VYBRANÉ PROBLÉMY. V OBLASTI ROVNÉHO POSTAVENÍ ÎEN A MUÎÒ PEâUJÍCÍCH O DùTI A NÁVRHY NA JEJICH E ENÍ

Rodina

14.7.2005

10:13

Page 1

VYBRANÉ

PROBLÉMY V OBLASTI ROVNÉHO POSTAVENÍ ÎEN A MUÎÒ PEâUJÍCÍCH O DùTI A NÁVRHY NA JEJICH ¤E·ENÍ

Rodina

14.7.2005

10:13

Page 2

Zpracovaly Mgr. Halka Jaklová – identifikace a anal˘za problémov˘ch oblastí Mgr. Martina ·tûpánková – návrh a postup prosazení legislativních zmûn, závûreãná zpráva Dále spolupracovali Mgr. TomበMaÀas – podklady pro oblast trhu práce Mgr. Petr Novotn˘ – odborné konzultace JUDr. Markéta Whelanová, Ph.D. – odborné konzultace Vedoucí projektu Ing. TáÀa Chudáãková Realizaci projektu finanãnû podpofiila Nadace Open Society Fund Praha

Aperio, Praha 2005 ISBN 80-903087-4-0

Rodina

14.7.2005

10:13

Page 3

OBSAH A. ÚVOD

5

B. MEZINÁRODNÍ

A PRÁVNÍ ÚPRAVA

8

C. POPIS FAKTICKÉ SITUACE, PRÁVNÍ ÚPRAVA 11 V âESKÉ REPUBLICE A P¤ÍKLADY ZE ZAHRANIâÍ 1. Matefiská a rodiãovská dovolená a dávky s nimi spojené 11 2. Podpora pfii o‰etfiování ãlena rodiny – zavedení moÏnosti stfiídání rodiãÛ v prÛbûhu o‰etfiování dítûte 18 3 Nárok na starobní dÛchod – diskriminace muÏÛ peãujících o dûti 21 4. Zrovnoprávnûní osob samostatnû v˘dûleãnû ãinn˘ch se zamûstnanci v pfiístupu k dávkám nemocenského poji‰tûní 25 5. Flexibilní pracovní reÏimy 27 6. Zlep‰ení sítû a sluÏeb péãe o dûti zamûstnan˘ch rodiãÛ 32 7. UdrÏení a obnovení kvalifikace osob peãujících o dûti na matefiské nebo rodiãovské dovolené 34 D. Postup k prosazení zmûn E. Závûr

v

36

37

Seznam osob, organizací a institucí Seznam pouÏité literatury

38

39

OBSAH

3

Rodina

14.7.2005

10:13

Page 4

Dûkujeme v‰em odborníkÛm, ktefií se nezi‰tnû podíleli na realizaci projektu, zejména: Mgr. Pavle Bouãkové (Poradna pro obãanství) Mgr. Stanislavû Horské PhDr. Jifiímu Jonákovi (o.s. Práce a vztahy) JUDr. Zdenû Kindlové (âMKOS) Ing. Tomá‰i Nejedlovi (BLF) Mgr. Markétû Nekolové (VÚPSV) Mgr. Petru Novotnému (ÚV âR) Bc. Lindû Sokaãové (Gender Studies) JUDr. Markétû Whelanové, Ph.D. (ÚV âR) Mgr. Vítu Zvánovcovi (âMKOS)

Rodina

14.7.2005

10:13

Page 5

A. ÚVOD V âR pfievaÏuje model rodin, ve kter˘ch oba rodiãe pracují na pln˘ úvazek, s v˘jimkou období matefiské a rodiãovské dovolené. Pfiitom jsou nuceni, tradiãnû zejména Ïeny, skloubit svÛj pracovní Ïivot s rodinn˘mi povinnostmi, coÏ pro mnoho z nich pfii souãasném nastavení podmínek pfiedstavuje neúmûrnou zátûÏ. Ta se pak odráÏí v mnoha aspektech, napfi. ve ‰patné pozici peãujících rodiãÛ na trhu práce, v rodinn˘ch problémech a v neposlední fiadû na natalitním chování reproduktivní populace. Podpora rodin s dûtmi by mûla b˘t jedním z prvofiad˘ch úkolÛ státu, mimo jiné proto, Ïe má z dÛvodu stárnutí populace zájem na zv˘‰ení porodnosti. Je tedy tfieba, aby v rámci své politiky kontinuálnû pfiijímal takovou legislativu, která by skloubení povinností rodiãÛm s dûtmi co nejvíce ulehãila a zároveÀ je stimulovala k rovnoprávnému rozdûlení rolí mezi muÏi a Ïenami v rámci rodiny. V oblasti rovn˘ch pfiíleÏitostí âR usiluje o plnûní sv˘ch závazkÛ, které jí vypl˘vají jak z pfiijat˘ch mezinárodních dokumentÛ, tak i z ãlenství v Evropské unii (viz níÏe). I pfiesto mají v souãasné dobû nûkteré právní úpravy v na‰em právním fiádu diskriminující dopad, neboÈ u nûkter˘ch dávek a úlev spojen˘ch s péãí o dûti jsou podmínky pro jejich pfiiznání pro muÏe a Ïeny nastaveny odli‰nû. Nedostateãnû je také naplÀován poÏadavek pfiijímat pozitivní opatfiení, která by inspirovala jak zamûstnavatele, tak organizace ãi instituce k podpofie rodin s dûtmi. Zatím jsou opatfiení ze strany státu ãinûna z valné vût‰iny spí‰e formou pfiikazujících a restriktivních norem, pfiiãemÏ realita dokazuje, Ïe jejich efektivita se v praxi pfiíli‰ neprojevuje. Pokud se jedná napfi. o zamûstnavatele, je prorodinná politika z jejich strany z valné vût‰iny opomíjena (v˘jimkou jsou nûkteré nadnárodní korporace pohybující se na na‰em pracovním trhu). âinnost zamûstnavatelÛ se v této oblasti omezuje spí‰e na pasivní dodrÏování, ãi v hor‰ím pfiípadû obcházení právních pfiedpisÛ. V fiadû pfiípadÛ nijak neusilují o artikulaci programÛ pro usnadnûní dvojí role pracujících rodiãÛ ani samotné odbory. V kolektivních smlouvách se vût‰inou objevují pouze formulace o rovn˘ch pfiíleÏitostech a pfiípadnû zákaz práce pfiesãas pro matky s mal˘mi dûtmi. Zodpovûdnost péãe o rodinu je tedy z pohledu zamûstnavatelÛ i odborÛ zatím plnû zodpovûdností rodiãÛ, ktefií mohou pouze vyuÏívat zákonem dan˘ch ustanovení.

ÚVOD

5

Rodina

14.7.2005

10:13

Page 6

Dûti v‰ak nejsou jen soukromou záleÏitostí rodiãÛ, je tfieba brát v potaz také jejich pfiínos do budoucna pro celou spoleãnost, a rodiny s dûtmi proto chránit a podporovat. S ohledem na v˘‰e uvedenou situaci a potfieby z ní vypl˘vající byl proveden prÛzkum zamûfien˘ na nejãastûj‰í zdroje problémÛ rodin s dûtmi. Z prÛzkumu, kter˘ byl smûfiován na úfiady, obãanské poradny, instituce i soukromé poradce v oblasti rodiãovsk˘ch práv, vyplynuly následující nejzávaÏnûj‰í nedostatky: 1. problém v nastavení podmínek pro poskytování dávek ve spojení s matefiskou resp. rodiãovskou dovolenou (konkrétnû se zamûfiením na moÏnost stfiídání obou rodiãÛ pfii péãi o dítû a na moÏnost peãujících rodiãÛ udrÏet si kontakt s pracovním procesem); 2. nemoÏnost rodiãÛ stfiídat se v péãi o dítû pfii jeho nemoci pfii souãasném zachování podpory pfii o‰etfiování ãlena rodiny pro oba rodiãe; 3. diskriminace muÏÛ peãujících o dûti na rodiãovské dovolené ohlednû jejich nároku na starobní dÛchod; 4. nerovnost v pfiístupu k sociálním dávkám pro osoby samostatnû v˘dûleãnû ãinné oproti zamûstnancÛm; 5. nedostateãné vyuÏívání flexibilních pracovních reÏimÛ pro rodiãe peãující o dûti; 6. nedostateãná síÈ a nabídka sluÏeb péãe o dûti zamûstnan˘ch rodiãÛ; 7. nedostateãná moÏnost rodiãÛ na matefiské resp. rodiãovské dovolené udrÏovat ãi obnovit si svoji kvalifikaci potfiebnou k návratu do pracovního procesu. Zatímco nedostatky uvedené v bodech 1–4 vypl˘vají pfiímo z podmínek stanoven˘ch právní úpravou a k jejich odstranûní je tak nezbytná zmûna pfiíslu‰n˘ch právních pfiedpisÛ, u oblastí uveden˘ch v bodech 5–7 je právní úprava v podstatû dostateãná, a tyto problémy jsou zpÛsobovány spí‰e nedostateãnou praxí. K jejich odstranûní jsou tak potfieba rÛzná pozitivní opatfiení, napfi. napfiíklad opatfiení motivující zamûstnavatele, aby zaãali provádût pro-rodinnou politiku a uvûdomili si, Ïe taková politika je v˘hodná nejen pro zamûstnance, ale i pro nû samotné. Nezanedbateln˘m dÛsledkem, vedle spokojenosti dotãen˘ch stran a snadnûj‰ího zapojení rodiãÛ do pracovního procesu, by mûly b˘t také men‰í náklady státu na organizaci i vyplácení rÛzn˘ch dávek pro rodiãe s dûtmi. Vyfie‰ení nastínûn˘ch problémÛ by mûlo pfiispût k vût‰í podpofie rodiãÛ s dûtmi oproti bezdûtné populaci. Dále téÏ alespoÀ k ãásteãnému odstra-

6

VYBRANÉ

PROBLÉMY V OBLASTI ROVNÉHO POSTAVENÍ ÎEN A MUÎÒ PEâUJÍCÍCH O DùTI A NÁVRHY NA JEJICH ¤E·ENÍ

Rodina

14.7.2005

10:13

Page 7

nûní nerovnoprávnû rozdûlen˘ch rolí ve vût‰inû ãesk˘ch rodin, konkrétnû pfiedev‰ím ke zmen‰ení dvojího zatíÏení (péãe o dûti a práce) Ïen. Tyto zmûny by pak mohly mít ãásteãnû i pronatalitní efekt v situaci, kdy porodnost v âR je na nízké úrovni a populace stárne.

ÚVOD

7

Rodina

14.7.2005

10:13

Page 8

B. MEZINÁRODNÍ

PRÁVNÍ ÚPRAVA

OSN A RADA EVROPY V˘znamnou mezinárodní úmluvou vztahující se k problematice rovn˘ch pfiíleÏitostí závaznou pro âR je Úmluva OSN o odstranûní v‰ech forem diskriminace Ïen (vyhlá‰ka ministra zahraniãních vûcí ã. 62/1987 Sb.), která smluvní strany zavazuje, aby v‰emi vhodn˘mi prostfiedky a bez prodlení provádûly politiku odstranûní diskriminace Ïen. Podle ãl. 18 této Úmluvy je âR povinna kaÏdé ãtyfii roky pfiedloÏit V˘boru pro odstranûní diskriminace Ïen zprávu o v‰ech opatfieních, jeÏ pfiijala za úãelem uvedení ustanovení Úmluvy v Ïivot, a o pokroku, jenÏ byl v tomto smûru dosaÏen. V návaznosti na závûreãná doporuãení vypracovaná V˘borem po projednání pfiedloÏené zprávy pfiijala vláda âR jiÏ v roce 1998 dokument „Priority a postupy vlády pfii prosazování rovnosti muÏÛ a Ïen“, kter˘ pravidelnû aktualizuje, a v nûmÏ se zamûfiuje na priority, ve kter˘ch nejsou rovná práva Ïen a muÏÛ plnû uspokojována. Kromû Úmluvy o odstranûní v‰ech forem diskriminace Ïen se na rovné zacházení s muÏi a Ïenami vztahují i dal‰í úmluvy OSN, jichÏ je âR smluvní stranou. Jedná se zejména o Mezinárodní pakt o obãansk˘ch a politick˘ch právech a Mezinárodní pakt o hospodáfisk˘ch, sociálních a kulturních právech (vyhlá‰ka ministra zahraniãních vûcí 120/1976 Sb.) a Úmluvu o odstranûní v‰ech forem rasové diskriminace (vyhlá‰ka ministra zahraniãních vûcí 95/1974 Sb.). Dal‰í v˘znamnou skupinu tvofií úmluvy Mezinárodní organizace práce. Úmluva ã. 111 o diskriminaci v zamûstnání a povolání z roku 1958 si klade za cíl zavázat státy k provádûní nediskriminaãní politiky a rozvíjení legislativy zabezpeãující rovnost v zamûstnání a povolání bez diskriminace. Jejím doplnûním, a mezinárodnûprávní reflexí potfieby zajistit stejné podmínky a zacházení pro muÏe a Ïeny s rodinn˘mi povinnostmi, se stala Úmluva ã. 156 o pracovnících s rodinn˘mi povinnostmi z roku 1981. Úmluva ã. 175 z roku 1994 o práci na ãásteãn˘ úvazek stanoví zásadu rovného zacházení zamûstnancÛ na ãásteãn˘ pracovní úvazek se zamûstnanci v plném úvazku. Vyjadfiuje zámûr usnadnit rodiãÛm zmûnu z plného na ãásteãn˘ úvazek a naopak. Zákaz diskriminace je upraven také v dokumentech Rady Evropy, zejména v Evropské úmluvû o ochranû lidsk˘ch práv a základních svobod z roku 1950

8

VYBRANÉ

PROBLÉMY V OBLASTI ROVNÉHO POSTAVENÍ ÎEN A MUÎÒ PEâUJÍCÍCH O DùTI A NÁVRHY NA JEJICH ¤E·ENÍ

Rodina

14.7.2005

10:13

Page 9

(sdûlení federálního ministerstva zahraniãních vûcí ã. 209/1992 Sb.) a Protokolu ã. 12 z roku 2000 k této úmluvû, kter˘ v‰ak âR dosud neratifikovala. Evropská úmluva o ochranû lidsk˘ch práv a základních svobod stanoví v ãl. 14 zákaz diskriminace pfii uÏívání práv a svobod pfiiznan˘ch touto úmluvou, Protokol ã. 12 mûní subsidiární charakter ochrany pfied diskriminací vypl˘vající z ãl. 14 na obecn˘ zákaz diskriminace z dÛvodÛ uveden˘ch v této úmluvû.

PRÁVO EU Rozhodujícím pfiedpisem, kter˘m zemû ES formálnû deklarovaly systematick˘ zájem o rozvoj lidsk˘ch práv, se stala Smlouva o zaloÏení ES z roku 1957 (zejména ve znûní tzv. Maastrichtské a Amsterdamské smlouvy, popfi. Smlouvy z Nice), která ve sv˘ch ãláncích 2, 3, 13, 137 a 141 zakotvuje mezi pfiední cíle EU rovnost pohlaví. Kromû Smlouvy o zaloÏení ES jsou zemû Evropské unie povinny respektovat fiadu smûrnic a dal‰ích doporuãujících norem, které stanoví bliωí podmínky, postupy a návody, jak princip rovnosti pohlaví reálnû prosadit. Jednou z nejv˘znamnûj‰ích je smûrnice Rady ã. 76/207/EHS o realizaci zásady rovného zacházení pro muÏe a Ïeny, pokud jde o pfiístup k zamûstnání, odborné pfiípravû a funkãnímu postupu v zamûstnání a o pracovní podmínky, ve znûní smûrnice ã. 73/2002/ES. Smûrnice ã. 86/613/EHS o provádûní zásady rovného zacházení mezi muÏi a Ïenami v samostatné v˘dûleãné ãinnosti, vã. zemûdûlství, a o ochranû samostatnû v˘dûleãnû ãinn˘ch Ïen v tûhotenství a matefiství pak roz‰ífiila povinnost zaji‰Èovat rovné zacházení mezi muÏi a Ïenami i na osoby samostatnû v˘dûleãnû ãinné. Smûrnice Rady ã. 96/34/ES o rámcové smlouvû uzavfiené mezi organizacemi UNICE, CEEP a ETUC (organizace zamûstnancÛ a zamûstnavatelÛ) o rodiãovském volnu pak stanoví, Ïe Ïeny i muÏi mají právo na nejménû 3 mûsíce neplacené rodiãovské dovolené. Právo na rodiãovskou dovolenou je nepfienosné, o dítû peãuje buì matka, nebo otec, ãi oba souãasnû podle jejich volby. Smûrnice Rady ã. 97/81/ES t˘kající se Rámcové dohody o práci na ãásteãn˘ úvazek uzavfiené organizacemi UNICE, CEEP a ETUC pak ukládá ãlensk˘m státÛm povinnost umoÏnit rozvoj práce na ãásteãn˘ úvazek a pfiispívat k rozvoji pruÏn˘ch pracovních reÏimÛ tak, aby byly brány v úvahu potfieby a zájmy zamûstnancÛ i zamûstnavatelÛ. âlenské státy by mûly po poradû se sociálními partnery identifikovat pfiekáÏky bránící rozvoji práce na ãásteãn˘ úvazek a odstraÀovat je.

MEZINÁRODNÍ

PRÁVNÍ ÚPRAVA

9

Rodina

14.7.2005

10:13

Page 10

Kromû závazn˘ch smûrnic pfiijímá Rada ES doporuãení, jimiÏ by se ãlenské státy mûly fiídit. Pro toto téma je relevantní zejména Doporuãení Rady ã. 92/241/EHS o péãi o dítû, ve kterém se stanoví, Ïe ãlenské státy by mûly pfiijmout iniciativy umoÏÀující Ïenám a muÏÛm sladit jejich profesionální, rodinné a v˘chovné povinnosti vypl˘vající z péãe o dûti. âl. 16 Evropské sociální charty zakotvuje právo rodiny na sociální, právní a hospodáfiskou ochranu. Smluvní stát se s cílem zajistit nezbytné podmínky pro pln˘ rozvoj rodiny, která je základní jednotkou spoleãnosti, zavazuje podporovat ekonomickou, právní a sociální ochranu rodinného Ïivota takov˘mi prostfiedky, jako jsou napfi. rodinné dávky, daÀová opatfiení, poskytování bydlení pro rodiny apod. Role a postavení zamûstnavatelÛ v EU âlenské státy, které jsou povinny plnit úkol Evropské unie podporovat rovnost v zacházení s muÏi a Ïenami, pfiená‰ejí tento svÛj závazek prostfiednictvím vnitrostátních norem na vnitrostátní subjekty, mezi nimi i na zamûstnavatele. VÛli a praktickou schopnost státu vypofiádávat se s neÏádoucím jevem, jako je nerovnost muÏÛ a Ïen, by mûly dle dokumentÛ EU zfietelnû prezentovat pfiedev‰ím státní a vefiejné úfiady a instituce, a tím by mûly jít soukrom˘m zamûstnavatelÛm pfiíkladem. Vnitrostátní právní pfiedpisy v zemích EU proto ukládají státním a vefiejn˘m institucím povinnost provádût na sv˘ch pracovi‰tích dÛslednou politiku rovn˘ch pfiíleÏitostí. Soukromí zamûstnavatelé vût‰inou nemají takové povinnosti uloÏeny v zákonû, ale jsou k jejich faktickému naplÀování ze strany státÛ rÛzn˘mi zpÛsoby podnûcováni a motivováni, napfi. dÛsledné provádûní podnikové politiky rovnosti muÏÛ a Ïen b˘vá podmínkou pro získání státní zakázky. V˘znamní a ambiciózní soukromí zamûstnavatelé se zpravidla touto politikou zab˘vají a dosaÏené v˘sledky v praxi potvrzují, Ïe jim toto jejich úsilí pfiiná‰í mnohostrann˘ profit.

10

VYBRANÉ

PROBLÉMY V OBLASTI ROVNÉHO POSTAVENÍ ÎEN A MUÎÒ PEâUJÍCÍCH O DùTI A NÁVRHY NA JEJICH ¤E·ENÍ

Rodina

14.7.2005

10:13

Page 11

C. POPIS

FAKTICKÉ SITUACE, PRÁVNÍ ÚPRAVA V âESKÉ REPUBLICE a pfiíklady ze zahraniãí

1. Matefiská a rodiãovská dovolená a dávky s nimi spojené POPIS FAKTICKÉ SITUACE V âR Aãkoliv zákoník práce umoÏÀuje, aby na rodiãovské dovolené zÛstávali jak otec, tak matka, zÛstávají v âR s dûtmi doma tradiãnû témûfi v˘hradnû Ïeny. Je to dáno jak stereotypním nahlíÏením na roli Ïeny ve spoleãnosti, tak také niωím finanãním ohodnocením práce Ïen oproti muÏÛm, coÏ po finanãní stránce stimuluje rodinu k tomu, aby doma zÛstávala Ïena. ZároveÀ je v na‰í spoleãnosti v‰eobecnû pfiijímána pfiedstava, Ïe matky jsou pfiirozenû vybaveny lep‰ími schopnostmi peãovat o malé dûti neÏ muÏi. Tento názor se odráÏí jak v organizaci chodu domácností, tak i na trhu práce, pfiiãemÏ negativnû ovlivÀuje pracovní kariéru Ïen, a to od nástupu do zamûstnání, investic do jejich dal‰ího profesního rÛstu ze strany zamûstnavatele i jejich Ïivotního partnera, aÏ po hrozbu nezamûstnanosti v dobû péãe o dûti pfied‰kolního nebo ‰kolního vûku, a pozdûji v období pfieddÛchodového vûku. Z finanãního hlediska pak dopadají nerovnosti na trhu práce i na Ïeny ve starobním dÛchodu. Zabûhlou tradici podporují také nastavení a nízká v˘‰e sociálních dávek. PRÁVNÍ ÚPRAVA V âR SOUVISEJÍCÍ PRÁVNÍ P¤EDPISY: • Zákon ã. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ • Zákon ã. 54/1956 Sb., o nemocenském poji‰tûní zamûstnancÛ, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ • Zákon ã. 88/1968 Sb., o prodlouÏení matefiské dovolené, o dávkách v matefiství a o pfiídavcích na dûti z nemocenského poji‰tûní, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ • Zákon ã. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpeãení, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ • Zákon ã. 361/2003 Sb., o sluÏebním pomûru pfiíslu‰níkÛ bezpeãnostních sborÛ MATE¤SKÁ A RODIâOVSKÁ DOVOLENÁ A DÁVKY S NIMI SPOJENÉ

11

Rodina

14.7.2005

10:13

Page 12

• Vyhlá‰ka ã. 143/1965 Sb., o poskytování penûÏit˘ch dávek v nemocenském poji‰tûní • Smûrnice Rady ã. 96/34/ES o rámcové dohodû o rodiãovské dovolené uzavfiené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS • Smûrnice ã. 79/7/EHS o postupném zavádûní zásady rovného zacházení pro muÏe a Ïeny v oblasti sociálního zabezpeãení

SOUâASN¯ STAV Zákon ã. 65/1965 MATE¤SKÁ A RODIâOVSKÁ DOVOLENÁ Zákon ã. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ (dále jen „zákoník práce“) upravuje v § 157–§ 161 matefiskou a rodiãovskou dovolenou. Matefiskou dovolenou mÛÏe ãerpat v souvislosti s porodem a péãí o dítû pouze Ïena, a to maximálnû 28 t˘dnÛ, respektive 37 t˘dnÛ porodila-li zároveÀ dvû nebo více dûtí, nebo je osamûlá. Matefiská dovolená nesmí b˘t krat‰í neÏ 14 t˘dnÛ a nemÛÏe v Ïádném pfiípadû skonãit ani b˘t pfieru‰ena pfied uplynutím 6 t˘dnÛ ode dne porodu. Rodiãovskou dovolenou mohou ãerpat Ïena i muÏ, zatímco matka dítûte mÛÏe na rodiãovskou dovolenou nastoupit aÏ po skonãení matefiské dovolené, otec dítûte jiÏ od okamÏiku narození dítûte. Délka rodiãovské dovolené záleÏí na pfiání rodiãÛ, musí v‰ak skonãit nejpozdûji dnem, kdy dítû dosáhne vûku 3 let. Matefiskou a rodiãovskou dovolenou jsou zamûstnankynû a zamûstnanec oprávnûni ãerpat souãasnû. Zamûstnanec ãerpající rodiãovskou dovolenou je chránûn proti propu‰tûní. PENùÎITÁ POMOC V MATE¤STVÍ A RODIâOVSK¯ P¤ÍSPùVEK Rozli‰ování matefiské a rodiãovské dovolené v zákoníku práce má zásadní praktick˘ v˘znam nejen z toho dÛvodu, Ïe matefiskou dovolenou mÛÏe ãerpat pouze Ïena, ale zejména proto, Ïe na matefiskou a rodiãovskou dovolenou jsou navázány odli‰né dávky. Jedná se o penûÏitou pomoc v matefiství a penûÏitou pomoc, které jsou upravené zákonem ã. 54/1956 Sb., o nemocenském poji‰tûní zamûstnancÛ, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ (dále jen „zákon o nemocenském poji‰tûní“) a zákonem ã. 88/1968 Sb., o prodlouÏení matefiské dovolené, o dávkách v matefiství a o pfiídavcích na dûti z nemocenského poji‰tûní (dále jen „zákon o prodlouÏení matefiské dovolené“) a rodiãovsk˘ pfiíspûvek upraven˘ zákonem ã. 117/1995 Sb., 12

VYBRANÉ

PROBLÉMY V OBLASTI ROVNÉHO POSTAVENÍ ÎEN A MUÎÒ PEâUJÍCÍCH O DùTI A NÁVRHY NA JEJICH ¤E·ENÍ

Rodina

14.7.2005

10:13

Page 13

o státní sociální podpofie, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ (dále jen „zákon o státní sociální podpofie“). PenûÏitá pomoc v matefiství a penûÏitá pomoc pfiedstavují dávky nemocenského poji‰tûní, naopak rodiãovsk˘ pfiíspûvek je dávkou státní sociální podpory. Zatímco poskytování dávek nemocenského poji‰tûní je podmínûno pfiedchozí úãastí zamûstnance nebo osoby samostatnû v˘dûleãnû ãinné na nemocenském poji‰tûní po dobu stanovenou zákonem, jsou náklady na poskytování rodiãovského pfiíspûvku jako dávky státní sociální podpory hrazeny státem. PenûÏitá pomoc v matefiství se podle § 7 odst. 1 zákona o prodlouÏení matefiské dovolené poskytuje po dobu 28 t˘dnÛ (respektive 37 t˘dnÛ) matefiské dovolené. Vzhledem k tomu, Ïe matefiskou dovolenou mÛÏe ãerpat pouze Ïena, mÛÏe b˘t tato dávka poskytnuta pouze Ïenû. MuÏi mÛÏe b˘t podle § 12a zákona o prodlouÏení matefiské dovolené poskytnuta tzv. penûÏitá pomoc, která odpovídá penûÏité pomoci v matefiství. PenûÏitá pomoc se v‰ak muÏi poskytuje pouze ve v˘jimeãn˘ch pfiípadech pfiesnû vymezen˘ch zákonem; musí se jednat o muÏe svobodného, ovdovûlého, rozvedeného nebo z jin˘ch váÏn˘ch dÛvodÛ osamûlého, kter˘ neÏije s druÏkou, jestliÏe peãuje o dítû na základû rozhodnutí pfiíslu‰ného orgánu, nebo o dítû, jehoÏ matka zemfiela, nebo peãuje o dítû v pfiípadû, Ïe jeho manÏelka nemÛÏe nebo nesmí na základû lékafiského posudku o dítû pro závaÏné dlouhodobé onemocnûní peãovat a neposkytuje se jí penûÏitá pomoc v matefiství. Pro nárok na poskytování této dávky musí muÏ splnit stejné podmínky jako Ïena. PenûÏitá pomoc se poskytuje ode dne pfievzetí dítûte po dobu, po kterou se zamûstnanec o dítû stará, nejdéle po dobu 31 t˘dne, a v pfiípadû, Ïe manÏelka nemÛÏe o dítû peãovat pro onemocnûní, po dobu 22 t˘dnÛ, ne v‰ak déle, neÏ dítû dosáhne osmi mûsícÛ vûku. V˘‰e penûÏité pomoci v matefiství je závislá na v˘‰i pfiedchozího pfiíjmu zamûstnankynû. Nárok na tuto dávku vznikne pouze za pfiedpokladu, Ïe jsou splnûny zákonné podmínky; ke dni zahájení pobírání dávky musí trvat úãast Ïeny na nemocenském poji‰tûní nebo tzv. ochranná lhÛta z jejího dfiívûj‰ího nemocenského poji‰tûní je‰tû poãátkem ‰estého t˘dne pfied oãekávan˘m nebo skuteãn˘m dnem porodu; anebo aÏ do poãátku tohoto t˘dne Ïena pobírá nemocenské z dfiívûj‰ího nemocenského poji‰tûní. Dále úãast na nemocenském poji‰tûní trvala alespoÀ po dobu 270 dnÛ v období posledních dvou let pfiede dnem porodu (ãekací doba), tûhotenství skonãí porodem a Ïena nevykonává dále v˘dûleãnou ãinnost (nemá pfiíjem z této ãinnosti).

MATE¤SKÁ A RODIâOVSKÁ DOVOLENÁ A DÁVKY S NIMI SPOJENÉ

13

Rodina

14.7.2005

10:13

Page 14

Rodiãovsk˘ pfiíspûvek se na rozdíl od penûÏité pomoci v matefiství poskytuje za stejn˘ch podmínek podle § 30 odst. 1 zákona o státní sociální podpofie rodiãi dítûte, tedy Ïenû nebo muÏi, a to v pfiípadû, Ïe po cel˘ kalendáfiní mûsíc osobnû celodennû a fiádnû peãuje alespoÀ o jedno dítû do 4 let vûku nebo 7 let vûku, jde-li o dítû dlouhodobû (tûÏce) zdravotnû postiÏené. Aby pfiíspûvek rodiãi náleÏel, mÛÏe dítû nav‰tûvovat jesle, matefiskou ‰kolu nebo jiné podobné zafiízení pro dûti pfied‰kolního vûku nejv˘‰e 5 kalendáfiních dnÛ v mûsíci, pfiiãemÏ se tím rozumí kaÏd˘ den, kdy dítû jesle, matefiskou ‰kolu nebo uvedené zafiízení nav‰tíví, bez ohledu na délku náv‰tûvy. U dûtí postiÏen˘ch se jedná o denní maximálnû 4hodinovou náv‰tûvu. Zákoník práce v § 160 odst. 1 umoÏÀuje rodiãÛm ãerpat rodiãovskou dovolenou souãasnû, v takovém pfiípadû se rodiãovsk˘ pfiíspûvek poskytuje pouze jednomu z nich, a to rodiãi urãenému na základû jejich vzájemné dohody. V˘‰e dávky penûÏité pomoci v matefiství (resp. penûÏité pomoci) a rodiãovského pfiíspûvku je odli‰ná, neboÈ je stanovována zcela rozdíln˘m zpÛsobem. V˘‰e penûÏité pomoci v matefiství podle § 8 odst. 2 zákona o prodlouÏení matefiské dovolené ãiní 69 % z denního vymûfiovacího základu z pfiedchozího platu. V˘‰e rodiãovského pfiíspûvku je na rozdíl od penûÏité pomoci v matefiství pevnû stanovena, ãiní podle § 32 odst. 1 zákona o státní sociální podpofie souãin ãástky na osobní potfieby rodiãe, kter˘ má na rodiãovsk˘ pfiíspûvek nárok, a koeficientu 1,1. V souãasné dobû se jedná o 3.635 Kã mûsíãnû. Z v˘‰e uvedeného vypl˘vá, Ïe je zcela logické, Ïe matefiskou a rodiãovskou dovolenou vyuÏívají a péãi o dítû do 3 let vûku zaji‰Èují pfiedev‰ím Ïeny. Vedle tradiãního pfiístupu velké ãásti spoleãnosti k péãi o dítû je to zpÛsobeno hlavnû ekonomick˘mi faktory. V mnoha rodinách je pfiíjem muÏe vût‰í neÏ pfiíjem Ïeny. âerpání rodiãovské dovolené otcem dítûte by znamenalo v˘raznûj‰í zhor‰ení ekonomické situace rodiny neÏ v pfiípadû, Ïe by matefiskou a poté rodiãovskou dovolenou ãerpala matka. K udrÏování tradiãního pfiístupu Ïen a muÏÛ k péãi o dítû pfiispívá nejen rozdílná v˘‰e jejich mezd, ale i souãasná právní úprava. Otec dítûte je v péãi o dítû znev˘hodnûn pfiímo právními pfiedpisy, neboÈ mÛÏe pobírat penûÏit˘ pfiíspûvek odpovídající penûÏitému pfiíspûvku v matefiství pouze v pfiípadû, kdy se matka z objektivních dÛvodÛ nemÛÏe o dítû starat (viz v˘‰e) a nikoli v tûch pfiípadech, kdy se matka dobrovolnû rozhodne ukonãit matefiskou dovolenou pfied uplynutím zákonem vymezené doby (28 resp. 37 t˘dnÛ) a péãi o dítû pfievezme na základû dohody rodiãÛ otec. Pokud si rodiãe dítû-

14

VYBRANÉ

PROBLÉMY V OBLASTI ROVNÉHO POSTAVENÍ ÎEN A MUÎÒ PEâUJÍCÍCH O DùTI A NÁVRHY NA JEJICH ¤E·ENÍ

Rodina

14.7.2005

10:13

Page 15

te vymûní tzv. tradiãní role, tj. Ïena se vrátí do zamûstnání bûhem matefiské dovolené a muÏ zÛstane v domácnosti s dítûtem, nemá nárok na penûÏitou pomoc z nemocenského poji‰tûní ve stejné v˘‰i jako Ïena v téÏe situaci (69 % vymûfiovacího základu), ale pouze na dávku státní sociální podpory – rodiãovsk˘ pfiíspûvek. V praxi to znamená, Ïe otcové v dobû, kdy matka mÛÏe ãerpat matefiskou dovolenou, rodiãovskou dovolenou radûji neãerpají.

P¤ÍKLADY ZE ZAHRANIâÍ ·VÉDSKO ·védsko je zemí se ‰tûdr˘m sociálním systémem. Sociální poji‰tûní je financováno pfiíspûvky vybíran˘mi od zamûstnavatelÛ, zamûstnancÛ a z daní. Kromû pfiídavkÛ na dítû zde existuje rodiãovské poji‰tûní, které umoÏÀuje a podporuje pracovní zafiazení rodiãÛ s dûtmi. Toto poji‰tûní zahrnuje 3 druhy dávek – dávku v tûhotenství, rodiãovskou dávku v souvislosti s narozením dítûte a doãasnou rodiãovskou dávku. Dávka v tûhotenství se vyplácí budoucím matkám, které nejsou schopny pracovat vzhledem k fyzické nároãnosti jejich práce. Rodiãovská penûÏitá dávka v souvislosti s narozením dítûte nebo adopcí se vyplácí po dobu 480 dnÛ, a to 390 dnÛ ve v˘‰i 80 % kvalifikovaného pfiíjmu rodiãe a 90 dnÛ v‰eobecnû platnou pevnou sazbou na den. Rodiãe s nízk˘m nebo Ïádn˘m pfiíjmem dostávají minimální zaruãenou dávku. 480 dnÛ penûÏit˘ch dávek je rozdûleno stejn˘m dílem na oba rodiãe, pfiiãemÏ rodiã mÛÏe pfievést aÏ 180 sv˘ch dnÛ na druhého rodiãe (60 dnÛ jsou dny nepfievoditelné na druhého rodiãe). DnÛ dan˘ch k dispozici vyuÏijí témûfi v‰ichni rodiãe. Národní rada sociálního zabezpeãení pofiádá informaãní a uvûdomovací kampanû slouÏící ke zdÛraznûní v˘znamu rodiãovské dávky pro oba rodiãe. V‰ichni rodiãe jsou také zváni na informaãní schÛzky, kde dostanou informace o programu rodiãovského poji‰tûní, neÏ se jim dítû narodí. V souvislosti s narozením dítûte mají otcové nárok na 10 otcovsk˘ch dnÛ. Tyto dny jsou mínûny jako uvítání nového dítûte, nebo umoÏní otci starat se o dal‰í dûti v rodinû; vyuÏívají je témûfi v‰ichni otcové. FINSKO V souvislosti s narozením dítûte mají rodiãe nárok na rodinnou dovolenou v celkové délce 263 pracovních dní; prvních 105 dní je matefiská dovolená, zb˘vajících 158 dní rodiãovská dovolená, kterou mÛÏe ãerpat buì matka, nebo otec. Otcové mají navíc nárok na rodiãovskou dovolenou v délce 6–12 pracovních dní bûhem matefiské dovolené. Dále mají otcové nárok na ‰estit˘denní volno buì bûhem matefiské, nebo rodiãovské

MATE¤SKÁ A RODIâOVSKÁ DOVOLENÁ A DÁVKY S NIMI SPOJENÉ

15

Rodina

14.7.2005

10:13

Page 16

dovolené, toto období dovolené nemÛÏe b˘t pfiiznáno matce. PfiiãemÏ pfiibliÏnû 40 % otcÛ plnû vyuÏívá v‰ech moÏností své rodiãovské dovolené. V dobû matefiské a rodiãovské dovolené se vyplácejí dávky, které jsou ekvivalentem cca 70 % v˘dûlku, aÏ do v˘‰e prÛmûrného pfiíjmu. V mnoha kolektivních smlouvách bylo dohodnuto, Ïe ãást dávek vyplácen˘ch v období matefiské dovolené se vyplácí ve v˘‰i odpovídající fiádné dovolené. Rodiãe, ktefií jsou bez placeného zamûstnání, mají nárok na minimální dávky v nezamûstnanosti. RAKOUSKO V rakouském právním fiádu je zakotven absolutní zákaz zamûstnávání Ïen 8 t˘dnÛ pfied pfiedpokládan˘m datem narození dítûte a 8 t˘dnÛ po porodu. V prÛbûhu této doby se závisl˘m pracovnicím vyplácí zvlá‰tní dávka na ochranu matefiství jako dávka nahrazující pfiíjem. Rodiãovská dovolená zaãíná po uplynutí ochranné doby matefiství. Mezi matkami a otci není Ïádn˘ rozdíl, mohou se rozhodnout dobrovolnû, kter˘ z nich si vezme rodiãovskou dovolenou (je stanoven samostatn˘ nárok pro matku a otce). Zamûstnanci si mohou vzít rodiãovskou dovolenou aÏ do dovr‰ení 2 let vûku dítûte. Pro dûti narozené po 31. 12. 2001 byly dávky rodiãovské dovolené nahrazeny dávkou péãe o dítû, která je urãena na podporu péãe poskytované kojencÛm. Vyplácí se matce/otci bez ohledu na to, zda byli pfied narozením dítûte zamûstnáni, za pfiedpokladu Ïe mají nárok na rodinn˘ pfiídavek a Ïijí s dítûtem ve spoleãné domácnosti. Dávka péãe o dítû je 436 eur mûsíãnû a pfiiznává se ÏadatelÛm od narození dítûte nejdéle do 36. mûsíce vûku dítûte, jestliÏe nárok uplatní stfiídavû oba rodiãe. Pokud o dávku poÏádá pouze jeden rodiã, bude mu poskytnuta jen do 30. mûsíce vûku dítûte. To by mûlo motivovat otce, aby se podíleli na péãi o své malé dûti. Jakmile se narodí dal‰í dítû, nárok na dávku péãe o dítû zaãíná bûÏet znovu podle nejmen‰ího dítûte. Îadatel si mÛÏe pfii pobírání dávky pfiivydûlat (hranice max. v˘dûlku je 14 600 eur roãnû), pfiiãemÏ se mÛÏe rozhodnout, zda bude o dítû peãovat sám, nebo je svûfií do péãe jiného subjektu. Velkorysá hranice moÏného v˘dûlku pfiedstavuje silnou pobídku pro matky a otce, aby zÛstali ve spojení se sv˘m zamûstnavatelem, a usnadní jim tak návrat do zamûstnání. NùMECKO Od 1. 1. 2001 je úãinn˘ reformovan˘ spolkov˘ zákon o v˘chovû dítûte, kter˘ v˘hodnûji stanovuje podmínky pro dávku na v˘chovu dítûte a na rodiãovskou dovolenou. Tento zákon pfiiná‰í zlep‰ení celkového rámce

16

VYBRANÉ

PROBLÉMY V OBLASTI ROVNÉHO POSTAVENÍ ÎEN A MUÎÒ PEâUJÍCÍCH O DùTI A NÁVRHY NA JEJICH ¤E·ENÍ

Rodina

14.7.2005

10:13

Page 17

spoleãné péãe rodiãÛ o dítû, ktefií mohou souãasnû pracovat a získávat kvalifikaci. Rodiãe mají právo na rodiãovskou dovolenou aÏ do 3 let vûku dítûte (pfii jednom dítûti) a pfiitom poÏívají ochranu proti propu‰tûní. Rodiãovská dovolená normálnû konãí, kdyÏ dítû dosáhne vûku 3 let, av‰ak se souhlasem zamûstnavatele mÛÏe b˘t vÏdy o rok prodlouÏena aÏ do doby, kdy dítû dosáhne vûku 8 let. V prÛbûhu rodiãovské dovolené je dovoleno pracovat na ãásteãn˘ úvazek aÏ 30 hodin t˘dnû a aÏ 60 hodin t˘dnû, kdyÏ si rodiãovskou dovolenou vezmou oba rodiãe spoleãnû. PruÏná rodiãovská dovolená nahrazuje starou dovolenou na v˘chovu dítûte, jejíÏ název a málo pruÏná pravidla (Ïádná právní moÏnost pro spoleãnou v˘chovu dítûte, omezení moÏnosti pracovat na ãásteãn˘ úvazek jen na 19 hodin t˘dnû) byly zastaralé. Jak je patrno z uveden˘ch zahraniãních pfiíkladÛ, velká ãást evropsk˘ch státÛ se snaÏí v souladu s legislativou EU motivovat otce k pfiebírání ãásti péãe o dûti, leÏící aÏ doposud tradiãnû témûfi plnû na Ïenách. Dûje se tak v rámci prosazování rovn˘ch pfiíleÏitostí pro obû pohlaví zejména v pfiístupu k zamûstnání. Nejãastûj‰ími cestami, jak dosáhnout alespoÀ ãásteãné zmûny, je zavádûní rodiãovsk˘ch dovolen˘ch spojen˘ch s dávkami, které jsou k dispozici pro obû pohlaví. MuÏi mají navíc vût‰inou, v souladu se smûrnicí ã. 96/34/ES o rodiãovské dovolené, nepfievoditeln˘ zákonn˘ nárok na dovolenou, kter˘ propadne, pokud jej nevyuÏijí. Matefiské dovolené spojené s dávkami, vztahující se pouze na Ïeny, jsou buì zavedeny jen pro krátké období pfied a po porodu, z dÛvodu ochrany zdraví Ïeny, nebo neexistují vÛbec. Nahrazuje je rodiãovská dovolená a dávky pfiístupné pro oba rodiãe. Také podmínky pro pfiiznání rodiãovsk˘ch dávek, v souladu s trendem OECD, jsou stále více redukovány, pfiedev‰ím co se t˘ãe omezení moÏnosti pracovat v prÛbûhu jejich pobírání.

NÁVRH NA ¤E·ENÍ V âR: Îádoucí je právní úprava umoÏÀující muÏÛm, ktefií po uplynutí ‰estinedûlí matky pfievzali péãi o dítû, pobírat dávky ve stejném rozsahu v jakém je pobírají Ïeny na matefiské dovolené. Rozsah matefiské dovolené tak jak je stanoven v zákoníku práce by nebylo nutné mûnit a zmûnila by se pouze úprava dávek v pfiíslu‰n˘ch právních pfiedpisech, tak aby muÏ mohl ãerpat penûÏitou pomoc v tûch pfiípadech, kdy na základû dohody rodiãÛ peãuje na rodiãovské dovolené o dítû místo Ïeny, která tak v daném období neuplatnila nárok na matefiskou

MATE¤SKÁ A RODIâOVSKÁ DOVOLENÁ A DÁVKY S NIMI SPOJENÉ

17

Rodina

14.7.2005

10:13

Page 18

dovolenou a nepobírá tedy penûÏitou pomoc v matefiství. Otec na rodiãovské dovolené by mohl po vymezenou dobu ãerpat vy‰‰í penûÏitou pomoc, na rozdíl od dosavadní úpravy, která mu umoÏÀuje ãerpat pouze podstatnû niωí rodiãovsk˘ pfiíspûvek. Podle v˘voje v roce 2004 je zfiejmé, Ïe toto fie‰ení zvolilo i Ministerstvo práce a sociálních vûcí pfii pfiípravû nového zákona o nemocenském poji‰tûní. Právû pfiíprava tohoto zákona má z hlediska dosaÏení cílÛ tohoto projektu zásadní v˘znam, neboÈ tímto nov˘m zákonem o nemocenském poji‰tûní bude stávající zákon o prodlouÏení matefiské dovolené zru‰en. Za této situace by tak nebylo smysluplné navrhovat zmûnu tohoto právního pfiedpisu, jako mnohem vhodnûj‰í se jeví soustfiedit se na novû pfiipravovan˘ zákon. Dávka penûÏitá pomoc v matefiství by mûla b˘t v novém zákonû nahrazena tzv. matefiskou, která bude upravena v pfiipravovaném zákonû spoleãnû s ostatními dávkami nemocenského poji‰tûní. Návrh na úpravu této dávky v podstatû pfiejímá dosavadní úpravu penûÏité pomoci v matefiství. Nicménû z hlediska rovnosti muÏÛ a Ïen pfiiná‰í jednu zásadní pozitivní zmûnu. Navrhuje zavést moÏnost muÏe ãerpat matefiskou v pfiípadû, Ïe na základû dohody rodiãÛ peãuje o dítû, neboÈ matka nastoupila po uplynutí ‰esti t˘dnÛ po porodu do zamûstnání nebo zahájila samostatnou v˘dûleãnou ãinnost, a matefiská se jí proto neposkytuje. MuÏi se bude matefiská poskytovat, pokud splní podmínky nároku pro její pfiiznání, pfiiãemÏ tyto podmínky jsou stanoveny shodnû pro muÏe a Ïeny.

2. Podpora pfii o‰etfiování ãlena rodiny – zavedení moÏnosti stfiídání rodiãÛ v prÛbûhu o‰etfiování dítûte POPIS FAKTICKÉ SITUACE V âR V âR je volno pfii o‰etfiování ãlena rodiny ãerpáno jiÏ tradiãnû z valné vût‰iny Ïenami. Tyto absence jim ve svém dÛsledku zpÛsobují problémy jak pfii pfiijímání do zamûstnání, tak v platovém ohodnocení, ãi v pfiípadném postupu na vy‰‰í pozice. Zamûstnavatelé totiÏ u Ïen v produktivním vûku tuto potenciální pfiekáÏku jiÏ pfiedem pfiedpokládají a na jejím základû je oproti muÏÛm ãasto znev˘hodÀují. 18

VYBRANÉ

PROBLÉMY V OBLASTI ROVNÉHO POSTAVENÍ ÎEN A MUÎÒ PEâUJÍCÍCH O DùTI A NÁVRHY NA JEJICH ¤E·ENÍ

Rodina

14.7.2005

10:13

Page 19

PRÁVNÍ ÚPRAVA V âR SOUVISEJÍCÍ P¤EDPISY: • Sdûlení Ministerstva zahraniãních vûcí ã. 14/2000 Sb.m.s., Evropská sociální charta Rady Evropy • Zákon ã. 54/1956 Sb., o nemocenském poji‰tûní zamûstnancÛ, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ • Zákon ã. 582/1991 Sb., o organizaci a provádûní sociálního zabezpeãení, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ • Vyhlá‰ka Ministerstva zdravotnictví ã. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních v˘konÛ s bodov˘mi hodnotami, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ • Metodické opatfiení Ministerstva zdravotnictví ã. POJ 2773/5/95 k vykazování zdravotní péãe podle seznamu zdravotních v˘konÛ s bodov˘mi hodnotami a v˘klad nûkter˘ch pojmÛ. SOUâASN¯ STAV Podle § 127 zákoníku práce má zamûstnanec nárok na uvolnûní od zamûstnavatele po dobu o‰etfiování nemocného ãlena rodiny. Dále po dobu péãe o dítû mlad‰í neÏ deset let, které nemÛÏe b˘t z dÛleÏit˘ch dÛvodÛ v péãi dûtského v˘chovného zafiízení nebo ‰koly, v jejichÏ péãi dítû jinak je, nebo jestliÏe osoba, jeÏ jinak o dítû peãuje, onemocnûla nebo jí byla nafiízena karanténa, popfi. se podrobila vy‰etfiení nebo o‰etfiení ve zdravotnickém zafiízení, které nebylo moÏno zabezpeãit mimo pracovní dobu zamûstnance. Po tuto dobu nepfiíslu‰í zamûstnanci náhrada mzdy, ale dávka nemocenského poji‰tûní. § 11 zákona o nemocenském poji‰tûní stanoví, Ïe podpora pfii o‰etfiování ãlena rodiny je dávkou nemocenského poji‰tûní. Podrobnûj‰í úprava této dávky je obsaÏena v § 25 uvedeného zákona. Podpora pfii o‰etfiování ãlena rodiny náleÏí zamûstnanci, bez ohledu na to zda jde o muÏe ãi Ïenu, kter˘ nemÛÏe pracovat, protoÏe musí o‰etfiovat nemocné dítû mlad‰í deseti let, nebo peãovat o dítû mlad‰í neÏ deset let z dÛvodu, Ïe nemÛÏe b˘t v péãi dûtského v˘chovného zafiízení nebo ‰koly, do kter˘ch jinak chodí, z dÛvodu jejich uzavfiení, nebo nafiízení karantény, anebo osoba, která o dítû jinak peãuje, onemocnûla, ãi je v karanténû. Podpora pfii o‰etfiování ãlena rodiny se poskytuje po dobu nejv˘‰e prvních 9 dnÛ, pokud potfieba o‰etfiování trvá. V pfiípadû osamûlé matky nebo otce, s dítûtem ve vûku do skonãení povinné ‰kolní docházky, se podpora poskytuje nejv˘‰e po dobu prvních 16 dnÛ.

PODPORA P¤I O·ET¤OVÁNÍ âLENA RODINY

–

MOÎNOST ST¤ÍDÁNÍ RODIâÒ

19

Rodina

14.7.2005

10:13

Page 20

Je vûcí dohody rodiãÛ, kter˘ z nich bude o dítû peãovat a pobírat dávku. Podle souãasné právní úpravy rodiã, kter˘ zapoãal pobírat dávku, musí tuto dávku v daném pfiípadû pobírat po celou dobu, právní úprava tak neumoÏÀuje, aby se rodiãe v pfiípadû jedné nemoci (tedy v rámci zákonem vymezen˘ch 9 dnÛ) v péãi o dítû stfiídali a kaÏd˘ tak pobíral dávky pouze v tûch dnech, kdy o dítû peãoval. Zákon ã. 582/1991 Sb., o organizaci a provádûní sociálního zabezpeãení, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ, upravuje fiízení o penûÏit˘ch dávkách; § 55 stanoví, Ïe pfiedmûtem dávkového fiízení je mj. i rozhodování o podpofie pfii o‰etfiování ãlena rodiny. § 63 tohoto zákona pak stanoví, Ïe nárok na podporu pfii o‰etfiování ãlena rodiny se uplatÀuje pfiedloÏením pfiedepsaného tiskopisu, kter˘ vystavuje a potvrzuje pfiíslu‰n˘ lékafi. Îádost o dávku podávají zamûstnanci u svého zamûstnavatele. Vyhlá‰ka Ministerstva zdravotnictví ã. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních v˘konÛ s bodov˘mi hodnotami, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ, upravuje pravidla pro vykazování v˘konÛ, mezi které patfií i administrativní ãinnost spojená s vystavením Ïádosti o podporu pfii o‰etfiování ãlena rodiny. Vykazování administrativních v˘konÛ lékafie je dále podrobnûji upraveno metodick˘m opatfiením Ministerstva zdravotnictví ã. POJ 2773/5/95 k vykazování zdravotní péãe podle seznamu zdravotních v˘konÛ s bodov˘mi hodnotami a v˘klad nûkter˘ch pojmÛ.

P¤ÍKLADY ZE ZAHRANIâÍ ·VÉDSKO RodiãÛm, ktefií peãují o nemocné dítû do dosaÏení vûku 12 let a v nûkter˘ch pfiípadech 16 let, se vyplácí tzv. „doãasná rodiãovská dávka“. Mají k dispozici 120 dnÛ penûÏit˘ch dávek roãnû ve v˘‰i 80 % kvalifikovaného pfiíjmu. Rodiãe prÛmûrnû vyuÏívají 7 dnÛ na jedno dítû roãnû. Tuto penûÏitou dávku rozsáhle vyuÏívají oba rodiãe. V roce 2003 se otcové podíleli na v‰ech vyuÏit˘ch dnech 41 procentem. Je to úãinná alternativa pro rodiny s dvojím pfiíjmem, protoÏe umoÏÀuje matce i otci kombinovat povinnosti k rodinû s prací mimo domov. FINSKO Ve Finsku existují 3 odborové konfederace a asi 80 % zamûstnancÛ je odborovû organizováno. V rámci tripartitních dohod bylo ustanoveno, Ïe rodiãe mal˘ch dûtí se mohou stfiídat v péãi o nû ve své pracovní dobû a jejím rozloÏení. 20

VYBRANÉ

PROBLÉMY V OBLASTI ROVNÉHO POSTAVENÍ ÎEN A MUÎÒ PEâUJÍCÍCH O DùTI A NÁVRHY NA JEJICH ¤E·ENÍ

Rodina

14.7.2005

10:13

Page 21

NÁVRH NA ¤E·ENÍ V âR: Popsan˘ problém by mohla zmírnit zmûna stávající legislativy, podle níÏ by se oba rodiãe mohli v prÛbûhu nemoci dítûte v péãi o nû stfiídat a pfiitom jim zÛstala podpora pfii o‰etfiování ãlena rodiny zachována. UmoÏnilo by se tím, aby rodiãe v prÛbûhu nemoci dítûte zÛstávali doma stfiídavû, ãímÏ by mohly odpadnout jednostranné dlouhodobé absence v zamûstnání pro jednu z peãujících osob. Podpora by se mûla vztahovat k celému max. 9dennímu období nemoci dítûte (ãi ãlena rodiny) a nemûla by b˘t vázána jen na jednu osobu. Rodiãe by se pfii o‰etfiování nemocného ãlena rodiny mohli podle svého uváÏení stfiídat, a to po cel˘ch pracovních dnech. Ideální by byla taková úprava, kdy by rodiãe nemuseli na poãátku o‰etfiování ãlena rodiny sdûlit, kter˘ z nich, kolik a jaké dny bude o‰etfiovat ãlena rodiny a tím i pobírat podporu pfii o‰etfiování ãlena rodiny. V praxi by v‰ak taková úprava byla spojena se znaãnou administrativní nároãností. Z hlediska poÏadovaného cíle se proto jako dostaãující jeví taková právní úprava, která umoÏní stfiídání rodiãÛ pfii o‰etfiování dítûte s tím, Ïe na poãátku nemoci rodiãe lékafii nahlásí, kter˘ z nich, kolik a jaké dny bude ãlena rodiny o‰etfiovat. V˘‰e uveden˘ novû pfiipravovan˘ zákon o nemocenském poji‰tûní navrhuje jako dávku nemocenského poji‰tûní tzv. o‰etfiovné, které dosavadní podporu pfii o‰etfiování ãlena rodiny nahradí. Navrhovaná právní úprava pfiiná‰í urãité zlep‰ení oproti stávajícímu stavu, neboÈ rodiãÛm umoÏní se v pfiípadû o‰etfiování nemocného ãlena rodiny jednou vystfiídat. Vzhledem ke stávající praxi se v‰ak návrh nejeví jako dostateãn˘. Proto je Ïádoucí usilovat o zmûnu návrhu zákona o nemocenském poji‰tûní tak, aby se rodiãe v pfiípadû o‰etfiování ãlena rodiny mohli stfiídat i vícekrát, a také aby nemuseli nárok na dávku uplatÀovat souvisle, ale jen za nûkteré dny v t˘dnu.

3. Nárok na starobní dÛchod – diskriminace muÏÛ peãujících o dûti POPIS FAKTICKÉ SITUACE V âR Z hlediska rovného pfiístupu k Ïenám a muÏÛm a snahy o sladûní jejich rodinného a profesního Ïivota existují urãité nedostatky také v zákonû o dÛchodovém poji‰tûní. MuÏÛm zákon stanoví podmínky navíc pro úãast

NÁROK NA STROBNÍ DÒCHOD

–

DISKRIMINACE MUÎÒ PEâUJÍCÍCH O DùTI

21

Rodina

14.7.2005

10:13

Page 22

na dÛchodovém poji‰tûní pro pfiípad, kdy peãují o dítû do 4 let jeho vûku. Zásadnûj‰í rozdíl z tohoto zákona v‰ak vypl˘vá, pokud jde o stanovení dÛchodového vûku. Nejen Ïe je stanoven rozdílnû pro muÏe a Ïeny, ale dÛchodov˘ vûk Ïen se dále sniÏuje v závislosti na poãtu vychovan˘ch dûtí. Ze zákona vypl˘vá automatick˘ pfiedpoklad, Ïe doma s dítûtem zÛstává a peãuje o nû pfiedev‰ím Ïena. Vytváfií se tak prostfiedí, které pfiispívá k demotivaci muÏÛ k vyuÏívání rodiãovské dovolené a k pfiebírání péãe o dítû.

PRÁVNÍ ÚPRAVA V âR SOUVISEJÍCÍ P¤EDPISY: • Zákon ã. 155/1995 Sb., o dÛchodovém poji‰tûní, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ • Zákon ã. 582/1991 Sb., o organizaci a provádûní sociálního zabezpeãení, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ • Zákon ã. 589/1992 Sb., o pojistném na sociálním zabezpeãení a pfiíspûvku na státní politiku zamûstnanosti, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ • Vyhlá‰ka Ministerstva práce a sociálních vûcí ã. 284/1995 Sb., kterou se provádí zákon o dÛchodovém poji‰tûní, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ SOUâASN¯ STAV: Podmínky vzniku nároku na starobní dÛchod jsou upraveny zákonem ã. 155/1995 Sb., o dÛchodovém poji‰tûní, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ (dále jen „zákon o dÛchodovém poji‰tûní“). V zákonû o dÛchodovém poji‰tûní se rozli‰ují doby poji‰tûní, za které se platí pojistné, a náhradní doby poji‰tûní, za nûÏ se pojistné neplatí. Náhradní doby poji‰tûní se hodnotí jako doby poji‰tûní (s odchylkami stanoven˘mi v zákonû) mj. za úãelem zápoãtu do celkové doby poji‰tûní, pro vznik nároku na dÛchod. § 5 tohoto zákona vymezuje okruh poji‰tûn˘ch osob, pfiiãemÏ podle odst. 1 písm. r) se za osobu úãastnou na dÛchodovém poji‰tûní povaÏuje i osoba peãující o dítû do 4 let vûku, popfi. do 18 let u zdravotnû postiÏen˘ch dûtí. Doba péãe o dítû do 4, resp. 18 let vûku, se tak povaÏuje za náhradní dobu dÛchodového poji‰tûní. Kryjí-li se navzájem doby péãe o rÛzné dûti, zapoãítává se pfiekr˘vající doba jen jednou. Doba péãe o dítû se jako náhradní hodnotí pouze rodiãÛm dítûte, ãi osobû, jíÏ bylo dítû svûfieno do pûstounské péãe, nebo do péãe rozhodnutím pfiíslu‰ného orgánu. Podmínkou je, Ïe doba dÛchodového poji‰tûní peãující osoby trvala alespoÀ jeden rok, pfiiãemÏ nemusí b˘t získána pfied dobou péãe o dítû. Dobu péãe o dítû 22

VYBRANÉ

PROBLÉMY V OBLASTI ROVNÉHO POSTAVENÍ ÎEN A MUÎÒ PEâUJÍCÍCH O DùTI A NÁVRHY NA JEJICH ¤E·ENÍ

Rodina

14.7.2005

10:13

Page 23

prokazuje Ïena aÏ pfii podání Ïádosti o pfiiznání dÛchodu, Ïena se za dobu péãe o dítû k dÛchodovému poji‰tûní nepfiihla‰uje a neplatí jej. Zákon o dÛchodovém poji‰tûní v § 5 odst. 3 znev˘hodÀuje muÏe peãující o dítû do 4 let vûku, neboÈ jim na rozdíl od Ïen stanoví podmínku pro to, aby byli povaÏováni za osobu peãující o dítû. Tou je povinnost podat do dvou let od skonãení péãe o dítû pfiihlá‰ku k úãasti na dÛchodovém poji‰tûní. Pokud tak neuãiní, nejsou po dobu, po kterou peãovali o dítû do 4 let vûku, povaÏováni za poji‰tûného. Tuto povinnost zákon Ïenû nestanoví. Z hlediska svého praktického dopadu je v‰ak daleko závaÏnûj‰í rozdílné zacházení, které pro muÏe a Ïeny vypl˘vá z § 32 odst. 1, 3 a 4 zákona o dÛchodovém poji‰tûní. V souãasné dobû je dÛchodov˘ vûk v § 32 odstavci 1 a 3 stanoven pro muÏe a Ïeny rozdílnû s tím, Ïe Ïenû se dÛchodov˘ vûk je‰tû dále sniÏuje podle poãtu vychovan˘ch dûtí. DÛchodov˘ vûk by se mûl nicménû postupnû vyrovnávat a v roce 2012 by mûl b˘t stanoven shodnû pro muÏe a Ïeny (63 let). Úãinná právní úprava v‰ak umoÏÀuje, aby se i po roce 2012 dÛchodov˘ vûk muÏÛ a Ïen li‰il; i po tomto roce se bude dÛchodov˘ vûk Ïen sniÏovat v návaznosti na poãet vychovan˘ch dûtí. § 32 odst. 4 zákona o dÛchodovém poji‰tûní pak konkrétnû vymezuje, kdy je splnûna podmínka v˘chovy dítûte pro nárok Ïeny na starobní dÛchod; podmínka se povaÏuje za splnûnou, jestliÏe Ïena osobnû peãuje nebo peãovala o dítû ve vûku do dosaÏení zletilosti alespoÀ po dobu deseti rokÛ. Souãasná právní úprava dÛchodového poji‰tûní tak nejen podporuje pfietrvávající stereotyp, Ïe o dítû peãuje pfiedev‰ím Ïena, ale ani do budoucna nepoãítá s vyrovnáním nárokÛ muÏÛ a Ïen. Zákon také nepamatuje na pfiípady, kdy dítû vychová samotn˘ muÏ, napfi. kdyÏ matka zemfie nebo je mu dítû svûfieno do v˘chovy; ani v tûchto pfiípadech se mu podle souãasné úpravy nesníÏí dÛchodov˘ vûk. § 4 vyhlá‰ky Ministerstva práce a sociálních vûcí ã. 284/1995 Sb., kterou se provádí zákon o dÛchodovém poji‰tûní, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ, dále vymezuje, jaké doby se zapoãítávají do doby péãe o dítû potfiebné ke splnûní podmínky v˘chovy dítûte pro nárok Ïeny na starobní dÛchod.

NÁVRH NA ¤E·ENÍ V âR: Navrhuje se v § 5 odst. 3 zákona o dÛchodovém poji‰tûní vypustit podmínku, která stanoví, Ïe muÏ je povaÏován za osobu poji‰tûnou pouze v pfiípadû, Ïe podá do dvou let od skonãení péãe o dítû pfiihlá‰ku

NÁROK NA STROBNÍ DÒCHOD

–

DISKRIMINACE MUÎÒ PEâUJÍCÍCH O DùTI

23

Rodina

14.7.2005

10:13

Page 24

k úãasti na dÛchodovém poji‰tûní. Tato povinnost tak bude nadále stanovena pouze osobám peãujícím o dítû ve vûku do 18 let, je-li dlouhodobû tûÏce zdravotnû postiÏené vyÏadující mimofiádnou péãi. V praxi to bude znamenat, Ïe muÏ peãující o dítû bude úãastníkem dÛchodového poji‰tûní, aniÏ by musel podávat pfiihlá‰ku k úãasti na tomto poji‰tûní. Podle na‰eho názoru souãasná právní úprava stanovení v˘‰e dÛchodového vûku v závislosti na poãtu vychovan˘ch dûtí zcela otevfienû diskriminuje muÏe, neboÈ u Ïen umoÏÀuje sniÏování dÛchodového vûku právû v závislosti na poãtu vychovan˘ch dûtí. V rámci diskusí o tomto projektu se zvaÏovaly dvû varianty. Podle první by souãasná koncepce sniÏování dÛchodového vûku v závislosti na poãtu vychovan˘ch dûtí zÛstala zachována a roz‰ífiila by se i na muÏe. V této souvislosti by bylo nutné vyfie‰it otázku, jak˘m zpÛsobem se bude v˘chova dítûte jedním nebo druh˘m rodiãem prokazovat. Podle druhé varianty by do‰lo ke zmûnû dosavadní koncepce tím, Ïe by se moÏnost sniÏování dÛchodového vûku v závislosti na poãtu vychovan˘ch dûtí vypustila a napfií‰tû by ji nemohly jiÏ uplatÀovat ani Ïeny. Právní úprava umoÏÀující sniÏování dÛchodového vûku Ïeny v návaznosti na poãet vychovan˘ch dûtí je pomûrnû ojedinûlá a i âR by mûla v budoucnu odstranit tuto nerovnost. S ohledem na souãasnou politiku zvy‰ování a vyrovnávání dÛchodového vûku pro muÏe a Ïeny a z hlediska dosaÏení rovnosti muÏÛ a Ïen se jako vhodnûj‰í jeví varianta druhá, tedy vypu‰tûní moÏnosti sniÏování dÛchodového vûku Ïeny v závislosti na poãtu vychovan˘ch dûtí. Vzhledem k tomu, Ïe taková zmûna pfiedstavuje pomûrnû radikální zásah do stávající úpravy, je Ïádoucí nejprve iniciovat ‰irokou diskusi o tomto problému, napfi. formou podnûtu Radû pro rovné pfiíleÏitosti muÏÛ a Ïen, jakoÏ i Radû vlády pro lidská práva i jejímu V˘boru pro odstranûní v‰ech forem diskriminace Ïen.

24

VYBRANÉ

PROBLÉMY V OBLASTI ROVNÉHO POSTAVENÍ ÎEN A MUÎÒ PEâUJÍCÍCH O DùTI A NÁVRHY NA JEJICH ¤E·ENÍ

Rodina

14.7.2005

10:13

Page 25

4. Zrovnoprávnûní osob samostatnû v˘dûleãnû ãinn˘ch se zamûstnanci v pfiístupu k dávkám nemocenského poji‰tûní POPIS FAKTICKÉ SITUACE V âR Osoby samostatnû v˘dûleãnû ãinné mající rodinu a dûti jsou ãasto vystaveny stejn˘m problémÛm, pokud jde o sníÏení jejich pfiíjmÛ a Ïivotní úrovnû, jako zamûstnanci. Pfiitom souãasná ãeská legislativa je v mnohém smûru znev˘hodÀuje. Ty osoby samostatnû v˘dûleãnû ãinné, které fiádnû platí nemocenské poji‰tûní, by mûly mít stejn˘ pfiístup k nemocensk˘m dávkám jako zamûstnanci. PRÁVNÍ ÚPRAVA V âR SOUVISEJÍCÍ P¤EDPISY: • Sdûlení Ministerstva zahraniãních vûcí ã. 14/2000 Sb.m.s., Evropská sociální charta Rady Evropy • Zákon ã. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpeãení, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ • Zákon ã. 54/1956 Sb., o nemocenském poji‰tûní zamûstnancÛ, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ • Zákon ã. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpeãení a pfiíspûvku na státní politiku zamûstnanosti, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ SOUâASN¯ STAV: Nemocenské poji‰tûní osob samostatnû v˘dûleãnû ãinn˘ch je upraveno v ãásti ‰esté zákona ã. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpeãení, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ (dále jen „zákon o sociálním zabezpeãení“). Nemocenské poji‰tûní osob samostatnû v˘dûleãnû ãinn˘ch je dobrovolné a vzniká na základû pfiihlá‰ky. Zákon o sociálním zabezpeãení upravuje v § 145c jako dávky poskytované z nemocenského poji‰tûní osobám samostatnû v˘dûleãnû ãinn˘m pouze dávky nemocenské a penûÏitou pomoc v matefiství. Podle souãasné právní úpravy nemohou osoby samostatnû v˘dûleãnû ãinné v oblasti dávek nemocenského poji‰tûní na rozdíl od zamûstnancÛ ãerpat dávku podpora pfii o‰etfiování ãlena rodiny a vyrovnávací pfiíspûvek v tûhotenství a matefiství, které podle zákona o nemocenském poji‰tûní zamûstnanci ãerpat mohou.

ZROVNOPRÁVNùNÍ

OSVâ

V P¤ÍSTUPU K DÁVKÁM NEMOCENSKÉHO POJI·TùNÍ

25

Rodina

14.7.2005

10:13

Page 26

Obecné podmínky nároku na dávky z nemocenského poji‰tûní osob samostatnû v˘dûleãnû ãinn˘ch jsou stejné jako v nemocenském poji‰tûní zamûstnancÛ. § 145f zákona o sociálním zabezpeãení v‰ak pokud jde o vznik nároku na dávku penûÏité pomoci v matefiství stanoví osobám samostatnû v˘dûleãnû ãinn˘m dal‰í podmínky, které pro zamûstnance zákonem o nemocenském poji‰tûní stanoveny nejsou. Jako podmínku pro pfiiznání penûÏité pomoci v matefiství osobû samostatnû v˘dûleãnû ãinné stanoví úãast na poji‰tûní alespoÀ po dobu 180 dnÛ v období jednoho roku pfied porodem, pfiípadnû pfievzetím dítûte do trvalé péãe nahrazující matefiskou péãi. Pro vznik nároku na ãerpání penûÏité pomoci v matefiství u zamûstnancÛ tato podmínka stanovena není. Vedle této podmínky musí osoba samostatnû v˘dûleãnû ãinná splnit stejnû jako zamûstnankynû podmínku úãasti alespoÀ 270 dnÛ nemocenského poji‰tûní v posledních 2 letech pfied porodem uvedenou v § 6 zákona o prodlouÏení matefiské dovolené.

NÁVRH NA ¤E·ENÍ V âR: Navrhuje se umoÏnit i osobám samostatnû v˘dûleãnû ãinn˘m pobírat dávku nemocenského poji‰tûní v pfiípadû o‰etfiování ãlena rodiny. Stejnû jako v bodech 1 i 2 má i zde zásadní v˘znam pfiipravovan˘ zákon o nemocenském poji‰tûní, neboÈ nov˘ zákon by mûl upravit i nemocenské poji‰tûní osob samostatnû v˘dûleãnû ãinn˘ch a zru‰it ãást ‰estou zákona o sociálním zabezpeãení upravující nemocenské poji‰tûní tûchto osob. Z tohoto dÛvodu není nutné navrhovat zmûnu stávajícího zákona, ale naopak usilovat o zmûnu v pfiipravovaném zákonû o nemocenském poji‰tûní tak, aby podmínky úãasti na nemocenském poji‰tûní pro vznik nároku na ãerpání dávky matefiská byly v novém zákonû sjednoceny pro osoby samostatnû v˘dûleãnû ãinné i pro zamûstnance a aby osoby samostatnû v˘dûleãnû ãinné mohly pfii o‰etfiování nemocného ãlena rodiny ãerpat dávku o‰etfiovné. Podle souãasné podoby návrhu budou tuto dávku moci ãerpat i nadále pouze zamûstnanci a nikoli osoby samostatnû v˘dûleãnû ãinné, tak jako je tomu dosud. V souvislosti se stanovením nároku na podporu pfii o‰etfiování ãlena rodiny, novû i pro osoby samostatnû v˘dûleãnû ãinné, bude nutné zajistit, aby v˘plata této dávky byla dostateãnû finanãnû krytá. Vzhledem k tomu, Ïe na základû v˘‰e uvedeného návrhu by osoby samostatnû v˘dûleãnû ãinné mohly ãerpat ze systému sociálního zabezpeãení více finanãních prostfiedkÛ neÏ dosud, je tfieba se zab˘vat otázkou, zda by v souvislosti s tím nemûly do systému i více pfiispívat. Bude nutné pro-

26

VYBRANÉ

PROBLÉMY V OBLASTI ROVNÉHO POSTAVENÍ ÎEN A MUÎÒ PEâUJÍCÍCH O DùTI A NÁVRHY NA JEJICH ¤E·ENÍ

Rodina

14.7.2005

10:13

Page 27

vést rozbor finanãních dopadÛ spojen˘ch s návrhem a zváÏit rovnûÏ zmûnu zákona ã. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpeãení a pfiíspûvku na státní politiku zamûstnanosti.

5. Flexibilní pracovní reÏimy POPIS FAKTICKÉ SITUACE V âR âR má v porovnání s dal‰ími zemûmi velmi nízk˘ podíl osob pracujících na ãásteãn˘ pracovní úvazek; práci na ãásteãn˘ pracovní úvazek je moÏné získat v âR spí‰e ve vefiejném neÏ v soukromém sektoru. Také pruÏná pracovní doba se v âR uplatÀuje vût‰inou primárnû kvÛli zájmÛm zamûstnavatelÛ vyuÏít maximálnû provoz a Ïivotnost strojÛ, u úfiadÛ zase s cílem maximálnû vyjít vstfiíc klientÛm (2 dny v t˘dnu znaãnû prodlouÏená pracovní doba, coÏ se po zbytek t˘dne kompenzuje), nebo u fiídících pracovníkÛ, ktefií si pracovní dobu urãují podle plnûní pracovních podmínek a dan˘ch úkolÛ. PruÏná pracovní doba se vyuÏívá nejvíce v administrativních profesích, podle potfieb zamûstnance se vyuÏívá zejména u mal˘ch zamûstnavatelÛ do 50 zamûstnancÛ. Dal‰í formy úpravy pracovní doby, jako je napfi. nepravidelná a nerovnomûrná pracovní doba, sdílení pracovního místa, nejsou v âR témûfi vyuÏívány. Co se t˘ãe práce doma, dle v˘zkumÛ uvádí tuto moÏnost 13 % zamûstnavatelÛ, pfiiãemÏ 4 % z nich vyuÏívají v˘poãetní techniku. PfiestoÏe zákoník práce upravuje celkem rozsáhl˘m a podrobn˘m zpÛsobem moÏnosti flexibilních pracovních reÏimÛ, volí vût‰ina osob peãujících o dûti v âR variantu zcela se vzdát své práce a zÛstat doma s dítûtem alespoÀ v jeho nejranûj‰ím vûku a pak nastoupit do zamûstnání na pln˘ úvazek. PRÁVNÍ ÚPRAVA V âR • SOUVISEJÍCÍ P¤EDPISY: • Zákon ã. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ • Zákon ã. 435/2004 Sb., o zamûstnanosti SOUâASN¯ STAV: § 83a zákoníku práce stanoví maximální délku pracovní doby na 40 hodin, u tfiísmûnn˘ch a nepfietrÏit˘ch pracovních reÏimÛ na 37,5 hodin, u zamûst-

FLEXIBILNÍ PRACOVNÍ REÎIMY

27

Rodina

14.7.2005

10:13

Page 28

nancÛ pracujících v dvousmûnném pracovním reÏimu na 38,75 hodin t˘dnû a u zamûstnancÛ mlad‰ích 16 let nejv˘‰e 30 hodin t˘dnû. Zkrácení pracovní doby bez sníÏení mzdy povoluje buì ze zdravotních dÛvodÛ Ministerstvo práce a sociálních vûcí, nebo ho lze dohodnout v kolektivní smlouvû ãi stanovit ve vnitfiním pfiedpisu. Zákoník práce umoÏÀuje zamûstnavateli v § 85a–d zavést pruÏnou pracovní dobu, pfii níÏ si zamûstnanec volí sám zaãátek, popfi. konec pracovní doby v jednotliv˘ch dnech v rámci ãasov˘ch úsekÛ stanoven˘ch zamûstnavatelem. PruÏná pracovní doba mÛÏe b˘t ve formû pruÏného pracovního dne, t˘dne i ãtyfit˘denního období. Zamûstnavatel v‰ak nemá povinnost pruÏnou pracovní dobu zavést. Zamûstnavatel je oprávnûn, vût‰inou po projednání s pfiíslu‰n˘m odborov˘m svazem, stanovovat vlastní pravidla o pracovní dobû tak, aby byla v souladu s konkrétními potfiebami podniku. Pro praktickou orientaci v pfiíslu‰n˘ch nárocích je tedy nutné vycházet z pracovního fiádu zamûstnavatele ãi jiného interního pfiedpisu platného pro zamûstnance. Zamûstnavatel má povinnost s ním zamûstnance seznámit. Pro nûkteré specifické pracovní obory platí podrobnûj‰í pravidla a podmínky vydávané formou vyhlá‰ek Ministerstva práce a sociálních vûcí. Velmi dÛleÏitou roli zde téÏ hrají ujednání kolektivních smluv i individuálních pracovních smluv. Zákoník práce upravuje také tzv. atypické formy práce – krat‰í pracovní dobu neboli ãásteãn˘ pracovní úvazek a vedlej‰í pracovní pomûr. Krat‰í pracovní dobu a jinou úpravu pracovní doby mÛÏe podle § 86 zákoníku práce zamûstnavatel sjednat se zamûstnancem ze zdravotních ãi jin˘ch váÏn˘ch dÛvodÛ na stranû zamûstnance v pracovní smlouvû. Podmínkou v‰ak je, aby tomu nebránily provozní dÛvody. Krat‰í pracovní doba, kterou ãasto vyuÏívají právû rodiãe peãující o dûti, mÛÏe mít i urãité nev˘hody, napfi. v praxi nedojde v návaznosti na krat‰í pracovní dobu k adekvátnímu zkrácení práce, zkrácen˘ úvazek se projevuje ve v˘‰i zásluhov˘ch sloÏek odmûny, práce nad rámec krat‰í pracovní doby neb˘vá povaÏována za práci pfiesãas. ¤ada Ïen v‰ak pfiesto krat‰í pracovní dobu vyuÏívá, neboÈ jim umoÏÀuje zÛstat v kontaktu se svojí profesí a snadnûji se tak pozdûji zapojit do plného pracovního procesu. Pokud jde o pracovní dobu, zakotvuje § 156 zákoníku práce specifickou ochranu zamûstnankyÀ a zamûstnancÛ peãujících o dûti. V jejím rámci je zamûstnavatel povinen pfiihlíÏet pfii zafiazování zamûstnankyÀ a zamûstnancÛ do smûn k jejich potfiebám; zamûstnavatel také nesmí zamûstnávat tûhotné Ïeny a Ïeny, které peãují o dítû mlad‰í neÏ jeden rok, prací pfiesãas. Toto ustanovení dále stanoví povinnost zamûstnavatele vyhovût Ïádosti rodiãe

28

VYBRANÉ

PROBLÉMY V OBLASTI ROVNÉHO POSTAVENÍ ÎEN A MUÎÒ PEâUJÍCÍCH O DùTI A NÁVRHY NA JEJICH ¤E·ENÍ

Rodina

14.7.2005

10:13

Page 29

peãujícího o dítû mlad‰í 15 let o jinou vhodnou úpravu stanovené t˘denní pracovní doby, nebrání-li tomu váÏné provozní dÛvody. Pojem váÏné provozní dÛvody není v ãeském právním fiádu definován a v praxi nezfiídka slouÏí k tomu, aby jimi zamûstnavatel odÛvodnil, proã nechce zamûstnanci umoÏnit úpravu pracovní doby. Jedná se v‰ak pfiedev‰ím o problém aplikaãní praxe. V pfiípadû sporu mezi zamûstnankyní a zamûstnancem by rozhodoval soud; existenci provozních dÛvodÛ bránících úpravû pracovní doby by pak musel prokazovat zamûstnavatel. Vymezení pojmu váÏné provozní dÛvody pfiímo v zákonû není nutné, bylo by i obtíÏnû realizovatelné, neboÈ zákon by nemohl postihnout v‰echny pfiípady provozních dÛvodÛ.

P¤ÍKLADY ZE ZAHRANIâÍ Evropská komise zaloÏila SíÈ evropské organizace práce (EWON) s cílem zlep‰ovat a roz‰ifiovat nové formy organizace práce v Evropû. Tûmi mÛÏe b˘t napfi. individuální flexibilní pracovní doba, dále skupinová flexibilní pracovní doba, flexibilní konec pracovní doby, práce se stanoven˘m hodinov˘m rozsahem bez jakéhokoliv dal‰ího rozvrÏení, sdílení pracovního místa, práce na ãásteãn˘ úvazek s nárokem na návrat do plného úvazku, roz‰ífiení práce na ãásteãn˘ úvazek i do vedoucích funkcí, práce po telefonu s nárokem na návrat na klasické pracovi‰tû nebo doplÀková práce po telefonu (zamûstnanec pracuje pfieváÏnû na klasickém pracovi‰ti a ãásteãnû doma po telefonu). NùMECKO Spolkov˘m zákonem o rovn˘ch pfiíleÏitostech pro Ïeny a muÏe ve spolkové správû a spolkov˘ch soudech se stát, jakoÏto zamûstnavatel zavazuje vykonávat modelovou roli pfii provádûní a prosazování rovnosti. Mimo jiné zahrnuje právo na zamûstnání na ãásteãn˘ úvazek nebo dovolenou. V rámci úfiedních moÏností mají b˘t nabízeny moÏnosti práce na dálku nebo reÏimy zvlá‰tní pracovní doby. Nároky kladené na pracovníky na ãásteãn˘ úvazek mají b˘t sníÏeny v závislosti na jejich pracovní dobû. Ke kontrole a uplatÀování ustanovení t˘kajících se rovnosti Ïen a muÏÛ je jako úãinn˘ nástroj v Nûmecku vyuÏíván neustále se roz‰ifiující systém mûstsk˘ch rad a spolkov˘ch komisafiÛ pro rovnost, pfiiãemÏ ti mají mimo jiné napfi. právo vzná‰et námitky a obracet se na soud. RAKOUSKO Spolkové ministerstvo sociálního zabezpeãení poskytuje dotace na vnitropodnikov˘ proces zamûfien˘ na vytvofiení pfiíznivûj‰ích podmínek pro

FLEXIBILNÍ PRACOVNÍ REÎIMY

29

Rodina

14.7.2005

10:13

Page 30

rodinu. Ministerstvo poskytuje komplexní katalog kritérií, kter˘ jednotliv˘m zamûstnavatelÛm pomáhá spolu se zástupci zamûstnancÛ provést audit podmínek pro rodiny, vyhodnotit v˘sledky opatfiení a dále zvy‰ovat soulad pracovních a Ïivotních podmínek. Tento audit sladûní rodiny a práce pokr˘vá celou podnikovou kulturu s cílem dosáhnout fie‰ení, která vyhovují zájmÛm rodin i podnikÛ. Pfiipravuje se téÏ zavedení právního nároku na práci v ãásteãném úvazku pro zamûstnance s dûtmi (u zamûstnavatelÛ s více neÏ 20 zamûstnanci a pro zamûstnance pracující u zamûstnavatele déle neÏ 3 roky). Tento návrh obsahuje i zavedení nároku na návrat z ãásteãného na pln˘ úvazek. IRSKO Vláda spolu se sociálními partnery pfiijala závazek podporovat ve spolupráci s Úfiadem pro rovnost pruÏná pracovní uspofiádání. V tomto smûru pÛsobí zejména Národní rámcov˘ v˘bor ustaven˘ na základû Programu pro prosperitu a spravedlnost. Národní rámcov˘ v˘bor napfi. financoval iniciativy, jejichÏ úãelem bylo upozornit na problém, dále probíhal grantov˘ program pro iniciativy podporující rodinu, kter˘ byl urãen mal˘m a stfiedním podnikÛm (s ménû neÏ 250 zamûstnanci). Národní rámcov˘ v˘bor poskytuje vedením podnikÛ, odborÛm, zástupcÛm zamûstnavatelÛ a zamûstnancÛ jednak v˘cvik t˘kající se relevantních alternativ vyhovujících potfiebám rodin a jednak informace o nejlep‰ích praktick˘ch metodách pro jejich realizaci. VELKÁ BRITÁNIE Vláda vyhlásila v roce 2000 kampaÀ vyz˘vající zamûstnavatele k zavádûní flexibilních pracovních reÏimÛ. KampaÀ zahrnovala zaloÏení aliance zamûstnavatelÛ vyuÏívajících metody k vyrovnávání pracovního a rodinného Ïivota s názvem „Zamûstnavatelé pro vyváÏen˘ pracovní Ïivot“. Úãastnili se jí nûktefií velcí zamûstnavatelé s cílem dosáhnout kulturní zmûny ve sv˘ch firmách, zvlá‰tû ve vztahu k dominantnímu muÏskému vnímání podnikání (napfi. Ïe dlouhá pracovní doba je souãástí jejich v˘konné role). Tyto firmy zavedly spolu s personálem a konzultanty pro rovnost praktick˘ program, jenÏ povzbuzuje vytváfiení t˘mÛ, které v rámci své pracovní situace rozhodují samy o pruÏné pracovní dobû tak, aby ji sladily s rodinn˘m Ïivotem. Tito zamûstnavatelé si jsou dobfie vûdomi toho, Ïe v˘‰e uvedené kroky vedou v dÛsledku k plnému a efektivnímu vyuÏívání pracovního potenciálu jejich zamûstnancÛ. Dále byl v rámci kampanû zaloÏen Iniciaãní fond na dobu 3 let ve prospûch zamûstnavatelÛ, ktefií se rozhodli aplikovat metody vyrovnávání pracovního a rodinného Ïivota, a také byl vydán

30

VYBRANÉ

PROBLÉMY V OBLASTI ROVNÉHO POSTAVENÍ ÎEN A MUÎÒ PEâUJÍCÍCH O DùTI A NÁVRHY NA JEJICH ¤E·ENÍ

Rodina

14.7.2005

10:13

Page 31

diskusní dokument „Mûnící se vzory v mûnícím se svûtû“ obsahující seznam zásad, podle kter˘ch je tfieba postupovat. Ve Velké Británii dále existuje Partnersk˘ fond podporující organizace, které se zavázaly spolupracovat se zamûstnanci pfii fie‰ení podnikov˘ch záleÏitostí a pfii rozvíjení lep‰ích pracovních vztahÛ. Kromû vlády se vyrovnáváním pracovního a rodinného Ïivota zab˘vají také odbory, Konfederace britského prÛmyslu, Komise pro rovné pfiíleÏitosti, a pokud jde pfiímo o pracovní reÏimy napfi. „New Ways to Work“ – národní charita nabízející expertizy a praktické rady, jak zavést flexibilní pracovní reÏimy.

NÁVRH NA ¤E·ENÍ V âR: Pozitivním pfiínosem by pro rodiãe peãující o dûti mohlo b˘t napfi. tzv. agenturní zamûstnávání nebo sdílené pracovní místo, kdy je jedno místo obsazeno dvûma zamûstnanci, ktefií si slaìují práci mezi sebou. Sdílené pracovní místo mÛÏe b˘t vhodné zejména v men‰ích firmách, kde se zamûstnanci vzájemnû znají a dÛvûfiují si. Agenturní zamûstnávání umoÏÀuje zákoník práce. Agentura práce, která má povolení Ministerstva práce a sociálních vûcí, zamûstnává zamûstnance v trvalém pracovním pomûru a zapÛjãuje je k v˘konu práce jednotliv˘m zamûstnavatelÛm. Zamûstnanci jsou vypláceni agenturou a nemusí opakovanû hledat zamûstnání. Rodiãe peãující o dûti mohou také vyuÏívat práci doma nebo práci na dálku. Práce doma je upravena zákoníkem práce, v praxi v‰ak není pfiíli‰ ãasto vyuÏívána. Naopak práce na dálku, která je vykonávána prostfiednictvím telekomunikaãní techniky, tzv. teleworking, dosud zákonem upravena není; tato práce mÛÏe mít i urãité nev˘hody, napfi. mÛÏe vést k sociální izolaci, není zaji‰tûna bezpeãnost a ochrana zdraví pfii práci, nevyjasnûnou otázkou zÛstává vlastnictví techniky pouÏívané k v˘konu práce apod. Ke zlep‰ení situace by zcela jistû pfiispûlo i uspofiádání informaãní kampanû zamûfiené na zamûstnavatele Ministerstvem práce a sociálních vûcí, pfiípadnû jin˘m subjektem. Informaãní kampaÀ by zamûstnavatelÛm mûla ukázat, Ïe vyuÏívání flexibilních reÏimÛ nepfiiná‰í v˘hody jen zamûstnancÛm, ale ve svém dÛsledku má pozitivní pfiínos i pro nû. § 20 zákoníku práce omezuje obsah kolektivních smluv; podle nûj lze v kolektivní smlouvû upravovat mzdové a ostatní pracovnûprávní nároky pouze v rámci daném pracovnûprávními pfiedpisy. Souãasná právní úprava tak neumoÏÀuje pruÏnû reagovat na vûci, které zákoník práce

FLEXIBILNÍ PRACOVNÍ REÎIMY

31

Rodina

14.7.2005

10:13

Page 32

neupravuje a které se v rámci pracovních vztahÛ rozvinuly. Do budoucna by byla vhodná taková právní úprava obsahu kolektivní smlouvy, která by umoÏnila upravit v kolektivní smlouvû jakákoli ujednání, která nejsou v rozporu se zákonem.

6. Zlep‰ení sítû a sluÏeb péãe o dûti zamûstnan˘ch rodiãÛ POPIS FAKTICKÉ SITUACE V âR Pokud mají b˘t osoby peãující o dûti schopny vydûlávat si na Ïivobytí, je nutné mít dostatek dobfie organizovan˘ch a flexibilních zafiízení péãe o dûti. Tento fakt vypl˘vá mj. i z mnoha mezinárodních dokumentÛ, napfi. v „Barcelonsk˘ch závûrech“ je obsaÏen cíl poskytnout do roku 2010 péãi o dítû alespoÀ 33 % dûtí do 3 let a alespoÀ 90 % dûtí ve vûku od 3 let do zaãátku povinné ‰kolní docházky. V âR není dostupnost zafiízení péãe o dûti dostateãná, pfiiãemÏ v souãasné dobû dochází k stále vût‰í redukci jejich poãtu. Nejvût‰í úbytek je zaznamenán u jeslí (jiÏ témûfi neexistují), u matefisk˘ch ‰kol do‰lo zhruba k 20% poklesu v rámci celkového poãtu tûchto zafiízení. Pokles na nulovou úroveÀ zaznamenal provoz podnikov˘ch dûtsk˘ch zafiízení. Poskytovateli zafiízení jsou buì obce, nebo soukromé osoby ãi církevní instituce. Dále fungují v malé mífie matefiská centra (cca 120 v celé âR), zaloÏená pfiedev‰ím na bázi dobrovolnictví a svépomoci ze strany matek. Nûkteré rodiny si také najímají soukromé peãovatelky o dûti, jde v‰ak o finanãnû nároãnou formu péãe. Pomûrnû roz‰ífiená je v˘pomoc pfii hlídání mal˘ch dûtí ze strany pfiíslu‰níkÛ ‰ir‰í rodiny (pfiedev‰ím babiãek), která v‰ak zfiejmû bude v prÛbûhu dal‰ích let klesat. S rostoucím vûkem prvorodiãek se totiÏ zvy‰uje stáfií a riziko nemocnosti prarodiãÛ, ti navíc nezfiídka hledají zamûstnání na pokrytí Ïivotních nákladÛ i v dÛchodovém vûku. Rozsah sluÏeb uveden˘ch zafiízení vût‰inou není pfiizpÛsoben poÏadavkÛm pracujících rodiãÛ, napfi. rozdílÛm v jejich pracovní dobû. Problémy zpÛsobují rodiãÛm také pevnû dané termíny nástupu dûtí do matefisk˘ch ‰kol (2x roãnû aÏ od 3 let vûku), které v souvislosti s tfiíletou garancí nároku na návrat do pÛvodního zamûstnání mohou vést ke ztrátû pÛvodního místa. Pokud má peãující rodiã nastoupit do zamûstnání jindy neÏ na zaãátku ‰kolního nebo kalendáfiního roku, pak s velkou pravdûpodobností nezíská aÏ do stanoven˘ch termínÛ v tûchto zafiízeních pro své dítû místo.

32

VYBRANÉ

PROBLÉMY V OBLASTI ROVNÉHO POSTAVENÍ ÎEN A MUÎÒ PEâUJÍCÍCH O DùTI A NÁVRHY NA JEJICH ¤E·ENÍ

Rodina

14.7.2005

10:13

Page 33

P¤ÍKLADY ZE ZAHRANIâÍ RAKOUSKO Kromû tradiãních typÛ zafiízení péãe o dûti (jesle, matefiské ‰koly, peãovatelka), se zde od 80. let minulého století vyvíjí nová forma péãe o dûti zvaná „Kindergruppen“. Tyto skupiny jsou zaloÏeny z iniciativy rodiãÛ, ktefií jsou zodpovûdní za jejich organizaci. Peãuje se o skupiny dûtí v poãtu 5–13. Pfii organizování tûchto skupin odpovídají rodiãe pfiedev‰ím za nájem místností a jejich úpravu na stfiedisko péãe o dítû; zamûstnání osoby, která o dûti bude peãovat, vût‰inou uãitelky z matefiské ‰koly; získání povolení od úfiadu péãe o mládeÏ a stanovení doby, kdy bude zafiízení v provozu. Rodiãe téÏ podporují zamûstnanou osobu tím, Ïe se o dûti sami starají, vafií a uklízejí, pfiiãemÏ o tyto povinnosti se dûlí podle moÏností sv˘ch zamûstnání. Vykonávají je bezplatnû, musí v‰ak platit zamûstnance a nájem. V tûchto men‰ích skupinách je daleko více moÏné uplatnit individuální péãi a tvÛrãí v˘chovu, pfiiãemÏ náklady nejsou zpravidla tak vysoké jako u soukrom˘ch peãovatelek. Pro dûti ‰kolou povinné (6–15 let) existují kromû celodenních ‰kol také zafiízení denní péãe po vyuãování. Tato zafiízení jsou provozována buì územními orgány (mûsta a obce), nebo farnostmi, neziskov˘mi organizacemi, organizacemi sdruÏujícími rodiny, soukrom˘mi osobami ãi firmami. IRSKO AÏ donedávna zde pfievládala tendence ponechat péãi o dítû soukromému uspofiádání mezi rodiãi a poskytovateli. Se zvy‰ující se prosperitou irské ekonomiky se v‰ak zvy‰uje úãast Ïen na trhu práce, a to vede k vy‰‰í poptávce po místech v zafiízení péãe o dítû. V dÛsledku toho vzrostla potfieba pro strategick˘ a integrovan˘ pfiístup k rozvoji sluÏeb péãe o dítû v sektoru mûst a obcí a soukromém sektoru. Národní plán rozvoje 2000–2006 stanovil investice do poskytování péãe o dítû jako prioritní oblast. Ministerstvo spravedlnosti, rovnosti a legislativní reformy zahájilo v roce 2000 sedmilet˘ Program rovn˘ch pfiíleÏitostí v péãi o dítû, s cílem zv˘‰it poãet zafiízení péãe o dítû a poãet míst v tûchto zafiízeních a zlep‰it kvalitu sluÏeb v nich poskytovan˘ch. Celkové finanãní prostfiedky pfiidûlené ministerstvu pro tyto úãely ãiní témûfi 437 milionÛ eur, vãetnû 317,4 milionÛ poskytovan˘ch Evropskou unií. Program podporuje jak sektor mûst a obcí, tak i soukrom˘ sektor péãe o dítû a zamûfiuje se na dûti pfied‰kolního vûku i na péãi o Ïáky ‰kol po vyuãování. Má zvlá‰tní zamûfiení i na rovnost pfiíleÏitostí a sociální zaãlenûní. Finanãní opatfiení mají na zfieteli kapitálové investice i granty pro platy pracovníkÛ zamûstnan˘ch obcemi ãi neziskov˘mi poskytovateli péãe o dítû. Pfiídûly kapitálu pomáhají soukrom˘m poskytovatelÛm sluÏeb péãe o dûti a podporují zlep‰ování jejich kva-

ZLEP·ENÍ SÍTù A SLUÎEB PÉâE O DùTI

33

Rodina

14.7.2005

10:13

Page 34

lity. Na základû financování z Programu rovn˘ch pfiíleÏitostí v péãi o dítû bylo také zfiízeno 33 okresních a mûstsk˘ch v˘borÛ péãe o dítû. Strategick˘m cílem tûchto v˘borÛ je podpora poskytování kvalitních sluÏeb péãe o dítû v pfiíslu‰n˘ch oblastech a vykonávání dohledu.

NÁVRH NA ¤E·ENÍ V âR: Z v˘‰e uvedeného vypl˘vá potfieba roz‰ífiit síÈ i nabídku sluÏeb zafiízení peãujících o dûti, a to jak na úrovni obcí, tak za pomoci jin˘ch subjektÛ. Nemalou roli by v fie‰ení tohoto problému mûli hrát zamûstnavatelé. Aby se v‰ak této úlohy zhostili, je potfieba pfiijmout legislativu nebo programy, které by je nûjak˘m zpÛsobem motivovaly k zakládání zafiízení péãe o dûti zamûstnancÛ ãi k jejímu organizování, eventuelnû k finanãním pfiíspûvkÛm na tuto péãi (napfi. pfiíspûvky na svépomocnou denní péãi rodiãÛ – tzv. matefiská centra, na chÛvy, ãi na prázdninové tábory dûtí). ZároveÀ by zde mûla hrát roli finanãní spoluúãast pracujících rodiãÛ tak, aby celé bfiemeno neleÏelo jen na zamûstnavatelích. Motivaãním legislativním nástrojem by pak mohla b˘t moÏnost daÀov˘ch odpisÛ ãi úlev v pfiípadû investic do této péãe.

7. UdrÏení a obnovení kvalifikace osob peãujících o dûti na matefiské nebo rodiãovské dovolené POPIS FAKTICKÉ SITUACE V âR Ztráta kvalifikace, se kterou osoba peãující o dítû (vût‰inou Ïena) pfiichází po rodiãovské dovolené na trh práce, je jedním z fiady handicapÛ, které by bylo potfieba zmírnit. Rekvalifikace a obnovení kvalifikace pfiedev‰ím zvlá‰tû ohroÏen˘ch skupin, mezi nûÏ patfií Ïeny peãující o dûti, mají na starosti pfiedev‰ím úfiady práce. Zdaleka ne v‰echny úfiady v‰ak organizují motivaãní nebo rekvalifikaãní kurzy pro tyto skupiny. Odbory se pfies svoji roli, danou zákoníkem práce, v otázkách podpory osob peãujících o dûti vût‰inou zatím nijak v˘raznû neangaÏují. Co se t˘ãe zamûstnavatelÛ, není bûhem trvání rodiãovské dovolené zvykem udrÏování pracovních kontaktÛ mezi nimi a osobou peãující o dítû (pouze asi 15 % zamûstnavatelÛ tak ãiní). V jejich politice chybí speciální podnikové programy k ulehãení „dvojí role“ osoby na matefiské resp. rodi-

34

VYBRANÉ

PROBLÉMY V OBLASTI ROVNÉHO POSTAVENÍ ÎEN A MUÎÒ PEâUJÍCÍCH O DùTI A NÁVRHY NA JEJICH ¤E·ENÍ

Rodina

14.7.2005

10:13

Page 35

ãovské dovolené, není zvykem nabízet zamûstnancÛm do‰kolovací nebo rekvalifikaãní kurzy nebo moÏnost práce doma. Pfiíãin popsané situace je více, pfiiãemÏ jednou z nich je fakt, Ïe cílem zamûstnavatele je pfiedev‰ím získat maximální zisk s co nejmen‰ími náklady, a pokud nebude k organizování a pfiíspûvkÛm na rekvalifikaci rodiãÛ s dûtmi nûjak stimulován, sám od sebe tak pravdûpodobnû ãinit nebude.

P¤ÍKLADY ZE ZAHRANIâÍ RAKOUSKO Existuje zde vefiejná sluÏba zamûstnanosti (tzv. AMS), která si stanovila za cíl zlep‰it opatfiení slouÏící integraci osob, které pfieru‰ily pracovní kariéru, mají v souãasné dobû povinnosti spojené s péãí o dítû a chtûjí se vrátit na trh práce. Vracejícím se rodiãÛm je nabízen obsaÏn˘ balík sestaven˘ z poskytování rad obecnû, rad pro volbu povolání, zvy‰ování kvalifikace, podpory pro integraci a podpory pro péãi o dítû. Opatfiení ke zlep‰ení úrovnû vzdûlávání zahrnují i zvlá‰tní internetové vzdûlávací kurzy pro rodiãe mal˘ch dûtí. NÁVRH NA ¤E·ENÍ V âR: Nejefektivnûj‰í cestou se jeví b˘t rÛzné formy pozitivní motivace zamûstnavatelÛ. Takov˘m opatfiením mohou b˘t napfi. dotace ze strany státu, které v‰ak vzhledem k rozpoãtem omezen˘m finanãním zdrojÛm státu a ponûkud sloÏitému systému rozhodování o jejich pfiidûlení, nemohou podpofiit pfiíli‰ mnoho zamûstnavatelÛ. V souvislosti s ãlenstvím âR v Evropské unii by k tûmto úãelÛm mohlo b˘t vyuÏito zdrojÛ poskytovan˘ch napfi. z Evropského sociálního fondu ãi z programÛ zamûfien˘ch na vzdûlávání a vytváfiení pracovních míst. Bylo by v‰ak potfieba pfiijmout i dal‰í motivaãní opatfiení, takov˘m by mohla b˘t napfi. zmûna daÀové legislativy smûrem k roz‰ífiení moÏností daÀov˘ch odpisÛ na investice zamûstnavatelÛ do organizace do‰kolovacích ãi rekvalifikaãních kurzÛ, ãi na finanãní pfiíspûvky k úãasti zamûstnancÛ na tûchto kurzech.

UDRÎENÍ A OBNOVEÍ KVALIFIKACE OSOB PEâUJÍCÍCH O DùTI

35

Rodina

14.7.2005

10:13

Page 36

D. POSTUP

K PROSAZENÍ ZMùN

Jak jiÏ bylo uvedeno v˘‰e, z hlediska dosaÏení cílÛ tohoto projektu má zásadní v˘znam pfiíprava nového zákona o nemocenském poji‰tûní, kter˘ upraví nemocenské poji‰tûní zamûstnancÛ i osob samostatnû v˘dûleãnû ãinn˘ch a zru‰í právní úpravu, která jejich nemocenské poji‰tûní upravuje dosud. Návrh zákona o nemocenském poji‰tûní a návrh zákona, kter˘m se mûní nûkteré zákony v souvislosti s pfiijetím zákona o nemocenském poji‰tûní, vláda schválila dne 18. kvûtna 2005. Uvedené zákony tak budou v následujících mûsících projednávány Poslaneckou snûmovnou Parlamentu âR. V rámci tohoto projektu je pfiíprava návrhu zákona o nemocenském poji‰tûní sledována, zejména ta ustanovení, která upravují popsané problematické oblasti. V souladu s v˘‰e uveden˘mi návrhy na fie‰ení uplatnilo sdruÏení Aperio k návrhu paragrafovaného znûní tohoto zákona následující pfiipomínky: stanovení shodn˘ch podmínek pro muÏe a Ïeny peãující o dûti v oblasti poskytování dávky nemocenského poji‰tûní „penûÏitá pomoc v matefiství“ (v novém zákonû o nemocenském poji‰tûní tzv. „matefiská“), zavedení moÏnosti flexibilního stfiídání rodiãÛ v prÛbûhu o‰etfiování nemocného dítûte pfii zachování nároku na dávku pfii o‰etfiování ãlena rodiny a zrovnoprávnûní zamûstnancÛ a osob samostatnû v˘dûleãnû ãinn˘ch v pfiístupu k dávkám nemocenského poji‰tûní. Tyto pfiipomínky sdruÏení Aperio zaslalo ministrovi práce a sociálních vûcí. Dále oslovilo zmocnûnce vlády âR pro lidská práva s Ïádostí, aby vÛãi návrhu zákona uplatnil obdobné pfiipomínky. Z dosavadních jednání v‰ak vypl˘vá, Ïe Ministerstvo práce a sociálních vûcí zaslané pfiipomínky neakceptovalo. Legislativní proces bude i nadále sledován, a bude-li návrh zákona vládou schválen a ve stávající podobû pfiedloÏen Poslanecké snûmovnû, budou s poÏadavky na pfiedloÏení pozmûÀovacích návrhÛ k návrhu zákona osloveni ãlenové Parlamentu âR. V návaznosti na souãasnou politiku zvy‰ování a vyrovnávání dÛchodového vûku pro muÏe a Ïeny byl ministr práce a sociálních vûcí také osloven, aby inicioval ‰irokou diskusi o sjednocení dÛchodového vûku pro muÏe i Ïeny bez zákonné moÏnosti sniÏování dÛchodového vûku Ïen v závislosti na poãtu vychovan˘ch dûtí. Za tímto úãelem bude také je‰tû oslovena Rada pro rovné pfiíleÏitosti Ïen a muÏÛ a V˘bor pro odstranûní diskriminace Ïen Rady vlády âR pro lidská práva.

36

VYBRANÉ

PROBLÉMY V OBLASTI ROVNÉHO POSTAVENÍ ÎEN A MUÎÒ PEâUJÍCÍCH O DùTI A NÁVRHY NA JEJICH ¤E·ENÍ

Rodina

14.7.2005

10:13

Page 37

E. ZÁVùR Cílem tohoto projektu bylo vytipovat problémy, s nimiÏ se opakovanû setkávají rodiãe peãující o své dûti. Pfii jeho zpracování se ukázalo, Ïe i pfies nûkteré zmûny legislativy provedené v posledních letech a pfies snahu o prosazování politiky rovn˘ch pfiíleÏitostí muÏÛ a Ïen takov˘ch problémÛ existuje celá fiada. Nûkteré jsou zapfiíãinûny nevyhovující právní úpravou, jiné jsou zpÛsobovány spí‰e nedostateãnou praxí a stereotypním vnímáním rozdûlení rolí muÏÛ a Ïen ve spoleãnosti. Pokud jde o nutné zmûny legislativní povahy, byl tento projekt pomûrnû dobfie naãasován vzhledem k pfiipravovanému zákonu o nemocenském poji‰tûní. Nûkteré zji‰tûné nedostatky jsou v návrhu jiÏ odstranûny. U tûch ostatních bude moÏné poÏadovat Ïádoucí zmûnu návrhu v prÛbûhu legislativního procesu, coÏ je vÏdy jednodu‰‰í neÏ usilování o novelu stávajícího zákona. K dosaÏení zmûny praxe a k pfiekonání stávajících stereotypÛ bude zapotfiebí fiada rÛzn˘ch nelegislativních opatfiení, na jejichÏ vytváfiení by mûli mít zájem a podílet se na nich nejen stát a zamûstnavatelé na stranû jedné, ale i samotní zamûstnanci na stranû druhé. Tento projekt a návrhy v nûm uvedené by jim mûly slouÏit jako zdroj inspirace k provedení zmûn, jeÏ povedou nejen k odstranûní nejzávaÏnûj‰ích problémÛ, s nimiÏ se rodiãe peãující o dûti musejí ãasto pot˘kat, ale nakonec i k aktivní podpofie tûchto rodiãÛ.

ZÁVùR

37

Rodina

14.7.2005

10:13

Page 38

SEZNAM

OSOB, ORGANIZACÍ A INSTITUCÍ

osloven˘ch v prÛzkumu zamûfieném na identifikaci nejãastûj‰ích problémÛ v ãeské legislativû omezujících rodiãe peãující o dûti, s ohledem na slaìování profesního a rodinného Ïivota a rovné pfiíleÏitosti Ïen a muÏÛ v péãi o rodinu a dûti: • Mgr. Stanislava Horská – odbornice pfies rovné pfiíleÏitosti Ïen a muÏÛ • JUDr. V. Hrouzková – právní poradkynû • Ing. Jana Pilátová – daÀová poradkynû • âeskomoravská konfederace odborov˘ch svazÛ – v˘bor pro rovnost • Informaãní centrum PraÏské správy sociálního zabezpeãení • Kanceláfi vefiejného ochránce práv • Ministerstvo práce a sociálních vûcí âR – oddûlení rovnosti muÏÛ a Ïen OBâANSKÉ PORADNY:

• • • • • •

Stfiep – stfiedisko pomoci dûtem a rodinám Infocentrum sociální pomoci – KONTAKT Asociace obãansk˘ch poraden Centrum nadûje a pomoci – obãanské sdruÏení Obvodní úfiad pro Prahu 8 – sociální odbor Práce a vztahy – obãanské sdruÏení – PhDr. J. Jonák – poradce v oblasti pracovního práva • Úfiad práce pro Prahu 8

38

VYBRANÉ

PROBLÉMY V OBLASTI ROVNÉHO POSTAVENÍ ÎEN A MUÎÒ PEâUJÍCÍCH O DùTI A NÁVRHY NA JEJICH ¤E·ENÍ

Rodina

14.7.2005

10:13

SEZNAM

Page 39

POUÎITÉ LITERATURY:

• Jak dosáhnout rovnosti na trhu práce. Praha: âSÎ, 2001. • Matefiská a rodiãovská dovolená. Praha: GRADA Publishing a.s., 2003. • Monitorování procesu pfiistoupení k EU: Rovné pfiíleÏitosti pro Ïeny a muÏe v âR. Praha: Otevfiená spoleãnost, o.p.s., za finanãní podpory Nadace Open Society Fund Praha, 2002.

• Na cestû do EU: rovné pfiíleÏitosti muÏÛ a Ïen v âR. Praha: Národní kontaktní centrum – Îeny a vûda a Sociologick˘ ústav AVâR, 2002 .

• Národní mechanismus a nejlep‰í praxe v pûti ãlensk˘ch státech EU. Twinning projekt ã. CZ 2001/IB/SO-01, 2003.

• Plnûní Úmluvy o odstranûní v‰ech forem diskriminace Ïen. Praha: MPSV, 1998. • Podmínky harmonizace práce a rodiny v âeské republice. Praha: Sociologick˘ ústav AV âR, 2002.

• Právní postavení Ïen v âeské republice. Praha: Nadace Gender Studies, 1998. • Princip rovného postavení muÏÛ a Ïen v právu Evropské unie. Praha: MPSV, 1998.

• Princip rovného zacházení s muÏi a Ïenami v zamûstnání. Praha: MPSV, 2000. • Pfiíjmová diferenciace rodin a domácností, vliv dávek státní sociální podpory na pfiíjmy rodiny (vybrané souvislosti s natalitním chováním). Praha: VÚPSV, 2003.

• Rovná práva a pfiíleÏitosti pro Ïeny a muÏe v Evropské unii. Praha: MPSV, 2003. • Rovné pfiíleÏitosti pro Ïeny a muÏe na trhu práce. Praha: Stfiedisko pro v˘chovu k lidsk˘m právÛm Evropského informaãního stfiediska UK v Praze, 2001.

• Zpráva z v˘zkumu: rovné pfiíleÏitosti Ïen a muÏÛ ve vybran˘ch ãesk˘ch podnicích 2000–2001. Brno: Masarykova univerzita v Brnû. Gender centrum Fakulty sociálních studií s podporou Nadace Open Society Fund Praha, 2002.

SEZNAM POUÎITÉ LITERATURY

39

Rodina

14.7.2005

VYBRANÉ

10:13

Page 40

PROBLÉMY âESKÉ LEGISLATIVY V OBLASTI ROVNÉHO POSTAVENÍ

ÎEN A MUÎÒ PEâUJÍCÍCH O DùTI A NÁVRHY NA JEJICH ¤E·ENÍ

Jazyková korektura: Mgr. Renáta Martincová Grafická úprava a sazba: Lucie Nûmcová Tisk: AdAm studio, Praha Vydalo Aperio – Spoleãnost pro zdravé rodiãovství ·milovského 5, 120 00 Praha 2 www. aperio.cz ISBN 80-903087-4-0