Vstupte, La Puerta Vás vítá,

Vstupte, La Puerta Vás vítá, Dovolte mi, abychom nejprve laskavě pozdravili všechny čtenáře našeho časopisu. Na vydání druhého čísla jste čekali poměrně dlouho, pevně však věříme, že se to vyplatilo. Také doufáme, že tentokrát předejdeme problémům s distribucí časopisu, jako tomu bylo v případě prvního čísla. Každé vydání nyní najdete ve svých třídních e-mailových schránkách. Kdo by však není spokojen s touto možností, nechť navštíví školní webové stránky (www.ssposcl.cz), kde navíc chystáme k našemu časopisu bohatou ( alespoň doufáme ) fotografickou přílohu na téma „Život na SSPoŠ“

PAMATUJTE! Kdo nečetl La Puertu, ten jakoby nebyl !

Jste s časopisem spokojeni ? Nebo naopak jste s něčím nespokojeni ? Rádi byste přispěli svým článkem do dalšího vydání časopisu ? Máte nápad a nevíte co s ním ?

VYJÁDŘETE SVŮJ NÁZOR!

NAPIŠTE REDAKCI [email protected] NA CO ČEKÁTE …? Na vydání tohoto čísla se podíleli : Bára Rotišová, Jakub Švácha, Veronika Kuchyňková, Kristýna Půlpánová, Kristýna Kočová, Jiří Dohnal, Lucie Kučerová, Hana Kobulejová, Radim Kolář, Pavla Vyskočilová, Roman Zajíc

Vytvořili jsme pro naše čtvrťáky dotazník na téma: “Jak se vám líbil váš ples?“ a pro vás jsme ho uveřejňujeme v našem časopise. Pobavte se stejně tak, jako jsme se pobavili mi při čtení jejich odpovědí.

Jak to viděli studenti …… 1.

Jaký je váš celkový dojem z vašeho maturitního plesu? • dojmy měli přece jenom všichni kladné, byli spokojení, pro všechny to byl nezapomenutelný zážitek, který si rádi zopakují, pro jiné zajímavá zkušenost • rychle to všem uteklo, ale vzpomínky zůstanou • někteří dokonce slyšeli chválu od rodičů, učitelů a přátel☺ • na plese vládla skvělá atmosféra

2. Pokuď byste mohli udělat maturitní ples znovu, co byste změnili? • 4.P by nejvíce pozměnila propracování, organizaci a uvaděče☺ • rádi by strávili více času s lidmi ze třídy a pozvali více přátel • nechtěli mít nic na starosti 3. Kdo vás na plese zaujal nebo popřípadě co? • všem se líbili břišní tanečnice, break a hlavně travesti show • z břišních tanečnic ale ovšem vzbudila největší pozornost Martina ze 3.P, které to velice šlo, • jiným se líbil tanec, ale jen některých, jako třeba tanec pana učitele K. Minaříka☺ a také staršího chlápka kolem 40, který je skoro na každém plese v Merkuru a neúnavně paří☺ 4. Co se vám na plese vyloženě nelíbilo? • některým se nelíbilo zanedbání organizace a domluvy, některým dokonce travesti show • nelíbilo se i např. roztrhnutí šatů jedné maturantky, distanc učitelů, opilost a chování některých studentů a také osamělost 5. Jak hodnotíte svůj ples s ostatními plesy, na kterých jste byli? • všichni se shodli, že byl nejlepší, protože byl jejich a jeden z našich čtvrťáků ho nazval dokonce rodinným

… a jak to viděli naši učitelé Nesmíme ale zapomenout na náš učitelský sbor. Proto jsme také pro něj vytvořili dotazník. Bohužel jsme zjistili, že nám byly některé dotazníky předány skoro prázdné…. I tak ale děkujeme za snahu. Naštěstí se objevila výjimka. Pan učitel Karel Minařík pojal vyplnění dotazníku opravdu zábavně. Proto si ho pro vás dovolujeme v našem časopise uveřejnit. Pan učitel K. Minařík nám napsal, co se mu líbilo…. Nápad s prezentací byl velmi dobrý, také nástup studentů se povedl. Vlastně se mi líbilo skoro všechno, buďme velkorysí, každá taková akce má své mouchy, ale pozitiva převážila nad negativy. Ze všeho nejvíc se mi líbilo, že jednou z cen v tombole byla krůta! co se mu nelíbilo… Nelíbilo se mi to, že jsem nevyhrál nic v tombole (ani krůtu … ). co se našim maturantům nejvíce povedlo… Osobně jsem ocenil školní hymnu, byl v tom kus symboliky. Nástup maturantů byl působivý, bylo to důstojné i vtipné zároveň. Také nápad s hudebním doprovodem, který charakterizoval každého studenta při šerpování, byl povedený. I tombolu připravili studenti docela bohatou, zvláště krůta byla údajně móóóc pěkná. co ho nevíce pobavilo… Bavil jsem se celou dobu, těžko vybrat nejvtipnější okamžik. Vtipné byly některé rozhovory se studenty, bylo to příjemné. A zvláště, když jsem se dozvěděl, že mohu vyhrát krůtu… z čeho byl překvapen… Překvapen jsem byl z toho, že jsem nevyhrál krůtu! co by pozměnil… Maturitní ples a jeho průběh je natolik zažitá akce, že se těžko něco radikálně změní. Nechám se ale překvapit nápaditostí studentů, možná, že už příští rok zažijeme zcela nově pojatý ples. Ale krůtu bych nechal… Celou redakci to opravdu rozesmálo…☺

Pokuď pro vás shrneme co bylo v ostatních dotaznících dá se to napsat takto☺ : Všem se líbil program, který pro nás maturanti připravili. Sešlo se tam hodně lidí z SSPOŠ a paní ing. Lucie Matoušková ocenila darování tomboly Arcusu. Všichni se shodli v tom, že na plese vládla skvělá atmosféra.Přece jenom je na plese vždy něco, co se dá zkritizovat a co se nelíbí. ☺ V tomto případě to byla hlasitá hudba a úděsný moderátor. Také však chování některých studentů. Musíme citovat pana Mgr. Martina Pecku a pana učitele Michala Rádla. Oběma se velice líbilo, že dostali růži, aniž by letošní čtvrťáky učili. Prý ji asi dostali právě proto. ☺ Někomu vadil kouř z cigaret, někomu zase málo lístků do tomboly. Ale všichni se na plese cítili určitě velice dobře a to je nedůležitější.

V minulém čísle jste mohli nahlédnout do krajin poezie Lucie Kučerové. Její vlastní tvorba zdobí i toto vydání La Puerty, tentokrát však měníme žánr. Lucie umí psát nejen básně, ale také povídky. Nevěříte ? Věřte ! Své práce představují i další čtvrťáci – Jiří Dohnal a Hana Kobulejová ( musíme si jich přece užít, než nás opustí!! ). Jejich práce vznikly při hodinách Občanské nauky. Téma měli společné - „Nedokonalost demokracie“. A jak se můžete sami přesvědčit, ve 4.P máme vskutku tvůrčí talenty ! Domácí cvičení jsem zadal i studentům ze 2.P. Téma – „Co nás trápí?“ Původně jsem předpokládal, že se většina z nich zaměří na globální problémy lidstva. Znáte to – ekologie, hladomor, války, globální oteplování apod. Ejhle ! Myslím, že problémy, kterými se trápí duše našich studentů (zejména Radima Koláře a Pavly Vyskočilové ), jsou mnohdy daleko důležitější a nosnější, než témata většiny světových politických summitů……

Trápí mě, když se mraky mračí a já nemůžu ven. Trápí mě, když slunce nesvítí a je chmurný den. Trápí mě, když nemůžu žít svůj životní sen. Trápí mě, že na světě je spousta nezadaných žen. Trápí mě, když někdo o pomoc volá. Trápí mě, když blízký člověk nůž do srdce mi bodá. Trápí mě, když se mi někdy něco nedaří. Trápí mě, když přijdu domů a tam se nevaří. Trápí mě zlost některých lidí. Trápí mě, jak vš echno černě vidí. Trápí mě války na tomto světě. Trápí mě, když musím jet ke strejdovi a tetě. Trápí mě, když nevinní lidé umírají. Trápí mě, když krev ze země po nich utírají. Trápí mě to, co mě trápí. Trápí mě, že svět k lepš ímu se neobrátí. Pavla Vyskočilová

DEMOKRACIE Ruka ruku myje peníze jsou špinavou formou slibů Šedá a černá ekonomika ovládá tu PRÁVNĚ ČISTOU

Vrazi a násilníci mezi námi chodí jako naši bratři

DĚTI VRAŽDÍ KRADOU PIJÍ A UŽÍVAJÍ DROGY

„Všichni se tváří šťastně“

NEDOKONALOST KŘEHKOST SMÍŘENÍ VZTEK

Svoboda

Mé, skoro globální, problémy Jsem ještě dítě nebo muž ? Tak řekněte mi to už ! Číst, psát i počítat,to myslím, že již umím, tkaničky vždy nějak zašmodrchat, sám se dokonce i najím. Tak jsem ještě dítě nebo muž ? To bych rád věděl už . . . Radim Kolář

NEÚPLNÁ D – jako DÁLKA Stále překračujeme své HRANICE, jenže ani to nelze donekonečna. Přijde den, kdy to dál už nepůjde.

E – jako EMOCE Jsme omezeni sami sebou, ale máme možnost vnímat JEN ty svoje. Náš život je protkán rizikem, že to u ostatních nemusí být tak, jak se nám zdá. Říkat a myslet je něco záludně jiného.

M – jako MOŘE Zdá se neomezené. Miliony hektolitrů nelze spočítat. Nýbrž stačí malá chyba, nepatrný nedostatek při konstrukci tankeru a následky jsou nedozírné a taktéž NEVYČÍSLITELNÉ.

O – jako OXYMORÓN Jedná se o slovní spojení, která se navzájem vylučují. Při hlubším zamyšlení však dospějeme k názoru, že i slovní zásoba se jednou VYČERPÁ.

K – jako KAUČUK Vzácné dřevo vytěžené a zpracované pro zákazníky, kteří si potrpí na luxus. Teď je z něj kupříkladu stůl. Nádherný a drahý. A už dál NEMŮŽE být součástí „plic světa“, tak JAKO TOMU BYLO před malou chvílí.

R – jako RENTA Také NETRVÁ VĚČNĚ … …

A – jako ADIÓS, AHUR, AHOJ, ALOHA Pozdravy, kterými mnoho začalo a také spousta vztahů končí. JSOU často TÍM POSLEDNÍM, co uslyšíme a odkážou nás do vzpomínek, ze kterých není cesta ven.

C – jako CENA Kolísá, stoupá … u něčeho se určit nedá, u mnohých starožitností je opravdu nestanovitelná. Ale cenu svých věcí si určujeme a OMEZUJEME sami. Je jen na nás, za kolik si onen objekt koupíme.

I – jako INJEKCE Každý mililitr může mít dopad životu ohrožující. Nejlepší je držet se stanoveného množství – DANÝCH HRANIC. Bez omezenosti by nešlo téměř nic.

E – jako EUTHANASIE Měli bychom si umět užívat svého života jak nejlépe dovedeme. I počet dní, který NÁM BYL na tomto světě DÁN, je vyměřen. A možná o to dokonce jednou budeme moci žádat … H. Kobulejová

Přišla Přišla: „Nemůžu myslet jenom na současnost. Nemůžu a ani nechci…“ Leželi spolu v posteli po promilované noci, on a ona. On, celý rozechvělý z toho, co je, co bylo. Ona z toho co bude. Nemyslela na další milování, které stejně přišlo. Myslela na budoucnost, nahlodávala její mysl. Červ své sladké jablíčko neměl o nic méně raději, než pochyby její myšlenky. Jablko už jednou přineslo zkázu, přinese to i jí? Budoucnost pro ní znamenala jen sáhnout do krabičky plné hustého kouře, sáhnout až na dno, lehce ohmatat, a táhnout. Nikdo nevěděl, co ve své krabičce mohl najít, snad zmařené sny, snad kousek něčeho, co zdánlivě přinášelo štěstí, možná malé botičky… Zmatenost se v ní zabydlela, jak šnek ve své ulitě a ne a ne vylézt, komu by se taky chtělo z teplého domova, kde může snovat své zákeřné nitky, kterými nakonec smotá celou vaši duši, i tělo! Budete vypadat, jak lákavá sýrová bageta, připravená a zabalená vaší maminkou. Moc lákavá kořist, bez možnosti úniku, možnosti dýchat, možnosti pohnout se. Další šance osud nedává... „Co bude dál? A bude vlastně něco dál? Co chci? Dělám, co je správné? Budě něco za okamžik? Bude okamžik delší než můj život? Stojí celý život v nejistotě za víc než jeden krásný záblesk, duhové mámení? Chci létat…“ Odešla. Koukala se mu do očí, nikdy neviděla oči tak jasné, čisté a dobré! Teplé rty a spokojený úsměv, kůže hebká a jemná. Přitiskla se k němu a pousmála se, srdce se jí rozbušilo štěstím, chtěla si ten okamžik zapamatovat na vždy, byla šťastná.. Povídali si o svém štěstí, mít jeden druhého… Jeden druhého… Přišla: „Budoucnost je vratká a já chci létat. Nebo padat volným pádem? Cítit vzduch, lechtající chloupky na prstech, svobodu, samostatnost! Co se zítřkem?“

Chodila po místnosti sem a tam, mluvila a mluvila. Byla tam ale sama, občas něco vzala do ruky a pak to zase zmateně položila na své místo. Melancholicky hladila deku, poté zase zuřivě svírala draka v ruce. Ležela, procházela se, lezla po zdi. Hlava těkala, jak časovaná bomba, jen display se

zbývajícím časem někam zmizel. Myšlenky byly rychlejší, než všechna slova. Myšlenky nejasné, slova zmatené. Slzy jí stékaly po tvářích a její upřený pohled byl někde za bodem představivosti všech, jen někteří jí rozuměli. Rozuměli, kde ten bod je, ale nikdo z nich nerozuměl jí. Nenáviděla, jak jí říkali, že jí chápou, jen proto, aby s ní dále nemuseli mluvit! Prostě jí jen ucpat ústa, jako když přijdete na slavnostní hostinu a tam je na táce prasečí hlava a ve své tlamce má pomeranč! Hystericky se smála… „Co bude dál? A bude vlastně něco dál? Co chci? Dělám, co je správné? Bude něco za okamžik? Bude okamžik delší než můj život? Stojí celý život v nejistotě za víc, než jeden krásný záblesk, duhové mámení? Chci vůbec něco dál? Chci létat…“ Odešla. Konečně! Zazvonil zvonek, střetly se dva zamilované pohledy, obětí, pohlazení, vzetí za ruku. Koukala mu přímo do očí a neměla strach… Povídal jí o svých snech a ona poslouchala se zavřenýma očima, nemyslela na obsah těch slov, spíš na tón hlasu, způsob jakým to bylo řečeno. Přijímala jeho tělo, lačně sála jeho ústa. Smála se! Smála se uvnitř. Jaké to bylo štěstí, že se setkali a dostali tu šanci mít jeden druhého… Jeden druhého… Přišla: „Budu létat, budu volná a nesvázaná, vymotám se ze všech příběhů, které stejně nezasluhují mojí pozornost.“ Cítila vzduch lechtající chloupky na prstech, svobodu, samostatnost. Nebyl zítřek, nebyl včerejšek, ani dnešek, jen to duhové mámení. Nic nebylo problémem, nic netlačilo, ani to nakousnuté jablko se nezdálo tak otrávené. Mohla vše… Štěstí užívat si jeden druhého, měla svojí druhou polovinu. Poslední kostka v té strašné stavebnici zapadla na své místo. Vzala za tu správnou nitku a začala odmotávat, kousek po kousku zmatenost a nejistota mizela. Nit spadla na zem a ona začala létat… Spojila se, s tou správnou polovinou, se sebou samou… Odešla, tentokrát snad už opravdu na vždy. A její odchod byl končený, odešly obě.. Ale žádný let netrvá věčně…

Lucie Kučerová

Vážení čtenáři a přátelé La Puerty Když jsme připravovali harmonogram společných akcí na letošní školní rok, těšili jsme se, jak vám, studentům, zpříjemníme studium na naší škole. Celá řada kulturních, poznávacích či sportovních akcí měla obohatit váš život na SSPOŠ. Uběhlo pololetí a my s rozpaky sledujeme, že, s trochou nadsázky, jedinými zájemci o podobné akce jsme vlastně my, vaši učitelé … Žádáme Vás proto o vyplnění následujících otázek, díky kterým chceme zjistit, zda mají podobné akce vlastně smysl, či zda je opravdu všude dobře, ale ve škole přece nejlíp… 1.

Když se rozhoduji, zda se zúčastním školní akce, je pro mě rozhodující :

2.

Jakou cenu jsem schopen akceptovat v případě pořádání poznávacího zájezdu do zahraničí :

3.

Které místo byste rádi v rámci školní akce navštívili ( ať už v rámci ČR či v zahraničí ):

4.

Dal bych přednost poznávacímu zájezdu po České republice před zahraničím?

5.

V nabídce školních akcí mi chybí :

6.

Co by mělo být náplní letního výcvikového kurzu ?

7.

Mám doma pevné připojení k internetu ( není myšleno přes modem )?

8.

Využil bych ve škole připojení k bezdrátové síti ? Za vyplnění děkuje učitelský sbor

Instrukce k vyplnění : 1. Je-li to možné (ot. 1. – 6.), formulujte své odpovědi do celých vět. 2. Vyplněné dotazníky odešlete na mailové adresy : [email protected], 3. nebo na adresu časopisu La Puerta – [email protected] 4. Odevzdání vyplněných dotazníků nejpozději do 24.2.2006 !!!

Máme tady pro vás nabídku těch nejlepších akcí, které se budou dít v únoru. Snad vás aspoň jedna zaujme a budete se na ní bavit.

Jiráskovo divadlo 14.02.2006 Antonín Procházka: S TVOJÍ DCEROU NE Komedie o tom, jak snadno spadnout do manželské krize a jak těžko z ní ven. Je to příběh docela obyčejných manželských párů (bankovní úředník s učitelkou a majitel neprosperující umělecké agentury s knihovnicí), snažících se předejít možné manželské krizi. Způsobí nejprve lehkou zápletku, postupně však doslova gejzír krkolomných situací, trapasů a slovního humoru. A to za přispění dospívající dcery, jejího kluka a ubohého bytaře, který přijde poctivě krást, zamotá se do světa intelektuálů a jen zírá, do jakých situací se zapletl. Hrají: Naďa Konvalinková, Petr Nárožný, Karolína Kaiserová, Lucie Juřičková alt. Marika Procházková, Pavel Kikinčuk alt. Martin Zahálka, Antonín Procházka, Jaroslav Hanuš alt. Vilém Dubnička. Režie: Antonín Procházka. Agentura Harlekýn Praha. Začátek představení: 19.30 hod. Vstupné: 190,- Kč 18.02.2006 J. R. R. Tolkien: PYTLÍK BILBO Legendární pohádkový příběh hobita Pytlíka Bilba o jeho dobrodružné cestě za pokladem v novém zpracování podle stejnojmenné knihy J. R. R. Tolkiena. Hrají: Jitka Raková, Petr Rak, Barbora Mašková, Petr Král a Adam Smejkal. Režie: Jan Bílek. Divadlo rozmanitostí Most. Začátek představení: 14.00 hod. Vstupné: 30,- Kč

Kino Crystal Česká Lípa Od 9.-15.2 PANIC JE NANIC… aneb návod, jak si konečně dosyta užít ... Slavnostní premiéra za účasti Šárky Vaňkové - 9.2. ve 20.00 Od 19.00 je pro Vás připravena autogramiáda, ochutnávka vín Vinotéka Zámecká ulice, ochutnávka pivovaru Konrád, občerstvení SOU 28.října ČL, živá hudba a divácká soutěž o zajímavé ceny… Info o filmu "Panic je nanic" je motem hlavních hrdinů, tří šestnáctiletých kamarádů z Prahy. Ničím se neliší od svých vrstevníků, problémy jim dělají jak předpotopní rodiče a většina dospělých, tak hlavně věk. Nejsou totiž ještě opravdovými muži, ale samozřejmě dětství už mají dávno za sebou. Chtějí strávit prázdniny společně, jenže Vašek dostane k narozeninám od babičky poukaz na zájezd k Balatonu. Honza s Jirkou se proto vypraví na vandr bez něj. Vašek si ale nenechá prázdniny zkazit, uteče z autobusu plného důchodců a vydá se za kamarády. Setká se s nimi v hospůdce v zapadlé vesnici, kde se zrodí úžasný plán.Seznámí se s místní kráskou, která by moc ráda strávila alespoň část prázdnin v Praze. Jirkovi rodiče jsou služebně v Paříži, a tak s ní kluci na pár týdnů vymění jejich luxusní vilu za zchátralý statek. Prožijí báječné dny, zažijí spoustu neuvěřitelných a ztřeštěných příhod se "starousedlíky", navážou nová přátelství a s pomocí místních dívek se z nich možná konečně stanou chlapi…Panic je nanic je hřejivá komedie plná lechtivého humoru, překvapivých situací a vtipných hlášek. Hlavní role si zahráli začínající herci David Vobořil, Michal Hruška a Tomáš Žatečka. Hlavní dívčí role byla svěřena loňské finalistce Česko hledá Superstar Šárce Vaňkové. Rolí dospělých se ujali Květa Fialová, Milena Dvorská, Zdeňka Volencová - Žádníková, Vladimír Javorský a další. V epizodních rolích se objeví moderátor Libor Bouček, modelka Andrea Verešová a herečka, moderátorka a modelka Eva Aichmajerová.

KURÝR 2 pouze 14.2.2006 Frank Martin (Jason Statham) je ve svém oboru nejlepší. Bývalý příslušník speciálních jednotek pracuje jako nájemný kurýr, který převáží ty nejnebezpečnější zásilky. Co dostane, to také doručí. a na nic se neptá. Frank se přestěhoval z Francie do Miami, kde nyní pracuje pro zámožnou rodinu Billingových. Existuje jen velmi málo věcí, které jej dokáží překvapit, ale na jednu z nich narazí právě zde - na kamarádské pouto, které vznikne mezi ním a šestiletým Jackem Billingem, jehož vozí do školy a zpátky domů. Když je poté Jack unesen, Frank musí využít všech svých schopností, aby ho zachránil a překazil plány únosců. Nebude to vůbec snadné. Na jejich straně totiž stojí Lola v podání Kate Nauta, kterou scénář charakterizuje jako "vraždícího maniaka v těle supermodelky". Nautu, která se skutečně živí modelingem, objevil Luc Besson, známý svým instinktem na hvězdy budoucnosti (mezi jeho objevy patří také Natalie Portman, jež raketově odstartovala v jeho filmu Leon). Když v říjnu 2002 uvedla společnost Twentieth Century Fox do kin snímek Kurýr, stal se tento akční thriller celosvětovým hitem. Kurýr, na jehož scénáři se podílel úspěšný filmař Luc Besson, který film také produkoval, poté zaznamenal ještě větší úspěch při vydání na DVD a z Jasona Stathama, jenž v něm ztvárnil hlavní roli, udělal novou hollywoodskou akční hvězdu. Podle režiséra snímku KURÝR 2 Louise Leterriera byla působivost prvního filmu (u něhož zastával roli hlavního výtvarníka) úzce spojena se Stathamovým pojetím hlavní role. "Jason do ní přinesl nejen fyzickou zdatnost, ale také lidskost," říká Leterrier. "Hraje Franka jako člověka, který se jen velmi neochotně vrací do role nelítostného rváče. Chce skončit s pochybnými kšefty a snaží se žít normálně. Osud si s ním však dál zahrává, a proto musí Frank i v novém filmu čelit další nejhorší možné situaci."

DŮKAZ Od 20.-22.2.2006 Tento film odhaluje záhadu, jejíž řešení leží někde mezi jistotou matematiky a posunující se perspektivou lidské zkušenosti; jedná s nedotknutelnými hodnotami, které se obtížně ověřují: víra, láska a rozum. Důkaz je působivý příběh o mladé ženě, kterou pronásleduje minulost jejího otce a stíny její vlastní budoucnosti; Důkaz odhaluje spojení mezi genialitou a šílenstvím, křehký vztah mezi otci a dcerami a podstatu pravdy a rodiny. Catherine strávila roky péčí o svého brilantního ale nestálého otce, geniálního matematika. V podvečer svých 27. narozenin se musí postavit čelem nejen příjezdu své sestry, Claire, se kterou se vzájemně během těchto let odcizily, ale také pozornosti Hala, bývalého otcova studenta, který doufá, že v zápiscích Catherinina otce najde základ pro hodnotnou matematickou práci. Catherine však musí vyřešit ještě jeden osobní problém: Kolik z otcova šílenství - nebo geniality - zdědila ona sama? Můžete se jít podívat i na další filmy : Letopisy Narnie: Lev čarodějnice a skříň, Sklapni a zastřel mě!, Experti, … více na www.kinocrystal.cz

Recenze k filmu:

MRTVÁ NEVĚSTA Živí mrtví a mrtví živí Ponurý příběh, vypráví o tom, co se stane, když ženich pronese omylem svůj svatební slib nad hrobem mrtvé nevěsty, která jej přijme. Děj se z poloviny odehrává v podsvětí a z poloviny v temné viktoriánské vesničce, kde se měl Viktor (Johny Depp) původně oženit kvůli postavení se zchudlou šlechtickou dcerou. Burton zde dává do kontrastu uhlazený, nudný svět živých a pestrý až živelný svět mrtvých. Sekvence z podsvětí jsou nejen plné barvitých obrazů, ale také jsou doplněné hudbou od Daného Elfmana, bez které by Burtonovy filmy nemohly mít takový úspěch a která tvoří jejich nedílnou součást. Elfman protentokrát v muzikálu Mrtvá nevěsta osobně vystupuje, a to jako kostlivý zpěvák v umrlčím baru. Nejen zde jeho hudba dává příběhu to pravé kouzlo. Mrtvá nevěsta není sice film pro každého, ale na stranu druhou je to snímek pro všechny bez rozdílu věku. A mě osobně se film móóc líbil☺ takže doporučuju: „zkoukněte to, stojí za to“. Mrtvá nevěsta (Tim Burton´s Corpse Bride)

USA 2005, 77 minut Režie: Tim Burton, Mike Johnson Scénář: Pamela Pettlerová, Caroline Thompsonová Kamera a vizuální efekty: Pere Kozachik Střih: Jonathan Lucas Hudba: Danny Elfman Výprava: Alex McDowell

Hrají: Helena Bonham Carter (mrtvá nevěsta), Johnny Depp (Victor Van Dort), Albert Finney (Finnis Everglot), Christopher Lee (pastor Galswells), Joanna Lumley (Maudeline Everglotová), Tracey Ullmanová (Nell Van Dortová/Hildegarde), Emily Watsonová (Victoria Everglotová). Webové stránky filmu: www.mrtvanevesta.cz

Určitě si řada z vás všimla, že se v obchodech začíná objevovat nová výzdoba. Tu vánoční vystřídala srdíčka a červená barva. Také v časopisech Vám radí, co by bylo nejlepším dárkem pro Vašeho přítele či přítelkyni. Lámete si hlavu, jaký dárek jistě ohromí vaší drahou polovičku. Ale o tom to není . Ženě určitě udělá radost, když dostane kytku nebo nějakou malou pozornost, to je samozřejmé. Ale musí to být opravdu ze srdce a ne proto, že je svátek. Při této příležitosti jsem pro vás připravila, aby jste se informovali co vůbec znamená Valentýn nebo co říká jaká kytka.

Jak svátek svatého Valentýna vznikl? Svátek sv. Valentýna je rozšířený po celém světě a v posledních letech se stále více slaví i u nás. A není divu. Vždyť kdo z nás by nechtěl oslavovat jednu z nejkrásnějších věcí v životě - lásku? Ale víte, proč zrovna 14. února? Proč ne třeba v květnu? Máj je lásky čas. Sv. Valentýn není výmysl dnešní doby, je skutečnou historickou osobností. Kdo sv.Valentýn vlastně byl? Moc o něm nevíme, jen z dokumentů lze vyčíst, že zemřel v roce 269 a byl prohlášen svatým. Vykonával v Římě kněžský úřad v době panování císaře Claudia II. Gothica (268-270) a vypráví se o něm spousta legend. Začneme legendou ze starého Říma, která vypodobňuje Valentýna jako velmi ctnostného, počestného a moudrého člověka. O jeho moudrosti se doslechl dokonce i císař a povolal si Valentýna k sobě. Nešetřil chválou a neskrýval k němu obdiv, posteskl si také nad okolnostmi, proč se Valentýn nemůže stát přítelem císařovým. Protože, ač moudrý a vzdělaný, věří těm pověrám (měl na mysli křesťanství). Jenže Valentýn namítl, že naopak císař je tím, kdo věří pověrám. Císař nakázal městskému prefektu Astoriovi, aby na sebevědomého Valentýna dohlížel. A aby byl Valentýn pod důslednou kontrolou, vzal si ho Astorius do domu. Tam se setkal s velmi krásnou, ale nevidomou dcerou prefekta. Astorius požádal Valentýna, aby se modlil za dceřin zrak. Valentýn tak rád učinil, protože v sílu modliteb věřil a dívku si zamiloval. Zázrak se opravdu stal a dívka opět spatřila světlo světa. O zázračném uzdravení si povídal celý Řím. Pohané odmítli věřit v ten zázrak a vtrhli do domu prefekta, Valentýna odvedli a za městem mu oddělili mečem hlavu od těla. Navzdory trpkému osudu se stal sv.Valentýn patronem věrných a čisté, oddané lásky.

Také křesťané přejali tento starobylý zvyk a spojili jej se svým světcem Valentýnem, mučedníkem za vlády císaře Claudia II. Duševně nemocný císař se prý rozhodl zrušit manželství, neboť ženatí muži podle něj nebyli dobrými válečníky. Kněz Valentýn však přes císařův zákaz tajně dál oddával milence, za což byl uvržen do vězení a popraven. Poslední vzkaz, který Valentýn poslal dceři vězeňského dozorce před svou smrtí zakončil slovy: "Od Tvého Valentýna". A tak od té doby si v den svátku Sv. Valentýna posílají a dávají zamilovaní lidé tyto "Valentýnky" s vyznáním lásky.

Květomluva - Nejlepším a nejčastějším vyjádřením lásky a přátelství jsou, byly a budou květiny. A každá květina něco o vypovídá, každá něco znamená. Proto lze vybírat květinu nejen podle toho, která se nám líbí, ale i podle toho, co říká. BEZ - nenech mě dlouho čekat BLEDULE - musím s tebou mluvit beze svědků FIALA - toužím po tobě HYACINT - jsi skvělá CHUDOBKA - hodně štěstí JABLOŇOVÝ KVĚT - nerozumím mluvě tvých očí JIŘINKA - popřej mi více trvalé lásky KAKTUS - naše štěstí bylo krátké,trvalo jen okamžik KAPRADÍ - miluji tě od prvního setkání KARAFIÁT BÍLÝ - nenechávej mne v nejistotě KARAFIÁT ČERVENÝ - trápí mne tvé otálení KOPRETINA - tvá krása je jen pýchou KONVALINKA - mám tě ve svém srdíčku KOSATEC - tichá voda břehy mele LILIE - skromnost, nevinnost MACEŠKA - trápíš mě MODŘÍN - kdyby tě vše opustilo, přijď ke mně NARCIS BÍLÝ - tvá hrdost hraničí s nafoukaností NARCIS ŽLUTÝ - i když jsme se pohádali, stále na tebe myslím OŘECH - zevnějšek spanilý,vnitřek ..... PAŽITKA - lásce nikdo neodolá RŮŽE BÍLÁ - nadevše je čisté svědomí RŮŽE RUDÁ - náležím zcela tobě RŮŽE RŮŽOVÁ - jsi krásná RŮŽE ŽLUTÁ - závist, mlčení, nevěra SASANKA - chci se s tebou setkat SNĚŽENKA - tvé oči nelžou TŘEŠŇOVÝ KVĚT - budeš opětovat moji lásku? TULIPÁN - pýcha předchází pád TULIPÁN ŽLUTÝ mám tě dost VANILKA - vítězství je tvé ZIMOLEZ - miluji tě stále víc ZVONEK - kdy tě zas uvidím?

Samešova jedenáctka na stupni vítězů Ještě před Vánocemi nám nadělili naši sportovci krásný dárek. 24. listopadu se konal v Novém Boru turnaj severočeských středních škol a odborných učilišť v sálové kopané. Prvním soupeřem, se kterým se utkal náš výběr na parketách novoborské tělocvičny, bylo družstvo Doks. Náš tým měl celý zápas jasnou převahu, jak v obraně, tak i v útoku jsme předváděli výjimečné kombinační akce. Ten tým, na který se dosud všichni dívali s posměchem a opovržením, začal náhle hrát fantastický fotbal. Vše by bylo dokonalé, až na žalostnou koncovku. Remíza 1:1 byla pro nás jednoznačným zklamáním. Druhé utkání s Novým Borem bylo věrnou kopií toho předešlého. Útok šlapal jako hodinky, přihrávky typu - já na bráchu, brácha na mě ( pomyslní bratři Peták se Zimákem ), individuální technické finesy, gólových střel jako máku, krásné góly, co víc si přát ? Porážka 2:1 byla pro soupeře milosrdná. Také další zápas s Varnsdorfem jsme vyhráli stejným rozdílem. Předposledním soupeřem byla dosud neporažená Průmyslovka. Již před tímto zápasem bylo jasné, že postoupíme ze skupiny a celkově nemůžeme skončit na horším než čtvrtém místě. Snad tato jistota nás ukolébala, neboť jsme nedokázali zopakovat předešlé výkony a prohráli tak s tímto velmi silným soupeřem díky vlastnímu gólu 1:0. Do posledního turnajového utkání jsme nastupovali s vědomím, že v případě výhry obsadíme třetí místo. Všichni hráči Podnikatelky předvedli své maximum. Jenže soupeř byl velmi silný, u každého našeho hráče hned byli dva hráči soupeře. Navíc u soupeře stála také paní Štěstěna, s jejíž pomocí dvakrát překonali našeho gólmana. V nejtěžších chvílích však začalo úřadovat smrtící duo P+Z ( Peták se Zimákem ) a svými dvěma góly zajistilo prodloužení. To však netrvalo ani tři minuty. Nejlepší střelec turnaje, Milan Zimák, zajistil po milimetrové přihrávce od Lukáše Mikysy pro naší školu historické bronzové medaile ! A takový úspěch před začátkem turnaje jistě nikdo nečekal... Hoši, děkujeme ! Naše družstvo jelo v tomto složení: Zimák, Peták , Šorm, Pech, Mikysa, Švácha, Zelenka, Špaček, Šušlík, Kolář, Přibyl.

Potěšte se!! A nakonec tu máme jednu perličku. Určitě jste se už někdy probudili a něco Vám napovídalo, že Vás čeká bezpochyby ten nejhorší den, jaký vůbec můžete mít. Proto tu pro Vás máme pár vyzkoušených rad, které dokážou zvednout náladu:

Ke všem lidem, které za celý den potkáte, se chovejte přehnaně přátelsky: Jak se mají vaši? Mohu vás pozvat na oběd? Nechcete poškrábat na zádech…? Skočte do každé louže, kterou uvidíte. Rozvěste po městě plakáty s nápisem „HLEDÁ SE“ se svou vlastní fotkou a telefonním číslem. Až budou lidi volat, uklidněte je, že jste v pořádku. Postižení lidé mají hodně těžký život. Povzbuďte je proto hlasitým „Výborně!“ pokaždé, když se jim podaří přejít přes silnici. Zkuste sami sebe rozplakat úporným přemýšlením o smutné události, která se vám ve skutečnosti nepřihodila. Pak se rozveselte tím, že si připomenete, že se ta věc vlastně vůbec nestala. Snězte něco, co jste našli na zemi, nebo v odpadkovém koši. Vyděste něčí domácí zvíře. Uprostřed noci vstaňte a umyjte sousedovi okna. Uprostřed davu dupněte nějakému silně nesympatickému člověku na nohu. Přistupte k muži u vedlejšího pisoáru, koukněte dolů, pak zase nahoru a s úsměvem na tváři řekněte:“Dobrý!“ Upečte chleba. Zběsile se žeňte ulicí a křičte „utíkejte!“ Zjistěte, kolik lidí se rozeběhne za vámi. Povstaňte a někomu hlasitě zatleskejte. Změřte, kolik metrů zubní pasty je v jedné tubě. Napište svému třídnímu výhružný dopis s Vaší zpáteční adresou.