ŠVP pro gymnázium s výukou od

79-41-K/41 Gymnázium se zahájením od 1.9.2011 (čtyřleté studium)

RVP G 4-leté gymnázium Vzděláním k prosperitě

ŠVP pro gymnázium s výukou od 1.9.2011

Gymnázium a SOŠ, Jilemnice, Tkalcovská 460, příspěvková organizace

HIDDEN TEXT TO MARK THE BEGINNING OF THE TABEL OF CONTENTS

Obsah 1 Charakteristika školy

2

2 Identifikační údaje

4

3 Charakteristika ŠVP

5

3.1 Profil absolventa 3.2 Výchovné a vzdělávací strategie školy 3.3 Začlenění průřezových témat

4 Učební plán 4.1 Poznámky k učebnímu plánu

5 Učební osnovy 5.1 Jazyk a jazyková komunikace

6 9 10

18 18

22 22

5.1.1 Český jazyk a literatura

24

5.1.2 Anglický jazyk

33

5.1.3 Německý jazyk

37

5.2 Matematika a její aplikace

41

5.2.1 Matematika

42

5.3 Člověk a příroda

46

5.3.1 Fyzika

47

5.3.2 Chemie

52

5.3.3 Biologie

56

5.3.4 Zeměpis

61

5.4 Člověk a společnost

70

5.4.1 Základy společenských věd

71

5.4.2 Dějepis

79

5.5 Umění a kultura 5.5.1 Hudební výchova 5.5.2 Výtvarná výchova 5.6 Člověk a zdraví 5.6.1 Tělesná výchova

88 90 95 101 102

5.7 Informatika a informační a komunikační technologie

113

5.7.1 Informační a komunikační technologie

114

5.8 Volitelné vzdělávací aktivity

117

5.8.1 Konverzace v německém jazyce

118

5.8.2 Seminář zeměpisu

120

5.8.3 Konverzace v anglickém jazyce

122

5.8.4 Seminář chemie

124

5.8.5 Seminář matematiky

126

5.8.6 Seminář fyziky

129

5.8.7 Seminář biologie

131

5.8.8 Seminář ruského jazyka pro začátečníky

134

5.8.9 Seminář základů společenských věd

137

5.8.10 Seminář ICT

139

6 Evaluace vzdělávacího programu

140

PLACE HERE


Charakteristika školy

Verze: 2, Datum: 1. 9. 2012, Platnost: 1.9.2011 RVP G 4-leté gymnázium

1 Charakteristika školy Název školy


Adresa

Tkalcovská 460, 514 01 Jilemnice

Název ŠVP


Platnost

1.9.2011

Název RVP

RVP G 4-leté gymnázium

Dosažené vzdělání Úplné střední vzdělání Délka studia v letech:

4

Základní charakteristika Druh školy: gymnázium a střední odborná škola Datum zařazení do rejstříku: 1. 1. 2005 Cílová kapacita školy: 700žáků Cílový počet tříd: 20 tříd Cílová skupina: nižší a vyšší stupeň osmiletého gymnázia, čtyřleté gymnázium a gymnázium se sportovní přípravou Počet tříd v ročnících: 1 Součásti školy Gymnázium (hlavní budova a dvě přístavby) Střední odborná škola Učební pavilon (odloučené pracoviště) Domov mládeže (odloučené pracoviště) Pedagogický sbor Stabilizovaný s téměř stoprocentní aprobovaností, čítající kolem šedesáti pedagogických pracovníků (učitelů, trenérů a vychovatelů DM). Průměrný věk pedagogického sboru je 39 let. Dlouhodobé projekty • Globe (Global Learning and Observations to Benefit the Environment) je dlouhodobý mezinárodní program, který nabízí studentů prostřednictvím praktických měření a pozorování prováděných v okolí školy, poznávat přírodu kolem sebe a získávat k ní kladný vztah. • Vícedenní exkurze - tematicky zaměřené exkurze pro žáky gymnázia v rámci výuky jednotlivých předmětů. Cílem exkurzí je propojit výuku s praxí • Sportovní kurz • Kurzy LVVZ – lyžařský výchovně-vzdělávací kurz – je pořádán v zimních měsících – žáci se učí zvládat lyžařské běžecké a sjezdové techniky, snowboard. Kurz trvá 1 týden. • Seznamovací (adaptační) kurzy pro studenty 1. ročníků • Několikadenní kurz – poznávání regionu • Setkávání s významnými osobnostmi v regionu – herec Stanislav Zindulka, spisovatelka Marie Kubátová Spolupráce s rodiči a jinými subjekty Školská rada, výbor SRPDŠ, rodičovské schůzky, PPP Semily, výchovný poradce školy, Městský úřad Jilemnice, Městská knihovna Jilemnice, Krkonošské muzeum Jilemnice, Společenský dům Jilm Jilemnice, Sportovní centrum Jilemnice, Sokol Jilemnice, CVLK Liberec

Gymnázium a SOŠ, Jilemnice, Tkalcovská 460, příspěvková organizace SMILE verze 2.6.0

2


Charakteristika školy


Umístění školy Výuka probíhá ve třech budovách vzdálených od sebe do 10 min. chůze. V budoucnu by se měla výuka koncentrovat do jedné budovy. Výhodou je dostupnost sportovních zařízení, lékařského zabezpečení, kulturního zařízení atd. Vybavení školy Škola má 3 učebny pro výuku informatiky, odbornou učebnu fyziky, laboratoř chemie, laboratoř biologie, 2 učebny hudební a výtvarné výchovy, multimediální učebnu, 9 multimediálních sad s dataprojektorem, 8 tříd je vybaveno novým nábytkem. Stravování žáků poskytuje EUREST – zařízení školního stravování s.r.o. – snídaně a obědy, v budově školy pak celodenně bufet – možnost zakoupení drobného občerstvení. Pro internátní možnost stravování formou plné penze. Hygienická stránka odpovídá běžným pravidlům – WC, sprchy pro sportovce a trenéry. Volný čas mohou studenti trávit v prázdných třídách nebo ve studovně. Škola má dvě tělocvičny a dále pronajímá halu od Města Jilemnice a sokolovnu od Sokola.


3


Identifikační údaje


2 Identifikační údaje Název ŠVP


Motivační název

Vzděláním k prosperitě

Datum

1. 9. 2012

Název RVP


Verze

2 1.9.2011

vzdělávací program


Platnost Forma vzdělávání

denní forma vzdělávání

Dosažené vzdělání

Úplné střední vzdělání

Délka studia v letech:

4

Název školy


Adresa


IČ

00856037

REDIZO

600171752

Ředitel

PaedDr. Václav Hartman

Telefon

+420 481 541 541

Email

[email protected]

www

www.gymjil.cz

Zřizovatel

Liberecký kraj

Adresa

U Jezu 642/2a, 461 80 Liberec 2

IČ

70891508

Telefon

+420 485 226 111

Fax

+420 485 226 444

Email

[email protected]

www

www.kraj-lbc.cz

datum, podpis, razítko


4


Charakteristika ŠVP


3 Charakteristika ŠVP Název školy


Adresa


Název ŠVP


Platnost

1.9.2011

Název RVP



4

Zaměření školy • Gymnázium – všeobecné (osmileté) • Gymnázium – všeobecné (čtyřleté) • Gymnázium se sportovní přípravou (čtyřleté) • Střední odborná škola - Informační technologie • Střední odborná škola - Veřejnosprávní činnost Organizace přijímacího řízení Organizace přijímacího řízení je zveřejňována na webových stránkách školy (www.gymjil.cz) v požadovaném termínu. Přijímací řízení do čtyřletého a osmiletého cyklu studia se sestává z: • hodnocení prospěchu z českého jazyka, matematiky a celkového prospěchu za poslední tři hodnocená období • ústního pohovoru • součástí přijímacího řízení pro studijní obor gymnázium se sportovní přípravou jsou i testy tělesné zdatnosti • pokud budou žáci ZŠ povinně testováni společností CERMAT, pak tyto testy budou součástí přijímacího řízení

Organizace maturitní zkoušky Organizace maturitních zkoušek je zveřejňována na webových stránkách školy www.gymjil.cz v souladu se zákonným ustanovením. Výchovné a vzdělávací strategie Společné postupy na úrovni školy, uplatňované ve výuce i mimo výuku, jimiž škola cíleně utváří a rozvíjí klíčové kompetence žáků : • Kompetence k učení tím, že učitel vede studenty k systematickému pojetí procesu zpracovávání a vyhodnocování informací, k uvědomění si významového jádra sdělení. • Kompetence k řešení problémů tím, že učitel podněcuje v žácích snahu o samostatné nalezení řešení problémů, provokuje intelekt žáků otázkami jdoucími za povrchní pohled na skutečnosti. • Kompetence komunikativní tím, že učitel předkládá skupinové aktivity s přiřazením rolí a pravidel pro komunikaci, vyžaduje od studentů střídmé, jasné


5




a logicky strukturované vyjádření, podporuje v žácích zájem o smysluplné využívání komunikačních prostředků včetně komunikace živé. • Kompetence sociální a personální tím, že učitel nabádá žáky k zodpovědnému přístupu k předmětu, řešení úkolů i k jiným každodenním aktivitám. • Kompetence občanské tím, že učitel na příkladech působení prvků z oblasti daného předmětu na společnost odhaluje studentům základní pravidla zapojení jedince do jejího chodu, učí žáky kriticky posuzovat jednotlivá řešení problémů z oblasti daného ve společnosti, oceňovat ta dobrá a užitečná a motivuje žáky k aktivnímu zapojení vlastní tvorbou. • Kompetence pracovní tím, že učitel zařazuje práci s technikou a různými materiály, podporuje žáky, aby stanovily vlastní postup práce, kontrolu výsledků a výsledky sami zhodnotili. • Kompetence k podnikavosti tím, že učitel vede žáka k uplatnění získaných dovedností a vědomostí v praxi.

Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním • ve spolupráci s PPP zajistí škola podmínky pro vzdělávání • škola povolí žáku studium podle individuálního studijního plánu, pokud to zdravotní stav vyžaduje • škola zajistí žákům se spec. vzdělávacími potřebami individuální přístup • škola zohlední míru postižení při hodnocení výsledků vzdělávání • škola disponuje fondem učebnic pro sociálně znevýhodněné žáky Vzdělávání žáku se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním • škola povolí žáku studium podle individuálního studijního plánu, pokud to zdravotní stav vyžaduje • škola zajistí individuální přístup žákům se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním • škola zohlední míru postižení při hodnocení výsledků vzdělávání • škola nemá bezbariérový přístup • škola poskytuje služby logopedického asistenta Zabezpečení výuky žáků mimořádně nadaných • škola podporuje účast žáků na olympiádách a soutěžích • učitelé pracují individuálně mimo vyučování s nadanými žáky • při vysokém nadání žáka je škola se žákem pracovat podle individuálního vzdělávacího plánu

3.1 Profil absolventa Profil absolventa : • absolvent si odnáší dobrý všeobecný přehled o poznatcích ze základních oborů lidského vědění a může navázat další studium • má dobré komunikativní dovednosti jazykové a mediální • je schopen samostatně pracovat, řešit úkoly a sebekriticky hodnotit svou práci • má pozitivní vztah ke vzdělávání a sportovním aktivitám


6

79-41-K/41 Gymnázium se zahájením od 1.9.2011 (čtyřleté studium) Verze: 2, Datum: 1. 9. 2012, Platnost: 1.9.2011 RVP G 4-leté gymnázium

Charakteristika ŠVP 3.1 Profil absolventa

• je tolerantní, zodpovědný, uctivý k ostatním a má slušné vystupování • umí vhodnou formou prezentovat výsledky své práce a své názory • umí samostatně používat moderní informační technologie k získávání informací • chrání své zdraví, dokáže pomoci druhým a podílí se na ochraně životního prostředí Klíčové kompetence

• Kompetence k učení • své učení a pracovní činnost si sám plánuje a organizuje, využívá je jako prostředku pro seberealizaci a osobní rozvoj • efektivně využívá různé strategie učení k získání a zpracování poznatků a informací, hledá a rozvíjí účinné postupy ve svém učení, reflektuje proces vlastního učení a myšlení • kriticky přistupuje ke zdrojům informací, informace tvořivě zpracovává a využívá při svém studiu a praxi • kriticky hodnotí pokrok při dosahování cílů svého učení a práce, přijímá ocenění, radu i kritiku ze strany druhých, z vlastních úspěchů i chyb čerpá poučení pro další práci • Kompetence k řešení problémů • je otevřený k využití různých postupů při řešení problémů, nahlíží problém z různých stran • zvažuje možné klady a zápory jednotlivých variant řešení, včetně posouzení jejich rizik a důsledků • rozpozná problém, objasní jeho podstatu, rozčlení ho na části • vytváří hypotézy, navrhuje postupné kroky, zvažuje využití různých postupů při řešení problému nebo ověřování hypotézy • uplatňuje při řešení problémů vhodné metody a dříve získané vědomosti a dovednosti, kromě analytického a kritického myšlení využívá i myšlení tvořivé s použitím představivosti a intuice • kriticky interpretuje získané poznatky a zjištění a ověřuje je, pro své tvrzení nachází argumenty a důkazy, formuluje a obhajuje podložené závěry • Kompetence komunikativní • s ohledem na situaci a účastníky komunikace efektivně využívá dostupné prostředky komunikace, verbální i neverbální, včetně symbolických a grafických vyjádření informací různého typu • používá s porozuměním odborný jazyk a symbolická a grafická vyjádření informací různého typu • efektivně využívá moderní informační technologie • vyjadřuje se v mluvených i psaných projevech jasně, srozumitelně a přiměřeně tomu, komu, co a jak chce sdělit, s jakým záměrem a v jaké situaci komunikuje; je citlivý k míře zkušeností a znalostí a k možným pocitům partnerů v komunikaci


7


Charakteristika ŠVP 3.1 Profil absolventa

• prezentuje vhodným způsobem svou práci i sám sebe před známým i neznámým publikem • rozumí sdělením různého typu v různých komunikačních situacích, správně interpretuje přijímaná sdělení a věcně argumentuje; v nejasných nebo sporných komunikačních situacích pomáhá dosáhnout porozumění • Kompetence sociální a personální • stanovuje si cíle a priority s ohledem na své osobní schopnosti, zájmovou orientaci i životní podmínky • posuzuje reálně své fyzické a duševní možnosti, je schopen sebereflexe • přizpůsobuje se měnícím se životním a pracovním podmínkám a podle svých schopností a možností je aktivně a tvořivě ovlivňuje • odhaduje důsledky vlastního jednání a chování v nejrůznějších situacích, své jednání a chování podle toho koriguje • přispívá k vytváření a udržování hodnotných mezilidských vztahů založených na vzájemné úctě, toleranci a empatii • aktivně spolupracuje při stanovování a dosahování společných cílů • rozhoduje se na základě vlastního úsudku, odolává společenským i mediálním tlakům • projevuje zodpovědný vztah k vlastnímu zdraví a k zdraví druhých • Kompetence občanská • o chodu společnosti a civilizace uvažuje z hlediska udržitelnosti života, rozhoduje se a jedná tak, aby neohrožoval a nepoškozoval přírodu a životní prostředí ani kulturu • informovaně zvažuje vztahy mezi svými zájmy osobními, zájmy širší skupiny, do níž patří, a zájmy veřejnými, rozhoduje se a jedná vyváženě • rozšiřuje své poznání a chápání kulturních a duchovních hodnot, spoluvytváří je a chrání • respektuje různorodost hodnot, názorů, postojů a schopností ostatních lidí • chová se informovaně a zodpovědně v krizových situacích a v situacích ohrožujících život a zdraví, poskytne ostatním pomoc • promýšlí souvislosti mezi svými právy, povinnostmi a zodpovědností; k plnění svých povinností přistupuje zodpovědně a tvořivě, hájí svá práva i práva jiných, vystupuje proti jejich potlačování a spoluvytváří podmínky pro jejich naplňování • posuzuje události a vývoj veřejného života, sleduje, co se děje v jeho bydlišti a okolí, zaujímá a obhajuje informovaná stanoviska a jedná k obecnému prospěchu podle nejlepšího svědomí • Kompetence k podnikavosti • cílevědomě, zodpovědně a s ohledem na své potřeby, osobní předpoklady a možnosti se rozhoduje o dalším vzdělávání a budoucím profesním zaměření


8


Charakteristika ŠVP 3.2 Výchovné a vzdělávací strategie školy

• usiluje o dosažení stanovených cílů, průběžně reviduje a kriticky hodnotí dosažené výsledky, koriguje další činnost s ohledem na stanovený cíl; dokončuje zahájené aktivity, motivuje se k dosahování úspěchu • posuzuje a kriticky hodnotí rizika související s rozhodováním v reálných životních situacích a v případě nezbytnosti je připraven tato rizika nést • uplatňuje proaktivní přístup, vlastní iniciativu a tvořivost, vítá a podporuje inovace • získává a kriticky vyhodnocuje informace o vzdělávacích a pracovních příležitostech, využívá dostupné zdroje a informace při plánování a realizaci aktivit • chápe podstatu a principy podnikání, zvažuje jeho možná rizika, vyhledává a kriticky posuzuje příležitosti k uskutečnění podnikatelského záměru s ohledem na své předpoklady, realitu tržního prostředí a další faktory

3.2 Výchovné a vzdělávací strategie školy Společné postupy na úrovni školy, uplatňované ve výuce i mimo výuku, jimiž škola cíleně utváří a rozvíjí klíčové kompetence žáků • Kompetence k učení tím, že učitel vede studenty k systematickému pojetí procesu zpracovávání a vyhodnocování informací, k uvědomění si významového jádra sdělení. • Kompetence k řešení problémů tím, že učitel podněcuje v žácích snahu o samostatné nalezení řešení problémů, provokuje intelekt žáků otázkami jdoucími za povrchní pohled na skutečnosti. • Kompetence komunikativní tím, že učitel předkládá skupinové aktivity s přiřazením rolí a pravidel pro komunikaci, vyžaduje od studentů střídmé, jasné a logicky strukturované vyjádření, podporuje v žácích zájem o smysluplné využívání komunikačních prostředků včetně komunikace živé. • Kompetence sociální a personální tím, že učitel nabádá žáky k zodpovědnému přístupu k předmětu, řešení úkolů i k jiným každodenním aktivitám. • Kompetence občanské tím, že učitel na příkladech působení prvků z oblasti daného předmětu na společnost odhaluje studentům základní pravidla zapojení jedince do jejího chodu, učí žáky kriticky posuzovat jednotlivá řešení problémů z oblasti daného ve společnosti, oceňovat ta dobrá a užitečná a motivuje žáky k aktivnímu zapojení vlastní tvorbou. • Kompetence pracovní tím, že učitel zařazuje práci s technikou a různými materiály, podporuje žáky, aby stanovily vlastní postup práce, kontrolu výsledků a výsledky sami zhodnotili. • Kompetence k podnikavosti tím, že učitel vede žáka k uplatnění získaných


9




3.3 Začlenění průřezových témat

dovedností a vědomostí v praxi.

3.3 Začlenění průřezových témat OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti

Integrace do výuky Anglický jazyk 1. ročník 1. ročník 2. ročník 2. ročník 3. ročník 3. ročník 4. ročník 4. ročník

Konverzace v anglickém jazyce 3. ročník 3. ročník a septima 4. ročník 4. ročník a oktáva Seminář matematiky 3. ročník Závislosti a funkční vztahy 4. ročník Číslo a proměnná Seminář základů společenských věd Religionistika a nová náboženská hnutí

Pokryto předmětem

Německý jazyk 1. ročník 1. ročník 4. ročník 4. ročník

Anglický jazyk

Matematika 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník

Hudební výchova

Základy společenských věd

Argumentace a ověřování Závislosti a funkční vztahy Geometrie Práce s daty, kombinatorika, pravděpodobnost Základy společenských věd 1. ročník Člověk jako jedinec 4. ročník Filozofie jako věda Dějiny filozofického myšlení Hudební výchova 1. ročník Produkce 2. ročník Produkce Výtvarná výchova 1. ročník Obrazové znakové systémy Znakové systémy výtvarného umění 2. ročník Znakové systémy výtvarného umění Obrazové znakové systémy Tělesná výchova 1. ročník Činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností Činnosti podporující pohybové učení 2. ročník Činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností Činnosti podporující pohybové učení 3. ročník Činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností Činnosti podporující pohybové učení 4. ročník Činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností Činnosti podporující pohybové učení Informační a komunikační technologie 1. ročník Opakování učiva základního vzdělávání

Výtvarná výchova Konverzace v anglickém jazyce Seminář ruského jazyka pro začátečníky Matematika

Seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémů

Integrace do výuky Anglický jazyk 1. ročník 1. ročník 2. ročník 2. ročník 3. ročník 3. ročník 4. ročník 4. ročník Německý jazyk 1. ročník 1. ročník 4. ročník 4. ročník Matematika 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník

Argumentace a ověřování Závislosti a funkční vztahy Geometrie Práce s daty, kombinatorika, pravděpodobnost Základy společenských věd 1. ročník Člověk jako jedinec Člověk ve společnosti 3. ročník Občan a hospodářství Občan a právo Hudební výchova 1. ročník Produkce 2. ročník Produkce Výtvarná výchova 1. ročník Obrazové znakové systémy


10




2. ročník


Znakové systémy výtvarného umění Znakové systémy výtvarného umění Obrazové znakové systémy

Tělesná výchova 1. ročník Činnosti ovlivňující zdraví 2. ročník Činnosti ovlivňující zdraví 3. ročník Činnosti ovlivňující zdraví 4. ročník Činnosti ovlivňující zdraví Konverzace v anglickém jazyce 3. ročník 3. ročník a septima 4. ročník 4. ročník a oktáva Seminář matematiky 3. ročník Závislosti a funkční vztahy 4. ročník Číslo a proměnná Seminář fyziky 3. ročník Řešení fyzikálních úloh Fyzikální praktikum

Pokryto předmětem

2. ročník

Znakové systémy výtvarného umění Obrazové znakové systémy

Tělesná výchova 1. ročník Činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností 2. ročník Činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností 3. ročník Činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností 4. ročník Činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností Konverzace v anglickém jazyce 3. ročník 3. ročník a septima 4. ročník 4. ročník a oktáva Seminář matematiky 3. ročník Závislosti a funkční vztahy 4. ročník Číslo a proměnná Seminář fyziky 3. ročník Fyzikální praktikum


Seminář základů společenských věd 4. ročník Religionistika a nová náboženská hnutí

Hudební výchova

Pokryto předmětem

Výtvarná výchova

Anglický jazyk

Seminář ruského jazyka pro začátečníky


Matematika

Konverzace v anglickém jazyce Seminář ruského jazyka pro začátečníky

Sociální komunikace

Integrace do výuky Český jazyk a literatura 1. ročník Grafická stránka jazyka Nauka o slohu Zvuková stránka jazyka Anglický jazyk 1. ročník 2. ročník 2. ročník 3. ročník 3. ročník 4. ročník 4. ročník Německý jazyk 1. ročník 1. ročník 4. ročník 4. ročník Matematika 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník

Argumentace a ověřování Závislosti a funkční vztahy Geometrie Práce s daty, kombinatorika, pravděpodobnost Základy společenských věd 1. ročník Člověk jako jedinec Člověk ve společnosti Hudební výchova Produkce 2. ročník Produkce Výtvarná výchova 1. ročník Obrazové znakové systémy Znakové systémy výtvarného umění

Matematika

Morálka všedního dne

Integrace do výuky Český jazyk a literatura 4. ročník Světová literatura od roku 1945 do současnosti Česká literatura od roku 1945 do současnosti Anglický jazyk 1. ročník 1. ročník 2. ročník 2. ročník 3. ročník 3. ročník 4. ročník 4. ročník Německý jazyk 1. ročník 1. ročník 4. ročník 4. ročník Matematika 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník

Argumentace a ověřování Závislosti a funkční vztahy Geometrie Práce s daty, kombinatorika, pravděpodobnost Základy společenských věd 1. ročník Člověk jako jedinec Člověk ve společnosti 4. ročník Dějiny filozofického myšlení Etika Dějepis 3. ročník

Novověk - boj o nové rozdělení světa


11





4. ročník

Moderní doba I - svět mezi světovými válkami Výtvarná výchova 1. ročník Obrazové znakové systémy Znakové systémy výtvarného umění 2. ročník Znakové systémy výtvarného umění Obrazové znakové systémy Konverzace v anglickém jazyce 3. ročník 3. ročník a septima 4. ročník 4. ročník a oktáva Seminář matematiky 3. ročník Závislosti a funkční vztahy 4. ročník Číslo a proměnná Seminář základů společenských věd Religionistika a nová náboženská hnutí

2. ročník

Činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností 3. ročník Činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností 4. ročník Činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností Informační a komunikační technologie 1. ročník Ovládání klávesnice desetiprstovou hmatovou metodou Konverzace v anglickém jazyce 3. ročník 3. ročník a septima 4. ročník 4. ročník a oktáva Seminář matematiky 3. ročník Závislosti a funkční vztahy 4. ročník Číslo a proměnná

Pokryto předmětem

Pokryto předmětem

Anglický jazyk

Anglický jazyk



Hudební výchova

Výtvarná výchova


Matematika

Matematika

Spolupráce a soutěž

Integrace do výuky Anglický jazyk 1. ročník 1. ročník 2. ročník 2. ročník 3. ročník 3. ročník 4. ročník 4. ročník

VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH Globalizační a rozvojové procesy

Integrace do výuky Základy společenských věd 3. ročník Občan a hospodářství


Informační a komunikační technologie 2. ročník Člověk, společnost a počítačové technologie 3. ročník Využívání služeb Internetu

Matematika 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník

Argumentace a ověřování Závislosti a funkční vztahy Geometrie Práce s daty, kombinatorika, pravděpodobnost Základy společenských věd 1. ročník Člověk jako jedinec Člověk ve společnosti 3. ročník Občan a hospodářství 4. ročník Etika Dějepis Moderní doba II - soudobé dějiny Hudební výchova 1. ročník Produkce 2. ročník Produkce Výtvarná výchova 1. ročník Obrazové znakové systémy Znakové systémy výtvarného umění 2. ročník Znakové systémy výtvarného umění Obrazové znakové systémy

Konverzace v anglickém jazyce 4. ročník 4. ročník a oktáva Seminář základů společenských věd Religionistika a nová náboženská hnutí

Pokryto předmětem Základy společenských věd Seminář ruského jazyka pro začátečníky

Globální problémy, jejich příčiny a důsledky

Integrace do výuky Český jazyk a literatura 4. ročník Světová literatura od roku 1945 do současnosti Anglický jazyk 3. ročník 3. ročník

Tělesná výchova 1. ročník Činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností


12




4. ročník


4. ročník

Žijeme v Evropě

Německý jazyk 4. ročník Chemie 1. ročník 3. ročník

Integrace do výuky

Chemická vazba a chemické reakce Uhlovodíky, fosilní suroviny

Základy společenských věd 2. ročník Mezinárodní vztahy a globální svět Dějepis

3. ročník 4. ročník

Evropa v době římské Raný středověk Vrcholný středověk Novověk - boj o nové rozdělení světa Moderní doba I - svět mezi světovými válkami Moderní doba I - druhá světová válka Moderní doba II - soudobé dějiny

Informační a komunikační technologie 2. ročník Člověk, společnost a počítačové technologie Konverzace v anglickém jazyce 4. ročník 4. ročník a oktáva Seminář chemie Anorganická chemie Organická chemie Seminář fyziky Jaderná fyzika Seminář biologie Exkurze Seminář základů společenských věd Religionistika a nová náboženská hnutí

Pokryto předmětem Základy společenských věd

Humanitární pomoc a mezinárodní rozvojová spolupráce

Integrace do výuky Český jazyk a literatura 3. ročník Světová literatura 1. poloviny 20. století

Český jazyk a literatura 1. ročník Antická literatura Středověká literatura Renesance a humanismus v literatuře Baroko v literatuře 2. ročník Literatura českého národního obrození Česká literatura 2. poloviny 19. století 3. ročník Česká literatura 1. poloviny 20. století 4. ročník Vývoj českého jazyka a bohemistiky Česká literatura od roku 1945 do současnosti Anglický jazyk 1. ročník 1. ročník 2. ročník 2. ročník 3. ročník 3. ročník 4. ročník 4. ročník Německý jazyk 4. ročník Základy společenských věd 2. ročník Občan ve státě Dějepis 1. ročník

Starověk - antické Řecko Starověk - antický Řím 2. ročník Evropa v době římské Křesťanství a raně středověká Evropa Vrcholný středověk Počátky novověku 3. ročník Počátky novověku Novověk - osvícenství, modernizace společnosti Informační a komunikační technologie 2. ročník Člověk, společnost a počítačové technologie 3. ročník Využívání služeb Internetu Konverzace v anglickém jazyce 3. ročník a septima Seminář základů společenských věd 4. ročník Religionistika a nová náboženská hnutí

Pokryto předmětem

Německý jazyk 4. ročník 4. ročník

Anglický jazyk

Základy společenských věd 2. ročník Mezinárodní vztahy a globální svět 4. ročník Etika

Základy společenských věd Konverzace v anglickém jazyce

Dějepis Moderní doba I - druhá světová válka Moderní doba II - soudobé dějiny Seminář základů společenských věd Religionistika a nová náboženská hnutí



Vzdělávání v Evropě a ve světě

Integrace do výuky Český jazyk a literatura 1. ročník Nejstarší literární památky Renesance a humanismus v literatuře 2. ročník Klasicismus, osvícenství a preromantismus Romantismus


13




3. ročník


Světový realismu a naturalismus Literatura přelomu 19. a 20. století

Psychosociální aspekty interkulturality

Integrace do výuky

Anglický jazyk 2. ročník 2. ročník 3. ročník 3. ročník 4. ročník 4. ročník


Německý jazyk 4. ročník

Základy společenských věd 1. ročník Člověk ve společnosti

Základy společenských věd 1. ročník Úvod do společenských věd


Dějepis 2. ročník 3. ročník

Pokryto předmětem

4. ročník

Křesťanství a raně středověká Evropa Novověk - osvícenství, modernizace společnosti Moderní doba II - soudobé dějiny

Základy společenských věd Seminář ruského jazyka pro začátečníky

Konverzace v anglickém jazyce 3. ročník 3. ročník a septima

Vztah k multilingvní situaci a ke spolupráci mezi lidmi z různého kulturního prostředí

MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA

Integrace do výuky

Základní problémy sociokulturních rozdílů

Integrace do výuky


Anglický jazyk 1. ročník 1. ročník 2. ročník 2. ročník 3. ročník 3. ročník 4. ročník 4. ročník




Biologie 3. ročník 4. ročník

Hudební výchova Recepce a reflexe 2. ročník Recepce a reflexe

Pokryto předmětem

Biologie člověka Obecná biologie a genetika Vznik a vývoj živých soustav

Hudební výchova Seminář ruského jazyka pro začátečníky


ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA

Dějepis 2. ročník 3. ročník 4. ročník

Problematika vztahů organismů a prostředí

Počátky novověku Novověk - boj o nové rozdělení světa Moderní doba II - soudobé dějiny

Konverzace v anglickém jazyce 3. ročník 3. ročník a septima 4. ročník 4. ročník a oktáva Seminář základů společenských věd Religionistika a nová náboženská hnutí

Pokryto předmětem

Integrace do výuky Biologie 1. ročník

2. ročník 3. ročník 4. ročník

Anglický jazyk Základy společenských věd Seminář ruského jazyka pro začátečníky

Obecná biologie Biologie rostlin Biologie hub Protozoa, Bezobratlí Biologie živočichů Biologie člověka Obecná biologie a genetika Ekologie

Seminář biologie 3. ročník Biologie virů


14




4. ročník


Biologie bakterií Biologie protist Biologie hub Biologie rostlin Laboratorní cvičení Genetika Laboratorní cvičení

Pokryto předmětem Anglický jazyk

Životní prostředí regionu a České republiky

Integrace do výuky Chemie 3. ročník Biologie 2. ročník 3. ročník 4. ročník

Člověk a životní prostředí

Integrace do výuky Český jazyk a literatura 4. ročník Česká literatura od roku 1945 do současnosti Anglický jazyk 1. ročník 1. ročník 2. ročník 2. ročník 3. ročník 3. ročník 4. ročník 4. ročník Fyzika 3. ročník 4. ročník Chemie 1. ročník 4. ročník Biologie 2. ročník 3. ročník 4. ročník

Mechanické kmitání a vlnění Elektromagnetismus, střídavý proud Elektromagnetické kmitáni a vlnění Složení a struktura látek Chemie přírodních látek Syntetické makromolekulární látky Protozoa, Bezobratlí Biologie živočichů Biologie člověka Obecná biologie a genetika Ekologie

Uhlovodíky, fosilní suroviny Protozoa, Bezobratlí Biologie živočichů Biologie člověka Obecná biologie a genetika Ekologie

Seminář biologie Ekologie

MEDIÁLNÍ VÝCHOVA Média a mediální produkce

Integrace do výuky Český jazyk a literatura 2. ročník Nauka o slohu Anglický jazyk 3. ročník 3. ročník 4. ročník 4. ročník Hudební výchova 1. ročník Recepce a reflexe 2. ročník Recepce a reflexe Informační a komunikační technologie Člověk, společnost a počítačové technologie 3. ročník Využívání služeb Internetu Konverzace v německém jazyce 4. ročník 4. ročník a oktáva Seminář základů společenských věd Religionistika a nová náboženská hnutí

Konverzace v anglickém jazyce 3. ročník 3. ročník a septima 4. ročník 4. ročník a oktáva

Pokryto předmětem

Seminář fyziky Jaderná fyzika Astrofyzika

Hudební výchova

Seminář biologie Biologie živočichů Biologie člověka Ekologie Exkurze

Pokryto předmětem Anglický jazyk Základy společenských věd



Mediální produkty a jejich význam

Integrace do výuky Český jazyk a literatura 2. ročník Nauka o slohu Anglický jazyk 1. ročník 1. ročník 2. ročník 2. ročník 3. ročník 3. ročník

Hudební výchova Konverzace v anglickém jazyce


15





4. ročník

4. ročník

Dějepis

Dějepis 1. ročník

Úvod do studia historie

Informační a komunikační technologie 2. ročník Člověk, společnost a počítačové technologie Konverzace v německém jazyce 4. ročník 4. ročník a oktáva

Moderní doba II - soudobé dějiny

Hudební výchova Recepce a reflexe 2. ročník Recepce a reflexe Informační a komunikační technologie Základy informatiky a teorie informace Člověk, společnost a počítačové technologie 3. ročník Využívání služeb Internetu Konverzace v německém jazyce 4. ročník 4. ročník a oktáva Konverzace v anglickém jazyce 3. ročník 3. ročník a septima 4. ročník 4. ročník a oktáva Seminář základů společenských věd Religionistika a nová náboženská hnutí

Pokryto předmětem Anglický jazyk Základy společenských věd Hudební výchova

Konverzace v anglickém jazyce 4. ročník a oktáva Seminář základů společenských věd Religionistika a nová náboženská hnutí

Pokryto předmětem Základy společenských věd Seminář ruského jazyka pro začátečníky

Role médií v moderních dějinách

Integrace do výuky Základy společenských věd 1. ročník Člověk ve společnosti 2. ročník Občan ve státě Mezinárodní vztahy a globální svět Dějepis 1. ročník 4. ročník

Uživatelé

Integrace do výuky Český jazyk a literatura 2. ročník Nauka o slohu Informační a komunikační technologie Základy informatiky a teorie informace Člověk, společnost a počítačové technologie 3. ročník Využívání služeb Internetu Konverzace v německém jazyce 4. ročník 4. ročník a oktáva Seminář základů společenských věd Religionistika a nová náboženská hnutí


Úvod do studia historie Moderní doba I - svět mezi světovými válkami Moderní doba I - druhá světová válka Moderní doba II - soudobé dějiny

Konverzace v německém jazyce 4. ročník a oktáva Konverzace v anglickém jazyce 4. ročník a oktáva Seminář základů společenských věd Religionistika a nová náboženská hnutí

Pokryto předmětem Anglický jazyk Základy společenských věd Výtvarná výchova


Účinky mediální produkce a vliv médií

Integrace do výuky Český jazyk a literatura 2. ročník Nauka o slohu Základy společenských věd 1. ročník Člověk jako jedinec Člověk ve společnosti 2. ročník Občan ve státě 3. ročník Občan a hospodářství Občan a právo 4. ročník Etika Světová náboženství, religionistika


16


Charakteristika ŠVP 3.3 Začlenění průřezových témat


17


Učební plán


4.1 Poznámky k učebnímu plánu

4 Učební plán Název školy


Adresa


Název ŠVP


Platnost

1.9.2011

Název RVP



4

4.1 Poznámky k učebnímu plánu Výuka cizích jazyků Škola vyučuje anglický a německý jazyk. Žáci začínají v prvním ročníku s jazykem anglickým (cizí jazyk) a s německým jazykem (další cizí jazyk) a pokračují s oběma jazyky až do čtvrtého ročníku. Pokrytí vzdělávacích oblastí • Matematika a její aplikace: pokryto předmětem Matematika. • Informatika a informační a komunikační technologie: pokryto předmětem Informační a komunikační technologie. • Člověk a svět práce: pokryto předmětem Základy společenských věd. • Pokrytí vzdělávacích oborů • Cizí jazyk: pokryto předmětem Anglický jazyk. • Další cizí jazyk: pokryto předmětem Německý jazyk. • Výchova ke zdraví (Vzdělávací obsah - Zdravý způsob života a péče o zdraví, Vztahy mezi lidmi a formy soužití, Změny v životě člověka a jejich reflexe, Rizika ohrožující zdraví a jejich prevence, Ochrana člověka za mimořádných událostí): pokryto předměty Tělesná výchova, Biologie, Hudební výchova, Základy společenských věd, Zeměpis. • Geologie: pokryto v předmětech Zeměpis a Biologie. • Geografie: pokryto předmětem Zeměpis. • Hudební obor: pokryto předmětem Hudební výchova. • Výtvarný obor: pokryto předmětem Výtvarná výchova. • Občanský a společenskovědní základ: pokryto předmětem Základy společenských věd. Další poznámky • Ve vzdělávací oblasti Umění a kultura si žák v 1. a 2. ročníku volí buď 2 hodiny Hudební výchovy nebo 2 hodiny Výtvarné výchovy. • Nebude-li počet zájemců o jeden z dvojice volitelných předmětů dostatečný, bude třída rozdělena na 2 skupiny jednoho z těchto předmětů. • Třída se například může dělit na dvě skupiny Německého jazyka atd. . Volitelné vzdělávací aktivity Žáci si ve třetím ročníku volí z nabídky seminářu vždy maximálně dva. Počet otevíraných seminářů vychází ze zájmu student, celkový počet možných vyučovaných hodin v ročníku je dán krajským normativem. Žáci si ve čtvrtém ročníku volí z nabídky seminářu vždy maximálně tři. Počet otevíraných seminářů vychází ze zájmu student, celkový počet možných vyučovaných hodin v ročníku je dán krajským normativem.


18


Učební plán



Učební plán ročníkový Povinné předměty

1. ročník

2. ročník

3. ročník

4. ročník

Český jazyk a literatura

4

4

3

4

15

Anglický jazyk

4

4

4

3

15

Německý jazyk

4

3

3

3

13

Matematika

4

4

3

3

14

Fyzika

2

2

2

2

8

Chemie

2

2

2

2

8

Biologie

2

2

2

2

8

Zeměpis

2

2

2

0

6


2

2

2

2

8

Dějepis

2

2

2

2

8

Tělesná výchova

2

2

2

2

8

Informační a komunikační technologie

1

2

2

2

7

Semináře

-

-

4

6

10

Umění a kultura

2

2

-

-

4

Celkem základní dotace

28

30

30

18

106

Celkem disponibilní dotace

5

3

3

15

26

Celkem v ročníku

33

33

33

33

132


19


Učební plán



Celkový učební plán RVP

ŠVP

Jazyk a jazyková komunikace

43

43

Cizí jazyk

Anglický jazyk

15

15

Další cizí jazyk

Německý jazyk

13

13



15

15

14

14

14

14

30

30

Matematika a její aplikace Matematika

Matematika

Člověk a příroda Biologie

Biologie

8

8

Chemie

Chemie

8

8

Fyzika

Fyzika

8

8

Geografie

Zeměpis

6

6

16

16

Člověk a společnost Dějepis

Dějepis

8

8

Občanský a společenskovědní základ


8

8

8

8

8

8

7

7

7

7

14

14

Semináře

10

10

Umění a kultura

4

4

Celková dotace

106

106

Disponibilní dotace

26

26

Člověk a zdraví Tělesná výchova

Tělesná výchova

Informatika a informační a komunikační technologie Informační a komunikační technologie

Informační a komunikační technologie

Volitelné předměty

Volitelné předměty 1. ročník

Umění a kultura Hudební výchova

2

Výtvarná výchova

2

2. ročník

Umění a kultura Hudební výchova

2

Výtvarná výchova

2


20


Učební plán



3. ročník

Semináře Konverzace v německém jazyce

2

Konverzace v anglickém jazyce

2

Seminář chemie

2

Seminář fyziky

2

Seminář matematiky

2

Seminář základů společenských věd

2


2

Seminář biologie

2

4. ročník

Semináře Konverzace v německém jazyce

2

Konverzace v anglickém jazyce

2

Seminář chemie

2

Seminář fyziky

2

Seminář zeměpisu

2

Seminář biologie

2

Seminář matematiky

2

Seminář ICT

2

Seminář základů společenských věd

2


2


21


Učební osnovy


5.1 Jazyk a jazyková komunikace

5 Učební osnovy Název školy


Adresa


Název ŠVP


Platnost

1.9.2011

Název RVP



4

5.1 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika oblasti

Význam vzdělávací oblasti spočívá především v rozšiřování vědomého užívání jazyka jako základního nástroje pro rozvíjení abstraktního myšlení a v prohlubování vyjadřovacích a komunikačních schopností a dovedností vytvářejících podklad pro všestranné efektivní vzdělávání. Jazykové vyučování umožňuje žákům poznávat duchovní bohatství národa a jeho tradice. Žáci se postupně učí ovládnout nejen jazyk sám, ale především principy jeho užívání v různých komunikačních situacích (a to v mluvené i písemné podobě). Jazykové a stylizační schopnosti a dovednosti a jim odpovídající komunikační kompetence žáci rozvíjejí pod vedením učitele prostřednictvím aktivního podílu na nejrůznějších komunikačních situacích. Vzdělávací oblast jazyka a jazykové komunikace je naplňována vzdělávacími obory: Český jazyk a literatura, Cizí jazyk a Další cizí jazyk. Ve výuce českého jazyka a literatury žáci získávají přiměřené poučení o jazyku – ve svém obsahu i rozsahu prohloubeném ve srovnání se základním vzděláváním – jako východiska ke komunikaci v různých, i náročnějších typech mluvených i psaných textů. To umožní vybudovat kompetence pro jejich recepci a produkci a pro čtení s porozuměním, jež povede k hlubokým čtenářským zážitkům. Učitel iniciuje hovory či úvahy o nich. Rozvoj těchto schopností a dovedností spolu s osvojením vymezených poznatků teoretických je důležitý nejen pro studium češtiny, ale i obecněji, neboť v jazykovém ztvárnění je uloženo mnoho poznatků a nové myšlenky se obvykle vyjadřují přirozeným jazykem. Osvojení cizích jazyků navazuje na poznání českého jazyka a má i podobné cíle – postupné zvládání mluvených a psaných projevů a vytváření komplexní komunikační kompetence, jsou tu však i cíle specifické. Aktivní znalost cizích jazyků je v současné epoše nezbytná jak z hlediska globálního, neboť přispívá k účinnější mezinárodní komunikaci, tak i pro osobní potřebu žáka, protože usnadňuje přístup k informacím a k intenzivnějším osobním kontaktům, čímž umožňuje vyšší mobilitu žáka a jeho rychlejší orientaci. V současné době je ve výuce cizích jazyků kladen důraz na zvyšování komunikativní úrovně, aby žáci mohli v tomto jazyce účinně komunikovat na běžná témata, aby mohli navazovat společenské a osobní vztahy a naučili se porozumět kultuře a zvykům jiných lidí a respektovat je. Vyučování cizím jazykům vede žáky k prohlubování komunikačních schopností získaných na základní škole (znalosti lingvistické, sociolingvistické, pragmatické). Vzdělávání v oboru Cizí jazyk navazuje na úroveň jazykových znalostí a


22


Učební osnovy 5.1 Jazyk a jazyková komunikace

komunikačních dovedností odpovídajících úrovni A2 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky, které žák získal v předchozím vzdělávání, a směřuje k dosažení úrovně B2 podle tohoto rámce. Vzdělávání v oboru Další cizí jazyk navazuje na úroveň jazykových znalostí a komunikačních dovedností odpovídajících úrovni A1 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky, které žák získal v předchozím vzdělávání, a směřuje k dosažení úrovně B1 podle tohoto rámce.3 Pokud žák nemá (žákovi není nabídnuta) možnost na škole navázat na úroveň jazykových znalostí a komunikačních dovedností získaných v předchozím vzdělávání odpovídající úrovni A1 nebo A2 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky, vzdělává se v cizím jazyce dle nabídky školy. Vzdělávání v tomto jazyce je určeno pro absolutní začátečníky a směřuje k dosažení úrovně, kterou určuje škola dle svých možností a kterou vymezí ve svém ŠVP podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky. V tomto případě ovšem musí být zachována podmínka, kdy si žák volí dva jazyky z libovolného vzdělávacího oboru tak, aby alespoň z jednoho jazyka získal jazykové znalosti a komunikační dovednosti odpovídající minimálně úrovni B1 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky. Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k: - vnímání a užívání jazyka českého i cizího jako mnohotvárného prostředku ke zpracování a následnému předávání informací, vědomostí a prožitků získaných z interakce se světem a se sebou samým, k vyjádření vlastních potřeb a k prezentaci názorů i samostatného řešení problémů a jako prostředku pro další samostatné celoživotní vzdělávání; - zvládání základních pravidel mezilidské komunikace daného kulturního prostředí a jejich respektování; - utváření všeobecného přehledu o společensko-historickém vývoji lidské společnosti, který napomáhá k respektu a toleranci odlišných kulturních hodnot různých jazykových komunit; - porozumění sobě samému, pochopení své role v různých komunikačních situacích a k vymezení vlastního místa mezi různými komunikačními partnery; - tvořivé práci nejen s věcným, ale i s uměleckým textem, jež vede k porozumění významové výstavbě textu, k jeho posouzení z hlediska stylového, pozitivně působícího na estetickou, emocionální i etickou stránku žákovy osobnosti; - vytváření osobitého, objektivně kritického a celkově pozitivního vztahu k literatuře a k vytváření návyku individuální četby umělecké a neumělecké literatury, které se později projeví v celoživotní orientaci žáka; - formování hodnotových orientací, vkusových preferencí a k citlivému vnímání okolního světa i sebe sama.


23


Učební osnovy



5.1.1 Český jazyk a literatura 1. ročník

2. ročník

3. ročník

4. ročník

3+1

3+1

3

3+1

Charakteristika předmětu

Charakteristika předmětu Český jazyk a literatura Vyučovací předmět Český jazyk a literatura vychází ze vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura a zčásti naplňuje vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace. Je vyučován v 1. - 4. ročníku čtyřletého studia a 5.- 8. ročníku osmiletého studia. Třídy se nedělí na skupiny. Na předmět navazuje volitelný předmět Literární seminář (pro 3. a 4., resp. 7. a 8. ročník studia). Výuka je rozdělena na literární výchovu a jazykovou a komunikační výchovu. Ve všech složkách předmětu se žák postupně učí pracovat s náročnějšími texty odbornými i uměleckými, poznává bohatství mateřského jazyka a předmět se stává i prostředkem estetickovýchovného působení. V jazykové a komunikační výchově je žák veden k tomu, aby rozuměl různým typům textů a promluv a přemýšlel o nich. Získává schopnost vyjadřovat se spisovným jazykem správně, výstižně, slohově vhodně a pohotově v projevech ústních i písemných přiměřeně věku. Literární výchova je předmětem všeobecně vzdělávacím s výraznou funkcí estetickovýchovnou. Žák získává základní přehled o vývoji české a světové literatury a je veden k tomu, aby respektoval, chránil a oceňoval naše tradice a získal pozitivní postoj k uměleckým dílům. Interpretace vybraných literárních děl přispívá k utváření názorů, postojů, zájmů, vkusu a mravního profilu žáka a celkově rozvíjí a kultivuje jeho duchovní život. Součástí výuky jsou i návštěvy divadelních a filmových představení.

Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka: - ke vnímání a užívání českého jazyka jako prostředku ke zpracování a následnému předávání informací, vědomostí a prožitků získaných z interakce se světem a se sebou samým; - k zvládání základních pravidel mezilidské komunikace, porozumění sobě samému, pochopení své role v různých komunikačních situacích a k vymezení vlastního místa mezi různými komunikačními partnery; - k tvořivé práci s uměleckým textem, k jeho posouzení z hlediska stylistického, pozitivně působícího na estetickou, emocionální i etickou stránku žákovy osobnosti; k vytváření osobitého, objektivně kritického a celkově pozitivního vztahu k literatuře. Jako součást vzdělávacího obsahu předmětu Český jazyk a literatura jsou do ŠVP zahrnuta průřezová témata:


24


Učební osnovy



Osobnostní a sociální výchova Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Multikulturní výchova Mediální výchova Enviromentální výchova

1. ročník 3+1 týdně, P

Úvod do problematiky českého jazyka Očekávané výstupy

Učivo • obecné poučení o jazyce - čeština (jazyk národní, jazyk mateřský), skupiny jazyků (slovanské - především slovenština - a jiné, jazyky menšinové), rozvrstvení národního jazyka (spisovné a nespisovné útvary a prostředky), jazyk a komunikace (jazyková norma a kodifikace, kultura jazyka a řeči, původ a základy vývoje češtiny, jazykové příručky) • současná spisovná čeština

Zvuková stránka jazyka Očekávané výstupy Učivo Žák: • základy fonetiky • v mluveném projevu ovládá zásady spisovné výslovnosti a • zvuková stránka jazyka jako systému pro účinné dorozumívání vhodně užívá zvukové • zvuková stránka mluvených projevů prostředky řeči (modulace síly, výšky hlasu a tempa řeči; • spisovná výslovnost umístění přízvuků a pauz, správné frázování) • v mluveném projevu vhodně užívá nonverbálních prostředků řeči • vhodně využívá zvukové prostředky řeči • při tvorbě vlastního textu mluveného i psaného využívá základní principy rétoriky • volí adekvátní komunikační strategie, zohledňuje partnera a publikum; rozeznává manipulativní komunikaci a dovede se jí bránit

Grafická stránka jazyka Očekávané výstupy Učivo Žák: • vztah mezi zvukovou a grafickou stránkou jazyka • v písemném projevu zvládá pravopis lexikální, • základní principy českého pravopisu, pravopis slovotvorný, morfologický i syntaktický ve větě jednoduché lexikální, morfologický, syntaktický i souvětí • odchylky od základních principů českého • v písemném projevu dodržuje zásady pravopisu a s pravopisu oporou příruček řeší složitější případy; účinně využívá • ostatní složky českého pravopisu možností grafického členění textu • ve svém projevu uplatňuje znalosti zásad českého pravopisu


25


Učební osnovy



1. ročník

Metody studia textu Očekávané výstupy Žák: • využívá základy studijního čtení - vyhledá klíčová slova, formuluje hlavní myšlenky textu, vytvoří otázky a stručné poznámky, výpisky nebo výtah z přečteného textu; samostatně připravía s oporou o text přednese referát • vyhledává informace v různých typech katalogů, v knihovně i v dalších informačních zdrojích

Učivo • jazyk a získávání informací • jazyk a studium textu

Nauka o slohu Očekávané výstupy Žák: • rozlišuje subjektivní a objektivní sdělení a komunikační záměr partnera v hovoru • rozpoznává manipulativní komunikaci v masmédiích a zaujímá k ní kritický postoj • objasní základní pojmy stylistiky • používá základní útvary stylu prostěsdělovacího • v mluveném projevu využívá základní principy rétoriky • vhodně využívá jazykové i nonverbální prostředky • rozliší a specifikuje jednotky vyprávění (časoprostor, vypravěč, postavy) a zhodnotí jejich funkci a účinek na čtenáře

Učivo • styl jazykových projevů - mluvený projev - zásady dorozumívání (komunikační normy, základní mluvené žánry podle komunikační situace), zásady kultivovaného projevu (technika mluveného projevu, prostředky nonverbální a paralingvální) • jazykové styly a slohotvorní činitelé • slohové postupy a slohové útvary • slohové rozvrstvení jazykových prostředků • komunikační žánry: připravený i nepřipravený projev na základě poznámek nebo bez poznámek, referát, diskuse • styl prostě sdělovací a jeho útvary

Základy literární teorie a historie, literární druhy a žánry Očekávané výstupy Žák: • rozlišuje základní literární druhy a žánry, porovná je i jejich funkci, uvede jejich výrazné představitele

Učivo • základy literární teorie a historie - struktura literárního díla (námět a téma díla, literární hrdina, kompozice literárního příběhu), jazyk literárního díla (obrazná pojmenování; zvukové prostředky poezie: rým, rytmus; volný verš), literatura umělecká a věcná (populárněnaučná, literatura faktu, publicistické žánry) • literární druhy a žánry - poezie, próza, drama, žánry lyrické, epické, dramatické v proměnách času - hlavní vývojová období národní a světové literatury, typické žánry a jejich představitelé

Nejstarší literární památky Očekávané výstupy Žák: • uvádí základní literární směry a jejich významné představitele v české a světové literatuře

Učivo • nejstarší literární památky • literární druhy a žánry - hlavní vývojová období národní a světové literatury, typické žánry • tvořivé činnosti s literárním textem - volná reprodukce přečteného nebo slyšeného textu, záznam a reprodukce hlavních myšlenek, interpretace literárního textu

Antická literatura Očekávané výstupy Žák: • uvádí základní literární směry a jejich významné představitele v české a světové literatuře • rozpoznává základní rysy výrazného individuálního stylu autora

Učivo • antická literatura • rozdělení antické literatury, její představitelé, hlavní literární díla • tvořivé činnosti s literárním textem


26


Učební osnovy



1. ročník

Středověká literatura Očekávané výstupy Žák: • uvádí základní literární směry a jejich významné představitele v české a světové literatuře • odlišuje ve čteném nebo slyšeném textu fakta od názorů a hodnocení, ověřuje fakta pomocí otázek nebo porovnáváním s dostupnými informačními zdroji • charakterizuje základní znaky jednotlivých uměleckých směrů, zhodnotí význam tvorby autorů jednotlivých národních literatur a rozdělí literární žánry klasicismu na vysoké a nízké • na základě vlastní četby dokáže prezentovat a charakterizovat dané období • chápe společensko- historické souvislosti daného období

Učivo • středověká literatura • rozdělení, představitelé, nejvýznamnější literární památky • interpretace literárního textu

Renesance a humanismus v literatuře Očekávané výstupy Žák: • charakterizuje hodnoty renesanční kultury a humanismu a jejich přínos pro rozvoj společnosti, vystihne hlavní rysy literárních žánrů a zhodnotí význam tvorby renesančních autorů jednotlivých národních literatur • zná nejvýznamnější představitele a díla literatury daného období

Učivo • historický kontext a obecné znaky renesanční literatury • evropská literatura období renesance a humanismu • specifika české literatury • renesanční humanismus v české literatuře

Baroko v literatuře Očekávané výstupy Žák: • seznámí se se základními díly evropské, české domácí i exilové literatury • snaží se chápat myšlení člověka barokní doby a jeho vztah ke skutečnosti

Učivo • barokní literatura v Evropě • česká barokní literatura

Aktivity, pomůcky, soutěže Aktivity

• literární exkurze • literární exkurze

dle zájmu žáků a možností školy dle zájmu žáků a možností školy


Lexikologie Očekávané výstupy Žák: • chápe vztahy mezi slovy a význam používaných frazeologických spojení • umí pracovat s vhodnými jazykovými příručkami

Učivo • • • •

slovo jako jednotka slovní zásoby základní pojmy lexikologie způsoby obohacování slovní zásoby rozvrstvení národního jazyka


27


Učební osnovy



2. ročník

Tvoření slov Očekávané výstupy Žák: • v projevu volí vhodné výrazové prostředky podle jejich funce a vztahu k dané situaci • v písemném projevu uplatňuje znalost zásad českého pravopisu v souvislosti s tvořením slov

Učivo • odvozování, skládání a zkracování slov • sousloví • stavba a pravopis slov

Tvarosloví Očekávané výstupy Žák: • ovládá principy třídění slov na slovní druhy • určí mluvnické kategorie jmen a sloves • získané vědomosti vhodně uplatňuje ve svých jazykových projevech

Učivo • slovní druhy • mluvnické kategorie jmen a sloves

Nauka o slohu Očekávané výstupy Žák: • chápe účel a pozná základní znaky publicistického stylu • dokáže napsat novinovou zprávu, analytický člának, kritiku, reportáž a fejeton • samostatně a kriticky využívá různé informační zdroje

Učivo • publicistický styl

Klasicismus, osvícenství a preromantismus Očekávané výstupy Žák: • zná nejvýznamnější představitele a díla literatury daného období • charakterizuje základní znaky jednotlivých uměleckých směrů, zhodnotí význam tvorby autorů jednotlivých národních literatur a rozdělí literární žánry klasicismu na vysoké a nízké • na základě vlastní četby dokáže prezentovat a charakterizovat dané období • chápe společensko- historické souvislosti daného období

Učivo • • • • •

historicko-společenský kontext a obecné znaky hlavní představitelé a stěžejní díla: klasicistní literatura osvícenská literatura preromantická literatura

Romantismus Očekávané výstupy Žák: • chápe společensko-historické souvislosti daného období • pozná základní znaky romantismu v literatuře • získané teoretické poznatky dokáže aplikovat při četbě a interpretaci konkrétního literárního díla • vnímá odlišnosti filmového a dramatického zpracování literárních děl • rozezná typy promluv a vyprávěcí způsoby a posoudí jejich funkci v konkrétním textu

Učivo • historicko-společenský kontext • obecné znaky romantismu • specifika národních literatur daného období • hlavní představitelé romantismu a jejich stěžejní díla

Literatura českého národního obrození Očekávané výstupy Žák: • chápe význam českého národního obrození pro českou společnost • zná nejvýznamnější představitele a dokáže interpretovat jejich stěžejní díla • pochopí aktuálnost děl v době jejich vzniku

Učivo • společensko-historické příčiny českého národního obrození • etapy a jejich charakteristické znaky • významní představitelé jednotlivých etap a jejich stěžejní díla • česká literatura v kontextu evropské literatury


28


Učební osnovy



2. ročník

Světový realismu a naturalismus Očekávané výstupy Žák: • chápe společensko-historické souvislosti daného období • zná nejvýznamnější představitele a dokáže interpretovat jejich stěžejní díla • rozpozná typické znaky realismu při četbě konkrétního literárního díla • při interpretaci literárního textu ve všech jeho kontextech uplatňuje prohloubené znalosti o struktuře literárního textu, literárních žánrech a literárněvědných termínech

Učivo • • • •

historicko-společenský kontext obecné znaky realistické literatury a naturalismu typické znaky jednotlivých národních literatur nejvýznamnější představitelé a jejich stěžejní díla

Česká literatura 2. poloviny 19. století Očekávané výstupy Žák: • vnímá odlišnosti filmového a dramatického zpracování literárních děl • zná nejvýznamnější představitele a dokáže interpretovat jejich stěžejní díla • pochopí aktuálnost děl v době jejich vzniku • chápe rozdíly mezi jednotlivými literárními skupinami • uvědomí si význam generace Národního divadla pro český národ • na konkrétních příkladech popíše specifické prostředky básnického jazyka a objasní jejich funkci v textu • vysvětlí specifičnost vývoje české literatury a vyloží její postavení v kontextu literatury světové (vzájemná inspirace, příbuznost, odlišnosti a jejich příčiny)

Učivo • • • •

situace v české společnosti v 2. polovině 19. století tvorba májovců, ruchovců a lumírovců historická a venkovská próza generace Národního divadla a realistické drama




3. ročník 3 týdně, P


29


Učební osnovy



3. ročník

Skladba Očekávané výstupy Žák: • chápe syntaktické principy českého jazyka • rozpozná větné vztahy a určí větné členy • chápe podstatu aktuálního nebo kontextového členění výpovědi • v jazykových projevech uplatňuje správný slovosled • využívá znalostí o větných členech a jejich vztazích, o aktuálním členění výpovědí a o druzích vět podle záměru mluvčího k vhodnému vyjádření myšlenky, k účinnému dorozumívání, logickému strukturování výpovědí a k odlišení záměru mluvčího • používá různé prostředky textového navazování vedoucí ke zvýšení srozumitelnosti, přehlednosti a logické souvislosti sdělení; uplatní textové členění v souladu s obsahovou výstavbou textu a rozvíjením tématu

Učivo • • • •

větné vztahy a větné členy věta jednoduchá souvětí základy textové syntaxe

Nauka o slohu Očekávané výstupy Žák: • samostatně a kriticky využívá různé informační zdroje • chápe účel odborného stylu • pozná charakteristické znaky odborných textů a dokáže je aplikovat ve vlastních odborných jazykových projevech • dokáže napsat odborný popis, výklad a úvahu na odborné téma • tvořivě využívá informací z odborné literatury, internetu, tisku a z dalších zdrojů, kriticky je třídí a vyhodnocuje • efektivně a samostatně využívá různých informačních zdrojů (slovníky, encyklopedie, internet) • pořizuje z textu výpisky, zpracovává výtahy, konspekty

Učivo • odborný styl

Literatura přelomu 19. a 20. století Očekávané výstupy Žák: • chápe společensko-historické souvislosti daného období • získané teoretické poznatky dokáže aplikovat při četbě a interpretaci konkrétního literárního díla • zná nejvýznamnější představitele a dokáže interpretovat jejich stěžejní díla • na konkrétních příkladech popíše specifické prostředky básnického jazyka a objasní jejich funkci v textu • postihne smysl textu, vysvětlí důvody a důsledky různých interpretací téhož textu, porovná je a zhodnotí, odhalí eventuální dezinterpretace textu • vysvětlí specifičnost vývoje české literatury a vyloží její postavení v kontextu literatury světové (vzájemná inspirace, příbuznost, odlišnosti a jejich příčiny) • doplní si znalosti z teorie verše o prostředky a metody moderní poezie

Učivo • • • •

proměny vnímání světa a společnosti nové básnické směry česká moderna tvorba českých buřičů


30


Učební osnovy



3. ročník

Světová literatura 1. poloviny 20. století Očekávané výstupy Žák: • rozumí historicko-společenskému kontextu • charakterizuje jednotlivé umělecké směry daného období • tvořivě využívá informací z odborné literatury, internetu, tisku a z dalších zdrojů, kriticky je třídí a vyhodnocuje • objasní rozdíly mezi fikčním a reálným světem a vysvětlí, jakým způsobem se reálný svět promítá do literárního textu, jaký vliv může mít svět fikce na myšlení a jednání reálných lidí • zná nejvýznamnější představiltele a jejich stěžejní díla

Učivo • historicko-společenský kontext • moderní básnické směry • obraz 1. světové války ve světové próze • světové drama • specifické rysy národních literatur a jejich významní představitelé

Česká literatura 1. poloviny 20. století Očekávané výstupy Žák: • rozumí historicko-společenskému kontextu • charakterizuje jednotlivé umělecké směry daného období • objasní rozdíly mezi fikčním a reálným světem a vysvětlí, jakým způsobem se reálný svět promítá do literárního textu, jaký vliv může mít svět fikce na myšlení a jednání reálných lidí • zná nejvýznamnější představiltele a jejich stěžejní díla • vysvětlí specifičnost vývoje české literatury a vyloží její postavení v kontextu literatury světové (vzájemná inspirace, příbuznost, odlišnosti a jejich příčiny) • samostatně interpretuje dramatické, filmové a televizní zpracování literárních děl

Učivo • • • • •

historicko-společenský kontext nejdůležitější proudy české poezie čeká meziválečná próza meziválečné drama hlavní představitelé a jejich významná díla





Vývoj českého jazyka a bohemistiky Očekávané výstupy Žák: • chápe jednotlivé fáze vývoje českého jazyka a důsledky změn pro současnou češtinu • zhodnotí přínos významných jazykovědců pro vývoj spisovného jazyka • při analýze vybraných textů popíše základní rysy češtiny a vysvětlí zákonitosti jejího vývoje i současné vývojové tendence

Učivo • indoevropské jazyky • vývoj praslovanštiny a vznik češtiny • hláskový a tvarový vývoj češtiny • vývoj češtiny a rozvoj české společnosti - etapy vývoje českého jazyka • vývoj českého pravopisu • významní představitelé bohemistiky a jejich díla


31


Učební osnovy



4. ročník

Všestranné jazykové rozbory Očekávané výstupy Žák: • upevní si a doplní vědomosti a dovednosti získané v předchozích ročnících

Učivo • jazykové rozbory zaměřené na skladbu, tvarosloví a tvoření slov

Nauka o slohu Očekávané výstupy Učivo Žák: • administrativní styl • v písemném i mluveném projevu volí vhodné výrazové • umělecký styl prostředky podle jejich funkce a ve vztahu k sdělovacímu záměru, k dané situaci, kontextu a k adresátovi; vysvětlí a odůvodní význam slov v daném kontextu • ve svém projevu uplatňuje znalosti tvarosloví a slovotvorných a syntaktických principů českého jazyka • odlišuje různé variety národního jazyka a vhodně jich využívá ve svém jazykovém projevu v souladu s komunikační situací • v mluveném i psaném projevu vhodně využívá slohotvorné rozvrstvení výrazových prostředků češtiny • získané schopnosti a dovednosti tvořivě využívá v produktivních činnostech rozvíjejících jeho individuální styl • na konkrétních příkladech úryvků děl popíše specifické prostředky uměleckého jazyka a objasní jejich funkci v daném textu • posoudí a interpretuje komunikační účinky textu, svá tvrzení argumentačně podpoří jeho všestrannou analýzou • rozliší umělecký text od neuměleckého, nalezne jevy, které činí text uměleckým

Světová literatura od roku 1945 do současnosti Očekávané výstupy Učivo Žák: • charakteristické znaky jednotlivých etap daného • rozliší texty spadající do oblasti tzv. literatury vážné, období středního proudu a literárního braku a svůj názor • obraz 2. světové války v literatuře argumentačně zdůvodní • specifika národních literatur • identifikuje využití jednoho textu v textu jiném • nejvýznamnější předtavitelé poezie, prózy i dramatu (intertextovost) a objasní jeho funkci a účinek na čtenáře a jejich tvorba • získané schopnosti a dovednosti tvořivě využívá v produktivních činnostech rozvíjejících jeho individuální styl • chápe vliv společensko-politického dění na literární tvorbu a její aktuálnost • interpretuje významná díla a chápe jejich přínos pro vývoj literatury a literárního myšlení

Česká literatura od roku 1945 do současnosti Očekávané výstupy Žák: • chápe vliv společensko-politického dění na literární tvorbu a její aktuálnost • interpretuje významná díla a chápe jejich přínos pro vývoj literatury a literárního myšlení • chápe složité společensko-historické souvislosti daného období • zná nejvýraznější představitele a díla daného období a chápe jejich přínos pro společnost • na základě vlastní četby dokáže charakterizovat jednotlivé etapy daného období • na konkrétních příkladech úryvků děl popíše specifické prostředky uměleckého jazyka a objasní jejich funkci v daném textu

Učivo • vývojové mezníky české společnosti a jejich odraz v literatuře • základní proudy české poezie • základní proudy české prózy • vývoj poválečného dramatu • významní představitelé daného období a jejich tvorba


32


Učební osnovy



4. ročník


• literární exkurze

dle zájmu žáků a možností školy

5.1.2 Anglický jazyk 1. ročník

2. ročník

3. ročník

4. ročník

3+1

3+1

3+1

3


Vyučovací předmět anglicky jazyk je zařazen do výuky v prvním až čtvrtém ročníku nižšího gymnázia. Výuka je pro všechny žáky, je postavena na vzdělávacím oboru Cizí jazyk a navazuje na výuku českého jazyka. Při výuce se vychází ze vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace, takže žák používá jazyk jako prostředek pro sdělování myšlenek a pocitů. Používá cizí jazyk jako nástroj komunikace při kontaktu s lidmi, ale i při práci s počítačem atd. Důraz je kladena rozvoj komunikačních dovednosti, česky se objasňuji jen gramatické jevy a významy, které nelze ze situace odvodit. Výuka je vedena v anglickém jazyce podle jazykových učebnic Headway a Maturita Solution Oxford University Press, které jsou doplňovány pracovními sešity a dalšími materiály, jako jsou nahrávky k učebnici, písničky a jiné tištěné i audiovizuální materiály (počítačové programy, práce s internetem). Žák dosáhne takové úrovně, že rozumí a orientuje se v běžných situacích, které zná a které odpovídají jeho věku a se kterými se setkává při práci ve škole, při cestovaní, ve volném čase atd. Je schopen napsat souvislý text na zadané téma, popíše své zážitky a dojmy, představy i požadavky. Je směřován k tomu, aby využíval anglicky jazyk k získávání informaci z různých oblastí. Při práci spolupracuje se skupinou a stručně vysvětli své plány a názory, které dokáže stručně zdůvodnit. Žáci jsou vedeni k tomu, aby si sami uvědomili, co máme společné, co je naopak odlišné v našem životě a v životě společnosti, která mluví anglicky.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA Tématické okruhy

Sociální komunikace Spolupráce a soutěž Morálka všedního dne


33


Učební osnovy



Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH Tématické okruhy

Žijeme v Evropě MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA Tématické okruhy

Základní problémy sociokulturních rozdílů ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA Tématické okruhy

Člověk a životní prostředí Problematika vztahů organismů a prostředí MEDIÁLNÍ VÝCHOVA Tématické okruhy

Mediální produkty a jejich význam Role médií v moderních dějinách 1. ročník 3+1 týdně, P

1. ročník Očekávané výstupy Žák: • odliší významově různé události v přítomnosti • rozezná rozdíl mezi č. přít. prostým a průběhovým • rozlišuje čas minulý prostý a průběhový • používá minulé časy ve složitějších souvětích • kategorizuje možnosti vyjádření budoucích dějů • seznámí se s principy použití předpřít. času • logicky správně používá tvary "been, gone" • rozlišuje čas předpřítomný a minulý • pomocí modál. sloves vyjadřuje postoj mluvčího • pracuje s opisy modálních sloves • adekvátně tvoří různé časy modálních sloves • rozlišuje druhy podstat. jmen z hlediska počitatelnosti • používá správnou gramatickou strukturu pro převádění rodů • pomocí předložek vyjadřuje místní a časové souvislosti • ovládá fráze k vyjádření návrhu • formuluje návrh několika způsoby • orientuje se v pravidlech psaní velkých písmen

Učivo Slovní zásoba: práce a povolání, Gramatika: budoucí čas Konverzace: dávání rad Psaní: psaní žádosti Slovní zásoba: lidské vlastnosti, charakter Gramatika: přítomné časy, slovesné vzorce Konverzace: vyjadřování názoru Psaní: osobní profil Slovní zásoba: sporty Gramatika: minulé časy Konverzace: vyprávění příběhu Psaní: článek do časopisu Slovní zásoba: krajina, venkov, město Gramatika: vyjadřování množství, počitatelná a nepočitatelná podstatná jména, členy Konverzace: určování směru cesty Psaní: leták Slovní zásoba: filmy, kino, přídavná jména popisující film, vyjadřující pocity Gramatika: stupňování přídavných jmen, porovnávání Konverzace: nakupování lístků Psaní: recenze filmu


34


Učební osnovy



1. ročník


2. ročník Očekávané výstupy Žák: • hovoří o dějích opakovaných a dějích probíhajících • odliší děj, který začal v minulosti a zasahuje do přítomnosti • hovoří o budoucích činnostech s ohledem na to, zda se jedná o činnost plánovanou, okamžité rozhodnutí, předsevzetí • v dialogu naplánuje a dojedná budoucí aktivity • v dialogu se partnera zeptá na minulé události, adekvátně reaguje • používá č. minulý prostý jako čas vyprávěcí, napíše vypravování • hovoří o minulých událostech s použitím všech doposud známých gramatických forem • převede přímou řeč na nepřímou, respektuje pravidla časové souslednosti • věty v nepřímé řeči zařadí do vypravování • rozumí psanému i mluvenému textu a reprodukuje jej • modální slovesa ve všech časech používá v rozhovoru • rozliší možnost, nutnost, záhodnost • vyjádří přání, poskytne radu, požádá o dovolení • pom. kondicionálu popisuje uskutečnitelné a neuskutečnitelné děje • navrhuje možnosti jiného řešení situace v minulosti • vhodně používá vztažná zájmena, popíše věci a osoby • používá gerundium jako podstatné jméno slovesné i jako prostředek větné kondenzace

Učivo > * slovní zásoba: elektronické přístroje, frázová slovesa > * gramatika: formy budoucího času, podmínková souvětí > * everyday English: sjednávání schůzky > * psaní: formální dopis > * slovní zásoba: řeč těla, gesta, frázová slovesa > * gramatika: modální slovesa (muset, nemuset, nesmět) > * everyday English: zvaní, pozvánka > * psaní: vzkazy, odpovědi na vzkaz/na pozvánku > * slovní zásoba: globální problémy > * gramatika: podmínková souvětí > * everyday English: dávání rad > * psaní: esej > * slovní zásoba: zločiny a zločinci > * gramatika: předminulé časy, přací věty > * everyday English: popsání krádeže > * psaní: vyprávění, příběh > * slovní zásoba: literatura, knihy, žánry > * gramatika: trpný rod > * everyday English: nakupování knih > * psaní: recenze na knihu



35


Učební osnovy



3. ročník

3. ročník Očekávané výstupy Žák: • gramaticky správně popisuje děj zasahující jak do přítomnosti tak do minulosti, odlišuje jednorázovost a průběhovost děje • napíše a formálně správně uspořádá žádost o zaměstnání/životopis s odpovídajícími jazykovými strukturami • systematicky odlišuje širokou škálu budoucích dějů a používá příslušné mluvnické formy k jejich vyjádření • vyjádří a obhájí své myšlenky, názory a stanoviska vhodnou písemnou i ústní formou. Rozliší dějová a nedějová slovesa • popíše postup tvoření trpného rodu • používá pasivum v různých časech a rozeznává činitele děje. Rozlišuje rozdíly jaho použití v českém a anglickém jazyce • rychle vyhledává v textu konkrétní informace • hovoří o situacích, které by za určitých podmínek nastaly, formuluje složitější souvětí • při rozhovoru reaguje adekvátně a gramaticky správně v složitějších, méně běžných situacích užitím vhodných výrazů • logicky a jasně strukturuje formální i neformální písemný projev různých slohových stylů • volně a srozumitelně reprodukuje přečtený nebo vyslechnutý text se slovní zásobou a strukturami odpovídajícími náročnějšímu textu • odpovídajícím způsobem vyjádří výhrady

Učivo >* slovní zásoba: móda - oblečení, složená přídavná jména > * gramatika: přítomné časy, slovesné vzorce > * everydayEnglish: povídání o fotografiích > * psaní: neformální dopis (představení se) > * slovní zásoba: pocity, tvoření podst.jmen pomocí přípon > * gramatika: minulé časy, opakovaný děj v minulosti > * everydayEnglish: popis událostí > * psaní: vyprávění > * slovní zásoba: povolání, pracoviště, popis práce > * gramatika: vztažné věty > * everydayEnglish: pracovní pohovor > * psaní: žádost o práci (formální dopis) >* slovní zásoba: lidské tělo - části > * gramatika: minulé a předpřítomné časy > * everydayEnglish: u lékaře > * psaní: neformální dopis - sdělování novinek > * slovní zásoba: počítače > * gramatika: formy vyjádření budoucnosti, podmínková souvětí, časové věty > * everydayEnglish: vyjadřování plánů > * psaní: esej (zvažující pro a proti)



36


Učební osnovy



4. ročník

4. ročník Očekávané výstupy Žák: • formuluje nepřímou otázku srozumitelně a gramaticky správně • uvede možnosti formulace rozkazu či žádosti • orientuje se v problematice posunu časů při nepřímé řeči • adekvátním způsobem vyjádří své stanovisko • srozumitelně vyjádří a obhájí svůj názor • logicky a jasně strukturuje svůj mluvený i psaný projev • odvodí význam neznámých slov na základě kontextu • podrobně popíše obrázek či své okolí • rozliší druhy podmiňovacího způsobu • gramaticky správně komentuje děje v minulosti • spontánně reaguje i méně běžných situacích • identifikuje strukturu textu • rozliší postavení přímého a nepřímého předmětu ve větě • používá bohatou slovní zásobu k rozvíjení argumentace • několika způsoby vyjádří míru pravděpodobnosti • zapojuje se do diskuse, používá adekvátní jazykové prostředky • sestaví souvislý text na zadané téma • přednese souvislý projev na zadané téma • čte s porozuměním literaturu ve studovaném jazyce • využívá různé druhy slovníků, informativní literaturu, encyklopedie a média • vyhledá a shromáždí informace z různých textů na méně běžné, konkrétní téma a pracuje se získanými informacemi

Učivo > * slovní zásoba: dům a zarada (popis) > * gramatika: nepřímá řeč > * everydayEnglish: diskuse o tom, co dělat > * psaní: formální dopis (žádost o rezervaci) >* slovní zásoba: vztahy, frázová slovesa > * gramatika: stupňování příslovcí > * everydayEnglish: konverzace - tázací dovětky > * psaní: neformální dopis (odpověď na pozvánku) > * slovní zásoba: cestování a doprava > * gramatika: trpný rod, složeniny s "some- any-, no-" > * everydayEnglish: na letišti > * psaní: psaní pohlednice > * slovní zásoba: peníze, finance, placení > * gramatika: vazba "nechat si něco udělat", zvratná zájmena, podmínková souvětí > * everydayEnglish: diskuse - prosazení svého návrhu > * psaní: formální dopis: žádost o informace >* slovní zásoba: umění, umělci > * gramatika: polovětné konstrukce s příčestím (přítomným, minulým) > * everydayEnglish: zhodnocení zážitku > * psaní: diskurzivní esej (rozprava)

5.1.3 Německý jazyk 1. ročník

2. ročník

3. ročník

4. ročník

3+1

3

3

3


Charakteristika předmětu Německý jazyk ve čtyřletém studiu Vyučovací předmět německý jazyk pokrývá vzdělávací oblast jazyk a jazyková komunikace a vychází ze vzdělávacího obsahu oboru další cizí jazyk.Obsahem předmětu je výuka německého jazyka na základní úrovni: cílová úroveň B1 podle společného evropského referenčního rámce – CEF. Úroveň B1 podle Společného evropského rámce pro jazyky lze charakterizovat takto: Žák má dostačující vyjadřovací prostředky a odpovídající slovní zásobu k tomu, aby se domluvil a vyjadřoval, i když s určitou mírou zaváhání. Disponuje dostatečnými opisnými jazykovými prostředky v rámci tematických okruhů, jako jsou rodiny, koníčky a zájmy, práce, cestování a aktuální události. Žák komunikuje přiměřeně správně ve známých kontextech. Všeobecně ovládá gramatiku dobře, ačkoliv vliv mateřského jazyka je postřehnutelný. přiměřeně správně používá zásobu běžných gramatikých prostředků a vzorců v rámci snadno předvídatelných situací. pro vyjádření složitější myšlenky nebo promluvy na neznámé téma se dopouští závažných chyb. Žák používá širokou škálu jazykových funkcí a v jejich rámci reaguje. využívá


37


Učební osnovy



nejběžnějších vyjadřovacích prostředků neutrálního funkčního stylu. V 1. a 4. ročníku jsou zařazena průřezová témata Osobnostní a sociální výchova a Multikulturní výchova a ve 4. ročníku Výchova v evropských globálních souvislostech. Průřezovým tématům nejsou věnovány zvláštní vyučovací hodiny, ale učitelé se žáky na uvedená témata diskutují. Tato témata jsou obsažena v textech v učebnicích i na pracovních kopiiích, v ústních i písemných projevech žáků. Také v rámci studentských výměn, poznávacích exkurzí a seminářů se žáci uvedenými tématy zabývají. Časové a organizační vymezení: Německý jazyk se jako další cizí jazyk vyučuje ve všech ročnících čtyřletého gymnázia. Učitelé si volí učebnice v kombinaci s dalšími výukovými materiály pro danou skupinu dle její úrovně (na základě vstupních testů – Einstufungsteste), aby bylo co nejefektivněji dosaženo požadovaných výstupů. U některých žáků lze dosáhnout i vyšší cílové úrovně B2. Ve 3. a 4. ročníku je zařazen dvouhodinový výběrový seminář. Výuka předmětu probíhá ve skupině v rámci ročníku v odborných učebnách vybavených multimediální technikou a dalšími pomůckami, případně v kmenových třídách.Výuka předmětu je realizována též během školou organizovaných jazykově poznávacích zájezdů a výměn. Na závěr prvních tří ročníků žáci absolvují srovnávací testy s cílem ověřit si úroveň získaných znalostí.



38


Učební osnovy



1. ročník

1. ročník Očekávané výstupy Učivo Žák: gramatické struktury • čte nahlas a foneticky správně krátké dialogy a texty v • přítomný čas sloves učebnici • osobní zájmena • správně vyslovuje jednotlivé německé hlásky, odliší jejich • věta oznamovací výslovnost od českých hlásek, napodobuje melodii • věta tázací německé věty • kladná a záporná odpověď • porozumí jednoduchému mluvenému i psanému projevu • číslovky základní na běžné téma • všeobecný podmět man • popíše své své okolí, své zájmy a činnosti s nimi • tázací zájmena související • zdvořilostní forma - vykání • vyjádří svůj názor, přání, omluvu, souhlas, nesouhlas, • 1. a 4. pád podstatných jmen se členem určitým žádost, příkaz, na podobné podněty je schopen přiměřeně i neurčitým reagovat • přivlastňovací zájmena • je schopen vést rozhovor na běžné téma, převypráví • zápor nicht a kein jednoduchý příběh • množné číslo podstatných jmen tématické okruhy • používá slovníček k učebnici a svůj vlastní slovníček, orientuje se ve dvojjazyčném slovníku • osobní a společenský život - osobní údaje, rodina, přátele • každodenní život - škola, dění ve škole, volný čas a zájmová činnost • bydlení, popis bytu a vybavení


2. ročník Očekávané výstupy Žák: • porozumí hlavním myšlenkám mluveného i psaného projevu na běžné téma • čte s porozuměním nekomplikované faktografické texty, vyhledá potřebné informace a porozumí jim • využívá různé druhy slovníků ke kontrole pravopisu i k vyhledávání výrazů • plynule a souvisle promluví na daná témata, dokáže vyprávět jednoduchý příběh • napíše krátký text na dané téma • upevňuje správné výslovnostní a pravopisné návyky • stručně formuluje svůj názor, vyjádří naději, jistotu, možnost, překvapení apod. • získá a předá informaci • zopakuje cizí mínění • poskytne konkrétní informaci

Učivo gramatické struktury • přítomný čas nepravidelných sloves • rozkaz • způsobová slovesa v přítomném čase • předložky v údajích místa • určení času • vazba es gibt • 3. pád • slovesa s odlučitelnými předponami • vazba infinitivu s zu • 2. pád vlastních jmen tématické okruhy • každodenní život - jídlo, stravovací zařízení, stravovací návyky, nákupy, služby • turistika a cestování - návštěva památek, dopravní prostředky, informace ve městě • osobní a společenský život - volný čas, kulturní vyžití • životní styl, rodinný život, svátky a zvyky • práce, povolání • člověk - vnější vzhled, vlastnosti, zájmy, pocity


39


Učební osnovy



3. ročník


3. ročník Očekávané výstupy Žák: • rozumí jednoduchým informacím týkajících se každodenního života, rozpozná některé detaily spisovného projevu • čte s porozuměním jednoduché faktografické texty, u složitějších textů je schopen odvodit význam neznámých slov na základě již osvojené slovní zásoby a kontextu • najde různé informace v materiálech z každodenního života • je schopen vytvořit delší souvislý písemný i ústní projev, především vyprávění a popis, týkající se okruhu známých témat • stručně vyjadřuje své myšlenky týkající se konkrétních i abstraktních témat • dokáže vytvořit krátkou zprávu, která sděluje běžné informace • využívá široký rejstřík slovní zásoby • je schopen vést jednoduchý rozhovor, který začne, rozvine a uzavře • napíše osobní dopis popisující zážitky, události • vyjádří slib, emoce, pocity štěstí i smutku

Učivo gramatické struktury • způsobová slovesa - význam a postavení ve větě • souvětí souřadné • souvětí podřadné • minulý čas - perfektum • příčestí minulé • minulý čas - préteritum • příslovečná určení času • zvratná slovesa a zvratná zájmena • předměty ve 3. a 4. pádě - pořadí předmětů ve větě • předložky se 3. pádem • předložky se 4. pádem tématiké okruhy • zdraví, sport, hygiena • člověk - pocity a emoce, životní styl, trávení volného času • cestování - dopravní prostředky a turistické informace • příroda a počasí • kultura - známí autoři a lidé z oblasti kultury • svět a společnost - konflikty, světové události


4. ročník Očekávané výstupy Učivo Žák: gramatické struktury • rozumí hlavním myšlenkám spisovného autentického • stupňování přídavných jmen a příslovcí projevu na běžné téma • skloňování přídavných jmen • rozpozná hlavní téma textů, vyhledá nejdůležitější • sloveso werden myšlenky v jednoduchých novinových článcích týkajících • budoucí čas se běžných témat • trpný rod • orientuje se v počtu mluvčích a citovém zabarvení jejich • zkracování vedlejších vět infinitivními vazbami promluv • časové věty • komunikuje ústně i písemně gramaticky správně, používá • nepřímá otázka širokou slovní zásobu • préteritum způsobových sloves • srozumitelně reprodukuje přečtený nebo vyslechnutý, • konjunktiv méně náročný autentický text se slovní zásobou na běžné tématické okruhy téma • jednoduše převypráví obsah knihy, filmu • vnější vzhled, vlstnosti, pocity, emoce, plány • zaměstnání, podmínky práce. brigády, pracovní trh • popíše běžnou událost, osobní zážitek • svět kolem nás - naše vlast, Praha, reálie německy • stručně vysvětlí a zdůvodní své názory, své jednání mluvících zemí • je schopen vyjádřit obvinění, odpuštění, požadavek, výtku, • příroda, svět v ohrožení, vyhlídky do budoucna ospravedlnění, žádost o radu, udělení rady, stížnost, lhostejnost, strach, obavu, podezření


40


Učební osnovy 5.2 Matematika a její aplikace

4. ročník

5.2 Matematika a její aplikace Charakteristika oblasti

Charakteristika vzdělávací oblasti Výuka matematiky na gymnáziu rozvíjí a prohlubuje pochopení kvantitativních a prostorových vztahů reálného světa, utváří kvantitativní gramotnost žáků a schopnost geometrického vhledu. Ovládnutí požadovaného matematického aparátu, elementy matematického myšlení, vytváření hypotéz a deduktivní úvahy jsou prostředkem pro nové hlubší poznání a předpokladem dalšího studia. Osvojené matematické pojmy, vztahy a procesy pěstují myšlenkovou ukázněnost, napomáhají žákům k prožitku celistvosti. Matematické vzdělávání napomáhá rozvoji abstraktního a analytického myšlení, rozvíjí logické usuzování, učí srozumitelné a věcné argumentaci s cílem najít spíše objektivní pravdu než uhájit vlastní názor. Těžiště výuky spočívá v osvojení schopnosti formulace problému a strategie jeho řešení, v aktivním ovládnutí matematických nástrojů a dovedností, v pěstování schopnosti aplikace. Matematika přispívá k tomu, aby žáci byli schopni hodnotit správnost postupu při odvozování tvrzení a odhalovat klamné závěry. Během studia žáci objevují, že matematika nachází uplatnění v mnoha oborech lidské činnosti (např. v ekonomii, technice, ale i ve společenských vědách), že je ovlivňována vnějšími podněty (například z oblasti přírodních věd) a že moderní technologie jsou užitečným pomocníkem matematiky. Žáci poznávají, že matematika je součástí naší kultury a je výsledkem složitého multikulturního historického vývoje spojeného s mnoha významnými osobnostmi lidských dějin. Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k: • osvojování základních matematických pojmů a vztahů postupnou abstrakcí a zobecňováním na základě poznávání jejich charakteristických vlastností; • určování, zařazování a využívání pojmů, k analýze a zobecňování jejich vlastností; • vytváření zásoby matematických pojmů, vztahů, algoritmů a metod řešení úloh a k využívání osvojeného matematického aparátu; • analyzování problému a vytváření plánu řešení, k volbě správného postupu při řešení úloh a problémů, k vyhodnocování správnosti výsledku vzhledem k zadaným podmínkám; • práci s matematickými modely, k vědomí, že k výsledku lze dospět různými způsoby; • rozvoji logického myšlení a úsudku, vytváření hypotéz na základě zkušenosti nebo pokusu, k jejich ověřování nebo vyvracení pomocí protipříkladů; • pochopení vzájemných vztahů a vazeb mezi okruhy učiva a k aplikaci matematických poznatků v dalších vzdělávacích oblastech;


41


Učební osnovy


5.2.1 Matematika

• přesnému vyjadřování a zdokonalování grafického projevu, k porozumění matematickým termínům, symbolice a matematickému textu; • zdůvodňování matematických postupů, k obhajobě vlastního postupu; • rozvíjení dovednosti pracovat s různými reprezentacemi; • užívání kalkulátoru a moderních technologií k efektivnímu řešení úloh a k prezentaci výsledků; • rozvíjení zkušeností s matematickým modelováním (k činnostem, kterými se učí poznávat a nalézat situace, v nichž se může orientovat prostřednictvím matematického popisu), k vyhodnocování matematických modelů, k poznávání mezí jejich použití, k vědomí, že realita je složitější než její matematický model, že daný model může být vhodný pro více situací a jedna situace může být vyjádřena různými modely); • rozvíjení geometrického vidění a prostorové představivosti; • pochopení matematiky jako součásti kulturního dědictví a nezaměnitelného způsobu uchopování světa.

5.2.1 Matematika 1. ročník

2. ročník

3. ročník

4. ročník

3+1

3+1

2+1

2+1


Matematika v návaznosti na 2. stupeň ZŠ vytváří prostřednictvím osvojování matematických pojmů, útvarů a znaků předpoklady pro porozumění kvantitativním a prostorovým vztahům. Výuka matematiky výrazně ovlivňuje rozvoj abstraktního a exaktního myšlení žáků, učí logickému a kritickému usuzování, vede k členitějšímu pohledu na skutečnost a ke kázni ve vyjadřování. Specifickým způsobem přispívá k formování volních charakterových rysů osobnosti, jako je přesnost, samostatnost, vytrvalost a vytváří tak předpoklad pro porozumění a řešení praktických situací i pro další studium. Vzdělávací obsah je realizován ve všech ročnících čtyřletého studia. Žádná hodina není dělena. Součástí výuky je podpora účasti žáků na matematických soutěžích. Matematika rozvíjí především logické myšlení, ale také paměť. Napomáhá rozvoji abstraktního a analytického myšlení. Učí pamatovat si pouze nejpotřebnější informace a vše ostatní si odvodit. Vede k věcné a srozumitelné argumentaci. Rozvíjí geometrickou představivost v rovině i v prostoru. Klade důraz na užití matematického aparátu v ostatních vědních disciplinách. Vede k systematičnosi a vytrvalosti při hledání správného a úplného řešení. Klade důraz na komplexnost a souvislosti mezi jednotlivými partiemi matematiky i s ostatními přírodovědnými obory.


42


Učební osnovy


5.2.1 Matematika



Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti Seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémů Sociální komunikace Morálka všedního dne Spolupráce a soutěž 1. ročník 3+1 týdně, P

Argumentace a ověřování Očekávané výstupy Žák: • čte a zapisuje tvrzení v symbolickém jazyce matematiky • užívá správně logické spojky a kvantifikátory • rozliší definici a větu, rozliší předpoklad a závěr věty • rozliší správný a nesprávný úsudek • vytváří hypotézy, zdůvodňuje jejich pravdivost a nepravdivost, vyvrací nesprávná tvrzení • zdůvodňuje svůj postup a ověřuje správnost řešení problému

Učivo • základní poznatky z matematiky – výrok, definice, věta, důkaz • množiny – inkluze a rovnost množin, operace s množinami • výroková logika

Číslo a proměnná Očekávané výstupy Učivo Žák: • číselné obory – přirozená, celá, racionální a reálná • užívá vlastnosti dělitelnosti přirozených čísel čísla • operuje s intervaly, aplikuje geometrický význam absolutní • mocniny – mocniny s přirozeným a celým exponentem, hodnoty odmocniny • provádí operace s mocninami a odmocninami, upravuje • výrazy s proměnnými – mnohočleny, lomené výrazy číselné výrazy • rovnice a nerovnice – lineární rovnice, nerovnice • odhaduje výsledky numerických výpočtů a efektivně je a jejich soustavy, kvadratická rovnice (diskriminant, vztahy provádí, účelně využívá kalkulátor mezi kořeny a koeficienty), rovnice a nerovnice • upravuje efektivně výrazy s proměnnými, určuje definiční v součinovém a podílovém tvaru, rovnice a nerovnice obor výrazu s absolutní hodnotou, rovnice s neznámou ve jmenovateli • rozkládá mnohočleny na součin vytýkáním a užitím a pod odmocninou vzorců, aplikuje tuto dovednost při řešení rovnic a nerovnic • řeší lineární a kvadratické rovnice a nerovnice, řeší soustavy rovnic, v jednodušších případech diskutuje řešitelnost nebo počet řešení • rozlišuje ekvivalentní a neekvivalentní úpravy • analyzuje a řeší problémy, v nichž aplikuje řešení lineárních a kvadratických rovnic a jejich soustav • geometricky interpretuje číselné, algebraické a funkční vztahy, graficky znázorňuje řešení rovnic, nerovnic a jejich soustav


43


Učební osnovy


5.2.1 Matematika

1. ročník


Závislosti a funkční vztahy Očekávané výstupy Žák: • načrtne grafy požadovaných funkcí (zadaných jednoduchým funkčním předpisem) a určí jejich vlastnosti • formuluje a zdůvodňuje vlastnosti studovaných funkcí • aplikuje vztahy mezi hodnotami exponenciálních, logaritmických a goniometrických funkcí a vztahy mezi těmito funkcemi • modeluje závislosti reálných dějů pomocí známých funkcí • řeší aplikační úlohy s využitím poznatků o funkcích

Učivo • obecné poznatky o funkcích – pojem funkce, definiční obor a obor hodnot, graf funkce, vlastnosti funkcí • funkce – lineární funkce, kvadratická funkce, funkce absolutní hodnota, lineární lomená funkce, mocninné funkce, funkce druhá odmocnina, exponenciální, logaritmické a goniometrické funkce, vztahy mezi goniometrickými funkcemi

Číslo a proměnná Očekávané výstupy Žák: • využívá poznatky o funkcích při řešení rovnic a nerovnic, při určování kvantitativních vztahů

Učivo • mocniny – mocniny s racionálním exponentem, odmocniny • výrazy s proměnnými – výrazy s mocninami a odmocninami • rovnice a nerovnice – logaritmické, exponenciální a goniometrické rovnice

Geometrie Očekávané výstupy Žák: • používá geometrické pojmy, zdůvodňuje a využívá vlastnosti geometrických útvarů v rovině, na základě vlastností třídí útvary • určuje vzájemnou polohu lineárních útvarů, vzdálenosti a odchylky • využívá náčrt při řešení rovinného problému • v úlohách početní geometrie aplikuje funkční vztahy, trigonometrii a úpravy výrazů, pracuje s proměnnými a iracionálními čísly • řeší polohové a nepolohové konstrukční úlohy užitím všech bodů dané vlastnosti, pomocí shodných zobrazení a pomocí konstrukce na základě výpočtu • řeší planimetrické problémy motivované praxí

Učivo • geometrie v rovině – rovinné útvary (klasifikace), obvody a obsahy; shodnost a podobnost trojúhelníků; Pythagorova věta a věty Euklidovy; množiny bodů dané vlastnosti; úhly v kružnici, shodná zobrazení (osová a středová souměrnost, posunutí, otočení); stejnolehlost; konstrukční úlohy • trigonometrie – sinová a kosinová věta; trigonometrie pravoúhlého a obecného trojúhelníku



44


Učební osnovy


5.2.1 Matematika

3. ročník

Geometrie Očekávané výstupy Žák: • zobrazí ve volné rovnoběžné projekci hranol a jehlan, sestrojí a zobrazí rovinný řez těchto těles • řeší stereometrické problémy motivované praxí • využívá náčrt při řešení prostorového problému • používá geometrické pojmy, zdůvodňuje a využívá vlastnosti geometrických útvarů v prostoru, na základě vlastností třídí útvary • v úlohách početní geometrie aplikuje funkční vztahy, trigonometrii a úpravy výrazů, pracuje s proměnnými a iracionálními čísly • řeší stereometrické problémy motivované praxí • užívá různé způsoby analytického vyjádření přímky v rovině (geometrický význam koeficientů) • řeší analyticky polohové a metrické úlohy o lineárních útvarech v rovině • využívá charakteristické vlastnosti kuželoseček k určení analytického vyjádření • z analytického vyjádření (z osové nebo vrcholové rovnice) určí základní údaje o kuželosečce • řeší analyticky úlohy na vzájemnou polohu přímky a kuželosečky

Učivo • geometrie v prostoru – polohové a metrické vlastnosti; základní tělesa, povrchy a objemy, volné rovnoběžné promítání • analytická geometrie v rovině – vektory a operace s nimi; analytická vyjádření přímky v rovině; kuželosečky (kružnice, elipsa, parabola a hyperbola)


Závislosti a funkční vztahy Očekávané výstupy Žák: • řeší aplikační úlohy s využitím poznatků o funkcích a posloupnostech • formuluje a zdůvodňuje vlastnosti studovaných posloupností • interpretuje z funkčního hlediska složené úrokování, aplikuje exponenciální funkci a geometrickou posloupnost ve finanční matematice

Učivo • posloupnost – určení a vlastnosti posloupností, aritmetická a geometrická posloupnost


45


Učební osnovy



4. ročník

Práce s daty, kombinatorika, pravděpodobnost Očekávané výstupy Žák: • volí a užívá vhodné statistické metody k analýze a zpracování dat (využívá výpočetní techniku) • řeší reálné problémy s kombinatorickým podtextem (charakterizuje možné případy, vytváří model pomocí kombinatorických skupin a určuje jejich počet) • využívá kombinatorické postupy při výpočtu pravděpodobnosti, upravuje výrazy s faktoriály a kombinačními čísly • diskutuje a kriticky zhodnotí statistické informace a daná statistická sdělení • reprezentuje graficky soubory dat, čte a interpretuje tabulky, diagramy a grafy, rozlišuje rozdíly v zobrazení obdobných souborů vzhledem k jejich odlišným charakteristikám

Učivo • kombinatorika – elementární kombinatorické úlohy, variace, permutace a kombinace (bez opakování), binomická věta, Pascalův trojúhelník • pravděpodobnost – náhodný jev a jeho pravděpodobnost, pravděpodobnost sjednocení a průniku jevů, nezávislost jevů • práce s daty – analýza a zpracování dat v různých reprezentacích, statistický soubor a jeho charakteristiky (vážený aritmetický průměr, medián, modus, percentil, kvartil, směrodatná odchylka, mezikvartilová odchylka)

5.3 Člověk a příroda Charakteristika oblasti

Charakteristika vzdělávací oblasti Základní prioritou každé oblasti přírodovědného poznávání je odkrývat metodami vědeckého výzkumu zákonitosti, jimiž se řídí přírodní procesy. Odkrývání přírodních zákonitostí je hodnotné jednak samo o sobě, neboť naplňuje přirozenou lidskou zvědavost poznat a porozumět tomu, co se odehrává pod povrchem smyslově pozorovatelných, často zdánlivě nesouvisejících jevů, a jednak člověku umožňuje ovládnout různé přírodní objekty a procesy tak, aby je mohl využívat pro další výzkum i pro rozmanité praktické účely. Má-li být přírodovědné vzdělávání na gymnáziu kvalitní a pro žáky prakticky využitelné, je zapotřebí, aby je orientovalo v první řadě na hledání zákonitých souvislostí mezi poznanými aspekty přírodních objektů či procesů, a nikoli jen na jejich pouhé zjištění, popis nebo klasifikaci. Hledání, poznávání a využívání přírodních zákonitostí se má tudíž ve vzdělávací oblasti Člověk a příroda na gymnáziu projevovat v mnohem větší míře, než tomu bylo ve stejnojmenné oblasti na základní škole. Takový přístup též v žácích podněcuje touhu po hlubším poznávání řádu okolního světa a nabízí jim možnost intenzivního prožitku z vlastních schopností tento řád hledat a poznávat. Obsah a metodologie přírodovědného poznávání velmi zřetelně odráží systémový charakter přírody a víceúrovňovost její organizace. Přírodní objekty jsou totiž vesměs systémy nebo tyto systémy vytvářejí. Zkoumání přírody tak nezbytně vyžaduje komplexní, tj. multidisciplinární a interdisciplinární přístup, a tím i úzkou spolupráci jednotlivých přírodovědných oborů a odstraňování jakýchkoli zbytečných bariér mezi nimi. Vzdělávací oblast Člověk a příroda má proto také umožnit žákům poznávat, že bariéry mezi jednotlivými úrovněmi organizace přírody reálně neexistují, jsou často jen v našem myšlení a v našich izolovaných přístupech. Svým obsahovým, strukturním i metodickým pojetím má oblast vytvářet prostředí koordinované spolupráce všech gymnaziálních přírodovědných vzdělávacích oborů.


46


Učební osnovy



Přírodovědné disciplíny jsou si velmi blízké i v metodách a prostředcích, které uplatňují ve své výzkumné činnosti. Používají totiž vždy souběžně empirické prostředky (tj. soustavné a objektivní pozorování, měření a experimenty) a prostředky teoretické (pojmy, hypotézy, modely a teorie). Každá z těchto složek je přitom v procesu výzkumu nezastupitelná, vzájemně se ovlivňují a podporují. Žáci mají mít proto co nejvíce příležitostí postupně si osvojovat vybrané empirické i teoretické metody přírodovědného výzkumu, aktivně je spolu s přírodovědnými poznatky ve výuce využívat, uvědomovat si důležitost obou pro přírodovědné poznání, předně pak pro jeho objektivitu a pravdivost i pro řešení problémů, se kterými se člověk při zkoumání přírody setkává. Přírodovědný výzkum má i své hodnotové a morální aspekty. Za nejvyšší hodnoty se v něm považují objektivita a pravdivost poznávání. Ty lze ovšem dosahovat jen v prostředí svobodné komunikace mezi lidmi a veřejné a nezávislé kontroly způsobu získávání dat či ověřování hypotéz. Gymnaziální přírodovědné vzdělávání musí proto též vytvářet prostředí pro svobodnou diskusi o problémech i pro ověřování objektivity a pravdivosti získaných nebo předložených přírodovědných informací. Lze toho dosahovat tím, že si žáci osvojují např. pravidla veřejné rozpravy o způsobech získávání dat či ověřování hypotéz, rozvíjejí si schopnost předložit svůj názor, poznatek či metodu k veřejnému kritickému zhodnocení, učí se nevnímat oponenta pouze jako názorového protivníka, ale i jako partnera při společném hledání pravdy. K základním morálním normám přírodovědného poznávání patří především požadavek nezkreslovat data získávaná ve výzkumu a nevyužívat jeho výsledky pro vytváření technologií a dalších praktických aplikací, které by mohly poškozovat zdraví člověka či nevratně narušit přírodní a sociální prostředí. Žákům je tak zapotřebí na konkrétních případech ukazovat negativní důsledky zkreslování výzkumných dat či využívání výsledků přírodovědného výzkumu pro účely potenciálně ohrožující člověka a další složky přírody. Vzdělávací oblast Člověk a příroda tím, že žákovi ukáže i využívání poznatků a metod přírodních věd pro inspiraci a rozvoj dalších oblastí lidské aktivity, počínaje nejrůznějšími technologiemi a konče filozofií, představuje mu současně přírodní vědy též jako neoddělitelnou a nezastupitelnou součást lidské kultury a zvyšuje tak zájem žáků o ně. Tento zájem je možno podporovat i prostřednictvím exkurzí v různých vědeckých, technologických či kulturních institucích a bezesporu i co neintenzivnějším využíváním moderních technologií v procesu žákova přírodovědného vzdělávání. K zvýšení zájmu žáků o přírodovědné vzdělání mohou přispívat také objektivní hodnocení různých informací z oblasti pseudovědy a antivědy, neboť ta ve značné míře využívají často právě poznatků a metod přírodních věd. Vzdělávací oblast Člověk a příroda je členěna na vzdělávací obory Fyzika, Chemie, Biologie, Geografie a Geologie. Vzdělávací obsah přírodovědného i společenskovědního charakteru oboru Geografie byl v zájmu zachování jeho celistvosti zařazen do této vzdělávací oblasti.


47


Učební osnovy


5.3.1 Fyzika

Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k: - formulaci přírodovědného problému, hledání odpovědi na něj a případnému zpřesňování či opravě řešení tohoto problému; - provádění soustavných a objektivních pozorování, měření a experimentů (především laboratorního rázu) podle vlastního či týmového plánu nebo projektu, k zpracování a interpretaci získaných dat a hledání souvislostí mezi nimi; - tvorbě modelu přírodního objektu či procesu umožňujícího pro daný poznávací účel vhodně reprezentovat jejich podstatné rysy či zákonitosti; - používání adekvátních matematických a grafických prostředků k vyjadřování přírodovědných vztahů a zákonů; - využívání prostředků moderních technologií v průběhu přírodovědné poznávací činnosti; - spolupráci na plánech či projektech přírodovědného poznávání a k poskytování dat či hypotéz získaných během výzkumu přírodních faktů ostatním lidem; - předvídání průběhu studovaných přírodních procesů na základě znalosti obecných přírodovědných zákonů a specifických podmínek; - předvídání možných dopadů praktických aktivit lidí na přírodní prostředí; - ochraně životního prostředí, svého zdraví i zdraví ostatních lidí; - využívání různých přírodních objektů a procesů pro plnohodnotné naplňování vlastního života při současném respektování jejich ochrany. 5.3.1 Fyzika 1. ročník

2. ročník

3. ročník

4. ročník

2

2

2

0+2


Ve vyučování fyzice mají studenti získat představu a zákonitostech a podstatě přírodních jevů, o souvislostech s ostatními přírodovědnými obory a získat základy pro případné další studium přírodovědného zaměření. Charakteristickým rysem předmětu jsou jeho významné souvislosti se všemi přírodovědnými předměty. Do vzdělávacího celku člověk a příroda jsou zahrnuty předměty fyzika, chemie, biologie a zeměpis. V rámci těchto předmětů jsme provedli určité přesuny učiva tak, aby nedocházelo ke zbytečnému zdvojování a látka na sebe co nejlépe navazovala. To ovšem nebylo možné dodržet ve všech případech zcela ideálně. V tomto kontextu se snažíme při probírání určité látky žáky upozorňovat na mezipředmětové vztahy. Vyučovací předmět fyzika navazuje svým vzdělávacím obsahem na předmět přírodověda na 1. stupni ZŠ. Výuka probíhá v kmenových učebnách a v odborné učebně fyziky. Část hodin je využívána pro laboratorní cvičení, kde si žáci rozvíjejí znalosti z teoretických hodin. Laboratorní práce probíhají v rámci normálních hodin formou práce ve skupinkách Témata laboratorních cvičení korespondují s obsahem teoretických hodin.


48


Učební osnovy


5.3.1 Fyzika

Kromě tradičních forem výuky (výkladu, demonstračních nebo žákovských pokusů) jsou rovněž využívány výpočetní a informační technologie a audiovizuální technika (osobní počítač, dataprojektor). Populární naučné pořady a časopisy považujeme za přijatelnou formu budoucího celoživotního vzdělávání žáků, proto práci s nimi funkčně zařazujeme do výuky. Naším hlavním cílem je poskytnout dětem informace a podněty, které by je inspirovaly k vlastním úvahám, dalšímu samostatnému studiu, k zájmu o přírodní vědy. Žáci by si měli osvojit nástroje, pomocí kterých mohou přírodní jevy sledovat, zaznamenávat, vyhodnocovat, případně ovlivňovat. Měli by umět analyzovat fakta, dávat je do vzájemných souvislostí a výsledné poznatky a dovednosti vhodně uplatňovat v každodenním životě, případně ve své budoucí profesi. Klademe důraz na to, aby žáci neztráceli představu, jak probíraná látka souvisí se životem, s praxí, jaká je její praktická využitelnost. Důležité je také to, aby si na základě probírané látky vytvářeli odpovědný postoj ke světu kolem sebe, především s ohledem k trvale udržitelnému rozvoji společnosti a světa. Výuku orientujeme tak, aby si žáci osvojili důležité poznatky z vybraných okruhů učiva (vlastnosti látek a těles, pohyby a vzájemné působení těles, mechanické vlastnosti tekutin, přeměny a přenos energie, zvukové, elektromagnetické a světelné jevy, vesmír) a základě jejich osvojení měli možnost poznávat význam a přínos fyziky pro vytváření vědeckého obrazu světa a pro rozvoj moderních technologií. Student je veden k tomu, aby zejména: -chápal, že přírodní jevy mají fyzikální příčiny -rozuměl různým typům fyzikálních dějů, uměl tyto znalosti aplikovat -využíval matematický aparát pro odvození matematickému aparátu úměrných fyzikálních vztahů -aplikoval své znalosti při provádění praktických měření Výchovné a vzdělávací strategie: -Učitel vede studenty, aby kvalitně prezentovali své znalosti -učitel dbá na bezpečnost práce při laboratorních pracích, vede žáky k zodpovědnosti za své zdraví i zdraví ostatních, zdůrazňuje zásady první pomoci v případě úrazu -učitel podněcuje a řídí diskuse nad řešeními, nad hledáním řešení, vede žáky k prezentacím vlastních postupů řešení -učitel klade důraz na mezipředmětové vztahy


49


Učební osnovy


5.3.1 Fyzika

1. ročník


Fyzikální veličiny a jejich měření Očekávané výstupy Žák: • měří vybrané fyzikální veličiny vhodnými metodami, zpracuje a vyhodnotí výsledky měření

Učivo - soustava fyzikálních veličin a jednotek – Mezinárodní soustava jednotek (SI) - absolutní a relativní odchylka měření

Základní pojmy mechaniky Očekávané výstupy Žák: • rozliší skalární veličiny od vektorových a využívá je při řešení fyzikálních problémů a úloh

Učivo • • • •

poučení o bezpečnosti úvodní opakování látky ZŠ (popř. nižšího gymplu) Hmotný Bod, vztažná soustava, mechanický pohyb skaláry a vektory, operace s vektory

Pohyb tělesa a jejich vzájemné působení Očekávané výstupy Žák: • užívá základní kinematické vztahy při řešení problémů a úloh o pohybech rovnoměrných a rovnoměrně zrychlených/zpomalených • využívá (Newtonovy) pohybové zákony k předvídání pohybu těles

Učivo • kinematika – vztažná soustava; poloha a změna polohy tělesa, jeho rychlost a zrychlení, rozdělení druhů pohybybů • dynamika – hmotnost a síla; první, druhý a třetí pohybový zákon, inerciální soustava; hybnost tělesa; tlaková síla, tlak; třecí síla; síla pružnosti, moment síly

Mechanická práce energie Očekávané výstupy Žák: • využívá zákony zachování některých důležitých fyzikálních veličin při řešení problémů a úloh

Učivo • mechanická práce, výkon, účinnost • souvislost změny mechanické energie s prací • zákony zachování hmotnosti, hybnosti a energie

Mechanika tuhého tělesa Očekávané výstupy Žák: • určí v konkrétních situacích síly a jejich momenty působící na těleso a určí výslednici sil

Učivo • momemt síly, momentová věta • skládání a rozklad sil • těžiště a jeho poloha, stabilita

Mechanické vlastnosti tekutin Očekávané výstupy Žák: • využívá zákony zachování některých důležitých fyzikálních veličin při řešení problémů a úloh

Učivo • Hydrostatika - Archimedův a Pascalův zákon • Hydrodynamika - ustálené proudění, hmotnostní tok, rovnice kontinuity, Bernoulliho rovnice


50


Učební osnovy


5.3.1 Fyzika

2. ročník


Gravitační pole Očekávané výstupy Žák: • využívá (Newtonovy) pohybové zákony k předvídání pohybu těles

Učivo • gravitační a tíhová síla, gravitační pole (obecně) • pohyby v homogennjím gravitačním poli Země • radiálni pole Země, Kepllerovy zákony

Elektřina - elektrostatika Očekávané výstupy Žák: • porovná účinky elektrického pole na vodič a izolant

Učivo • el. náboj a el. pole

Molekulová fyzika Očekávané výstupy Žák: • objasní souvislost mezi vlastnostmi látek různých skupenství a jejich vnitřní strukturou

Učivo • Kinetická teorie stavby látek - charakter pohybu a vzájemné interakce částic v látkách různých skupenství

Termodynamika Očekávané výstupy Žák: • využívá stavovou rovnici ideálního plynu stálé hmotnosti při předvídání stavových změn plynu • využívá zákony zachování některých důležitých fyzikálních veličin při řešení problémů a úloh • aplikuje s porozuměním termodynamické zákony při řešení konkrétních fyzikálních úloh

Učivo • • • • • • • •

termodynamická teplota vnitřní enegrie a její změna teplo 1. a 2. termnodynamický zákon stavová rovnice ideálního plynu děje v IP měrná tepelná kapacita - kalorimetrie různé způsoby přenosu vnitřní energie

Molekulová fyzika - pevné látky Očekávané výstupy Žák: • porovná zákonitosti teplotní roztažnosti pevných těles a kapalin a využívá je k řešení praktických problémů • analyzuje vznik a průběh procesu pružné deformace pevných těles

Učivo • teplotní délková a objemová roztažnost • Deformace • HOOKŮV ZÁKON

Molekulová fyzika - kapaliny Očekávané výstupy

Učivo • povrchové napětí kapaliny • kapilární jevy • skupenské a měrné teplo tání


51


Učební osnovy


5.3.1 Fyzika

3. ročník


Mechanické kmitání a vlnění Očekávané výstupy Žák: • objasní procesy vzniku, šíření, odrazu a interference mechanického vlnění

Učivo • • • • •

kmitání mechanického oscilátoru perioda, frekvence, amplituda, fáze postupné a stojaté vlnění vlnová délka rychlost vlnění zvukové vlnění - hlasitost a intenzita

Elektřina - elektrodynamika Očekávané výstupy Žák: • využívá Ohmův zákon při řešení praktických problémů • aplikuje poznatky o mechanismech vedení elektrického proudu v kovech, polovodičích, kapalinách a plynech při analýze chování těles z těchto látek v elektrických obvodech

Učivo • el. proud v kovech • el. proud v kapalinách, plynech a v polovodičích • el. odpor, energie a výkon

Magnetismus Očekávané výstupy

Učivo • magnetické pole - pole magnetů a vodičů s proudem • klasifikace mg. látek • stacionární a nestacionární mg. pole


Elektromagnetismus, střídavý proud Očekávané výstupy Žák: • využívá zákon elektromagnetické indukce k řešení problémů a k objasnění funkce elektrických zařízení

Učivo • • • • • •

indukované napětí střídavé napětí, střídavý proud a jeho vlastnosti RCL- obvody střídavého proudu výroba sřídavého proudu elektromotor transformátor

Elektromagnetické kmitáni a vlnění Očekávané výstupy Žák: • porovná šíření různých druhů elektromagnetického vlnění v rozličných prostředích • navrhne možné způsoby ochrany člověka před nebezpečnými druhy záření

Učivo • elektromagnetické záření • elektromagnetická vlna • spektrum elektromagnetického záření • IR, UV, rentgenové záření a jejich využití ve fyzice, medicíně a technice


52


Učební osnovy


5.3.2 Chemie

4. ročník

Optika Očekávané výstupy Žák: • využívá zákony šíření světla v prostředí k určování vlastností zobrazení předmětů jednoduchými optickými systémy

Učivo • vlnové vlastnosti světla • šíření a rychlost světla • odraz a lom světla • index lomu • optické spektrum • interference světla • optické zobrazování - zrcadla, čočky, oko, lupa, dalekohled, mikroskop

5.3.2 Chemie 1. ročník

2. ročník

3. ročník

4. ročník

2

2

2

0+2


Vyučovací předmět chemie patří do oblasti Člověk a příroda a je úzce spjat s dalšími předměty jako je fyzika, biologie a zeměpis. Chemie je vyučována v 1. - 4. ročníku čtyřletého gymnázia. Chemie umožňuje žákům hlouběji porozumět zákonitostem přírodních procesů, a tím si uvědomovat i užitečnost chemických poznatků a jejich aplikací v praktickém životě. Předmět rozvíjí především dovednosti objektivně a spolehlivě pozorovat, experimentovat a měřit, vytvářet a ověřovat hypotézy o podstatě pozorovaných chemických jevů. Žáci se učí zkoumat příčiny přírodních procesů, souvislosti mezi nimi, klást si otázky a hledat na ně odpovědi, vysvětlovat pozorované jevy, hledat a řešit teoretické nebo praktické problémy. Učí se zkoumat změny probíhající v přírodě, odhalují příčiny a následky ovlivňování místních i globálních ekosystémů a využívat své poznání ve prospěch ochrany životního prostředí. Vzdělávání v předmětu chemie směřuje k podchycení a rozvíjení zájmu o obor, vede k poznávání základních chemických pojmů a zákonitostí na příkladech směsí, chemických látek a jejich reakcí s využíváním jednoduchých pokusů, učí se řešit problémy a správně jednat v praktických situacích, vysvětlovat a zdůvodňovat chemické jevy, využívat poznatky k rozvíjení odpovědných občanských postojů a získávat a upevňovat dovednosti pracovat podle pravidel bezpečné práce s chemikáliemi a poskytnout první pomoc při úrazech a v situacích spojených s nebezpečnými chemickými látkami.


53


Učební osnovy


5.3.2 Chemie

1. ročník


Základní pojmy a veličiny Očekávané výstupy Žák: • pochopí zásady tvorby názvů a vzorců anorg. sloučenin • pochopí rozdíl mezi představami klasické a kvantové mechaniky o mikrosvětě • využívá odbornou terminologii při popisu látek a vysvětlování chemických dějů

Učivo • chemie - předmět chemie, chemické obory, historie chemie • soustavy látek a jejich složení • veličiny a výpočty v chemii - relativní atomová /molek./ hmotnost, látkové množství, molární hmotnost, molární objem, základní konstanty

Anorganické názvosloví Očekávané výstupy Žák: • orientuje se v základních pojmech a veličinách • pochopí zásady tvorby názvů a vzorců anorg. sloučenin

Učivo • anorganické mázvosloví - oxidační číslo, oxidy, sulfidy, hydroxidy, halogenidy, hybridy, kyseliny, soli, hydráty

Složení a struktura látek Očekávané výstupy Žák: • pochopí rozdíl mezi představami klasické a kvantové mechaniky o mikrosvětě • vysvětlí základní poznatky, poučky a pravidla popisující elektronový obal atomu • chápe správně podstatu periodického zákona, orientuje se v periodické tabulce • využívá znalosti o částicové struktuře látek a chemických vazbách k předvídání některých fyzikálně-chemických vlastností látek a jejich chování v chemických reakcích • chápe podstatu a význam radioaktivity a její nebezpečí

Učivo • atom - atomové jádro, elek. obal, modely atomu, radioaktivita přirozená a umělá, radioaktivní záření, využití radioaktivity • periodický zákon - Mendělejev, periodický zákon, periodická tabulka, skupiny, periody


54


Učební osnovy


5.3.2 Chemie

1. ročník

Chemická vazba a chemické reakce Očekávané výstupy Učivo Žák: • chemická vazba - vazebná energie, vznik kovalentní • správně pochopí vznik a vlastnosti chemické vazby,rozliší vazby, násobnost, polarita vazby, koordinačně-kovalentní různé typy vazeb a chápe jejich vliv na vlastnosti strukturu vazba, iontová vazba, kovová vazba, mezimolekulové síly, látek chemická vazba a vlastnosti látek • provádí chemické výpočty a uplatňuje je při řešení • chemické výpočty - výpočet hmotnostního zlomku, praktických problémů výpočet stechiometrického vzorce, výpočet hmotnosti • předvídá vlastnosti prvků a jejich chování v chemických /objemu/ látky při dané reakci procesech na základě poznatků o periodické soustavě • chemické reakce - chemické schéma, rovnice, typy prvků reakcí: syntéza, analýza, substituce, konverze, protolytická • vysvětlí význam chemické rovnice reakce, redoxní r., endotermická a exotermická reakce, ... • zná a aplikuje v praxi zásady bezpečné práce s tepelné změny při chemických reakcích chemickými látkami rychlost chemických reakcí a chemická rovnováha • chápe energetické změny při chemických reakcích a jejich • nebezpečné látky - znečištění ŽP při úniku možné využití a skladování nebezp. látek, zneužití chemie, • uvědomuje si možné nebezpečí při nesprávném používání a zneužívání chemických poznatků a chemických látek • využívá odbornou terminologii při popisu látek a vysvětlování chemických dějů

Roztoky, kyseliny a zásady Očekávané výstupy Žák: • řeší úlohy na složení roztoků, mísení roztoků • formuluje základní teorie kyselin a zásad • orientuje se na stupnici pH a v základních výpočtech

Učivo • směsi - rozdělení, roztoky, hmotnostní zlomek, objemový zlomek, molární koncentrace, směšovací rovnice, křížové pravidlo • kyseliny a zásady - Arrheniova teorie, Brönstedova teorie, acidobazické reakce, amfoterní látky, konjugované páry, síla kyselin a zásad, autoprotolýza, iontový součin vody, stupnice pH, hydrolýza solí


Anorganická chemie Očekávané výstupy Žák: • využívá názvosloví anorganické chemie při popisu sloučenin • charakterizuje významné zástupce prvků a jejich sloučeniny, zhodnotí jejich surovinové zdroje, využití v praxi a vliv na životní prostředí • předvídá průběh typických reakcí anorganických sloučenin • využívá znalostí základů chemické analýzy k pochopení jejího praktického významu v anorganické chemii

Učivo • prvek, sloučenina - rozdělení prvků, výroba některých základních látek/např .kyselina dusičná, kyselina sírová, hydroxid sodný, amoniak,.../ • nekovy - vlastnosti a význam zákl. nekovů a jejich sloučenin • kovy - výroba kovů, redukce, elektrolýza řada reaktivity kovů, kovy ušlechtilé a neušlechtilé, přehled významných kovů • bloky prvků - - vodík a jeho sloučeniny - s-prvky a jejich sloučeniny - p-prvky a jejich sloučeniny - d- a f-prvky a jejich sloučeninyštěpení jader f-prvků /uran/, jaderná energetika


55


Učební osnovy


5.3.2 Chemie

2. ročník


Úvod do organické chemie Očekávané výstupy Žák: • aplikuje pravidla systematického názvosloví organické chemie při popisu sloučenin s možností využití triviálních názvů • zhodnotí vlastnosti atomu uhlíku významné pro strukturu organických sloučenin

Učivo • organické sloučenin - strukturní teorie, uhlovodíky, systematické názvosloví, • reakce v organické chemii - adice, eliminace, substituce, přesmyk, homolýza, heterolýza, radikál, nukleofil, elektrofil

Uhlovodíky, fosilní suroviny Očekávané výstupy Žák: • charakterizuje základní skupiny organických sloučenin a jejich významné zástupce, zhodnotí jejich surovinové zdroje, využití v praxi a vliv na životní prostředí

Učivo • uhlovodíky - jejich klasifikace, alkany, alkeny, alkadieny, alkyny, areny • fosilní surovin - ropa, uhlí, zemní plyn

Deriváty uhlovodíků Očekávané výstupy Učivo Žák: • halogenové deriváty • aplikuje pravidla systematického názvosloví organické • dusíkaté deriváty-nitrosloučeniny, aminy chemie při popisu sloučenin s možností využití triviálních • kyslíkaté deriváty-ethery, hydroxysloučeniny, názvů karbonylové sloučeniny, karboxylové kyseliny • charakterizuje základní skupiny organických sloučenin a • deriváty karboxylových kyselin jejich významné zástupce, zhodnotí jejich surovinové zdroje, využití v praxi a vliv na životní prostředí • aplikuje znalosti o průběhu organických reakcí na konkrétních příkladech • využívá znalosti základů kvalitativní a kvantitativní analýzy k pochopení jejich praktického významu v organické chemii


Chemie přírodních látek Očekávané výstupy Učivo Žák: • lipidy • aplikuje znalosti o průběhu organických reakcí na • izoprenoidy konkrétních příkladech • heterocyklycké sloučeniny • objasní strukturu a funkci sloučenin nezbytných pro • sacharidy důležité chemické procesy probíhající v organismech • proteiny • využívá znalosti základů kvalitativní a kvantitativní analýzy • nukleové kyseliny k pochopení jejich praktického významu v organické chemii


56


Učební osnovy


5.3.3 Biologie

4. ročník

Syntetické makromolekulární látky Očekávané výstupy Žák: • žák se orientuje v problematice plastů • charakterizuje nejvýznamnější plasty, jejich vlastnosti, využití a dopady na životní prostředí

Učivo • syntetické makromolekulární látky - polyreakcepolymerace, polykondenzace, polyadice polyethylen, polypropylen, polvinylchlorid, polystyren, teflon, polyvinylacetát, polymethylmethakrylát polyestery, polyamidy syntetické kaučuky silikony

Prakticky významné chemické látky Očekávané výstupy Žák: • uvede příklady některých dalších typů látek a vysvětlí jejich význam

Učivo • prakticky významné látky - léčiva, pesticidy, barviva a detergenty

Základy biochemie Očekávané výstupy Žák: • charakterizuje základní metabolické procesy a jejich význam • objasní strukturu a funkci sloučenin nezbytných pro důležité chemické procesy probíhající v organismech

Učivo • biochemie - úvod • fyziologicky účinné látky - enzymy, vitamíny, hormony • metabolismus - katabolismus a anabolismus základní metabolické děje

5.3.3 Biologie 1. ročník

2. ročník

3. ročník

4. ročník

2

2

2

0+2


Obsahové vymezení Předmět biologie zahrnuje kompletní vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Biologie (RVP GV, vzdělávací oblast Člověk a příroda), tematický okruh Problematika vztahů organismů a prostředí z průřezového tématu Environmentální výchova, některé dílčí otázky tematického okruhu Člověk a životní prostředí z téhož průřezového tématu a konečně v sobě integruje i tematické okruhy Zdravý způsob života a péče o zdraví a Rizika ohrožující zdraví a Změny v životě člověka a jejich reflexe vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví vzdělávací oblasti Člověk a zdraví. Biologie je koncipována jako předmět, který má absolventům poskytnout ucelený přehled znalostí a vědomostí o přírodě a živých organizmech v ní. Akcentována jsou především témata fyziologická, obecně biologická, ekologická. Naopak témata taxonomická jsou redukována do rozsahu, který podmiňuje úspěšné pochopení složitosti přírody a komplexnosti vztahů v ní. Maturantům a zájemcům o vysokoškolské studium přírodovědných oborů, zejména biologie a lékařství, by měl tento předmět vytvořit solidní výchozí pozici pro úspěšné zvládnutí maturity a přijímacích zkoušek, všem ostatním pak neubrat chuť do dalšího, doživotního samostudia přírody. Časové a organizační vymezení


57


Učební osnovy


5.3.3 Biologie

Část hodin biologie probíhá v kmenových třídách jednotlivých ročníků, část ve specializované posluchárně přírodních věd, která je vybavena videem, projektorem, počítačem s přístupem na internet a interaktivní tabulí. Součástí předmětu biologie jsou laboratorní cvičení bez samostatné klasifikace. Laboratorní cvičení probíhají v samostatné biologické laboratoři, k dispozici jsou monokulární i binokulární mikroskopy, stereoskopické lupy, CCD kamera s televizí. Základní formou výuky je výklad s ukázkami (přírodniny, video, zpětný projektor), který je doplňován tematickými diskusemi, referáty žáků, příležitostně exkurzemi.


Obecná biologie Očekávané výstupy Žák: • odliší živé soustavy od neživých na základě jejich charakteristických vlastností • objasní stavbu a funkci strukturních složek a životní projevy prokaryotních a eukaryotních buněk • vysvětlí význam diferenciace a specializace buněk pro mnohobuněčné organismy • odvodí hierarchii recentních organismů ze znalostí o jejich evoluci • charakterizuje viry jako nebuněčné soustavy • zhodnotí způsoby ochrany proti virovým onemocněním a metody jejich léčby • zhodnotí pozitivní a negativní význam virů • charakterizuje bakterie z ekologického, zdravotnického a hospodářského hlediska • zhodnotí způsoby ochrany proti bakteriálním onemocněním a metody jejich léčby • charakterizuje protista z ekologického, zdravotnického a hospodářského hlediska

Učivo • obecná charakteristika organismů • biologické nomenklatura a systematika • stavba a funkce virů • přehled významných zástupců virů • stavba a funkce prokaryot • bakterie, sinice, přehled významných zástupců • stavba eukaryotní buňky,funkce organel,buněčný cyklus


58


Učební osnovy


5.3.3 Biologie

1. ročník

Biologie rostlin Očekávané výstupy Žák: • popíše stavbu těl rostlin, stavbu a funkci rostlinných orgánů • objasní princip životních cyklů a způsoby rozmnožování rostlin • porovná společné a rozdílné vlastnosti stélkatých a cévnatých rostlin • pozná a pojmenuje (s možným využitím různých informačních zdrojů) významné rostlinné druhy a uvede jejich ekologické nároky • zhodnotí rostliny jako primární producenty biomasy a možnosti využití rostlin v různých odvětvích lidské činnosti • posoudí vliv životních podmínek na stavbu a funkci rostlinného těla • zhodnotí problematiku ohrožených rostlinných druhů a možnosti jejich ochrany

Učivo • • • • • • • • •

morfologie a anatomie rostlin fyziologie rostlin rozmnožování, růst a vývin rostlin systém a evoluce rostlin nižší rostliny vyšší rostliny rostliny a prostředí exkurze do botanické zahrady či muzeí poznávání rostlin v terénu

Biologie hub Očekávané výstupy Žák: • pozná a pojmenuje (s možným využitím různých informačních zdrojů) významné zástupce hub a lišejníků • posoudí ekologický, zdravotnický a hospodářský význam hub a lišejníků

Učivo • stavba a funkce hub • stavba a funkce lišejníků • přehled významný zástupců


Protozoa, Bezobratlí Očekávané výstupy Učivo Žák: • jednobuněční- prvoci • charakterizuje hlavní taxonomické jednotky živočichů a • mnohobuněční živočichové- bezobratlí jejich významné zástupce • morfologie, anatomie a fyziologie bezobratlých • popíše evoluci a adaptaci jednotlivých orgánových • rozmnožování bezobratlých soustav • systém a evoluce bezobratlých • objasní principy základních způsobů rozmnožování a • bezobratlí a prostředí vývoj živočichů • pozná a pojmenuje (s možným využitím různých informačních zdrojů) významné živočišné druhy a uvede jejich ekologické nároky • posoudí význam živočichů v přírodě a v různých odvětvích lidské činnosti • charakterizuje pozitivní a negativní působení živočišných druhů na lidskou populaci • charakterizuje základní typy chování živočichů • zhodnotí problematiku ohrožených živočišných druhů a možnosti jejich ochrany


59


Učební osnovy


5.3.3 Biologie

2. ročník

Biologie živočichů Očekávané výstupy Učivo Žák: • charakterizuje hlavní taxonomické jednotky živočichů a • strunatci jejich významné zástupce • morfologie, anatomie a fyziologie strunatců • popíše evoluci a adaptaci jednotlivých orgánových • rozmnožování strunatců soustav • systém a evoluce strunatců • objasní principy základních způsobů rozmnožování a • etologie strunatců vývoj živočichů • strunatci a prostředí • pozná a pojmenuje (s možným využitím různých • exkurze do zoologické zahrady a muzeí informačních zdrojů) významné živočišné druhy a uvede • poznávání živočichů v terénu jejich ekologické nároky • posoudí význam živočichů v přírodě a v různých odvětvích lidské činnosti • charakterizuje pozitivní a negativní působení živočišných druhů na lidskou populaci • charakterizuje základní typy chování živočichů • zhodnotí problematiku ohrožených živočišných druhů a možnosti jejich ochrany


• Projekt Globe

Studenti využívají výstupy z Projektu Globe ve své práci ve škole.

Soutěže

• Biologická olympiáda • Poznávání živočichů • Poznávání rostlin

Účast ve školním, krajském kole biologické olympiády. Žáci rozšiřují svoje znalosti formou soutěže poznávání živočichů dle učiva 2. ročníku. Žáci aktivně poznávají běžné zástupce rostlin v okolí svého bydliště formou soutěže.



60


Učební osnovy


5.3.3 Biologie

3. ročník

Biologie člověka Očekávané výstupy Žák: • podle předloženého schématu popíše a vysvětlí evoluci člověka • využívá znalosti o orgánových soustavách pro pochopení vztahů mezi procesy probíhajícími v lidském těle • charakterizuje individuální vývoj člověka a posoudí faktory ovlivňující jej v pozitivním a negativním směru • uplatňuje odpovědné a etické přístupy k sexualitě, rozhoduje se s vědomím možných důsledků • orientuje se v problematice reprodukčního zdraví z hlediska odpovědnosti k budoucímu rodičovství • zná práva každého jedince v oblasti sexuality a reprodukce • projevuje odolnost vůči výzvám k sebepoškozujícímu chování a rizikovému životnímu stylu • usiluje o pozitivní změny ve svém životě související s vlastním zdravím a zdravím druhých • podle konkrétní situace zasáhne při závažných poraněních a život ohrožujících stavech • projevuje odolnost vůči výzvám k sebepoškozujícímu chování a rizikovému životnímu stylu • zaujímá odmítavé postoje ke všem formám rizikového chování • uvede důsledky porušování paragrafů trestního zákona • rozhoduje podle osvojených modelů chování a konkrétní situace o způsobu jednání v situacích vlastního nebo cizího ohrožení

Učivo • fylogeneze člověka • stavba a funkce opěrné a pohybové soustavy • soustavy přeměny látkové (oběhová, trávicí, dýchací, vylučovací kožní) • soustavy regulační (látková, nervová, tělesná teplota a její udržování, smyslová ústrojí) • soustava rozmnožovací • ontogeneze člověka • životní styl a zdraví • základy první pomoci

Aktivity, pomůcky, soutěže Soutěže

• Biologická olympiáda

Žáci se aktivně připravují na školní a krajské kolo biologické olympiády.


Obecná biologie a genetika Očekávané výstupy Žák: • využívá znalosti o genetických zákonitostech pro pochopení rozmanitosti organismů • analyzuje možnosti využití znalostí z oblasti genetiky v běžném životě

Učivo

• molekulární základy dědičnosti, dědičnost a proměnlivost • genetika člověka • genetika populací


61


Učební osnovy


5.3.4 Zeměpis

4. ročník

Vznik a vývoj živých soustav Očekávané výstupy Žák: • porovná významné hypotézy o vzniku a evoluci živých soustav na Zemi

Učivo

• •

vznik a vývoj živých soustav, biogeneze evoluční vývoj organismů, darwinismus

Ekologie Očekávané výstupy Žák: • objasňuje základní ekologické vztahy • používá správně základní ekologické pojmy

Učivo

• • •

základní ekologické pojmy,podmínky života biosféra a její členění ochrana životního prostředí v ČR

Neživá příroda Očekávané výstupy Žák: • využívá znalosti o exogenních a endogenních procesech na Zemi • posuzuje geologickou činnost člověka z hlediska možných dopadů na životní prostředí • posoudí význam i ekologickou únosnost těžby a zpracovatelských technologií v daném regionu • vyhodnotí bezpečnost ukládání odpadů a efektivitu využívání druhotných surovin v daném regionu • využívá vybrané metody identifikace minerálů • určí nerostné složení a rozpozná strukturu běžných magmatických, sedimentárních a metamorfovaných hornin

Učivo

5.3.4 Zeměpis 1. ročník

2. ročník

3. ročník

4. ročník

2

2

2

0


Zeměpis je součástí vzdělávacích oblastí Člověk a příroda a Člověk a společnost z RVP GV. Zahrnuje obsah vzdělávacího oboru Geografie a integruje i část obsahu vzdělávacího oboru Geologie. Rovněž integruje tématické okruhy průřezových témat Environmentální výchova, Multikulturní výchova a Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech z RVP GV. Předmět má celou řadu mezipředmětových vztahů k ostatním oborům vyučovaných na škole (matematika, fyzika, biologie, dějepis, základy společenských věd apod.).Zeměpis je součástí vzdělávacích oblastí Člověk a příroda a Člověk a společnost z RVP GV. Zahrnuje obsah vzdělávacího oboru Geografie a integruje i část obsahu vzdělávacího oboru Geologie. Rovněž integruje tématické okruhy průřezových témat Environmentální výchova, Multikulturní výchova a Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech z RVP GV. Předmět má celou řadu mezipředmětových vztahů k ostatním oborům vyučovaných na škole (matematika, fyzika, biologie, dějepis, základy společenských věd apod.).


62


Učební osnovy


5.3.4 Zeměpis


Základní poznatky o Zemi Očekávané výstupy Učivo Žák: • Země a ostatní tělesa sluneční soustavy • porovná postavení Země ve vesmíru a podstatné • dálkový průzkum Země vlastnosti Země s ostatními tělesy sluneční soustavy • tvar Země • zhodnotí využitelnost různých druhů vod a posoudí možné • pohyby Země a jejich důsledky způsoby efektivního hospodaření s vodou v příslušném • časová pásma, kalendář regionu • určí základní vlastnosti vzorku půdního profilu a navrhne využitelnost a způsob efektivního hospodaření s půdou v daném regionu • používá s porozuměním vybranou geografickou, topografickou a kartografickou terminologii • čte, interpretuje a sestavuje jednoduché grafy a tabulky, analyzuje a interpretuje číselné geografické údaje • porovná složení a strukturu jednotlivých zemských sfér a objasní jejich vzájemné vztahy • analyzuje různé druhy poruch v litosféře • využívá geologickou mapu ČR k objasnění geologického vývoje regionů

Základy kartografie Očekávané výstupy Žák: • používá dostupné kartografické produkty a další geografické zdroje dat a informací v tištěné i elektronické podobě pro řešení geografických problémů • orientuje se s pomocí map v krajině • používá s porozuměním vybranou geografickou, topografickou a kartografickou terminologii • vytváří a využívá vlastní mentální schémata a mentální mapy pro orientaci v konkrétním území • čte, interpretuje a sestavuje jednoduché grafy a tabulky, analyzuje a interpretuje číselné geografické údaje

Učivo • základní kartografické pojmy a znaky, zdroje dat pro geografii • práce s mapou, kartogramy a kartodiagramy • praktická topografie, orientace, bezpečnost pohybu a pobytu v terénu • základní kartografická zobrazení • vznik mapy • mapy podle obsahu

Fyzická geografie - atmosféra Očekávané výstupy Žák: • objasní mechanismy globální cirkulace atmosféry a její důsledky pro vytváření klimatických pásů • rozliší složky a prvky fyzickogeografické sféry a rozpozná vztahy mezi nimi • používá dostupné kartografické produkty a další geografické zdroje dat a informací v tištěné i elektronické podobě pro řešení geografických problémů • používá s porozuměním vybranou geografickou, topografickou a kartografickou terminologii • čte, interpretuje a sestavuje jednoduché grafy a tabulky, analyzuje a interpretuje číselné geografické údaje

Učivo • fyzickogeografická sféra – vzájemné vazby a souvislosti složek fyzickogeografické sféry • složení a stavba atmosféry • klimatogeografičtí činitelé • globální cirkulace atmosféry a její důsledky • základní meteorologické pojmy • vliv člověka na atmosféru


63


Učební osnovy


5.3.4 Zeměpis

1. ročník

Fyzická geografie - hydrosféra a kryosféra Očekávané výstupy Žák: • objasní velký a malý oběh vody a rozliší jednotlivé složky hydrosféry a jejich funkci v krajině • hodnotí vodstvo a půdní obal Země jako základ života a zdroje rozvoje společnosti • rozliší složky a prvky fyzickogeografické sféry a rozpozná vztahy mezi nimi • používá dostupné kartografické produkty a další geografické zdroje dat a informací v tištěné i elektronické podobě pro řešení geografických problémů • používá s porozuměním vybranou geografickou, topografickou a kartografickou terminologii • čte, interpretuje a sestavuje jednoduché grafy a tabulky, analyzuje a interpretuje číselné geografické údaje • rozhodne, jak se odpovědně chovat při konkrétní mimořádné události • prokáže osvojené praktické znalosti a dovednosti

Učivo • • • •

vlastnosti a pohyby mořské vody voda na pevnině ledovec a permafrost vliv člověka na hydrosféru a kryosféru

Fyzická geografie - litosféra a georeliéf Očekávané výstupy Žák: • porovná na příkladech mechanismy působení endogenních (včetně deskové tektoniky) a exogenních procesů a jejich vliv na utváření zemského povrchu a na život lidí • rozliší složky a prvky fyzickogeografické sféry a rozpozná vztahy mezi nimi • používá dostupné kartografické produkty a další geografické zdroje dat a informací v tištěné i elektronické podobě pro řešení geografických problémů • používá s porozuměním vybranou geografickou, topografickou a kartografickou terminologii • čte, interpretuje a sestavuje jednoduché grafy a tabulky, analyzuje a interpretuje číselné geografické údaje

Učivo • stavba zemského tělesa • desková tektonika • endogenní a exogenních pochody a tvary jimy vytvořené • typy georeliéfu • vliv člověka na georeliéf

Fyzická geografie - pedosféra a biosféra Očekávané výstupy Žák: • hodnotí vodstvo a půdní obal Země jako základ života a zdroje rozvoje společnosti • rozliší hlavní biomy světa • rozliší složky a prvky fyzickogeografické sféry a rozpozná vztahy mezi nimi • používá s porozuměním vybranou geografickou, topografickou a kartografickou terminologii • čte, interpretuje a sestavuje jednoduché grafy a tabulky, analyzuje a interpretuje číselné geografické údaje

Učivo • • • • •

půda a její význam půdotvorní činitelé půdní druhy a půdní typy geobiomy vliv člověka na pedosféru a biosféru


64


Učební osnovy


5.3.4 Zeměpis

1. ročník

Socioekonomická geografie - obyvatelstvo a sídla Očekávané výstupy Žák: • rozliší složky a prvky fyzickogeografické sféry a rozpozná vztahy mezi nimi • zhodnotí na příkladech dynamiku vývoje obyvatelstva na Zemi, geografické, demografické a hospodářské aspekty působící na chování, pohyb, rozmístění a zaměstnanost obyvatelstva • analyzuje hlavní rasová, etnická, jazyková, náboženská, kulturní a politická specifika s ohledem na způsob života a životní úroveň v kulturních regionech světa • identifikuje obecné základní geografické znaky a funkce sídel a aktuální tendence ve vývoji osídlení • používá dostupné kartografické produkty a další geografické zdroje dat a informací v tištěné i elektronické podobě pro řešení geografických problémů • používá s porozuměním vybranou geografickou, topografickou a kartografickou terminologii • čte, interpretuje a sestavuje jednoduché grafy a tabulky, analyzuje a interpretuje číselné geografické údaje

Učivo • skladba obyvatelsva podle věku, ras, národností, náboženství a zaměstnanosti • přirozený a mechanický pohyb • rozmístění obyvatelstva na Zemi • makroregiony světa – jádra, periferie • městská a venkovská sídla • obyvatelstvo – základní geografické, demografické, etnické a hospodářské charakteristiky

Socioekonomická geografie - zemědělství Očekávané výstupy Žák: • zhodnotí na příkladech světové hospodářství jako otevřený dynamický systém s určitými složkami, strukturou a funkcemi a zohlední faktory územního rozmístění hospodářských aktivit, vymezí jádrové a periferní oblasti světa • používá dostupné kartografické produkty a další geografické zdroje dat a informací v tištěné i elektronické podobě pro řešení geografických problémů • používá s porozuměním vybranou geografickou, topografickou a kartografickou terminologii • čte, interpretuje a sestavuje jednoduché grafy a tabulky, analyzuje a interpretuje číselné geografické údaje

Učivo • přírodní a socioekonomické faktory rozmístění zemědělské výroby • pěstování hospodářských plodin • chov hospodářských zvířat


• Terénní cvičení

praktická topografie, orientace, bezpečnost pohybu a pobytu v terénu, postupy při pozorování, zobrazování a hodnocení přírodních a společenských prvků krajiny



65


Učební osnovy


5.3.4 Zeměpis

2. ročník

Socioekonomická geografie - průmysl Očekávané výstupy Žák: • zhodnotí nerovnoměrné rozmístění, objem a distribuci světových surovinových a energetických zdrojů • zhodnotí na příkladech světové hospodářství jako otevřený dynamický systém s určitými složkami, strukturou a funkcemi a zohlední faktory územního rozmístění hospodářských aktivit, vymezí jádrové a periferní oblasti světa • používá dostupné kartografické produkty a další geografické zdroje dat a informací v tištěné i elektronické podobě pro řešení geografických problémů • používá s porozuměním vybranou geografickou, topografickou a kartografickou terminologii • čte, interpretuje a sestavuje jednoduché grafy a tabulky, analyzuje a interpretuje číselné geografické údaje

Učivo • "bohatý Sever" a "chudý Jih" • lokalizační faktory průmyslové výroby • energetické zdroje a energetické suroviny • hlavní průmyslové oblasti světa • vybraná průmyslová odvětví z hlediska lokalizačních faktorů, rozmístění a dopadů na životní prostředí

Socioekonomická geografie - doprava a služby Očekávané výstupy Žák: • rozliší a porovnává státy světa a jejich mezinárodní integrační uskupení a organizace podle kritérií vzájemné podobnosti a odlišnosti • vyhledá na mapách hlavní světové oblasti cestovního ruchu, porovná jejich lokalizační faktory a potenciál • analyzuje na konkrétních příkladech přírodní a kulturní (společenské) krajinné složky a prvky krajiny • používá dostupné kartografické produkty a další geografické zdroje dat a informací v tištěné i elektronické podobě pro řešení geografických problémů • používá s porozuměním vybranou geografickou, topografickou a kartografickou terminologii • čte, interpretuje a sestavuje jednoduché grafy a tabulky, analyzuje a interpretuje číselné geografické údaje

Učivo • • • • • • •

typy dopravy charakteristiky dopravní sítě služby ukazatelé a bariéry zahraničního obchodu stadia ekonomické integrace hlavní ekonomické organizace cestovní ruch

Krajina a životní prostředí, aplikovaná geografie Očekávané výstupy Žák: • zhodnotí na příkladech různé krajiny jako systém pevninské části krajinné sféry se specifickými znaky, určitými složkami, strukturou, okolím a funkcemi • analyzuje na konkrétních příkladech přírodní a kulturní (společenské) krajinné složky a prvky krajiny • zhodnotí některá rizika působení přírodních a společenských faktorů na životní prostředí v lokální, regionální a globální úrovni • rozlišuje na konkrétních územních příkladech mikroregionální, regionální, státní, makroregionální a globální geografickou dimenzi • používá dostupné kartografické produkty a další geografické zdroje dat a informací v tištěné i elektronické podobě pro řešení geografických problémů • používá s porozuměním vybranou geografickou, topografickou a kartografickou terminologii • čte, interpretuje a sestavuje jednoduché grafy a tabulky, analyzuje a interpretuje číselné geografické údaje

Učivo • historický vývoj vztahu člověka a přírody • faktory ovlivňující celkovou zátěž životního prostředí • ochrana přírody a životního prostředí, krajinná ekologie • typy krajiny • globální problémy lidstva • zásady trvale udržitelného rozvoje • regionální politika • geografické informační systémy, praktické využití GIS, DPZ a satelitních navigačních přístrojů GPS (globální polohový systém) • globalizace • civilizace


66


Učební osnovy


5.3.4 Zeměpis

2. ročník

Základy politické geografie Očekávané výstupy Žák: • rozliší a porovnává státy světa a jejich mezinárodní integrační uskupení a organizace podle kritérií vzájemné podobnosti a odlišnosti • lokalizuje na politické mapě světa hlavní aktuální geopolitické problémy a změny s přihlédnutím k historickému vývoji • používá dostupné kartografické produkty a další geografické zdroje dat a informací v tištěné i elektronické podobě pro řešení geografických problémů • používá s porozuměním vybranou geografickou, topografickou a kartografickou terminologii • čte, interpretuje a sestavuje jednoduché grafy a tabulky, analyzuje a interpretuje číselné geografické údaje

Učivo • státy světa podle politického systému, územní organizace, formy vlády a ekonomické vyspělosti • nezávislé státy světa i závislá území • vývoj politického rozdělení světa • hlavní mezinárodní organizace (OSN, NATO, OPEC, ...) • současná ohniska napětí ve světě

Regionální geografie Evropy Očekávané výstupy Žák: • rozliší a porovnává státy světa a jejich mezinárodní integrační uskupení a organizace podle kritérií vzájemné podobnosti a odlišnosti • lokalizuje na politické mapě světa hlavní aktuální geopolitické problémy a změny s přihlédnutím k historickému vývoji • lokalizuje na mapách makroregiony světa, vymezí jejich hranice, zhodnotí jejich přírodní, kulturní, politické a hospodářské vlastnosti a jednotlivé makroregiony vzájemně porovná • používá dostupné kartografické produkty a další geografické zdroje dat a informací v tištěné i elektronické podobě pro řešení geografických problémů • používá s porozuměním vybranou geografickou, topografickou a kartografickou terminologii • čte, interpretuje a sestavuje jednoduché grafy a tabulky, analyzuje a interpretuje číselné geografické údaje

Učivo • přírodní poměry (horizontální a vertikální členitost, vodstvo, podnebí) • socioekonomické poměry (obyvatelstvo, zemědělství, průmysl) • regiony Evropy • Společenství nezávislých států • evropská integrace

Regionální geografie Asie Očekávané výstupy Žák: • rozliší a porovnává státy světa a jejich mezinárodní integrační uskupení a organizace podle kritérií vzájemné podobnosti a odlišnosti • lokalizuje na politické mapě světa hlavní aktuální geopolitické problémy a změny s přihlédnutím k historickému vývoji • lokalizuje na mapách makroregiony světa, vymezí jejich hranice, zhodnotí jejich přírodní, kulturní, politické a hospodářské vlastnosti a jednotlivé makroregiony vzájemně porovná • používá dostupné kartografické produkty a další geografické zdroje dat a informací v tištěné i elektronické podobě pro řešení geografických problémů • používá s porozuměním vybranou geografickou, topografickou a kartografickou terminologii • čte, interpretuje a sestavuje jednoduché grafy a tabulky, analyzuje a interpretuje číselné geografické údaje

Učivo • přírodní poměry (horizontální a vertikální členitost, vodstvo, podnebí) • socioekonomické poměry (obyvatelstvo, zemědělství, průmysl) • geografická charakteristika vybraných regionů


67


Učební osnovy


5.3.4 Zeměpis

3. ročník


Regionální geografie Afriky Očekávané výstupy Žák: • lokalizuje na mapách makroregiony světa, vymezí jejich hranice, zhodnotí jejich přírodní, kulturní, politické a hospodářské vlastnosti a jednotlivé makroregiony vzájemně porovná • rozliší a porovnává státy světa a jejich mezinárodní integrační uskupení a organizace podle kritérií vzájemné podobnosti a odlišnosti • lokalizuje na politické mapě světa hlavní aktuální geopolitické problémy a změny s přihlédnutím k historickému vývoji • používá dostupné kartografické produkty a další geografické zdroje dat a informací v tištěné i elektronické podobě pro řešení geografických problémů • používá s porozuměním vybranou geografickou, topografickou a kartografickou terminologii • čte, interpretuje a sestavuje jednoduché grafy a tabulky, analyzuje a interpretuje číselné geografické údaje


Regionální geografie Ameriky Očekávané výstupy Žák: • lokalizuje na mapách makroregiony světa, vymezí jejich hranice, zhodnotí jejich přírodní, kulturní, politické a hospodářské vlastnosti a jednotlivé makroregiony vzájemně porovná • rozliší a porovnává státy světa a jejich mezinárodní integrační uskupení a organizace podle kritérií vzájemné podobnosti a odlišnosti • lokalizuje na politické mapě světa hlavní aktuální geopolitické problémy a změny s přihlédnutím k historickému vývoji • používá dostupné kartografické produkty a další geografické zdroje dat a informací v tištěné i elektronické podobě pro řešení geografických problémů • používá s porozuměním vybranou geografickou, topografickou a kartografickou terminologii • čte, interpretuje a sestavuje jednoduché grafy a tabulky, analyzuje a interpretuje číselné geografické údaje



68


Učební osnovy


5.3.4 Zeměpis

3. ročník

Regionální geografie Austrálie a Oceánie, polárních oblastí a oceánů Očekávané výstupy Žák: • lokalizuje na mapách makroregiony světa, vymezí jejich hranice, zhodnotí jejich přírodní, kulturní, politické a hospodářské vlastnosti a jednotlivé makroregiony vzájemně porovná • rozliší a porovnává státy světa a jejich mezinárodní integrační uskupení a organizace podle kritérií vzájemné podobnosti a odlišnosti • lokalizuje na politické mapě světa hlavní aktuální geopolitické problémy a změny s přihlédnutím k historickému vývoji • používá dostupné kartografické produkty a další geografické zdroje dat a informací v tištěné i elektronické podobě pro řešení geografických problémů • používá s porozuměním vybranou geografickou, topografickou a kartografickou terminologii • čte, interpretuje a sestavuje jednoduché grafy a tabulky, analyzuje a interpretuje číselné geografické údaje

Učivo • přírodní poměry (horizontální a vertikální členitost, vodstvo, podnebí) • socioekonomické poměry (obyvatelstvo, zemědělství, průmysl) • geografická charakteristika polárních oblastí a oceánů

Fyzická geografie České republiky Očekávané výstupy Žák: • zhodnotí polohu, přírodní poměry a zdroje České republiky • používá dostupné kartografické produkty a další geografické zdroje dat a informací v tištěné i elektronické podobě pro řešení geografických problémů • používá s porozuměním vybranou geografickou, topografickou a kartografickou terminologii • čte, interpretuje a sestavuje jednoduché grafy a tabulky, analyzuje a interpretuje číselné geografické údaje

Učivo • • • • • • •

poloha znázornění na mapách geololgie a nerostné suroviny podnebí a počasí vodstvo povrch životní prostředí

Socioekonomická geografie České republiky Očekávané výstupy Žák: • lokalizuje na mapách hlavní rozvojová jádra a periferní oblasti České republiky, rozlišuje jejich specifika • používá dostupné kartografické produkty a další geografické zdroje dat a informací v tištěné i elektronické podobě pro řešení geografických problémů • používá s porozuměním vybranou geografickou, topografickou a kartografickou terminologii • čte, interpretuje a sestavuje jednoduché grafy a tabulky, analyzuje a interpretuje číselné geografické údaje

Učivo • obyvatelstvo • sídla • politický systém • územně správní členění • hospodářské a politické postavení České republiky v Evropě a ve světě • celková charakteristika hospodářství, ekonomická transformace • zemědělství • průmysl • doprava • služby, cestovní ruch • zahraniční obchod


69


Učební osnovy


5.4 Člověk a společnost

3. ročník

Kraje České republiky, Jilemnicko Očekávané výstupy Žák: • vymezí místní region (podle bydliště, školy) na mapě podle zvolených kritérií, zhodnotí přírodní, hospodářské a kulturní poměry mikroregionu a jeho vazby k vyšším územním celkům a regionům • rozlišuje na konkrétních územních příkladech mikroregionální, regionální, státní, makroregionální a globální geografickou dimenzi • používá dostupné kartografické produkty a další geografické zdroje dat a informací v tištěné i elektronické podobě pro řešení geografických problémů • používá s porozuměním vybranou geografickou, topografickou a kartografickou terminologii • čte, interpretuje a sestavuje jednoduché grafy a tabulky, analyzuje a interpretuje číselné geografické údaje

Učivo • geografická charakteristika jednotlivých krajů • geografická charakteristika místního region – možnosti rozvoje mikroregionu, strategické a územní plánování • euroregiony


• Geografická exkurze

Geografická exkurze - Česká republika, místní region



• vycházka

místní region

5.4 Člověk a společnost Charakteristika oblasti

Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Člověk a společnost využívá společenskovědní poznatky získané v základním vzdělávání, rozvíjí je a učí žáky zpracovávat je v širším myšlenkovém systému. Její součástí jsou i zcela nové obsahové prvky, jejichž pochopení je podmíněné rozvinutější myšlenkovou činností a praktickou zkušeností žáka gymnázia. Žáci se učí kriticky reflektovat společenskou skutečnost, posuzovat různé přístupy k řešení problémů každodenní praxe a aplikovat poznatky do současnosti. Rozvíjeny jsou důležité myšlenkové operace, praktické dovednosti a vědomí vlastní identity žáka. Oblast přispívá k utváření historického vědomí, k uchování kontinuity tradičních hodnot naší civilizace a k občanskému vzdělávání mládeže. Posiluje respekt k základním principům demokracie a připravuje žáky na odpovědný občanský život v demokratické společnosti v souladu s principy udržitelného rozvoje. Podporuje vědomí neopakovatelnosti a jedinečnosti života, významu lidské důstojnosti a úcty k výtvorům lidského ducha minulých generací i současnosti. Záměry vzdělávací oblasti jsou realizovány především prostřednictvím vzdělávacích oborů Občanský a společenskovědní základ, Dějepis a Geografie. Vzdělávací obsah oboru Geografie je z důvodu zachování celistvosti umístěn ve vzdělávací oblasti Člověk a příroda. Přesahy dané vzdělávací oblasti se promítají i do jiných vzdělávacích oblastí.


70


Učební osnovy



Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k: - utváření realistického pohledu na skutečnost a k orientaci ve společenských jevech a procesech tvořících rámec každodenního života; - chápání současnosti v kontextu minulosti a budoucnosti, k vnímání společenské skutečnosti v minulosti jako souhrnu příkladů modelových společenských situací a vzorů lidského chování a jednání v nejrůznějších situacích; - chápání vývoje společnosti jako proměny sociálních projevů života v čase, k posuzování společenských jevů v synchronních i chronologických souvislostech provázaných příčinnými, následnými, důsledkovými a jinými vazbami; - rozvíjení prostorové představivosti o historických a soudobých jevech, k vnímání významu zeměpisných podmínek pro variabilitu a mnohotvárnost společenských jevů a procesů; - vnímání sounáležitosti s evropskou kulturou; pochopení civilizačního přínosu různých kultur v závislosti na širších společenských podmínkách; uplatňování tolerantních postojů vůči minoritním skupinám ve společnosti, odhalování rasistických, xenofobních a extremistických názorů a postojů v mezilidském styku; - zvládání základů společenskovědní analýzy a historické kritiky, k rozlišování mezi reálnými a fiktivními ději, k chápání proměnlivosti interpretace jevů a idejí v závislosti na vývoji jedince a společnosti; - rozvíjení pozitivního hodnotového systému opřeného o historickou i současnou zkušenost lidstva; chápání nesprávnosti mechanického přenosu současných etických představ do reality minulosti; - vědomé reflexi vlastního jednání i jednání druhých lidí; respektování různých systémů hodnot a motivací druhých lidí; odhalování předsudků v posuzování různých lidí, událostí či sociálních jevů a procesů; rozpoznávání negativních stereotypů v nahlížení na roli muže a ženy ve společnosti; - upevňování pocitu odpovědnosti za sebe jako jednotlivce i jako člena určitého společenství, k rozvíjení zralých forem soužití s druhými lidmi a ochoty podílet se na veřejném životě své obce, regionu, státu; uplatňování partnerských přístupů při spolupráci; - osvojování demokratických principů v mezilidské komunikaci, k rozvíjení schopnosti diskutovat o veřejných záležitostech, rozpoznávat manipulativní strategie, zaujímat vlastní stanoviska a kritické postoje ke společenským a společenskovědním záležitostem, věcně (nepředpojatě) argumentovat, využívat historické argumentace na podporu pozitivních občanských postojů; - rozvíjení a kultivaci vědomí osobní, lokální, národní, evropské i globální identity.

5.4.1 Základy společenských věd 1. ročník

2. ročník

3. ročník

4. ročník

2

2

2

0+2


71


Učební osnovy 5.4.1 Základy společenských věd


Vyučovací předmět Základy společenských věd vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a společnost z RVP GV. V průběhu vzdělávání jsou začleněna průřezová témata RVP GV (Osobnostní a sociální výchova, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Multikulturní výchova, Mediální výchova). Do vyučovacího předmětu Základy společenskch věd je integrována část vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví vymezeného RVP GV z oblasti Člověk a zdraví. Součástí vyučovacího předmětu je část obsahu vzdělávacího oboru Člověk a svět práce ze vzdělávací oblasti téhož názvu vymezeného v RVP GV, zde využíváme spolupráce s kvalifikovaným profesním poradcem z úřadu práce, což smysluplně propojuje teorii s praxí. V průběhu studia žák rozšiřuje již nabyté znalosti a získává nové vědomosti o podstatě lidské psychiky, o společnosti, posiluje své právní vědomí, v dějinách filozofie hledá názory blízké své přirozenosti, v ideologiích pak odhaluje podstatu svého světonázoru. Učí se klást otázky, pochybovat a přirozeně tak podporovat názorovou pluralitu v kontextu Evropa, svět. Prostřednictvím historických daností kriticky hodnotí stav společnosti a hledá odpovědi, proč jde vývoj společnosti právě tímto směrem a zda je to jediná možná cesta. Takto získané poznatky se učí aplikovat směrem do života ve společenství, postupně také při volbě své profesní orientace. Cílem předmětu je zároveň naplnit představu žáků o obsahu jednotlivých společenskovědních disciplín.



Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti Seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémů Sociální komunikace Morálka všedního dne Spolupráce a soutěž VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH Tématické okruhy

Globální problémy, jejich příčiny a důsledky Žijeme v Evropě Globalizační a rozvojové procesy Humanitární pomoc a mezinárodní rozvojová spolupráce MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA


72


Učební osnovy



Tématické okruhy

Základní problémy sociokulturních rozdílů Psychosociální aspekty interkulturality ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA Tématické okruhy

Člověk a životní prostředí MEDIÁLNÍ VÝCHOVA Tématické okruhy

Média a mediální produkce Mediální produkty a jejich význam Uživatelé Účinky mediální produkce a vliv médií Role médií v moderních dějinách 1. ročník 2 týdně, P

Člověk jako jedinec Očekávané výstupy Žák: • objasní, proč a jak se lidé odlišují ve svých projevech chování, uvede příklady faktorů, které ovlivňují prožívání, chování a činnost člověka • porovná osobnost v jednotlivých vývojových fázích života, vymezí, co každá etapa přináší do lidského života nového a jaké životní úkoly před člověka staví • vyloží, jak člověk vnímá, prožívá a poznává skutečnost, sebe i druhé lidi a co může jeho vnímání a poznávání ovlivňovat • využívá získané poznatky při sebepoznávání, poznávání druhých lidí, volbě profesní orientace • porovnává různé metody učení a vyhodnocuje jejich účinnost pro své studium s ohledem na vlastní psychické předpoklady, uplatňuje zásady duševní hygieny při práci a učení • na příkladech ilustruje vhodné způsoby vyrovnávání se s náročnými životními situacemi • uplatňuje společensky vhodné způsoby komunikace ve formálních i neformálních vztazích, případné neshody či konflikty s druhými lidmi řeší konstruktivním způsobem • orientuje se ve své osobnosti, emocích a potřebách

Učivo • • • • • • • • • •

psychologie jako věda psychické jevy osobnosti etapizace vývoje lidského jedince (ontogeneze) způsoby sebereflexe a kontroly emocí psychologie osobnosti učení rizika ohrožující psychické i fyzické zdraví duševní hygiena v dlouhodobých zátěžových situacích člověk v interpersonálních vztazích systém poradenských služeb


73


Učební osnovy



1. ročník

Člověk ve společnosti Očekávané výstupy Žák: • respektuje kulturní odlišnosti a rozdíly v projevu příslušníků různých sociálních skupin, na příkladech doloží, k jakým důsledkům mohou vést předsudky • objasní, jaký význam má sociální kontrola ve skupině a ve větších sociálních celcích • posoudí úlohu sociálních změn v individuálním i společenském vývoji, rozlišuje změny konstruktivní a destruktivní • objasní podstatu některých sociálních problémů současnosti a popíše možné dopady sociálněpatologického chování na jedince a společnost • korektně a citlivě řeší problémy založené na mezilidských vztazích • objasní podstatu některých sociálních problémů současnosti a popíše možné dopady sociálněpatologického chování na jedince a společnost

Učivo • • • • • • • • •

sociologie příroda, kultura a společnost socializace sociální vztahy a sociální struktura sociální útvary člověk v rodině sociální procesy sociální kontrola a sociální deviace současné problémy společenského života

Úvod do společenských věd Očekávané výstupy

Učivo • humanitní vědy • přírodní vědy • struktura společenských věd



74



2. ročník

Občan ve státě Očekávané výstupy Učivo Žák: • politologie jako věda • rozlišuje a porovnává historické i současné typy států • základy teorie státu (forem vlády) • demokratický právní stát • vymezí, jakou funkci plní ve státě ústava a které oblasti • politika a politické ideologie života upravuje • politický systém ČR • objasní, proč je státní moc v ČR rozdělena na tři nezávislé • státní správa a samospráva složky, rozlišuje a porovnává funkce a úkoly orgánů státní moci ČR • vyloží podstatu demokracie, odliší ji od nedemokratických forem řízení sociálních skupin a státu, porovná postavení občana v demokratickém a totalitním státě • objasní podstatu a význam politického pluralismu pro život ve státě, uvede příklady politického extremismu a objasní, v čem spočívá nebezpečí ideologií • rozlišuje složky politického spektra, porovnává přístupy vybraných politických seskupení k řešení různých otázek a problémů každodenního života občanů • uvede příklady, jak může občan ovlivňovat společenské dění v obci a ve státě a jakým způsobem může přispívat k řešení záležitostí týkajících se veřejného zájmu • vyloží podstatu komunálních a parlamentních voleb, na příkladech ilustruje možné formy aktivní participace občanů v životě obce či širších společenstvích • obhajuje svá lidská práva, respektuje lidská práva druhých lidí a uvážlivě vystupuje proti jejich porušování • uvede okruhy problémů, s nimiž se může občan obracet na jednotlivé státní instituce, zvládá komunikaci ve styku s úřady • uvede příklady projevů korupce, analyzuje její příčiny a domýšlí její možné důsledky

Mezinárodní vztahy a globální svět Očekávané výstupy Učivo Žák: • význam mezinárodních vztahů • objasní důvody evropské integrace, posoudí její význam • formy mezinárodní spolupráce pro vývoj Evropy • evropská integrace, historie vzniku EU • rozlišuje funkce orgánů EU a uvede příklady jejich činnosti • NATO, OSN, struktura a náplň činnosti • posoudí vliv začlenění státu do Evropské unie na • mezinárodní organizace každodenní život občanů, uvede příklady, jak mohou • ČR v mezinárodních organizacích a její angažmá fyzické a právnické osoby v rámci EU uplatňovat svá v mezinárodní politice práva • globalizace • uvede příklady činnosti některých významných • globální problémy světa mezinárodních organizací a vysvětlí, jaký vliv má jejich činnost na chod světového společenství, zhodnotí význam zapojení ČR • uvede příklady institucí, na něž se může obrátit v případě problémů při pobytu v zahraničí • posoudí projevy globalizace, uvede příklady globálních problémů současnosti, analyzuje jejich příčiny a domýšlí jejich možné důsledky


75



3. ročník



76



3. ročník

Občan a hospodářství Očekávané výstupy Učivo Žák: • ekonomie jako věda • kriticky posoudí své zdravotní, osobnostní a kvalifikační • tržní ekonomika předpoklady pro volbu dalšího studia a profesní orientace • podnikání • posuzuje profesní a vzdělávací nabídku vztahující se k • člověk ve sféře práce jeho profesní volbě a kariéře • finance a bankovnictví • posoudí profesní poptávku na českém i evropském trhu • národní hospodářství práce a pružně na ni reaguje dalším vzděláváním • úloha státu v tržní ekonomice • vyhotoví potřebnou dokumentaci pro přijímací řízení k dalšímu studiu i ve zvolené profesi • vhodně prezentuje vlastní osobu a práci, vhodně vystupuje při přijímacím pohovoru nebo konkurzu • reflektuje význam práce pro psychické zdraví člověka, vytvoří si vyvážený pracovní rozvrh s ohledem na své osobní vztahy • uvede postup, jak uzavřít pracovní smlouvu a podat výpověď • uvede svá pracovní práva a vyžaduje jejich respektování od ostatních, respektuje své pracovní povinnosti • objasní funkci odborů • vysvětlí na základě konkrétní, reálné a aktuální situace ve společnosti mechanismy fungování trhu • stanoví cenu jako součet nákladů, zisku a DPH, vysvětlí, jak se cena liší podle typu zákazníků, místa či období, objasní důvody kolísání cen zboží či pracovní síly na trhu podle vývoje nabídky a poptávky • rozpozná běžné cenové triky (cena bez DPH aj.) a klamavé nabídky • rozlišuje a porovnává praktické využití jednotlivých forem podnikání, posoudí, která forma podnikání je v konkrétní situaci nejvýhodnější • posoudí výhody a rizika podnikání v porovnání se zaměstnáním • uvede, jak postupovat při zakládání vlastní podnikatelské činnosti a jak zažádat o živnostenské oprávnění • analyzuje skrytý obsah reklamy, kriticky posuzuje podíl marketingu na úspěchu výrobku na trhu • objasní základní principy fungování systému příjmů a výdajů státu • rozlišuje základní typy daní, rozlišuje, na které jeho činnosti se zdaňovací povinnost vztahuje • uvede, jakým způsobem podá daňové přiznání především k dani z příjmu, jak provede základní výpočty daní a zjistí výši sociálního a zdravotního pojištění • na základě aktuálních mediálních informací posoudí vliv nejdůležitějších ekonomických ukazatelů (inflace, úroveň HDP, míra nezaměstnanosti) na změny v životní úrovni občanů • vysvětlí podstatu inflace a její důsledky na příjmy obyvatelstva, vklady a úvěry, dlouhodobé finanční plánování a uvede příklady, jak se důsledkům inflace bránit • uvede postup, jak vypočítá životní minimum své domácnosti a zažádá o sociální dávku, na niž má nárok • objasní funkci podpory v nezaměstnanosti, funkci úřadů práce a personálních agentur, vyhledá informace o zaměstnání a rekvalifikaci v různých typech médií • používá nejběžnější platební nástroje, smění peníze za použití kursovního lístku • uvede principy vývoje ceny akcií a možnosti forem investic do cenných papírů • rozliší pravidelné a nepravidelné příjmy a výdaje a na základě toho sestaví rozpočet domácnosti • navrhne, jak řešit schodkový rozpočet a jak naložit s


77


Učební osnovy



3. ročník

Občan a hospodářství přebytkovým rozpočtem domácnosti • na příkladu vysvětlí, jak uplatňovat práva spotřebitele (při nákupu zboží a služeb, včetně produktů finančního trhu) • navrhne způsoby, jak využít volné finanční prostředky (spoření, produkty se státním příspěvkem, cenné papíry, nemovitosti aj.), vybere nejvýhodnější produkt pro investování volných finančních prostředků a vysvětlí proč • vybere nejvýhodnější úvěrový produkt s ohledem na své potřeby a zdůvodní svou volbu, posoudí způsoby zajištění úvěru a vysvětlí, jak se vyvarovat předlužení • vysvětlí způsoby stanovení úrokových sazeb a rozdíl mezi úrokovou sazbou a RPSN • vybere nejvýhodnější pojistný produkt s ohledem na své potřeby • objasní funkci ČNB a její vliv na činnost komerčních bank • využívá moderní formy bankovních služeb, včetně moderních informačních a telekomunikačních technologií, ovládá způsoby bezhotovostního platebního styku

Občan a právo Očekávané výstupy Žák: • objasní, v čem spočívá odlišnost mezi morálními a právními normami, odůvodní účel sankcí při porušení právní normy • uvede, které státní orgány vydávají právní předpisy i jak a kde je uveřejňují • rozlišuje fyzickou a právnickou osobu, uvede jejich příklady • vymezí podmínky vzniku a zániku důležitých právních vztahů (vlastnictví, pracovní poměr, manželství) i práva a povinnosti účastníků těchto právních vztahů • na příkladu ukáže možné důsledky neznalosti smlouvy včetně jejích všeobecných podmínek • rozeznává, jaké případy se řeší v občanském soudním řízení a jaké v trestním řízení • rozlišuje trestný čin a přestupek, vymezí podmínky trestní postižitelnosti občanů a uvede příklady postihů trestné činnosti • rozlišuje náplň činnosti základních orgánů právní ochrany, uvede příklady právních problémů, s nimiž se na ně mohou občané obracet • ve svém jednání respektuje platné právní normy • volí bezpečné pracovní postupy šetrné k životnímu prostředí, používá adekvátní pracovní pomůcky • chová se poučeně a adekvátně situaci v případě pracovního úrazu

Učivo • • • • • • • • • • •

pojem práva a právní věda právní řád právní ochrana právní vztahy systém práva trestní právo občanské právo rodinné právo pracovní právo správní řízení evropské právo


• Do světa práce

Žáci si vytvářeji "akční plán" profesního růstu. Každý žák vyhodnotí své osobnostní kvality a předpoklady pro jím zvolenou profesi. Seznámí se s kvalifikačními požadavky na jím zvolenou profesi. Zjistí uplatnitelnost dané profese na trhu práce.


78


Učební osnovy


5.4.2 Dějepis

4. ročník


Filozofie jako věda Očekávané výstupy Žák: • objasní podstatu filozofického tázání, porovná východiska filozofie, mýtu, náboženství, vědy a umění k uchopení skutečnosti a člověka

Učivo • vznik a význam filozofie • vztah filozofie k ostatním vědám • filozofické disciplíny a základní filozofická terminologie

Dějiny filozofického myšlení Očekávané výstupy Žák: • rozliší hlavní filozofické směry, uvede jejich klíčové představitele a porovná řešení základních filozofických otázek v jednotlivých etapách vývoje filozofického myšlení

Učivo • • • • • • • •

filozofie v období starověku východní filozofie - Indie, Čína antická filozofie středověká křesťanská filozofie filosofie období renesance a humanismu novověká filozofie filozofie 19. století moderní folozofické proudy

Etika Očekávané výstupy Učivo Žák: • etika jako věda • eticky a věcně správně argumentuje v dialogu a diskusi, • etika, morálka a mravnost uvážlivě a kriticky přistupuje k argumentům druhých lidí, • svoboda a svědomí rozpozná nekorektní argumentaci a manipulativní • aplikovaná etika v životě společnosti strategie v mezilidské komunikaci • zhodnotí význam vědeckého poznání, techniky a nových technologií pro praktický život i možná rizika jejich zneužití • posuzuje lidské jednání z hlediska etických norem a svědomí jednotlivce, objasní dějinnou proměnlivost základních etických pojmů a norem • projevuje etické a morální postoje k ochraně matky a dítěte

Světová náboženství, religionistika Očekávané výstupy Žák: • rozlišuje významné náboženské systémy, identifikuje projevy náboženské a jiné nesnášenlivosti a rozezná projevy sektářského myšlení

Učivo • religionistika jako věda • hlavní světová náboženství • nová náboženská hnutí

5.4.2 Dějepis 1. ročník

2. ročník

3. ročník

4. ročník

2

2

2

0+2


Charakteristika vyučovacího předmětu: Obsahové vymezení: Předmět dějepis pokrývá část vzdělávací oblasti Člověk a společnost, stanovenou RVPGV, konkrétně vzdělávací obor Dějepis. Předmět se podílí na integraci


79


Učební osnovy


5.4.2 Dějepis

průřezových témat Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Výchova demokratického občana a Mediální výchova. Předmět rozvíjí klíčové kompetence gymnaziálního vzdělávání, především kompetence občanské a kompetence k řešení problémů. V rámci výuky tohoto předmětu žák dále rozvíjí základní faktografické znalosti světových a českých dějin, jež si osvojil na základní škole nebo na nižším stupni osmiletého gymnázia. Žák je v rámci výuky motivován k tomu, aby se získanými znalostmi dále tvůrčím způsobem pracoval. V tomto ohledu klade koncepce předmětu důraz především na žákovy schopnosti srovnávat jednotlivé historické události, formulovat problémové otázky, porozumět kauzalitě historických procesů, vymezit specifika významných regionů a historických období, zasadit české dějiny do širších evropských souvislostí. Žáci jsou vedeni k tomu, aby si uvědomili, v čem tkví specifika historického vývoje české společnosti vzhledem k jiným evropským kulturám i světovým civilizacím. Tyto komparace a konfrontace s jinými kulturami směřují žáky k tomu, aby se orientovali v pluralitním světě, čímž se mimo jiné integruje průřezové téma Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech. Žák se v průběhu výuky seznamuje s komplikovaným procesem, v jehož průběhu se historicky konstituovala politická kultura parlamentní demokracie, osvojuje si tak znalosti, jež prohlubují jeho občanské kompetence. Výuka usiluje též o to, aby žáci vnímali historické procesy s multiperspektivami sociálních, politických, kulturních i hospodářských dějin. V kontextu výuky politických dějin si žák osvojuje znalosti potřebné pro orientaci v otevřené občanské společnosti, čímž se integruje průřezové téma Výchova demokratického občana a dále rozvíjí občanské kompetence. V průběhu výuky je kladen důraz též na samostatnou práci (především četba odborné literatury) a rozvíjení komunikativních schopností (psaný i mluvený projev). Žák je veden též k tomu, aby si vzhledem k interpretativnímu charakteru historického poznání osvojil schopnost kriticky hodnotit jednotlivé výklady historických událostí a odhalovat případné dezinterpretace a ideologicky zatížené manipulace. V této souvislosti se výuka dotýká též problematiky médií, čímž integruje průřezové téma Mediální výchova. Výuka dějepisu vede žáka též k tomu, aby porozuměl přítomnému kulturně společenskému kontextu, aby se v něm dokázal zorientovat a hodnotově vymezit vůči klíčovým tématům. Časové a organizační vymezení: Dějepis se vyučuje v celé třídě v prvním, druhém, třetím a s výjimkou sportovního gymnázia i čtvrtém ročníku čtyřletého studia, resp. v odpovídajících třídách osmiletého studia. . Na povinné hodiny dále navazují volitelné semináře. Výchovné a vzdělávací strategie: Výchovné a vzdělávací strategie ŠVP rozvíjejí klíčové kompetence, jež odpovídají jednak kompetencím stanoveným v RVPZV a RVPGV, jednak tomu, že na školu většinou přicházejí nadaní žáci. Samostatná i skupinová práce (prezentace témat z odborné literatury), zodpovědná a kritická práce s primárními i sekundárními zdroji informací vede k osvojení kompetence k učení, kompetence řešení problémů i kompetencí sociálních a personálních. Při prezentaci individuálních výstupů (biografické medailónky, referáty z odborné literatury) se žáci navzájem hodnotí, což rozvíjí jak jejich schopnost přijímat kritické názory druhých, tak dovednost hodnotit získané informace a formulovat kritiku. Problémová interpretace historických událostí, komparativní metoda i kritika ideologicky zatížených výkladů dějin vedou k posílení kompetencí komunikativních a kompetencí k řešení problémů, k respektování názorové plurality i formování a formulování vlastních názorů a postojů a učí nejen nalézat odpovědi, ale i umění pokládat otázky. Občanské kompetence si žáci


80


Učební osnovy


5.4.2 Dějepis

osvojují, když jsou konfrontováni s peripetiemi vývoje evropských demokracií, s politickými i totalitárními ideologiemi a s evropskou politickou kulturou. Konfrontace s názorovou a kulturní pluralitou je vede žáky k tomu, aby byli tolerantní vůči druhým, zároveň však rozvíjí i jejich dovednost kritického hodnocení. Výuka klade důraz též na to, aby žáci k historickým událostem a jejich problémovým interpretacím zaujímali hodnotící postoje, aby se hodnotově zorientovali v kulturním, sociálním i politickém kontextu. Žáci jsou tímto motivováni k občanské odpovědnosti. Testování znalostí se neorientuje pouze na faktografickou extenzivní úroveň historického poznání, otázky jsou často formulovány problémově, což rozvíjí schopnost žáka logicky a věcně argumentovat, propojovat a systematizovat získané informace. V rámci předmětu dějepis se také počítá se společnými projekty s předměty humanitní studia, estetická výchova nebo český jazyk a literatura. Běžná výuka povinného předmětu poskytuje prostor i pro to, aby se žáci zapojovali do mimovyučovacích aktivit (projekty, soutěže a exkurze). Konkrétní výchovné a vzdělávací strategie respektují aktuální situaci (učitel, počet a zaměření žáků ve třídě, probírané učivo...). Žák je veden k tomu, aby zejména: chápal, že historie není jen uzavřenou minulostí ani shlukem faktů a definitivních závěrů, ale je kladením otázek; chápal historické kořeny společenských jevů, dějů a změn a jejich souvislosti v reálném i historickém čase; rozlišoval mýty a skutečnost, objektivně posuzoval společenské jevy současnosti i minulosti a rozpoznal myšlenkovou manipulaci; cítil úctu k vlastnímu národu i k jiným národům a etnikům, respektoval kulturní či jiné odlišnosti Kompetence k učení Žák vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě; operuje s obecně užívanými termíny, znaky a symboly, uvádí věci do souvislostí; propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí a na základě toho si vytváří komplexnější pohled na společenské a kulturní jevy; své učení a pracovní činnost si sám plánuje a organizuje, využívá je jako prostředku pro seberealizaci a osobnostní rozvoj; kriticky přistupuje ke zdrojům informací, informace tvořivě zpracovává a využívá při svém studiu a praxi. Kompetence k řešení problémů Žák: Rozpoznává problém, objasní jeho podstatu, rozčlení jej na části; vyhledává informace vhodné k řešení problému, nachází jejich shodné, podobné a odlišné znaky, využívá získané vědomosti a dovednosti; samostatně řeší problémy; volí vhodné způsoby řešení; vytváří hypotézy, navrhuje postupné kroky, zvažuje využití různých postupů při řešení problému nebo při ověřování hypotézy; kriticky myslí, činí uvážlivá rozhodnutí, je schopen je obhájit; uplatňuje při řešení problémů vhodné metody a dříve získané vědomosti a dovednosti, využívá analytické, kritické a kreativní myšlení.


81


Učební osnovy


5.4.2 Dějepis

Kompetence komunikativní Žák: formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v logickém sledu, vyjadřuje se výstižně, souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu; účinně se zapojuje do diskuse, obhajuje svůj názor a vhodně argumentuje; využívá informační a komunikační prostředky a technologie pro kvalitní a účinnou komunikaci s okolním světem Kompetence sociální a personální Žák: je schopen sebereflexe; stanovuje si cíle a priority s ohledem na své schopnosti, zájmy a podmínky; spolupracuje s druhými; přizpůsobuje se měnícím se životním a pracovním podmínkám; projevuje zodpovědný vztah k sobě i druhým; rozhoduje se na základě vlastního úsudku. Kompetence občanská Žák respektuje přesvědčení druhých lidí, váží si jejich hodnot, je schopen vcítit se do situace ostatních lidí; chápe základní principy, na nichž spočívají zákony a společenské normy; respektuje, chrání a oceňuje naše tradice a kulturní i historické dědictví; projevuje pozitivní postoj k uměleckým dílům, smysl pro kulturu a tvořivost, aktivně se zapojuje do kulturního dění Kompetence k podnikavosti Žák: cílevědomě, zodpovědně a s ohledem na své potřeby, osobní předpoklady a možnosti se rozhoduje o dalším vzdělávání a budoucím profesním zaměření; rozvíjí svůj osobní i odborný potenciál, rozpoznává a využívá příležitosti pro svůj rozvoj v osobním a profesním životě; uplatňuje aktivní přístup, vlastní iniciativu a tvořivost, vítá a podporuje inovace; získává a kriticky vyhodnocuje informace o vzdělávacích a pracovních příležitostech, využívá dostupné zdroje a informace při plánování a realizaci aktivit; usiluje o dosažení stanovených cílů, průběžně reviduje a kriticky hodnotí dosažené výsledky, koriguje další činnost s ohledem na stanovený cíl; dokončuje zahájené aktivity, motivuje se k dosahování úspěchu; posuzuje a kriticky hodnotí rizika související s rozhodováním v reálných životních situacích a v případě nezbytnosti je připraven tato rizika nést; chápe podstatu a principy podnikání, zvažuje jeho možná rizika, vyhledává a kriticky posuzuje příležitosti k uskutečnění podnikatelského záměru s ohledem na své předpoklady, realitu tržního prostředí a další faktory.


82


Učební osnovy


5.4.2 Dějepis


Úvod do studia historie Očekávané výstupy Žák: • uvede konkrétní příklady důležitosti a potřebnosti dějepisných znalostí • orientuje se na časové ose a v historické mapě • charakterizuje smysl historického poznání a jeho povahu jako poznání neuzavřeného a proměnlivého • rozlišuje různé zdroje historických informací, způsob jejich získávání a úskalí jejich interpretace • seřadí historické epochy • vysvětlí obsah pomocných věd historických

Učivo - práce historika - historické prameny - pomocné vědy historické - periodizace dějin

Pravěk Očekávané výstupy Žák: • zařadí časově a prostorově hlavní archeologické kultury pravěku, uvede příklady archeologických kultur • objasní význam neolitické revoluce v zemědělství a význam zpracování kovů pro lidskou společnost • objasní ve shodě s vědeckými poznatky materiální a duchovní život lidské společnosti v jednotlivých etapách pravěku

Učivo - vývoj člověka - periodizace pravěku - doba kamenná a její etapy - doba bronzová - doba železná - počátky lidské společnosti

Starověk - staroorientální státy Očekávané výstupy Žák: • zdůvodní civilizační přínos vybraných starověkých společenství • objasní a dokáže odlišit jednotlivé kulturní typy starověkých civilizací • popíše určující procesy a události, uvede významné osobnosti starověkých dějin • objasní židovství (vazbu mezi židovstvím a křesťanstvím) a další neevropské náboženské systémy

Učivo - Mezopotámie, Egypt, Indie, Čína (náboženství, společnost, mentalita) - Palestina, Persie (kultura, náboženství, společnost, mentalita)

Starověk - antické Řecko Očekávané výstupy Žák: • Chápe zrod antiky a křesťanství jako základních fenoménů, z kterých vyrůstá evropská civilizace • Demonstruje na příkladech přínos antické kultury a uvede osobnosti antiky důležité pro evropskou civilizaci • porovná formy vlády a postavení společenských skupin v jednotlivých státech a vysvětlí podstatu antické demokracie

Učivo - polis a její proměny (kultura, náboženství, společnost, mentalita) - helénistické Středomoří (kultura, náboženství, společnost, mentalita)


83


Učební osnovy


5.4.2 Dějepis

1. ročník

Starověk - antický Řím Očekávané výstupy Žák: • popíše určující procesy a události, uvede významné osobnosti římských dějin • demonstruje na konkrétních příkladech přínos římské kultury a uvede osobnosti důležité pro evropskou civilizaci

Učivo - antický Řím a jeho proměny (od polis k impériu) - kultura, náboženství, společnost, mentalita - limes romanus jako civilizační hranice


• jednodenní a prohloubení a upevnění učiva, praktické vyučování vícedenní dějepisné exkurze • Příběhy bezpráví prohloubení a upevnění učiva, praktické vyučování 2. ročník 2 týdně, P

Evropa v době římské Očekávané výstupy Žák: • zhodnotí křesťanství jako jeden ze základních fenoménů, z něhož vyrůstá evropská civilizace • popíše uspořádání společnosti barbarských kmenů • objasní vliv stěhování národů na utváření nového etnického obrazu Evropy

Učivo - civilizovanost a barbarství, limes romanus jako civilizační hranice - uspořádání společnosti mimo území římské říše - stěhování národů - romanizace a christianizace barbarů, zrození nové Evropy

Křesťanství a raně středověká Evropa Očekávané výstupy Žák: • vysvětlí podstatu vztahu mezi světskou a církevní mocí v západním i východním kulturním okruhu i projevy vlivu náboženství a církve ve středověké společnosti • objasní proces christianizace a její vliv na konstituování raně středověkých států v Evropě; vysvětlí podstatu vztahu mezi světskou a církevní mocí v západním i východním kulturním okruhu i projevy vlivu náboženství a církve ve středověké společnosti

Učivo - křesťanství jako nové kulturní a společenské pojítko - struktura středověké společnosti, formování feudálních vztahů - vzdělanost a umění středověké společnosti, klášterní kultura, románské umění - utváření středověké Evropy - hospodářské poměry - vztah světské a duchovní moci

Raný středověk Očekávané výstupy Žák: • definuje proměny hospodářského a politického uspořádání středověké společnosti 5.- 15.století a jeho specifické projevy ve vybraných státních celcích • charakterizuje základní rysy vývoje na našem území, objasní postavení státních útvarů v evropských souvislostech • vymezí specifika islámské oblasti

Učivo - vznik a vývoj státních útvarů v západní Evropě - první státní útvary na našem území - státy střední a východní Evropy - papežství a císařství - islám a arabská říše (kultura, náboženství a společnost, mentalita)


84


Učební osnovy


5.4.2 Dějepis

2. ročník

Vrcholný středověk Očekávané výstupy Žák: • charakterizuje základní rysy vývoje na našem území • vysvětlí důsledky tatarských a tureckých nájezdů, zejména pro jižní a východní Evropu • vysvětlí problematiku husitství • uvede znaky a příklady gotické kultury

Učivo - společnost vrcholného středověku (kolonizace, urbanizace, obchod, řemesla, obyvatelstvo) - stavovský stát, proměny státu a sociální struktury v Anglii, Francii, svaté říši římské, na Rusi a ve střední Evropě - český stát v době Přemyslovců, Lucemburků, Jiřího z Poděbrad a Jagellonců - Židé a křesťanská společnost - krize středověké společnosti, stoletá válka, morové epidemie, výboje osmanských Turků - husitství a jeho důsledky - kultura a vzdělanost středověku, gotika

Počátky novověku Očekávané výstupy Žák: • rozpozná nové filozofické a vědecké myšlenky, které byly zformulovány ve 14. – 17. století; zhodnotí jejich praktické dopady • porozumí důsledkům zámořských objevů, jež vedly k podstatným hospodářským i mocensko-politickým změnám • popíše základní rysy reformace a protireformace, vysvětlí důsledky pro další evropský i světový vývoj • vymezí základní znaky stavovství a absolutismu; uvede konkrétní projevy v jednotlivých zemích a příklady střetů • posoudí postavení českého státu uvnitř habsburského soustátí a analyzuje jeho vnitřní sociální, politické a kulturní poměry • rozpozná základní znaky baroka, uvede představitele a příklady významných barokních kulturních památek

Učivo - renesance a humanismus - zámořské objevy a vznik koloniálního panství - reformace a protireformace, náboženské konflikty - raně novověký stát a společnost - proměny států Evropy, konfesijní spory, vznik velmocí - Habsburkové a začlenění českého státu do habsburské monarchie


• jednodenní a vícedenní dějepisné exkurze

prohloubení a upevnění učiva, praktické vyučování



85


Učební osnovy


5.4.2 Dějepis

3. ročník

Počátky novověku Očekávané výstupy Žák: • vysvětlí emancipační hnutí národů i jednotlivých společenských vrstev; vymezí místo utváření českého novodobého národa v tomto procesu, včetně jeho specifických rysů • vymezí základní znaky stavovství a absolutismu; uvede konkrétní projevy v jednotlivých zemích a příklady střetů • posoudí postavení českého státu uvnitř habsburského soustátí a analyzuje jeho vnitřní sociální, politické a kulturní poměry • rozpozná základní znaky barokního umění a uvede představitele a příklady významných kulturních památek

Učivo - třicetiletá válka, naše země za třicetileté války - nové mocenské poměry v Evropě po třicetileté válce - stavovství, absolutismus a parlamentarismus - barokní umění

Novověk - osvícenství, modernizace společnosti Očekávané výstupy Žák: • určí a zhodnotí hlavní myšlenky a principy osvícenství, rozpozná jejich uplatnění v revolucích 18. a 19. století • na konkrétních příkladech jednotlivých států demonstruje postupný rozklad, zánik a proměny dosavadních systémů přes úsilí mocenských struktur o jejich udržení • posoudí význam ústavy a novou organizaci státu, uvede základní typy parlamentních státních systémů • vysvětlí emancipační hnutí národů i jednotlivých společenských vrstev; vymezí místo utváření českého novodobého národa v tomto procesu, včetně jeho specifických rysů • charakterizuje proces modernizace, vysvětlí průběh industrializace a její ekonomické, sociální a politické důsledky; rozpozná její ekologická rizika; určí základní příčiny asymetrického vývoje Evropy a světa v důsledku rozdílného tempa modernizace • určí základní příčiny asymetrického vývoje Evropy a světa v důsledku rozdílného tempa modernizace • porovná a vymezí jednotlivé fáze utváření novodobého českého národa

Učivo - osvícenství, revoluce a idea svobody, osvícenská věda, kulturaní a společenký zlom - buržoazní revoluce v Nizozemí a Anglii - vznik USA - světový vývoj v 18. století a 1. polovině 19. století - osvícenský absolutismus - francouzská revoluce, napoleonské války, Evropa po napoleonských válkách - průmyslová revoluce - revoluční rok 1848, porevoluční Evropa - nové ideologie 19. století - národní obrození, proměna české společnosti, rakouskouherské vyrovnání - občanská válka v USA

Novověk - boj o nové rozdělení světa Očekávané výstupy Žák: • vysvětlí emancipační hnutí národů i jednotlivých společenských vrstev; vymezí místo utváření českého novodobého národa v tomto procesu, včetně jeho specifických rysů • vysvětlí expanzivní záměry velmocí v okrajových částech Evropy a v mimoevropském světě, jež byly příčinou četných střetů a konfliktů daného období • porovná a vymezí jednotlivé fáze utváření novodobého českého národa • charakterizuj příčiny 1. světové války, posoudí její hospodářské a politické důsledky • na příkladech demonstruje zneužití techniky ve válce a jeho důsledky • zhodnotí postavení ČSR v evropských souvislostech

Učivo - konflikty v Evropě ve 2. polovině 19. století - sjednocení Německa a Itálie - koloniální politika velmocí - Evropa a svět před vypuknutím 1. světové války, konflikty mezi velmocemi - první světová válka a její důsledky - české země a habsburská monarchie před 1. světovou válkou - vznik ČSR - kultura na přelomu 19. a 20. století


• jednodenní a vícedenní dějepisné



86


Učební osnovy


5.4.2 Dějepis

3. ročník

exkurze 4. ročník 0+2 týdně, P

Moderní doba I - svět mezi světovými válkami Očekávané výstupy Žák: • charakterizuje první světovou válku, dokumentuje sociální, hospodářské a politické důsledky • uvede příčiny a projevy politického a mocenského obrazu světa, který byl určen vyčerpáním tradičních evropských velmocí, vzestupem USA a nastolením bolševické moci v Rusku • vymezí základní znaky hlavních totalitních ideologií a dovede je srovnat se zásadami demokracie; objasní příčiny a podstatu agresivní politiky a neschopnosti potenciálních obětí jí čelit • vysvětlí souvislost mezi světovou hospodářskou krizí a vyhrocením politických problémů, které byly provázeny radikalizací pravicových i levicových protidemokratických sil • popíše a zhodnotí způsob života v moderní evropské společnosti, zhodnotí význam masové kultury • popíše situaci v meziválečném Československu

Učivo - Evropa a svět ve 20. a 30. letech 20. století - hospodářská krize ve světě i v ČSR - rozpad versailleského systému, růst mezinárodního napětí - vznik Sovětského svazu - vznik a vývoj totalitních režimů, fašismus a nacismus - ČSR 1918 - 1938, hospodářsko-politický vývoj, sociální a národnostní problémy - velmocenská role USA - Mnichovská dohoda a její důsledky - kultura 1. poloviny 20. století

Moderní doba I - druhá světová válka Očekávané výstupy Žák: • vymezí základní znaky hlavních totalitních ideologií a dovede je srovnat se zásadami demokracie; objasní příčiny a podstatu agresivní politiky a neschopnosti potenciálních obětí jí čelit • objasní situaci, vedoucí a vypuknutí druhé světové války • charakterizuje druhou světovou válku, dokumentuje sociální, hospodářské a politické důsledky • demonstruje zneužití techniky a jeho důsledky • na příkladech vyloží podstatu rasismu a antisemitismu a jejich nepřijatelnost pro společnost

Učivo - svět na prahu druhé světové války - začátek a průběh válečného konfliktu - rasové represe - Protektorát Čechy a Morava - domácí a zahraniční odboj - politické, mocenské a ekonomické důsledky druhé světové války


87


Učební osnovy


5.5 Umění a kultura

4. ročník

Moderní doba II - soudobé dějiny Očekávané výstupy Učivo Žák: - Evropa a svět po druhé světové válce - obnovení samostatného Československa • charakterizuje vznik, vývoj a rozpad bipolárního světa, - bipolární svět, studená válka a železná opona jeho vojenská, politická a hospodářská seskupení, - východní blok, Varšavská smlouva, RVHP, SSSR jako vzájemné vztahy a nejvýznamnější konflikty světová velmoc • vysvětlí základní problémy vnitřního vývoje zemí - totalitní společnost západního a východního bloku; zejména se zaměří na - Československo v letech 1945 - 1989 pochopení vnitřního vývoje a vzájemných vztahů - euroatlantická spolupráce a vývoj demokracie, USA jako supervelmocí USA, SSSR a na situaci ve střední Evropě a světová velmoc v naší zemi - životní podmínky na obou stranách železné opony • porovná a vysvětlí způsob života a chování v - konflikty na Blízkém východě, vznik státu Izrael nedemokratických společnostech a v demokraciích - dekolonizace, třetí svět • popíše mechanismy a prostředky postupného - pád komunistických režimů, pád železné opony sjednocování Evropy na demokratických principech, - sjednocující se Evropa a její místo v globálním světě vysvětlí lidská práva v souvislosti s evropskou kulturní - vyrovnání se s totalitní minulostí, postkomunistická tradicí; zná základní instituce sjednocující se Evropy, transformace jejich úlohu a fungování - postmoderní svět: náboženství, kultura, společnost, • objasní hlavní problémy specifické cesty vývoje mentalita významných postkoloniálních rozvojových zemí; objasní význam islámské, židovské a některé další neevropské kultury v moderním světě • vymezí základní problémy soudobého světa a možnosti jeho dalšího vývoje • popíše proces postupného uvolňování napětí mezi Východem a Západem • charakterizuje jednotlivé etapy poválečného vývoje vývoje v Československu a situaci při vzniku České republiky


• jednodenní a vícedenní dějepisné exkurze


5.5 Umění a kultura Charakteristika oblasti

Charakteristika vzdělávací oblasti Oblast Umění a kultura je zastoupena Hudebním oborem, Výtvarným oborem a společným vzdělávacím obsahem integrujícího tématu Umělecká tvorba a komunikace. Hudební obor vede žáka k porozumění hudebnímu umění. Vzdělávací obsah Hudebního oboru proto tvoří tři vzájemně provázané a podmíněné okruhy činností – produkce, recepce a reflexe, které žákovi umožňují hudebně se projevovat jak při individuálních, tak i skupinových aktivitách, poznávat zákonitosti hudební tvorby, seznamovat se s různými funkcemi hudby, hodnotami a normami v umění, porozumět sdělením přenášeným hudebním jazykem, vytvářet hodnotící soudy o znějící hudbě apod., tedy pronikat do podstaty hudby. V produkci nalézají uplatnění vokální, instrumentální a hudebně pohybové činnosti mající charakter nejen reprodukční, ale také výrazně kreativní. V nich žáci rozvíjejí své hudební schopnosti a upevňují získané vědomosti a reprodukční a produkční dovednosti. Součástí těchto činností je hlasový výcvik spojený s intonací, práce s


88


Učební osnovy 5.5 Umění a kultura

rytmem, hra a tvorba instrumentálních doprovodů, pohybových etud. Při recepci si žáci prostřednictvím poslechových činností uvědomují a ověřují působení znějící hudby. Hudba zde vystupuje v „instruktivní podobě“ a umožňuje vyvozovat nové hudebně teoretické poznatky a dávat je do souvislostí s poznatky již získanými (např. poznávání typických hudebně výrazových prostředků a jejich užití ve skladbě apod.). Reflexe jako třetí, vysoce „syntetizující“ hudební činnost (v triádě produkce – recepce – reflexe), znamená nejvyšší stupeň poznávací činnosti umožňující „komplexní interpretaci hudebního díla i hudebních objektů“. Tato „komplexní interpretace“ obnáší zařazování znějící hudby do uměleckého období, určování stylu, žánru, formy díla, vytváření hodnotících soudů, zabývání se zvláštnostmi přístupu k interpretaci hudebního díla, významem a poselstvím díla vzhledem k určité umělecké a historické epoše, problematikou „konzumace“ hudby vzhledem k jejímu funkčnímu zařazení, problematikou „uměleckého provozu“ apod. Výtvarný obor navazuje svým obsahem a cíli na Výtvarnou výchovu v základním vzdělávání a vede žáka k uvědomělému užívání vizuálně obrazných prostředků na úrovni smyslových dispozic a na úrovni subjektivně osobnostní a sociální. Výtvarný obor pracuje s vizuálně obraznými znakovými systémy (s obrazem, skulpturou, designem, vzhledem krajiny, architekturou, stylem oblečení, filmem, novými médii apod.), které jsou nezastupitelným nástrojem poznávání a prožívání lidské existence. V oblasti osobnostní jsou specifickým nástrojem prožívání a poznávání, v sociální oblasti jsou nástrojem komunikace a vzájemné spolupráce. Vizuálně obrazné znakové systémy zahrnují jak znakové systémy výtvarného umění různých etap a stylů, tak i ostatní produkty vizuální kultury. Pojetí vizuálně obrazných znaků je z principu pojetím tvořivým, vyplývajícím z porovnání dosavadních a aktuálních zkušeností, předpokládajícím experimentální fázi vzniku těchto znaků a jejich ověřování poznáváním a komunikací. Z těchto pozic Výtvarný obor přistupuje k uměleckému procesu v celistvosti umělecké tvorby, recepce a interpretace. Vzdělávací obsah Výtvarného oboru je vnitřně členěn do dvou základních okruhů pojímaných v kontextech historických a sociokulturních, v jejich vývoji a proměnách. První okruh představují Obrazové znakové systémy umožňující vytváření aktivních, individuálně založených postojů k obsahům obrazové komunikace. Při tvorbě využívá vizuálně obrazná vyjádření vlastní, umělecká i uplatňovaná v běžné komunikaci (včetně užití dostupných technologických prostředků, jako je fotografie, video, film, ICT). Obrazové znakové systémy umožňují reflektování osobního místa žáka ve světě vizuální kultury jako vnímatele, interpreta a jako tvůrce komunikačního obsahu s uvědoměním si oblasti jeho účinku. Druhý okruh představují Znakové systémy výtvarného umění umožňující žákovi osobní účast a aktivní vstupování do výtvarného uměleckého procesu. Reflektování vlastních prožitků, postojů a zkušeností získaných prostřednictvím experimentálního přístupu k uměleckým vizuálně obrazným prostředkům. Na tomto základě si vytváří přehled o vizuálně obrazných vyjádřeních jednotlivých směrů výtvarného umění,


89


Učební osnovy 5.5 Umění a kultura

zejména od konce 19. století do současnosti Vzdělávací obsah je realizován prostřednictvím tvůrčích činností, v jejichž očekávaných výstupech se propojují hlediska tvorby, recepce a interpretace tak, aby se dále rozvíjela smyslová citlivost, uplatňovala žákova subjektivita a ověřovaly se komunikační účinky vizuálně obrazného vyjádření. Při těchto tvůrčích činnostech se pracuje jak se znaky s ustáleným významem, tak se znaky, jejichž význam se vytváří a proměňuje. Výtvarný obor spolupracuje s obory, které rozvíjejí obraznost dalšími specifickými prostředky (hudba, literatura, dramatické obory aj.). Vzdělávání v této oblasti kromě hlubšího poznání výtvarného, hudebního a dalších druhů umění vede žáka k reflektování uměleckého procesu v jeho celistvosti a uměleckých oborů v jejich vzájemných vazbách a přesazích. Takto pojímané vzdělávání je rozvíjeno tématem Umělecká tvorba a komunikace, které má integrativní charakter. Vzdělávací obsah tématu umožňuje žákovi pochopit základní principy umělecké tvorby a procesu komunikace v umění a prohlubuje jeho schopnost reflexe umění a kultury jako celku. Téma Umělecká tvorba a komunikace je povinným vzdělávacím obsahem a musí být do ŠVP zařazeno tak, aby každý žák dostal možnost se s ním seznámit. Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k: - poznávání a porozumění umění prostřednictvím soustředěné a vědomé reflexe a vlastní tvorby, sledování a hodnocení umění na pozadí historických, společenských a technologických změn; - chápání umění jako specifického a nezastupitelného způsobu komunikace probíhající mezi všemi účastníky uměleckého procesu, k schopnosti odlišovat podstatné znaky jednotlivých druhů umění na základě porovnávání a uvědomování si jejich shodností a odlišností; - užívání jazyka umění jako prostředku k vyjádření nejrůznějších jevů, vztahů, prožitků, emocí a představ a k schopnosti svůj způsob vyjádření hodnotit, porovnávat a nabízet ostatním členům society; - aktivnímu podílení se na vytváření vstřícné a podnětné atmosféry (na základě porozumění, tolerance, ale i kritičnosti) pro poznávání a porozumění kulturním hodnotám, projevům a potřebám různorodých sociálních skupin, etnik a národů a na vytváření pozitivního vztahu ke kulturnímu bohatství současnosti i minulosti; - uvědomování si vlivu výchovy a vzdělání na rozvoj tvořivé osobnosti v roli tvůrce, interpreta a recipienta a na kvalitu její účasti v uměleckém procesu.


90


Učební osnovy


5.5.1 Hudební výchova

5.5.1 Hudební výchova 1. ročník

2. ročník

2

2

3. ročník

4. ročník


Charakteristika vyučovacího předmětu: Vyučovací předmět Hudební výchova je zařazen do vzdělávací oblasti Umění a kultura. Obsahové vymezení: Vyučovací předmět Hudební výchova vychází ze vzdělávacího obsahu Hudební obor z RVP G. Hudební výchova na čtyřletém gymnáziu navazuje na předmět Hudební výchova na druhém stupni základní školy. Cílem je navazovat na již získané schopnosti, dovednosti, vědomosti a dále je prohlubovat. Hudební výchova rozvíjí melodické, harmonické i rytmické cítění, hudební paměť, představivost a fantazii, učí žáka orientovat se v hudebním umění, umět se sám hudebně projevit při individuálních i skupinových aktivitách, pochopit zákonitosti hudební tvorby a různé funkce hudby, normy a hodnoty v umění. Učí ho porozumět sdělením přenášeným hudebním jazykem a také vyjadřovat vlastní názory na znějící hudbu. K tomu je žák veden třemi vzájemně propojenými okruhy činností – percepcí, produkcí a reflexí. V produkci se žák učí v oblasti vokálních činností rozvíjet svůj hlas, správně intonovat, v oblasti instrumentálních činností ovládat jednodušší a dle svých schopností i složitější hudební nástroje, tvořit instrumentální doprovody a v oblasti pohybových činností cítit správně rytmus, pohybem vyjádřit emoce, zvládnout různé pohybové etudy. Všechny tři oblasti činností mají nejen reprodukční, ale i výrazně kreativní charakter. Percepce prostřednictvím poslechových činností učí žáky uvědomovat si znějící hudbu jako celek, ale učí je také analyzovat její dílčí stavební prvky. Na základě poslechu žáci vyvozují též nové hudebně teoretické poznatky. Reflexe představuje nejnáročnější hudební činnost, kdy na základě získaných vědomostí žák dokáže komplexně interpretovat hudební dílo, to znamená, zařadit ho do určitého hudebního slohu, stylu, žánru, určit jeho hudební formu, objasnit jeho význam či poselství ve vztahu k určité historické epoše, vytvářet hodnotící soudy. Časové vymezení: Předmět Hudební výchova se realizuje v 1. a 2. ročníku čtyřletého gymnázia. V případě dostatečného počtu žáků ve třídě je v obou ročnících žákům umožněna volba mezi Hudební výchovou s dvouhodinovou časovou dotací nebo Výtvarnou výchovou s dvouhodinovou časovou dotací (je-li možno třídu dělit na dvě skupiny). V případě nedostatečně naplněné třídy je výuka realizována v jednom z ročníků Hudební výchovou s dvouhodinovou dotací a ve druhém ročníku Výtvarnou výchovou s dvouhodinovou dotací. Organizační vymezení: Učitelé postupují podle zvolené učebnice a v kombinaci s dalšími výukovými materiály se snaží co nejefektivněji dosáhnout požadovaných výstupů. Výuka předmětu probíhá ve skupině v rámci ročníku v učebně hudební výchovy vybavené pomůckami pro výuku hudební výchovy a multimediální technikou, případně v kmenových třídách. V rámci výuky žáci samostatně vypracovávají referáty na zadaná témata. Výuka předmětu je dle příležitosti a zájmu studentů též realizována formou veřejných


91


Učební osnovy 5.5.1 Hudební výchova

vystoupení a návštěv kulturních zařízení.



Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti Spolupráce a soutěž Seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémů MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA Tématické okruhy

Vztah k multilingvní situaci a ke spolupráci mezi lidmi z různého kulturního prostředí ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA Tématické okruhy

Člověk a životní prostředí MEDIÁLNÍ VÝCHOVA Tématické okruhy

Média a mediální produkce Mediální produkty a jejich význam 1. ročník 2 týdně, V


92


Učební osnovy



1. ročník

Produkce Očekávané výstupy Žák: • využívá svůj individuální pěvecký potenciál při zpěvu, při mluvním projevu vede svůj hlas zněle a přirozeně, správně artikuluje, logicky člení větu (obsah sdělení), uplatňuje zásady hlasové hygieny v běžném životě • využívá jednoduché a podle vybavení školy i složitější hudební nástroje (keyboardy, keyboardy ve spojení s počítačem) při individuálních či společných hudebních aktivitách a přiměřeně svým hudebním schopnostem a dovednostem používá hudební nástroje jako prostředek sdělování hudebních i nehudebních myšlenek a představ • reaguje na hudbu pohybem, ztvárňuje ji úměrně svým hudebním schopnostem a pohybovým dispozicím;pohyb ve spojení s hudbou využívá k vyjádření vlastních představ a pocitů • orientuje se v zápise jednoduchých, případně i složitějších vokálních, instrumentálních i vokálně-instrumentálních písní a skladeb; na základě svých individuálních hudebních schopností tyto skladby realizuje

Učivo • vokální činnosti - intonační cvičení - jednohlasé a vícehlasé písně • instrumentální činnosti - reprodukce písní a skladeb - improvizace (doprovody) • hudebně pohybové činnosti - taneční kroky (jednoduché vazby) - taktování - pohybová improvizace


93


Učební osnovy



1. ročník

Recepce a reflexe Očekávané výstupy Žák: • vyděluje podstatné hudební znaky z proudu znějící hudby, rozpoznává hudebně výrazové prostředky užité ve skladbě, uvědomuje si hudební formu díla a k dílu přistupuje jako k logicky utvářenému celku • popíše a na vybraných hudebních dílech (částech hudebního díla) ukáže důležité znaky tvorby a interpretace, vysvětlí, v čem tkví originální a nezaměnitelný přínos skladatele a interpreta, možná poselství sdělovaná prostřednictvím hudby na základě svých schopností, znalostí i získaných zkušeností dešifruje a interpretuje • interpretuje hudbu na základě vědomostí a individuálních hudebních schopností; vytváří vlastní soudy a preference, které dokáže v diskusi obhájit • orientuje se ve vývoji hudebního umění; uvědomuje si rozdílnost hudebního myšlení v jednotlivých etapách, rozlišuje hudební slohy podle charakteristických hudebních znaků, na základě historických, společenských a kulturních kontextů popíše podmínky a okolnosti vzniku hudebního díla • odliší hudbu podle jejího stylového zařazení, významu a funkce, rozpozná vhodnost či nevhodnost využití určité hudby v konkrétních situacích • uvědomuje si roli hudebního průmyslu v současném světě; popíše možnosti využití hudby v „mimohudební“ oblasti a je schopen poukázat na příklady jejího zneužívání • uvědomuje si rozdílnost přístupů jednotlivých lidí k hudbě a hudební tvorbě, vnímá hudbu jako způsob prezentace vlastních idejí a názorů i idejí, pocitů a názorů ostatních lidí a na základě toho je schopen se s hudbou ztotožnit či ji odmítnout • upozorní na ty znaky hudební tvorby, které s sebou nesou netoleranci, rasismus a xenofobii, a dokáže se od takové hudby distancovat • chápe příčiny změny vlastního hlasu (hlasu svých vrstevníků) a chová se v tomto ohledu tolerantně ke spolužákům • zná zásady správné hlasové hygieny, vlivy a způsoby chování poškozující lidský hlas • chápe možnost využití hudby jako prostředku k relaxaci • chápe hudební znakový systém systém jako vnitřně diferencovaný a chápe jeho proměny v jednotlivých hudebních epochách • chápe hudební umělecký výraz jako neukončený a nedefinitivní • vysvětlí, co je nutné chápat a znát pro správné pochopení hudebního díla

Učivo • vývoj populární hudby - doba předjazzová - 20. léta - 30. léta - swing - 40. léta - éra zpěváckých hvězd • vývoj vážné hudby - pravěk a starověk - gregoriánský chorál - ars antiqua - ars nova - renesance - baroko • notopis • rytmus • hudební výrazové prostředky • hudební nástroje a nástrojové skupiny (partitura) • lidský hlas, lidský sluch • hudební forma (motiv, téma, perioda, malá písňová forma, rondo) • hudební skladatel a interpret • interpretace hudebního díla


94


Učební osnovy



2. ročník

2. ročník 2 týdně, V

Produkce Očekávané výstupy Žák: • využívá svůj individuální pěvecký potenciál při zpěvu, při mluvním projevu vede svůj hlas zněle a přirozeně, správně artikuluje, logicky člení větu (obsah sdělení), uplatňuje zásady hlasové hygieny v běžném životě • využívá jednoduché a podle vybavení školy i složitější hudební nástroje (keyboardy, keyboardy ve spojení s počítačem) při individuálních či společných hudebních aktivitách a přiměřeně svým hudebním schopnostem a dovednostem používá hudební nástroje jako prostředek sdělování hudebních i nehudebních myšlenek a představ • reaguje na hudbu pohybem, ztvárňuje ji úměrně svým hudebním schopnostem a pohybovým dispozicím;pohyb ve spojení s hudbou využívá k vyjádření vlastních představ a pocitů • vědomě uplatňuje tvořivost při vlastních tvořivých aktivitách a chápe ji jako prostředek rozvoje vlastní osobnosti

Učivo • vokální činnosti - intonační cvičení - jednohlasé a vícehlasé písně • instrumentální činnosti - reprodukce písní a skladeb - improvizace (doprovody) • hudebně pohybové činnosti - taneční kroky (jednoduché vazby) - taktování - pohybová improvizace


95


Učební osnovy


5.5.2 Výtvarná výchova

2. ročník

Recepce a reflexe Očekávané výstupy Žák: • orientuje se v zápise jednoduchých, případně i složitějších vokálních, instrumentálních i vokálně-instrumentálních písní a skladeb; na základě svých individuálních hudebních schopností tyto skladby realizuje • vyděluje podstatné hudební znaky z proudu znějící hudby, rozpoznává hudebně výrazové prostředky užité ve skladbě, uvědomuje si hudební formu díla a k dílu přistupuje jako k logicky utvářenému celku • popíše a na vybraných hudebních dílech (částech hudebního díla) ukáže důležité znaky tvorby a interpretace, vysvětlí, v čem tkví originální a nezaměnitelný přínos skladatele a interpreta, možná poselství sdělovaná prostřednictvím hudby na základě svých schopností, znalostí i získaných zkušeností dešifruje a interpretuje • interpretuje hudbu na základě vědomostí a individuálních hudebních schopností; vytváří vlastní soudy a preference, které dokáže v diskusi obhájit • orientuje se ve vývoji hudebního umění; uvědomuje si rozdílnost hudebního myšlení v jednotlivých etapách, rozlišuje hudební slohy podle charakteristických hudebních znaků, na základě historických, společenských a kulturních kontextů popíše podmínky a okolnosti vzniku hudebního díla • odliší hudbu podle jejího stylového zařazení, významu a funkce, rozpozná vhodnost či nevhodnost využití určité hudby v konkrétních situacích • uvědomuje si roli hudebního průmyslu v současném světě; popíše možnosti využití hudby v „mimohudební“ oblasti a je schopen poukázat na příklady jejího zneužívání • uvědomuje si rozdílnost přístupů jednotlivých lidí k hudbě a hudební tvorbě, vnímá hudbu jako způsob prezentace vlastních idejí a názorů i idejí, pocitů a názorů ostatních lidí a na základě toho je schopen se s hudbou ztotožnit či ji odmítnout • upozorní na ty znaky hudební tvorby, které s sebou nesou netoleranci, rasismus a xenofobii, a dokáže se od takové hudby distancovat • uvědomuje si rozdílnost mezi subjektivním obsahem hudby a významem získaným v komunikaci • vysvětlí, co je nutné chápat a znát pro správné pochopení hudebního díla

Učivo • vývoj populární hudby - 50. a 60. léta - 70., 80. a 90. léta - současná hudba populární • vývoj vážné hudby - klasicismus - romantismus - hudba 20. století • hudební nauka - notopis - rytmus - akord - stupnice x tónina • hudební forma (variace, sonátová forma, cyklické formy) • interpretace hudebního díla

5.5.2 Výtvarná výchova 1. ročník

2. ročník

2

2

3. ročník

4. ročník


VÝTVARNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu: Vyučovací předmět výtvarná výchova je zařazen do vzdělávací oblasti umění a kultura. Protože se jedná o obor umělecký, jeho cílové zaměření je v mnohém shodné s oborem


96


Učební osnovy 5.5.2 Výtvarná výchova

hudebním, což reflektuje integrující téma umělecká tvorba a komunikace. Obsahové vymezení: Vyučovací předmět výtvarná výchova vychází ze vzdělávacího oboru výtvarná výchova z RVP G. Výtvarná výchova na čtyřletém gymnáziu navazuje na předmět výtvarná výchova na druhém stupni základní školy a výtvarná výchova na vyšším stupni gymnázia navazuje na předmět výtvarná výchova nižšího gymnázia. V obou případech je cílem navazovat na již získané schopnosti, dovednosti, vědomosti a dále je prohlubovat. Výtvarná výchova rozvíjí estetické, barevné i kompoziční cítění, představivost a fantazii, učí žáka orientovat se ve výtvarném umění, umět se sám výtvarně projevit především při individuálních, ale i skupinových aktivitách, pochopit zákonitosti výtvarné tvorby a různé funkce výtvarného oboru, normy a hodnoty v umění. Učí ho porozumět výtvarným dílům významných umělců a také vyjadřovat vlastní názory na dané projevy. K tomu je žák veden třemi vzájemně propojenými okruhy činností – obrazovými znakovými systémy, znakovými systémy výtvarného umění a uměleckou tvorbou a komunikací.

V umělecké tvorbě a komunikaci vědomě uplatňuje tvořivost při vlastních aktivitách a chápe ji jako základní faktor rozvoje své osobnosti. Dokáže vysvětlit umělecký znakový systém jako systém vnitřně diferencovaný a dokáže v něm rozpoznat a nalézt umělecké znaky od objevných až po konvenční. Uvědomuje si vztah mezi subjektivním obsahem znaku a významem získaným v komunikaci. Objasňuje podstatné rysy magického, mytického, univerzalistického, modernistického přístupu k uměleckému procesu, dokáže je rozpoznat v současném umění a na příkladech vysvětlí posun v jejich obsahu.

Časové vymezení: Předmět výtvarná výchova se realizuje v kvintě a sextě osmiletého gymnázia a v 1. a 2. ročníku čtyřletého gymnázia, kdy je žákům umožněna volba mezi hudební a výtvarnou výchovou. Organizační vymezení: Učitelé postupují podle zvolené učebnice a v kombinaci s dalšími výukovými materiály se snaží co nejefektivněji dosáhnout požadovaných výstupů. Výuka předmětu probíhá ve skupině v rámci ročníku v učebně výtvarné výchovy vybavené pomůckami pro výuku výtvarné výchovy, v mediální učebně, případně v kmenových třídách. Výuka předmětu je dle příležitosti a zájmu studentů též realizována formou skupinových výstav a návštěv galerií a muzeí.


OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA


97


Učební osnovy



Tématické okruhy

Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti Seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémů Morálka všedního dne MEDIÁLNÍ VÝCHOVA Tématické okruhy

Role médií v moderních dějinách 1. ročník 2 týdně, V

Obrazové znakové systémy Očekávané výstupy Žák: • kultivuje si svůj kresebný projev, snaží se o čistý lineární projev • rozšiřuje svou schopnost vytvořit širokou škálu tónů daného kresebného materiálu v závislosti na vlastní kresebné technice • učí se pomocí tónových stupňů budovat objem jednoduchých předmětů • vytváří barevný kruh • osvojí si pojmy primární, sekundární, komplementární barvy a využívá vztahu mezi nimi při budování kompozice a celkového charakteru své vlastní práce • uplatňuje tvořivý přístup jako prostředek rozvoje své osobnosti

Učivo • vizuálně obrazné znakové systémy z hlediska poznání a komunikace • interakce s vizuálně obrazným vyjádřením v roli autora, příjemce, interpreta • uplatnění vizuálně obrazného vyjádření v úrovni smyslové, subjektivní a komunikační • kesebné techniky - kresba - uhel, tužka, perokresba, linie, světel a stínů, základní poznatky o perspektivě • malířské technky - malba, teorie barev, abstraktní témata, pozorování předmětných útvarů, volná tvorba • rytmus, souměrnost, ornamentální formy • užitá tvorba • lidové umění


98


Učební osnovy 5.5.2 Výtvarná výchova

1. ročník

Znakové systémy výtvarného umění Očekávané výstupy Učivo Žák: • výtvarné umění jako experimentální praxe z hlediska • kultivuje si svůj kresebný projev, snaží se o čistý lineární inovace prostředků, obsahu a účinku projev • světonázorové, náboženské, filozofické • rozšiřuje svou schopnost vytvořit širokou škálu tónů a vědeckotechnické zázemí historických slohů evropského daného kresebného materiálu v závislosti na vlastní kulturního okruhu kresebné technice • vývoj uměleckých vyjadřovacích prostředků • učí se pomocí tónových stupňů budovat objem podstatných pro porozumění aktuální obrazové komunikaci jednoduchých předmětů • chápání vztahů předmětů a tvarů v prostoru (Cézanne), • využívá rytmus, souměrnost a ornamentální formy v praxi celistvost a rozklad tvaru (analytický kubismus), povrch • vytváří barevný kruh a konstrukce (syntetický kubismus, konstruktivismus, • osvojí si pojmy primární, sekundární, komplementární geometrická abstrakce), vytváření iluze prostoru, objemu barvy a využívá vztahu mezi nimi při budování kompozice a pohybu (antická mimezis, fotografie, film) a celkového charakteru své vlastní práce • proměnlivost obrazu v čase (futurismus, nová média), proměnlivost tvaru (animovaný film, nová média), pohyblivé • uplatňuje tvořivý přístup jako prostředek rozvoje své stanoviště diváka a změny úhlu vidění (umění akce, nová osobnosti média), časoprostorové chápání a proměna kvalit • seznámí se s výtvarným uměním, umělci a výtvarnými díly (kubismus, nová média), princip náhody (dadaismus) jednotlivých slohových odobí • relativita barevného vidění (pointilismus, • vyhledává informace s výtvarnou tematikou v různých impresionismus, postimpresionismus, Cézanne), taktilní typech médií a haptické kvality díla (informel), zapojení těla, jeho pohybu • dokáže pojmenovat základní znaky jednotlivých a gest do procesu tvorby (akční tvorba, bodyart) uměleckých slohů • osvobození obrazu od zavedeného zobrazování • interpretuje umění z hlediska výtvarně teoretického viditelného (Kandinskij, Kupka), figurace a nefigurace (neoklasicismus, lyrická abstrakce), vztah slova a obrazu • uvědomuje si význam osobních prožitků a zkušeností při (lettrismus), vznik a uplatnění symbolu (symbolismus, vnímání výtvarného díla (vznik estetického prožitku) surrealismus, pop-art, konceptuální umění) • ve výtvarném uměleckém procesu vystihuje • tvůrčí potenciál podvědomí (surrealismus), nejpodstatnější rysy dnešních proměn i jejich vliv na sebeuvědomování diváka (akční tvorba, osobní mytologie), komunikaci účast v sociálním prostoru (performance), minority (postmodernismus), stopy člověka v krajině (land-art) • vztahy s neevropskými kulturami (Gauguin, Picasso, minimal-art), zrušení hranice umění a neumění (Duchamp), neumělecké a neškolené vizuální vyjadřování (insitní umění) • požadavek a meze obecné srozumitelnosti, vliv reklamy, masovost a autenticita projevu (pop-art, televize, nová média – akční umění, postmodernismus), citace a metaznak (postmodernismus), moduly a jejich spojování, rekombinace, struktury (umění nových médií) • výtvarné umění jako experimentální praxe z hlediska inovace prostředků, obsahu a účinku • světonázorové, náboženské, filozofické a vědeckotechnické zázemí historických slohů evropského kulturního okruhu • vývoj uměleckých vyjadřovacích prostředků podstatných pro porozumění aktuální obrazové komunikaci • chápání vztahů předmětů a tvarů v prostoru (Cézanne), celistvost a rozklad tvaru (analytický kubismus), povrch a konstrukce (syntetický kubismus, konstruktivismus, geometrická abstrakce), vytváření iluze prostoru, objemu a pohybu (antická mimezis, fotografie, film) • proměnlivost obrazu v čase (futurismus, nová média), proměnlivost tvaru (animovaný film, nová média), pohyblivé stanoviště diváka a změny úhlu vidění (umění akce, nová média), časoprostorové chápání a proměna kvalit (kubismus, nová média), princip náhody (dadaismus) • relativita barevného vidění (pointilismus, impresionismus, postimpresionismus, Cézanne), taktilní a haptické kvality díla (informel), zapojení těla, jeho pohybu a gest do procesu tvorby (akční tvorba, bodyart) • osvobození obrazu od zavedeného zobrazování viditelného (Kandinskij, Kupka), figurace a nefigurace (neoklasicismus, lyrická abstrakce), vztah slova a obrazu (lettrismus), vznik a uplatnění symbolu (symbolismus, surrealismus, pop-art, konceptuální umění) • tvůrčí potenciál podvědomí (surrealismus), sebeuvědomování diváka (akční tvorba, osobní mytologie), účast v sociálním prostoru (performance), minority


99


Učební osnovy



1. ročník

Znakové systémy výtvarného umění (postmodernismus), stopy člověka v krajině (land-art)vztahy s neevropskými kulturami (Gauguin, Picasso, minimal-art), zrušení hranice umění a neumění (Duchamp), neumělecké a neškolené vizuální vyjadřování (insitní umění) • požadavek a meze obecné srozumitelnosti, vliv reklamy, masovost a autenticita projevu (pop-art, televize, nová média – akční umění, postmodernismus), citace a metaznak (postmodernismus), moduly a jejich spojování, rekombinace, struktury (umění nových médií)

2. ročník 2 týdně, V

Znakové systémy výtvarného umění Očekávané výstupy Žák: • vytváří barevný kruh • osvojí si pojmy primární, sekundární, komplementární barvy a využívá vztahu mezi nimi při budování kompozice a celkového charakteru své vlastní práce • objasní magický, mytický, univerzalistický, modernistický přístup k výtvarnému uměleckému dílu • přistupuje k výtvarnému uměleckému procesu pluralitním, postmodernistickým způsobem a vysvětlí obecný vkus a estetické normy

Učivo • výtvarné umění jako experimentální praxe z hlediska inovace prostředků, obsahu a účinku • světonázorové, náboženské, filozofické a vědeckotechnické zázemí historických slohů evropského kulturního okruhu • vývoj uměleckých vyjadřovacích prostředků podstatných pro porozumění aktuální obrazové komunikaci • chápání vztahů předmětů a tvarů v prostoru (Cézanne), celistvost a rozklad tvaru (analytický kubismus), povrch a konstrukce (syntetický kubismus, konstruktivismus, geometrická abstrakce), vytváření iluze prostoru, objemu a pohybu (antická mimezis, fotografie, film) • proměnlivost obrazu v čase (futurismus, nová média), proměnlivost tvaru (animovaný film, nová média), pohyblivé stanoviště diváka a změny úhlu vidění (umění akce, nová média), časoprostorové chápání a proměna kvalit (kubismus, nová média), princip náhody (dadaismus) • relativita barevného vidění (pointilismus, impresionismus, postimpresionismus, Cézanne), taktilní a haptické kvality díla (informel), zapojení těla, jeho pohybu a gest do procesu tvorby (akční tvorba, bodyart) • osvobození obrazu od zavedeného zobrazování viditelného (Kandinskij, Kupka), figurace a nefigurace (neoklasicismus, lyrická abstrakce), vztah slova a obrazu (lettrismus), vznik a uplatnění symbolu (symbolismus, surrealismus, pop-art, konceptuální umění) • tvůrčí potenciál podvědomí (surrealismus), sebeuvědomování diváka (akční tvorba, osobní mytologie), účast v sociálním prostoru (performance), minority (postmodernismus), stopy člověka v krajině (land-art) • vztahy s neevropskými kulturami (Gauguin, Picasso, minimal-art), zrušení hranice umění a neumění (Duchamp), neumělecké a neškolené vizuální vyjadřování (insitní umění) • požadavek a meze obecné srozumitelnosti, vliv reklamy, masovost a autenticita projevu (pop-art, televize, nová média – akční umění, postmodernismus), citace a metaznak (postmodernismus), moduly a jejich spojování, rekombinace, struktury (umění nových médií)


100


Učební osnovy


5.6 Člověk a zdraví

2. ročník

Obrazové znakové systémy Očekávané výstupy Učivo Žák: • malba - vodové barvy, tempery, suché materiály • vytváří barevný kruh • znalosti o teorii barev, jejich vzájemný vztah, vytvoření • osvojí si pojmy primární, sekundární, komplementární barevného kruhu jako praktického cvičení pro míchání barev barvy a využívá vztahu mezi nimi při budování kompozice • docílení široké škály tónů jedné barvy a celkového charakteru své vlastní práce • různé funkce barvy - expresivní, impresivní, dekorativní, • uplatňuje tvořivý přístup jako prostředek rozvoje své symbolická osobnosti • emocionální působení barev • kultivuje si svůj kresebný projev, snaží se o čistý lineární • barva ve vztazích k různým materiálům a technikám projev akvarel, pastel, tempera • rozšiřuje svou schopnost vytvořit širokou škálu tónů • malířský rukopis - šrafy, skvrny, barevné plochy, barva daného kresebného materiálu v závislosti na vlastní a obrys, barevná pasta a lazura, malba koloritová kresebné technice • malba zátiší, krajiny, figury, hlavy • učí se pomocí tónových stupňů budovat objem • studijní kresba tužkou, tuší - portrét, autoportrét, jednoduchých předmětů postava, geometrická abstrakce, kresba v plenéru • vizuálně obrazné znakové systémy z hlediska poznání • kombinuje jednotlivé techniky a vytváří experimenty s a komunikace cílem budoucího využití při rozměrnějších výtvorech s • interakce s vizuálně obrazným vyjádřením v roli autora, hlubšími obsahy příjemce, interpreta • seznámí se s výtvarným uměním, umělci a výtvarnými díly • uplatnění vizuálně obrazného vyjádření v úrovni jednotlivých slohových odobí smyslové, subjektivní a komunikační • vyhledává informace s výtvarnou tematikou v různých typech médií • dokáže pojmenovat základní znaky jednotlivých uměleckých slohů • interpretuje umění z hlediska výtvarně teoretického

5.6 Člověk a zdraví Charakteristika oblasti

Charakteristika vzdělávací oblasti Zařazení oblasti Člověk a zdraví do vzdělávání umožňuje prohloubit vztah žáků ke zdraví, posílit rozumové a citové vazby k dané problematice a rozvinout praktické dovednosti, které určují zdravý životní styl a kvalitu budoucího života v dospělosti. Zařazení této vzdělávací oblasti vychází i z předpokladu, že dobře připravení a motivovaní absolventi gymnázií mohou později výrazně ovlivňovat životní a pracovní postoje ke zdraví v celé společnosti. Vzdělávací oblast Člověk a zdraví se vzdělávacími obory Výchova ke zdraví a Tělesná výchova navazuje ve svých výstupech i obsahu na stejnojmennou vzdělávací oblast pro základní vzdělávání. Jestliže se základní vzdělávání zaměřovalo především na utváření vztahu ke zdraví a na poznávání preventivní ochrany vlastního zdraví a bezpečí, vzdělávání na gymnáziu směřuje důsledněji k získání schopnosti aktivně podporovat a chránit zdraví v rámci širší komunity. Znamená to, že absolvent gymnázia by měl být připraven sledovat, hodnotit a v daných možnostech řešit situace související se zdravím a bezpečností i v rámci své budoucí rodiny, pracoviště, obce atd. Významnou roli při tom hraje větší schopnost žáků získávat informace, analyzovat jejich obsah, ověřovat (uplatňovat) poznané v praktických činnostech, diskutovat o vzniklých problémech, o jejich prožívání, o vlivu konkrétních postupů řešení na zdraví atd. Realizace této vzdělávací oblasti tak (v porovnání se základním vzděláváním) daleko více staví na samostatnosti žáků, na jejich aktivním přístupu k dané problematice, na osobních zkušenostech a názorech, ale i na uvědomělejším utváření vztahů k jiným osobám i okolnímu prostředí, na větší zodpovědnosti za


101


Učební osnovy


5.6 Člověk a zdraví

bezpečnost a zdraví, na organizačních schopnostech atd. Výchova ke zdraví má ve vzdělávání především praktický a aplikační charakter. V návaznosti na přírodovědné a společenskovědní vzdělávání a s využitím specifických informací o zdraví směřuje především k hlubšímu poznávání rizikového a nerizikového chování (v partnerských vztazích, rodičovských rolích, ve styku s návykovými látkami a jinými škodlivinami, při ohrožení bezpečí atd.) a k osvojování praktických postupů vhodných pro všestrannou aktivní podporu osobního, ale i komunitního a globálního zdraví (v běžném životě i při mimořádných událostech). Tělesná výchova usiluje o trvalý vztah k pohybovým činnostem a o optimální rozvoj tělesné, duševní a sociální zdatnosti. Vychází především z motivující atmosféry, zájmu žáků a z jejich individuálních předpokladů (možností). Využívá k tomu specifických emočních prožitků, sociálních situací a bioenergetických zátěží v individuálně utvářené nabídce pohybových činností (od zdravotně rekreačních až po výkonnostní). Z hlediska celoživotní perspektivy směřuje tělesná výchova k hlubší orientaci žáků v otázkách vlivu pohybových aktivit na zdraví. Vede je k osvojení a pravidelnému využívání konkrétních pohybových činností (kondičních a vyrovnávacích programů) v souladu s jejich pohybovými zájmy a zdravotními potřebami. Významná zůstává otázka bezpečnosti a úrazové prevence při pohybových činnostech. Velká pozornost je i nadále věnována rozvoji pohybového nadání i korekcím pohybových znevýhodnění (oslabení). Je třeba i nadále dbát na to, aby pohled na problematiku zdraví nebyl úzce oborový a podpora zdraví prolínala celým vzděláváním i režimem školy. Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k: - poznávání tělesných, duševních a sociálních potřeb i důsledků jejich naplňování či neuspokojování; - poznávání životních hodnot a formování odpovídajících postojů souvisejících se zdravím a mezilidskými vztahy; - přebírání odpovědnosti za zdraví, bezpečnost a kvalitu životního prostředí; - upevňování vazeb: zdraví – tělesná, duševní a sociální pohoda (zdatnost) – péče o zdraví a bezpečnost – odpovědnost – vzájemná pomoc – prožitek – vzhled – vitalita – výkonnost – úspěšnost – sociální stabilita – zdraví; -uplatňování zdravého způsobu života a aktivní podpory zdraví: zařazování osvědčených činností a postupů z oblasti hygieny, stravování, pohybu, osobního bezpečí, partnerských vztahů; - schopnosti diskutovat o problematice týkající se zdraví, hledat a realizovat řešení v rozsahu společných možností; - zprostředkování vhledu do života dospělých a rodiny a k uplatňování zákonnosti, tolerance, respektu a pomoci jako předpokladu bezkonfliktního partnerského vztahu a rodinného života; - aktivní ochraně zdraví před návykovými látkami a jinými škodlivinami; - osvojení způsobů účelného chování a poskytnutí (zajištění) nezbytné pomoci v situacích ohrožení zdraví a bezpečí, včetně mimořádných událostí; - vnímání pohybové činnosti jako zdroje zdravotních účinků, ale i uměleckých, emočních, společenských a jiných prožitků;


102


Učební osnovy


5.6.1 Tělesná výchova

- poznávání historie i současnosti společenského a sportovního života a k hodnocení konkrétních jevů souvisejících se zdravím.

5.6.1 Tělesná výchova 1. ročník

2. ročník

3. ročník

4. ročník

2

2

2

2


Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obor Tělesná výchova směřuje na jedné straně k poznání vlastních pohybových možností a zájmů, na druhé straně k poznávání účinků konkrétních pohybových činností na tělesnou zdatnost, duševní a sociální pohodu. Pohybové vzdělávání postupuje od jednoduché pohybové činnosti studentů k činnosti, jejímž smyslem je schopnost samostatně ohodnotit úroveň své zdatnosti a řadit do denního režimu pohybové činnosti pro uspokojování vlastních pohybových potřeb i zájmů, pro optimální rozvoj zdatnosti a výkonnosti, pro regeneraci sil a kompenzaci různého zatížení, pro podporu zdraví a ochranu života. V tělesné výchově se usiluje zejména o výchovu a vzdělávání pro celoživotní provádění pohybových aktivit a rozvoj pozitivních vlastností osobnosti. Tělesná výchova je vedena tak, aby přinášela žákům radost z pohybové činnosti, uspokojení z dosažených výsledků, ze vzájemných vztahů, vytvářených při společné činnosti, z ohleduplnosti, vzájemné pomoci a z celkové atmosféry ve výuce. Předpokladem pro osvojování pohybových dovedností je samostatný prožitek z pohybu a z komunikace při pohybu.Nezanedbatelné je dodržování zásad bezpečnosti a prevence úrazů při pohybových aktivitách. V tělesné výchově se rozvíjejí jak pohybově nadaní, tak zdravotně oslabení žáci.

Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu V zimním období probíhá výuka v hale (velký a malý sál), v sokolovně (velký a malý sál) a v tělocvičnách gymnázia. V letním období využíváme sportovního centra s atletickou dráhou a fotbalovým hřištěm s umělým povrchem. Dále travnaté plochy u nemocnice pro soft a velkou kopanou, popř. trénink hodů míčkem a oštěpem. Výuka je realizována ve skupinách (dívky – chlapci).

Pravidelné aktivity, soutěže a závody pořádané gymnáziem:


103


Učební osnovy 5.6.1 Tělesná výchova

Všechny třídy jsou zapojeny do závodů ve sjezdu na lyžích na sjezdovce u Cutisinu (popř. dopoledního výletu na běžeckých lyžích). Turnaj ve volejbalu (hala, před Vánoci). Turnaj v sálové kopané. Turnaj ve fotbalu.

Účast na soutěžích a závodech: Zimní období: Turnaj ve florbalu. Turnaj ve volejbalu. Turnaj v basketbalu. Plavecké závody. Letní období: Atletické závody – pohár Corny (Turnov) Turnaj v malé kopané Všechny soutěže jsou organizovány dle věkových kategorií. Nejlepší sportovci reprezentují školu v okrasních a krajských soutěžích.

Sportovní kurzy: Pro žáky kvinty osmiletého a 1.ročníku čtyřletého gymnázia organizujeme lyžařský výcvikový kurz. Septima osmiletého a 3.ročník čtyřletého gymnázia se účastní sportovního kurzu (cykloturistika, kurz sportovních her, kerz lezení) Výuka je doplněna dle možností o plavání, bruslení, cyklistiku, kuželky, běh na lyžích a návštěvou posilovny. Koncem školního roku školního roku je organizován žáky septimy a 3.ročníku sportovní den, do kterého se zapojí žáci všech tříd a soutěží v netradičních sportovních disciplínách.

Tělesná výchova směřuje na jedné straně k poznání vlastních pohybových schopností, možností a zájmů, na druhé straně k poznání účinků konkrétních pohybových činností na tělesnou zdatnost, duševní a sociální pohodu. Ve vyšším stupni gymnázia jsou pohybové činnosti žáků již řízené a orientované na složitější a náročnější činnosti, techniku a herní kombinace, zaměřené na vyšší fyzické zatížení. Oktávy a 4. ročníky se zapojují vlastním výběrem sportovních činností do tvorby vyučovací jednotky. Cílem je, aby si žáci navykli zařazovat pohybovou činnost do denního režimu z důvodu uspokojování pohybových zájmů i potřeb, pro optimální rozvoj zdatnosti a výkonnosti, pro regeneraci sil, kompenzaci ztížení, pro podporu zdraví a ochranu života.


104


Učební osnovy



1. ročník


Činnosti ovlivňující zdraví Očekávané výstupy Žák: • uplatňuje účelné a bezpečné chování při pohybových aktivitách i v neznámém prostředí • poskytne první pomoc při sportovních či jiných úrazech i v nestandardních podmínkách • teoreticky zvládá správný postup chování při mimořádných událostech • prakticky zvládá správný postup chování při mimořádných událostech

Učivo • kondiční testy • svalová nerovnováha – příčiny svalové nerovnováhy; testy svalové nerovnováhy • zdravotně zaměřená cvičení • organismus a pohybová zátěž – způsoby zatěžování; kompenzace jednostranné zátěže • individuální pohybový režim • hygiena pohybových činností a cvičebního prostředí • rizikové faktory ovlivňující bezpečnost pohybových činností – zásady jednání a chování v různém prostředí; úprava pohybových činností podle aktuálních podmínek (možných rizik) • první pomoc při sportovních úrazech – závažná poranění a život ohrožující stavy; improvizovaná první pomoc v podmínkách sportovních činností


105


Učební osnovy



1. ročník

Činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností Očekávané výstupy Žák: • vybere z nabídky vhodné soubory vyrovnávacích cvičení zaměřených na kompenzaci jednostranného zatížení, na prevenci a korekci svalové nerovnováhy a samostatně je upraví pro vlastní použití • připraví organismus na pohybovou činnost s ohledem na následné převažující pohybové zatížení

Učivo • pohybové dovednosti a pohybový výkon • pohybové odlišnosti a handicapy – věkové, pohlavní, výkonnostní • průpravná, kondiční, koordinační, tvořivá, estetická a jinak zaměřená cvičení • pohybové hry různého zaměření • gymnastika – akrobacie; přeskoky a cvičení na nářadí; cvičení s náčiním • kondiční a estetické formy cvičení s hudbou a rytmickým doprovodem (určeno především děvčatům – alespoň dvě formy cvičení podle podmínek a zájmu žákyň, případně žáků) • úpoly – sebeobrana; základy džudo; aikido; karatedo (základem je sebeobrana, rozsah ostatních činností je stanoven v návaznosti na připravenost vyučujícího a zájem žáků) • atletika – běh na dráze a v terénu (sprinty, vytrvalý běh, štafetový běh); skok do výšky nebo do dálky (podle materiálního vybavení školy); hody, vrh koulí • sportovní hry – herní systémy, herní kombinace a herní činnosti jednotlivce v podmínkách utkání (alespoň ve dvou vybraných sportovních hrách podle podmínek školy a zájmu žáků) • turistika a pobyt v přírodě – příprava turistické akce a pobytu v přírodě; orientace v méně přehledné krajině, orientační běh, příprava a likvidace tábořiště • plavání – zdokonalování osvojených plaveckých technik (další plavecká technika); skoky do vody; branné plavání, dopomoc unavenému plavci, záchrana tonoucího (plavání je zařazováno podle materiálních podmínek školy) • lyžování – běžecké, sjezdové; snowboarding (jednotlivé formy lyžování jsou zařazovány podle aktuálních sněhových podmínek, materiálních podmínek a zájmu žáků) • další moderní a netradiční pohybové činnosti (činnosti jsou zařazovány podle podmínek školy a zájmu žáků)

Činnosti podporující pohybové učení Očekávané výstupy Žák: • užívá s porozuměním tělocvičné názvosloví (gesta, signály, značky) na úrovni cvičence, vedoucího pohybových činností, organizátora soutěží • volí a používá pro osvojované pohybové činnosti vhodnou výstroj a výzbroj a správně ji ošetřuje • aktivně naplňuje olympijské myšlenky jako projev obecné kulturnosti

Učivo • vzájemná komunikace a spolupráce při pohybových činnostech • sportovní výzbroj a výstroj – účelnost, funkčnost, bezpečnost, finanční dostupnost a kvalita • pohybové činnostní, sportovní a turistické akce – organizace, propagace, vyhodnocení, dokumentace • pravidla osvojovaných pohybových činností • sportovní role • měřitelné a hodnotitelné údaje související s tělesnou výchovou a sportem • olympismus v současném světě: jednání fair play – spolupráce ve sportu a pomoc soupeři, pomoc pohybově znevýhodněným, sport pro každého, sport a ochrana přírody, odmítání podpůrných látek neslučitelných s etikou sportu • úspěchy našeho sportu na pozadí nejdůležitějších historických sportovních událostí


106


Učební osnovy



2. ročník


Činnosti ovlivňující zdraví Očekávané výstupy Žák: • ověří jednoduchými testy úroveň zdravotně orientované zdatnosti a svalové nerovnováhy • uplatňuje účelné a bezpečné chování při pohybových aktivitách i v neznámém prostředí • poskytne první pomoc při sportovních či jiných úrazech i v nestandardních podmínkách

Učivo • zdravotně orientovaná zdatnost – složky ZOZ; kondiční testy • svalová nerovnováha – příčiny svalové nerovnováhy; testy svalové nerovnováhy • zdravotně zaměřená cvičení • organismus a pohybová zátěž – způsoby zatěžování; kompenzace jednostranné zátěže • individuální pohybový režim • hygiena pohybových činností a cvičebního prostředí • rizikové faktory ovlivňující bezpečnost pohybových činností – zásady jednání a chování v různém prostředí; úprava pohybových činností podle aktuálních podmínek (možných rizik) • první pomoc při sportovních úrazech – závažná poranění a život ohrožující stavy; improvizovaná první pomoc v podmínkách sportovních činností


107


Učební osnovy



2. ročník

Činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností Očekávané výstupy Žák: • usiluje o optimální rozvoj své zdatnosti; vybere z nabídky vhodné kondiční programy nebo soubory cviků pro udržení či rozvoj úrovně zdravotně orientované zdatnosti a samostatně je upraví pro vlastní použití • vybere z nabídky vhodné soubory vyrovnávacích cvičení zaměřených na kompenzaci jednostranného zatížení, na prevenci a korekci svalové nerovnováhy a samostatně je upraví pro vlastní použití • připraví organismus na pohybovou činnost s ohledem na následné převažující pohybové zatížení • respektuje věkové, pohlavní, výkonnostní a jiné pohybové rozdíly a přizpůsobí svou pohybovou činnost dané skladbě sportujících


Činnosti podporující pohybové učení Očekávané výstupy Žák: • užívá s porozuměním tělocvičné názvosloví (gesta, signály, značky) na úrovni cvičence, vedoucího pohybových činností, organizátora soutěží • volí a používá pro osvojované pohybové činnosti vhodnou výstroj a výzbroj a správně ji ošetřuje • připraví (ve spolupráci s ostatními žáky) třídní či školní turnaj, soutěž, turistickou akci a podílí se na její realizaci • aktivně naplňuje olympijské myšlenky jako projev obecné kulturnosti



108


Učební osnovy



3. ročník


Činnosti ovlivňující zdraví Očekávané výstupy Žák: • organizuje svůj pohybový režim a využívá v souladu s pohybovými předpoklady, zájmy a zdravotními potřebami vhodné a dostupné pohybové aktivity • ověří jednoduchými testy úroveň zdravotně orientované zdatnosti a svalové nerovnováhy • využívá vhodné soubory cvičení pro tělesnou a duševní relaxaci • uplatňuje účelné a bezpečné chování při pohybových aktivitách i v neznámém prostředí • poskytne první pomoc při sportovních či jiných úrazech i v nestandardních podmínkách



109


Učební osnovy



3. ročník

Činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností Očekávané výstupy Žák: • usiluje o optimální rozvoj své zdatnosti; vybere z nabídky vhodné kondiční programy nebo soubory cviků pro udržení či rozvoj úrovně zdravotně orientované zdatnosti a samostatně je upraví pro vlastní použití • vybere z nabídky vhodné soubory vyrovnávacích cvičení zaměřených na kompenzaci jednostranného zatížení, na prevenci a korekci svalové nerovnováhy a samostatně je upraví pro vlastní použití • připraví organismus na pohybovou činnost s ohledem na následné převažující pohybové zatížení • provádí osvojované pohybové dovednosti na úrovni individuálních předpokladů • respektuje věkové, pohlavní, výkonnostní a jiné pohybové rozdíly a přizpůsobí svou pohybovou činnost dané skladbě sportujících • respektuje práva a povinnosti vyplývající z různých sportovních rolí – jedná na úrovni dané role; spolupracuje ve prospěch družstva


Činnosti podporující pohybové učení Očekávané výstupy Žák: • zvládá základní postupy rozvoje osvojovaných pohybových dovedností a usiluje o své pohybové sebezdokonalení • posoudí kvalitu stěžejních částí pohybu, označí zjevné příčiny nedostatků a uplatní konkrétní osvojované postupy vedoucí k potřebné změně • užívá s porozuměním tělocvičné názvosloví (gesta, signály, značky) na úrovni cvičence, vedoucího pohybových činností, organizátora soutěží • volí a používá pro osvojované pohybové činnosti vhodnou výstroj a výzbroj a správně ji ošetřuje • připraví (ve spolupráci s ostatními žáky) třídní či školní turnaj, soutěž, turistickou akci a podílí se na její realizaci • respektuje pravidla osvojovaných sportů; rozhoduje (spolurozhoduje) třídní nebo školní utkání, závody, soutěže v osvojovaných sportech • sleduje podle pokynů (i dlouhodobě) pohybové výkony, sportovní výsledky, činnosti související s pohybem a zdravím – zpracuje naměřená data, vyhodnotí je a výsledky různou formou prezentuje • aktivně naplňuje olympijské myšlenky jako projev obecné kulturnosti



110


Učební osnovy



3. ročník


Činnosti ovlivňující zdraví Očekávané výstupy Žák: • organizuje svůj pohybový režim a využívá v souladu s pohybovými předpoklady, zájmy a zdravotními potřebami vhodné a dostupné pohybové aktivity • ověří jednoduchými testy úroveň zdravotně orientované zdatnosti a svalové nerovnováhy • využívá vhodné soubory cvičení pro tělesnou a duševní relaxaci • připraví organismus na pohybovou činnost s ohledem na následné převažující pohybové zatížení • uplatňuje účelné a bezpečné chování při pohybových aktivitách i v neznámém prostředí • poskytne první pomoc při sportovních či jiných úrazech i v nestandardních podmínkách



111


Učební osnovy



4. ročník

Činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností Očekávané výstupy Žák: • usiluje o optimální rozvoj své zdatnosti; vybere z nabídky vhodné kondiční programy nebo soubory cviků pro udržení či rozvoj úrovně zdravotně orientované zdatnosti a samostatně je upraví pro vlastní použití • vybere z nabídky vhodné soubory vyrovnávacích cvičení zaměřených na kompenzaci jednostranného zatížení, na prevenci a korekci svalové nerovnováhy a samostatně je upraví pro vlastní použití • provádí osvojované pohybové dovednosti na úrovni individuálních předpokladů • respektuje věkové, pohlavní, výkonnostní a jiné pohybové rozdíly a přizpůsobí svou pohybovou činnost dané skladbě sportujících • respektuje práva a povinnosti vyplývající z různých sportovních rolí – jedná na úrovni dané role; spolupracuje ve prospěch družstva


Činnosti podporující pohybové učení Očekávané výstupy Žák: • zvládá základní postupy rozvoje osvojovaných pohybových dovedností a usiluje o své pohybové sebezdokonalení • posoudí kvalitu stěžejních částí pohybu, označí zjevné příčiny nedostatků a uplatní konkrétní osvojované postupy vedoucí k potřebné změně • užívá s porozuměním tělocvičné názvosloví (gesta, signály, značky) na úrovni cvičence, vedoucího pohybových činností, organizátora soutěží • volí a používá pro osvojované pohybové činnosti vhodnou výstroj a výzbroj a správně ji ošetřuje • připraví (ve spolupráci s ostatními žáky) třídní či školní turnaj, soutěž, turistickou akci a podílí se na její realizaci • respektuje pravidla osvojovaných sportů; rozhoduje (spolurozhoduje) třídní nebo školní utkání, závody, soutěže v osvojovaných sportech • sleduje podle pokynů (i dlouhodobě) pohybové výkony, sportovní výsledky, činnosti související s pohybem a zdravím – zpracuje naměřená data, vyhodnotí je a výsledky různou formou prezentuje • aktivně naplňuje olympijské myšlenky jako projev obecné kulturnosti



112


Učební osnovy 5.7 Informatika a informační a komunikační technologie

4. ročník

5.7 Informatika a informační a komunikační technologie Charakteristika oblasti

Charakteristika vzdělávací oblasti Oblast Informatika a informační a komunikační technologie (dále jen Informatika a ICT) na gymnáziu navazuje na oblast ICT v základním vzdělávání zaměřenou na zvládnutí základní úrovně informační gramotnosti, tj. na dosažení znalostí a dovedností nezbytných k využití digitálních technologií. Oblast Informatika a ICT na gymnáziu prohlubuje u žáka schopnost tvůrčím způsobem využívat informační a komunikační technologie, informační zdroje a možnosti aplikačního programového vybavení s cílem dosáhnout lepší orientaci v narůstajícím množství informací při respektování právních a etických zásad používání prostředků ICT. Žák je veden ke schopnosti aplikovat výpočetní techniku s využitím pokročilejších funkcí k efektivnímu zpracování informací a přispět tak ke transformaci dosažených poznatků v systematicky uspořádané vědomosti. Dynamický rozvoj oblasti ICT vyžaduje od žáka flexibilitu při přizpůsobování se inovovaným verzím digitálních zařízení a schopnost jejich vzájemného propojování. V rámci oblasti Informatika a ICT se žák seznámí se základy informatiky jako vědního oboru, který studuje výpočetní a informační procesy z hlediska používaného hardwaru i softwaru, a s jejím postavením v moderním světě. Cílem je zpřístupnit žákům základní pojmy a metody informatiky, napomáhat rozvoji abstraktního, systémového myšlení, podporovat schopnost vhodně vyjadřovat své myšlenky, smysluplnou argumentací je obhajovat a tvůrčím způsobem přistupovat k řešení problémů. Žák se seznámí se základními principy fungování prostředků ICT a soustředí se na pochopení podstaty a průběhu informačních procesů, algoritmického přístupu k řešení úloh a významu informačních systémů ve společnosti. V souvislosti s pronikáním poznatků informačních a počítačových věd do různých oblastí lidské činnosti a se specifickým využitím ICT v různých oborech je vhodné zapojit do výuky i inteligentní, interaktivní výukové prostředky, modelování přírodních, technických a sociálních procesů a situací posilujících motivaci k učení. Tím se zvyšuje pravděpodobnost uplatnění absolventů gymnázia v dalším vzdělávání a na trhu práce. Vzdělávací oblast Informatika a ICT vytváří platformu pro ostatní vzdělávací oblasti i pro mezipředmětové vztahy, vytváří žákovi prostor pro tvořivost, vlastní seberealizaci i pro týmovou spolupráci, zvyšuje motivaci k tvorbě individuálních i skupinových projektů, vytváří příležitost k rozvoji vlastní iniciativy žáků, prohlubuje jejich smysl pro inovativnost a iniciuje využívání prostředků výpočetní techniky a internetu k přípravě na vyučování a k celoživotnímu vzdělávání. Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k: - porozumění zásadám ovládání a věcným souvislostem jednotlivých skupin aplikačního programového vybavení a k vhodnému uplatňování jejich nástrojů, metod


113


Učební osnovy



a vazeb k efektivnímu řešení úloh; - porozumění základním pojmům a metodám informatiky jako vědního oboru a k jeho uplatnění v ostatních vědních oborech a profesích; - uplatňování algoritmického způsobu myšlení při řešení problémových úloh; - využívání prostředků ICT k modelování a simulaci přírodních, technických a společenských procesů a k jejich implementaci v různých oborech; - tvořivému využívání spektra možností komunikačních technologií a jejich kombinací k rychlé a efektivní komunikaci; - využívání výpočetní techniky ke zvýšení efektivnosti své činnosti, k dokonalejší organizaci práce a k týmové spolupráci na úrovni školní, republikové a mezinárodní; - využívání informačních a komunikačních technologií (on-line vzdělávání, spolupráce na zahraničních projektech) k celoživotnímu vzdělávání a vytváření pozitivních postojů k potřebám znalostní společnosti; - využití možností výpočetní techniky a internetu k poznávacím, estetickým a tvůrčím cílům s ohledem ke globálnímu a multikulturnímu charakteru internetu; - uvědomění si, respektování a zmírnění negativních vlivů moderních informačních a komunikačních technologií na společnost a na zdraví člověka, ke znalosti způsobů prevence a ochrany před zneužitím a omezováním osobní svobody člověka; - získávání údajů z většího počtu alternativních zdrojů a odlišování informačních zdrojů věrohodných a kvalitních od nespolehlivých a nekvalitních; - respektování a používání odborné terminologie informačních a počítačových věd; - poznání základních právních aspektů a etických zásad týkajících se práce s informacemi a výpočetní technikou, k respektování duševního vlastnictví, copyrightu, osobních dat a zásad správného citování autorských děl. 5.7.1 Informační a komunikační technologie 1. ročník

2. ročník

3. ročník

4. ročník

0+1

2

1+1

1+1


Charakteristika vyučovacího předmětu: Obsahové vymezení: Předmět pokrývá oblast Informační a komunikační technologie podle požadavků uvedených v RVP GV. Časové a organizační vymezení: Předmět je zařazen všech ročníků čtyřletého studia. Výuka probíhá ve skupinách s maximálním počtem studentů 20 . Výchovné a vzdělávací strategie: Kompetence k učení – učitel vede studenty k systematickému pojetí procesu zpracovávání a vyhodnocování informací, k uvědomění si významového jádra sdělení. Kompetence k řešení problémů – učitel podněcuje v žácích snahu o samostatné nalezení řešení problémů, provokuje intelekt žáků otázkami jdoucími za povrchní pohled na skutečnosti. Kompetence komunikativní – učitel předkládá skupinové aktivity s přiřazením rolí a pravidel pro komunikaci, vyžaduje od studentů střídmé, jasné a logicky strukturované vyjádření, podporuje v žácích zájem o smysluplné využívání


114


Učební osnovy



komunikačních prostředků včetně komunikace živé. Kompetence sociální – učitel nabádá žáky k zodpovědnému přístupu k předmětu, řešení úkolů i k jiným každodenním aktivitám. Kompetence občanské – učitel na příkladech působení prvků z oblasti ICT na společnost odhaluje studentům základní pravidla zapojení jedince do jejího chodu, učí žáky kriticky posuzovat jednotlivá řešení problémů z oblasti ICT ve společnosti, oceňovat ta dobrá a užitečná a motivuje žáky k aktivnímu zapojení vlastní tvorbou. Kompetence k podnikavosti – učitel vede žáka k uplatnění získaných dovedností a vědomostí v praxi.


Opakování učiva základního vzdělávání Očekávané výstupy Žák: • ovládá učivo předchozích ročníků • je zaregistrován v systému ICT • dodržuje bezpečnostní požadavky v ICT

Učivo • • • • • •

Ovládání počítače Textový editor Tabulkový procesor Počítačová grafika Prezentace Vyhledávání informací

Ovládání klávesnice desetiprstovou hmatovou metodou Očekávané výstupy Žák: • ovládá základy desetiprstové metody psaní

Učivo • • • • • • • • •

Prstoklad Psaní písmen Psaní čísel Psaní znaků Psaní slov Psaní vět Psaní souvislého textu podle tištěné předlohy Psaní souvislého podle obrazovky Psaní souvislého podle diktátu


Základy informatiky a teorie informace Očekávané výstupy Žák: • ovládá, propojuje a aplikuje dostupné prostředky ICT

Učivo • Digitální reprezentace a přenos informací • Informační zdroje a jejich kvalita


115


Učební osnovy



2. ročník

Technické vybavení počítačů a počítačových sítí Očekávané výstupy Žák: • využívá teoretické i praktické poznatky o funkcích jednotlivých složek hardwaru a softwaru k tvůrčímu a efektivnímu řešení úloh

Učivo • • • •

Historie a vývoj počítačů Technologické inovace a druhy počítačů Počítač, jeho komponenty a periferní zařízení Struktura datových sítí a přenos dat

Programové vybavení počítačů Očekávané výstupy Žák: • ovládá, propojuje a aplikuje dostupné prostředky ICT • využívá teoretické i praktické poznatky o funkcích jednotlivých složek hardwaru a softwaru k tvůrčímu a efektivnímu řešení úloh • organizuje účelně data a chrání je proti poškození či zneužití

Učivo • • • •

Operační systémy a jejich funkce Ovládání operačního systému a správa souborů Základní nastavení operačního systému Datové soubory

Člověk, společnost a počítačové technologie Očekávané výstupy Žák: • využívá dostupné služby informačních sítí k vyhledávání informací, ke komunikaci, k vlastnímu vzdělávání a týmové spolupráci • využívá nabídku informačních a vzdělávacích portálů, encyklopedií, knihoven, databází a výukových programů • posuzuje tvůrčím způsobem aktuálnost, relevanci a věrohodnost informačních zdrojů a informací • využívá informační a komunikační služby v souladu s etickými, bezpečnostními a legislativními požadavky

Učivo • • • • • • • •

Bezpečný počítač Obecné bezpečnostní zásady a ochrana dat Etické zásady a právní normy související s informatikou Ergonomie a hygiena práce s technikou ICT pro osoby s handicapem ICT a životní prostředí Média, reklama a technologie Význam IT pro veřejnou sféru

Prezentace informací Očekávané výstupy Žák: • zpracovává a prezentuje výsledky své práce s využitím pokročilých funkcí aplikačního softwaru, multimediálních technologií a internetu

Učivo

• Prezentace


Využívání služeb Internetu Očekávané výstupy Žák: • orientuje se v možnostech uplatnění ICT v různých oblastech společenského poznání a praxe

Učivo • WWW – World Wide Web • Využívání webových aplikací a sociálních sítí • Elektronická komunikace


116


Učební osnovy


5.8.1 Konverzace v německém jazyce

3. ročník

Počítačové zpracování textů a tvorba sdíleného obsahu Očekávané výstupy Žák: • orientuje se v možnostech uplatnění ICT v různých oblastech společenského poznání a praxe • zpracovává a prezentuje výsledky své práce s využitím pokročilých funkcí aplikačního softwaru, multimediálních technologií a internetu

Učivo • Textový editor, struktura a formátování textu • Typografická a estetická pravidla úpravy dokumentů • Tvorba sdíleného obsahu

Počítačová grafika, prezentace informací a multimédia Očekávané výstupy Žák: • orientuje se v možnostech uplatnění ICT v různých oblastech společenského poznání a praxe • zpracovává a prezentuje výsledky své práce s využitím pokročilých funkcí aplikačního softwaru, multimediálních technologií a internetu

Učivo • • • • • •

Základní pojmy a principy z oblasti počítačové grafiky Grafické formáty, jejich vlastnosti a způsoby využití Práce s rastrovou grafikou Práce s vektorovou grafikou Tvorba webu Multimédia


Hromadné zpracování dat a číselných údajů Očekávané výstupy Žák: • zpracovává a prezentuje výsledky své práce s využitím pokročilých funkcí aplikačního softwaru, multimediálních technologií a internetu

Učivo Tabulkový procesor • Práce s tabulkou, operace s daty • Editace a plnění buněk, formátování tabulky • Vizualizace dat a tvorba a editace grafů • Filtrování a řazení dat • Záznam a spuštění makra Databáze • Základní pojmy z oblasti relačních databází • Základy SQL • Návrh databází

Algoritmizace a základy programování Očekávané výstupy Žák: • aplikuje algoritmický přístup k řešení problémů

Učivo • Algoritmizace úlohy, vlastnosti algoritmu • Základní programové a datové struktury • Přehled současných způsobů tvorby programů

5.8 Volitelné vzdělávací aktivity 5.8.1 Konverzace v německém jazyce 1. ročník

2. ročník

3. ročník

4. ročník

0+2

0+2


117


Učební osnovy 5.8.1 Konverzace v německém jazyce


Charakteristika předmětu Konverzace v německém jazyce Předmět Konverzace v německém jazyce se vyučuje jako volitelný předmět (seminář) ve třetím a čtvrtém ročníku čtyřletého gymnázia a v septimě a oktávě víceletého gymnázia a spadá do oboru Další cizí jazyk ve vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace. Seminář je koncipován jako dva jednoroční kurzy nabízené v obou ročnících v hodinové dotaci dvou hodin týdně a je určen zájemců o složení profilové maturitní zkoušky z německého jazyka, jednak žákům usilijícím o dosažení jazykových znalostí a dovedností přesahujících úroveň B1 podle Společného evropského jazykového rámce. V oktávě a 4. ročníku je zařazeno průřezové téma Mediální výchova. Nejsou mu věnovány zvláštní vyučovací hodiny, ale učitelé a žáci na uvedené téma diskutují, téma je obsaženo i v žákovských prezentacích.

3. ročník 0+2 týdně, V

3. ročník a septima Očekávané výstupy Učivo Žák: tématické okruhy • je schopen zapojit se bez přípravy do rozhovoru o tématu, • osobní charakteristika – vlastní ontogeneze – dětství, které je mu blízké mládí, perspektivy, sny • je schopen vyjádřit své pocity a reagovat na cizí emoce • popis osoby, vzhled, vlastnosti, oblékání • dokáže formulovat dotaz a stejně tak i na dotaz odpovědět • mezilidské vztahy - rolová klišé, různé modely soužití, • rozumí diskusi vztahující se ke společensky aktuálnímu partnerství, menšiny tématu • rodina – rituály, typické slavnosti, úloha rodiny, • dokáže zachytit jednotlivé důležité informace s aktuální konflikty vyplývající z každodenního soužití tématikou • každodenní život – volný čas, zábava, sport • pochopí hlavní teze a zásadní informace z textů na známá • domov a bydlení – život ve městě a na venkově témata, pokud jsou formulovány jasně a ve spisovném • vzdělávání – školní život, studium, plány a tužby, jazyce význam jazykového vzdělávání • kultura, hudba, film, divadlo, média • pochopí popis nějakého předmětu či situace, která pro • moje četba žáka není nová nebo o níž se zajímá • významní němečtí autoři z vlastní čtenářské zkušenosti • pochopí v textu s aktuální tématikou hlavní závěry a nejdůležitější argumenty • umí jednoduchým způsobem popsat své sny a cíle • je schopen vysvětlit, proč zastává určitý názor, důvody svého chování či proč má určitý plán • je schopen podat dostatečně vyčerpávající informace o nějakém zážitku či události a dovede k nim připojit jejich zhodnocení • dovede srozumitelně hovořit o tématech každodenního života a vyjádřit svůj názor na ně • srozumitelně zformuluje hypotézu • je schopen vysvětlit, proč zastává určitý názor, důvody svého chování či proč má určitý plán • dokáže vést písemnou konverzaci na běžná témata a témata, která ho/ji zajímají • umí odpovědět a písemně zažádat o více informací


118


Učební osnovy



3. ročník


4. ročník a oktáva Očekávané výstupy Učivo Žák: tématické okruhy • je schopen zapojit se bez přípravy do rozhovoru o tématu, • cestování a doprava – problémy současného světa které je mu blízké související s mobilitou a transportem • je schopen vyjádřit své pocity a reagovat na cizí emoce • my a Evropa, společnost – interkulturní konflikty, • dokáže formulovat dotaz a stejně tak i na dotaz odpovědět vzájemné kulturní obohacování, poznávání nových kultur • rozumí diskusi vztahující se ke společensky aktuálnímu • zdraví a hygiena, stravování – vliv zdravé výživy tématu a zodpovědného chování na zdravotní stav člověka • dokáže zachytit jednotlivé důležité informace s aktuální • nakupování, služby tématikou • práce a povolání - personální rozhovor • pochopí hlavní teze a zásadní informace z textů na známá • zeměpis a příroda – globální problematika v médiích i méně známá témata životní prostředí, reálie zemí dané jazykové oblasti a České republiky • rozumí krátkým úryvkům ze zpravodajství, rozhovorů • věda a technika nebo dokumentárních pořadů obsahujících názory, argumenty a diskusi a dokáže je stručně reprodukovat • dokáže předložit sled argumentů logicky spojující myšlenky • dokáže přirozeným způsobem, se střídáním promluvy s partnerem zahájit, udržet v chodu i ukončit rozhovor • dokáže si vyměnit poměrně velké množství informací týkajících se jeho oboru • dokáže vyjádřit různé stupně pocitů a zdůraznit, jaký význam pro něho mají určité události a zážitky • dokáže se jako aktivní účastník zapojit do delší konverzace na většinu všeobecných témat • dokáže v diskusi vyjádřit a obhájit své názory za pomoci vhodných vysvětlení, argumentů a poznámek • dokáže přispět k průběhu diskuse o známých věcech, potrvdit, že rozumí, vyzvat ostatní k účasti • dokáže řídit připravený pohovor, zkoumat a potvrzovat informace, rozvíjet a sledovat zajímavé odpovědi

5.8.2 Seminář zeměpisu 1. ročník

2. ročník

3. ročník

4. ročník 0+2


Seminář ze zeměpisu jednoletý seminář pro maturitní ročníky. Žáci si osvojují a prohlubují poznatky z fyzické geografie, socioekonomické geografie, regionální geografie a geografie České republiky. Žáci vykonávají praktické úkoly (profil nad terénem, tvorba tematické mapy), pracují s atlasy, odbornou literaturou a geografickými servery, publikují na webových stránkách školy apod.


119


Učební osnovy



4. ročník


Fyzická geografie Očekávané výstupy Žák: • rozliší složky a prvky fyzickogeografické sféry a rozpozná vztahy mezi nimi • používá dostupné kartografické produkty a další geografické zdroje dat a informací v tištěné i elektronické podobě pro řešení geografických problémů • používá s porozuměním vybranou geografickou, topografickou a kartografickou terminologii • čte, interpretuje a sestavuje jednoduché grafy a tabulky, analyzuje a interpretuje číselné geografické údaje • používá dostupné kartografické produkty a další geografické zdroje dat a informací v tištěné i elektronické podobě pro řešení geografických problémů

Učivo • opakování a prohloubení učiva (základní poznatky o Zemi, základy kartografie, fyzicko-geografické sféry) • praktické aplikace s kartografickými produkty (mapy, kartodiagramy, kartogramy) • praktická topografie

Socioekonomická geografie Očekávané výstupy Žák: • zhodnotí na příkladech světové hospodářství jako otevřený dynamický systém s určitými složkami, strukturou a funkcemi a zohlední faktory územního rozmístění hospodářských aktivit, vymezí jádrové a periferní oblasti světa • používá s porozuměním vybranou geografickou, topografickou a kartografickou terminologii • čte, interpretuje a sestavuje jednoduché grafy a tabulky, analyzuje a interpretuje číselné geografické údaje • používá dostupné kartografické produkty a další geografické zdroje dat a informací v tištěné i elektronické podobě pro řešení geografických problémů

Učivo • opakování a prohloubení učiva (obyvatelstvo, zemědělství, průmysl, doprava a služby, krajina a životní prostředí, aplikovaná geografie) • statistické, informační, komunikační a dokumentační zdroje dat pro geografii • geografické informační a navigační systémy (geografický informační systém, globální polohový systém)


120


Učební osnovy



4. ročník

Regionální geografie Očekávané výstupy Žák: • lokalizuje na politické mapě světa hlavní aktuální geopolitické problémy a změny s přihlédnutím k historickému vývoji • lokalizuje na mapách makroregiony světa, vymezí jejich hranice, zhodnotí jejich přírodní, kulturní, politické a hospodářské vlastnosti a jednotlivé makroregiony vzájemně porovná • používá dostupné kartografické produkty a další geografické zdroje dat a informací v tištěné i elektronické podobě pro řešení geografických problémů • používá s porozuměním vybranou geografickou, topografickou a kartografickou terminologii • čte, interpretuje a sestavuje jednoduché grafy a tabulky, analyzuje a interpretuje číselné geografické údaje • používá dostupné kartografické produkty a další geografické zdroje dat a informací v tištěné i elektronické podobě pro řešení geografických problémů

Učivo • opakování a prohloubení učiva (regionální geografie světadílů a oceánů) • ohniska napětí ve světě

Geografie České republiky Očekávané výstupy Žák: • používá dostupné kartografické produkty a další geografické zdroje dat a informací v tištěné i elektronické podobě pro řešení geografických problémů • používá s porozuměním vybranou geografickou, topografickou a kartografickou terminologii • čte, interpretuje a sestavuje jednoduché grafy a tabulky, analyzuje a interpretuje číselné geografické údaje • používá dostupné kartografické produkty a další geografické zdroje dat a informací v tištěné i elektronické podobě pro řešení geografických problémů

Učivo • opakování a prohloubení učiva (fyzická geografie ČR, socioekonomická geografie ČR, kraje ČR) • geografická charakteristika našeho regionu


• vycházka

místní region

5.8.3 Konverzace v anglickém jazyce 1. ročník

2. ročník

3. ročník

4. ročník

0+2

0+2


Charakteristika předmětu Konverzace v anglickém jazyce Předmět Konverzace v anglickém jazyce se vyučuje jako volitelný předmět (seminář) ve třetím a čtvrtém ročníku čtyřletého gymnázia a v septimě a oktávě víceletého gymnázia a spadá do oboru Další cizí jazyk ve vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace. Seminář je koncipován jako dva jednoroční kurzy nabízené v obou ročnících v hodinové dotaci dvou hodin týdně a je určen zájemců o složení profilové maturitní zkoušky z anglického jazyka. Předmět je určen pro studenty na úrovni intermediate.


121


Učební osnovy





Sociální komunikace Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH Tématické okruhy

Žijeme v Evropě ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA Tématické okruhy

Člověk a životní prostředí 3. ročník 0+2 týdně, V

3. ročník a septima Očekávané výstupy Žák: • vyjádří a obhájí své myšlenky, názory a stanoviska vhodnou písemnou i ústní formou • adekvátně a gramaticky správně okomentuje odlišné názory různých textů • reaguje spontánně a gramaticky správně • komunikuje plynule a foneticky správně • dokáže komunikovat s rodilým mluvčím

Učivo Konverzační témata: Rodina, přátelé, mezilidské vztahy Popis člověka ( vzhled, vlastnosti, pocity) Bydlení Denní program Zájmy, koníčky Město – venkov, moje město, můj region Praha Česká republika ( základní fakta, zajímavá místa, politický systém) Vzdělání ( britské a české školství, naše škola) Povolání Jídlo, stravování Cestování Počasí Oblékání a móda Reálie anglicky mluvících zemí ( Great Britain) Nakupování



122


Učební osnovy



4. ročník

4. ročník a oktáva Očekávané výstupy Žák: • vyjádří a obhájí své myšlenky, názory a stanoviska vhodnou písemnou i ústní formou • adekvátně a gramaticky správně okomentuje odlišné názory různých textů • reaguje spontánně a gramaticky správně • komunikuje plynule a foneticky správně • dokáže komunikovat s rodilým mluvčím

Učivo Konverzační témata: Sporty Lidské tělo, zdraví, nemoci, zranění Životní prostředí Globální problémy Problémy dnešního světa Mass media Kultura Reálie anglicky mluvících zemí Britské společenství Evropská unie Anglická a americká literatura (vybraná díla, vybraní autoři)

5.8.4 Seminář chemie 1. ročník

2. ročník

3. ročník

4. ročník

0+2

0+2


Seminář z chemie je plánován jako dvouletý a je určen pro žáky 3. a 4. ročníku čtyřletého gymnázia a 7. a 8. ročníku osmiletého gymnázia. Seminář je začleněn do vzdělávací oblasti Člověk a příroda. Základní prioritou semináře je prohlubování učiva chemie, rozšíření znalostí základních chemických pojmů a zákonitostí, rozšíření poznatků z různých chemických oborů a jejich aplikace na příklady z praxe a z běžného života. Účelem semináře je též rozvíjet poznatky i v oblastech, které nejsou součástí rámcového vzdělávacího programu pro gymnázia, procvičovat jednotlivá témata v menší skupině žáků a motivovat a připravovat je k maturitě a ke studiu přírodovědných oborů. Chemický seminář využívá i poznatků dalších předmětů jako je biologie, fyzika, zeměpis a dalších. Výuka probíhá v učebně chemie, kde lze provádět demonstrační pokusy. Součástí výuky jsou laboratorní práce, které jsou cíleně zaměřeny na praktické ověřování učiva. Laboratorní práce probíhají v chemické laboratoři. Žáci budou své znalosti a zkušenosti prokazovat nejen formou ústního zkoušení, písemných testů a výpočtů, ale také formou seminárních prací, referátů, prezentací daných témat a pod.


123


Učební osnovy



3. ročník


Anorganické názvosloví Očekávané výstupy Žák: • žák ovládá bezpečně anorganické názvosloví, je schopen tvořit vzorce i názvy i méně známých a méně běžných sloučenin

Učivo • anorganické názvosloví - různé typy anorg. sloučenin, druhy vzorců, komplexní sloučenina, komplex, ligandy, centrální atom

Chemické výpočty Očekávané výstupy Žák: • žák řeší samostatně chemické úlohy různých typů • zdůvodní způsoby řešení, umí odhadnout výsledek, řeší úlohy číselně správně

Učivo chemické výpočty - hmotnostní zlomek, látkové množství, molární hmotnost, molární objem, výpočet stechiometrického vzorce, výpočet hmotnosti a objemu z chemické rovnice, různé způsoby výpočtů, stavová rovnice pro ideální plyn, výpočet stechiometrického a molekulového vzorce, výpočet stech. koeficientů různými způsoby, výpočty složení a mísení roztoků výpočty pH

Chemická vazba Očekávané výstupy Žák: • popíše jednotlivé typy vazeb • zná teorii VSEPR, rozumí pojmům hybridizace orbitalů, molekulové orbitaly

Učivo • chemická vazba - vazebná energie, druhy vazeb,VSEPR, tvar molekul druhy krystalů, hybridizace, význam, typyteorie molekulových orbitalů

Historie chemie Očekávané výstupy Žák: • uvede některé významné mezníky ve vývoji chemie

Učivo • historie chemie - významní chemici – např. Lavoisier, Avogadro, Dalton, Mendělejev, Berzelius, Wichterle • významné objevy – např plasty, penicilin, struktura DNA

Laboratorní cvičení Očekávané výstupy Žák: • ověřuje si v praktických úlohách poznatky získané v teoretickém studiu • důsledně dbá na dodržování pravidel bezpečnosti práce v chemické laboratoři a při práci s nebezpečnými látkami

Učivo • laboratorní cvičení - vybrané kapitoly z anorganické a organické chemie


124


Učební osnovy



4. ročník


Obecná chemie Očekávané výstupy Žák: • žák vysvětlí základní pojmy týkající se složení a struktury látek • vysvětlí podstatu vazeb a jejich vliv na vlastnosti látek • rozliší druhy směsí a roztoků, chápe jejich význam, uvede jejich využití v praxi • zvládá výpočty složení roztoků, jejich míšení, výpočty pH silných i slabých kyselin a zásad • formuluje základní poznatky chemické kinetiky, termochemie a chemických rovnováh

Učivo • obecná chemie - atom, iont, molekula, modely atomu, teorie, kovalentní vazba, iontová vazba, polarita vazby, mezimolekulové síly, homogenní směsi, heterogenní směsi, roztoky, oddělování složek směsí, hmotnostní zlomek, objemový zlomek, molární koncentrace, míšení roztoků, výpočty pH, neutralizace,chemická kinetika, rychlost reakce, faktory, chemická rovnováha, ovlivňování, princip akce a reakce,termochemie, termochemické zákony, slučovací teplo, spalné teplo, výpočty reakčního tepla reakce

Anorganická chemie Očekávané výstupy Žák: • žák si zopakuje a upevní znalosti o důležitých chemických prvcích a jejich sloučeninách • zdůrazní vliv některých chemických prvků a jejich sloučenin na životní prostředí

Učivo • anorganická chemie -prvky, sloučeniny, významné nekovy, významné kovy, elektrolýza, redukce, význam některých prvků a jejich sloučenin (oxidy, kyseliny, soli,...), zdroje anorganických látek, chemické reakce, druhy reakcívliv anorg. látek na životní prostředí

Organická chemie Očekávané výstupy Učivo Žák: • organická chemie - systematické názvosloví, • používá nové organické názvosloví uhlovodíky, halogenové deriváty, dusíkaté deriváty, • posoudí vliv různých organických látek na životní prostředí kyslíkaté deriváty, vliv na člověka a na životní prostředí a na zdraví člověka

Biochemie Očekávané výstupy Učivo Žák: • biochemie - přírodní látky, lipidy, izoprenoidy, • vysvětlí podstatu vazeb a jejich vliv na vlastnosti látek heterocyklické sloučeniny, alkaloidy, drogy, sacharidy, • používá nové organické názvosloví optická izometie, bílkoviny, význam biochemie, • posoudí vliv různých organických látek na životní prostředí katabolizmus a jeho fáze, anabolizmus, bioenergetika, a na zdraví člověka Krebsův cyklus, acetylkoenzym A, dýchací řetězec, enzymy, • žák rozliší a porovná dle složení, vlastností a struktury koenzymy, vitamíny, hormony, aminokyseliny, peptidy, jednotlivé druhy přírodních látek a uvede jejich význam bílkoviny, struktura bílkovin, nukleové kyseliny, RNA, DNA, pro člověka struktura, metabolizmus sacharidů, glykolýza, fotosyntéza, • chápe základní biochemické procesy metabolizmus lipidů, beta-oxidace. metabolizmus bílkovin, • je schopen popsat v základních rysech metabolizmus proteosyntéza, replikace, transkripce, translace sacharidů, lipidů, bílkovin

5.8.5 Seminář matematiky 1. ročník

2. ročník

3. ročník

4. ročník

0+2

0+2


Charakteristika vzdělávací oblasti


125


Učební osnovy 5.8.5 Seminář matematiky

Výuka matematiky na gymnáziu rozvíjí a prohlubuje pochopení kvantitativních a prostorových vztahů reálného světa, utváří kvantitativní gramotnost žáků a schopnost geometrického vhledu. Ovládnutí požadovaného matematického aparátu, elementy matematického myšlení, vytváření hypotéz a deduktivní úvahy jsou prostředkem pro nové hlubší poznání a předpokladem dalšího studia. Osvojené matematické pojmy, vztahy a procesy pěstují myšlenkovou ukázněnost, napomáhají žákům k prožitku celistvosti. Matematické vzdělávání napomáhá rozvoji abstraktního a analytického myšlení, rozvíjí logické usuzování, učí srozumitelné a věcné argumentaci s cílem najít spíše objektivní pravdu než uhájit vlastní názor. Těžiště výuky spočívá v osvojení schopnosti formulace problému a strategie jeho řešení, v aktivním ovládnutí matematických nástrojů a dovedností, v pěstování schopnosti aplikace. Matematika přispívá k tomu, aby žáci byli schopni hodnotit správnost postupu při odvozování tvrzení a odhalovat klamné závěry. Během studia žáci objevují, že matematika nachází uplatnění v mnoha oborech lidské činnosti (např. v ekonomii, technice, ale i ve společenských vědách), že je ovlivňována vnějšími podněty (například z oblasti přírodních věd) a že moderní technologie jsou užitečným pomocníkem matematiky. Žáci poznávají, že matematika je součástí naší kultury a je výsledkem složitého multikulturního historického vývoje spojeného s mnoha významnými osobnostmi lidských dějin. Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k: • osvojování základních matematických pojmů a vztahů postupnou abstrakcí a zobecňováním na základě poznávání jejich charakteristických vlastností; • určování, zařazování a využívání pojmů, k analýze a zobecňování jejich vlastností; • vytváření zásoby matematických pojmů, vztahů, algoritmů a metod řešení úloh a k využívání osvojeného matematického aparátu; • analyzování problému a vytváření plánu řešení, k volbě správného postupu při řešení úloh a problémů, k vyhodnocování správnosti výsledku vzhledem k zadaným podmínkám; • práci s matematickými modely, k vědomí, že k výsledku lze dospět různými způsoby; • rozvoji logického myšlení a úsudku, vytváření hypotéz na základě zkušenosti nebo pokusu, k jejich ověřování nebo vyvracení pomocí protipříkladů; • pochopení vzájemných vztahů a vazeb mezi okruhy učiva a k aplikaci matematických poznatků v dalších vzdělávacích oblastech; • přesnému vyjadřování a zdokonalování grafického projevu, k porozumění matematickým termínům, symbolice a matematickému textu; • zdůvodňování matematických postupů, k obhajobě vlastního postupu; • rozvíjení dovednosti pracovat s různými reprezentacemi; • užívání kalkulátoru a moderních technologií k efektivnímu řešení úloh a k prezentaci výsledků;


126


Učební osnovy



• rozvíjení zkušeností s matematickým modelováním (k činnostem, kterými se učí poznávat a nalézat situace, v nichž se může orientovat prostřednictvím matematického popisu), k vyhodnocování matematických modelů, k poznávání mezí jejich použití, k vědomí, že realita je složitější než její matematický model, že daný model může být vhodný pro více situací a jedna situace může být vyjádřena různými modely); • rozvíjení geometrického vidění a prostorové představivosti; • pochopení matematiky jako součásti kulturního dědictví a nezaměnitelného způsobu uchopování světa.


Závislosti a funkční vztahy Očekávané výstupy Žák: • ovládá základní vlastnosti funkcí • určí spojitou funkci, najde body nespojitosti u funkcí nespojitých • vypočítá limitu funkce v bodě a v nevlastním bodě • chápe geometrický význam derivace • derivuje elementární funkce • poznatky z derivací využívá při studiu průběhu funkce • využívá diferenciální funkce k řešení úloh z praxe • rozumí pojmu promitivní funkce • ovládá základní vzorce pro primitivní funkce • ovládá základní integrační pravidla pro výpočet neurčitých integrálů • chápe pojem určitý integrál • počítá jednoduché určité integrály • poznatky využívá k řešení praktických problémů

Učivo • diferenciální počet - spojitost funkce, limita funkce,derivace funkce, průběh funkce • integrální počet - primitivní funkce, určitý integrál


Číslo a proměnná Očekávané výstupy Žák: • vysvětlí souvislost reálných a komplexních čísel • ovládá operace s komplexními čísly v algebraickém a gonimetrickém tvaru • vysvětlí geometrický význam argumentu a absolutní hodnoty komplexního čísla • zobrazí komplexní číslo v Gaussově rovině • řeší kvadratické a binomické rovnice

Učivo • číselné obory - komplexní čísla (algebraický tvar, goniometický tvar, absolutní hodnota, argument komplexního čísla), základní početní operace s komplexními čísly • řešení rovnic - kvadratická rovnice v oboru komplexních čísel, binomická rovnice, řešení soustavy lineárních rovnic pomocí matic


127


Učební osnovy



4. ročník

5.8.6 Seminář fyziky 1. ročník

2. ročník

3. ročník

4. ročník

0+2

0+2


Ve vyučování fyzice mají studenti získat představu a zákonitostech a podstatě přírodních jevů, o souvislostech s ostatními přírodovědnými obory a získat základy pro případné další studium přírodovědného zaměření. Naším hlavním cílem je poskytnout dětem informace a podněty, které by je inspirovaly k vlastním úvahám, dalšímu samostatnému studiu, k zájmu o přírodní vědy. Žáci by si měli osvojit nástroje, pomocí kterých mohou přírodní jevy sledovat, zaznamenávat, vyhodnocovat, případně ovlivňovat. Měli by umět analyzovat fakta, dávat je do vzájemných souvislostí a výsledné poznatky a dovednosti vhodně uplatňovat v každodenním životě, případně ve své budoucí profesi. Ve 3. ročníku a ve 4. ročníku se náplň i účel semináře dost liší: 3. ročník: • výpočty složitějších příkladů z látky prvních tří ročníků vyššího gymnázia • Fyzikální praktikum – laboratorní práce (statistické zpracování naměřených hodnot a určování chyby měření, vypracování protokolů na PC • psaní matematických textů na PC • modelace fyzikálních jevů v tabulkovém editoru 4.ročník • • • •

prohlubování a rozšiřování učiva vytváření uceleného obrazu o jednotlivých ástech fyziky a jejich souvislostech seznámení se současnými problémy fyziky připravit žáky na maturitní zkoušku a přijímací testy na vysoké školy


128


Učební osnovy



3. ročník


Řešení fyzikálních úloh Očekávané výstupy Žák: • využívá poznatky získané při teoretické výuce k řešení úloh

Učivo • řešení fyzikálních úloh pokrývajících látku prvních tří ročníku vyššího gymnázia

Fyzikální praktikum Očekávané výstupy Žák: • používá ICT jako pomocný nástroj při zkoumání fyzikálních jevů, vyhodnocování naměřených hodnot, k modelaci fyzikálních jevů

Učivo • laboratorní práce (statistické zpracování naměřených hodnot a určování chyby měření, vypracování protokolů na PC) • psaní matematických textů a vzorců na PC • modelace fyzikálních jevů v tabulkovém editoru


Atomová fyzika Očekávané výstupy

Učivo • struktura mikrosvěta - molekuly a atomy, složení jádra, varebná energie a energie reakce • pohyb v mikrosvětě - kvantová hypotéza, fotoelektrický jev, foton a jeho energie; korpuskulárně vlnová povaha záření a mikročástic

Jaderná fyzika Očekávané výstupy Žák: • využívá zákon radioaktivní přeměny k předvídání chování radioaktivních látek • posoudí jadernou přeměnu z hlediska vstupních a výstupních částic i energetické bilance

Učivo • • • • • •

jaderná energie radioaktivita syntéza a štěpení jader atomů jaderná reakce jaderný reaktor ochrana životního prostředí

Teorie relativity Očekávané výstupy

Učivo • základy speciální teorie relativity • prostor čas v kalsické mechanice • relativita současnosti • relativistická hmotnost • dilatace času, kontrakce délek, relativistickdé skládání rychlostí • základní pojmy relativistické dynamiky • souvislost mezi energií a hmotou


129


Učební osnovy



4. ročník

Kvantová fyzika Očekávané výstupy Žák: • využívá poznatky o kvantování energie záření a mikročástic k řešení fyzikálních problémů

Učivo • • • • • • •

Experimentální metody výzkumu částic systém částic Interakce mezi částicemi kvantování energie elektronů v atomu spontánní a stimulovaná emise laser Comptonův jev

Astrofyzika Očekávané výstupy

Učivo • Big Bang • Složení vesmíru - kupy galaxií, supergalaxie, galaxie, hvězdy, černé díry, planety a další vesmírná tělesa • Vznik, vývoj a zánik hvězd • Hubblův zákon, Dopllerův jev • Výzkum vesmíru

Příprava k maturitní zkoušce Očekávané výstupy

Učivo Na úvod hodiny přednese žák krátký referát na danou část látky probrané látky z hodin fyziky. Referát je vlastně částí zpracované maturitní otázky.

5.8.7 Seminář biologie 1. ročník

2. ročník

3. ročník

4. ročník

0+2

0+2


Seminář biologie je zaměřen na prohloubení a rozšíření učiva. Je určen pro zájemce, kteří chtějí dále studovat biologii na vysoké škole, která znalosti z okruhu biologie vyžaduje a na ně navazuje (např. lékařské fakulty, zemědělské university apod.) Ve 4. ročníku je seminář z biologie zaměřen na přípravu k přijímacím zkouškám na VŠ a na intenzivnější opakování k maturitě. Obor se vyučuje v učebně biologie a biologické laboratoři. Učebna biologie i laboratoř je vybavena didaktickou technikou (dataprojektor, PC s připojením k internetu, videorekordér, a další)


130


Učební osnovy



3. ročník


Obecná biologie Očekávané výstupy Žák: • porovná významné hypotézy o vzniku a evoluci živých soustav • objasní stavbu, funkci a životní projevy prokaryotních a eukaryotních buněk • odliší živé soustavy od neživých na základě jejich charakteristických vlastností

Učivo • vznik a vývoj živých soustav, evoluce • buňka - stavba, funkce, metabolismus buňky

Biologie virů Očekávané výstupy Žák: • charakterizuje viry jako nebuněčné soustavy

Učivo • stavba a funkce virů - praorganismy,viry, rozmnožování virů, virová onemocnění • podvirové infekční jednotky, priony

Biologie bakterií Očekávané výstupy Žák: • charakterizuje bakterie z ekologického a zdravotnického hlediska • zhodnotí pozitivní a negativní význam virů a bakterií

Učivo • složení a struktura prokaryotické buňky • bakterie - tvary bakterií, rozmnožování bakterií, význam bakterií, bakteriální onemocnění

Biologie protist Očekávané výstupy Žák: • charakterizuje protista z ekologického, zdravotnického a hospodářského hlediska

Učivo • • • •

stavba a funkce protist chromista - zlativky, rozsivky, hnědé řasy, řasovky prvoci - stavba, organely, zástupci prvoků ekologický, zdravotnický a ekologický význam protist

Biologie hub Očekávané výstupy Žák: • pozná a pojmenuje významné zástupce hub a lišejníků • posoudí ekologický a hospodářský význam hub a lišejníků • popíše stavbu těl rostlin, stavbu a funkci rostlinných orgánů

Učivo • • • •

houby - stavba, evoluce hub, význam hub rozmnožování hub - životní cykly hub lišejníky mykorrhiza

Biologie rostlin Očekávané výstupy Žák: • popíše stavbu těl rostlin, stavbu a funkci rostlinných orgánů • zhodnotí rostliny jako primární producenty biomasy a jejich hospodářský význam

Učivo • morfologie rostlin • fyziologie rostlin - vodní režim rostlin, fotosyntéza, význam fotosyntézy, dýchání rostlin • systém a evoluce rostlin • hospodářský význam rostlin


131


Učební osnovy



3. ročník

Laboratorní cvičení Očekávané výstupy Žák: • objasní stavbu, funkci a životní projevy prokaryotních a eukaryotních buněk • zhodnotí rostliny jako primární producenty biomasy a jejich hospodářský význam

Učivo • pozorování kvasinek • pozorování řasy šroubatky • pozorování nálevníků - trepky velké • pozorování vnitřní stavby rašeliníku • pozorování spodní pokožky listu pelargonie • pozorování cévních svazků ve stonku dvouděložné rostliny

Exkurze Očekávané výstupy Žák: • popíše stavbu těl rostlin, stavbu a funkci rostlinných orgánů • zhodnotí rostliny jako primární producenty biomasy a jejich hospodářský význam

Učivo • krkonošské muzeum ve Vrchlabí - stálá expozice Kámen a život • květena Krkonoš - lom Stážné


Biologie živočichů Očekávané výstupy Žák: • porovná významné hypotézy o vzniku a evoluci živých soustav na Zemi • vysvětlí význam diferenciace a specializace buněk pro mnohobuněčné organismy • objasní stavbu a funkci strukturních složek a životní projevy prokaryotních a eukaryotních buněk • odvodí hierarchii recentních organismů ze znalostí o jejich evoluci • odliší živé soustavy od neživých na základě jejich charakteristických vlastností

Učivo • charakteristika živočišné buňky • vznik mnohobuněčnosti - imigrační teorie, plakulární teorie • systém živočichů • evoluce orgánů a orgánových soustav živočichů • etologie živočichů - teritoria, sociální chování, hierarchie

Biologie člověka Očekávané výstupy Žák: • vysvětlí význam diferenciace a specializace buněk pro mnohobuněčné organismy • objasní stavbu a funkci strukturních složek a životní projevy prokaryotních a eukaryotních buněk

Učivo • rozšiřujícící učivo jednotlivých soustav člověka- latiské názvosloví


132


Učební osnovy



4. ročník

Genetika Očekávané výstupy Žák: • vysvětlí význam diferenciace a specializace buněk pro mnohobuněčné organismy • objasní stavbu a funkci strukturních složek a životní projevy prokaryotních a eukaryotních buněk • využívá znalosti o genetických zákonitostech pro pochopení rozmanitosti organismů • analyzuje možnosti využití znalostí z oblasti genetiky v běžném životě

Učivo • genetické výzkumy - genealogie • genetické choroby člověka • genové inženýrství

Ekologie Očekávané výstupy Žák: • odvodí hierarchii recentních organismů ze znalostí o jejich evoluci • odliší živé soustavy od neživých na základě jejich charakteristických vlastností • používá správně základní ekologické pojmy • objasňuje základní ekologické vztahy

Učivo • globání problémy lidstva- ekologické katastrofy,možnosti řešení • živočichové a prostředí - ekologická nika, potravní ekologie, zoogeografické oblasti

Laboratorní cvičení Očekávané výstupy Žák: • vysvětlí význam diferenciace a specializace buněk pro mnohobuněčné organismy • využívá znalosti o genetických zákonitostech pro pochopení rozmanitosti organismů

Učivo

• pozorování nižších korýšů - tělesná stavba a základní životní funkce perloočky • pozorování tkání • fyziologické testy - tepová frekvence, krevní tlak, vitální kapacita

Exkurze Očekávané výstupy Žák: • porovná významné hypotézy o vzniku a evoluci živých soustav na Zemi • analyzuje možnosti využití znalostí z oblasti genetiky v běžném životě

Učivo • návštěva dyalizační jednotky • návštěva KRNAPU

5.8.8 Seminář ruského jazyka pro začátečníky 1. ročník

2. ročník

3. ročník

4. ročník

0+2

0+2


Ruský jazyk se opět vrací do výuky formou semináře ruského jazyka pro začátečníky ve třetím a čtvrtém ročníku čtyřletého gymnázia nebo v sedmém a osmém ročníku víceletého gymnázia, neboť s Ruskem, které patří do skupiny států BRIK, charakterizovaných jako vyspělé ekonomiky, čilé a perspektivní, je naše republika v současnosti spojena právě důležitými ekonomickými vazbami. Výuka je dotována dvěma hodinami týdně. Žáci používají studijní materiály Raduga po - novomu doporučené MŠMT dle jednotného evropského referenčního rámce, jenž je vedou k možnosti složení zkoušky na VŠ či dílčích vysokoškolských zkoušek.


133


Učební osnovy 5.8.8 Seminář ruského jazyka pro začátečníky



Seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémů Sociální komunikace Spolupráce a soutěž Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH Tématické okruhy

Globalizační a rozvojové procesy Žijeme v Evropě MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA Tématické okruhy

Základní problémy sociokulturních rozdílů Psychosociální aspekty interkulturality Vztah k multilingvní situaci a ke spolupráci mezi lidmi z různého kulturního prostředí MEDIÁLNÍ VÝCHOVA Tématické okruhy

Média a mediální produkce Uživatelé Účinky mediální produkce a vliv médií 3. ročník 0+2 týdně, V


134


Učební osnovy



3. ročník

3. ročník a septima Očekávané výstupy Žák: • zorientuje se v krátkém textu týkajícím se známých témat • vyhledá v textu hlavní myšlenky • zorientuje se v jednoduchém, pečlivě vyslovovaném rozhovoru na běžné téma • určí hlavní postoje mluvčích (souhlas, nesouhlas, omluva apod.) • jednoduchými větami shrne téma a hlavní myšlenky velmi jednoduchého autentického textu • sestaví krátké, souvislé sdělení týkající se běžných témat • velmi jednoduchým způsobem vyjádří logické vztahy mezi větami (příčina, důsledek, protiklad) • pomocí jednoduchých vět popíše své zájmy, plány, zážitky • domluví se v nejběžnějších situacích (požádá o zboží, zeptá se na cenu zboží, zeptá se na cestu apod.) • komunikuje na nejběžnější témata za podmínky, že je rodilý mluvčí ochoten mluvit velmi jednoduše a zřetelně a v případě potřeby svá sdělení a otázky zopakovat

Učivo • osobní charakteristika – předsavování se, seznámení se s ostatními v kolektivu • mezilidské vztahy, odkud pocházíme, kde žijeme • popis osoby, vzhled, vlastnosti, oblékání • rolová klišé, různé modely soužití, partnerství, menšiny • rodina – rituály, typické slavnosti, úloha rodiny, konflikty vyplývající z každodenního soužití • každodenní život – volný čas, zábava, sport • domov a bydlení – život ve městě a na venkově • vzdělávání – školní život, studium, plány • profese • kultura a volný čas


4.ročníík a septima Očekávané výstupy Žák: • zorientuje se v krátkém textu týkajícím se známých témat • vyhledá v textu hlavní myšlenky • zorientuje se v jednoduchém, pečlivě vyslovovaném rozhovoru na běžné téma • určí hlavní postoje mluvčích (souhlas, nesouhlas, omluva apod.) • jednoduchými větami shrne téma a hlavní myšlenky velmi jednoduchého autentického textu • sestaví krátké, souvislé sdělení týkající se běžných témat • velmi jednoduchým způsobem vyjádří logické vztahy mezi větami (příčina, důsledek, protiklad) • pomocí jednoduchých vět popíše své zájmy, plány, zážitky • velmi jednoduchým způsobem se domluví v nejběžnějších situacích (požádá o zboží, zeptá se na cenu zboží, zeptá se na cestu apod.) • pomocí jednoduchých vět popíše své zájmy, plány, zážitky • velmi jednoduchým způsobem se domluví v nejběžnějších situacích (požádá o zboží, zeptá se na cenu zboží, zeptá se na cestu apod.) • komunikuje na nejběžnější témata za podmínky, že je rodilý mluvčí ochoten mluvit velmi jednoduše a zřetelně a v případě potřeby svá sdělení a otázky zopakovat

Učivo • osobní charakteristika – předsavování se, seznámení se s ostatními v kolektivu • mezilidské vztahy, odkud pocházíme, kde žijeme • popis osoby, vzhled, vlastnosti, oblékání • rolová klišé, různé modely soužití, partnerství, menšiny • rodina – rituály, typické slavnosti, úloha rodiny, konflikty vyplývající z každodenního soužití • každodenní život – volný čas, zábava, sport • domov a bydlení – život ve městě a na venkově • vzdělávání – školní život, studium, plány • profese • kultura a volný čas


135


Učební osnovy



4. ročník

5.8.9 Seminář základů společenských věd 1. ročník

2. ročník

3. ročník

4. ročník

0+2

0+2

Charakteristika předmětu Seminář je zaměřen na nonverbální komunikaci a její praktické využití v životě a na vybrané problematiky vývojové psychologie. Žáci se učí hledat informace v odborné literatuře, pracují s psychologickými pojmy, zpracovávají odborné referáty, snaží se řešit psychologické problémy. Žáci vystoupí s vlastním referátem na jimi zvolené téma z beletrie, která se dotýká různých psychologických problémů – změna osobnosti pod vlivem žárlivosti, úzkosti, drog, duševních onemocnění…, ale také z populárně naučné a odborné literatury. Žáci se tak učí zacházet s větším množstvím odborných informací, chápou podstatu daného problému, odhalují souvislosti, vztahy mezi psychickými jevy atp. Žáci se učí hájit svá zjištění a své názory. Učí se pečovat nejen o své tělesné zdraví, ale také o zdraví duševní. Výuku oživujeme především tvořivými technikami, skupinovou prací a zábavnými metodami. Využíváme i časopisu PSYCHOLOGIE DNES a dostupné odborné literatury.



136


Učební osnovy



3. ročník

3.ročník a septima Očekávané výstupy Žák: • působí na druhé příznivým dojmem • úspěšně prodá své schopnosti při pohovorech, ve škole a v práci • cítí se jistě ve společenských situacích • dosahuje toho, co chce, kdy to chce • přesvědčí druhé, aby přijali jeho stanovisko • sděluje své myšlenky a nápady důrazněji • rozvíjí přátelštější vztahy • sjednává dohody jistěji a účinněji • naučí se nebýt ovládán druhými • řídí a není přetěžován • umí uklidnit druhé • ví, co si druzí opravdu myslí

Učivo • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

nonverbální komunikace a její přínos a význam symboly, ilustrátory, regulátory, adaptéry první dojem vnější projev jak vyvolat imponující dojem nácvik uvolnění před schůzkou držení těla pravidla sebeúcty setkání a pozdravy tajná řeč úsměvů blízká setkání člověk v davu účinek vzdálenosti jak ovlivnit jednání podání ruky délka kontaktu styl stisku ruky prezentace seminární práce pohled, zrakový kontakt signály lásky deset kroků k důvěrnosti signály přitažlivosti jak odrazit nápadníka přesilové hry vyjádření převahy osobní prostor ovládání času vnímavost k řeči těla jak správně číst druhé jak správně číst vzpomínání oblékání 27 pravidel úspěšné řeči těla zasedací pořádek vědomá a nevědomá gesta schopnost vyjednávat asertivita psychologické testy poruchy osobnosti poruchy učení sociální patologie a psychopatologické jevy příčiny neúspěšné socializace zdroje deprivanství



137


Učební osnovy



4. ročník

Mediální výchova Očekávané výstupy Žák: • získává schopnost orientovat se v mediální nabídce • rozvíjí kritický odstup od podnětů přicházejících z mediálních produktů • objasní způsoby ovlivňování veřejnosti • rozezná projevy manipulace a ví, jak se jim bránit

Učivo

- proč rozumět médiím - charakteristika médií - stereotypy v médiích - média a zábava - reklama - média a politika - propaganda - regulace médií

Demokracie vs. totalitarizmus Očekávané výstupy Žák: • vyloží podstatu demokracie a odliší ji od nedemokratických forem řízení • porovná postavení člověka v demokratickém a totalitním státě

Učivo - demokracie - charakteristika - podoby demokracie, demokratický právní stát - totalitarismus, nedemokratické formy režimů v minulosti a v současnosti

Extremismus vs. multikulturalita Očekávané výstupy Žák: • získá přehled o současné pravicové i levicové extrémistické scéně v ČR, vysvětlí škodlivost a nebezpečnost extrémistických názorů pro demokratickou společnost • rozumí individuálním odlišnostem a zvláštnostem lidí bez ohledu na jejich původ, uvědomuje si a respektuje odlišné projevy sociokulturních vzorců • objasní příčiny migrace lidí

Učivo - extremizmus – charakteristika - pravicový extremismus - levicový extremismus, anarchizmus - terorismus a jeho podoby - multikulturalismus

Religionistika a nová náboženská hnutí Očekávané výstupy Učivo Žák: - religionistika - tradiční náboženské systémy • uvědomuje si a respektuje přirozensot a rozmanitost lidí v - nová náboženská hnutí různých sociokulturních systémech, včetně náboženského - náboženský fundamentalizmus a fanatizmus života - etický rozměr náboženství • identifikuje a rozeznává manipulativní projevy náboženských skupin

5.8.10 Seminář ICT 1. ročník

2. ročník

3. ročník

4. ročník 0+2


138


Učební osnovy



4. ročník


Rozšiřující učivo ICT Očekávané výstupy

Učivo • • • • • • • • •

Základy informatiky a teorie informace Technické vybavení počítačů a počítačových sítí Programové vybavení počítačů Člověk, společnost a počítačové technologie Využívání služeb Internetu Počítačové zpracování textů a tvorba sdíleného obsahu Počítačová grafika, prezentace informací a multimédia Hromadné zpracování dat a číselných údajů Algoritmizace a základy programování


139


Evaluace vzdělávacího programu


6 Evaluace vzdělávacího programu Název školy


Adresa


Název ŠVP


Platnost

1.9.2011

Název RVP



4

PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ - CHOVÁNÍ Hodnocení výsledků vzdělávání na vysvědčení - hodnocení a klasifikace chování žáků Chování je klasifikováno těmito stupni: 1 - velmi dobré, 2 - uspokojivé, 3 neuspokojivé Zásady průběžného hodnocení 1) Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli. O klasifikaci rozhoduje ředitel po projednání v pedagogické radě. 2) Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel chování (školního řádu) během klasifikačního období. 3) Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, k morální a rozumové vyspělosti žáka, k uděleným opatřením k posílení kázně se přihlíží pouze tehdy, jestliže tato opatření byla neúčinná. 4) Škola hodnotí a klasifikuje žáky především za jejich chování ve škole. Jsou-li však závažné a prokazatelné důvody udělit žákovi výchovné opatření vedoucí k posílení kázně, jeví se objektivní hodnotit žáka za chování zejména ve škole, ale ve vážných případech přihlédnout k chování i mimo školu, jedná-li se o případy, jejichž projednávání se škola přímo účastní. Rodiče je třeba vést k tomu, aby plně odpovídali za své děti v oblasti výchovné. Kritéria stupňů prospěchu Stupeň 1 (velmi dobré) Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a aktivně prosazuje ustanovení školního řádu. Má kladný vztah ke kolektivu třídy a školy, přispívá k jeho upevňování a k utváření pracovních podmínek pro vyučování a pro výchovu mimo vyučování. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Stupeň 2 (uspokojivé) Chování žáka je v podstatě v souladu s pravidly chování a s ustanoveními školního řádu. Dopustil se závažnějšího přestupku nebo se opakovaně dopouští méně závažných přestupků. Nepřispívá aktivně k upevňování kolektivu. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit. Stupeň 3 (neuspokojivé) Žák se dopustil závažného přestupku proti pravidlům chování nebo školnímu řádu, zpravidla se přes důtku


140




ředitele dopouští dalších přestupků, narušuje činnost kolektivu nebo se dopouští poklesků v mravním chování. Zásady pro udělování výchovných opatření a následná klasifikace Napomenutí třídním učitelem - uděluje třídní učitel za drobné přestupky bezprostředně po události. Zapíše se do třídního výkazu. Důtka třídního učitele - uděluje třídní učitel za závažnější přestupek nebo za alespoň 3 méně závažné přestupky po předchozím napomenutí třídním učitelem. Návrh je nutno projednat s ředitelem školy, zapíše se do třídního výkazu a písemně oznámí zákonnému zástupci žáka nebo zletilému žáku. Klasifikace: Po udělené důtce třídního učitele následuje 2. stupeň z chování; pokud se žák po udělení důtky třídního učitele bude chovat vzorně, lze žáka klasifikovat 1. stupněm. Žáka lze klasifikovat 2. stupněm i bez důtky třídního učitele, pokud k závažnějšímu přestupku dojde těsně před ukončením klasifikace daného pololetí. Důtka ředitele školy – navrhne třídní učitel za závažný přestupek proti školnímu řádu nebo za další přestupky po udělené důtce třídního učitele. Projednává se na schůzi pedagogické rady, zapíše se do třídního výkazu a písemně oznámí zákonnému zástupci nebo zletilému žáku. Klasifikace: Po udělené důtce ředitele školy je žák klasifikován 3. stupněm. Důtka ředitele školy může být udělena i bez udělení předchozích výchovných opatření, pokud se jedná o velmi závažné provinění proti školnímu řádu, jako je např. požití a distribuce drog ve školním zařízení nebo při školní akci, krádež, šikana, neomluvené hodiny apod. Choval-li se žák po udělené důtce ředitele školy vzorně, lze ho klasifikovat stupněm 2. Při dlouhodobém negativním působení žáka na kolektiv v nižším stupni gymnázia, kdy se žák po uděleném kázeňském opatření a přes snahu pedagogů a výchovného poradce nezlepší, bude se zákonnými zástupci projednáno přeřazení žáka na jinou školu. Podmínečné vyloučení (max. délka podmínky jeden rok) - platí pouze pro vyšší stupeň gymnázia – navrhuje třídní učitel za vážný přestupek proti školnímu řádu (např. krádež, šikana, užívání návykových látek apod.) nebo za další přestupky po udělené důtce ředitele školy. Je nutno projednat na schůzi pedagogické rady a stanovit zkušební lhůtu. Zapíše se do třídního výkazu a písemně oznámí zákonnému zástupci nebo přímo zletilému žáku. Klasifikace: po podmíněném (nepodmíněném) vyloučení ze studia je žák klasifikován 3. stupněm (pouze v tom pololetí, ve kterém bylo podmíněné vyloučení uloženo).


141




PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ - KLASIFIKACE Hodnocení výsledků vzdělávání na vysvědčení Výsledky vzdělávání jsou klasifikovány těmito stupni: 1 - výborný, 2 - chvalitebný, 3 - dobrý, 4 – dostatečný, 5 – nedostatečný Zásady průběžného hodnocení 1. Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici. 2. Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků pedagogickými pracovníky je jednoznačné, srozumitelné, srovnatelné s předem stanovenými kritérii, věcné, všestranné, pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné. 3. Podklady pro hodnocení a klasifikaci získávají vyučující zejména: soustavným diagnostickým pozorováním žáků, sledováním jeho výkonů a připravenosti na vyučování, různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové...), kontrolními písemnými pracemi, analýzou výsledků různých činností žáků, konzultacemi s ostatními vyučujícími a podle potřeby i psychologickými a zdravotnickými pracovníky. 4. Žák školy musí mít z každého předmětu alespoň dvě známky za každé pololetí. Známky získávají vyučující průběžně během celého klasifikačního období. 5. Není přípustné ústně přezkušovat žáky koncem klasifikačního období z látky celého tohoto období. 6. Zkoušení je prováděno před kolektivem třídy, nepřípustné je individuální přezkušování po vyučování v kabinetech. Výjimka je možná jen při diagnostikované vývojové poruše, kdy je tento způsob doporučen ve zprávě psychologa, a v odůvodněných případech (např. individuální studijní plán). 7. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů a výtvorů. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů. Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci, zástupcům žáka, a to zejména prostřednictvím zápisů do žákovské knížky - současně se sdělováním známek žákům. Do studijních průkazů jsou žáci povinni zapisovat si známky sami. 8. Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích. 9. O termínu písemné zkoušky, která má trvat vyučovací hodinu, informuje vyučující žáky dostatečně dlouhou dobu předem. Ostatní vyučující o tom informuje formou zápisu do připraveného formuláře na nástěnce ve


142




sborovně. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru. 10. Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek (ústní zkoušení, písemné...). V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá tento klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy. 11. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. Při dlouhodobějším pobytu žáka mimo školu (lázeňské léčení, léčebné pobyty, dočasné umístění v ústavech, apod.) vyučující respektuje známky žáka, které škole sdělí škola při instituci, kde byl žák umístěn; žák se znovu nepřezkušuje. 12. Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. 13. Případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednají v pedagogické radě. 14. Na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitel školy, nejpozději však 48 hodin před jednáním pedagogické rady o klasifikaci, zapíší učitelé příslušných předmětů číslicí výsledky celkové klasifikace do třídního výkazu a připraví návrhy na umožnění opravných zkoušek, na klasifikaci v náhradním termínu apod. 15. Zákonné zástupce žáka informuje o jeho prospěchu a chování: třídní učitel a učitelé jednotlivých předmětů v polovině prvního a druhého pololetí; třídní učitel nebo učitelé jednotlivých předmětů, jestliže o to zákonní zástupci žáka požádají. 16. Informace jsou zákonným zástupcům předávány převážně při osobním jednání na třídních schůzkách nebo pohovorových hodinách, na které jsou zákonní zástupci zváni. Zákonní zástupci, kteří se nemohli dostavit na školou v určeném termínu, mohou požádat vyučující o individuální konzultaci. Údaje o klasifikaci a hodnocení chování žáka jsou sdělovány pouze zákonným zástupcům žáka, nikoli veřejně. 17. V případě mimořádného zhoršení prospěchu žáka informuje rodiče vyučující předmětu bezprostředně a prokazatelným způsobem. 18. Pokud je klasifikace žáka stanovena na základě písemných nebo grafických prací, vyučující tyto práce uschovávají po dobu, během které se klasifikace žáka určuje nebo ve které se k ní mohou zákonní zástupci žáka odvolat - tzn. celý školní rok včetně hlavních prázdnin; v případě žáků s odloženou klasifikací nebo opravnými zkouškami až do 30. 10. dalšího školního roku. Opravené písemné práce


143




musí být předloženy všem žákům a na požádání ve škole také zákonným zástupcům. 19. Třídní učitelé a výchovný poradce jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s doporučením psychologických vyšetření, která mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobu získávání podkladů. Údaje o nových vyšetřeních jsou součástí zpráv učitelů nebo výchovného poradce na pedagogické radě. Podrobnosti o komisionálních zkouškách 1. Komisionální zkoušku koná žák v těchto případech: a) koná-li opravné zkoušky, b) požádá-li zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka o jeho komisionální přezkoušení z důvodu pochybností o správnosti hodnocení. 2. Ředitel školy nařídí komisionální přezkoušení žáka, jestliže zjistí, že vyučující porušil pravidla hodnocení. Termín komisionálního přezkoušení stanoví ředitel školy bez zbytečného odkladu. 3. Vzhledem k objektivní a odpovědné klasifikaci může ředitel školy na návrh vyučujícího nařídit komisionální zkoušku, pokud absence žáka přesáhne 30%. 4. Komise pro komisionální zkoušky je nejméně tříčlenná. Jejím předsedou je ředitel školy nebo jím pověřený učitel, zkoušející učitel vyučující žáka danému předmětu a přísedící, který má odbornou kvalifikaci pro výuku téhož nebo příbuzného předmětu. Pokud je ředitel školy zároveň vyučujícím, jmenuje předsedu komise krajský úřad. Členy komise jmenuje ředitel školy. Výsledek zkoušky vyhlásí předseda veřejně v den konání zkoušky. Informace o složení komise a termínu se zveřejňují na nástěnce v 1. patře budovy v ul. Kostelní nebo na nástěnce v přízemí vlevo na budově v ul. Tkalcovská. 5. V případě pochybností o správnosti hodnocení žáka podle odstavce 1 písm. b) nebo odstavce 2 a 3 může být žák v příslušném pololetí z daného předmětu komisionálně zkoušen pouze jednou. 6. Komisionální zkoušku podle odstavce 1, 2 a 3 může žák konat v jednom dni nejvýše jednu. Autoevaluace školy 1. Oblasti autoevaluace školy jsou rozpracovány ve "struktuře vlastního hodnocení školy". Jsou to: - podmínky ve vzdělávání - průběh vzdělávání - podpora žáků, spolupráce s rodiči - výsledky vzdělávání - řízení školy a DVPP 2. Cíle a kritéria autoevaluace


144




Jsou formulovány v souladu s koncepčními záměry školy. Kritéria autoevaluace jsou rozpracovány do škály indikátorů u jednotlivých oblastí. Indikátory hodnocení se mění podle vyhodnocení daného hodnotícího období. 3. Nástroje autoevaluace - dotazníková šetření - hodnotící mechanismy průběžných výsledků vzdělávání žáků - hodnocení výsledků vzdělávání žáků kvarty ve srovnání s požadavky na žáky základních škol - vybrané činnosti autoevaluačních skupin, které tvoří učitelé a trenéři - práce s absolventy školy 4. Časové rozvržení autoevaluačních činností Je stanoveno s periodičností tři roky.


145

ŠVP pro gymnázium s výukou od

Recommend Documents