VYHLÁŠKA o systému bezpečnosti provozování dráhy a drážní dopravy a postupech při vzniku mimořádných událostí na dráhách Tato vyhláška mimo jiné upravuje: stanovení závažných nehod v drážní dopravě, nehod a ohrožení, u kterých Drážní inspekce provádí zjišťování příčin a okolností jejich vzniku, druhy mimořádných událostí v drážní dopravě, postup při vzniku a opatření na místě mimořádné události, příslušnost k zjišťování jejich příčin a okolností a opatření k předcházení vzniku mimořádných událostí,
Nehodou se rozumí: srážka nebo vykolejení drážního vozidla, nejsou-li závažnou nehodou, střetnutí drážních vozidel se silničními vozidly na úrovňovém křížení dráhy s pozemní komunikací nebo mimo ně, smrt nebo újma na zdraví osob, vzniklá v souvislosti s pohybujícími se drážními vozidly, požáry drážních vozidel a jiné mimořádné události na zařízení dráhy za podmínky vzniku značné škody. Ohrožením se rozumí mimořádná událost: ohrožující pravidelnost a plynulost provozování drážní dopravy, bezpečnost osob a bezpečnou funkci staveb a zařízení, způsobené provozováním dráhy a drážní dopravy s vlivem na bezpečné provozování dráhy a drážní dopravy, událost způsobená únikem nebezpečné věci při její přepravě, ohrožení bezprostředním rizikem úniku nebezpečné věci při přepravě po železnici, které není závažnou nehodou nebo nehodou. Srážkou drážních vozidel se rozumí: nedovolené najetí drážního vozidla na jiné drážní vozidlo bez ohledu na směr pohybu vozidel; najetí vozidla na překážku na dopravní cestě dráhy. Vykolejením drážního vozidla se pro účely této vyhlášky rozumí nedovolené opuštění styčné plochy kola vozidla temene kolejnice Usmrcenou osobou se rozumí osoba, která zemřela při mimořádné události nebo pokud při této mimořádné události došlo k újmě na zdraví, na jejíž následky osoba zemřela nejdéle do 30 dnů od vzniku mimořádné události.
Postup při vzniku mimořádné události v drážní dopravě
Provozovatel dráhy a dopravce zřizují samostatná nebo společná ohlašovací pracoviště, která zajistí ohlášení vzniku mimořádné události podle činnosti vykonávané v rámci předmětu podnikání. Vznikne-li mimořádná událost při provozování dráhy nebo provozování drážní dopravy, provozovatel dráhy a dopravce zajišťuje, aby každý zaměstnanec nebo osoba ve smluvním vztahu k provozovateli dráhy nebo dopravci, kteří se svou pracovní činností podílejí na provozování dráhy nebo provozování drážní dopravy, neprodleně ohlásili na určené ohlašovací pracoviště její vznik, pokud tuto událost zjistili sami nebo se o ní věrohodně dozvěděli. Ohlašovací pracoviště po vzniku mimořádné události podle její povahy provede bez zbytečné prodlevy opatření k zabránění vzniku dalších škod a bezodkladně ohlásí vznik mimořádné události: a) Drážní inspekci podle ustanovení § 8, b) Policii České republiky, jde-li o mimořádnou událost s následky smrti, újmy na zdraví, značné škody na majetku nebo na životním prostředí, a dále ve všech případech, kdy je důvodné podezření, že ke vzniku mimořádné události došlo v důsledku spáchání trestného činu, c) operačnímu a informačnímu středisku Hasičského záchranného sboru České republiky, popřípadě zdravotnické záchranné službě, je-li potřebné zajistit záchranné práce, které nemůže provést provozovatele dráhy a dopravce vlastními prostředky. V ohlášení se uvede: datum, čas a místo vzniku mimořádné události, její stručný popis a následky, jméno ohlašovatele a komunikační spojení na něj. Vznik mimořádné události oznamuje Drážní inspekci ohlašovací pracoviště bez zbytečného odkladu po zjištění požadovaných podkladů: datum, čas a místo vzniku mimořádné události, její stručný popis a následky, tj. počet usmrcených a zraněných osob, předběžný odhad škody a předpokládaná doba omezení nebo zastavení drážní dopravy Vznik ohrožení může provozovatel dráhy nebo dopravce oznamovat po dohodě s Drážní inspekcí souhrnně za uplynulé dohodnuté časové období. Oznámení se předává Drážní inspekci telefonicky nebo formou elektronického dálkového připojení nebo telekomunikačním zařízením.
Ke zjišťování příčin a okolností vzniku mimořádné události v pověřují samostatně provozovatel dráhy a dopravce osobu odborně způsobilou. Touto osobou se rozumí zaměstnanec nebo osoba v jiném smluvním vztahu k provozovateli dráhy nebo dopravci (dále jen "pověřená osoba"), která je oprávněna: k zajištění místa mimořádné události, k pořízení dokumentace v souvislosti se vznikem mimořádné události a příčinou události, k vyhodnocení příčin a okolností vzniku mimořádné události a k návrhu odpovědnosti za její vznik. Pověřená osoba umožní na požádání Drážní inspekci nahlížet do všech dokladů souvisejících se vznikem mimořádné události, zejména: do záznamů výpovědí zaměstnanců,
vyhodnocení elektronických záznamů o činnosti zařízení, dokladů o zjištěném stavu určeného technického zařízení, zápisů o stavu zařízení, protokolů o měření, umožní jim pořizovat z nich kopie, výpisy nebo fotodokumentaci a na místě vyřizuje jejich dožádání. Změny původního stavu na místě mimořádné události jsou přípustné do příchodu orgánů činných v trestním řízení a zaměstnance Drážní inspekce jen po souhlasu velitele zásahu složek integrovaného záchranného systému. Nezasahují-li tyto osoby, jsou změny původního stavu na místě mimořádné události přípustné po souhlasu pověřené osoby v případě: jde-li o provádění záchranných prací, nebo v souladu s ustanovením zvláštních právních předpisů. V těchto případech pověřená osoba vyhotoví náčrtek s vyznačením původní situace a provedených odklizovacích prací pro obnovení provozu, popřípadě se místo (původní situace) zdokumentuje technickými prostředky. Za pořízení náčrtku a zdokumentování místa mimořádné události odpovídá pověřená osoba, která dala příkaz nebo souhlas k provedení změn. Pověřená osoba na místě mimořádné události postupuje podle pokynů orgánů činných v trestním řízení a zaměstnance Drážní inspekce, jsou-li přítomni, zejména: a) zabrání: pohybu veškerých zúčastněných drážních a jiných vozidel, manipulaci s ovládacími prvky a jakékoliv obsluze zúčastněných zařízení majících vliv na mimořádnou událost a přemísťování věcí souvisejících s mimořádnou událostí, a to až do vydání souhlasu se zahájením odklizovacích prací s výjimkou případu, kdy je to nutné pro provádění záchranných prací, b) označí místa a polohy osob a věcí, které bylo nutno při záchranných pracích přemístit, c) shromáždí dostupné písemné doklady, nahrávky záznamových zařízení používaných v provozu a záznamy z rychloměrů drážních vozidel tak, aby nemohlo dojít k jejich ztrátě, znehodnocení nebo dodatečné úpravě, d) zajistí stopy při vykolejení drážního vozidla před jejich znehodnocením a zaznamená je do nákresu nebo pořídí fotodokumentaci, e) zjistí a zapíše stav sdělovacího a zabezpečovacího zařízení na dráze, stav návěstidel, postavení výhybek; zajistí elektronický záznam o činnosti zařízení a jeho vyhodnocení, f) zjistí a zaznamená všechny dostupné okolnosti vzniku mimořádné události jednání účastníků související se vznikem události a vlivy povětrnostních podmínek a okolí na provozování dráhy a drážní dopravy, g) vyžádá si identifikační údaje zúčastněných zaměstnanců a ostatních účastníků, popřípadě dalších osob, které jsou přímými svědky mimořádné události;
h) zajistí provedení orientační dechové zkoušky u zúčastněných zaměstnanců na požití alkoholu nebo jiných návykových látek; v případě podezření ovlivnění zaměstnance musí být u zaměstnance zajištěno odborné lékařské vyšetření i) rozhodne o pokračování pracovní činnosti zúčastněných zaměstnanců provozovatele, kteří jsou prokazatelně rozrušeni nebo u kterých lze předpokládat odpovědnost za její vznik, j) vyhotoví dokumentaci stavu dotčené dopravní cesty dráhy, staveb na dráze, zařízení a drážních vozidel v době vzniku mimořádné události, k) pořídí předběžný odhad vzniklé škody. Při zjišťování příčin a okolností vzniku mimořádné události pověřená osoba vyhodnocuje zejména a) výsledky ohledání místa mimořádné události, b) shromážděnou dokumentaci a záznamy, c) výsledky měření na místě mimořádné události, d) výsledky kontroly technického stavu drážního vozidla nebo zařízení a e) prováděné zápisy o stavu stavby dráhy, technický stav vozidla nebo součástí dopravní cesty, f) vysvětlení zúčastněných zaměstnanců ke vzniku mimořádné události v souvislosti s plněním pracovních úkolů a vyjádření dalších osob. Vyhodnocení příčin a okolností vzniku mimořádné události obsahuje skutečnosti, prokázané a zadokumentované při zjišťování příčin a okolností vzniku mimořádné události, zejména a) označení mimořádné události, datum, čas a místo vzniku, b) popis události a jejího místa, včetně činnosti integrovaného záchranného systému a záchranné služby, zasahovaly-li tyto složky, c) identifikační údaje účastníků mimořádné události, kterými se rozumí jméno a příjmení, d) datum narození, adresa bydliště, název a sídlo zaměstnavatele, údaje o drážních vozidlech, zařízeních a ostatních technických a dopravních prostředcích, e) následky mimořádné události na zdraví osob a vyčíslení škody na majetku podle jednotlivých vlastníků, f) doba přerušení a omezení provozování drážní dopravy popř. použití prostředků náhradní dopravy, g) způsob obnovení provozování dráhy a drážní dopravy, h) zjištěné údaje, příčiny a okolnosti vzniku mimořádné události, postup aktivace plánu integrovaného záchranného systému a zdravotnické záchranné služby, i) určení odpovědnosti za vznik mimořádné události s uvedením ustanovení, která nebyla dodržena, j) vyhodnocení zdravotního stavu a osobní situace účastníků události, které měly vliv na mimořádnou událost, byla-li mimořádná událost způsobena selháním lidského faktoru, k) návrh nápravných opatření k předcházení mimořádným událostem, l) datum a místo vyhotovení vyhodnocení, jméno a podpis pověřené osoby,
m)
podpis statutárního orgánu provozovatele dráhy nebo dopravce podle věcné příslušnosti.
Drážní inspekce zjišťuje příčiny a okolnosti vzniku závažných nehod v drážní dopravě na dráze celostátní, dráze regionální a na vlečce. Působí nezávisle na činnostech drážního správního úřadu a orgánů činných v trestním řízení. Současně provádí státní dozor ve věcech drah nad činností provozovatele dráhy a dopravce. Nezahájí-li Drážní inspekce po oznámení vzniku mimořádné události zjišťování příčiny a okolnosti vzniku mimořádné události vydá oznamovateli souhlas k uvolnění dráhy. Drážní inspekce může zahájit též zjišťování příčin a okolností vzniku mimořádných událostí v drážní dopravě v uvedeném rozsahu: a) u závažných nehod na dráze speciální, tramvajové, trolejbusové a lanové, b) u nehod a ohrožení na všech dráhách, jestliže 1. se mimořádná událost opakuje a vznikl předpoklad její přímé příčinné souvislosti s nedostatky v systému organizačního nebo technického zajišťování bezpečného provozování dráhy a drážní dopravy, 2. mimořádná událost má vliv na bezpečné provozování dráhy a drážní dopravy na celé dráze, nebo jde-li o ohrožení, které by mohlo vést za změněných podmínek k závažné nehodě nebo nehodě, 3. u mimořádné události požádal o zjištění příčin a okolností vzniku provozovatel dráhy nebo dopravce.
Klasifikace ublížení na zdraví a hranic výše škody podle Trestního zákoníku 40/2009 ze dne 8. ledna 2009 Ublížením na zdraví se rozumí takový stav záležející v poruše zdraví nebo jiném onemocnění, který porušením normálních tělesných nebo duševních funkcí znesnadňuje, nikoli jen po krátkou dobu, obvyklý způsob života poškozeného a který vyžaduje lékařského ošetření. Těžkou újmou na zdraví se rozumí jen vážná porucha zdraví nebo jiné vážné onemocnění. Za těchto podmínek je těžkou újmou na zdraví: a) zmrzačení, b) ztráta nebo podstatné snížení pracovní způsobilosti, c) ochromení údu, d) ztráta nebo podstatné oslabení funkce smyslového ústrojí, e) poškození důležitého orgánu, f) zohyzdění, g) vyvolání potratu nebo usmrcení plodu, h) mučivé útrapy, nebo
i) delší dobu trvající porucha zdraví.
Hranice výše škody, prospěchu, nákladů k odstranění poškození životního prostředí a hodnoty věci a jiné majetkové hodnoty: škodou nikoli nepatrnou se rozumí škoda dosahující částky nejméně 5 000 Kč, škodou nikoli malou se rozumí škoda dosahující částky nejméně 25 000 Kč, větší škodou se rozumí škoda dosahující částky nejméně 50 000 Kč, značnou škodou se rozumí škoda dosahující částky nejméně 500 000 Kč a škodou velkého rozsahu se rozumí škoda dosahující nejméně částky 5 000 000 Kč.
Charakteristika MU podle DI
SMĚRNICE KOMISE 2009/149/ES ze dne 27. listopadu 2009, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/49/ES, pokud jde o společné bezpečnostní ukazatele a společné metody pro stanovení výše škod při nehodách
Celkový a relativní (na vlakový kilometr) počet vážných nehod a poruch podle následujících druhů nehod: — srážky vlaků, včetně srážek s překážkami v průjezdném průřezu, — vykolejení vlaků, — nehody na úrovňových přejezdech, včetně nehod, jejichž účastníky byli chodci, — nehody osob způsobené pohybujícím se kolejovým vozidlem, kromě sebevražd, — požáry kolejových vozidel, — jiné.
Celkový a relativní (na vlakový kilometr) počet vážně zraněných a usmrcených osob podle následujících kategorií: — cestující (také ve vztahu k celkovému počtu osobokilometrů a vlakových kilometrů v osobní dopravě), — zaměstnanci, včetně personálu smluvních subjektů, — uživatelé úrovňových přejezdů, — nepovolané osoby v prostoru železnic, — jiné. Celkový a relativní (na vlakový kilometr) počet sebevražd.
Celkový a relativní (na vlakový kilometr) počet původců nehod: — lomů kolejnice, — vybočení koleje, — selhání návěstních systémů, — projetých návěstidel zakazujících jízdu, — lomů dvojkolí u provozovaných kolejových vozidel.
Ukazatele pro stanovení Celkový a relativní (na vlakový kilometr) hospodářský dopad u nehod v EUR: — počet úmrtí a vážných zranění násobený hodnotou prevence nehody VPC. VPC je hodnota, kterou společnost přisuzuje prevenci nehody, a jako taková není základem pro odškodnění mezi stranami, které jsou účastníky nehod. — náklady na škody na životním prostředí, — náklady na hmotné škody na kolejovém vozidle nebo infrastruktuře, — náklady na zpoždění v důsledku nehod.
Společné definice a metody pro stanovení hospodářského dopadu nehod „Vážnou nehodou“ se rozumí každá nehoda, na které se podílí nejméně jedno železniční vozidlo v pohybu a při níž je vážně zraněna nebo usmrcena nejméně jedna osoba a při níž dojde ke značným hmotným škodám na vozidle, na kolejích, na jiných zařízeních nebo na životním prostředí a která má za následek rozsáhlé narušení dopravy. „Značnými hmotnými škodami na vozidle, na kolejích, na jiných zařízeních nebo na životním prostředí“ se rozumí škoda ve výši nejméně 150 000 EUR. „Rozsáhlým narušením dopravy“ se rozumí přerušení provozu vlaků na hlavní železniční trati nejméně na 6 hodin. „Srážkami vlaků, včetně srážek s překážkami v průjezdném průřezu“ se rozumí čelní nebo zadní srážka mezi dvěma vlaky nebo boční srážka mezi částí vlaku a částí jiného vlaku, nebo srážka vlaku s: posunovacími kolejovými vozidly, předměty pevně nebo dočasně přítomnými na trati nebo v její blízkosti (kromě předmětů na úrovňových přejezdech, pokud je ztratí překračující vozidlo nebo uživatel). Vlakem se rozumí jedno nebo několik železničních vozidel, která jsou tažena jednou nebo několika lokomotivami nebo kolejovými vozidly, nebo jedno samostatně jedoucí železniční vozidlo, které pod definovaným označením jede ze stanoveného výchozího bodu do stanoveného koncového bodu. Hnací vozidlo jedoucí samo, je považována za vlak. „Vykolejením vlaku“ se rozumí případ, kdy nejméně jedno kolo vlaku opustí koleje. „Nehodou na úrovňových přejezdech“ se rozumí nehoda na úrovňových přejezdech, na které se podílí nejméně jedno železniční vozidlo a jedno či více přejíždějících vozidel, jiní překračující uživatelé (chodci, cyklisté) nebo jiné předměty dočasně přítomné na trati nebo v její blízkosti, pokud je ztratí překračující
vozidlo/uživatel. Uživateli úrovňových přejezdů se rozumí všechny osoby využívající úrovňový přejezd k překonání železniční trati jakýmkoli dopravním prostředkem nebo k jeho přechodu pěšky.
„Nehodou osoby způsobenou pohybujícím se kolejovým vozidlem“ se rozumí nehoda jedné nebo více osob, které byly buď zasaženy: železničním vozidlem, nebo předmětem připevněným k železničnímu vozidlu nebo předmětem, který se z vozidla oddělil. Patří k nim také osoby, které spadnou ze železničních vozidel, a rovněž osoby, které spadnou z vozidel, nebo osoby zasažené při jízdě ve vozidlech uvolněnými předměty. „Požárem kolejových vozidel“ se rozumí požáry a výbuchy, ke kterým dojde v železničních vozidlech (včetně jejich nákladu) v době, kdy se pohybují mezi výchozí a cílovou stanicí, včetně doby, kdy stojí ve výchozí stanici, cílové stanici nebo v jednotlivých zastávkách, a rovněž během přeřazování souprav. „Jiný druh nehody“ se rozumí jiné nehody než srážky vlaků, vykolejení vlaků, nehody na úrovňových přejezdech, nehody osob způsobené pohybujícím se kolejovým vozidlem a požáry kolejových vozidel. „Cestujícím“ se rozumí osoba cestující po železnici kromě obsluhy vlaku. Pro účely statistiky nehod k nim patří také cestující, kteří se snaží naskočit na jedoucí vlak nebo z jedoucího vlaku vyskočit. „Zaměstnanci (včetně personálu smluvních subjektů a osob samostatně výdělečně činných ve smluvním poměru)“ se rozumí všechny osoby, jejichž zaměstnání souvisí se železnicí a které jsou v okamžiku nehody v zaměstnání. Tento pojem zahrnuje členy osádky vlaku a osoby obsluhující železniční vozidla a součásti infrastruktury. „Nepovolanými osobami v prostoru železnic“ se rozumí všechny osoby přítomné v prostoru železnic, kde je jejich přítomnost zakázána, s výjimkou uživatelů úrovňových přejezdů. „Jinými (třetími stranami)“ se rozumí všechny osoby, které nejsou definovány jako „cestující“, „zaměstnanci včetně personálu smluvních subjektů“, „uživatelé úrovňových přejezdů“ nebo „nepovolané osoby v prostoru železnic“. „Úmrtím (usmrcenými osobami)“ se rozumí všechny osoby, které byly bezprostředně usmrceny nebo zemřely na následky nehody do 30 dnů po nehodě. „Zraněním (těžce zraněnými osobami)“ se rozumí všechny zraněné osoby, které byly po nehodě hospitalizovány na více než 24 hodin. „Sebevraždou“ se rozumí úmyslné zranění sebe sama s následkem smrti, jak je registrováno a klasifikováno příslušným vnitrostátním orgánem.
Původce nehod „Lomem kolejnice“ se rozumí kolejnice rozdělená do dvou nebo více kusů, nebo kolejnice, ze které se oddělí kus kovu, čímž se na temeni kolejnice vytvoří mezera o délce více než 50 mm a hloubce více než 10 mm. „Vybočením koleje“ se rozumí závady související se spojitostí a geometrií koleje, které pro zachování bezpečnosti vyžadují zablokování koleje nebo okamžité snížení povolené rychlosti. „Selháním návěstních systémů“ se rozumí selhání návěstního systému (buď pro infrastrukturu, nebo pro kolejová vozidla) vedoucí k tomu, že návěstní informace jsou méně omezující, než je požadováno. „Projetými návěstidly zakazujícími jízdu“ se rozumí případ, kdy kterákoli část vlaku překročí svou schválenou jízdu. Neschválenou jízdou se rozumí projetí: — traťové světelné návěsti nebo semaforu zakazujících jízdu nebo návěsti STŮJ v případě, kdy nefunguje automatický systém řízení vlaků (ATCS) nebo automatický vlakový zabezpečovací zařízení (ATP - systém, který vynucuje uposlechnutí návěstidel). — a omezení rychlosti její kontrolou, včetně automatického zastavení před návěstidly. — konce bezpečné vlakové cesty nastaveného v systému ATCS nebo ATP, — místa oznámeného ústním nebo písemným schválením v souladu s předpisy, — návěstidel (kromě zarážedel) nebo ručních návěstí. Nejsou zahrnuty případy, kdy vozidla bez připojené trakční jednotky nebo vlak bez obsluhy projedou návěstidla zakazující jízdu. Nejsou zahrnuty případy, kdy z jakéhokoli důvodu není návěstí změněno na zákaz jízdy včas tak, aby mohl strojvedoucí vlak před návěstím zastavit. „Lomy dvojkolí a náprav“ se rozumí lomy ovlivňující podstatné části kola nebo nápravy a vytvářející riziko nehody (vykolejení nebo srážky). Metodiky stanovení nákladů „Náklady na škody na životním prostředí“ se rozumí náklady, které mají železniční podniky/provozovatelé infrastruktury uhradit za uvedení poškozené oblasti do stavu před železniční nehodou, odhadnuté na základě jejich zkušenosti. „Náklady na hmotné škody na kolejovém vozidle nebo infrastruktuře“ se rozumí: náklady na poskytnutí nového kolejového vozidla nebo infrastruktury, se stejnými funkcemi a technickými parametry jako poškozené kolejové vozidlo nebo infrastruktura, které již nelze opravit, náklady na uvedení opravitelného kolejového vozidla nebo infrastruktury do stavu před nehodou.
Oboje náklady odhadují železniční podniky/provozovatelé infrastruktury na základě svých zkušeností. Patří k nim také náklady související s pronájmem kolejového vozidla náhradou za vozidla poškozená. Náklady na zpoždění v důsledku nehod se rozumí peněžní hodnota zpoždění, která vzniknou uživatelům železniční dopravy (cestujícím a zákazníkům nákladní železniční dopravy) v důsledku nehod. Náklady na zpoždění se stanoví pro všechny nehody, vážné i lehké. Zpoždění se stanoví takto: — skutečná zpoždění na železničních tratích, kde došlo k nehodám, — skutečná zpoždění nebo, není-li to možné, odhadovaná zpoždění na ostatních dotčených tratích. Náklady na zpoždění se vypočítávají podle modelu: Finanční hodnota 1 hodiny času pro cestujícího vlakem VTp: VTP VTcp pcp VTcn pcn [€/h] VTcp [€/h] peněžní hodnota úspory cestovního času cestujících jedoucích do práce pcp [1] průměrné procento cestujících jedoucích do práce za období jednoho roku VTcn [€/h]peněžní hodnota úspory cestovního času cestujících nejedoucích do práce pcn [1] průměrné procento cestujících nejedoucích do práce za období jednoho roku Finanční hodnota 1 hodiny času pro nákladní vlak VTF :
VTF
VTnv
l PV l DV
[€/h]
VTnv [€/h] peněžní hodnota úspory cestovního času nákladních vlaků lPV [km] jednice přepravního výkonu (tunokilometr), rozumí se měrná jednotka odpovídající přepravě jedné tuny nákladu po železnici na vzdálenost jednoho kilometru. lDV [km] jednice dopravního výkonu (vlakokilometr), rozumí se měrná jednotka odpovídající pohybu vlaku na vzdálenost jednoho kilometru. Jeli známá, zohledňuje se skutečně ujetá vzdálenost, v opačném případě se použije standardní síťová vzdálenost mezi výchozím a koncovým bodem. Náklady na 1 minutu zpoždění osobního vlaku CMP
CMP
K1
VTP l PVO 60 l DV
[€/min]
VTp [€/h] finanční hodnota 1 hodiny času pro cestujícího vlakem lPVO [km] jednice přepravního výkonu (osobokilometr), rozumí se měrná jednotka odpovídající přepravě jedné jednoho cestujícího po železnici na vzdálenost jednoho kilometru. lDV [km] jednice dopravního výkonu (vlakokilometr), rozumí se měrná jednotka odpovídající pohybu vlaku na vzdálenost jednoho kilometru. Jeli známá, zohledňuje se skutečně ujetá vzdálenost, v opačném případě se použije standardní síťová vzdálenost mezi výchozím a koncovým bodem. K1 konstanta zohledňující, že zmařený čas následkem zpoždění je vnímán výrazně negativněji než běžný cestovní čas. Náklady na 1 minutu zpoždění nákladního vlaku CMF
CMF
K2
VTF 60
[€/min]
VTF [€/h] finanční hodnota 1 hodiny času pro cestujícího vlakem K2 konstanta zohledňující, že zmařený čas následkem zpoždění je vnímán výrazně negativněji než běžný cestovní čas.
