Východiska pro rozvoj regionů po roce 2007 Magdalena Hrabánková Prof.Ing. Magdalena Hrabánková, CSc. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Ekonomická fakulta Studentská 13 375 00 České Budějovice
[email protected]
Úvod Regionální politika obecně je orientována na hospodářský rozvoj jednotlivých regionů s ohledem na jejich rozdílné potenciální možnosti s cílem především zmírnit ekonomické a sociální rozdíly mezi nimi a podpořit ty aktivity, které nejvýrazněji zajistí budoucí rozvoj regionu. Bylo by nereálné se domnívat, že lze dosáhnout absolutní ekonomické a sociální vyváženosti regionů. Jde vždy o vyrovnání úrovně regionů vzhledem k určitým podmínkám. Přírodní podmínky jsou relativně stabilní (klima, půda, nadmořská výška, svažitost a další). Proto je účelné soustředit se
na opatření regionální politiky ovlivňující především
ekonomickou a sociální úroveň regionů. Řešit regionální vyváženost znamená vymezit faktory a opatření, která na ni působí a mohou ji pozitivně ovlivnit. Realizace regionální politiky tak, jak je uskutečňována v zemích EU, potvrzuje, že systematická, regionálně diferencovaná hospodářská a sociální politika, založená na objektivním vícekriteriálním hodnocení regionu, má v zemích s vyspělou tržní ekonomikou nezastupitelné místo. Přispívá ke zmírňování regionálních rozdílů, vyrovnávání výchozích konkurenčních podmínek a tím i k utváření příznivějšího sociálně politického klimatu a zpomaluje proces devastace území s nepříznivými podmínkami. Cíle a metodika Pro programové období 2007-2013 Evropská unie pozměnila své cíle, a to na: -
cíl „Konvergence“ s podporami ze všech fondů EU pro území, kde průměrný HDP/obyvatele je pod 75% průměrného HDP Evropské unie, tj. 27 členských států; (v ČR je celostátní průměr cca 73% HDP EU);
1
-
cíl „Konkurenceschopnost a zaměstnanost“ s důrazem na růst regionálního potenciálu a podporu regionů, které budou schopny prostředky EU využít pro růst své konkurenceschopnosti a zaměstnanosti obyvatel;
-
cíl „Přeshraniční spolupráce“ v nadnárodním pojetí s podporami pro významné projekty založené na dlouhodobém partnerství v mezinárodním rámci. Rovněž u fondů EU byla provedena změna, a to u strukturálních fondů, mezi které nyní patří pouze dva fondy, a to: Evropský fond regionálního rozvoje a Evropský sociální fond, oba věcně zaměřené jako v uplynulém období 2000-2006. Dále je možné čerpat prostředky z Kohezního fondu, neboli z Fondu soudržnosti,
orientovaného na masivní projekty pro budování infrastruktury a pro péči a ochranu životního prostředí. Zásadní změna nastala u fondů určených pro oblast zemědělství. Pro nové období budou k dispozici tyto fondy: Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova, Evropský rybářský fond a Evropský garanční fond jako zůstatek Evropského zemědělského garančního orientačního fondu k ošetření některých opatření Společné zemědělské politiky. Nastávající období je charakterizováno výrazným příklonem k politice rozvoje venkova, který odráží přípravu na využití Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). Tento fond bude podporovat rozvoj venkova v rámci první prioritní osy zaměřené na zvyšování konkurenceschopnosti sektoru zemědělství a lesnictví a posílení podnikání cestou restrukturalizace a inovace. Prioritou osy 2 je obhospodařování území prostřednictvím agroenvironmentálních programů, které zahrnuje zejména trvale udržitelné využívání zemědělské půdy, obhospodařování lesních pozemků, ochranu systémů s vysokou přírodní hodnotou a kompenzační platby v méně příznivých oblastech. Prioritní osa 3 je zaměřena na diverzifikaci venkovské ekonomiky a kvalitu života na venkově. Prioritní osa 4 se orientuje na využití programu Leader, tj. na místní rozvojovou strategii. Pro využití programu Leader v rámci osy 4 Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova je důležité, aby se angažovaly Místní akční skupiny (MAS) z jednotlivých mikroregionů. V Ústeckém kraji je evidováno 57 mikroregionů, z nichž většina zastupuje svazek obcí; v kraji je takto organizováno okolo 83% obcí. Mikroregiony v Ústeckém kraji by mohly výrazně napomoci regionálnímu rozvoji, protože v sobě soustřeďují významné aktivity místních správ. Očekává se totiž daleko větší zapojení venkovských mikroregionů na principu partnerství a spolupráce místní samosprávy s podnikatelskou sférou a neziskovými organizacemi. Metoda Leader umožní získávání dovednosti a šíření zkušeností mezi jednotlivými regiony prostřednictvím „Celostátní sítě pro venkov“. 2
Pro rozvoj venkova jsou určeny výše uvedené strukturální fondy, spravované dalšími resorty - MŽP, MMR, MPO, MPSV, MŠMT. Úzká vazba na problematiku venkova zůstává zejména u operačních programů Životní prostředí, Podnikání a inovace a u Regionálních operačních programů. Kritéria, která opravňují k získání podpory z fondů EU, jsou ukazatele související s počtem obyvatel a s ekonomickými výsledky; je to zejména HDP/obyvatele, rozloha území a stav jeho životního prostředí. Vzhledem k tomu, že ČR je pro rozdělení finančních prostředků ze strukturálních fondů zařazena do Cíle 1 Konvergence, kam patří regiony, jejichž domácí produkt na 1 obyvatele v paritě kupní síly nepřesahuje 75% průměru EU-27, budou pro hodnocení území ze strany EU použita kritéria jako: míra nezaměstnanosti, prosperita státu a závažnost strukturálních problémů. Cíl Konvergence v politice soudržnosti EU je určen: •
k urychlení hospodářské konvergence nejméně rozvinutých regionů,
•
k růstu zaměstnanosti investicemi do materiálních a lidských zdrojů,
•
k inovaci a rozvoji znalostní společnosti,
•
k přizpůsobování se ekonomickým a společenským změnám,
•
k ochraně životního prostředí a k posílení efektivnosti administrativy. Politika rozvoje venkova EU přidává k těmto cílům vlastní cíle:
•
zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví podporou restrukturalizace,
•
zlepšení životního prostředí a krajiny podporou obhospodařování území,
•
zlepšení kvality života ve venkovských oblastech a podpora diverzifikace hospodářských činností. Významnou roli budou představovat kritéria sociální situace v regionech – kromě již
uvedených půjde o úroveň zaměstnanosti, vzdělání a o podíl žen na trhu práce. Při volbě ukazatelů využitelných pro posouzení stability a možné prosperity regionu je nutné vycházet z kritérií, která budou charakterizovat kromě toho i úspěšnost použití prostředků ze strukturálních fondů k realizaci strukturální politiky. Jde především o tato východiska: •
ekonomická situace v regionu – HDP, podíl regionu na exportu, rozvoj malých a středních podniků, úroveň zaměstnanosti v regionu, počet podniků, úroveň průmyslové a zemědělské produkce,apod.,
•
sociální úroveň – úroveň důchodů, sociálních dávek apod.
3
Výsledky Pokud jde o konkurenceschopnost Ústeckého kraje v rámci NUTS 2 – Severozápad, je zapotřebí vyjít ze skutečnosti, že jde o území zabírající přibližně 7% celkové rozlohy ČR, ve kterém zemědělská půda zaujímá více než 50% území kraje, lesní půda 30% a vodní 2% plochy kraje. Tato struktura předurčuje využít mj. i podpory, které se vztahují k venkovskému prostoru. Jestliže vezmeme kritérium hustoty obyvatel 150/km2 podle EU, pak průměrná hustota obyvatel celého kraje je cca 154 obyvatel/km2, kde do 150 obyvatel /km2 mají pouze okresy Děčín (147), Chomutov (134), Litoměřice (112) a Louny (77), zatímco okresy Most (250), Teplice (272)¨a Ústí n.L. (291) vysoce kritérium EU převyšují. Tento stav vymezuje užití Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) především na uvedené 4 okresy, které podle kritéria zalidnění resp. hustoty obyvatel patří k venkovským oblastem. Z hlediska zaměření zemědělské výroby v okresech Litoměřice a Louny převládá rostlinná výroba zaměřená převážně na obiloviny, olejniny, vinařství a ovocnářství
se
zorněním půdy přesahujícím 80%. V okresech Sokolovo, Děčín, Chomutov, Most, Ústí n.L. převládá živočišná výroba - chov skotu a ovcí; zornění půdy je pod 70%. V okrese Teplice jde o smíšenou výrobu, zejména vepřového a drůbežího masa a obilovin. Zornění přesahuje 70%. Tento stručný výčet ukazuje, jakým směrem se budou převážně orientovat projekty na podporu zemědělské výroby. Ostatní okresy patří do oblasti s rozvinutou průmyslovou výrobou, soustředěnou na oblast Podkrušnohoří. Hospodářský význam má pro kraj zejména nerostné bohatství, ložiska hnědého uhlí se rozkládají od Ústí n.L. až po Kadaň, Následkem mohutné povrchové těžby byla poškozena krajina v této oblasti a v současné době je prováděna s velkými náklady rekultivace na vytěženém území. Rovněž emisní situace kraje řadí toto území do oblastí s nejpoškozenějším životním prostředím, i když se tento stav postupně zlepšuje. Z hlediska struktury a stavu obyvatelstva je nutné přijmout opatření, která by prospěla populačnímu vývoji v Ústeckém kraji. Vzhledem k procesu stárnutí populace by zhoršení dosavadního průměru (39 let) mohlo výrazně ovlivnit ekonomickou i sociální oblast kraje, ať už jde o důchodový systém, sociální dávky nebo výkonnost ve výrobě. V této souvislosti je zapotřebí si připomenout, že hranice dožití mužů a žen ve srovnání s celostátním průměrem je na Ústecku nejnižší v ČR, i když i zde vlivem zlepšení životního prostředí, účinnějších léků a léčebných postupů dochází ke zlepšení. Pokud jde o ekonomická kritéria, je zapotřebí posoudit stav základním ukazatelem EU, a to hodnotou vytvořeného HDP. V Ústeckém kraji se pohybuje na úrovni cca 85% HDP ČR a podle průměru EU je cca na 60%; neboli existuje jednoznačná možnost využít 4
v následujícím programovém období podpory ze všech fondů, což je možné pouze na území zařazeném do Cíle 1 EU, kam ČR s výjimkou Prahy, a tedy i Ústecký kraj, patří. S ohledem na skutečnost, že v Ústeckém kraji tvoří 72-73% z celkového počtu subjektů soukromí podnikatelé, bude nezbytné se soustředit na rozvoj poradenské činnosti zaměřené na typy podávaných projektů ve vazbě na opatření jednotlivých operačních programů a celkově na postupy v administraci a implementaci projektů. Je to nezbytné i z toho důvodu, že Ústecký kraj má poměrně nízký počet obyvatel s vysokoškolským vzděláním (cca 5,6%; ČR cca 9%). Z hlediska dalšího vývoje Ústeckého kraje bude rovněž účelné sledovat migrační proces ve vzdělanostní struktuře, který může další socioekonomický rozvoj regionů výrazně ovlivnit, protože v Ústeckém kraji lze sledovat záporné migrační saldo vysokoškoláků, což znamená problém se stabilizací vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva. Výhledově bude nutné se soustředit na projekty s nabídkou nově vytvořených míst, protože Ústecký kraj patří k regionům s nejvyšší mírou nezaměstnanosti (5 okresů má největší míru nezaměstnanosti v ČR); například Most: 24%, Ústí n.L.: cca 17%, apod. Diskuse Nová evropská ekonomika se vyznačuje důrazem na lokální a regionální dimenzi společných strategických cílů, kdy právě venkovské regiony představují dostatečnou prostorovou základnu inovací. Z tohoto důvodu nový program EU vázaný na Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova bude mj. podporovat: •
opatření k diverzifikaci venkovské ekonomiky, tj.
-
diverzifikaci směrem k nezemědělským činnostem,
-
podporu zakládání a rozvoje malých a středních podniků za účelem posílení ekonomických struktur a podnikání na venkově,
-
podporu turistického ruchu,
•
ochranu zvyšování hodnoty a péči o přírodní dědictví jako příspěvek k trvale udržitelnému rozvoji,
•
opatření ke zlepšení kvality života na venkově, tj.
-
základní nezbytné služby pro obyvatelstvo venkova,
-
obnovu a rozvoj vesnice, ochranu a zvyšování hodnoty kulturního dědictví venkova,
-
opatření profesního vzdělávání pro ekonomické subjekty k získávání nové kvalifikace a oživení na venkově. Na příští období je pro Program rozvoje venkova počítáno s rozdělením finančních
5
prostředků do 4 os v poměru: 1. osa
22,39
2. osa
55,01
3. osa
16,93
4. osa
5,00
Cíle EU v oblasti rozvoje venkova a zemědělství by mohly být na české podmínky poměrně snadno a racionálně aplikovatelné. Jejich realizace však naráží a dlouhodobě bude narážet na některé problémy, které se projevují i na sledovaném území, například: •
nízkou efektivnost zemědělských podniků, jejímž výsledkem je nedostatek vlastního kapitálu pro rozvoj dalších podnikatelských aktivit;
•
obtížnou dostupnost cizích zdrojů pro „nastartování“ investic nutných pro diverzifikaci činností. Bankovní politika vůči zemědělství není dostatečně vstřícná, dotační politika díky omezeným možnostem státního rozpočtu neodpovídá potřebě a navíc spoluúčast prostředků EU je vázána na vytvoření národních zdrojů. Ani prostředky z EU nemohou být zatím efektivně využity, protože zemědělci mají problémy s předkládáním úspěšných projektů a poradenské služby nejsou v tomto směru na potřebné úrovni;
•
snižující se rozměr zemědělství vede k tomu, že zemědělství přestává vůči venkovu plnit roli stabilizačního sociálního prvku, naopak odchodem pracovních sil ze zemědělství vznikají tlaky na některé regionální trhy práce. Myšlenka, že zemědělské podniky by mohly vytvářet nezemědělské provozy, které by poskytovaly pracovní příležitosti obyvatelům regionů, je sice možná, ale v současné době v širším měřítku nereálná;
•
malá nebo téměř žádná motivace na straně managementu podniků, ale i na straně „kolektivních“ vlastníků k podnikání; přitom teorie i praxe staví podnikavost vlastníka na přední místo v rozvojových faktorech. Podpora zemědělství méně příznivých oblastí by měla přispět k trvalému užívání
zemědělské půdy, k zachování venkovské krajiny a k rozvoji trvale udržitelných systémů hospodaření na půdě regionálně diferencovaných podle konkrétních přírodních a sociálně ekonomických podmínek. Předpokládá se, že první výzva k přijímání projektů k Programu rozvoje venkova (1. osa) bude přibližně v červnu tr.
6
Koncem března předpokládá zveřejnit část výzev a přijímat žádosti pro vybraná opatření Ministerstvo průmyslu a obchodu pro operační program Podnikání a inovace. Ve druhém čtvrtletí je předpoklad, že přijdou s výzvami Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo dopravy a také některé kraje, a to v rámci Regionálních operačních programů. V druhém pololetí zveřejní výzvy Ministerstvo práce a sociálních věcí v rámci operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Operační program Výzkum a vývoj pro inovace, jehož část řídí Ministerstvo školství a část Ministerstvo průmyslu, bude připraven až ve druhém pololetí. Závěr Hodnocení venkovského území má za cíl analyzovat problémy venkova a zjistit možnosti a směry podpor trvale udržitelného rozvoje životních podmínek jeho obyvatel, zajištění pracovních příležitostí a s tím spojenou diverzifikaci hospodářských aktivit. Rozvoj venkova se realizuje v rámci regionální strukturální politiky EU především na bázi čerpání strukturálních fondů. Vynakládání finančních prostředků na rozvoj venkova má smysl tehdy, je-li účelově cílené a realizované tak, aby byla zajištěna jejich konečná efektivnost. Pro závěry a diskusi tohoto článku posloužily podklady z výzkumného záměru MSM 6007665806. Literatura 1. Sborník příspěvků z mezinárodní konference „Venkov je náš svět. Countryside – Our World“, pořádané v Českém Krumlově ve dnech 1.-3.3.2006. Česká zemědělská univerzita v Praze. Vydání první. ISBN 80-213-1539-3. 2. Hrabánková, M. – Trnková, V.: „Hodnocení území z pozice agrární regionální politiky a rozvoje venkova“. VÚZE Praha, 1996, Výzkumná studie č. 35, 81 s. ISBN 80-85898-42-X. 3. Hrabánková, M. – Boháčková, I.: „Strukturální podpory v rámci politiky soudržnosti v období 2000-2013“. UZPI, Praha, 2005. 49 s. ISBN 80-7271-159-8. 4.
Program rozvoje venkova České republiky na období 2007-2013. MZe ČR, Praha 2006. 150 s.
5. Svatošová, L. – Boháčková, I. – Hrabánková, M.: „Regionální rozvoj z pozice strukturální politiky“. Zemědělská fakulta JU České Budějovice, 2005. ISBN 80-7040-749-2. 7
Adresa autora: Prof. Ing. Magdalena Hrabánková, CSc. Ekonomická fakulta Jihočeské univerzity Studentská 13 370 05 České Budějovice e-mail:
[email protected]
8
