VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ
Podnikání a právo
Obor:
Výběr vhodné právní formy pro založení sportovního klubu v konkrétní situaci (bakalářská práce)
Autor:
Marta Mrklasová
Vedoucí práce:
Mgr. Květoslav Žák
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci s názvem „Výběr vhodné právní formy pro založení sportovního klubu v konkrétní situaci“ vypracovala samostatně pod vedením pana Mgr. Květoslava Žáka a vyznačila všechny citace z pramenů.
V Praze dne …………….
…………………… Marta Mrklasová
Abstrakt Bakalářská práce s názvem „Výběr vhodné právní formy pro založení sportovního klubu“, sepsaná v roce 2013 studentkou Vysoké školy ekonomické v Praze, Fakulty mezinárodních vztahů, na Katedře evropského a podnikového práva, Martou Mrklasovou pod vedením pana Mgr. Květoslava Žáka, se zabývá posouzením vhodnosti vybraných právních forem pro založení sportovního klubu v předem charakterizované situaci. Cílem této práce je vybrat vhodnou právní formu pro založení sportovního klubu zajišťujícího volnočasové sportovní aktivity pro děti, mládež i dospělé jedince v oblasti gymnastického a komerčního aerobiku na rekreační úrovni. Výběr byl proveden na základě obecných charakteristik zkoumaných právních forem, zjišťování informací o vybraných subjektech již fungujících v obdobném odvětví a s těmito subjekty vedené konzultace. Výsledkem práce je výběr právní formy občanského sdružení jako pravděpodobně nejvhodnější právní formy pro konkrétní situaci. Mimo jiné byly v práci popsány i základní body realizace založení občanského sdružení. Práce může být inspirací pro potenciální zakladatele sportovního klubu, nacházející se v podobné situaci. Klíčová slova: právní formy v oblasti sportu, občanské sdružení, dotace
Abstract A bachelor’s work titled “The selection of an appropriate legal form to found a sports club” was created in 2013 by Marta Mrklasová, a student at the University of Economics, Prague, Faculty of International Relations, at the Departement of Business and European Law under the supervision of Mr. Mgr. Květoslav Žák. It evaluates an appropriateness of selected legal forms to found a sports club in a specific situation. The aim of this work is to choose the most suitable legal form to found a sports club, whose intent is to provide leisure sports activities for children, youth and adults in the field of aerobic gymnastics on the recreational level. The selection was made on the basis of general characteristics of selected legal forms, detecting useful information about those legal forms and consultations with several entities, which already exist in similar sectors. The result of this work is a selection of probably the most suitable legal form, a civic association. Among other the basic steps to create a civic association were described. This work can be an inspiration for potential founders of sports club in similar situation. Key words: legal forms in the sports industry, civic association, subsidies
OBSAH Úvod ..................................................................................................................................................... 1 Popis použitelných způsobů založení sportovního klubu ...................................................... 3
1
1.1 Základní charakteristiky jednotlivých právních forem................................................................. 4 1.1.1
Podnikání na základě živnostenského oprávnění ............................................................ 4
1.1.3
Akciová společnost .......................................................................................................... 6
1.1.4
Veřejná obchodní společnost ........................................................................................... 8
1.1.5
Komanditní společnost .................................................................................................... 9
1.1.6
Zájmová sdružení právnických osob ............................................................................. 10
1.1.7
Smlouva o sdružení ....................................................................................................... 10
1.1.8
Obecně prospěšná společnost ........................................................................................ 11
1.1.9
Občanské sdružení ......................................................................................................... 12
1.1.10
Nadace a nadační fondy................................................................................................. 13
2
Charakteristika konkrétní situace .............................................................................................. 14
3
Vzorek již existujících entit ....................................................................................................... 16 3.1
Formy již existujících klubů .................................................................................................. 16
3.1.1
Sport Aerobic Liberec o. s. ............................................................................................ 16
3.1.2
Aerobik Sport Centrum Zlín .......................................................................................... 17
3.1.3
Pro Fitness Praha o. s..................................................................................................... 17
3.1.4
Vysokoškolský sportovní klub Vysokého učení technického v Brně, občanské sdružení ....................................................................................................................................... 18
3.1.5
Hokejový klub Lomnice nad Popelkou ......................................................................... 18
3.2
Konzultace s vedením již existujících klubů ......................................................................... 20
3.2.1 Sport Aerobic Liberec o. s.................................................................................................... 20 3.2.2 Aerobik Sport Centrum Zlín ................................................................................................ 21 3.2.3 Hokejový klub Lomnice nad Popelkou ................................................................................ 21 4
Zhodnocení, výběr a body realizace .......................................................................................... 25 4.1 Zvážení všech důležitých parametrů ........................................................................................... 25 4.1.1
Podnikání na základě živnostenského oprávnění .......................................................... 25
4.1.2
Společnost s ručením omezeným .................................................................................. 25
4.1.3
Akciová společnost ........................................................................................................ 26
4.1.4
Veřejná obchodní společnost ......................................................................................... 26
4.1.5
Komanditní společnost .................................................................................................. 26
4.1.6
Zájmová sdružení právnických osob ............................................................................. 26
4.1.7
Smlouva o sdružení ....................................................................................................... 27
4.1.8
Obecně prospěšná společnost ........................................................................................ 27
4.1.9
Občanské sdružení ......................................................................................................... 27
4.1.10
Nadace a nadační fondy................................................................................................. 28
4.2 Výběr optimálního způsobu a odůvodnění, popis možných úskalí ............................................. 28 4.3 Konkrétní body realizace ............................................................................................................. 29 Závěr ................................................................................................................................................... 32 Seznam použité literatury ...................................................................................................................... 33
Úvod Jistě již nemálo bývalých vrcholových sportovců nebo osob, které se pohybují ve sportovním odvětví celý svůj život, zaujala myšlenka provozování vlastního sportovního klubu. Tento sen však mnohokrát ztroskotá ještě před případnou realizací, zejména protože právní prostředí v oblasti sportu je značně komplikované. Potenciální zakladatelé se mohou potýkat s velkým množstvím překážek. Proto jedním ze záměrů této práce je poskytnout jim jisté vodítko pro výběr vhodné právní formy, nacházejí-li se v obdobné situaci, jež je popsána v této práci. Primárním cílem této bakalářské práce je posoudit vhodnost vyjmenovaných právních forem pro založení sportovního klubu v situaci, která je pevně stanovená v jedné z kapitol, a vybrat právní formu pravděpodobně nejvhodnější. Po stanovení nejvhodnější právní formy budou vyjmenovány konkrétní body realizace, které je nutné dodržet při zakládání subjektu. Na základě svých osobních zkušeností předpokládám, že pro zajištění volnočasových sportovních aktivit pro děti, mládež i dospělé jedince v oblasti gymnastického a komerčního aerobiku na rekreační úrovni, bude nejvhodnější právní formou občanské sdružení. Úkolem této bakalářské práce je tuto tezi vyvrátit nebo potvrdit. Má domněnka, že nejvhodnější právní formou pro tento účel je občanské sdružení, vyplývá především ze znalosti mnoha již existujících subjektů, zabývajících se obdobnou činností, jež mají právní formu občanského sdružení. Ovšem skutečnost, že většina obdobných subjektů je založena v této právní formě, neznamená, že se jedná o právní formu nejvýhodnější. Proto je cílem práce porovnat vhodnost více právních forem na základě několika parametrů a následně i posoudit, zda mají již existující subjekty ideální právní formu pro svoji činnost. V první kapitole budou vypsány základní charakteristiky použitelných způsobů založení sportovního klubu. Mezi tyto způsoby budou zařazeny obchodní společnosti, neziskové právnické osoby a další. Tato kapitola je zařazena především proto, aby se čtenář zorientoval v možnostech, které nabízí český právní systém pro založení sportovního klubu, a aby se seznámil se základními informacemi o těchto právních formách. Druhá kapitola je věnována charakteristice konkrétní situace. Zde budou popsány základní údaje o situaci, ve které se nachází potenciální zakladatel. Především bude uveden cíl, za kterým má být subjekt založen, kdo se podílí na jeho založení a jaké jsou finanční možnosti pro realizaci projektu. Z této části práce vycházejí parametry, na základě kterých budou právní formy následně posuzovány. Nedílnou součástí bakalářské práce bude i seznam již existujících 1
sportovních klubů, jejich právních forem a základních informací zveřejňovaných v Administrativním registru ekonomických subjektů. Tento seznam bude i s následnou konzultací s vybranými kluby uveden ve třetí kapitole. Konzultace se zkušenými osobami v oblasti zakládání sportovních klubů bude jistě přínosem i pro závěrečný výběr vhodné právní formy. Ve čtvrté kapitole, na závěr práce, budou zváženy všechny důležité parametry pro výběr vhodné právní formy, bude vybrán optimální způsob a nastíněn seznam konkrétních bodů realizace. Na základě tohoto seznamu si může potenciální zakladatel utvořit představu o krocích, které je nutné následovat pro úspěšné založení sportovního klubu, a může se jimi inspirovat, ačkoliv tento seznam nemusí být kompletní pro všechny typy sportovních organizací.
2
1 Popis použitelných způsobů založení sportovního klubu V oblasti sportu působí podnikatelské subjekty i subjekty neziskové. Podnikatelské subjekty se dělí na právnické osoby, mezi něž řadíme obchodní společnosti, především pak akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným, a fyzické osoby. Dále zde existuje kategorie neziskových právnických osob, mezi něž patří občanská sdružení, založená podle zákona číslo 83/1990 Sb., o sdružování občanů. Jedná se o různé tělovýchovné jednoty, kluby, oddíly, asociace, federace atd. Většina sportovních organizací v České republice působících v oblasti rekreačního, výkonnostního a vrcholového sportu využívá právě právní formu občanského sdružení (Topinka a Stanjura, 2001, s. 7). Dalšími neziskovými právnickými osobami jsou například příspěvkové organizace zřizované státem nebo územně samosprávným celkem. Typem sportovní organizace, kterou je třeba zmínit, je i rozpočtová organizace zřízená ústředním orgánem státní správy. Nadace a nadační fondy dle zákona číslo 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech jsou rovněž samostatnou kategorií neziskových právnických osob v oblasti sportu, je-li jejich úkolem shromažďovat finanční i jiné prostředky za účelem rozvoje sportu a tělovýchovy. Na určitých vysokých školách jsou zřizovány fakulty nebo katedry tělesné výchovy a sportu. Mezi neziskové subjekty jsou řazena i rezortní sportovní centra, jež jsou organizačními složkami státu podle paragrafu 3 zákona číslo 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. Jejich úkolem je mimo jiné zajišťovat potřebné zázemí pro přípravu sportovců reprezentujících Českou republiku na mezinárodní úrovni. Organizační složky státu nejsou právnickou osobou. V oblasti právních norem týkajících se sportovní činnosti se můžeme setkat se zákonem o podpoře sportu číslo 115/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon vymezuje postavení sportu ve společnosti jako veřejně prospěšné činnosti a stanovuje úkoly ministerstev, jiných správních úřadů a územně samosprávných celků při podpoře sportu. Na základě tohoto zákona je zajištěna podpora sportu ze státního rozpočtu a rozpočtů obcí a krajů a jsou zřizována rezortní sportovní centra. Činnost těchto sportovních center je zabezpečována Ministerstvem školství, Ministerstvem obrany a Ministerstvem vnitra. Pod pojmem sport se v tomto zákoně skrývají všechny formy tělesné činnosti, které si prostřednictvím organizované či neorganizované účasti kladou za cíl harmonický rozvoj tělesné i psychické kondice, upevňování zdraví a dosahování sportovních výkonů v soutěžích všech úrovní. Sportem pro všechny se pak rozumí organizovaný i neorganizovaný sport
3
a pohybová rekreace určená širokým vrstvám obyvatelstva (Zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, ve znění pozdějších předpisů). Dále pro úplnost bude uvedeno zájmové sdružení právnických osob, podnikání na základě smlouvy o sdružení a obecně prospěšná společnost. Typem sportovní organizace je i organizace s mezinárodním prvkem, tj. Mezinárodní sportovní federace, která má sídlo v České republice nebo zde působí prostřednictvím své organizační složky. Touto formou se práce zabývat nebude, protože tato možnost nekoresponduje s výchozími podmínkami. Existuje i řešení, se kterým se lze v praxi setkat, a tím je paralelní existence dvou subjektů se stejným názvem za účelem optimalizace. Jedná se o rozdělení činnosti do několika sekcí, například na sportovní klub a reklamní agenturu, přičemž jsou oba subjekty zaregistrovány pod stejným názvem (Topinka a Stanjura, 2001, s. 24).
1.1 Základní charakteristiky jednotlivých právních forem Mezi základní charakteristiky budou řazeny údaje zjištěné z příslušných zákonů a literatury. Jedná se o základní principy, které se pojí s uvedenými právními formami. Každá právní forma bude stručně popsána a budou vyjmenovány její základní charakteristiky, mezi něž můžeme řadit například definici právní formy, vymezení odpovědnosti společníků, vymezení fyzických a právnických osob, které mohou danou formu založit, nebo i případnou výši základního kapitálu atd. 1.1.1 Podnikání na základě živnostenského oprávnění Živnostenské podnikání se řídí zákonem č.455/1992, Sb. o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů. Dle paragrafu 2 tohoto zákona je živností soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem. Pojem živnost je vymezen negativně. V seznamu činností, které nejsou dle zákona živností již ze své podstaty, nenalezneme činnost, která má být vykonávána sportovním klubem, z čehož vyplývá, že živnost je vhodnou právní formou pro provozování sportovního klubu. Mezi subjekty oprávněné provozovat živnost se řadí dle paragrafu 5 odstavce prvního fyzická nebo právnická osoba, splní-li podmínky stanovené živnostenským zákonem (dále jen „podnikatel“); státní povolení k provozování živnosti (dále jen „koncese“) se vyžaduje jen v případech vymezených živnostenským zákonem. Mezi všeobecné podmínky provozování živnosti fyzickými osobami, pokud živnostenský zákon nestanoví jinak, se řadí dosažení věku 18 let, způsobilost k právním úkonům 4
a bezúhonnost. Posouzení bezúhonnosti je dále upraveno v paragrafu 6 živnostenského zákona. Pokud živnostenský zákon nebo zvláštní předpisy vyžadují odbornou nebo jinou způsobilost, jedná se o zvláštní podmínky provozování živnosti, které jsou upraveny u konkrétních typů živností, v paragrafu 7 živnostenského zákona je pak popsán způsob prokázání těchto způsobilostí. V části první živnostenského zákona jsou také upraveny překážky provozování živnosti, jedná se například o fyzickou nebo právnickou osobu, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs, dále i rozdělení živností na ohlašovací a koncesované, vznik oprávnění provozovat živnost a provozovny. V části druhé zákona o živnostenském podnikání jsou uvedeny druhy živností. Živnost ohlašovací, které při splnění stanovených podmínek smějí být provozovány na základě ohlášení, se dělí na řemeslné, vázané a volné. Podmínkou provozování živnosti řemeslné je odborná způsobilost uvedená v paragrafech 21 a 22 živnostenského zákona. Je-li podmínkou provozování živnosti odborná způsobilost uvedená v příloze č. 2 k živnostenskému zákonu, není-li dále stanoveno jinak, jedná se o živnost vázanou. U živnosti volné není odborná způsobilost stanovena jako podmínka provozování živnosti. Živnosti koncesované, které smějí být provozovány na základě koncese, jsou uvedené v příloze č. 3 k živnostenskému zákonu. Ze seznamu ohlašovacích řemeslných živností neodpovídá činnosti sportovního klubu žádná, ke stejnému poznatku lze dojít i ze seznamu koncesovaných živností. Mezi ohlašovací vázané živnosti patří Poskytování tělovýchovných a sportovních služeb v oblasti, podmínkou provozování takové živnosti je vysokoškolské vzdělání nebo vyšší odborné vzdělání zaměřené na tělesnou kulturu, tělovýchovu a sport, aj. Vymezení předmětu podnikání musí být dostatečně určité a jednoznačné. Mezi ohlašovací volné živnosti, které mohou mít spojitost s činností sportovního klubu, patří Velkoobchod a maloobchod, Reklamní činnost, marketing, mediální zastoupení a Provozování tělovýchovných a sportovních zařízení a organizování sportovní činnosti. Je nutno zmínit, že sám živnostník nemusí splňovat požadavky odborné způsobilosti a může provozovat živnost prostřednictvím odpovědného zástupce. Odpovědný zástupce je fyzická osoba ustanovená podnikatelem, která odpovídá za řádný provoz živnosti a za dodržování živnostenskoprávních předpisů a je k podnikateli ve smluvním vztahu. Tento odpovědný zástupce musí splňovat všeobecné i zvláštní podmínky provozování živnosti podle paragrafů 6 a 7 živnostenského zákona (Zákon č. 455/1992 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů).
5
1.1.2 Společnost s ručením omezeným Společností s ručením omezeným je společnost, jejíž základní kapitál je tvořen vklady společníků a jejíž společníci ručí za závazky společnosti, dokud nebylo zapsáno splacení vkladů do obchodního rejstříku. (Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů). Z toho vyplývá, že společníci ručí omezeně, do výše souhrnu nesplacených částí vkladů všech společníků podle stavu zápisu v obchodním rejstříku (Švarc et al., 2011, s. 132). Firma společnosti musí být označena jako „společnost s ručením omezeným“, „spol. s r. o.“ nebo „s. r. o.“. Tato společnost může být založena i jednou osobou, s tím, že jedna fyzická osoba může být jediným společníkem nejvýše tří společností s ručením omezeným. Společnost odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem. Výše základního kapitálu musí být minimálně dvě stě tisíc korun českých a výše vkladu jednoho společníka musí činit alespoň dvacet tisíc korun českých. V případě, že je společnost založena jen jedním společníkem, musí být splacena částka v plné výši základního kapitálu, tj. dvě stě tisíc korun českých (Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů). Tato společnost je řazena mezi kapitálové obchodní společnosti, ovšem disponuje i jistými rysy společnosti obchodní, jedním z takových rysů je například ručení společníka. Povinně jsou tvořeny dva orgány, valná hromada a statutární orgán, jímž jsou jednatelé. Nutná je i tvorba rezervního fondu z čistého zisku. Do výše deseti procent ze základního kapitálu je rezervní fond určen výhradně pro krytí ztrát společnosti (Švarc et al., 2011, s. 132). Důležitým prvkem při založení společnosti s ručením omezeným je společenská smlouva nebo zakladatelská listina. Ta musí mít formu notářského zápisu a musí obsahovat následující údaje: obchodní firmu a sídlo společnosti, určení společníků, předmět podnikání (činnosti), výši základního kapitálu a výše jednotlivých vkladů každého společníka včetně lhůt a způsobu splácení, určení správce vkladu, jména a bydliště prvních jednatelů a určení způsobu jejich jednání, jména a bydliště členů první dozorčí rady, je-li zřizována a jiné údaje, jež jsou vyžadovány zákonem (Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů). 1.1.3 Akciová společnost Akciovou společností je společnost, jejíž základní kapitál je tvořen z určitého počtu akcií o určité jmenovité hodnotě. Akciová společnost za své závazky odpovídá celým svým majetkem, vytvořeným jak při svém založení, tak i následnou podnikatelskou (případně
6
i nepodnikatelskou) činností (Švarc et al., 2011, s. 144). Akcionář za závazky společnosti neručí. Firma společnosti musí mít označení „akciová společnost“, „akc. spol.“ nebo „a. s.“ Akcií se rozumí cenný papír, s nímž jsou spojena práva akcionáře jako společníka podílet se dle zákona a stanov společnosti na jejím řízení, zisku a likvidačním zůstatku při zániku společnosti (Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů). Akciová společnost je ryze kapitálovou obchodní společností. V její platné právní úpravě se odráží vliv evropského komunitárního práva, protože harmonizace práva společností v Evropské unii se soustředí zejména na společnosti kapitálové. Vliv harmonizace Evropské unie na tuto formu obchodní společnosti je tedy značný. Z paragrafu číslo 56 odstavce prvního obchodního zákoníku vyplývá, že akciová společnost může být založena i za účelem jiným, než je podnikatelská činnost, pokud to zvláštní právní předpis nezakazuje (Švarc et al., 2011, s. 142). Akcie mají buď podobu listinnou, nebo podobu zaknihovanou. Co se týká formy akcií, jsou děleny na akcie na jméno a na akcie na majitele. Založení a vznik společnosti jsou upraveny v oddílu druhém, dílu pátého, části druhé obchodního zákoníku. Společnost může být založena jedním zakladatelem nebo i více zakladateli. Zakládají-li společnost dva nebo více zakladatelů, uzavírají zakladatelskou smlouvu. Pokud společnost zakládá jediný zakladatel, je vyžadována zakladatelská listina (Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů). Zakladatelská listina i zakladatelská smlouva musí mít formu notářského zápisu. Zakladateli mohou být osoby fyzické i právnické. Nejsou stanoveny žádné zvláštní podmínky, které by zakladatel akciové společnosti musel splňovat (Švarc et al., 2011, s. 146). Základní kapitál společnosti se odvíjí od způsobu upisování akcií. Jsou-li upisovány s veřejnou nabídkou akcií, musí základní kapitál činit alespoň dvacet milionů korun českých, nestanoví-li zvláštní právní předpis částku vyšší. V případě, že jsou akcie upisovány bez veřejné nabídky akcií, základní kapitál musí dosahovat výše minimálně dvou milionů korun českých (Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů). Základní kapitál společnosti je souhrn peněžitých i nepeněžitých vkladů všech společníků do společnosti (Švarc et al., 2011, s. 146). Založení akciové společnosti je poměrně náročný proces s mnoha náležitostmi, není tedy tak často využíván pro účely zakládání sportovních klubů a podobných zařízení. Neopominutelným problémem, který může při založení sportovního klubu v podobě akciové společnosti nastat, je i nedostatek financí, protože vyžadovaný základní kapitál je značně vysoký.
7
1.1.4 Veřejná obchodní společnost Veřejnou obchodní společností je společnost, v níž minimálně dvě osoby podnikají pod společnou firmou a ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně celým svým majetkem. Společníkem této společnosti může být jen osoba fyzická, která splňuje všeobecné podmínky pro provozování živnosti podle zvláštního právního předpisu a u níž není dána překážka provozování živnosti podle zvláštního právního předpisu, bez ohledu na předmět podnikání společnosti. Společníkem může být i právnická osoba, její práva a povinnosti vykonává její statutární orgán, případně jím pověřený zástupce, který splňuje podmínky, které byly popsány výše u fyzické osoby (Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů). Jediné omezení, se kterým se při nárocích na společníky lze setkat je to, že jedna fyzická nebo právnická osoba může být společníkem s neomezeným ručením pouze v jedné společnosti (Švarc et al., 2011, s. 108). Podle paragrafu číslo 77 musí firma obsahovat označení „veřejná obchodní společnost“, ovšem toto označení lze nahradit i zkratkami „veř. obch. spol.“ nebo „v. o. s.“. Návrh na zápis do obchodního rejstříku podepisují všichni společníci a přikládá se k němu i společenská smlouva, která musí obsahovat firmu a sídlo společnosti, určení společníků uvedením firmy nebo názvu a sídla právnické osoby nebo jména a bydliště fyzické osoby, přičemž i předmět podnikání společnosti (Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů). Jedná se ovšem o minimální obsahové náležitosti, v praxi většinou obsahuje i úpravu dalších jiných otázek. Společenská smlouva nemusí mít formu notářského zápisu, pravost podpisů zakladatelů ale musí být úředně ověřena. Tradičně je tato společnost řazena mezi osobní obchodní společnosti, především proto, že společník se vysokou mírou podílí na řízení a vedení společnosti. Každý společník je oprávněn být statutárním orgánem společnosti. Prakticky všichni společníci realizují podnikatelskou aktivitu. Z toho jako důsledek plyne fakt, že společníci značně osobně odpovídají za případný neúspěch v podnikání. I proto je zde omezená možnost vzniku a zániku účasti společníka na společnosti za jejího trvání. Kapitálová účast společníků není podmíněna zákonem, ovšem je možná. Je motivována pouze případnou praktickou potřebou. Veřejnou obchodní společnost lze založit výlučně za účelem podnikatelské činnosti. Pokud by byla založena za účelem jiným, způsobilo by to neplatnost společnosti (Švarc et al., 2011, s. 109).
8
1.1.5 Komanditní společnost Komanditní společnost je společnost, ve které jeden nebo více společníků ručí za závazky společnosti do výše svého nesplaceného vkladu zapsaného v obchodním rejstříku, jedná se o komanditisty, a jeden nebo více společníků ručí celým svým majetkem, zde se jedná o komplementáře. Komplementářem může být osoba, která splňuje všeobecné podmínky provozování živnosti podle zvláštního právního předpisu a zároveň u ní není dána překážka provozování živnosti stanovená zvláštním právním předpisem bez ohledu na předmět podnikání společnosti. Pokud je komplementářem právnická osoba, její práva a povinnosti, které jsou spojeny s účastí v komanditní společnosti, vykonává její statutární orgán, případně jím pověřený zástupce, který splňuje výše uvedené podmínky (Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů). Komanditní společnost je řazena taktéž mezi osobní obchodní společnosti, i když některé znaky jsou spíše charakteristické pro společnosti kapitálové. Lze říci, že se jedná o veřejnou obchodní společnost s prvky společnosti s ručením omezeným. Tato situace nastává zejména proto, že jsou upraveny rozdílně dvě skupiny společníků. Komplementáři jsou společníci, kteří vykonávají podnikatelskou činnost společnosti, a účast komanditistů je především kapitálová, avšak s kontrolními a informačními právy (Švarc et al., 2011, s. 120). Komanditista musí vložit do základního kapitálu společnosti vklad ve výši, která je určena společenskou smlouvou, ovšem tento vklad musí být minimálně pět tisíc korun českých (Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů). Komanditní společnost je založena výhradně za účelem podnikání, rovněž jako u veřejné obchodní společnosti by založení a jiným účelem zakládalo její neplatnost (Švarc et al., 2011, s. 121). Společenská smlouva musí obsahovat firmu a sídlo společnosti, určení společníků uvedením firmy nebo názvu a sídla právnické osoby nebo jména a bydliště fyzické osoby, předmět podnikání a výši vkladu každého komanditisty (Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů). Obdobně jako u veřejné obchodní společnosti se jedná o minimální náležitosti a předpokládá se, že budou upraveny i náležitosti další (Švarc et al., 2011, s. 122). Firma společnosti musí obsahovat označení „komanditní společnost“ nebo jednu ze zkratek „kom. spol.“ či „k. s.“. Zajímavé je, že pokud firma společnosti obsahuje jméno jednoho z komanditistů, tento komanditista ručí za závazky společnosti ve stejné míře jako komplementář. Návrh na zápis komanditní společnosti do obchodního rejstříku podepisují všichni společníci a přikládá se k němu společenská smlouva (Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů). Společenská smlouva musí být podepsána 9
všemi zakladateli a k její platnosti není nutná forma notářského zápisu, ovšem všechny podpisy zakladatelů musejí být úředně ověřeny. Komanditní společnost musí být založena minimálně dvěma zakladateli. Tento požadavek musí být dodržen i za doby trvání společnosti. Přičemž alespoň jeden z účastníků musí být komanditista a jeden komplementář. Jako jiné společnosti, vzniká i komanditní společnost zápisem do obchodního rejstříku (Švarc et al., 2011, s. 122). 1.1.6 Zájmová sdružení právnických osob Zájmové sdružení právnických osob je společenstvím podle občanského práva. Je upraveno v občanském zákoníku v paragrafu číslo 20. Toto sdružení je vytvářeno především za účelem ochrany zájmů nebo k dosažení jiného účelu. Není tudíž výhradně zakládáno za účelem podnikatelské činnosti. Zájmové sdružení právnických osob je samostatnou právnickou osobou, která odpovídá za nesplnění svých povinností svým majetkem. Právní způsobilosti nabývá zápisem do registru sdružení u příslušného krajského úřadu. K založení tohoto sdružení je vyžadována písemná zakladatelská smlouva uzavřená mezi zakladateli nebo schválení založení sdružení na ustavující členské schůzi. Základním dokumentem jsou stanovy schválené zakladateli nebo ustavující schůzí sdružení. Nejedná se o příliš využívanou právní formu společného podnikání a právní úprava této formy je strohá (Švarc et al., 2011, s. 60). 1.1.7 Smlouva o sdružení Jedná se o oblíbenou variantu společného podnikání podle právní úpravy v občanském zákoníku. Smlouva o sdružení je upravena v paragrafech číslo 829 až 841 občanského zákoníku. Několik osob, fyzických, právnických, či kombinovaně, se může sdružit, aby společně dosáhli požadovaného účelu, aniž je tento účel výslovně vymezen. Může se tedy jednat i o jinou než podnikatelskou činnost. V praxi se však jedná zejména o účel společné podnikatelské činnosti. Sdružení, které vznikne na základě smlouvy o sdružení, nemá způsobilost k právům a povinnostem. Nevzniká tudíž samostatná právnická osoba. Je to tedy závazkový vztah mezi účastníky sdružení. Podnikání na základě smlouvy o sdružení je velmi jednoduchá forma podnikatelské činnosti, je založena na jediné smlouvě, která nemá povinně písemnou formu. Oblíbená je zejména u společného drobného podnikání nebo podnikání omezeného časem. Účastník sdružení musí vyvíjet činnost k dosažení sjednaného účelu a zároveň se musí zdržet činnosti, která by mohla dosažení tohoto účelu zpomalit, znemožnit, 10
či ztížit. Za závazky, které vzniknou při činnosti sdružení, odpovídají vůči třetím osobám společníci společně a nerozdílně. Pokud společenská smlouva nestanoví jinak, rozhodují společníci o obstarávání společných věci na principu jednomyslnosti (Švarc et al., 2011, s. 61). 1.1.8 Obecně prospěšná společnost Právní forma obecně prospěšné společnosti se řídí zákonem číslo č.248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech. Obecně prospěšná společnost je právnickou osobou, která je založena podle výše uvedeného zákona, poskytuje veřejnosti obecně prospěšné služby za předem stanovených a pro všechny uživatele stejných podmínek, její hospodářský výsledek nesmí být použit ve prospěch zakladatelů, členů jejích orgánů nebo zaměstnanců a musí být použit na poskytování obecně prospěšných služeb, pro které byla společnost založena. Název obecně prospěšné společnosti musí obsahovat označení „obecně prospěšná společnost“ či „o. p. s. “, přičemž jiné subjekty nejsou oprávněny toto označení používat. Obecně prospěšnou společnost mohou založit fyzické osoby, právnické osoby, či Česká republika. V případě, že společnost zakládá jedna osoba, je vyhotovena zakládací listina, která musí mít formu notářského zápisu. Pokud společnost zakládá více osob, musí být podepsána zakládací smlouva všemi zakladateli a jejich podpisy musí být úředně ověřeny. Oba tyto dokumenty mají několik důležitých náležitostí, mezi něž patří například identifikace zakladatelů, název a sídlo obecně prospěšné společnosti, druh obecně prospěšných služeb, které mají být poskytovány, identifikace členů správní rady, identifikace ředitele obecně prospěšné společnosti, identifikace členů dozorčí rady, hodnotu a označení majetkových vkladů jednotlivých zakladatelů, jsou-li vkládány, u nepeněžitého vkladu určení jeho předmětu a ocenění odborným odhadcem, možnost odměňování a způsob stanovení výše odměny členů správní rady, dozorčí rady a ředitele a další. Obecně prospěšná společnost vzniká dnem zápisu do rejstříku obecně prospěšných společností. Návrh na zápis podává zakladatel společně s dalšími doklady, například se zakládací listinou, do devadesáti dnů od založení obecně prospěšné společnosti. Pokud tato společnost bude vykonávat činnosti, k jejichž výkonu se vyžadují zvláštní podmínky, popřípadě způsob jejich provádění, je zakladatel povinen splnění těchto skutečností prokázat. Zákon přesně neurčuje, které z činností mají obecně prospěšný charakter. Prospěšnost je posouzena soudcem při zápisu obecně prospěšné společnosti do rejstříku. Obecně prospěšná společnost může vyvíjet podnikatelskou činnost jako činnost doplňkovou, pokud touto činností bude dosaženo efektivnějšího využití majetku, 11
lepšího využití zařízení či kvalifikace zaměstnanců. Je žádoucí, aby činnost obecně prospěšné činnosti byla transparentní, zejména protože může být příjemcem dotací nebo jiných zdrojů ze státního rozpočtu, z rozpočtu obcí nebo jiných institucí, orgánů či fondů (Zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech, ve znění pozdějších předpisů). 1.1.9 Občanské sdružení Právní forma občanské sdružení se řídí zákonem č.83/1990 Sb., o sdružování občanů a je jednou z nejpoužívanějších právních forem pro fungování sportovních klubů v České republice (Topinka a Stanjura, 2001, s. 7). V úvodních paragrafech zákona o sdružování občanů se můžeme dočíst o základních charakteristikách občanského sdružení. Občané mají právo se svobodně sdružovat, k výkonu tohoto práva není zapotřebí povolení státního orgánu, ovšem nehovoříme-li o sdružování občanů v politických stranách, politických hnutích, sdružování k výdělečné činnosti nebo k zajištění řádného výkonu určitých povolání nebo sdružování v církvích a náboženských společnostech. V paragrafu číslo 2 je uvedeno, že občané mohou zakládat spolky, společnosti, svazy, kluby a jiná občanská sdružení, jakož i odborové organizace a sdružovat se v nich. Členy občanského sdružení mohou být fyzické i právnické osoby. Sdružení jsou dle zákona právnickými osobami, do jejichž postavení a činnosti lze z pozice státního orgánu zasahovat pouze v mezích zákona. Účast v občanském sdružení je čistě dobrovolná a nikdo nesmí být nucen být členem sdružení nebo být nucen účastnit se činnosti občanského sdružení. Členství, či to, že někdo není členem sdružení, nesmí být občanovi na újmu. Stanovy sdružení určují práva a povinnosti z účasti ve sdružení vyplývající. Zákon i negativně vymezuje občanská sdružení, tj. která sdružení nejsou povolena. Zejména se jedná o sdružení, která by jakýmkoliv způsobem omezovala osobní, politická, či jiná práva občanů pro jejich národnost, rasu, pohlaví, původ, politické či jiné smýšlení, náboženské vyznání, sociální postavení a podobně. Občanská sdružení také nesmí dosahovat svých cílů způsoby, které jsou v rozporu s ústavou a zákony. Sdružení též nesmí vykonávat funkci státních orgánů, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Sdružení vzniká registrací, na níž mohou podat návrh ministerstvu vnitra České republiky minimálně tři občané, z nichž alespoň jeden již dosáhl věku 18 let. Návrh je podepsán členy přípravného výboru, musí být uvedena jejich jména, příjmení, rodná čísla a bydliště. Stanovy se k návrhu na zápis připojují ve dvou vyhotoveních. V nich musí být uveden název sdružení, sídlo, cíl jeho činnosti, orgány sdružení, způsob jejich ustavování, určení orgánů a funkcionářů oprávněných jednat jménem sdružení, ustanovení o organizačních jednotkách, pokud budou 12
zřízeny, a pokud budou jednat svým jménem a zásady hospodaření (Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů). 1.1.10 Nadace a nadační fondy Vznik nadací a nadačních fondů se řídí zákonem číslo 227/1997 Sb. Dle prvního paragrafu tohoto zákona jsou nadace nebo nadační fondy účelovými sdruženími majetku, vzniklými nebo zřízenými pro dosahování obecně prospěšných cílů. Obecně prospěšným cílem je pak především rozvoj duchovních hodnot, ochrana lidských práv nebo jiných humanitárních hodnot, ochrana životního prostředí, kulturních památek a tradic a rozvoj vědy, tělovýchovy a sportu. Název nadace musí obsahovat označení „nadace“ a název nadačního fondu musí obsahovat součást „nadační fond“. Obě tyto právní formy jsou právnickou osobou. Nadace používá k dosahování účelu, pro který byla zřízena, výnosů z nadačního jmění a ostatní majetek nadace. Nadační fond používá k dosažení účelu, pro který byl zřízen, veškerý svůj majetek. Nadace i nadační fond jsou zřizovány písemnou smlouvou, kterou uzavírají zřizovatelé, nebo zakládací listinou, pokud je zřizovatelem jen jedna osoba, popřípadě závětí. Písemná smlouva musí mít úřední ověření pravosti podpisů, zakládací listina a závěť musí mít formu notářského zápisu. Nadace nebo nadační fond vzniká dnem zápisu do veřejného rejstříku, vedeným u soudu určeného zvláštním zákonem. K návrhu na zápis musí být přiložena nadační listina, doklad o splacení peněžitého vkladu, u nadací doklad o zřízení zvláštního účtu, na němž je peněžitý vklad uložen, případně doklad o převzetí nepeněžitého vkladu. Dále pak smlouva o správě cenných papírů, jsou-li součástí nadačního jmění cenné papíry, výpis z rejstříku trestů členů správní rady, dozorčí rady a případně i revizora. Správní rada nadace či nadačního fondu spravuje majetek, řídí činnost a rozhoduje o všech záležitostech a je statutárním orgánem. Kontrolním orgánem je dozorčí rada, povinně je zřizována, pokud majetek je vyšší než pět miliónů korun českých. Pokud není zřízena dozorčí rada, její působnost vykonává revizor. Nadace nebo nadační fond nesmí vlastním jménem podnikat, ovšem s několika výjimkami. Těmi jsou například pronájem nemovitostí, pořádání loterií, tombol, veřejných sbírek a kulturních, společenských, sportovních, vzdělávacích akcí (Zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech, ve znění pozdějších předpisů).
13
2 Charakteristika konkrétní situace Pro vytvoření celé bakalářské práce bude naším vodítkem charakteristika konkrétní situace, ve které se může potenciální zakladatel nacházet. Budou stanoveny základní předpoklady, z nichž budou vycházet i parametry pro výběr vhodné právní formy. Jedním z nejdůležitějších parametrů je jistě účel, za kterým bude sportovní klub zakládán. Dalším poté bude i finanční situace zakladatelů. Zajisté má význam i sportovní odvětví, ve kterém se budeme pohybovat. Výchozí situace je následující. Fyzická osoba, žena s aktivními zkušenostmi v odvětví sportovního gymnastického aerobiku a fyzická osoba, muž s vášní ke sportu, chtějí vytvořit sportovní klub, ve kterém touží zajistit sportovní aktivitu pro mladé talenty v oblasti gymnastického aerobiku. Bude se jednat o činnost, která bude obecně prospěšná. V klubu bude probíhat základní baletní a gymnastická průprava, nezbytná k provádění cviků, které svou charakteristikou spadají do odvětví gymnastického aerobiku. Ve sportovním klubu budou tedy probíhat volnočasové sportovní aktivity pro děti a mládež. Zároveň je cílem i nabídnout široké veřejnosti komerční lekce aerobiku i jiných obdobných sportů, z důvodu finanční udržitelnosti celého projektu. Samotná příprava dětí bude koncipována tak, aby byla finančně únosná pro rodiče ctižádostivých dětí a byla dostupná pro širší sociální skupiny, protože každý talentovaný jedinec by měl mít příležitost se rozvíjet. Z toho ovšem vyplývá, že je potřeba doplnit příjmy z členských příspěvků i o příjmy ze stran veřejnosti, která bude mít možnost využívat komerčních lekcí. Mimo jiné však bude možné ze strany rodičů, kteří disponují dostatečným majetkem, podpořit činnost sportovního klubu různými sponzorskými dary. S tím, že rodiče této možnosti využijí, se předem počítá. Dalším možným finančním zdrojem je pronájem části prostor dalším subjektům či obdržení příspěvku od obce na základě podání žádosti. Sportovní klub bude veden na úrovni rekreačního sportu. V případě, že bude objeven výjimečný talent, bude mu zajištěna účast na národních a mezinárodních soutěžích, avšak poté už se bude jednat o oblast sportu výkonnostního a vrcholového, která je vázána odlišnými pravidly. Proto je nutné tuto možnost brát jako možnost doplňkovou, která bude zajištěna skrze jiné subjekty. Co se týká finančních možností našich aktérů, vlastní hotovost ve výši 300 tisíc korun českých a mohou si vzít bankovní úvěr ve výši dva miliony korun českých se splátkami na dobu dvaceti let s úrokovou sazbou 2,99%. Lokace klubu je v hlavním městě Praze,
14
v městské části Praha 4. Nemovitost, ve které se bude sportovní klub nacházet, je bývalou školkou, a existuje možnost ji od města odkoupit za částku jeden a půl milionu korun českých. Jelikož k provozování činnosti není zapotřebí žádných strojů, pouze základního sportovního náčiní, zvukové aparatury a vhodného podlahového krytí, celkové úpravy, které bude nutné na budově provést, nepřesáhnou částku půl milionu korun českých. Zároveň je vhodné počítat i s výdaji, které se pojí s občanským sdružením OSA, neboli Ochranným svazem autorským pro práva k dílům hudebním, jež kolektivně spravuje majetková autorská práva. Očekávaný vývoj klubu je následující. Během prvního roku činnosti klubu bude vytvořena skupina aktivně sportujících dětí, dospívajících, případně i dospělých jedinců. Zároveň budou nabídnuty komerční hodiny v počtu 96 lekcí za měsíc. V případě, že vše proběhne podle plánu, příjmy by měly měsíčně dosahovat padesáti až sta tisíc korun českých, jejich výše se bude odvíjet od návštěvnosti jednotlivých lekcí a počtu trénovaných svěřenců. Klub ponese název Aerobic Club Prague.
15
3 Vzorek již existujících entit Nedílnou součástí této práce je i seznam několika již existujících sportovních klubů. U každého klubu je uvedena právní forma, ve které byl založen, a další informace získané z Administrativního registru ekonomických subjektů. Ve druhé podkapitole jsou uvedeny odpovědi na otázky některých subjektů, týkající se především důvodů, které vedení každého klubu zohledňovalo při výběru vhodné právní formy, informací ohledně dotací a jiných finančních zdrojů a cílů těchto vybraných subjektů.
3.1 Formy již existujících klubů Ministerstvo financí České republiky vede Administrativní registr ekonomických subjektů, zkratkou označovaný jako ARES. Jedná se o informační systém, ve kterém lze vyhledávat ekonomické subjekty registrované v České republice. Nalezneme ho na adrese http://wwwinfo.mfcr.cz/ares/ares.html.cz. Z tohoto registru je možné zjistit základní informace o sportovních klubech, na které je tato kapitola zaměřena. Především se jedná o právní formu, identifikační číslo, obchodní firmu, místo podnikání, datum vzniku právnické osoby nebo datum vzniku živnostenského oprávnění. Případně i klasifikaci ekonomických činností, vybrané statistické údaje nebo identifikaci členů statutárního orgánu. Dále byly například navštíveny webové stránky daných subjektů pro doplnění informací. 3.1.1 Sport Aerobic Liberec o. s. První subjekt, kterým se práce zabývá, je sportovní centrum Sport Aerobic Liberec o. s. Jedná se o oddíl gymnastického aerobiku, který působí pod hlavičkou České gymnastické federace.
Toto
centrum,
jak
http://www.sportaerobicliberec.cz/,
je
možné poskytuje
se
dočíst
na
profesionální
webových přípravu
stránkách závodníků
v gymnastickém aerobiku a zároveň nabízí široké veřejnosti lekce komerčního aerobiku. Především se jedná o lekce kondičního cvičení, step aerobiku, cvičení na balančním míči Bosu, cvičení pro rodiče a děti a také posilování Power Cross pro muže. Z Administrativního registru ekonomických subjektů bylo zjištěno, že identifikační číslo právnické osoby je 66112052. Sídlem této právnické osoby je ulice Nezvalova 872/22, Liberec XV – Starý Harcov. Právní formou je číslo 701 ze seznamu právních forem vedeným Ministerstvem financí České republiky, tedy Sdružení (svaz, spolek, společnost, klub aj.). Datum vzniku občanského sdružení je 11. srpna roku 1997. Klasifikace ekonomických činností CZ-NACE 16
dle Českého statistického úřadu dělí ekonomické činnosti na 1718 kategorií, přičemž každá kategorie má unikátní kód. Činnosti, které jsou vykonávány sportovním klubem Sport Aerobic Liberec o. s., nesou čísla 93190 - Ostatní sportovní činnosti a 931 - Sportovní činnosti. Z výpisu ze Živnostenského rejstříku vyplývá, že subjekt Sport Aerobic Liberec, s identifikačním číslem 66112052, disponuje živnostenským oprávněním pro obory činnosti Reklamní činnost a marketing, jedná se o živnost ohlašovací volnou a tato živnost vznikla 31. srpna 2006. Jako člen statutárního orgánu je uvedena paní Barbora Svatošová, narozena dne 16. června 1971, bydlištěm Barvířská 125/17, Liberec III, 460 07. Ze statistických údajů lze zmínit, že Sport Aerobic Liberec o. s. patří do institucionálního sektoru číslo 15000, tj. do Neziskových institucí sloužících domácnostem. 3.1.2 Aerobik Sport Centrum Zlín Aerobik Sport Centrum Zlín je subjekt, jenž má přiděleno identifikační číslo 26548721. Právní formou tohoto subjektu je taktéž Sdružení (svaz, spolek, společnost, klub aj.) pod číslem 701. Vznik je datován na 12. prosince 2001. Sídlem Aerobik Sport Centra Zlín je Lukoveček 763 16, konkrétně Sýkoří 158. Stejně jako Sport Aerobic Liberec o. s. patří do institucionálního sektoru číslo 15000. Dle CZ-NACE pak vykonává činnost číslo 93110 Provozování sportovních zařízení. Zdrojem těchto informací je rovněž, jako u předchozího subjektu Administrativní registr ekonomických subjektů. Z webových stránek Aerobik Sport Centra Zlín, které nalezneme na adrese http://www.asczlin.cz/, bylo zjištěno, že se také jedná o oddíl gymnastického aerobiku, v němž probíhá příprava závodníků na národní i mezinárodní soutěže, případně na mistrovství Evropy a na mistrovství světa v gymnastickém aerobiku. V tomto centru neprobíhají lekce komerčního cvičení. Osobou, která má veškeré aktivity spojené s přípravou závodníků na starosti, je paní Andrea Višňová. 3.1.3 Pro Fitness Praha o. s. Dalším subjektem, který připravuje závodníky na soutěže v gymnastickém aerobiku a patří
mezi
nejznámější
kluby
v tomto
odvětví,
je
Pro
Fitness
Praha
o.
s.
Dle Administrativního registru ekonomických subjektů je identifikačním číslem tohoto subjektu číslo 26644037. Sídlem je ulice Nad Primaskou 292/45, Praha 10, Strašnice. Jedná se o formu číslo 701 – Sdružení (svaz, spolek, společnost, klub aj.). Vznik je datován na 6. říjen 2003. Dle klasifikace ekonomických činností CZ-NACE vykonává činnost číslo 93110 – Provozování sportovních zařízení. Jedná se o neziskovou instituci sloužící 17
domácnostem. Zodpovědnou osobou je paní Iva Šramlová. Na jejich webových stránkách, které jsou k nalezení na adrese http://profitnesspraha.webnode.cz/, je napsán dodatek, že působí již přibližně od roku 2000 jako součást Family Fitness v OC Metropole Zličín. 3.1.4 Vysokoškolský sportovní klub Vysokého učení technického v Brně, občanské sdružení Dalším z charakterizovaných klubů je Vysokoškolský sportovní klub Vysokého učení technického v Brně, občanské sdružení. Tento subjekt má identifikační číslo 41605217. Sídlem je ulice Technická 2896/2, Brno – Královo pole. Jedná se také o formu číslo 701 – Sdružení (svaz, spolek, společnost, klub aj.). Tento zkoumaný subjekt vznikl již 30. července roku 1991. VSK VUT Brno je největším občanským sdružením, které je v této práci charakterizováno. Dle webových stránek, jež jsou dostupné na adrese http://www.vsk.vutbr.cz/, mělo v roce 2008 zaregistrováno ve 32 oddílech přibližně dva tisíce členů. Tyto oddíly vykonávají dva druhy činností, rekreační a závodní. Gymnastický aerobik je jednou ze závodních činností. Mezi další závodní oddíly patří například i oddíl sjezdového lyžování, badmintonu, horolezectví či florbalu. Stejně jako předchozí subjekty i VSK VUT Brno dle CZ-NACE vykonává činnost 93110 – Provozování sportovních zařízení a patří mezi neziskové instituce sloužící domácnostem. VSK VUT Brno disponuje dvěma druhy živnostenského oprávnění, z nichž první oprávnění vzniklo 16. června 1997. Jednalo se o živnost ohlašovací volnou, organizování sportovních soutěží. Druhé oprávnění vzniklo 10. srpna 1998 a jednalo se o poskytování tělovýchovných služeb. Vzhledem k velikosti tohoto občanského sdružení existuje hned několik zodpovědných osob, ovšem za činnost oddílu gymnastického aerobiku zodpovídá paní Marta Muchová. Pro informace o tomto subjektu byl rovněž zdrojem Administrativní registr ekonomických subjektů vedený Ministerstvem financí České republiky. 3.1.5 Hokejový klub Lomnice nad Popelkou Příkladem z jiného oboru je Hokejový klub Lomnice nad Popelkou. Identifikační číslo tohoto subjektu je 15045404. Jedná se o občanské sdružení, právní forma číslo 701 - Sdružení (svaz, spolek, společnost, klub aj.). Občanské sdružení vzniklo 4. července 1991. Sídlem je ulice Josefa Jana Fučíka 982, Lomnice nad Popelkou, 512 51. Dle CZ-NACE vykonává činnost číslo 93120 – Činnosti sportovních klubů a také činnost číslo 56100 – Stravování v restauracích, u stánků a v mobilních zařízeních. Jedná se o neziskovou instituci sloužící 18
domácnostem, jež zaměstnává přibližně šest až devět zaměstnanců. Z informací, které pocházejí ze živnostenského rejstříku, vyplývá, že se jedná o právní formu číslo 116 – Zájmové sdružení. První živnost, ohlašovací řemeslná, hostinská činnost, vznikla 4. května 1994. Další živností ohlašovací řemeslnou je malířství, lakýrnictví a natěračství, která vznikla 20. března 2000 a byla přerušena 29. října 2012. Ze živností ohlašovacích volných, které jsou samozřejmě pro účely této práce nejdůležitější, je nutné zmínit přípravné a dokončovací stavební práce, specializované stavební činnosti, zprostředkování obchodu a služeb, velkoobchod a maloobchod, realitní činnost, správa a údržba nemovitostí, pronájem a půjčování věcí movitých, reklamní činnost, marketing, mediální zastoupení, provozování tělovýchovných a sportovních zařízení a organizování sportovní činnosti. Vznik oprávnění k těmto činnostem je datován na 20. března 2000. Členy statutárního orgánu jsou pan Ing. Jiří Junek, narozen dne 18. dubna 1963, s trvalým bydlištěm na adrese Palackého 487, Lomnice nad Popelkou, 512 51, a pan Přemysl Šulc, narozen dne 11. února 1971, trvalým bydlištěm na adrese Stružinec – Pohoří 11, 512 51. Zajímavým faktorem, pro který byl tento klub vybrán do seznamu již existujících entit, je fakt, že tento klub úspěšně čerpá státní dotace již po deset let. Poskytovateli jsou Ministerstvo práce a sociálních věcí, které v letech 2000 až 2001 uvolnilo celkem 45 588 korun českých jako neinvestiční dotaci občanským sdružením na pracovní místa. V letech 2001 až 2004 pak Ministerstvo práce a sociálních věcí přidělilo dotaci v úhrnu 164 186 korun českých jako neinvestiční dotaci občanským sdružením na veřejně prospěšné práce. Z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy byla v roce 2004 přidělena jednorázová dotace ve výši 400 000 korun českých na veřejně prospěšné programy a ostatní dotace v tělovýchově a sportu. Neinvestiční dotace občanským sdružením na veřejně prospěšné práce od roku 2005 do roku 2007 byly vypláceny prostřednictvím Úřadu práce v Semilech a celkově dosáhly výše 74 537 korun českých. V celkovém úhrnu Hokejový klub Lomnice nad Popelkou čerpal dotace v letech 2000 až 2007 ve výši 684 311 korun českých. Je nutné dodat, že tento subjekt je kombinací dvou právních forem, první je občanské sdružení a druhou je společnost s ručením omezeným. Odpovědnou osobou, se kterou bude vedena konzultace, je jeden ze členů statutárního orgánu, pan Přemysl Šulc, který nám v následující části práce přiblíží způsob, jak tyto právní formy v praxi spolupracují.
19
3.2 Konzultace s vedením již existujících klubů U třech z forem již existujících klubů byla uvedena jedna odpovědná osoba. S touto odpovědnou osobou proběhla osobní či emailová konverzace, ve které bylo zodpovězeno několik otázek. Některé otázky byly společné pro tyto sportovní kluby a některé se lišily na základě touto prací již zjištěných informací z přehledu vybraných ekonomických subjektů, neboli registru ARES. Mezi společné otázky byly zařazeny otázky obecné, které musí řešit každý potenciální zakladatel, chce-li založit sportovní klub. Další poté vedly k identifikaci činnosti této osoby ve sportovním klubu, k zjištění, zda klub čerpá nějakou formu státních dotací či zda je nutné zajišťovat jiné formy finanční podpory chodu klubu. Společné otázky zněly následovně: 1. Proč jste zvolili právě tuto právní formu pro založení Vašeho sportovního klubu? 2. Kolik zakladatelů se podílelo na založení Vašeho sportovního klubu? 3. Jaký je cíl Vašeho sportovního klubu? Jedná se o neziskovou činnost? 4. Charakterizujte prosím stručně svou vlastní roli ve sportovním klubu. 5. Je nutné pro správný chod klubu zajišťovat finanční prostředky z jiných zdrojů než jsou příspěvky svěřenců? Pokud ano, uveďte prosím, o jaké se jedná. 6. Máte možnost čerpat státní dotace? Pokud ano, napište prosím stručně, je-li nutné splňovat speciální podmínky a je-li to z Vašeho pohledu obtížné. Pokud ne, napište prosím důvod. 3.2.1 Sport Aerobic Liberec o. s. Osobou, se kterou bylo jednáno, je paní Barbora Svatošová, narozena dne 16. června 1971, bydlištěm Barvířská 125/17, Liberec III, 460 07, jež je členkou statutárního orgánu občanského sdružení. Důvodem proč zakladatelé klubu Sport Aerobic Liberec o. s. zvolili formu občanského sdružení, bylo doporučení od zastřešujícího Českého svazu tělovýchovy jako nejvhodnější pro veškerou činnost, která měla být klubem vykonávána. Zakladatelé byli čtyři, paní Barbora Svatošová, paní Helena Niklová, pan Daniel Svatoš a pan Ondřej Nikl. Dodatkem k této otázce bylo tvrzení, že bez manželů by paní Svatošová a Niklová neměly 20
možnost financovat sportovní klub. Cílem klubu Sport Aerobic Liberec o. s. je nejen vychovávat závodníky, kteří se věnují sportu na výkonnostní i vrcholové úrovni, ale především poskytnout možnost sportovního vyžití pro širokou veřejnost, protože z pohledu paní Svatošové dnes sport k životu neoddělitelně patří. Širokou veřejností se v tomto případě rozumí děti od přibližného věku dvou let až po dospělé jedince. Rolí paní Svatošové a paní Niklové je hned několik. Obě jsou manažerkami klubu, trenérkami, rozhodčími a lektorkami komerčních lekcí. Starají se o běžný každodenní chod sportovního centra, o propagaci, včetně webové reprezentace. S funkcemi trenérek a rozhodčích jsou spojena různá školení a vzdělávací programy, které musejí obě absolvovat. Dále zajišťují účast na závodech, kterých se účastní jako trenérky i rozhodčí. Každodenně vedou tréninky závodníků i lekce komerčního aerobiku. Kromě toho jsou obě součástí reprezentace České republiky, kde působí jako trenérky. Ohledně finančních prostředků z jiných zdrojů bylo uvedeno, že bez dotací města Liberce, Libereckého kraje, České gymnastické federace, Českého svazu tělovýchovy, sponzorských darů a dalších příspěvků by se nebylo možné obejít a oddíl by nemohl řádně fungovat. Dodatkem k této otázce byla informace, že v letošním roce jsou pozastaveny dotace od města Liberce a pro oddíl bude tato skutečnost více než nepříjemná, možná až likvidující. Co se týká státních dotací, paní Svatošová uvedla, že čerpání státních dotací je pro jejich klub velmi obtížné a zatím se jim nepodařilo je získat, přestože již čtyřikrát žádali o státní dotaci na rekonstrukci sportovního centra. 3.2.2 Aerobik Sport Centrum Zlín V případě sportovního klubu Aerobik Sport Centrum Zlín byla kontaktní osobou paní Andrea Višňová. Bohužel paní Andrea Višňová v současné době nemohla na otázky související s naší prací odpovědět ze závažných rodinných důvodů. 3.2.3 Hokejový klub Lomnice nad Popelkou O ekonomickou sekci se v Hokejovém klubu Lomnice nad Popelkou stará pan Přemysl Šulc. Byl kontaktní osobou, která odpovídala na otázky související s výběrem vhodné právní formy při zakládání klubu. Na začátku je nutno říci, že tento subjekt je kombinací dvou právních forem. Za prvé, je to nezisková organizace „Hokejový klub Lomnice nad Popelkou“, která je založena dle občanského zákoníku jako právnická osoba, 21
občanské sdružení fyzických a právnických osob. Hokejový klub Lomnice nad Popelkou, o. s. se věnuje především sportovní činnosti v oblasti ledního hokeje, provozování kryté hokejové haly, výchově mládeže, pořádání hokejových turnajů a soutěží. Občanské sdružení účtuje v účetnictví, které používá účetní osnovu pro neziskové organizace a maximálně využívá daňových úlev dle zákona o daních z příjmů právnických osob. Od 1. prosince 2009 se toto občanské sdružení stalo plátcem daně z přidané hodnoty. Za druhé, je to právnická osoba „HC LOMNICE s.r.o.“, která je založena dle obchodního zákoníku. Tato společnost se zaměřuje především na nesportovní, podnikatelské aktivity a jediným společníkem je Hokejový klub Lomnice nad Popelkou. Dá se říci, že se jedná o takzvanou servisní společnost klubu. Hlavními zdroji příjmů jsou příjem z propagací a reklam, příjem z prodeje sportovního zboží, z pronájmu reklamních ploch, z provozování nápojových automatů a z pronájmu movitého majetku. Společnost s ručením omezeným účtuje v účetnictví, které používá standartní účetní osnovu a řídí se dle zákona o daních z příjmů právnických osob. Společnost je neplátcem DPH. Nadále se budou odpovědi týkat Hokejového klubu Lomnice nad Popelkou, občanského sdružení. Stav členské základny se pohybuje okolo 180 členů, z toho cca 80 členů je starších 18 let a mají dle stanov klubu právo volit a být voleni. Dle platných stanov klubu je posláním především organizovat sportovní činnost v rámci zapojení do sportovních a tělovýchovných aktivit, vytvářet pro ni materiální a tréninkové podmínky, vytvářet široké možnosti užívání svých sportovišť pro zájemce z řad veřejnosti, zejména pak mládeže, vytvářet ekonomickou základnu pro plnění svých cílů, a to zejména vlastní činností, budovat, provozovat a udržovat tělovýchovná a jiná zařízení, která vlastní nebo užívá, vést své členy a ostatní účastníky tělovýchovného procesu v hokejovém klubu k dodržování základních etických, estetických a mravních pravidel, umožnit jim širokou informovanost v oblasti tělesné kultury a především ledního hokeje, hájit zájmy členů hokejového klubu, za tím účelem spolupracovat s orgány obce, s ostatními organizacemi, například s Českým svazem tělovýchovy, sportovními svazy i jednotlivci, dalšími formami své činnosti napomáhat rozvoji veřejného života, kultury, zdraví v obci, okrese, regionu, zejména prospěšnou prací, organizační a osvětovou činností. Hlavním předmětem činnosti HC je tělovýchovná a sportovní činnost a provozování ledové plochy pro veřejnost. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že převažující činností je nezisková činnost.
22
Funkce pana Šulce se nazývá „místopředseda klubu“, a osobně má odpovědnost za ekonomiku, financování, personální otázky, daňovou problematiku, investice, obchod a vlastně veškerý hospodářský chod klubu. Jeho další kolegové z výkonného výboru jsou odpovědni například za sportovní činnost klubu, provoz a využití zimního stadionu, trenérské a hráčské otázky, organizace soutěží, sportovní vybavenost a podobně. Zajistit bezproblémový chod klubu, především z pohledu financí je značně náročné. Celkový rozpočet klubu se pohybuje nad hranicí 3 mil. Kč. Výnosy, kterých dosahují za pronájem restaurace a plochy k reklamním účelům jsou přibližně 150 tisíc korun českých, za vstupné na sportoviště 80 tisíc korun českých a tržby za pronájem umělé ledové plochy 1.200 tisíc korun českých. Dalšími příjmy jsou dotace na sportovní činnost 160 tisíc korun českých, dotace na údržbu majetku 830 tisíc korun českých, členské příspěvky 37 tisíc korun českých, ostatní příspěvky a dary fyzických a právnických osob 400 tisíc korun českých, ostatní příjmy za pronájem hokejových výzbrojí, broušení bruslí a podobně 200 tisíc korun českých. Zde je zřejmé, že bez dotací a příspěvků na sport a na údržbu a provoz zimního stadionu by klub těžko přežíval. Jedná se o bezmála 1 milion korun českých. Jedná se o kombinaci zdrojů z rozpočtů města Lomnice nad Popelkou (800 tisíc korun českých), Libereckého kraje (70 tisíc korun českých) a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy skrze Český svaz ledního hokeje (120 tisíc korun českých). Nutno podotknout, že tento subjekt má snahu i o investice do majetku, kdy se za posledních 5 let podařilo získat dotace a příspěvky za více jak 1,6 milionu korun českých. Investice byly směřovány především do úspor energií, tudíž využití odpadního tepla a využívání dešťové vody na provoz zimního stadionu, a dále na vybavení, především výstavba šaten pro mládež. Zdroji byly rozpočty města Lomnice nad Popelkou (800 tisíc korun českých), Libereckého kraje (300 tisíc korun českých) a Evropské unie (500 tisíc korun českých). Tyto investiční podpory se však nevyskytují ve výnosech, nýbrž snižují pořizovací cenu majetku. Čerpání dotací probíhá ze zdrojů města Lomnice nad Popelkou, kde je nutné předložení jednoduché žádosti s cílovým projektem a následným předložením vyúčtování. Výhodou je čerpání financí před konáním akce. Dále je zdrojem Liberecký kraj po předložení žádostí na základě vyhlášení grantů. Tento způsob je složitější a je nutná vlastní finanční spoluúčast ve výši třiceti procent u každého projektu. Možnost čerpání dotací je i skrze Ministerstvo školství a tělovýchovy financováno přes Český svaz ledního hokeje. Jedná se o dotace na sportovní činnost, mládež, trenéry a na provoz a údržbu majetku. Existují 23
speciální tiskopisy na každou dotaci, z tohoto důvodu není získání dotace náročné, složitější je závěrečné vyúčtování. Získávání dotací z Evropské unie je nejnáročnější na dokladovost, přípravu, provedení a závěrečné vyúčtování, které je fyzicky kontrolováno komisařem. Nevýhodou a největší zátěží je zajištění vlastních finančních zdrojů na profinancování celé akce a až po bezchybné fyzické a administrativní kontrole se žádá o proplacení dotace. Možnost získání dotace sahá až do výše 90 % uznatelných nákladů. Žádosti, provedení i vyúčtování na všechny výše uvedené zdroje jsou zvládány vlastními silami hokejového klubu.
24
4 Zhodnocení, výběr a body realizace Tato kapitola se bude věnovat zvážení všech důležitých parametrů pro výběr vhodné právní formy pro založení sportovního klubu za konkrétní stanovené situace. U všech právních norem budou zhodnoceny výhody a nevýhody pojící se s danou právní formou a bude posouzena jejich vhodnost. Na základě zjištěných informací z teoretické a empirické části bude vybrán optimální způsob pro založení sportovního klubu. Výběr bude odůvodněn relevantními argumenty a budou popsána možná úskalí, která se mohou vyskytnout v souvislosti se zvolenou právní formou. Následně budou vyjmenovány základní důležité body realizace založení vybrané právní formy.
4.1 Zvážení všech důležitých parametrů V této části práce proběhne zvážení všech důležitých parametrů. U každé právní formy budou uvedena pozitiva a negativa, která se k ní pojí. Bude vzata v úvahu charakteristika konkrétní situace a na každou právní formu bude nahlédnuto z pohledu potenciálního zakladatele. Bude-li zjištěn zásadní nedostatek, pro který není vhodné právní formu použít, bude zmíněn a právní forma již nebude považována za nadále relevantní pro účely této práce. 4.1.1 Podnikání na základě živnostenského oprávnění Podnikání na základě živnostenského oprávnění pro účely naší práce může plnit důležitou funkci. Z informací zjištěných o již fungujících sportovních klubech s obdobnou činností jako ta naše vyplývá, že značné množství klubů ze vzorku používá živnostenskou činnost jako činnost doplňkovou pro zvýšení příjmů klubu. 4.1.2 Společnost s ručením omezeným Společnost s ručením omezeným je i z hlediska omezeného ručení společníků jednou z vhodných právních forem pro založení sportovního klubu. V praxi můžeme narazit na spoustu klubů, které jsou takto založeny. V naší situaci může být i základní kapitál ve výši dvou set tisíc korun českých malou překážkou, tato překážka však není nepřekonatelná. Pohlédneme-li však na daňovou problematiku, může se jevit, že společnost s ručením omezeným nebude dosahovat takových výhod jako například občanské sdružení. Rovněž je třeba také zamyslet se nad tím, zda je společnost s ručením omezeným vhodnou právní 25
formou pro zájmovou sportovní činnost. Pro společnost s ručením omezeným bude totiž zajisté velkým problémem možnost čerpání různých druhů dotací. 4.1.3 Akciová společnost Právní forma akciové společnosti vyžaduje ke svému vzniku, ať už s veřejnou nabídkou upisování akcií nebo bez veřejné nabídky upisování akcií, značnou výši základního kapitálu. V konkrétní situaci stanovené podmínkami práce vzhledem k finanční situaci nelze tuto právní formu využít. V praxi se lze setkat s právní formou akciové společnosti například u fotbalových klubů, které se pohybují v jiných finančních poměrech. 4.1.4 Veřejná obchodní společnost Právní forma veřejné obchodní společnosti musí být založena výhradně za účelem podnikání. Z charakteristiky konkrétní situace lze vyvodit, že účelem sportovního klubu nebude výhradně podnikatelská činnost, ba naopak. Z tohoto důvodu veřejná obchodní společnost nebude vhodnou právní formou pro založení našeho typu sportovního klubu. Vezmeme-li v úvahu i značnou míru osobního ručení společníků, můžeme i tuto charakteristiku brát jako jisté riziko a nevýhodu v této situaci. 4.1.5 Komanditní společnost Komanditní společnost, stejně jako veřejná obchodní společnost, může být založena výhradně za účelem podnikatelské činnosti a založení za jiným účelem by zakládalo její neplatnost. Z tohoto důvodu rovněž není vhodnou právní formou pro založení sportovního klubu v konkrétní stanovené situaci. 4.1.6 Zájmová sdružení právnických osob Jelikož již definice právní formy zájmové sdružení právnických osob značí, že subjekty, které mohou tuto právní formu založit, jsou právnické osoby, nebude tato právní forma pro naše účely vhodná. Subjekty, které v naší konkrétní situaci vystupují, totiž nejsou právnickými osobami.
26
4.1.7 Smlouva o sdružení Sdružení, které vznikne na základě smlouvy o sdružení, nemá způsobilost k právům a povinnostem. V praxi je tato forma využívána zejména pro vykonávání podnikatelské činnosti omezené časem nebo společného drobného podnikání. V naší situaci by jistě vzhledem k tomu, že touto založením této formy nevznikne právnická osoba, nastaly problémy zejména při čerpání dotací. 4.1.8 Obecně prospěšná společnost Obecně prospěšná společnost je právnickou osobou, která poskytuje veřejnosti obecně prospěšné služby za předem stanovených a pro všechny uživatele stejných podmínek, její hospodářský výsledek nesmí být použit ve prospěch zakladatelů, členů jejích orgánů nebo zaměstnanců a musí být použit na poskytování obecně prospěšných služeb, pro které byla společnost založena. Činnost této společnosti musí být značně transparentní, především kvůli možnosti čerpání různých druhů dotací. Nejčastěji jsou obecně prospěšné společnosti zakládány v oblasti školství, zdravotnictví, kultury nebo sociální péče. Jestli okruh poskytovaných služeb má obecně prospěšný charakter, závisí na posouzení rejstříkového soudu. Existuje tudíž riziko, že by činnost našeho klubu nemusela být charakterizována jako vhodná. Výsledek neziskové aktivity obecně prospěšné společnosti nemůže být využit členy, naopak tento výsledek může být využit u občanského sdružení. Z našeho pohledu se tedy může jednat u obecně prospěšné společnosti o nevýhodu. 4.1.9 Občanské sdružení Občanské sdružení, jak již bylo výše řečeno, je nejčastější právní formou pro zakládání sportovních organizací. Výsledek aktivity občanského sdružení může být využit ve prospěch členů klubu, což je nespornou výhodou oproti obecně prospěšným společnostem, bereme-li v úvahu charakteristiku konkrétní situace. Všechny sledované subjekty, které jsou v této práci uvedeny, jsou založeny mimo jiné jako občanská sdružení. Občanská sdružení mají také možnost čerpat dotace a příspěvky ze státního nebo jiných rozpočtů. Rozdílně je upravena i daňová problematika. Obecně předmětem daně z příjmů v daňové teorii jsou příjmy z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem. U neziskové organizace pak zákon negativně vymezuje předmět daně z příjmů. Vyjmuty jsou příjmy získané zděděním nebo darováním, příjmy vyplývající z poslání sportovní organizace, pokud jsou 27
související výdaje vyšší, příjmy z dotací a jiným forem podpory z veřejných rozpočtů a příjmy z úroků z vkladů na běžném účtu (Topinka a Stanjura, 2001, s. 109). 4.1.10 Nadace a nadační fondy Jelikož jsou nadace nebo nadační fondy účelovými sdruženími majetku, vzniklými nebo zřízenými pro dosahování obecně prospěšných cílů, lze vyvodit, že tato právní forma nebude zcela vhodná pro účely naší práce. Naším cílem totiž není sdružení majetku, ale snaha zajistit sportovní volnočasové aktivity mládeže a dospělých.
4.2 Výběr optimálního způsobu a odůvodnění, popis možných úskalí Z výše uvedených právních forem po prvotním vyřazení těch nejméně vhodných zbývají čtyři potenciálně optimální právní formy pro konkrétní situaci. Mezi tyto formy se řadí podnikání na základě živnostenského oprávnění, společnost s ručením omezeným, obecně prospěšná společnost a občanské sdružení. Společnost s ručením omezeným, jak již bylo řečeno, nemá možnost požívat stejných daňových výhod jako například občanské sdružení. Kromě toho je její nevýhodou i vysoký základní kapitál a omezená, či dokonce nereálná možnost čerpání dotací z různých zdrojů. Obecně prospěšná společnost zdánlivě pro účely této práce splňuje stanovené podmínky, ovšem má jednu nevýhodu oproti občanskému sdružení. Jedná se o nemožnost rozdělení hospodářského výsledku ve prospěch zakladatelů společnosti. V případě, že by sportovní klub výrazněji prosperoval díky efektivnosti a aktivitě zakladatelů, nemohli by se zakladatelé touto formou odměnit. Vzhledem k tomu, že je rejstříkovým soudem posuzována obecná prospěšnost činnosti společnosti, existuje možnost, že vznik za podmínek stanovených prací může být zamítnut. Obecně prospěšné společnosti většinou působí v oblastech kultury, školství, zdravotnictví nebo sociální péče. Fakt, že sportovní odvětví není zahrnuto mezi tyto oblasti, přispívá k rozhodnutí, že obecně prospěšná společnost nebude rovněž výslednou vhodnou právní formou pro založení sportovního klubu za konkrétní situace zadané v této práci. Právní formou, která bude v dané situaci zřejmě nejvhodnější pro založení sportovního klubu, je občanské sdružení. Kromě toho, že občanské sdružení má velmi vysokou pravděpodobnost získání dotací z různých zdrojů a za určitých podmínek může využívat daňových výhod, jasně hovoří ve prospěch této právní formy i skutečnost, že tato forma byla zvolena drtivou většinou zkoumaných subjektů v obdobné nebo stejné oblasti. Je nutné uvést, 28
že toto rozhodnutí není řízeno jen souborem pěti vybraných a v práci popsaných subjektů, ale rovněž tisíci dalšími subjekty, které působí v České republice v oblasti sportu na obdobné úrovni. Doporučení od Českého svazu tělesné výchovy, dnes už přejmenovaného na Českou unii sportu, bylo rovněž bráno v potaz a přispělo ke konečnému rozhodnutí.
4.3 Konkrétní body realizace Zákon o sdružování občanů číslo 83/1990 Sb. upravuje podmínky pro registraci občanských sdružení. Okamžik registrace je brán jako okamžik vzniku občanského sdružení. Registrace je prováděna Ministerstvem vnitra České republiky na základě návrhu nejméně od tří občanů, z nichž alespoň jeden již dosáhl věku osmnácti let. Návrh je podepsán členy přípravného výboru, kteří jsou povinni uvést svá jména, příjmení, bydliště a rodná čísla. (Topinka a Stanjura, 2001, s. 11). Podpisy členů přípravného výboru není nutné ověřovat. V návrhu je nutné uvést, který z členů, jež jsou starší osmnácti let, je oprávněn jednat jménem přípravného výboru (Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů). Přesnou adresou pro podání návrhu je Ministerstvo vnitra, odbor všeobecné správy, oddělení a sdružování, úsek sdružování, náměstí Hrdinů 3, 140 21, Praha 4. Tyto a další informace jsou k dispozici na webových stránkách Ministerstva vnitra, prostřednictvím adresy http://www.mvcr.cz/clanek/obcanske-aktivity-118893.aspx?q=Y2hudW09Ng%3d%3d. Návrh je možné podat osobně či poštou. Neexistuje tiskopis pro podání návrhu na registraci sdružení. Správní poplatek se za podání návrhu na registraci sdružení neplatí. Zákon rovněž vyžaduje existenci stanov. Charakter tohoto dokumentu není blíže specifikován. Přijmou-li členové přípravného výboru do okamžiku registrace nějaké závazky, nejedná se o závazky občanského sdružení, ale o závazky, za které členové přípravného výboru ručí společně a nerozdílně. Dalšími kroky pak závazky přecházejí na občanské sdružení (Topinka a Stanjura, 2001, s. 12). K návrhu na registraci musí být přiloženy stanovy ve dvojím vyhotovení. Je nutné, aby stanovy obsahovaly název sdružení, sídlo, orgány sdružení, způsob jejich ustavení, určení orgánů a funkcionářů oprávněných jednat jménem sdružení, cíl činnosti občanského sdružení, ustanovení o organizačních jednotkách, pokud jsou zřízeny a pokud budou jednat vlastním jménem a zásady hospodaření. Název sdružení se musí lišit od názvu právnické osoby, která již vyvíjí činnost na území České republiky (Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů). Při konstrukci textu stanov musí být ctěny základní právní normy jako Ústava České republiky, konkrétně
29
Listina základních práv a svobod, Občanský zákoník, v němž v paragrafech 18 až 20a nalezneme úpravu základních zásad založení, vzniku, činnosti a zániku právnických osob a činnosti jejich orgánů. Dále pak Obchodní zákoník, specificky paragrafy 68 až 75 pojednávající o likvidaci právnických osob, a Zákon o daních z příjmů, ve kterém se v paragrafu 18 pojednává o daňových poměrech neziskových právnických osob. Při tvorbě stanov občanského sdružení je možné použít přiměřeně předpisy, které upravují existenci obecně prospěšných společností či nadací, jistá analogie je možná i s obchodněprávními předpisy, především co se týká činnosti statutárních a kontrolních orgánů. Nejrozsáhlejší výběr pramenů je pravděpodobně v podobě zvyklostí. Stanovy a statuty, vzniklé v českém sportovním prostředí od počátku 20. století dodnes. Při tvorbě stanov je mimo jiné nutné se pečlivě zaměřit na úpravu následujících vztahů. Ze stanov by mělo vyplývat, že sportovní organizace je povinna hájit práva svých členů, či sdružených oddílů a dohlížet na dodržování povinností. Ve stanovách by rovněž měl být precizně rozlišen nejvyšší orgán sportovní organizace od statutárního orgánu a kontrolního orgánu. U valných hromad či výročních schůzí musí být odlišena setkání řádná a mimořádná a rovněž je potřeba, aby byla pečlivě upravena jejich usnášeníschopnost. U orgánů je nutné rozlišit jejich kompetence. Obsahem stanov by měl být jednací řád orgánů klubu. Úprava specifických práv a povinností členů, způsoby nabývání a pozbývání členství nebo podmínky členství je nepostradatelnou součástí stanov. Je rovněž doporučeno, aby stanovy obsahovaly vymezení vztahu rozpočtu a finančního účetnictví, způsob určení, výběru členských příspěvků a ustanovení upravující způsob vydávání a závaznost vnitřních předpisů. V případě, že jsou zakládány organizační jednotky, stanovy musí obsahovat podmínky, za nichž budou tyto organizační složky vznikat a další aspekty (Topinka a Stanjura, 2001, s. 14). Zvláštní pozornost by poté text stanov měl věnovat stanovení cíle a poslání sportovní organizace, především kvůli daňovým předpisům, zákonu o dani z příjmů, zákon o dani dědické, darovací a z převodu nemovitosti. Ohledně formulace cílů a poslání za cílem spadat do skupiny nezdaňovaných subjektů je doporučeno, aby v textu stanov bylo obsaženo přinejmenším pořádání sportovních soutěží, zabezpečování sportovní přípravy, zajištění provozu sportovišť nebo výchova trenérů a rozhodčích. Pokud má být činnost sportovní organizace zahrnuta pod pojem nezdaňované činnosti, musí se jednat o činnost, která náplní a povahou splňuje znaky některé z aktivit, které vyjmenovávají stanovy v ustanovení 30
upravujícím cíle a poslání sportovní organizace. Zároveň je nutné splňovat požadavek, aby výdaje související s těmito činnostmi byly rovny příjmům nebo vyšší než příjmy z těchto činností. V případě, že tvůrci stanov v textu připustí, aby byla provozována hospodářská aktivita prostřednictvím sportovní organizace, a stanoví, že výtěžek z této aktivity bude určen na financování činnosti, která souvisí s cílem a posláním sportovní organizace, jednalo by se o zdaňovanou činnost (Topinka a Stanjura, 2001, s. 110). Na webových stránkách Ministerstva vnitra se lze rovněž dočíst, že řízení o vzniku občanského sdružení je zahájeno dnem, kdy Ministerstvu vnitra došel návrh na registraci obsahující všechny nutné náležitosti. V případě, že návrh nedisponuje všemi důležitými náležitostmi nebo jsou-li v něm uvedené údaje nepřesné či nesrozumitelné, zmocněnec přípravného výboru je na tuto skutečnost ministerstvem upozorněn nejpozději do pěti dnů od doručení návrhu na registraci. Dokud nejsou tyto nedostatky odstraněny, řízení není zahájeno. Registrace je ministerstvem provedena do deseti dnů od zahájení řízení. Den registrace je vyznačen na jednom z vyhotovení stanov, které je následně zasláno zmocněnci přípravného výboru. O registraci se nevydává rozhodnutí ve správním řízení. Občanskému sdružení je přiděleno identifikační číslo neboli IČ. Jsou-li splněny zákonem stanovené podmínky pro odmítnutí registrace, ministerstvo vydá do deseti dnů od zahájení řízení rozhodnutí o odmítnutí registrace, které je rovněž zasíláno zmocněnci přípravného výboru. Pokud zmocněnci přípravného výboru do čtyřiceti dnů od zahájení řízení není doručeno rozhodnutí o odmítnutí registrace, vzniká sdružení dnem následujícím po uplynutí této lhůty, tento den je pak dnem registrace.
31
Závěr Po posouzení vhodnosti vybraných právních forem pro založení sportovního klubu se jako nejvhodnější varianta projevila právní forma občanské sdružení. V úvodu práce byl vysloven předpoklad, že právě tato forma bude pravděpodobně nejvhodnější, především z důvodu osobních zkušeností se subjekty v obdobném sportovním odvětví. Teze práce byla potvrzena na základě zvážení nejdůležitějších parametrů a i na základě konzultací s vybranými již existujícími subjekty. V jednom z rozhovorů byl zmíněn i fakt, že Český svaz tělesné výchovy, dnes již přejmenovaný na Českou unii sportu, doporučil zakladatelkám právní formu občanského sdružení jako nejvhodnější formu pro založení jejich sportovního klubu. Rovněž z pěti uvedených subjektů si takřka všechny zvolily právní formu občanského sdružení. Samozřejmě nelze na základě takto úzkého vzorku vyvozovat obecné závěry, ale skutečnost, že v České republice drtivá většina sportovních klubů založených za podobným účelem zvolila stejnou právní formu, hovoří sama za sebe. Základními výhodami občanského sdružení oproti jiným subjektům byla při porovnávání finanční nenáročnost, možnost využití daňových výhod i vysoká pravděpodobnost získání dotací z různých zdrojů na provozování činnosti. Jediným úskalím je nespecifičnost právní úpravy v oblasti tvorby stanov občanského sdružení, které je z tohoto důvodu poměrně náročné. Jako alternativní řešení by mohla být zvolena právní forma obecně prospěšné společnosti. V tomto případě by si zakladatelé měli být vědomi omezení, že hospodářský výsledek vytvořený společností by nemohl být využit v jejich prospěch. V případě, že by zakladatelé disponovali větším množstvím finančních prostředků a neomezoval by je fakt, že u této právní formy nelze využít daňových úlev ani dotací z různých rozpočtů, mohli by zvolit i právní formu společnosti s ručením omezeným. Tato bakalářská práce by mohla být do budoucna rozšířena o detailní účetní a daňovou problematiku nebo o popis problematiky v souvislosti s podmínkami získávání dotací a sponzorských darů z různých zdrojů.
32
Seznam použité literatury
1. Aerobik Sport Centrum Zlín [online]. © 2009 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.asczlin.cz/ 2. Ministerstvo financí České republiky [online]. © 2005-2009 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/ 3. MINISTERSTVO FINANCÍ ČR. Administrativní registr ekonomických subjektů [online]. © 2012 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://wwwinfo.mfcr.cz/ares/ares.html.cz 4. Ministerstvo vnitra České republiky [online]. © 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/ 5. Pro Fitness Praha [online]. © 2011 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://profitnesspraha.webnode.cz/ 6. Sport Aerobic Liberec [online]. © 2012 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://sportaerobicliberec.cz/ 7. ŠVARC, Zbyněk a Jan STANJURA. Základy obchodního práva: právní, účetní a daňové problémy. 3. upr. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2011, 426 s. Vysokoškolské učebnice (Aleš Čeněk). ISBN 978-807-3803-223. 8. TOPINKA, Jiří a Jan STANJURA. Občanská sdružení ve sportu: právní, účetní a daňové problémy. Vyd. 1. Praha: Olympia, 2001, 262 s. ISBN 80-703-3223-9. 9. VSK VUT Brno [online]. © 2012 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.vsk.vutbr.cz/ 10. Zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, ve znění pozdějších předpisů 11. Zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech, ve znění pozdějších předpisů 12. Zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech, ve znění pozdějších předpisů 13. Zákon č. 455/1992 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů 14. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů 15. Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů
33
