VSTUPNÍ OBJEKT A BYDLENÍ Domov pro HIV pozitivní dívky, Medarametla PORTFOLIO BAKALÁŘSKÉ PRÁCE FA ČVUT, ATELIÉR doc. Ing. arch. IRENA ŠESTÁKOVÉ Šárka

VSTUPNÍ OBJEKT A BYDLENÍ – Domov pro HIV pozitivní dívky, Medarametla PORTFOLIO BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

FA ČVUT, ATELIÉR doc. Ing. arch. IRENA ŠESTÁKOVÉ Šárka Reichlová, 2010/11

10m

100m

SITUACE

150m

KAPL

E

AUDI

ŠKO

M

LA

ZÁZ

Í

EK

EN

BJ

DL

TU

PN

Í

O

BY

T

A

VS

ŠK OL

TORI U

AREÁL DĚTSKÉHO DOMOVA

EMÍ

DĚTSKÝPOKOJ

WC A KOUPELNA

SANITA

MARODKA

DĚTSKÝPOKOJ

POKOJ VZCHOVATELE

WC

POKOJ VZCHOVATELE

ORDINACE

VSTUPNÍ HALA A RECEPCE PARKOVÁNÍ

1

NP - DISPOZIČNÍ ŘEŠENÍ LEGENDA místnosti veřejnosti nepřístupné veřejně přístupné prostory vstup do komplexu

KANCELÁŘ

KANCELÁŘ

POCHOZÍ STŘECHA

WC

WC A KOUPELNA

KANCELÁŘ ŠATNA POKOJ PRO HOSTY

2

NP - DISPOZIČNÍ ŘEŠENÍ LEGENDA místnosti veřejnosti nepřístupné veřejně přístupné prostory

DETAILY

DETAILY

SEZNAM DOKUMENTACE

A PRŮVODNÍ ZPRÁVA B SOUHRNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA C SITUACE STAVBY C1 C2

SITUACE ŠIRŠÍCH VZTAHŮ KOORDINAČNÍ SITUACE

F1.1.20 F1.1.21 F1.1.22 F1.1.23 F1.1.24 F1.1.25 F1.1.26 F1.1.27 F1.1.28 F1.1.29

SKLADBY STŘECH SKLADBY STĚN TABULKA VÝPLNÍ OTVORŮ - DVEŘE TABULKA VÝPLNÍ OTVORŮ - OKNA TABULKA VÝROBKŮ - STŘEŠNÍ ŽLABY TABULKA VÝROBKŮ - POSUVNÉ OKENICE TABULKA VÝROBKŮ - PRVKY ZASTÍNĚNÍ TABULKA VÝROBKŮ - SVODY DEŠŤOVÉ VODY VÝKRES DVEŘÍ VÝKRES OKENICE

D DOKLADOVÁ ČÁST F1.2 STAVEBNĚ KONSTRUKČNÍ ČÁST

E ZÁSADY ORGANIZACE VÝSTAVBY E1 E2 E3a E3b E3c

TECHNICKÁ ZPRÁVA NÁVRH STAVENIŠTNÍHO PROVOZU PŘÍLOHA: OŠETŘENÍ BAMBUSU PŘÍLOHA: NÁSTROJE A TECHNOLOGIE PRO ZPRACOVÁNÍ BAMBUSU PŘÍLOHA: VÝBĚR VHODNÝCH TYČÍ BAMBUSŮ A JEJICH USKLADNĚNÍ

F DOKUMENTACE STAVBY F1.1 ARCHITEKTONICKO STAVEBNÍ ČÁST F1.1.1 F1.1.2 F1.1.3 F1.1.4 F1.1.5 F1.1.6 F1.1.7 F1.1.8 F1.1.9 F1.1.10 F1.1.11 F1.1.12 F1.1.13 F1.1.14 F1.1.15 F1.1.16 F1.1.17 F1.1.18 F1.1.19

TECHNICKÁ ZPRÁVA ZÁKLADY PŮDORYS 1NP PŮDORYS 2NP PŮDORYS STŘECH ŘEZ A-A´ ŘEZ B-B´ ŘEZ C-C´ JIHOZÁPADNÍ POHLED JIHOVÝCHODNÍ POHLED SEVEROZÁPADNÍ POHLED SEVEROVÝCHODNÍ POHLED DETAIL 01 DETAIL 02 DETAIL 03 DETAIL 04 DETAIL 05 DETAIL 06 SKLADBY PODLAH

F1.2.1 F1.2.2 F1.2.3 F1.2.4 F1.2.5 F1.2.6

TECHNICKÁ ZPRÁVA PILOTOVÉ ZALOŽENÍ PŮDORYS 1NP - nosné konstrukce PŮDORYS 2NP - nosné konstrukce DETAILY SPOJŮ STATICKÝ VÝPOČET

F1.2.7a F1.2.7b F1.2.7c F1.2.7d F1.2.7e F1.2.7F

PŘÍLOHA PŘÍLOHA PŘÍLOHA PŘÍLOHA PŘÍLOHA PŘÍLOHA

F1.3

POŽÁRNĚ BEZPEČNOSTNÍ ŘEŠENÍ

F F F F F

TECHNICKÁ ZPRÁVA SITUACE SMĚR ÚNIKU - 1NP SMĚR ÚNIKU - 2NP PŘÍLOHA - POŽÁRNÍ ODOLNOST BAMBUSU

1.3.1 1.3.2 1.3.3 1.3.4 1.3.5

-

MAPY BAMBUSOVÉ PILOTY QUINCHA BAMBUSOVÉ SPOJE MECHANICKÉ VLASTNOSTI BAMBUSU MECHANICKÉ VLASTNOSTI TEAKU

F1.4

TECHNIKA PROSTŘEDÍ STAVBY

F1.4.1 F1.4.2 F1.4.3 F1.4.4 F1.4.5

TECHNICKÁ ZPRÁVA SOUHRNÁ SITUACE VNITŘNÍ ROZVODY 1NP VNITŘNÍ ROZVODY 2NP PŘÍLOHA - CHARAKTERISTIKA REGIONU PRAKASAM

Poznámka: Pro potřebu portfolia jsou veškeré výkresy zmenšeny na formát A3, takže měřítka uvedená na výkresech nemusí odpovídat skutečnosti.

VSTUPNÍ OBJEKT A BYDLENÍ Dům pro HIV pozitivní dívky BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

PRŮVODNÍ ZPRÁVA ŠÁRKA REICHLOVÁ, DiS 2011

VSTUPNÍ OBJEKT A BYDLENÍ Dům pro HIV pozitivní dívky, Medarametla VYPRACOVALA: VEDOUCÍ ÚSTAVU: VEDOUCÍ PROJEKTU: HLAVNÍ KONZULTANT:

ŠÁRKA REICHLOVÁ, DiS doc. Ing. arch. ROMAN KOUCKÝ doc. Ing. arch. IRENA ŠESTÁKOVÁ doc. Ing. arch. IRENA ŠESTÁKOVÁ

V projekt domova, který se věnuje společenské integraci a odbourávání předsudků, se plánuje novostavba domu pro 50 dívek rozdělená do dvou etap výstavby. Tento návrh se zabývá pouze první etapou výstavby. Celý projekt vzniká pod záštitou řádu milosrdných sester sv. Vincenta, který provozuje v této oblasti zařízení staniční i denní péče pro osoby nemocné AIDS. Areál domova je rozdělen dle funkcí do jednotlivých objektů. Řešeny jsou bloky vstupní a ubytovací části.

Majetkoprávní vztahy Území je ve vlastnictví řádu milosrdných sester sv. Vincenta.

A) PRŮVODNÍ ZPRÁVA

Kapacity řešených objektů stavby

1. identifikační údaje Akce: Charakter akce: Místo: Stavebník:

DOMOV PRO HIV POZITIVNÍ DÍVKY novostavba sociálního charakteru pro ubytování a poskytnutí veškeré péče a výchovy dívkám v rozmezí 3 až 18ti let nakažených HIV ve střední Indii Medarametla, Prakasam, Adhra Prahesh řád milosrdných sester sv. Vincenta

Projektant: Autor řešení: Hlavní konzultant: Konzultant pozemní stavitelství: Konzultant statika: Konzultant TZB: Konzultant PAM: Konzultant požární ochrana: Stupeň projektové dokumentace: Datum vyhotovení:

Šárka Reichlová Šárka Reichlová doc. Ing. arch. Irena Šestáková Ing. Bedřiška Vaňková Ing. Bc. František Denk doc. Ing. Václav Bystřický, CSc. Ing. Michal Pánek Ing. Marek Pokorný projekt pro stavební povolení 05/2011

Základní charakteristika stavby a účel jejího využití Novostavba domova se nachází na okraji města Medarametla, poblíž dopravní tepny Indie. V současnosti zde žije veliký počet infikovaných osob (až 28%). Cílem tohoto projektu je vytvořit bezpečný domov pro dívky v letech 3 až 18 let zasažených infekcí, poskytnout jim nejen ubytování, ale i vzdělání a připravit je na následný návrat do společnosti. Ženy v domácnosti a mladé matky patří k nejvíce ohroženým skupinám virem HIV, spolu s prostitutkami a řidiči nákladních aut, kteří křižují obrovskou zemi a žijí daleko od rodiny. Ženy, které nakazí jejich manžel a které potom virus také přenesou na své dítě, většinou společnost viní z jeho smrti. Ocitnou se bez peněz a na ulici. Znásilnění v manželství je legální a násilí v rodině se toleruje. Ženy z nízkých kast jsou často nuceny k prostituci a ani bohatším ženám se často nedostává lékařské péče, protože je nepřijatelné, aby odešly z domova a nechaly ho bez dozoru.

zastavěná plocha: 426 m2 obestavěný prostor: 4380m3 užitná podlahová plocha 1.NP: 431,8 m2 užitná podlahová plocha 2.NP: 296,2 m2 celková užitná podlahová plocha:728 m2 kapacita splaškových vod: 3408,00 l/den denní potřeba vody: 3408,00 l/den

Údaje o dosavadním využití a zastavěnosti území V současné době je území využíváno k pěstování obilovin. Na sousedním pozemku je situován objekt nemocnice. Pozemek se nachází ve výšce 60m.n.m dle systém BVP. Terén je rovinný.

Údaje o provedených průzkumech a o napojení na dopravní a technickou infrastrukturu Technická infrastruktura bude napojena na areálové rozvody inženýrských sítí. Objekty budou napojeny na veřejnou elektrickou síť a veřejný plynovod. V lokalitě se nenachází sítě kanalizační ani vodovodní. Příjezdová komunikace pro zásobování k hlavnímu vstupu do objektu bude sloužit i jako přístupová komunikace pro pěší.

Informace o dodržení obecných požadavků na výstavbu Případné další požadavky Indických dotčených orgánů, taktéž i podmínky stavebního povolení budou zapracovány v dalším stupni projektové dokumentace.

Věcné a časové vazby stavby na související a podmiňující stavby a jiná opatření v dotčeném území Navrhovaná stavba nebude mít vliv na sousední objekty. Na výstavbu tohoto objektu navazuje následná výstavba dalších objektů domova (škola, zázemí, kaple a auditorium). Výstavba některých stavebních objektů může probíhat současně s výstavbou těchto objektů, musí


PRŮVODNÍ ZPRÁVA ŠÁRKA REICHLOVÁ, DiS 2011

však být zkoordinována s projektem.

Předpokládaná lhůta výstavby Výstavba musí být přizpůsobena místním klimatickým podmínkám. Začátek stavby je plánován po konci monzunového období v roce 2013.

Údaje o podlahové ploše budovy a o počtu pokojů v budově zastavěná plocha: 426 m2 obestavěný prostor: 4380m3 užitná podlahová plocha 1.NP: 431,8 m2 užitná podlahová plocha 2.NP: 296,2 m2 celková užitná podlahová plocha:728 m2 počet pokojů určených pro ubytování: z toho bezbariérových: kapacita lůžek pro dívky: kapacita lůžek pro vychovatele:

6 5 27 4

B

SOUHRNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA


SOUHRNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA ŠÁRKA REICHLOVÁ, DiS 2011

VSTUPNÍ OBJEKT A BYDLENÍ Dům pro HIV pozitivní dívky, Medarametla B) SOUHRNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA 1. identifikační údaje Akce: Charakter akce: Místo: Stavebník:

DOMOV PRO HIV POZITIVNÍ DÍVKY novostavba sociálního charakteru pro ubytování a poskytnutí veškeré péče a výchovy dívkám v rozmezí 3 až 18ti let nakažených HIV ve střední Indii Medarametla, Prakasam, Adhra Prahesh řád milosrdných sester sv. Vincenta



1. URBANISTICKÉ, ARCHITEKTONICKÉ A STAVEBNĚ TECHNICKÉ ŘEŠENÍ a) zhodnocení polohy a stavu staveniště Novostavba domova se nachází na okraji města Medarametla v Prakasam, jenž je správním obvodem státu Andhra Pradesh ve střední Indii. Přístup na pozemek je z přilehlých místních komunikací. V současné době je pozemek využíván jako pole pro pěstování obilovin. b) urbanistické a architektonické řešení stavby Objekt domova je řešen jako komplex jednopodlažních budov a jednoho dvoupodlažního objektu. Celý Areál je rozdělen dle funkcí do jednotlivých objektů a zároveň propojen systémem ochozů, střech a zastínění. Uprostřed areálu tak vznikl chráněný dvůr. Kromě řešené vstupní části, která v sobě obsahuje současně i funkci administrativní, lékařského ošetření a objektu bydlení, se zde nachází dva objekty školy, kaple, auditorium a objekt zázemí. Zázemí slouží nejenom jako sklad, ale i kuchyň, jídelna a prádelna. Vzhled areálu a rozmístění objektů vychází ze snahy vytvoření příjemného prostředí pro život nemocných dívek, zajištění jejich bezpečí, ale zároveň i možnosti pohybu a vytvoření různých setkávacích míst. V neposlední řadě zde hrála úlohu otázka klimatických poměrů v lokalitě, která usměrňuje především charakter komunikací.

V okolí stavby se nacházejí objekty atriového charakteru, který nejlépe vyhovuje z hlediska přírodních podmínek. Navrhovaný areál působí zvenčí stejně, díky propojení komunikací a střech. Úlohu zde hrají také systémy zastínění z užších bambusových tyčí, které kromě své primární funkce ochrany budov před sluncem, vytváří zároveň příjemná místa pro odpočinek, hry i výuku. c) technické řešení s popisem pozemních staveb a inženýrských staveb a řešení vnějších ploch. Vodorovné nosné konstrukce jsou vytvořeny technologií quincha, která je popsána v příloze F1.2.7c a systémem bambusových sloupů. Horizontální konstrukce jsou opět z bambusových tyčí, jenž příčně umístěné mají funkci stropnic a podélné zastávají průvlaky. Konstrukční systém budovy po rozepsán v projektové dokumentaci v části statického posouzení konstrukcí, v části F1.2 STAVEBNĚ TECHNICKÉ ŘEŠENÍ. Rozvody vnitřního vodovodu jsou navrženy z plastu, zařizovací předměty budou typové a zvoleny dle místních možností. Na pozemku bude zřízeno několik zpevněných ploch, sloužících ke komunikaci po areálu a jedna v místě určeném pro parkování vozidel. d) napojení na dopravní a technickou infrastrukturu Komunikace pro pěší přístup a zásobování se nachází na jihozápadní straně pozemku. Areál je připojen pouze na veřejnou elektrickou síť a plynovod. e) řešení technické a dopravní infrastruktury včetně řešení dopravy v klidu Parkování osobních automobilů je zajištěno na zpevněné ploše zakryté konstrukcí administrativní stavby. Příjezd z z přilehlé komunikace k objektu je po zpevněné ploše. f) vliv stavby na životní prostředí a řešení jeho ochrany Vliv stavebních úprav stávajícího objektu na životní prostředí je zanedbatelný. g) řešení bezbariérového užívání navazujících veřejně přístupných ploch a komunikací Bude zajištěno bezbariérové užívání přízemí objektu. Bezbariérový vstup je navržen stupem ze dvora. h) průzkumy a měření, jejich vyhodnocení a začlenění jejich výsledků do projektové dokumentace i) údaje o podkladech pro vytýčení stavby, geodetický referenční polohový a výškový systém j) členění stavby na jednotlivé stavební a inženýrské objekty a technologické provozní soubory areál domova – SO01 zpevněné plochy a komunikace - SO02 studna - SO03 akumulační jímka pro dešťovou vodu - SO04 čistička odpadních vod - SO05 k) vliv stavby na okolní pozemky a stavby, ochrana okolí stavby před negativními účinky provádění stavby a po jejím dokončení, resp. jejich minimalizace Stavební úpravy nebudou nativně ovlivňovat okolní životní prostředí nad míru obvyklou pro tento druh staveb. Negativní vlivy (hluk, prach, zápach, jiné škodlivé emise, zastínění apod.) jsou s ohledem na druh a umístění stavby zanedbatelné, nebo vůbec nepřicházejí v úvahu.


SOUHRNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA ŠÁRKA REICHLOVÁ, DiS 2011

l) způsob zajištění ochrany zdraví a bezpečnosti pracovníků viz. TECHNICKÁ ZPRÁVA E1. ZÁSADY ORGANIZACE VÝSTAVBY

7. ÚSPORA ENERGIE A TEPLA

2. MECHANICKÁ ODOLNOST A STABILITA

Vzhledem k místnímu podnebí, není navrženo vytápění budov. Dochází pouze k ohřevu vody k hygienickým účelům. Ve slunných dnech je k ohřevu využita solární energie.

Stavební konstrukce budou provedeny z místních materiálu a dle tradičních technologií s osvědčenými postupy a procesy výstavby. Založení objektu bude na dřevěných pilotách, nosné konstrukce z bambusových tyčí. Stavebně technické řešení objektu jako celku je rozepsáno v projektové dokumentaci v části statického posouzení konstrukcí, v části F1.2 STAVEBNĚ TECHNICKÉ ŘEŠENÍ.

3. POŽÁRNÍ BEZPEČNOST

8. ŘEŠENÍ PŘÍSTUPU A UŽÍVÁNÍ STAVBY OSOBAMI S OMEZENOU SCHOPNOSTÍ POHYBU A ORIENTACE Všechny objektu v areálu domova jsou vyvýšeny nad terén a propojeny systémem ochozů. Komunikace mezi jednotlivými objekty na prvním podlaží jsou v jedné rovině. Pro pohybově omezené osoby je možný vstup do areálu přes rampu (sklon 12%) ze dvora. V objektu se nacházejí 2 bezbariérové toalety, ve vstupní části administrativy a ve škole.

Stávající požárně nebezpečný prostor kolem stavby nezasahuje na sousední pozemky. Vzhledem ke zvolenému konstrukčnímu systému, je požární bezpečnost zaměřena především

9. OCHRANA STAVBY PŘED ŠKODLIVÝMI VLIVY VNĚJŠÍHO PROSTŘEDÍ

na možnosti úniku, podrobněji viz. F1.3 POŽÁRNĚ BEZPEČNOSTNÍ ŘEŠENÍ.

Ve vnějším prostředí stavby nejsou škodlivé vlivy, které by mohli ohrozit stavbu při provádění stavebních úprav ani při následném provozu.

4. HYGIENA, OCHRANY ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Stavba respektuje základní prostorové a stavební požadavky kladené na tento druh staveb. Zejména to jsou světlá výška místností, dispoziční řešení, řešení povrchů podlah a stěn apod. Denní osvětlení je zajištěno u všech pobytových prostor odborným návrhem osvětlovacích prvků – oken. Umělé osvětlení bude navrženo na intenzity stanovené příslušnými Indickými normovými předpisy. Všechny pobytové místnosti mají zajištěno náležité přirozené větrání okenními otvory. Tepelné mikroklima je zajištěno v letním období přirozeným větráním a stropními ventilátory. V průběhu výstavby ani při následném provozu nebudou provozovány žádné stacionární zdroje znečištění ovzduší.

5. BEZPEČNOST PŘI UŽÍVÁNÍ Pro zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení zpracuje uživatel provozní řád požární ochrany, odpadového hospodářství. Předpokládá se, že veškerá technická zařízení budou do stavby zabudována resp. osazena odborně způsobilými osobami.

6. OCHRANA PROTI HLUKU Ochrana proti hluku z vnějšího prostoru je zajištěna konstrukcemi stěn, podlah a střech. Slabá místa jsou v oblastech okenních otvorů a dveří. Umístěné posuvné okenice redukují okolní hluk jen částečně. Ochrana proti hluku od technologických zařízení není zajišťována neboť techn. zařízení v objektu neprodukují nadměrný hluk. Při výstavbě budou učiněna opatření, která zajistí, že stavba nebude obtěžovat své okolí (prachem, hlukem apod.) nad míru obvyklou pro tento druh staveb.

10. OCHRANA OBYVATELSTVA Stavebními úpravami ani následným provozem nedojde k negativnímu ovlivnění obyvatelstva.

11. INŽENÝRSKÉ STAVBY V oblasti se nachází pouze veřejná síť plynovodu a elektrické energie. Na pozemku vzniknou vlastní inženýrské objekty.

12. KANALIZACE Splašky jsou svedeny do vlastní čističky, dešťové odpadní vody do akumulační jímky pro zpětné využití. Podrobněji viz část F1.4 TECHNIKA PROSTŘEDÍ STAVBY.

13. ZÁSOBENÍ VODOU Zdrojem pitné vody je nově vybudovaná studna.

14. ZÁSOBENÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ Přípojka elektro je přivedena do areálu a rozvětvena do jednotlivých rozvodových skříní v objektech na prvním podlaží.

15. ZÁSOBENÍ PLYNEM Je navrženo instalační napojení NTL plynu od plynoměrné skříně přistavené k fasádě objektu zázemí HUP do objektu. Plynová zařízení se nacházejí pouze v tomto objektu, tudíž není nutný další rozvod po areálu.

C

SITUACE STAVBY

D

DOKLADOVÁ ČÁST

E

ZÁSADY ORGANIZACE VÝSTAVBY


TECHNICKÁ ZPRÁVA E1. ZÁSADY ORGANIZACE VÝSTAVBY ŠÁRKA REICHLOVÁ, DiS 2011

VSTUPNÍ OBJEKT A BYDLENÍ Dům pro HIV pozitivní dívky, Medarametla VYPRACOVALA: VEDOUCÍ ÚSTAVU: VEDOUCÍ PROJEKTU: HLAVNÍ KONZULTANT: KONZULTANT:

ŠÁRKA REICHLOVÁ, DiS doc. Ing. arch. ROMAN KOUCKÝ doc. Ing. arch. IRENA ŠESTÁKOVÁ doc. Ing. arch. IRENA ŠESTÁKOVÁ Ing. MICHAL PÁNEK

TECHNICKÁ ZPRÁVA E1. ZÁSADY ORGANIZACE VÝSTAVBY Akce: Charakter akce: Místo: Stavebník:

DOMOV PRO HIV POZITIVNÍ DÍVKY novostavba sociálního charakteru pro ubytování a poskytnutí veškeré péče a výchovy dívkám v rozmezí 3 až 18ti let nakaženým HIV ve střední Indii Medarametla, Prakasam, Adhra Prahesh řád milosrdných sester sv. Vincenta



rodku. Bylo nutné vytvořit tento druhý méně formální vstup kvůli zajištění určitého soukromí. Součástí objektu je ochoz na severní straně budovy. Na druhém podlaží jsou tři kanceláře, pokoj pro hosty a ochoz, ze kterého je možné vstoupit na střechu sousedního objektu. Podlaží jsou propojena vertikální komunikací, dřevěného schodiště na bambusové konstrukci. Střecha vstupního objektu je navržena plochá, nepochozí. Sousední objekt zajišťuje ubytování dívek, jejich vychovatelů a sanitární zařízení. Všechny místnosti jsou přístupné z ochozu na východní straně budovy. Dva pokoje, každý pro 12 dívek, jsou situovány po stranách objektu. Dále, směrem k centu objektu, jsou dva pokoje pro ubytování vychovatelů s vlastními hygienickými zařízeními a uprostřed je rozlehlá místnost sanity. Tento jednopodlažní objekt je zastřešen plochou, částečně pochozí střechou. Vzhledem ke klimatickým podmínkám v této části Indie, je nutné budovy vyvýšit nad terén. Použití betonu, jako stavebního materiálu, je v této oblasti velice finančně náročné. Z tohoto důvodu jsou objekty založeny na pilotách z teaku. Konstrukce objektů tak bude lépe chráněna proti zemní vlhkosti a v období monzunů od tekoucí vody. Konstrukční systém je navržen z dostupných, místních materiálů. Konstrukce rovněž vychází z místních zvyklostí, dovedností a je částečně inspirovaná přírodními stavbami ve stejných klimatických oblastech ve světě. Nosné prvky horizontálních i vertikálních konstrukcí jsou tyčoviny bambusu. Doplňkovým materiálem je hlína, s funkcí především výplňovou. Stavební pozemek se nachází na severním okraji města Medarametla a je z jihozápadní strany ohraničen místní komunikací. Z jihovýchodní strany pozemek navazuje na nemocniční zařízení. V okolí komplexu jsou další školní a nemocniční objekty a zemědělské plochy. Pozemek leží v rovinatém terénu v nadmořské výšce 60m.n.m. Plocha určená pro stavbu komplexu má 4380m2. Zastavěná plocha objektů je 426m2. Užitná plocha řešené části je 728m2. Na staveništi se v současné době nachází obdělávané pole, určené k demolici. Hladina spodní vody se nachází 5m pod povrchem. Podloží je převážně z jílovitě písčité hlíny (soudržná zemina pevné konzistence, 4. třídy těžitelnosti).

1.1 Návrh postupu výstavby řešeného pozemního objektu v návaznosti na ostatní stavební objekty stavby se zdůvodněním. Realizace následujících stavebních objektů:

Stručný popis objektů a staveniště Řešené objekty jsou součástí komplexu domova pro HIV pozitivní dívky. Celý Areál je rozdělen dle funkcí do jednotlivých objektů a zároveň propojen systémem ochozů, střech a zastínění. Uprostřed areálu tak vznikl chráněný dvůr. Kromě řešené vstupní části, která v sobě obsahuje současně i funkci administrativní, lékařského ošetření a objektu bydlení, se zde nachází dva objekty školy, kaple, auditorium a objekt zázemí. Zázemí slouží nejenom jako sklad, ale i kuchyň, jídelna a prádelna. Vstupní objekt je jedinou dvoupodlažní budovou v areálu. V přízemí se nachází vstupní hala s recepcí, do níž je možné vstoupit jak z komunikace, tak i ze zastřešeného příjezdu přiléhajícího ze západní strany. Tato místnost se rozprostírá přes obě dvě podlaží. Další vstup do objektu z komunikace vede do chodby, z níž se návštěvníci dostanou do ordinace či na ma-

• • • • • • • •

příprava stavebního území objekt vodárny a jeho napojení objekt ČOV a jeho napojení objekt přípojky elektřiny objekt vstupní budovy objekt budovy pro ubytování zpevněné plochy terénní a zahradní úpravy

1.1.1. Příprava území Vytyčení obrysu stavby, umístění pilot a inženýrských sítí a odebrání ornice.

1.1.2. Zemní konstrukce

Vykopání přípojek a jejich uvedení do provozu před započetím stavby. Vykopání části zeminy v místě pilot.


1.1.3. Základy

Umístění dřevěných pilot a jejich zafixování kameny a zpětným nahrnutím zeminy.

1.1.4. Hrubá vrchní stavba

Na piloty se připevní v podélném směru objektů tyčoviny bambusů, na ně se přivážou tyče menšího průměru v příčném směru a tak vznikne nosný rošt pro celou konstrukci. V další fázi dojde ke zhotovení nosných vertikálních konstrukcí prvního podlaží. Stěny jsou tvořeny systémem rámovým z bambusových tyčovin a posléze hustě vypleteny rohožemi z bambusu (velikost mřížky: menší než 10 x 10cm) a pak z obou stran opatřeny omazávkou z hlíny. Tato technologie se nazývá quincha nebo-li wattle and daub (podrobnější popis technologie viz. příloha Stavebně konstrukční části F 1.2.7c). Vodorovné vzpěry v rámech mají funkci výztuže a také ohraničují otvory budoucích oken a dveří. V těchto částech a v místě budoucího ochozu nedojde k vyplnění stěn, ponechá se pouze bambusová rámová konstrukce. V místech, kde povedou rozvody TZB nedojde pouze k omazávce hlínou. Vodorovné konstrukce (stropy, nosná konstrukce střechy) jsou tvořeny nosníky z bambusových tyčí v příčném směru, které jsou pečlivě připevněny ke svislým konstrukcím (detaily provázání bambusových tyčí jsou podrobněji rozvedeny v příloze Stavebně konstrukční části F1.2.7d). Po umístění nosníků následuje část konstrukce podlah, položení větví a haluzí a nanesení první vrstvy hliněné směsy lehčené slámou. Vertikální konstrukce druhého podlaží budou provedeny stejným systémem jako první podlaží, ale pouze nad vstupním objektem.

1.1.5. Hrubá vnitřní stavba

Dochází k montáži vnitřních příček, jejich kostra je opět z tyčoviny bambusu, která je vypletena bambusovou rohoží a opatřena omazávkou. Následují hrubé rozvody TZB.

1.1.6. Vnitřní konstrukce

Rozvody TZB jsou zakryty. Ve vertikálních konstrukcích omazávkou, v podlaze zakrytím konstrukcí podlahy. Následně je ve vybraných místech provedeno omítnutí stěn.

1.1.7. Dokončovací práce

Kompletace instalací. Dokončení konstrukcí podlah a střech. Dochází k montáži oken a dveří, instalaci sanitárních zařízení, svítidel a omítnutí vnějších částí stěn.


Skladovací plochy skladování zeminy

- vytěžená zemina potřebná na konečné terénní úpravy skladovaná na deponii skrývky a zeminy. - hlína určená pro omazávku, pro dusání do konstrukcí podlah a střech a hlína do hliněné směsi pro vytvoření omítky bude skladována na zpevněném povrchu skladování bambusových tyčí - bambusové tyče budou uskladněny na podložce v horizontální poloze a musí být četně podporovány, aby nedocházelo k jejich ohýbání. Zároveň musí být zakryty proti působení deště a slunečních paprsků. (výběr vhodných tyčí bambusů a jejich uskladnění popsáno podrobněji v příloze E3c) uskladnění materiálu na bambusové rohože, lián a provazů - na podložce, zakryté sklad odpadu Výrobní plochy

- výroba hliněné směsi pro konstrukce podlah a střech - příprava hliněné směsi pro omazávku rohoží - úprava tyčí bambusů - ošetření tyčí proti škůdcům a houbám, sesekávání okrajů a navrtávání v místech budoucích spojů (nástroje a technologie pro zpracování bambusu rozvedeny v příloze E3b) (technologie ošetření bambusu proti škůdcům viz. příloha E3a)

Výrobní plocha, rozměry skladovacích ploch a jejich umístění je zřetelné v celkové situaci stavby (výkres č. E2).

1.3. Návrh trvalých záborů staveniště s vjezdy a výjezdy na staveniště a vazbou na vnější dopravní systém.

1.1.8. Čisté terénní úpravy

Staveniště bude oploceno neprůhledným oplocením do výšky 1,8m nad zemí s ohledem na zajištění vstupních a výstupních komunikací. Vjezd a výjezd na staveniště je možný z komunikací na jihozápadní a severozápadní straně od pozemku. Veškerý potřebný materiál bude na pozemek dovezen nákladními automobily. Dočasný zábor se provede pro zajištění manipulace, dopravy na staveniště a terénních úpravách.

1.2. Návrh zdvihacích prostředků, návrh výrobních, montážních a skladovacích ploch pro technologické etapy zemní konstrukce, hrubá spodní a vrchní stavba.

1.4. Ochrana životního prostředí během výstavby a bezpečnost a ochrana zdraví na staveništi, včetně úprav staveniště z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví třetích osob.

1.2.1. Návrh zdvihacích prostředků

1.4.1. Ochrana životního prostředí během výstavby

Finální úprava povrchů a terénu. Vybrané plochy budou zpevněny a vysazena zeleň.

Vzhledem k povaze stavby a místním poměrům bude využita pouze jednoduchá kladka.

1.2.2. Návrh výrobních, montážních a skladovacích ploch pro technologické etapy zemní konstrukce, hrubá spodní a vrchní stavba Montážní plochy - ke spojování bambusových tyčí i vypletení bambusovou rohoží dochází přímo na stavbě; pro zemní konstrukce a hrubou vrchní stavbu nejsou zapotřebí montážní plochy

Ochrana ovzduší: Snížení prašnosti se dosáhne kropením komunikací. Na stavbě se budou pohybovat stroje, které co nejméně zatěžují ovzduší exhalacemi. Ochrana půdy, povrchových a spodních vod proti kontaminaci: Toxické látky (ochranné nátěry bambusu proti napadení škůdci a houbami) musí být umístěny



na nepropustné podložce. Pohonné látky skladovány v pevných uzavřených nádobách. Kontaminací půdy ropnými látkami z dopravních vozidel by měla předcházet pravidelná kontrola technického stavu vozidel. Případné znečištění vozovky musí být neprodleně odstraněno a vše uvedeno do původního stavu. Ochrana zeleně: Na staveništi se nenachází žádná vzácná či jinak chráněná zeleň, v současnosti je zde obdělávané pole, které bude odstraněno. Ochrana před hlukem a vibracemi: Protože se pozemek nachází v těsné blízkosti nemocničního zařízení, je třeba zamezit nadměrné hlučnosti omezením provozu strojů na nezbytnou dobu. Jednotlivé pracovní činnosti se rozloží tak, aby k největší hlučnosti docházelo během denních hodin. Rozvržení pracovní činnosti vzhledem k hlučnosti a denním hodinám: od 22:00 hod. do 6:00 hod. max. hlučnost 35 dB od 6:00 hod. do 22:00 hod. max. hlučnost 55 dB Ochrana pozemních komunikací: Dopravní automobily budou před výjezdem ze staveniště mechanicky očištěny od případných nečistot. Ochrana okolí: Odpady se třídí do jednotlivých kontejnerů a jsou pravidelně odváženy do sběrných dvorů. Během výstavby objektu nesmí dojít ke znečišťování okolí odpadem.

1.4.2. Bezpečnost a ochrana zdraví na staveništi, včetně úprav staveniště z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví třetích osob Prostor staveniště musí být řádně oplocen do výšky 1,8 m nad zemí s ohledem na zajištění vstupních a výstupních komunikací. V prostoru staveniště jsou vyznačeny trasy technických rozvodů podle projektové dokumentace. Prohlubně a sníženiny nad 0,25 m musí být zakryty poklopem. Skladovací plochy musí být rovné odvodněné a zpevněné a musí zajišťovat stabilitu materiálu, aby nedošlo k jeho poškození. Pro práci ve výškách platí zvláštní bezpečnostní pravidla, tzn. nad 1,5 m výškového rozdílu by mělo být umístěno zábradlí (1,1 m), záchytné lešení nebo sítě. Jelikož nebude patrně možno tomuto ustanovení vyhovět, bude nutné využít osobního jištění. Výškové práce nesmí být prováděny bez pravidelného dozoru pověřené osoby. Při zhoršených povětrnostních podmínkách, musí být práce přerušena. Pracovníci budou vybaveni bezpečnostním oděvem (helma, reflexní vesta, rukavice, brýle, rouška). Musí být povinně seznámeni se všemi bezpečnostními předpisy a místním provozem. Ochrana pracovníků v kolizních koridorech - ponechání průchozího pruhu v šířce 600mm.


PŘÍLOHA E1.3a OŠETŘENÍ BAMBUSU - ZÁSADY ORGANIZACE VÝSTAVBY ŠÁRKA REICHLOVÁ, DiS 2011

OŠETŘENÍ BAMBUSU

• Chemické metody ošetření bambusů:

Bambusy bývají velice často napadeny mikroorganismy a škůdci. Naneštěstí, stejně jako většina lignocelulózových hmot, ani není bambus odolný proti těmto biologickým činitelům a jeho životnost je určena především rychlostí jejich útoku. Bylo vyvinuto mnoho metod pro zlepšení trvanlivosti bambusů. Ne-chemické metody konzervace jsou známé jako tradiční metody a jsou hojně využívány hlavně obyvateli vesnic a menších měst v méně hospodářsky rozvinutých zemích. Jejich hlavní výhodou je, že je můžeme provádět bez jakýchkoliv sofistikovaných či speciálních zařízení. • Tradiční metody ošetření bambusů:

• KOUŘEM • NATÍRÁNÍM • VYVÝŠENOU KONSTRUKCÍ NAD TERÉNEM

Při ošetření kouřem, jsou tradičně tyče bambusu umístěny nad ohniště v domě, tak aby stébla bambusu uplně vyschla až zčernala. Je pravděpodobné, že tento proces produkuje toxické látky, které poskytují bambusu určitý stupeň ochrany. Zároveň dochází ve stéblech ke snížení obsahu škrobu v parenchymových buňkách. Natírání bambusových stébel a rohoží je často prováděno hašeným vápnem. Tato metoda je především estetickou záležitostí, ale zároveň zabraňuje vstupování vlhkosti do bambusu a tím zvyšuje jeho odolnost vůči plísním. V Indonesii jsou bambusové rohože naasfaltovány, posypány vrstvou písku a po zaschnutí omítnuty čtyřmi vrstvami vápna. Omítání za použití kravského hnoje a vápna nebo malty, je rovněž běžně používanou metodou ochrany bambusu. Metoda vyvýšené konstrukce zabraňuje kontaktu bambusu se zemní vhkostí a tak prodlužuje jeho životnost. Většinou je bambusová konstrukce umístěna na kamenných, dnes již betonových základech. Když porovnáme bambus ošetřeným tradiční metodou s čerstvě řezaným neošetřeným bambusem, je znatelná jeho zvýšená odolnost vůči škůdcům. Naneštěství však tyto technologie neposkytují trvanlivost konstrukce v dlouhodobém horizontu a tudíž ani nenabízejí ekonomičtější řešení. Při chemickém ošetření bambusu, je velice důleřité uvědomit si jeho hlavní rozdíly od klasického dřeva. Buňky tvrdých dřev a jehličnanů jsou k sobě spojeny radiálním systémem a vytvářejí tak letokruhy. Tyto struktury v bambusu nenajdeme. Další důležitou věcí, je že průřez bambusu není k každém místě stejný, záleží na tom jak jsme blízko u uzlu. Ve středu je bambus nejtenčí a u kolínka téměř/úplně v průřezu plný. Vnější vrstva stébla je tvořena epidermálními buňkami, vnitřní vrstva má velký obsah ligninu a jeví se silnější. Nejzevnější buňky vytváří voskový povlak a vnitřek se skládá z četných sclerenchymových buňek. Vzhledem k této struktuře, je ve stéblu bambusu velmi málo příležitosí pro radiální pohyb tekutin. Proto jsou penetrační cestičky pouze na konci řezu stébla a v omezené míře na jizvách kolem uzlů. K pronikání kapalin do stébla probíhá v axiálním směru od konce do konce. Takže aby bylo zajištěno dostatečné ošetření bambusu, je nezbytné řešit jej cestou skrze difuzi z cév do okolních vláken a parenchymových buňek. Cévy jsou pouze 5 - 10% z průřezu babusu, takže i když jsou úplně nasyceny, stále hrozí nebezpečí napadení škůdci a houbami. Je tedy nezbytné dostat konzervační látky do celé tkáně bambusu. Ve srovnání s tradičními metodamy jsou chemické cesty mnohem účinější. Nicméně, chemické ošetření je trvale toxické a vyžaduje náležitou péči a pozornost.

• OŠETŘENÍ ČERSTVÉHO PRŮŘEZU (Butt treatment) • MÁČENÍ V OTEVŘENÝCH NÁDRŽÍCH ZA STUDENA (Open tank method for cold soaking) • METODA BOUCHERIE • MODIFIKOVANÁ METODA BOUCHERIE • OŠETŘENÍ TLAKEM (Pressure treatment) • TEPLÁ A STUDENÁ LÁZEŇ (Hot and cold bath process) • OŠETŘENÍ KLIHOVOU VRSTVOU (Glue line treatment)

BUTT TREAFMENF The butt ends of freshly cut culms, with the branches and leaves intact, are placed in a drum containing the preservative. The continued transpiration of the leaves draws the chemical solution into the vessels of the culm. The method is used for the treatment of shorter culms with a high moisture content (green or freshly cut). The treatment process is very slow and often the vessels do not take up enough of the liquid to preserve, by diffusion, the surrounding fibres and parenchyma cells. The preservative in the barrel must be replenished regularly in order to maintain the desired level. When the treatment has been completed, care should be taken in the disposal of the contaminated foliage. Butt treatment is usually applied to bamboo posts. Such posts are often used for fruit supporting sticks in banana plantations. OPEN TANK METHOD FOR COLD SOAKING The open tank treatment method (figures 1 and 2) is economical, simple and provides good effective protection for bamboo. Culms, which have been prepared to size, are submerged in a solution of a water-soluble preservative for a period of several days. The solution enters the culm through the ends and sides by means of diffusion. Immature bamboo culms can be penetrated by preservative solution more easily than mature culms. This is probably largely due to the increased lignification present in mature culms.



from the preservative solution causing precipitation and blocking the vessels. The best results are therefore obtained during or shortly after the rainy season, using younger culms with a higher moisture content. Following the treatment process, the run-through preservative solution can be filtered and re-used. Burial in the ground is also common, but this practice is clearly undesirable and effort should be directed at providing alternative solutions to the problem of disposal. Allowing the bamboo to dry slowly in the shade for a period of at least two weeks after

Also, penetration is easier with dried culms than with freshly cut (green) culms. Green culms are difficult to treat because they are likely to have a moisture content in excess of 100%. As a result there will be little or no room for additional liquid within the culm. Preservative concentration should therefore be higher when green culms are being treated. Following soaking, the culms should be wrapped to enable further diffusion of the preservative. Since the inner skin of the culm is slightly more permeable than the outer skin, split culms can be treated more effectively than round culms. Some success in the treatment of bamboo has been obtained by punching the internode region of the culms. Admittedly, this operation is probably not practicable on a commercial basis. Mechanical scratching of the outer skin of the culm can help to speed up the penetration, especially where slow diffusing preservatives are used. The time of treatment can be reduced considerably by using the hot dipping or the hot and cold method (see Hot and cold bath process). A double treatment can also be applied although this technique is fraught with commercial and technical difficulties that effectively prevent its use in practice. BOUCHERIE METHOD The Boucherie method requires the culms to be in a green condition. The watertransporting part of the culm can be penetrated completely and the treatment itself is applied by an inexpensive installation. Preservative is fed by gravity from a container placed at a higher level than the culm through pipes into its base end (figure 3). The culms are fastened to the tubes by rubber sheaths and clamps. It is also possible to hang the culm vertically and to scratch the inner wall of the top internode in order to use it as a reservoir for treatment. The treatment is terminated when the solution at the dripping end shows a sufficiently high concentration of chemicals. The duration and success of the treatment process depends on the type of preservative, its adhesion and precipitation, and the swelling influences on the cell wall. Preservatives with high adhesion can stop flowing through the culm in a relatively short period of time, blocking the vessels and pits. Also, if the moisture content of the culm is too low, water is withdrawn

treatment ensures that the solution diffuses into all of the tissue surrounding the vessels.


MODIFIED BOUCHERIE METHOD The basic Boucherie method has been improved by the introduction of pneumatic pressure over the preservative fluid in a reservoir, for example by using an air pump (A. Purushotham et al. 1953) or electric pump. The preservative is forced axially through the culm by the air pressure in the reservoir. In this way the time of treatment can be reduced from several days to 3-8 hours. In other respects the process is similar to that for the basic Boucherie method. The modified Boucherie apparatus is illustrated in figure 4. A detailed manual on the operation of the modified Boucherie apparatus has been prepared by the Environmental Bamboo


allowed to cool. When using preservatives which can precipitate when heated, it is best to pre-heat the bamboo in a suitable liquid, such as water, and then transfer the hot bamboo into a separate tank containing cold preservative. In order to assist the effectiveness of the treatment, the impermeable diaphragm of the nodes should be cleanly bored through, thus providing uninterrupted access throughout the culm for the preservative. When the treatment process has been completed, the bamboo should be allowed to dry slowly to allow further diffusion of the preservative to take place. GLUE LINE TREATMENT Glue line treatment is specific to the manufacture of bamboo mat board and involves adding preservatives to the glue during manufacture. This process is also more economical than using adhesives of a higher solid content. Additives which have been shown to provide effective preservative treatment without impairing the bond strength of the mat board include 1% Chlordane or 1% sodium octaborate tetrahydrate with a 1:2 diluted PF solution containing 17% solid content (Padmanabhan et al. 1994).

Foundation in Bali, Indonesia. PRESSURE TREATMENT METHOD Pressure treatment, using either creosote or waterborne preservatives, offers the best method of preservation for bamboo culms. The applied pressure ranges from around 0.5-l .5N/ mm2 (5-15 bar) and as such requires special plant and equipment. Accordingly, costs are high, but a service life of up to 15 years can be expected from adequately treated bamboo when used in the open and in contact with the ground. In order to achieve sufficient chemical penetration and absorption, the culms must be air dried prior to treatment. Also, since the inner skin of the culm is slightly more permeable than the outer skin, split culms can be treated more effectively than in the round. HOT AND COLD BATH PROCESS When pressure treatment facilities are not available the hot and cold bath process offers an acceptable alternative. The bamboo is submerged in a tank of preservative which is then heated, either directly over a fire or indirectly by means of steel coils in the tank. The bath temperature is raised to about 90°C held at that temperature for about 30 minutes and then

ZDROJ: Appropriate Building Materials: a Catalogue of Potential Solutions (SKAT; 1988; 430 pages)


NÁSTROJE A TECHNOLOGIE PRO ZPRACOVÁNÍ BAMBUSU

Hlavní předností bambusu je jeho snadné zpracování pomocí velmi jednoduchých nástrojů. RUČNÍ NÁŘADÍ Z bambusu je možné stavět jen za pomocí mačety. Použijeme-li navíc několik základních nástrojů, zvýšíme tak naše stavební možnosti. Nástroje uvedené níže umožní přípravu a montáž většiny bambusových prvků konstrukce. Seznam čerpá téměř výhradně na McClure (1953), odkaz, který za posledních 40 let ztratil jen málo ze svého významu a hodnoty. TABULKA NÁSTROJŮ A JEJICH POUŽITÍ

PŘÍLOHA E1.3b NÁSTROJE A TECHNOLOGIE PRO ZPRACOVÁNÍ BAMBUSU - ZÁSADY ORGANIZACE VÝSTAVBY ŠÁRKA REICHLOVÁ, DiS 2011


PŘÍLOHA E1.3b NÁSTROJE A TECHNOLOGIE PRO ZPRACOVÁNÍ BAMBUSU a E1.3c VÝBĚR VHODNÝCH TYČÍ BAMBUSŮ A JEJICH USKLADNĚNÍ - ZÁSADY ORGANIZACE VÝSTAVBY ŠÁRKA REICHLOVÁ, DiS 2011

VÝBĚR VHODNÝCH TYČÍ BAMBUSŮ A JEJICH USKLADNĚNÍ

Tyče jsou odřezávány z kořene v intervalu 2 až 4 let. Bambusy vhodné pro stavební účely jsou 2 až 5 let staré. Nejvhodnější doba pro jejich kácení v subtropech je na podzim a v zimě; v tropických oblastech jsou vhodná období sucha. V těchto obdobích hrozí nejmenší riziko napadení bambusu hmyzem. Kácení je nejlépe provádět pomocí mačet nebo podobným nástrojem a to tak, aby nedošlo k poškození vnějšího povrchu tyče.

Na obrázku je zobrazeno vhodné skladování tyčí, které by mělo být vždy v horizontální poloze a dostatečně vysoko, aby nedocházelo k poškození materiálu od zemní vlhkostí. Existují dvě varianty pro sušení tyčí bambusu. První je přirozeně na vzduchu během 6 až 12 týdnů. Další možností je využití sušárny, zde se proces vysychání urychlí na 2 až 3 týdny, ale není vhodný pro některé druhy bambusů, protože v jejich kůže vznikají trhliny.


ZDROJ: http://bambus.rwth-aachen.de/eng/PDF-Files/Bamboo%20as%20a%20building%20material.pdf

F F1.1

DOKUMENTACE STAVBY ARCHITEKTONICKO STAVEBNÍ ČÁST


TECHNICKÁ ZPRÁVA F1.1.1 ARCHITEKTONICKO - STAVEBNÍ ČÁST ŠÁRKA REICHLOVÁ, DiS 2011


ŠÁRKA REICHLOVÁ, DiS doc. Ing. arch. ROMAN KOUCKÝ doc. Ing. arch. IRENA ŠESTÁKOVÁ doc. Ing. arch. IRENA ŠESTÁKOVÁ Ing. Bedřiška Vaňková

TECHNICKÁ ZPRÁVA F1.1.1 ARCHITEKTONICKO-STAVEBNÍ ČÁST 1) Účel stavby Novostavba pro HIV dívky v rozmezí 3 až 18ti let. Areál domova poskytuje dívkám ubytování, výchovu, vzdělání a komplexní lékařskou péči. Součástí areálu jsou i veřejné prostory pro místní obyvatele (lékařská ordinace, kaple, auditorium). Řešené objekty mají funkci ubytování, administrativy a lékařské péče.

2) Zásady architektonického, funkčního, dispozičního a výtvarného řešení a řešení vegetačních úprav okolí objektu, včetně řešení přístupu a užívání objektu osobami s omezenou schopností pohybu a orientace Architektonický výraz navrhované stavby vychází z jejího účelu a místních podmínek. Funkcí areálu je vytvořit příjemné prostředí a bezpečný domov. Celý areál působí jako objekt atriového typu. V tomto duchu je navržena většina současných staveb v okolí, nejlépe totiž vyhovuje místním klimatickým podmínkám. Další výhodou je, že zároveň uprostřed vzniká chráněný dvůr. Areál domova vznikl rozbitím jedné hmoty do více objektů dle jejich funkce. Rozdělením se vytvářejí další prostory pro setkávání, odpočinek i hru. Aby ovšem komplex neztratil výhody atriových domů, jsou jednotlivé budovy pospojovány systémem ochozů, střech a zastiňujících prvků. Vstupní objekt je jedinou dvoupodlažní budovou v areálu. V přízemí se nachází vstupní hala s recepcí, do níž je možné vstoupit jak z komunikace, tak i ze zastřešeného příjezdu přiléhajícího ze západní strany. Tato místnost se rozprostírá přes obě dvě podlaží. Další vstup do objektu z komunikace vede do chodby, z níž se návštěvníci dostanou do ordinace či na marodku. Bylo nutné vytvořit tento druhý méně formální vstup kvůli zajištění určitého soukromí. Součástí objektu je ochoz na severní straně budovy. Na druhém podlaží jsou tři kanceláře, pokoj pro hosty a ochoz, ze kterého je možné vstoupit na střechu sousedního objektu. Podlaží jsou propojena vertikální komunikací bambusového schodiště. Střecha vstupního objektu je navržena plochá, nepochozí. Kolem střechy probíhá lehké zastřešení ochozů a prostoru kolem objektu z bambusových tyčí. Sousední objekt zajišťuje ubytování dívek, jejich vychovatelů a sanitární zařízení. Všechny

místnosti jsou přístupné z ochozu na východní straně budovy. Dva pokoje, každý pro 12 dívek, jsou situovány po stranách objektu. Dále, směrem k centru objektu, jsou dva pokoje pro ubytování vychovatelů s vlastními hygienickými zařízeními a uprostřed je rozlehlá místnost sanity. Tento jednopodlažní objekt je zastřešen plochou, pochozí střechou a opět obehnán střešní konstrukcí z bambusu. Kromě řešených částí se v areálu nachází dva objekty školy, kaple, auditorium a objekt zázemí. Zázemí slouží nejenom jako sklad, ale i kuchyň, jídelna a prádelna. Výrazným výtvarným prvkem je venkovní zastínění z bambusových tyčí ve svislé poloze. Zastínění dává zvenčí výraz celému komplexu a zároveň díky svému předsazení před samotnou konstrukci stěn, vytváří v letním období příjemnější klima vnitřních prostorů. Vnitřní dominantou vstupního objektu je schodiště z bambusových tyčí. Na svislé sloupky jsou navázané tyče stejného průměru ve vodorovné poloze. Takto se vytvoří dva rošty, do jejich mřížek jsou umístěny prkna s funkcí stupňů. Vodorovné prvky neprobíhají po celé výšce. Subtilní sloupky schodiště tak korespondují s vnějším zastíněním. V řešených objektech převládají dva druhy materiálů - bambus a hlína. Byly zvoleny pro jejich snadnou dostupnost v místě stavby a zároveň pro jejich mechanické i estetické vlastnosti. Bambusové tyče mají převážně funkci konstrukční, zatímco hliněné směsi tvoří výplně. Technologie stavby je odkazem k tradičnímu Indickému stavitelství. V posledních letech prodělává hliněné stavitelství svou renesanci, přičemž v této zemi se z hlíny stavilo odjakživa a díky svým nesporným výhodám, ke kterým se ve „vyspělejších“ zemích dochází zpětně nyní, stále funguje. Hlína jakožto přírodní materiál působí kladně i na lidskou psychiku. Což je další chtěný faktor tohoto areálu. Doplňkovým materiálem je opět přírodní prvek - teak, který se v okolí vyskytuje hojně a má velice dobrou odolnost proti hnilobě, plísním a škůdcům. Vzhledem k těmto výborným vlastnostem byly kulatiny z teakového dřeva zvoleny pro funkci pilot. Kromě řešení ochrany před zemní vlhkostí a tekoucí vodou v monzunovém období, tak zároveň celý areál „odlehčují“. Po dokončení stavebních prací bude na nezpevněné plochy rozprostřena ornice a bude zde založen nový trávník. Na pozemku se vysadí i nové stromy. Pro osoby s omezenou pohyblivostí je navržena vstupní rampa, přístupná ze dvora. Jelikož jsou veškerá první podlaží všech objektů pospojována systémem komunikací v jedné úrovni, nic zde nebrání pohybu osobám se sníženou pohyblivostí. Druhé podlaží vstupní části není bezbariérové, slouží však jen omezenému počtu osob.

3) Kapacity, užitkové plochy, obestavěné prostory, zastavěné plochy, orientace, osvětlení a oslunění zastavěná plocha: 426 m2 obestavěný prostor: 4380m3 užitná podlahová plocha 1.NP: 431,8 m2 užitná podlahová plocha 2.NP: 296,2 m2 celková užitná podlahová plocha:728 m2 počet pokojů určených pro ubytování: z toho bezbariérových: kapacita lůžek pro dívky: kapacita lůžek pro vychovatele:

6 5 27 4


V této části Indie je prioritou co největší ochrana před sluncem. Celá oblast je po většinu dne prosluněna a dochází tak k velkým tepelným ziskům. Z těchto důvodů se v místním stavitelství upřednostňují menší okna s okenicemi. V pobytových místnostech jsou kvůli dostatečnému prosvětlení navrženy větší okenní otvory. Přehřívání místností je zabráněno systémem ochozů obklopujících samotné budovy, přesahem střech a prvky zastínění.

4) Technické a konstrukční řešení objektu a) Základové konstrukce Všechny objekty v areálu jsou založeny na síti teakových pilotů. Na piloty je připevněn nosný bambusový rošt pro celou konstrukci. b) Svislé nosné konstrukce Svislé nosné konstrukce jsou tvořeny sloupy a rámovou konstrukcí z bambusových tyčí vypletenou a omazanou hlínou. Tato technologie, quincha, je podrobněji popsána v příloze F1.2.7c - STAVEBNĚ KONSTRUKČNÍ ČÁSTI. c) Vodorovné nosné konstrukce Horizontální nosné prvky jsou tyče bambusu. Nosná konstrukce stropu je tvořena systémem bambusových „průvlaků a stropnic“. d) Vertikální komunikace


i) Izolace proti vodě a radonu Vzhledem k vyvýšení nad terén není navržena. j) Izolace tepelné a akustické V lokalitě jsou velice mírné zimy, z tohoto důvodu nejsou navrženy žádné izolace ani zasklení okeních otvorů. V letním období je příjemné klima zajištěno zastíňujícími prvky (nedochází k zahřívání konstrukce zdí) a stropními ventilátory uprostřed pobytových místností. Jistou akustickou izolaci poskytují hliněné výplně zdí, hliněné skladby podlah a střech. Avšak nezasklená okna neposkytují žádnou izolaci. Vzhledem k umístění stavby, není nutná akustická izolace od okolního prostředí. k) Povrchové úpravy konstrukcí Vybrané svislé nosné konstrukce jsou opatřeny vnitřní i vnější hliněnou omítkou. Bambusové tyče vystavené vlivům prostředí budou ošetřeny proti napadení škůdci. l) Výplně otvorů V místním klimatu nejsou potřebná zasklená okna a navíc jsou i zbytečně finančně náročná. Do okenních otvorů jsou připevněny pouze moskytiéry.

5) Tepelně technické vlastnosti stavebních konstrukcí a výplní otvorů Nejsou navrženy tepelné izolace, v oblasti střední indie, postrádají svojí funkci.

6) Způsob založení objektu s ohledem na výsledky inženýrsko-geologického a hydrogeologického průzkumu

Vzhledem k celkovému vyvýšení areálu nad terén, je přístup do budov umožněn samostatnými schodišti, dále pak rampou. Vertikální komunikací mezi podlažími vstupního objektu je schodiště bambusové konstrukce.

Podloží je převážně z jílovitě písčité hlíny (soudržná zemina pevné konzistence, 4. třídy těžitelnosti). I přes únosnost zeminy jsou z již zmíněných důvodů navrženy piloty. Hladina podzemní vody leží kolem 5m pod povrchem.

e) Střešní konstrukce Střešní plášť je položen na bambusových stropnicích. V místech nad objektem jsou střechy ploché, tvořené především hliněnými vrstvami, v místech horizontálních komunikací je zastřešení provedeno pouze bambusovou krytinou.

7) Vliv objektu a jeho užívání na životní prostředí a řešení případných negativních účinků

f) Svislé nenosné konstrukce Příčky v objektech budou postaveny stejným způsobem jako nosné části, pouze budou použity bambusové tyče menšího průměru. g) Vodorovné nenosné části Podhledy nejsou v objektech navrženy. h) Podlahové konstrukce, obklady Podlahové konstrukce jsou stejně jako konstrukce střechy tvořeny vrstvami z hliněných směsí. Aby nedocházelo k jejich poškození tekoucí vodou, bude po jejich úplném vytvrzení na povrch nanesena vrstva vosku. Ve venkovních prostorách, kde by mohlo docházet k jejich většímu namáhání přírodními podmínkami, je navržena konstrukce, jejíž pochozí vrstva hliněné směsi je dusána do roštu z bambusových tyčí. Zamezí se tak vzniku prasklin v důsledku vysychání a zároveň vzniká dekor dlažby.

Vzhledem k použití přírodních materiálů, stavba negativně neovlivní životní prostředí. S přípravky použitými k ošetření bambusových tyčí proti škůdcům musí být manipulováno opatrně a zbytky nesmí být vylity do místní kanalizace. Veškeré odpadní vody budou odváděny do místní čistírny odpadních vod. Komunální odpad bude odvážen na určenou skládku odpadu. Na stavebním pozemku nebude umístěno žádné výrobní ani jiné zařízení, které by mohlo narušit životní prostředí.

8) Dopravní řešení Dopravní řešení vychází ze stávajícího stavu. K pozemku přiléhá místní komunikace.



9) Ochrana objektu před škodlivými vlivy vnějšího prostředí, protiradonová opatření a) Povodně Pozemek neleží v záplavovém území. b) Sesuvy půdy Pozemek je rovinatý, sesuvy půdy se nepředpokládají. c) Poddolování Stavba není v poddolovaném území, s poddolováním se ani v budoucnu nepočítá. d) Seizmicita Území není zatíženo výraznějšími zemětřesnými událostmi. e) Radon Na staveništi nebyl proveden průzkum. Vzhledem ke geologickému prostředí se přítomnost radonu neočekává.

10) Dodržení obecných požadavků na výstavbu Projektová dokumentace vychází z obecných požadavků na výstavbu dle českých předpisů. V dalším stupni dokumentace bude usměrněna indickými normami.

D01 - DETAIL OSTĚNÍ OKNA

M1:10

D02 - DETAIL NADPRAŽÍ OKNA

M1:10

D03 - DETAIL NADPRAŽÍ DVEŘÍ

M1:10

D04 - DETAIL UKONČENÍ STŘECHY

M1:10

D05 - DETAIL ATIKY

M1:10

D06 - DETAIL PILOTY A NOSNÉHO ROŠTU

M1:10

SKLADBY PODLAH OZN

SKLADBA

SKLADBY STŘECH MATERIÁL VRSTEV

TL.VRSTEV [mm]

TL.SKLADBY [mm]

OZN

VOSK (nanesen dodateþnČ, cca po 3 mČsících)

P1

HLINċNÁ MALTA (nanášená ve dvou vrstvách) LEHýENÁ HLÍNA (dusaná; s pĜímČsí slámy)

30

130

VċTVE A HALUZE

40

BAMBUSOVÁ TYý

ø 100 / 140

300 / 340

P3

P2

80

LEHýENÁ HLÍNA (dusaná; s pĜímČsí slámy)

80

VċTVE A HALUZE

40

BAMBUSOVÁ TYý

ø 100 / 140

MATERIÁL VRSTEV

TL.VRSTEV [mm]

KAMENNÁ DLAŽBA V HLINċNÉ MALTċ

30

TUýNÁ HLÍNA (s vyšším podílem hrubozrného písku, pĜímČs zvíĜecí srsti, kravské mrvy)

60

300 / 340

P4

180

VċTVE A HALUZE

40

BAMBUSOVÁ TYý

ø 140

HLINċNÁ MALTA (tuþnČjší hlinČná kaše a kravská mrva 1:1)

30

TUýNÁ HLÍNA (s vyšším podílem hrubozrného písku, pĜímČs zvíĜecí srsti, kravské mrvy)

150

510

POJISTNÁ HYDROIZOLACE Z JUTY MÁýENÉ V JÍLU DUSANÁ HLÍNA (dusaná; s pĜímČsí slámy)

TL.SKLADBY [mm]

450

POJISTNÁ HYDROIZOLACE Z JUTY MÁýENÉ V JÍLU DUSANÁ HLÍNA (dusaná; s pĜímČsí slámy)

VOSK (nanesen dodateþnČ, cca po 3 mČsících) DUSANÁ HLÍNA V ROŠTU (dvČ vrsty: ø30mm rastr 300 x 300; ø50mm rastr 900 x 900)

SKLADBA

150

VċTVE A HALUZE

40

BAMBUSOVÁ TYý

ø 140

SKLADBY STĚN OZN

SKLADBA

TABULKA VÝPLNÍ OTVORŮ - DVEŘE MATERIÁL VRSTEV

HLINċNÁ OMÍTKA (nosiþem je juta)

S1

S2

S3

S4

TL.VRSTEV [mm]

100

VNITěNÍ HLINċNÁ OMÍTKA (na jutČ)

25

HLINċNÁ OMÍTKA (nosiþem je juta)

25

RÁMOVÁ KONSTRUKCE VYPLETENÁ ROHOŽÍ ýI PROUTÍM OMAZANÁ HLÍNOU


PODROBNċJI VIZ PěÍLOHA F1.2.7c VE STAVEBNċ KONSTRUKýNÍ ýÁSTI

OZN

SCHÉMATICKÉ ZOBRAZENÍ

ROZMċRY

25



TL.SKLADBY [mm]

100

150

D1

125

D2

100

70

900 / 1970

900 / 1970

100

70

D3

700 / 1970

POPIS

deska z bambusové rohože pĜipevnČná na bambusovém rámu; závČsy z bambusových tyþí ø 70 mm v délce 200 mm; bez akustického požadavku a požární odolnosti; místo kování bambusová západka; bez samozavíraþe; bez prahu;

bambusové rámové dveĜe vyplnČné tkaninou z bambusu; závČsy z bambusových tyþí ø 70 mm v délce 200 mm; bez akustického požadavku a požární odolnosti; místo kování bambusová západka; bez samozavíraþe; bez prahu;

deska z bambusové rohože pĜipevnČná na bambusovém rámu; závČsy z bambusových tyþí ø 70 mm v délce 200 mm; bez akustického požadavku a požární odolnosti; místo kování bambusová západka; bez samozavíraþe; bez prahu;

POýET KUSģ

1NP - 4x 2NP - 3x CELKEM 7 kusĤ



TABULKA VÝROBKŮ - STŘEŠNÍ ŽLABY

TABULKA VÝPLNÍ OTVORŮ - OKNA OZN

O1

O2

O3

O4


ROZMċRY

400 / 620

400 / 1100

900 / 1100

900 / 620

POPIS

bambusové tyþe ø 15 mm v délce 400 mm (pĜivázané k nosné konstrukci); moskytiéra pĜipevnČná k tyþím pomocí poutek, demontovatelná;


POýET KUSģ

OZN

1NP - 5x 2NP - 3x

SŽ1 CELKEM 8 kusĤ

1NP - 13x 2NP - 12x

SŽ2

CELKEM 25 kusĤ


1NP - 14x 2NP - 17x


1NP - 5x 2NP - 0x

SŽ3 CELKEM 31 kusĤ

CELKEM 3 kusĤ

SŽ4


ROZMċRY

POPIS

ø 150 mm / 11,28 m

poloviny bambusových tyþí ø 150 mm pospojované do délky 11,28; popis spojĤ viz. pĜíloha F 1.2.7d STAVEBNċ KONSTRUKýNÍ ýÁST; pĜipevnČné na podpoĜe pod stropnicemi

ø 150 mm / 24,86 m

ø 150 mm / 26,89 m

ø 150 mm / 25,9 m

POýET KUSģ

VSTUPNÍ OBJEKT 2x


VSTUPNÍ OBJEKT 2x


OBJEKT BYDLENÍ 1x


OBJEKT BYDLENÍ 1x

TABULKA VÝROBKŮ - POSUVNÉ OKENICE OZN


ROZMċRY

POPIS

POýET

OZN

[mm]

PO1

PO2

PO3

PO4

1500 / 780

3500 / 1260

4500 / 1260

4000 / 1260


ROZMċRY

POPIS

POýET

[mm]

rámové bambusové okenice vypletené rohoží (500 x 700 mm); shora vsazené do tyþe ø 60 mm v místČ posunu vyĜíznuté; ze spoda pojízdné na tyþi ø 20 mm; pĜipevnČné k nosné kostĜe stavby pomocí lián/provazĤ a kolíkĤ rámové bambusové okenice vypletené rohoží (500 x 700 mm); shora vsazené do tyþe ø 60 mm v místČ posunu vyĜíznuté; ze spoda pojízdné na tyþi ø 20 mm; pĜipevnČné k nosné kostĜe stavby pomocí lián/provazĤ a kolíkĤ rámové bambusové okenice vypletené rohoží (500 x 700 mm); shora vsazené do tyþe ø 60 mm v místČ posunu vyĜíznuté; ze spoda pojízdné na tyþi ø 20 mm; pĜipevnČné k nosné kostĜe stavby pomocí lián/provazĤ a kolíkĤ rámové bambusové okenice vypletené rohoží (500 x 700 mm); shora vsazené do tyþe ø 60 mm v místČ posunu vyĜíznuté; ze spoda pojízdné na tyþi ø 20 mm; pĜipevnČné k nosné kostĜe stavby pomocí lián/provazĤ a kolíkĤ

1NP - 2x 2NP - 0x

PO5 CELKEM 2 kusy

2500 / 1260


PO6

2500 / 1260

rámové bambusové okenice vypletené rohoží (500 x 700 mm); shora vsazené do tyþe ø 60 mm v místČ posunu vyĜíznuté; ze spoda pojízdné na tyþi ø 20 mm; pĜipevnČné k nosné kostĜe stavby pomocí lián/provazĤ a kolíkĤ rámové bambusové okenice vypletené rohoží (500 x 700 mm); shora vsazené do tyþe ø 60 mm v místČ posunu vyĜíznuté; ze spoda pojízdné na tyþi ø 20 mm; pĜipevnČné k nosné kostĜe stavby pomocí lián/provazĤ a kolíkĤ

1NP - 0x 2NP - 1x CELKEM 1 kus


1NP - 1x 2NP - 2x CELKEM 3 kusy

PO7

1NP - 1x 2NP - 2x

6500 / 1260

CELKEM 3 kusy

PO8 5500 / 780

rámové bambusové okenice vypletené rohoží (500 x 700 mm); shora vsazené do tyþe ø 60 mm v místČ posunu vyĜíznuté; ze spoda pojízdné na tyþi ø 20 mm; pĜipevnČné k nosné kostĜe stavby pomocí lián/provazĤ a kolíkĤ


1NP - 2x 2NP - 0x CELKEM 2 kusy


TABULKA VÝROBKŮ - PRVKY ZASTÍNĚNÍ OZN


ROZMċRY

POPIS

POýET

OZN

[mm]

PO9

PO10

PO11

PO12

4000 / 780

4500 / 780


ROZMċRY

POPIS

POýET

[mm]

rámové bambusové okenice vypletené rohoží (500 x 700 mm); shora vsazené do tyþe ø 60 mm v místČ posunu vyĜíznuté; ze spoda pojízdné na tyþi ø 20 mm; pĜipevnČné k nosné kostĜe stavby pomocí lián/provazĤ a kolíkĤ rámové bambusové okenice vypletené rohoží (500 x 700 mm); shora vsazené do tyþe ø 60 mm v místČ posunu vyĜíznuté; ze spoda pojízdné na tyþi ø 20 mm; pĜipevnČné k nosné kostĜe stavby pomocí lián/provazĤ a kolíkĤ

2500 / 780


1500 / 1260


1NP - 3x 2NP - 0x

PZ1 CELKEM 3 kusy


PZ2

1NP - 3x 2NP - 2x

PZ3 CELKEM 5 kusĤ;


PZ4

26 tyþí ø 40 mm v délce 2775 mm pĜivázaných na tyþe ø 50 mm dlouhé 2200 mm v osových vzd. 695 / 1385 / 695



51 tyþí ø 40 mm v délce 1050 mm pĜivázaných na zábradlí v osových vzd. 325 / 400 / 325

pĜivázáním svislých bambusových tyþí na podélné vznikne zastiĖující prvek (rošt), který je pĜivázán na konstrukci sloupĤ v ochozu



zastiĖující prvek (rošt) vznikne pĜivázáním na konstrukci zábradlí na pochozí stĜeše

2 kusy

1 kus

1 KUS

1 KUS

TABULKA VÝROBKŮ - SVODY DEŠŤOVÉ VODY OZN


ROZMċRY

POPIS

POýET

OZN

[mm]

PZ5

26 tyþí ø 40 mm v délce 1050 mm pĜivázaných na zábradlí v osových vzd. 325 / 400 / 325

101 tyþí ø 40 mm v délce 6332 mm pĜivázaných na 4 tyþe ø 50 mm dlouhé 8075 mm v osových vzd. 1245 / 1385 / 1620 / 1388 / 695

ROZMċRY

POPIS

POýET

[mm]

zastiĖující prvek (rošt) vznikne pĜivázáním na konstrukci zábradlí na pochozí stĜeše

souþást vodního potrubí, svádČjícího dešĢovou vodu ze stĜech do akumulaþní jímky na pozemku;

2 KUSY

SV1

PZ6


pĜivázáním svislých bambusových tyþí na podélné vznikne zastiĖující prvek (rošt), který je pĜivázán na rámovou konstrukci pĜed samotnou budovou

bambusové tyþe ø 130 mm dlouhé 6500 + 300mm

bambusové tyþe, z nichž budou odstranČny membrány budou k sobČ pospojovány a utČsnČny pomocí krátkých úsekĤ z PVC nebo obalením juty s dehtem

16 kusĤ

(potrubí pod zemí je umístČné do výkopu, pĜedem ošetĜeného insekticidy, aby nedocházelo k napadní hmyzem)

1 kus

souþást vodního potrubí, svádČjícího dešĢovou vodu ze stĜech do akumulaþní jímky na pozemku;

PZ7

26 tyþí ø 40 mm v délce 6332 mm pĜivázaných na 4 tyþe ø 50 mm dlouhé 2200 mm v osových vzd. 1245 / 1385 / 1620 / 1388 / 695

pĜivázáním svislých bambusových tyþí na podélné vznikne zastiĖující prvek (rošt), který je pĜivázán na rámovou konstrukci pĜed samotnou budovou

SV2

1 KUS

bambusové tyþe ø 130 mm dlouhé 3460 + 300mm

bambusové tyþe, z nichž budou odstranČny membrány budou k sobČ pospojovány a utČsnČny pomocí krátkých úsekĤ z PVC nebo obalením juty s dehtem (potrubí pod zemí je umístČné do výkopu, pĜedem ošetĜeného insekticidy, aby nedocházelo k napadní hmyzem)

12 kusĤ

VÝKRES DVEŘÍ - D2

M1:10

VÝKRES DVEěÍ - D2

M1:10

VÝKRES POSUVNÉ OKENICE - PO5

M1:10

F F1.2

DOKUMENTACE STAVBY STAVEBNĚ KONSTRUKČNÍ ČÁST


TECHNICKÁ ZPRÁVA F1.2.1 STAVEBNĚ KONSTRUKČNÍ ČÁST ŠÁRKA REICHLOVÁ, DiS 2011


ŠÁRKA REICHLOVÁ, DiS doc. Ing. arch. ROMAN KOUCKÝ doc. Ing. arch. IRENA ŠESTÁKOVÁ doc. Ing. arch. IRENA ŠESTÁKOVÁ Ing. Bc. FRANTIŠEK DENK

TECHNICKÁ ZPRÁVA F1.2.1 STAVEBNĚ KONSTRUKČNÍ ČÁST A) Úvod Tato část projektové dokumentace řeší návrh nosných konstrukcí dvou objektů v areálu Domova pro HIV pozitivní dívky. Z důvodů komplexního ověření stavby na účinky běžně se vyskytujícího zatížení, bude posouzení nosných částí provedeno dle metodiky stanovení evropskými technickými předpisy. Konstrukční systém stavby vychází z místních zvyklostí a principů, která jsou v zásadě užívány s přímím cílem odolnosti konstrukce v seismických a monzunových oblastech.

B) Přehled výchozích podkladů a použité literatury eurokódy:

ČSN EN 1991-1-1 Eurokód 1 - Zatížení konstrukcí ČSN EN 1990 - Zásady navrhování konstrukcí ČSN EN 1998-1 Eurokód 8 - Navrhování konstrukcí odolných proti zemětřesení ČSN EN 1997-1 Eurokód 7 - Navrhování geotechnických konstrukcí ČSN EN 1995-1-1 Eurokód 5 - Navrhování dřevěných konstrukcí mapy: rychlost větru v Indii (viz. příloha F1.2.7a) seismické zóny v Indii (viz. příloha F1.2.7a) nebezpečí povodní v Indii (viz. příloha F1.2.7a) knihy: Appropriate Building Materials: a Catalogue of Potential Solutions (SKAT; 1988; 430 pages) Příručka hliněného stavitelství (Gernot Minke, 2009) Hliněné stavby (Ivana Žabičková, 2002) Hlinené domy novej generácie (Ing. arch. Petr Suske, Csc; 1991) web: http://www.homedesignfind.com/diy/build-a-bamboo-and-earth-house/ http://www.scribd.com/doc/35222503/Bamboo-in-Construction http://nidm.gov.in/default.asp mechanické vlastnosti: bambus (viz. příloha F1.2.7e) teak (viz. příloha F1.2.7f) spoje bambusových tyčí (viz. příloha F1.2.7d)

C) Stručný popis objektů a staveniště Řešené objekty jsou součástí komplexu domova pro HIV pozitivní dívky. Celý Areál je rozdělen dle funkcí do jednotlivých objektů a zároveň propojen systémem ochozů, střech a zastínění. Uprostřed areálu tak vznikl chráněný dvůr. Kromě řešené vstupní části, která v sobě obsahuje současně i funkci administrativní, lékařského ošetření a objektu bydlení, se zde nachází dva objekty školy, kaple, auditorium a objekt zázemí. Zázemí slouží nejenom jako sklad, ale i kuchyň, jídelna a prádelna. Vstupní objekt je jedinou dvoupodlažní budovou v areálu. V přízemí se nachází vstupní hala s recepcí, do níž je možné vstoupit jak z komunikace, tak i ze zastřešeného příjezdu přiléhajícího ze západní strany. Tato místnost se rozprostírá přes obě dvě podlaží. Další vstup do objektu z komunikace vede do chodby, z níž se návštěvníci dostanou do ordinace či na marodku. Bylo nutné vytvořit tento druhý méně formální vstup kvůli zajištění určitého soukromí. Součástí objektu je ochoz na severní straně budovy. Na druhém podlaží jsou tři kanceláře, pokoj pro hosty a ochoz, ze kterého je možné vstoupit na střechu sousedního objektu. Pro osoby s omezenou pohyblivostí je navržena rampa, přístupná ze dvora. Podlaží jsou propojena vertikální komunikací, dřevěného schodiště na bambusové konstrukci. Střecha vstupního objektu je navržena plochá, nepochozí. Sousední objekt zajišťuje ubytování dívek, jejich vychovatelů a sanitární zařízení. Všechny místnosti jsou přístupné z ochozu na východní straně budovy. Dva pokoje, každý pro 12 dívek, jsou situovány po stranách objektu. Dále, směrem k centu objektu, jsou dva pokoje pro ubytování vychovatelů s vlastními hygienickými zařízeními a uprostřed je rozlehlá místnost sanity. Tento jednopodlažní objekt je zastřešen plochou, částečně pochozí střechou. Vzhledem ke klimatickým podmínkám v této části Indie, je nutné budovy vyvýšit nad terén. Použití betonu, jako stavebního materiálu, je v této oblasti velice finančně náročné. Z tohoto důvodu jsou objekty založeny na pilotách z teaku. Konstrukce objektů tak bude lépe chráněna proti zemní vlhkosti a v období monzunů od tekoucí vody. Konstrukční systém je navržen z dostupných, místních materiálů. Konstrukce rovněž vychází z místních zvyklostí, dovedností a je částečně inspirovaná přírodními stavbami ve stejných klimatických oblastech ve světě. Nosné prvky horizontálních i vertikálních konstrukcí jsou tyčoviny bambusu. Doplňkovým materiálem je hlína, s funkcí především výplňovou. Stavební pozemek se nachází na severním okraji města Medarametla a je z jihozápadní strany ohraničen místní komunikací. Z jihovýchodní strany pozemek navazuje na nemocniční zařízení. V okolí komplexu jsou další školní a nemocniční objekty a zemědělské plochy. Pozemek leží v rovinatém terénu v nadmořské výšce 60m.n.m. Plocha určená pro stavbu komplexu má 4380m2. Zastavěná plocha objektů je 426m2. Užitná plocha řešené části je 728m2. Na staveništi se v současné době nachází obdělávané pole, určené k demolici. Hladina spodní vody se nachází 5m pod povrchem. Podloží je převážně z jílovitě písčité hlíny (soudržná zemina pevné konzistence, 4. třídy těžitelnosti).

D) Konstrukční řešení Zemní práce V současné době se na pozemku nachází pole. Nejprve dojde k odstranění obiloviny a posléze ornice.


Geologické poměry Jako podloží se předpokládá jílovitě písčitá hlína (soudržná zemina pevné konzistence, 4. třídy těžitelnosti. Hladina podzemní vody leží kolem 5m pod povrchem.

Základy Všechny objekty v areálu jsou založeny na síti teakových pilotů, které byly zvoleny z ekonomických důvodů a nutnosti stavbu vyvýšit nad terén kvůli klimatickým podmínkám (období dešťů), nikoliv kvůli únosnosti zeminy. Kulatiny z teaku o průměru 20cm jdou do hloubky 2m. Na nich spočívají nosné bambusové tyče pro celou konstrukci. Je možná i varianta založení na bambusových pilotech. Kvůli horší odolnosti vůči škůdcům, houbám a hniloběa vzhledem k faktu, že stavby takto navržené jsou v experimentální rovině, upřednostňuji teakové piloty. Při použití bambusových pilot se stébla vyplní kokosovým vláknem a jutou. Princip založení na pilotech z tyčoviny bambusu je popsán v příloze F1.2.7b.

Svislé nosné konstrukce Svislé nosné konstrukce vychází z tradiční technologie, používané nejenom v Indii, ale i v Peru, Chile atd. Nosná kostra je vytvořena bambusovými sloupky (vzdáleny 50 cm od sebe) o průměru 10cm a vyztužena bambusovou tyčovinou stejného průměru i v horizontálním směru. Do konstrukce jsou v navržených místech vloženy i diagonály, funkce zavětrování. Jde o nosnou konstrukci sloupkovou, nebo-li rámovou. Prostor mezi jednotlivými podpěrami je vyplněn hustě vypletenými rohožemi z bambusu nebo proutím (velikost mřížky: menší než 10 x 10cm), z obou stran omazanými hlínou. K ujasnění materiálu bude na stavbě a bude zvoleno dle lepší dostupnosti materiálu, je možná i kombinace. Tato technologie se nazývá quincha nebo-li wattle and daub. Podrobnější popis technologie viz. příloha F1.2.7c.

Vodorovné nosné konstrukce Horizontální nosné prvky jsou opět stonky bambusu. Nosná konstrukce stropu je tvořena systémem bambusových průvlaků a nosníků. Tato nosná kce je uzavřena „záklopem“ z větví a haluzí. Nad ním již je konstrukce podlahy 2.np u vstupního objektu a u u bydlení konstrukce střechy. Tyčoviny v konstrukci nosného roštu jsou od sebe osově vzdáleny 120cm a mají průměr 10 cm. V podlaze druhého podlaží a v konstrukci střechy, objektu ubytovací části, jsou navrženy tyče průměru 140cm po 30cm. V konstrukci roštu, v místech, kde by docházelo k velkému průhybu, jsou navrženy podélné tyče (160cm a 160cm). Bambus má sice řadu velice dobrých mechanických vlastností, ale bohužel je i velmi pružný, viz. příloha F1.2.7e. Konstrukční výška objektů je 3m, světlá výška 2,66m.

Schodiště Vertikální komunikace vstupního objektu je zajištěna jednorameným schodištěm. Z bambusové tyčoviny o průměru 5cm jsou vytvořeny rastry, do nich že vsadí stupně.

TECHNICKÁ ZPRÁVA F1.2.1 STAVEBNĚ KONSTRUKČNÍ ČÁST ŠÁRKA REICHLOVÁ, DiS 2011

Návrh zvláštních, neobvyklých konstrukcí, konstrukčních detailů, technologických postupů Vzhledem k použití materiálu bambusu, je důležité správné provedení jejich spojů. Jako spojovacím materiálem je opět navržen přírodní produkt, liana, a ve zvláště namáhaných spojích i kolíky. V půdorysu jsou označeny nejdůležitější detaily spojů, další informace viz. příloha F 1.2.7d. Rovněž je nezbytné prvotní úprava tyčovin proti napadání hmyzem a hnilobě. Tato procedura je podrobněji rozepsaná v části E - Zásady organizace výstavby


STATICKÝ VÝPOČET F1.2.6 STAVEBNĚ KONSTRUKČNÍ ČÁST ŠÁRKA REICHLOVÁ, DiS 2011










PŘÍLOHA F1.2.7a - MAPY - STAVEBNĚ KONSTRUKČNÍ ČÁST ŠÁRKA REICHLOVÁ, DiS 2011 68°E

72°E

76°E

80°E

84°E

88°E

92°E

MAPY INDIE

96°E

INDIA 38°N

Earthquake Hazard Map (showing faults, thrusts and

38°N

• SEISMICKÁ MAPA • MAPA RYCHLOSTI VĚTRU • MAPA POVODŇOVÝCH OBLASTÍ

34°N

Jammu & Kashmir

34°N

Himachal Pradesh Punjab 30°N

30°N

Chandigarh Uttaranchal

Haryana

Arunachal Pradesh Delhi Sikkim

Uttar Pradesh

Assam

Rajasthan

Nagaland

26°N

26°N

Meghalaya Manipur

Bihar Tripura Madhya Pradesh

Mizoram

Jharkhand West Bengal

Gujarat

22°N

22°N

Chhattisgarh Daman & Diu Dadra & Nagar Haveli

68°E

Orissa

Maharashtra 18°N 18°N

MEDARAMETLA

5.0 −6.0 6.1 −7.0

ARABIAN SEA

Andhra Pradesh

BAY OF BENGAL

7.1 −7.9

Goa

MEDARAMETLA

Andhra Pradesh

Karnataka

14°N

14°N

Fault Sub −surface Fault

Andaman & Nicobar Islands

96°E

Shear Zone

Pondicherry Lakshadweep

Neotectonic Fault Thrust

Tamilnadu

10°N

Kerala

10°N

Neotectonic Thrust Trench Axis Suture Normal Fault Strike slip Fault INDIAN OCEAN

6°N

6°N

Volcano

Zone V : Very High Damage Risk Zone (MSK IX or more) Zone IV : High Damage Risk Zone (MSK VIII) Zone III : Moderate Damage Risk Zone (MSK VII) Zone II : Low Damage Risk Zone (MSK VI or less) 72°E

76°E

80°E

84°E

BMTPC : Vulnerability Atlas −2nd Edition; Peer Group, MoH&UPA; Map is Based on digitised data of SOI, GOI; Seismic Zones of India Map IS:1893 Seismotectonic Atlas of India and its Environs, GSI, GOI

88°E

−2002, BIS, GOI,

92°E



72°E

76°E

84°E

80°E

88°E

92°E

96°E

38°N

INDIA

38°N

Wind and Cyclone Hazard Map 0

90

180

270

360

450 km 34°N

Jammu and Kashmir

34°N

Himahcal Pradesh Punjab 30°N

30°N


Haryana

Arunachal Pradesh

Delhi

Andhra Pradesh

Sikkim

Uttar Pradesh

Assam

Rajasthan

26°N

Nagaland

26°N

Meghalaya

Bihar

Manipur Tripura Mizoram

Jharkhand West Bengal Gujarat

22°N

22°N

Madhya Pradesh Chattisgarh Daman & Diu Dadra & Nagar Haveli

Orissa Maharashtra

MEDARAMETLA

18°N 18°N

Andhra Pradesh

BAY OF BENGAL 96°E

Goa

MEDARAMETLA 14°N

Karnataka

14°N

ARABIAN SEA Andaman & Nicobar

Pondicherry

10°N

Lakshadweep

Kerala

10°N

Tamil Nadu

68°E

Very High Damage Risk Zone Very High Damage Risk Zone

INDIAN OCEAN

High Damage Risk Zone (V

6°N

Note : 1. Probable maximum surge heights are shown in Flood Hazard Map of India o 2. Number of C.S. (S.C.S) between 21 N and 22 o N as shown are upto 90 o E will be less hence the number crossing Indian coast upto about 89

−B (V b=50 m/s) b=47

6°N

m/s)

Moderate Damage Risk Zone

−A (V b=44 m/s)

Moderate Damage Risk Zone

−B (V b=39 m/s)

Low Damage Risk Zone (V o

−A (V b=55 m/s)

b=33

m/s)

E,

2°N 2°N

72°E

BMTPC : Vulnerability Atlas

76°E

80°E

84°E

−2nd Edition; Peer Group, MoH&UPA; Map is Based on digitised data of SOI, GOI ; Basic Wind Speed Map, IS 875(3)

88°E

−1987; Cyclone Data, 1877

92°E

−2005, IMD, GOI



72°E

76°E

80°E

84°E

88°E

92°E

96°E

INDIA 38°N

100°E

38°N

Flood Hazard Map 0 100 200 300 400 500 km

34°N

Jammu & Kashmir

34°N

Himachal Pradesh Punjab

30°N

30°N


Haryana

Arunachal Pradesh

Delhi Sikkim

Uttar Pradesh

Assam

Rajasthan

26°N

Nagaland

26°N

Meghalaya Manipur

Bihar

Madhya Pradesh

Tripura Mizoram

Jharkhand West Bengal

22°N

Gujarat

22°N

Chhattisgarh Daman & Diu Dadra & Nagar Haveli

Orissa

Maharashtra 18°N 18°N

MEDARAMETLA

Andhra Pradesh

MEDARAMETLA Andhra Pradesh

Goa

14°N

Karnataka

14°N

Andaman & Nicobar Islands

ARABIAN SEA BAY OF BENGAL Pondicherry Lakshadweep 10°N

Tamilnadu

10°N

Kerala

River Area liable to Floods

6°N

6°N ( )

Probable Maximum Surge Height (m)

INDIAN OCEAN

2°N

2°N

72°E 76°E 80°E data of SOI, GOI; Flood 84°E 88°E BMTPC : Vulnerability Atlas - 2nd Edition; Peer Group, MoH&UPA; Map is Based on digitised Atlas, Task Force Report, C.W.C., G.O.I.

92°E


PŘÍLOHA F1.2.7b - BAMBUSOVÉ PILOTY - STAVEBNĚ KONSTRUKČNÍ ČÁST ŠÁRKA REICHLOVÁ, DiS 2011

BAMBUSOVÉ PILOTY Split-bamboo piles

KEYWORDS: Special properties Economical aspects Stability Skills required Equipment required Resistance to earthquake Resistance to hurricane Resistance to rain Resistance to insects Climatic suitability Stage of experience

Used for subsoil stabilization Low cost Good Special training Drop hammer Good Good Good, helps to drain water Low All tropical areas Experimental

SHORT DESCRIPTION: • Split-bamboo piles have been developed to improve the bearing capacity of soft compressible soils and to reduce settlements for various types of construction works, such as buildings, roads, etc. • The hollow bamboo culms are filled up with loosely wound coconut coir and jute thread wrapped in jute fabric; holes in the culm permit the water in the soil to tackle in, thus drying out the soil and improving its load-bearing capacity. Further information: Dr. M.A. Aziz or Dr. S.D. Ramaswamy, Department of Civil Engineering, National University of Singapore, 10 Kent Ridge Cresent, Singapore 0511; Bibl. 20.01. Split-Bamboo Pile Split-bamboo piles filled up with loosely wound coconut coir strands of about 6 mm diameter each tied up with spirally wound jute thread along its length and wrapped with a layer of thickly knit jute burlap have been successfully used. Treated split-bamboo steps were holed at random points and tied up together at regular intervals with galvanized iron wire after putting the coconut coir wicks inside along its entire length (Fig. 1).


PŘÍLOHA F1.2.7b - BAMBUSOVÉ PILOTY - STAVEBNĚ KONSTRUKČNÍ ČÁST ŠÁRKA REICHLOVÁ, DiS 2011

Stabilized Area These specially made split-bamboo piles were used in stabilizing the soft compressible subsoil of an actual construction site (Fig. 2) which consisted of a top layer of about 2 m thick soft to medium stiff sandy clayey silt underlain by a layer of about 6 m thick very soft silty clay which was again underlain by a layer of medium dense silty clayey sand. The split-bamboo piles, each about 8 m long, 80 to 90 mm diameter, were driven by a drop hammer at 2 m spacing in a square grid. After installation of the piles the entire area was covered with about 2 m surcharge of sandy materials (Bibl. 20.01). Stejná technologie se experimentálně používá nejen při stabilizaci základové půdy, ale i přímo i při založení konstrukce. Na piloty, předem ošetřeným proti škůdcům a hnilobě, se připevní nosný bambusový rastr.



PŘÍLOHA F1.2.7c - QUINCHA - STAVEBNĚ KONSTRUKČNÍ ČÁST ŠÁRKA REICHLOVÁ, DiS 2011

OMAZÁVKA - QUINCHA

STĚNY Z HLÍNY A NOSNÉ BAMBUSOVÉ KONSTRUKCE Bamboo reinforced earth walls

(wattle and daub)

Hlínou se tradičně vyplňovaly stěny z horizontálně či vertikálně křížených haluzí, větví nebo z vyplétaného proutí v mnoha kulturách tropického, subtropického i mírného klimatického pásu. Tato technologie je pravděpodobně starší než zdění z dusané hlíny nebo cihel. V anglicky mluvících zemích se jí říká “wattle and daub”, ve španělštině “bahareque”, “bajareque” nebo “bareque”, v němčině “Lehmbewurf”. U navrhovaných objektů je nosná kostra vytvořena bambusovými sloupky (vzdáleny 50 cm od sebe) o průměru 10cm a vyztužena bambusovou tyčovinou stejného průměru i v horizontálním směru a prostor mezi jednotlivými podpěrami je vyplněn hustě vypletenými rohožemi z bambusu (velikost mřížky: menší než 10 x 10cm), z obou stran omazanými hlínou. Některé reprezentativní prostory jsou ještě nazávěr omítnuty hliněnou omítkou na jutě, viz. obr1.

KEYWORDS: Special properties Economical aspects Stability Skills required Equipment required Resistance to earthquake Resistance to hurricane Resistance to rain Resistance to insects Climatic suitability Stage of experience

High earthquake resistance Low cost Good Traditional earth construc tion skills Bamboo cutting tools, formwork, tamper Good Good Low Low All except very humid cli mates Traditional techniques

SHORT DESCRIPTION: • Rammed earth walls generally have low earthquake resistance, but with bamboo reinforcements this problem can be overcome. • The examples on the following pages (taken from Bibl. 22.09) show traditional methods, generally known as wattle and daub (or “bajareque” in Latinamerica). obr1. Ideální konzistenci má směs, která po zformování do kuličky o průměru 10cm a po spuštění volným pádem zvýšky 1m vykazuje průměr 13 až 14cm. trhliny a spáry vznikající při vysychání, a to především na okrajích konstrukcí, je nutné navlhčit a vyspravit hliněnou maltou bez příměsy slaměné řezanky. Pro snížení míry smrštění při vysychání se doporučuje do směsy přidat 1 až 2cm dlouhé zvířecí chlupy nebo kokosová vlákna. Pro zachování stejnoměrného povrchu jednotlivých polí můžeme tuto směs nanášet na vrstvu hlíny s příměsí slámy ve formě řídké omítky. Doba vysychání činí u 14 až 18 cm silných zdí 2 až 6 měsíců. Čím více vláken, jílu a prachu směs obsahuje, tím déle trvá její vysychání.

• The traditional examples can also be built with low quality timbers, but bamboo provides straight components (for uniform constructions) and higher tensile strengths. • The roof rests on timber supports which are structurally separated from the walls, so that any wall movements will not cause to roof to collapse. • Treatment of the bamboo is essential to avoid biological destruction.



PEVNOST HLINĚNÝCH STAVEB U stávajících jednopodlažních budou s dřevěnými stropy i s případným vestavným podkrovím se zatížení spodní části stěn pohybuje obvykle mezi 0,1 – 0,3 MPa. Pevnost hliněného staviva by měla tuto hodnotu převyšovat, aby se vyloučily poruchy v případě odchylek kvality materiálu. Na základě zkušeností se požadovaná pevnost v tlaku pro nosné konstrukce nízkopodlažní zástavby doporučuje v hodnotách nad 2 – 2,5 MP, minimálně však 1 – 1,5 MPa, což jsou pevnosti plně srovnatelné s některými moderními stavebními materiály. V knize Hliněné stavby od paní Žabičkové je zmíněno několik výsledků zkoušek pevnosti převzatých z různých zdrojů: a) Zkouška pevnosti (v MPa): 1,67 přísada: písek a sláma 2,87 přísada: písek a ovčí vlna 2,82 přísada: písek, lis: Kopic 3,19 přísada: písek, lis: ruční 4,54 přísada: písek, lis: Hugo až 4,2 přísada: polypropylenová vlákna až 3,3 přísada: ovčí vlna Důvodem poměrně nízké pevnosti byla absence hrubších frakcí, nedostatečné rozmělňování tvrdých hrudek jílu a obtížná zpracovatelnost hmoty. Při tomto testování se zjišťoval také vliv použitého druhu lisu (a tedy i míry stlačení). Přídavek ovčí vlny způsobuje vyšší pevnost než přídavek slámy. b) Zkouška pevnosti v tlaku (v MPa): 1,235 přísada: 1 % cementu 2,010 přísaDa: 3 % cementu 4,2 přísada: 5 % cementu 4,2 přísada: polypropylenová vlákna 5,145 hlíny bez přísad 6,0 přísada: 10 % cementu. Uváděná procenta přísad jsou hmotnostní. Při porovnání pevnosti v tahu ohybem bylo zvláštní, že vzorky s 1 a 3-procentní přísadou cementu dopadly velmi špatně, kdežto všechny ostatní vzorky měly pevnost v ohybu velmi podobnou a oproti nízké přísadě cementu zhruba dvojnásobnou.



VAZNOST HLÍNY Vaznost hlíny je základní parametr, podle kterého se hlína posuzuje. Určuje sílu potřebnou k přetržení vzorku ve tvaru osmičky se středním průřezem ve velikosti 500 mm2 (22,5 x 22,5 nebo 25 x 20 mm) a udává se v g.500 mm2. Vaznost hlíny se dá zlepšit přezimováním hlíny na nakopaných hromadách o několika m3 (provlhčením a přemrznutím). Vaznost je snižována použitím hlíny obsahující vápenec (taková hlína po kápnutí 10-procentního roztoku kyseliny solné na hlínu tvoří ihned bublinky CO2). Maximální množství vápna v hlíně je omezeno 4 %.

Tabulka č. 2) Vaznost (g.500 mm2 ) 0 - 249 250 - 350 300 - 400 351 - 550 401 - 550 551 - 1000 551 - 750 751 - 1.000 1.001 - 1.350 1.001 - 1.500 1.351 - 1.800 1.501 - 1.800 1.801 - 2.400 2.401 - 3.300 3.301 - 4.500

Názvosloví pro stavební hlínu – podle vaznosti A (Havlíček) B (Havlíček) C (?) nevhodná pro stavby hlína velmi hubená hlína velmi hubená hlína velmi hubená hlína hubená hlína hubená hlína hubená hlína středně tučná hlína mírně hubená hlína mírně hubená hlína mírně tučná hlína téměř mastná hlína tučná hlína mastná hlína tučná hlína velmi tučná hlína velmi mastná hlína velmi tučná jíly hubené jíly tučné jíly velmi tučné

Komentář k tabulce č. 2): Základní členění z prvního sloupce s názvoslovím používám v dalších tabulkách. Pro úplnost ale uvádím ještě jiné třídění názvosloví ve druhém a třetím sloupci. Z tabulky je také vidět, že názvy jednotlivých druhů hlíny nejsou ustálené (co je pro jednoho „mírné“, je pro druhého „téměř“ a pro třetího „střední“) a příslušná vaznost je také víceméně orientační (vaznost 370 g.500 mm2 je pro někoho hlína velmi hubená a pro jiného už jen hlína hubená). Ve třetím sloupci pro názvy je také vidět, že zvýšením obsahu jílu se podstatně zvyšuje vaznost, což by se dalo jinak vyjádřit jako soudržnost hmoty. Správná vlhkost hlíny při výrobě nepálených cihel či při stavění z mokré hlíny se měří zkouškou plasticity (tvárnosti) tak, že se uhněte koule o hmotnosti 200 g a volně se pustí z výšky 2 metrů na hladkou desku. Pokud má koule správnou vlhkost, tak se při dopadu zploští o 50 mm. Touto zkouškou se zjišťuje správná konzistence soudržnosti zemin. Používá se přitom toto názvosloví: Tvrdá zemina: je suchá, úlomky z ní jsou ostrohranné. Pevná zemina: je zavlhlá, drobivá, hrudky nejsou ostrohranné, ale nelze z nich vyválet válečky o průměru 3 mm (začne se rozpadat na kusy o délce 10 mm a menší).

-

Tuhá plastická zemina: hněte se s obtížemi, válečky o průměru 3 mm je však možno vyválet. Měkká plastická zemina: hněte se snadno. Kašovitá zemina: při sevření pěsti se protlačí mezi prsty. Tekutá zemina: ztrácí pevnost a chová se jako hustá kapalina. Důležitá je odolnost vůči vodě, protože nevypalovaná hlína samotná je rozpustná. Pomoci může cement (už od 3 % - ale tento podíl cementu pevnost hlíny snižuje). Odolnost vůči vlhkosti se tradičně zvyšuje přidáním kravského či koňského hnoje (snižují též množství trhlinek), krev zvyšuje odolnost vůči povětrnostním vlivům (a také vaznost) proto se používá na nátěry. Zkouška odolnosti proti působení vody se provádí s hliněnými cihličkami o velikosti 220 x 40 x 25 mm ponořenými 50 mm do vody. Hlína má dostatečnou odolnost, pokud se do 60 minut po ponoření neodtrhnou velké kusy hlíny. Středně odolná je hlína tehdy, když se po 5 minutách odtrhují jen drobné plátky.

Srovnání vlhkosti podle druhu zeminy u plastických zemin: při vlhkosti 16 - 19 % jsou plastickými hlíny písčité při vlhkosti 18 - 27 % jsou plastickými hlíny prachovité při vlhkosti 23 - 32 % jsou plastickými hlíny prachovité při vlhkosti 28 - 47 % jsou plastickými hlíny jílovité při vlhkosti 33 - 67 % je plastickým jíl Jinde v knize je ale uvedeno, že hlína správné plasticity má vlhkost od 9,5 % u hlíny hubené až ke 23 % u jílu. Co je pravda, nevím. Jisté ale je, že vlhkost zpracovávané surové stavební hlíny je důležitá a že u plastické hlíny je procento vlhkosti přímo úměrné procentu jílů v hlíně. Voda je ve směsi nezbytná pro zajištění zpracovatelnosti hlíny. Optimální množství vody se stanoví dle ČSN 72 1015 Proctorovou zkouškou, která určí optimální vlhkost, při které se dosáhne největšího zhutnění. Větší než optimální množství vody způsobuje snadnější zpracovatelnost hlíny, ale po vysušení zanechává větší množství pórů a větší smršťování způsobuje trhliny. Samotná surová hlína má vlastnosti pro stavebnictví poměrně nepříznivé, proto je nutné tuto surovinu upravovat, což se dělá různými příměsmi. Příměsi přimíchávané do hlíny, tak jako složení hlíny samotné, závisejí na místních poměrech. Uvádím alespoň ty základní jako příklad: rostlinné (sláma, len, vybrané traviny s dlouhými stébly a listy, plevy, hobliny, třísky, pazdeří, sisal, juta, bavlna, zpracované odpadové tkaniny), živočišné (kravský a koňský hnůj, koňská moč, zvířecí krev, ovčí vlna, srst - podle prasečích štětin se hliněným cihlám říká „vepřovice“), umělé (pěnový polystyren, pěnové plasty, odpadový papír, tkaniny, polypropylenová vlákna), anorganické (keramzit, liapor, odpady minerálního původu: zpěněná struska, expandovaný perlit, agloporit, elektrárenský popílek, popel). V surové hlíně by neměly být organické látka, protože mohou být nositeli problémů (plísní, hub). Toleruje se maximálně 2-procentní množství organických látek. Nejjednodušší způsob kontroly na přítomnost organických látek je taková, že když hlínu zahřejeme nad plamenem, tak nesmí zapáchat. Organické látky při opalování nad plamenem zasmrádnou.



Na zpevnění hlíny se do ní přidávají „pojiva“. Mohou jimi být vzdušné a hydraulické vápno, cement (více než 6 % hmotnosti), sádra, živice, pryskyřice, LTGS, polypropylenová vlákna (2 kg/m3), ovčí vlna. Používá se také koňská moč. Přidáním vylehčující přísady (např. slámy) do hlíny na jedné straně klesá její objemová hmotnost a roste tepelný odpor konstrukce, ale na druhé straně výrazně klesá její pevnost. Hlína vylehčená slámou proto není vhodná na nosné konstrukce, ale ideální je například pro konstrukce výplňové.

Tabulka č. 3): Závislost koeficientu tepelné vodivosti Vlhkost hlíny Objemová hmotnost ρ % 800 1.000 1.200 0 0,11 0,15 0,18 2 0,23 0,26 0,35 5 0,35 0,41 0,49 10 0,40 0,46 0,60

na hustotě a vlhkosti půdy: 1.400 0,24 0,49 0,65 0,80

1.600 0,32 0,65 0,88 1,07

1.800 0,40 0,85 1,16 1,38

2.000 0,50 1,05 1,51 1,80

Komentář k tabulce č. 3): V této tabulce je názorně vidět, jak dramaticky klesá tepelný odpor při růstu vlhkosti hlíny. I proto je nutné, aby hliněná stavba nebyla ohrožována vlhkostí. Základní způsob zjišťování množství písku v hlíně je mokrý. Do větší skleněné nádoby s vodou se nasype 1 kg suché hlíny a ta se potom důkladně rozmíchá a po 5 – 10 minutách stání se nejjemnější zakalená voda vylije. A to se opakuje tak dlouho, dokud na dně nádoby nezůstane jen čistý písek. Hlína se má těžit na podzim – rok před zahájením výstavby. V místě těžby se provede skrývka ornice, která se uloží tak, aby se nedostala do styku s vytěženou hlínou určenou pro výstavbu. Vytěžená hlína se ukládá do hromad kuželového tvaru o objemu cca 30 m3, ve kterých se nechává odležet přes zimu. V případě, že se hlína těží za horkého počasí, je třeba při ukládání do hromady jednotlivé vrstvy hlíny kropit a hromadu je třeba chránit před přílišným rozmáčením deštěm přikrytím slámou, lepenkou, prkny a pod.

ZDROJ: Appropriate Building Materials: a Catalogue of Potential Solutions (SKAT; 1988; 430 pages) Příručka hliněného stavitelství, Gernot Minke; 2009 Hliněné stavby (Ivana Žabičková, 2002)


PŘÍLOHA F1.2.7d - BAMBUSOVÉ SPOJE - STAVEBNĚ KONSTRUKČNÍ ČÁST ŠÁRKA REICHLOVÁ, DiS 2011

BAMBUSOVÉ SPOJE

ZÁKLADNÍ PRINCIPY (nejprve je důležité zmínit důležité zásady osspojování bambusových tyčí): • nepoužívají se čerstvě uříznuté tyče; bambus musí být vyschlý • během procesu sušení bambus zmenší svůj průměr • nesmí se stavět z bambusu mladšího než tři roky; stébla jsou zralá ve 4 až 6ti letech • nesmí se používat bambus napadený hmyzem; ihned po sklizni musí být tyče ošetřeny proti napadení hmyzem a plísněmi • nevhodné jsou bambusy, které již kvetly • tyče nesmí mít hluboké, svislé praskliny • nepoužívají se běžné hřebíky; tyč by se rozdělila

• pakliže má tyč funkci sloupu, musí být naspodu zakončena kloubem (uzel), jinak při úderu, dojde k prolomení

• při spojování bambusových tyče šrouby, musí být šroub umístěn mezi 2 uzly, jinak může být tyč rozdrcena • ve stavebnictví je velice důležitá práce s klouby/uzly; bambusové sloupy nebo trámy musí být zakončeny těmito uzly (nebo se musí nacházet co nejblíže ke konci); nestane-li se tak, může dojít k protlačení tyče



TRADIČNÍ SPOJE

MOŽNOSTI ŘEZŮ BAMBUSOVÝCH TYČÍ A JEJICH PROVEDENÍ

Tradiční spojovací metody jsou většinou provedeny svazováním, bývají používané i kolíky a trny. • SESAZENÉ SPOJE Základní typy spojů: • KOLMÉ SPOJE • ÚHLOVÉ SPOJE • POMOCNÉ SPOJE SESAZENÉ SPOJE Dva i více stébel jsou k sobě pospojovány tak, aby utvořily delší celek. JEDNO UCHO

DVĚ UŠI

ZKOSENÝ

FLÉTNA

RYBÍ ÚSTA



KOLMÉ SPOJE Dva i více stébel jsou k sobě pospojovány kolmo. Jedná se o nejběžněji používané spoje. Základními variantami je tupý a zkřížený spoj. Tupý spoj je vhodný pro střešní okapy a připojení trámů ke sloupům.




ÚHLOVÉ SPOJE Stejný princip jako spojování nakolmo, pouze zde není pravý úhlel.

POMOCNÉ SPOJE


POSTUP PěIVAZOVÁNÍ



ŠTĚPENÍ / PŮLENÍ BAMBUSOVÝCH TYČÍ • Návod jak jednoduše rozdělit bambusy:

4) As the bamboo cane is split further, the splitting line will often go off center.

1) Press the bamboo cane firmly against a wall or any other unmovable object.

5) To correct this, hold the unsplit part of the cane, by stepping on it, with the smaller portion facing down and pull the bigger portion upward by hand. This way, the difference in thickness will be corrected.

2) Be sure to split the bamboo cane beginning from the thinner end with the cutting edge of a bamboo hatchet (or machete) positioned in the exact center of the cane. Strike the blade on the back with a mallet (using a regular hammer may damage the blade).

6) During this process, be sure to always check the thickness of the upper and lower portions. Make sure the thinner portion always faces down.

3) After the hatchet has cut into the bamboo, strike the blade on the back gently with a mallet until the cane is split through two or three joints.

6) During this process, be sure to always check the thickness of the upper and lower portions. Make sure the thinner portion always faces down.


Important: Bamboo has 2 sides


2. Straight Cut Surface:

Remember that bamboo has actually 2 different sides; a straight side and a bent side. A bamboo cane will look straight or nearly straight when viewed from the branched side. When viewed at an angle of ninety degrees, however, the bamboo cane looks bent at each node. So, depending on your project you might want to split bamboo with a straight front or with a straight cut surface.

1. Straight Front

When splitting bamboo canes with the branched side positioned vertically to the horizontal plane, the cut surface will look straight. When viewed from the front, the half-split cane has bents at the joints.

When splitting bamboo canes with the branched side facing upward, the half-split cane will look straight from the front. When viewed from the side, the cut surface will have bents at the joints.

ZDROJE: Appropriate Building Materials: a Catalogue of Potential Solutions (SKAT; 1988; 430 pages) http://www.guaduabamboo.com/bamboo-plants-costa-rica.html Bamboo in Construction: An Introduction


PŘÍLOHA F1.2.7e - MECHANICKÉ VLASTNOSTI BAMBUSU - STAVEBNĚ KONSTRUKČNÍ ČÁST ŠÁRKA REICHLOVÁ, DiS 2011

BAMBUS Bambus je souhrnný název pro několik rodů stálezelených dřevnatých trav z čeledi lipnicovitých, podčeleď Bambusovité. Největší druhy dorůstají výšky až 40 metrů. Bambus slouží jako mnohostranný materiál pro podobné účely jako dřevo. Může být použit jako materiál pro konstrukci staveb, výrobu nástrojů, nábytku, ale i papíru a oděvů, nebo také jako potravina.

VYBRANÉ DRUHY BAMBUSŮ Vzhledem k dané lokalitě, budou pro stavbu použity tyto druhy: • Bambusa bambos • Dendrocalamus Strictus • Dendrocalamus giganteus • Bambusa Balcooa

BAMBUSA BAMBOS

Obvykle splývá s pojmem ratan. Ratan pochází ze dřeva popínavé palmy a toto dřevo je plné. Bambus je zdřevěnělá dutá, kolénky rozdělená tráva, jejíž stébla mohou mít průměr až 45 cm. Bambus je pevný a tuhý. Je to všestranně užitečný materiál, který vyniká tvrdostí a odolností. Některé druhy mohou za den vyrůst až o jeden metr. Barva a charakter bambusu se mění podle druhu, oblasti, půdy a stáří bambusových stébel, takže mohou být zelená, žlutá nebo černá, jednobarevná, skvrnitá, pruhovaná, hladká nebo zdrsnělá. Bambusy pocházejí z tropů, subtropů a částečně i z mírného pásma Asie( Japonsko, Čína. Korea, Indie, Thajsko), z Ameriky, v menší míře z Afriky a ze severní Austrálie. Stébla jsou díky vysokému obsahu kyseliny křemičité velmi trvanlivá, tvrdá, pevná a přitom lehká.

Culms strong, cylindrical, erect, hollow, dark green-coloured, up to 30 m tall, 15-18 cm diameter, the walls very thick with a lumen; branching at all nodes, those from the lower nodes recurved and bent downward towards the ground with the upper branches arching and producing a fan like plume, the upper leafy branches bearing small spines. Nodes slightly swollen and few lower nodes produce short aerial roots. Nodes contain a single branch bud at the ridged nodal line. Central dominant branch is produced first, with one or two laterals from the lower nodes, usually the primary and one secondary branch produced at the lower nodes of the culm, often spine-like, usually 3 branches produced at the upper nodes, leafy, with some branches. Culm-sheaths coriaceous, glabrous to pubescent with dark brown velvety hairs. Leaves diffuse in complements, 15-30 cm long and 8-15 mm broad, with about 10 leaves in each complement. Leaf blades linear and variable in size, lanceolate, narrowed to an acuminate tip, with mid-vein


inconspicuous on the abaxial side and prominent on adaxial side. Inflorescence an enormous panicle, branchlets spicate with loose clusters of about 5 pale spikelets; rachis variable, usually stiff, shining, smooth, striate, occasionally angular. Spikelets lanceolate, acute, 1.25-2.5 cm long and 0.5 cm broad, sessile. Fertile florets, without empty glumes. Lemma broadly obovate - triangular; palea elliptic, 2-keeled; lodicules 3. Stamens 6, filaments long, filiform, anthers free, basifixed. Ovary with the styles and arising from shortly above the summit variable in length and fusion, stigmas 3. Caryopsis elliptic, the hilum situated in a groove and extending almost the whole length. DISTRIBUTION AND ECOLOGY This species occupies 15 per cent of the total bamboo area in India. Native to SouthEast Asia, widely introduced and cultivated throughout the tropics. Found almost throughout India in the wild. It is one of the species commonly found in homesteads of Southern India. The species prefers rich, moist, soil and grows along perennial rivers and valleys. It attains the best development in moist deciduous forests up to an altitude of 1000 m and receiving nearly 2000-2500 mm rainfall. Good seed setting is found in dry deciduous forests receiving 700 to 1000 mm rainfall. In flat alluvial soil, the culms are reported to attain a height of 25-30 m and a diameter of 20-25 cm. GROWTH Observations on clumps growing in Karnataka showed that there is no set pattern for appearance of young culms. The percentage of new culms formed from one-year-old clumps was 77; from two-year-old clump, 20; and from older clumps, 3 (Lakshmana, 1990). The rate of growth of young culms varied with locality and moisture availability. Maximum growth recorded is 90 cm/day. The height growth is caused by successive elongation of the internodes. There is no terminal bud in the culm. Several internodes from the base upwards grow simultaneously. The internodes become visible above the edges of the sheaths after they complete 65 percent of their potential length. Basal portion of the internode is the most active. The growth rate is slow, initially 5-7.5 cm/day. Maximum growth recorded from Madhya Pradesh was 33 cm/day (Tomar, 1963). Observations on irrigated plantations from Tamil Nadu recorded a growth of 16 culms/clump, with the average height, girth and nodes/culm being 28.9 m, 8.3 cm and 127 numbers respectively at the end of six years after planting (Shanmugavel and Francis, 1993). There are several phenotypes available in nature with regard to stature, branchiness, hollowness etc. and the possibility of selection is high (Kondas, 1982). PESTS AND DISEASES Pathogens reported are Alternaria alternata (leaf blight), Chaetospermum sp. (leaf spot), Colletotrichum gleosporioides (leaf blight, stem infection), C. crassipes (leaf spot), Chaetospermum sp. (leaf spot), Coniothyrium (leaf spot), Curvularia sp. (stem infection, leaf spot), C. lunata (leaf spot), Dactylaria sp. (leaf spot), Dasturella divina (leaf rust), Drechslera sp. (leaf spot), Exserohilum rostratum (leaf spot), Fusarium sp. (damping off, rhizome bud rot), Fusarium equiseti (culm rot), F. moniliforme (damping off, basal culm decay), F. oxysporum (culm rot), F. pallidoroseum (stem infection), Glomerella cingulata (culm sheath rot, leaf spot), Helminthosporium sp. (leaf spot), Graphium sp. (seedling rhizome rot), Meliola sp. (sooty mould), Pestallozziella sp. (culm sheath rot), Petrakomyces sp. (leaf spot), Phomopsis (leaf spot), Phyllachora (leaf spot), Pseudomonas sp. (rhizome decay), Puccinia sp. (leaf rust), Pythium sp. (rhizome bud rot), Rhizoctonia solani (damping off, seedling stem infection), Septogloem sp. (leaf spot), Spiropes scopiformis (sooty mould), Stagonospora sp. (leaf spot), (Mohanan, 1990). Species


of Alternaria, Aspergillus, Beltraniopsis, Cercospora, Chaetomium, Cladosporium, Curvularia, Drechslera, Dactylaria, Fusarium, Memnoniella, Mucor, Nigrospora, Penicillium, and Phoma are reported on stored seeds (Mohanan, 1990). Rats and porcupines which gnaw through the rhizome and bases of culms; squirrels which gnaw the tender growing shoots, pigs which dig up and eat rhizomes; hares, deer, goats and cattle which browse and trample growing seedlings are the enemies in the seedling stage. Monkeys and langurs (Pithecus enlellees) damage the tender shoots and elephants and other wild animals pull down, trample and destroy the whole clump. Spotted deers do considerable damage to new culms during the rains. Insects like Estigmena chinensis and Cyntotrachelus longimanus attack growing culms, but insect pests like Dinoderus ocellaris and Stromatium barbatum attack cut culms and Dinoderus minutus attack both cut and living ones. The most important precautionary measure that could be taken against beetle attacks is to restrict bamboo cutting to cold and rainy periods. Mass build-up of a bug, Udonga montana was found in flowered areas during 1992 in Wynad (Mathew and Sudheendra Kumar, 1992). PHYSICAL AND MECHANICAL PROPERTILES Fibre stress at limit of proportionality varied between 18.3-26.5 N/mm2, modulus of rupture 35-39.3 N/mm2, modulus of elasticity 1.5-4.4 kN/mm2 and maximum crushing stress 39.1-47 N/mm2 (Gnanaharan, 1991). NATURAL DURABILITY AND PRESERVATION General preservative treatment used for bamboos can be adopted for this species (Kumar et al., 1994). In addition to the traditional method of adjusting cutting season (for regulation of starch) and immersion in mud ponds, many chemical treatments especially copper based preservatives are effective. Preservatives can be given by dipping the cut ends in solutions for two to three days and allowing the excess solution to drip under gravity. It is better to leave the branches and leaves as such in order to accelerate the process of absorption of preservatives (Jayanetti, 1975). A field experiment of chemical treatment showed that the use of 10 per cent copper sulphate solution (butt end immersed in chemical solution for seven days) can extend service life considerably. For bamboos stored without ground contact, boric acid is better (Gnanaharan, 1991).



DENDROCALAMUS STRICTUS

dominant species of bamboo in Uttar Pradesh, Madhya Pradesh, Orissa, and Western Ghats. Widely distributed in India in semi dry and dry zone along plains and hilly tracts usually up to an altitude of 1000 m., also commonly cultivated throughout the plains and foot hills. D. strictus is widely adaptable to temperatures as low as -5oC and as high as 45oC. This species is mainly found in drier open deciduous forests in hill slopes, ravines and alluvial plains. It prefers well-drained, poor, coarse, grained and stony soils. It occurs naturally in tracts receiving as low as 750 mm of rainfall and also in extensive gregarious patches or as an understorey in mixed forests and teak plantations. GROWTH The main period of growth of the bamboo is 2-3 months during which time they attain their full height and diameter. The development of lateral branches takes place during the second season of growth. After the first season silicification and hardening of culms take place. Growth is completed about 2 months after the rainy season. There is an initial short period of 14-18 days showing maximum rate of growth (22-33 cm/day) accounting for 25 to 56 per cent followed by moderate growth (11 to 16 cm/day) and subsequently slow growth (9 to 13 cm/ day). During the day time, height increment is about 40 per cent as against the night increment of 60 per cent. Maximum growth per day is 37 cm. The months of June-July-August is the season of continuous vegetative activity which indicates that there exist a definite periodicity with regard to growth (Shanmuganathan et al., 1980). PESTS AND DISEASES

A deciduous densely tufted bamboo. Culms 8-16 m high, 2.5-8 cm diameter, pale blue green when young, dull green or yellow on maturity; nodes somewhat swollen, basal nodes often rooting, lower nodes often with branches; internodes 30-45 cm long, thick-walled. Culmsheaths variable, lower ones shorter, 8-30 cm long with golden brown stiff hairs on the back, sometimes glabrous in dry localities, striate, rounded at the top, margin hairy; ligule 2-3 mm high, toothed; auricles small, blade triangular, awl-shaped, hairy on both sides. Leaves linearlanceolate, small in dry localities, up to 25 cm long and 3 cm broad in moist areas, rounded at the base into a short petiole, tip sharply acuminate with twisted point, rough and often hairy above, softly hairy beneath; ligule very short. Inflorescence a large panicle of large dense globular heads 4-5 cm apart; rachis rounded, smooth. Spikelets spinescent, usually hairy, the fertile intermixed with many sterile smaller ones, 7.5-12 mm long and 2.5-5.0 mm broad, with 2 or 3 fertile flowers; empty glumes 2 or more, ovate spinescent, many-nerved; flowering glumes ovate, ending in a sharp spine surrounded by ciliate tufts of hair; palea ovate or obovate, emarginate, lower ones 2-keeled, ciliate on the keels and 2-nerved between them, uppermost not keeled, often nearly glabrous, 6 to 8-nerved. Stamens long-exerted; turbinate, stalked, hairy above and surmounted by a long style ending in a purple feathery stigma. Caryopsis brown, shining, ovoid to sub-globose, ca.7.5 mm long, hairy above, beaked with persistent base of the style, pericarp coriaceous. DISTRIBUTION AND ECOLOGY This species occupies 53 per cent of total bamboo area in India. This is one of the pre

Young shoots are susceptible to fungal attack. The green young shoot turns brown and comes off easily when pulled, leaving the area of transformation soft and brown, smelling strongly of molasses. Preventive measure is drenching the clumps with blue copper in advance. Many diseases like, damping off caused by Fusarium spp., leaf spots, leaf blight and leaf rusts caused by species of Alternaria, Colletotrichum, Dactylaria, Dasturella and Helminthosporium, culm rot caused by Fusarium oxysporum, culm-sheath rot by Glomerella cingulata and little leaf disease by Mycoplasma-like organisms are reported from Kerala (Mohanan, 1990). The major spermoplane fungi reported on stored seeds were species of Fusarium, Drechslera, Curvularia, Alternaria, Dactylaria, Aspergillus, Chaetomium and Penicillium (Mohanan, 1990). A rust due to Dasturella bambusina affects bamboo. The other causal agents are white ants and rodents. The application of termiticide and rodenticide will reduce the damage considerably. The major insect pests of D. strictus are Ochrophara montana (affects seeds) Holotrichia consanguinea (affects rhizomes) Hieroglyphus banian (defoliates) termites (damages roots) Estigmene chinensis (culm borer) Cyrtotrachelus dux and C. longimanus (young shoot borers) Myocalandra exarata (green shoot borer) Chelyophora caratitina (young shoots) Olethreutes paragramm (young shoots) Calamochrous pentasaris (defoliator) Crocidophora ptyophora (leaf roller) Messepha absolutalis (defoliator) Pionea flavofimbriata (leaf skeletoniser) Pyrausta bambucivora (leaf roller) Pyrausta coclesalis (defoliator) Dinoderus sp. and Lyctus africanus (shoot borer) (Tewari, 1992). PHYSICAL AND MECHANICAL PROPERTIES Mechanical properties vary according to the age, position of culm and locality. Average properties from ten locations in India are given below. Specific gravity 0.719, moisture content 10.7 per cent, modulus of rupture 118.4 N/mm2, modulus of elasticity 1.59 kN/ mm2, crushing strength parallel to grain 64.5 N/mm2 (Sekar and Gulati, 1973).



As compared to teak, bamboo has in general higher basic strength. A comparative study with mild steel has shown that the average ultimate tensile strength of Dendrocalamus strictus is nearly equal to the strength of mild steel. The specific ultimate tensile strength of bamboo As compared to teak, bamboo has in general higher basic strength. A comparative study with mild steel has shown that the average ultimate tensile strength of Dendrocalamus strictus is nearly equal to the strength of mild steel. The specific ultimate tensile strength of bamboo specimen is nearly six times the specific ultimate tensile strength of mild steel. The notch impact strength of bamboo specimens is only about 15-20 per cent of the impact strength of mild steel. But by taking into account the densities of mild steel and bamboo, the specific impact strength of bamboo specimens is 50 per cent greater and specific impact strength of bamboo specimens soaked in araldite is 100 per cent greater than the specific impact strength of mild steel. Bamboo specimens have poor torsional shear strength in comparison to the torsional shear strength of mild steel. Bamboos have maximum stiffness along the fibres and minimum stiffness transverse to the fibres. The variation of modulus ratio (E/E2) for bamboo specimen is similar to the variation of modulus ratio of fibres reinforced composities. NATURAL DURABILITY AND PRESERVATION Fresh bamboos can be treated by the following methods (1) Steeping (2) Sap displacement (3) Diffusion process (Singh and Tewari, 1981). Dry bamboos can be treated by soaking and hot- cold process. In another study, brush application with the oil type or water soluble type or solvent type of preservatives, particularly of the last kind is recommended. It is found that the untreated bamboo has a service life of 2-5 years. By open tank treatment the service life can be extended to 10-15 years and by pressure process further it can be enhanced to 1020 years. Untreated bamboo used as posts are destroyed by termites and fungi in about 1 or 2 years. It is reported that bamboo under cover, or used for structural use lasts for 2 to 5 years. Natural durability varies from 18 to 30 months. Loss due to fungi and insects can be reduced by proper treatments at the time of stacking and storage. To prevent termite attack stacking is done on raised ground along with the application of lime sludge and 2 per cent BHC. Traditional non-chemical methods of preservation include controlling starch content by adjusting felling season, age of felling, water soaking and post-harvest transpiration. Other methods include baking on open fire, lime washing and other coatings. Preservative treatment of dry bamboos, the methods used are soaking, hot-cold process and pressure treatment (Kumar et al., 1994). USES

This species is one of the two most important bamboos in India. It is found suitable for reclamation of ravine land. It is extensively used as raw material in paper mills and also for a variety of purposes such as construction, agricultural implements, musical instruments, furniture etc. Young shoots are commonly used as food. Decoction of leaves and nodes and silicious matter is used in the traditional medicine.

DENDROCALAMUS GIGANTEUS Dendrocalamus giganteus is the tallest of all bamboos with gigantic large culms. This bamboo species grows in tropical and subtropical moist areas and produces a large amount of biomass. It can give an annual yield of 20 to 30 t/ha, which is 2.7 times more than that of Dendrocalamus latiflorus. Dendrocalamus giganteus is one among the twelve high yielding bamboos worth raising as a large scale bamboo plantation, as it is very good for construction, paper production and

young shoots are good for vegetable products. Culm characteristics of Dendrocalamus giganteus: Average height: 24-30m. Average diameter: 20-30cm. Internodes: 35-45cm long. Cylindrical woody culms; thick-walled usually 2-2.5cm. Dull green to dark bluish green culms. Culms are covered with a white waxy crust when young. Lower nodes have root scars. Culm-sheath characteristics of Dendrocalamus giganteus: Culm-sheaths falling off at maturity, leathery texture, purple, covered with short dark brown hairs, prominent auricles, hairless on shoulders. Culm-sheath ligule 6–13 mm high, stiff, dark, covered with minute hairs, toothshaped. Culm-sheaths 30-50 cm long and broad, falling early, hard, smooth, shining within, dull yellow and covered with dark-brown hairs on the back. Culm-sheaths auricles prominent, brown, crisped. Culm-sheaths blade 13-38 cm long and up to 9 cm broad, spreading at right angles, stiff, tapering to a point, edges curved inward. Young shoots cone shaped, pinkish brown, hairless, bluish-green on maturity; auricles very small or absent; blades sharply pointed, generally bent.

BAMBUSA BALCOOA A tall caespitose bamboo. Culms 12-20 m high and 8-15 cm in diameter, grayish green, thick-walled, the diameter of the cavity about one-third of that of the culm; nodes thickened with a whitish ring above, hairy below; internodes 20-40 cm long; branches from the lower nodes leafless and hard, mostly spreading, sometimes thorn-like; young shoots blackish-green, green with yellow, brown or orange tinged culm-sheath, clothed sparsely with dark brown hairs: Culm-sheaths green when young, deciduous, tapering above and rounded at tip, adaxial surface glabrous, abaxial surface with densely appressed dark brown hairs, margin ciliate; lower ones much shorter and broader than upper ones; blade 6-8 cm long, 5-7 cm broad, triangular, acute to acuminate, adaxial surface with dark brown pubescence, margin ciliate; ligule 5-8 mm high, denticulate, membranous; auricles absent or very small, ciliate. Leaves 15-30 cm long, 2.5-5 cm broad, oblong-lanceolate, glabrous above, pale and puberulous beneath, margins rough, apex pointed, sub cordate, or rounded at base with a short petiole. Inflorescence a large panicle, bearing spikate branching with bracteate heads, 0.6-1.2 cm long, 4-6 mm broad with 0-2 empty glumes; empty glumes ovate-acute, many- nerved; flowering glumes similar but larger, ciliate on the edges; palea as long as flowering glumes, ovate-acute, 2-keeled, long, fimbriate on the edges. Stamens hardly exserted; anthers glabrous; style hairy; stigma 3, plumose. PHYSICAL AND MECHANICAL PROPERTIES Moisture content decreases from 100 to 66 per cent from base to top, specific gravity (based on oven dry weight) varied from 0.57-0.74 from base to top in green and 0.79-0.85 in oven dry. Shrinkage in wall thickness reduced from 11.1 to 4.8 per cent, while shrinkage in diameter reduced from 4.2 to 2.5 per cent. The compressive strength ranges from 39.4 to 50.6 N/mm2 in green and 51.0 to 57.3 N/mm2 in air dry condition from base to top. Modulus of rupture varied between 85.0-62.4 N/mm2 in green and 92.6-69.6 N/mm2 in air dry condition. Modulus of elasticity 7.2-10.3 kN/mm2 in green, 9.3-12.7 kN/mm2 in air dry condition (Kabir et al. 1991).



VÝSLEDKY ZKOUŠEK FYZIKÁLNÍCH CHEMICKÝCH A MECHANICKÝCH VLASTNOSTÍ (ASTM) PRO RŮZNÉ DRUHY BAMBUSU: druh věk obsah vlhkosti obsah křemene hustota (gm/cc) pevnost v tahu pevnostv tlaku pevnost ve smyku pevnost v ohybu modul pružnosti

Bambusa bambos 3 roky 9,45% 0.24% 0.71(-0.13,+0.17) 121 (-28,+38) MPa 61 (-10,+8) MPa 9.9 (-0.7,+0.7) MPa 143(-40,+39) MPa 14116(-743,+3798)MPa

Bambusa Balcooa 5 let 8.46% 0.15% 0.82(-0.10,+0.03) 164(-57,+64) MPa 69(-21,+12) MPa 11.9(-1.8+1.2) MPa 151(-35,+22) MPa 13603(-4040,+3382)MPa

DVOUPODLAŽNÍ STAVBA Z BAMBUSA BALCOOA

Dendrocalamus giganteus 2 roky 8.02% 0.83% 0.74(-0.04,+0.07) 177(-17,+17) MPa 70(-10,+21) 10.6(-1.9,+1.4) MPa 193(-20,+31) MPa 16373(-2136,+3646) MPa

trac es

5

8.04

1.17

trac es

8.02

0.83

trac es

78.27

5

8.46

1.42

3.76

79.04

3

5

8.08

1.70

0.72

78.07

5.7

1

8.28

1.53 0.104

80.80

4

8

B.bambos B.arundin aceae)

B/setum (Chessa)

3

21.2/ 37

3.4

B. nutans

B/setum (Chessa)

3

8/ 30

2

-do-

2

12/ 39

2

5

Zoo Park Forest A.P.

2

7.5/ 24.5

1.2

B/setum (Chessa)

3

9.5/ 29

B/setum (Chessa)

3

5.2/ 25

3

5/ 16

Dendroca lamus giganteus D. hamilto nii Giganti chloa macrost achya Meloca nna Bambos oides Phyllost achys Bambus oides

Ziro

1

5

7.98

0.79

trac es

74.96

69.25

85.21

Bending elasticity modulus, Eb (MPa)

0.24

10/ 30.4

Bending strength, Xb (MPa)

9.45

5

Shear strength, S (MPa)

4

B/setum (Chessa)

B. Balcooa

Compressive strength, XC (MPa)

78.69

8.62

Tensile strength, XT (MPa)

trac es

7

(gm/cc)

0.15

2

B/setum (Chessa)

U Density,

8.46

4

7.7/ 21

Bambus a tulda

Ligno-cellulosic content, (%)

Starch content, (%)

77.14

Top (mm)

Silica content, (%)

Moisture content,(%)

Wall thickness

1.53

trac es

Bottom (cm)

Age of the culm (yr) Average Dia (cm)

Site of collection / locality

Species

Test results of physical, chemical and mechanical properties (ASTM) for different bamboo species

18611 9.9 (3105,+5051) 79(-12,+11) 194(-27,+16) (-1.1,+1.0)

0.91 (0.06, +0.06)

207(26,+15)

0.82 (-0.10, +0.03)

164(57.+64)

69(-21,+12)

13603 11.9 151(-35,+22) (-4040,+3382) (-1.8,+1.2)

0.71 (-0.13, +0.17)

121(28,+38)

61(-10,+8)

14116 9.9 143(-40,+39) (-743,+3798) (-0.7,+0.7)

208(93,+80)

75(2,+1)

20890 10.5 216(-55,+30) (-848,+596) (-2.2,+3.8)

0.89 (0.08, +0.10) 0.74 (0.04, +0.07)

177(17,+17)

16373 10.6 (2136,+3646) 70(-10,+21) 193 (-20, +31) (-1.9,1.4)

0.59 (0.25, +0.17) 0.96 (0.07, +0.09)

177(20,+13)

70(-10,+21)

168(16,+28)

71(-13,+16)

0.72 (0.13, +0.11)

210(14,+22)

81(-14,+24)

0.73 (0.05, +0.02)

140(-6,+5) 63(-8,+7)

This is our first two story bamboo and earth house. The first floor is 45 cm rammed earth reinforced with bamboo. The second floor is completely made of bamboo (bambusa balcooa). It is spacious, low maintenance,thermally very pleasant and has a very modern feel to it. Its a perfect house for a middle class family and the cost is 40 cheaper than conventional concrete house. It is built in a southern village of Nepal and will be used as an office space for a local NGO.

9629 6.7 89(-50, +77) (-3904, +7788) (-2.0,+4.0) 14226 9.6 (-1290,+974) 174(-20,+17) (-2.9,+1.8) 16425 7.1 (-3433, +2247) 137(-21,+23) (-1.5,+1.6) 8.7 127(-26,+24) (2.5,+4.4)

10982 (-3535,+3542

ZDROJ: http://abari.org/page/2 http://www.bambootech.org/tslink.asp?lid=227&sname=MISSION&subid=25&subname=REPORTS&su bsubid=84 http://www.inbar.int/publication/txt/tr17/


PŘÍLOHA F1.2.7f MECHANICKÉ VLASTNOSTI TEAKU - STAVEBNĚ KONSTRUKČNÍ ČÁST ŠÁRKA REICHLOVÁ, DiS 2011

TEAKOVÉ DŘEVO Dřevo: Dřevo I. třídy (> 25y)

MECHANICKÉ VLASTNOSTI : Množství Youngův modul Pevnost v tahu Pevnost v tlaku Pevnost v ohybu

Hodnota 10500 až 15600 95 do 155 48 až 91 86 do 170

Jednotka MPa MPa MPa MPa

FYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI : Množství Tepelná vodivost Hustota Srážení

Hodnota 0,19 až 0,38 0 až 630 0,6 do 0,6

Jednotka W / mK kg / m 3 %

OBECNÉ : Původ: Barva a textura: Vůně: Zpracovatelnost:

Indie, Brazílie, Thajsko, Kambodža, Togo, Nigérie a Tanzanie zlatožlutá až zlatohnědá, částečně tmavě fialovohnědá nebo černá zrnitá v čerstvém stavu kožovitá; velmi trvanlivá ve venkovním prostředí dobrá, ale nástroje jsou rychle tupé; lepení není snadné, dobře až středně dobře možné povrchové úpravy (leštitelný); dolní výhřevnosti 18,19 MJ

F F1.3

DOKUMENTACE STAVBY POŽÁRNĚ BEZPEČNOSTNÍ ŘEŠENÍ


TECHNICKÁ ZPRÁVA F1.3.1 POŽÁRNĚ BEZPEČNOSTNÍ ŘEŠENÍ ŠÁRKA REICHLOVÁ, DiS 2011


ŠÁRKA REICHLOVÁ, DiS doc. Ing. arch. ROMAN KOUCKÝ doc. Ing. arch. IRENA ŠESTÁKOVÁ doc. Ing. arch. IRENA ŠESTÁKOVÁ Ing. MAREK POKORNÝ

TECHNICKÁ ZPRÁVA F1.3.1 POŽÁRNĚ BEZPEČNOSTNÍ ŘEŠENÍ STAVBY

Tato technická zpráva vychází zejména z místních poměrů, indických zvyklostí a je usměrněna českými normami, které zde mají charakter spíše informativní. Vzhledem ke konstrukčnímu řešení stavby je zaměřena především na možnosti úniku. Je pravděpodobné, že při vzniku většího požáru, nebude možné samotný objekt zachránit. Nejdůležitější je tedy zajistit co nejrychlejší únik z nebezpečné zóny.

A) Stručný popis objektů a staveniště Řešené objekty jsou součástí komplexu domova pro HIV pozitivní dívky. Celý Areál je rozdělen dle funkcí do jednotlivých objektů a zároveň propojen systémem ochozů, střech a zastínění. Uprostřed areálu tak vznikl chráněný dvůr. Kromě řešené vstupní části, která v sobě obsahuje současně i funkci administrativní, lékařského ošetření a objektu bydlení, se zde nachází dva objekty školy, kaple, auditorium a objekt zázemí. Zázemí slouží nejenom jako sklad, ale i kuchyň, jídelna a prádelna. Vstupní objekt je jedinou dvoupodlažní budovou v areálu. V přízemí se nachází vstupní hala s recepcí, do níž je možné vstoupit jak z komunikace, tak i ze zastřešeného příjezdu přiléhajícího ze západní strany. Tato místnost se rozprostírá přes obě dvě podlaží. Další vstup do objektu z komunikace vede do chodby, z níž se návštěvníci dostanou do ordinace či na marodku. Bylo nutné vytvořit tento druhý méně formální vstup kvůli zajištění určitého soukromí. Součástí objektu je ochoz na severní straně budovy. Na druhém podlaží jsou tři kanceláře, pokoj pro hosty a ochoz, ze kterého je možné vstoupit na střechu sousedního objektu. Podlaží jsou propojena vertikální komunikací, dřevěného schodiště na bambusové konstrukci. Střecha vstupního objektu je navržena plochá, nepochozí. Sousední objekt zajišťuje ubytování dívek, jejich vychovatelů a sanitární zařízení. Všechny místnosti jsou přístupné z ochozu na východní straně budovy. Dva pokoje, každý pro 12 dívek, jsou situovány po stranách objektu. Dále, směrem k centu objektu, jsou dva pokoje pro ubytování vychovatelů s vlastními hygienickými zařízeními a uprostřed je rozlehlá místnost sanity.

Tento jednopodlažní objekt je zastřešen plochou, částečně pochozí střechou. Vzhledem ke klimatickým podmínkám v této části Indie, je nutné budovy vyvýšit nad terén. Použití betonu, jako stavebního materiálu, je v této oblasti velice finančně náročné. Z tohoto důvodu jsou objekty založeny na pilotách z teaku. Konstrukce objektů tak bude lépe chráněna proti zemní vlhkosti a v období monzunů od tekoucí vody. Konstrukční systém je navržen z dostupných, místních materiálů. Konstrukce rovněž vychází z místních zvyklostí, dovedností a je částečně inspirovaná přírodními stavbami ve stejných klimatických oblastech ve světě. Nosné prvky horizontálních i vertikálních konstrukcí jsou tyčoviny bambusu. Doplňkovým materiálem je hlína, s funkcí především výplňovou. Stavební pozemek se nachází na severním okraji města Medarametla a je z jihozápadní strany ohraničen místní komunikací. Z jihovýchodní strany pozemek navazuje na nemocniční zařízení. V okolí komplexu jsou další školní a nemocniční objekty a zemědělské plochy. Pozemek leží v rovinatém terénu v nadmořské výšce 60m.n.m. Plocha určená pro stavbu komplexu má 4380m2. Zastavěná plocha objektů je 426m2. Užitná plocha řešené části je 728m2. Na staveništi se v současné době nachází obdělávané pole, určené k demolici. Hladina spodní vody se nachází 5m pod povrchem. Podloží je převážně z jílovitě písčité hlíny (soudržná zemina pevné konzistence, 4. třídy těžitelnosti). ZÁKLADNÍ PARAMETRY OBJEKTU VSTUPNÍ ČÁSTI A ADMINISTRATIVY - počet užitných podlaží: 2 - požární výška objektu: h = 3m - konstrukce: hořlavé (svislé i vodorovné) ZÁKLADNÍ PARAMETRY OBJEKTU UBYTOVÁNÍ - počet užitných podlaží: 1 - požární výška objektu: h = 3m - konstrukce: hořlavé (svislé i vodorovné)

B) Stanovení požárního zatížení a požadavky na konstrukce Vzhledem k charakteru stavby lze uvažovat požární zatížení pv = 40kg/m3 dle ČSN. Tento odhad vychází z dispozičního řešení objektů a je použit hlavně ke stanovení odstupové vzdálenosti od objektu. Předběžně je stanoveno požární zatížení II. stupně.

C) Rozdělení na požární úseky Celý objekt tvoří jeden požární úsek. Součástí tohoto úseku je i kryté stání pro vozidla. Je splněna podmínka ČSN maximální plochy požárního úsek (plocha PÚ ≤ 600m2).

D) Únikové cesty Objekt sloužící ubytování je tvořen řadou místností, z níž každá vede přímo na ochoz. Z ochozu je řada možností dostat se na volné prostranství. Možnosti úniku jsou znázorněny ve výkresech F1.3.3 a F1.3.4. Dle ČSN je únik z objektu zajištěn nechráněnými únikovými cestami. Podle čl. 3.3 ČSN 730833 se pro evakuaci osob považuje za postačující nechráněná úniková cesta šířky 0,9m


s šířkou dveří na únikové cestě 0.8m. Zde má nejužší nechráněná úniková cesta šířku 1,35m; schodiště je široké 1,5m (2 únikové pruhy). Nejdelší úniková cesta je dlouhá 24m. Žádná tedy nepřesahuje délku 35m. Únikové cesty v objektu jsou dle předpokladu vyhovující svoji délkou a šířkou. Ve vstupním objektu je navrženo, již zmiňované schodiště. Aby se předešlo neštěstí a možnosti, že tato jediná možnost úniku z 2NP bude z nějakých příčin nepoužitelná, je zde varianta útěku přes pochozí střechu sousedního objektu, na níž bude připevněný žebřík.

E) Zhodnocení stavebních materiálů z hlediska požární odolnosti a hořlavosti Nosné konstrukční prvky horizontální i vertikální jsou z bambusových tyčí, tudíž hořlavé. Důležité je jejich ošetření proti napadení škůdců. Je zde možnost provést ošetření konzervačním přípravkem, který zároveň zlepšuje odolnost tyčí proti působení ohně (blíže viz. příloha F1.3.5). Nosná konstrukce stěn je vypletena bambusovou rohoží a opatřena omazávkou z hliněné směsi. V některých místech je navíc zakryta hliněnou omítkou. Toto opatření výrazně zlepšuje požární odolnost stavby. Podle německých norem DIN 4102, část 4 se hlína řadí mezi stavební materiály třídy A1(nehořlavé stavební materiály). V DIN 18951 z roku 1951 je hlína hodnocena jako „nehořlavá“, a to v případě, že by obsahovala vlákna rostlinného původu s objemovou hmotností max. 1700 kg/m3. Lehčená hlína s příměsí slámy pak neni považována za hořlavou. Při protipožárním zásahu není u hliněných stavebních prvků vhodné používat vodní hasící přístroje. Na technické univerzitě v Braunschweigu bylo na základě jednoho požárního testu zjištěno, že rákosová střecha, z vnitřní strany opatřená třívrstvou hliněnou omítkou, dosahuje požární odolnosti třídy F30. Z těchto informací vyplývá, že svislé konstrukce s omazávkou z hlíny, zajišťují požární odolnost konstrukce.

F) Vymezení požárně nebezpečného prostoru, výpočet odstupových vzdáleností Ke stanovení požárně nebezpečného prostoru bylo použito výpočtu z hlediska sálání tepla. Do zjištěného prostoru zasahují další plánované objekty. Vzhledem k tomu, že lokální požadavky nejsou tak náročné jako české normy, není tento fakt pro návrh závažný. Bylo zároveň posouzeno případné odpadávání materiálu při požáru (torzní stín). Požárně nebezpečný prostor z tohoto výpočtu nezasahuje žádné sousední objekty.

F) Způsob zabezpečení stavby požární vodou nebo jinými hasebnými látkami V domě není zřízen vnitřní požární vodovod. K vnějšímu zásahu lze čerpat vodu ze studny nebo z akumulační jímky na dešťovou vodu v jihozápadní pozemku. STANOVENÍ POČTU, DRUHU A ROZMÍSTĚNÍ HASÍCÍCH PŘÍSTROJŮ Stavba je vybavena práškovými hasícími přístroji(6kg). Přenosné hasící přístroje budou umístěny v 1NP na recepci, u rozvaděče elektroinstalace, v pokoji pro hosty, v chodbě mezi kancelářemi a v pokojích vychovatelů.

TECHNICKÁ ZPRÁVA F1.3.1 POŽÁRNĚ BEZPEČNOSTNÍ ŘEŠENÍ ŠÁRKA REICHLOVÁ, DiS 2011

H) Zhodnocení technických zařízení objektu ELEKTROINSTALACE Vnitřní elektroinstalace bude provedena kabely a vodiči, vedenými pod omítkou. Ochrana proti nebezpečnému dotyku je provedena odpojením od zdroje, nebo vzájemným pospojováním. Rozvaděčové skříně v objektu netvoří samostatné požární úseky, dveře skříní rozvaděčů budou plechové. VYTÁPĚNÍ Vytápěcí systém není navržen. VĚTRÁNÍ Všechny místnosti v objektu jsou větrány přirozeně okny. VODOVOD Vnitřní vodovodní rozvody jsou vedeny v plastových trubkách. Vodorovné rozvody jsou umístěné v konstrukci podlah, svislé v konstrukci stěn či intalačních předstěnách.


PŘÍLOHA F1.3.5 POŘÁRNÍ ODOLNOST BAMBUSU - POŽÁRNĚ BEZPEČNOSTNÍ ŘEŠENÍ ŠÁRKA REICHLOVÁ, DiS 2011

POŽÁRNÍ ODOLNOST BAMBUSU Požární odolnost bambusu je zhruba stejná jako u dřeva díky podobné chemické strukturě obou materiálů. Bambus navíc obsahuje přirozené ochranné vrstvy složené převážně z křemíku, takže je podstatně lépe chráněn proti ohni. V Německu byl bambus pro pavilon Zeri při výstavě EXPO 2000 klasifikován jako třída B2 podle DIN 4102 části 4, tzn. stejná jako dřevo o tloušťce nad 400 kg/m3. Stejně jako u dřeva, může být zvýšena požární bezpečnost použitím ohni odolné vrstvy. Bambus může být ošetřen ohni odolnými látkami, konzervačním přípravkem, který zpomaluje hoření. Nejvhodnější je ošetření sloučeninou z těchto chemických látek: - kyselina boritá - síran měďnatý - chlorid zinečnatý - sodík dichroman (v poměru 3:1:5:6; doporučená koncentrace 25% pro vnitřní i venkovní použití) Dosáhneme jí nejen zlepšení požární odolnosti materiálu, ale také prevence proti napadení hmyzem. ZDROJ: http://www.bamboe-ic.nl/stammen_en.html

Fire Resistance: Bamboo usually has high fire resistant capability. It can bear the temperature up to 4000C.

ZDROJ: http://www.enggpedia.com/civil-engineering-encyclopedia/articles/1597-bamboo-as-the-building-material

F F1.4

DOKUMENTACE STAVBY TECHNIKA PROSTŘEDÍ STAVBY


TECHNICKÁ ZPRÁVA F1.4.1 TECHNIKA PROSTŘEDÍ STAVBY ŠÁRKA REICHLOVÁ, DiS 2011


ŠÁRKA REICHLOVÁ, DiS doc. Ing. arch. ROMAN KOUCKÝ doc. Ing. arch. IRENA ŠESTÁKOVÁ doc. Ing. arch. IRENA ŠESTÁKOVÁ do. Ing. VÁCLAV BYSTŘICKÝ, CSc.

TECHNICKÁ ZPRÁVA F1.4.1 TECHNIKA PROSTŘEDÍ STAVBY A) Stručný popis objektů a staveniště Řešené objekty jsou součástí komplexu domova pro HIV pozitivní dívky. Celý Areál je rozdělen dle funkcí do jednotlivých objektů a zároveň propojen systémem ochozů, střech a zastínění. Uprostřed areálu tak vznikl chráněný dvůr. Kromě řešené vstupní části, která v sobě obsahuje současně i funkci administrativní, lékařského ošetření a objektu bydlení, se zde nachází dva objekty školy, kaple, auditorium a objekt zázemí. Zázemí slouží nejenom jako sklad, ale i kuchyň, jídelna a prádelna. Vstupní objekt je jedinou dvoupodlažní budovou v areálu. V přízemí se nachází vstupní hala s recepcí, do níž je možné vstoupit jak z komunikace, tak i ze zastřešeného příjezdu přiléhajícího ze západní strany. Tato místnost se rozprostírá přes obě dvě podlaží. Další vstup do objektu z komunikace vede do chodby, z níž se návštěvníci dostanou do ordinace či na marodku. Bylo nutné vytvořit tento druhý méně formální vstup kvůli zajištění určitého soukromí. Součástí objektu je ochoz na severní straně budovy. Na druhém podlaží jsou tři kanceláře, pokoj pro hosty a ochoz, ze kterého je možné vstoupit na střechu sousedního objektu. Podlaží jsou propojena vertikální komunikací, dřevěného schodiště na bambusové konstrukci. Střecha vstupního objektu je navržena plochá, nepochozí. Sousední objekt zajišťuje ubytování dívek, jejich vychovatelů a sanitární zařízení. Všechny místnosti jsou přístupné z ochozu na východní straně budovy. Dva pokoje, každý pro 12 dívek, jsou situovány po stranách objektu. Dále, směrem k centu objektu, jsou dva pokoje pro ubytování vychovatelů s vlastními hygienickými zařízeními a uprostřed je rozlehlá místnost sanity. Tento jednopodlažní objekt je zastřešen plochou, částečně pochozí střechou. Vzhledem ke klimatickým podmínkám v této části Indie, je nutné budovy vyvýšit nad terén. Použití betonu, jako stavebního materiálu, je v této oblasti velice finančně náročné. Z tohoto důvodu jsou objekty založeny na pilotách z teaku. Konstrukce objektů tak bude lépe chráněna proti zemní vlhkosti a v období monzunů od tekoucí vody. Konstrukční systém je navržen z dostupných, místních materiálů. Konstrukce rovněž vychází z místních zvyklostí, dovedností a je částečně inspirovaná přírodními stavbami ve stejných klimatických oblastech ve světě. Nosné prvky horizontálních i vertikálních konstrukcí jsou tyčoviny bambusu. Doplňkovým materiálem je hlína, s funkcí především výplňovou. Stavební pozemek se nachází na severním okraji města Medarametla a je z jihozápadní

strany ohraničen místní komunikací. Z jihovýchodní strany pozemek navazuje na nemocniční zařízení. V okolí komplexu jsou další školní a nemocniční objekty a zemědělské plochy. Pozemek leží v rovinatém terénu v nadmořské výšce 60m.n.m. Plocha určená pro stavbu komplexu má 4380m2. Zastavěná plocha objektů je 426m2. Užitná plocha řešené části je 728m2. Na staveništi se v současné době nachází obdělávané pole, určené k demolici. Podloží je převážně z jílovitě písčité hlíny (soudržná zemina pevné konzistence, 4. třídy těžitelnosti).

B) Klimatické a přírodní podmínky v oblasti stavby Areál domova pro HIV pozitivní dívky se nachází na okraji města Medarametla. Toto menší město je součástí regionu Prakasam v Indickém státě Andhra Pradesh. Místní klima je ovlivněno především monzunovým obdobím, které začíná červnem a končí říjnem. Oblast je vystavena vlivům cyklonů a tropických bouří především v monzunovém období, méně častěji i během roku. Letní období je zde od března do května. Maximální teploty dosahují až 40.7°C, minimální jsou 28°C. V zimním období, listopad až únor, dosahují teploty minimálně 19.7°C a maximálně 29°C. Maximální vlhkost oblasti je 80%, minimální 60%. Průměrné roční srážky činí 542.4 mm, podrobněji viz. příloha F.1.4.5 (orientačním bodem v tabulkách je město Ongole, které je nejbližším větším městem v oblasti; je vzdáleno 25,99km od maloměsta Medarametla). Nejbližší povodí je řeka Ramperu ve vzdálenosti 40km. Hladina podzemní vody leží kolem 5m pod povrchem.

C) Zařízení pro vytápění staveb Jelikož se objekt nachází v tropickém podnebním pásmu, není systém vytápění navržen.

D) Zařízení vzduchotechniky Vzhledem k ekonomickému hledisku stavby a místním poměrům, není zařízení vzduchotechniky navrženo. Všechny místnosti v objektu jsou větrány přirozeně pomocí oken. Ve větších místnostech budou centrálně instalovány stropní ventilátory, které pomohou proudění vzduchu a ochlazování budovy v letním období.

E) Zařízení zdravotně technických instalací a) Bilance spotřeby vody ubytované dívky vychovatelé zaměstnanci CELKEM

27 osob 4 osoby 4 osoby

PRŮMĚRNÁ DENNÍ SPOTŘEBA VODY

120,00/os.den 120,00/os.den 30,00/os.den

3240,00 l/den 480,00 l/den 120,00 l/den 3408,00 l/den 3408,00 l/den


TECHNICKÁ ZPRÁVA F1.4.1 TECHNIKA PROSTŘEDÍ STAVBY ŠÁRKA REICHLOVÁ, DiS 2011

MAXIMÁLNÍ DENNÍ SPOTŘEBA VODY (koef.d=1.5) MAXIMÁLNÍ HODINOVÁ SPOTŘEBA VODY (koef.h=2.1) ROČNÍ POTŘEBA VODY b) instalace kanalizace • splaškové vody: ubytované dívky vychovatelé zaměstnanci CELKEM

27 osob 4 osoby 4 osoby

120,00/os.den 120,00/os.den 30,00/os.den

PRŮMĚRNÝ DENNÍ ODTOK SPLAŠKOVÉ VODY MAXIMÁLNÍ DENNÍ ODTOK SPLAŠKOVÉ VODY MAXIMÁLNÍ HODINOVÝ ODTOK SPLAŠKOVÉ VODY ROČNÍ ODTOK SPLAŠKOVÉ VODY

5112,00 l/den 447,30 l/hod 1248 m3

3240,00 l/den 480,00 l/den 120,00 l/den 3408,00 l/den 3408,00 l/den 5112,00 l/den 447,30 l/hod 1248 m3

Odpadní splaškové potrubí, uvažované z PVC, je vloženo do konstrukce stěny před nanesením hliněné směsí a je jí posléze překryto. Kanalizace vedená podlahou je rovněž navržena z PVC a schovaná v konstrukci podlahy. Vnitřní kanalizace bude odvětrána samostatných větracím potrubím nad střechu. Vnější kanalizační potrubí svádí splaškovou odpadní vodu do vlastní ČOV, která je umístěna mimo území pozemku a může být současně využívána i objekty v okolí areálu, např. nemocnicí. Vzhledem k tomu, že splaškové vody mohou obsahovat i infekční odpad, je navržena sestava s chlorem, kde dojde ke zničení škodlivých látek. Vyčištěná voda vytéká do strouhy, kde dochází k jejímu vsakování. • dešťové vody: PLOCHA STŘECHY MAXIMÁLNÍ INTENZITA DEŠTĚ

560,00 m2 2 mm/min

Odvodnění objektu je provedeno odděleným systémem. Gravitační odvodnění střech bude provedeno vnějším dešťovým odpadním potrubím. Ze střechy budou dešťové vody odváděny okapem přes lapače splavenin do podzemní jímky o objemu 15000l, která slouží k její akumulaci a opětovnému využití pro splachování toalet a zalévání zeleně. Na přítoku do jímky musí být osazen účinný filtr. Jímka bude opatřena v horní části havarijním přepadem, kterým volně odtékají přebytky vody např. v období silných dešťů. Havarijní přepad z jímky bude sveden do trativodu. V suchém období bude jímka doplňována čerpadlem ze studny, v závislosti na odběru, zhruba na polovinu celkového objemu. Zbytek slouží jako retenční zádrž pro případ deště. c) vnitřní vodovod Vnitřní vodovod je napojen na vlastní vodárnu, situovanou na pozemku v severozápadní části. Součástí vodárny je ponorné vícestupňové čerpadlo a expanzní nádoba, která slouží jako zásobník vody. Pro přípravu TUV jsou navrženy dva systémy. V prvním se využívá sluneční energie, slunečních kolektorů. Za nepřítomnosti slunečního svitu se voda bude ohřívat v plynovém kotli průtokového typu, který je situován v technické místnosti sousedního objektu.o objektu. Rozvod trubních rozvodů po objektu je navržen: ležaté rozvody - plastové, vedeny pod objektem stoupací rozvody - plastové, vedeny pod objektem

připojovací potrubí z místní vodárny - plastové, vedené v hloubce alespoň 0,5 m aby nedošlo k jeho mechanickému poškození d) zařizovací předměty V objektu budou použity běžné, sériově vyráběné zařizovací předměty, vyhovující účelům v danném objektu a budou vybrané dle jejich dostupnosti v místním okolí.

F) Plynová zařízení V řešených částech areálu se nevyskytuje plynovod. Vnitřní plynovod je přiveden pouze do sousedního objektu „zázemí“ v tomto areálu. HUP je umístěn v plynoměrné skříni přistavené

k fasádě objektu a obsahuje hlavní uzávěr plynu, plynoměr a regulátor tlaku plynu.

G) Elektrorozvody Objekt je napojen na veřejnou elektrickou síť. Přípojková skříň s elektroměrem a s hlavním domovním jističem se nachází v pilíři v oplocení. Přívodní vedení je na pozemku větveno. Řešené objekty mají na prvním podlaží vlastní domovní rozvaděč s jistícími prvky světelných a zásuvkových obvodů. Je zde navrženo 1 stoupací vedení, na kterém je v druhém podlaží napojena podružná patrová rozvodnice.

H) Nakládání s odpadem Odpad bude patřičně tříděn. Pro biologický odpad je navržena likvidace na kompostu a jeho znovuvyužití k zemědělským účelům na pozemku. Zdravotnické infekční odpady budou předávány sousednímu zdravotnickému zařízení, které se postará o jejich likvidaci. Ostatní odpad bude odnášen do popelnic situovaných na pozemku a pravidelně vyvážen technickými službami.


CHARAKTERISTIKA REGIONU PRAKASAM

PŘÍLOHA F1.4.5 CHARAKTERISTIKA REGIONU PRAKASAM - TECHNIKA PROSTŘEDÍ STAVBY ŠÁRKA REICHLOVÁ, DiS 2011


I GENERAL: 1. Location : 2. Geographical Area : 3. District Head Quarters : 4. Municipalities : Revenue Divisions : Mandals : Villages : II Population: (2001 Census) 1. District Population : 2. Urban Population : 3. Rural Population : 4. Literate : 5. Density of Population : 6. Decadal Growth Rate: (91-01)


DISTRICT AT A GLANCE

V. HYDROGELOGY Major Rivers :

14°57: 16°17 North Latitudes 78°43: 80°25 East Longitudes 17,626 Km2 Ongole 4 (Ongole, Kandukuru, Chirala and Markapur) 3 (Ongole, Kandukuru and Markapur) 56 1093

VI. IRRIGATION: (2002-03) 1. Major Projects a. Nagarjunasagar : b. Krishna western delta : 2.. Medium irrigatin projects/schemes (Tanks and other sources): 3. Irrigation by ground water : 4. Total Area Irrigated. :

Number Percentage to Total 3059423 467368 15.28 2592055 84.72 1532126 50.08 174 persons/per sq. km. 10.88%

III CLIMATOLOGY: 1. Average Annual Rainfall : 2. Contribution from S.W Monsoon : 3. Contribution from N.E. Monsoon: 4. Mean Daily Maximum Temperature (Summer): 5. Mean Daily Minimum Temperature (Winter): 6. Relative Humidity : 7. Wind Speed : IV LAND USE: (2002-03) 1. Total Geographical Area : 2. Land Under Forests : 3. Barren & Uncultivable Land : 4. Land put to Non-Agricultural Use: 5. Cultivable Waste Land : 6. Permanent Pastures & other: Grazing Lands 7. Land Under Misc. Tree and: Crops 8. Other Fallow Lands : 9. Net Area Sown : 10. Gross area sown :

542.4 mm. 239.5 mm. (44.15%) 273.8 mm. (50.48%) 40.7°c 19.7°c 80% (Max.) 60% (Min.) 76/3 km./hr. (Max.) 6 km./hr. (Min.) Area (in sqkm) 1714096 10936.84 3889.05 3554.96 1627.03 1626.19 259.31 2946.76 12622.8 13422.1

Gundalakamma, Musi, Manneru and Paleru Area in (Ha) 4423.74 19430 285.66 2433.48 3222.74

VII. GROUND WATER RESOURCES: (2004) 1. Annual Ground Water Availability: 2. Net Ground Water Draft : 3. Balance Ground Water Resource Available: 4. Stage of Ground Water Development:

Quantity in (MCM) 1106.70 629.48 495.32 50 to 60%

VIII. CHEMICAL QUALITY OF GROUND WATER: MAY’ 2004 Range of electrical conductivity in coastal areas: In rest of the district :

RANGE 1500 to 78000 m/cm. at 25°C < 1700 m/cm. at 25°C.



GEOLOGICKÉ ÚTVARY A HYDROGELOLOGIE

HLADINA PODZEMNÍ VODY a) v květnu 2004

b) v listopadu 2004


POTENCIÁL PODZEMNÍCH VOD REGIONU PRAKASAM


CHEMICKÉ SLOŽENÍ PODZEMNÍ VODY

ZDROJ: http://cgwb.gov.in/District_Profile/AP/Prakasam.pdf (vládní stránky)


V Praze, květen 2011 Šárka Reichlová ATELIÉR doc. Ing. arch. IRENA ŠESTÁKOVÉ FA ČVUT 2010/11

V Praze, květen 2011

VSTUPNÍ OBJEKT A BYDLENÍ Domov pro HIV pozitivní dívky, Medarametla PORTFOLIO BAKALÁŘSKÉ PRÁCE FA ČVUT, ATELIÉR doc. Ing. arch. IRENA ŠESTÁKOVÉ Šárka

Recommend Documents