchod Je vypočten podle průměrného věku, kterého se lidé žádající o důchod dožívají. Je tu určitá nespravedlnost. Lidé, kteří se budou dožívat nadprůměrně vysokého věku, budou mít důchody sponzorovány těmi, kteří se vysokého věku nedožijí.  doživotní starobní důchod s pozůstalostním důchodem po dobu 3 let Po naší mrti bude důchod ještě po tři roky vyplácen našemu partnerovi.  starobní důchod na stanovenou dobu 20 let Naše naspořené peníze jsou rozloženy do dávek, které nám mají být vypláceny po dobu 20 let. Pokud se dožijeme více let, pak výplata končí 20 rokem, poté pobíráme pouze důchod z prvního pilíře. Pokud se nedožijeme těchto 20 let, tak je zbytek peněz vyplacen našim dědicům. Počet členů k 25. 2. 2014 byl 83 9609 členů. Oproti očekávaným výsledkům je to velice malé číslo. Z tohoto faktu pramení problémy, které v současné době pilíř má. Do budoucna lze uvažovat, zda nebude zrušen a zachová se pouze první a třetí pilíř. Shrnutí druhého pilíře Výhody:  prostředky patří účastníkovi spoření,  prostředky podléhají dědictví,  úspory nepodléhají exekuci,  zásluhovost,  přísná regulace,  nízké poplatky,  úměrnost - čím delší doba spoření, tím vyšší naspořená částka,  výše dávek je přímo úměrná naspořeným prostředkům. Nevýhody:        

9

nemožnost vystoupení z druhého pilíře, výplata dávek až po získání nároku na důchod z prvního pilíře, riziko insolvence penzijní společnosti, riziko finanční krize, riziko insolvence zaměstnavatele, politická rizika, nedostatečné zhodnocení při krátké účasti, nelikvidnost - k majetku ve fondech se nedostaneme před odchodem do důchodu.

Tůma Ondřej, Konec druhého pilíře? Nic není jisté!, 2014


31

Tabulka 7 Srovnání I. a II. pilíře

Platba

Účast ve II. pilíři Neúčastníme se II. pilíře 25 % hrubé mzdy míří do I. pilí- 28 % hrubé mzdy míří do ře I. pilíře 3 % z I pilíře míří do II. pilíře další 2 % z hrubé mzdy do II. pilíře

Zdroj: Penzijní společnost České spořitelny, 2014 3.2.4

Třetí pilíř - Doplňkové penzijní spoření

Tento pilíř existuje od roku 2004, ale současné podoby se mu dostalo až v roce 2013. V současné době existují „dvě“ varianty, transformovaný fond a nově vzniklé účastnické fondy. K rozdělení došlo 1. ledna 2013, kdy se transformovaly stávající penzijní fondy. Oddělil se od sebe majetek účastníků a majetek penzijní společnosti. Penzijní společnost teď bude spravovat transformovaný fond, ze kterého smí být použity prostředky pouze na plnění závazků souvisejících s doplňkovým penzijním spořením. Pro původní účastníky byl zachován princip nezáporného výnosu. Na druhou stranu lze očekávat snahu penzijních společností vyhnout se ztrátě při investování majetku, což povede k méně výnosným investicím (Rytířová, 2013, s. 85). Dále zůstává možnost čerpání až 50 % naspořené částky po 15 letech spoření bez ohledu na věk účastníka. Nevýhodou je, že nemohou čerpat předdůchody. Pravidla pro poskytování příspěvků jsou pro všechny stejná. Účastníci transformovaných fondů mají možnost v rámci jedné penzijní společnosti přestoupit do účastnických fondů v rámci doplňkového penzijního spoření. Tento přestup je nevratný. Důvodem přestupu může být zájem o předdůchod nebo snaha o dosažení vyšších výnosů. Základní principy doplňkového penzijního spoření  fondové financování Finanční prostředky účastníků jsou spravovány penzijními společnostmi, zhodnocovány investicemi na kapitálových trzích. Celou dobu jsou majetkem účastníka a jsou mu z nich po skončení spořící fáze vypláceny dávky.  individuální účet Účastník dostane pouze to, co si sám naspoří. Z jeho příspěvků nejsou financovány dávky dalších účastníků.  ekvivalence Vyplacené dávky odpovídají příspěvkům účastníka.  příspěvkově definovaný systém Přesná definice výše státního příspěvku a podmínek pro jeho získání.  dobrovolné zahájení a ukončení účasti Zahájení je zcela dobrovolné, účastníci nemohou být nuceni toto spoření uzavřít. Ukončení je také zcela na účastníkovi, ale tady za určitých podmínek může docházet k negativním výsledkům. Povinný konzervativní fond, penzijní společnosti mají jeho tvorbu a obhospodařování stanoveno zákonem. Má sloužit především pro uchování a zhodnocování prostředků.

32


Měl by zaručovat vysokou likviditu. Hodnota majetku by měla být co nejstabilnější, nestabilitě by měl předejít investováním do nerizikových instrumentů:  státní dluhopisy a zahraniční dluhopisy,  nástrojů peněžního trhu vymezených emitentů,  vkladů,  termínovaných vkladů s lhůtou splatnosti do dvou let,  podílových listů podílového fondu. Pod body 1 a 2 si můžeme představit dluhopisy Evropské unie, OECD a jejich centrální banky a nadnárodní instituce a korporace, splňují-li požadavky na rating. Musí do něj být převedeny prostředky účastníka nejpozději pět let před vznikem nároku na výplatu dávek. Po tomto kroku směřují všechny další příspěvky do tohoto fondu. Účastnické fondy mohou být vytvářeny vedle povinného konzervativního fondu. Dosahují vyšších zisků, ale je zde vyšší riziko ztráty. Mají širší portfolio, do kterého mohou investovat. Jedná se o tyto instrumenty:  investiční cenné papíry,  nástroje peněžního trhu,  cenné papíry kolektivního investování,  deriváty,  vklady,  „finanční deriváty“. Transformované fondy, je v nich umístěn majetek vztahující se k penzijnímu připojištění se státním příspěvkem. Majetek je zhodnocován na kapitálových trzích, ale má garanci nezáporného zhodnocení. Dohled nad fungováním penzijních společností provádí Česká národní banka a depozitář. Depozitář je nezávislý soukromý subjekt, může jím být pouze banka se sídlem na území České republiky nebo zahraniční banka s pobočkou v České republice a s povolenou činností depozitáře. Státní příspěvek je velkou výhodou třetího pilíře. Poskytuje se všem účastníkům, kteří splnili povinné podmínky:  trvalý pobyt v České republice nebo v evropské unii  účastní se prvního pilíře. Státní příspěvek je poskytován měsíčně. Čím vyšší jsou příspěvky účastníka tím vyšší budou i státní příspěvky. Minimální hranicí pro získání příspěvku je 300 Kč maximální hranicí, kdy se příspěvek přestává navyšovat je 1000 Kč. Tabulka 8 Státní podpora doplňkového penzijního spoření Vlastní příspěvek /měsíc (Kč)

100

200

300

400

500

600

700

800

900

1 000

Státní příspěvek /měsíc (Kč)

000

000

090

110

130

150

170

190

210

0 230

Zdroj: Česká spořitelna, 2014, Doplňkové penzijní spoření - III. pilíř Dávky z doplňkového penzijního spoření, můžeme získat buď v řádném termínu anebo předčasně.


33

V případě předčasného ukončení máme právo na odbytné, pod podmínkou, že spoření trvalo nejméně 24 měsíců. Výše odbytného je výše příspěvků účastníka a jeho zaměstnavatele, ale nejdříve od této sumy musíme odečíst státní příspěvky. Ostatní dávky jsou plnění, které má pomoci příjemci pokrýt životní náklady po odchodu do důchodu. Tyto dávky jsou podmíněny dosažením určitého věku. Je to věk o pět let nižší, než je věk odchodu do důchodu v prvním pilíři a trváním spoření minimálně 60 měsíců, nejvýše pak 120 měsíců. Splněním této podmínky mu vznikne nárok na tyto dávky:  starobní penze na dobu určitou,  doživotní penze,  penze s přesně stanovenou dobou a výší. Existuje možnost jednorázového vyrovnání; nárok na něj však účastník získá až po dosažení důchodového věku. Shrnutí třetího pilíře Výhody doplňkového penzijního spoření:  prostředky náleží určitému účastníkovi,  účastník si může diktovat výši příspěvků,  úspory jsou součástí dědictví,  přísná regulace,  nízké poplatky,  výše dávek je přímo úměrná naspořeným prostředkům. Nevýhody doplňkového penzijního spoření:  riziko insolvence penzijní společnosti,  finanční krize. Výhody penzijního připojištění se státním příspěvkem:  prostředky náleží určitému účastníkovi,  účastník si může diktovat výši příspěvků,  úspory jsou součástí dědictví,  přísná regulace,  nízké poplatky,  výše dávek je přímo úměrná naspořeným prostředkům,  záruka nezáporného výnosu,  možnost čerpat až 50 % naspořených prostředků po 15 letech spoření. Nevýhody penzijního připojištění se státním příspěvkem:  riziko insolvence penzijní společnosti,  riziko problémů na kapitálových trzích,  nízký výnos kvůli konzervativním investicím. 3.2.5

Předčasný starobní důchod

Patří do prvního pilíře. Účastník pojištění si též může zažádat o předčasný starobní důchod. Jeho přiznání závisí na následujících skutečnostech (Rytířová, 2013, s. 38):  datu narození (zjištění data odchodu do řádného důchodu),

34


 získané době pojištění (splnění potřebné doby pojištění). O předčasný důchod si může člověk zažádat:  o 3 roky dříve pokud je jeho řádný věk odchodu do důchodu nižší než 63 let,  o 5 let dříve pokud je jeho řádný věk odchodu do důchodu je roven nebo vyšší než 63 let a žadatel dosáhl věku alespoň 60 let.10 Základní výměra je pro tento důchod stejná jako pro řádný starobní důchod. Procentní výměra se vypočte podobně jako u řádného starobního důchodu, ale bude se procentně snižovat z výpočtového základu za každých započatých 90 kalendářních dnů. Snižování probíhá následovně (Rytířová, 2013, s. 39):  o 0,9 % za období prvních 360 kalendářních dnů,  o 1,2 % za období od 361. kalendářního dne do 720. kalendářního dne,  o 1,5 % za období od 721. kalendářního dne. Při výkonu výdělečné činnosti, pobírání podpory v nezaměstnanosti nebo rekvalifikaci, do dosažení důchodového věku, dochází k přerušení pobírání předčasného důchodu. Doba, po kterou jsme vykonávali tyto činnosti, se nebude započítávat do počtu dnů pro výpočet koeficientu snížení starobního důchodu z prvního pilíře. V posledních letech odchází do předčasného důchodu stále více lidí. Už v současné době této možnosti využívá téměř třetina lidí. Hlavním důvodem je stále se prodlužující věk odchodu do důchodu. Oborníci se domnívají, že tento fenomén bude i nadále pokračovat. Tabulka 9 Ukázka postupu výpočtu předčasného starobního důchodu

Celkový postup Osobní vyměřovací základ 26 637 Kč Redukce do 11 415 Kč 11 415 Redukce nad 11 415 Kč do 30 093 Kč (26 637 - 11 415)*0,26 = 3 958 Redukovaný osobní vyměřovací základ Kč 11 415 + 3 958 = 15 373 Procentní výměra za odpracované roky (44 let) 44 * 0,015 = 0,66 Procentní výměra důchodu Kč 15 373 * 0, 66 = 10 146 Krácení procentní výměry (odchod o 3 roky dříve) Kč 15 373 * 0,144 = 2 214 Měsíční důchod Kč 10 146 + 2 340 - 2 214 = 10 272 Zdroj: Tomčík J., 2013, Jak na výpočet starobního důchodu pro rok 2014?, 2014 a finance, Předčasný důchod v roce 2013 V tabulce je popsán postup pro výpočet předčasného důchodu. Jako osobní vyměřovací základ jsme vzali průměrnou hrubou měsíční mzdu. Celkem se občan účastnil 44 let důchodového pojištění a do důchodu se rozhodl odejít o 3 roky dříve, než by správně měl. Koeficient 0,144 byl získán součtem výpočtů: 4 * 0,009 = 0,036, za prvních 360 dní; 4 * 0,012 = 0,048, za následujících 360 dní a 4 * 0,015 = 0,06 za zbývajících 360 dní do konce tří let. Koeficient 0,144 = 0,036 + 0,048 + 0,06. Tato varianta se týká mužů narozených v roce 1953 a žen narozených v roce 1956, pokud nevychovali žádné dítě (Janda, 2012). 10


3.2.6

35

Předdůchod

Patří do třetího pilíře. Má se snažit vyřešit problémy lidí, kteří se nacházejí v předdůchodovém věku, a tudíž u nich existuje velká pravděpodobnost, že se jim bude těžko hledat práce. Je způsobem, jak vyplnit dobu mezi ztrátou zaměstnání a odchodem do důchodu, aniž by lidé byli nuceni využít předčasného důchodu. Namísto této situace budou schopni začít čerpat prostředky z třetího pilíře a až jim nastane věk odchodu do důchodu, začnou čerpat prostředky z prvního pilíře, aniž by se snížila výše jejich důchodů. Jako důkaz této situace si můžeme uvést data na grafu níže. Můžeme jasně pozorovat, že s rostoucím věkem se zvyšuje míra nezaměstnanosti dané věkové skupiny. Pokud budeme pozorovat pouze data v letech 1993 - 2011 navýšení nezaměstnanosti z 5 % ve věku 45 až 49 na téměř 25 % pro věkovou skupinu 65 let a více. Tento trend se může do budoucna ukázat jako problémový, uvážíme-li, stále se zvyšující věk odchodu do důchodu Schyluje se k situaci, kdy lidé nebudou mít nárok na důchod, a přesto z nich alespoň jedna třetina nebude schopna najít práci.

Míra nezaměstnanosti v %

30,0 25,0 20,0

65 a více let 60 až 64 let

15,0

55 až 59 let

10,0

50 až 54 let

5,0

45 až 49 let

0,0 1993 1995 1997 1999 2001 2003 2005 2007 2009 2011 Roky 1993 až 2011 Obrázek 4 Růst míry nezaměstnanosti v závislosti na věku obyvatelstva

Zdroj: ČSÚ, Trh práce v ČR 1993 - 2011 V době pobírání předdůchodu za nás stát platí zdravotní pojištění, díky tomu se doba jeho pobírání ne považuje za dobu vyloučenou pro účely důchodového pojištění. Nedochází zde tedy ke znevýhodnění při žádosti o starobní důchod z prvního pilíře. Po dobu pobírání předdůchodu si může účastník bez omezení přivydělávat. Pokud však bude osobou samostatně výdělečně činnou, bude muset platit pojistné na sociální zabezpečení alespoň v minimální výš. Předdůchod není důvodem, proč tuto činnost považovat za vedlejší. O předdůchod si smíme zažádat maximálně pět let (60 měsíců) a minimálně 2 roky (24 měsíců) před dosažením řádného věku pro odchod do důchodu. Zároveň žadatel musí mít naspořenou dostatečnou částku, která má pokrýt jeho výdaje na živobytí. V případě, že účastník nemá naspořeno dostatek prostředků, aby mohl předdůchod čerpat, může si tuto chybějící částku jednorázově doplatit. Minimální částka na živobytí je

36


definována jako 30 % průměrné hrubé mzdy (Syrový, 2012, s. 36). Na předdůchod nají nárok pouze účastníci účastnického fondu, pokud je člověk členem transformovaného fondu, nemá právo předdůchod čerpat. K 31. 12. 2013 byl předdůchod vyplácen 274 osobám a průměrná výše těchto dávek se pohybovala okolo 9 185 Kč (Kantor Milan, 2014). 3.2.7

Předčasný důchod ve srovnání s předdůchodem

Tabulka 10 Srovnání předčasného starobního důchodu a předdůchodu

Předčasný důchod  součást prvního pilíře  můžeme ho čerpat tři roky před odchodem do řádného důchodu  snižuje nadosmrti výši starobního důchodu z I. pilíře  možnost přerušení jeho pobírání  závisí na datu narození a době pojištění  možnost kombinace s předdůcho-

dem

Předdůchod  součást třetího pilíře  možnost uplatnit ho minimálně 2 roky a maximálně 5 let před řádným odchodem do důchodu  možnost kombinace s předdůchodem  možnost přesunutí prostředků do třetího pilíře těsně před jeho čerpáním  možnost jednorázově doplatit částku, která nám chybí ve třetím pilíři pro jeho přiznání  současně s pobíráním předdůchodu může člověk pracovat

Zdroj: Rytířová, 2013, Janda, 2012 a Syrový, 2012

Modelové situace

37

4 Modelové situace V praktické části, jež bude rozdělena do dvou kapitol, budou rozebrány ukázkové příklady získání prostředků na starobní důchod v rámci jednotlivých pilířů důchodové reformy. Cílem je ukázat vývoj prostředků, které mohou lidé získat, pokud se aktivně připraví na stáří, a které pak mohou použít, pokud chtějí využít předčasného důchodu nebo předdůchodu. Pro srovnání budou využíváni muži a ženy ve věku 20 let, 40 let a 55 let. U žen ve věku 55 let budeme uvažovat různý počet dětí, 1 dítě, 2 děti a 3 děti. V příkladech bude zohledněna průměrná hrubá měsíční mzda, jež činí 26 637 Kč11, tento údaj pochází z posledního čtvrtletí roku 2013 a minimální měsíční mzda, jejíž výše činí 8 500 Kč12, na tyto výši byla stanovena v srpnu roku 2013 a od té doby nedošlo ještě k její změně.

4.1. Výpočet věku odchodu do důchodu K výpočtu řádného věku odchodu do důchodu byla použita Věková kalkulačka. Datum narození bylo vždy stanoveno k 1. 1. příslušného roku, tzn. 1. 1. 1994, 1. 1. 1974, atd. Tabulka 11 Věk odchodu do řádného starobního důchodu a do předdůchodu

Muž

Žena

Rok narození

Současný věk

1994 1974 1959 1994 1974 1959

20 40 55 20 40 55

Předpokládaný věk odchodu do řádného důchodu 69 a 10 měsíců 66 a 6 měsíců 64 69 a 10 měsíců 66 a 6 měsíců 64

Rok odchodu do důchodu

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2014, Kalkulačky

11 12

Český statistický úřad, 2014, Průměrné mzdy - 4. čtvrtletí 2013 Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2013, Minimální mzda od 1. 8. 2013

2063 2040 2023 2063 2040 2023

Rok odchodu do předčasného důchodu 2058 2035 2019 2058 2035 2019

38

Modelové situace

2070 Rok odchodu do důchodu

2060 2050 2040

Řádný odchod do důchodu

2030 2020

Odchodu do předdůchodu

2010 2000 1990 1959

1974

1994

Rok narození Obrázek 5 Rok odchodu do důchodu v závislosti na roce narození

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2014, Věková kalkulačka V tabulce a grafu je možné pozorovat vypočítaný věk řádného odchodu do důchodu nebo věk pro možnost odejít do předčasného starobního důchodu. Z výpočtu je zřejmé, že zde nedochází k diskriminaci pohlaví, u obou dvou je určena stejná věková hranice jak pro řádný starobní důchod, tak pro předčasný starobní důchod. Jedinou výjimkou je ročník 1959 u žen, kde ještě dochází k zohledňování počtu vychovaných dětí. V tabulce je ukázán případ ženy, která nevychovala žádné děti; počet vychovaných dětí = 0. Pokud bysme ale zohlednily hledisko počtu vychovaných dětí, začaly by se nám hodnoty měnit tímto způsobem:  1 dítě - 2022 (63 let a 2 měsíce) a předdůchod 2019,  2 děti - 2020 (61 let a 8 měsíců) a předdůchod 2017,  3 děti - 2019 (60 let a 2 měsíce) a předdůchod 2016. Je zřejmé, že s rostoucím počtem vychovaných dětí klesá věk odchodu do důchodu a možný věk pro odchod do předčasného důchodu. Dále je nutno podotknout, že důchodový věk se neustále zvyšuje. Vezmeme li v úvahu, že lidé začnou pracovat ve stejném věku - 20 let - dosáhneme zjištěných výsledků. Pro ročník 1994 to znamená, že bude muset pracovat 49 let a 10 měsíců, než mu nastane řádný věk odchodu do důchodu. Pro ročník 1974 je to 46 let a 6 měsíců. A pro ročník 1959 je to 44 let. Pro lepší přehlednost si intervaly mezi počátkem práce a řádným odchodem do důchodu ještě jednou vzestupně vypíšeme: 44 let (1959), 46 let (1974) a 49 let (1994). Podle výsledků můžeme tvrdit, že bělem posledních šedesáti let se věk řádného odchodu do důchodu zvýšil téměř o 6 let. Trend oddalování se řádného odchodu o důchodu je vysvětlen výše, viz kapitola Důvody reformy. Vybraný vzorek může též využít předčasného důchodu, o který si v těchto případech smí zažádat o tři roky dříve, než nastane datum řádného odchodu do důchodu. I tento věk by byl ovlivněn u žen počtem vychovaných dětí. Pokud takto vypočtené hodnoty seřadíme vzestupně, dostaneme tuto řadu: 40 let (1959), 41 let (1974) a 44 let (1994). Jedná se tedy o vývoje stejného trendu jako v případě řádného důchodu. Dochází

Modelové situace

39

zde k prohlubování doby mezi zapojením se na trhu práce až po předčasný odchod do důchodu. Pokud jsme u ženy z ročníku 1959 zohlednily počet vychovaných dětí, Dostali bychom tyto výsledky:  1 dítě - řádný důchod: 43 let - předčasný důchod: 40 let,  2 děti - řádný důchod: 41 let - předčasný důchod: 38 let,  3 děti - řádný důchod: 40 let - předčasný důchod: 37 let. Kritérium - počet vychovaných dětí - se podílelo na výpočtu věku odchodu do starobního důchodu. Největší rozdíl nastal mezi variantami, kdy žena vychovala 1 dítě nebo 2 děti; skok o dva roky.

4.2. Výpočet důchodu v prvním pilíři Pro výpočet těchto údajů byla použita Penzijní kalkulačka. Datum vstupu do pracovního procesu bylo stanoveno k 1. 1. a příslušný rok byl získán za pomoci předpokladu, že daný subjekt začal pracovat v 20 letech (pokud tyto hodnoty seřadíme, dostaneme tyto výsledky 1. 1. 1979, 1. 1. 1994 a 1. 1. 2014). Dále kalkulačka uvažuje, že se budou důchody snižovat, v této práci proto byl použit návrh doporučený kalkulačkou, že za každý zbývající rok odchodu do penze bude snížení o 1,25 %. Ještě je nutno zohlednit inflaci; kalkulačka doporučuje 2,5 %. Vzhledem k vývoji v letech 1999 až 2013 (ČSÚ, 2014) bylo rozhodnuto řídit se návrhem kalkulačky. Výpočty provádíme s průměrnou měsíční hrubou mzdou a minimální mzdou. Tyto dvě hlediska byla vybrána, protože ne všichni obyvatelé dosahují průměrné mzdy. Tabulka 12 Důchod v prvním pilíři

Současný Výpočet z průměrvěk né měsíční mzdy Kč Muž

Žena 0 dětí 1 dítě 2 děti 3 děti

20 40 55 20 40 55 55 55 55

06 586 08 238 10 397 06 586 08 238 10 397 10 236 09 946 09 655

Výpočet z minimální měsíční mzdy Kč 4 256 5 357 6 797 4 256 5 357 6 797 6 704 6 537 6 369

Zdroj: Peníze.cz, 2014, Důchodová reforma a zajištění na stáří 2014

40

Modelové situace

Výše starobního důchodu

12000 10000 8000 6000

Průměrná mzda

4000

Minimální mzda

2000 0 2023

2040

2063

Rok odchodu o důchodu Obrázek 6 Vývoj výše důchodů v závislosti na roce odchodu do důchodu

Zdroj: Peníze.cz, 2014, Důchodová reforma a zajištění na stáří 2014 V této tabulce a grafu můžeme pozorovat vývoj starobních důchodů v prvním pilíři. U ženy narození v roce 1959 jsme zohledňovali počet vychovaných dětí. Jak můžeme pozorovat důchody mužů a žen jsou stejně vysoké, není zde diskriminace pohlaví. Rozdíl by nastal pouze po zohlednění vychovaných dětí. Zatímco u mužů starobní důchod zůstává stejný, 10 397 Kč. U žen dochází ke změně. Pokud by žena nevychovala žádné dítě, její důchod by dosahoval stejné částky jako u mužů, 10 397 Kč. S jedním vychovaným důchodem výše důchodu klesne na 10 236 Kč, to je o 161 Kč méně. Se dvěma vychovanými dětmi by výše důchodu činila 9 946 Kč, to je o 451 Kč méně. Se třemi vychovanými dětmi by žena dostala důchod 9 655 Kč, to je o 742 Kč méně. Vývoj důchodu v závislosti na počtu vychovaných dětí má s rostoucím počtem dětí klesající charakter: 10 397 Kč>10 236 Kč>9 946 Kč>9 655 Kč. Snížení dávek souvisí s řádným věkem odchodu do důchodu. Když dojde ke snížení věku, sníží se i důchod. Žena bez dětí by šla do důchodů za 44 let; s jedním dítětem za 43 let a dva měsíce; se dvěma dětmi za 41 let a 8 měsíců; se třemi dětmi za 40 let a 2 měsíce. Věk odchodu do důchodu se tedy s počtem dětí snižuje o 8 měsíců, o 2 roky a 2 měsíce a o 3 roky a 8 měsíců. Stejný princip platí i pro důchod z prvního pilíře vypočtený z minimální mzdy, místo průměrné hrubé mzdy, na které tyto principy byly vysvětleny. Důchody se též snižují v závislosti na roce, kdy člověku vznikne právo na přiznání důchodu. Hlavním důvodem bude demografické stárnutí populace v České republice. Prostředky na výplatu důchodů v prvním pilíři jsou získávány od ekonomicky aktivního obyvatelstva, viz kapitola 3.2.2 První pilíř - Důchodové pojištění a kapitola 3.1.1 Průběžný systém. Se snižujícími se příspěvky důchodového pojištění se budou snižovat vyplácené důchody. Vypočtená výše důchodu v roce 2023 bude činit 10 397 Kč, v roce 2040 bude 8 238 Kč a v roce 2063 bude 6 586 Kč. Během let dojde oproti částce z roku 2023 k poklesu o 2 159 Kč a o 3 811 Kč. Můžeme tedy uvažovat, že za každých 20 let poklesne důchod zhruba o dva tisíce korun. Z těchto údajů vyplývá, že systém financování důchodů v současné podobě je do budoucna neudržitelný.

Modelové situace

41

4.3. Výpočet dávek ve druhém pilíři Pro výpočty byla požita Penzijní kalkulačka. Počítáme zde s variantou, že lidé do druhého pilíře vstoupili hned v měsíci jeho zavedení, 1. 1. 2013. Budeme uvažovat kalkulačkou doporučenou 2,5% inflaci a využijeme funkce autopilota13. Jako základ pro výpočet použijeme průměrnou hrubou mzdu a minimální mzdu. Pro lepší srovnání v následujících kapitolách budou vypočtené částky pro výplatu na dožití. Dále kalkulačka počítá s následujícím zhodnocením a následujícími poplatky. Tabulka 13 Zhodnocení a poplatky pro II. pilíř

Název fondu Zhodnocení v %14 Poplatky za vedení v % Poplatek za správu v % Dluhopisový 2,5 0,3 0,0 Konzervativní 3,5 0,4 0,3 Vyvážený 5,0 0,5 0,4 Dynamický 6,0 0,6 0,5 Zdroj: Peníze.cz, 2014, Důchodová reforma a zajištění na stáří 2014 Pod římskými znaky se skrývají názvy investičních fondů:  I. - dluhopisový fond,  II. - konzervativní fond,  III. - vyvážený fond,  IV. - dynamický fond. Tabulka 14 Celkem naspořeno ve druhém pilíři

Současný věk Muž

Žena

Z průměrné hrubé měsíční mzdy Kč

Z minimální mzdy Kč

I.

II.

III.

IV.

I.

II.

III.

IV.

20

729666

844488

1114957

1294686

232840

269480

355788

413141

40 55

412434 151922

447139 156478

505886 159150

531541 159151

131610 48479

142684 49933

161431 50786

169617 50786

20

729666

844488

1114957

1294686

232840

269480

355788

413141

40 55

412434 151922

447139 156478

505886 159150

531541 159151

131610 48479

142684 49933

161431 50786

196617 50786


Autopilot = automaticky přelévá prostředky z rizikových fondů do méně rizikových podle blížícího se konce doby spoření. 14 Kalkulačka neuvádí, zda se jedná o nominální nebo reálné zhodnocení. 13

Modelové situace

Výše naspořené částky v době odchodu do starobního důchodu

42

1400000 1200000 1000000 800000

I. - Dluhopisový fond

600000

II. - Konzervativní fond

III. - Vyvážený fond 400000

IV. - Dynamický fond

200000 0 2023

2040

2063

Rok narození účastníka Obrázek 7 Výše naspořené částky v závislosti na využitém fondu a roce odchodu o důchodu, při výpočtu z průměrné hrubé měsíční mzdy

Zdroj: Peníze.cz, 2014, Důchodová reforma a zajištění na stáří 2014 V tabulce a grafu vidíme, kolik peněz budeme mít celkem naspořeno, pokud se rozhodneme využít druhého pilíře. Je zřejmé, že výsledné částky se budou odvíjet od doby, po kterou bude účastník spořit, od mzdy účastníka, ze které se budou proudit příspěvky a od zvolené investiční strategie. Nejvyšší výnosy budou mít účastníci v dynamickém fondu, jejich příspěvky jsou ale také nejvíce ohroženy. Nejmenší výnosy budou mít účastníci v dluhopisovém fondu, jejich příspěvky jsou nejméně ohroženy. Můžeme říci, že výnos roste spolu s rizikem ztráty. Z tabulky vyplývá, že konečná naspořená částka se shoduje, nebo se liší jen minimálně u obyvatel ve věku 55 let mezi vyváženým fondem a dynamickým fondem. Způsobuje to fakt, že prostředky se 10 let před ukončením spoření nemohou nacházet v dynamickém fondu. Proto mohou začít s prostředky ve vyváženém fondu, ale pak jsou jeho příspěvky ovlivněny metodou investiční brzdy, viz kapitola 3.2.3 Druhý pilíř - Důchodové spoření. Jako nejvhodnější se tento pilíř jeví pro účastníky, kteří mají za rok 2063 stanoven pro odchod do důchodu. Částky, kterých mohou dosáhnout, se podle typu použitého fondu pohybují od 729 666 Kč, při využití nejméně zhodnocovaného fondu (dluhopisový fond) až po 1 294 686 Kč, při využití nejvíce zhodnocovaného fondu (dynamický fond). Vhodným se zdá i pro účastníky, kteří mají pro odchod do důchodu stanoven rok 2040. Jejich naspořené částky jsou zhruba poloviční, oproti předchozímu příkladu, přesto se ještě jedná o zajímavé částky. Pro účastníky, kteří půjdou do důchodu v roce 2023, se tento pilíř nezdá příliš vhodný. Jejich výnosy jsou kvůli investiční brzdě nejméně zhodnocovány a naspořené částky nepřekročí hranici 156 000 Kč. Vhodnější by pro ně bylo využití některé z jiných alternativ získání prostředků na důchod.

Modelové situace

43

Pokud provedeme srovnání s výsledky vypočtenými z minimální mzdy, všimneme si velkých rozdílů v cílových naspořených částkách. Dojde zde k snížení naspořené zhruba o dvě třetiny oproti případu, kdy k výpočtům použijeme průměrnou mzdu. Tabulka 15 Dávky ve druhém pilíři

Muž

Žena

Výpočet z minimální mzdy Kč Současný Výpočet z průměrné mzdy Kč věk I. II. III. IV. I. II. III. IV. 20 5479 6342 8373 9723 1749 2024 2672 3103 40 2756 2988 3381 3552 880 954 1079 1134 55 946 974 991 991 302 311 270 270 20 4660 5394 7121 8269 1 487 1721 2272 2639 40 2353 2551 2887 3033 751 814 921 968 55 808 832 847 847 285 266 270 270

Zdroj: Peníze.cz, 2014, Důchodová reforma a zajištění na stáří 2014 Tato tabulka nám popisuje, jaká nám připadne dávka, vzhledem k naší celkové naspořené částce. Čím vyšší je naše konečná naspořená částka, tím vyšší bude i dávka, která nám bude vyplácena. Nejvyšších dávek dosáhnou účastníci v dynamickém fondu, protože jejich naspořené částky budou nejvyšší. Naopak nejnižší dávky budou mít účastníci, kteří si pro investice zvolili pouze dluhopisový fond. Je možné pozorovat rozdíl mezi dávkami vyplácenými mužům a ženám. Nejsou stejné, protože se jedná o výplatu na dožití. Ženy mají vyšší naději dožití než muži, viz kapitola 3.2.1 Důvody existence důchodového systému a jeho reforem, a tudíž musíme zahrnout pravděpodobnost, že budou dávky z tohoto systému čerpat delší dobu než muži. Srovnání výše dávek je zobrazeno na následujícím grafu. Použité hodnoty uvažují výpočty průměrnou hrubou mzdou.

Výše doživotní renty

12000 10000

8000 I. - Dluhopisový fond

6000

II. - Konzervativní fond

4000

III. - Vyvážený fond

2000

IV. - Dynamický fond

0 Muž Muž Muž Žena Žena Žena 2023 2040 2063 2023 2040 2063 Pohlaví a rok dochodu do starobního důchodu Obrázek 8 Vývoj doživotní renty z II. pilíře v závislosti na pohlaví účastníka, použité investiční strategii a roku odchodu do řádného starobního důchodu


44

Modelové situace

Tabulka 16 Celkově naspořeno a dávky ve druhém pilíři při zohlednění vychovaných dětí

Počet dětí

Žena 55 let

Výpočet z průměrné mzdy Kč I.

II.

III.

IV.

Výpočet z minimální mzdy Kč I.

II.

III.

IV.

1

140037 143888 145761 145762 44687 45915 46513 46513

2

118859 121593 122390 122391 37929 38801 39055 39055

3

94629

96381

96549

96549 30197 30756 30809 30809

Zdroj: Peníze.cz, 2014, Důchodová reforma a zajištění na stáří 2014 Tabulka ukazuje, jak výslednou naspořenou částku ovlivní počet dětí, které daná žena vychovala. Počet vychovaných dětí znamená nárok na dřívější odchod do důchodu, kratší dobu přispívání do tohoto pilíře a menší naspořenou částku, ze které pak budou vypočítány nižší dávky. Můžeme pozorovat, že se jedná celkem o velké rozdíly, které se zvětšují s počtem vychovaných dětí. Pokud srovnáme částku z dynamického pilíře u ženy bez dětí se ženou se třemi dětmi, dostaneme rozdíl 62 602 Kč. Tento příklad je největší rozdíl, jaký může u zvoleného příkladu nastat. Jedná se o částku, která téměř dosahuje poloviny naspořené částky ženy bez dětí.

4.4. Výpočet dávek ve třetím pilíři Pro výpočty byla použita Penzijní kalkulačka. Bude zde uvažována inflace 2,5 %. Nebudeme zde uvažovat transformovaný fond, ve kterém lidé nemají nárok na využití předdůchodu, ale budeme zde uvažovat pouze účastnické fondy, ve kterých lidem vzniká nárok na využití předdůchodu. Počítáme se dvěma variantami, lidé již měli penzijní připojištění a pouze přestoupili do jiného pilíře, a stali se účastníky v roce 2013. U účastnických fondů budeme uvažovat, že hned při jejich vzniku do nich lidé přešli a převedli do nich své prostředky, které měli naspořené v rámci tohoto pilíře před jeho reformou. Uvažujeme, že lidé vstoupili do třetího pilíře v roce 2012, protože chtěli využít možnost garance. Částku 10 940 Kč, kterou v této době již měli naspořenou, jsme stanovili jako 500 Kč plus státní příspěvek 150 Kč krát 9 měsíců, takto vzniklá částka byla vynásobena zhodnocením 1,87 %15, které bylo získáno aritmetickým průměrem z let 2007 až 2011; zdroj se nezmiňuje, zda je u tohoto zhodnocení přihlédnuto k inflaci. Při výpočtech je uvažován kalkulačkou stanovený věk, který kalkulačka stanovila na 60 let. Celkové zhodnocení fondu si zvolíme 3%16. Příspěvek bude stanoven na 1000 Kč, protože tato částka nám umožňuje čerpání nejvyššího státního příspěvku. Budeme uvažovat výplatu na dožití. A neuvažujeme zde příspěvek od zaměstnavatele, ale pouze příspěvek účastníka.

15 16

Zdroj: Transformovaný fond, 2012 Kalkulačka neuvádí, zda se jedná o nominální nebo reálné zhodnocení.

Modelové situace

45

Tabulka 17 Celková naspořená částka v rámci třetího pilíře


20 40 55 20 40 55

Žena

Již jsou účastníky Naspořená Dávky Kč částka Kč 563061 3386 408449 2354 242961 1370 563061 2880 408449 2010 242961 1171

Účastníky v roce 2013 Naspořená Dávky Kč částka Kč 374128 2250 226740 1307 66488 375 374128 1913 226740 1116 66488 320

Zdroj: Peníze.cz, 2014, Důchodová reforma a zajištění na stáří 2014 600000

Naspořená částka

500000 400000

300000

Byli účastníky a přestoupili

200000

Stávají se nově účastníky

100000 0 2023

2040

2063

Rok odchodu do řádného starobního důchodu Obrázek 9 Výše naspořené částky ve III. pilíři v závislosti na roce odchodu do řádného důchodu

Zdroj: Peníze.cz, 2014, Důchodová reforma a zajištění na stáří 2014 U výpočtů dávek ze třetího pilíře nebude zohledněn počet vychovaných dětí. Toto kritérium nemá vliv na výslednou naspořenou částku, nebo na výši dávek, na které poté budou mít účastníci nárok, protože ovlivňuje věk odchodu do důchodu, který ve výpočtech pro účely třetího pilíře není nikde zohledněn. Z tabulky je zřejmé, že cílová naspořená částka bude stejná pro muže i pro ženy. Výše této částky se bude odvíjet od doby spoření, od výše příspěvku účastníka a od výše příspěvku od státu. Tyto vypočtené částky platí pouze za současných podmínek, můžeme je použít jako odhad o vývoji, ale nemůžeme si být jistí, že takovéto částky skutečně dostaneme. Je to způsobeno především uvažovanou 2,5% inflací, která se do budoucna může vyvíjet jinak a státním příspěvkem, u kterého by opět mohlo dojít ke změnám. Nejvyšších částek dosahují účastníci, kteří již byli členy a poté pouze přestoupili do účastnického pilíře. Přenesli si sebou již naspořenou částku. Zhodnocování jejich prostředků nezačalo od 0, ale od částky 10 940 Kč (jak jsme došli k této částce je vysvětleno výše). Tento přestup sebou přinesl klady i zápory; možnost využití předdůchodu a zrušení garance.

46

Modelové situace

Nejvýhodnější je tento pilíř pro účastníky ve věku dvaceti let, jejich účast zde bude trvat nejdéle, a proto i jejich zhodnocení bude nejvyšší. Pokud začali spořit až s provedením reformy, budou jejich úspory dosahovat výše 374 128 Kč. Pokud jim jejich rodiče, nebo dokonce oni sami začali spořit již v roce 2004, budu jejich naspořené částky ve výši 563 061 Kč. Celkový rozdíl odvíjející se d doby spoření je tedy 188 933 Kč. Z tohoto můžeme usuzovat, že lidé uvědomělí si problémů současného důchodového systému a nespoléhávající se pouze na stát a solidaritu občanů, se začnou zaopatřovat na stáří co nejdříve a díky tomu mohou také očekávat vyšší konečné naspořené částky, než lidé, kteří se spolehnou na fakt, že se o ně postará stát a nebudou se zabezpečovat na stáří. Důležitá není jen doba spoření, ale také jaká částka bude po dobu spoření přispívána do třetího pilíře. A od výše tohoto příspěvku se také odvíjí státní příspěvek. Pokud si účastník spoří méně jak 300 Kč, nedostane žádný státní příspěvek. Naspořené částky se u dvacetiletých účastníků rovnají 30 417 Kč a 60 834 Kč (zdroj: Peníze.cz, Důchodová reforma a zajištění na stáří 2014). Při takto nízkých částkách nastává otázka, zda by nebylo lepší tyto nízké části raději investovat jiným alternativním způsobem. Od částky 300 Kč je státem poskytován příspěvek, který se stupňuje od 90 Kč po 230 Kč, viz kapitola 3.2.4 Třetí pilíř - Doplňkové penzijní spoření. Od výsledné naspořené částky se bude odvíjet výše doživotní renty, kterou bude daný účastník dostávat. Dvacetiletá žena, která přestoupila, bude mít rentu 2 880 Kč, jejíž naspořená částka je 563 061 Kč; naproti tomu, stejná žena, která se teprve stala účastníkem, má tedy naspořeno 374 128 Kč, bude mít rentu pouze 1 913 Kč. Rozdíl mezi naspořenými částkami je 186 933 Kč, a rozdíl ve výši renty je 967 Kč. Podobné principy platí i pro muže. Pokud budeme uvažovat dvacetiletého muže, který je účastníkem a pouze přestoupil, pak jeho renta činí 3 386 Kč; nebo který se teprve členem stal, jeho renta činí 2 250 Kč. Celková naspořená částka je u muže stejná jako u ženy. A pozorujeme, že i výše renty klesá, tejně jako u ženy. Rozdíl této renty je 1 136 Kč. Tím se nám opět potvrdilo tvrzení, že výše renty závisí na naspořené částce. Opět zde můžeme pozorovat rozdíl mezi výší renty muže a ženy, viz následující graf (použili jsme pro jeho vytvoření data nových účastníků penzijního připojištění). Fenomén je spojen s nadějí dožití. Ženy dožívají vyššího věku než muži, a proto je nutné s tímto hlediskem počítat při stanovení doživotní renty.

Modelové situace

47

2500

Výše měsíční dávky

2000 1500 Muž

1000

Žena

500 0 2023

2040

2063

Rok odchodu do řádného starobního důchodu Obrázek 10 Rozdíl mezi měsíční rentou muže a ženy


4.5. Předčasný důchod Pokud se rozhodneme využít předčasného důchodu, budeme muset krátit starobní důchod příslušnou mírou snížení, viz kapitola 3.2.5 Předčasný starobní důchod a kapitola 3.2.2 První pilíř - důchodové pojištění. Pro výpočet předčasného starobního důchodu nebyla nalezena žádná kalkulačka, která by splňovala naše požadavky, proto bylo rozhodnuto využít principu v následující tabulce. Tabulka 18 Princip výpočtu předdůchodu

Sloupec 1 Výsledek sloupce 1 Očištění od základní výměry 6586 - 2340 4346 Koeficient počtu odpracovaných let 49 * 0,015 0,735 Redukovaný osobní vyměřovací základ 4346 / 0,735 5913 Snížení o vypočtený koeficient předdůchodu 0,735 - 0,144 0,591 Procentní výměra důchodu 5913 * 0,591 3494 Výše předčasného důchodu 3494 + 2340 5834 Zdroj: Vlastní výpočty Nejprve očistíme částku od základní výměry. Dané číslo jsme pak vydělili procenty získanými vynásobením počtu odpracovaných let a příslušného koeficientu 0,015. Tímto získáme redukovaný osobní vyměřovací základ. Osobní vyměřovací základ vynásobíme počtem odpracovaných let krát 0,015, sníženým o příslušná procenta vypočtená vzhledem k počtu dní předčasného odchodu do důchodu, zde je to číslo 0,144, které značí, že do důchodu účastník odejde o tři roky. K částce získané tímto postupem připočteme zá-

48

Modelové situace

kladní výměru, od které jsme na začátku očišťovali. Tímto postupem získáme odhad výše předdůchodu založený na předpokládané výši starobního důchodu. V následující tabulce bude vypočtena výše předčasného důchodu podle výše popsaného principu. Budou zde použity data z kapitoly 4.2 Výpočet důchodů v prvním pilíři. Odpracovaný počet let bude snížen o počet let odchodu do předčasného důchodu a dále bude zaokrouhlen na celé roky dolů. Při výpočtech byla čísla matematicky zaokrouhlována na celé koruny nahoru. Koeficienty předdůchodu byly použity tyto: 3,6 %, 8,4 % a 14,4 %. Tyto koeficienty byly stanoveny těmito výpočty:  1 rok = 360 dní = 4 * 0,009 = 0,036,  2 roky = 720 dní = 4 * 0,009 + 4 * 0,012 = 0,084,  3 roky = 1 080 dní = 4 * 0,009 + 4* 0,012 + 4 * 0,015 = 0,144. Tabulka 19 Výše předčasného důchodu

Současný věk

Muž Žena 0 dětí 1 dítě 2 děti 3 děti

20 40 55 20 40 55 55 55 55

Výpočet z průměrné mzdy Odchod do předčasného důchodu o roky Kč 1 2 3 6374 6080 5392 7924 7487 6921 9947 9323 8511 6374 6080 5392 7924 7487 6921 9947 9323 8511 9785 9158 8341 9490 8854 8025 9205 8577 7757

Výpočet z minimální mzdy Odchod do předčasného důchodu o roky Kč 1 2 3 4160 4028 3717 5196 4973 4684 6548 6203 5753 4160 4028 3717 5196 4973 4684 6548 6203 5753 6455 6110 5656 6285 5934 5477 6121 5775 5323

Zdroj: Vlastní výpočty a Peníze.cz, 2014, Důchodová reforma a zajištění na stáří 2014 Výše předčasného důchodu je ovlivněna počtem dní, o které se rozhodneme odejít dříve do důchodu, než jak máme ze zákona nárok a dobou důchodového pojištění. Jediný rozdíl důchodů mezi pohlavími by byl pro ženy a muže narozené v roce 1959, zde se stále ještě zohledňuje počet vychovaných dětí. Se zvyšujícím se počtem vychovaných dětí, bude klesat výše předčasného důchodu, je to spojeno s možností dřívějšího odchodu do důchodu. Pro obě pohlaví narozená v letech 1974 a 1994, toto kritérium už nemá význam. Jejich výše předdůchodu bude tudíž stejná. Pokud vezmeme žadatele, který by měl správně odejít do důchodu v roce 2063, jeho důchod by činil 6 586 Kč, Pokud by využil předčasného důchodu, jeho výše by se měnila v závislosti na tom, o kolik dní dříve by se rozhodl do předčasného důchodu odejít. Částky by se vyvíjeli takto: v roce 2062 by dostal 6 374 Kč, v roce 2061 by to byla částka 6 080 Kč a v roce 2060 by dostal pouze 5 392 Kč. Pokud bychom předčasný důchod odečetli od výše starobního důchodu, dostaly bychom tyto částky 212 Kč, 506 Kč a 1 194 Kč. Toto vede k závěru, že se zvyšujícím se počtem let zbývajících odchodu do starobního důchodu se rozdíl mezi výší dávky v předčasném důchodě a v řádném důchodě zvyšuje téměř na dvojnásobek předchozího rozdílu.

Modelové situace

49

Zjištěné částky se nemusí zdát nijak vysoké, především částka při odchodu do důchodu rok před řádným odchodem, 212 Kč, ale musíme brát v úvahu, že důchod snížený o tuto částku budeme dostávat, i když nám již nastane doba řádného odchodu o důchodu. Řekněme, že člověk narozený v roce 1994 po odchodu do důchodu bude žít ještě dalších 25 let. Celkem mu bude vyplacen starobní důchod 1 975 800 Kč. Při odchodu do předčasného důchodu by se tato částka změnila takto: 1 912 200 Kč při odchodu o jeden rok dříve, 1 824 000 Kč při odchodu o dva roky dříve a 1 617 600 Kč při odchodu o tři roky dříve. Pokud by si člověk zvolil odejít do důchodu o tři roky dříve, než by měl, bude mu vyplacen o 358 200 Kč méně. Hlavní je rozhodnutí žadatele, zda chce odejít do předčasného důchodu. Pokud se dotázaný rozhodne, že ano, musí se smířit s tím, že celková vyplacená výše objemů důchodové částky bude nižší, než kdyby počkal, a odešel do důchodu, až když měl. Platí, že čím dříve se občan rozhodne odejít o důchodu, tím menší důchod bude po zbytek svého života pobírat.

4.6. Výpočet předdůchodu Pro výpočet bude použita Kalkulátor předdůchodu. Jako dobu spoření budeme brát dobu mezi zapojením se na trh práce a požadovaným datem odchodu o předdůchodu (minimálně 2 roku dopředu, maximálně 5 let dopředu), které budeme zaokrouhlovat na celé roky dolů. Znamená to, že pokud mám jít o důchodu za 44 let a vyberu si variantu vstoupit do předdůchodu o 5 let dříve, bude se moje doba spoření rovnat 39 let. Za datum narození bude zvolen 1. leden a příslušný rok. Za naspořenou částku budeme brát údaje z kapitoly 4.4 Výpočet dávek ve třetím pilíři, protože aby člověk mohl využít předdůchodu musí být účastníkem nově vzniklých účastnických fondů. Ve sloupci předdůchod budou zobrazeny hodnoty, které nám říkají, jak vysokou měsíční částku předdůchodu dostaneme v závislosti na době odchodu, kterou zvolíme. Nevyplněná políčka značí, že pro danou skupinu nevznikl nárok na odchod do předdůchodu. V následující tabulce jsou vypsány hodnoty, které by si člověk mohl jednorázově doplatit, aby mu vznikl nárok na odchod do předdůchodu. Prázdná políčka značí, že pro danou variantu již vznikl nárok na využití předdůchodu V tabulkách nebude rozlišováno pohlaví, protože nijak neovlivní výsledné částky. Tabulka 20 Výše dávky v případě využití předdůchodu

Současný 20 věk ža- 40 datele 50

Předdůchod pro účastníky před Předdůchod pro nové účastníky rokem 2013 při odchodu o roky při odchodu o roky Kč Kč 2 3 4 5 2 3 4 5 23461 15641 11731 9385 15589 10393 7795 17019 11346 8510 9448 10124

Zdroj: Penzijní společnost české spořitelny, 2014, Kalkulátor předdůchodu, 2014

50

Modelové situace

Tabulka 21 Částka, kterou je potřeba doplatit pro čerpání předdůchodu

Částka, kterou je potřeba doplatit pro stávající účastníky Kč 2 3 4 5 Současný 20 věk ža- 40 datele 55

34771 22971 111615 200259

Částka, kterou je potřeba doplatit pro účastníky od roku 2013 Kč 2 3 4 5 69092 39192 127836 216480 110800 199444 288088 376732

Zdroj: Penzijní společnost české spořitelny, 2014, Kalkulátor předdůchodu, 2014 Tato varianta znamená, že prostředky, které máme naspořeny ve třetím pilíři, plně padnou na vyplacené dávky mezi odchodem do předdůchodu a odchodem do řádného starobního důchodu. Přijdeme zde sice o dávky, které bychom jinak mohli pobírat současně s naším starobním důchodem, naopak však budeme moci důchod z prvního pilíře pobírat v celé výši, nedojde zde k žádnému krácení, jak je tomu při využití varianty předčasného důchodu. Jak je z tabulek vidět, ne vždy nám vznikne nárok na zvolení předdůchodu, tento fakt se odvíjí od skutečnosti, že se nám nepodaří naspořit dostatek prostředků v účastnických fondech třetího pilíře. Přesto tu existuje možnost získat předčasný důchod a to ta, že chybějící částku doplatíme. V druhé tabulce vidíme, jaké částky bychom museli jednorázově doplatit, aby nám vznikl nárok na předdůchod. Částky, které musíme doplatit, pokud chceme využít možnosti odchodu do předčasného důchodu, se pohybují od 29 971 Kč po 200 259 Kč u účastníků, kteří již byli členy třetího pilíře, před jeho transformací v roce 2013 a od 39 192 Kč u účastníků, kteří si v rámci třetího pilíře začali spořit až po jeho poslední reformě. Částky se odvíjí od průměrné hrubé měsíční mzdy, protože ze zákona platí, že na účtu musí být naspořena částka, která by pokryla životní minimum, je stanoveno jako 30 % průměrné hrubé mzdy, po dobu po kterou hodlá čerpat předdůchod. Jak již bylo zmíněno dříve, člověk si může doplatit chybějící částku jednorázově. V některých případech je tato strategie vhodná, v jiných případech již tak vhodnou nebude. Pro občany, kteří byli účastníky před rokem 2013 a pak pouze přestoupili, se vyplatí doplatit si částky 34 771 Kč, pětiletý předdůchod pro účastníky narozené v roce 1974, a 22 971 Kč, dvouletý předdůchod pro účastníky narozené v roce 1959. Částky nejsou příliš vysoké, a tudíž by při zvolení této varianty měli být účastníci schopní doplatit tuto částku z vlastních prostředků, nebo aniž by se museli zadlužit, nebo dlouhou dobu spořit. Naproti tomu částky 111 615 Kč, čtyřletý předdůchod, a 200 259 Kč, pětiletý předdůchod, pro občany narozené v roce 1959, jsou příliš vysoké na to, aby mohli být doplaceny z volných finančních prostředků. Účastníci třetího pilíře, kteří by přesto chtěli zvolit tuto variantu, by se museli zadlužit, nebo by použili úspory, které mohli mít připravené pro jiné účely. Pokud se člověk stal účastníkem v roce 2013, je pro něj situace o něco horší, částky, které musí doplatit, jsou vyšší a v mnoha případech ani nároku na předdůchod nedosáhne. Využití předdůchodu se nevyplatí účastníkům narozeným v roce 1959, kteří neosahují nároku žádné z variant předdůchodu a jejichž částky, které je potřeba doplatit pro přiznání předdůchodu, se pohybují od 110 000 Kč nahoru. Platí zde jednoduché pravidlo, čím dříve chceme odejít do předdůchodu, tím více musíme mít naspořeno.

Modelové situace

51

Výše výplaty předdůchodových dávek je závislá na celkové naspořené částce. Částka se rovnoměrně rozpočítá do doby čerpání předdůchodu. Pokud máme naspořenou částku 563 061 Kč a rozhodneme se odejít do dvouletého předčasného důchodu, dostaneme celkem 24 měsíčních dávek ve výši 23 461 Kč (23 461 * 24 = 563 061). Celková naspořená částka se bude dělit počtem měsíčních dávek, které účastník dostane. Při odchodu do předdůchodu by se počet dávek odvíjel v závislosti na délce předdůchodu odvíjel takto:  dvouletý předdůchod = 24 dávek,  tříletý předdůchod = 36 dávek,  čtyřletý předdůchod = 48 dávek,  pětiletý předdůchod = 60 dávek. Nejvýhodnější se jeví využití předdůchodu pro účastníky, kteří byli členy tohoto pilíře, narozené v roce 1994, dosáhnou nároku na všechny varianty předdůchodu, a v roce 1974, kteří nedosáhnou pouze varianty pětiletého předdůchodu. Dále pro účastníky, kteří se stali členy v roce 2013, jež byli narozeni v roce 1994.

4.7. Srovnání předčasného důchodu a předdůchodu Pokud bysme se rozhodli využít předdůchodu, výše důchodu by se rovnala výši důchodu vypočteného v prvním pilíři, viz kapitola 4.2 Výpočet důchodu v prvním pilíři. Pokud bysme se rozhodli využít předčasného důchodu, došlo by ke snížení důchodových dávek vzhledem k délce čerpání předčasného důchodu. V následující tabulce můžeme pozorovat rozdíl mezi dávkami z prvního pilíře a dávkami v případě využití předčasného důchodu. Tabulka 22 Rozdíl mezi dávkami z prvního pilíře a dávkami při zvolení předčasného důchodu

Současný věk


20 40 55 20 40 55 55 55 55

Výpočet z průměrné mzdy Odchod do předčasného důchodu o roky Kč 1 2 3 212 506 1194 314 751 1317 450 1074 1886 212 506 1194 314 751 1317 450 1074 1886 451 1078 1895 456 1092 1921 450 1078 1895

Výpočet z minimální mzdy Odchod do předčasného důchodu o roky Kč 1 2 3 96 228 539 161 384 673 249 594 1044 96 228 539 161 384 673 249 594 1044 249 594 1048 252 603 1060 248 594 1046

Zdroj: Vlastní výpočty a Peníze.cz, 2014, Důchodová reforma a zajištění na stáří 2014 Rozdíl ve výši dávek se zvyšuje v závislosti na délce předčasného důchodu. Mezi občany narozenými v roce 1994 a 1974 není rozdíl, jejich dávky jsou stejné. Ročník 1959 je ovlivněn počtem vychovaných dětí.

52

Modelové situace

Částky, o které je důchod snížen, se při výpočtu z průměrné mzdy pohybují od 212 Kč až po 1886 Kč. I když se nezdají nijak velké, pokud budeme uvažovat, že člověk bude žít dalších 25 let, budou mít celkově vyplacené dávky tuto podobu 63 600 Kč a 565 800 Kč. A tyto částky již tak malé nejsou. 12000

Výše dávky

10000 8000

Důchod z I. pilíře důchod

6000

Jednoletý předčasný důchod

4000

Dvouletý předčasný důchod

2000

Tříletý předčsný důchod

0 1994

1974

1959

Rok narození obyvatele

Obrázek 11 Srovnání důchodu z prvního pilíře a předčasného důchodu vypočtených z průměrné mzdy

Zdroj: Vlastní výpočty a Peníze.cz, 2014, Důchodová reforma a zajištění na stáří 2014 V grafu můžeme pozorovat rozdíly mezi důchodem z prvního pilíře a předčasným důchodem. Pozorujeme, že dávky budou mít klesající charakter. Největší snížení nastane u dávek při využití tříletého předčasného důchodu, nejmenší snížení nastane u dávek při využití jednoletého předčasného důchodu. Tato skutečnost hovoří kladně pro využití předdůchodu, při kterém nedochází k trvalému snížení dávek jako u předčasného důchodu. Pod římskými znaky se skrývají názvy investičních fondů:  I. - dluhopisový fond,  II. - konzervativní fond,  III. - vyvážený fond,  IV. - dynamický fond.

Modelové situace

53

Tabulka 23 Výše dávek při využití předčasného důchodu při připočtení dávek z druhého pilíře

Předčasný důchod Jednoletý

Muž

Dvouletý

Tříletý

Jednoletý

Žena

Dvouletý

Tříletý

Současný Výpočet z průměrné mzdy Kč věk I. II. III. IV. 20 11853 12176 14747 16097 40 10680 10912 11305 11476 55 10893 10921 10938 10938 20 11559 12422 14453 15803 40 10243 10475 10865 11039 55 10269 10297 10314 10314 20 10871 11734 13765 15115 40 9677 9909 10302 10473 55 9457 9485 9502 9502 20 11034 11768 13495 14643 40 10277 10475 10811 10957 55 10755 10779 10794 10794 20 10740 11474 13201 14349 40 9840 10038 10374 10520 55 10131 10155 10170 10170 20 10052 10786 12513 13661 40 9274 9472 9808 9954 55 9319 9343 9358 9358

Zdroj: Vlastní výpočty a Peníze.cz, 2014, Důchodová reforma a zajištění na stáří 2014 Neuvažovali jsme počet vychovaných dětí. Museli jsme zohlednit pohlaví, protože dávky, mezi muži a ženami se liší. Muži pobírají vyšší dávky než ženy. Jaký je k tomu důvod, bylo vysvětleno v předchozích kapitolách. Takto by se změnili dávky při využití předčasného důchodu, pokud by účastník třetího pilíře byl též účastníkem druhého pilíře a splnil by potřebné požadavky pro získání dávek z druhého pilíře. Je zřejmé, že díky dávkám z druhého pilíře dojde ke zvýšení celkově obdržené důchodové dávky. V některých případech dojde k vyrovnání nebo dokonce i k překročení dávek, které by člověk dostal z prvního pilíře. Nejlepší je tato varianta pro lidi narozené v roce 1974 a 1994. Pro lidi narozené v roce 1959 není tato varianta doporučená, protože jejich dávky i po připočtení dávek z druhého pilíře nebudou dosahovat výše starobního důchodu z prvního pilíře. Pokud bychom zvolili variantu předdůchodu, tak by se dávky z druhého pilíře přičítali ke starobnímu důchodu z prvního pilíře. Takto spočtené dávky by dosahovali vyšších částek, jelikož zde nedošlo k redukci, jak je tomu u předčasného důchodu.

54

Modelové situace

Tabulka 24 Součet dávek při využití předčasného důchodu a dávek ze třetího pilíře

Současný věk 20 40 50 20 40 55

Muž

Žena

Výpočet z průměrné mzdy Předčasný důchod Kč Jednoletý Dvouletý Tříletý 9760 9466 8778 10278 9841 9275 11317 10693 9881 9540 8960 8272 9934 9497 8931 11118 10494 9682

Zdroj: Vlastní výpočty a Peníze.cz, 2014, Důchodová reforma a zajištění na stáří 2014 Musíme uvažovat obě pohlaví, protože výše jejich dávek se bude lišit, proč tomu tak je vysvětleno v kapitole 4.4 Výpočet dávek ve třetím pilíři. Rozdíl ve výši konečných dávek mužů a žen můžeme pozorovat na grafech níže. Účastníci třetího pilíře se v tomto modelu rozhodnou, že nevyužijí možnosti předdůchodu, ale využijí odchodu do předčasného důchodu. Prostředky, které si naspořili v rámci třetího pilíře, jim budou postupně vypláceny spolu se starobním důchodem sníženým o koeficient vypočtený z počtu dní, kdy čerpaly předčasný důchod. Pokud bude zvolen odchod do tříletého předčasného důchodu, dávky budou nižší, než kdyby byl zvolen odchod do jednoletého předčasného důchodu. Výše částky se odvíjí od výše dávky předčasného důchodu a výše dávky ze třetího pilíře. 14000 12000

Výše dávky

10000

Starobní důchod z I. Pilíře

8000 6000


4000


2000

Tříletý předčasný důchod

0 1959

1974

1994

Rok narození

Obrázek 12 Srovnání výše dávek mužů z I. pilíře a z II. pilíře po přičtení dávek z III. pilíře

Zdroj: Vlastní výpočty a Peníze.cz, 2014, Důchodová reforma a zajištění na stáří 2014

Modelové situace

55

14000 12000

Výše dávky

10000

Starobní důchod z I. Pilíře

8000 6000


4000


2000

Tříletý předčasný důchod

0 1959

1974

1994

Rok narození Obrázek 13 Výše dávek žen z I. pilíře a z II. pilíře po přičtení dávek z III. pilíře

Zdroj: Vlastní výpočty a Peníze.cz, 2014, Důchodová reforma a zajištění na stáří 2014 Jak je možné z grafů pozorovat, pokud se účastníci rozhodnou nechat si ze třetího pilíře vyplácet doživotní rentu, kterou bychom připočetly k dávkám z I. pilíře nebo k dávkám II. pilíře, zjistíme, že výše dávky vypočtené z I. pilíře bude vždy vyšší než výše dávek z jednoletého, dvouletého nebo tříletého předčasného důchodu.

56

Diskuze

5 Diskuze Důchodový systém v České republice je silně založen na solidaritě ekonomicky aktivního obyvatelstva s dnešními důchodci. I přes snahy o změnu se nedočkal velkých změn. Vznikl sice druhý pilíř, který měl tuto situaci změnit, ale nedočkal se velké odezvy od obyvatelstva. Jiná by byla situace, pokud by byl povinným, ale jelikož povinný není, je tu velká možnost jeho zániku, kvůli neúčasti občanů. Celkem povedeným krokem byla změna třetího pilíře, ve kterém si lidé šetří prostředky na důchod. Lákavým znakem tohoto pilíře je státní příspěvek. Ale vzhledem k nestálé situaci není v tomto pilíři zajištěna příliš velká stabilita. Musíme vzít v potaz, že výše příspěvku se může změnit, nebo tento příspěvek může být úplně zrušen a nesmíme zapomenout na zrušení garance v účastnických fondech. V transformovaných fondech garance stále ještě je, ale v současné době se již jejich členem stát nemůžeme. Jak již bylo řečeno, jsou tu sice snahy o změnu důchodového systému, ale existují zde i snahy o jeho fungování v nezměněné podobě. Příkladem může být zavedení předdůchodu, který nám umožní dřívější odchod do důchodu, aniž by se účastníkovi snížil starobní důchod z prvního pilíře. Věk odchodu do důchodu se odvíjí od data narození, jsou jasné rozdíly mezi roky 1994, 1974 a 1959. Věk, který je v této práci zmíněn, i přes fakt, že k jeho výpočtu byla použita kalkulačka ze stránek ministerstva práce a sociálních věcí je pouze orientační. Pro jeho výpočet platí pravidla z roku 2014 a tato pravidla se do budoucna mohou ještě změnit. Jelikož si nemůžeme být jistí 100% přesností těchto údajů, nemůžeme se spoléhat na fakt, že výsledky této práce budou stále aktuální. Vezmeme-li v potaz, že tento údaj byl použit pro výpočty dalších hodnot, které pak byly použity k vyhodnocení této situace mezi předdůchodem a předčasným důchodem. V bakalářské práci uvažujeme, že občané jsou členy druhého pilíře, pokud se však podíváme na statistiky, zjistíme, že členů druhého pilíře je nedostatečné množství pro jeho fungování v původní navrhnuté podobě, můžeme tedy očekávat změnu jeho pravidel nebo jeho zrušení. Dalším problémem je investiční strategie, v současné době máme čtyři fondy, z nichž každý využívá jiné portfolio, do něhož investuje. Výsledky jsou spočteny s předpokladem, že nedojde k žádné krizi na trhu, a že inflace se bude stabilně držet na 2,5 %. Obě tyto situace se ale mohou změnit, může nastat krize podobná té z roku 2008 a inflace určitě nebude mít stabilní podobu 2,5 %, ale bude různě kolísat. Ke zjištění hodnot nebyla použita kalkulačka z žádných oficiálních stránek, ale z internetového portálu, který se sice zabývá touto problematikou. Pro dávky ze třetího pilíře byla použita stejná kalkulačka, jako pro dávky z druhého pilíře. Opět tu dochází ke zkreslení výpočtů, protože bereme v úvahu jen jednu částku, kterou lidé mohli mít naspořenou, pokud už byli členy. Zároveň nemůžeme uvažovat, že se všichni účastníci třetího pilíře přestoupí do účastnického fondu, spojeného s možností předdůchodu, a nezůstanou v transformovaném fondu, kde mají garanci. Nemůžeme tvrdit, že si budou dávat takové úložky, jaké jsme stanovili, vlastně ani nemůžeme uvažovat, že budou členy třetího pilíře. I když se zdá prospěšný, někteří lidé budou spoléhat na fakt, že se o ně postará stát, a tudíž se nebudou nijak sami připravovat na starobní důchod. Pokud budeme předpokládat, že lidé si uvědomí, že se o ně stát ve stáří dostatečně nepostará, jaká je pravděpodobnost, že si zvolí pro přípravu na stáří právě zde popsané

Diskuze

57

způsoby zhodnocení svých prostředků? Existují přece i jiné varianty, jak si na stáří připravit dostatek prostředků. Dále tu máme problematiku předčasného důchodu a předdůchodu. K vypočítání předčasného důchodu byly použity pravidla výpočtu předčasného důchodu v roce 2014. Tato pravidla, ale nezůstávají stejná, každých pár let dochází k jejich změnám, proto údaje o předčasném důchodu můžeme brát pouze za informativní a musíme předpokládat, že během následujících let může dojít k razantním změnám. Předdůchod je novinkou, která vznikla v roce 2013 v návaznosti na reformu třetího pilíře. Jedná se o novinku, kterou zatím využil jen malý zlomek populace České republiky. Jelikož je předdůchod tak nový, můžeme očekávat, že nastanou změny v pravidlech jeho fungování. Netvrdím, že je to špatný nápad, ale nepovažuji tento krok za vyřešení problémů důchodového systému v České republice. Hlavní problémem posouzení, zda je pro člověka lepší předčasný důchod nebo předdůchod je odhadnout, jak je člověk znalý situace v České republice a do jaké míry je ochoten a schopen připravit se na stáří.

58

Závěr

6 Závěr V závěru budou shrnuty důležité poznatky, ke kterým jsem při vytváření bakalářské práce došla. Současná situace důchodového systému je z dlouhodobého hlediska neudržitelná. Systém je založen na průběžném systému a na mezigenerační solidaritě. Z výpočtů důchodů, kterých můžeme dosáhnout v rámci prvního pilíře je jasné, že výše dávek se s datem narození snižuje. Pokud vezmeme v úvahu, že občané pobírají hrubou mzdu, tak občané narození v roce 1959 dostanou 10 397 Kč, v roce 1974 dostanou 8 238 Kč a v roce 1994 dostanou 6 586 Kč. Dochází i ke změně věku odchodu do důchodu. Občané narození v roce 1959 odejdou do důchodu ve věku 64 let, v roce 1974 odejdou do důchodu v 66 letech a 6 měsících a v roce 1994 odejdou do důchodu v 69 letech a 10 měsících. Doba, po kterou lidé budou pracovat, bude mít tento vývoj: 44 let, 46 let a 6 měsíců a 49 let a 10 měsíců. Později narození občané budou do důchodu odcházet ve vyšším věku a budou dostávat nižší dávky než jak je tomu v současné době. Tento systém není spravedlivý: občan bude pracovat déle, aby za to dostal nižší starobní důchod. Řešením jak odejít do důchodu dříve je možnost využití jedné ze dvou variant, které důchodový systém nabízí. Jsou jimi předčasný odchod do důchodu nebo nově od roku 2013 odchod do předdůchodu. První možnost nám nabízí vyčlenit se z trhu práce maximálně o tři roky dříve, zatím co druhá nám umožní vyčlenění z trhu práce maximálně o pět let dříve a minimálně o dva roky dříve. Předčasný důchod byl dlouhou dobu jedinou variantou, která existovala pro občany, kteří chtěli dříve odejít z trhu práce nebo byli okolnostmi donuceni odejít. Nese sebou značnou nevýhodu, v závislosti na tom jak dlouhý předčasný důchod zvolíme, dojde ke snížení dávky starobního důchodu, na který by občan jinak měl nárok, a tato snížená dávka nám zůstane i poté, co dosáhneme řádného důchodového věku. Tabulka 25 Srovnání výší předčasného důchodu vypočteného z průměrné mzdy a výše důchodu z I. pilíře

Současný věk


20 40 55 20 40 55 55 55 55

Výpočet z průměrné mzdy Výše řádného starobníOdchod do předčasného důchoho důchodu Kč du o roky (Kč) 1 2 3 06586 6374 6080 5392 08238 7924 7487 6921 10397 9947 9323 8511 06586 6374 6080 5392 08238 7924 7487 6921 10397 9947 9323 8511 10236 9785 9158 8341 09946 9490 8854 8025 09655 9205 8577 7757


Závěr

59

Tabulka 26 Rozdíl mezi výší starobního důchodu a předčasného důchodu vypočtených z průměrné mzdy

Výpočet z průměrné mzdy Současný věk


20 40 55 20 40 55 55 55 55

Odchod do předčasného důchodu o roky (Kč) 1 2 3 212 0506 1194 314 0751 1317 450 1074 1886 212 0506 1194 314 0751 1317 450 1074 1886 451 1078 1895 456 1092 1921 450 1078 1895

Zdroj: Vlastní výpočty a Peníze.cz, 2014, Důchodová reforma a zajištění na stáří 2014 V tabulkách může být pozorován rozdíl mezi výší starobního důchodu z prvního pilíře a výší předčasného důchodu. Výše rozdílů je pro obě pohlaví stejná, nedochází zde k diskriminaci pohlaví, výjimku tvoří pouze u žen z ročníku 1959 počet vychovaných dětí. Tato výjimka je spojena s faktem, že počet vychovaných dětí snižuje věk odchodu do důchodu na 63 let a 2 měsíce za 1 vychované dítě, na 61 let a 8 měsíců za 2 vychované děti a na 60 let a 2 měsíce za tři vychované děti. Výše předčasného důchodu závisí na výši starobního důchodu, na který by měl člověk nárok, pokud by nevyužil předčasného důchodu a na počtu dní, po které se rozhodne využít předčasného důchodu, zjistíme z nich, o jaké procento budeme snižovat výši starobního důchodu. S rostoucí délkou předčasného důchodu se bude snižovat výše důchodu, který budeme pobírat v poproduktivním věku. Nejnižší snížení dávek je u jednoletého předčasného důchodu, odvíjí se to od skutečnosti, že řádný důchod bude snížen o 3,6 % (číslo vznikl tímto výpočtem: 360 dní = 4 * 90 dní → 4 * 0,9 %). U dvouletého předčasného důchodu se jedná o snížení o 8,4 % (720 dní = 4 * 0,9 % + 4 * 1,2 %) a u tříletého předčasného důchodu by se jednalo o snížení o velikosti 14,4 % (1 080 dní = 4 * 0,9 % + 4 * 1,2 % + 4 * 1,5 %). Logicky tedy nejvyššího snížení dosáhneme u tříletého předčasného důchodu, jak nám potvrzují předchozí tabulky. Pokud bychom uvažovali, že člověk bude žít dalších dvacet let po odchodu do důchodu, tak by to pro ročník 1994 znamenalo, že mu v případě jednoletého předčasného důchodu bude vyplaceno o 50 880 Kč méně, v případě dvouletého předčasného důchodu to bude o 121 440 Kč méně a v případě tříletého předčasného důchodu to bude o 286 560 Kč méně. Z měsíčního hlediska, se tyto srážky zdály malé, ale pokud si k těmto srážkám připočteme dobu, po kterou by člověk mohl být ještě naživu, můžeme se dostat až do sta tisícových částek. Druhým způsobem odchodu z trhu práce je předdůchod. Nedochází při něm ke snížení dávek starobního důchodu. Je však spojen s účastí v účastnických fondech třetího pilíře a naspořením dostatečně vysoké dávky, ze které bude předdůchod vyplácen. Naspořená částka musí po dobu čerpání předdůchodu být schopna pokrýt výši životní minima, které je stanoveno na 30 % průměrné hrubé mzdy. Množství dávek, které musí být

60

Závěr

vyplaceno, je rovno tomuto počtu: předdůchod 2 roky, 3 roky, 4 roky a pět let → 24 dávek, 36 dávek, 48 dávek a 60 dávek. Tabulka 27 Naspořené částky a dávky v rámci třetího pilíře


Žena

20 40 55 20 40 55

Účastníkem od roku 2012 Naspořená Dávky Kč částka Kč 563061 3386 408449 2354 242961 1370 563061 2880 408449 2010 242961 1171

Zdroj: Peníze.cz, 2014, Důchodová reforma a zajištění na stáří 2014 Je zřejmé, že pokud by si člověk zvolil variantu doživotní renty místo předdůchodu, lišily by se dávky mezi muži a ženami, i přes fakt, že celková naspořená částka je u obou stejná, je to způsobenou odlišnou dobou dožití. Pokud by se obyvatelé rozhodli zvolit variantu, kde by jim z těchto dávek byl vyplácen předčasný důchod, získali bychom tyto výsledky. Účastníci narození v roce 1994 by si v třetím pilíři naspořili dostatek prostředků pro čerpání každé z variant předdůchodu. Výše jejich dávek by se pohybovala takto: předdůchod 2 roky, 3 roky, 4 roky a 5 let → → 23 461 Kč, 15 641 Kč, 11 731 Kč a 9 385 Kč. Účastníci narození v roce 1974 by měli nárok na dvouletý, tříletý a čtyřletý předdůchod, jejich dávky by se vyvíjeli takto: 17 019 Kč, 11 346 Kč a 8 510 Kč. Pokud by chtěli čerpat pětiletý předdůchod museli by si jednorázově doplatit částku 34 771 Kč. Pokud by ročník 1974 chtěl využít pětiletého předdůchodu, doporučuji, aby tak učinil, částka 34 771 Kč není natolik vysoká, aby se člověk musel závažně zadlužovat. Účastníci narození v roce 1959, budou mít naspořen dostatek prostředků, aby mohli využít dvouletého předdůchodu, jejich dávka by činila 10 124 Kč. Pokud by se rozhodli pro jinou variantu, museli by jednorázově doplatit tyto částky: předdůchod 3 roky, 4 roky a 5 let → 22 971 Kč, 111 615 Kč a 200 259 Kč. Z těchto možností bych doporučila využití tříletého důchodu, kde by opět nedošlo k výraznému zadlužení. Variantu se čtyřletým a pětiletým důchodem bych pro ně nedoporučovala, protože částky, které je třeba potřeba doplatit jsou vysoké, a odebraly by účastníkovy velkou část prostředků, nebo by se účastník musel zadlužit.

Závěr

61

Tabulka 28 Srovnání vyplácených dávek mužům při zvoleni předdůchodu nebo jednoletého předčasného důchodu po přičtení dávek z II. pilíře

Jednoletý předčasný důchod pro ročník 1994 Jednoletý předčasný důchod pro ročník 1974 Jednoletý předčasný důchod pro ročník 1959 Starobní důchod pro ročník 1994 Starobní důchod pro ročník 1974 Starobní důchod pro ročník 1959

Dluhopisový fond Kč

Konzervativní fond Kč

Vyvážený fond Kč

Dynamický fond Kč

11853

12176

14747

16097

10680

10912

11305

11476

10893

10921

10938

10938

12065

12928

14959

16309

10994

11226

11619

11790

11343

11371

11388

11388


Výsledná výše měsíční dávky

18000 16000 14000

Jednoletý předčasný důchod pro ročník 1994

12000


10000 8000


6000 4000

Starobní důchod pro ročník 1994

2000 0

Starobní důchod pro ročník 1974 Starobní důchod pro ročník 1959 Typ investiční stategie

Obrázek 14 Porovnání výše dávek mužů po připočtení dávek z II. pilíře ke starobnímu důchodu a jednoletému předčasnému důchodu

Zdroj: Vlastní výpočty a Peníze.cz, 2014, Důchodová reforma a zajištění na stáří 2014 Budeme uvažovat, že občané (muži) budou členy druhého pilíře a volí si mezi variantou jednoletého předčasného důchodu a předdůchodu. Výše dávek je vypočtena jako dávka jednoletého předčasného důchodu, nebo řádného starobního důchodu (vznik použitím předdůchodu) plus dávka ze zvolené investiční strategie ve druhém pilíři. Za stanovených podmínek bude vhodné zvolit variantu s použitím předdůchodu. Dávky, které získáme při zvolení předdůchodu budou při všech použitých investičních

62

Závěr

strategiích vždy vyšší než dávky, které bychom získaly při zvolení jednoletého předčasného důchodu. Zbylé modelové situace by se za stanovených podmínek vyvíjely podobným způsobem. Pokud si občané uvědomí nedostatky důchodového systému v České republice a budou schopni a ochotni vytvořit si rezervu na stáří, budou si moci vybrat mezi odchodem do předčasného důchodu nebo předdůchodu. Pokud si občané nevytvoří žádné rezervy a rozhodnou se spolehnout se na to, že se o ně postará stát, budou si moci zvolit pouze předčasný důchod. Jako výsledek své bakalářské práce bych chtěla uvést, že z variant předčasného důchodu nebo předdůchodu, je celkově lepší zvolit variantu předdůchodu. Možnost jejího zvolení je však podmíněna ochotou občanu samostatně se připravovat na stáří.

Literatura

63

7 Literatura Aktuálně.cz, 2013. Minimální mzda pro rok 2014 [online]. 2013 [cit. 2014-04-28]. Dostupné z: http://www.aktualne.cz/wiki/finance/minimalni-mzda-pro-rok2013/r~i:wiki:3551/ Antoš, O. 2005. Penzijní reforma z pohledu nezávislých odborníků [online]. 2005 [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/clanky/penzijni-reforma-z-pohledunezavislych-odborniku/ Arnoldová, A. 2007. Vybrané kapitoly ze sociálního zabezpečení I. část. 3. přepracované vyd. Praha: Karolinum. ISBN 978-80-246-1393-2 Bednář, J., Martin, K. 2013. Předčasný důchod v příkladech [online]. 2013 [cit. 2014-0501]. Dostupné z: http://www.penize.cz/duchody/254206-predcasny-duchod-vprikladech Česká spořitelna, 2014. Doplňkové penzijní spoření - III. pilíř [online]. 2014 [cit. 2014-0408]. Dostupné z: https://www.csas.cz/banka/nav/osobni-finance/doplnkove-penzijnisporeni---iii-pilir/statni-podpora-doplnkoveho-penzijniho-sporeni-d00021004 ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ, 2014. Důchodové pojištění [online]. 2014 [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/ ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ, 2014. Nejčastější dotazy důchodové pojištění[online]. 2014 [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/templates/nejcastejsidotazy.aspx?NRMODE=Published&NRNODEGUID=%7bF32F8E92-38CC-465D-BCDD1A62B86C1B5E%7d&NRORIGINALURL=%2fcz%2fo-cssz%2finformace%2fnejcastejsidotazy%2fnejcastejsi-dotazyduchodovepojisteni%2ehtm&NRCACHEHINT=Guest#duchodove114 ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ, 2014. Předdůchody - Dávky ze třetího pilíře [online]. 2014 [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/casopis-narodnipojisteni/archiv-vydanychcisel/clanky/predduchody_%E2%80%93_davky_ze_iii._pilire.htm ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ, 2013. Starobní důchody [online]. 2013 [cit. 2014-04-16]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/davky/starobniduchody.htm ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ, 2013. Výpočet a výplata důchodu [online]. 2013 [cit. 2014-05-01]. http://www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/davky/vypocet-avyplata-duchodu/vypocet-a-vyplata-duchodu.htm ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, 2013. Demografická ročenka České republiky 2012 [online]. 2013 [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/p/4019-13

64

Literatura

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, 2014. Inflace - druhy, definice, tabulky [online]. 2014 [cit. 2014-04-27]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/mira_inflace ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, 2010. Naděje dožití a průměrný věk - Metodika [online]. 2010 [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/nadeje_doziti_a_prumerny_vek ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, 2014. Obyvatelstvo - roční časové řady [online]. 2014 [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/obyvatelstvo_hu ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, 2009. Projekce obyvatelstva České republiky [online]. 2009 [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/p/4020-09 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, 2014. Průměrné mzdy - 4. čtvrtletí 2013 [online]. 2014 [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/obyvatelstvo_hu ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, 2014. Trh práce v ČR 1993 - 2011 [online]. 2014 [cit. 201404-24]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cpmz031114.docx ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, 2013. Úmrtnostní tabulky [online]. 2013 [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/umrtnostni_tabulky Důchodová Reforma, 2012. Neudržitelný: I. pilíř českého důchodového systému [online]. 2012 [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://www.duchodovareforma.cz/penzijnipripojisteni/neudrzitelny-i-pilir-ceskeho-duchodoveho-systemu/ Dlouhá, P., 2013. Změna pravidel druhého pilíře: z důchodového spoření půjde vystoupit! [online]. 2013 [cit. 2014-04-14]. Dostupné z: http://www.penize.cz/duchodovesporeni/256682-zmena-pravidel-druheho-pilire-z-duchodoveho-sporeni-pujdevystoupit! DůchodováReforma, 2012. Neudržitelný: I. pilíř českého důchodového systému [online]. 2012 [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: http://www.duchodovareforma.cz/penzijnipripojisteni/neudrzitelny-i-pilir-ceskeho-duchodoveho-systemu/ Důchody - důchodci, 2014. Důchodový věk [online]. 2014 [cit. 2014-04-16]. Dostupné z: http://www.duchody-duchodci.cz/duchodovy-vek.php Eurostat, 2011. Úhrnná plodnost [online]. 2011 [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: http://apl.czso.cz/ode/tab/tps00015.htm Fiala, P., 2012. Stabilní průběžně fondový systém financování důchodů. Je to možné? [online]. 2012 [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://pavelfiala.blog.idnes.cz/c/296950/Stabilni-prubezne-fondovy-systemfinancovani-duchodu-Je-to-mozne.html Finance, 2014a. Co vstupuje do výpočtu důchodu [online]. 2014a [cit. 2014-05-01]. Dostupné z: http://www.finance.cz/duchody-a-davky/vse-o-duchodech/starobniduchody/co-vstupuje-do-vypoctu-duchodu/

Literatura

65

Finance, 2014b. Předčasný důchod v roce 2013 [online]. 2014b [cit. 2014-05-01]. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/368351-predcasny-duchod-v-roce2013/ Finance, 2014c. Příspěvkově a dávkově definované důchodové systémy [online]. 2014c [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: http://www.finance.cz/duchody-a-davky/vse-oduchodech/duchodove-systemy/prispevkove-a-davkove-definovane-duchodovesystemy/ Finance, 2014d. Současný český důchodový systém [online]. 2014d [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://www.finance.cz/duchody-a-davky/vse-o-duchodech/duchodovesystemy/soucasny-cesky-duchodovy-system/ Finance, 2014e. Tři pilíře důchodového systému [online]. 2014e [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: http://www.finance.cz/duchody-a-davky/vse-o-duchodech/duchodovesystemy/tri-pilire-duchodoveho-systemu/ Finance, 2013. Výpočet důchodů v roce 2014 [online]. 2013 [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/400970-vypocet-duchodu-v-roce-2014/ Finance, 2014j. Způsoby financování penzijního systému [online]. 2014j [cit. 2014-04-16]. Dostupné z: http://www.finance.cz/duchody-a-davky/vse-o-duchodech/duchodovesystemy/zpusoby-financovani-penzijniho-systemu/ FINMARKET, 2013. Jak funguje 2. pilíř důchodového systému? [online]. 2013 [cit. 201404-15]. Dostupné z: http://www.finmarket.cz/jak-funguje-2pilir-duchodovehosystemu/ FINMARKET, 2014. Důchodové spoření 2. pilíř [online]. 2014 [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: http://www.finmarket.cz/duchodove-sporeni/ FONDMARKET, 2012. Příspěvkově definovaný penzijní systém (NDC) [online]. 2012 [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://www.fondmarket.cz/index.php?blank=955 Holub, M., 2010. ANALÝZA: ANALÝZA: Mají české důchody záviset na počtu vychovaných dětí? I. [online]. 2010 [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: http://www.demografie.info/?cz_detail_clanku=&artclID=690 Holub, M., 2009. ANALÝZA: Výchova dětí v kontextu vybraných důchodových systémů [online]. 2009 [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://www.demografie.info/?cz_detail_clanku=&artclID=621 Husákovy děti, 2014. Husákovy děti - hračky, se kterými jsme vyrůstali [online]. 2014 [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://www.husakovydeti.eu/ iDNES, 2011. Do důchodu půjdou všichni stejně, děti ženám nepomohou [online]. 2011 [cit. 2014-04-19]. Dostupné z: http://finance.idnes.cz/do-duchodu-pujdou-vsichnistejne-deti-zenam-nepomohou-ppg-/viteze.aspx?c=A110215_1532677_zamestnani_hru (I)NVESTOPEDIA, 2014. Defined-Contribution Plan [online]. 2014 [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://www.investopedia.com/terms/d/definedcontributionplan.asp

66

Literatura

IVA, 2011. Harwardský systém. [online]. 2011 [cit. 2014-05-06]. Dostupné z: http://iva.k.utb.cz/wp-content/uploads/harvardsky-system.pdf Janda, J., 2011. Spořit nebo investovat?. 1. vyd. Praha: GRADA. ISBN 978-80-247-3670-9 Janda, J., 2012. Zajištění na stáří: jak se co nejlépe připravit na podzim života. 1. vyd. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-4400-1. Kantor, M., 2014. Výsledky druhého a třetího pilíře důchodového systému za rok 2013[online]. 2014 [cit. 2014-04-25]. Dostupné z: http://www.starnesmysli.cz/diskutujte-o-reforme/vysledky-druheho-a-tretiho-pilireduchodoveho-systemu-za-rok-2013-90/ Koldinská, K., Štefko, M., 2012. Sociální reformy ve střední Evropě - cesta k novému modelu sociálního státu?. 1. vyd. Praha: Auditorium. ISBN 978-80-87284-14-8 Kučera, P., 2013. Druhý pilíř penzí skomírá. V říjnu přibylo jen 395 lidí [online]. 2013 [cit. 2014-04-28]. Dostupné z: http://zpravy.aktualne.cz/finance/druhy-pilir-penzi-skomirav-rijnu-pribylo-jen-395-lidi/r~df63529046d611e38466002590604f2e/ KURZYCZ, 2014. Mzdy - vývoj mezd, průměrné mzdy 2014 [online]. 2014 [cit. 2014-0428]. Dostupné z: http://www.kurzy.cz/makroekonomika/mzdy/ Kutálek, V., 2013. Vyznejte se v důchodu: Jak funguje první pilíř důchodového systému? [online]. 2013 [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/clanky/vyznejte-sev-duchodu-jak-funguje-prvni-pilir/ NaStaráKolena, 2013. Předčasný důchod, předčasný odchod do důchodu [online]. 2013 [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://www.nastarakolena.cz/odchod-do-predcasnehoduchodu-1090/ Mašková, M., 2005, ANALÝZA: Perspektivy populačního stárnutí v Evropě [online]. 2005 [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: http://www.demografie.info/?cz_detail_clanku&artclID=201 MINISTERSTVO FINANCÍ, 2014. Do Aktuálně působící penzijní společnosti v ČR - rok 2014 [online]. 2014 [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/soukromysektor/kontrola/penzijni-pripojisteni-doplnkove-sporeni/penzijnispolecnosti/2014/penzijni-spolecnosti-rok-2014-16401 MINISTERSTO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ, 2013. II. pilíř penzijního systému (Ekonom) [online]. 2013 [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/15521 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ, 2013. Do předčasného důchodu jde třetina lidí, i přes nižší penzi (HN) [online]. 2013 [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/14892 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ, 2014. Kalkulačky [online]. 2014 [cit. 201404-30]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/2435

Literatura

67

MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ, 2013. Minimální mzda od 1. 8. 2013 [online]. 2013 [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/13833 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ, 2010. PES [online]. 2010 [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/8896/2010_06_03_Zaverecna_zprava_final_cistopis.p df Nová, M., 2011. Husákovy děti: generace třicátníků mizí na noc z Prahy [online]. 2011 [cit. 2014-04-16]. Dostupné z: http://bydleni.idnes.cz/stehovani-za-mesto-0ae/stavba.aspx?c=A111122_142255_reality_bdp_web Peníze.cz, 2014. Důchodová reforma a zajištění na stáří 2014 [online]. 2014 [cit. 201404-30]. Dostupné z: http://www.penize.cz/kalkulacky/duchodova-reforma-zajisteni-nastari Peníze.cz, 2014. Důchodové spoření [online]. 2014 [cit. 2014-04-7]. Dostupné z: http://www.penize.cz/duchodove-sporeni Peníze.cz, 2011. Důchodový věk poroste. Kdo zaměstná šedesátníky? [online]. 2011 [cit. 2014-04-28]. Dostupné z: http://www.penize.cz/duchody/204868-duchodovy-vekporoste-kdo-zamestna-sedesatniky Penzijní společnost České pojišťovny, 2013. Jak funguje I. pilíř? [online]. 2013 [cit. 201404-24]. Dostupné z: http://www.pfcp.cz/vse-o-penzich/klient/schema-fungovanipenzijniho-systemu/jak-funguje-i.-pilir.html Penzijní společnost České pojišťovny, 2013. Jak funguje II. pilíř? [online]. 2013 [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: http://www.pfcp.cz/vse-o-penzich/klient/schema-fungovanipenzijniho-systemu/jak-bude-fungovat-ii-pilir.html Penzijní společnost České pojišťovny, 2013. Jak funguje III. pilíř? [online]. 2013 [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: http://www.pfcp.cz/vse-o-penzich/klient/schema-fungovanipenzijniho-systemu/jak-bude-fungovat-iiI-pilir.html Penzijní společnost České pojišťovny, 2014. Kalkulátor předdůchodu [online]. 2014 [cit. 2014-04-29]. Dostupné z: http://www.ceskapenzijni.cz/pfcs/menu/cs/lide/navpf_kalk_predduchod Penzijní společnost České pojišťovny, 2013. Schéma fungování penzijního systému od 1. 1. 2013 [online]. 2013 [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: http://www.pfcp.cz/vse-openzich/klient/schema-fungovani-penzijniho-systemu.html POJIŠTĚNEC, 2012. Hit ČSSD - nefinanční příspěvkově definovaný důchodový systém (NDC) [online]. 2012 [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: http://www.pojistenec.cz/hit_cssd_ndc_system.htm Pojištěno, 2014. Důchodové systémy[online]. 2014 [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: http://www.pojisteno.cz/penzijni-pripojisteni/duchodove-systemy/ Přib, Jan., 2012. Kdy do důchodu a za kolik: právní stav k ... Praha: Grada, 2012-. 1x ročně.

68

Literatura

Rybička, J., Čačková, P., Přichystal, J., 2011. Průvodce tvorbou dokumentů. 1. vyd. Bučovice: Martin Stříž. ISBN 978-80-87106-43-3. Rytířová, L., 2013. Důchodový systém v České republice. 1. vyd. Olomouc: ANAG. ISBN 978-80-7263-821-15 SFINANCE, 2014. Předdůchody - otázky a odpovědi [online]. 2014 [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://www.sfinance.cz/predduchody-otazky-a-odpovedi/t1658#q3 Svobodová, K., 2012. ANALÝZA: Demografické stárnutí ČR podle výsledků projekce [online]. 2012 [cit. 2014-04-8]. Dostupné z: http://www.demografie.info/?cz_detail_clanku=&artclID=824& Syrový, P., 2012. Jak si spořit na důchod: zorientujte se v důchodové reformě. 1. vyd. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-4479-7. Tomčík, J., 2013. Jak na výpočet starobního důchodu v roce 2014[online]. 2013 [cit. 201405-01]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/clanky/jak-na-vypocet-starobniho-duchodupro-rok-2014/ Tůma, O., 2014. Konec druhého pilíře? Nic není jisté! [online]. 2014 [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://www.penize.cz/duchodove-sporeni/281848-konec-druheho-pilire-nicneni-jiste! V čele, 2010. Průběžný penzijní systém (PAYG) [online]. 2010 [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: http://www.vcele.eu/slovnicek-pojmu/pruabezny-penzijni-system-payg Vejvodová, A., 2012. Třetí pilíř: Bez garance výnosů ze spoření [online]. 2012 [cit. 201404-14]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/penzijni-reforma/198066-tretipilir-bez-garance-vynosu-ze-sporeni/ Vostatek, J., Zborník, P., Fiala, T., 2012. Návrh penzijní reformy (verze s NDC). 1. vyd. Praha: CESTA. ISBN 978-80-905134-3-3 VÝPOČET, 2013. Popis výpočtu starobního důchodu [online]. 2013 [cit. 2014-05-01]. Dostupné z: http://www.vypocet.cz/popis-vypoctu-duchodu/ Zámečník, P., 2005. Penzijní připojištění se nevyplatí každému! [online]. 2005 [cit. 201404-16]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/clanky/penzijni-pripojisteni-se-nevyplatikazdemu/ Žofka, J., 2006. Socioekonomické dopady demografického stárnutí [online]. 2006 [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: http://www.demografie.info/?cz_detail_clanku&artclID=383

Přílohy

69

8 Přílohy Tabulka 29 Data pro Obrázek 1

Počet obyvatel Věk 50-54 55-59 60-64 65-69 70-74 75-79 80-84 85-89 90-94 95-99 100+ Věk 50-54 55-59 60-64 65-69 70-74 75-79 80-84 85-89 90-94 95-99 100+

2010

2015

2020

2025

2030

2035

701484 762289 721621 537782 367766 320854 227250 117672 21003 5853 500

675022 683956 728051 672232 483005 308949 237379 133740 45923 4273 507

698706 660705 656763 683053 610565 415158 238699 148816 58273 11288 537

847650 685790 638321 620448 627069 535239 332518 158675 69669 15723 1535

938453 834097 665806 607774 575450 559758 441313 231352 79257 19783 2270

791721 925147 813100 637129 568872 520714 471900 317454 122185 24200 2967

2040

2045

2050

2055

2060

2065

755740 782254 903461 781112 599317 520404 445731 348613 175025 39924 3858

692875 748114 765915 870406 739168 552847 454054 336895 199040 58920 6580

548965 687389 734361 740449 827669 688551 488712 354111 197527 68684 9824

566360 546370 676486 712474 707766 776995 618600 387838 216438 68893 11607

663209 564686 539403 658598 684671 669899 705849 503254 241129 79521 11658

676070 661575 558754 527070 636156 653367 616112 581241 322653 88736 13917

Zdroj: ČSÚ, 2009, Projekce obyvatelstva České republiky do roku 2065,

70

Přílohy

Tabulka 30 Data pro Obrázek 3

Rok 1920 1921 1922 1923 1924 1925 1926 1927 1928 1929 1930 1931 1932 1933 1934 1935 1936 1937 1938 1939 1940 1941 1942 1943 1944 1945 1946 1947 1948 1949 1950 1951

Úhrnná plodnost % 2,96 3,04 2,88 2,77 2,59 2,48 2,39 2,24 2,21 2,12 2,15 2,03 1,97 1,83 1,77 1,68 1,66 1,69 1,82 1,94 2,21 2,26 2,42 2,78 2,80 2,67 3,25 3,05 2,89 2,73 2,80 2,76

Rok 1952 1953 1954 1955 1956 1957 1958 1959 1960 1961 1962 1963 1964 1965 1966 1967 1968 1969 1970 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983

Úhrnná plodnost % 2,70 2,61 2,58 2,58 2,57 2,50 2,31 2,12 2,11 2,13 2,14 2,33 2,36 2,18 2,01 1,90 1,83 1,86 1,91 1,98 2,07 2,29 2,43 2,40 2,36 2,32 2,32 2,29 2,10 2,02 2,01 1,96

Rok 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Úhrnná plodnost % 1,96 1,97 1,96 1,94 1,91 1,94 1,87 1,89 1,86 1,71 1,67 1,44 1,28 1,19 1,17 1,16 1,13 1,14 1,15 1,17 1,18 1,23 1,28 1,33 1,44 1,50 1,49 1,49

Zdroj: ČSÚ, 2014, Obyvatelstvo - roční časové řady

Přílohy

71

Tabulka 31 Data pro Obrázek 4

Rok

Počet obyvatel v % 50 až 54 let 55 až 59 let 60 až 64 let 2,1 2,6 7,0

1993

45 až 49 let 2,7

1994 1995

2,5 2,4

1,8 2,1

2,9 2,4

5,2 4,2

3,2 4,2

1996 1997

2,5 3,4

2,2 3,0

2,8 2,9

5,8 5,6

4,2 3,5

1998 1999

4,5 6,6

4,1 6,1

3,4 4,7

5,2 5,2

6,1 5,4

2000 2001

7,1 5,8

6,7 6,3

5,2 4,8

4,9 5,3

2,9 4,5

2002 2003

5,7 5,8

6,1 6,9

4,0 4,9

4,0 2,8

3,9 3,7

2004 2005

6,3 6,5

7,4 7,6

6,0 5,8

3,0 3,0

2,4 3,0

2006 2007

6,2 4,5

6,6 5,3

6,0 5,4

3,0 2,5

2,5 1,1

2008 2009

4,2 5,1

3,9 5,6

4,4 6,2

2,3 4,0

0,8 .

2010 2011

5,9 5,4

6,6 6,2

7,4 6,6

4,0 3,5

1,5 1,4

Zdroj: ČSÚ, 2014, Trh práce v ČR 1993 - 2011

65 a více let 5,4

Vyhodnocení předčasného důchodu a předdůchodu

Recommend Documents