Junák – svaz skautů a skautek ČR, středisko Zubr a Dikobraz Lanškroun
Vybrané kapitoly z hospodaření pro čekatele Martin Krátký – Kecka (
[email protected])
Slovo úvodem Nedílnou součástí čekatelské zkoušky je obor Základy hospodaření. Jistě tomu není náhodou, neboť s hospodařením se každý činovník dříve či později setká. V současnosti je v Junáku spíše tendence nedoceňovat ekonomické vzdělávání, zejména u výchovných činovníků. Tyto postoje však svědčí o nepochopení významu hospodaření. Byť je oddíl jednotkou výchovnou, při jeho činnosti se běžně setkáme s vybranými hospodářskými činnostmi – hospodařením na oddílových akcích, spoluprací se střediskem a správou majetku v užívání oddílu. Musíme si uvědomit, že naším cílem není vypisovat pokladní doklady, evidovat majetek či provádět každoročně inventarizaci, ale že všechny tyto činnosti slouží k zajištění našeho poslání, k umožnění (relativně) nerušené práce s dětmi. V neziskových organizacích slouží hospodaření k nezbytnému materiálně-finančnímu zajištění hlavní činnosti. Hlavní činností rozumíme aktivity směřující k naplnění poslání Junáka (ochrana a výchova dětí a mládeže, podpora sebevýchovy starších), které nelze bez materiálního zajištění účinně naplňovat. Bez řádně vedeného účetnictví nelze dostat žádný příspěvek, grant či dotaci a bez řádné správy majetku přicházíme o to, co jsme doposud pracně získali. Dospělý čekatel se může, pokud má zájem a orientuje se v problematice, stát hospodářem, revizním komisařem, účetním či pokladníkem. Čekatelská zkouška poskytuje nezbytný vhled do problematiky skautského hospodaření, ale pokrývá ji jen z velice malé části, neboť je prvotně zaměřena na malé akce, typicky na víkendové výpravy. Na začátek ještě osvětlíme rozdíl mezi hospodařením a účetnictvím. Hospodaření je podle Hospodářského řádu Junáka soubor ekonomicko-správních činností, které zabezpečují provoz organizačních jednotek Junáka, mezi které patří správa majetku, získávání financí, práce s rozpočty, vedení účetnictví, placení daní a tvorba vnitřních hospodářských předpisů. Účetnictví je podmnožinou hospodaření, zachycuje a popisuje různé činnosti účetní jednotky (např. střediska, junáckého okresu) v peněžním vyjádření a splňuje všechny náležitosti dle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v aktuálním znění (tento odstavec netřeba bezvadně umět ke zkoušce ). Za zmínku stojí i užitečnost znalosti problematiky hospodaření v běžném životě, budoucím zaměstnání či studiu. Přeji snadné pochopení a osvojení následující problematiky. Text postihuje aktuální stav k 31.7.2010. Použitá a doporučená literatura je k doptání u autora, který ji na požádání rád sdělí .
1
Témata k čekatelské zkoušce 1. Systém hospodaření střediska a oddílu Fyzické a právnické osoby Začněme nejprve připomenutím toho, co to jsou fyzické a právnické osoby. Fyzickou osobou (FO) je každý člověk, a to bez ohledu na pohlaví, věk či mentální vyspělost. Právnické osoby (PO), jak název napovídá, jsou ty subjekty práva, které nejsou osobami fyzickými ; jsou to „umělé útvary“ – např. Junák jako celek, středisko, firmy, města a obce, nadace, stát, církve, školy apod. Právnická osoba vzniká datem zápisu do příslušného rejstříku a zaniká zpravidla dohodou o zrušení a výmazem z tohoto rejstříku. Každá právnická osoba musí mít svůj název a své sídlo. Právní subjektivita a způsobilost k právním úkonům Nejprve si dovolíme dvě definice, které je záhodno (= nutno) dobře umět: a) právní subjektivita (PS) je způsobilost mít práva a povinnosti (= pasivní způsobilost k právům a povinnostem), kdežto b) způsobilost k právním úkonům (ZPÚ) je způsobilost nabývat vlastním jménem práva a povinnosti (= aktivně vstupovat do právních vztahů, jednat a zavazovat se svým jménem). Nabývání PS a ZPÚ se liší u fyzických a právnických osob – proto jsme si je ostatně výše definovali. Zjednodušeně, ale pro nás dostatečně přesně lze říci, že fyzická osoba získává právní subjektivitu v plném rozsahu narozením a její PS zaniká úmrtím. Tzn. způsobilost mít práva a povinnosti je vrozená, neomezitelná a je pro všechny lidi zásadně stejná. Každý, tedy i kojenec nebo jedinec s hlubokým mentálním postižením mají např. právo na život, dědit, na ochranu osobnosti, děti mají své povinnosti v rodině aj. Se ZPÚ je to u FO obtížnější. V plném rozsahu vzniká zletěním (obvykle dosažením 18ti let). Občanský zákoník dále říká kouzelnou větičku (§ 9), že „nezletilí mají způsobilost jen k takovým právním úkonům, které jsou svou povahou přiměřené rozumové a volní vyspělosti odpovídající jejich věku“, což znamená, že každý právní úkon vykonaný nezletilým se posuzuje individuálně, že záleží na inteligenci, věku a schopnosti ovládat své jednání, posoudit jeho následky. Obecně lze ale říci, že jednoleté dítě nemůže konat žádné právní úkony (ostatně to ani nedokáže ), takové šestileté dítě už může uzavírat některé přiměřené smlouvy (třeba ústní kupní na zmrzlinu – ne každá smlouva musí být písemná), jako šestnáctiletí si můžete koupit motocykl, ten můžete i užívat, pokud máte řidičské oprávnění, ale s osobním automobilem to už tak nebude. V případě pochybností by rozhodoval soud. Navíc může být fyzické osobě, a to opět jen soudem, ze závažných důvodů ZPÚ částečně nebo plně odebrána – lidově „zbavení svéprávnosti“. Je to tehdy, pokud není FO kvůli dlouhodobější duševní poruše schopna činit některé nebo všechny právní úkony – typicky těžká mentální retardace nebo alkoholismus. Právnická osoba získává PS a ZPÚ současně okamžikem vzniku a tyto zanikají okamžikem zániku PO – má to svoji logiku, u PO jsou oba tyto prvky nedílně spjaty. I zde platí, že PS nelze omezit ani odebrat. Právní úkony (tj. veškeré jednání, které má právní důsledky) ve všech věcech za PO činí tzv. statutární orgán, fyzická osoba, která je k tomu podle zvláštních předpisů oprávněná. Příkladem nechť je starosta obce, vedoucí střediska, jednatel firmy, ředitel školy atp. Statutární orgán jsou „ručičky a nožičky“ PO, která vlastně fyzicky neexistuje. Právní subjektivita v Junáku Protože je Junák – svaz skautů a skautek ČR občanským sdružením, má jako celek právní subjektivitu. Stanovy také říkají, že všechny vyšší organizační jednotky (skautské okresy a kraje) a základní organizační jednotky (střediska, přístavy) mají právní subjektivitu, a to odvozenou od PS svého zakladatele. Důležité je, že právní subjektivitu mají pouze jednotky organizační (střediska, skautské okresy, kraje, Junák jako celek), nikoli výchovné (oddíly), z čehož vyplývá, že oddíly a natožpak 2
družiny jako takové nemají právní subjektivitu a tudíž ani nemají práva a povinnosti z ní vyplývající, proto oddíl nesmí konat právní úkony ani vlastnit majetek. Proto musí být na všech smlouvách, fakturách, ale i na obyčejných dokladech uvedena vždy organizace, tj. v případě oddílové činnosti středisko, resp. přístav. To, že má středisko PS a ZPÚ, mu přináší v praxi (obé dohromady) „na své triko“ např. možnost vstupovat do právních jednání, uzavírat smlouvy a uplatňovat svá práva, vystupovat před soudem jako samostatná jednotka, vlastnit majetek a disponovat s ním, dědit, ale na druhou stranu s sebou také nese třeba povinnost být zodpovědný za své závazky. Jednání za středisko Jak už stoprocentně víme, středisko má PS a ZPÚ. Veškeré právní úkony za středisko smí konat jeho statutární orgán, vedoucí střediska. V jeho nepřítomnosti nebo pokud tak nemůže činit, koná jeho zástupce. Nelze ale říci, že to, co udělá vedoucí střediska, je „platnější“ než od jeho zástupce. Vedoucí střediska může dále udělit plnou moc, např. k podpisu smlouvy, jiné osobě (manželka, rodiče skauta, jiný činovník). Plná moc musí být písemná jen např. v případě jednání ohledně nemovitostí, ovšem při její neexistenci vyvstává problém s případným dokazováním. Občanský zákoník v § 20 odstavci druhém říká: „Za právnickou osobu mohou činit právní úkony i jiní její pracovníci nebo členové, pokud je to stanoveno ve vnitřních předpisech právnické osoby nebo je to vzhledem k jejich pracovnímu zařazení obvyklé (…).“ Toto ustanovení je pro nás velmi významné, neboť je nepředstavitelné, že by veškeré právní úkony za středisko činil pouze jeho vedoucí. Problémy přináší vymezení toho, co je vzhledem k pracovnímu zařazení (postavení) obvyklé. Vůdce oddílu nebo zletilý čekatel určitě může třeba uzavírat dohody o pronájmu klubovny, pokud tam bude s dětmi přespávat na výpravě, koupit pro potřeby oddílu výtvarné potřeby. Ovšem to, zda smí podepsat nájemní smlouvu na tábořiště pro svůj oddíl, už není tak jednoznačné. Proto se doporučuje mít pro tyto případy vystavenou plnou moc, příp. aby tuto smlouvu uzavíral sám vedoucí střediska. Dokonce pokud pošleme na výpravě dvanáctiletého skautíka, aby v potravinách koupil balení minerálek, uzavírá v tu chvíli kupní smlouvu v zastoupení střediska – a nikdo tento úkon nebude napadat pro nicotnost. Pokud by se vyskytl sporný případ jednání za středisko, konečné slovo by měl soud. Hospodaření střediska Středisko je samostatně hospodařící organizační jednotkou, bylo mu přiděleno identifikační číslo organizace IČ a daňové identifikační číslo DIČ, neboť podléhá daňové povinnosti. Podle zákona o účetnictví 563/1991 Sb. vedou střediska účetnictví. Finanční prostředky může středisko nabývat různými způsoby – členské příspěvky, účastnické poplatky na akce, vlastní výdělečná činnost, dotace, dary, úroky atp. Některé tyto zdroje samozřejmě primárně „prochází“ přes oddíly (členské příspěvky, účastnické poplatky), ale právě kvůli neexistující právní subjektivitě oddílu musí být účtovány a právně vedeny přes středisko. Majetek můžeme získávat např. koupí, darem a vlastní výrobou v rámci hlavní činnosti i mimo ni. Více o majetku se dozvíte v další kapitole skript. Finanční prostředky střediska mohou být fyzicky nejčastěji v pokladně střediska a jednotlivých oddílů nebo na bankovním (běžném) účtu. Majetek bývá rozmístěn v klubovnách, ve skladu, majetkem jsou někdy i klubovny, občas mají majetek ve správě u sebe doma jednotliví činovníci, umístění je tedy velmi variabilní a liší se případ od případu. Za hospodaření střediska je zodpovědný vedoucí střediska, který ale část zodpovědnosti a kompetencí de facto předává hospodáři, který je jeho „pravá ruka“ právě pro oblast hospodaření. Pokladník má na starost správu pokladny a příslušných pokladních dokladů. Podobně za hospodaření akcí zodpovídá vůdce dané akce. Vnitřní kontrolu hospodaření (včetně akcí) zajišťují volené revizní komise. Důležité je, že funkce revizního komisaře je navzájem neslučitelná s jakoukoli jinou funkcí v dané jednotce – pokud je čekatel nebo kdokoli jiný jmenován do revizní komise, nesmí být např. zástupcem vůdce
3
oddílu nebo zpravodajem. Dále může být hospodaření kontrolováno např. vyššími revizními komisemi, finančním úřadem nebo poskytovatelem dotace. Hospodaření v rámci oddílu Z výše uvedeného by se mohlo zdát, že oddíly nemohou disponovat penězi ani majetkem, ale úplně to neplatí. Oddíl může hospodařit do té míry, do jaké mu to středisko povolí. Zpravidla jsou zřízeny dílčí oddílové pokladny určené k výběru drobnějších částek. Tato pokladna je „podsložkou“ střediskové, právně patří středisku. Za tuto pokladnu zodpovídá vůdce oddílu nebo jiný pověřený činovník (pokladník; mnoho čekatelů spravuje oddílovou pokladnu). Oddíl dále mívá ve správě a užívání část střediskového majetku – vybavení kluboven, sportovní náčiní, literaturu aj. Nikdy však oddíl uvedené finanční prostředky a majetek nevlastní, proto při případném odchodu oddílu do jiného střediska zůstávají tyto věci ve středisku původním. Pověřený člen oddílu, tedy i čekatel, může hospodařit na malých, případně i velkých akcích podle Hospodářského řádu Junáka.
4
2. Majetek ve správě a užívání oddílu pro čekatele Majetek ve vlastnictví organizačních jednotek Majetkem rozumíme věci, pohledávky a jiná práva a penězi ocenitelné hodnoty ve vlastnictví fyzické nebo právnické osoby. Pohledávkou rozumíme, pokud např. středisku někdo něco dluží (peníze, jinou věc, něco vykonat) – pak má středisko pohledávku, má právo na určité plnění. Opakem je závazek. Pokud má nějaká osoba závazek, je naopak povinna někomu něco zaplatit, udělat, vykonat. Každá jednotka mající právní subjektivitu (Junák jako celek, okres, kraj, středisko) bude také vlastnit nějaký majetek – klubovnu, tábořiště, kancelářské potřeby, stany, spacáky, nářadí apod. Již víme, že skautský oddíl nemá právní subjektivitu, tudíž nevlastní majetek (ten právně patří středisku). Zároveň už víme, že mu může být svěřen do správy a užívání (nejčastěji oboje současně, protože pokud něco používá, tak by se o to měl i starat). Za správu tohoto svěřeného majetku zodpovídá určený činovník, u oddílu to je zpravidla jeho vůdce. Majetek lze nabýt a pozbýt různými způsoby – netřeba jistě vyjmenovávat, jen bych si dovolil podotknout, že pokud něco nalezneme, nestává se to součástí našeho majetku, ale nález je třeba řádně oznámit na příslušných místech. Drobný hmotný majetek Existují různá kritéria dělení majetku (např. podle fyzické podstaty, stálosti, doby užívání, účetního hlediska apod.), nás budou zajímat ale jen ta dělení, která nám poslouží k vymezení tzv. drobného hmotného majetku. K jeho vymezení se dostaneme trošku oklikou. Veškerý majetek lze dělit do dvou velkých skupin – na hmotný a nehmotný: a) nehmotný majetek je nehmatatelný, „nemůžeme si na něj sáhnout“, je to zpravidla výsledek duševní činnosti (patenty, ochranné známky, dobré jméno Junáka nebo software), b) hmotný majetek – „ten ostatní“, takový majetek, který fyzicky existuje – peníze v pokladně, pokladna, spacáky, budovy, pozemky, knihy, dřevo, hardware apod. Hmotný majetek se dále dělí na nemovitý a movitý: a) nemovitý majetek nemůže (s použitím přiměřených prostředků) změnit svou polohu, protože je spojen se zemí pevným základem; klasickým (a jediným) příkladem jsou pozemky a budovy, b) movité věci (lat. movere = hýbat) jsou ty ostatní, lze je naopak relativně snadno přenést, přemístit – např. stoly, knihy, spacáky, kancelářské potřeby a automobil. A jsme konečně u toho, co je to drobný hmotný majetek (DrHM; tradičně nazývaný též inventář). Tento pojem pochází z vnitřního předpisu Junáka, Směrnice k majetku Junáka. Je to hmotný (a movitý) majetek, jehož pořizovací cena se pohybuje v rozmezí 3 000 – 40 000 Kč za jednu věc; středisko si však může vnitřním předpisem přiměřeně snížit dolní hranici, pokud to uzná za vhodné, např. na 1 000 Kč, a dále je to majetek dlouhodobý. Dlouhodobý znamená, že předpokládaná doba použitelnosti je minimálně jeden rok, takže do inventáře můžeme směle započítat motorovou pilu, stany aj., ale ani omylem do něj nepatří sada chemikálií a barev za tři a půl tisíce, kterou do měsíce „vypatláme“ v klubovnách. Zároveň platí, že 1 rok je předpokládaná doba použitelnosti, takže pokud nám vlčata nově zakoupený stan na táboře zapálí, stále se jedná o drobný hmotný majetek. Krom DrHM patří do movitostí ještě jiné skupiny, ale ty jsou mimo náš rámec, proto je v přehledu použito „ostatní“. Z uvedeného je jasné, že se oddíl dostane do styku zejména s užívání hmotného movitého majetku (plus užívání kluboven a tábořiště). Dělení majetku ještě jednou a schematicky: majetek
nehmotný hmotný
nemovitý movitý
DrHM „ostatní“
5
Péče o inventář a majetek Tato problematika se spíše týká hospodárnosti než hospodaření (9. bod skautského zákona). Předchozí Směrnice k inventarizaci majetku Junáka uváděla: „Každá OJ Junáka je povinna s majetkem hospodařit účelně, udržovat ho s péčí řádného hospodáře v provozuschopném stavu a chránit ho před poškozením, zničením nebo zcizením.“ Současná Směrnice k majetku Junáka uvádí: „S majetkem Junáka musí být nakládáno účelně a hospodárně. Nesmí být využíván v rozporu s posláním Junáka [ochrana a výchova dětí a mládeže] a k takovému využití nesmí být ani poskytnut třetí osobě. Organizační jednotka pečuje o zachování majetku, jeho údržbu, a pokud to připouští jeho povaha, i o jeho vylepšení nebo rozmnožení a účinně chrání majetek před poškozením, zničením, ztrátou, odcizením nebo zneužitím.“ Dodejme ještě, že majetek musí být uskladněn na přiměřeně přístupném/ nepřístupném místě, podle účelu. V případě poškození zařídíme opravu a průběžnou údržbu (obvykle na náklady střediska nebo poškozovatele). Operativní evidence DrHM DrHM musí být samozřejmě důkladně evidován, a to ve formě tzv. operativní evidence (OE). Nechme stranou důvody, proč se tak jmenuje, a naučme se toto spojení jako terminus technicus. Tato OE slouží k hospodárnému využívání DrHM, který by jinak nebyl evidován. V praxi to vypadá tak, že na středisku existují seznamy, na kterých je uvedeno, co má který oddíl půjčeno. V tomto formuláři („inventárním seznamu“) musí být tyto údaje: popis (označení) majetku (sekera Fiskars), počet, umístění (sklad, klubovna 1. oddílu chlapeckého, zapůjčen vedoucímu střediska domů) a zodpovědná osoba/ oddíl, za nějž obvykle zodpovídá jeho vůdce nebo jiná pověřená osoba (klidně i čekatel ), a dále to, zda byl majetek pořízen z dotace. Mezi nepovinné údaje patří inventární (evidenční) číslo, datum pořízení (uvedení do správy oddílu), vyřazení majetku, jeho cena, případně další pro OJ užitečné údaje. Příklad inventárního seznamu majetku (podbarvená pole nejsou povinná) Junák – svaz skautů a skautek ČR, středisko Zubr a Dikobraz Lanškroun Seznam majetku ve správě a užívání 1. oddílu chlapeckého k 31.12.2009 Poř. čís.
Inventární číslo
Název (popis)
Cena pořízení
Ks
Datum pořízení
Uložení
Zodpovědná osoba
Z dotace Pozn.
1.
2000101
stan Beskyd
4 000 Kč
4
5.4.2000
oddílový sklad
J. Křivohlavý
Ne
2.
2000102
celta stanová
500 Kč
2
2.9.1999
klubovna
J. Křivohlavý
Ne
3.
2000103
petanque
350 Kč
1
12.6.2001
oddílový sklad
Z. Vybíral
Ne
strana 1/1 Předměty však mohou být svěřeny i konkrétnímu činovníkovi, např. vedoucímu oddílu, pak lze využít osobní kartu na svěřené předměty. Kontrola majetku Středisko je podle zákona o účetnictví a vlastní směrnice povinno inventarizovat veškerý majetek. Inventarizací majetku rozumíme kontrolu skutečného stavu majetku ve srovnání s tím, co je vedeno v účetnictví a OE, kdy se zjišťují případné rozdíly, patří sem i vyřešení případných nesrovnalostí. Inventarizace probíhá nejméně jednou ročně, a to zpravidla k 31.12. Zajišťuje ji inventarizační komise jmenovaná vedoucím střediska. U majetku se kontroluje počet, stav, uskladnění, potřeba údržby či nutnost vyřazení a také odpovědnost za uložení a správu, podrobnosti lze najít ve Směrnici k inventarizaci majetku Junáka. Jedním z úkolů revizní komise je kontrolovat veškerý majetek, proto může provádět předem plánované i nahodilé kontroly. 6
3. Příklady rozpočtu a hospodářských výsledků malé akce Příklad č. 1: Sestavení rozpočtu malé akce Víkendová výprava (Pá-Ne) do kluboven spřáteleného střediska, program obecně skautský, počítáno i s návštěvou památek, žádné speciální vybavení není potřeba. Jídlo se kupuje všem společně, zajišťuje se celá sobota a naposled nedělní oběd. Účastníci jedou vlakem, jeden činovník, který se jinak akce neúčastní, odveze všem batohy svým autem a bude chtít proplatit jízdní náhrady (dopravné). Předpokládaný počet účastníků je 15 osob, všichni platí účastnický poplatek. Předpokládané výdaje Cestovné vlakem (dvě jízdy, hromadná jízdenka, jedna á 525,-) 1 050 Kč Doprava vybavení (cestovní příkaz) 200 Kč Stravné (počítáno 80 Kč/osoba) 1 200 Kč Poplatek za přespání v klubovnách (20 Kč/osobonoc) 600 Kč Vstupné do muzea (20 Kč/osoba) 300 Kč Materiál nutný k programu a zabezpečení akce 200 Kč Rezerva cca 15% 600 Kč ----------------------------------------------------------------------------------------Výdaje celkem 4 150 Kč Předpokládané příjmy Příspěvek na krátkodobé akce (schváleno stř. radou) 1 150 Kč Účastnické poplatky (výdaje celkem - dotace od střediska) 3 000 Kč ----------------------------------------------------------------------------------------Příjmy celkem 4 150 Kč
poplatek na účastníka = účastnické poplatky/počet platících účastníků = 200 Kč Příklad č. 2: Hospodářské vyhodnocení – vyrovnané Výchozí podmínky stejné jako v př. 1, výprava skončila. Zúčastnilo se plánovaných 15 osob, náklady zůstaly přibližně v odhadované výši, pouze činovník vezoucí batohy musel jet dvakrát. Protože bylo parno, koupil vedoucí všem Kofolu (snad to není nepovolená reklama ) za 15 Kč. Skutečné výdaje Cestovné vlakem 1 050 Kč Doprava vybavení (dvě cesty tam a zpět) 500 Kč Stravné (80 Kč/osoba + 15 Kč/osoba za Kofolu) 1 425 Kč Poplatek za přespání v klubovnách (20 Kč/osobonoc) 600 Kč Vstupné do muzea (20 Kč/osoba) 300 Kč Materiál nutný programu a zabezpečení akce 275 Kč ----------------------------------------------------------------------------------------Výdaje celkem 4 150 Kč Skutečné příjmy Příspěvek na krátkodobé akce od střediska 1 150 Kč Vybrané účastnické poplatky 3 300 Kč ----------------------------------------------------------------------------------------Příjmy celkem 4 150 Kč
Rozdíl – 0 Kč, vyrovnaný výsledek; rezerva se ve vyúčtování neobjevuje, neboť se „rozpustí“ v ostatních výdajových položkách a díky ní je rozpočet vyrovnaný, bez jejího započítání by skončil záporně. Příklad č. 3: Hospodářské vyhodnocení akce – ztrátové Zadání stejné jako v př. 1, výprava skončila. Zúčastnilo se pouze 12 osob, skauti v klubovnách, kde byli ubytováni, plýtvali, proto bylo navíc nutno zaplatit dodatečně spotřebu 7
energií ve výši 20 Kč/osoba. Navíc chlapci objevili zajímavou výstavu, kam se všichni šli podívat. Vstupné bylo 20 Kč za osobu. Náklady na jídlo také byly vyšší, a to o 20 korun na osobu, jinak ostatní výdaje se příliš nelišily od předpokládané výše. Skutečné výdaje Cestovné vlakem 840 Kč Doprava vybavení 250 Kč Stravné (100 Kč/osoba) 1 200 Kč Přespání v klubovnách (20 Kč/osobonoc + 20 Kč energie) 720 Kč Vstupné do muzea a na výstavu (40 Kč/osoba) 480 Kč Materiál nutný programu a zabezpečení akce 300 Kč ----------------------------------------------------------------------------------------Výdaje celkem 3 790 Kč Skutečné příjmy Příspěvek na krátkodobé akce od střediska 1 150 Kč Vybrané účastnické poplatky 2 400 Kč ----------------------------------------------------------------------------------------Příjmy celkem 3 550 Kč Ztráta (příjmy celkem – výdaje celkem) - 240 Kč
Akce skončila ztrátou ve výši 240 Kč, bez rezervy by byla o 600 Kč vyšší. Pokladna akce však nemůže skončit záporně, neboť nelze vydat peníze, které nemáme (když platíme, musíme je fyzicky mít). Definitivně může být ztráta vyřešena dvěma obvyklými způsoby – dodatečným zvýšením účastnických poplatků (v tomto příkladu 20 Kč na účastníka) nebo převodem z oddílové/ střediskové pokladny. Příklad č. 4: Hospodářské vyhodnocení akce – přebytkové Příklad vychází ze zadání př. 1. Výpravy se zúčastnilo dokonce 17 osob. Hospodář akce byl velký skrblík, nadto účastníci trpěli střevními potížemi, proto každý „projedl“ pouze 70 Kč. Činovník, který odvážel batohy, měl náhodou do místa výpravy soukromou cestu, takže si nenechal náklady střediskem zaplatit. Díky střevním potížím bylo ale potřeba nakoupit léky ve výši 230 Kč. Ostatní výdaje podobné předpokladům. Skutečné výdaje Cestovné vlakem 1 190 Kč Doprava vybavení 0 Kč (nemusí se uvádět) Stravné (70 Kč/osoba) 1 190 Kč Poplatek za přespání v klubovnách (20 Kč/osobonoc) 680 Kč Vstupné do muzea a výstavu (20 Kč/osoba) 340 Kč Materiál nutný programu a zabezpečení akce (+ 230 Kč za léky) 470 Kč ----------------------------------------------------------------------------------------Výdaje celkem 3 870 Kč Skutečné příjmy Příspěvek na krátkodobé akce od střediska 1 150 Kč Vybrané účastnické poplatky 3 400 Kč ----------------------------------------------------------------------------------------Příjmy celkem 4 550 Kč Přebytek (příjmy celkem – výdaje celkem) + 680 Kč
Pokud vytvoříme přebytek, lze s ním udělat tři věci. Buď ho rozdělit účastníkům (příklad 4 – 40 korun), ponechat v oddílové/ střediskové pokladně anebo dokoupit materiál a věci potřebné pro činnost. U dotovaných ziskových akcí však musí být vrácena část dotace ve výši zisku.
8
