VRT
J 1060
Kóta terénu:
239,7 m n.m.
Kóta výpažnice:
240,61 m n.m.
Profil hloubení:
0,0 – 15,0 m
245 mm
Profil výstroje:
6,8 m plná
89 mm
6,8 perforovaná
89 mm
Typ soupravy: UGB 57
Vrtmistr: J. Pitour
Provedl: GEOtest Brno, a.s. Hloubeno v době: 27.5.1975 Podzemní voda udaná během hloubení:
naražená – 12,5 m ustálená – 4,6 m
0,0 – 1,6
hlína jílovitá, hnědá, od 0,5 slabě tmavohnědě skvrnitá
0,6 – 11,9
jíl hnědý až žlutohnědý, červenohnědě až šedozeleně smouhovaný s drobnými záhnědami cicváru CaCO3 průměru do cca 5 mm v metráží 5,2 – 5,9 červenohnědý 5, 9 -6,3 hojně šedozeleně skvrnitý od 5,9 m písčitý, tvrdý, s četnými ostrohrannými úlomky dioritu vel. 5 cm, ojedinělě i více 6,65 – 7,0 jíl silně protrhaný, měkký, smyková plocha od 7,6 – 11,9 hnědočervená jílovotopísčitá hlína, v hloubce 9,5 m úlomky dioritu velikosti 8 – 10 cm
11,9 – 12,2
písek zajílovaný zelenošedý, pravděpodobně zvětralina dioritu
12,2 – 12,5
dtto 7,6 – 11,9
12,5 – 13,9
eluvium dioritu
13,9 – 15,0
zvětralý diorit
0,6 – 11,9 dříve označovaná tzv. lanzendorfská serie badenu – alochtonní 10,6 – 11,9 dříve označovaná tzv. lanzendorfská serie badenu – autochtonní 11,9 – 15,0 vyvřeliny brněnského masivu
Vrt ukončen v hloubce 15,0 m.
VRT
J 1062
Kóta terénu:
240,3 m n.m.
Kóta výpažnice:
241,21 m n.m.
Profil hloubení:
0,0 – 15,0 m
245 mm
Profil výstroje:
10,0 m plná
89 mm
6,0 perforovaná
89 mm
Typ soupravy: UGB 57
Vrtmistr: J. Pitour
Provedl: GEOtest Brno, a.s. Hloubeno v době: 28.5.1975 Podzemní voda udaná během hloubení:
naražená – 12,8 m – I. horizont; 12,4 m – II. horizont ustálená – 0,3 m – I. horizont; 2,55 m – II. horizont
0,0 – 1,8
Hlína písčitá, hnědá, s organickými zbytky a příměsí štěrčíku, převážně křemenného průměru 2 – 6 mm
1,8 – 8,0
jíl hnědožlutý lokálně až černě smouhovaný v metráži 3,5 – 4,5 m na přechodu do jílovce ohlazy, jemné trhlinky limonitizováný 4,2 – 4,3 m silně provlhlá poloha, měkká 5,25 – 5,50 m poloha s hojně vyloučeným CaCO3, od 5,5 m písčitý, tvrdý 6,10 – 6,2 m jíl červenohnědý; 6,3 – 6,35 m žlutý (okrově); 6,4 – 6,9jíl zelený 7,0 – 8,0 m jíl pestrý – mramorovaný, okrově žlutý, zelený a hnědý, v metráži 7,1 – 7,2 m jíl potrhaný měkký, vlhčí než všechny ostatní – smyková plocha
8,0 – 12,1
jíl silně písčitý hnědý, šedozeleně až šedě skvrnitý, tvrdý, ojediněle úlomky dioritu 3 5 cm. 8,8 – 12,1 m silná příměs granitu (char. hrubozrnného písku)
12,1 – 15,0
eluvium dioritu
1,8 – 7,2 dříve označovaná tzv. lanzendorfská serie badenu – alochtonní 7,2 – 12,1 dříve označovaná tzv. lanzendorfská serie badenu – autochtonní 12,1 – 15,0 vyvřeliny brněnského masivu
Vrt byl ukončen v hloubce 15,0 m.
Vrt J1064 Kóta terénu: 231,9 m n. m. Podzemní voda udaná během hloubení:
naražená: 2,2 m ustálená: 1,4 m
0,0 – 2,2
hlína prachovitá, měkká
2,2 – 3,9
suť s úlomky průměru 8 – 10 cm, max. 15, výplň tvoří jíl, hlína
3,9 – 6,0
písčitá hlína - silně písčitá s drobnými úlomky matečné horniny - zvětralina granodioritu, barva šedozelená
VRT
J 1065
Kóta terénu:
241,9 m n.m.
Kóta výpažnice:
242,75 m n.m.
Profil hloubení:
0,0 – 15,0 m
245 mm
Profil výstroje:
11,7 m plná
89 mm
5,8 perforovaná
89 mm
Typ soupravy: UGB 57
Vrtmistr: J. Pitour
Provedl: GEOtest Brno, a.s. Hloubeno v době: 9.6.1975 Podzemní voda udaná během hloubení:
naražená – 8,8 m – I. horizont; 14,1 m – II. horizont ustálená – 0,35 m – I. horizont; 0,0 m – II. horizont
0,0 – 1,1
sprašová hlína hnědočerná (humosní horizont)
1,1 – 2,6
Jíl. Hlína žlutohnědá, rezavě černě skvrnitá, sprašovho charakteru, na bázi 3 cm mocná vložka granodioritové drti s opracovanými ostrohrannými úlomky do průměru 2 cm, měkká
2,6 – 3,6
olivově zelený, šedozeleně až červenohnědě mramorovaný jíl s hojnými rozpadavými konkrecemi CaCO3, pevný; v hloubce 2,0 pravděpodobně smyková plocha
3,6 – 4,6
jíl hnědavý červený, modrozeleně mramorovaný, pevný
4,6 – 6,2
jíl převážně červenavě hnědý, šedomodře skvrnitý, lokálně (4,0 – 5,5) ; (6,1 – nabývající odstínu žlutohnědého, modrošedě až červenavě mramorovaného
6,2 – 8,8
jíl červenavě hnědý, modrozeleně mramorovaný s rozpadavými konkrecemi CaCO3, pevný; v hloubce 7,9 m prohnětená poloha, měkká, smyková plocha
8,8 – 9,0
drť dioritu s hlinitou příměsí s ostrohrannými až málo opracovanými úlomky dioritu do průměru 7 cm
9,0 – 11,5
jíl prachovitý, šedavě modrý, žlutohnědý, mramorovaný, místy rezivě skvrnitý, pevný
11,5 – 14,4
jílovitá hlína písčitá, žlutohnědá, modře a červenavě smouhovaná, značně prohnětená metráž (nemá charakter jílu), pravděpodobně přechodová vrstva do dioritového eluvia.
14,4 – 15,0
dtto s převahou šedého odstínu ke konci návrtu, bělavě smouhovaná (rozložený živec, vrstva potrhaná
1, 0– 7,9 dříve označovaná tzv. lanzendorfská serie badenu – alochtonní 7,9 – 11,5 dříve označovaná tzv. lanzendorfská serie badenu – autochtonní 11,5 – 15,0 vyvřeliny brněnského masivu
Vrt byl ukončen v hloubce 15,0 m.
6,6)
VRT
J 1067
Kóta terénu:
240,0 m n.m.
Kóta výpažnice:
240,85 m n.m.
Profil hloubení:
0,0 – 18,0 m
245 mm
Profil výstroje:
9,5 m plná
89 mm
6,0 perforovaná
89 mm
Typ soupravy: UGB 57
Vrtmistr: T. Kuba
Provedl: GEOtest Brno, a.s. Hloubeno v době: 27. – 28.5.1975 Podzemní voda udaná během hloubení:
naražená – 14,0 m ustálená – 1,5 m
0,0 – 0,2
hlína hnědá, humosní, s organickými zbytky
0,2 – 0,6
hlína prachovitá šedožlutá, tmavohnědě až šedočerně skvrnitá 0,6 – 8,0 Jíl žlutohnědý, slabě rezivě a nazelenale a žlutě skvrnitý, s drobnými zahnětenými konkrecemi CaCO3 do 2,1 m a od 5,0 – 7,2 m četné konkrece CaCO3 s příměsí písku a drobných úlomků krystalických hornin, nejvíce zvětralého dioritu vd 4,3 m četné šedozelené smouhy, v metráži 5,6 m a 5,8 m vložky červenohnědého jílu mocnosti 10 – 15 cm 5,95 – 6,3 a 5,5 – 5,8 m jíl červenohnědý 7,7 m jíl šedozelený, hnědožlutě a žlutě skvrnitý (mramorovaný), pevný , 7,3 – 7,5 m poloha měkkého jílu, prohnětená – smyková plocha
8,0 – 12,6
jíl slabě písčitý do 8,5 m rozpadavý, měkký – rozmoklý, červenohnědý, smouhovaný do šedozelená, v 8,4 – 8,5 a v 9,55 – 9,85 m zřetelně potrhaný – smyková plocha, měkký v 10,2 ; dtto 9,55 – 9,85 m mocná asi 15 cm smyková plocha; dále jíl písčitý tvrdý 11,8 – 11,9 m poloha rozměklá vlhkého charakteru jílovotopísčité hlíny, 12,5 m jíl potrhaný – smyková plocha
12,6 – 12,7
střídání vrstev prachovitého jílu modrošedého a hnědého
12,7 – 12,8
vložka modrošedého hlinitého písku
12,8 – 13,8
jíl hnědý a modrošedý písčitý, tvrdý
13,8 – 13,9
jílovito-písčitá hlína nazelenale hnědá – eluvium dioritu, vlhká
13,9 – 18,0
eluvium dioritu, ojediněle pevnější polohy zvětraliny, úlomky chybí
0,6 – 12,5 dříve označovaná tzv. lanzendorfská serie badenu – alochtonní 12,5 – 13,8 dříve označovaná tzv. lanzendorfská serie badenu – autochtonní 13,8 – 18,0 vyvřeliny brněnského masivu
Vrt byl ukončen v hloubce 18,0 m.
Vrt J 1169
Kóta terénu: 247,3 m n. m. Kóta výpažnice: 248,22 m n. m. Podzemní voda udaná během hloubení:
bez vody
0,0 – 2,4
spraš hnědožlutá, s ojedinělými konkrecemi CaCO3, tuhá, drobivá
2,4 – 4,1
hlína písčitá (slabě) žlutohnědá, s ojedinělými polohami prachovitě písčité hlíny modrošedé, s příměsí úlomků granodioritu průměru 0,5 – 2 cm, ojediněle 5 cm (10 15%) - sesouváním (slézáním) přemístěné hmoty
4,1 – 10,6
jíl hnědý s ojedinělými konkrecemi CaCO3, lokálně zelenošedě a modrošedě mramorovaný, pevný, v metráži 7,0 – 7,1 tuhý. Od 10,1 m s hojnými úlomky kaolinizovaného granodioritu
10,6 – 12,4
jíl hnědožlutý až žlutý, slabě zelenošedě skvrnitý
12,4 – 15,0
jíl hnědý, místy červenohnědý, písčitý, mramorovaný, tmavošedě a rezivě hnědě, pevný
15,0 – 16,1
jíl šedý, rezivě smouhovaný
