Diplomová práce název práce autor název ateliéru vedoucí diplomové práce
Hospital Gate Ondřej Rakušan Ateliér Karel prof. ak. soch. Marián Karel Ústav průmyslového designu FA/ČVUT 4. semestr 2015
Úvod Chtěl jsem vytvořit systém v celé jeho komplexnosti a zakončit projekt prototypem. Myslím, že v oblasti navrhování pro nevidomé či seniory je pořád ještě co vymýšlet. Zaměřil jsem se na tuto problematiku, protože chápu, že právě ohrožení jedinci potřebují více péče. Hendikepovaní jedinci se však stejně jako my chtějí cítit soběstačně. To jim právě můžeme umožnit díky moderním technologiím. Technologie se mění svou dostupností či kvalitativními parametry velmi rychlým tempem – je tedy spousta prostoru tyto aspekty využít.
Potenciální uživatelé Potenciálními uživateli jsou všichni návštěvníci zdravotnických zařízení. Je ovšem třeba zaměřit se speciálně na ty, kteří se bez cizí pomoci sami nezorientují. Nejohroženější skupinou jsou zrakově postižení. Ovšem pokud budeme zahrnovat koeficient frekvence návštěv v rámci skupiny, nejčetnější skupinou jsou senioři. Proto jsem se zaměřil speciálně na tyto dvě skupiny a pokusil se vytvořit ergonomický design zahrnující patřičná řešení dané problematiky.
Motivace Výsledkem mé diplomové práce by měl být funkční prototyp schopný sloužit v reálném provozu. Měl by svými vlastnostmi, a to zejména designovou atraktivitou a praktičností, vzbudit zájem u zřizovatelů provozu. Myslím si, že moderní design výrobku by mohl motivovat architekty k jeho instalaci v budovách stejně tak, jako umísťují další prvky interiéru jako je například nábytek nebo světla. V dnešní době existují velmi atraktivní technicky vyspělé pomůcky, které jsou koncipovany převážně pouze k individuálnímu užití jednotlivci a ne jako systém sloužící velkým provozům.
Poděkování Tímto bych chtěl poděkovat vedoucímu mé diplomové práce Prof. ak. soch. Mariánu Karlovi a jeho asistentovi MgA. Josefu Šafaříkovi, Ph.D. Dále bych chtěl poděkovat Ing. Miroslavu Macíkovi za užitečné podněty a spolupráci a na závěr mé rodině a přítelkyni za podporu.
5
Zamyšlení nad přehumanizováním Při prohlížení stávajících řešení podobné problematiky jsem narazil na velké množství kuriózních případů aplikací pro nevidomé. Asi nejvýraznější je vybavení pražské botanické zahrady audiosystémem s technickým řešením od firmy Dinasys, kde zrakové vjemy supluje sluchový podnět (podrobněji dále). Dobrým příkladem použití je standardní zvuková signalizace s ručním ovládáním, které nosí nevidomý u sebe. Jedná se o velmi jednoduchý princip zvukové odezvy, kdy ovládací zařízení v rukou slepce vyšle podnět pro signalizaci do přístroje vybaveného reproduktorem. Tento systém je svojí jednoduchostí a aplikovatelností právě dobrým příkladem správné investice prostředků. Máme zřejmě špatné svědomí z minulých let, kdy na hendikepované, především v bývalém východním bloku, společnost nabrala moc ohledy a rozhodně se nesnažila jim pomoci s kompenzací jejich hendikepu. Teď jako bychom procitli a snažili se co možná nejrychleji dohnat například naše skandinávské kolegy. Ovšem způsob, jakým se tyto postupy snažíme aplikovat v našich podmínkách často naprosto koliduje s důležitými aspekty, jako je koeficient přínosnosti ve vztahu k ceně systému. Stejně tak financování převážně z veřejných zdrojů příliš nemotivuje k tomu, abychom vytvářeli systémy co možná nejlevnější s dobrým poměrem funkce a výdrže. V ideálním případě by měl systém zlepšit komfort hendikepovaných, ale zároveň také zvýšit efektivitu organizace v nemocnici pro všechny návštěvníky, pacienty i personál.
6
Pro potenciální úspěch je naprosto zásadní cena finálního produktu. Celkové konečné náklady na jeden výrobek při kusové výrobě by neměly přesáhnout 7000 Kč. Znamená to tedy pro naše zařízení velkou výhodu.
Erect terminál Jedná se o zcela klasický informační panel. Jde o tvarově racionální řešení, které umožňuje umístit informační displej tak, aby byl snadno použitelný většinou uživatelů. Tyto terminály jsou na trhu velmi časté. Jako jejich výhodu vidím snadnou obměnu parametrů – jak displeje tak jiných částí terminálu a přiblížení konkrétnímu užívání. Nevýhodou je vysoká cena samotného terminálu bez integrovaného displeje. Masivní noha se zdá být dosti náročná na výrobu. Odhaduji, že většinu zdrojů spolkne právě kotvení terminálu do správné výšky, pokud umísťujeme terminál do prostoru. Případné umístění do prostoru však není tak úplně nelogické, protože terminál je přístupný stejně vždy pouze z jednoho směru. Materiál krytu lze volit: ocel, plast, hliník nebo nerez. Dotykový sensor: ELO 15“ až 19“, odporový, s povrchovou vlnou nebo antivandal (5 nebo 10 let záruky). LCD monitor: např. LG s kontrastem minimálně 2000 : 1 (3 roky záruky) nebo EIZO (5 let záruky).
Kiosksystém SACHMET od německé firmy Ekiosk je typický svým univerzálním systémem pro instalace do různých typů prostoru. Myslím tím aplikovatelnost na zeď, do prostoru a zejména možnost snížení pozice monitoru pro invalidy připoutané na invalidní vozík. Terminál však svým designem vůbec neříká, pro co přesně je určen. Jeho univerzalita se stává nevýhodou, pokud čekáme, že bude součástí informačního systému, který by měl být velmi jasně pochopitelný a ve velmi krátké době schopný obsloužit co největší počet návštěvníků. Jeví se však vhodný jako možný doplněk pro složitější koordinované funkce jako například zakládání zdravotnické karty.
7
Design: ZOON product & interior design
Blind LED lighting – 2009 jsou esteticky velmi výrazná osvětlení. Jak jsem se však dozvěděl, právě tento typ osvětlení má zásadně negativní dopad na osoby s poruchami zraku. Světlo musí být vždy odraženo od minimálně jedné odrazové plochy. Difuzor právě znemožňuje identifikovat posazení v prostoru, protože způsobuje absenci detailů či hran.
Vpravo vidíme správný příklad osvětlení vyhovující zrakově postiženým. Při takto ambientním světle by neměli být oslňováni a světlo jde tedy využít jak pro lepší komunikaci s uživatelem tak pro výraznější vzhled, který je u tohoto typu výrobku tak potřebný. James Turrell, instalace Guggenheimovo museum, New York, 2012
8
Eye stick se jeví jako velmi zajímavá aplikace. Jedná se o senzor napojený na slepeckou hůl. Senzor by měl slepce varovat před případnými překážkami. Řešení je velmi zajímavé jak po technické tak ergonomické stránce. Každý slepec vlastní hůl – není tedy nutné přidávat další nadbytečná zařízení. Celkový design výrobku je atraktivní i po vizuální stránce, a to je také velmi důležité. Tento koncept byl dokonce dopracován do stádia, ve kterém se skutečná fyzická hůl proměnila v jakýsi světelný kužel plnící stejnou funkci – vlastně světelný meč pro nevidomé. Prakticky zřejmě takový systém není schopný nahradil stávající, ale jako koncept je to velmi zajímavá myšlenka.
Design: Wonjune Song
Design: Guopeng Liang
9
Vpravo jsou koše od designéra Alexe Broermana a Ashly Ma. Jsou klasickým příkladem správného použití haptických ploch na předmětu. Reliéf je výrazný, a tedy snadno rozlišitelný. Tvar koše přitom nemá žádné zbytečné hrany, které by mohly kazit vyznění reliéfů. Jedná se o skutečně povedený návrh a zaujala mě především tvarová čistota koše neopatřeného reliéfem.
Vlevo vidíme klasickou anonymní haptickou mapu. Jedná se o lepší případ, kdy se mapa nezaobírá žádnými zbytečnými detaily, a je tím čitelná přesně v rozsahu, ve kterém je to potřeba. Je vidět, že design haptických map se od klasického informačního designu zas o mnoho neliší. Prvky však musí být vystouplé směrem k nám, protože čitelnost je pak o hodně snazší.
10
Koncepty telefonů pro nevidomé jsou poměrně častou záležitostí, nebylo by dobré ji tedy opomenout. Vybral jsem DrawBraille Phone pro jeho dobré zpracování. Je otázka, zda by nebyla stejně výhodná zvuková odezva telefonu. Čtení braillova písma není zrovna dvakrát rychlé a displey může zobrazit maximálně 5x7 znaků.
Design: Alex Broerman and Ashley Ma, University of Cincinnati
Design: Shikun Sun
11
Vybavení pražské botanické zahrady audiosystémem s technickým řešením od firmy Dinasys je příkladem, kde audiozařízení supluje nevidomým zrak. Ti pak naslouchají detailnímu popisu květiny, kterou mají (pravděpodobně) před sebou. Právě paradox suplovat zrakové vjemy sluchovým podnětem napovídá o zbytečnosti tohoto systému. Vždyť návštěvník by ani nepoznal, že se nějaká květina před ním nachází, protože v botanické zahradě je zakázané dotýkat se exponátů. Peníze na tento projekt byly pravděpodobně z veřejných prostředků, nezdá se mi totiž příliš pravděpodobné, že by někdo dobrovolně investoval do takového projektu. Je to poměrně smutná realita, že při neutěšeném stavu veřejných finančních prostředků se vynakládají peníze na sporné projekty.
Akustický orientační majáček AOM je informačně-orientační prvek usnadňující prostorovou orientaci pro slabozraké a nevidomé. Je spouštěn pomocí dálkového ovladače, který má uživatel u sebe. Tento prvek je již zanesen ve vyhlášce č. 398/2009 Sb. – budovy nemocnic, krajských úřadů, výpravní budovy, odbavovací terminály veřejné dopravy a stanice metra mají povinnost vybavit se těmito prvky. Ostatní veřejně přístupné budovy musí zajistit vytyčení přístupu ke stavbám přirozenou nebo umělou linií, a pokud nelze, tak akusticky. Ideální je však kombinace obou prvků, protože v průběhu zimních měsíců se funkce linií výrazně snižuje. Kde by se měly AOM instalovat? zdravotnická zařízení a lékárny úřady (městský úřad, úřad práce, úřad sociální správy…) finanční instituce sportovní zařízení obchodní centra policie (obecně jsou to budovy, do kterých je umožněn přístup veřejnosti) Jak akustický orientační majáček funguje? Majáček je spouštěn pomocí dálkového ovladače. Akustický signál nejprve uživatele navede ke vchodu do budovy (v případě dopravy pak do podchodu, stanice metra apod.) a informuje uživatele o budově – podá informaci o názvu budovy, základní informace o tom, co se nachází za vchodovými dveřmi, popřípadě jaké jsou tam další orientační a informační prvky. V průběhu nečinnosti majáček nijak neruší okolí. Umístění Majáček se umisťuje s ohledem na dobrou slyšitelnost a orientační funkci – například v ose vchodu do objektu. Jeho pracovní poloha je libovolná. Dosah dálkového ovládání je 50–150 metrů. Dálkový ovladač Slabozrací a nevidomí mají možnost zažádat o proplacení tohoto ovladače. Tento ovladač má českou a slovenskou frekvenci a přepínač frekvencí je přímo na ovladači.
12
Tikk-Tekk Rainbow je mimořádně podařený návrh, kdy designér nevylepšuje žádný současný výrobek, ale rovnou přichází s úplně novým řešením problému v podobě zcela nového produktu. Myslím, že pro specifické problémy je na místě vytvářet specifická řešení. Výsledkem mohou být kuriózní výrobky.
Designer: Kim Tae-Jin
13
14
15
PROČ NA ZDI Původně jsem umístění na zdi zvažoval především z důvodu uchování stejné orientace v prostoru u haptické mapy a reálného prostředí. Už při prvních konzultacích bylo jasné, že uspořádání terminálu v kruhovém tvaru přináší hodně nevýhod. Chodby ve zdravotnických zařízeních by měly být co možná nejprostupnější a zachovat si lehce průchodný koridor z konfortních i bezpečnostních důvodů. Z hlediska nevidomého uživatele, který se orientuje pomocí slepecké hole, by měly mít předměty v prostoru shodný půdorys ve vertikálním ladění do výšky 40 cm. Design zařízení by tedy musel být buď velmi masivní (množství a cena použitého materiálu by se zvýšila), nebo umístěn na minimálně 40 cm vysokém podstavci, a to by se zase velmi těžko slučovalo s designem terminálu, který pro komerční účely musí být krásný. Další komplikace by nastaly s řešením identifikační kamery, která by se musela nalézat uprostřed haptické mapy a musela by obsahovat širokoúhlou čočku. Nejenže by se tím navýšily náklady, ale i výsledek biometrické identifikace by byl nejistý. Způsobila by to širokoúhlá čočka a následná obrazová korekce. Po konzultacích s odborníky jsem zvolil naklonění mapy jako jakési nutné zlo. Není tu sice už stejná orientace mapy a reálného prostotu, ale výhoda podstatně nižší ceny a možnost vytvořit mnohem jednodušší a univerzálnějsí řešení inspirováné semaforem jednoznačně rozhodlo. Instalace na zdi je univerzálním řešením, ve kterém můžeme terminály umísťovat v kombinaci se stávajícím grafickým orientačním informačním systémem použitým v konkrétním zdravotnickém zařízení. Uvědomuji si komplikaci vnímaní mapy a její „neshodné“ orientace vůči reálnému prostoru, ale vnímám to jako nutný ústupek řešení, které na druhou stranu přineslo nemalou úsporu materiálu. Nyní v případě, kdy je navrhovaný terminál 18 cm široký, je celý tisknutelný na nejběžnější 3D rapid tiskárně.
16
PROČ KRUHOVÝ Terminál má kruhové řešení z několika důvodů. Haptická mapa je kruhová, má tím připomínat globe, který usnadňuje nalezení nulté souřadnice a neobsahuje současně žádné hrany, které by mohly být zaměnitelné s reálným prostorem, který je mapou znázorněn. U jednoduchého terminálu není tvar tak podstatný z hlediska ergonomie jako spíš z hlediska výrazu. Terminály by měly být výrazné a nezaměnitelné s ostatními aplikacemi v prostoru. Je vysoce pravděpodobné, že grafika, informační systémy a další různá zařízení umístěná na zdech jsou především pravoúhlého tvaru. Terminál tedy bude ve srovnání s nimi jedinečně identifikovatelný. Důležitá je také symbolika syntetizovaná s celkovým designem. Proč aplikovat na výrobek logo, když samotný výrobek může být logem sám o sobě. Když vidím informační panel opatřený symbolem „i“, napadá mě otázka, proč by samotný terminál neměl mít profil piktogramu „i“. Zcela určitě by byl snadno zapamatovatelný a naprosto čitelný tou nejjednodušší cestou. Můj terminál se tak podobá piktogramu semaforu jako nejčastějšímu přístroji ukazujícímu bezpečnou cestu.
PROČ SEMAFOR Semafor je zachovalým urban symbolem, lidé ho znají a mají ho spojený s dopravou. Je celosvětově rozšířeným symbolem.
17
18
Slepec začíná od středu. Slep Respondent považoval tento prvek za potenciálně velmi přínosný. Při ssamotném am testování bylo zřejmé, že čas strávený při hledání nulté souřadnice je velm mi m velmi markantní. Řeššení může být případně zvýraznění středové souřadnice vystoupnutím nad Řešením ce elkov povrch mapy. Rovněž by byla zvýrazněna dizertifikací materiálového řešení. celkový
Haptické mapa je z profilu celkově konvexní. Dopad tohoto prvku se pro respondenta zdál naprosto zanedbatelný jak v pozitivním smyslu tak v negativním. Mohu se domnívat, že renspondent bral v úvahu především racionální argumenty z hediska orientační funkce a nekladl dostatečný důraz na ergonomický dopad. O estetickém aspektu či schopností terminálu na sebe upoutat ani nemluvě. Při samotném testování se však zdálo, že tento prvek je naprosto nepostradatelný ve spojení s prvkem nulté souřadnice uprostřed mapy. Aspekt konvexnosti bych tedy určitě zachoval.
Ha Haptická mapa je umístěna na kruhovém podstavci a její tvar je celkově uzavřen v kkružnici. Respondent sice neměl viditelně problém s kuhovým řešením v průběhu tes testování, ale po dotazu, zda by nepomohlo pravoúhlé řešení stolu, či zábradlí, jeho náz názorem bylo, že zcela určitě ano. Rovněž vyslovil nesouhlas s postavení terminálu do pro prostoru. Řešením by bylo navrhnout terminál takto:
Haptické mapa je z podstaty odebírána, stejně jako jsou chodby odečteny od hmoty zdí. Tento prvek se setkal s pozitivní konotací. Respondent se dokonce podivoval nad tím, proč následujícím řešením nejsou opatřeny všechny mapy. Jednoznačně použít. Respondent při testování nemrhal časem na určení, zda se nalézá v negativu či pozitivu. Otázkou je, zda by nestálo za to, zkusit obě řešení při použití této techniky. Testováním bychom zjistili, zda místnosti dělat pozitivně či negativně.
Interaktivní prvky haptické mapy Respondentovi byla vytvořena simulace interaktivity jednoduchým způsobem. Tazatel byl vybaven scénářem a komunikoval s respondentem místo počítačového hlasu. Zvukové popsání mapy se ukázalo jako naprosto zásadní. Raspondent také vyjádřil potřebu haptické interaktivní odezvy na konkrétní místa měřená senzory a to nejlépe vybrační reakcí.
19
20
21
Biometrická indentifikace a ztráta soukromí Jsem si vědom přirozené fóbie lidí ze ztráty svých biometrických informací, kdy se lidé částečně poprávu a částečně na základech spíše emocionálního typu bojí zneužití těchto informací. Argument na obhajobu mého systému je stejně tak prostý jako neprůstřelný. Biometrická data jsou v tomto případě získávána z fotografie, tedy z podoby uživatelovy tváře, a to dnes v době facebooku a jeho automatického trekování uživatelům není vůbec nic neobvyklého. Uživatel má také na výběr, zda automatický trekovací systém použije. Musíme si ale uvědomit, že svou tvář zanecháváme v elektronické podobě, kdykoli nás zaznamená fotoaparát. Bylo by pochopitelně jednodušší brát data z některého systému, který biometrická data již obsahuje. Stejně tak jde i o osobní informace vztahující se k biometrickým datům. Odpadla by tak nutnost identifikačního terminálu, jenže v tomto případě by se dala databáze velmi snadno vykrást a data zneužít. Je tedy nutné data chránit, jejich další poskytování podmiňovat souhlasem a pro případ zneužití či úniku jednoznačně stanovit odpovědnou osobu, v tomto případě pravděpodobně informačně technický personál nemocnice, který obsluhuje systém.
22
23
24
25
Prověřování variant
26
27
28
ZÁKLADNÍ TERMINÁL Základní terminál je unifikovaný, tedy vždy naprosto stejný jak tvarově tak výbavou. Základní terminál funguje ve dvou schématech: záleží, zda je uživatel registrován v řídicím systému. Pokud ano, pak se jedná o plně automatický přístup. Pokud není uživatel registrován, pak je využita intervence pomocí tlačítka. Terminál s uživatelem komunikuje jednak přes displej a jednak zvukovým doprovodem. V tlačítkách jsou obsaženy nejjednodušší a nejčastější dotazy na navigační systém, jako je vyhledání nejbližší toalety, východu z budovy či přivolání pomoci na bázi interkomu s režijním zaměstnancem informačního systému sedícím pravděpodobně na vrátnici. Základní terminál je vyroben ze tří dílů snadno zhotovitelných vakuováním plastu. Lze ho jednoduše umístit na zeď a rovněž jednoduše servisovat. Na každém stanovišti je vždy umístěn základní terminál, a právě proto je vybaven řídicí roseberry jednotkou, která ovládá oba terminály.
29
Haptická mapa Terminál s haptickou mapou slouží všem pacientům, to znamená, že není určen pouze nevidomým. Jeho ústředním rysem je konkávní vyklenutí. Přístroj je tak celý zbavený hran, které by nezobrazovaly nějakou informaci. Jedná se poněkud o kontroverzní aplikaci: setkal jsme se poměrně často s názorem, že je důležité pravoúhlé uspořádání mapy umístěné nejlépe do výrazně odlišeného rámu. Snažil jsem se jít jinou cestou a držet se myšlenky použití nějakého jasně rozlišitelného designu a pokusit se o design pro slepce, který by měl intuitivnější užívací prostředí. Zároveň si myslím, že takto jednoduché tvarování je v souladu se současnými trendy a svojí originalitou by se mohlo více vyčlenit oproti běžným konvenčním řešením. Jde o zvyk uživatelů k zaběhnutým způsobům, který je ale možné narušovat a posouvat. Největším problémem u haptické mapy obecně bývá zpravidla najít nultou souřadnici. U mého terminálu se nultá souřadnice nachází na vrcholu ořezané koule, ze které je tvar terminálu odvozen. Je to bod vizuálně i hmatově nejvýraznější, tyčící se nad ostatními tvary obsaženými v mapě. Podstatné je i vizuální zpracování mapy, jelikož slouží rovněž vidomým uživatelům. V kombinaci s jednoduchým terminálem se mapa rozsvítí v nultém bodě a následně ve finální destinaci. Pro vidoucího uživatele je cesta názorně ukázána nejjednodušší formou. Haptické mapa s nultou souřadnicí uprostřed a rovněž konkávním uspořádáním je pokaždé rozdílná. Není možné ji tedy vyrábět sériově. Rovněž z toho důvodu je terminál použitelný rovněž samostatně tak, aby přibližný poměr jednoduchých terminálů a haptických map byl přibližně 1: 8 (záleží na charakteru budovy). Haptické mapy mají být umístěny na komunikačních uzlech, nejlépe poblíž vertikálních komunikací v rámci bodovy. Výroba jednoduššího terminálu je proveditelná v plně univerzální podobě – je tedy možné jej instalovat podstatně častěji. Tím, že každý ryt terminálu s haptickou mapou je originál, nelze spoléhat na technologie výroby jako je vakuování, ražení za studena či odlévání, které bych zvolil u sériově vyráběných výrobků. Terminál bude vyráběn 3D prototypingem tištěným PVC materiálem ve dvou různých barvách. Aby nemusel pracovník pokaždé modelovat mapu pro tisk znovu ve 3D, je možné vytvořit jakousi šablonu – template – pro některý z 3D softwarů a vytvářet pak haptickou mapu jednoduchým vložením půdorysů daných prostor. Vzhledem k tomu, že haptická mapa ukazuje pouze cestu k dané lokalitě se zachováním proporcí chodby, tak proporce a velikost místností už důležité nejsou. Nacházi se tu už někdo z nemocničního personálu, který pacientovi pomůže. Další poměrně dost zásadní otázka je zvolení interaktivní odezvy na haptické podměty mapy. U vidoucích je to jednodušší, protože všechny místnosti jsou opatřeny hliníkovou destičku s prolaserovaným popisem místa. Destička je také zespodu prosvětlena diodou přes difuzor a je synchronizována s hlasovým modulem prvního terminálu. Hliníková destička je reakční na haptické podměty díky condactiv touch senzoru napojenému na kovovou část. Condactive touch slouží k zprostředkování haptické odezvy. Ve chvíli, kdy se uživatel destičky dotkne, je narušeno napětí v senzoru a ihned se vytvoří signál pro spuštění hlasového modulu, který podá informaci o místnosti, které se v danou chvíli dotkl uživatelův prst. Díky dizertifikaci materiálových řešení je rovněž dostatečně vytvořen pocitový rozdíl mezi dotýkáním se mapy a dotýkáním se finální destinace. Minimalizace časové prodlevy je zcela zásadní. Pro běžného uživatele se by se mohl ztratit vztah mezi dotknutím se destičky a zvukovým signálem, kdyby latence byla například až 1 sekundu dlouhá případně i delší. Vizuální řešení z hlediska barevnosti. haptická mapa by měla být co nejvýraznější. Proto jsem zvolil kombinaci černo-bíla, oranžovo-žlutá. Je to barevná kombinace rovněž evokující zvýšenou míru opatrnosti a hlavně nepřehlédnutelná.
30
31
32
Identifikátor Pro identifikaci do systému je nutná synchronizace biometrických dat se zdravotní kartou uživatele. Plánovaná vyšetření jsou zanášena do systému personálem nemocnice. Při vchodu do nemocnice by měl být umístěn terminál s identifikátorem, který získává biometrická data z geometrických poměrů v tváři uživatele. Systém funguje i při používání slunečních brýlí. Dále by mělo být možné zadat do systému destinaci a účel naší návštěvy. Pro zadávání uživatel přiloží kartu do čtečky, terminál ho vyfotí, zapíše do systému a buď na dotykové obrazovce nebo číselném panelu uživatel zadá potřebné informce. Tento terminál by měl být pouze na začátku nemocnice, stejně tak by uživatel mohl využít možnost vše předem vyřešit přes webovou stránku z pohodí domova.
33
Grafické znázornění výskytu jednotlivých zastavení na modelu fiktivní budovy
registrační terminál s haptickou mapou
jednoduchý terminál s haptickou mapou
34
jednoduchý terminál
Grafické znázornění modelové trasy uživatele
11
10
9
6
7 8
4
5
1 3
2
1
vstup do nemocnice
2
registrace na terminálu a ukázka cesty
3
vyhledání výtahu podle mapy
4
přemístění výtahem do špatného patra
5
náprava cesty
6
přemístění do správného patra
7
zjištění cesty na oddělení, lokace toalety
8
použití toalety
9
příchod před oddělení a zařazení do pořadí
10
vyčkání podle pořadního listu
11
zdravotní kontrola, personál do systému zanese datum příští návštěvy
35
REGISTRACE Identifikace pacienta je prováděna na základě biometrických dat. Terminál nejdříve naskenuje pacientovu kartu, z ní vyextrahuje data pro synchronizaci se zdravotní kartou v rámci nemocničního systému a přiřadí jí biometrickou informaci pro pozdější automatické rozpoznání pacienta. Po identifikaci pacienta už terminál ví, kam a s jakým požadavkem pacient přišel, a zná tedy lokalitu, kam se chce pacient dostat. Stejně tak se vyplatí využít rovněž terminál s identifikátorem, který pracuje na základě identifikační karty, například kartičky pojištěnce. Díky modulárnímu systému přikládání terminálů je možné do zdravotnického zařízení instalovat jeden klasický terminál v kombinaci s terminálem s integrovanou čtečkou na karty. Terminál karty oskenuje digitální fotocestou a vyjme textové informace. Ve stejnou chvíli uživatele vyfotí a zařadí do databáze.
36
vsuňte kartičku pojištěnce, případně jiný průkaz do skenovacího terminálu
pro kardiologii otočte se a jděte 20 m dopředu, po pravé ruce se nachází výtah, vyjeďte výtahem do čtvrtého patra
37
PŘÍDAVNÉ FUNKCE security gate, wi-fi
Během práce jsme dospěli k názoru, že zařízení je možné kombinovat s dalšími funkcemi, které jsme původně nezamýšleli. Vzhledem k jeho častému výskytu v budově, a to v poměrně pravidelné hustotě na chodbách, může stejně dobře plnit fukci například wi-fi routeru. Při klasické ceně nejlevnějšího routeru, která se pohybuje kolem 2000 Kč, se naše zařízení při předpokládané ceně 7000 Kč musí vyplatit. Náklady na koncové zařízení s wi-fi routerem a bez wi-fi routeru se liší pouze o zásuvný wi-fi modul, a to je v tomto případě 200 Kč. Interiér tím současně získává – zamezíme umístění nadbytečných aplikací na zdech a uchováme architektonickou čistotu. Další možná funkce zařízení je jeho využití jako jednoduchého bezpečnostního terminálu. Díky jeho propojení se serverem, který zpracovává biometrická data a obsluhuje navigační systém, se mohou fotografické vstupy zachovávat a následně použít jako běžná bezpečnostní kamera případně přímo varovat o konkrétním narušení prostoru. Další potenciální funkcí může být nahrazení nově zaváděných identifikačních náramků pro pacienty, které obsahují pacientovo jméno, rodné číslo a oddělení, na kterém jsou umístěni. Systém může monitorovat poměrně detailně pohyb lidí v budově, a zvyšuje tak bezpečí pacientů. Například v psychiatrické léčebně si personál může ověřit, zda se pacient zdržuje v prostoru, kde se nachází v bezpečí. Můžeme tak zamezit situacím, které by mohly pacienty ohrozit na zdraví. Stejně tak může být bezpečnostní trekování pacienta použitelné v hospicech a domovech důchodců nebo na dětských odděleních. Můžeme jít až za hranici a představit si aplikaci pro lékaře, na které je možné najít pacienta na virtuální mapě.
38
přístup povolen
přístup zamítnut
pouze pro personál
39
POPIS CESTY Základní terminál v kombinaci s haptickou mapou se nalézá na nejvýznamnějších dopravních křižovatkách v komplexu. Prostor před výtahem je klasický příklad takového místa. Pokud je uživatel rozpoznán biometrickou cestou, je mu jednoduše ukázána cesta k cíli na haptické mapě a displeji. Slovní doprovod sloužící především pro nevidomé je v neustálém doprovodu obrazové interakce. Pokud není člověk z důvodu jak absence registrace či neaktualizováním biometrické informace rozpoznán terminálem, má možnost haptickou mapu použít klasickým způsobem. Pro nevidomého je každá lokalita na haptické mapě vybavena dotykovým senzorem s hlasovou a obrazovou interakcí.
40
pro plicní oddělení pokračujte rovně chodbou a za prvním rohem 3. dveře vpravo
8x16 matrix displej two colors tyto displeje nesou značné množství specifických vlastností. Zvolil jsem je z důvodu poměru ceny – svítivosti – sytosti barev. Úmyslně jsem nekladl důraz na rozlišení, které vyžaduje v podstatě jinou technologii displeje. Displej je vždy na bázi páru barevných diod uzavřených v matném silikonu působícím jako difuzor a jejich následného rozestavění v rastru 8x8 do jednotlivých spojovatelných segmentů. pro piktogramy je pole 16x8 dostatečné a nese velkou výhodu nízké ceny displeje k veliké svítivosti.
ORL - krční
plicní
nefrologie
urologie
kardiologie
oční
ORL - ušní
neurologie
stomatologie
dermatologie
41
AUDIOMAJÁK V neposlední řadě je terminál vybaven orientačním audiomajákem sloužícím zrakově postiženým pro lepší orientaci v prostoru. Nabízí se hned několik potenciálně výhodných technických řešení. V České republice poměrně rozšířený systém dodávaný společností Dinasys je založený na principu infraportového přijímače a vysílače. Jeho výhodou je rozšířenost tohoto systému. V každém novém veřejném prostoru jako jsou vestibuly metra či městské úřady, musí být povinně tato zařízení instalována. Pro jejich funkčnost je nezbytné vlastnit konkrétní vysílač signálu, a to by mohlo komplikovat jeho použití v prostorách mimo Českou republiku. Druhým technologickým řešením je vysílač a přijímač postavený na technologii bluetooth. Výhodou je univerzalita bluetooth zařízení, které má zabudované každé novější mobilní zařízení. Stačí vlastnit konkrétní aplikaci a z mobilního telefonu můžeme mít rázen vysílací zařízení pro audiomajáček. Dalším prvkem terminálu jsou nouzová tlačítka. Fungují velmi jednoduše každé na určitou pravděpotobnou nouzovou lokalitu či jako interkcom v rámci budovy.
42
exit
PI PI PI PÍÍÍ PÍÍÍ PÍÍÍ PI PI PI
wc
PI PI PI PÍÍÍ PÍÍÍ PÍÍÍ PI PI PI
signalizační tlačítko, jímž je vybaven nevidomý Á KOV ZVU IZACE AL N IG S
intercom
43
H OS neboli hospital operation system je počítačový systém sloužící k ovládání terminálů s možností vstupování lékaře do systému. Jde o aplikaci šetřící personálu i návštěvníkům čas. Systém ovládá veškeré terminály a také zajišťuje chod každého terminálu. H OS by měl být přístupný rovněž ve verzi on-line, kdy by se mohli uživatelé například registrovat přes svůj osobní počítač.
čekárna
44
pacient
čekárna Adam Svazák
pacient 10:00
P.K.
Jiří Malý
11:00
P.K.
Miroslav Krš
11:15
admin.
Adam Svazák Petr Náhodný
10:00 12:30
P.K. V.
Jiří Malý
11:00
P.K.
Miroslav Krš
11:15
admin.
Petr Náhodný
12:30
V.
dorazili jste na kardiologii byl jste zařazen jako čtvrtý do pořadí
vztupte prosím do čekárny a vyčkejte na pokyn personálu
dorazili jste na kardiologii byl jste zařazen jako čtvrtý do pořadí
vztupte prosím do čekárny a vyčkejte na pokyn personálu
45
