Východiska pro práci pedagoga s dětskými pojetími vybraných hodnotových pojmů Martin Kaftan
I.
Úvod
Dětská pojetí, která vycházejí z prvotních představ, mají své nezastupitelné a velmi důležité místo v současném edukačním procesu v rámci všech stupňů škol a s jejich obsahem se učitel všech těchto stupňů vzdělávací soustavy setkává a pracuje s nimi. Je však třeba mít na mysli, že jejich podstata je určena celou řadou faktorů sociálního, ekonomického, náboženského, etnického či jinak exogenně specifického hlediska. Důležitou roli hrají také faktory endogenní (Doulík; Škoda, 2003). Při takto pojatých východiscích pro posuzování obsahu dětských pojetí mohou v pedagogické praxi z hlediska výpovědního posloužit například kontrolní slohové práce, které jsou zaměřeny na subjektivní výpověď mluvčího a které mohou posloužit buď k následné skupinové práci v rámci školního prostředí, nebo k práci s individuálním žákem. Z výše uvedených faktů vyplývá, že zjišťované skutečnosti nelze uspořádat kvantitativně, neboť vymezování v rámci kontrolní slohové práce je volné, není určeno přesné škálová strukturování pojmů.
II.
Předmět a východiska práce s dětským pojetím pojmů přátelství, láska, sex
Předmětem aplikace výše popsaného přístupu jsou kontrolní slohové práce z českého jazyka, jejichž autory jsou žáci III. ročníku učebních oborů zakončených výučním listem v oboru kuchař, číšník a cukrář. Jde o soubor žáků ve věku 17 – 18 let, u nichž byly z kvalitativního hlediska posuzována dětská pojetí pojmů přátelství, láska a sex, jež podle tematického zadání měly být uspořádány do hodnotového žebříčku. Kontrolní slohové práce byly zpracovány pomocí slohového útvaru úvaha, jež je ke kvalitativnímu náhledu na problematiku vhodný vzhledem k tomu, že ve své podstatě zaujímá pisatel určité subjektivní stanovisko. Vhodnost pro kvalitativní zkoumání písemných projevů žáků byla dána také skutečností, že ve smyslu didaktických požadavků pro psaní kontrolních slohových prací bylo uplatněno hledisko individuality žáků, byla jim umožněna volnost pro výběr z několika témat, a tak předlohy pro zkoumání poskytli jen ti pisatelé, kteří si dané téma samostatně zvolili (Čechová; Styblík, 1998).
Většina posuzovaných prací respektuje schematizovanou koncepci výstavbu textu ve smyslu vymezení tematického problému, jeho následnou analýzu všech tří pojmů zadání (vymezení obsahu dětského pojetí) a jejich následnou syntézu v uspořádání do hodnotového žebříčku. Šlo tedy o typ řízeného slohu, kdy reprodukční část práce spočívala v dodržení určitého schématu (odklonění nebylo považováno za nedostatek) a reprodukční část spočívala v analýze pojmů a jejich syntetickém uspořádání (Čechová; Styblík, 1998). Z celkového počtu 90 prací v daném ročníku volilo výše uvedené téma 26 žáků, v převaze byly dívky (18 prací na dané téma). Zajímavostí je, že v daném ročníků byl poměr chlapců a dívek téměř vyrovnaný. Důležitou roli při výběru témat hrál jistě i menší zkušenostní komplex u ostatních témat dané kontrolní slohové práce. Nižší relace volby žáků u ostatních témat souvisela především s nedostatečnou vybaveností žáků ve smyslu analyticko – syntetické metody zpracování obsahů prekonceptů témat: Připravila mě tato škola pro praxi?; Proč se mladí se starými často neshodnou; Naše třída před zrcadlem; Evropská unie – ano, či ne?; Je náš domov pro nás důležitý. Neméně podstatnou roli hrála také skutečnost, že reprodukční část práce zadávala žákům zpracování tématu z několika úhlů pohledu. Žáci, kteří volili téma
rozboru tří pojmů,
přistupovali k danému tématu s vědomím obsahové souvislosti a provázanosti dílčích částí tématu. Posledním důležitým faktorem pro vhodnost pozorování výsledků žákovských prací je fakt, že téma bylo zadáno přímo v hodině, žáci nemohli vybrané téma mezi sebou konzultovat, a tak nedocházelo k překrývání konkrétních pojetí jednotlivých pisatelů na úkor vývoje obsahové verze dětského pojetí, které by vzniklo možností zpětné komunikační vazby.
III.
Obsahový rozbor prací zaměřený k pojmům přátelství, láska, sex
Při rozboru jednotlivých prací je uplatněn princip obecného přístupu ke sledovaným jevům, a to vzhledem ke sledovanému cíli použití získaných informací o významu daných pojmů. Zastrukturování kognitivní dimenze obsahu pojmů je pojímáno ve škálovém rozlišení ve ose pozitivní – neutrální – negativní vymezení. Afektivní dimenzi obsahu sledovaných pojmů lze objevit v závěrečné syntéze.
Pojem přátelství
Pisatelé obecně spojují pojem přátelství ve významu někdo, kdo umí naslouchat, vysoce hodnotí skutečnosti, že se mohou někomu svěřit, velký význam vidí v komunikaci s přáteli jež, považují za velmi důvěrnou, vyzdvihován je i fakt pomoci přítelem, méně již vzájemná pomoc mezi přáteli. Z jiného úhlu pohledu hodnotí pisatelé přátele jako osoby, které jsou jim blízké, s nimi se necítí sami. Zmiňována je i význam vzájemného poměru důvěry (kladný emocionální náboj) a jejího zneužití (záporný emocionální náboj). V dalším významu je přátelství rozlišováno
od
kamarádství,
které podle
pisatelů
není
stoprocentním
naplněním
komunikačních a důvěrných požadavků přátelství. Přesto není chápáno jako negativní vůči přátelství.
Pojem láska Narozdíl od vyjadřování dětského pojetí pojmu přátelství, je u většiny pisatelů rozsah vymezení prekonceptu tohoto pojmu obsáhlejší. Láska je považována obecně bez výrazně kladného nebo záporného citového zaujetí jako velmi důležitá, vyšší hodnota – pravá láska, zamilovanost. Více než u pojmu přátelství lze ve škálové perspektivě postihnout kladný emocionální náboj pisatele k danému pojmu: nádhernost pravé lásky, růžové brýle zamilovanosti, citová vázanost na druhého člověka, možnost být v těsné blízkosti milované osoby, toužit po ní. Při škálovém odchýlení od obecného vymezení v rámci kognitivních map pisatelů převládají však vymezení negativních emocionálních nábojů: dokáže zabolet – projev pláč v koutku, obava o ztrátu partnera, zklamání, zahořklost, příliš brzo spojována se sexem, smrt ve vztahu, nestálost vztahů, časté střídání partnerů, neschopnost udržet si vztah. Našli se i tací pisatelé, kteří se v dané oblasti prekonceptu nevyjádřili, jeden z nich uvedl důvod nedostatečné vyspělosti, druhý skutečnosti, že lásku nepoznal. Přesto nelze říci, že by určitý prekoncept (ideální pojetí pojmu) u nich vytvořen nebyl, k jejich vyjádření však pisatelům chybí konkrétní zážitková podstata.
Pojem sex Pojem sexu nebyl u pisatelů ve vymezování izolován od ostatních pojmů tak, jako tomu bylo v případě vymezování obsahu
dětského pojetí pojmů láska a přátelství. V převládajícím
množství prací byl sex chápán v kladném emocionálním náboji ve vztahu k lásce, je chápán jako vyvrcholení lásky, je mu přisuzována důležitost v partnerském vztahu. Velmi často je také vymezován a chápán ze své biologické podstaty rozmnožování lidského rodu. Někteří pisatelé dále uvádějí, že není pro ně není podstatný, je pouhým zpříjemněním. Pisatelé ve všech sledovaných příkladech zaujímají k vymezování daného pojmu i charakteristiky
negativního emocionálního náboje. Více než u ostatních pojmů se zde více uplatňuje rozdíl mezi ženským a mužským pojetím. U dívek se projevují následující negativní emoce k danému pojmu: nutnost chránit se před nakažlivými nemocemi, nechtěným otěhotněním, které může končit výchovou dítěte matkou samoživitelkou, velmi ostře je kritizován chvilkový sex žen (chvilkový sex, sex na jednu noc) a ženská prostituce. V chlapeckých pracích je v záporném emočním náboji pojem vymezován: mužské zneužívání „lehkých žen“ s nutností takového poměru v sexu trestat, znásilnění, zneužívání, přehršel erotiky a pornografie. V této oblasti je zajímavé, že se mužské a ženské pojetí obsahu dětského pojetí projevilo nejrozdílněji.
Syntéza pojmů a vymezení jejich hodnotového žebříčku Obecná syntéza ve vymezení jednotlivých pojmů není možná. U sledovaných prací platí ta skutečnosti, že v případě, že žák vymezil všechny tři pojmy, dokázal je určitým způsobem podle svého subjektivního stanoviska seřadit. Ve většině případů bylo jako nejvyšší hodnota hodnoceno přátelství, a to právě pro svou stálost jedince vůči jedinci, kterou se odlišuje od lásky a sexu, v níž je tato stálost nižší. U některých autorů slohových prací byla vyzdvižena na nejvyšší místo hodnot láska, a to především u těch, u nichž převládal v základním analytickém pohledu kladný emocionální náboj vymezení. Sex jako nejvyšší hodnota syntetizován nebyl.
IV. Závěr 1. Uvedený pohled na danou problematiku z hlediska pedagogické praxe je velmi užitečný a pro další práci se skupinou žáků v rámci jedné třídy i podnětný. Takto pojatý rozbor je příhodný jako východisko pro kolektivní diskusi v rámci hodnot a norem konkrétní sociální skupiny – třídy nejen v oblasti vyučování primárně v oblasti slohového vyučování produkce textu v závislosti na zkušenostním komplexu žáka, sekundárně v oblasti společensko vědní při aplikaci konkrétních poznatků dané skupiny na obecné výklady o sociálních skupinách, ale např. také v oblasti sociálně preventivní práce se sociální skupinou (třídou) při formování skupinových hodnot a norem a jejich následným individuálním ztotožňováním se s nimi. Vzhledem k tomu, že intimnost tématu je v tomto tématu pro jedince velmi značná, není vhodné v rámci skupiny rozlišovat pohledy konkrétních jednotlivců. I Zde je však možné práce pojímat práce pouze z hlediska individuálního, kdy je třeba mít za zřeteli nutnost rozboru v soukromí.
Lze říci, že z hlediska zastrukturování kognitivní dimenze dětského pojetí pojmů má práce své opodstatnění. 2. Vhodnost z hlediska zadání tématu této slohové práce vzhledem k dětskému pojetí prekonceptů pojmů vycházel z obecného pojetí vytváření obsahu těchto pojmů v období dospívání. Věk 17 – 18 let, který byl pro skupinu pisatelů společný, je pro danou skutečnost příhodný, neboť v něm lze zaznamenávat obsahy prekonceptů podle různého stádia vývoje konkrétních jedinců. Přitom je možné postihnout i převládající tendence, které připisuji jisté míře identity s vrstevnickou skupinou v rámci oboustranné komunikace a různé míře identifikace s prezentovaným současným mediálním obrazem světa. Afektivní dimenze je v takto pojaté práci oslabená, a to vzhledem ke skutečnosti značné proměnlivosti obsahu pojmů a jejich obsahové nestálosti v tomto období života.
Použitá literatura: ČECHOVÁ, M.; STYBLÍK, V. Čeština a její vyučování. Praha: SPN, 1998. 264 s. ISBN 8085937-47-6. DOULÍK, P.; ŠKODA, J. Tvorba a ověření nástrojů kvantitativní diagnostiky prekonceptů a možnosti jejího vyhodnocení. Pedagogika. Ročník LIII, 2003, s. 177 – 189. ISSN 3330-3815.
