VRBATŮV KOSTELEC ÚZEMNÍ PLÁN ODŮVODNĚNÍ - NÁVRH - (část zpracovaná projektantem)

VRBATŮV KOSTELEC ÚZEMNÍ PLÁN - NÁVRH -

ODŮVODNĚNÍ (část zpracovaná projektantem)

OBSAH: a) Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem.......................................................... 2 b) Údaje o splnění Zadání ................................................................................................................. 4 c) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení, vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území.................................................. 5 c.1. Předpoklady a podmínky rozvoje území ...................................................................................5 c.2. Urbanistická koncepce .............................................................................................................6 Zdůvodnění řešení ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území: ..........................................8 Koncepce jednotlivých urbanistických funkcí...............................................................................8 bydlení ....................................................................................................................................8 občanské vybavení..................................................................................................................9 výroba .....................................................................................................................................9 rekreace ..................................................................................................................................9 zeleň .....................................................................................................................................10 dopravní infrastruktura ..........................................................................................................10 technická infrastruktura .........................................................................................................12 nakládání s odpady ...............................................................................................................18 těžba nerostů ........................................................................................................................18 krajina a územní systém ekologické stability .........................................................................19 c.3 Funkční regulace.....................................................................................................................20 d) Výsledky vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj území ...............................................................23 e) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a na pozemky určené k plnění funkce lesa...................................................................................23

1 VRBATŮV KOSTELEC - ÚZEMNÍ PLÁN - Návrh - ODŮVODNĚNÍ

zpracoval Ateliér „Aurum“ s.r.o., Pardubice, květen 2010

a)

Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem

Soulad s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem Územně plánovací dokumentace "Vrbatův Kostelec – Územní plán" respektuje Politiku územního rozvoje České republiky 2008 (PÚR ČR). Zohledňuje republikové priority tímto dokumentem stanovené a hledá kompromisní řešení mezi jednotlivými body priorit. Územní plán chrání a rozvíjí přírodní, civilizační a kulturní hodnoty řešeného území. Snaží se zachovat ráz urbanistické struktury území a strukturu osídlení. Některé záměry do těchto struktur a hodnot negativně zasahují (např. záměry fotovoltaických elektráren), nicméně současně podporují další z priorit (v tomto případě – vytvářet územní podmínky pro rozvoj bezpečné energie z obnovitelných zdrojů). Územní plán se snaží o minimalizaci negativních dopadů do výše zmíněných struktur a hodnot plošnou regulací těchto záměrů. Výsledné řešení je kompromisním řešením mezi ochranou hodnot, hospodářským rozvojem území a dalšími cíly. Navržené řešení se snaží o eliminaci negativních vlivů na sociální soudržnost obyvatel a předchází prostorově sociální segregaci navržením etapizace plošně rozsáhlých rozvojových ploch pro bydlení a nepředpokládá se skokové naplnění zastavitelných ploch. Z hlediska vzniku pracovních příležitostí nenavrhuje územní plán nové zastavitelné plochy, ale navrhuje rozsáhlé plochy přestaveb, které mají potenciál uspokojení této priority. Toto řešení současně podporuje prioritu vytváření předpokladů pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch a řeší využití zastavěných ploch (nové zastavitelné plochy pro výrobní aktivity nesoucí potenciál pracovních příležitostí nejsou navrhovány) a tím chrání nezastavěné území. Územní plán chrání krajinné prvky přírodního charakteru, půdní fond, vytváří podmínky pro implementaci a respektování územních systémů ekologické stability. Venkovská krajina je mj. chráněna funkčním zařazením stabilizovaných i rozvojových ploch bydlení v malých sídlech v řešeném území do bydlení venkovského charakteru. Jsou vytvořeny podmínky pro rozvoj cestovního ruchu. Řešené území je dopravně efektivně propojeno s atraktivními místy v okolí – doprava silniční, železniční, cyklistická i pěší. Prostupnost krajiny je v územním plánu podpořena vyznačením cest v krajině. Navržená výstavba nevyvolá nároky na změny systémů dopravní infrastruktury a veřejné dopravy. Důsledné vymezení ploch smíšené zeleně (trvalých travních porostů) je jedním z prostředků k ochraně území před potenciálními záplavami – vytvoření podmínek pro retenci srážkových vod v území. Vzhledem k přítomnosti vodního toku Žejbro resp. jeho záplavového území je s určitým rizikem v jeho blízkosti počítat. Územní plán nenavrhuje rozvojové lokality pro bydlení v kontaktu s ním. Vzhledem k terénním podmínkám a ekonomické a technické náročnosti jiného řešení je do plochy ohrožené záplavou navrženo umístění veřejné infrastruktury – ČOV. Toto riziko bude nutné při řešení tohoto zařízení zohlednit. Řešení technické infrastruktury (zejména dodávka vody a likvidace odpadních vod) splňuje požadavky na vysokou kvalitu života v současnosti i v budoucnosti ve Vrbatově Kostelci. Jsou vytvořeny podmínky pro bezpečnou výrobu energie z obnovitelných zdrojů (fotovoltaika), nicméně tato priorita resp. tento způsob je v konfliktu s ochranou přírodních hodnot řešeného území (viz. výše). PÚR ČR vymezuje severně od řešeného území rozvojovou oblast OB4 – Rozvojová oblast Hradec Králové/Pardubice. Stanovené úkoly pro územní plánování pro tuto oblast nemají na řešené území vliv. V kapitole Koridory a plochy dopravy – železniční doprava je v řešeném území vymezena stávající trasa železnice celostátní, ostatní kapitoly PÚR ČR se řešeného území nedotýkají. Řešené území je součástí Pardubického kraje, pro který jsou zpracovány a schváleny ZÚR Pardubického kraje. Územní plán zásady a záměry nadřazené dokumentace respektuje. ZÚR PK vymezuje v řešeném území tyto záměry a limity využití území, které územní plán Vrbatova Kostelce respektuje: východní hranice řešeného území je hranicí rozvojové osy krajské úrovně OSk 1 (řešené území do ní nepatří) 2 VRBATŮV KOSTELEC - ÚZEMNÍ PLÁN - Návrh - ODŮVODNĚNÍ


při východní hranici řešeného území je vymezena lokalita vhodná pro akumulaci povrchových vod (na toku Žejbro) plocha jihozápadní cíp řešeného území leží je částí národní kulturní památky řešené území je dotčeno významnými silnicemi II. třídy (337, 355) řešeným územím prochází železniční trať celostátní (trať. 238) řešené území je dotčeno ochranným pásmem letiště řešeným územím prochází vedení el. energie 110 kV řešené území je dotčeno dvěma dobývacími prostory (DP 0150 – Vrbatův Kostelec – ložisko těžené, DP 0289 – Vrbatův Kostelec (Cejřov) – zastavená těžba) a dvěma výhradními ložisky nerostů hranice řešeného území je v kontaktu se dvěma poddolovanými územími – plošně malými část řešeného území leží v ochranném pásmu radiolokačního prostředku řešené území je dotčeno krajinářsky hodnotným územím – Prosetínské lomy – Vrbatův Kostelec

Respektovány jsou rovněž návrhy vyplývající z Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje. Mimo výše uvedené se žádný další záměr nadřazené ÚPD ani strategických plánů rozvoje řešeného území nedotýká. Širší vztahy Územním plánem řešené území je součástí Pardubického kraje, leží při jižní hranici ORP Chrudim. Řešené území leží přibližně 15 km jihovýchodně od Chrudimi, 24 km od Pardubic, 10 km severně od Hlinska a 4 km západně od Skutče s poměrně dobrou dopravní dostupností do těchto sídel. Je napojeno na železniční trať se zastávkou ve Vrbatově Kostelci – trať č. 238 (úsek mezi Chrastí u Chrudimi a Žďárcem u Skutče). Na síť silnic I. třídy je území napojeno silnicemi II. třídy: západně od řešeného území ve směru sever – jih prochází silnice I/37 (úsek mezi Chrudimí a Ždírcem nad Doubravou) – připojení silnicí II/337 severně od řešeného území ve směru západ – východ prochází silnice I/17 (úsek mezi Chrudimí a napojením na I/35 u Vysokého Mýta – připojení silnící II/355 jižně od řešeného území ve směru západ – východ prochází silnice I/34, na kterou je řešené území napojeno silnicí II/355 (u Hlinska) Silnice II/377 směřuje z řešeného území do Skutče (východním směrem). Silnice III. třídy spojují řešené území se sídly Chrast, Hlína, Kvasín a Prosetín, silnicemi této kategorie v rámci řešeného území jsou dopravně napojena sídla Habroveč a Cejřov. Dobrá dostupnost širšího území po silniční i železniční síti postačuje pro zajišťování potřeb obyvatel – tzn. cestám za zaměstnáním, základní i vyšší občanskou vybaveností i za volnočasovými aktivitami. Správní území Vrbatův Kostelec sousedí se správními územími: Horka (k.ú. Horka u Chrudimi, Hlína), Miřetice (k.ú. Havlovice u Miřetic, Miřetice u Nasavrk), Tisovec (k.ú. Tisovec, Kvasín), Prosetín, Leštinka a Chrast (k.ú. Skála u Chrasti). Vzhledem k velikosti sídel v řešeném území, poloze mezi většími sídly a krajinnému rázu lze předpokládat poptávku po rozvojových plochách bydlení trvalého i rekreačního. Koordinace se sousedními územními obvody je uplatňována při řešení návaznosti dopravy (silniční, železniční, cyklistické, turistické), technické infrastruktury (VVN, VN, plynovod STL, elektronické komunikace, vodovod), ochraně přírodního prostředí a krajinného rázu, při ochraně dalších společných zájmů – např. pietní území Ležáky, CHLÚ, dobývací prostory a dalších. Řešené území je zapojeno do širšího území v úrovni lokálního územního systému ekologické stability. Jeho řešení zohledňuje návaznosti v širším území. Z hlediska širších vztahů budou vzájemné vazby prověřovány v průběhu celého procesu zpracovávání a projednávání územního plánu. 3 VRBATŮV KOSTELEC - ÚZEMNÍ PLÁN - Návrh - ODŮVODNĚNÍ


b)

Údaje o splnění Zadání

Zadání územního plánu "Vrbatův Kostelec – ÚP" bylo projednáno v roce 2009. Text zadání územního plánu, který akceptuje požadavky z projednání, byl Zastupitelstvem obce Vrbatův Kostelec schválen. Zadání ÚP je v koncepční rovině plněno, z hlavních bodů lze jmenovat:

Územní plán respektuje zásady, záměry a limity stanovené nadřazenou územně plánovací dokumentací. V Zadání ÚP jsou uvedeny záměry a limity vymezené v ÚP VÚC PK. V době mezi schválením zadání a zpracováním etapy návrhu by schváleny ZÚR PK. Územní plán jako nadřazenou ÚPD vydanou krajem respektuje ZÚR PK.

ÚP navrhuje koncepci likvidace odpadních vod v souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje a doplňuje stávající sítě technické infrastruktury

Limity využití území jsou respektovány

ÚP vytváří podmínky pro vyvážený rozvoj obce při zohlednění pilířů udržitelného rozvoje území a současně chrání stávající hodnoty řešeného území – osobitý charakter území, krajinný ráz, navrhuje především rozvoj bydlení a veřejné infrastruktury

Chráněny jsou přírodní hodnoty území – především plochy lesa v řešeném území; nejsou navrhovány aktivity vyžadující zábor lesní půdy, navrženy jsou plochy pro rozvoj zalesnění

Zařízení charakteru občanské vybavenosti a provozování drobných výrobních aktivit je v podmínkách využití ploch přípustné, resp. podmíněné přípustné v plochách bydlení i smíšených plochách obytných

Územní plán definuje a rozvíjí veřejná prostranství – uliční prostory a plochy veřejné zeleně

ÚP koordinuje systémy širšího území

Návrh územního plánu respektuje zásady urbanistické koncepce a koncepci uspořádání krajiny stanovenou v Zadání územního plánu

Rozvojové plochy většího rozsahu jsou podřízeny prověření územní studií, která mj. určí případnou etapizaci výstavby

ÚP respektuje stávající areály rekreace, sportu a výroby a upravuje využití zemědělských areálů tak, aby byla zvýšena jejich využitelnost – integrace více druhů výroby a podnikatelských aktivit

ÚP a chrání a respektuje kulturní hodnoty řešeného území vč. území s archeologickými nálezy

ÚP respektuje a chrání území zapsané jako Národní kulturní památka vč. stanoveného ochranného pásma. Památkou v tomto území je nemovitá památka Památník a pietní území Ležáků.

ÚP chrání hodnotnou zemědělskou půdu

ÚP se snaží zvýšit ekologickou stabilitu – vedle vymezení skladebných částí ÚSES zachovává systém komunikaci v krajině, které jsou doplňovány liniovou zelení, a vymezuje plochy smíšené zeleně (zemědělská půda, která není intenzivně obdělávaná). Systém komunikací současně zajišťuje prostupnost území.

ÚP navrhuje veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření vyjmenované v zadání ÚP (interakční prvky v krajině nejsou navrhovány)

ÚP navrhuje a vymezuje stávající "zatravněné plochy" zvyšující retenční schopnost krajiny (prostřednictvím vymezení ploch smíšené zeleně)

ÚP zohlednil výhledovou plochu vodní nádrže jako jeden z limitů využití území



ÚP navrhl plochy s rozdílným způsobem využití v souladu s požadavky vyhl. č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území

ÚP vymezil záměry (zastavitelné plochy a plochy přestaveb) vyjmenované v kapitole 10) zadání ÚP. Plošný rozsah některých záměrů (naznačený v grafické příloze zadaní) byl redukován na základě ochrany hodnot území či dodržení stanovené urbanistické koncepce.

Pro jednotlivé zastavitelné plochy jsou stanoveny podrobné podmínky prostorového uspořádání s důrazem na zachování architektonického, urbanistického a krajinného rázu obce

ÚP plán navrhl dopravní obsluhu zastavitelných ploch včetně napojení na technickou infrastrukturu a navrhl doplnění resp. rozšíření chybějících systémů technické infrastruktury

Chráněna je zemědělská půda – minimalizován zábor na půdách I. a II. třídy ochrany, zastavitelné plochy jsou vymezovány tak, aby nebylo komplikované její obdělávání

ÚP vymezil zastavitelné plochy požadované v zadání územního plánu

Nad rámec Zadání bylo se souhlasem obce vymezena zastavitelná plocha občanské vybavenosti v jihovýchodní části řešeného území Zadání není plněno v bodě, který určuje, že územní plán nebude vymezovat zastavitelné plochy ve volné krajině mimo sídlo. Tomuto bodu nevyhovují některé zastavitelné plochy pro fotovoltaické elektrárny. Návrh územního plánu je kompromisním řešením mezi zájmy vlastníků pozemků, resp. zájemci o toto využití ploch, ochranou krajinného rázu, podporou výroby energií z obnovitelných zdrojů a dalšími.

c)

Komplexní zdůvodnění přijatého řešení, vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území

Územní plán je zpracován v souladu s potřebami obce a zároveň tak, aby byly chráněny hlavní složky životního prostředí a nedošlo k narušení přírodních i urbanistických hodnot řešeného území. Byly stanoveny zásady využívání území (podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití, zásad prostorového uspořádání, zásad rozvoje jednotlivých funkčních složek, dopravy a inženýrských sítí) tak, aby byly zohledněny všechny pilíře udržitelného rozvoje území. Výchozím podkladem pro vymezení zastavěného území bylo Opatření obecné povahy k vymezení zastavěného území obce Vrbatův Kostelec z roku 2007. Na základě porovnání této dokumentace se skutečným stavem v území bylo územním plánem vymezeno zastavěné území k datu 02/2010 a je vyznačeno ve všech grafických přílohách územního plánu mimo výkresu širších vztahů. c.1. Předpoklady a podmínky rozvoje území Územní plán řeší správní území obce Vrbatův Kostelec o celkové výměře 545 ha, které je tvořené dvěma katastrálními územími – Vrbatův Kostelec a Louka u Vrbatova Kostelce. V řešeném území se vedle Vrbatova Kostelce nacházejí další tři sídla – Cejřov, Habroveč a Louka. Mimo tato sídla se v řešeném území dále nachází dva soubory staveb pro rekreaci, sportovní areál severně od Vrbatova Kostelce, areál zemědělské výroby jižně od tohoto sídla, areál těžby na východním okraji řešeného území a několik samot, zejm. ve východní části katastru Vrbatův Kostelec. Zájmové území leží v severní části Sečské vrchoviny, v nadmořské výšce pohybující se přibližně mezi 360 – 440 m n.m., reliéf terénu je zvlněný, s výrazným terénním zlomem nad údolní nivou potoka Žejbro.



Řešené území leží přibližně 15 km jihovýchodně od Chrudimi, 10 km severně od Hlinska a 4 km západně od Skutče s poměrně dobrou dopravní dostupností do těchto sídel. Řešené území je v kontaktu s šesti správními územími: Horka (k.ú. Horka u Chrudimi, Hlína), Miřetice (k.ú. Havlovice u Miřetic, Miřetice u Nasavrk), Tisovec (k.ú. Tisovec, Kvasín), Prosetín, Leštinka a Chrast (k.ú. Skála u Chrasti). Řešené území leží v zemědělsky využívané krajině s významným podílem přírodních ploch. Do jeho severní části zasahuje jižní okraj rozsáhlého lesního masivu. Systém ekologické stability se v řešeném území uplatňuje v lokální úrovni – v ÚP je vymezeno 6 lokálních biocenter, které jsou propojeny systémem lokálních biokoridorů. Z klimatologického hlediska náleží řešené území do klimatolcké oblasti MT10 (dělení dle Quitta), resp. klimatického regionu MT2 (dle vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 327/1998 Sb.). Geologická stavba území je složitá. Tvořena je proterozoickými granodiority, diority či gabry, v severní části území jsou lokálně překryty mezozoickými křídovými jílovci či slínovci. Půdy jsou převážně hlinitopísčité až písčitohlinité z asociací podzolů pravých či zemědělsky zkulturnělých. Podél toku potoka Žejbro se uplatňují také jílovitohlinité až jílovité nivní půdy. Téměř celé řešené území, mimo severní partii a část jeho západního okraje, leží v radiometricky anomálním území v kategorii nejvyšší radioekologická zátěž – Nasavrcký masiv. Specifickým rysem krajiny je její poznamenání lomařstvím. Vymezeny jsou dvě výhradní ložiska nerostů. V odvozené mapě radonového rizika se v řešeném území nachází kategorie radonového rizika nízkého a vysokého, předpokládané jsou výskyty lokálních kontrastních anomálií objemové aktivity radonu. Povrchové vody jsou odváděny potoky Žejbro, Mrákotínským a Havlovickým potokem a jejich bezejmennými drobnými přítoky. Do katastru Vrbatův Kostelec (údolí potoka Žejbro pod Vrbatovým Kostelcem) zasahuje registrovaná krajinářsky hodnotná lokalita Podskala (celková výměra 9,966 ha). Územní plán v souladu se Zadáním vymezuje stávající (stabilizované) funkční plochy. V zastavěném území jsou zastoupeny plochy bydlení v rodinných domech venkovského a příměstského. Dále v něm jsou vymezovány plochy občanského vybavení, plochy smíšené venkovské, plochy technické infrastruktury, plochy zemědělské výroby a plochy systému sídelní zeleně. Veřejná prostranství a plochy dopravní jsou rozděleny do ploch veřejných prostranství a plochy dopravní infrastruktury. Převážně mimo zastavěné území jsou vymezeny plochy vodní a vodohospodářské, zemědělské, lesní a přírodní. Rozvojové plochy jsou v souladu se Zadáním vymezovány zejména pro bydlení v rodinných domech, technickou a dopravní infrastrukturu. Nad rámec zadání je vymezena plocha pro zeleň na veřejných prostranstvích. V souvislosti s vymezením ÚSES jsou rozčleněny plochy zeleně tak, aby byla respektována ochrana systému prostřednictvím stanovených podmínek pro užívání. Stejně tak za účelem ochrany krajinného rázu a přírodních hodnot jsou vymezeny plochy smíšené krajinné a plochy přírodní krajinné zeleně. c.2. Urbanistická koncepce Z hlediska výše uvedených skutečností jsou návrhem územního plánu stanoveny tyto základní zásady urbanistické koncepce:

Sídla v řešeném území si zachovají a nadále budou rozvíjet jako hlavní funkci bydlení - bez rozdílu bydlení trvalého a rekreačního, s podílem výrobních a volnočasových aktivit a s potenciálem obnovy a rozšíření nabídky občanského vybavení. (Do funkčních ploch bydlení 6

VRBATŮV KOSTELEC - ÚZEMNÍ PLÁN - Návrh - ODŮVODNĚNÍ


jsou jako přípustné, resp. podmíněně přípustné zahrnuty aktivity charakteru občanského vybavení, zemědělské výroby, drobné řemeslné výroby a služeb).

Při svém rozvoji bude obec respektovat a chránit stávající urbanistickou strukturu a krajinný ráz.

Jedinou vhodnou formou rozvojových ploch pro bydlení je bydlení individuální v rodinných domech. V jednotlivých rozvojových lokalitách jsou stanoveny základní parametry prostorového řešení objektů. V přímé návaznosti na původní zástavbu bude respektován a rozvíjen charakter venkovské zástavby. V lokalitách bez přímé návaznosti na původní zástavbu bude umožněna i zástavba charakteru příměstských rodinných domů. Respektována bude v místě obvyklá hustota zástavby – odpovídající forma i měřítko zástavby.

V ucelených lokalitách bude užito architektonické řešení staveb příbuzného charakteru.

Zastavitelné plochy pro bydlení jsou vymezovány tak, aby byla posilována kompaktnost zastavění, aby nová výstavba byla dobře obslužitelná dopravní i technickou infrastrukturou a aby byly eliminovány střety s limity a omezujícími vlivy v území.

Nad rámec vymezených zastavitelných ploch je v sídlech možná výstavba pro bydlení uvnitř zastavěného území (doplnění stavebních mezer), pokud splní podmínky, že zamýšlený záměr: − je v souladu se stanovenými podmínkami využití ploch s rozdílným využitím pro plochu, ve které je záměr lokalizován − splňuje hygienické podmínky pro umístění aktivity v lokalitě − je v souladu s charakterem území a požadavky pro ochranu architektonických a urbanistických hodnot území − je v souladu s požadavky na veřejnou a technickou infrastrukturu − není v rozporu se záměry a strategií rozvoje obce

Pro zařízení občanského vybavení bude využíván stávající stavební potenciál (stávající objekty), nebo budou nová zařízení lokalizována v rámci zastavitelných ploch jejichž stanovené podmínky využití to umožní.

Vymezovány jsou zastavitelné plochy (plochy změn) a plochy přestaveb rozvíjející i další funkce v území – dopravní plochy, zeleň na veřejných prostranstvích, technickou vybavenost, rekreaci, výrobu (fotovoltaická výroba elektřiny)

Plochy sloužící volnočasovým aktivitám včetně ploch veřejných prostranství a veřejné zeleně jsou respektovány, chráněny a rozvíjeny v návaznosti na plochy změn.

Výrobní aktivity ve stávajících objektech a areálech mohou být provozovány pod podmínkou, že důsledky jejich provozu nebudou mít negativní vliv na životní a obytné prostředí sousedních ploch bydlení. Vhodné je, aby v rámci výrobních areálů byly při jejich obvodu realizovány pásy izolační zeleně. V rámci rozvoje sídel nejsou navrhovány plochy změn (zastavitelné plochy) přímo určené k výrobním aktivitám (mimo plochy pro fotovoltaiku).

Stávající zemědělské areály jsou vymezeny jako plochy přestavby – tím je umožněna jejich postupná transformace (funkční a prostorová regenerace), která zlepší a rozšíří možnosti využití areálů dalšími vhodnými funkcemi – výroba (nezemědělská) a podnikání.

Ve větších zemědělských usedlostech jsou přípustné stavby a plochy pro výrobní služby, případně zemědělství v malém rozsahu, bez negativních vlivů na okolí, tzn. takové stavby a činnosti, jejichž negativní účinky na životní prostředí nepřekročí nad přípustnou mez limity uvedené v příslušných předpisech.

Pro zlepšení prostupnosti krajiny jsou vymezeny cesty v krajině, což v některých případech umožňuje jejich obnovu. V souladu s vymezeným systémem ÚSES jsou doplněny o doprovodnou zeleň (zeleň s funkcí interakčních prvků), která člení rozsáhlé intenzivně zorněné plochy. Toto napomůže revitalizaci krajiny, obnově a posílení krajinného rázu.

Vymezeny jsou plochy skladebných prvků systému ekologické stability. 7



Navrženo je doplnění tras a zařízení stávající technické infrastruktury, navržena je koncepce pro chybějící složky území.

Respektovány a chráněny jsou stávající kulturní hodnoty. Pietní místo ležáky je chráněno zařazením do samostatné plochy s rozdílným funkčním vymezením.

Územní plán vymezuje resp. vyznačuje cyklistické a turistické trasy.

Okraje zastavěného území jsou směrem do krajiny tvořeny užitkovými a okrasnými zahradami se stromovou zelení, které z hlediska posílení krajinného rázu a dálkových pohledů vytvářejí přirozený rámec sídla. Tyto jsou územním plánem chráněny.

Plochy lesa v řešeném území jsou respektovány a chráněny.

Respektovány jsou stávající areály – sportovní, rekreační (dva), areál těžby v Cejřově.

Stávající areály rekreačních chat jsou stabilizované, jejich rozvoj není navrhován. V prostoru ukončené těžby v jihovýchodní části řešeného území je navržena zastavitelná plocha pro občanskou vybavenost. Cílem jejího vymezení je zvýšení rekreačního potenciálu území.

Jsou respektovány limity využití území.

Zdůvodnění řešení ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území: Řešené území je – svým životním prostředím, provázaností zástavby sídlel s přírodním prostředím, hodnotnou urbanistickou strukturou a zachovalou historickou zástavbou, dobrým napojením na silniční i železniční dopravu aj. – dobrou lokalitou pro život s předpokladem udržení i mírnému nárůstu počtu obyvatel. Tento vývoj podpoří případný vznik nových pracovních příležitostí v místě. Obec vytváří vedle podmínek k trvalému bydlení i rekreační zázemí nejen pro nejbližší větší sídla svým hodnotným přírodním prostředím s trasami pro turistiku. Požadavky na další rozvoj bydlení, na rozvoj ploch veřejné zeleně a rozvoj veřejné infrastruktury jsou řešeny územním plánem, potenciál vzniku nových pracovních míst je v přestavbách zemědělských areálů, které umožní rozšíření jejich využití. Územní plán při návrhu rozvojových ploch respektuje stávající urbanistickou strukturu zastavění. Plochy pro bydlení jsou vymezeny v lokalitách navazujících na zastavěné území, v polohách kvalitního obytného prostředí. Územní plán navrhuje doplnění technické infrastruktury. Návrh rozvojových ploch je řešen s ohledem na zachování krajinného, urbanistického a stavebně – architektonického rázu sídel ve správním území obce Vrbatův Kostelec, na ochranu přírodních a krajinných hodnot v celém řešeném území. Návrh územního plánu stanovil zásady využívání území (zejména prostřednictvím podmínek využití ploch s rozdílným způsobem využití), zásady prostorového řešení dalšího rozvoje obce, zásady rozvoje jednotlivých funkčních složek s ohledem na potenciál rozvoje území a v souladu s požadavky na udržitelný rozvoj území. Pracovních příležitosti v místě existují, nicméně většina obyvatel vyjíždí za prací do větších sídel v okolí. Obec ale díky své poloze a charakteru nemá ambice na svém území posilovat formou vymezení nových zastavitelných ploch pro výrobu (se vznikem pracovních míst), ale její prioritou pro tuto složku udržitelného rozvoje v je efektivní využití ploch stávajících.

Koncepce jednotlivých urbanistických funkcí BYDLENÍ Bydlení je hlavní funkcí obce Vrbatův Kostelec. V lokalitách původní zástavby převládá bydlení venkovského charakteru, novodobá zástavba má prvky bydlení příměstského. Rozvoj bydlení v obci je bez výjimky navrhován ve formě individuálního rodinného bydlení. Stavby pro bydlení by měly mít v ucelených lokalitách shodný charakter – ucelená lokalita buď venkovského nebo příměstského typu (hmotové řešení – výška, typ zastřešení, prostorové řešení, stavební čára) – 8 VRBATŮV KOSTELEC - ÚZEMNÍ PLÁN - Návrh - ODŮVODNĚNÍ


charakter zástavby bude respektovat poměry v lokalitě (navazující na stávající zástavbu). V sídlech řešeného je řada objektů jejichž architektonické zpracování je hodnotné a pro tuto a jejich historickou hodnotu je nutné je chránit. Vzhledem k poloze řešeného území je nutné uvažovat vedle trvalého bydlení i s rozvojem bydlení charakteru rekreačního – chalupářství. Lze předpokládat, že využívání objektů pro bydlení v průběhu času může procházet střídáním bydlení charakteru rekreačního a trvalého. Tento trend by mohl znamenat rozvoj obce, případně zlepšit stavební stav některých objektů. Významně jsou v sídlech zastoupeny plochy užitkových zahrad, které navazují na plochy bydlení. Tento charakter je dokladem původního založení obce a ukázkou typického venkovského charakteru zastavění.

OBČANSKÉ VYBAVENÍ Nabídka občanské vybavenosti je vzhledem k velikosti sídel dostatečná. Ve Vrbatově Kostelci funguje pošta, hostinec, prodejna smíšeného zboží, obecní úřad, požární zbrojnice a kostel. Do ploch občanského vybavení je zahrnut i místní hřbitov. Některé aktivity v obci jako základní škola, hostinec u železniční zastávky či fara a řada dalších aktivit přestala v sídle fungovat. V Cejřově, Habrovči a Louce není žádné zařízení občanského vybavení. Stávající sportovní areál ve Vrbatově Kostelci je vymezen jako součást občanského vybavení obce. V jihovýchodním cípu řešeného území je navržena plocha pro rozvoj občanského vybavení. Tato lokalita je navržena v návaznosti na prostor okončené těžby – vodní plocha v přírodní zeleni. Rozvojová plocha je vymezena v části původní zástavby. V rámci reálného rozvoje obce se nepředpokládá nárůst poptávky po zařízení charakteru občanského vybavení, které by žádalo vymezení další samostatné zastavitelné plochy pro tento účel. Případné záměry rozšířit nabídku občanské vybavenosti je možné realizovat nejen v plochách s funkcí občanské vybavenosti, ale dle charakteru služby i v plochách bydlení (především smíšených ploch obytných) či plochách výroby. VÝROBA Výroba a výrobní obsluha byla v obci výrazně zredukována ukončením případně omezením činnosti v zemědělských areálech ve Vrbatově Kostelci, Louce a Habrovči. Drobné podnikání není v obci nijak silně rozvinuto, nicméně existuje. Vzhledem k problémům se zaměstnaností v regionu je ale rozvoj drobného a středního podnikání nedílnou součástí cesty k ekonomické rovnováze. Územní plán nenavrhuje nové rozvojové plochy pro funkci výroby, protože stávající areály nabízejí dostatečný potenciál i do budoucna. Areály by měly projít funkční i prostorovou přestavbou, provozy, které budou potenciálním zdrojem negativních vlivů by měly být umisťovány tak, aby neměli vliv na kvalitu bydlení v okolních obytných lokalitách. Měla by být posílena izolační funkce zeleně především po obvodu výrobních areálů. Územní plán vymezuje rozvojové lokality – zastavitelné plochy výroby specifické – fotovoltaické elektrárny. Některé z těchto záměrů jsou vymezeny v návaznosti na zastavěné území, některé jsou vymezeny samostatně v krajině. V rámci návrhu územního plánu byl vymezen redukovaný počet těchto záměrů, kdy nebyly vymezeny záměry ležících převážně na půdách I. třídy ochrany, případně záměry čistě nevhodné z krajinářského hlediska. REKREACE V jednotlivých sídlech je řada objektů, které dříve sloužily trvalému bydlení a dnes jsou užívány jako rekreační chalupy. Obec se tomuto vývoji nebrání, protože je pravděpodobné, že objekty budou v průběhu své životnosti střídavě procházet obdobími trvalého a rekreačního užívání. Lokality rekreačního bydlení jsou na území obce umístěny ve dvou lokalitách v severním okraji katastru Vrbatova Kostelce. Nezbytná bude postupná úprava vnitřního uspořádání především 9 VRBATŮV KOSTELEC - ÚZEMNÍ PLÁN - Návrh - ODŮVODNĚNÍ


rozsáhlé lokality chat Na Fučíkově kopci (přístup vozidel IZS). Další rozvíjení chatových lokalit se nedoporučuje. Využití rekreačního potenciálu řešeného území – atraktivity jeho přírodního prostředí, a vytvoření podmínek pro jeho využívání je jednou z cest jak zlepšit životní podmínky a prostředí obyvatel obce, v podobě vzniku pracovních míst, úpravy a údržby zeleně, možnosti přílivu finančních prostředků atd. Možností je vytvoření podmínek pro pobytovou rekreaci v podobě ubytování a příslušných navazujících služeb. Cíl podpořit rekreační využití území má i rozvojová lokalita v areálu ukončené těžby, která je ovšem vzhledem k podmínkám využití zařazena do ploch občanského využití, které v tomto případě s funkcí rekreace úzce souvisí. ZELEŇ Územní plán respektuje stávající plochy vnitrosídelní zeleně. Zeleň veřejného charakteru se nachází především v centrálních částech sídel. Plochy stávající vnitrosídelní "veřejné" zeleně nejsou vzhledem ke svému plošnému rozsahu vymezovány jako samostatné funkční plochy, ale jsou chráněny jako součást ploch veřejných prostranství. Územní plán navrhuje jednu rozvojovou plochu této funkce systému sídelní zeleně – Z.3, která je lokalizována do západní části Vrbatova Kostelce, a má potenciál stát se dalším významným veřejným prostorem tohoto sídla. Dále je navržena jedna plocha přestavby pro tuto funkci – v západní části sídla Louka – P.3. Nedílnou součástí systému sídelní zeleně jsou plochy zeleně vyhrazené (zahrad), které jsou územním plánem většinou zahrnuty do funkčních ploch bydlení. V lokalitách, kde se nacházejí větší a významné plochy sadů a zahrad bez staveb hlavních, v okrajových partiích sídlel a v místech, kde je nutno zdůraznit funkci zeleně vzhledem k dálkovým pohledům na sídla a zachování krajinného rázu ve vazbě na okolí, jsou tyto plochy vymezovány jako samostatná funkční plocha – plochy zeleně soukromé a vyhrazené. Územní plán navrhuje tři rozvojové plochy této funkce – Z.1, Z.4 (část), Z.11. DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Silniční doprava Řešené území leží ve střední části bývalého okresu Chrudim. Spádově leží Vrbatův Kostelec mezi městy Chrast a Skuteč. Spojení s nadřazenou silniční sítí zajišťují dvě komunikace II. třídy, které procházejí řešeným územím. Komunikace II/337 (S7,5/60) je východo – západní trasou, která připojuje řešené území východně na Skuteč, západně na komunikaci I/37 u Nasavrk. Komunikace prochází Vrbatovým Kostelcem a Loukou. Komunikace II/355 (S7,5/60) je spojnicí sever – jih. Na sever míří sídlem Louka. Dopravní zátěž na komunikační síti II. třídy se pohybují dle sčítání v roce 2005 v hodnotách:

rok 2000 II/337 II/355

T 48 588

O 177 957

M 11 30

S 236 1575

rok 2005 II/337 II/355

299 834

1255 14 1138 9

1568 1981

T = těžká vozidla, O = osobní vozidla, M = motocykly, S = celkem Vrbatův Kostelec leží na silnici II/337. Na tuto páteřní komunikaci navazují silnice III. tříd č. III/35826 (směr Skála – Chacholice); silnice III/35521 (směr Hlína) a silnice III/3061 (směr Cejřov – Prosetín). Ostatní komunikační síť je pouze obslužného charakteru pro přilehlé území. Cejřov leží na silnici III. třídy 3061. Sídlem Louka prochází výše jmenované silnice II. tříd: silnice II/355 prochází v trase sever – jih, silnice II/337 přechází od Vrbatova Kostelce na severní okraj obce, dále pokračuje krátkým 10 VRBATŮV KOSTELEC - ÚZEMNÍ PLÁN - Návrh - ODŮVODNĚNÍ


úsekem po II/355 a cca v centru obce odbočuje západním směrem na Havlovice. Na jižním okraji odbočuje z komunikace II/355 komunikace III/35520 na Habroveč. Tato komunikační síť tvoří celou dopravní síť obce. Obec Habroveč je připojena na vnější území krajskou silnicí III/35520. Východně směrem na Louku na silnici II/355 a severně na II/337, dále pak na Hlínu na silnici II/355. Ochranné pásmo silnic II. a III. tříd je 15 m od osy vozovky.

ÚP navrhuje 3 úseky místních komunikací jako součást zastavitelných ploch Z.9 – příjezd k ČOV; Z.18 a Z.22 – příjezdy do elektráren. Autobusová doprava Kromě Habrovče je v každém sídle správního území Vrbatova Kostelce jedna autobusová zastávka. Autobusovou dopravu zajišťuje firma Veolia Transport Východní Čechy a.s. těmito linkami: •

Vrbatův Kostelec 620070 Chrudim – Chrast – Vrb. Kostelec – Nové Hrady

•

Cejřov 620150

Skuteč – Prosetín – Mrákotín – Žďárec u Skutče – Skuteč – Luže

Louka 620350 620430

Hlinsko – Chrast – Chrudim Miřetice – Skuteč

•

Autobusové linky jsou průjezdné a není proto třeba ploch pro odstavování, nebo otáčení autobusů. Železniční doprava Řešené území obsluhuje železniční trať č. 238 Pardubice – Havlíčkův Brod zastávkou Vrbatův Kostelec. Jedná se o jednokolejnou trať motorové trakce. Nejbližší železniční stanicí je Chrast nebo Hlinsko na téže trati. Ochranné pásmo dráhy činí 60 m od osy koleje (min. 30 m od pozemku dráhy).

obr.: železnice ve Vrbatově Kostelci

Lom Zárubka využívá pro dopravu kamene jak automobilovou nákladní dopravu, tak železniční dopravu. Lom je vlečkou propojen na trať č.238. Ochranné pásmo vlečky je 30 m od osy krajní koleje.

Letecká doprava Řešené území je zasaženo provozem letiště Skuteč. Část katastrálního území Vrbatova Kostelce leží v ochranném pásmu (pod překážkovými rovinami) tohoto letiště. Dále celé řešené území leží v ochranném pásmu radiolokačních zařízení letišť. 11 VRBATŮV KOSTELEC - ÚZEMNÍ PLÁN - Návrh - ODŮVODNĚNÍ


Cyklistická doprava V řešeném území nejsou samostatné cyklostezky. Cyklistická doprava je vedena společně s dopravou motorovou po silnicích a místních komunikacích. Ze značených cykloturistických tras prochází řešeným územím tři: 4114 úsek Ležáky – Dřeveš - po silnici III/33773 4119 úsek Skuteč – Vrb. Kostelec – Louka – Miřetice - po silnici II/337 4122 úsek Chrast – Vrb. Kostelec – Cejřov – Prosetín - po silnicích 35826, 337, 3061 Pěší doprava V řešeném území zcela chybí samostatné chodníky. Doprava pěších je vedena společně s dopravou motorovou po průjezdných úsecích krajských silnic II. a III. tříd a místních komunikacích. Z turistických tras prochází řešeným územím: zelená Ležáky – Habroveč – Louka – Vrb. Kostelec – Skuteč modrá Chrast žst. – proti toku Žejbra do Vrbatova Kostelce – Košumberk Územní plán navrhuje vybudování jednostranného chodníku podél průtahu silnice II. třídy č. 337 Vrbatovým Kostelcem. V Kostelci se nachází hostinec, obchod, pošta, kostel, hřbitov, ob. úřad což zde vyvolává zvýšený počet chodců - oproti ostatním sídlům. Konkrétní zastavitelné plochy nejsou pro dopravu pěších navrhovány, ale je s nimi třeba počítat podél průtahu II/337 a v rámci zastavitelných ploch Z.2; 10 a 12.

Doprava v klidu Jediným veřejným místem pro odstavování vozidel je nezpevněná plocha při vstupu na hřbitov (při silnici III/3061) ve Vrbatově Kostelci. V ostatních částech zastavěného území slouží pro odstavování vozidel veřejné komunikace (v místech kde to umožňují dopravní předpisy). Jelikož ve všech místních částech převažuje zástavba rodinných domů, odehrává se parkování motorových vozidel na stavebních pozemcích jednotlivých RD. Zastavitelné plochy pro dopravu: Z.5 pro parkování osobních automobilů v chatové oblasti severně od V. Kostelce (cca 45 OA). Z.6 pro parkování osobních automobilů u sportovního areálu na severu V. Kostelce (cca 50 OA). Z.9 (část) příjezdová komunikace k navržené ČOV Z.18 (část) příjezdová komunikace k navržené fotovoltaické elektrárně Z.23 (část) pro obslužnou komunikaci k navržené ploše bydlení

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Vodní hospodářství Řešené území je členěno do dvou povodí. Východní část území, tj. Vrbatův Kostelec a Cejřov leží v povodí potoka Žejbro (ČHP 1-03-03-0750). Vrbatův Kostelec přímo, Cejřov na Mrákotínském potoce, který je levostranným přítokem Žejbra. Žejbro má vyhlášené záplavové území včetně aktivní zóny záplavového území. Katastrální území Vrbatova Kostelce je nejvýše položené místo na toku Žejbra, které je dotčeno záplavou. V dalším stupni PD pro zastavitelnou plochu Z.9 (čistírna odpadních vod), která částečně leží v záplavovém území (mimo aktivní zónu) bude třeba respektovat hladinu Q100 kvůli výškovému ale i prostorovému osazení staveb. Západní část území, tedy Louka a Habroveč, leží v povodí Havlovického potoka (1-03-030890), který je pravostranným přítokem potoka Ležák. Žejbro je ve správě Povodí Labe, s.p.. Mrákotínský a Havlovický potok jsou ve správě Zemědělské vodohospodářské správy.



V řešeném území, zejména u rozvojových ploch je třeba respektovat podél vodotečí oboustranně volný pruh o šířce 6 m pro realizaci údržby těchto vodotečí. Severovýchodní část katastru Vrbatova Kostelce leží v ochranném pásmu IIa vodního zdroje Podlažice, celý katastr Vrbatova Kostelce a Cejřova (povodí Žejbra) leží v ochranném pásmu IIb téhož zdroje. Potok Žejbro protéká přímo jímacím územím zdroje Podlažice, který je dnes jedním z významných zdrojů Vodárenské soustavy Východní Čechy (skupina Chrudim – Pardubice – Hradec Králové). Tato skutečnost je podstatná pro potřeby odstraňování odpadních vod, zejména Vrbatova Kostelce. Severovýchodní část katastru Vrbatova Kostelce (podél toku Žejbra) je dotčena výhledovou rezervou pro vodní nádrž Vrbatův Kostelec. Území je dle ZÚR vhodné k akumulaci povrchových vod. Stavební činnost ve vymezeném území bude probíhat se souhlasem Povodí Labe, s.p. Limity využití území: Q100 potoka Žejbro aktivní zóna Q100 potoka Žejbro II.a II.b ochranné (manipulační) pásmo vodních toků

Vodovod Vrbatův Kostelec V obci je zřízen od roku 2003 veřejný vodovod v majetku a provozu VAK Chrudim a.s. Vodovod je součástí skupinového vodovodu (SV) Hlinsko. Ze SV Hlinsko je voda vedena z vodojemu Čertovina 850 m3 na kótě 615,12 m n.m. Gravitační řad PVC 225 vede přes Holetín, kde je tlak redukován přerušovacími komorami do vodojemu Oflenda 500 m3 na kótě 493,30 m n.m. Z vodojemu je veden řad PVC 160 do Mrákotína, kde je na odbočce z vodovodní rozvodné sítě odbočen přes redukční šachtu řad PVC 160 do Prosetína. Z Prosetína pokračuje PVC 160 přes místní části Otáňka a Kvasín. Za Kvasínem je přívod zmenšen na PVC 110 do Vrbatova Kostelce. Před zástavbou je na přívodu vody umístěna redukce tlaku. Před redukcí tlaku je odbočen řad PVC 110 ve směru do lokality Hlína (obec Horka). Rozvodné řady v obci Vrbatův Kostelec jsou PVC 110 a 90. Louka U odbočky komunikace do Louky a Habrovče je odbočen řad PVC 90. Z tohoto řadu je rozvětvena rozvodná síť v obci Louka z rPE 50 a 63. Tlak ve vodovodním přivaděči je před pokračováním do Habrovče redukován v redukční šachtě na úroveň max. 450 m n.m. Vodovodem nelze krýt protipožární potřeby. Jako zdroj vody k hašení lze v tomto sídle využívat rybník. Při nouzovém zásobování obyvatelstva pitnou vodou platí opatření jako pro celý SV Hlinsko. Propojením SV Hlinsko s SV Havlíčkův Brod s podzemními zdroji v Podmoklanech a se SV Skuteč s podzemními zdroji v Anenském údolí je zajištěna dodávka vody ve SV Hlinsko ve 100% průměrné potřeby vody. Tedy i ve vodovodu Vrbatův Kostelec. Při kolapsu dopravního systému bude pitná voda dovážena do obce z podzemního zdroje SK 3 v Anenském údolí (12 l/s) cisternami ve vzdálenosti 5 km (+ voda balená). Lokální studny budou využity jako zdroje užitkové vody. Cejřov Z vodovodní sítě Prosetína je provedeno odbočení PVC 90 přes Klínek do Cejřova. Rozvodná vodovodní síť je PVC 90. 13 VRBATŮV KOSTELEC - ÚZEMNÍ PLÁN - Návrh - ODŮVODNĚNÍ


Při kolapsu dopravního systému bude pitní voda dovážena do obce balená. Lokální studny budou využity jako zdroje užitkové vody. Habroveč Z Prosetína pokračuje PVC 160 přes místní části Otáňka a Kvasín. Za Kvasínem je přívod zmenšen na PVC 110 do Vrbatova Kostelce, u odbočky komunikace do Louky a Habrovče je odbočen řad PVC 90, postupně redukovaný na rPE 63. Tlak ve vodovodním přivaděči je před pokračováním do Habrovče redukován v redukční šachtě na úroveň max. 450 m n.m. Vlastní rozvodné řady po obci Habroveč jsou rPE 50. Vodovodem nelze krýt protipožární potřeby. Pro pokrytí potřeb požární vody je v centru sídla požární nádrž. Při kolapsu dopravního systému bude pitní voda dovážena do obce balená. Lokální studny budou využity jako zdroje užitkové vody. Ochranné pásmo vodovodů v řešeném území je 1,5 m od obrysu potrubí.

Vodovod Bilance nárůstu potřeb pitné vody pro bydlení: Qdmax Qhmax Qd k.ú. Louka 6.900 10,350 0,216 k.ú. Vrbatův Kostelec 26.850 40,275 0,839 ---------------------------------------------------------------------------------------------celkem 33.750 50,625 1,055 Územní plán nemění systém zásobování sídel pitnou vodou. Navržena jsou pouze dílčí prodloužení vodovodních řadů do dosahu zastavitelných ploch Z.2; Z.10; Z.12; Z.14; Z.19; Z.20. Bilanci nárůstu potřeb pitné vody pro plochy přestaveb nelze stanovit bez konkrétního podnikatelského záměru a počtu zaměstnanců.

Limity využití území: - Ochranné pásmo vodovodních řadů – vymezené vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí na každou stranu - do průměru 500 mm včetně – 1,5 m - nad průměr 500 mm – 2,5 m

Kanalizace Vrbatův Kostelec V obci není soustavná veřejná kanalizace, pouze nesoustavné odvodnění s dvěma výustmi do potoka Žejbro. Využití k vytvoření kanalizačního systému je sporné. Splaškové vody jsou odstraňovány individuelně v septicích u nemovitostí. Přepady jsou zaústěny do citovaného odvodnění, povrchových odpadů nebo trativodů (50% a nebo jsou shromažďovány v nepropustných jímkách na vyvážení (50%). Obec má povolení vypouštět odpadní vody rozhodnutím z 4.7.2003 s platností do 30.12.2012. Louka, Cejřov, Habroveč V obcích není veřejná kanalizace. Splaškové vody jsou zachycovány v nepropustných jímkách na vyvážení. Kaly jsou odváženy na zemědělské pozemky. Územní plán navrhuje likvidaci odpadních vod z řešeného území v souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje. Ve Vrbatově Kostelci jsou navrženy základní trasy stok splaškové kanalizace, která bude zakončena centrální čistírnou odpadních vod. Způsob dopravy odpadních vod (gravitace, čerpání) bude předmětem řešení podrobnější dokumentace. Zastavitelná plocha pro ČOV je umístěna východně od V. Kostelce na levém břehu Žejbra, do kterého bude ústit. 14 VRBATŮV KOSTELEC - ÚZEMNÍ PLÁN - Návrh - ODŮVODNĚNÍ


V místních částech Louka, Habroveč a Cejřov bude i nadále probíhat likvidace odpadních vod individuálně. Pozn.: Sdružené objekty kanalizace (stoky, ČŠ, OK, zdrže ...) je možné umisťovat v rámci regulativů jednotlivých funkčních ploch.

Limity využití území: Ochranné pásmo kanalizační stoky je vymezeno vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí na každou stranu a) do průměru 500 mm včetně – 1,5 m b) nad průměr 500 mm – 2,5 m

Zastavitelné plochy pro vodní hospodářství: Z.9 - plocha pro umístění čistírny odpadních vod (vč. přístupové komunikace) V dalším stupni PD pro zastavitelnou plochu Z.9 (čistírna odpadních vod), která částečně leží v záplavovém území (mimo aktivní zónu) bude třeba respektovat hladinu Q100 kvůli výškovému ale i prostorovému osazení staveb a zařízení.

Energetika a spoje Elektro V řešeném území leží kromě sídla Vrbatův Kostelec také Habroveč, Louka a Cejřov. Protože řešené území je plošně velmi rozsáhlé a lokality osídlení mezi sebou vzdálené, odpovídá této skutečnosti i počet, umístění a výkon jednotlivých transformačních stanic. Napříč prochází řešeným územím kmenové vedení VN 2 × 35 kV č. 930 a 931. Tímto vedením jsou zásobovány obce Vrbatův Kostelec, Habroveč, Louka a trafostanice Cejřov – Zárubka. Cejřov je napojen na kmenové vedení VN 35 kV č. 933, které je trasováno jižně od sídla. Zásobování elektrickou energií je řešeno systémem řady jednotlivých primerních přípojek k stožárovým trafostanicím, které zajišťují převod z napětí 35 KV na napětí 380 V. Řešeným územím prochází dále vedení velmi vysokého napětí VVN 2 × 110 kV číslo 1141 a 1142, které je trasováno přes západní okraj území u obce Habroveč. Rozmístění a výkony trafostanic v jednotlivých částech jsou následující:

Vrbatův Kostelec TS 515

(Vrbatův Kostelec, obec) o výkonu 160 kVA, PTS, ČEZ, je umístěna v centru obce Trafostanice je připojena na kmenové vedení VN č. 931 primerní přípojkou vycházející z odbočky společné i pro TS 776.

TS 776

(U ČD) o výkonu 100 kVA, PTS, ČEZ, je umístěna v jižní části obce Trafostanice je připojena na primerní vedení VN č. 931 primerní přípojkou v části společnou pro TS 515.

TS 692

(U kravína) o výkonu 160 kVA, PTS, cizí, je umístěna na severním okraji zemědělského areálu v jižní části obce. Tato TS zajišťuje elektrickou energii pro zemědělský areál. Trafostanice je připojena na kmenové vedení VN č. 930 samostatnou krátkou primerní přípojkou.



Současný špatný stav sítí NN (vrchní vedení) vyžaduje celkovou úpravu (rekonstrukci) sítě. Rozsáhlejší zastavitelné plochy v obci bude nutno připojit na stávající trafostanice cílenými kabelovými vývody do center odběrů. Územní rezerva pro nové trafostanice není nutná, stávajícími trafostanicemi lze pokrýt případný nárůst potřeby elektrické energie. Louka TS 1105

(Louka) o výkonu 100 kVA, PTS, ČEZ, je umístěna v západní části sídla. Trafostanice je připojena na kmenové vedení VN č. 930 primerní přípojkou v části společnou pro TS 840. Současný stav sítí NN (vrchní vedení, závěsný kabel) vyžaduje celkovou úpravu (rekonstrukci) sítě s případnou úpravou TS, která umožňuje osazení transformátorem o výkonu 400 kVA a tím pokrýt případné požadavky na elektrické vytápění a zvýšení spotřeby el. energie na rozvojových plochách v obci.

Habroveč TS 840

(Habroveč) o výkonu 100 kVA, PTS, ČEZ, je umístěna na severním okraji sídla. Trafostanice je připojena na kmenové vedení VN č. 930 primerní přípojkou v části společnou pro TS 1105. Rozvod NN + EE je proveden vrchním vedením.

Cejřov TS 807

(Cejřov) o výkonu 100 kVA, PTS, ČEZ, je umístěna na jižním okraji sídla. Trafostanice je připojena na kmenové vedení VN č. 933 primerní přípojkou. Současný stav umožňuje osazení transformátorem o výkonu 400 kVA.

TS 036

(Cejřov, Zárubka) o výkonu 400 kVA, zděná, není v majetku ČEZ, je umístěna v blízkosti lomu (pro jeho potřeby). TS je připojena na vedení VN č. 930 primerní přípojkou.

Současný stav sítí NN (vrchní závěsný kabel) vyžaduje celkovou úpravu (rekonstrukci) sítě.

Bilance nárůstu potřeb elektrické energie pro zastavitelné plochy: k.ú. Louka 143 kW 54 kW k.ú. Vrbatův Kostelec 572 kW 218 kW -----------------------------------------------------------------------------------celkem 715 kW 272 kW

Bilance nárůstu potřeb elektrické energie uvažována jako maximální (vč. vytápění). Ve výpočtech není zahrnut podíl energií získaných z obnovitelných zdrojů (např.: fotovoltaika, tepelná čerpadla, topení dřevem …) případně počet pasivních a nízkoenergetických domů. Bilanci nárůstu potřeb EE pro plochy přestaveb nelze stanovit bez konkrétního podnikatelského záměru.

Předpokládané zátěže jednotlivých stávajících trafostanic: zastavit. plochy Vrbatův Kostelec TS 515 Z.7; 8; 9; 12; 14 TS 776 Z.2; 4; 10;

Pi / Ps

165/ 63 kW 407/155 kW



Louka TS 1105

Z.19; 20; 21; 23

143/ 55 kW

Napojení Z.2 a Z.10 bude provedeno cíleným kabelovým vedením NN z nové trafostanice. Konkrétní řešení vyplyne z územních studií, které jsou pro tyto plochy podmínkou. Plynofikací vznikne rezerva pro nárůst potřeby elektrické energie u nové výstavby. Případný nárůst potřeb nad rámec možností stávajících trafostanic bude řešen jejich přezbrojením (posílením). Pozn.: TS je možné umístit v lokalitách v rámci regulativů jednotlivých funkčních ploch. V případě nutnosti výstavby nové TS bude tato připojena na stávající VN zemním kabelem a trafostanice bude kompaktní (kabelová) z důvodu minimalizace ochranných pásem v zastavěném území. Stavby a činnosti v zastavitelných a přestavbových plochách Z.19; Z.23; P.1; P.3; P.4 budou respektovat stávající VN zařízení včetně ochranného pásma. Zastavitelné plochy pro energetiku nejsou navrhovány. 4 zastavitelné plochy pro výstavbu fotovoltaických elektráren, které budou dodávat EE do nejbližšího vrchního vedení VN 35 kV (konkrétní způsob napojení na distribuční soustavu VN bude předmětem řešení podrobnější dokumentace) jsou zařazeny do ploch výroby a skladování (plochy výroby specifické – fotovoltaická elektrárna). k.ú. Vrbatův Kostelec: Z.15 jižně od Vrbatova Kostelce, při stávajícím zemědělském areálu (1,2ha). Z.16 jihovýchodně od V. Kostelce při silnici II/337 (0,35ha).. k.ú. Louka Z.18 severozápadně od Louky (3,75ha). Z.22 navazuje na jižní okraj zástavby Louky (4,9ha).

Limity využití území: zařízení

ochranné pásmo [m] od krajních vodičů nadzemní vedení §19 §45 a) napětí nad 1 kV do 35 kV včetně 7m 10 m b) napětí nad 35 kV do 110 kV včetně 12 m 15 m podzemní (kabelové) vedení do 110 kV vč. a vedení řídící, měřící a 1 m od povrchu vedení po obou stranách elektrické stanice stožárové transformovny VN

7m

10 m

Plynovod V řešeném území je plynofikován pouze Vrbatův Kostelec. Obec je zásobována zemním plynem středotlakým plynovodem vstupujícím do řešeného území od jihovýchodu (od Leštinky) podél krajské silnice II/337. STL plynovod je napájen ve vysokotlaké regulační stanici plynu Skuteč. Vrbatův Kostelec je koncovou obcí na plynovodu.



Bilance nárůstu potřeb zemního plynu: k.ú. Vrbatův Kostelec

102 m3/h

137.700 m3/rok

Bilance nárůstu potřeb zemního plynu je uvažována jako maximální. Ve výpočtech není zahrnut podíl energií získaných z obnovitelných zdrojů (např.: fotovoltaika, tepelná čerpadla, topení dřevem …) případně počet pasivních a nízkoenergetických domů, nebo počet RD vytápěných elektrickou energií. Bilanci nárůstu potřeb EE pro plochy přestaveb nelze stanovit bez konkrétního podnikatelského záměru. Limity využití území • ochranná pásma plynovodů stanovená po 1.1.1995 • středotlaký plynovod v nezastavěném území..... 4 m • středotlaký plynovod v zastavěném území......... 1 m

Telekomunikace Řešené území patří do MTO Skuteč, UTO Hlinsko. Cejřov je připojen nadzemním vedením z Prosetína na ústřednu Skuteč. Vrbatův Kostelec, Habroveč a Louka jsou připojeny zemními kabelovými přívody na ústřednu Skuteč. Rozvody v zájmových obcích jsou řešeny kombinací vzdušné a zemní sítě s nedostatečnou kapacitou. Tato síť byla pokládána v osmdesátých letech. V řešeném území se kromě podzemní metalické sítě elektronických komunikací vyskytují ještě nadzemní vedení SEK. Ochranné pásmo podzemního vedení sítě elektronických komunikací je 1,5 m od krajního vedení.

Radiokomunikace V obci je nevyhovující televizní signál. Správa radiokomunikací o tomto problému ví a předpokládá posílení signálu. Bude vytipována technicky vyhovující plocha pro umístění stožáru zesilovače. Zařízení základní technické vybavenosti je možné umísťovat v rámci regulativů jednotlivých funkčních ploch. Řešeným územím neprochází žádná radioreleová trasa.

NAKLÁDÁNÍ S ODPADY Komunální odpad je sbírán do popelnic a kontejnerů a odvážen specializovanou firmou. V obci jsou nádoby na separované složky odpadu (sklo, papír, plasty). Likvidaci nebezpečného odpadu (obalů od barev a chemikálií, baterií, lednic, televizorů) má obec zajištěnu jednorázovým sběrem. Nakládání s odpady bude nadále řešeno stejným způsobem. TĚŽBA NEROSTŮ Řešené území je dotčeno těžební činností. V Cejřově je tato činnost aktivní a negativně ovlivňuje prostředí tohoto sídla. V případě ukončování těžby je nutno počítat s revitalizačními zásahy v lokalitě, nicméně tento směr bude aktuální v delším časovém horizontu. Těžba v jihovýchodním okraji řešeného území byla zastavena. Stávají stav - přírodní zeleň, vodní plocha - má potenciál rekreačního využití, na který územní plán reaguje navržením plochy občanského vybavení, které umožní případný záměr vybudování zázemí tohoto využití.



PIETNÍ ÚZEMÍ Do řešeného území zasahuje pietní území Ležáky. Území této národní kulturní památky je vymezeno v samostatné funkční ploše, jejíž stanovené podmínky využití ji chrání před negativními zásahy.

KRAJINA A ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY V řešeném území se nevyskytuje žádný nadregionální ani regionální prvek, severně od řešeného území se nachází lesní regionální biokoridor Mezihoří. Lokální ÚSES pro řešené území je z větší části zahrnut do ÚSES Skutečsko, který zpracoval Proagro Pardubice s.r.o. (Ing. Svobodová) v r. 1996. Územním plán respektuje koncepci stanovenou touto dokumentací a zpřesňuje vymezení jednotlivých prvků. Důležité pro realizaci ÚSES v řešeném území je využít stávající vhodné prvky (v žádném případě nepřipustit jejich likvidaci, provádět jejich údržbu) a postupně doplňovat nové v místech, kde chybí, propojení či potřebný vložený prvek. Vhodné je usměrňování nového využití zemědělské půdy (obnova cest a mezí s výsadbou remízků a liniové dřevinné zeleně). V druhové skladbě výsadeb je třeba vycházet ze zásad přirozenosti (respektovat nároky rostlin na stanoviště) a původnosti (preference domácích druhů). V zájmovém území existují dostatečné základy kostry ES. Přirozeně existující biocentra je nutno propojit biokoridory – pruhy dřevinné či travní vegetace. Vhodné je posílení doprovodné vegetace podél silnic, cest a potoků, případně snížit zornění ZPF – zatravňováním (tíže obdělávané či k erozi náchylné plochy). Při budování technických sítí a jiných staveb, které kříží prvky ÚSES, je třeba omezit zasaženou část na co nejužší pruh, kácet (po předchozím povolení) co nejmenší počet stromů a zajistit náhradní výsadbu po dokončení stavebních prací. Je třeba také upozornit, že pokud se jedná o zásahy do významných krajinných prvků, je třeba předchozího souhlasu orgánu ochrany přírody. V rámci lokálního ÚSES se v řešeném území vyskytují následující skladebné části: • LBC 25 - název: 2 Při chatové kolonii - niva potoka Žejbro a přilehlé svahy - funkčnost N •

LBC 24

- název: 2 Starý bor - ekologicky významný krajinný prvek - funkčnost N

•

LBC 23

- název: 2 Kostelecká stráň - svah jižní expozice - funkčnost N

•

LBC 27

•

LBC 26

•

LBC

- název: LBC mimo les - mokřad v potoční nivě Žejbra, ekologicky významný krajinný prvek - funkčnost N - název: 2 Na Babylonu - smíšený řídký lesík v polích - funkčnost N - název: LBC mimo les - lokalizace: východně od sídla Louka - funkčnost N

•

LBC

- název: LBC mimo les - lokalizace: jihovýchodně od sídla Louka - funkčnost N 19



•

LBC

- název: LBC mimo les - lokalizace: jižní okraj jihozápadní části řešeného území - funkčnost S

•

LBK 12

- niva potoka Žejbro - ekologicky významné liniové společenstvo

•

LBK 10

- výhřevná jižní stráň, jihozápadní a jihovýchodní expozice - svahy a příkré stráně lesních porostů, kamenité

•

LBK 13

- niva potoka Žejbro - ekologicky významné liniové společenstvo

•

LBK 15

- V ohradách - ekologicky významné liniové společenstvo

•

LBK 16

- Babylónský - ekologicky významné liniové společenstvo

•

LBK 14

- niva Mrákotínského potoka - ekologicky významné liniové společenstvo

•

LBK 17

- Na hrobce - ekologicky významné liniové společenstvo

•

LBK 4

•

LBK 12-13

•

LBK 11-12

c.3 Funkční regulace Vymezení pojmů pro stanovení podmínek pro využití ploch: • •

• •

Zařízení je chápáno jako část objektu či provozovna, využitá pro jinou funkci než převažující funkce stavby (např. zařízení veřejného stravování v rámci administrativní budovy) Koeficient zastavění pozemku (pozemku pro výstavbu) – udává maximální podíl zastavěné plochy všech objektů a zpevněných ploch nacházejících se na pozemku pro výstavbu k celkové ploše tohoto pozemku; uvedená hodnota se použije pro pozemky obvyklé rozlohy (tj. 1000 – 1500 m2 u pozemků pro bydlení) pro ostatní případy bude posuzováno individuelně – v souladu s charakterem okolní zástavby (hustota) a krajinným rázem Nízkopodlažní a vícepodlažní zástavba – hranici tvoří horní mez podlažnosti rodinných domů – 2 n.p. s podkrovím Drobná stavba – stavba nevyžadující stavební povolení ani ohlášení, např.: − stavby o jednom nadzemním podlaží do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, nepodsklepené, jestliže neobsahují pobytové místnosti, hygienická zařízení ani vytápění, neslouží k ustájení zvířat a nejde o sklady hořlavých kapalin a hořlavých plynů; − stavby pro chovatelství o jednom nadzemním podlaží o zastavěné ploše do 16 m2 a do 5 m výšky; − zimní zahrady o jednom nadzemním podlaží a skleníky do 40 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky − bazény do 40 m2 zastavěné plochy 20



• • •

• • • • • • • • •

•

Veřejná správa – veřejné budovy sloužící v místním měřítku potřebám občanů a jejich kontaktu se samosprávou a státní správou Administrativa – úřady a instituce mimo státní správu a samosprávu – správní budovy a kanceláře firem, samostatných podnikatelů Stavba pro výrobu a skladování je stavba určená pro průmyslovou, řemeslnou a jinou výrobu, popř. služby mající charakter výroby, a dále pro skladování výrobků, hmot a materiálů, kromě staveb pro skladování produktů živočišné výroby, přípravu a skladování krmiv a steliva, skladování a posklizňovou úpravu produktů rostlinné výroby, skladování a přípravu prostředků výživy, přípravků na ochranu rostlin a rostlinných produktů a pro zemědělské služby, další rozlišení funkčních regulativů je pro potřeby územního plánu vymezeno takto: − Výroba smíšená – výroba, která není přípustná v jiných funkčních plochách především z důvodů vyšší dopravní zátěže (četnost jízd a tonáž vozidel), i z důvodů překračování limitů přípustného zatížení území hlukem, prachem, imisemi, které však nepřesahují hranice areálů. Jde např. o výrobu potravinářskou, textilní, elektrotechnickou, polygrafickou, výrobu stavební a stavebních hmot, dřevozpracující, servisy, opravny, strojírenství na bázi výroby spotřebních předmětů, v plochách stávajících zemědělských areálů i výroba zemědělská. − Výrobní služby – výroba v malém rozsahu produkce a využívaných ploch, bez velkých nároků na přepravu (četnost i tonáž vozidel), bez negativních dopadů na životní prostředí, které nepřesahují hranice jednotlivých areálů, resp. výrobních objektů. Jde o výrobu řemeslnou, služby mající charakter výroby, servisní služby ap. Stavby sloužící zemědělské výrobě – obsluze ploch zemědělské půdy – stavby sloužící ukládání sena, slámy, polní hnojiště, přístřešky pro hospodářská zvířata na pastvinách, napáječky Maloobchod – rozptýlené prodejny, obchodní centra místní i obvodová, nabízející zboží denní potřeby, specializovaný sortiment přímo spotřebiteli Služby – nevýrobní i výrobní, sloužící občanům k zajišťování jejich denních potřeb – např. řemesla, sezónní a opravárenské služby, služby pečovatelské, zdravotní, půjčovny, poradenství…atd. Velkoobchod – stavby a plochy, ve kterých je zajišťován pohyb zboží mezi výrobcem a dodavatelem, resp. mezi dodavateli, bez přímého styku se spotřebitelem Odstavné plochy – plochy pro odstavování vozidel na časově neomezenou dobu Parkingy, parkovací plochy – plochy pro parkování vozidel; obvykle časově omezeno např. po dobu zaměstnání, nákupu, naložení vozidla... (krátkodobé a dlouhodobé) Pobytová rekreace – stavby, zařízení a plochy umožňující vícedenní rekreační pobyt s možností přenocování, stravování, atd., s možností rekreačního vyžití Drobné hospodářské zvířectvo – drůbež, králíci, holubi ap. a drobná zvířata – psi, kočky, exotické ptactvo Krátkodobé shromažďování odpadu – sběr komunálního odpadu do popelnic a kontejnerů, inertního odpadu do velkoobjemových kontejnerů, recyklovatelného odpadu do speciálních nádob, se zajištěním pravidelným odvozem na místo dalšího zpracování či odstraňování (likvidace) Negativní dopady na životní prostředí – hluk, prašnost, emise, vibrace ap..... z provozované činnosti, zatěžující území buď jednotlivě nebo v souhrnu nad limitní přípustnou mez hygienických předpisů – normovou hodnotu (konkrétní technický požadavek obsažený v příslušné české technické normě ČSN, jehož dodržení považuje konkrétní ustanovení za splnění jím stanovených požadavků)

Celé řešené území je rozděleno do ploch s rozdílným způsobem využití podle převládající funkce ve vymezené ploše (lokalitě). Vzhledem k určitým typickým a svébytným podmínkám v jednotlivých částech řešeného území, které by měly být i do budoucna chráněny, byly některé funkční typy ještě rozděleny do několika podtypů nebo byly stanoveny podmínky využití území a vymezeny plochy se specifickým využitím. 21 VRBATŮV KOSTELEC - ÚZEMNÍ PLÁN - Návrh - ODŮVODNĚNÍ


Funkční PLOCHY BYDLENÍ jsou v řešeném území zastoupeny dvěma podtypy: plochy bydlení v rodinných domech – venkovské a plochy bydlení v rodinných domech – příměstské. Jsou využívány pro bydlení trvalé i rekreační s plochami okrasných a užitkových zahrad, s hospodářskými stavbami sloužícími drobné zemědělské výrobě či podnikatelským aktivitám.

PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ jsou zastoupeny v plochách (základního) občanského vybavení. Zahrnují plochy a stavby sloužící občanům k pokrytí základních služeb - objekt obecního úřadu, obchodu, pošty apod. Hřbitov je zařazen do samostatného podtypu ploch občanského vybavení, stejně tak jako sportovní areál, který je zařazen do ploch tělovýchovných a sportovních zařízení.

PLOCHY REKREACE zahrnují areály rekreačních chat. Jedná se o areály v přírodním prostředí.

PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ vymezují plochy veřejných prostranství – uliční prostory – byly vyčleněny z důvodu zdůraznění urbanistické struktury, typické pro sídla. Budoucí rozvoj by měl tuto strukturu respektovat a citlivě na ni navázat. Slouží nejen pro silniční komunikace procházející sídly a dopravní obsluhu přilehlých nemovitostí, ale i pro pěší dopravu, veřejnou zeleň, hry dětí či shromažďování obyvatel.

PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ – plochy smíšené obytné - venkovské zahrnují plochy, kde je hlavní funkce bydlení úzce spjatá s podnikatelskými aktivitami, funkcí služeb či drobnou výrobou. Provozovny doplňkových funkcí, svými negativními důsledky nesmí ovlivňovat plochy čistě obytné (negativní důsledky jen v rámci areálu).

PLOCHY SMÍŠENÉ VÝROBNÍ - zahrnují plochy stávajících zemědělských areálů. Z hlediska efektivního využití těchto areálů je nezbytné rozšířit spektrum výrobních aktivit, umožnit podnikatelské a obchodní aktivity v těchto areálech.

PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY– jsou členěny do třech podtypů: dopravní infrastruktura silniční – komunikace – plochy a zařízení silnic II. a III. tříd příp. nižších kategorií mimo sídla dopravní infrastruktura místní - obslužná a účelová – vymezuje linie ostatních komunikací – vč. komunikací zajišťujících prostupnost krajiny - povozových, cyklistických, pěších vedených v souladu s požadavky obce a potřebami uživatelů území dopravní infrastruktura - plochy dopravy - vymezení ploch pro dopravu v klidu dopravní infrastruktura - železniční - vymezuje trasy a navazující plochy železniční sítě v řešeném území

PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY – jsou zastoupeny v plochách navržených zařízení technické infrastruktury (ČOV)

PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ jsou zastoupeny podtypem plochy výroby specifické fotovoltaická elektrárna. Zahrnují plochy navržené pro realizace fotovoltaických elektráren

PLOCHY SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ byly rozděleny do 2 podtypů: plochy zeleně soukromé a vyhrazené (plochy užitkových a okrasných zahrad, plochy sadů a pod). Tyto plochy byly vymezeny především v okrajových částech sídel, aby byl ochráněn přirozený přechod mezi urbanizovaným územím a volnou krajinou. plochy zeleně na veřejných prostranstvích – plochy s upravenými plochami zeleně, plochami přírodního charakteru, s mobiliářem a zpevněnými plochami veřejných prostranství.

PLOCHY ZEMĚDĚLSKÉ jsou rozděleny do dvou podtypů – plochy zemědělsky obhospodařované půdy a plochy smíšené krajinné. Toto rozdělení zemědělských ploch bylo provedeno z důvodů ochrany a zdůraznění krajinného rázu. Velké procento ploch 22



zemědělského půdního fondu je intenzivně využíváno a zorněno. Aby byla zvýšena retenční schopnost území jsou navrženy plochy, kde by měl být změněn způsob jejich obhospodařování na trvalé travní porosty. Aby nezastupitelná funkce ploch travních porostů a pastvin včetně solitérní zeleně byla zachována, stabilizována a podpořena, jsou tyto plochy vyčleněny do samostatného funkčního podtypu – plochy smíšené krajinné.

Ostatní funkční plochy jsou vymezovány v souladu s vyhláškou č. 501/2006 Sb., o obec. požadavcích na využívání území:

•

Plochy vodní a vodohospodářské: - Vodní plochy a toky

•

Plochy přírodní: - Plochy přírodní krajinné zeleně

•

Plochy lesní: - Plochy lesa

•

Plochy těžby nerostů

•

Plochy pietního území: - Plochy pietního území ležáky

Návrh územního plánu sleduje především možnost stabilizace event. posílení hlavní funkce sídla – bydlení. Vytváří pro tuto funkci podmínky především vymezením stávajících ploch bydlení, vymezením zastavitelných ploch a stanovením vhodného funkčního regulativu. Územní plán se rovněž snaží ochránit krajinný ráz především v těch částech území, které váží na systém ekologické stability, na plochy lesa nebo ekologicky, krajinářsky a jinak významné lokality. Územní plán nenavrhuje žádné aktivity, které by mohly negativně ovlivnit okolní krajinu. Doplňuje a vymezuje plochy zeleně tak, aby byly lemovány účelové komunikace v krajině liniovou zelení a tím byl chráněn a posilován krajinný ráz. Jako vhodnou formu bydlení v sídle (kompaktní území sídel) stanovuje územní plán nízkopodlažní zástavbu venkovského (ve vazbě na původní zástavbu) a příměstského charakteru (v ucelených nově budovaných lokalitách). Stanovením prostorových a funkčních regulativů a způsobem vymezení zastavitelných ploch územní plán respektuje a chrání urbanistický a stavebně – architektonický ráz obce včetně jejího kvalitního přírodního prostředí. Všemi těmito kroky vytváří územní plán podmínky k udržitelnému rozvoji v řešeném území.

d)

Výsledky vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj území Zpracování vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj nebylo zadáním požadováno.

e)

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a na pozemky určené k plnění funkce lesa

Dělení do klimatických oblastí dle Quitta (Quitt, 1971) zařazuje řešené území do oblasti MT10. Ta je charakterizována dlouhým, teplým a mírně suchým létem, přechodným obdobím krátkým s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem a mírně teplou krátkou a velmi suchou zimou. Charakteristické hodnoty pro tuto klimatickou oblast jsou následující: počet letních dnů je 4050, počet dnů s průměrnou teplotou 10°C a více je 140 -160, po čet mrazivých dnů je 110-130, p. ledových dnů činí 30-40, průměrná lednová teplota je -2°- -3°C, v červenci to je 17°-18°C, po čet dnů se sněhovou pokrývkou je 80 -100.



Roční úhrn srážek činí 600 – 700 mm, z toho za vegetační období 400 – 450 mm (Chrudim 568 mm, Chrast 645 mm, Heřmanův Městec 643 mm). Průměrná roční teplota činí cca 7,5oC. Dle vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 327/1998 Sb. je řešené území zařazeno do klimatického regionu MT2 – mírně teplý, mírně vlhký. Z jeho charakteristiky vyplývá následující: suma teplot nad 10°C je 2200-2500, pr ůměrná roční teplota činí 7-8°C, pr ůměrný roční úhrn srážek je 550650(700)mm, hodnota pravděpodobnosti suchých vegetačních období je 15-30, vláhová jistota 4 10. Zemědělský půdní fond: Celková výměra pozemků: Orná půda Zahrady Ovocné sady Trvalé travní porosty Zemědělská půda Lesní půda Vodní plochy Zastavěné plochy Ostatní plochy

545 ha 249 17 1 141 409 36 9 9 81

ha ha ha ha ha ha ha ha ha

Obec je tvořena dvěma katastrálními územími – Vrbatův Kostelec a Louka u Vrbatova Kostelce. V řešeném území se vyskytují půdy s kvalitou těchto půdních jednotek: HPJ 11 hnědozemě typické, černozemní, včetně slabě oglejených forem na sprašových hlínách; středně těžké a těžší spodinou, vodní režim příznivý až vlhčí HPJ 29 hnědé půdy, hnědé půdy kyselé a jejich slabě oglejené formy převážně na rulách, žulách a svorech a na výlevných kyselých horninách; středně těžké až lehčí, mírně štěrkovité, většinou s dobrými vláhovými poměry HPJ 31 hnědé půdy a rendziny na pískovcích a písčitě větrajících permokarbonských horninách; bez štěrku až středně štěrkovité; vláhové poměry nepříznivé, velmi závislé na vodních srážkách HPJ 40 svažité půdy (nad 12o) na všech horninách; lehké až lehčí, středně těžké, s různou štěrkovitostí a kamenitostí nebo bez nich; jejich vláhové poměry jsou závislé na srážkách HPJ 42 hnědozemě oglejené na sprašových hlínách; středně těžké, bez štěrku, náchylné k dočasnému zamokření HPJ 44 oglejené půdy na sprašových hlínách; středně těžké, bez štěrku, náchylné k dočasnému zamokření HPJ 47 oglejené půdy na svahových hlínách; středně těžké až středně skeletovité nebo slabě kamenité, náchylné k dočasnému zamokření HPJ 50 hnědé půdy oglejené a oglejené půdy na různých horninách (hlavně žulách, rulách) s výjimkou hornin v HPJ 48, 49; zpravidla středně těžké, slabě až středně štěrkovité až kamenité, dočasně zamokřené HPJ 58 nivní půdy glejové na nivních uloženinách středně těžké, vláhové poměry méně příznivé po odvodnění příznivé



HPJ 64 glejové půdy a oglejené půdy zbažinělé, avšak zkulturněné, na různých zeminách i horninách; středně těžké až velmi těžké, příznivé pro trvalé travní porosty, po odvodnění i pro ornou půdu HPJ 68 glejové půdy zrašelinělé a glejové půdy úzkých údolí, včetně svahů, obvykle lemující malé vodní toky; středně těžké až velmi těžké, zamokřené, po odvodnění vhodné pouze pro louky HPJ 75 různé hydromorfní a semihydromorfní půdy v hlubších údolích, v mapově nevymezitelném střídání většinou středně těžké, slabě až středně štěrkovité, s různými vláhovými poměry, ale vždy se zamokřenými místy - vhodné jen pro louky Zastavitelné plochy (bydlení) jsou vymezeny převážně při hranicích zastavěného území tak, aby navržená zástavba vyhovovala z hlediska urbanistického, krajinářského a byla výhodná i z hlediska technického a ekonomického. Navrhovány jsou rozvojové plochy pro rodinné bydlení, technickou infrastrukturu a výrobu. Rozvojové záměry navazují na zastavěné území a nezůstávají zbytkové plochy, které by byly nevhodné pro strojní zemědělské obhospodařování. Pozemky určené k plnění funkcí lesa: Návrh územního plánu respektuje veškeré plochy pozemků určených k plnění funkcí lesa, vymezuje je jako samostatnou funkční plochu – plochy lesa. Návrh územního plánu nenavrhuje žádné aktivity, které by vyžadovaly zábor PUPFL, nenavrhuje ani konkrétní plochy pro zalesnění. To je podmíněně přípustné na zemědělských plochách s podmínkou souhlasu orgánu ochrany ZPF a ochrany přírody. Odůvodnění odnětí půdy v rozvojových lokalitách Zastavitelné plochy: Z.1 – Jedná se o stávající užitkové zahrady za stávající zástavbou rodinných domů. Pozemky v lokalitě jsou v KN vedeny jako trvalé travní porosty – vymezení jako plochy zeleně soukromé a vyhrazené umožňuje plnohodnotné využívání ploch jako užitkových a okrasných zahrad (v návaznosti na plochy bydlení). Vymezení přímo navazuje na zastavěné území. Zemědělský půdní fond převážně náleží do III. třídy ochrany. Z.2 – lokalita bydlení. Navazuje na zahájenou realizaci zástavby v lokalitě mezi železnicí, silnicí třetí třídy, cestou a stávající zástavbou v západní části Vrbatova Kostelce. Lokalita se nachází mezi již realizovaným rodinným domem a plochou lesa. Jedná se o záměr definovaný v předchozí ÚPD, který je územním plánem upřesněn. Do severního okraje lokality zasahují půdy druhé třídy ochrany. Z.3 – lokalita zeleně na veřejných prostranstvích. Navazuje na stávající lesík, který bude součástí tohoto fragmentu zeleně v sídle. Předpokládána je parková úprava zeleně s převládajícími plochami zeleně. Převážná část lokality náleží do II. třídy ochrany ZPF. Z.4 – lokalita bydlení a zahrad. Jedná se o vymezení zbývajících (dosud nerealizovaných) ploch záměru hnízdové zástavby. Lokalita rozdělena do ploch pro bydlení a ploch určených pro realizaci užitkových a okrasných zahrad. toto rozdělení upřesňuje strukturu zástavby v lokalitě. Třída ochrany ZPF – II. třída. Z.5 – plocha vymezená pro zbudování parkoviště pro rekreační areál. V současné době je tento prostor pro odstavování vozidel využíván - zbudování parkoviště bude chránit prostředí a toto



užívání organizovat, resp. plocha pro odstavování bude jasně definovaná a nebude docházek k poškozování trvalého travního porostu v lokalitě. Třída ochrany ZPF – II. třída. Z.6 – plocha pro parkoviště pro sportovní areál ve Vrbatově Kostelci. V současné době je tento prostor občasně pro odstavování vozidel využíván – zbudování parkoviště bude chránit prostředí a toto užívání organizovat, resp. plocha pro odstavování bude jasně definovaná a nebude docházek k poškozování trvalého travního porostu v lokalitě. Lokalita leží mimo pozemky ZPF. Z.7 – vymezená plocha navazuje na stávající zástavbu. Jedná se o vymezení stávající zahrady, která je v KN vedena jako trvalý travní porost. Zařazení do ploch bydlení umožňuje stávající využívání. Třída ochrany ZPF – II. třída. Z.8 -

lokalita bydlení v severní části Vrbatova Kostelce. Vymezení ploch bydlení umožňuje stávající využívání lokality, kdy zde jsou umístěny mj. i stavby pro rekreační bydlení. Lokalita je vymezena z důvodu specifikace prostoru tak, aby nezasahoval do záplavového území toku Žejbro a stávající využívání bylo v souladu s legislativou. Třída ochrany ZPF – II. třída.

Z.9 – lokalita vymezená pro realizaci ČOV pro Vrbatův Kostelec včetně příjezdové komunikace. Lokalita je zde umístěna vzhledem k technologickým, resp. terénním poměrům v území, nezbytná je napojení na stávající vodní tok. Třída ochrany ZPF – I. třída. Z.10 – záměr rozvoje bydlení definovaný v předchozí ÚPD. Vymezení umožňuje jeho realizaci a jsou stanoveny podmínky využití pro tento záměr. Jedná se o logické zakončení zástavby na jihozápadním okraji Vrbatova Kostelce, mezi stávající zástavbou a komunikacemi, které zajistí dopravní obsluhu lokality. Třída ochrany ZPF – II. třída. Z.11 – lokalita na jihozápadním okraji Vrbatova Kostelce. Jedná se o vymezení prostoru pro soukromou a vyhrazenou zeleň, který vytvoří zázemí pro bytový dům - lokalita je takto již částečně využívána, částečně se bude jednat o kultivaci zeleně. Ochrana ZPF – V. třída. Z.12 – lokalita pro rozvoj bydlení na jižním okraji Vrbatova Kostelce. Navazuje na zastavěné území, které svým vymezením zkompaktňuje. Vymezení navazuje na stávající zástavbu a je ukončující partií zástavby směrem k železniční trati. Třída ochrany ZPF – II. a III. třída. Z.13 – vymezení stávající plochy hřbitova tak, aby byl v souladu stávající stav s údaji v KN. Z.14 – lokalita rozvoje bydlení v proluce mezi stávající zástavbou na jihovýchodním okraji Vrbatova Kostelce. Vymezení respektuje "hloubku" stávající zástavby směrem od silnice. Jedná se o zkompaktnění jednostranné zástavby. Třída ochrany ZPF – I. a II. třída. Z.15 – lokalita pro umístění fotovoltaické elektrárny. Jedná se o lokalitu proti stávajícímu zemědělskému areálu. Bylo vzneseno několik požadavků na toto využití – tato lokalita se vzhledem k značnému výskytu půd I. a II. třídy v řešeném území jeví jako vhodná. Třída ochrany ZPF – III. třída. Z.16 – lokalita pro umístění fotovoltaické elektrárny. Je vymezena na okraji části území, která není intenzivně zemědělsky využívána – v lokalitě (prostor mezi silnicí a tokem Žejbra) jsou vymezeny rozsáhlé plochy trvalých travních porostů. Při realizaci tohoto záměru se nepředpokládá významný vznik zpevněných ploch, které by snížili schopnost vsakování vody a tedy funkce trvalého travního porostu (z hlediska retenční schopnosti půdy) by neměla být negativně ovlivněna. Z.17 – lokalita pro umístění zázemí charakteru občanského vybavení pro využití prostoru zastavené těžby jihozápadně od Cejřova. Vymezení nezasuje do ZPF, jedná se především o využití v místě původních objektů. 26 VRBATŮV KOSTELEC - ÚZEMNÍ PLÁN - Návrh - ODŮVODNĚNÍ


Z.18 – lokalita pro umístění fotovoltaické elektrárny včetně komunikace pro její dopravní napojení. Záměr byl vymezen na základě požadavků investora. Do lokality zasahují především půdy II. třídy ochrany, částečně půdy první třídy ochrany. V řešeném území byla významná poptávka po plochách pro toto funkční vymezení. Tento záměr byl vymezen vzhledem k přítomnosti rozsáhlých intenzivně zemědělsky využívaných ploch v návaznosti na vymezenou lokalitu. Při vzniku izolační zeleně po obvodu areálu a zatravnění v rámci jeho ploch dojde k částečnému rozčlenění těchto souvislých zemědělských ploch. Z.19 – lokalita pro umístění rodinného domu. Lokalita je vymezena na rozsáhlé ploše, nicméně v podmínkách využití je specifikována podmínka pro umístění jednoho RD. Lokalita částečně navazuje na zastavěné území. Třída ochrany ZPF – I. a V. třída. Z.20 – lokalita ležící zastavěném území sídla Louka. Logické uzavření zástavby při komunikaci II. třídy. Třída ochrany ZPF – II. třída. Z.21 – lokalita pro rozvoj bydlení navazující na zastavěné území sídla Louka. Třída ochrany ZPF – II. třída. Z.22 – lokalita pro umístění fotovoltaické elektrárny. Záměr byl vymezen na základě požadavků investora. Do lokality zasahují především půdy II. třídy ochrany, částečně půdy V. třídy ochrany. V řešeném území byla významná poptávka po plochách pro toto funkční vymezení. Na vymezenou plochu navazují rozsáhlé intenzivně zemědělsky využívané plochy. Při realizaci zeleně při obvodu vymezené plochy a zatravnění v jeho rámci dojde k částečnému rozčlenění těchto souvislých zemědělských ploch. Z.23 – lokalita pro bydlení na západním okraji sídla Louka včetně komunikace pro její dopravní napojení. Navazuje na zastavené území sídla. Třída ochrany ZPF – II. a V. třída.



VRBATŮV KOSTELEC ÚZEMNÍ PLÁN ODŮVODNĚNÍ - NÁVRH - (část zpracovaná projektantem)

Recommend Documents