Vybraná problematika obcí s rozšířenou působností aplikovaná na obec Boskovice

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Vybraná problematika obcí s rozšířenou působností aplikovaná na obec Boskovice Bakalářská práce

Vedoucí práce: JUDr. Dana Zapletalová, Ph.D.

Brno 2013

Eva Havlová

Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucí mé bakalářské práce paní JUDr. Daně Zapletalová, Ph.D. za odbornou pomoc a cenné připomínky při zpracování této bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat vedoucí odboru vnitřních věcí, Městského úřadu Boskovice, paní JUDr. Ivě Močičkové, za poskytnuté připomínky k práci.

Místopřísežně prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Vybraná problematika obcí s rozšířenou působností aplikovaná na obec Boskovice vypracovala samostatně pod vedením JUDr. Dany Zapletalové, Ph.D. a uvedla v seznamu literatury všechny použité literární zdroje. V Brně dne 1. dubna 2013

__________________

Abstract Havlová, E. Selected Issues of Municipalities with extended Powers Applied to the Municipality of Boskovice. Bachelor Thesis. Brno 2013. The presented Bachelor's thesis deals with the issue of public administration with delegated power sand its financing. The thesis describes the current situation in this area, and consequently the proposed reform measures. Delegated power sare presented in practice – applied to amunicipality with extended powers, specifically the municipality Boskovice. The analysis of the current situation at the Municipal Office Boskovice is being followed by the commentary on concrete proposed reform measures. Keywords Public administration, local government, delegated power, municipality, financing, subsidy for execution of public administration, reform measures.

Abstrakt Havlová, E. Vybraná problematika obcí s rozšířenou působností aplikovaná na obec Boskovice. Bakalářská práce. Brno 2013. Bakalářská práce se zabývá problematikou výkonu statní správy v přenesené působnosti a způsobem jejího financování. V práci je popsán současný stav v této oblasti a následně navrhované reformní kroky. Přenesená působnost je prakticky aplikována na obec s rozšířenou působností, konkrétně na město Boskovice. Po analýze současného stavu na Městském úřadě Boskovice, jsou v práci řešeny konkrétní navrhované reformní kroky. Klíčová slova Veřejná správa, územní samospráva, přenesená působnost, obec, financování, příspěvek na výkon státní správy, reformní kroky.

Obsah

5

Obsah 1

Úvod a cíl práce

10

1.1

Úvod .........................................................................................................10

1.2

Cíl práce ...................................................................................................10

2

Metodika

12

3

Základní pojmy ve veřejné správě

13

3.1

Veřejná správa ......................................................................................... 13

3.2

Územní samospráva................................................................................. 14

3.2.1

Charakteristika a postavení územní samosprávy ............................ 14

3.2.2

Principy územní samosprávy ........................................................... 14

3.2.3

Základní a vyšší územně samosprávné celky .................................. 16

3.3

Obec ......................................................................................................... 16

3.3.1

Pojem obec ....................................................................................... 16

3.3.2

Rozdělení obcí ..................................................................................18

Obec ..................................................................................................................18 Městys ................................................................................................................18 Město .................................................................................................................18 Statutární města ................................................................................................ 19 3.4

Působnost obcí ......................................................................................... 19

3.4.1

Samostatná působnost .................................................................... 20

3.4.2

Přenesená působnost ....................................................................... 21

3.4.3

Návrh reformních kroků ................................................................. 23

Omezení výkonu přenesené působnosti na obcích I .................................... 23 Redukce matričních úřadů ........................................................................... 24 Redukce stavebních úřadů ........................................................................... 24 Zrušení kategorie obcí s pověřeným obecním úřadem ................................ 24 3.5

Financování obcí ..................................................................................... 24

3.5.1

Klasifikace příjmů ........................................................................... 26

Běžné příjmy členíme podle různých kritérií: .............................................. 26

Obsah

6

Kapitálové příjmy členíme na následující: ................................................... 26 3.5.2

Výdaje .............................................................................................. 27

Běžné výdaje ................................................................................................. 27 Kapitálové výdaje.......................................................................................... 27 4

Financování přenesené působnosti 4.1

28

Příspěvek na výkon státní správy ........................................................... 28

4.1.1

Vývoj příspěvku............................................................................... 28

4.1.2

Současná metodika k výpočtu příspěvku ........................................ 31

Obce (s výjimkou obcí s rozšířenou působností) .......................................... 31 Obce s rozšířenou působností ...................................................................... 32 Obce s rozšířenou působností se zvláštním postavením ............................. 33 Postup pro stanovení příspěvku na výkon státní správy hl. městu Praze ... 33 4.2

Alternativy reformních kroků ................................................................. 34

4.2.1 Návrh č. 1 - nastavení vazeb mezi odpovědností resortů za rozsah přenášených agend na územní samosprávné celky a poskytované finanční prostředky ..................................................................................................... 35 4.2.2 Návrh č. 2 – proplácení přeneseného výkonu prostřednictvím standardů ...................................................................................................... 36 4.2.3

Srovnání alternativ ..........................................................................37

Shrnutí 38 5

Město Boskovice

39

5.1

Všeobecné údaje ..................................................................................... 39

5.2

Působnost města ..................................................................................... 40

5.2.1

Samostatná působnost .................................................................... 40

5.2.2

Přenesená působnost ...................................................................... 40

Přenesená působnost obce v základním rozsahu ......................................... 40 Přenesená působnost matričního úřadu ...................................................... 40 Přenesená působnost stavebního úřadu ....................................................... 41 Přenesená působnost pověřeného obecního úřadu ...................................... 41 Přenesená působnost obecního úřadu obce s rozšířenou působností .......... 41 5.3

Orgány města .......................................................................................... 43

5.3.1

Zastupitelstvo .................................................................................. 43

Obsah

7

5.3.2

Rada ................................................................................................ 43

5.3.3

Starosta ........................................................................................... 43

5.3.4

Městský úřad Boskovice.................................................................. 43

5.4 Přehled činností v přenesené působnosti na jednotlivých odborech MěÚ Boskovice .......................................................................................................... 44 5.4.1

Odbor správy úřadu ........................................................................ 44

5.4.2

Odbor finanční ................................................................................ 44

5.4.3

Odbor výstavby a územního plánování .......................................... 45

5.4.4

Odbor tvorby a ochrany životního prostředí .................................. 45

5.4.5

Odbor obecní živnostenský úřad .................................................... 46

5.4.6

Odbor sociálních věcí, zdravotnictví a školství .............................. 46

5.4.7

Odbor dopravy ................................................................................ 46

5.4.8

Odbor vnitřních věcí ....................................................................... 47

5.5

Příjmy a výdaje spojené s výkonem státní správy .................................. 47

5.5.1

Příspěvek na výkon státní správy ................................................... 48

5.5.2

Výdaje spojené s výkonem státní správy ........................................ 49

5.5.3

Srovnání příspěvku s výdaji ............................................................ 50

5.6

Zhodnocení navrhovaných změn pro město Boskovice .......................... 51

6

Závěr

52

7

Literatura a další zdroje

55

A

Rozbor čerpání rozpočtu za období 2009 – 2012

58

Seznam obrázků

8

Seznam obrázků Obr. 1 Přenesená působnost při využívání smíšeného modelu územní samosprávy.

15

Obr. 2

Grafické znázornění příspěvku

30

Obr. 3

Pohled na náměstí Boskovic.

39

Obr. 4

Organizační struktura MěÚ Boskovice

44

Obr. 5

Vývoj státního příspěvku a správních poplatků

48

Obr. 6

Vývoj výdajů spojených s výkonem státní správy

49

Obr. 7

Graf srovnání příspěvku s výdaji

50

Seznam tabulek

9

Seznam tabulek Tab. 1

Počet obcí dle krajů

19

Tab. 2

Rozdělení obcí podle rozsahu přenesené působnosti

22

Tab. 3

Rozdělení obcí podle rozsahu přenesené působnosti 2

23

Tab. 4

Obecné schéma běžné části rozpočtů

25

Tab. 5

Obecné schéma kapitálové části rozpočtu

25

Tab. 6 Vývoj příspěvku pro obce na výkon státní správy v letech 2006 – 2013 (v tis. Kč) 30 Tab. 7

Hodnoty koeficientů 1

31

Tab. 8


32

Tab. 9 Výše příspěvků u obcí s rozšířenou působností se zvláštním postavením 33 Tab. 10 Obce, v nichž MěÚ vykonává přenesenou působnost matričního úřadu

40

Tab. 11 Obce, v nichž MěÚ vykonává přenesenou působnost stavebního úřadu

41

Tab. 12 Obce, v nichž MěÚ vykonává přenesenou působnost pověřeného obecního úřadu

41

Tab. 13 Obce, v nichž MěÚ vykonává přenesenou působnost obecního úřadu obce s rozšířenou působností

42

Tab. 14

Příspěvek na výkon státní správy 2009 – 2012

48

Tab. 15

Výdaje spojené s výkonem státní správy 2010 – 2012.

49

Tab. 16

Vybrané správní poplatky

50

Úvod a cíl práce

10

1 Úvod a cíl práce 1.1

Úvod

Co si představíte pod pojmem přenesená působnost? Na tuto otázku by spousta lidí nedokázala odpovědět, přitom každý se s činnostmi v přenesené působnosti velmi často setkává, ať už je to při přihlášení k trvalému pobytu nebo při získání nového občanského průkazu aj. Přenesenou působnost vykonávají obce a kraje, kdy těmito činnostmi spojují státní správu a samosprávu. Občané většinou nevnímají rozdíly mezi přenesenou a samostatnou působností. Českou republiku řadíme do smíšeného modelu veřejné správy, kdy organizace územní samosprávy je uspořádána tak, že je na ni přenesen určitý rozsah a obsah výkonu státní správy. Územní samospráva tak mimo výkonu samostatné působnosti, vykonává také přenesenou působnost. Míra přenesení výkonu státní správy na obce je v současné době velmi řešenou otázkou, neboť stát má neustálou snahu o vykonávání svých činností co nejúsporněji, a to na takové úrovni, která se jeví jako nejefektivnější. Proto Česká republika neustále prochází různými reformami, které by měly vést k lepší komunikaci mezi úřady a občany, ale také k úsporám ve „státní pokladně“. Z reforem ve veřejné správě, které byly uskutečňovány od roku 1990, kdy nejprve muselo dojít k transformaci veřejné správy, přes zrušení okresních úřadů v roce 2002, se budu zabývat reformními kroky současnými, ne ještě dokončenými, ale velmi aktuálními. Jednak jsou to reformní kroky týkající se míry přenesení výkonu státní správy na jednotlivé typy obcí a dále reformní kroky, které se týkají financování výkonu státní správy v přenesené působnosti. Financování státní správy v přenesené působnosti prochází neustálým vývojem, neboť dosáhnutí efektivního stavu se jeví velmi složitým procesem. Toto téma jsem si vybrala, protože mi přijde velmi zajímavé a aktuální, ale také určitě proto, že sama pracuji na obecním úřadě obce s rozšířenou působností a takové reformy se mě budou dotýkat. Pracuji na Městském úřadě v Boskovicích, kde se podílím na výkonu státní správy v přenesené působnosti, konkrétně na úseku evidence obyvatel.

1.2 Cíl práce Cílem bakalářské práce bude aplikovat výkon státní správy v přenesené působnosti a způsob jejího financování na obec s rozšířenou působností, konkrétně na město Boskovice. Kromě stávajícího stavu se budu zabývat navrhovanými reformními kroky v oblasti přenesené působnosti, jako je redukce úřadů se základní působností, matričních úřadů, stavebních úřadů, pověřených obecních úřadů a návrhy opatření v poskytování příspěvku na výkon státní správy. V současné době je toto téma řešenou problematikou, neboť momentální rozdělení peněžních prostředků na přenesenou působnost je z pohledu obcí nespravedlivé a nedostačující. Obce tak většinou doplácí na výkon státní správy

Úvod a cíl práce

11

z vlastních zdrojů. Práce by měla být konkrétním příkladem obecního úřadu obce s rozšířenou působností, na kterém mimo určení rozsahu přenesené působnosti, ukážu, zdali příspěvek pokrývá výdaje spojené s výkonem těchto činností či nikoliv. Při srovnávání se zaměřím na období let 2009 – 2012, abych mohla zaznamenat vývoj financování. V návaznosti na stávající stav se budu zabývat jednotlivými navrhovanými reformními kroky, tak jak vyplývají z „Koncepce dokončení reformy veřejné správy“, vydanou Ministerstvem vnitra v roce 2012. Jednotlivé reformní kroky zhodnotím a pokusím se navrhnout optimální řešení pro město Boskovice.

Metodika

12

2 Metodika Bakalářská práce je rozdělena do tří hlavních částí. Při řešení dané problematiky mi byly velkým přínosem informace získané především ze zákona o obcích, zákona o státním rozpočtu a z materiálů vypracovaných ministerstvem vnitra. Další poznatky jsem získávala z odborných publikací. V první části nazvané „Základní pojmy ve veřejné správě“ se snažím podat ucelený výklad k problematice výkonu státní správy v přenesené působnosti, kde využívám metody kompilace a analýzy. V další části podrobněji analyzuji financování přenesené působnosti, jeho vývoj, současný stav a návrhy možného budoucího financování. Oba návrhy popisuji, následně poukazuji na jejich výhody a nevýhody, a poté metodou komparace srovnávám navrhované varianty. Metodou dedukce se přikláním k jedné z variant. V poslední části zaměřené konkrétně na město Boskovice nejdříve zmapuji existenci města, dále popisuji jeho působnost, zejména tu přenesenou. Na základě faktických a zjištěných údajů a v neposlední řadě vlastních zkušeností vysvětluji možné varianty řešení v oblasti této působnosti, a to za pomocí metody dedukce. Dále se věnuji orgánům města, především městskému úřadu, u něhož analyzuji jednotlivé činnosti v přenesené působnosti. Poté metodou komparace srovnávám příspěvek na výkon státní správy s výdaji na výkon státní správy, kdy na základě získaných dat zhodnocují současnou situaci města v oblasti financování. V závěru pak předvídám vhodná východiska pro město.


13

3 Základní pojmy ve veřejné správě Dříve, nežli se začnu zabývat problematikou financování výkonu státní správy v přenesené působnosti, považuji za nezbytné objasnit základní pojmy, které s danou problematikou úzce souvisí a pomohou pochopit vzájemné vztahy a vazby ve veřejné správě.

3.1 Veřejná správa Vymezení a definování pojmu veřejná správa je poměrně složitou záležitostí, legální definici tohoto pojmu v žádném právním předpise nenajdeme. Obecně můžeme veřejnou správu vymezit jako správu veřejných záležitostí vykonávanou subjekty veřejné správy a jejich orgány. Pod pojmem veřejné záležitosti si můžeme představit záležitosti, které jsou obecně prospěšné pro celou společnost. Veřejnou správu lze chápat v materiálním nebo organizačním smyslu. Při materiálním pojetí je veřejná správa souhrnem všech správních činností. Tyto činnosti souvisí s veřejnou mocí1 na ústřední i místní úrovni a s poskytováním veřejných služeb. Z hlediska organizačního vymezení veřejné správy ji můžeme členit na státní správu a ostatní veřejnou správu. Státní správa má především výkonný, podzákonný a nařizovací charakter, mj. ji chápeme jako organizující a mocensko-ochrannou činnost státu, zabezpečovanou ve veřejném zájmu. Státní správa plní funkce státu na základě a v mezích právních předpisů. Typické jsou zde vztahy nadřízenosti a podřízenosti. Státní správa může být vykonávána přímo orgány státu nebo správními úřady jako jsou organizační složky bez právní subjektivity nebo nepřímo na základě zákonné delegace jinými subjekty veřejné správy než stát (kraje, obce). Kraje a obce vykonávají tuto delegovanou činnost svými orgány jako přenesenou působnost. Do ostatní veřejné správy zahrnujeme veřejnou samosprávu a zbytkovou veřejnou správu2. Mezi takovými subsystémy není možné využít princip nadřízenosti a podřízenosti, neboť se doplňují a prolínají. (Horzinková, 2010) V demokratickém státu je z právního hlediska stát reprezentován ústřední vládou a územní samosprávou. Mezi nimi dochází k rozdělení kompetencí, co která úroveň bude zajišťovat, a dochází k vazbám, včetně vazeb finančních. Je významné, jak bude dělena moc mezi stát a územní samosprávu a jaká bude míra rozhodovací autonomie územní samosprávy. (Peková, 2011)

Veřejnou mocí se rozumí moc, která autoritativně rozhoduje o zákonem přiznaných právech a povinnostech subjektů, přičemž tyto subjekty nejsou s orgánem veřejné moci v rovném postavení. (Horzinková, 2010) 2 Veřejnou správou chápeme územní samosprávu a zájmovou samosprávu. Do zbytkové veřejné správy pak patří ta část veřejné správy, která není vykonávána státem ani územní samosprávou a jedná se o instituce se specifickým postavením. 1


14

3.2 Územní samospráva 3.2.1

Charakteristika a postavení územní samosprávy

Pro vymezení pojmu územní samospráva existuje celá řada definic. Dle Provazníkové je územní veřejnou správou „označována ta část veřejné správy, která je vykonávána v rámci příslušných územně administrativních jednotek, na které je stát rozdělen, … územní veřejnou správu tvoří ty instituce, které nemají charakter ústředních orgánů“. (Provazníková, 2009) Dle Pekové územní samosprávu chápeme jako „samostatné spravování věcí veřejných na území menším, než je stát, na základě zákonem stanovené působnosti a ekonomických podmínek“. Územní samospráva disponuje rozhodovací autonomií, zpravidla vydávat v mezích příslušného zákona vlastní, tzv. podzákonné předpisy (např. obecně závazné vyhlášky obce). V rámci přenesené působnosti pak využívá donucovacích a sankčních opatření, např. nařízení obce, kraje. (Peková, 2011) Postavení územní samosprávy je zakotveno v hlavě sedmé Ústavy České republiky3 (dále jen Ústavy ČR). Samosprávu územních samosprávných celků zaručuje Ústava ČR v čl. 8. Význam záruky spočívá v tom, že územní samospráva náleží do sféry podstatných náležitostí demokratického právního státu, jejichž změna je nepřípustná. Jedná se o tzv. princip nadpozitivního práva, který zavazuje moc zákonodárnou, moc výkonnou i soudní, aby ve své činnosti tento ústavní princip respektovaly. (Grospič, 2007) 3.2.2

Principy územní samosprávy

Teorie správního práva rozlišuje tři systémy uspořádání územní veřejné správy: Systém angloamerický, jedná se o model úplné samosprávy, místní správa je zde chápána výlučně jako samospráva, tudíž nedochází k rozlišování samosprávy a státní správy. Systém francouzský, též nazývaný dvojkolejný, kdy na úrovni nižších správních jednotek působí vedle sebe odděleně orgány samosprávy a orgány státu vykonávající státní správu (dekoncentráty). Systém smíšený, kde obce, jako základní územní samosprávné celky, případně i vyšší územní samosprávné celky, vykonávají samosprávu i státní správu společně, tzn. stejnými orgány. Zpravidla se mluví o samostatné a přenesené působnosti. (Horzinková, 2010) V jednotlivých státech jsou konkrétní modely uspořádání územní veřejné správy a samosprávy ovlivňovány řadou faktorů jako např. momentální rozložení politických sil, tradice, etnické poměry aj. (Provazníková, 2009)

Ústavní zákon ČNR č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, dnes ve znění úst. zák. č. 347/1997 Sb., úst. zák. č. 300/2000 Sb., úst. zák. č. 395/2001 Sb., zák. č. 448/2001 Sb., úst. zák. č. 515/2002 Sb. 3


15

V České republice je využíván smíšený model územní samosprávy. Obr. 1

Přenesená působnost při využívání smíšeného modelu územní samosprávy.

Zdroj: Peková, 2011. Vlastní práce autorky.

Každý stupeň územní samosprávy představuje – geograficky ohraničený územní celek, společenství občanů, samosprávu veřejných záležitostí týkající se daného společenství občanů. Ekonomická teorie od druhé poloviny 20. století zkoumá, co má územní samospráva zajišťovat a pro jak velké společenství občanů. Snaží se o efektivní stav, zkoumá, jaká má být míra decentralizací4 kompetencí a odpovědnosti zejména při zajišťování veřejných statků pro obyvatelstvo. Decentralizací pravomocí a odpovědností rozhodování rozumíme, jak velká jejich část byla přenesena z centrální úrovně vlády (státu) na decentralizované úrovně veřejné vlády – územní samosprávu. Teoretický základ pro ekonomickou a fiskální decentralizaci představuje teorie fiskální federalismu. (Peková, 2011) Hamerníková vidí hlavní znak fiskální decentralizace ve stanovení finanční odpovědnosti za rozhodování a poskytování veřejných statků na nejnižší stupeň vlády. Je důležité, aby lokální vlády disponovaly adekvátními příjmy v podobě daňových příjmů nebo transferů. Potom můžou efektivně vykonávat decentralizaci. (Hamerníková, 2010) V souvislosti s decentralizací se setkáváme s principem subsidiarity, a to v poslední třetině 20. století. Evropská charta územní samosprávy tento princip charakterizuje jako princip decentralizační, kdy má být přesunuta odpovědnost za věci veřejné na takové orgány, které jsou blíže občanovi. Cílem je vyšší efektivnost a hospodárnost. Na místní úrovni se to týká především zajišťování veřejných statků, neboť orgány územní samosprávy mohou lépe zjistit a analyzovat Decentralizace – úplné přenesení rozhodovacích pravomocí a odpovědností na územní samosprávu. 4


16

preference občanů a současně analyzovat způsob hospodárného financování, což vede k vyšší alokaci efektivnosti finančních prostředků. Neschopnost obce zajistit veřejný statek efektivně, znamená ponechat odpovědnost za zajištění na vyšší vládní úroveň. (Peková, 2011) 3.2.3

Základní a vyšší územně samosprávné celky

V České republice je uplatňován smíšený model veřejné správy na úrovni obcí a krajů. V současné době se obce řadí k nejnižším územněsprávním jednotkám5 a kraje k vyšším územně správním celkům6. Obce a kraje tak zabezpečují vedle své samosprávné funkce i určitou část výkonu státní správy. Tuto státní správu vykonávají v rozsahu, v jaké byl výkon státní správy na obce a kraje přenesen. Z těchto důvodů potom rozlišujeme tzv. samostatnou a přenesenou působnost, při jejíž realizaci mají obce a kraje rozdílné postavení. (Horzinková, 2010) Právní postavení obcí a krajů je ukotveno zejména v Ústavě ČR, kde dle čl. 99 Hlavy VII se: „Česká republika … člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky“. Dále upravuje postavení obcí zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů a postavení krajů zákon č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů.

3.3 Obec 3.3.1

Pojem obec

Obec, jakožto základní územní samosprávný celek, je základním článkem územní samosprávy. Vzhledem k probíhající decentralizaci kompetencí a odpovědnosti za zabezpečování různých druhů veřejných statků pro obyvatelstvo ze státu na územní samosprávu se jeví postavení obce stále významnější. (Peková, 2011) Dle § 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, je obec „základním územním samosprávným společenstvím občanů; tvoří územní celek, který je vymezen hranicí území obce“. Z uvedeného vyplývají tři základní znaky, které jsou typické pro obec. Jedná se o území, občany obce a právo na samosprávu. 1.

Území Správní území může tvořit jedno nebo více katastrálních území. Na tomto správním území obce vykonávají samostatnou a přenesenou působnost. Na území obce mohou probíhat změny, a to buď sloučením obcí, nebo připojením či oddělením obce. Takové změny se mohou provádět pouze k počátku kalendářního roku. Návrhy na takové změny se podávají ke krajskému úřadu. Jiné změny území obcí se uskutečňují na základě dohody zúčastněných

5 6

Celkový počet obcí – 6250 (bez hlavního města Prahy) Celkový počet krajů – 14


17

obcí po projednání s příslušným katastrálním úřadem. (Horzinková, Novotný 2010) 2.

Občané Občany obce jsou občané, kteří mají ve správním území obce trvalý pobyt nebo občané, kteří získali čestné občanství obce. Občanem obce se rozumí fyzická osoba, která je státním občanem ČR a je ve správním obvodě obce trvale hlášena k trvalému pobytu (Zákon č. 133/2000 Sb.), a to bez ohledu na věk. Občanství vzniká nejdříve narozením a zaniká smrtí. Občanu staršímu 18 let vznikají tak práva politická7 a další práva8. (Horzinková, 2010) V hranicích obce však mohou vstupovat do různých vztahů k obci právnické osoby a podnikatelé se sídlem na území obce nebo s provozovnou na území obce, vlastníci nemovitostí na území obce apod. (Peková, 2011)

3.

Právo na samosprávu Obcím právo na samosprávu zaručuje Ústava ČR. Jedná se o právo spravovat své vlastní záležitosti samostatně. Samostatně je obec spravována svým zastupitelstvem, přičemž do její samostatné působnosti patří záležitosti, které jsou v zájmu obce a občanů obce, a dále záležitosti, které do samostatné působnosti obce svěří zákon. (Odbor, 2011)

Dle § 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích je obec „veřejnoprávní korporací, má vlastní majetek … vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající“. Obecně je korporací sdružení osob se společným zájmem. Veřejná korporace je ekonomickým subjektem s tzv. právní subjektivitou. Důležitou složkou, je zde členská základna, kterou tvoří občané obce mající trvalý pobyt ve správním území obce. Tato korporace spojuje členskou základnu, která je organizována na určitém území s plněním veřejnoprávního cíle. Dle § 2 odst. 2 zákona 128/2000 Sb., o obcích „obec pečuje o všestranný rozvoj svého území a potřeby svých občanů; při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem“. Obec jako veřejnoprávní korporace musí splňovat tři základní podmínky: členská základna, správní území, plnění veřejnoprávních úkolů.

Zejména právo volit a být volen do zastupitelstva obce, dále hlasovat v místním referendu (Horzinková, 2010) 7

Např. vyjadřovat na zasedání zastupitelstva obce v souladu s jednacím řádem svá stanoviska k projednávaným věcem, vyjadřovat se k návrhu rozpočtu obce, nahlížet do rozpočtu obce za uplynulý kalendářní rok aj. (Horzinková, 2010) 8


18

Obce mají právo vlastnit svůj majetek a hospodařit s ním dle vlastního rozpočtu. Jestliže obce vykonávají veřejnou správu, mají postavení vrchnostenské. Pokud však vstupují do soukromoprávních vztahů, je jejich postavení rovné s ostatními právnickými osobami. Ovšem pro některé soukromoprávní úkony obce jsou stanovena zvláštní pravidla v předpisech veřejného práva. (Horzinková, 2010) 3.3.2

Rozdělení obcí

Dle čl. 99 Ústavy ČR se Česká republika člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky. Rozdělení obcí, které vychází ze zákona o obcích, se řídí především počtem obyvatel.

Obec Obec je základní typ jednotky územní samosprávy. V některých případech mohou být prohlášeny za městys, město nebo statutární město. Zvláštní postavení má Hlavní město Praha, které vymezuje zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze.

Městys Pokud vycházíme ze současné právní úpravy, obec se stává městysem, pokud tak na návrh obce stanoví předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády. Pokud byla obec oprávněna užívat označení městys přede dnem 17. května 1954, je městysem, pokud o to požádá Předsedu Poslanecké sněmovny. Předseda Poslanecké sněmovny tak na žádost obce stanoví a určí den, od kterého se obec stává městysem. Sloučí-li se dvě nebo více obcí, z nichž alespoň jedna je městysem, je nově vzniklá obec městysem. Oddělí-li se část městyse a vzniknou dvě nebo více obcí, pak obec, které zůstal název dosavadního městyse nebo část jeho názvu, je i nadále městysem. (Zákon o obcích) Z historického hlediska městys (městečko) stálo mezi městem a vsí. Městečku bylo uděleno právo pořádat výroční a dobytčí trhy (tím se odlišovalo od vsí). Městyse musely mít městský charakter a plnit roli spádového městečka pro okolní vesnice. (Horzinková, 2010)

Město Městem je obec, která má nejméně 3000 obyvatel, pokud tak na návrh obce stanoví předseda Poslanecké sněmovny, po předchozím vyjádření vlády. Pokud byla obec městem před 17. květnem 1954, je městem, jestliže o to požádá předsedu Poslanecké sněmovny. Ten tak na žádost obce stanoví a zároveň určí den, od kterého se obec stává městem. (Zákon o obcích) Usnesením č. 418 ze dne 2. května 2001 vláda stanovila kritéria pro posuzování žádostí obcí o stanovení městem.


19

Pojem město v našem platném právu nenajdeme. Každý však má představu o tom, co je to město. V minulosti byl hlavní rozdíl mezi obcí a městem ve způsobu obživy obyvatel. Ve městech převažovala řemesla a služby a na venkově zemědělská výroby.

Statutární města Jedná se o zvláštní skupinu, neboť zákon o obcích statutární města přesně vyjmenovává. Celkový počet jich je 239. Mohou se členit buď, na městské obvody, nebo části. Takové členění se provede statutem měst, který je vydán jako obecně závazná vyhláška. Tyto obvody nebo části mají své vlastní orgány samosprávy. Statutární město však této možnosti využít nemusí, ale může ji využít kdykoliv v budoucnu. Velmi důležité je stanovení pravomocí orgánů statutárního města, orgánů městských obvodů, městských částí a jejich vzájemné součinnosti. (Horzinková, 2010) Tab. 1

Počet obcí dle krajů

Název kraje Města Městyse Celkem obcí Hlavní město Praha 1 1 Středočeský kraj 82 47 1145 Jihočeský kraj 54 20 623 Plzeňský kraj 56 11 501 Karlovarský kraj 37 1 132 Ústecký kraj 58 9 354 Liberecký kraj 39 2 215 Královéhradecký kraj 48 10 448 Pardubický kraj 38 9 451 Kraj Vysočina 34 40 704 Jihomoravský kraj 49 40 673 Olomoucký kraj 30 12 399 Zlínský kraj 30 6 305 Moravskoslezský kraj 42 3 300 Celkem za Českou republiku 598 210 6251 Zdroj: Malý lexikon obcí 2012, dostupné online. Vlastní práce autorky.

3.4 Působnost obcí Z hlediska působnosti plní obec dvě základní funkce: Samosprávnou funkci neboli tzv. samostatnou působnost. V rámci této funkce může obec samostatně rozhodovat (má zákonem upravené pravo-

Statutární města – Kladno, České Budějovice, Plzeň, Karlovy Vary, Ústí nad Labem, Liberec, Hradec Králové, Pardubice, Jihlava, Brno, Zlín, Olomouc, Přerov, Chomutov, Děčín, FrýdekMístek, Ostrava, Opava, Havířov, Most, Teplice, Karviná a Mladá Boleslav. 9


20

moci). Jakožto územní společenství občanů má právo na samosprávu10, právo samostatně rozhodovat ve věcech územní samosprávy. Přenesenou funkci neboli tzv. přenesenou působnost. Jedná se o výkon státní správy, která je přenesena z centrální úrovně vlády na decentralizované úrovně vlády- obce (kraje). Vykonávají ji orgány obcí, které jsou v této činnosti podřízeny a kontrolovány orgány státní správy a v některých oblastech, od roku 2001, krajskými úřady. Státní správu v přenesené působnosti vykonává obecní úřad v rozsahu vymezeném zákonem o obcích, příp. dalších. (Peková, 2011) Česká republika patří z hlediska systému místní správy do kontinentálního systému11. Uplatňuje se v ní smíšený model na úrovni obcí a krajů, což znamená, že orgány samosprávy vykonávají i státní správu. 3.4.1

Samostatná působnost

Samostatnou působností rozumíme působnost samosprávnou, která je zakotvená v právu na samosprávu. Obec je samostatně spravována zastupitelstvem. (Kadečka, 2007) Územní samospráva plní samosprávnou funkci jako svou hlavní funkci. (Peková, 2011) V samostatné působnosti jsou spravovány záležitosti, které jsou v zájmu obce a jejích občanů. Dle § 35 odst. 1 Hlavy II. zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znění „do samostatné působnosti obce patří záležitosti, které jsou v zájmu obce a občanů obce, pokud nejsou zákonem svěřeny krajům…“. Dle § 35 odst. 2 téhož zákona „obec v samostatné působnosti ve svém územním obvodu dále pečuje v souladu s místními předpoklady a místními zvyklostmi o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů. Jde především o uspokojování potřeby bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku“. Dále do výkonu samostatné působnosti patří další pravomoci, jež jsou vymezeny v zákoně o obcích, především v § 84, § 85 a § 102, Hlavy IV. Mimo výše uvedené citace ze zákona o obcích patří do samostatné působnosti obce celá řada dalších pravomocí. Např. zabezpečuje veřejné služby pro své občany. K tomu může zřizovat neziskové organizace. Vzhledem k tomu, že je právnickou osobou, v právních záležitostech a smluvních vztazích má autonomii, vystupuje svým vlastním jménem. Dále hospodaří s vlastním majetkem, může zakládat obecní podniky, může zřídit obecní policii, schvaluje územní plán obce aj. (Peková, 2011)

Dle HORZINKKOVÉ se jedná o právo uspořádat a řídit část záležitostí ve vlastním zájmu a ve vlastní odpovědnosti, přičemž úkoly plní vlastními silami a prostředky. 11 Kontinentální systém rozlišuje na místní úrovni státní správu a samosprávu (Horzinková, 2010) 10


21

Ústavní soud ČR, který se několikrát vyjadřoval k postavení a významu územní samosprávy, považuje místní samosprávu za nezastupitelnou složku demokracie. Místní samospráva v rámci své odpovědnosti a v mezích zákona reguluje a řídí část veřejných záležitostí, a to v zájmu místního obyvatelstva. Obec je v samostatné působnosti spravována zastupitelstvem. Jeho členové jsou voleni tajným hlasováním, na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva. Působnost zastupitelstva stanoví zákon a jeho funkční období je čtyřleté. Zastupitelstvo svým rozhodnutím svěřuje vlastní realizaci svým výkonným orgánům na obecním úřadu. V některých případech, zejména ve velkých městech, může být svěřena rozhodovací pravomoc radě obce a výkonným orgánům na městském úřadu. (Horzinková, 2010) Stát smí zasahovat do samostatné působnosti, jen vyžaduje-li to ochrana zákona, a to způsobem stanoveným zákonem. (Kadečka, 2007) 3.4.2

Přenesená působnost

Dle Kadečky je přenesená působnost obce dekoncentrovaná státní správa svěřená obcím. Orgánům samosprávy je svěřen výkon státní správy, pokud tak stanoví zákon. (Ústava ČR, čl. 105) Takto svěřenou státní správu vykonávají orgány samosprávy v přenesené působnosti. Z § 8 zákona o obcích vyplývá, že pokud zvláštní zákon upravuje působnost obcí a nestanoví, že jde o přenesenou působnost obce, vždy platí, že jde o samostatnou působnost. Přenesenou působnost, která je na základě zvláštního zákona svěřena obci, vykonávají orgány obce. V takovém případě je území obce správním obvodem. (zákon o obcích, § 61 odst. 1 písm. a) Při výkonu přenesené působnosti se orgány obce řídí právními předpisy. Pokud obce vydávají nařízení, řídí se zákony a jinými právními předpisy. V ostatních případech také usneseními vlády, směrnicemi ústředních správních úřadů, opatřeními příslušných orgánů veřejné správy přijatými při kontrole výkonu přenesené působnosti. (zákon o obcích, § 61 odst. 2 písm. b) Vůči orgánům obcí vykonává metodickou a odbornou pomoc v těchto věcech krajský úřad. Na plnění úkolů v přenesené působnosti obce obdrží příspěvek ze státního rozpočtu. (zákon o obcích, § 62) Více se k otázce příspěvku budu věnovat v samostatné kapitole. Obce mohou v některých případech mezi sebou uzavřít veřejnoprávní smlouvu, na jejímž základě jedna obec (její obecní úřad) vykonává některé činnosti v rámci přenesené působnosti i pro jiné obce. K uzavření veřejnoprávní smlouvy je nutný souhlas krajského úřadu, který dohlíží na výkon přenesené působnosti v obcích. V některých případech dohlíží na výkon přenesení působnosti také Ministerstvo vnitra a další ústřední orgány státní správy (Peková, 2011). Rozsah přenesené působnosti není na všech obcích stejný. Všech 6 246 obcí vykonává přenesenou působnost v základním rozsahu. Některé z nich vykonávají vedle přenesené působnosti v základním rozsahu, přenesenou působnost v rozsahu širším, a to na základě zákony jim svěřených kompetencí. Přenesenou


22

působnost v širším rozsahu vykonávají obce pro občany spadajících do jejich správního obvodu (nejen pro své občany, na území své obce). Jedná se o: - obce s matričním úřadem (1 230 obcí), - obce se stavebním úřadem (618 obcí), - obce s pověřeným obecním úřadem, přičemž je zároveň obcí s matričním a stavebním úřadem (388), - obce s rozšířenou působností, přičemž je zároveň obcí s pověřeným obecním úřadem (205)12. Tab. 2

Rozdělení obcí podle rozsahu přenesené působnosti

Kategorie obcí Počet obcí Podíl (%) obce I 5004 80,1 obce s matričním úřadem 623 10,0 obce s matričním i stavebním úřadem 219 3,5 obce se stavebním úřadem (bez matričního úřadu) 11 0,2 obce s pověřeným obecním úřadem (které nejsou ORP) 189 2,9 Celkem 6040 96,7 obce s rozšířenou působností 205 3,3 Praha 1 0,0 Celkem 6246 100,0 Zdroj: Analýza výkonu státní správy, 2012. Vlastní práce autorky. Pozn. Při rozdělení obcí neuvažujeme kategorie obcí provádějící vidimaci a legalizaci a pracoviště Czech Point.

V současné době je rozsah přenesené působnosti rozšířený o další činnosti. Dle zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy obce vydávají ověřené výstupy z informačních systémů13 (pracoviště Czech Point) a dále provádějí vidimaci a legalizaci14. Tento rozšířený rozsah přenesené působnosti není vázán na správní obvod, obce tyto činnosti vykonávají bez ohledu na trvalé bydliště občanů. Proto může být jejich zařazení do výčtu obcí sporné. Jelikož je ale výkon veřejné správy chápan jako služba občanovi a pro občana je rozhodující, co si na daném obecním úřadě může vyřídit, jsou zde tyto služby zařazeny oprávněně. Z výše uvedeného vyplývá, že nám přibyly dvě další kategorie obcí, a to obec provádějící vidimaci a legalizaci a obec s pracovištěm Czech Point. Kombinací výkonu těchto činností získáváme 14 kategorií obcí, jak ukazuje tabulka uvedená níže. Tento stav je však velmi nepřehledný především pro občany, jakožto koncové uživatele (Analýza aktuálního stavu, 2012).

V tomto rozdělení se nepřihlíží ke zvláštnímu postavení hl. města Prahy a statutárních měst. Pracoviště Czech Point, v současné době jich je 5 716. 14 Obcí provádějící vidimaci a legalizaci je 3910. 12 13

Základní pojmy ve veřejné správě Tab. 3

23

Rozdělení obcí podle rozsahu přenesené působnosti 2

úroveň přenesené působnosti

počet obcí

obec I. typu

409

obec I. typu + vidimace a legalizace

123

obec I. typu + stavební úřad

1

obec I. typu + stavební úřad + vidimace

1

obec I. typu + Czech POINT

1930

obec I. typu + Czech POINT + vidimace a legalizace

2542

obec I. typu + Czech POINT + matriční úřad + vidimace a legalizace obec I. typu + Czech POINT + stavební úřad obec I. typu + Czech POINT + stavební úřad + vidimace a legalizace obec I. typu + Czech POINT + matriční úřad + stavební úřad + vidimace a legalizace obec I. typu + Czech POINT + stavební úřad + vidimace a legalizace + POÚ

623 1 8 219 1

obec I. typu + Czech POINT + matriční úřad + stavební úřad + vidimace a legalizace + POÚ

182

obec I. typu + Czech POINT + matriční úřad + stavební úřad + vidimace a legalizace + POÚ + ORP

201

obec I. typu + Czech POINT + stavební úřad + vidimace a legalizace + POÚ + ORP Praha

1

celkem

6246

Zdroj: Analýza aktuálního stavu, 2011. Vlastní práce autorky. pozn. bez vojenských újezdů

Z uvedených tabulek můžeme vidět nesystematičnost a nepřehlednost rozdělení výkonu přenesené působnosti na obce zejména ve vztahu k občanům. Z tohoto důvodu se v současné Ministerstvo vnitra zabývá otázkou dílčích reformních kroků v přenesené působnosti. 3.4.3

Návrh reformních kroků

Navrhovaných reformních kroků ve veřejné správě je v současné době předkládána celá řada. Nastíním zde jen ty, které se týkají řešené problematiky. U všech návrhů reformních kroků je nutné vyčíslit finanční dopady takových kroků a provést legislativní úpravy.

Omezení výkonu přenesené působnosti na obcích I Na základě platných zákonů byl zpracován předkladatelem15 katalog činností obcí. Katalog rozděluje činnosti obcí do jednotlivých kategorií podle toho, zda se jedná o samostatnou nebo přenesenou působnost (Analýza výkonu státní správy, 2012). V případě činností obcí I (se základní působností) byly navrženy čtyři kategorie přenesené působnosti: zachovat jako přenesenou působnost a převést na ORP zachovat jako přenesenou působnost na obcích I (přenesení na ORP obtížné) převést do samostatné působnosti 15

4

Předkladatelem se zde rozumí Ministerstvo vnitra.


24

zrušit. Při výše uvedené kategorizaci se vychází z předpokladu, že obce I by měly přenesenou působnost vykonávat pouze v nezbytném rozsahu16. Předkladatel se přiklání k postupnému přenášení kompetencí na úroveň obcí III (ORP). Dále se navrhuje na úroveň obcí s rozšířenou působností přenesení agendy přestupků. Cílem je lepší transparentnost agendy.

Redukce matričních úřadů Jelikož je výkon matriční činnosti agendou specializovanou, navrhuje se redukce matričních úřadů, která by měla vést ke zkvalitnění výkonu státní správy na úseku matrik. Při jejich redukci se bude vycházet z počtu matričních úkonů a časové náročnosti, s přihlédnutím k umístění historických objektů vhodných pro uzavírání manželství, ústavů sociální péče, domovů důchodců a léčeben dlouhodobě nemocných, dopravní dostupnosti matričního úřadu pro občany.

Redukce stavebních úřadů Zde je navrhována redukce na obce s rozšířenou působností. Výsledkem by měla být vyšší odbornost při rozhodování stavebních úřadů a tím i ke snížení potřeby rozhodování na vyšších stupních. Současným problémem na obcích I a II je spojení stavebního úřadu a činnosti samosprávy. Dochází ke sdružování působností, v odvoláních pak účastníci řízení namítají podjatost oprávněné úřední osoby, která sama sobě vydala závazné stanovisko.

Zrušení kategorie obcí s pověřeným obecním úřadem Návrhem je úplné zrušení těchto obcí. V současné době je každá obec s rozšířenou působností současně obcí s pověřeným obecním úřadem. Zrušení by se žádným způsobem nedotklo 50% správních obvodů. V tomto případě by se neřešil přenos kompetencí, ale u obcí s rozšířenou působností by došlo ke zvětšení správních obvodů pro výkon „dvojkových kompetencí“. (Koncepce dokončení reformy, 2012)

3.5 Financování obcí Páteří finančního systému obcí je rozpočet obcí17. Vedle něj však mohou být ve finančním systému i různé, zpravidla účelové mimorozpočtové fondy. Územní rozpočty jsou součástí rozpočtové soustavy České republiky. Povinnost sestavovat rozpočet obce a hospodařit podle něho v průběhu rozpočtového období vychází ze zákona. Zatímco vytváření mimorozpočtových fondů je zpravidla v kompetenci obce. V České republice trvá rozpočtové období jeden rok a kryje se s kalendářním rokem. Nezbytným rozsahem se rozumí např. obrana státu, otázka voleb aj. Rozpočet obce můžeme označit též termínem územní rozpočet. Do územního rozpočtu spadají mimo rozpočtu obcí, též rozpočty krajů. (Peková, 2011) 16 17


25

Rozpočet obce se skládá z příjmů a výdajů, které se třídí dle rozpočtové skladby. Rozpočtová skladba umožňuje rozdělení rozpočtu na běžnou a kapitálovou část rozpočtu. Běžná část rozpočtu – je bilancí běžných příjmů a výdajů, většina z nich se každoročně opakuje. Běžná část rozpočtu by měla být sestavována jako vyrovnaná, resp. přebytková. Kapitálová část rozpočtu – sem patří příjmy určené na financování investičních potřeb, vztahující se často k období několika let, tzn. na krytí výdajů na konkrétní investice, které se týkají delšího období, než je rozpočtový rok. Takové investice jsou zpravidla jednorázové, neopakovatelné. Tab. 4

Obecné schéma běžné části rozpočtů

Příjmy

Výdaje

daňové:

- všeobecné veřejné služby

- svěřené daně

- veřejný pořádek (policie)

- sdílené daně

- vzdělání

- místní daně

- péče o zdraví

- správní poplatky

- bydlení

nedaňové:

- komunální služby

- uživatelské poplatky za služby

- na podnikání

- příjmy z pronájmu majetku

- ostatní běžné výdaje (placené pokuty)

- příjmy od vlastních neziskových organizací

- placené úroky

- zisk z podnikání

- běžné dotace jiným rozpočtům

- ostatní přijaté transfery: - běžné dotace ze státního rozpočtu - běžné dotace ze státních fondů - od územních rozpočtů - ostatní běžné příjmy (dary, za sankce aj.) (Saldo – přebytek)

Tab. 5

(Saldo – schodek)

Obecné schéma kapitálové části rozpočtu

Příjmy

Výdaje

- z prodeje majetku

- na investice

- kapitálové přijaté dotace z rozpočtové sou-

- kapitálové dotace jiným rozpočtům

stavy - příjmy z investičních úvěrů a půjčka apod.

- na nákup obligací, akcií

- příjmy z emise vlastních obligací

- poskytované střednědobé a dlouhodobé

- dary na investice

- splátky dříve přijatých půjček

- přebytek běžné části rozpočtu

- na krytí deficitu běžné části rozpočtu

půjčky

Zdroj: (Peková, 2011). Vlastní práce autorky.


3.5.1

26

Klasifikace příjmů

Běžné příjmy členíme podle různých kritérií: a) Podle charakteru na: daňové příjmy jako nenávratné příjmy (daně jsou povinnými platbami, v ČR sem patří i správní poplatky). Představují největší skupinu běžných příjmů. nedaňové příjmy – všechny ostatní příjmy (některé z nich stanoví i zákon, např. v ČR pokuty za znečišťování životního prostředí). b) Podle původu na: vlastní příjmy (místní daně), v některých případech i svěřené daně (např. daň z nemovitostí), případně sdílené daně (podíl na státních), správní daně (správní poplatky) za úkony, vlastní nedaňové příjmy (např. z pronájmu majetku obce a z podnikání obce), uživatelské poplatky aj. příjmy z přerozdělovacích procesů - nenávratné transfery – dotace z rozpočtové soustavy, příjmy od jiných subjektů (např. ze sdružování finančních prostředků na zajištění veřejných statků, dary), - návratné – využívané v rámci rozpočtové soustavy (např. krátkodobé půjčky z jiného rozpočtu, zpravidla bezúročné), od bankovního sektoru (krátkodobé provozní a překlenovací úvěry), či s určením na krytí běžných potřeb (návratná forma přerozdělování dočasně volných zdrojů, kapitálu od soukromých subjektů prostřednictvím bankovního úvěru).

Kapitálové příjmy členíme na následující: vlastní – např. příjmy z prodeje majetku obce, cenných papírů, z majetkových podílů apod. příjmy z přerozdělovacích procesů, tj.: - nenávratné transfery – dotace, např. účelové investiční dotace ze státního rozpočtu, příp. státní účelových fondů na konkrétní investice, příjmy od jiných subjektů (např. při sdružování prostředků na financování společné investice, dary na pořízení investice apod.), finanční prostředky z fondů EU na financování rozvojových projektů (musí být schváleny), - návratné – střednědobý nebo dlouhodobý investiční úvěr od peněžního ústavu na financování investic, příjmy z emise komunálních obligací, ostatní kapitálové půjčky aj. Velmi důležité je také rozdělení příjmů na plánované a neplánované. Plánované příjmy jsou rozhodující jednak z pohledu ročního rozpočtu, ale i rozpočtové prognózy. Na neplánové příjmy se nelze spoléhat, většinou jsou nahodilé. Mohou však vylepšit skutečné hospodaření, zejména v běžné části rozpočtu.


3.5.2

27

Výdaje

Běžné výdaje Tyto výdaje se každoročně opakují. Financují se z nich pravidelně se opakující potřeby v příslušném roce. Hovoříme zde o neinvestičních neboli provozních výdajích.

Kapitálové výdaje Tyto výdaje se neopakují, vždy se jedná o konkrétní investici, jsou jednorázové. Slouží k financování dlouhodobých investičních potřeb, které přesahují rozpočtové období. Stejně jako u příjmů můžeme členit běžné i kapitálové výdaje na nenávratné a návratné. Z hlediska rozpočtu jsou rozhodující nenávratné výdaje. Návratné výdaje jsou např., když obec půjčuje finanční prostředky jinému subjektu rozpočtové soustavy (pokud má dočasně volné finanční prostředky). Důležité je opět členění výdajů na plánované a neplánované. Plánované by měly být objemově rozhodující, neboť se na ně musí bilancovat stabilní zdroje krytí. Pod neplánovanými výdaji si můžeme představit překročení plánovaných výdajů. (Peková, 2011)

Financování přenesené působnosti

28

4 Financování přenesené působnosti Jak bylo popsáno výše, v České republice je využíván smíšený (spojený) model organizace veřejné správy. Znamená to, že obce vykonávají činnosti v samostatné působnosti, ale také činnosti, které na ně přenáší stát v rámci tzv. přenesené působnosti. Na výdaje spojené s výkonem státní správy obdrží obce ze státního rozpočtu příspěvek na plnění úkolů v přenesené působnosti. (zákon č. 128/2000 Sb.) Mezi výdaje na výkon státní správy patří zejména mzdové a provozní výdaje vázané na zaměstnance vykonávající státní správu. Příspěvek na výkon státní správy je určen pouze na částečnou úhradu výdajů, které obcím vznikají při výkonu státní správy. Obce při výkonu státní správy jsou také příjemci správních poplatků a sankčních plateb. Další prostředky, které obce používají na úhradu výdajů spojených s výkonem státní správy, jsou ostatní příjmy z rozpočtu obce (např. daňové příjmy). Zde bych zmínila ustanovení § 9 odst. 1 písm. c) zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v platném znění, kde je stanoveno že: „z rozpočtu obce se hradí výdaje spojené s výkonem státní správy, ke které je obec pověřena zákonem“. (Analýza výkonu státní správy, 2012)

4.1 Příspěvek na výkon státní správy Příspěvek na výkon státní správy má charakter neúčelové dotace, u které není sledován způsob jejího následného využití, tedy nepodléhá finančnímu vypořádání. Příspěvek na výkon státní správy získávají obce v závislosti na rozsahu výkonu státní správy v přenesené působnosti. (Analýza aktuálního stavu, 2011) 4.1.1

Vývoj příspěvku

Příspěvek na výkon státní správy procházel vývojem, neboť snahou je spravedlivější redistribuce prostředků pro územní samosprávu. Níže uvádím základní milníky poskytování příspěvku. Rok 1993: V tomto roce byl příspěvek zaveden pro obce se základní působností, s působností matričního úřadu, stavebního úřadu a pověřeného obecního úřadu. Příspěvek byl stanovován sazbou na 100 obyvatel správního obvodu, a to Ministerstvem financí. 2003 – 2005: V roce 2003 vznikly obce s rozšířenou působností, na které byly přeneseny kompetence ze zrušených okresních úřadů. Z toho důvodu byl zaveden příspěvek pro tyto obce. Výše příspěvku se určovala na základě stanovení počtu funkčních míst18 převáděných z okresních úřadů. Sazbu na jedno funkční 18

Počet funkčních míst stanovilo Ministerstvo vnitra (Analýza výkonu státní správy, 2012)


29

místo stanovilo Ministerstvo financí. Tento způsob financování však vnesl do systému nejednotnost a vznikl rozdíl v míře úhrady výdajů na výkon státní správy odpovídajícími příjmy mezi obcemi s rozšířenou působností a ostatními obcemi. Některé typy obcí měly nedostatek financí pro výkon přenesené působnosti. Proto byl tento způsob financování považován pouze za dočasné řešení. V roce 2004 vláda přijala usnesení č. 238/2004, o postupu optimalizace právního a ekonomického prostředí pro výkon veřejné správy orgány územních samosprávných celků. Tímto usnesením vláda uložila Ministerstvu vnitra úkol zpracovat a předložit Ministerstvu financí nový návrh na stanovení příspěvku, který by umožnil postupné odstraňování nahromaděných disproporcí. 2006: V roce 2006 Ministerstvo vnitra připravilo novou metodiku stanovení výše příspěvku, která sjednotila výpočet a zavedla dvě kritéria19. Na základě takovéto konstrukce příspěvku byly obce rozděleny dle rozsahu vykonávaných působností na obce se základní působností, obce s působností matričního úřadu, obce s působností stavebního úřadu, obce s pověřeným obecním úřadem a obce s rozšířenou působností. U prvních čtyř typů obcí závisí výše příspěvku na rozsahu přenesené působnosti, vyjádřené pomocí koeficientů „A“ a „B“, a na velikosti správního obvodu, vyjádřeného počtem obyvatel. U obcí s rozšířenou působností je rozdíl ve výpočtu příspěvku v tom, že zde zohledňujeme mimo rozsahu přenesené působnosti a velikosti správního obvodu, také velikost správní centra ke správnímu obvodu, která je taktéž vyjádřena počtem trvale bydlících obyvatel obce. Některé obce s rozšířenou působností mají tzv. zvláštní postavení vyplývající ze zákona č. 314/2002 Sb., kdy tyto obce zřizují navíc jedno pracoviště svého obecního úřadu. Patří sem Brandýs nad Labem – Stará Boleslav, Černošice, Nýřany a Šlapanice. Další obce mající zvláštní postavení jsou Brno, Ostrava a Plzeň, ty vykonávaly do 31.12.2002 působnost okresního úřadu. Navíc město Brno zřizuje ve svém obvodu speciální matriku. Obce se zvláštním postavením obdrží speciální příspěvek. Výjimku tvořili do roku 2012 obce Jablunkov a Jeseník, které obdržely příspěvek mimořádný jako kompenzaci poklesu příspěvku při přechodu na novou metodiku rozdělování příspěvku. Mimořádný příspěvek byl pro rok 2013 odstraněn. Tento krok sjednotil rozdělení příspěvku pro obce s rozšířenou působností. Další výjimku tvoří Praha, která obdrží příspěvek dle zvláštního postupu. Příspěvek je rozdělen na dvě části. Praha obdrží příspěvek za výkon přenesené působnosti, která je svěřena orgánům krajů a dále za výkon přenesené působnosti svěřené orgánům obcí.

Kritérium velikosti správního obvodu a kritérium poměru velikosti centra ke správnímu obvodu. (Analýza výkonu státní správy, 2012) 19


30

V letech 2008 – 2010 došlo ke třem jednorázovým navýšením příspěvku20, a to z důvodu dofinancování příspěvku. Naopak v roce 2011 byl příspěvek z úsporných opatření krácen o 17,6%. (Analýza aktuálního stavu, 2011) V roce 2012 nebyl objem příspěvku valorizován, zohledněn byl meziroční nárůst počtu obyvatel ČR. (Metodika k výpočtu, 2013) Změny ve výkonu přenesené působnosti u jednotlivých kategorií obcí se však obtížně kvantifikují. Jednorázové zásahy vzniklé navýšením či úbytkem vykonávaných agend samosprávami v přenesené působnosti se obtížně promítají do stávajícího systému, neboť není jednoduché určit objem ze stávajícího příspěvku na konkrétní agendy. Z tohoto důvodu by bylo vhodné zvolit jiný způsob konstrukce příspěvku. (Analýza aktuálního stavu, 2011) Tab. 6

Vývoj příspěvku pro obce na výkon státní správy v letech 2006 – 2013 (v tis. Kč)

Rok Výše příspěvku 2006 6 607 079 2007 6 894 620 2008 7 116 180 2009 7 331 532 2010 9 167 679 2011 7 569 590 2012 7 386 068 2013 7 400 899 Obr. 2

Grafické znázornění příspěvku

V roce 2008 – 50 mil. Kč, 2009 – 250 mil. Kč, 2010 – 2 mld. Kč. (Analýza aktuálního stavu, 2011) 20


31

Zdroj: Příloha č. 6, zákona o státním rozpočtu. Vlastní práce autorky.

Z grafu je patrný rovnoměrný růst příspěvku. V roce 2010 výrazně vzrostl díky jednorázovému navýšení o 2 mld. Kč. Ovšem z úsporných opatření byl v roce 2011 o 17,6% snížen. Příspěvek pro rok 2013 u většiny obcí poklesl, u obcí s rozšířenou působností zůstal stejný, přesto v grafu vidíme mírný nárůst. Ten způsobilo navýšení finančních prostředků pro obce s rozšířenou působností se zvláštním postavením. 4.1.2

Současná metodika k výpočtu příspěvku

Od roku 2006 zveřejňuje Ministerstvo vnitra České republiky metodiky k výpočtu příspěvku na výkon státní správy, kde rozlišuje mezi jednotlivými druhy obcí, v závislosti na jejich rozsahu výkonu státní správy. Níže uvedená metodika je platná pro výpočet příspěvků na rok 2013.

Obce (s výjimkou obcí s rozšířenou působností) Výše příspěvku (P) se stanoví podle následujícího vzorce:

Celková částka příspěvku zjištěná výpočtem ze vzorce se zaokrouhluje dle matematických zásad na celé stokoruny. SO – velikost správních obvodů je propočtena na počty obyvatel obcí dle bilance České republiky k 1.1.2012. Koeficienty „A“ a „B“ jsou stanoveny v závislosti na rozsahu přenesené působnosti k výkonu státní správy a na celkovém objemu finančních prostředků pro danou kategorii obcí. Jednotlivé koeficienty jsou znázorněny v následující tabulce: Tab. 7


Kategorie obcí podle dosažené úrovně státní správy Obce se základní působností Obce s působností matričního úřadu Obce s působností stavebního úřadu Obce s pověřeným obecním úřadem

A 37,19298422 156,5452076 79,64388323 294,0344543

B 6849363,486 15415649,93 13651966,35 30603755,44

Zdroj: Metodika k výpočtu příspěvku na výkon státní správy pro rok 2013. Vlastní práce autorky.

V konstrukci příspěvku pro rok 2013 došlo k návratu ke kumulovanému způsobu výpočtu, tak jak tomu bylo v roce 2009. Došlo k upuštění od stanovení příspěvku podle nejvyšší správní funkce obce (příspěvek není vypočítáván jako jedna částka, ale jako součet částek za každou správní působnost). Důvodem je


32

potřeba identifikovat náklady na přenesenou působnost za jednotlivé kategorie obcí. K rekonstrukci kumulovaného příspěvku byla použita metoda nejmenších čtverců, která umožňuje aproximativně stanovit lineární regresi. Při jeho rekonstrukci byl kladen důraz na co největší zachování výše příspěvku pro jednotlivé obce jako v roce 2012. Výsledkem opětovného přechodu na kumulovaný stav je u většiny obcí pokles výše příspěvku.

Obce s rozšířenou působností Výše příspěvku se stanoví jakou součet dvou vzorců.

Celková částka příspěvku zjištěná výpočtem ze vzorce se zaokrouhluje dle matematických zásad na celé stokoruny. SO – velikost správních obvodů je propočtena na počty obyvatel obcí dle bilance České republiky k 1.1.2012. SC – velikost správního centra vyjádřená počtem trvale bydlících obyvatel obce. Koeficienty „A“, „B“ a „C“ jsou stanoveny v závislosti na rozsahu přenesené působnosti k výkonu státní správy a na celkovém objemu finančních prostředků pro daný rozsah působnosti. Jednotlivé koeficienty jsou znázorněny v následující tabulce: Tab. 8


Rozsah působnosti Základní působnost Matriční působnost Působnost stavebního úřadu Působnost pověřeného obecního úřadu Působnost obce s rozšířenou působností

A 51,61623651 188,1550315 52,36425042 62,83943527 3,256188813

B 1049236,45 6129265,023 4782091,854 8737025,68 3857031,565

C 0 5139,847748 9503,536255 12115,63996 29827,05584

Zdroj: Metodika k výpočtu na výkon státní správy pro rok 2013. Vlastní práce autorky.

Princip propočtu příspěvku u obcí s rozšířenou působností se v porovnání s minulým rokem nemění. I v tomto roce se pro výpočet použila „kumulovaná“ konstrukce příspěvku představující součet částek vypočtených pro každou ze správních působností.


33

Obce s rozšířenou působností se zvláštním postavením Tab. 9

Výše příspěvků u obcí s rozšířenou působností se zvláštním postavením

Obec Brandýs nad Labem - Stará Boleslav Černošice Nýřany Šlapanice Brno Ostrava Plzeň

Výše příspěvku v Kč 7 663 994 7 663 994 7 663 994 7 663 994 177 188 994 128 003 357 25 879 105

Zdroj: Metodika výpočtu příspěvku na výkon státní správy pro rok 2013. Vlastní práce autorky.

Co se týče obcí s rozšířenou působností se zvláštním postavením, došlo oproti roku 2012 k navýšení příspěvku o 3 950 tis. Kč, a to z důvodu nárůstu výdajů na provoz druhého pracoviště obecního úřadu, které musejí tyto obce zřizovat dle zákona č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností. Příspěvek pro města Brno, Ostravu a Plzeň zůstal stejný jako v roce 2012. Mimořádný příspěvek pro obce s rozšířenou působností Jablunkov a Jeseník, který měl kompenzovat pokles příspěvku u těchto obcí v souvislosti s přechodem na novou metodiku v roce 2010, byl odstraněn. Tento krok odstranil výjimku a sjednotil rozdělení příspěvku pro obce s rozšířenou působností.

Postup pro stanovení příspěvku na výkon státní správy hl. městu Praze A. Výkon působnosti dle § 31 odst. 1 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů. Objem tohoto příspěvku je výsledná částka příspěvku pro rok 2012. B. Výkon působnosti dle § 31 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů. Výše příspěvku je stanovena na každých 100 obyvatel trvale bydlících v území, v němž hlavní město Praha vykonává státní správu. Příspěvek vypočítáme vynásobením jedné setiny celkového počtu obyvatel a pevné sazby. Pevná sazba je stanovena ve stejné výši jako v roce 2012 – 61 063 Kč. Celkovou výši příspěvku na rok 2013 dostaneme sečtením částek pod bodem A a B. Tuto částku zaokrouhlíme podle matematický zásad na celé tisícikoruny. Tento příspěvek činí 813 410 tis. Kč.


34

4.2 Alternativy reformních kroků Mezi základní cíle správních reforem patří efektivnost. Její hodnocení je velmi obtížné, neboť efektů, kterých má být ve veřejné správě dosahováno je velmi mnoho. Pokud hovoříme o efektivnosti, cílem reformního procesů není maximalizace efektivnosti veřejné správy, nýbrž maximalizace společenské efektivnosti v důsledku činnosti systému veřejné správy. (Matula, 2007) Každá reforma představuje podstatný zásah do struktury veřejné moci a do vztahu mezi správou a občanem. Reformu můžeme považovat za úspěšnou, pokud je splněn její účel, je potvrzena oprávněnost zásahu do stávajícího systému veřejné správy a pokud je veřejná správa skutečnou službou veřejnosti. Nesystémové změny ve výkonu veřejné správy činí veřejnou správu komplikovanou a tudíž netransparentní. Nesystémové organizační kroky některých resortů a nedodržení cílů „Koncepce reformy veřejné správy“ 21 z roku 1999, se staly impulsem pro zpracování „Analýzy aktuálního stavu veřejné správy“22 a následné „Koncepce dokončení reformy“. Účelem vypracování těchto materiálů je dokončení reformy veřejné správy. (Analýza aktuálního stavu, 2011) Koncepce se zaměřuje na tři oblasti: modernizaci veřejné správy, územní veřejnou správu a financování přenesené působnosti. V každé z těchto oblastí jsou navrhována opatření23 vedoucí ke zvýšení efektivnosti veřejné správy z dlouhodobého hlediska. (Koncepce dokončení reformy, 2012) Jak již bylo zmíněno, příspěvek na výkon státní správy má formu neúčelové a nezúčtovatelné dotace. Není tedy možné sledovat způsob jeho skutečného využití. Stát nemá přehled, na jaké účely jsou finanční prostředky z dotace použity. Nedostatek zpětné vazby má za příčinu neznalost přesných nákladů spojených s výkonem státní správy v přenesené působnosti. Může docházet k neefektivnímu nakládání s těmito finančními prostředky. Tyto problémy by měl eliminovat nový model financování výkonu státní správy v přenesené působnosti. Níže uvedu dva návrhy modelů, tak, jak vyplývají z „Koncepce dokončení reformy veřejné správy“.

Reforma nevyřešila veškeré problémy veřejné správy. Zrušení okresních úřadů nijak neovlivnilo dřívější okresní členění dalších orgánů státní správy (např. úřadů práce), justice ani policie. (Vláčil, 2007) 22 Analýza vychází z usnesení vlády ze dne 20. července 2011 č. 559, o Základním rámci pro Koncepci dokončení reformy veřejné správy, kdy vláda uložila MV ve spolupráci s MF zpracovat a do 30. listopadu 2011 předložit vládě podrobnou analýzu aktuálního stavu veřejné správy včetně aktuálního stavu financování. 23 Některá opatření se vzájemně prolínají, neboť podmiňují realizace jiných opatření. 21


4.2.1

35

Návrh č. 1 - nastavení vazeb mezi odpovědností resortů za rozsah přenášených agend na územní samosprávné celky a poskytované finanční prostředky

V současné době je příspěvek na výkon státní správy vyplácen pouze z kapitoly Všeobecná pokladní správa, jejímž gestorem je Ministerstvo financí, přestože finanční prostředky jsou určeny na výkon činností, které z velké části nespadají do jeho kompetence. Územní samosprávy dostanou příspěvek jako jednu částku bez dalšího členění. Nelze tedy vyčíslit kolik finančních prostředků dostanou jednotlivé úřady na konkrétní vykonávanou agendu. Pokud by došlo k převodu agend mezi samosprávami, nebylo by možné na tuto změnu reagovat přesunutím finančních prostředků. Ministerstvo vnitra navrhuje změnu v poskytování prostředků ze státního rozpočtu, kdy dotace by byly nově vypláceny přes rozpočty jednotlivých resortů. Došlo by tak k nastavení přímé vazby mezi jednotlivými resorty a objemem přenesené působnosti, jež spadá do jejich kompetencí. Resorty by byly odpovědné za rozsah přenášených agend na územní samosprávné celky a poskytované finanční prostředky. Klíčovým aspektem je znalost „co“ územní samosprávy konkrétně pro stát vykonávají a „kolik“ by za to měly dostat. Pro realizaci řešení je nutné nejdříve získat validní data o výši příspěvku připadajícího na výkon agend v gesci jednotlivých resortů. Ministerstvo vnitra provádí od roku 2006 každoročně šetření, ve kterém sleduje rozdělení počtu úvazků zaměstnanců na státní správu a samosprávu. Šetření probíhalo u obcí s rozšířenou působností a obcí s pověřeným úřadem. V roce 2011 bylo šetření rozšířeno na krajské úřady a vybrané obce se základní působností. Nově byl dotazník předdefinován dle „oblastí veřejné správy“, které spadají do gesce jednotlivých resortů. Dotazníkové šetření však nepřineslo očekávané výsledky, neboť data vykazovala výraznou variabilitu. I přesto, že v dotazníku byly uvedené vysvětlivky, jednotlivé úřady postupovaly při jejich vyplňování odlišně. Ministerstvo vnitra spolu s odbornou skupinou dospělo k závěru, že na základě těchto dat nelze zodpovědně rozdělit příspěvek do rozpočtových kapitol jednotlivých resortů. Získaná data budou dále analyzována a budou vodítkem pro vypracování jednotné metodiky, která zajistí v příštích letech přesnější sběr dat. Další postup by měl být takový, že údaje o počtu pracovních úvazků se dají do vzájemné souvislosti s objemem konkrétních činností, které pro jednotlivé resorty územní samosprávy vykonávají. K určení rozsahu přenesené působnosti jednotlivých resortů se navrhuje použít katalog činností obcí a krajů, který vede Ministerstvo vnitra. Poté by měl být příspěvek rozdělen ne jen do jednotlivých resortů, ale až do úrovně jednotlivých agend. U jednotlivých agend je v současné době problémem neznalost procesů, které realizují jednotlivé agendy. Zmapováním těchto procesů se zabývá projekt „Procesní modelování agend“. Zpracování procesních modelů vychází ze tří základních principů:


36

Úplnost činností spojených s výkonem agendy – zde je potřeba sledovat právní předpis upravující výkon agendy a reálný průběh. Nalézt činnosti, které právní předpis nezahrnuje, přitom jsou potřeba k úspěšnému provedení agendy. Úplnost nákladů na výkon agendy – je potřeba vyčíslit celkové náklady spojené s agendou (časové, materiálové). Je třeba brát ohledy také na technologii a organizační strukturu. Požadavek na efektivní kategorizaci jednotlivých činností agendy – důležitými parametry jsou četnost úkonu a délka jeho trvání jako nárok vyjadřující náklady na proces. Obecně lze od procesních modelů očekávat konkrétní popis jednotlivých agend veřejné správy. Souhrnně lze říci, že cílem navrhovaného opatření je efektivní rozdělení příspěvku mezi jednotlivé kategorie územní samosprávy. Při případných přenosech kompetencí24, bude možné zodpovědně postihnout změny ve výkonu přenesené působnosti a efektivně přerozdělit příspěvek. Pokud by bylo navrhované řešení realizováno, nevyžádá si finanční dopady. 4.2.2

Návrh č. 2 – proplácení přeneseného výkonu prostřednictvím standardů

Tento nový model financování by měl jednoznačně stanovit, jaké činnosti bude stát po územních samosprávách požadovat, v jaké kvalitě a kolik za tuto službu zaplatí. Nejdříve je nutné identifikovat všechny agendy a činnosti vykonávané územními samosprávami v přenesené působnosti. Stejně jako u předchozí varianty bude nutné zpracovat procesní model každé agendy, aby byly známy činnosti, které spadají do jednotlivých agend. Dalším krokem je vytvoření standardů k vykonávaným činnostem v rámci agendy. Tzn. zoptimalizování procesních postupů při realizaci každé jednotlivé činnosti vykonávané v rámci agendy. Pomocí standardů bude možné znát rozsah určité veřejné služby vyjádřený procesně. Pro každou konkrétní činnost budou stanoveny minimální parametry pro jejich výkon, a to z hlediska: Rozsahu – jaké procesní úkony, v jakém čase. Kvality a podmínek – v jakých lhůtách, v jakých provázanostech je činnost zabezpečována, kolik pracovních úvazků činnost zabezpečuje aj. Standard, který bude nadefinován ke každé agendě, bude stanovovat minimální parametry výkonu každé konkrétní činnosti v dané agendě.

Přenos mezi jednotlivými kategoriemi územních samospráv, ze státu na územní samosprávu a naopak. 24


37

Územní samosprávy by za výkon státní správy v přenesené působnosti dostaly finanční prostředky až na základě skutečně vykonaných činností, a to podle sazebníku (stanoveného na základě standardu) jednotlivých agend. U některých služeb bude vyplácena i paušální část ceny za standardizovanou službu. V tomto případě bude záviset na potencionální dostupnosti, bez ohledu na to, jestli byly služby poskytnuty (např. hasiči). Obecně tento systém financování státní správy v přenesené působnosti jasně stanoví územním samosprávám, jaké agendy mají vykonávat a kolik finančních prostředků za jejich výkon dostanou. V současné době probíhá příprava pilotního projektu, pro který byla vybrána agenda, podle zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů, v působnosti Ministerstva vnitra. Realizace pilotního projektu proplácení jedné agendy proběhne během roku 2014 a budou na ní ověřeny pravidla a postupy proplácení vykonávaných standardizovaných agend v přenesené působnosti. Vyhodnocení projektu proběhne do 30.6.2015. Pokud se ukáže tento systém financování jako efektivní, mohl by začít fungovat od roku 2016. Se zavedením standardů by mělo dojít k finanční úspoře, neboť stát bude hradit ty činnost, které byly opravdu vykonány. Ještě však není známa administrativní náročnost, která bude vyčíslena po realizaci pilotního projektu. Výstupy z pilotního projektu budou rozhodující pro zjištění efektivnosti navrhovaného systému financování. Tento model financování bude efektivní v případě, že ušetřené finanční prostředky budou vyšší než náklady na přerozdělování finančních prostředků25. 4.2.3

Srovnání alternativ

U první varianty je výhodou větší transparentnost v poskytování příspěvku. Finanční prostředky budou poskytovány z kapitol, do kterých skutečně patří. V případě přesunu agend mezi samosprávami, nebo mezi samosprávami a orgány státní správy bude snadnější stanovit výši, o jakou má být příspěvek upraven. Další výhodou je časová a finanční nenáročnost rozdělení finančních prostředků. Ovšem i přesto, že budou známé procesy jednotlivých agend, nebudou nijak řešeny rozdíly v počtech, kolik každá obec těchto procesů v rámci přenesené působnosti opravdu vykoná. I přesto, že územní samosprávy vykonávají stejné činnosti, najdeme zde diferenciace. Stát tímto řešením nemůže garantovat ve vztahu k občanovi poskytování veřejné služby ve srovnatelné kvalitě, čase a za stejných podmínek u jednotlivých orgánů veřejné správy. Výhodou druhé varianty je také větší transparentnost v proplácení příspěvku. Díky standardům bude výkon přenesené působnosti jednotný. Stát bude Při tomto způsobu financování velmi vzrostou administrativní náklady. Jednak u územních samospráv, které budou vykazovat provedené úkony a také u ústředních orgánů, které budou vše kontrolovat a zúčtovávat. 25


38

územním samosprávám proplácet jen ty činnosti, které skutečně vykonaly. Při vyplácení se bude řídit sazebníky jednotlivých standardů ke každé agendě. Obce tak budou motivovány vykonávat státní správu efektivně, jinak by musely doplácet na výkon státní správy z vlastních prostředků. I v této variantě vidím některá negativa. Díky standardům vzniknou velké náklady na výkaznictví o vykonávaných činnostech. Dalším problémem je, že stát nemusí spolehlivě odhadnout výši výdajů na financování přenesené působnosti. V rámci státního rozpočtu tak může dojít k překročení schválených výdajů. Z pohledu obcí je negativem, že nežli dostanou činnosti v přenesené působnosti proplaceny, budou muset využít vlastních finančních prostředků.

Shrnutí V obou variantách najdeme výhody i nevýhody. Druhá varianta na rozdíl od první povede k vyšší transparentnosti. Obce dostanou zaplaceny za činnosti, které opravdu provedou. To by mělo vést k úsporám, ale i k vyšší efektivnosti, neboť orgány obcí se budou snažit provádět činnosti efektivně, aby nemusely na výkon státní správy doplácet z vlastních zdrojů. Potom budou služby ve veřejné správě ve vztahu k občanovi na srovnatelné úrovni, aniž by záleželo, na kterém úřadě je občanovi služba poskytována. Druhá varianta je cestou složitější a nákladnější, ovšem zaručila by vyšší efektivnost ve financování přenesené působnosti. Důležité budou závěry z pilotního projektu, které ukážou reálnost navrhovaného reformního kroku.

Město Boskovice

39

5 Město Boskovice Obr. 3

Pohled na náměstí Boskovic.

Zdroj: Interní zdroje města Boskovice.

5.1

Všeobecné údaje

Boskovice se staly městem nabytím účinnosti zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích jakožto územně samosprávná jednotka s právní subjektivitou. Později byl tento zákon nahrazen zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů. Boskovice jsou moderním městem, ve kterém žije 11 313 obyvatel26. Město leží na střední Moravě asi 40 km severně od Brna na hranici mezi Boskovickou brázdou a Drahanskou vrchovinou, kde zaujímá plochu 2782 ha. První zmínku o Boskovicích datujeme v roce 1222. Páni z Boskovic, kteří patřili mezi nejvýznamnější moravské šlechtické rody, vlastnili boskovické panství téměř do poloviny 16. století. Poté se stali majiteli města Morkovští ze Zástřizel, dále rod Dietrichsteinů a v polovině 19. století rod Mensdorff-Pouilly. V roce 1990 bylo historické jádro Boskovic prohlášeno městskou památkovou zónou, v níž je zahrnuto 36 nemovitých kulturních památek. Mezi nejznámější patří hrad, zámek, zámecký skleník, kostel sv. Jakuba st., radnice, mnoho domů v židovské čtvrti aj. Zajímavostí je také znak, který Boskovice užívají. Ten má svůj původ u moravského rodu, pánů z Boskovic, kteří měli v erbu sedmizubý stříbrný hřeben. Ve městě se narodila nebo i žila celá řada známých osobností. K těm světově nejznámějším patří malíř Otakar Kubín a Prof. ThDr. Tomáš kardinál Špidlík. Dále např. malíři František Řehořek, Pavel Bačovský, Josef Bieber aj. (Město Boskovice, 2012) 26

Počet obyvatel k 1.1.2013. (Interní zdroje města Boskovice)

Město Boskovice

40

V současné době jsou Boskovice vyhledávaným turistickým centrem pro své krásné okolí a historické památky. K nejvyhledávanějším a nejzajímavějším místům patří hrad, zámek, radnice, židovský hřbitov, židovská čtvrť, arbotreum Šmelcovna, Western park Boskovice a spousta dalších. V okolí města jsou vhodné podmínky pro cykloturistiku, ale také pro pěší turistiku, díky řadě značených turistický tras, které směřují do klidových zón Kunštátska.

5.2 Působnost města 5.2.1

Samostatná působnost

Město vykonává samostatnou působnost ve svém územním obvodu, který tvoří katastrální území Boskovice vč. místních částí: Mladkov, Hrádkov, Bačov a Vratíkov. V rámci samostatné působnosti zajišťuje ve svém územním obvodu hospodářský, sociální a kulturní rozvoj, ochranu a tvorbu zdravého životního prostředí mimo činností svěřených zvláštními zákony jiným orgánům jako výkon státní správy. 5.2.2

Přenesená působnost

Město vykonává státní správu v rozsahu stanoveném zvláštními zákony. Tuto státní správu město vykonává prostřednictvím úředníků zaměstnaných na Městském úřadě Boskovice. Níže popíši jednotlivé rozsahy přenesené působnosti svěřené městu.

Přenesená působnost obce v základním rozsahu Město vykonává státní správu v základním rozsahu pro občany ve svém územním obvodu. V této působnosti je MěÚ Boskovice ohlašovnou27 pro občany, dále je kontaktním pracovištěm Czech Point, provádí vidimaci a legalizaci a další úkoly vyplývající ze speciálních právních předpisů.

Přenesená působnost matričního úřadu Přenesenou působnost obce s matričním úřadem vykonává pro správní obvod 11 obcí. V této působnosti spravuje matriční agendu – např. narození, sňatky, úmrtí. Tab. 10

Obce, v nichž MěÚ vykonává přenesenou působnost matričního úřadu Boskovice

Lhota Rapotina

Obora

Valchov

Chrudichromy

Ludíkov

Sudice

Velenov

Jabloňany

Němčice

Újezd u Boskovic

Zdroj: Český statistický úřad, 2005. Vlastní práce autorky.

27

Občané Boskovic se zde přihlašují k trvalému pobytu, ruší trvalé pobyty.

Město Boskovice

41

Přenesená působnost stavebního úřadu Přenesenou působnost obce se stavebním úřadem vykonává pro správní obvod 25 obcí, kde plní úkoly vyplývající ze stavebního řádu, zejména vydává stavební povolení, kolaudační rozhodnutí, územní plány obcí aj. Tab. 11

Obce, v nichž MěÚ vykonává přenesenou působnost stavebního úřadu

Benešov

Krhov

Sebranice

Šebetov

Boskovice

Lhota Rapotina

Skalice nad Svitavou

Újezd u Boskovic

Chrudichromy

Ludíkov

Sudice

Valchov

Jabloňany

Němčice

Suchý

Vanovice

Knínice u Boskovic

Obora

Světlá

Vážany

Kořenec

Okrouhlá

Svitávka

Velenov

Žďárná


Přenesená působnost pověřeného obecního úřadu Přenesenou působnost pověřeného obecního úřadu vykonává pro správní obvod 51 obcí. Jedná se zejména o agendu volební, agendu týkající se řešení občanskoprávních sporů dle § 5 Občanského zákoníku a další vyplývající ze speciálních právních předpisů. Tab. 12

Obce, v nichž MěÚ vykonává přenesenou působnost pověřeného obecního úřadu

Bedřichov

Kořenec

Ludíkov


Vážany

Benešov

Kozárov

Lysice

Suchý

Velenov

Boskovice

Krhov

Makov

Sudice

Voděrady

Chrudichromy

Křtěnov

Němčice

Světlá

Zbraslavec

Crhov

Kunčina Ves

Obora

Svitávka

Žďárná

Černovice

Kunice

Okrouhlá

Štěchov

Žerůtky

Drnovice

Kunštát

Olešnice

Tasovice

Hodonín

Lhota Rapotina

Petrov

Újezd u Boskovic

Jabloňany

Lhota u Lysic

Rozseč nad Kunštátem

Ústup

Kněževes

Lhota u Olešnice

Rozsíčka

Valchov

Knínice u Boskovic

Louka

Sebranice

Vanovice


Přenesená působnost obecního úřadu obce s rozšířenou působností Přenesenou působnost obecního úřadu obce s rozšířenou působností vykonává pro správní obvod 73 obcí. Jde např. o agendu vydávání občanských průkazů, cestovních dokladů, řidičský průkazů, registrace vozidel aj.

Město Boskovice

42

Tab. 13 Obce, v nichž MěÚ vykonává přenesenou působnost obecního úřadu obce s rozšířenou působností Bedřichov

Knínice u Boskovic

Ludíkov

Sebranice

Ústup

Benešov

Kořenec

Lysice


Valchov

Borotín

Kozárov

Makov

Skrchov

Vanovice

Boskovice

Křetín

Malá Roudka

Stvolová

Vážany

Cetkovice

Krhov

Míchov

Suchý

Velenov

Chrudichromy

Křtěnov

Němčice

Sudice

Velké Opatovice

Crhov

Kunčina Ves

Nýrov

Sulíkov

Vísky

Černovice

Kunice

Obora

Světlá

Voděrady

Deštná

Kunštát

Okrouhlá

Svitávka

Vranová

Drnovice

Lazinov

Olešnice

Šebetov

Zbraslavec

Hodonín

Letovice

Pamětice

Štěchov

Žďárná

Horní Poříčí

Lhota Rapotina

Petrov

Tasovice

Žerůtky

Horní Smržov

Lhota u Lysic

Prostřední Poříčí

Uhřice

Jabloňany

Lhota u Olešnice

Roubanina

Újezd u Boskovic

Kněževes

Louka

Rozseč nad Kunštátem

Úsobrno


Z uvedených tabulek vidíme nepřehlednost v rozdělení působností. Pro občana tak může být nejasné, které záležitosti si má vyřídit na úřadě v Boskovicích, a které si může vyřídit na jiných úřadech. V případě přenesení některých kompetencí z obcí I na město Boskovice vidím výhody pro občany. Např. v agendě evidence obyvatel. V současné době musí občané kvůli změně trvalého pobytu do jednotlivých obcí. Tyto malé obce obvykle mívají úřední hodiny pro občany pouze jeden den v týdnu. Poté, co na obci vyřídí změnu trvalého pobytu, si musí občané požádat o nový občanský průkaz na MěÚ Boskovice. Musí tedy navštívit dva úřady. Pokud by tyto činnosti byly vykonávány v Boskovicích, občan by vyřídil vše v jeden den a na jednom místě. Další nevýhodou u obcí I je, že úkony spojené s vykonávanou agendou provádějí v mnohem menším měřítku, nežli obecní úřad obce s rozšířenou působností. Může tak docházet ke snižování kvality prováděných služeb. Co se týká matričních úřadů, jejich úplně zrušení se mi nejeví nejoptimálnějším řešením. Vhodné by bylo zrušit jen ty nejmenší matriky. Úplné zrušení matričních úřadů a přenesení působností na ORP by bylo problematické zejména v organizaci a provádění obřadů (svateb, vítání občánků). Naopak redukcí matričních úřadu považuji za rozumné řešení, dojde tak k vyšší odbornosti těchto činností. Redukce stavebních úřadů, by mohla být na úkor kvality služeb občanům. Stavební úřady pracují v terénu a znají místní podmínky. Také by mohlo dojít k průtahům lhůt při vydávání rozhodnutí. Zrušit kompetence pověřených obecních úřadů se mi jeví správné, neboť tento úřad je zbytečným mezistupněm. Pravomoci z POÚ je možné s přehledem přenést na ORP. Boskovicím, by se tak správní obvod v souvislosti s výkonem činností pověřeného obecního úřadu zvětšil o 22 obcí.

Město Boskovice

43

Pokud dojde k přenesení některých kompetencí na město Boskovice, je nutné počítat s personálním a finančním posílením v závislosti na rozsahu přenesených kompetencí.

5.3 Orgány města 5.3.1

Zastupitelstvo

Zastupitelstvo města Boskovice má 27 členů, kteří byli zvoleni v komunálních volbách konaných v roce 2010. V zastupitelstvu města je zastoupeno osm politický stran. Členové plní své funkce v souladu se zákonem o obcích. Zastupitelstvo zřídilo finanční a kontrolní výbor a dále osadní výbory pro jednotlivé místní části Boskovic. Zastupitelstvo města se schází pravidelně 4krát do roka na svém zasedání. Ze zasedání je pořizován zápis, který je uveřejňován na webových stránka města Boskovice. 5.3.2

Rada

Z řad členů zastupitelstva byla zvolena devíti členná Rada města. Je tvořena starostou, dvěma místostarosty a dalšími radními. Jako své poradní orgány má zřízeno 11 komisí. Rada města se schází pravidelně 2krát měsíčně na jednání. Je výkonným orgánem zastupitelstva města v samostatné působnosti. V přenesené působnosti může rozhodovat, jen stanoví-li tak zákon. 5.3.3

Starosta

Současným starostem města Boskovice je Ing. Jaroslav Dohnálek, který tuto funkci zastává druhé volební období. Do funkce byl zvolen zastupitelstvem města. Zastupuje Boskovice navenek, dále svolává a řídí zasedání zastupitelstva města aj. Starosta jmenoval se souhlasem ředitele krajského úřadu tajemníka Městského úřadu Boskovice, JUDr. Davida Škvařila, konkrétně v roce 2011. Starosty zastupuje v plném rozsahu místostarostka Ing. Jaromíra Vítková. 5.3.4

Městský úřad Boskovice

Městský úřad Boskovice tvoří starosta, dva místostarostové, tajemník a zaměstnanci zařazení do městského úřadu. Po zrušení okresních úřadů k 1.1.2003 se město stalo obcí s rozšířenou působností, čímž několikanásobně vzrostl počet zaměstnanců úřadu. V současné době Městský úřad Boskovice zaměstnává 111 zaměstnanců. Pro jednotlivé úseky je zřízeno 9 odborů, samostatné postavení má Městská policie. Jednotlivé odbory vykonávají samostatnou a přenesenou působnost. V další kapitole popíši druhy činností vykonávané v přenesené působnosti podle jednotlivých odborů. Odbor majetkový, který vykonává pouze samosprávné činnosti, nebudu uvádět.

Město Boskovice Obr. 4

44

Organizační struktura MěÚ Boskovice

Zdroj: Interní zdroje města Boskovice. Vlastní práce autorky.

5.4 Přehled činností v přenesené působnosti na jednotlivých odborech MěÚ Boskovice 5.4.1

Odbor správy úřadu

Zabezpečuje činnosti na úseku krizového řízení. Např. zajišťuje činnost pěti zásahových jednotek SDH a jedné požární hlídky. V rámci zajištění činnosti povodňové komise a krizového štábu, činnosti zpracování krizových a povodňových plánů v rozsahu celého správního území jsou realizována cvičení, prováděny kontroly a stanovována opatření. V roce 2012 byl krizový plán28 kompletně přepracován. Tento rok na něj navážou plány krizové připravenosti vybraných subjektů. Členy povodňové komise jsou prováděny kontroly toků, vodních děl. 5.4.2

Odbor finanční

Zabezpečuje výkon státní správy na úseku: zákona o loteriích a jiných podobných hrách povolování provozu výherních hracích automatů (VHA) zabezpečování kontroly provozu VHA.

28

Plán je hlavním podkladem pro řešení krizových situací.

Město Boskovice

45

Spravuje místní poplatky za systém likvidace odpadů, ze psů a poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj nebo jiné technické herní zařízení povolené Ministerstvem financí. Dále spravuje pohledávky včetně prováděných exekucí. 5.4.3

Odbor výstavby a územního plánování

Tento odbor vykonává státní správu v přenesené působnosti na úseku stavebního úřadu na území 25 obcí, které zahrnují 31 katastrálních územní. Dále na úseku územního plánování v rozsahu obce s rozšířenou působností. Na úseku územního plánování odbor pořizuje nové územní plány, provádí jejich změny u jednotlivých obcí a vymezuje zastavěné územní obcí. V roce 2010 provedli pracovníci odboru úplnou aktualizaci územně analytický podkladů, ve které v roce 2012 pokračovali a na konci roku 2012 vydali druhou úplnou aktualizaci. Na úseku stavebního řádu řeší např. stavební povolení, dodatečné povolování staveb, ohlášení staveb, územní souhlasy, územně plánovací informace, kolaudační souhlasy, rozhodnutí o odstranění staveb aj. 5.4.4

Odbor tvorby a ochrany životního prostředí

Níže uvedu hlavní úseky státní správy a činnosti jednotlivých úseků. Státní správa lesů – sem patří činnosti jako předávání lesních hospodářských osnov vlastníkům lesa, poskytování odborných instrukcí a doporučení týkajících se vlastního využití při obhospodařování lesů, vyšetřování nesrovnalostí v souvislosti s obnovou lesních hospodářských plánů. Státní správa myslivosti – průběžné vyhodnocování plánu mysliveckého hospodaření a lovu zvěře drobné a spárkaté, ustanovování nových mysliveckých hospodářů a stráží a rušení stávajících, zajišťování kontrolní činnosti mysliveckého hospodaření na úseku ochrany a péče o zvěř zejména krmení v zimním období. Ochrana ovzduší – zde je vedena evidence středních a malých zdrojů znečišťování ovzduší, u malých zdrojů jsou šetřeny podněty a stížnosti na úseku ochrany ovzduší. Ochrana zemědělského půdního fondu (ZPF), státní správy rybářství, rostlinolékařská péče – vydávají závazná stanoviska k odnětí zemědělské půdy ze ZPF pro účely výstavby rodinných domků, průmyslových objektů. Vydává rybářské lístky a ustanovuje rybářské stráže, vede evidenci o trvalých stanovištích včelstev. Veřejná zeleň – na tomto úseku se starají o veřejnou zeleň v Boskovicích, např. úpravy a založení nových travnatých ploch, kácení stromů, výsadba stromů aj. Státní správa v odpadovém hospodářství – provádí místní šetření ve věcech podezřelých z neoprávněného nakládání s odpady, dále v těchto věcech spolupracuje s Českou obchodní inspekcí.

Město Boskovice

46

Ochrana přírody a krajiny – zajišťuje zejména ochranu a vytváření územního systému ekologické stability krajiny, obecnou ochranu druhů planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů a ochranu dřevin rostoucích mimo les. 5.4.5

Odbor obecní živnostenský úřad

Zajišťuje výkon státní správy na úseku živnostenského podnikání, vydává průkazy živnostenských oprávnění, provádí jejich změny, rozhoduje o zrušení živnostenských oprávnění, pozastavení provozování živností, vede evidenci provozoven a přerušení provozování živností aj. Dále zajišťuje výkon správní agendy na úseku zemědělství. 5.4.6

Odbor sociálních věcí, zdravotnictví a školství

Tento odbor se člení na tři úseky: Sociální péče a pomoc – cílem je podpora a případné zajištění „sociálního fungování“ klienta, ať již jednotlivce, rodiny, skupiny či komunity, v jeho přirozeném prostředí. Pracovníci se zaměřují na tvorbu příznivých společenských podmínek, podporují sociální změny. Poskytují sociální poradenství, kurátorka poskytuje pomoc osobám ohroženým sociálním vyloučením29, zabezpečuje zasedání komise pro sociální péči, provádí bezplatné výměny parkovacích průkazů. Sociálně právní ochrana dětí – zde pracovníci vykonávají místní šetření (na žádost soudu nebo policie), účastní se jednání u soudu, kde zastupují nezletilé děti, s rodiči sepisují návrhy na úpravu práv a povinností k nezletilým, provádí pohovory s nezletilými dětmi, podávají soudu návrhy předběžného opatření, sledují děti v pěstounské péči. Kurátor pro mládež řeší s dětmi výchovné problémy. Úsek školství – na tomto úseku vykonává státní správu v oblasti ekonomického zabezpečení činnosti škol zřizovaných obcemi v obvodu působnosti ORP. Zajišťuje statistiku výkaznictví výkonů mateřských a základních škol v regionu, zpracovává výkazy o zaměstnanosti a platových prostředcích za školy v regionu, připravuje podklady pro zúčtování finančních prostředků státního rozpočtu poskytovaných krajským úřadem, chystá podklady pro sumarizaci účetní závěrky a účetních a finančních výkazů za školy v obvodu jeho působnosti pro krajský úřad. 5.4.7

Odbor dopravy

Odbor zajišťuje činnosti v oblasti silničního hospodářství jako silniční správní úřad a speciální stavební úřad na silnicích II. a III. tříd a místních komunikacích.

29

Jedná se o osoby propuštěné z výkonu trestu a vazby.

Město Boskovice

47

Jako dopravní úřad na úseku dopravy rozhoduje o udělení oprávnění k měření emisí, vydává registrace pro autoškoly a provádí zkoušky žadatelů o řidičské oprávnění. Dále působí v oblasti evidence a registrace motorových vozidel, schvalování technické způsobilosti vozidel a rozhoduje o vyřazení vozidle z registru. Na úseku evidence a registrace řidičský průkazů vydává mimo řidičských průkazů, také profesní řidičské průkazy a paměťové karty řidičů. V přestupkové agendě projednává v prvním stupni přestupky na úseku bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, přestupky na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi a přestupky na úseku pojištění vozidel. 5.4.8

Odbor vnitřních věcí

Odbor vykonává státní správu na úseku matrik a státního občanství, kde v této agendě vydává rodné listy, oddací listy, úmrtní listy, správní rozhodnutí při změně jména a příjmení či svatbě, dále určuje otcovství, přiděluje rodná čísla aj. V agendě občanských průkazů, cestovních dokladů a evidence obyvatel vydává občanské průkazy, cestovní doklady, přihlašuje občany k trvalému pobytu, ruší trvalé pobyty ve správním řízení. V této agendě také prvoinstančně řeší přestupky. V agendě přestupků projednává v prvním stupni přestupky na úseku veřejného pořádku, občanského soužití a majetku, a to pro město Boskovice a dalších 37 obcí, s nimiž má město uzavřenou veřejnoprávní smlouvu. Další přestupky, které odbor řeší, jsou na úseku zbraní a střeliva. Další významnou činností, kterou odbor zajišťuje, jsou volby a v neposlední řadě výpisy z Czech Pointu. V současné době převládají na městském úřadě činnosti vykonávané v přenesené působnosti nad výkonem samosprávy. Vyplývá to i z počtu pracovních úvazků na výkon státní správy, který činí 7130 ze 111. Nárůst činností v přenesené působnosti přineslo především zrušení okresních úřadů, kdy se Boskovice staly úřadem obce s rozšířenou působností.

5.5 Příjmy a výdaje spojené s výkonem státní správy V následující části se budu zabývat porovnáním příjmů na výkon státní správy s výdaji města na výkon státní správy. Příjmem je příspěvek na výkon státní správy, který město obdrží každý rok ze státního rozpočtu. Výdaji na výkon státní správy rozumíme platy zaměstnanců, režijní náklady a jednorázové náklady, např. na pořízení nového software. Ve srovnávání se zaměřím na časový horizont let 2009 – 2012.

Počet pracovních úvazků byl vyčíslen na základě rozsahu činností v přenesené působnosti na jednotlivých odborech. 30

Město Boskovice

48

5.5.1

Příspěvek na výkon státní správy

Tab. 14

Příspěvek na výkon státní správy 2009 – 2012

Rok

Základní příspěvek

Příspěvek

Příspěvek

matričního

stavebního

úřadu

úřadu

Příspěvek pověřeného obecního úřadu

2009

253 385

580 628

2 450 715

5 577 838

2010

254 193

583 625

2 467 007

2011

253 114

584 746

2 476 695

2012

209 863

484 892

2 058 814

4 693 172

Příspěvek obecního

Celkem Kč

úřadu obce

po zaokrouh-

s rozšířenou

lení

působností 24 880 270

33 742 900

5 611 860

24 975 529

33 892 300

5 638 176

25 022 539

33 975 300

20 121 935

27 568 700

Zdroj: Příspěvek na výkon státní správy, 2006. Vlastní práce autorky.

Celková výše příspěvku za rok 2011 ovšem nebyla Kč 33 975 300,-. Metodika výpočtu pro rok 2011 zůstala stejná, ale z úsporných důvodů byl konečný příspěvek krácen o 17,6 %. Příspěvek tedy činil částku po zaokrouhlení Kč 27 995 600,-. Pro výpočet příspěvku na rok 2012 již byly upraveny koeficienty B, potřebné pro výpočet, tak, aby z výpočtu již vzešla rovnou snížená částka. Výše příspěvku na výkon státní správy i při stále stejné metodice výpočtu příspěvku není vždy stejná, neboť metodika výpočtu vždy zohledňuje aktuální počet obyvatel daného správního obvodu. Obr. 5

Vývoj státního příspěvku a správních poplatků

Zdroj: Vlastní práce autorky.

Město Boskovice

49

Z vývoje příspěvku vidíme výrazný pokles v roce 2011 v důsledku úsporných opatření, další rok se pohybuje na obdobné úrovni. 5.5.2

Výdaje spojené s výkonem státní správy

Pro určení výše výdajů spojených s výkonem státní správy jsem čerpala z rozboru čerpání výdajů rozpočtu v jednotlivých letech (viz. příloha), konkrétně z oddílu 61 – Státní moc, státní správa a samospráva. Výdaje z tohoto oddílu, zejména na platy zaměstnanců, režijní náklady a jednorázové náklady jsem upravila v poměru počtu pracovních úvazků na výkon státní správy. Pracovní úvazky na výkon státní správy v přenesené působností tvoří 64 % celkových úvazků. Tab. 15 Rok

Výdaje spojené s výkonem státní správy 2009 – 2012. Mzdové

Režijní

Jednorázové

náklady

náklady

náklady

Celkem Kč

Celkem po úpravě Kč

2009

47 950 436

15 157 166

293 091

63 400 693

40 576 444

2010

49 429 427

14 907 057

199 800

64 536 284

41 303 222

2011

44 506 698

13 051 444

251 800

57 809 942

36 998 363

2012

41 842 006

13 225 891

138 294

55 206 191

35 331 962

Zdroj: Interní zdroje města Boskovice. Vlastní práce autorky.

Obr. 6

Vývoj výdajů spojených s výkonem státní správy


Z vývoje grafu výdajů vidíme, že má podobný sklon jako graf příspěvku. Pokles výdajů v roce 2011 byl způsoben výraznými úsporami na platech zaměstnanců.

Město Boskovice

50

Téměř 2 000 000 úsporu jsme také zaznamenali u režijních nákladů. Takovéto úspory lze považovat za reakci města na očekávané snížení příspěvku. 5.5.3

Srovnání příspěvku s výdaji

Obr. 7

Graf srovnání příspěvku s výdaji


Z grafu je patrné, že příspěvek na výkon státní správy nepokryje veškeré výdaje s ní spojené. Rozdíl mezi sledovanými příjmy a výdaji je v jednotlivých letech přibližně stejný. V roce 2009 činily výdaje 83,2 % příjmů, v roce 2010 82 %, v roce 2011 75,7 % a v roce 2012 činily 78 % příjmů. Z grafu je dále patrno, že město se snaží udržet výdaje na výkon státní správy na obdobné úrovni. Přičemž prioritou města je zachování stejného rozsahu i kvality poskytovaných služeb. Rozdíl mezi výši příspěvku a vynaloženými výdaji město hradí z vlastních zdrojů, zejména z vybraných správních poplatků. Tab. 16

Vybrané správní poplatky Rok 2009


Správní poplatky v Kč 7 134 255

2010

6 610 185

2011

7 068 350

2012

6 459 240

Město Boskovice

51

Správní poplatky vybrané za výkon státní správy v přenesené působnosti se každý rok liší podle množství vykonaných činností a dále se mění podle měnících se sazeb v příloze sazebníku k zákonu o správních poplatcích.

5.6 Zhodnocení navrhovaných změn pro město Boskovice Z předešlé kapitoly vyplynulo, že příspěvek na výkon státní správy tak, jak je nyní koncipován, nepokrývá veškeré výdaje, které jsou spojeny s výkonem přenesené působnosti. Město Boskovice se snaží rozdíl pokrýt vybranými správními poplatky popř. i sankčními platbami, které jsou stanovovány v přenesené působnosti. Samozřejmostí je však i to, že město se snaží náklady na výkon přenesené působnosti minimalizovat i jinými cestami. V žádném případě však toto nesmí být na úkor poskytovaných služeb a jejich kvality. Za tímto účelem byl na Městském úřadě Boskovice v letech 2010 – 2011 proveden nezávislou společností na základě projektu personální audit. Z tohoto vyplynulo několik doporučení. Mezi významné doporučení patřilo snížení počtu zaměstnanců cca o 10, což město zrealizovalo. Došlo ke změnám v pracovních náplních některých zaměstnanců a některé pracovní pozice byly úplně zrušeny. V současné době podle provedeného auditu není v organizaci žádné pracovní místo, které by nemělo svoje opodstatnění a další šetření zaměstnanců by bylo již na úkor kvality nebo omezení některých služeb. Ve vztahu k navrhovaným reformním krokům ve výkonu přenesené působnosti se přikláním ke změnám týkající se evidence obyvatel. Toto odůvodňuji tím, že dojde k většímu zprofesionalizování státní správy. Řešení problematiky rušení trvalého pobytu bude mít jednotnou podobu, občané budou moci přímo po ohlášení změny trvalého pobytu na jednom místě požádat i o vydání dalších dokladů jako občanský průkaz nebo řidičský průkaz. Tato změna však musí zohlednit nárůst pracovních úvazků ve městě Boskovice a musí být hrazena příspěvkem na výkon státní správy. Co se týče redukce matričních úřadů, zejména těch nejmenších, neměl by být problém v přesunu kompetencí. Větší problém vidím v redukci stavebních úřadů. Toto řešení se jeví jako daleko nákladnější než současný stav (provádění kolaudací a místních šetření po celém území úřadu s rozšířenou působností) a dále úplně tím odpadne kontakt s místem a znalost místní problematiky. Ve vztahu ke změnám koncepce stanovování příspěvku na výkon státní správy se jeví pro město Boskovice jako příznivější druhá varianta – proplácení přeneseného výkonu prostřednictvím standardů. Město si je vědomo, že bude velmi problematické zmapovat a přesně zanalyzovat vykonávané činnosti a rozumně stanovit hodnotu každého takto prováděného úkonu. Jeví se jako spravedlivé, že se zpětně proplatí ty úkony, které byly skutečně provedeny. Tato metoda je i více transparentní. Negativem se může zdát, že příspěvek bude poskytován zpětně a město tak bude muset využít vlastních finančních prostředků. Velkým pozitivem však bude fakt, že poskytované služby ve veřejné správě by měly být na stejné úrovni bez ohledu na to, na kterém úřadě bude služba občanovi poskytována.

Závěr

52

6 Závěr V bakalářské práci jsem se zabývala problematikou výkonu státní správy v přenesené působnosti a způsobem jejího financování. Téměř každý občan se s činnostmi v této působnosti velmi často setkává, byť netuší, že se jedná o působnost přenesenou státem na obce. Přičemž v zájmu státu je, aby tyto činnosti byly prováděny na co nejefektivnější úrovni, aby nedocházelo ke zbytečnému plýtvání finančními prostředky a také samozřejmě aby i pro občany byla služba poskytována kvalitně a bez rozdílu. Tuto snahu stát projevuje reformami, které se snaží postupně realizovat. V části nazvané „Základní pojmy ve veřejné správě“ jsem objasnila základní pojmy, které s danou problematikou úzce souvisí a jsou nezbytné pro pochopení fungování činností v přenesené působnosti. Jedná se o pojmy jako veřejná správa, územní samospráva, obec, působnost obcí a financování obcí. Tyto se vzájemně prolínají. V další části jsem se zabývala financováním přenesené působnosti, především vývojem státního příspěvku, který obce každý rok obdrží ze státního rozpočtu na plnění úkolů v přenesené působnosti. Vývoj příspěvku v letech 2006 až 2013 vykazoval mírný růst finančních prostředků, vyjma roku 2010, kdy byl příspěvek jednorázově navýšen a poté další rok opět snížen z úsporných důvodů. Výše příspěvku je stanovována na základě metodiky používané od roku 2006, která až na menší obměny zůstává zatím stejná. Změnu příspěvku na výkon státní správy řeší dva navrhované reformní kroky, kterými jsem se v této části dále zabývala. První navrhovaná varianta, kdy by dotace měla být vyplácena přes rozpočty jednotlivých resortů, kam skutečně patří, je spojena s nutností znalosti procesů jednotlivých vykonávaných agend. Příspěvek by byl poté transparentnější a v případě přesunu agend by byly snadnější úpravy výše příspěvku. Ovšem příspěvek zůstane pro stejný typ obcí stejný bez ohledu na počet vykonaných procesů. Druhá navrhovaná varianta je výrazně složitější, neboť zde je potřeba znalosti nejen procesů v jednotlivých agendách, ale také zoptimalizování procesních postupů ke každé konkrétní činnosti v agendě a každá taková činnost bude ohodnocena finančně. Ke každé agendě tak bude nadefinován standard stanovující parametry konkrétní činnosti v agendě. Zde by nastala výrazná změna ve financování, kdy by stát platil obcím jen za skutečně vykonané činnosti, a to zpětně po jejich vykonání. Došlo by tak k ještě větší transparentnosti v proplácení přenesené působnosti a k motivaci obcí vykonávat státní správu efektivně, aby na její výkon nemusely doplácet ze svých vlastních prostředků. Negativem tohoto návrhu jsou s ním spojené velké náklady na výkaznictví o vykonávaných činnostech, dále možnost nepřesného odhadu státu na budoucí výdaje, které budou muset zaplatit obcím. Z pohledu obce je negativem, že nežli dostanou proplaceny za činnosti v přenesené působnosti, budou muset použít vlastní finanční prostředky.

Závěr

53

V poslední části se věnuji městu Boskovice, které je z hlediska působnosti obecním úřadem obce s rozšířenou působností, kterých je v České republice 205. Na město je přenesen výkon státní správy jednak v základním rozsahu, dále v působnosti matričního úřadu, stavebního úřadu, pověřeného obecního úřadu a obecního úřadu obce s rozšířenou působností. V každé působnosti vykonává město činnosti pro různě velké správní obvody složené z obcí. Pro občana tak může být nejasné, které záležitosti si má vyřídit na úřadě v Boskovicích, a které si může vyřídit na jiných úřadech. V souvislosti s navrhovanými reformními kroky ve výkonu přenesené působnosti se přikláním k přenesení kompetencí na město Boskovice v agendě evidence obyvatel. Občan v současné době musí kvůli změně trvalého pobytu navštívit obecní úřad v obci, kam se přihlašuje a následně má povinnost požádat o nový občanský průkaz a některé další doklady. Ty si vyřizuje na Městském úřadě v Boskovicích. Přenesením kompetencí občan navštíví úřad pouze jednou, a to v Boskovicích. To samé platí pro rušení trvalého pobytu, které by navíc získalo jednotnou podobu. V případě matričních úřadů se jeví optimální zrušit pouze ty nejmenší, které vykazují malé množství provedených úkonů. Redukcí větších matričních úřadů povede k opětovnému vzdálení od občanů, kdy budou muset kvůli úmrtí, narození či legalizaci a vidimaci jezdit do Boskovic. Větší problém vidím v redukci stavebních úřadů, kdy při provádění kolaudací a místních šetření odpadne kontakt s místem a znalost místní problematiky, čímž dojde ke snížení kvality poskytovaných služeb. Naopak zrušení pověřených úřadů považuji za efektivní krok, neboť tento úřad je zbytečným mezistupněm. Na Městském úřadě Boskovice převládají činnosti v přenesené působnosti nad výkonem samosprávy, které tvoří asi 64% z celkových činností. Na tyto činnosti je na městském úřadě asi 71 pracovních úvazků. Porovnáním příspěvku na výkon státní správy s výdaji v období let 2009 – 2012 jsem zjistila, že příspěvek pokryje asi 80 % výdajů. Z toho vyplývá, že město doplácí na činnosti v přenesené působnosti z vlastních zdrojů, zejména z vybraných správních poplatků. Poměr 80 % příjmů oproti výdajům zůstal přibližně stejný i po snížení příspěvku od státu, a to z úsporných opatření. Na městském úřadě byl proveden nezávislou společností personální audit, kdy na základě jeho výsledku město snížilo počet zaměstnanců, čímž ušetřilo na mzdových nákladech. V souvislosti s navrhovanými opatřeními ve stanovování příspěvku se přikláním k variantě financování přenesené působnosti prostřednictvím standardů. Město nejdříve vykoná „pro stát“ určitý počet činností a následně za tyto činnosti dostane zaplaceno. Pro občana tak může být výhodou, že služby jim budou poskytovány v obdobné kvalitě, neboť snahou obcí bude vykonávat činnosti co nejefektivněji, aby nemusely doplácet na výkon přenesené působnosti z vlastních zdrojů. Na závěr bych chtěla dodat, že veškeré reformní kroky jsou procesem složitým, dlouhodobým a vzájemně se mezi sebou prolínají. Po všech změnách v posledních dvaceti letech jak politických tak zejména organizačních ve státní správě, by bylo nanejvýš rozumné veškeré reformní kroky dokončit a vytvořit tak pro

Závěr

54

občany relativně stabilní prostředí, maximálně společensky efektivní, pro vyřizování jejich záležitostí bez dalších větších změn.


55

7 Literatura a další zdroje Analýza aktuálního stavu veřejné správy. Ministerstvo vnitra České republiky [online]. 2011 [cit. 2013-02-09]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/analyza-aktualniho-stavu-verejne-spravy.aspx Analýza výkonu státní správy u obcí se základním rozsahem přenesené působnosti. Ministerstvo vnitra České republiky: Analýza kompetencí [online]. 2012 [cit. 2013-02-09]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/analyza-vykonustatni-spravy-u-obci-se-zakladnim-rozsahem-prenesene-pusobnosti.aspx ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD A MINISTERSTVO VNITRA ČR. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Praha 3: Ottovo nakladatelství, 2005. ISBN 807360-287-3. GROSPIČ, Jiří. K některým otázkám vývoje územní samosprávy. In: Územní samospráva v České republice a Evropě. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2007, s. 18. ISBN 978-80-7380-028-4. HAMERNÍKOVÁ, Bojka a Alena MAAYTOVÁ. Veřejné finance. 2. aktualizované vydání. Praha 3: Wolters Kluwer, 2010. ISBN 978-80-7357-467-0. HORZINKOVÁ, Eva a Vladimír NOVOTNÝ. Základy organizace veřejné správy v ČR. 2. upravené vydání. Plzeň: Aleš Čeněk, s.r.o., 2010. ISBN 978-80-7380263-9. Interní zdroje města Boskovice. KADEČKA, Stanislav. České obecní zřízení a jeho vývoj po roce 2000. In: Územní samospráva v České republice a Evropě. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2007, s. 18. ISBN 978-80-7380-028-4. Koncepce dokončení reformy veřejné správy. Ministerstvo vnitra České republiky [online]. 2012 [cit. 2012-12-09]. Dostupné z: www.mvcr.cz/koncepcedokonceni-reformy-verejne-spravy-pdf.aspx Malý lexikon obcí ČR 2012: Velikostní skupiny obcí podle krajů, okresů - počet obcí. In: Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2013-01-11]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/p/1302-12 MĚSTO BOSKOVICE. Boskovice: město sedmizubého hřebene. Boskovice: Albert - František Šalé, 2012. ISBN 978-80-7326-213-6. MATULA, Miloš a Jaroslav KUBA. Základní problémy reformy veřejné správy. In: Reforma veřejné správy: Sborník příspěvků. Praha: Wolters Kluwer, 2007, s. 16. ISBN 978-80-7357-300-3. Metodika k výpočtu příspěvku na výkon státní správy pro rok 2013. In: Ministerstvo vnitra České republiky: Příspěvek na výkon státní správy 2013 [online]. [cit. 2013-01-09]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/prispevek-navykon-statni-spravy-2013.aspx


56

ODBOR DOZORU A KONTROLY VEŘEJNÉ SPRÁVY. Práva občanů obce (obecná část): Edice dobré správní praxe [online]. 3. vydání. 2011 [cit. 201301-12]. ISBN978-80-904579-0-4. Dostupné z: www.mvcr.cz/odk2/soubor/edsp-prava-obcanu-web-pdf.aspx PEKOVÁ, Jitka. Finance územní samosprávy. Praha 3: Wolters Kluwer, 2011. ISBN 978-80-7357-614-1. PROVAZNÍKOVÁ, Romana. Financování, měst, obcí a regionů. 2. aktualizované a rozšířené vydání. Praha 7: Grada, 2009. ISBN 978-80-247-6373-6. Příloha č. 6, zákona č. 543/2005 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2006, zákona č. 622/2006 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2007, zákona č. 360/2007 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2008, zákona č. 475/2008 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2009, zákona č. 487/2009 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2010, zákona č. 433/2010 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2011, zákona č. 455/2011 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2012, zákona č. 504/2012 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2013. Příspěvek na výkon státní správy. In: Ministerstvo vnitra České republiky [online]. 2006, 17.12.2012 [cit. 2013-02-25]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/dokumenty-ouvs-prispevek-na-vykon-statnispravy.aspx SHNEIDEROVÁ, Ivana. Rozpočtová skladba 2012. Praha: Acha obec účtuje s.r.o., 2012. ISBN 978-80-260-1010-4. Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, v platném znění. VLÁČIL, Jan. Poreformní samosprávy v komunikaci s veřejností. In: Reforma veřejné správy: Sborník příspěvků. Praha: Wolters Kluwer, 2007, s. 22. ISBN 978-80-7357-300-3. Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), v platném znění Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), v platném znění Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů, v platném znění. Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v platném znění. Zákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností.

Přílohy

57

Přílohy


58

A Rozbor čerpání rozpočtu za období 2009 – 2012 Rozbor čerpání rozpočtu za období 13/2009 Položka Zastupitelé ostatní osobní výdaje Zastupitelé zdravotní a soc. pojištění Platy zaměstnanců Ostatní platy – refundace mezd Ostatní osobní výdaje Zdr. a soc. pojištění Pojištění zaměstnanců – zákonné Prádlo, oděv a obuv Knihy, tisk DDHM – drobný dlouhodobý hmotný majetek Materiál jinde nezařazený Úroky Voda Energie Pohonné hmoty a maziva Služby pošt Služby telekomunikací Pojistné Bankovní služby Služby školení a vzdělávání Ostatní služby (konzultační, zpracování dat) Opravy a udržování Programové vybavení Cestovné Pohoštění Věcné dary Propagace Členské příspěvky, vklady do společnosti Daně a poplatky, sankční platby Peněžité dary Zaměstnanecký fond Odškodnění – újma na zdraví Evropský týden mobility Partnerská města Činnost porad. střediska EKIS Volby Žerůtky Volby – Evropský parlament Leasingové splátky Datové úložiště Kopírka Oracle 10 pro Ginis Spisová služba Výdaje celkem

Rozpočet schválený 1 600 000,00 444 000,00 37 210 000,00 100 000,00 780 000,00 12 421 000,00 157 000,00 80 000,00 80 000,00 990 000,00 1 260 000,00 3 000 000,00 193 000,00 1 892 000,00 440 000,00 1 550 000,00 1 200 000,00 400 000,00 150 000,00 700 000,00 1 900 000,00 1 210 000,00 455 000,00 220 000,00 160 000,00 45 000,00 370 000,00 164 000,00 90 000,00 145 000,00 1 990 000,00 85 000,00 20 000,00 250 000,00 180 000,00 0,00 0,00 106 000,00 796 000,00 110 000,00 93 000,00 0,00 73 036 000,00

Skutečnost 1 548 720,00 444 000,00 36 110 000,00 44 063,10 549480,00 11 687 000,00 153 436,00 49 592,00 75 379,66 975 154,40 1 904 439,11 2 656 359,24 220 022,00 2 558 423,50 286 310,90 1 616 774,70 1 444 266,22 458 270,00 205 910,89 589 076,80 3 222 117,50 890 542,30 319 383,40 204 344,00 99 961,11 38 459,00 257 385,90 97 337,40 54 784,00 115 000,00 1 911 345,00 82 375,00 15 774,00 149 964,00 160 000,00 0,00 260 000,00 105 144,00 795 038,00 70 091,00 93 000,00 130 000,00 72 648 724,13


59

Rozbor čerpání rozpočtu za období 13/2010 Položka Zastupitelé ostatní osobní výdaje Zastupitelé zdravotní a soc. pojištění Platy zaměstnanců Ostatní platy – refundace mezd Ostatní osobní výdaje Zdr. a soc. pojištění Pojištění zaměstnanců – zákonné Prádlo, oděv a obuv Knihy, tisk DDHM – drobný dlouhodobý hmotný majetek Materiál jinde nezařazený Úroky Voda Energie Pohonné hmoty a maziva Služby pošt Služby telekomunikací Pojistné Bankovní služby Služby školení a vzdělávání Ostatní služby (konzultační, zpracování dat) Opravy a udržování Programové vybavení Cestovné Pohoštění Věcné dary Propagace Členské příspěvky, vklady do společnosti Daně a poplatky, sankční platby Peněžité dary Zaměstnanecký fond Odškodnění – újma na zdraví Evropský týden mobility Partnerská města Činnost porad. střediska EKIS Vzdělávání v eGON centru Leasingové splátky Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Volby do obec. zastupitel. a Senátu Parlamentu ČR Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 Řízení lidských zdrojů –OPLZaZ MÚ Boskovice. nám. 9. května Výdaje celkem

Rozpočet schválený 2140 000,00 625 000,00 35 210 000,00 70 000,00 430 000,00 11 751 000,00 157 000,00 60 000,00 80 000,00 900 000,00 1 650 000,00 2 800 000,00 225 000,00 2 489 000,00 390 000,00 1 680 000,00 1 445 000,00 423 000,00 237 000,00 700 000,00 3 500 000,00 1 140 000,00 375 000,00 200 000,00 100 000,00 45 000,00 270 000,00 164 000,00 90 000,00 115 000,00 1 962 000,00 85 000,00 20 000,00 150 000,00 180 000,00 1 347 000,00 106 000,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 73 311 000,00

Skutečnost 1 518 570,00 434 245,00 36 812 842,00 15 764,00 562 092,00 12 461 144,00 155 441,00 59 694,00 72 448,40 976 398,90 1 778 021,02 2 251 429,27 248 261,00 1 808 072,01 341 411,63 1 608 791,70 1 602 844,25 461 378,00 235 992,75 267 476,00 3 273 126,11 1 601 928,30 310 000,00 155 342,92 99 574,00 41 830,71 227 727,00 127 767,00 21 838,00 120 250,00 1 898 825,00 84 032,00 13 976,00 63 245,06 163 178,00 1 322 596,00 61 334,00 272 000,00 375 000,00 36 047,00 150 567,00 199 800,00 74 292 301,03


60

Rozbor čerpání rozpočtu za období 13/2011 Položka Zastupitelé ostatní osobní výdaje Zastupitelé zdravotní a soc. pojištění Platy zaměstnanců Ostatní platy – refundace mezd Ostatní osobní výdaje Odstupné Zdr. a soc. pojištění Pojištění zaměstnanců – zákonné Prádlo, oděv a obuv Knihy, tisk DDHM – drobný dlouhodobý hmotný majetek Materiál jinde nezařazený Úroky Voda Energie Pohonné hmoty a maziva Služby pošt Služby telekomunikací Pojistné Bankovní služby Služby školení a vzdělávání Ostatní služby (konzultační, zpracování dat) Opravy a udržování Programové vybavení Cestovné Pohoštění Věcné dary Propagace Členské příspěvky, vklady do společnosti Daně a poplatky, sankční platby Peněžité dary Zaměstnanecký fond Odškodnění – újma na zdraví Evropský týden mobility Partnerská města Technologické centrum Perosnální informační systém (PIS) Činnost porad. střediska EKIS Vzdělávání v eGON centru Leasingové splátky Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 Řízení lidských zdrojů Pořízení služebního automobilu Personální informační systém – inv. PD – budova MěÚ nám. 9. května Programové vybavení – licence Výdaje celkem

Rozpočet schválený 1 670 000,00 450 000,00 34 690 000,00 30 000,00 580 000,00 0,00 11 897 000,00 147 000,00 80 000,00 70 000,00 300 000,00 1 500 000,00 2 300 000,00 250 000,00 2 103 000,00 350 000,00 1 880 000,00 1 585 000,00 490 000,00 240 000,00 250 000,00 3 292 000,00 1 100 000,00 86 000,00 150 000,00 100 000,00 45 000,00 170 000,00 92 000,00 60 000,00 100 000,00 1 962 000,00 85 000,00 20 000,00 100 000,00 6 026 000,00 2 438 000,00 200 000,00 656 000,00 0,00 0,00 4 726 000,00 0,00 690 000,00 0,00 0,00 82 960 000,00

Skutečnost 1 548 893,00 422 876,00 33 126 121,00 10 123,00 519 957,00 973 467,00 11 230 221,00 150 356,00 63 858,60 49 089,00 251 342,40 1 661 513,20 1 824 148,40 212 133,00 2 038 188,63 309 325,25 1 390 972,10 1 629 646,84 489 596,00 240 000,00 264 661,00 3 015 320,68 771 497,40 85 896,00 147 567,21 92 754,00 52 037,00 169 400,00 86 373,10 341 538,00 119 500,00 1 582 265,00 89 299,00 0,00 119 842,00 5 920 626,00 1 530 157,00 197 964,00 653 160,00 7 000,00 58 624,00 4 520 386,90 100 000,00 0,00 0,00 151 800,00 78 219 495,71


61

Rozbor čerpání rozpočtu za období 13/2012 Položka Zastupitelé ostatní osobní výdaje Zastupitelé zdravotní a soc. pojištění Veřejně prospěšné práce Platy zaměstnanců Ostatní platy – refundace mezd Ostatní osobní výdaje Odstupné Zdr. a soc. pojištění Pojištění zaměstnanců – zákonné Prádlo, oděv a obuv Knihy, tisk DDHM – drobný dlouhodobý hmotný majetek Materiál jinde nezařazený Úroky Voda Energie Pohonné hmoty a maziva Služby pošt Služby telekomunikací Pojistné Bankovní služby Volby do senátu a krajského zastupitelstva Centrální registr vozidel Služby školení a vzdělávání Pomocný analytický přehled – PAP Ostatní služby (konzultační, zpracování dat) Volba prezidenta ČR Opravy a udržování Programové vybavení Cestovné Pohoštění Věcné dary Propagace Členské příspěvky, vklady do společnosti Daně a poplatky, sankční platby Peněžité dary Zaměstnanecký fond Odškodnění – újma na zdraví Evropský týden mobility Orientační systém na úřadě Partnerská města Personální informační systém (PIS) Činnost porad. střediska EKIS Síň slávy města Boskovice Vzdělávání v eGON centru Leasingové splátky Budova MěÚ Boskovice nám. 9. května – okna Monitorovací software Software Personální informační systém – inv. Výdaje celkem

Rozpočet schválený 1 670 000,00 450 000,00 1 000 000,00 31 850 000,00 30 000,00 580 000,00 0,00 10 881 000,00 150 000,00 70 000,00 50 000,00 502 000,00 1 588 000,00 1 500 000,00 260 000,00 2 490 000,00 400 000,00 1 880 000,00 1 705 000,00 500 000,00 240 000,00 0,00 0,00 350 000,00 0,00 3 000 000,00 0,00 740 000,00 210 000,00 150 000,00 100 000,00 35 000,00 140 000,00 76 000,00 60 000,00 125 000,00 1 500 000,00 85 000,00 20 000,00 0,00 100 000,00 3 832 000,00 300 000,00 0,00 700 000,00 42 000,00 0,00 80 000,00 500 000,00 690 000,00 70 731 000,00

Skutečnost 1 550 472,00 422 604,00 722 403,00 30 953 681,00 176,00 480 713,00 183 044,00 10 566 785,00 138 496,00 67 292,20 49 559,05 979 990,88 1 461 780,12 1 370 935,89 243 728,00 2 293 066,33 334 712,71 1 057 445,60 1 625 340,97 482 867,00 102 845,61 363 587,00 88 296,00 341 404,00 70 000,00 2 965 040,34 0,00 517 665,00 404 734,40 149 942,79 86 841,00 19 742,00 126 353,00 76 360,60 49 828,00 122 000,00 1 298 190,00 98 648,00 0,00 49 998,00 129 998,00 2 710 269,00 201 276,00 59 676,00 683 154,00 42 000,00 734 773,20 0,00 341 853,60 684 000,00 67 603 568,29

Vybraná problematika obcí s rozšířenou působností aplikovaná na obec Boskovice

Recommend Documents