Vybrané kapitoly z pravěkého stavitelství

Vybrané kapitoly z pravěkého stavitelství 2b. Konstrukční principy dřevěných staveb – střechy a tesařské spoje

Zuzana Bláhová-Sklenářová

Univerzita Karlova v Praze – Filozofická fakulta Ústav pro archeologii 2015

Krovy Nosnou konstrukci střechy nazýváme krov. Přenáší zatížení střešního pláště a jeho hmotnost do svislých nosných konstrukcí.

Základní pojmy Stropy a podlahy: stropnice / stropní trám, záklop, povalový strop, průvlak, lepenice, zásyp. Střechy a krovy: konstrukce sochová, polosochová, s hřebenovnou vaznicí, krov soustavy krokvové x vaznicové; vazba plná x prázdná / jalová. socha, polosocha, slemeno; vaznice x vazný trám; krokev x leměz (střešnice); stolice, kleštiny, hambálek; vaznice hřebenová, střední / středová, okapová, podkrokevnice, pozednice, výměna;

sklon střechy, spád střechy; hřeben, štít, valba (+ polovalba, valbička, poloviční štít, kabřinec / kukla atd.), okřídlí, okap, přesah střechy, záklop, zhlaví trámu, námětek, …

slemeno („hřebenová vaznice“)

„střešní latě“

leměz „okapová vaznice“

socha socha „stěnová“ hřebenová

Podle W. U. Guyana 1967, ZAK 3.

polosochová konstrukce archaická (u sloupové stavby)

polosochová konstrukce tesařská (krov „na vosla“, „na kobylu“) lemězy hřebenová vaznice Vařeka – Frolec 1983 Lid. arch.

polosocha vzpěra vazný trám

Vařeka – Frolec 1983 Lid. arch.

hambálkový nůžkový

hambálek

stolice stojatá, ležatá

věšadlový

stolice

věšadlo

Podle: Vařeka – Frolec 1982 Lid. arch.

oblouková socha

konstrukce trojlodního halového domu

Podle S. Erixona 1937 (obojí)

Podle A. Enerstvedt 1995

Osedlání přečnívajícího zhlaví posledního trámu srubu krokví

stropní průvlak

Roubená stavba s vyplétaným štítem (Osovec u Neumětel BE)

Spojování dřevěných konstrukčních prvků (Gerner, M. 2003: Tesařské spoje. Grada Publishing.)

1. svazování (provazy z lýka, slámy, konopí; březové a lískové proutí), není potřebí opracovat; nejspíše od paleolitu; = odtud dodnes tradiční tesařské výrazy jako „vazba“ pro krov nebo spojení dřev 2. přírodní spojení (např. vidlice z větví) – jen málo opracováno; snad již v paleolitu, doloženo od staršího eneolitu; 3. tesařské spoje – pečlivé opracování; počátky již v neolitu (broušené kamenné nářadí), v době bronzové na vysoké úrovni; 4. dřevěné hřebíky, hmoždíky, kolíky; snad již v době bronzové, spíše až později (vyžaduje vrtání); spoj na pero a drážku nejpozději v době bronzové; 5. kovové (hřeby a skoby kované, pak drátěné, kovové kolíky, kování, vruty, závitové svorníky); jistě od laténu, vliv římského stavitelství; 6. spoje klihové, lepené (ve stavebních konstrukcích novodobé – z truhlářství); 7. pohyblivé dřevěné spoje (zejména upevnění dveří – otočný čep ve stěžejích nebo v pánvi – již v eneolitu a době bronzové).

Typy tesařských spojů (Gerner, M. 2003: Tesařské spoje. Grada Publishing.)

1. sraz (spoj na sraz) 2. plát (plátování) 3. kamp (kampování) 4. zahrdlení (krčkové spoje) 5. zapuštění 6. zadrápnutí 7. spoje staveb roubených a 8. spoje staveb štenýřových (včetně hrázděných) nelze vždy jednoznačně roztřídit podle výše uvedených druhů. Rozlišujeme: podle formy spoje podélné, rohové, příčné a křížové;

podle polohy spoje: stojící (nadél, napříč) a ležící (na výšku, na ležato); podle směru spoje přímé, pravoúhlé a šikmé;

Spoje na sraz sraz čelní / boční, rovný / šikmý; odsazený, poloviční; s rybinovou spojkou, s mezičlenem; čepové srazy (sraz s čelním čepem); sesazení (s kolíkem, skobami apod.); sraz v nároží; příčný sraz (popř. se spojkou)

Podle: Gerner, Tesařské spoje (Grada)

Čepové spoje čep a dlab; podélné (sraz s čelním čepem, čep do čelního ostřihu, čepový plát / plát s čelním čepem), rohové (ostřih / ostřihový čep, rohový rybinový čep, čepy odsazené), příčné (čep rovný, popř. různě odsazený, vyosený, čep s předsazením, s klínem, čepy plátové, šikmé, se zapuštěním)


Podle: Zimmermann a kol., v tisku


Plátové spoje podélné (plát rovný, popř. 1-2stranně šikmo seříznutý, čepový plát – s čelními čepy, příp. rybinovými, pláty s čelním čepem ve tvaru háku, tahové pláty – šikmý stoupavý, šikmý 1-2stranně šikmočelý, pláty hákové / ozubové rovné a šikmé, popř. s klíny – tzv. zámky), rohové (rohové přeplátování v růz. variantách, např. šikmý rohový plát – rohové přeplátování rybinové, rohové přeplátování s ozubem, popř. i rybinovým), příčné (kolmé připlátování / příčný plát – rovný, špičatý, šikmý, příčné přeplátování rybinové 1-2stranné, příčné hákové plátování – přeplátování s ozubem, plátové čepy), křížové (křížové pláty prosté a s hákem/ozubem)

rybina jednostranná - oboustranná Podle: Gerner, Tesařské spoje (Grada) a j. zdroje

přeplátování (plát kolmý, křížový)

jednostranný rybinový příčný plát s ozubem

plát s ozubem Podle: Gerner, Tesařské spoje (Grada) a j. zdroje

Kampové spoje jsou pouze rohové a příčné; rohový kamp jednoduchý, rybinový, příčný kamp přeplátováním / plátový, rovný, šikmý, dvojitý..., křížové spoje: kampování jednostranným přeplátováním, kamp rybinový, křížový.

rovný kamp (obyčejný)

kamp šikmý

Podle: Gerner, Tesařské spoje (Grada) a j. zdroje

dvojitý kamp (oboustranný)

kamp křížový Podle: Gerner, Tesařské spoje (Grada) a j. zdroje

Krčkové spoje pouze příčné: krček / rozvor, zahrdlení se zapuštěním, s čepem


Další spoje: zarážky / zapuštění (čelní, hřbetní, patní), varianty s čepem; drápové / sedlové spoje (příčné – sedlání čelem krokve, křížové – osedlání u krokví)

(někdy rovněž „zadrápnutí“)

Podle: Gerner, Tesařské spoje (Grada) a j. zdroje



nárožní vazba na oboustrannou rybinu


čepování krčkový spoj

zadražení přeplátování / překampování

rybina

Audouze – Büchsenschütz 1991

Výběr literatury: Gerner, M. 2003: Tesařské spoje. Grada.

Jelínek, L. 2003: Tesařské konstrukce. ČKAIT. Kohout, J. – Tobek, A. 1996: Tesařství. Tradice z pohledu dneška. Nově uspořádal a doplnil Pavel Müller. Praha. Vařeka, J. – Frolec, V. 1983: Lidová architektura. (Encyklopedie.) Praha. Vinař, J. – Kufner, V. – Horová, I. 1995: Historické krovy. EL Consult. Vinař, J. – Kufner, V. 2004: Historické krovy, konstrukce a statika. Grada. Volmer, L. – Zimmermann, H. (eds./Hg.) 2012: Glossary of Prehistoric and Historic Timber Buildings (French, English, Dutch, German, Danish, Norwegian, Swedish, Polish and Czech) – Glossar zum prähistorischen und historischen Holzbau (Französisch, englisch, niederländisch, deutsch, dänisch, norwegisch, schwedisch, polnisch und tschechisch). In cooperation with/Unter Mitarbeit von N. W. Alcock, E. Bentz, Z. Bláhová, P. van Cruyningen, P. Ethelberg, B. Furrer, G. Jakhelln, A. N. Jaubert, F. Journot, L. Košnar, G. Lerche, W. Lobisser, A. Michałowski, U. Oltmanns, L. Roede, H. Stiewe, J. Toebast, H. T. Waterbolk, S. Wrathmell. Studies in Landscape and Settlement History in the Southern North Sea Region 3. Verlag Marie Leidorf, Rahden/Westf.

Vybrané kapitoly z pravěkého stavitelství

Recommend Documents