Vydání první, Mělník 2014

SBORNÍK

ZE SEMINÁŘE PROJEKTU Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

ZAVÁDĚNÍ INOVACÍ DO VÝUKY SPECIALIZAČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ A VZDĚLÁVÁNÍ PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ CZ.1.07/3.2.11./03.0066 s názvem

K V Ě T N AT É

LOUKY

konaného dne 25. 6. 2014 Česká zahradnická akademie Mělník - střední a vyšší odborná škola

ZAVÁDĚNÍ INOVACÍ DO VÝUKY SPECIALIZAČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ A VZDĚLÁVÁNÍ PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ sborník k semináři 25. 6. 2014

Vydala Česká zahradnická akademie Mělník - střední a vyšší odborná škola, příspěvková organizace Na Polabí 411, 276 01 Mělník [email protected], www.zas-me.cz v rámci projektu ZAVÁDĚNÍ INOVACÍ DO VÝUKY SPECIALIZAČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ A VZDĚLÁVÁNÍ PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ CZ.1.07/3.2.11./03.0066

Sborník sestavil Technická spolupráce Garant KA

Ing. Bohumil Bradna Ing. Zdena Nikodémová Miroslava Štochlová Ing. Miroslav Malý

Vydání první, Mělník 2014 Počet stran 58 Tato publikace neprošla jazykovou revizí.

OBSAH SBORNÍ SBORNÍKU

KVĚTNATÉ LOUKY NA ZAHRADĚ A V KRAJINĚ

1–9

PŘEHLED LUČNÍCH OSIV

10 – 42

FOTODOKUMENTACE

43 – 58

KVĚTNATÉ LOUKY NA ZAHRADĚ A V KRAJINĚ zakládání a údržba

Ing. Bohumil Bradna Ing. Zdena Nikodémová

Co je květnatá louka? Společenství rostlin původní na našem území střední Evropy s velkou druhovou rozmanitostí, jedna z možných charakteristik. Louky provázejí lidi už po mnoho tisíc let, ale nebylo běžné je zakládat z cíleného výsevu semen. Luční porosty se v souvislosti s lidmi tvořily a udržovaly sečí i pastvou a byly ve starších dobách zdrojem píce pro zvířata. Byla tedy na začátku získávání potravin a energie z domácích zvířat. Vzhledem k náročnosti jejich údržby měly v extenzivním hspodářství velký význam. Louky jsou v přídním prostředí původní jen v exrémních polohách, kde nemou růst dřeviny. Vývoj rostlinných společenství u nás směřuje ke konečnému, klimaxovému stádiu, kterým je les. Proto, pokud nemá louka přejít do křovinatého stádia nebo lesíku je nutné ji sekat a skllízet. Je to energie, kterou musíme vynaložit proti přirozenému vývoji do lesa. Doba se mění a květnaté louky vstupují do povědomí zahradní a krajinné architektury. Stávají se jednou z možností osetí velkých i malých ploch, kde vytvářejí přírodní harmonii a rozmanitost. Rozkvetlá louka je jedním z nejkrásnějších rostlinných společenství české krajiny. Zastoupení vetšího počtu druhů rostlin je předpokladem pro stabilitu společenství a vytváří vhodné životní podmínky pro celou řadu organismů. Zapěstované louky jsou významným stabilizačním prvkem krajiny. Dokáží se velmi dobře vypořádat s výkyvy našeho rozmarného počasí za současné minimální údržby. Protože jsou louky na věšině území České republiky vytvořeny v důsledku lidské činnosti můžeme je považovat za specifický druh zemědělské poly kultury. Za soulad mezi lidmi a přírodou. 1

Luční „divoké“ rostliny Přírodní rostliny jsou z našeho lidského hlediska jako divoká zvířata. V angličně jsou nazývány vystižným výrazem „wild plants“, divoké rostliny. Chovají se tak, aby přežily a zároveň nechaly přežít další. To ne vždy vyhovuje našim lidským potřebám. Zásadní vlasností pro přežití a šíření rostlin v přírodě je způsob jak se budou chovat jejich semena, nositelé života druhu. Pokud má mít rostlinný druh šanci přežít je třeba, aby se uchovala jeho semena a vyklíčila v tu nejlepší dobu. Tat vlastnost nám lidem není moc milá. Semena přírodních rostlin neklíčí najednou. Kdyby vyklíčila všechna semena současně a všechny malé rostlinky zahynuly, rostlina jako druh by rychle ze stanoviště zmizela. Nešlechtěné rostliny jsou jako divoká zvířata, která se trochu ochočila. Vyhovuje jim odstraňování konkurence dřevin sečí, ale o neznamená, že se kadždému druhu rostliny bude dařit na každém stanovišti. V přírodním koloběhu má každý své místo. Tak i „divoké rostliny“ rostou samy, ale na místech, která vyhovují danému druhu. Snažme se to respektovat při výběru luk.

Vývoj květnaté louky po zasetí – osobitost přírodních rostlin Vzcházivost je dána klíčivostí a můžeme ji ovlivnit podmínkami, které vytvoříme pro zasetí semen do půdy. Samozřejmě se zvyšuje s kvalitním zasetím, především se správnou hloubkou uložení v půdě pod povrchem, s pevným lůžkem pro semeno. Před setím kypříme jen mělce, na hloubku uložení semen, aby spodní vláha vzlínala k semenům nekypřenou půdou a načechraná vrstva půdy nad semeny vláhu nepropouštěla dále k povrchu. Hlavním předpokladem dobrého vzcházení je dostatek přirozené vláhy. Semena většiny druhů lučních rostlin vyčkávají se svým naklíčením, až budou vědět, že přijde období dešťů. Dokonce je někdy ke klíčení nevyprovokujeme ani umělou zálivkou. Proto zalévání zaseté louky není příliš účinné, někdy spíše ke škodě, neboť se semena mohou vyplavit. Pokud tedy zaléváme, je třeba soustavného jemného mlžení. Vzcházení osiva směsi květnaté louky probíhá postupně. První jsou jeteloviny a trávy, brzy po nich např. kopretiny, silenky, hvozdíky, jitrocel atd. Daleko později a nepravidelně ostatní druhy – většina pryskyřníkovitých, hluchavkovitých, zvonků, violek atd.

2

Základní principy pro založení květnaté louky ze semen přírodních rostlin 1. Semena přírodních rostlin nepřiséváme do založeného trávníku. Protože osivo přírodních rostlin vzchází postupně během celého roku po zasetí. Mladé rostlinky jsou zpočátku drobné a v konkurenci rychlerostoucí trávy hynou. 2. Osiva květnatých luk nemícháme s běžným travním a jetelotravním osivem. Protože důvod je stejný jako v předchozím bodě. Kulturní trávy a jeteloviny jsou vyšlechtěny na rychlé vzejítí a rychlý počáteční růst. Rychle obsadí prostor a pomalurostoucí luční rostliny potlačí. Ve výsledném porostu by převládaly trávy s malou příměsí lučních květin. 3. Půdu pro louku připravíme jako pro trávník, nehnojíme a nepoužíváme herbicidy. Příprava půdy na malé ploše - vlastní silou. Zrytou půdu uhrabeme a urovnáme železnými hráběmi. Případně rozbijeme nerozpadlé hroudy země. V zájmu dalšího snadného sekaní je vhodné vysbírat větší kameny nebo nerozložené drny. Příprava půdy na větší ploše – mechanizací. Zoranou nebo zrotavátorovanou půdu urovnáme a připravíme na co nejmělčí hloubku setí. Hnojení, zvláště dusíkatými hnojivy, neprovádíme. Na hnojení nejprve reagují zrychleným a mohutnějším růstem trávy a potlačí květnaté druhy. Luční rostliny dovedou velmi dobře využít živiny dostupné v půdě. A také je žádoucí aby přírodní podmínky stanoviště od začátku formovaly společenstí rostlin odpovídající danému místu, což v následujících letech zaručí stabilitu porostu. Použití herbicidů v druhově bohatém porostu, jako je louka, nepřipadá v úvahu. 4. Výsevek činí pro ruční setí 1,5 – 2 gramy na 1m2. 1. Toto množství je do ruky nezvykle malé, proto Vám doporučíme několik jednoduchých zlepšení. Vlastní setí provádíme většinou mezi třemi prsty (placem, ukazováčkem a prostředníčkem) jako bychom spíše kořenili než vysévali. Aby vám osivo vystačilo na celou plochu je vhodné si pozemek rozdělit na několik menších částí. Na stejný počet částí si rozdělíte i osivo. Pokud vám přece jen bude množství semen stále připadat malé, můžete naředit semena drobnými suchými pilinami, suchým pískem, krupicí nebo strouhankou. Vysetá semena mělce zahrábneme lehčími hráběmi ze dřeva nebo z umělé hmoty. Pro drobná semena je důležité zůstat u povrchu půdy. V sušších obdobích a na exponovaných místech je vhodné povrch půdy lehce utužit například válcem nebo opatrným pošlapáním. Výsevek secím strojem postačí 1g na m 2. Pro osévání větších ploch je vhodné použít secí stroj. Obvykle jsou nejdostupnější zemědělské sečky. Je možné použít sečky různého data výroby. Úspěšně lze založit louku s dobře seřízenou sečkou za koňský potah nebo nejmodernější, pneumatickou. Důležité je nastavit výsevek na 10 kg osiva na 1ha. A stejně důležité je nastavení hloubky výsevu 0,5 - 1 cm. Pro optimální rozprostření semen na plochu je vhodný výsev „na široko“ nebo co do nejhustších řádků. Další možností jsou specializované sečky na zakládání trávníků. Porost založený dobře seřízenou sečkou bývá od prvních let vyrovnanější. 5. Termín výsevu: po celý rok, nejvhodnější je jaro a podzim. Semena lučních rostlin v přírodě vypadávají na zem téměř během celého roku. Nejčastějším impulzem ke vzcházení je vláha. Ta se nejčastěji vyskytuje na jaře a na podzim. Jarní výsevy jsou vhodnější ve vlhčích oblastech a na těžší půdě. Jarní období pro výsev začíná obvykle během dubna, kdy se dá s půdou pracovat. Končí během června, kdy by mohly přijít Medardovské deště. Podzimní výsevy upřednostníme v sušších oblastech, na lehké písčité půdě. Podzimní výsevy směřujeme co nejvíce do pozdního podzimu. Semena lučních rostlin budou převážně klíčit až v následujícím roce na jaře ze zimní vláhy. Časné podzimní nedoporučujeme 3

neboť podpoří neboť podpoří hlavně růst plevelů, které je pak před zimou obtížné posekat. Semena přírodních rostlin pří kontaktu s půdou většinou hned neklíčí a čekají na určité impulzy z vnějšího prostředí, aby začala vzcházet. Luční osivo se proto po výsevu do půdy nezkazí, ale počká si na svou dobu. 6. První rok po výsevu rostou hlavně kořínky lučních rostlin a nad zemí plevel. Sekáme při výšce porostu asi 20 cm nad zemí Plevel – nejčastěji jednoleté rostliny s rychlým vývojem. Jejich semena jsou obsažena v každé půdě a čekají až se s půdou hne a otevře se volný prostor. Tyto rostliny jsou v přírodním koloběhu předchůdci louky a svým způsobem ji pomáhají zapěstovat. Kořeny jednoletých plevelů jsou většinou drobnější. Mezi rychle vyrostlými stonky zůstává dostatek místa pro klíčení lučních semen v příhodném vlhčím prostředí. Vyklíčené rostlinky však ke svému vývoji potřebují světlo, které v houstnoucím porostu ubývá. Proto když dosáhne „plavelný porost“ výšky asi 20 cm anebo je příliš hustý, posekéme jej na vyšší strniště (asi 5 cm nad zemí). Posekanou hmotu odstraníme. Vyklíčeným rostlinkám se tak dostane světla a mohou úspěšně růst a mohutnět. Po nějakém čase, v závislosti od množství srážek, „plevelný porost“ opět částečně obrazí a je vhodné jej znovu posekat. Další možností je udržovat v 1. roce výsevu „zelené strniště“ ve výšce nad 5 cm. Potom se seče přiblížně jedenkrát za měsíc. 7. Louku sekáme přibližně 5 cm nad povrchem půdy. Na menších plochách běžnými typy travních sekaček nebo kosou. Na větších plochách používáme běžnou žací zemědělskou techniku a běžné technologie sušení sena. Luční porost je též vhodný na senáže nebo na přímou sklizeň pro zelené krmení . 8.Druhý rok po výsevu louka kvete – sekáme 2 - 3 krát ročně pro zahuštění porostu. Jednoleté rostliny („plevele“)během podzimu a zimy zaschly. Mladé luční rostlinky mají dobře vyvinuté kořínky a velmi brzy z jara jim začínají růst listy a obsadí si tak svůj prostor na slunci. V zastínění lučních rostlin již nové jednoleté plevele nevyrostou a během května až června louka poprvé zakvete. Mladé luční rostliny nejsou zatím příliš rozvětvené a mohutné. Aby zesílily druhy s pomalejším počátečním vývojem, posekáme louku poprvé už na konci květu kopretin. Podruhé zhruba na přelomu července a srpna. Je-li velmi suché léto, můžeme letní seč vynechat. Poslední seč by měla být na podzim během září. 9. V dalších letech sekáme louku 1- 3 krát ročně. Do jisté míry platí, že čím častěji louky sekáme, tím je druhové složení pestřejší. Vyjimkou jsou extrémně suchá místa a suché léto, kdy je nebezpečí zaschnutí porostu. Pokud chcete loukou vyjít vstříc jejím obyvatelům jsou tu pro Vás další následné rady. MOTÝLÍ LOUKY, jak se o ně starat ●

Sekat jednou do roka

●

V době vegetace nikdy neposekat plochu celou jednorázově . Sekat v pruzích , nebo ponechat neposekané ostrůvky ale vždy tak , aby podíl neposekané části činil 1/3 a ještě lépe 1/2 celkové plochy.

●

Sečení na výšku strniště alespoň 5 cm zvyšuje šanci na přežití hmyzu obecně a urychluje obnovu porostu. Louku sečeme přednostně kosou, je to nejšetrnější. Náhradním způsobem sečení může být tradiční žací lišta nebo bubnová sekačka . Nevhodné jsou rotační sekačky se sběrem do zásobních košů nebo dokonce s mulčováním. Mulčování navíc nevhodně

4

zvyšuje stavy živin v půdě a podporuje trávy na úkor květnatých druhů. ●

Veškerou posekanou hmotu je nutné po usušení z pozemku odstranit .

Motýlí louka může vzniknou vhodně šetrným hospodařením mnohde, na malé zahradce nebo na velké ploše. Ve volné krajině se například nabízí možnost vrátit zpět do koloběhu přírody část plochy okolo silnic. A u chalupy nebo u obytného domku vytvořit ostrůvek přírodní harmonie, domov pro mnoho milých „sousedů“. Hmotu na posečené motýlí louce raději usušíme a pak teprve shrabeme a ostraníme, aby hmyz měl čas se přemístit. Počet semen v 1 g a potřebné množství semen pro založení louky U lučních rostlin kolísá počet semen v 1gramu od 100 tis. (zvonky, zeměžluč) až po 20-25 kusů (vikve, řepík, krvavec menší). Obvyklá hodnota je kolem 10.000 až 1.000 semen v 1 gramu. V dospělosti se však na 1m2 vejde většinou jen několik desítek rostlin. Rezerva je tedy dotatečná při méně přesném ročním setí 2 g na 1m2 nebo při přesnějším setí zemědělskou sečkou 1 g na 1m2 . Rychlost vývoje rostlin po vzejití Rychlé druhy brzy narostou do větších rozměrů , obsadí prostor, který pak už není k dispozici pro ty pomalejší. Do směsí se proto musí zařazovat jen v omezené míře, nebo vůbec ne. Patří sem především trávy šlechtěné na píci. Rychlé jsou také jeteloviny, řebříček, jitrocel kopinatý, částečně i kopretina. Z jarních výsevů tyto druhy často stihnou na podzim téhož roku poprvé vykvést. Tvarování květnatých luk Od druhého roku pěstování květnaté louky vytvoří na zahradě nebo v parku velmi originální a nápadný porost. Tím se louky stávají zajímavým prvkem zahradní architektury s možností další osobité tvorby. Louky lze formovat jednak v době výsevu, kdy vyséváme vedle sebe různé druhy luk podle našeho záměru. Zapěstované louky lze formovat pomocí různé doby a výšky seče. 1. Různá doba seče. Umožňuje vytvořit vedle sebe louky v různém stádium kvetení a zajímavě tak rozčlenit plochu. 2. Rozdílná výška sekání Častým a nízkým (ne méně než 4 cm nad zemí) sečením udržujeme nízký porost vedle vysokého. Takto je vhodné vytvářet cestičky přes louku. Působivé jsou pak i ornamenty, vytvořené kontrastem vysokého a nízkého porostu, především když je můžete sledovat z nadhledu.

5

Výběr vhodné louky Zakládání luk se týká dvou základních typů stanovišť: plochy v lidských sídlech a plochy ve volné krajině. Pro výběr vhodné louky poblíž lidských sídel bude převažovat hledisko estetické, zatímco pro louky do volné krajiny se budeme snažit brát v úvahu širší souvislosti okolní krajiny. Naše rozhodování však v obou případech bude spojovat snaha udělat něco pro přírodu a také ji respektovat. Výběr vhodné louky budeme proto řídit podle následujících kritérií. Přírodní podmínky daného stanoviště Vláhové poměry (půda vlhká, střední, suchá, střídavá vlhkost, průběh srážek během roku, výška hladiny spodní vody apod.) Půda (druh půdy, půdotvorný substrát, skeletovitost, půdní typ atd.) Nebezpečí eroze (dáno především sklonem a délkou svahu, druhem půdy průběhem srážek) Předpokládaný způsob hospodaření na louce a zamýšlený cíl Nároky na sešlap a jinou mehanickou zátěž Estetické hledisko – upřednostněny jsou barevně kvetoucí, nápadné druhy, případně jen určité barvy květů nebo olistění, dlouhokvetoucí druhy, nízké druhy a pod. Cílem louky je jen obohacení krajiny – specifické cíle jako např. motýlí louka, sečení porostu bude (nebude) zajištěno, porost se bude mulčovat, hmota kompostovat apod. Cílem louky je obohacení krajiny, zároveň se počítá se zemědělským využitím Pouze zemědělské využití – na seno, senáž, zelené krmení, pastva, pro jaká hospodářská zvířata, upřednostnit kvalitu a pestrost luční hmoty nebo výnos, ekonomická hlediska apod.Základní druhy luk jsou v době kvetení pestrobarevné. Množstevní zastoupení jednotlivých druhů rostlin se sice liší podle stanoviště, ale většinou jejich květy mají různé barvy. Pokud budete chtít využít květnaté louky k originální zahradní tvorbě, můžete využít nabídky jednobarevně laděných luk. Zde je nutné podotknout, že květiny pro tyto louky jsou vybírány v určité barvě, ale v mnoha druzích. Proto výsledný porost nebude zcela monokulturně jednobarevný a zachová si přirozenou pestrost odstínu dané barvy. Do jedné barvy květu laděné louky si zachovávají přednosti tradičních zahradních luk – nenáročnost na údržbu a dobrou přizpůsobivost místu výsevu. Nářadí a stroje k údržbě louky Klasickým náčiním je kosa. Dobře vyklepaná a nabroušená v rukou zkušeného sekáče nebyla asi zatím překonána. Na malé zahrádce postačí srp. Oba tato tradiční nástroje jsou značně náročné a na přípravu k sekání a údržbu. Samotné sekání je pak otázkou cviku a citu. V dnešní době je již obtížné se tomuto umění od někoho naučit. Proto nejdostupnější jsou travní sekačky. Lze je s úspěchem použít k zapěstování a sečení květnatých luk. Jen jetřeba si dát pozor na některé technické parametry. Vlastnosti travní sekačky Možnost sekat nejméně 5 cm nad povrchem půdy. Protože většina lučních květin tvoři své pupeny a rozvětvení nad povchem půdy a velmi nízká seč by je poškodila. V případě velkých pozemků bude vhodné využít dostupnou zemědělskou mechanizaci. Máli však louka zůstat květnatou oázou v krajině je nutné provádět sečení šetrně. Dnešní sekačky tažené sinými traktory mají široký záběr a jezdí rychle. V době obvyklé 1. seče během června se

6

lučním porostu schovávají mláďata ptáků a zvířat. Proto je vhodné nechat část louky neposkanou a seč dokončit až koncem července. Rovněž je velmi žádoucí jezdit pomalu, případně procházet sekanou plochu a vyplašit zvířata nebo místo s mládětem nebo hnízedem neposekat. Mlaďata většinou sama před traktorem neutečou. Jejich instinkty jim velí přitisknout se k zemi a znehybnět. Jenže při střetu s technikou jim toto chování život nezachrání... Základní zásady jsou obdobné jako pro malé sekačky. Jen zde sečeme na vyšší strniště. Mulčování louky Spočívá v posekání a rozdrcení a odhození hmty zpět do porostu. Pro údržbu květnaté louky není tento zůsob většinou vhodný. Při zakládání louky posečená a nastlaná hmota brání dalšímu vzcházení a ujímání drobných rostlinek. Vždy si je také nutné uvědomit, že posekaná hmota obsahuje živiny, které se vyplaví do půdy. Protojej můžeme doporučit jen na chudších půdách a u mladého porostu s malým objemem hmoty. Vyloženě nevhodné je mulčování mohutně narostlé louky.

Druhy luk Základní druhy luk jsou v době kvetení pestrobarevné. Množstevní zastoupení jednotlivých druhů rostlin se sice liší podle stanoviště, ale většinou jejich květy mají různé barvy. Pokud budete chtít využít květnaté louky k originální zahradní tvorbě, můžete využít nabídky jednobarevně laděných luk. Zde je nutné podotknout, že květiny pro tyto louky jsou vybírány v určité barvě, ale v mnoha druzích. Proto výsledný porost nebude zcela monokulturně jednobarevný a zachová si přirozenou pestrost odstínu dané barvy. Do jedné barvy květu laděné louky si zachovávají přednosti tradičních zahradních luk – nenáročnost na údržbu a dobrou přizpůsobivost místu výsevu. Zahradní a parkové louky Tradici má základní pětice zahradních květnatých luk (Česká květnice, Horská louka, Kopretinová louka, Suchá stráňka, Zámecká louka). Všechny jsou nenáročné na péči a zároveň krásné pestrostí barev a tvarů. Svým vzhledem připomínají louky ve volné krajině. Na zahradě se nám navíc nabízí možnost louky tvarovat. Střešní zahrada Samostatnou kapitolou zahradní tvorby jsou extrémní podmínky střešních zahrad. Rostliny jsou zde vystaveny výkyvům počasí v zesílené podobě a z velké části jejich osud záleží na pravidelné lidské péči a kvalitě vytvořeného prostředí. V přírodě jsou střešním zahradám nejpodobnější skály, skalní stepi a silně výsušná stanoviště. Ale i zde jsou rostliny vždy spojeny se zemí a jejích kořeny pronikají hluboko do půdy nebo do skalních štěrbin a mohou tímto způsobem čerpat alespoň malé množství vody. Druhy pro střešní zahrady jsme tedy vybírali na takovýchto extrémních stanovištích. Krajinné louky Krajinářské louky jsou určeny především k osevu větších ploch v krajině. Důležité při zakládání těchto luk je vytvoření přírodě blízkého porostu, který bude navazovat na své okolí. Tak se nově založená louka stane stabilizačním prvkem krajiny a vytvoří podmínky pro život mnoha organismů. 7

Významným hlediskem při sestavování lučního osiva je také způsob hospodaření na louce. Pokud má mít louka čistě význam krajinného prvku bez pícního využití, je žádoucí co největší druhová rozmanitost rostlin v rámci podmínek dané lokality. Květnatá louka bude stabilní a bude domovem mnoha organismů. S ohledem na živočichy by v dalších letech po výsevu bylo vhodné květnatou louku nesekat naráz, ale postupně, aby se mohl vyvinout hmyz, vyhnízdit ptáci a zvířata odchovat mláďata. Přes zimu je vhodné nechat vždy část louky neposekanou a další rok tyto nesekané části obměnit, aby nedošlo k potlačení louky a její druhové pestrosti. Trvale nesekaná louka postupně přijímá křoviny a náletové stromy a přechází do stádia křovin a po delší době k stádiu lesa. Když má louka být i pastvou pro domácí zvířata nebo zdrojem sena, je vhodné zohlednit rostliny pro zvířata chutné a vzrůstnější. Protože požadavky na hospodářské louky jsou také vyšší výnos hmoty a odolnost k sešlapu, zařazujeme do osiv vyšší procenta trav a jetelovin. Pícní louky lze pást od druhého roku po založení. Nejlepší je druhý rok pastevní louku posekat a vyčkat do třetího roku, kdy je luční drn dobře vyvinutý a únosný. V zájmu zachování kvality pastvy je třeba pastevní louku jedenkrát do roka posekat. Z další péče o louku můžeme doporučit smykování a vláčení starších porostů na jaře před vegetací a po skončení pastvy. Hnojení luk statkovými a minerálními hnojivy může způsobit vybujení vzrůstných druhů rostlin a potlačení těch jemných. Vápnění podporuje druhovou pestrost porostu. Mezofytní louky - louky do běžných středních stanovištních podmínek Mezofytní (prostřední) stanoviště mají vyrovnané vláhové poměry, nejsou ani příliš mokrá, ani příliš suchá. Nacházejí se většinou v rovinatém nebo lehce zvlněném terénu v různé nadmořské výšce. Krátce nejběžnější místa. Nabídka rostlin je široká. Jedním z určujících činitelů výběru vhodné louky je zásobení živinami. Na půdách bohatých živinami je třeba použít větší podíl lučních květin a méně trav. Živiny obsažené v půdě rychleji využijí trávy a dříve obsadí prostor. Luční květiny se svým pomalejším počátečním vývojem by byly ve výsledném porostu málo zastoupeny. Na chudších půdách je možné vysít více trav. Menší zásoba živin nedovolí rozvoj trav a louka zůstane květnatá. Vlhké louky Vlhká místa v nížinách, v okolí řek a potoků, bývala porostlá žírnými loukami. Louky se zatápěly vodou po každé seči, byly druhově bohaté a dávaly velkou úrodu sena. Celoročně podmáčené louky hospodáři nazývali kyselými a poskytovaly seno špatné kvality. Z pohledu krajiny měly však své význačné a nezastupitelné místo. Zakládání květnaté louky z výsevu je na vlhkém stanovišti je někdy obtížné. Po zaorání travnatého porostu na trvale mokré půdě dochází k rychlé regeneraci původních trav a potlačení květnatých druhů. V tomto případě je vhodné lokalitu „přepolařit“ (pěstovat 1 rok obilí). Například na lokalitě s přepolařenou půdou v záplavové zóně Jizery louka založená z výsevu našeho osiva krásně vykvetla už 2. rokem. Louky na výsušnou půdu – louky do sušších podmínek, na lehkou i těžkou vysýchavou půdu Výsušné stanoviště můžete osít směsí semen s větším podílem trav a jetelovin. Tato stanoviště bývají v přírodě porostlá stepní vegetací s vyšším podílem trav. Zakládání luk má zde svá úskalí. Z 8

jarního výsevu může být problém s dlouhotrvajícím letním suchem. Vhodné jsou výsevy před zámrazem, aby semena využila zimní vláhu. Na prudších svazích může nezabezpečený výsev ohrozit eroze. Rozvoj porostu bývá pomalejší než na jiných stanovištích a může někdy trvat i tři roky. Květnaté podrosty do stínu – druhově bohaté porosty do stínu pod stromy a na jinak stále přistíněná místa Podrost pod stromy se musí spokojit jen s menším množstvím světla a někdy i vláhy. Pro jsou podrostové rostliny schopné obstát pod stromy, kde k zemi dopadají toulavé sluneční paprsky jako ve světlých lesích. Aby měl podrost dostatek prostoru pro svůj rozvoj je třeba vyhrabávat listí. Porosty pro oživení zdevastovaných půd Toto osivo je určeno především k osetí zavezených skládek, deponií, lomů a pod., kde lze přepokládat nekvalitní „mrtvou“ půdu z podloží. Po výsevu se nejprve uplatní rychlé a krátkověké druhy rostlin, později je vystřídají pomalejší druhy víceleté. Porost není třeba sekat ani jinak odstraňovat, pak dosahuje výšky okolo 1 m. Nárůst nadzemní biomasy pomáhá k vytvoření humusu a obnově života v půdě. Nad zemí pestré rostlinné společenství vytvoří životní podmínky pro mnoho druhů živočichů. Krátce shrnuto nastartuje se rychlejší oživení zdevastovaných míst. Pokud se porost nebude sekat, vytvoří se z náletových keřů a stromů přirozený lesík. Naopak sečením nebo pastvou je možné vytvořit z tohoto porostu květnatou louku.

Závěrem Květnaté louky se stávají součástí krajinné i zahradní tvorby. Jsou to osobytá společenství na našem území původ. Vhodně založená louka je nenáročná na údržbu a stává se v krajině stabilizačním prvkem. Do lidských sídel přináší louky přírodní rozmanitost a pohodu.

9

České květnaté louky – semena, zkušenosti, tradice od roku 1993 

207 42 Markvartice (u Sobotky), Tel.: 493 577 159, www.plantanaturalis.com, [email protected]

Přehled lučních osiv

Nabídka osiv pro založení

KVĚTNATÉ LOUKY jak vlastními silami a citem udržovat a zakládat květnaté louky – poklad české krajiny

2013

sepsali podle svých zkušeností a názorů Ing. Bohumil Bradna a Ing. Zdeňka Nikodémová 10

DEVATERO RAD pro úspěšné zakládání a pěstování květnatých luk

1)

Louku zakládáme do čisté půdy. Semena přírodních lučních rostlin nelze přisévat do založeného trávníku!

2)

Osiva květnatých luk nemícháme s běžným travním a jetelotravním osivem.

3)

Půdu pro výsev louky připravíme jako pro trávník, ale nehnojíme a nepoužíváme herbicidy.

4)

Výsevek semen květnaté louky je 1 – 2 g na 1 m2. Hloubka setí je velmi malá, do 0,5 cm.

5)

Termín výsevu: po celý rok, nejvhodnější jaro a pozdní podzim.

6)

Louku sekáme běžnou travní sekačkou nebo kosou 4 – 5 cm nad povrchem půdy.

7)

První rok po výsevu rostou hlavně kořínky lučních rostlin a nad zemí plevel – sekáme při výšce porostu asi 20 cm. Také je možné udržovat porost na výšce 5 cm.

8)

Druhý rok po výsevu louka kvete – sekáme 2 -3krát ročně (1. seč na konci květu kopretin)

9)

V dalších letech sekáme 1 – 3 krát ročně. 11

Zahradní a parkové louky - tradiční Jsou určeny hlavně k obohacení zahrad. Mohou být malým záhonkem lučních květů a pestrosti, nebo mohou pokrývat většinu zahrady v přírodním stylu. Zapěstovaná květnatá louka nabízí pestré možnosti tvarování a využití. Louky je možné sekat častěji, asi jednou za měsíc a pak vytvoří nízký porost únosnější pro střední přecházení. Tak je možné v zahradě tvořit cestičky a pobytová místa mezi ostaní loukou. Výhodou je možnost změny pouze změnou místa sekání. Po vynechání seče louka opět obroste a vykvete většinou do pěti týdnů.

KOPRETINOVÁ LOUKA

34 druhů lučních rostlin

25 druhů lučních květin = 55 % osiva 9 druhů lučních travin = 45 % osiva Výsevek doporučujeme pro ruční setí 2 g /m2 a setí secím strojem 1 g /m2

Osivo je vhodné k založení květnaté louky v nejrůznějších podmínkách. Vybrané druhy patří k nejodolnějším mezi lučními rostlinami. Hlavními květinami jsou kopretiny, které ozdobí louku na přelomu května až června. Po seči vykvétají další pestrobarevné luční květiny až do podzimu. Stanoviště: slunce i mírné přistínění, střední i sušší vláhové poměry Vytrvalost: vytrvalá květnatá louka Druhové procentuelní zastoupení jednotlivých lučních rostlin v osivu: 55 % 0,5 1,5 2 5 2 1 2 12 5 2 0,5 0,5 1 1 2 3 1,5 2

Luční květiny čekanka obecná (Cichorium intybus) čičorka pestrá (Securigera varia) chrastavec rolní (Knautia arvensis) chrpa luční (Centaurea jacea) jetel inkarnát (Trifolium incarnatum) jetel luční (Trifolium pratense) kmín kořenný (Carum carvi) kopretina bílá (Leucanthemum vulgare) krvavec menší (Sanquisorba minor) lupina mnoholistá (Lupinus polyphyllus) mrkev obecná (Daucus carota subs. carota) rmen barvířský (Anthemis tinctoria) řebříček obecný (Achillea millefolium) silenka dvoudomá (Silene dioica) silenka nadmutá (Silene vulgaris) sléz pižmový (Malva moschata) svízel bílý (Galium album) svízel syřišťový (Galium verum)

55% 3 1,5 0,5 0,5 4,5 0,2 0,3

Luční květiny šalvěj luční (Salvia pratensis) štírovník růžkatý (Lotus corniculatus) šťovík kyselý (Rumex acetosa) třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum) vičenec ligrus (Onobrychis viciifolia) vratič obecný (Tanacetum vulgare) zvonek řepkovitý (Campanula rapunculoides)

45 % 2 10 14 6 6 0,5 3 2,5 1

Traviny bojínek hliznatý (Phleum bertolonii) jílek vytrvalý (Lolium perenne) kostřava červená (Festuca rubra) kostřava ovčí (Festuca ovina) lipnice luční (Poa pratensis) metlice trsnatá (Deschampsia caespitosa) poháňka hřebenitá (Cynosurus cristatus) psárka luční (Alopecurus pratensis) tomka vonná (Anthoxanthum odoratum)

12

ČESKÁ KVĚTNICE


59 druhů lučních květin = 80 % osiva 10 druhů lučních travin = 20 % osiva Výsevek doporučujeme pro ruční setí 2 g/m2 a setí secím strojem 1 g/m2

Již tradičně naše nejoblíbenější zahradní louka. Svou oblibu si získala díky velkému množství druhů lučních rostlin. Proto je velmi přizpůsobivá nejrůznějším podmínkám umístění na zahradě. Pro svou velkou pestrost je také vhodná k pěstování jako louka vhodná pro motýly. Stanoviště: slunce i mírné přistínění, střední, sušší i vlhčí vláhové poměry Vytrvalost: vytrvalá květnatá louka Druhové procentuelní zastoupení jednotlivých lučních rostlin v osivu: 80 % 0,3 1,5 1,6 0,3 0,3 0,2 1 1,3 1,5 0,5 5 0,8 5 0,1 2 1,2 1 0,2 3,5 0,5 5 1 9,5 0,5 1 0,5 0,01 1 0,2 0,3 0,5 0,3 0,6 1,5 0,05 0,3

Luční květiny bedrník obecný (Pimpinella saxifraga) bukvice lékařská (Betonica officinalis) černohlávek obecný (Prunella vulgaris) devaterník velkokvětý (Helianthemum grandiflorum) divizna černá (Verbascum nigrum) dobromysl obecná (Origanum vulgare) hrachor luční (Lathyrus pratensis) hvozdík kartouzek ( Dianthus carthusianorum) hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides) hvozdík svazčitý (Dianthus armeria) chrastavec rolní (Knautia arvensis) chrpa čekánek (Centaurea scabiosa) chrpa luční (Centaurea jacea) jestřábník oranžový (Hieracium aurantiacum) jetel horský (Trifolium montanum) jetel luční (Trifolium pratense) jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata) jitrocel prostřední (Plantago media) kmín kořenný (Carum carvi) kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi) kopretina bílá (Leucanthemum vulgare) kozí brada východní (Tragopogon orientalis) krvavec menší (Sanquisorba minor) kyprej vrbice (Lythrum salicaria) len vytrvalý ( Linum perenne) lnice květel (Linaria vulgaris) lomikámen zrnatý (Saxifraga granulata) máchelka srstnatá (Leontodon hispidus) mateřídouška vejčitá (Thymus pulegioides) mochna skalní (Potentilla rupestris) mochna stříbrná (Potentilla argentea) orlíček planý (Aquilegia vulgaris) prvosenka jarní (Primula veris) pupava bezlodyžná (Carlina acaulis) rozchodník veliký (Hylotelephium maximum) rozrazil ožankový (Veronica teucrium)

13

80 % 0,4 0,8 2 2,5 3 2 3 0,4 0,2 1,8 2,2 2,2 5 1,5 0,6 0,2 0,8 0,1 0,01 0,2 0,5 0,03 0,5 20 % 6 3 0,8 3 0,2 2 0,5 2 1 1,5

Luční květiny 80% řebříček bertrám (Achillea ptarmica) řebříček obecný (Achillea millefolium) řepík lékařský (Agrimonia eupatoria) silenka dvoudomá (Silene dioica) silenka nadmutá (Silene vulagris) silenka nící (Silene nutans) sléz pižmový (Malva moschata) smolnička obecná (Lychnis viscaria) starček vodní (Senecio aquaticus) svízel bílý (Galium album) svízel syřišťový (Galium verum) svízel Wirtgenův (Galium wirtgenii) šalvěj luční (Salvia pratensis) štírovník růžkatý (Lotus corniculatus) šťovík kyselý (Rumex acetosa) tužebník obecný (Filipendula vulgaris) úročník bolhoj (Anthyllis vulneraria) violka psí (Viola canina) zeměžluč okolíkatá (Cenataurium erythraea) zlatobýl obecný (Solidago virgaurea) zvonek okrouhlolistý (Campanula rotundifolia) zvonek rozkladitý (Campanula patula) zvonek řepkovitý (Campanula rapunculoides) Traviny kostřava červená (Festuca rubra) kostřava ovčí (Festuca ovina) kostřava sivá (Festuca glauca) lipnice luční (Poa pratensis) metlice trsnatá (Deschampsia caespitosa) poháňka hřebenitá (Cynosurus cristatus) psineček obecný (Agrostis capillaris) tomka vonná (Anthoxanthum odoratum) trojštět žlutavý (Trisetum flavescens) třeslice prostřední (Briza media)

ZAHRADNÍ LOUČKA



Nízká pestře kvetoucí loučka vhodná jak do menších zahrádek k rodinným domkům nebo okolo okolo chalupy. Pro svou velkou rozmanitost je vhodná i k zapěstování motýlí louky. Neobsahuje semena žádných nejedlých rostlin Stanoviště: slunce i mírné přistínění, střední i sušší vláhové poměry Vytrvalost: vytrvalá květnatá louka Druhové procentuelní zastoupení jednotlivých lučních rostlin v osivu: 70 % 0,5 2,5 0,5 1 0,5 2 2,5 0,5 1 0,05 0,1 2 0,5 2 0,5 4 1 0,3 5 11 2 1 1 0,5 0,5 1 1,5 1

Luční květiny bedrník obecný (Pimpinella saxifraga) černohlávek obecný (Prunella vulgaris) čínská pažitka (Allium tuberosum) devaterník velkokvětý (Helianthemum grandiflorum) Hvězdnice chlumní (Aster amellus) hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum) hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides) hvozdík sivý (Dianthus gratianopolitanus) hvozdík svazčitý (Dianthus armeria) jahodník obecný (Fragaria vesca) jestřábník oranžový (Hieracium aurantiacum) jetel alpínský (Trifolium alpinum) jetel zlatý (Trifolium aureum) jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata) jitrocel prostřední (Plantago media) kmín kořenný (Carum carvi) kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi) kontryhel lysý (Alchemilla glabra) kopretina bílá (Leucanthemum vulgare) krvavec menší (Sanquisorba minor) len vytrvalý (Linum perenne) lnice květel (Linaria vulgaris) máchelka srstnatá (Leontodon hispidus) mateřídouška vejčitá (Thymus pulegioides) modřenec chocholatý (Muscari comosum) mochna stříbrná (Potentilla argentea) prvosenka jarní (Primula veris) rozrazil klasnatý (Pseudolysimachion spicatum)

14

70 % 0,5 0,8 0,01 2,5 3,5 3 0,9 3 5 1,5 1,5 1 0,3 0,5 0,04

Luční květiny rozrazil ožankový (Veronica teucrium) řebříček obecný (Achillea millefolium) sedmikráska obecná (Bellis perrenis) silenka dvoudomá (Silene dioica) silenka nadmutá (Silene vulgaris) silenka nící (Silene nutans) smolnička obecná (Lychnis viscaria) svízel Wirtgenův (Galium wirtgenii) šalvěj luční (Salvia pratensis) štírovník růžkatý (Lotus corniculatus) šťovík kyselý (Rumex acetosa) úročník bolhoj (Anthyllis vulneraria) violka psí (Viola canina) zvonek okrouhlolistý (Campanula rotundifolia) zvonek rozkladitý (Campanula patula)

30 % 5 3 5 3 2 6 3 0,5 2 0,5

Luční traviny kostřava červená (Festuca rubra) kostřava drsnolistá (Festuca brevipila) kostřava ovčí (Festuca ovina) kostřava žlábkatá (Festuca rupicola) lipnice hajní (Poa nemoralis) lipnice luční (Poa pratensis) poháňka hřebenitá (Cynosurus cristatus) psineček výběžkatý (Agrostis stolonifera) tomka vonná (Anthoxanthum odoratum) třeslice prostřední (Briza media)

MOTÝLÍ LOUKA


51 druhů lučních květin = 80 % osiva 12 druhů lučních travin – 20 % osiva Výsevek doporučujeme pro ruční setí 2 g /m2 a setí secím strojem 1 g /m2

Založení květnaté louky pro vývoj a výživu motýlů vychází z nároků na dostatek potravy pro housenky i dospělce. Kompromisem mezi sečením a spustnutím louky bez sekání je ponechání části louky neposečené od konce července jednoho roku do roku následujícího. Potom tento porost posekat a nechat sousední kus porostu opět neposečený přes celý rok. Tak se zachová pestrost louky i pastva pro nejrůznější živáčky. Stanoviště: slunce i polostín, střední vláhové poměry i slabě vlhčí nebo sušší místa Vytrvalost: vytrvalá květnatá louka Druhové procentuelní zastoupení jednotlivých lučních rostlin v osivu: 80 % 0,5 2 1 3 0,5 0,3 0,5 0,5 2 0,5 1 0,5 5 6 0,2 1,5 1,5 1 0,5 3 0,5 2,5 0,5 3 1 3 0,5 0,1 0,1 0,4 1 0,1 0,5

Luční květiny bedrník obecný (Pimpinella saxifraga) bukvice lékařská (Betonica officinalis) česnek hranatý (Allium angulosum) čičorka pestrá (Securigera varia) devaterník velkokvětý (Helianthemum grandiflorum) divizna černá (Verbascum nigrum) dobromysl obecná (Origanum vulgare) hadinec obecný (Echium vulgare) hrachor luční (Lathyrus pratensis) hvězdnice chlumní (Aster amellus) hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum) hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides) chrastavec rolní (Knautia arvensis) chrpa luční (Centaurea jacea) jestřábník oranžový (Hieracium aurantiacum) jetel horský (Trifolium montanum) jetel luční (Trifolium pratense) jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata) jitrocel prostřední (Plantago media) kmín kořenný (Carum carvi) kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi) koptretina bílá (Leucanthemum vulgare) kozí brada luční (Tragopogon pratensis) kozinec sladkolistý (Astragalus glycyphyllos) kručinka barvířská (Genista tinctoria) krvavec toten (Sanquisorba minor) lnice květel (Linaria vulgaris) lomikámen zrnatý (Saxifraga granulata) mateřídouška úzkolistá (Thymus serpyllum) mateřídouška vejčitá (Thymus pulegioides) mrkev obecná (Daucus carota subsp. carota) oman britský (Inula britannica) prvosenka jarní (Primula veris)

15

80 % 1 0,1 0,2 0,5 0,8 5 2 2,5 2,5 0,7 1,5 3,5 1,5 1,5 0,5 1 8 3

Luční květiny pupava bezlodyžná (Carlina acaulis) rozchodník veliký (Hylotelephium maximum) rozrazil ožankový (Veronica teucrium) řebříček bertrám (Achillea ptarmica) řebříček obecný (Achillea millefolium) řepík lékařský (Agrimonia eupatoria) silenka nadmutá (Silene vulgaris) silenka nící (Silene nutans) sléz velkokvětý (Malva alcea) smolnička obecná (Lychnis viscaria) svízel syřišťový (Galium verum) šalvěj luční (Salvia pratensis) štírovník růžkatý (Lotus corniculatus) šťovík kyselý (Rumex acetosa) tužebník obecný (Filipendula vulgaris) úročník bolhoj (Anthyllis vulneraria) vičenec ligrus (Onobrychis viciifolia) vikev ptačí (Vicia cracca)

20 % 5 3 2 0,5 2 0,5 0,5 3 1,5 0,5 0,5 1

Traviny kostřava červená (Festuca rubra) kostřava ovčí (Festuca ovina) lipnice luční (Poa pratensis) metlice trsnatá (Deschampsia caespitosa) poháňka hřebenitá (Cynosurus cristatus) psineček výběžkatý (Agrostis stolonifera) smělek jehlancový (Koeleria pyramidata) sveřep vzpřímený (Bromus erecta) tomka vonná (Anthoxanthum odoratum) trojštět žlutavý (Trisetum flavescens) třeslice prostřední (Briza media) válečka prápořitá (Brachypodium pinatum)

ZELENÝ CHODNÍČEK



Zelený chodníček vytváří přechod mezi květnatou loukou a trávníkem. Porost si zachovává druhovou pestrost louky a zároveň je odolný k přecházení a různým způsobům údržby. Pokud má Zelený chodníček připomínat spíše trávník, je nutné častější sekání. Zde platí dodržení výšky seče 3 – 5 cm nad zemí. Nižší seč by poškodila luční květiny. Má-li být Zelený chodníček zase loukou, postačí přestat sekat a do měsíce vykvetou luční květiny. Stanoviště: slunce, střední a vlhčí vláhové poměry Vytrvalost: vytrvalá květnatá louka nebo bylinný koberec Druhové procentuelní zastoupení jednotlivých lučních rostlin v osivu: 50 % 3 1,4 3 1 3 0,5 0,1 2 0,3 0,5 6 0,5 1,5 0,5 0,1 1 2 1 1,5 0,05 1

Luční květiny černohlávek obecný (Prunella vulgaris) česnek hranatý (Allium angulosum) čičorka pestrá (Securigera varia) devaterník velkokvětý (Helianthemum grandiflorum) hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides) chruplavník větší (Polycnemum majus) jestřábník oranžový (Hieracium aurantiacum) jetel alpinský (Trifolium alpestre) jetel jahodnatý (Trifolium fragiferum) kontryhel příbuzný (Alchemilla propinqua) kopretina bílá (Leucanthemum vulgare) ledenec přímořský (Tetragonolobus maritimus) máchelka srstnatá (Leotodon hispidus) mateřídouška vejčitá (Thymus pulegioides) mochna poléhavá (Potentilla supina) mochna stříbrná (Potentilla argentea) pryskyřník hliznatý (Ranunculus bulbosus) rozrazil klasnatý (Veronica spicata) řebříček obecný (Achillea millefolium) sedmikráska obecná (Bellis perrenis) sléz přehlížený (Malva neglecta)

16

50 % 5 2 1 4 4,5 0,25 2,5 0,5 0,3

Luční květiny silenka nadmutá (Silene vulgaris) silenka nící (Silene pendula) smolnička obecná (Lychnis viscaria) svízel křížatý (Cruciata leavipes) svízel syřišťový (Galium verum) šater plazivý (Gypsophila repens) tolice dětelová (Medicago lupulina) trávnička obecná (Armeria vulgaris) violka psí (Viola canina)

50 % 1,5 8 10 3 2,5 15 5 2 0,5 2,5

Traviny bojínek hliznatý (Phleum bertolonii) jílek vytrvalý (Lolium perenne) kostřava červená (Festuca rubra) lipnice cibulkatá (Poa bulbosa) lipnice hajní (Poa nemoralis) lipnice luční (Poa pratensis) poháňka hřebenitá (Cynosurus cristatus) psineček obecný (Agrostis capillaris) psineček výběžkatý (Agrostis stolonifera) tomka vonná (Anthoxanthum odoratum)

SLUNNÁ STRÁŇKA 56 druhů lučních květin = 75 % osiva


15 druhů lučních travin = 25 % osiva

Výsevek doporučujeme pro ruční setí 2 g /m2 a setí secím strojem 1 g /m2

V přírodě zde obsažené rostliny obývají suché půdy a skalní stepi. Písčité půdy a celý den osluněná místa jsou ideální místa pro založení květnaté louky Slunná stráňka v zahradách a v parcích. Stanoviště: slunce, suchá místa Vytrvalost: vytrvalá květnatá louka nebo bylinný koberec Druhové procentuelní zastoupení jednotlivých lučních rostlin v osivu: 75 % 0,2 0,2 0,3 3 0,5 0,07 0,2 0,2 0,2 0,5 0,5 0,5 0,1 0,3 1 1,5 0,02 0,5 1,5 0,3 2,5 5 2 12 0,3 0,05 0,5 1 1 0,06 0,1 0,2 1,5 1,5 0,05 0,05 0,5

Luční květiny bedrník obecný (Pimpinella saxifraga) černohlávek velkokvětý (Prunella grandiflora) česnek viničný (Allium viniale) čičorka pestrá (Securigera varia) devaterník velkokvětý (Helianthemum grandiflorum) divizna brunátná (Verbascum phoeniceum) divizna černá (Verbascum nigrum) divizna malokvětá (Verbascum thapsus) dobromysl obecná (Origanum vulgare) hadinec obecný (Echium vulgare) hlaváč žlutavý (Scabiosa ochroleuca) hlaváč šedavý (Scabiosa canescens) hořčík jestřábníkolistý (Picris hieracioides) hvězdnice zlatovlásek (Aster linosyris) hvozdík kartouzek ( Dianthus carthusianorum) hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides) jestřábník trsnatý (Hieracium caespitosum) jetel alpinský (Trifolium alpestre) jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata) jitrocel prostřední (Plantago media) komonice lékařská (Melilotus officinalis) kopretina bílá (Leucanthemum vulgare) kozinec sladkolistý (Astragalus glycyphyllos) krvavec menší (Sanquisorba minor) lnice kručinkolistá (Linaria genistifolia) lomikámen zrnatý (Saxifraga granulata) mateřídouška vejčitá (Thymus pulegioides) mochna stříbrná (Potentilla argentea) mrkev obecná (Daucus carota subs. carota) oman srstnatý (Inula hirta) pelyněk ladní (Arthemisia campestris) prasetník kořenatý (Hypochaeris radicata) pryskyřník hliznatý (Ranunculus bulbosus) rmen barvířský (Anthemis tinctoria) rozchodník skalní (Sedum reflexum) rozchodník veliký (Pseudolysimachion spicatum) rozrazil klasnatý (Veronica spicata)

75 % 0,5 1,5 2,5 3 4,5 0,8 0,3 1,5 2,5 6 3,5 0,8 3 0,2 0,5 1,5 0,5 1,5 0,5

Luční květiny rýt žlutý (Reseda lutea) řebříček obecný (Achillea millefolium) sesel sivý (Seseli osseum) silenka nící (Silene nutans) slézovec durynský (Lavatera thuringiaca) smolnička obecná (Lychnis viscaria) starček přímětník (Senecio jacobaea) suchokvět roční (Xeranthemum annuum) svízel syřišťový (Galium verum) šalvěj luční (Salvia pratensis) šalvěj přeslenitá (Salvia verticilata) šedivka šedá (Berteroa incana) štírovník růžkatý (Lotus corniculatus) tařice skalní (Aurinia saxatilis) trávnička obecná (Armeria vulgare) úročník bolhoj (Anthyllis vulneraria) zvonek okrouhlolistý (Campanula rotundifolia) žebřice pyrenejská (Libanotis pyrenaica) žluťucha menší nící (Thalictrum minus subsp. majus)

25 % 1 3 2 5 1,5 3 0,9 0,5 0,5 1 1 1 3 1,5 0,1

Traviny bojínek hliznatý (Phleum bertolonii) kostřava červená (Festuca rubra) kostřava drsnolistá (Festuca brevipila) kostřava ovčí (Festuca ovina) lipnice cibulkatá (Poa bulbosa) lipnice luční (Poa pratensis) lipnice smáčnutá (Poa compressa) lipnice úzkolistá (Poa angustifolia) mrvka myší ocásek (Vulpia myuros) psineček obecný (Agrostis capillaris) smělek jehlancový (Koeleria pyramidata) smělek štíhlý (Koeleria macrantha) sveřep vzpřímený (Bromus erecta) tomka vonná (Anthoxanthum odoratum) vousatka prstnatá (Bothriochloa ischaemum)

17

HORSKÁ LOUKA



Druhy lučních rostlin byly vybrány s ohledem na delší dobu sněhové pokrývky na horách a v podhůří. Zde se nejlépe uplatní horské druhy rostlin. Ale i v nížině bude horská louka pestrá a bohatě kvetoucí s nižším vzrůstem. Stanoviště: slunce, střední a vlhčí vláhové poměry, snese delší dobu sníh Vytrvalost: vytrvalá květnatá louka Druhové procentuelní zastoupení jednotlivých lučních rostlin v osivu: 80 % 0,5 2,2 0,2 0,3 1 1 7 0,7 0,1 2 2 2 0,5 5 0,5 0,3 5 3 8 1 0,3 0,4 0,5 0,5 1 3 0,8 2,5 3,5

Luční květiny bedrník větší (Pimpinella major) černohlávek obecný (Prunella vulgaris) čertkus luční (Succisa pratensis) dobromysl obecná (Origanum vulgare) hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum) hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides) chrastavec rolní (Knautia arvensis) chrpa parukářka (Centaurea pseudophyrgia) jestřábník oranžový (Hieracium aurantiacum) jetel horský (Trifolium montanum) jetel luční (Trifolium pratense) jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata) jitrocel prostřední (Plantago media) kmín kořenný (Carum carvi) kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi) kontryhel ostrolaločný (Alchemilla vulgaris) kopretina bílá (Leucanthemum vulgare) krvavec toten (Sanquisorba officinalis) lupina mnoholistá (Lupinus polyphyllus) máchelka srstnatá (Leontodon hispidus) mateřídouška vejčitá (Thymus pulegioides) náprstník červený (Digitalis purpurea) oměj vlčí mor (Aconitum lycoctonum) prvosenka jarní (Primula veris) pryskyřník platanolistý (Ranunculus platanifolius) pupava bezlodyžná (Carlina acaulis) řebříček obecný (Achillea millefolium) silenka dvoudomá (Silene dioica) silenka nadmutá (Silene vulagris)

80 % 3 0,5 0,4 3 3 6 1 2 2 0,5 1,5 0,2 0,3 0,5 0,8 0,5

Luční květiny sléz pižmový (Malva moschata) smolnička obecná (Lychnis viscaria) starček přímětník (Senecio jacobaea) svízel bílý (Galium album) svízel syřišťový (Galium verum) šalvěj luční (Salvia pratensis) štírovník bažinný (Lotus uliginosus) štírovník růžkatý (Lotus corniculatus) šťovík kyselý (Rumex acetosa) třezalka skvrnitá (Hypericum maculatum) úročník bolhoj (Anthyllis vulneraria) zvonek karpatský (Campanula carpatica) zvonek klubkatý (Campanula glomerata) zvonek okrouhlolistý (Campanula rotundifolia) zvonek řepkovitý (Campanula rapunculoides) žluťucha orlíčkolistá (Thalictrum aquilegiifolium)

20 % 6 2,5 2 0,2 0,5 2,5 0,8 1 2 1,5 1

Traviny kostřava červená (Festuca rubra) kostřava ovčí (Festuca ovina) lipnice luční (Poa arvensis) lipnice širolistá (Poa chaixii) metlice trsnatá (Deschampsia caespitosa) poháňka hřebenitá (Cynosurus cristatus) psineček obecný (Agrostis capillaris) smilka tuhá (Nardus stricta) tomka vonná (Anthoxanthum odoratum) trojštět žlutavý (Trisetum flavescens) třeslice prostřední (Briza media)

18

ZÁMECKÁ LOUKA



Tato louka je určena do toulavého stínu stromů. Mohou to být vzrostlé stromy parku, nebo sad ovocných stromů, nebo zastínění budovou. Rostliny zde obsažené jsou také tolerantní k občasnému kratšímu zaplavení vodou po deštích. Stanoviště: slunce, střední a vlhčí vláhové poměry, snese delší dobu sníh Vytrvalost: vytrvalá květnatá louka Druhové procentuelní zastoupení jednotlivých lučních rostlin v osivu: 75% 1 1 1 0,5 2 4 5 0,3 2 1 2 4 0,5 2 5 0,5 2 1 1 1 0,5 0,5 0,5 0,2 1,2 2 2,5 1,5 2 2 2

Luční květiny bělotrn kulatohlavý (Echinops sphaerocephalus) bukvice lékařská (Betonica officinalis) čekanka obecná (Cichorium intybus) česnek hranatý (Allium angulosum) čičorka pestrá (Securigera varia) chrastavec rolní (Knautia arvensis) chrpa luční (Centaurea jacea) jestřábník okoličnatý (Hieracium umbelatum) jetel luční (Trifolium pratense) jetel zvrhlý (Trifolium hybridum) kerblík lesní (Anthriscus sylvestris) kmín kořenný (Carum carvi) kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi) komonice lékařská (Melilotus officinalis) kopretina bílá (Leucanthemum vulgare) krtičník hliznatý (Scrophularia nodosa) krvavec toten (Sanquisorba officinalis) kyprej vrbice (Lythrum salicaria) mochna přímá (Potentilla recta) mrkev obecná (Daucus carota subs. carota) mydlice lékařská (Saponaria officinalis) oměj pestrý (Aconitum variegatum) rozrazil dlouholistý (Pseudolysimachion maritimum) řebříček bertrám (Achillea ptarmica) řebříček obecný (Achillea millefolium) silenka dvoudomá (Silene dioica) silenka nadmutá (Silene vulgaris) sléz lesní (Malva sylvestris) sléz pižmový (Malva moschata) sléz velkokvětý (Malva alcea) slézovec durynský (Lavatera thuringiaca)

19

75% 0,3 0,2 2 3 0,5 0,5 0,5 1,5 1 0,5 8 2 0,3 0,5 2 0,5

Luční květiny starček přímětník (Senecio jacobaea) starček vodní (Senecio aquatica) svízel bílý (Galium album) svízel syřišťový (Galium verum) svízel Wirtgenův (Galium wirtgenii) škarda dvouletá (Crepis biennis) štírovník bažinný (Lotus uliginosus) štírovník růžkatý (Lotus corniculatus) šťovík kyselý (Rumex acetosa) třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum) vičenec ligrus (Onobrychis viciifolia) vikev ptačí (Vicia cracca) vrbina obecná (Lysimachia vulgaris) zvonek řepkovitý (Campanula rapunculoides) žebřice pyrenejská (Libanotis pyrenaica) žluťucha lesklá (Thalictrum lucidum)

75% 0,5 1 3 7 4 1,5 2 1 0,5 0,5 1 2 1

Traviny bezkolenec modrý (Molinia coerulea) bojínek luční (Phleum pratense) jílek vytrvalý (Lolium perenne) kostřava červená (Festuca rubra) kostřava luční (Festuca pratensis) lipnice hajní (Poa nemoralis) lipnice luční (Poa pratensis) medyněk vlnatý (Holcus lanatus) metlice trsnatá (Deschampsia caespitosa) ostřice zaječí (Carex ovalis) ovsíř pýřitý (Avenula pubescens) psárka luční (Alopecurus pratensis) trojštět žlutavý (Trisetum flavescens)

LOUKA STARÝCH ČASŮ



Druhově bohatá, pestrobarevná louka. Od ostatních lučních osiv ji odlišují semena vzácných nebo vyhnulých polních plevílků, například koukol, hlaváčky, kravinec. Svou tradiční krásu mají i vlčí máky a modré chrpy. Tyto rostliny pomohou v prvním roce vývoje barevně zkrášlit zelený porost zakládané louky. Od druhého roku pěstování se tyto rostlinky vytrácejí a louka kvete typickými lučními květy. Stanoviště: slunce, střední a sušší vláhové poměry Vytrvalost: vytrvalá květnatá louka s jednoletými lučními květinami Druhové procentuelní zastoupení jednotlivých lučních rostlin v osivu: 80 % 0,2 0,5 0,5 0,5 2 1,5 1,5 2 0,5 0,1 1 2,5 4 1 0,5 6 4 1 0,5 2 2 0,5 0,4 0,5 0,5 1 0,2 0,5 2,5 2 0,1

Luční květiny dobromysl obecná (Origanum vulgare) hlaváček roční (Adonis annua) hořec křížatý (Gentiana cruciata) hvězdnice zlatovlásek (Aster linosyris) hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum) hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides) hvozdík svazčitý (Dianthus armeria) chrpa čekánek (Centaurea scabiosa) chrpa modrá (Centaurea cyanus) jestřábník oranžový (Hieracium aurantiacum) jetel alpinský (Trifolium alpestre) jetel horský (Trifolium montanum) kmín kořenný (Carum carvi) kohoutek plamenný (Lychnis chalcedonica) koniklec luční (Pulsatilla pratensis) kopretina bílá (Leucanthemum vulgare) koukol polní (Agrostemma githago) kozí brada východní (Tragopogon orientalis) kozlíček zubatý (Valerianella dentata) kravinec španělský (Vaccaria hispanica) len vytrvalý (Linum perenne) máchelka pampeliškovitá (Leontodon saxatilis) mák vlčí (Papaver rhoeas) mateřídouška vejčitá (Thymus pulegioides) merlík všedobr (Chenopodium bonus-henricus) myšinka nejmenší (Myosurus minimus) oman luční (Inula britanica) orlíček planý (Aquilegia vulgaris) ostrožka stračka (Consolida regalis) plamének celolistý (Clematis integrifolia) prasetník lysý (Hypochaeris glabra)

80 % 1 3 0,8 0,2 3 0,5 0,5 1,5 3 1 6 0,1 1 3 1,5 10 0,5 0,7 0,7

Luční květiny prvosenka jarní (Primula veris) pupava bezlodyžná (Carlina acaulis) řebříček bertrám (Achillea ptarmica) řimbaba obecná (Pyrethrum parthenium) sléz velkokvětý (Malva alcea) smolnička obecná (Lychnis viscaria) starček bludný (Solidago erraticus) suchokvět roční (Xeranthemum annuum) svízel syřišťový (Galium verum) šalvěj hajní (Salvia nemorosa) šalvěj luční (Salvia pratensis) šklebivec přímý (Misopates oronthium) šťovík kyselý (Rumex acetosa) tužebník obecný (Filipendula vulgaris) úročník bolhoj (Anthyllis vulneraria) vičenec ligrus (Onobrychis viciifolia) zlatobýl obecný (Solidago virgaurea) zvonek klubkatý (Campanula glomerata) zvonek okrouhlolistý (Campanula rotundifolia)

20 % 0,5 5 4 3 0,5 1,5 0,5 2 1,5 1,5

Traviny bojínek hliznatý (Phleum bertolonii) kostřava červená (Festuca rubra) kostřava ovčí (Festuca ovina) lipnice luční (Poa pratensis) mrvka myší ocásek (Vulpia myuros) poháňka hřebenitá (Cynosurus cristatus) psineček obecný (Agrostis capillaris) tomka vonná (Anthoxanthum odoratum) trojštět žlutavý (Trisetum flavescens) třeslice prostřední (Briza media)

20

Zahradní a parkové louky – zajímavosti Následující kompozice přírodních rostlin jsou originální možností pro zahradní tvorbu na zahrádce i v parku.

BÍLÁ LOUKA, krajková



Výběr květin laděný podle barvy květů bílé barvy působí čistým vzdušným dojmem. Hlavní zásluhu mají na vzhledu především miříkovité rostliny. Proto je tato louka určena spíše do uzavřených zahrad izolovaných od okolí, neboť jinak dochází k vtrušování květin s jinou barvou květů z okolí. Také je možné toto osivo přimíchat k jiným lučním květnatým osivům pro zmnožení bíle kvetoucích rostlin v budoucí louce. Stanoviště: slunce, střední vláhové poměry Vytrvalost: vytrvalá květnatá louka Druhové procentuelní zastoupení jednotlivých lučních rostlin v osivu: 80% 3 0,5 2,5 0,45 7 3,5 9 0,05 2,5 5 1 3 3 2,5 3 0,5 5 6 6

Luční květiny bělozářka liliovitá (Anthericum liliago) bělozářka větévnatá (Anthericum ramosum) česnek vonný (Allium odoratum) hvozdík Lumnitzerův (Dianthus lumnitzzeri) jetel horský (Trifolium montanum) kerblík lesní (Anthriscus silvestris) kmín kořenný (Carum carvi) lomikámen zrnatý (Saxifraga granulata) mochna skalní (Potentilla rupestris) mrkev obecná (Daucus carota subsp. carota) paprska velkokvětá (Orlaya grandiflora) pryskyřník platanolistý (Ranunculus platanifolius) řebříček bertrám (Achillea ptarmica) řebříček obecný (Achillea millefolium) řimbaba chocholičnatá (Pyrethrum corymbosum) řimbaba obecná (Pyrethrum parthenium) sesel roční (Seseli annuum) silenka nadmutá (Silene vulagris) silenka nící (Silene nutans)

21

80% 6,5 3 2 4 1

Luční květiny svízel bílý (Galium album) svízel severní (Galium boreale) šedivka šedá (Berteroa incana) tužebník obecný (Filipendula vulgaris) žluťucha orlíčkolistá (Thalictrum aquilegifolium)

20% 6 2 2 1 1 3 0,4 2 0,1 0,5 2

Traviny kostřava červená (Festuca rubra) kostřava ovčí (Festuca ovina) lipnice luční (Poa pratensis) medyněk vlnatý (Holcus lanatus) ovsíř pýřitý (Avenula pubescens) poháňka hřebenitá (Cynosurus cristatus) psineček obecný (Agrostis capillaris) smělek štíhlý (Koeleria macrantha) strdivka sedmihradská (Melica transsilvanica) tomka vonná (Anthoxanthum odoratum) třeslice prostřední (Briza media)

ČERVENÁ LOUKA, červánková



Výběr květin laděný podle barvy květů od růžové do červené je zajímavý a v krajině neobvyklý. Proto je tato louka určena spíše do uzavřených zahrad izolovaných od okolí, neboť jinak dochází k vtrušování květin s jinou barvou květů z okolí. Také je možné toto osivo přimíchat k jiným lučním květnatým osivům pro posílení červeně a růžově kvetoucích rostlin v budoucí louce. Stanoviště: slunce, střední vláhové poměry Vytrvalost: vytrvalá květnatá louka Druhové procentuelní zastoupení jednotlivých lučních rostlin v osivu: 80% 2 0,5 3 1,5 2,3 5 0,2 3 4 3 1 1,5 4 2 2,5 9 2 0,5 0,5

Luční květiny bukvice lékařská (Betonica officinalis) dobromysl obecná (Origanum vulgare) hvozdík kartouzek ( Dianthus armeria) hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides) chrpa čekánek (Centaurea scabiosa) chrpa luční (Centaurea jacea) jestřábník oranžový (Hieracium aurantiacum) jetel alpinský (Trifolium alpestre) jetel inkarnát (Trifolium incarnatum) jetel luční (Trifolium pratense) kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi) kohoutek plamenný (Lychnis chalcedonica) koukol polní (Agrosemma githago) kozinec vičencovitý (Astragalus onobrychis) kravinec španělský (Vaccaria hispanica) krvavec menší (Sanquisorba minor) kyprej vrbice (Lythrum salicaria) mák vlčí (Papaver rhoeas) náprstník červený (Digitalis purpurea)

80% 5 4 3 1,5 2 2 5 10

Luční květiny silenka dvoudomá (Silene dioica) sléz velkokvětý (Malva alcea) slézovec durynský (Lavatera thuringiaca) smolnička obecná (Lychnis viscaria) suchokvět roční (Xeranthemum annuum) šťovík kyselý (Rumex acetosa) třemdava bílá (Dictamnus albus) vičenec ligrus (Onobrychis viciifolia)

20% 0,5 6 4 4 0,5 2 1 1 1

Traviny bojínek hliznatý (Phleum bertolonii) kostřava červená (Festuca rubra) kostřava ovčí (Festuca ovina) lipnice luční (Poa pratensis) metlice trsnatá (Deschampsia caespitosa) poháňka hřebenitá (Cynosurus cristatus) psineček obecný (Agrostis capillaris) smělek jehlancový (Koeleria pyramidata) smělek štíhlý (Koeleria macrantha)

MODRÁ LOUKA, zvonečková


26 druhů lučních květin = 80 % osiva 12 druhů lučních travin = 20 % osiva Výsevek doporučujeme pro ruční setí 2 g / m2, a setí secím strojem1 g / m2

Patří mezi nižší zahradní louky. Modré květiny se v přírodě vyskytují vzácněji, možná i pro jejich pomalý počáteční růst. Pro lepší vývoj je vhodné sekat Modrou louku častěji a výše nad zemí. Tato louka je určena spíše do uzavřených zahrad izolovaných od okolí, neboť jinak dochází k vtrušování květin s jinou barvou květů z okolí. 22

Také je možné toto osivo přimíchat k jiným lučním květnatým osivům pro posílení modře kvetoucích rostlin v budoucí louce. Stanoviště: slunce, střední vláhové poměry Vytrvalost: vytrvalá květnatá louka Druhové procentuelní zastoupení jednotlivých lučních rostlin v osivu: 80 % 3 1 0,15 3 1,5 2 10 2 1,4 10 5 8 3 2 1,5 1,5 1 3 10 0,5

Luční květiny čekanka obecná (Cichorium intybus) čertkus luční (Succisa pratensis) divizna brunátná (Verbascum phoeniceum) hadinec obecný (Echium vulgare) hlaváč šedavý (Scabiosa canescens) hvězdnice chlumní (Aster amellus) chrastavec rolní (Knautia arvensis) chrpa modrá (Centaurea cyanus) kakost luční (Geranium pratense) kosatec sibiřský (Iris sibirica) len vytrvalý ( Linum perenne) lupina mnoholistá (Lupinus polyphyllus) ostrožka stračka (Consolida regalis) pilát lékařský (Anchusa officinalis) rozrazil dlouholistý (Veronica maritima) rozrazil klasnatý (Veronica spicata) rozrazil ožankový (Veronica teucrium) šalvěj hajní (Salvia nemorosa) šalvěj luční (Salvia pratensis) violka psí (Viola canina)

80 % 5 0,5 1,5 0,05 2 1,4

Luční květiny yzop lékařský (Hyssopus officinalis) zvonek karpatský (Campanula carpatica) zvonek okrouhlolistý (Campanula rotundifolia) zvonek rozkladitý (Campanula patula) zvonek řepkovitý (Campanula rapunculoides) zvonek širokolistý (Camapanula latifolia)

20 % 3 4 1 2 1,5 2,5 0,5 0,5 2 2 0,5 0,5

Traviny kostřava drsnolistá (Festuca brevipila) kostřava sivá (Festuca pallens) kostřava vláskovitá (Festuca filiformis) kostřava waliská (Festuca valesiaca) lipnice luční (Poa pratensis) lipnice smáčknutá (Poa compressa) ovsíř luční (Avenula pratensis) pěchava slatinná (Sesleria uliginosa) poháňka hřebenitá (Cynosurus cristatus) pýr prostřední (Elytrigia intermedia) tomka vonná (Anthoxanthum odoratum) třeslice prostřední (Briza media)

ŽLUTÁ LOUKA, dukátková


35 druhů lučních květin = 80 % osiva 10 druhů lučních travin = 20 % osiva Výsevek doporučujeme pro ruční setí 2 g /m2, a setí secím strojem 1 g /m2

Žlutá louka je středně vysoká a krásná svými žlutými květy, které prozáří sluneční náladou i zatažený den. Tato louka je určena spíše do uzavřených zahrad izolovaných od okolí, neboť jinak dochází k vtrušování květin s jinou barvou květů z okolí. Také je možné toto osivo přimíchat k jiným lučním květnatým osivům pro posílení žlutě kvetoucích rostlin v budoucí louce. Stanoviště: slunce, střední a sušší vláhové poměry Vytrvalost: vytrvalá květnatá louka Druhové procentuelní zastoupení jednotlivých lučních rostlin v osivu: 80 % Luční květiny 4 devaterník velkokvětý (Helianthemum grandiflorum) 0,5 divizna velkokvětá (Verbascum densiflorum)

23

80 % Luční květiny 1,4 starček přímětník (Solidago jacobaea) 1,4 starček vodní (Senecio aquaticus)

1,8 0,5 0,1 0,3 0,3 8 4 4 3 2 3 2 1 0,5 0,1 0,25 0,25 0,2 2 5 6 5

hlaváč bledožlutý (Knautia ochroleuca) hvězdnice zlatovlásek (Aster linosyris) jestřábník chocholičnatý (Hieracium cymosum) jestřábník okoličnatý (Hieracium umbellatum) jestřábník savojský (Hieracium sabaudum) jetel panonský (Trifolium panonicum) kozí brada luční (Tragopogon pratensis) kručinka barvířská (Genista tinctoria) len žlutý (Linum flavum) lnice květel (Linaria vulgaris) máchelka srstnatá (Leontodon hispidus) mochna přímá (Potentilla recta) mochna stříbrná (Potentilla argentea) náprstník velkokvětý (Digitalis grandiflora) oman britský (Inula britanica) oman srstnatý (Inula hirta) oman vrbolistý (Inula salicina) prasetník kořenatý (Hypochaeris radicata) prvosenka jarní (Primula veris) pryskyřník hliznatý (Ranunculus bulbosus) pryskyřník prudký (Ranunculus acer) rmen barvířský (Anthemis tinctoria)

6 4 1 5 0,5 0,5 2 4 0,4 20 % 0,5 5 2,5 2 0,5 1,5 0,5 2,5 3,5 1,5

svízel syřišťový (Galium verum) svízel Wirtgenův (Galium wirtgenii) škarda dvouletá (Crepis biennis) štírovník růžkatý (Lotus corniculatus) tařice skalní (Aurinia saxatilis) trýzel škardolistý (Erysimum crepidifolium) třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum) úročník bolhoj (Anthyllis vulneraria) vratič obecný (Tanacetum vulgare) Traviny bojínek hliznatý (Phleum bertolonii) kostřava červená (Festuca rubra) kostřava ovčí (Festuca ovina) lipnice luční (Poa pratensis) metlice trsnatá (Deschampsia caespitosa) poháňka hřebenitá (Cynosurus cristatus) psineček obecný (Agrostis capillaris) tomka vonná (Anthoxanthum odoratum) trojštět žlutavý (Trisetum flavescens) třeslice prostřední (Briza media)

LUČNÍ KVĚTY na obohacení porostu 21 druhů lučních květin = 100 % osiva

23 druhů lučních květin

0 druhů lučních travin = 0 % osiva

Výsevek doporučujeme pro ruční setí 2 g/m2 a setí secím strojem 1 g/m2

Toto osivo tvoří pouze semena lučních květin. Neobsahuje žádné traviny. Je vhodné především na dosévání méně pestrých luk a mezerovitých trávníků. Protože přírodní luční květiny mají pomalý počáteční vývoj a jsou konkurenčně méně zdatné než trávy, je třeba dosévat jen na holá místa nebo do rozhrabaných krtin. Dosévat lze postupně během celého roku. První květy z dosevu se objevují ve druhém roce. Plošný výsev do zapojeného trávníku bývá úspěšný. Také je možný samostatný výsev pro založení květnatého lučního záhonu bez trav. Stanoviště: slunné i mírně vlhké nebo suché, na půdu a klima nenáročné Vytrvalost: vytrvalé Druhové procentuelní zastoupení jednotlivých lučních rostlin v osivu: 100 % 3 1 5 15 3 0,5 18 15 1 2 2

Luční květiny čičorka pestrá (Securigera varia) hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides) chrastavec rolní (Knautia arvensis) chrpa luční (Centaurea jacea) kmín kořenný (Carum carvi) kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi) kopretina bílá (Leucanthemum vulgare) krvavec menší (Sanquisorba minor) mochna stříbrná (Potentilla argentea) řebříček obecný (Achillea millefolium) silenka dvoudomá (Silene dioica)

24

4 5 2 2 4 5 4 2 6 0,5

silenka nadmutá (Silene vulgaris) sléz pižmový (Malva moschata) sléz velkokvětý (Malva alcea) svízel bílý (Galium album) svízel syřišťový (Galium verum) šalvěj luční (Salvia pratensis) štírovník růžkatý (Lotus corniculatus) úročník bolhoj (Anthyllis vulneraria) vičenec ligrus (Onobrychis viciifolia) zvonek řepkovitý (Campanula rapunculoides)

25

Záhonové porosty BYLINKOVÁ VONIČKA

34 druhů léčivých bylin a zeleného koření

5 druhů jednoletých bylin = 7,5 % osiva 6 druhů dvouletých bylin = 16 % osiva 23 druhů vytrvalých bylin = 76,5 % osiva Výsevek doporučujeme pro ruční setí 2 g /m2 a setí secím strojem 1 g /m2

Vzpomínkou na babky bylinářky je sběr jednotlivých druhů bylinek ze smíšeného porostu. Nasbírané bylinky a koření poslouží v čerstvém stavu na přípravu čajů nebo jako zelené koření i jako vonná dekorace. V prvním roce se uplatní jednoleté druhy bylin – například brutnák, kopr, sléz, sluncovka. V dalších letech se bude tvořit společenství z vytrvalých druhů rostlin. Podle způsobu sečení (nebo nesečení) se formuje složení porostu. Kromě Vás se z takového pestrého záhonku bude radovat mnoho druhů živočichů, kteří zde najdou svou obživu. Bylinková vonička je vhodná pro okrasnou a odpočinkovou část zahrady. Některé bylinky mohou být i vzrůstnější, jako třeba divizna. Záhon bylinkové voničky bývá proto vhodné umístit spíše do pozadí. Stanoviště: záhon, na půdu a klima nenáročné Vytrvalost: vytrvalá, může se přeměnit na louku Druhové procentuelní zastoupení jednotlivých bylin v osivu: 7,5 % 1 1,5 0,5 3 1,5

Jednoleté byliny brutnák lékařský (Borago officinalis) kopr vonný (Anethum graveolens) pelyněk roční (Artemisia annua) sléz lesní maurský (Malva sylvestris var. mauritianum) sluncovka kalifornská (Eschscholzia californica)

16 % 1 3 8 2 0,5 1,5

Dvouleté byliny divizna velkokvětá (Verbascum densiflorum) fenykl obecný (Foeniculum vulgare) kmín kořenný (Carum carvi) lžičník lékařský (Cochlearia officinalis) petržel kadeřavá (Petroselinum crispum) šalvěj muškátová (Salvia sclarea)

76,5% 1,5 1 0,5 2

Vytrvalé byliny agastache vrásčitá (Agastache rugosa) česnek vonný (Allium odoratum) dobromysl obecná (Origanum vulgare) jablečník obecný (Marrubium vulgare)

26

76,5 % 3 1 6 2 4 7 2 6 10 2 6 2 1 1,5 4 2 5 2 6

Vytrvalé byliny komonice lékařská (Melilotus officinalis) kozlík lékařský (Valeriana officinalis) levandule lékařská (Lavandula angustifolia) libeček lékařský (Levisticum officinale) meduňka lékařská (Melissa officinalis) parcha léčivá (Leuzea carthamoides) prvosenka jarní (Primula veris) routa vonná (Ruta graveolens) řepík vonný (Agrimonia procera) saturejka horská (Satureja montana) šalvěj lékařská (Salvia officinalis) šanta citrónová (Nepeta citrinata) šater latnatý (Gypsophila paniculata) šišák bajkalský (Scutellaria baicalensis) topolovka růžová (Alcea rosea) třapatka (Rudbeckia paradoxa) třapatka nachová (Rudbeckia purpurea) třapatka úzkolistá (Rudbeckia palida) yzop lékařský (Hyssopus officinalis)

ZAPOMENUTÉ POLÍČKO

39 druhů polních rostlin

33 druhů polních květin = 90 % osiva 6 druhů polních travin = 10 % osiva Výsevek doporučujeme pro ruční setí 2 g /m2 a setí secím strojem 1 g /m2

Dnes už nevíme, jak pestře rozkvétala políčka s obilím v dávných dobách. Tehdy se ještě hospodařilo postaru, na malých rolích s velkou námahou velmi mnoha lidí. Přestože „plevele“ ochuzovaly hospodáře o část úrody, měly tyto „doprovodné rostliny“ (jak je dnes odborně nazýváme) pro přírodu hluboký smysl. Udržovaly úrodnost půdy, byly zdrojem života pro živočišnou říši a v dobách úhorového způsobu hospodaření byly pastvou pro dobytek. Naše osivo „Zapomenuté políčko“ obsahuje jak druhy dnes známých polních rostlin (např. vlčí mák, chrpa modrák, ostrožka stračka), tak i druhy dnes vzácné nebo vyhynulé (např. protěž žlutobílá, dejvorec strožkový, kravinec). Zapomenuté políčko je vhodné pro všechny badatele v dobách minulých jak ze škol, tak na vlastních zahrádkách. Proč se nepustit do dobrodružsví objevování vymizelých rostlin? Stanoviště: záhon, na půdu a klima nenáročné Vytrvalost: 1 – 2 roky Druhové procentuelní zastoupení jednotlivých lučních rostlin v osivu: 90% 0,5 0,5 0,5 2 5 0,5 4 2 0,5 12 1,8 7 1 2 2 0,1 1 3 3 8 2,5

Polní květiny bračka rolní (Sherardia arvensis) bytel metlatý (Kochia scoparia) čistec roční (Stachys annua) dejvorec velkoplodý (Caucalis platycarpos) hlaváček letní (Adonis aestivalis) hledíček menší (Microrrhinum minus) chrpa modrá (Centaurea cyanum) ibišek trojdílný (Hibiscus trionum) konopice pýřitá (Galeopsis pubescens) koukol polní (Agrostemma githago) kozlíček zubatý (Valerianella dentata) kravinec španělský (Vaccaria hispanica) kyprej yzopolistý (Lythrum hyssopifolia) lnička drobnoplodá (Camelina microcarpa) lnička setá (Camelina sativa subsp. sativa) mák polní (Papaver agremone) mák vlčí (Papaver rhoeas) mařinka rolní (Asperula arvensis) myšinka nejmenší (Myosurus minimus) ostrožka stračka (Consolida regalis) prorostlík okrouhlolistý (Bupleorum rotundifolium)

90% 0,1 7 1 10 2 0,8 6 1 0,15 2 1 0,05

Polní květiny protěž žlutobílá (Pseudognaphalium luteoalbum) pryskyřník rolní (Ranunculus arvenis) rmen rolní (Anthemis arvensis) řepeň durkoman (Xanthium strumarium) řeřicha chlumní (Lepidium campestre) silenka noční (Silene noctiflora) suchokvět roční (Xeranthemum annuum) šklebivec přímý (Misopates orontium) úporek hrálovitý (Kickxia elatine) velbloudník yzopolistý (Corispermum hyssopifolium) vikev hrachorovitá (Vicia lathyroides) zeměžluč spanilá (Centaurium pulchellum)

10% 3 1 0,5 1 0,5 4

Polní traviny jílek mámivý (Lolium temulentum) jílek oddálený (Lolium remontum) chundelka přetrhovaná (Apera interrupa) mrvka myší ocásek (Vulpia myuros) mrvka sveřepovitá (Vulpia bromoides) sveřep kostrbatý (Bromus squarrosus)

27

Ozelenění střechy STŘEŠNÍ ZAHRADA

53 druhů suchuodolných rostlin

36 druhů lučních květin = 50 % osiva 17 druhů lučních travin = 50 % osiva Výsevek doporučujeme pro ruční setí 3 - 5 g /m2

Na střešní zahradě panují pro rostliny nejtvrdší podmínky k životu, které lze připodobnit v přírodě jen ke skalám s malým množstvím zeminy. Proto jsou zejména rostliny z takových stanovišť vhodné na střešní zahrady. Ale na skále přece jen rostlina svými kořínky najde po mnoha metrech vodu. Naproti tomu na střešní zahradě je pod malou vrstvou substrátu nepropustná hmota a rostliny jsou zcela odkázány na dodatečný přísun vody ze závlahy. Česká republika se rozkládá ve středu kontinentu, proto je u nás vzdušná vlhkost mnohem menší než v přímořských státech nebo na ostrovech. To je také důvod, proč nemůžeme vypěstovat hezkou střešní zahradu bez závlahy během suchých měsíců. Pokud není během sucha porost na střeše zaléván, usychá a zatahuje se. To znamená, že některé rostliny opět vyraší, až budou mít na podzim vláhu. Při zakládání porostu na střešní zahradě ze semen je lépe volit konec léta až podzim. V této době jsou delší noci a dny se ochlazují, proto mají rostliny příznivější podmínky ke vzcházení. I tak se ale porost rozrůstá pomaleji a je vhodné výsev doplnit řídkou výsadbou tučnolistých rostlin k zastínění a zmírnění větrné eroze substrátu. Při zálivce během suchých měsíců se porost zapojuje ve 2 – 3 roce. V podmínkách střešní zahrady jsou obvykle rostliny drobné a není třeba je sekat. Při použití osiva STŘEŠNÍ ZAHRADA na suchá místa na zemi je zapěstování porostu rychlejší. Pokud příjde vlhčí období může zde vyrůst plevel. Ten lze jednoduše omezit posekáním a odstraněním z porostu. Nejlépe samosběrnou sekačkou posekat okolo 5 cm nad povrchem půdy. Od druhého roku je porost na zemi zapojen a v závislosti na množství narostlé hmoty v důsledku srážek lze sekat 1 i vícetkrát do roka. Stanoviště: střešní zahrady, velmi suchá místa Vytrvalost: vytrvalá, při zálivce za sucha

28

Druhové procentuelní zastoupení jednotlivých lučních rostlin v osivu: 50 % 0,05 3 2 1 1 2,5 0,3 0,1 0,2 0,5 3 1 1 0,2 0,5 1,5 1 1 0,03 0,02 0,5 0,2 0,2 0,1 0,5 0,3 0,3 1

Květiny bělolist rolní (Filago arvensis) česnek šerý (Allium senescens) hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides) hvozdík písečný ((Dianthus arenarius) hvozdík sivý (Dianthus gratianopolitanus) chrpa latnatá (Centaurea stoebe) chruplavník větší (Polycnemum majus) jestřábník chlupáček (Hieracium pilosella) jestřábník trsnatý (Hieracium caespitosum) jetel rolní (Trifolium arvense) jitrocel písečný (Plantago arenaria) kozlíček zubatý (Valerianella dentata) lžičník lékařský (Cochlearia officinalis) mák polní (Papaver agremone) mateřídouška úzkolistá (Thymus serpyllum) mateřídouška vejčitá (Thymus pulegioides) mochna stříbrná (Potentilla argentea) myšinka nejmenší (Myosurus minimus) netřesk střešní (Sempervivum tectorum) netřesk výběžkatý (Jovibarba globifera) pamětník rolní (Acinos arvensis) prasetník kořenatý (Hypochaeris radicata) rozchodník pochybný (Sedum spurium) rozchodník skalní (Sedum reflexum) rozrazil klasnatý (Veronica spicatum) rýt žlutý (Reseda lutea) řebříček sličný (Achillea nobilis) silenka francouzská (Silene galica)

50 % 4,5 0,2 2 3 0,2 0,5 1,5 0,1

Květiny silenka nící (Silene nutans) silenka ušnice (Silene otites) slanobýl draselný (Salsola cali) suchokvět roční (Xeranthemum annuum) šater plazivý (Gypsophylla repens) tařice kališní (Alyssum alyssoides) trávnička obecná (Armeria vulgaris) turan ostrý (Erigeron acris)

50 % 3 1 3 8 5 5 1,5 5 10 6 4 1,5 3 3 3 1 2

Trávy bojínek hliznatý (Phleum bertolonii) bojínek tuhý (Phleum phleoides) ječmen myší (Hordeum murinum) kostřava drsnolistá (Festuca brevipila) kostřava ovčí (Festuca ovina) kostřava sivá (Festuca pallens) kostřava vláskovitá (Festuca filiformis) kostřava waliská (Festuca valesiaca) lipnice cibulkatá (Poa bulbosa) lipnice smáčknutá (Poa compressa) mrvka myší ocásek (Vulpia myuros) psineček obecný (Agrostis capillaris) smělek štíhlý (Koeleria macrantha) sveřep střešní (Bromus tectorum) tomka vonná (Anthoxanthum odoratum) vousatka prstnatá (Bothriochloa ischaemum) žitňák hřebenitý (Agropyron cristatum)

29

Krajinářské louky Krajinářské louky jsou určeny především k osevu větších ploch v krajině. Důležité při zakládání těchto luk je vytvoření přírodě blízkého porostu, který bude navazovat na své okolí. Tak se nově založená louka stane stabilizačním prvkem krajiny a vytvoří podmínky pro život mnoha organismů. Významným hlediskem při sestavování lučního osiva je také způsob hospodaření na louce. Pokud má mít louka čistě význam krajinného prvku bez pícního využití, je žádoucí co největší druhová rozmanitost rostlin v rámci podmínek dané lokality. Květnatá louka bude stabilní a bude domovem mnoha organismů. S ohledem na živočichy by v dalších letech po výsevu bylo vhodné květnatou louku nesekat naráz, ale postupně, aby se mohl vyvinout hmyz, vyhnízdit ptáci a zvířata odchovat mláďata. Přes zimu je vhodné nechat vždy část louky neposekanou a další rok tyto nesekané části obměnit, aby nedošlo k potlačení louky a její druhové pestrosti. Trvale nesekaná louka postupně přijímá křoviny a náletové stromy a přechází do stádia křovin a po delší době k stádiu lesa. Když má louka být i pastvou pro domácí zvířata nebo zdrojem sena, je vhodné zohlednit rostliny pro zvířata chutné a vzrůstnější. Protože požadavky na hospodářské louky jsou také vyšší výnos hmoty a odolnost k sešlapu, zařazujeme do osiv vyšší procenta trav a jetelovin. Pícní louky lze pást od druhého roku po založení. Nejlepší je druhý rok pastevní louku posekat a vyčkat do třetího roku, kdy je luční drn dobře vyvinutý a únosný. V zájmu zachování kvality pastvy je třeba pastevní louku jedenkrát do roka posekat. Z další péče o louku můžeme doporučit smykování a vláčení starších porostů na jaře před vegetací a po skončení pastvy. Hnojení luk statkovými a minerálními hnojivy může způsobit vybujení vzrůstných druhů rostlin a potlačení těch jemných. Vápnění podporuje druhovou pestrost porostu. Mulčování (rozsekání zelené hmoty do porostu) můžeme doporučit jen na chudých půdách nebo při malém objemu hmoty v době letní seče. Jinak velmi nepříznivě ovlivňuje pestrost louky. Živiny vyloužené z posekané hmoty podpoří trávy na úkor lučních květin.

Mezofytní louky - louky do běžných středních stanovištních podmínek Mezofytní (prostřední) stanoviště mají vyrovnané vláhové poměry, nejsou ani příliš mokrá, ani příliš suchá. Nacházejí se většinou v rovinatém nebo lehce zvlněném terénu v různé nadmořské výšce. Krátce nejběžnější místa. Nabídka rostlin je široká. Jedním z určujících činitelů výběru vhodné louky je zásobení živinami. Na půdách bohatých živinami je třeba použít větší podíl lučních květin a méně trav. Živiny obsažené v půdě rychleji využijí trávy a dříve obsadí prostor. Luční květiny se svým pomalejším počátečním vývojem by byly ve výsledném porostu málo zastoupeny. Na chudších půdách je možné vysít více trav. Menší zásoba živin nedovolí rozvoj trav a louka zůstane květnatá. 30

Mezofytní louka KVĚTNATÁ



Druhově nejbohatší z mezofytních luk se vyznačuje bohatým květením lučních květin s velkou pestrostí barev. Je přechodem mezi Zahradními a Krajinářskými loukami. Díky svým estetickým kvalitám je vhodná zejména na pohledová místa v krajině. Druhová pestrost porostu pak velmi dobře vytváří životní podmínky pro nejrůznější živočichy. Dalším možným využitím je sklizeň kvalitní píce. Případná pastva by měla být raději menší, aby nedošlo ke snížení druhové pestrosti a květnatosti. Stanoviště: slunce, střední a vlhčí vláhové poměry Vytrvalost: vytrvalá květnatá louka Druhové procentuelní zastoupení jednotlivých lučních rostlin v osivu: 80% 0,5 1 3,5 1,5 2 0,5 5 5 0,2 2 2 0,5 0,5 0,5 1 4 0,5 5 8 2 1 0,5 0,09 0,5 0,5 1 1 1 3 2 2,5

Luční květiny bedrník obecný (Pimpinella saxifraga) bukvice lékařská (Betonica officinalis) černohlávek obecný (Prunella vulgaris) čičorka pestrá (Securigera varia) hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum) hvozdík svazčitý (Dianthus armeria) chrastavec rolní (Knautia arvensis) chrpa luční (Centaurea jacea) jestřábník okoličnatý (Hieracium umbelatum) jetel horský (Trifolium montanum) jetel luční (Trifolium pratense) jetel zlatý (Trifolium aureum) jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata) jitrocel prostřední (Plantago media) kerblík lesní (Anthriscus sylvestris) kmín kořenný (Carum carvi) kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi) kopretina bílá (Leucanthemum vulgare) krvavec menší (Sanquisorba minor) krvavec toten (Sanquisorba officinalis) len vytrvalý (Linum perenne) lnice květel (Linaria vulgaris) lomikámen zrnatý (Saxifraga granulata) máchelka srstnatá (Leontodon hispidus) Mochna přímá (Potentila recta) mrkev obecná (Daucus carota subs. carota) pupava bezlodyžná (Carlina acaulis) řebříček obecný (Achillea millefolium) řepík lékařský (Agrimonia eupatoria) silenka dvoudomá (Silene dioica) silenka nadmutá pravá (Silene vulgaris ssp. vulgaris)

31

80% 2 2 0,4 3 3 4 1,3 1,5 1 1 1 0,01 0,5 1

Luční květiny sléz pižmový (Malva moschata) sléz velkokvětý (Malva alcea) starček přímětník (Senecio jacobaea) svízel bílý (Galium album) svízel syřišťový (Galium verum) šalvěj luční (Salvia pratensis) štírovník růžkatý (Lotus corniculatus) šťovík kyselý (Rumex acetosa) tolice dětelová (Medicago lupulina) tužebník obecný (Filipendula vulgaris) vikev ptačí (Vicia cracca) zeměžluč okolíkatá (Centaurium erythraea) zvonek okrouhlolistý (Campanula rotundifolia) zvonek řepkovitý (Campanula rapunculoides)

20% 0,5 4 2,5 2 0,5 0,5 0,5 1 2,5 1 0,5 2 1 1 0,5

Traviny bojínek hliznatý (Phleum bertolonii) kostřava červená (Festuca rubra) kostřava ovčí (Festuca ovina) lipnice luční (Poa pratensis) medyněk vlnatý (Holcus lanatus) metlice trsnatá (Deschampsia caespitosa) ostřice zaječí (Carex ovalis) ovsíř pýřitý (Avenula pubescens) poháňka hřebenitá (Cynosurus cristatus) psárka luční (Alopecurus pratensis) psineček obecný (Agrostis capillaris) sveřep vzpřímený (Bromus erecta) tomka vonná (Anthoxanthum odoratum) trojštět žlutavý (Trisetum flavescens) třeslice prostřední (Briza media)

Mezofytní louka TRAVNATÁ



Vzhledem k vyššímu zastoupení trav je tato louka vhodná na mírné svahy. Podíl květnaté složky zaručuje stále pěknou květnatost. Mezofytní louku travnatou je možné také využít k méně intenzivní pastvě nebo ke sklizni píce či sena. Stanoviště: slunce, střední a sušší vláhové poměry Vytrvalost: vytrvalá květnatá louka Druhové procentuelní zastoupení jednotlivých lučních rostlin v osivu: 60% 1 2 1,5 1 0,5 3 5 1 2 0,5 1,5 3 0,5 6 6 2 1 1,5 1 1 1,2 2 1,5 2 2 2 0,5

Luční květiny čekanka obecná (Cichorium intybus) černohlávek obecný (Prunella vulgaris) čičorka pestrá (Securigera varia) hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum) hvozdík svazčitý (Dianthus armeria) chrastavec rolní (Knautia arvensis) chrpa luční (Centaurea jacea) jetel horský (Trifolium montanum) jetel luční (Trifolium pratense) jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata) kerblík lesní (Anthriscus sylvestris) kmín kořenný (Carum carvi) kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi) kopretina bílá (Leucanthemum vulgare) krvavec menší (Sanquisorba minor) krvavec toten (Sanquisorba officinalis) mochna přímá (Potentilla recta) mrkev obecná (Daucus carota subs. carota) pastinák setý (Pastinaca sativa) řebříček obecný (Achillea millefolium) silenka dvoudomá (Silene dioica) silenka nadmutá pravá (Silene vulgaris ssp. vulgaris) sléz pižmový (Malva moschata) svízel bílý (Galium album) svízel syřišťový (Galium verum) šalvěj luční (Salvia pratensis) škarda dvouletá (Crepis biennis)

60% 2,5 1 1 0,5 2 0,3 0,5

Luční květiny štírovník růžkatý (Lotus corniculatus) šťovík kyselý (Rumex acetosa) tolice dětelová (Medicago lupulina) třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum) vikev ptačí (Vicia cracca) zvonek okrouhlolistý (Campanula rotundifolia) zvonek řepkovitý (Campanula rapunculoides)

40% 2 5 8 2 3 2 1 0,5 2 1,5 3,5 2 1 1 3 1 1,5

Traviny bojínek hliznatý (Phleum bertolonii) jílek vytrvalý (Lolium perenne) kostřava červená (Festuca rubra) kostřava luční (Festuca pratensis) kostřava ovčí (Festuca ovina) lipnice luční (Poa pratensis) medyněk vlnatý (Holcus lanatus) metlice trsnatá (Deschampsia caespitosa) ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius) ovsíř pýřitý (Avenula pubescens) poháňka hřebenitá (Cynosurus cristatus) psárka luční (Alopecurus pratensis) psineček obecný (Agrostis capillaris) srha laločnatá (Dyctylis glomerata) sveřep vzpřímený (Bromus erecta) tomka vonná (Anthoxanthum odoratum) trojštět žlutavý (Trisetum flavescens)

Mezofytní louka PASTEVNÍ



Rostliny do tohoto osiva jsou vybrány především s ohledem na prospěšnost a chutnost pro zvířata. Od druhého roku je tato louka určena k mírné pastvě. Zvířata na pastvě si nejprve 32

vybírají pro ně nejchutnější rostliny a jiné spásají méně. Z tohoto důvodu je vhodné střídat pastvu se sklizní píce. Další možností je 1 – 3 krát za pastevní sezónu posekat nespasené rostliny. Tak si pastvina ponechá svou druhovou pestrost a chutnost pro zvířata. Stanoviště: slunce, toulavý stín stromů, střední a sušší i vlhčí vláhové poměry Vytrvalost: vytrvalá květnatá louka Druhové procentuelní zastoupení jednotlivých lučních rostlin v osivu: 50% 1,5 2 3 5 1 3 1 4 1,5 4,5 1,5 1,5 1 2 1 2 1 3 1 2 0,5 5 2

Luční květiny černohlávek obecný (Prunella vulgaris) čičorka pestrá (Securigera varia) chrastavec rolní (Knautia arvensis) chrpa luční (Centaurea jacea) jetel horský (Trifolium montanum) jetel luční (Trifolium pratense) jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata) kmín kořenný (Carum carvi) kopretina bílá (Leucanthemum vulgare) krvavec menší (Sanquisorba minor) mrkev obecná (Daucus carota subs. carota) řebříček obecný (Achillea millefolium) silenka nadmutá pravá (Silene vulgaris ssp. vulgaris) sléz pižmový (Malva moschata) sléz velkokvětý (Malva alcea) svízel bílý (Galium album) svízel syřišťový (Galium verum) štírovník růžkatý (Lotus corniculatus) šťovík kyselý (Rumex acetosa) tolice dětelová (Medicago lupulina) třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum) vičenec ligrus (Onobrychis viciifolia) vikev ptačí (Vicia cracca)

50% 1 5 10 3 5 3 2 0,5 3 4 3 2 3 3 0,5 2

Traviny bojínek luční (Phleum pratense) jílek vytrvalý (Lolium perenne) kostřava červená (Festuca rubra) kostřava luční (Festuca pratensis) kostřava ovčí (Festuca ovina) lipnice luční (Poa pratensis) medyněk vlnatý (Holcus lanatus) metlice trsnatá (Deschampsia caespitosa) ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius) poháňka hřebenitá (Cynosurus cristatus) psárka luční (Alopecurus pratensis) psineček obecný (Agrostis capillaris) srha laločnatá (Dyctylis glomerata) sveřep vzpřímený (Bromus erecta) tomka vonná (Anthoxanthum odoratum) trojštět žlutavý (Trisetum flavescens)

Mezofytní louka PÍCNÍ


22 druhů lučních květin = 50 % osiva 12 druhů lučních travin – 50 % osiva Výsevek doporučujeme pro ruční setí 2 g /m2 a setí secím strojem1 g /m2

Pícní louka je určena především pro sklizeň kvalitní píce pro býložravá zvířata. Druhy rostlin jsou vybrány z hlediska prospěšnosti a chutnosti pro zvířata. Pícnímu využití také odpovídá větší produkce rostlinné hmoty. K přímé pastvě je tato louka méně vhodná, neboť obsažené druhy rostlin jsou méně odolné k trvalému sešlapu. Stanoviště: slunce, toulavý stín stromů, střední a sušší i vlhčí vláhové poměry Vytrvalost: vytrvalá květnatá louka Druhové procentuelní zastoupení jednotlivých lučních rostlin v osivu: 50% Luční květiny 1 čekanka obecná (Cichorium intybus)

50% Luční květiny 1,5 šťovík kyselý (Rumex acetosa)

33

2 2 5 5 2 1 3 3 1,5 1 1,5 1 3 2 1 0,5 2

čičorka pestrá (Securigera varia) chrastavec rolní (Knautia arvensis) chrpa luční (Centaurea jacea) jetel luční (Trifolium pratense) jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata) kerblík lesní (Anthriscus sylvestris) kmín kořenný (Carum carvi) krvavec menší (Sanquisorba minor) mrkev obecná (Daucus carota subs. carota) pastinák setý (Pastinaca sativa) řebříček obecný (Achillea millefolium) silenka nadmutá pravá (Silene vulgaris ssp. vulgaris) sléz pižmový (Malva moschata) sléz velkokvětý (Malva alcea) svízel bílý (Galium album) škarda dvouletá (Crepis biennis) štírovník růžkatý (Lotus corniculatus)

1 8 2 50% 2 6 10 6 3 2 5 3 5 1 5 2

tolice dětelová (Medicago lupulina) vičenec ligrus (Onobrychis viciifolia) vikev ptačí (Vicia cracca) Traviny bojínek luční (Phleum pratense) jílek vytrvalý (Lolium perenne) kostřava červená (Festuca rubra) kostřava luční (Festuca pratensis) lipnice luční (Poa pratensis) medyněk vlnatý (Holcus lanatus) ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius) poháňka hřebenitá (Cynosurus cristatus) psárka luční (Alopecurus pratensis) psineček obecný (Agrostis capillaris) srha laločnatá (Dyctylis glomerata) trojštět žlutavý (Trisetum flavescens)

Vlhké louky Vlhká místa v nížinách, v okolí řek a potoků, bývala porostlá žírnými loukami. Louky se zatápěly vodou po každé seči, byly druhově bohaté a dávaly velkou úrodu sena. Celoročně podmáčené louky hospodáři nazývali kyselými a poskytovaly seno špatné kvality. Z pohledu krajiny měly však své význačné a nezastupitelné místo. V následující nabídce vycházíme právě z těchto dvou typů vlhkých luk. Výběr jednotlivých druhů rostlin je vhodné dělat na každou lokalitu zvlášť. Zakládání květnaté louky z výsevu je na vlhkém stanovišti někdy obtížné. Po zaorání travnatého porostu na trvale mokré půdě dochází k rychlé regeneraci původních trav a potlačení květnatých druhů. V tomto případě je vhodné lokalitu „přepolařit“ (pěstovat 1 rok obilí). Například na lokalitě s přepolařenou půdou v záplavové zóně Jizery louka založená z výsevu našeho osiva krásně vykvetla už 2. rokem.

Vlhká louka SEČENÁ



Pestrý luční porost starých žírných luk. Stanoviště: slunce i polostín, místa vlhká občas zaplavená vodou Vytrvalost: vytrvalá květnatá louka Druhové procentuelní zastoupení jednotlivých lučních rostlin v osivu: 60 % 0,5 0,1 0,5 4 1,5

Luční květiny bedrník větší (Pimpinella major) blešník úplavičný (Pulicaria disenterica) čertkus luční (Succisa pratensis) česnek hranatý (Allium angulosum) hladýš pruský (Laserpitium prutenicum)

60 % 4 1 4 3 1

34

Luční květiny silenka dvoudomá (Silene dioica) starček vodní (Senecio aquaticus) svízel bílý (Galium album) svízel Wirtgenův (Galium wirtgenii) šišák vroubkovaný (Scutellaria galericulata)

4 0,1 4 3 0,5 1,5 0,5 5 1 1,3 0,5 0,5 6 1 1 1,5

hrachor luční (Lathyrus pratensis) jetel jahodnatý (Trifolium fragiferum) jetel luční (Trifolium pratense) jetel zvrhlý (Trifolium hybridum) kakost luční (Geranium pratense) kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi) kontryhel ostrolaločný (Alchemilla vulgaris) krvavec toten (Sanquisorba officinalis) kyprej vrbice (Lythrum salicaria) mochna norská (Potentilla norvegica) mydlice lékařská (Saponaria vulgaris) pcháč šedý (Cirsium cinerea) pryskyřník prudký (Ranunculus acer) rdesno hadí kořen (Bistorta major) rozrazil dlouholistý (Veronica maritima) řebříček bertrám (Achillea ptarmica)

3 1 3 0,5 1,5 40% 5 11 7 3 7 0,5 2,5 1 3

štírovník bažinný (Lotus uliginosus) štírovník tenkolistý (Lotus tennuis) šťovík kyselý (Rumex acetosa) vrbina obecná (Lysimachia vulgaris) žluťucha lesklá (Thalictrum lucidum) Luční traviny bojínek luční (Phleum pratense) kostřava luční (Festuca pratensis) lipnice luční (Poa pratensis) medyněk vlnatý (Holcus lanatus) psárka luční (Alopecurus pratensis) psineček výběžkatý (Agrostis stolonifera) trojštět žlutavý (Trisetum flavescens) třeslice prostřední (Briza media) zblochan řasnatý (Glyceria notata)

Vlhká louka NESEČENÁ



Nekosená varianta vlhké louky je určena na silně podmáčené stanoviště se špatnou dostupností. Doba výsevu je závislá na možnosti půdu alespoň trochu obdělat a zasít. Tedy v období, kdy lokalita přece jen trochu vyschne, bez ohledu na roční dobu. Vzhledem k častému zamokření většinou tato místa nelze během léta sekat. Stařinu je vhodné odstraňovat v době zamrznutí. Jinak hrozí, že porost zaroste náletem dřevin. Stanoviště: slunce i polostín, místa vlhká často podmáčená až zaplavovaná Vytrvalost: vytrvalá květnatá louka Druhové procentuelní zastoupení jednotlivých lučních rostlin v osivu: 50 % 0,5 0,2 3 2 2 0,5 7 1 4 0,5 1 0,1 1 0,5 0,5 4 1 1 1

Luční květiny bedrník větší (Pimpinella major) blatouch bahenní (Caltha palustris) česnek hranatý (Allium angulosum) hladýš pruský (Laserpitium prutenicum) hrachor luční (Lathyrus pratensis) karbinec evropský (Lycopus europaeus) kosatec žlutý (Iris pseudocorus) krtičník hliznatý (Scrophularia nodosa) krvavec toten (Sanquisorba officinalis) kuklík potoční (Geum rivale) kyprej vrbice (Lythrum salicaria) máta dlouholistá (Mentha longifolia) mochna norská (Potentilla norvegica) mydlice lékařská (Saponaria vulgaris) pcháč šedý (Cirsium cinerea) pryskyřník prudký (Ranunculus acer) pryšec kosmatý (Euphorbia villosus) rdesno hadí kořen (Bistorta major) rozrazil dlouholistý (Veronica maritima)

50 % 1 1 2 0,2 2 0,5 0,1 3 1

Luční květiny šišák vroubkovaný (Scutellaria galericulata) štírovník bažinný (Lotus uliginosus) šťovík kyselý (Rumex acetosa) třezalka čtyřkřídlá (Hypericum tetrapterum) tužebník jilmový (Filipendula ulmaria) vrbina obecná (Lysimachia vulgaris) vrbovka chlupatá (Epilobium hirsutum) žluťucha lesklá (Thalictrum lucidum) žluťucha orlíčkolistá (Thalictrum aquilegifolium)

50 % 5 4,5 2 14 5 2,5 2 2

Luční traviny bezkolenec rákosovitý (Molinia arundinacea) bojínek luční (Phleum pratense) chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea) kostřava luční (Festuca pratensis) lipnice luční (Poa pratensis) medyněk vlnatý (Holcus lanatus) metlice trsnatá (Deschampsia caespitosa) ostřice Otrubova (Carex otrubae)

35

1 0,4 1 2 1 2 1

řebříček bertrám (Achillea ptarmica) sadec konopáč (Eupatorium canabinum) smldník bahenní (Peucedanum palustre) srpice barvířská (Seratula tinctoria) starček vodní (Senecio aquaticus) svízel bílý (Galium album) svízel Wirtgenův (Galium wirtgenii)

3 7 0,5 0,05 0,45 2

ostřice zaječí (Carex ovalis) psárka luční (Alopecurus pratensis) psineček výběžkatý (Agrostis stolonifera) sítina sivá (Juncus inflexus) skřípina lesní (Scrispus sylvaticus) zblochan vodní (Glyceria maxima)

Vlhká louka PÍCNÍ a PASTEVNÍ



Luční porost sestavený s ohledem na potřeby a chuť zvířat. Vzhledem k dostatku vláhy poskytuje větší množství píce nebo pastvy. Pasení je vhodné pouze při suché půdě. Rozmáčená půda jednak nebývá vhodná pro delší pobyt zvířat a také dochází rychle k devastaci porostu kopyty. Stanoviště: slunce i polostín, místa vlhká občas zaplavená vodou Vytrvalost: vytrvalá květnatá louka Druhové procentuelní zastoupení jednotlivých lučních rostlin v osivu: 50% 3 5 8 5 4 1 1 1 1,5 3 5 1,5 5 2 4

Luční květiny česnek hranatý (Allium angulosum) hrachor luční (Lathyrus pratensis) jetel luční (Trifolium pratense) jetel zvrhlý (Trifolium hybridum) krvavec toten (Sanquisorba officinalis) kyprej vrbice (Lythrum salicaria) mochna norská (Potentilla norvegica) rozrazil dlouholistý (Veronica maritima) řebříček bertrám (Achillea ptarmica) silenka dvoudomá (Silene dioica) svízel bílý (Galium album) Svízel Wirtgenův (Galium wirtgenii) štírovník bažinný (Lotus uliginosus) štírovník tenkolistý (Lotus tennuis) šťovík kyselý (Rumex acetosa)

50% 6 20 5 5 9 5

Traviny bojínek luční (Phleum pratense) kostřava luční (Festuca pratensis) lipnice luční (Poa pratensis) medyněk vlnatý (Holcus lanatus) psárka luční (Alopecurus pratensis) trojštět žlutavý (Trisetum flavescens)

36

Louky na výsušnou půdu – louky do sušších podmínek, na lehkou i těžkou vysýchavou půdu Výsušné stanoviště můžete osít směsí semen s větším podílem trav a jetelovin. Tato stanoviště bývají v přírodě porostlá stepní vegetací s vyšším podílem trav. Zakládání luk má zde svá úskalí. Z jarního výsevu může být problém s dlouhotrvajícím letním suchem. Vhodné jsou výsevy před zámrazem, aby semena využila zimní vláhu. Na prudších svazích může nezabezpečený výsev ohrozit eroze. Rozvoj porostu bývá pomalejší než na jiných stanovištích a může někdy trvat i tři roky.

Louka na výsušnou půdu SEČENÁ



Tato louka je určena na místa s dobrou půdou. Zimní vláhy zde obvykle zajistí rostlinám dostatek vláhy na bohatší vývoj porostu v jarním období. Během léta jsou již tato místa sušší a obvykle zde již nenaroste mnoho hmoty, proto druhá seč může být až v září a v suchých letech jí je možné vynechat zcela. Stanoviště: slunce, místa přes léto suchá se zimní vláhou Vytrvalost: vytrvalá květnatá louka Druhové procentuelní zastoupení jednotlivých lučních rostlin v osivu: 60% 0,5 2 0,5 0,5 1,5 0,2 2,6 1,5 1,5 5 0,2 0,1 0,1 1 0,2 0,5 0,5 0,5 4 0,8 8 0,1 0,6 0,5 1,5

Luční květiny bedrník obecný (Pimpinella saxifraga) čičorka pestrá (Securigera varia) devaterník velkokvětý (Helianthemum grandiflorum) dobromysl obecná (Origanum vulgare) hadinec obecný (Echium vulgare) hořčík jestřábníkolistý (Picris hieracioides) hvozdík kartouzek ( Dianthus carthusianorum) hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides) chrpa latnatá (Centaurea stoebe) chrpa luční (Centaurea jacea) chruplavník větší (Polycnemum majus) jestřábník chlupáček (Hieracium pilosella) jestřábník luční (Hieracium caespitosum) jetel alpinský (Trifolium alpestre) jetel rolní (Trifolium arvense) jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata) jitrocel písečný (Plantago arenaria) jitrocel prostřední (Plantago media) kopretina bílá (Leucanthemum vulgare) kručinka barvířská (Genista tinctoria) krvavec menší (Sanquisorba minor) mateřídouška úzkolistá (Thymus serpyllum) mateřídouška vejčitá (Thymus pulegioides) mochna stříbrná (Potentilla argentea) mrkev obecná (Daucus carota subs. carota)

37

60% 2,5 2,2 1 2 5 3 0,5 2 0,4 0,5 2,5 0,5

Luční květiny řepík lékařský (Agrimonia eupatoria) silenka nící (Silene nutans) smolnička obecná (Lychnis viscaria) svízel syřišťový (Galium verum) šalvěj luční (Salvia pratensis) šalvěj přeslenitá (Salvia verticilata) šedivka šedivá (Berteroa incana) štírovník růžkatý (Lotus corniculatus) trávnička obecná (Armeria vulgaris) tužebník obecný (Filipendula vulgaris) úročník bolhoj (Anthyllis vulneraria) zvonek okrouhlolistý (Campanula rotundifolia)

40% 1 8 2 8 0,5 0,5 2 3 1,5 1 0,5

Traviny bojínek hliznatý (Phleum bertolonii) kostřava červená (Festuca rubra) kostřava drsnolistá (Festuca brevipila) kostřava ovčí (Festuca ovina) kostřava vláskovitá (Festuca filiformis) kostřava waliská (Festuca valesiaca) lipnice cibulkatá (Poa bulbosa) lipnice luční (Poa pratensis) lipnice smáčknutá (Poa compressa) lipnice úzkolistá (Poa angustifolia) mrvka myší ocásek (Vulpia myuros)

0,1 1 0,3 0,1 0,5 1,5

prasetník kořenatý (Hypochaeris radicata) pryskyřník hliznatý (Ranunculus bulbosus) rozrazil klasnatý (Pseudolysimachion spicatum) rozrazil ožankový (Veronica teucrium) rýt žlutý (Reseda lutea) řebříček obecný (Achillea millefolium)

3 1 1 1 5 1

poháňka hřebenitá (Cynosurus cristatus) psineček obecný (Agrostis capillaris) smělek jehlancový (Koeleria pyramidata) smělek štíhlý (Koeleria macrantha) sveřep vzpřímený (Bromus erecta) tomka vonná (Anthoxanthum odoratum)

Louka na výsušnou půdu NESEČENÁ



Stanoviště: slunce, svahy sušší i během zimy Vytrvalost: vytrvalá květnatá louka Druhové procentuelní zastoupení jednotlivých lučních rostlin v osivu: 70% 2,5 0,3 0,3 0,5 1,5 0,2 2,5 8 2,5 4 0,5 4 1 8 0,5 1,5 0,5 0,3 0,2 1,5 5 1,3

Luční květiny čičorka pestrá (Securigera varia) divizna černá (Verbascum nigrum) divizna malokvětá (Verbascum thapsus) dobromysl obecná (Origanum vulgare) hadinec obecný (Echium vulgare) hořčík jestřábníkolistý (Picris hieracioides) chrpa latnatá (Centaurea stoebe) chrpa luční (Centaurea jacea) komonice bílá (Melilotus alba) kopretina bílá (Leucanthemum vulgare) kozinec cizrnovitý (Astragalus cicer) kozinec sladkolistý (Astragalus glycyphyllos) kručinka barvířská (Genista tinctoria) krvavec menší (Sanquisorba minor) mochna stříbrná (Potentilla argentea) mrkev obecná (Daucus carota subs. carota) pilát lékařský (Anchusa officinalis) rozrazil ožankový (Veronica teucrium) rýt žlutý (Reseda lutea) řebříček obecný (Achillea millefolium) řepík lékařský (Agrimonia eupatoria) slanobýl draselný (Salsola kali subsp. rosacea)

70% 2,5 1 2 5 3 1 1 0,5 2,4 5

Luční květiny slézovec durynský (Lavatera thuringiaca) sporýš lékařský (Verbena officinalis) svízel syřišťový (Galium verum) šalvěj luční (Salvia pratensis) šalvěj přeslenitá (Salvia verticilata) šedivka šedivá (Berteroa incana) štírovník růžkatý (Lotus corniculatus) tužebník obecný (Filipendula vulgaris) vičenec ligrus (Onobrychis viciifolia) vikev ptačí (Vicia cracca)

30 % 2 8 3 4 1 0,5 1 1 8,5 1

Traviny bojínek hliznatý (Phleum bertolonii) kostřava červená (Festuca rubra) kostřava ovčí (Festuca ovina) lipnice luční (Poa pratensis) lipnice smáčknutá (Poa compressa) mrvka myší ocásek (Vulpia myuros) psineček obecný (Agrostis capillaris) smělek jehlancový (Koeleria pyramidata) sveřep vzpřímený (Bromus erecta) válečka prápořitá (Brachypodium pinnatum)

Louka na výsušnou půdu PÍCNÍ a PASTEVNÍ



38

Stanoviště: slunce i polostín, místa vlhká občas zaplavená vodou Vytrvalost: vytrvalá květnatá louka Druhové procentuelní zastoupení jednotlivých lučních rostlin v osivu: 50 % 3 1,5 5 2 2 3 1 6 0,5 2 2 2 2 2 0,5

Luční květiny čičorka pestrá (Securigera varia) hvozdík kartouzek ( Dianthus carthusianorum) chrpa luční (Centaurea jacea) jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata) kopretina bílá (Leucanthemum vulgare) kozinec sladkolistý (Astragalus glycyphyllos) kručinka barvířská (Genista tinctoria) krvavec menší (Sanquisorba minor) mochna stříbrná (Potentilla argentea) mrkev obecná (Daucus carota subs. carota) řebříček obecný (Achillea millefolium) slézovec durynský (Lavatera thuringiaca) svízel syřišťový (Galium verum) šalvěj luční (Salvia pratensis) šedivka šedivá (Berteroa incana)

50 % 4 2 4,5 5

Luční květiny štírovník růžkatý (Lotus corniculatus) úročník bolhoj (Anthyllis vulneraria) vičenec ligrus (Onobrychis viciifolia) vikev ptačí (Vicia cracca)

50 % 3 15 6 10 3 1 1 3 8

Traviny bojínek hliznatý (Phleum bertolonii) kostřava červená (Festuca rubra) kostřava ovčí (Festuca ovina) lipnice luční (Poa pratensis) poháňka hřebenitá (Cynosurus cristatus) psineček obecný (Agrostis capillaris) smělek jehlancový (Koeleria pyramidata) srha laločnatá (Dactylis glomerata) sveřep vzpřímený (Bromus erecta)

Květnaté podrosty do stínu – druhově bohaté porosty do stínu pod stromy a na jinak stále přistíněná místa Podrost pod stromy se musí spokojit jen s menším množstvím světla a někdy i vláhy. Pro jsou podrostové rostliny schopné obstát pod stromy, kde k zemi dopadají toulavé sluneční paprsky jako ve světlých lesích. Aby měl podrost dostatek prostoru pro svůj rozvoj je třeba vyhrabávat listí.

Květnatý podrost do stínu sečený BĚHEM VEGETACE

42 druhů přírodních rostlin

30 druhů lučních květin = 50 % osiva 12 druhů lučních travin – 50 % osiva Výsevek doporučujeme pro ruční setí 3 g /m2

Tento porost je určen do míst pod rozvolněnými stromy, jejichž koruny se většinou nedotýkají. Do podrostu může pronikat více světla. Zde se může vytvořit více či méně zapojený podrost. Výšku seče volíme vyšší než u klasické louky, 5 – 8 cm nad zemí. Výsledkem bude nižší úhledný květnatý podrost, který se hodí například do parků. Stanoviště: polostín pod rozvolněnými stromy nebo na zastíněné straně budov Vytrvalost: vytrvalý květnatý porost Druhové procentuelní zastoupení jednotlivých lučních rostlin v osivu: 39

50 % 2 5 0,5 0,5 7 0,2 0,1 0,5 0,2 0,2 0,1 5 1 0,5 0,5 0,3 0,5 2 1 0,5 0,3 5

Květiny bukvice lékařská (Betonica officinalis) černohlávek obecný (Prunella vulgaris) čilimník černající (Cytisus nigricans) drnavec lékařský (Parietaria officinalis) hrachor černý (Lathyrus niger) hvozdík lesní (Dianthus sylvaticus) jahodník obecný (Fragaria vesca) jestřábník savojský (Hieracium sabaudum) jestřábník zední (Hieracium murorum) karbinec evropský (Lycopus europaeus) klinopád obecný (Clinopodium vulgare) kuklík městský (Geum urbanum) mochna přímá (Potentilla recta) oměj vlčí mor (Aconitum lycoctonum) orlíček planý (Aquilegia vulgaris) pcháč bezlodyžný (Cirsium acaule) prvosenka jarní (Primula veris) pryskyřník kosmatý (Ranunculus lanuginosus) pryšec chvojka (Euphorbia cyparissias) řimbaba chocholičnatá (Pyrethrum corymbosum) řimbaba obecná (Pyrethrum parthenium) silenka dvoudomá (Silene dioica)

50 % 3,5 5 2 3,5 0,8 0,3 1,5 1

Květiny silenka nící (Silene nutans) sléz pižmový (Malva moschata) smldník jelení (Peucedanum cervaria) svízelka chlupatá (Cruciata leavipes) večernice vonná (Hesperis matronalis) violka Rivinova (Viola riviniana) zvonek řepkovitý (Campanula rapunculoides) zvonek širokolistý (Campanula latifolia)

50 % 4 4 7 8 10 1,5 5 1 1 3 4,5 1

Traviny kostřava drsnolistá (Festuca brevipila) kostřava lesní (Festuca altissima) kostřava ovčí (Festuca ovina) kostřava různolistá (Festuca heterophylla) lipnice hajní (Poa nemoralis) metlice trsnatá (Deschampsia caespitosa) ostřice měkkoostenná (Carex muricata) psineček výběžkatý (Agrostis stolonifera) pýrovník psí (Elymus caninus) srha hajní (Dactylis polygama) válečka lesní ( Brachypodium sylvaticum) válečka prápořitá (Brachypodium pinnatum)

Květnatý podrost do stínu sečený PO VEGETACI


36 druhů lučních květin = 65 % osiva 11 druhů lučních travin – 35 % osiva Výsevek doporučujeme pro ruční setí 3 g /m2

Některé druhy podrostových rostlin kvetou jednou do roka. Typickými příklady jsou náprstníky. Aby se krása kvetoucích podrostových bylin mohla uplatnit, je třeba jim dát čas k rozvoji. Po skončení vegetace opatrně vyšším posekáním odstraníme zaschlou stařinu. Vyčkáním s úklidem do podzimu pomůžeme jejich samovolnému vysemenění. Tento porost je určen i na místa osluněná zjara a během léta více přistíněná. Zde se nevytvoří souvislý podrost, ale jednotlivé ostrůvky rostlin. Podobně je tomu v hájích, kde výskyt rostlin limituje množství dopadajícího světla během vegetace. Stanoviště: polostín pod stromy nebo na zastíněné straně budov Vytrvalost: vytrvalý květnatý porost Druhové procentuelní zastoupení jednotlivých lučních rostlin v osivu: 65 % 2 5 5 2 3 0,5 0,2 1 4

Květiny bukvice lékařská (Betonica officinalis) černohlávek obecný (Prunella vulgaris) hrachor černý (Lathyrus niger) chrpa čekánek (Centaurea scabiosa) jarmanka větší (Astrantia major) jestřábník savojský (Hieracium sabaudum) karbinec evropský (Lycopus europaeus) krtičník hliznatý (Scrophularia nodosa) kuklík městský (Geum urbanum)

65 % 4 0,5 4 0,3 2,5 1 2 1 0,5

40

Květiny tolita lékařská (Vincetoxicum hirundinaria) trýzel škardolistý (Erysimum crepidifolium) třemdava bílá (Dictamnus albus) třezalka chlupatá (Hypericum perforatum) užanka lékařská (Cynoglossum officinale) večernice vonná (Hesperis matronalis) vikev hrachovitá (Vicia pisiformis) vikev křovištní (Vicia dumetorum) vrbina tečkovaná (Lysimachia punctata)

2 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 3 0,2 0,2 0,5 0,5 0,5 3 7 1,5 5

lilie zlatohlavá (Lilium martagon) mochna přímá (Potentilla recta) náprstník červený (Digitalis purpurea) náprstník velkokvětý (Digitalis grandiflora) oman hnidák (Inula conyzae) oměj vlčí mor (Aconitum lycoctonum) plamének přímý (Clematis recta) prorostlík dlouholistý (Bupleorum logofolium) prvosenka jarní (Primula veris) řimbaba chocholičnatá (Pyrethrum corymbosum) sadec konopáč (Eupatorium cannabinum) samorostlík klasnatý (Actaea spicata) silenka dvoudomá (Silene dioica) sléz pižmový (Malva moschata) smldník jelení (Peucedanum cervaria) šalvěj lepkavá (Salvia glutinosa)

0,1 vrbka úzkolistá (Epilobium angustifolium) 0,5 zvonek širokolistý (Campanula latifolia) 35 % 3 5,5 5,5 3 5 1,5 3 2 0,5 4 2

Traviny bezkolenec rákosovitý (Molinia arundinacea) kostřava lesní (Festuca altissima) kostřava ovčí (Festuca ovina) kostřava různolistá (Festuca heterophylla) lipnice hajní (Poa nemoralis) metlice trsnatá (Deschampsia caespitosa) ostřice měkkoostenná (Carex muricata) srha hajní (Dactylis polygama) sveřep Benekenův (Bromus benekenii) válečka lesní ( Brachypodium sylvaticum) válečka prápořitá (Brachypodium pinnatum)

Porosty pro oživení zdevastovaných půd Rekultivační porost


33 druhů přírodních květin = 75 % osiva 11 druhů lučních travin – 25 % osiva Výsevek doporučujeme pro ruční setí 2 g /m2 a setí secím strojem 1 g /m2

Toto osivo je určeno především k osetí zavezených skládek, deponií, lomů a pod., kde lze přepokládat nekvalitní „mrtvou“ půdu z podloží. Po výsevu se nejprve uplatní rychlé a krátkověké druhy rostlin, později je vystřídají pomalejší druhy víceleté. Porost není třeba sekat ani jinak odstraňovat, pak dosahuje výšky okolo 1 m. Nárůst nadzemní biomasy pomáhá k vytvoření humusu a obnově života v půdě. Nad zemí pestré rostlinné společenství vytvoří životní podmínky pro mnoho druhů živočichů. Krátce shrnuto nastartuje se rychlejší oživení zdevastovaných míst. Pokud se porost nebude sekat, vytvoří se z náletových keřů a stromů přirozený lesík. Naopak sečením nebo pastvou je možné vytvořit z tohoto porostu květnatou louku. Stanoviště: slunce i polostín, místa střední, sušší i vlhčí Vytrvalost: vytrvalý druhově bohatý květnatý porost Druhové procentuelní zastoupení jednotlivých lučních rostlin v osivu: 75 % 2 0,5 3 0,5 5 5 3 5 2 8 4 0,5

Luční květiny boryt barvířský (Isatis tinctoria) bytel metlatý (Cochia scoparia) čičorka pestrá (Securigera varia) divizna malokvětá (Verbascum thapsus) chrpa luční (Centaurea jacea) komonice bílá (Melilotus alba) komonice lékařská (Melilotus offficinalis) kopretina bílá (Leucanthemum vulgare) kozinec sladkolistý (Astragalus glycyphyllos) krvavec menší (Sanquisorba minor) lupina mnoholistá (Lupinus polyphyllus) mák vlčí (Papaver rhoeas)

75 % 5 0,5 0,5 0,5 0,5 2 3 4 0,5 0,5

Luční květiny šalvěj luční (Salvia pratensis) škarda dvouletá (Crepis biennis) štětka laločnatá (Dipsacus laciniatum) štětka planá (Dipsacus fullonum) třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum) užanka lékařská (Cynoglossum officinale) vikev ptačí (Vicia cracca) vičenec ligrus (Onobrychis viciifolia) vratič obecný (Tanecetum vulgare) zvonek řepkovitý (Campanula rapunculoides)

25 % Trávy

41

1 2 1 0,5 0,5 1,5 1 4 5 0,5 2,5

mochna přímá (Potentilla recta) mrkev obecná pravá (Daucus carota subs. carota) ostrožka stračka (Consolida regalis) pupalka dvouletá (Oenothera biennis) rýt barvířský (Reseda luteola) řebříček obecný (Achillea millefolium) řeřicha chlumní (Lepidium campestre) sléz lesní (Malva sylvestris) slézovec durynský (Lavatera thuringiaca) starček přímětník (Senecio jacobea) svízel bílý (Galium album)

42

1 bojínek hliznatý (Phleum bertolonii) 5 kostřava červená (Festuca rubra) 5 kostřava luční (Festuca pratensis) 2 lipnice luční (Poa pratensis) 1,5 medyněk vlnatý (Holcus lanatus) 0,5 metlice trsnatá (Deschampsia caespitosa) 3 ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius) 2 psárka luční (Alopecurus pratensis) 2 srha laločnatá (Dactylis glomerata) 1 sveřep bezbranný (Bromus inermis) 2 sveřep měkký (Bromus mollis)

Bílá louka

Bylinková vonička

43

Černohlávek velkokvětý (Prunella grandiflora)

Čičorka pestrá (Coronilla varia) - rekultivační luční jetelovin

44

Horská louka

Chalupářská louka

45

Chrastavec - luční květiny jsou potravou a životním prostorem mnoha živočichů

jednodruhová políčka léšivých rostlin zleva routza vonná (Ruta graveolens)

46

jednodruhové porosty lučních květin pro získání osiv

kohoutek luční (lychnis flos-cuculi) - pěstvání na semeno

47

květnatá louka se svízelem syřišťovým a koretinou.

Louka starých časů

48

louka založená na místě obilného pole 2 měsíce po zasetí

Luční květy na obohacení porostu

49

Luční kvítí, letničky

Modrá louka

50

Motýlí louka

na větších plochách lze vysévat loky moderní zemědělskou technokou.JPG

51

podmínky v lučním porostu u země připomínají les a mové semenáčky nemjí mnoho šancí na uplatnění

rekultivace výsypek pískovny na Mladějově 4. rok po výsevu

52

Silenka dvoudomá (Silene dioica) - jedna z prvních jarních květin

sklizeň jednotlivých druhů lučních rostlin maloparcelkovým kombajnem

53

Zahradní loučka

Zámecká louka v suchám poldru

54

zapěstovaná květnatá louka 3. rokem

zapěstovaná květnatá louka 5. rokem po zasetí

55

zapěstovaná květnatá louka - čkarda dvouletá (Crepis biennia) a kakost luční (Geranium pratense)

zapěstovaná květnatá louka z výsevu 3. rokem (2)

56

zapěstovaná květnatá louka z výsevu 3. rokem

Zelený chodníček

57

Žlutá louka

58

Vydání první, Mělník 2014

Recommend Documents