Vysoká škola polytechnická Jihlava katedra Cestovního ruchu
VOLNOČASOVÉ AKTIVITY PRO FIRMY V ČR
Bakalářská práce
Vedoucí práce: Klára Bačkovská
PaedDr. Emanuel Hurych, Ph.D. Jihlava 2009
Anotace Cílem bakalářské práce je navrhnout a poté sestavit takový program, který by mohly firmy pouţít ke stmelení zaměstnanců na pracovišti. Mělo by dojít ke sblíţení lidí bez ohledu na jejich věk, pohlaví nebo vzdělání. Práce je členěna do dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část se zabývá vysvětlením všech pojmů, které se týkají tohoto tématu. V praktické části je vytvořen návrh programu s výběrem her a vyhodnocení pomocí dotazníků.
Annotation The aim of the Bachelor work is to propose and then to put together such a programme, which the firms could use for agglutination of employees on the working place. It should come to the point of joining people regardless of their age, sex or education. The structure of the work has two parts, theoretical and practical. The theoretical part is focused on explanation of all the concepts, which are connected with this topic. In the practical part is the proposal of the program created, with the selection of games and evaluation by means of questionnaires.
Na tomto místě bych chtěla poděkovat především vedoucímu bakalářské práce PaedDr. Emanuelovi Hurychovi, Ph.D. za odborné vedení, konzultace a cenné rady. Děkuji mu za veškerou pomoc a čas při tvoření této práce. Dále bych chtěla poděkovat své rodině, která mi umoţnila studium na vysoké škole a také mě po celou dobu podporovala. Chtěla bych zde také poděkovat svému příteli za velkou podporu, dále pak přátelům, kteří se stali testovací skupinou v mém zkušebním programu, jenţ je součástí práce, a tím mi pomohli tuto práci dokončit.
Prohlašuji, ţe jsem tuto bakalářskou práci vytvořila samostatně s pouţitím literatury, kterou uvádím v seznamu.
V Jihlavě dne 7. května 2009
…………………
Obsah 1
ÚVOD ....................................................................................................................... 8
2
CÍL PRÁCE........................................................................................................... 10
3
TEORETICKÁ ČÁST .......................................................................................... 11 3.1
3.1.1
Osobnost člověka ...................................................................................... 11
3.1.2
Volný čas .................................................................................................. 12
3.1.3
Teambuilding ............................................................................................ 15
3.2
Prázdninová škola Lipnice ............................................................................... 15
3.2.1
Co je Prázdninová škola Lipnice .............................................................. 16
3.2.2
Historie Prázdninové školy Lipnice .......................................................... 16
3.3
Hry.................................................................................................................... 19
3.3.1
Definice pojmu hra ................................................................................... 19
3.3.2
Třídění her................................................................................................. 20
3.3.3
Charakteristika her pro dospělé ................................................................ 22
3.3.4
Kritéria třídění her podle PŠL ................................................................... 22
3.3.5
Problémy při aktivitách a hrách ................................................................ 26
3.4
4
Vymezení pojmů .............................................................................................. 11
Outdoorové sporty............................................................................................ 27
3.4.1
Rafting ...................................................................................................... 28
3.4.2
Základní vybavení k raftingu: ................................................................... 29
PRAKTICKÁ ČÁST ............................................................................................ 31 4.1
Návrh programu ............................................................................................... 31
4.1.1
Konkrétní program .................................................................................... 32
4.1.2
Časový rozvrh ........................................................................................... 33
4.1.3
Cílová místa .............................................................................................. 35
4.1.4
Výběr her .................................................................................................. 38
4.1.5
Vlastní zkušenosti ..................................................................................... 45
4.2 5
Předpokládané náklady .................................................................................... 49
DOTAZNÍK ........................................................................................................... 55 5.1
Výzkum pomocí dotazníku .............................................................................. 55
5.2
Cíl dotazníku .................................................................................................... 55
5.3
Hypotézy k dotazníku 1 ................................................................................... 56
5.4
Dotazník 1 ........................................................................................................ 56
5.4.1
Vyhodnocení dotazníku 1 ......................................................................... 58
5.4.2
Výsledky výzkumu ................................................................................... 62
5.4.3
Shrnutí výzkumu ....................................................................................... 63
5.5
Dotazník 2 ........................................................................................................ 63
5.5.1 6
Vyhodnocení dotazníku 2 ......................................................................... 64
ZÁVĚR .................................................................................................................. 66
SEZNAM LITERATURY A POUŢITÝCH ZDROJŮ……………………………. 68 SEZNAM PŘÍLOH…………………………………………………………………. 70 PŘÍLOHY…………………………………………………………………………….. 71
1 ÚVOD V posledních letech se stále častěji diskutuje na téma volný čas, většinou ve spojení s mladými lidmi, kteří kvůli nedostatku koníčků a volnočasových aktivit tráví své volno mnohdy zcela nevhodným způsobem, ať uţ jde o několikahodinové vysedávání u počítače či v různých hospodách, nebo dokonce třeba o drogy. Mým úkolem však není zkoumání náplně volného času mladistvých, ale chtěla bych se zaměřit na dospělé, a to hlavně pracující. I kdyţ u zaměstnaných lidí předpokládáme, ţe nebudou mít zájem o řízení volného času, protoţe mají svých povinností dost, neuvědomují si, jak moc je i pro ně vhodně vyplněný volný čas důleţitý. Při procházení internetu jsem našla celou řadu společností, jeţ se zabývají teambuildingem, tedy tvořením programů a kursů pro firmy. V této bakalářské práci bych se chtěla pokusit o něco podobného, i kdyţ zřejmě ne na takové úrovni a v takové kvalitě, jakou nabízejí tyto společnosti. V nich pracují lidé, kteří mají buď potřebné vzdělání, nebo dlouholeté zkušenosti v tomto oboru. Je potřeba pomoci zaměstnancům v práci najít k sobě cestu, aby se jejich vzájemný vztah zlepšil a mohli například vést i jiné hovory, ne pouze ty pracovní. Kdyţ si lidé v kolektivu budou blízcí, budou si věřit, mohou se pak na sebe více spolehnout, vzájemně se doplňovat a pomáhat si. Úkolem tohoto víkendu by mělo být odreagování od běţných úkolů a hlavně odpočinek. Chtěla bych zaměstnance vyvést ze stereotypu, nabídnout jim něco zvláštního, jiného neţ běţný denní program, který můţe vypadat například takto: vstává se ráno o půl sedmé, následuje úprava zevnějšku, poté příprava snídaně pro děti a konečně odchod do práce, která začíná v 7:30. Tam musí člověk plnit své obvyklé úkoly a denní povinnosti, můţe se objevit stres. Po práci nastávají úkoly spojené s rodinou, jako je vyřízení pošty, zaplacení sloţenek, vyzvednutí dětí ze školy. Po příchodu domů se udělají s dětmi úkoly a příprava do školy, pak uţ jen vaření večeře, úklid, po kterém následuje pár hodin volna před spaním. I kdyţ to, co jsem zde popsala, můţe být pouze tradiční obrázek role
8
ţeny v rodině, jaký známe z televize, přesto si myslím, ţe existují rodiny, které takto opravdu ţijí. Popřípadě se jejich denní rozvrh alespoň částečně podobá tomuto zaběhnutému vzoru. Pokud by to tak bylo, je jasné, ţe v takovém denním shonu nemá člověk moc času na pořádné odreagování a zaţívání něčeho nového. Coţpak mnozí z Vás nezávidí dětem, které se umí oprostit od všeho a jen si bezstarostně hrát? Domnívám se, ţe kaţdý z nás občas pomyslí na to, ţe by si raději hrál místo vyřizování různých pracovních záleţitostí a pochůzek. Ale ani dospělí se nemusí tak úplně vzdát představy, ţe uţ z hraní vyrostli.
9
2 CÍL PRÁCE Původně jsem měla v plánu, ţe sestavím nějaký rozvrh aktivit pro firmy v průběhu roku. Ale jelikoţ většina lidí má během pracovního týdne starostí a povinností dost, nemusel by se kaţdý týden nebo kaţdý měsíc na tu danou aktivitu sejít potřebný počet lidí a majitel firmy by pak zbytečně přicházel o peníze. Pokud se bude jednat o jednorázový víkend, mohou si téměř všichni, kdo budou mít zájem, udělat čas a odjet něco zaţít. A při velkém úspěchu je moţné podobnou akci samozřejmě zopakovat. Moc dobře víme, ţe jenom uvolněný a odpočinutý člověk pracuje kvalitně, a proto je také někdy potřeba i dospělým pomoci naplánovat jejich volný čas. Tento program by měl být takový, aby pracující lidé nemuseli ve svém volnu neustále přemýšlet, jaké další úkoly musí ještě udělat a co ještě vyřídit. Myslím, ţe pokud se mi podaří sestavit zajímavý mimopracovní víkend, mohlo by to lidem pomoci později při plánování vlastního času a hlavně volna během celého roku, mohou si uvědomit, jak je pro ně vhodně vyplněný volný čas důleţitý. Já bych se v této práci chtěla zaměřit konkrétně na volný čas lidí pracujících v jedné firmě. Můj úkol je nabídnout lidem takové aktivity, u kterých se jim podaří takzvaně „vypnout“ a zabývat se rozdílnými věcmi neţ ve svém běţném ţivotě a ještě se přitom co nejvíce sblíţit s kolegy. Kdyţ v jedné firmě pracuje více lidí rozdílného věku, stává se, ţe k sobě nenajdou cestu, jelikoţ si myslí, ţe si nemají o čem povídat. Kdyby spolu strávili nějaký čas mimo zaměstnání, zjistili by, ţe spolu mají společného daleko víc neţ jen pracovní stůl. Cílem mnou nabízeného společného víkendu by tedy mělo být sblíţení pracovního kolektivu bez ohledu na věk a pohlaví. Pro takové účely slouţí právě teambuilding.
10
3 TEORETICKÁ ČÁST 3.1 Vymezení pojmů V této části práce bych chtěla přiblíţit a vysvětlit termíny, které se týkají mého tématu a které zde pouţívám, ať uţ jde o pojmy jako volný čas, odpočinek, psychohygiena člověka, hry, případně samotný termín teambuilding. 3.1.1 Osobnost člověka Termín „rozvoj osobnosti člověka“ je značně sloţitý a můţe mít různou interpretaci podle filosofického, eventuelně náboţenského hlediska, nebo podle příslušné pedagogické koncepce. V těchto úvahách jsou obvykle výchovné cíle dané „rozvojem osobnosti člověka“ značně náročné, neboť představují splnění řady dílčích úkolů, zpravidla normativně a ideálně formulovaných. V rámci psychohygieny se pokoušíme o model tzv. „zdravé osobnosti“, který si klade relativně menší nároky na realizaci a neaspiruje na etická či náboţenská kritéria. Obecně pojem osobnosti v psychologii vyjadřuje organizovaný, dynamický a interindividuálně odlišný celek psychofyzických dispozic, determinujících průběh a projevy psychických procesů (reakcí). „Zdravou osobnost“ vymezujeme navíc hlavně aktivní snahou o sebeprosazení, o sociální integraci a o vědomé vyuţití svých schopnostních kapacit.1 Pro psychohygienu člověka je velice důleţité, aby měl volný čas. Kaţdý jedinec škodí sám sobě, pokud se v jeho ţivotě neobjevuje volný čas. A proč někomu chybí volný čas? Příčin můţe být hned několik, příkladem je příliš mnoho povinností, velké mnoţství práce a často je příčinou jen špatná organizace kaţdodenního reţimu. Lidé si často neuvědomují, ţe pokud ze svého programu vyřadí volný čas a nechají místo pouze na práci, jejich pracovní výkonnost časem klesá. Při správném poměru práce a volného 1
SPOUSTA, Vladimír aj. Kapitoly z pedagogiky volného času. Brno: Masarykova univerzita v Brně,
Pedagogická fakulta, 1996. s 11. ISBN 80-210-1274-9.
11
času si člověk můţe svou výkonnost udrţet v rovnováze. Pokud by se v reţimu člověka objevilo více nedostatků neţ jen špatná organizace denního programu a nastala situace, kdy by jedinec nebyl vůbec schopen odpočívat, pak zde mluvíme o patologii volného času. Některá psychohygienická pravidla vyuţívání volného času: 1. Volný čas není zbytečnou ztrátou času. 2. Starat se nejen o své pracovní výkony, ale také o svůj volný čas. 3. Respektovat zvláštnost kaţdého člověka a individuálně tak tvořit svůj program. 4. Nezatěţovat svůj volný čas zbytečnostmi a nesmyslným úsilím. 5. Volný čas by měl být řízen spíše fantazií, oproti běţnému ţivotu, který se řídí spíše rozumem. Cílem by měl být subjektivní proţitek úspěchu. 6. Najít si širší okruh zálib, nemusí být přímo závislé na zaměstnání. Hledat si takové zájmy, pro které má člověk předpoklady. 7. Během volného času je dobré být pozitivně naladěn. 8. Psychohygienická pravidla jsou dobrá jak pro psychiku člověka, tak také pro jeho tělo. 9. Kaţdý člověk by měl znát tato psychohygienická pravidla. 3.1.2 Volný čas Pod pojmem volný čas si kaţdý z nás představí něco jiného. Někoho napadne klid a odpočinek, jiný myslí na to, jak v tuto dobu tráví různými sportovními aktivitami. Mnohdy záleţí také na povolání. Člověk, který je celý den v kontaktu s lidmi, tráví svůj volný čas třeba raději v klidu s dobrou knihou. Naopak ten, kdo sedí během dne sám v kanceláři, můţe mít po práci potřebu zamířit do společnosti mezi lidi nebo se nějak aktivně vybít, např. při nějakém druhu sportu. Pojďme se podívat na různá odborná pojetí volného času.
12
„Volný čas je moţno chápat jako opak nutné práce a povinností, dobu, kdy si své činnosti můţeme svobodně vybrat, děláme je dobrovolně a rádi, přinášejí nám pocit uspokojení a uvolnění. Pod pojem volný čas se běţně zahrnují odpočinek, rekreace, zábava, zájmové činnosti, dobrovolné vzdělávání, dobrovolná společensky prospěšná činnost i časové ztráty s těmito činnostmi spojené.“ (Pávková, 2001) Oproti těmto názorům se staví Ivo Jirásek z Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci se svým pohledem na pojem volný čas. „Běţné vnímání nás navádí, abychom tento čas vnímali jako zbytkový. Jako čas, který nám zbude po čase pracovním, čase věnovaném hygieně, přepravě z místa na místo a jiných neodkladných důleţitostech. A teprve pak přichází na řadu ta část dne, kdy si můţeme s časem volně nakládat, kdy si můţeme svobodně vybírat z nabízených aktivit. (Jirásek, 2002) Jirásek se přiklání k volnému času jako disponibilní jednotce, máme svůj čas plně k dispozici k rozvoji vlastní osobnosti, kdykoli chceme.
Na pojem volný čas se můţeme dívat také z mnoha různých pohledů: • z ekonomického hlediska • z hlediska sociologického a sociálně-psychologického • z politického hlediska • ze zdravotně-hygienického hlediska • z pedagogického a psychologického hlediska2 Pojem „volný čas“ nastolila věda aţ ve chvíli, kdy v rozvinuté industriální společnosti začalo docházet ke značnému zkracování pracovní doby i k růstu obecné dostupnosti moderních civilizačních výhod. Náplní volného času však není prostá negace jakékoli
2
PÁVKOVÁ, J., HÁJEK, B., HOFBAUER, B., HRDLIČKOVÁ, V., PAVLÍKOVÁ, A. Pedagogika volného času. Praha: Portál, s. r. o., 2001. s 17 – 20. ISBN 80-7178-569-5.
13
aktivity, pouhá kompenzace našeho vysílení prací či tupá pasivita. Výklady volného času jsou tím rozmanitější, čím diferencovanější podoby nabývá jím umoţněná seberealizace. Volný čas je veličina, která bývá chápána jako atribut, charakteristický znak svobody individua. Má však svou hodnotu jen v poměru k pracovním i mimopracovním činnostem, které jedinec koná buď v rodině, nebo v širším společenském prostředí. Volný čas je tedy hodnotou tehdy, můţe-li být vyuţit ku prospěchu člověka, jeho osobních kvalit. Disponovat volným časem dítěte pokládají za samozřejmé ti, kteří o ně pečují, a to jak z hlediska materiálního, tak duchovního. Matka dovoluje dítěti bavit se hrou, která je pro ně zároveň učením, otec vede dítě k rozmanitým činnostem, které ovšem musí odpovídat jeho věku a schopnostem. Později disponuje volným časem dítěte – školáka učitel, který mu ukládá úkoly i mimo vyučování. Postupně u dítěte vznikají zájmy, které se pokouší realizovat samo v čase, jeţ mu zbývá po splnění povinnosti. Volný čas nabývá významu u jedince s jeho dospíváním, s vyhraňováním jeho potřeb a zájmů. V adolescenci a dospělosti jiţ jedinec zpravidla umí nakládat s volným časem z pohledu svých ţivotních aspirací. Poslední dobou vznikají v mnoha státech také programy, které napomáhají vhodně vyplnit volný čas lidem v produktivním věku, ve stáří. V dospělosti je trávení volného času výslednicí těch vzorců chování a priorit hodnot, které si jedinec postupně tvořil v průběhu ţivota. Chtít od dospělého, aby se zabýval např. uměním, aniţ k tomu byl dříve veden, je bezvýsledné. Platí to i pro četbu hodnotných literárních děl, která vyţaduje přemýšlení, soustředění, námahu. Nebyl-li jedinec od mládí ve styku s takovou četbou, nebude po ní sahat ani v dospělosti.3
3
SPOUSTA, Vladimír aj. Metody a formy výchovy ve volném čase. Brno: Masarykova univerzitě v Brně, Pedagogická fakulta, 1996. s 17. ISBN 80-210-1275-7.
14
Rozdíly v trávení a proţívání volného času jsou určeny například pohlavím, rodinným stavem, tělesnou a duševní kondicí, zaměstnáním jedince nebo také prostředím, ve kterém vyrůstal. Způsob, jakým se tráví volný čas, se většinou odvíjí od ţivotního stylu člověka, od jeho zájmů a koníčků. 3.1.3 Teambuilding Kdybychom si toto slovo přeloţili, jeho význam by zněl budování týmu. Většina lidí si pod teambuildingem představí nějakou organizovanou akci pro určitý počet lidí, která je naplněná řadou aktivit s různou náročností. Eva
Zahrádková charakterizovala pojem teambuilding ve své
knize takto:
„Teambuilding je metodou vytváření efektivní týmové spolupráce na základě vztahů mezi lidmi, ať uţ se jedná o kolegy, nadřízené, podřízené, případně dodavatele nebo klienty“. (Zahrádková, 2005) Pokud firma plánuje nějaký teambuildingový program uskutečnit, je nutné se zaměřit na celou řadu důleţitých věcí, na které je potřeba myslet. Například jak ho připravovat a čeho se při přípravě vyvarovat, v čem nám můţe takový program pomoci a jestli je vhodný právě pro naši firmu.
3.2 Prázdninová škola Lipnice Vznik Prázdninové školy Lipnice se datuje uţ v šedesátých letech 20. století, kdy se pořádaly první Tábornické školy. Během její existence stáli v čele čtyři muţi (Štěpán Suchochleb, Allan Gintel, Dan Šimon, Ota Holec), jeţ se významně podíleli na rozvoji osobností pomocí různých her a kursů. K Prázdninové škole Lipnice patří nejenom tito čtyři pánové, ale také celá řada dobrovolníků a instruktorů, kteří po celou dobu působení pomáhali formovat desítky nejen mladých lidí, zkoušeli a zaznamenávali hry, kterými se lidé baví dodnes.
15
3.2.1 Co je Prázdninová škola Lipnice Prázdninová škola Lipnice je nezisková organizace, která se snaţí všestranně rozvíjet osobnost člověka. Pomocí rozličných kurzů by chtěla dosáhnout vzdělávacích a výchovných cílů. Tyto kursy jsou pořádány ve vhodném přírodním prostředí a jsou určeny veřejnosti ve věkových kategoriích 14-16, 16-19, 19-25, 25+ a 50+ let. Jednotlivé kursy jsou specificky zaměřeny, týkají se například filosofie, pedagogiky, ekologie, sociální dovednosti, tvořivost aj. Programy těchto kursů obsahují různé oblasti – pohyb, relaxační programy, tvořivé dílny, rozjímaní, happeningy, diskuse… Jednou z nejdůleţitějších součástí je HRA, a to v nejrůznějších podobách. Díky intenzitě a správnému programu, kvalitnímu prostředí, osobním proţitkům, vytváření neobvyklých, často náročných situací, kdy lidé překonávají nejen překáţky, ale i sebe sama, podporují sebedůvěru kaţdého člověka, zodpovědnost, tvořivost a samozřejmě umění spolupráce. Získávají ţivotní energii a rozhled o svém aktivním ţivotě. 3.2.2 Historie Prázdninové školy Lipnice Začátky Prázdninové školy Lipnice (PŠL) můţeme hledat jiţ v historii tradiční výchovy v přírodě. -
60. léta – na Sluneční pasece pod Křemešníkem probíhají první Tábornické školy, Česká tábornická unie je pořádá v letech 1968 – 1970, od roku 1964 do roku 1967 jsou pod záštitou ČSM, jejich cílem je výchova instruktorů pro organizaci zájmového pobytu v přírodě.
-
Zavedení pojmů „tábornická škola“ a „tábornictví“.
-
1970 – sjednocení mládeţnických organizací pod hlavičku SSM.
-
1970 – první experimentální akce „Pokus pro dvacet“ se uskutečňuje v nově otevřeném středisku v Lipnici nad Sázavou, které bylo vybudováno v letech 1968-70.
-
1971 – premiéra legendárního projektu „Gymnasion“, který jako první u nás přichází s myšlenkou a poté také realizací spojení kulturních prvků spolu s náročnými sportovními aktivitami – tato novinka k přístupu výchovy v přírodě si
16
získala velký ohlas a stává se základem prázdninové a rekreační pedagogiky. Mnohotvárnost
tohoto
modelu
vznikla
spojením
sportovních
aktivit,
sportovní
škola“,
psychologických her a také uměleckých činností. -
Probíhají
další
experimentální
projekty:
„Lesní
„Entomologická kalvárie, „Projekt Jeseníky“, „Konkurs ducha a těla“, „Zimní kalvárie“, „Tour 73“, „Šance 75“ společně s dalšími ročníky „Gymnasionů“. -
1976 – instruktorský sbor má téměř 300 instruktorů, kteří jsou vyškolení v odborných oborech, jakými jsou pěší, vodní, vysokohorská nebo lyţařská turistika.
-
1977 – ve Ţďáru nad Sázavou je pořádán celostátní seminář, tématem tohoto semináře byl „rozvoj moderních forem pobytu v přírodě a turistiky“. Byl zde předloţen návrh na zaloţení Prázdninové školy Lipnice, která by se věnovala moderním formám pobytu.
-
1977 – návrh na zaloţení je schválen a koncem roku je ustanoven Instruktorský sbor Prázdninové školy, jenţ má zhruba dvacet instruktorů.
-
Do čela se dostává významný muţ, který nemá daleko od idejí k činům, jde o psychologa Allana Gintela (1948). V čele stál aţ do roku 1987.
-
Vznik Metodického vedení (později Metodické rady) pro řízení prací na prvním projektu I. ročníku Prázdninové školy.
-
Hlavním myšlenkovým podnětem se stává KALOKAGATHIA – jde o odkaz renesančních myslitelů, tělesnou a duševní dokonalost a krásu, navázání na pedagogická hnutí výchovy v přírodě, která PŠL neustále obohacuje novými metodami.
-
Hlavním místem konání se stává legendární středisko pod hradem Lipnice, kde instruktoři hledají veškerou inspiraci pro své programy (jméno hradu a města Lipnice nad Sázavou se postupem času staly součástí názvu – Prázdninová škola Lipnice).
-
1978 – se uskutečnil I. ročník a obsahoval čtyři projekty (dva metodické semináře o celkové délce 24 dnů, Prázdniny – kurs pro středoškoláky, Projekt – kurs pro vysokoškoláky).
17
-
1987 – proběhl jubilejní X. ročník s 10 kursy s celkovou délkou 124 dnů.
-
Konec 80. let – dochází ke kontaktu PŠL s mezinárodním výchovným hnutím Outward Bound (OB), podnikají se první kontakty a stáţe našich a britských instruktorů ve střediscích obou organizací.
-
1990 – začátkem tohoto roku rozhoduje vedení PŠL o svém osamostatnění a dochází tak ke vzniku občanského sdruţení s názvem „Prázdninová škola Lipnice“, v listopadu se obnovuje odbornost produkčního zázemí, které řeší provozní, ekonomické a další produkční otázky.
-
1991 – se uskutečnil největší počet kursů v rámci jednoho ročníku, kdy proběhlo 17 projektů o celkové délce 207 dnů.
-
1991 - úspěšná jednání PŠL s Outward Bound vedou k přijetí Prázdninové školy Lipnice do celosvětové pedagogické organizace, stalo se tak v průběhu mezinárodní konference při příleţitosti jubilea 50 let vzniku první školy Outward Boundve středisku Aberdovey ve Walesu.
-
1993 – Prázdninová škola Lipnice zakládá Českou cestu, s. r. o., coţ je dceřiná společnost Outward Bound. Společnost Česká cesta vyuţívá zkušeností a metod PŠL a OB během kursů týmové spolupráce určených především týmům z vedení tuzemských i zahraničních firem, institucí, či neziskových organizací.
-
1993 – PŠL opouští lipnické středisko, kursy během let 1994-95 se uskutečňují v nejrůznějších střediscích v České a Slovenské republice.
-
1994 – v tomto roce zaloţili spolupracovníci a členové Prázdninové školy Lipnice ze Slovenska sesterskou organizaci Nadácii Štúdio záţitku, s níţ Prázdninová škola Lipnice aktivně spolupracuje.
-
1995 – soustředění sboru PŠL v Zábřehu na Moravě rozhodlo o zakoupení chaty Doubravky u Chotěboře, jiţ v roce 1996 zde proběhly první kursy.
-
1997 – v tomto roce bylo 20. výročí zaloţení Prázdninové školy Lipnice (jubilejní projekty jako Prázdniny, Juniorprojekt, Scholion, In Natura, Siemens Go!, Škola hrou, Dolomity, Team projekt, Deja vu a mnoho dalších).
18
-
O svých metodách a programech vydává Prázdninová škola Lipnice celou řadu publikací, např. Prázdniny v pohybu (A. Gintel a kol., 1980), Zlatý fond her (M. Zapletal a kol., 1990), Prázdniny se šlehačkou (P. Hora a kol., 1984) a další.
-
S minulostí i současností PŠL je spojena celá řada významných osobností, například psycholog, pedagog a čestný náčelník Českého Junáka Václav Břicháček, spisovatel Petr Hora-Hořejš, spisovatel a pedagog Miloš Zapletal, politik Juraj Flamik. Dále pak osobnosti z kultury, vědy, politiky a publicistiky jako Jaroslav Foglar, Miroslav Holub, Miroslav Plzák, Věra Chytilová, Jiří Stivín, bratři Ebenové, Radek John, Vladimír Renčín, Michael Kocáb, Michal Horáček nebo Jiří Menzel.
-
Nejrůznější instituce a firmy jako například Siemens, Junák, vláda Horního Rakouska, Nadace Fridricha Naumana, Nadácia Milana Šimečka projevily zájem o kursy Prázdninové školy Lipnice.
-
Za celá léta existence prošlo instruktorským sborem PŠL několik generací instruktorů, počet se pohybuje kolem několika stovek.
3.3 Hry 3.3.1 Definice pojmu hra Je těţké přesně určit, co všechno do her patří a co všechno hra je, nebo není. Hra je obsáhlou a všestrannou aktivitou, která jiţ od narození velmi intenzivně formuje vývoj kaţdého člověka. Hry by měly být spontánní a hlavně dobrovolné. Pojem hra se nachází v různých společenských vědách, kde také najdeme velké mnoţství různých definic. Základní otázkou, na kterou se odpovídá, je hlavní motiv hry, jaký důvod nás odmalička vede k hraní. Některé názory shledávají podstatu her v biologických faktorech a zcela vylučují její sociální stránku. Člověk by měl mít ze hry radost, rozvíjet si pomocí ní jak tělesnou, tak i duševní kondici, utvářet mravní i etické postoje. Nizozemský vědec J. Huizinga definuje hru ve svém díle Homo ludens takto: „Hra je dobrovolná činnost, která je vykonávána uvnitř pevně stanovených časových a
19
prostorových hranic, podle dobrovolně přijatých, ale bezpodmínečně závazných pravidel, která má svůj cíl v sobě samé a je doprovázena pocitem napětí a radosti a vědomím jiného bytí, neţ je všední ţivot.“ (Huizinga, 1971) Filosof, fenomenolog E. Fink definuje hru ve své eseji Oáza štěstí jako „ţivotní impuls svébytné hodnoty a vlastního řádu, je tak i pěstována, je chápána jako lék proti civilizačním škodám novodobé technokracie, je vychvalována jako omlazující a ţivot obnovující síla.“ (Fink, 1992) Podle Jana Amose Komenského by hra měla uspokojovat přirozené potřeby člověka. Za důleţitou povaţuje touhu po pohybu. Komenský dodal také dobovou charakteristiku hraček i her. 3.3.2 Třídění her V literatuře a v pedagogice jako takové můţeme najít různé způsoby a měřítka třídění her, někdo je dělí z hlediska psychologického, jiný zase na pohybové, hry týkající se intelektu nebo kombinace více druhů her. Doc. PhDr. Vladimír Spousta rozdělil ve své knize Kapitoly z pedagogiky volného času hry do dvou skupin. 1) Hry tvořivé: -
předmětové – manipulace s předměty, rozvíjení smyslů, poznávání vlastností předmětů
-
úlohové (námětové) – nápodoba činností a vztahů mezi lidmi
-
dramatizační – vytváření postav a dějů
-
konstruktivní – manipulace s různorodým materiálem, předměty a stavebnicemi
20
2) Hry s pravidly: -
pohybové – např. míčové hry, cyklistika, vodní sporty
-
intelektuální – někdy jsou nazývány didaktické, rozvíjejí především rozumové schopnosti 4
V literatuře M. Zapletala a v publikacích Prázdninové školy Lipnice Zlatý fond her můţeme také najít různé způsoby třídění her. a) Podle Rogera Cailloise (přelom 50. a 60. let 20. století) ▪ agón (soutěţ, zápas) ▪ alea (kostka, náhoda) ▪ mimikry (předstírání, maska) ▪ ilinx (závrať) b) Podle Miloše Zapletala (dělení podle prostředí) ▪ hry v přírodě ▪ hry v klubovně ▪ hry na hřišti a v tělocvičně ▪ hry ve městě a na vsi c) Podle Prázdninové školy Lipnice ▪ hry pohybové (v nichţ se uplatňuje rychlost, síla, obratnost a vytrvalost) ▪ hry zaměřené na intelektové dovednosti (cvičící paměť, pozornost, smysly, důvtip a vynalézavost, ověřující a rozšiřující vědomosti) ▪ psychologické hry (slouţící především sebepoznání) ▪ kombinované hry (při nichţ se uplatní celá osobnost – jak svaly, tak intelekt, vůle a cit)5 4
SPOUSTA, Vladimír aj. Kapitoly z pedagogiky volného času. Brno: Masarykova univerzita v Brně,
Pedagogická fakulta, 1996. s 24. ISBN 80-210-1274-9.
21
3.3.3 Charakteristika her pro dospělé6 • utkáváme se s problémem, výzvou, překáţkou, soupeřem nebo přírodním ţivlem s tím, ţe toto utkávání můţe mít charakter buď souboje individuálního, nebo souboje týmů • nasazujeme své (často pro nás samotné netušené) síly, vytrvalost, schopnosti, intelekt, fantazii • vstupujeme do nejrůznějších rolí, bereme na sebe nejrůznější převleky a opět tak můţeme zaţít pocity bezstarostnosti, výlety do světa fantazie, radost ze spontaneity a tvořivosti • průběh hry opět – podobně jako v čase dětství – vyvolává nejrůznější emoce: napětí i uvolnění, radost i smutek, vzrušení i uklidnění, nadšení i beznaděj… 3.3.4 Kritéria třídění her podle PŠL7 Za několik let působení Prázdninové školy Lipnice vzniklo určité třídění her, které si sestavili sami instruktoři podle vlastních potřeb. Myslím, ţe toto třídění je pro kaţdého velice přehledné a jasné. Pokud někdo sestavuje plán her, a nemá představu, jaké hry by měl vybrat, můţe postupovat právě podle tohoto rozdělení, kdy si vybere přesně ty hry, které potřebuje pro svoji cílovou skupinu a jednotlivé účastníky. Knihy Zlatý fond I, II, III. obsahují desítky různých her z kursů Prázdninové školy Lipnice, navíc doplněné ještě obrázkovými symboly, které pomáhají v orientaci a výběru. Název hry Jméno hry, pod kterým byla představena při premiérovém uvedení. Často jiţ samotný název hry charakterizuje její obsah.
5
Zlatý fond her I: hry a programy připravené pro kurzy Prázdninové školy Lipnice. 1. vyd. Praha: Portál, s. r. o., 2002. s 15. ISBN 80-7178-636-5. 6 HRKAL, Jan, HANUŠ, Radek, ed. Zlatý fond her II: výběr her a programů připravených pro kursy Prázdninové školy Lipnice. 3. vyd. Praha: Portál, s. r. o., 2002. s 13. ISBN 80-7178-660-8. 7 HRKAL, Jan, HANUŠ, Radek, ed. Zlatý fond her II: výběr her a programů připravených pro kursy Prázdninové školy Lipnice. 3. vyd. Praha: Portál, s. r. o., 2002. s 30 – 33. ISBN 80-7178-660-8.
22
Autor nebo pramen (zdroj námětu hry) Jméno autora, který hru vymyslel a případně i premiérově uvedl na kursu PŠL. Námětem můţe být film, kniha, skutečný příběh, myšlenka, hypotéza. Fyzická zátěţ Upozorňuje na intenzitu fyzického nasazení účastníků při vlastní hře (1 – ţádná, 2 – malá, 3 – střední, 4 – velká, 5 – vyčerpávající). Psychická zátěţ Upozorňuje na intenzitu psychického nasazení účastníků při vlastní hře (1 – ţádná, 2 – malá, 3 – střední, 4 – velká, 5 – vyčerpávající). Čas na přípravu Je čas potřebný k přípravě hry na místě konání (trať, překáţky, kontroly aj.). Není zde započítaný čas strávený nad přípravou (shánění materiálu) a promýšlením hry. Počet instruktorů pro přípravu Udává počet organizátorů nutný k dodrţení času na přípravu. Čas na hru Je doba potřebná pro vlastní realizaci hry při dodrţení pravidel hry. Podle ní můţeme hry rozdělit na drobničky do 15 minut, malé hry do 1 hodiny, středně velké hry do 2 hodin, velké hry do 4 hodin (jeden programový blok) a projekty nad 4 hodiny (více programových bloků). Počet instruktorů pro hru Udává počet organizátorů nutný ke kvalitnímu uvedení a zabezpečení hry.
23
Počet hráčů Vymezuje, pro kolik hráčů je hra vhodná, minimum, maximum, optimum, případně moţné rozpětí a poţadavky na koedukovanost (společně chlapci a děvčata). Věková kategorie Upozorňuje, pro kterou věkovou skupinu je hra určena: I. pubescenti: 14 – 16 let – starší školáci II. adolescenti: 16 -19 let – období střední školy III. mladší dospělost: 19 – 25 let – vysokoškoláci IV. věk dospělosti: 25+ V. věk zralosti: 50+ Libovolná věková skupina Prostředí Upozorňuje na vhodné místo pro realizaci vlastní hry (místnost, louka, les, hřiště, tělocvična, vodní plocha, skály) a informuje o specifických potřebách a charakteristice místa (místnost – velká, malá, světlá, tmavá, les – vysoký, nízký, monokulturní, smíšený, průchozí, neprůchozí, okraj či jeho hluboký střed, vodní plocha – rybníček, jezero, moře, řeka, potůček aj.). Denní doba Uvádí optimální část dne pro realizaci hry (dopoledne, odpoledne, večer, noc, svítání, kdykoli). Roční období Informuje, ve kterém období roku můţe být hra uvedena, aniţ by tím ztratila něco ze své kvality (jaro, léto, podzim, zima, kdykoli).
24
Materiál Přesný seznam věcí potřebných ke hře nebo doporučených pro organizátory a pro účastníky ke kvalitní realizaci hry. Cíl hry Výchovné cíle jsou hodnotou, pedagogickým potenciálem, ke kterému směřujeme aktivní usilování – konání účastníků. Výchovné cíle jsou odpovědí na otázku, které sloţky, části osobnosti člověka se hra dotýká, kterou hra rozvíjí, procvičuje a mobilizuje. Kaţdá hra rozvíjí více sloţek osobnosti, avšak většinou jedna z nich je ve hře primární. Hry Prázdninové školy Lipnice dělíme podle výchovných cílů rozvíjejících celou nebo část osobnosti na následující: 1. Hry na rozvoj intelektu 2. Hry na rozvoj tvořivosti 3. Hry na rozvoj sociálních dovedností 4. Hry na rozvoj motoriky a pohybových dovedností 5. Hry na rozvoj vůle 6. Hry na rozvoj sebepojetí 7. Hry kombinované 8. Speciální hry Charakteristika hry Forma, charakter hry, stručný a jasný popis hry. Forma Obecná definice popisující zapojení účastníků ve hře (jednotlivců, dvojic, týmů – uvést vţdy počet členů) a stručné vystiţení příznačných podstatných znaků a hlavních obecných rysů hry. Iniciativní hra; Simulační hra; Inscenační hra; Dramatická hra; Psychodrama; Sociodrama; Cvičení; Test; Závod, utkání, turnaj, soutěţ; Pořad; Dílna, ateliér;
25
Miniškola; Minikurs; Výstava, vernisáţ; Představení; Přednáška; Beseda, diskuse; Seminář, sympozion; Putování, výprava; Relaxace, regenerace; Rozbor. Charakter hry je stručný souhrn, popisující hru z hlediska rozpracovanosti a závaznosti pravidel. Podle tohoto kritéria rozeznáváme hry: -
s úplnými, podrobně vypracovanými, závaznými pravidly,
-
málo strukturované (libreto a část pravidel nebo jen návrh pravidel)
-
nestrukturované (jen libreto bez pravidel)
Popis hry Vlastní popis hry se můţe skládat z několika částí. Libreto = ideový nástin, myšlenka, příběh, událost, hypotéza zaměřující hru na určitou oblast a uvozující atmosféru hry. Motivace = způsob vtaţení hráčů do hry a jejich aktivování pro hru. Realizace hry = přesná struktura a popis hry (popis herního děje, úlohy, zadání a jejich obsah, podmínky činnosti, časové údaje, instrukce o řešení sporů, úloha rozhodčích, rozsah, zvláštnosti prostředí). Metodické poznámky = zaznamenané zkušenosti z uvádění hry. 3.3.5 Problémy při aktivitách a hrách Při teambuildingovém programu nebo během různých volnočasových aktivit můţe nastat řada problémů, jeţ mohou zapříčinit neúspěch jednotlivých her a tím také neúspěch celého programu. Některé problémy mohou dokonce zapříčinit nechuť lidí zúčastnit se takovýchto akcí, a proto bychom se jich měli při pořádání vyvarovat. Abychom se vyhnuli takovýmto problémům, měli bychom dělat určitá preventivní opatření.
26
Čeho bychom se měli obávat: někdo z kolektivu se nebude chtít zúčastnit (Prevence: snaţit se účastníky znova nalákat a říct jim o prospěchu, který ze hry mohou mít) účastníci nepochopí pravidla (Prevence: pomalu a opakovaně vysvětlovat pravidla, odpovídat na jednotlivé otázky přesně a jasně) pomůcky pro hru se poškodí, nebo chybí (Prevence: neustále kontrolovat, ţe máme všechny potřebné pomůcky, raději nakoupit nějaký materiál navíc) cíl hry není takový, jaký účastníci předpokládali (Prevence: před začátkem ujistit kolektiv o cíli, kterého chceme hrou dosáhnout, a co pro to musíme udělat, pomáhat jim projít celou hrou) jeden z kolektivu chce být výrazně lepší neţ ostatní, příliš soutěţivý (Prevence: nenabízet ţádné nebo malé ceny pro vítěze, pokud je někdo více soutěţivý, volit hry, které potřebují kolektivní spolupráci)
3.4 Outdoorové sporty Co se týče outdoorových sportů, většinou jde o takové aktivity, které se odehrávají v neobvyklých a často i obtíţných podmínkách. Tento pojem je úzce spjat také s dalšími formami aktivit jako „survival“ (ověřuje schopnost účastníků přeţít v extrémních přírodních podmínkách) nebo „orienteering“ (jde o orientaci člověka v terénu, aby dosáhl cíle). K těmto sportům je potřeba kvalitní a úplné vybavení, ale také dobrá znalost všech věcí, které jsou nutné k přípravě a také k samotnému provozování. Je nutné nepodcenit jak fyzickou, tak i psychickou přípravu a znát pravidla první pomoci.
27
V posledních letech se tento druh sportů stává čím dál oblíbenější a vyhledávanější, v obchodech nebo na internetu se dá koupit jiţ téměř jakékoli vybavení pro tyto aktivity. Záleţí také na druhu sportu a finančních moţnostech zájemce. Díky zvýšení počtu zahraničních cest po roce 1989 došlo k rozšíření těchto činností i u nás. Sporty outdoorové, survival a orientační sporty cyklistika
cross, bikross, downhill, biketrial
lezení, alpinismus
bouldering, stěny, speleologie, canyoning
vodáctví
turistické, sjezdové, rafting
lyţování
běţecké, vytrvalostní, snowboarding, extrémní lyţování, freeriding, freeskiing
vysokohorské
VHT, ferraty resp. klettery
orientační
klasické parkové soutěţe, MTBO s LOB rogaining, mountaing, orienteering, bike adventure
adrenalinové
bungee, dumping, high jump
Zdroj: Outdoorové sporty, Jaroslav Mikoška 3.4.1 Rafting Protoţe povaţuji vodáctví za zajímavý a navíc i velice zábavný druh sportu, rozhodla jsem se ho zařadit také do tohoto víkendu. Existuje mnoho podob vodáctví, já jsem pro tento program zvolila právě rafting. Rychlostní kanoistika, vodní slalom, vodní turistika i rafting jsou jen různými podobami jednoho sportu. Jednotlivé disciplíny se odlišují podle druhu a velikosti pouţitého
28
plavidla. Pouţívaná plavidla jsou kajak, kanoe, pramice a raft. Kánoe a kajak se pouţívají jednomístné („singl“) nebo dvousedadlové („debl“). První vodní slalom se jel v Rakousku v roce 1934 pod názvem „Škola jezdců divokých vod“. Od té doby se sportovní i turistické sjíţdění řek vyvinulo v několik odvětví a okruh zájemců o jízdu po řekách se značně rozšířil 3.4.2 Základní vybavení k raftingu: ▪ Raft – nafukovací plavidlo – člun – z gumového nebo gumotextilního materiálu (na trhu jsou k dispozici rozličné typy v různých velikostech a pro různé mnoţství osob (standardně pro 4 – 10 osob). ▪ Pádlo – nezbytná pomůcka k provádění záběrů; nejvhodnější je částečně nebo zcela umělohmotné pádlo přiměřené velikosti bez kování (kování zachytává za kameny) na konci listu. ▪ Plovací vesta a přilba – přilba chrání hlavu jezdce proti nárazu do kamenů při pádu z lodě do řeky nebo při podjíţdění a míjení různých překáţek; plovací vesta jednak zpravidla drţí člověka na hladině při pádu do vody, dále je i solidní tepelnou izolací. ▪ Ochranný oděv – izolace proti mokru a chladu; pouţívají se pogumované šusťákové oděvy, na řekách s chladnější vodou a i na ostatních mimo letní sezónu je velmi vhodné pouţití bot, kalhot a případně i bund zhotovených z neoprenu tloušťky 3–5 mm. ▪ Házecí pytlík – šusťákový pytlík obsahující uvnitř smotané lano, slouţí k záchraně osob, normálně je uchycen karabinou na snadno přístupném místě raftu, v případě potřeby se jeho konec hází na pomoc jezdci, který spadl do vody a je unášen proudem. ▪ Nepromokavé zavazadlo – buď vodotěsný uzavíratelný pytel, nebo plastový vodotěsný barel, který by měl i naplněný při pádu do vody plavat na hladině. Uţitečné zavazadlo pro uloţení rozličných předmětů (fotoaparát, lékárnička, svačina, suché převlečení po dojezdu, klíčky od auta, mapa atd.)
29
▪ Vodácký průvodce – aktuálnost jakýchkoli průvodců a map je vţdy velkým problémem. Často se stává, ţe situace na řece a v jejím okolí se mění takřka ze dne na den. Lidská stavební činnost nebo přírodní ţivel mohou změnit popsaný úsek řeky a okolí k nepoznání. Povšimněte si proto data poslední aktualizace. V případě, ţe se vám toto datum bude zdát podezřele staré, ve vlastním zájmu se pokuste získat aktuálnější informace.8
8
MIKOŠKA, Jaroslav. Outdoorové sporty. 1. vyd. Brno: Computer Press, a. s., 2006. s 15. ISBN 80-2510896-1.
30
4 PRAKTICKÁ ČÁST 4.1 Návrh programu Při hledání vhodného prostředí pro víkendový pobyt pro dospělé nás neomezuje tolik věcí jako v případě dětí, kde musíme hledat bezpečná místa, která nejsou například příliš blízko u vody nebo silnice. Kdyţ jsem přemýšlela o programu víkendu, který by měl slouţit ke sblíţení kolegů v práci a přitom nevylučoval muţe, ţeny a ani starší nebo mladší pracovníky, hledala jsem takové aktivity, aby účastníci museli projevit týmového ducha. Mezi jednotlivými lidmi jsou samozřejmě různé rozdíly, ať uţ kulturní, náboţenské nebo sociální. Program by měl být volný, zajímavý a hlavně zábavný. Nechci, aby účastníci byli znechuceni, nebo měli pocit, ţe jsou do něčeho nuceni. Jelikoţ nejde o vyplnění volného času dětí, které potřebují neustále něco dělat, měl by být program volen podle toho. U dospělých lidí není nutné mít přesně naplánovaný program minutu po minutě, protoţe to patří k jejich běţnému ţivotu, ze kterého je chci alespoň na chvíli uvolnit. Proto bych v jejich volném čase, který tráví mimo své obvyklé prostředí a zcela jinou náplní dne, netvořila podle „táborového řádu“, ale naopak tomu nechala spíše volný průběh. Mezi různými aktivitami by si měli najít čas také sami na sebe, poznání kolegů a volný čas. Jde o poznání, sblíţení se a vytvoření jakoby rodinného kruhu. Je třeba najít takový program, aby se líbil všem. Kaţdý má jiné koníčky, a tudíţ ho nemusí bavit úplně všechno. Pro svůj víkend jsem se snaţila vybírat takové aktivity, které nejsou preferovány pouze určitou skupinou lidí, ale mohou si je uţit i ti, kteří s nimi do této doby neměli ţádné zkušenosti. Program jsem se snaţila udělat pestrý, aby si tam kaţdý mohl najít to své a hlavně aby měli všichni na co vzpomínat. Za cíle programu jsem vybrala Český Krumlov a nádrţ Lipno. Český Krumlov proto, ţe je to krásné město poloţené v pěkné krajině. Okolí Krumlova je zajímavé také na podívání při cestě autobusem, navíc se nejedná o blízké místo od Jihlavy, lidé tam
31
nemohou jet jenom tak na dopoledne na výlet jako třeba do Telče. Nemají moţnost se tam tak často vyjet podívat, proto si myslím, ţe by to pro ně mohlo být zajímavé. 4.1.1 Konkrétní program V pátek ráno bude odjezd z parkoviště firmy, kam bude přistaven objednaný autobus. Z Jihlavy se pojede přes České Budějovice do Českého Krumlova, kde uţ bude začínat program tohoto víkendu a kde účastníci stráví také páteční noc. Po příjezdu do Českého Krumlova bude následovat prohlídka místního zámku, zahrad, zámecké věţe a také města. Večer proběhne večeře v některé z místních prvotřídních restaurací, například v krčmě v Šatlavské ulici nebo v Pivních katakombách, kde je moţné ochutnat různé speciality, jako je maso na ohni nebo místní pivo. Záleţí na domluvě účastníků, která restaurace by jim vyhovovala více. Po večeři je moţné se krátkou procházkou nočním Krumlovem dostat do pensionu, kde je zařízeno ubytování. Pro toho, kdo bude mít zájem, je moţné objednat za příplatek snídani. V sobotu na desátou hodinu dopoledne budou zamluveny rafty, těmi se pojede z Českého Krumlova z kempu Nové Spolí do části Krumlova - Domoradice. Tam bude čekat autobus, kterým se bude pokračovat do cílového místa víkendu, a to k vodní nádrţi Lipno. Sjezd části Vltavy jsem zvolila proto, ţe je určitě mnoho lidí, kteří ještě neměli moţnost, nebo také odvahu na to, aby si zkusili sjet nějakou řeku. Při sjíţdění tohoto úseku si mohou účastníci krásně prohlédnout celý Krumlov. Navíc si myslím, ţe vodáctví je jednou z činností, kde panuje velmi přátelská atmosféra. Je to ideální sport pro sblíţení, lidé zde spolupracují a táhnou za jeden provaz. Přátelskou atmosféru vytváří uţ jen to, ţe všichni, i navzájem cizí lidi se zdraví známým pozdravem „Ahóóój“. Pro přepravu jsem vybrala rafty, jelikoţ jsou určeny pro více lidí, takţe mohou poskytnout příleţitost k seznamování. Loďky jsou totiţ jenom pro dva. Navíc si myslím, ţe nejsou tak bezpečné jako rafty. V sobotu po příjezdu k nádrţi Lipno se ubytujeme v obci Lipno nad Vltavou, pak bude následovat oběd v některé z místních restaurací, po obědě bude hodina a půl na odpočinek po cestě a osobní volno. Odpoledne bude sraz na hřišti, kde si zahrajeme
32
různé hry. Pro sobotní odpoledne jsou vybrány hry Čas na klepy, Obíhačka, Hádejte a měňte se a Vodník. Tyto jednotlivé hry by měly být dobré právě pro stmelení kolektivu, protoţe v těchto hrách si budou všichni rovni a v některých je potřeba se spolehnout jeden na druhého. Mezi aktivitami bude samozřejmě čas na koupání v přehradě. Aţ si dostatečně vyhrajeme, bude volno na osobní věci a hygienu. Večer se sejdeme v hospodě našeho pensionu a před večeří bude malé shrnutí pracovních výkonů a firemní plány do budoucnosti. Po večeři je nachystána hudba k tanci i poslechu. Po nedělní snídani bude čas na sbalení věcí. Později bude společný sraz, přichystané budou další kolektivní hry, a to Pračky, Rodenův závod a na závěr Karel říká. Po veškerých aktivitách půjdeme na letní bobování. Kaţdý si bude moci vyzkoušet jízdu jednotlivě nebo ve dvojicích po klikaté bobové dráze. Ve dvanáct hodin proběhne oběd v některé z místních hospůdek. Kolem jedné hodiny odpolední vyrazíme na zpáteční cestu, ale pojedeme druhou stranou, neţ jakou jsme přijeli, můţeme si tak prohlédnout další část krajiny České republiky. Po cestě se zastavíme v obchodě Travel Free na bývalém hraničním přechodu Dolní Dvořiště, kde bude rozchod a moţnost nákupu. Pak uţ se pojede opět přes České Budějovice zpět do Jihlavy. 4.1.2 Časový rozvrh ♦ Pátek 9:00 = odjezd od firmy 10:30 – 10:45 = přestávka na toaletu 12:15 = příjezd do Českého Krumlova 12:30 – 13:30 = oběd 14:00 = prohlídka zámeckého komplexu (zámecká věţ, zámek, příkop s medvědy, zámecká zahrada) 17:00 = rozchod ve městě
33
19:00 = sraz před restaurací, kde proběhne večeře a večerní zábava 23:00 = odchod do hostelu Merlin
♦ Sobota 8:00 – 9:00 = čas na snídani 9:30 = odjezd na raftech z kempu Nové Spolí 11:30 = dojezd na raftech do Domoradic a odjezd na vodní nádrţ Lipno 12:15 = příjezd do Lipna nad Vltavou 12:30 – 13:30 = oběd 13:30 – 15:00 = ubytování v apartmánech a osobní volno 15:00 – 15:30 = hra Čas na klepy 15:30 – 16:00 = hra Obíhačka 16:00 – 16:45 = koupání + opalování 16:45 – 17:15 = hra Hádejte a měňte se 17:15 – 18:15 = hra Vodník 18:15 – 18:30 = shrnutí her 18:30 – 19:30 = volno na hygienu 19:30 – 20:00 = rozebrání firemních plánů 20:00 – 24:00 = večeře + večerní zábava s hudbou
34
♦ Neděle 8:00 – 9:00 = čas na snídani a balení věcí 9:00 – 9:30 = hra Pračky 9:30 – 10:30 = hra Rodenův závod 10:30 – 10:45 = hra Karel říká 10:45 – 12:00 = jízda na bobové dráze 12:00 – 13:00 = oběd 13:00 = odjezd na Dolní Dvořiště 13:30 – 14:30 = nákup v obchodě Travel Free 14:30 = odjezd z Dolního Dvořiště do Jihlavy (během cesty autobusem shrnutí víkendu, názory účastníků) 17:45 – 18:00 = příjezd do Jihlavy
4.1.3 Cílová místa Český Krumlov Český Krumlov je město, které je známé svými romantickými uličkami, měšťanskými domy nebo nádherným zámkem rozpínajícím se nad Vltavou. Krumlov se stal centrem mnoha hudebních festivalů, divadelních představení, ale také výstav světově známých umělců. Turisté zde zaručeně budou velmi spokojeni, kromě různých památek mohou navštívit rozmanité mnoţství místních hospůdek, kaváren, středověkých krčem. Toto město se proslavilo nejen jako sídlo známých rodů Roţmberků a později také Schwarzenberků, ale také svou úţasnou atmosférou a nádhernou okolní přírodou. V roce 1992 bylo zapsáno na seznam světového kulturního a přírodního dědictví
35
UNESCO. Na své si zde přijdou vyznavači památek, kteří si mohou projít 300 památkově chráněných objektů, hradní a zámecký komplex, který je druhý největší v České republice, nebo nejstarší barokní divadlo na světě. Milovníkům kultury poskytuje Krumlov mnoho obchůdků s uměleckými předměty, International Art Gallery, 7 muzeí a 4 galerie, dále pak historické slavnosti nebo noční prohlídky města. Těm, kdo rádi pracují, jsou k dispozici luxusní hotely pro konferenční účely v historických prostorách a také sportovní i kulinářské vyţití. K rekreaci můţe slouţit nejen nedaleká vodní nádrţ Lipno, ale také Národní park Šumava nebo okolní krajina vhodná pro jakýkoli druh turistiky. Prohlídka zámku – trasa I. Pro náš program jsem zvolila I. trasu zámku, jejíţ součástí je prohlídka Zámecké kaple Sv. Jiří, Renesanční haly, I., II., III. i IV. renesančního pokoje, Znakové chodby, Antacameru, Přípravny pokrmů, Eggenberského sálu, Barokní jídelny, Baldachýnového salónu, Loţnice kněţny Eleonory Amálie Schwarzenbergové s orientálním salónkem a soukromou kaplí, Oblékárny a místnosti fraucimoru a Maškarního sálu. Zámecká věţ Věţ zámku Český Krumlov má válcovitý tvar, šest podlaţí a do dvou třetin je obklopena obytným palácem Hrádku. Věţ byla vystavěna v polovině 13. století spolu s přilehlým traktem. Jádro věţe je gotické, poté renesančně nastavené. Přízemí a první patro jsou nejstarší částí, druhé patro vzniklo údajně ve 14. století. Třetí patro patří k prostoru renesanční zvonice, i kdyţ se spekuluje o tom, ţe je gotického původu, jelikoţ se zde zachoval zvon s datem 1406. Do podoby, jakou známe dnes, byla věţ dostavěna v roce 1581 podle projektu Baldassara Maggi z Arogna. V roce 1590 byla věţ i Hrádek vyzdobena malířem Bartolomějem Beránkem – Jelínkem. 1947 došlo k zabezpečení a velké opravě věţe. Mezi roky 1994 – 1996 se provedla celková oprava věţe spolu se zrestaurováním a zrekonstruováním maleb. Tato věţ je symbolem nejen samotného města, ale také jeho dlouhé a bohaté historie. Abyste si mohli vychutnat nádherný výhled na město a jeho široké okolí, musíte zdolat 162 schodů, tedy výšku
36
54,5 metrů. Čas na věţi je odměřován hodinovým strojem firmy Heinz z roku 1919, jenţ nahradil původní věţní hodiny ze 16. a 18. století, které jsou uloţeny v Románské komoře. Vodní nádrţ Lipno Vodní nádrţ Lipno je uměle vybudované dílo, které vzniklo v letech 1952 – 1959 na řece Vltavě. Délka nádrţe je 48 kilometrů a v některých místech dosahuje šířky aţ 10 kilometrů. Svou rozlohou tvoří největší vodní plochu a zároveň největší přehradu v České republice. Hráz Českého nebo Jihočeského moře, jak bývá tato přehrada často nazývána, je 25 metrů vysoká, 296 metrů dlouhá a nachází se v obci Lipno nad Vltavou. Lipno se stalo významným místem pro rekreaci, vodní sporty nebo rybolov, má ideální přírodní a klimatické podmínky pro windsurfing či jachting. Protoţe je součástí přehrady také vodní elektrárna, působí jako zdroj elektrické energie a zásobárna vody. Lipenská nádrţ, jako jediná v České republice, by vydrţela nápor aţ stoletých povodní, jelikoţ má dostatečnou kapacitu, aby mohla při vypouštění přijmout dlouhodobě velké mnoţství vody. Na Lipně najdeme řadu menších ostrůvků a také jeden velký, který se nazývá Tajvan. Je moţné zde vyzkoušet cyklotrasy, které spojují levý břeh s pravým a zároveň jsou propojené s trasami aţ do Rakouska, nebo místní lodní dopravu. Dále zde najdeme vyznačené stezky pro pěší nebo moţnost bruslení v zimních měsících. Lipno nad Vltavou Lipno nad Vltavou leţí na levém břehu nádrţe. Tuto obec jsem vybrala, protoţe jsem měla moţnost na vlastní oči vidět, ţe je tam krásné prostředí, vhodné jak pro koupání, tak pro hraní různých her. V centru tohoto města se nachází řada různých zařízení, která mohou slouţit pro plné vyţití a zábavu lidí, navštívit můţete různé hospůdky, restaurace, také taneční bary (diskotéky), zábavní park Aquaworld Marina Lipno, bobovou dráhu, nebo například nedaleké golfové hřiště. Lipno nad Vltavou patří mezi nejvíce turisticky i rekreačně vyhledávaná místa.
37
V této obci nenajdeme pouze letní vyţití, ale na své si zde přijdou i příznivci zimních sportů. Na vrcholu Kramolín vzniklo zimní středisko, jsou zde sjezdové tratě, běţecké stopy, největší dětské lyţařské hřiště v České republice, půjčovna sportovních potřeb, snowboard park, a samozřejmě také restaurace. Skiareál patří k těm modernějším a zaměřen je spíše na rodiny s dětmi. Kluziště je k dispozici v podobě zamrzlé hladiny Lipna. 4.1.4 Výběr her Při výběru her jsem se snaţila volit takové typy her, které by dospělé mohly bavit, nemuseli se při nich příliš unavit a hlavně se u nich zabavili. Hry jsem se snaţila střídat tak, aby po aktivních hrách následovala hra na myšlení a účastníci tak měli čas si odpočinout.
Čas na klepy Fyzická zátěţ: 1 Psychická zátěţ: 3 Nejmenší moţný počet hráčů na hru: 10 Počet instruktorů na hru: 1 Čas na hru: 15 minut Materiál: papír a tuţky pro všechny účastníky Cílem této hry je dozvědět se sám o sobě zajímavé věci a co si o nás myslí ostatní. Měli bychom zjistit, jak jsme se cítili, kdyţ jsme byli středem pozornosti a všichni o nás mluvili.
38
Pravidla: jeden člověk z kolektivu se určí jako Objekt ostatní účastníci napíší na papír jakoukoli věc o Objektu (oznámení můţe být pozitivní nebo negativní, nemělo by to být nic vulgárního, můţe se týkat pracovního nebo jiného tématu, určitého projektu) koordinátor hry posbírá všechna prohlášení a náhodně vylosuje jedno z nich, které přečte nahlas (neměl by je číst Objekt, aby nepoznal autora podle rukopisu) Objekt poté hádá, kdo z kolegů o něm dané prohlášení napsal kdyţ Objekt autora uhádne, stává se autor Objektem pokud Objekt autora neuhodne, čte se další prohlášení do té doby, dokud Objekt neuspěje počet kol je libovolný, záleţí na atmosféře a na nadšení účastníků pro hru
Obíhačka Fyzická zátěţ: 4 Psychická zátěţ: 2 Nejmenší moţný počet hráčů na hru: 10 Počet instruktorů na hru: 1 Čas na hru: 20 minut Materiál: stopky, připínáčky, papírky s čísly V této hře jde o rychlost, šikovnost, schopnost domluvit se a také týmovost.
39
Pravidla: účastníky rozdělíme do skupin o stejném počtu hráčů v lese, spíše řídkém, je potřeba připevnit na stromy jednotlivé lístečky s čísly směrem ke startu, tak aby byly postupně od jedničky dále; označených stromů by mělo být tolik, kolik je hráčů v kaţdé skupině druţstva jsou postavena na startovní čáře a po odstartování vyběhne vţdy první hráč z kaţdé skupiny ke stromu, který má číslo 1; po oběhnutí se vrátí na start, tam vezme druhého člena své skupiny za ruku a společně běţí ke stromu s označením 2, kdyţ oběhnou strom, vrací se opět pro dalšího člena, takto hra pokračuje, dokud neoběhnou všichni hráči týmu všechny označené stromy vítězným druţstvem se stává to, které první doběhne do cíle po společném oběhnutí posledního označeného stromu
Hádejte a měňte se Fyzická zátěţ: 1 Psychická zátěţ: 2 Nejmenší moţný počet hráčů na hru: 8 Počet instruktorů na hru: 1 Čas na hru: 20 minut Materiál: ţádný Cílem je vyzkoušet si, jaký je to pocit, kdyţ se mění sloţení týmu a my musíme kaţdou chvíli spolupracovat s někým jiným a neustále si zvykat na nové lidi, zda máme pocit sebevědomí nebo jsme nervózní, kdyţ náš tým boduje, popřípadě kdyţ se mu nedaří.
40
Pravidla: celkový počet účastníků rozdělíme na poloviny na dvě skupiny (pokud je více soutěţících, vytvořte více skupin) kaţdý z týmů jde několik metrů od sebe, aby se nemohli navzájem slyšet (v místnosti jde kaţdý do opačného rohu) z kaţdého týmu se vybere jeden účastník, společně odejdou z doslechu ostatních, aby se domluvili na nějakém objektu (jako objekt se můţe určit cokoli na světě – sníh, pes, nějaká osobnost, parfém, kolotoč, stanovit se také můţe pouze určitá kategorie – například značky aut, filmy…) ti dva, co opustili své skupiny a vybrali si společný objekt, se vrátí do opačného týmu, neţ ze kterého vyšli zbytek účastníků z obou týmů pokládají nově přiřazenému hráči otázky tak, aby zjistili, co je objektem; otázky však mohou být jen v takové formě, na které lze odpovědět „ano“ nebo „ne“ pokud tým objekt uhádne, tleskne rukama; tým, který tleskne první, vyhrál kolo ti dva, co předtím opustili své týmy, se přidají k vítězné skupině oba týmy si opět zvolí nové zástupce, kteří vymyslí nový objekt hra končí v tu chvíli, kdy jeden z týmů má všechny hráče týmu opačného
Vodník Fyzická zátěţ: 4 Psychická zátěţ: 3 Nejmenší moţný počet hráčů na hru: 12 Počet instruktorů na hru: 2 Čas na hru: 1 – 1,5 hodiny
41
Materiál: rybářské kádě, kbelíky o obsahu 5 litrů pro kaţdé druţstvo jeden, 2dcl hrnek pro kaţdého soutěţícího (jednotlivé pomůcky si můţeme uzpůsobit podle počtu hráčů a moţností pořadatele – úměrně podle zadání změníme obsah jednotlivých nádob) V této aktivitě jde nejen o dobrou fyzickou kondici, psychickou zdatnost, ale také o schopnost pracovat jako tým. Pravidla: pomocí losování zvolíme členy jednotlivých druţstev rybářské kádě se nechají aţ po okraj naplnit vodou určí se cílová meta je potřeba nechat jednotlivým hráčům čas na domluvu určité strategie, jakým způsobem budou vyprazdňovat vodu poté následuje hromadný start kaţdý hráč se snaţí pomocí vlastní nádoby (hrníček, kbelík) vyprázdnit káď svého druţstva, a to tím způsobem, ţe nabranou vodu nosí za vyznačenou metu, kde nádobu vyprázdní a vrací se opět ke kádi jestliţe někdo z hráčů poruší pravidla hry, nedochází k zastavení závodu, ale druţstvo je potrestáno tím, ţe se mu přilívá další voda do kádě vítězem se stává to druţstvo, které první vyprázdní svou káď aţ na dno (minimální mnoţství vody, jeţ můţe zůstat v kádi, určuje rozhodčí)
Pračky Fyzická zátěţ: 1 Psychická zátěţ: 2 Nejmenší moţný počet hráčů na hru: 6 Počet instruktorů na hru: 1
42
Čas na hru: 25 minut Materiál: ţádný (v případě potřeby papír a tuţky pro účastníky) Soutěţící by měli zjistit, jak dobří jsou v oboru kreativní činnosti a nápaditosti. Zda by získali uplatnění i v reklamní agentuře, nebo jaké mají předpoklady pro prodej. Důleţitá je samozřejmě opět spolupráce. Pravidla: utvoří se týmy po třech aţ šesti soutěţících koordinátor řekne zadání, ţe kaţdý tým získal dodávku 10 000 starých pouţitých praček (kaţdý z týmů si sám pak určí, zda pračky jsou funkční, nebo ne) na přípravu budou všichni mít osm minut kaţdá skupina musí vymyslet nějaký způsob odbytu těchto praček, součástí strategie je slogan (třicetisekundová reklama), svou reklamu kaţdý tým představí ostatním hráčům pomocí hlasování se určí, jaká skupina měla ten nejlepší strategický plán a kdo je vítězem, který by zvládnul prodat tyto pračky
Rodenův závod Fyzická zátěţ: 1 Psychická zátěţ: 3 Nejmenší moţný počet hráčů na hru: 12 Počet instruktorů na hru: 1 – 2 Čas na hru: 1 hodina Materiál: šátky, provázky, stopky
43
Kromě týmové spolupráce by si zde hráči měli procvičit také svoji orientaci v terénu, paměť, pozornost a vyzkoušet si, jak obtíţný je ţivot nevidomých lidí. Pravidla: ze všech hráčů utvoříme trojice ukáţeme jim vyznačenou cílovou metu, od které všechny hráče vedeme zpět ke startu po trase od cílově mety k cíli, říkáme všem účastníkům, aby si všímali, kudy jdou, co všechno po cestě vidí a co je tam důleţitého a to všechno se snaţili zapamatovat po příchodu na start se všichni hráči spojí provázkem (prostřední má za zápěstí přivázán jednoho hráče vlevo a jednoho vpravo také za zápěstí) a zaváţou se jim oči šátkem teprve po celkové přípravě ke hře sdělí koordinátor hráčům pravidla, ţe kaţdá trojice musí společně dojít do cíle, kterým je vyznačená meta pokud je terén náročný, soutěţí skupiny odděleně, vţdy jedna se zakrytýma očima a druhá s odkrytýma, která hlídá kaţdý jejich krok vítěze lze určit podle toho, kdo bude první v cíli nebo podle časového limitu
Karel říká Fyzická zátěţ: 2 Psychická zátěţ: 2 Nejmenší moţný počet hráčů na hru: 10 Počet instruktorů na hru: 1 Čas na hru: 10 minut Materiál: ţádný
44
Při této aktivitě jde o umění naslouchat instrukcím a zvýšenou pozornost. Pravidla: z celé skupiny účastníků se stanoví, kdo bude Karel Karel se postaví dopředu před zbytek skupiny a volá jednoduché příkazy (například zvedněte pravou ruku, nebo „Karel říká, poskočte“) kdyţ příkaz začíná slovy „Karel říká…“, nikdo z účastníků nesmí poslechnout, jinak je vyhozen ze hry kdyţ příkaz nezačíná slovy „Karel říká“ a je vysloven pouze samotný pokyn, hráči musí Karlův příkaz dodrţet, jinak jsou vyřazeni ze hry pokud se někdo z účastníků jenom o kousek pohne, kdyţ nemá, je vyloučen ze hry úkolem Karla je, aby se zbavil všech svých protivníků a vyřadil je ze hry 4.1.5 Vlastní zkušenosti Já sama nemám s teambuildingovým programem ţádné zkušenosti, zatím jsem neměla moţnost se něčeho podobného zúčastnit. Ale kdyby mi to nějaký zaměstnavatel nabídl, rozhodně bych neváhala. Podle mého názoru je takovýto program velkým uţitkem jak pro zaměstnance, tak i pro samotnou firmu. Z vlastní zkušenosti mohu pouze říct, ţe vhodně zvolený a zajímavý program můţe sblíţit i různé typy lidí. Kdyţ jsem byla na semestrální praxi v cestovní agentuře, její majitelka mi umoţnila, abych se zúčastnila tzv. fam tripu („info cesty“). Tuto cestu pořádá cestovní kancelář do země, kterou nabízí v katalogu svým klientům a kterou prodávají její obchodní partneři, coţ jsou jiné cestovní kanceláře nebo agentury. Na tomto zájezdu jsou partnerům představovány různé ubytovací kapacity, aby je mohli při prodeji lépe popsat zákazníkům. Já jsem se zúčastnila info cesty do Chorvatska, a jelikoţ majitel pořádající cestovní kanceláře vytvořil pro účastníky tohoto zájezdu zajímavý program, podařilo se nám tam vzájemně se seznámit. Utvořil se dobrý kolektiv, kde se uţilo spoustu zábavy, a to i v tomto případě, kdy šlo vlastně o pracovní
45
cestu. Protoţe kromě pracovních návštěv všech moţných hotelů jsme společně navštívili také národní parky, pravou chorvatskou kolibu nebo podnikli výlet na lodi, nebyla o zajímavý program nouze. Co se týče mého programu, který navrhuji pro firmy, ten jsem si také chtěla osobně vyzkoušet. Bohuţel se mi nepodařilo si ho vyzkoušet kompletně celý, přesně podle navrhovaného programu. Ale zvlášť jsem navštívila Český Krumlov a vodní nádrţ Lipno a zvlášť jsem uspořádala den, ve kterém jsem s partou kamarádů vyzkoušela všechny hry, které mám zařazené do tohoto programu. Trasu Jihlava – Český Krumlov – Lipno – Jihlava jsem projíţděla proto, abych viděla, jak celý program vychází časově a jestli je opravdu zajímavý. Tato zkušební jízda proběhla 18. dubna roku 2009. Původně jsem měla strach, protoţe právě na tento víkend bylo hlášeno špatné počasí, naštěstí se předpověď nepotvrdila, tudíţ se mi povedlo udělat i pár ilustračních fotografií (viz přílohy E, F). Výjezd z Jihlavy byl v 8:15 a do Krumlova jsme dojeli asi v 10:15, poté jsme navštívili kemp Nové Spolí, odkud by měl být výjezd na raftech. Během naší návštěvy Českého Krumlova jsme si vyšli na zámeckou věţ, výstup nám trval zhruba 25 minut, samozřejmě je potřeba nechat určitý časový limit, který je důleţitý kvůli počtu účastníků. V příloze přikládám vstupenku na věţ, je moţné zde vidět cenu vstupného a na rubové straně je navíc zobrazena mapka areálu zámku (viz příloha G). Na oběd jsme si došli do krčmy v Šatlavské ulici, takţe ji z vlastní zkušenosti mohu vřele doporučit. Asi v 13:30 jsme odjíţděli z Krumlova směr Lipno nad Vltavou. Po příjezdu do obce jsme si prohlédli okolí apartmánů, kde je naplánováno ubytování. Prošli jsme se kolem nádrţe Lipno, zjistili předpoklady pro sportovní vyţití a vhodné prostranství, nakonec jsme ještě neodolali jízdě na bobové dráze. Z Lipna nad Vltavou jsme vyrazili na Dolní Dvořiště do obchodu Travel Free, cesta nám trvala zhruba půl hodiny. Asi pět minut po půl čtvrté jsme odjíţděli z Dolního Dvořiště a přes České Budějovice dojeli zpět do Jihlavy. Při svém víkendovém programu jsme počítala s určitými časovými rezervami kvůli druhu dopravy, protoţe se cestuje autobusem, ne osobním autem.
46
I kdyţ jsem neměla moţnost si vyzkoušet celkový víkendový program, rozhodla jsem se zvlášť si vyzkoušet program Český Krumlov – Lipno a zvlášť vyzkoušet hry, které jsem pro svůj víkendový program vybrala. Šlo mi o organizaci her, vysvětlení pravidel, přípravu veškerých podmínek a také vyhodnocení kaţdé hry. Proto jsem poprosila pár svých přátel, jestli by mi mohli věnovat jedno odpoledne, kdy si mnou vybrané hry vyzkoušíme v terénu. V sobotu 2. 5. 2009 jsme vyjeli na kamarádčinu chatu, která je umístěna v lese a jejíţ součástí je i velká zahrada, takţe kolem bylo dost moţností a prostoru pro hraní her. Jelikoţ nás bylo dohromady sedm – 6 hráčů a já jako pořadatel, musela jsem všechny hry uzpůsobit našemu nízkému počtu. Do víkendového programu jsem totiţ vybírala hry, které jsou vhodné pro počet osmnácti lidí. Na začátku jsem všechny seznámila s účelem našeho setkání a také s tím, jak bude celé odpoledne probíhat, poté jsem účastníky rozlosovala do dvou skupin po třech. Před kaţdou hrou jsem celé skupině vysvětlila pravidla a zodpověděla případné dotazy, které měli účastníci k pravidlům. Pak jsme jiţ začali s první hrou Čas na klepy, která byla takovou zahřívací hrou, zkusili jsme si to asi na čtyřech přátelích, protoţe při tak malém počtu se hra rychle opakovala. Jako druhou hru jsem zvolila Obíhačku, kdy mezi sebou soupeřila obě druţstva. Jedna skupinka s přehledem zvítězila, protoţe druhá trojice se během obíhání stromu s číslem dvě pustila, tudíţ musela začít znovu. Po Obíhačce jsme vyzkoušeli zajímavou hru Hádejte a měňte se, kde bylo potřeba vymýšlet různé objekty a navzájem je pak hádat, občas všichni soutěţící byli hodně daleko od toho správného slova. Vţdy se vybrali dva, z kaţdé skupiny jeden, a domluvili si spolu jednu osobu, věc, objekt, které pak ostatní hádali. Vybrané slovo mi řekli a já jsem pak zbývajícím účastníkům v týmech trochu napovídala, kdyţ byli příliš daleko od cíle. Spoustu legrace jsme zaţili také u hry Vodník, kdy jsme vzhledem k našemu počtu museli změnit pomůcky. Původně jsou v této hře potřeba rybářské kádě, ze kterých se vylévá voda. Jelikoţ nás bylo málo a asi hodně těţko bych sháněla a převáţela rybářské kádě, zvolila jsem jako nádobu desetilitrový kbelík, soutěţící z něj pak vodu vylévali pomocí 2dcl kelímků a 2cl skleniček. Ke zvýšení obtíţnosti pomohli také naši psi, kteří běhali spolu se soutěţícími. Při hře Pračky jsem vyzkoušela prodejní schopnosti svých kamarádů, a to jak jsou kreativní při vymýšlení reklam. Jedna ze skupin se zaměřila pomocí tance
47
spíše na vizuální stránku reklamy, druhá hlavně na mnoţství nápadů a slovní prodej. Co se týče hry Rodenův závod, u té jsme se moc nasmáli, protoţe vidět, jak se tři lidé spojení provázkem snaţí poslepu dojít k cíli, kterým byl bílý kbelík, a přitom nemají ponětí, kam jdou, to byla velká zábava. První skupina se, aţ na počáteční problémy, s tímto úkolem vypořádala celkem v pořádku. Avšak děvčata ve druhé skupině poslepu obešla celou zahradu a vymetla kaţdý kout, svou cestu završila tím, ţe se vzájemně málem roztrhla na studni. Závěr našeho hracího odpoledne jsme zakončili odpočinkovou hrou Karel říká. Při této hře si všichni účastníci vyzkoušeli, jaké to je být Karlem a dávat týmu instrukce, a zároveň si i ostatní vyzkoušeli, jaké to je, kdyţ musí naslouchat někomu, kdo jim přikazuje, co mají dělat. Jsem velice ráda, ţe jsem si svůj program mohla alespoň částečně vyzkoušet. Při projíţdění první části jsem si ověřila, ţe město Český Krumlov a vodní nádrţ Lipno jsou opravdu velmi zajímavá a krásná místa, která stojí za to navštívit. Během vlastního zkoušení her jsem zjistila, ţe kdyţ jsou správně vybrané hry, mohou opravdu kolektiv stmelit. V mnoha soutěţích bylo potřeba se spolehnout jeden na druhého a pracovat jako tým, jenom tak měla daná aktivita svůj význam a také úspěch. Navíc jsme si všichni uţili spoustu legrace a myslím, ţe rozhodně máme na co vzpomínat. Pro představu průběhu jednotlivých her jsem samozřejmě pořizovala fotografie (viz příloha I). I kdyţ mám ve svém programu stanovený časový rozvrh, jde spíš o představu, jak by daný den měl probíhat. Chtěla bych však nechat lidem volnost, tudíţ pokud by nechtěli hrát nějakou z her a raději si například povídali, není nutné aktivitu pořádat. V tomto programu mi jde hlavně o to, aby se lidé spřátelili a také si odpočinuli. Ze svého pohledu hodnotím tento program jako celkem zajímavý, a kdyţ jsem se ptala přátel, také se jim návrh víkendu zamlouval.
48
4.2 Předpokládané náklady 1) TRASA Jihlava – Český Krumlov Čas: cca 3 hodiny Vzdálenost: cca 168 km Český Krumlov – Lipno nad Vltavou Čas: cca 45 minut Vzdálenost: cca 39 km Lipno nad Vltavou – Dolní Dvořiště – Jihlava Čas: cca 3 hodiny 15 minut Vzdálenost: cca 206 km Celkem 413 km
2) AUTOBUS Firma BK BUS – Jaroměřická 1120, Moravské Budějovice, 676 02 Autobus Mercedes Super Sprinter • počet sedadel 19 + 1 • cena za km – 17 Kč • cena za hodinu čekání – 120 Kč • klimatizace, čtecí lampičky, předehřívač, elektrické dveře, ABS, ASR 413 (kilometry celkem) + 5 % = 433,65 (celkové km se zahrnutými objíţďkami) 434 km x 17 Kč = 7 378 Kč (celkem za ujeté kilometry) 58 hodin (celý víkend od pátku 8:00 do neděle 18:00) – 7 hodin (jízda) = 51 hod. 51 hodin – 24 hodin (pátek a sobota od 18:00 do 6:00 se nepočítá) = 27 hodin 27 hodin čekání x 120 Kč = 3 240 Kč 45 km (přistavení autobusu) x 17 Kč = 765 Kč
49
45 km (odjezd autobusu do garáţe) x 17 Kč = 765 Kč 3 240 Kč (čekání) + 7 378 Kč (ujeté km) + 1 530 Kč (přistavení a odstavení) Celkem za dopravu 12 148 Kč 3) STRAVNÉ ŘIDIČŮ 2 dny x 180 Kč (za řidiče na den) Celkem za stravné řidiče 360 Kč
4) DPH ZA DOPRAVU Vypočítá se 19% z ceny zájezdu. 19 % z 12 148 Kč = 2 308 Kč Celkem za DPH 2 308 Kč 5) UBYTOVÁNÍ Český Krumlov Hostel Merlin – Kájovská 59, Český Krumlov Hostel je situován přímo v centru Českého Krumlova, asi 50 metrů od náměstí na břehu řeky Vltavy. Moţnost ubytování ve dvou a vícelůţkových pokojích, s koupelnami a sociálním zařízením na kaţdém patře. Cena ubytování ve všech pokojích je 250 Kč za osobu a noc (k základní ceně ubytování nejsou připočítávány další poplatky). Moţnost vyuţití jedné ze tří kuchyněk, internet zdarma, bezplatné parkování, káva a čaj jsou v ceně ubytování. 8 x dvoulůţkový pokoj (8 x 500 Kč = 4 000 Kč) 1 x třílůţkový pokoj (1 x 750 Kč = 750 Kč) 1 x jednolůţkový pokoj pro řidiče (1 x 250 Kč = 250 Kč) 4 000 + 750 + 250 = 5 000 Kč Ubytování pátek/sobota 5 000 Kč
50
Lipno nad Vltavou Apartmány Lipno nad Vltavou – Lipno nad Vltavou Tyto apartmány se nacházejí v klidné části města Lipno nad Vltavou, jsou nedaleko centra a 200 metrů od pláţe. V zimním období je hned vedle apartmánů lanovka. Je zde moţnost ubytování ve 20 apartmánech, které jsou pro 2 – 8 osob. Kaţdý apartmán má vlastní loţnici, kuchyňku se základním vybavením, lednici, dvouvařič, koupelnu se sprchou nebo vanou a WC, gauč. Pro zákazníky je zde bezplatné parkoviště před budovou, lyţárna, kolárna, recepce, klubovna, bankomat ČSOB. V přízemí se nachází restaurace s moţností stravování (snídaně, polopenze, plná penze). V zimním období jsou v suterénu k dispozici lyţařská škola, skiservis nebo půjčovna lyţařského vybavení. V blízkosti budovy najdeme cyklo a inline stezku, která vede podél břehu Lipna, dále pak supermarket a lanová dráha. V okolí jsou značené turistické stezky. Apartmán pro 6 osob – 380 Kč/osoba/noc Apartmán pro 7 osob – 340 Kč/osoba/noc 1 x apartmán pro 6 osob (6 x 380 Kč = 2 280 Kč) 2 x apartmán pro 7 osob (14 x 340 Kč = 4 760 Kč) 2 280 + 4 760 = 7 040 Kč Ubytování sobota/neděle 7 040 Kč Zvolila jsem toto ubytování, protoţe je blízko centra, tudíţ nedaleko všech atrakcí. Abych sníţila cenu, jsou zde účastníci ubytováni v apartmánech po sedmi lidech. Ale jelikoţ jde pouze o přespání, myslím, ţe by to nemělo vadit. Kdyby zde měli být účastníci ubytováni delší dobu, volila bych pokoje pro menší počet lidí, nebo jiné ubytování. Ubytování celkem 12 040 Kč
51
6) BOBOVÁ DRÁHA LIPNO Bobovou dráhu, která je umístěna přímo v obci Lipno nad Vltavou, můţete navštívit celoročně, pokud jste příznivci aktivního vyuţití volného času. Díky svojí délce, dobrému umístění v krásné přírodě a úchvatnému výhledu na jezero Lipno se tato bobová dráha řadí ke světové špičce, v tuzemsku je řadou lidí hodnocena jako vůbec nejlepší. Po vzrušující jízdě je k dispozici terasa Boby bistra, které nabízí velký výběr nápojů a rychlých jídel. Vyuţít je moţno i další gastronomické podniky v okolí. Slide Land Lipno – v tomto areálu je moţné celoročně vyzkoušet kromě bobové dráhy také originální dřevěné dětské hřiště a v létě pro aktivní odpočinek vyuţít zdejší rybník s pobytovou loukou a písečnou pláţí. Mezi zimní novinky patří půjčovna sněţných skútrů pro děti a bruslení nebo hokej na zamrzlé hladině rybníka. Otevírací doba je celoroční, v létě od 9:00 do 21:00 hod.; na jaře, na podzim a v zimě od 11:00 do 18:00 hod. (víkendy, svátky a prázdniny od 10:00 hod.). dospělí 1 jízda – 80 Kč 5 jízd – 300 Kč 40 jízd – 2 000 Kč Celkem za bobovou dráhu 2 000 Kč
7) RAFTY Půjčovna lodí Potápka – Horní Brána 408, Český Krumlov, 381 01 Raft Colorado (700 Kč/den) pro 6 osob Půjčení vesty – 18 Kč/osoba Doprava – 9 Kč/km Rafty: 3 x 700 Kč = 2 100 Kč Vesty: 18 x 15 Kč = 270 Kč Doprava: 9 km x 9 Kč = 81 Kč Celkem za rafty 2 451 Kč
52
8) ZÁMEK ČESKÝ KRUMLOV Zámecká věţ – 50 Kč Trasa I. – 130 Kč 50 Kč x 19 = 950 Kč 130 Kč x 19 = 2 470 Kč Celkem za návštěvu zámku 3 420 Kč 9) NÁPOJE Protoţe se zaměstnavatel rozhodl zaplatit zaměstnancům nápoje k obědům i večeřím, musí se zahrnout určitá předběţná částka i na tento výdaj. Tato částka je pouze orientační. Celkem na nápoje 4 500 Kč 10) POMŮCKY Na nákup pomůcek pro potřeby her budeme počítat asi 1 000 Kč Celkem za pomůcky 1 000 Kč 11) ODMĚNA ORGANIZÁTOROVI Pro koordinátora tohoto programu bych navrhla odměnu ve výši 2 000 Kč. Celkem za odměnu 2 000 Kč 12) HONORÁŘ HUDEBNÍ SKUPINY Celkem za skupinu 1 500 Kč CELKOVÉ NÁKLADY = 43 727 Kč Při tvorbě této práce jsem se snaţila o to, aby program byl zajímavý pro účastníky z hlediska náplně, a zároveň, aby byl zajímavý pro zaměstnavatele po stránce finanční. Podle mého názoru není dobré šetřit na zábavních aktivitách programu, protoţe je to vlastně hlavní cíl této cesty, oproti tomu ubytování a stravování není rozhodující
53
sloţkou, a tak jsem se snaţila hledat takové sluţby, aby jejich úroveň a cena byly pro obě strany přijatelné. Rozhodla jsem se ušetřit náklady tím, ţe účastníci si budou veškerou stravu hradit sami, je to vhodné i z toho důvodu, ţe kaţdý má jiné stravovací návyky. Navíc by to mohlo být nespravedlivé i pro účastníky. Jelikoţ všichni moc dobře víme, ţe pokud je moţnost mít něco zadarmo, někteří lidé jsou toho schopni dosti zneuţít. Takţe by to mohlo dopadnout tak, ţe slušní lidé by si dali oběd například za 100 Kč a někdo by se mohl naobědvat za cenu třeba pětkrát takovou. Zaměstnavatel jinak platí nápoje k obědu a večeři, vstupy, ubytování i veškerou zábavu. Myslím, ţe vzhledem k tomu, co vše je v ceně víkendu, nemělo by být placení stravování pro zaměstnance tak nepředstavitelnou poloţkou. Samozřejmě, ţe v případě, kdy není zaměstnavatel nijak finančně omezen, můţe hradit i stravování všech účastníků. Do programu je moţné zahrnout také alternativní řešení zábavy, jako jízda na čtyřkolkách nebo paintball. Záleţí na moţnostech cílového místa, mnoţství času a na firmě, jestli bude chtít vynaloţit nějaké náklady navíc. Pro sníţení nákladů jde u mnoha sluţeb vyjednat skupinovou slevu, co se týče vstupů nebo ubytování. Také cena raftů je za celý den, takţe i zde by se cena mohla sníţit díky tomu, ţe my je potřebujeme jenom dvě hodiny.
54
5 DOTAZNÍK 5.1 Výzkum pomocí dotazníku Dotazník Dotazník je jedním z nejběţnějších způsobů sběru dat pro různé průzkumy. Existuje několik různých typů průzkumů, jak můţeme zjišťovat důleţité věci, jsou to například osobní dotazování, telefonické dotazování, pozorování, nebo skupinové dotazování. Je nutné si dát velkou práci se sestavením dotazníku. Nutností je důsledně dbát na správně zvolené otázky a také jejich formulaci, nechat dostatečný prostor pro odpovědi. Výhody - patří k levnějším metodám dotazování, respondent má čas na vyplnění třeba v klidu doma, je jednoduché ho vyplnit, jednodušší zpracování a vyhodnocení. Nevýhody - není tak lehké sehnat dostatek respondentů, lidé mohou v dotaznících lhát, v případě, ţe respondent nebude rozumět otázce, není moţné mu ji vysvětlit.
5.2 Cíl dotazníku Pomocí tohoto dotazníku bych chtěla zjistit, zda by lidé měli o víkend tohoto druhu vůbec zájem. Dotazník jsem posílala elektronickou formou přes e-mail a také jsem se osobně dotazovala celkem sta respondentů. Chtěla jsem se dozvědět, jestli si lidé uvědomují vztahovou problematiku na pracovišti a jestli by byli ochotni vzdát se víkendu s rodinou ve prospěch zlepšení pracovních vztahů. Dále jsem chtěla zjistit, jestli by mělo smysl, aby nějaký majitel firmy vkládal peníze do takového projektu, zda by se mu to vyplatilo z hlediska finančního a také z hlediska efektivity práce. Tento dotazník by měl majitelům firmy ukázat, jestli by si zaměstnanci byli ochotni připlatit, aby se zlepšila atmosféra na pracovišti.
55
5.3 Hypotézy k dotazníku 1 H1 : Většina lidí má představu o tom, ţe vzájemné vztahy na pracovišti jsou důleţité a je potřeba se o ně starat. H2 : Firemní akce jsou důleţité a většina lidí by si za svou účast byla ochotna připlatit.
5.4 Dotazník 1 Dobrý den, jmenuji se Klára Bačkovská a jsem studentkou Vysoké školy polytechnické v Jihlavě. Abych mohla ukončit studium na této škole, potřebuji napsat bakalářskou práci. Já jsem si pro tuto práci zvolila téma: Volnočasové aktivity pro firmy. Mým úkolem je sestavit víkend, který by byl zajímavý pro zaměstnance jedné firmy a měl vést k jejich sblíţení. Proto bych Vás chtěla poprosit o vyplnění tohoto dotazníku, který se týká právě tohoto tématu. Zaškrtněte vţdy pouze jednu odpověď. Děkuji za Váš čas k vyplnění dotazníku!
Jste: Muţ Ţena Váš věk je: 20 – 30 let 30 – 40 let 40 – 50 let 50 a více
56
1) Jste spokojeni se vztahy s Vašimi kolegy? a) ano, většinou jsem spokojený/á b) bylo by dobré je zlepšit c) takové věci neřeším 2) Myslíte, ţe čas strávený s kolegy mimo pracovní prostředí můţe vést ke zlepšení vzájemného vztahu? a) určitě ano b) spíše ano c) spíše ne d) určitě ne 3) Zaujal by Vás víkend, který by byl vyplněn zajímavými aktivitami? a) ano b) ne 4) Pokud byste na takový víkend jeli, jaký program by Vás zaujal? a) aktivní trávení volného času (nějaké sporty, různé hry …) b) pasivní trávení volného času (pouze odpočinek, relaxace…) c) spojení aktivních i pasivních činností d) něco jiného (můţete uvést příklad) 5) Pokud by Vám zaměstnavatel nabídl moţnost zúčastnit se takového víkendu, měl/a byste zájem? a) ano b) ne 6) Za jakých podmínek byste se zúčastnili? a) jen pokud by bylo vše hrazeno zaměstnavatelem b) i v případě, ţe by bylo potřeba se finančně podílet
57
5.4.1 Vyhodnocení dotazníku 1
Soubor čítal přesně 100 respondentů, počet osob je tedy totoţný s vyjádřením poloţek dotazníku v procentech. Z grafu je na první pohled patrné, ţe častěji dotazník vyplňovaly ţeny, kterých bylo 62, zatímco muţů pouze 38.
Co se týče věkového rozdělení, nejvíce bylo respondentů ve věku mezi dvaceti a třiceti roky. Jelikoţ mi na dotazník odpovídala celá řada mých spoluţáků a kamarádů, proto je v této věkové hranici 45 lidí. Další početnou skupinou respondentů byli lidé ve věku od
58
třiceti do čtyřiceti let, jejichţ počet je 24. Zbytek grafu se dělí mezi 18 respondentů ve věku čtyřicet aţ padesát let a 13 starších padesáti let.
1. Jste spokojeni se vztahy s Vašimi kolegy? 3% ano, většinou jsem spokojený/á
25%
bylo by dobré je zlepšit 72%
takové věci neřeším
Podle dotazníků vyšlo, ţe 72 lidí ze sta je v zaměstnání spokojená se svými kolegy a jejich vzájemnými vztahy. 25 respondentů je celkem spokojeno, ale mají pocit, ţe by bylo třeba tyto vztahy ještě zlepšit. A dokonce dotazník vyplnili tři lidé, které jejich vztahy na pracovišti vůbec nezajímají a nemají potřebu je řešit.
2. Myslíte, že čas strávený s kolegy mimo pracovní prostředí může vést ke zlepšení vzájemného vztahu? 11% 0% určitě ano
36%
53%
spíše ano spíše ne určitě ne
59
Při poloţení této otázky se 53 lidí shodlo na tom, ţe jsou si naprosto jisti tím, ţe pokud by trávili více času společně se svými kolegy, mohlo by to jejich vztahy utuţit a zlepšit. 36 respondentů se přiklánělo k názoru, ţe mimopracovní čas zřejmě můţe slouţit ke zlepšení vztahů, ale nejsou si v tom stoprocentně jisti. 11 dotazovaných není přesvědčeno o tom, ţe pokud budou se svými kolegy jinde neţ v práci, ţe by si byli bliţší. Nikdo z respondentů nevybral moţnost, kdy by si byli úplně jisti tím, ţe se vztahy nezlepší.
3. Zaujal by Vás víkend, který by byl vyplněn zajímavými aktivitami? 17%
ano
83%
ne
83 respondentů vyplnilo, ţe pokud by program nějakého víkendu byl zajímavě udělaný, tak by je zaujal k účasti. Ze sta lidí bylo 17, kteří nemají o takový druh zábavy zájem.
60
4. Pokud byste na takový víkend jeli, jaký program by Vás zaujal? 1%
aktivní trávení volného času
28%
pasivní trávení volného času
58%
13%
spojení aktivních i pasivních činností něco jiného
Při dotazu na náplň takového víkendu bylo 58 dotazovaných pro spojení aktivních i pasivních činností. 28 respondentů by dalo přednost pouze aktivnímu trávení volného času, tedy pohybu, jako je například sport a různé hry. Pro odpočinkový program víkendu, jako je relaxace a odpočinek, hlasovalo 13 dotazovaných. Jeden člověk by uvítal jinou moţnost programu, bohuţel však v dotazníku neuvedl, co by si představoval.
5. Pokud by Vám zaměstnavatel nabídl možnost zúčastnit takového víkendu, měl/a byste zájem? 11% ano
89%
ne
61
Pokud by respondentům nabídl jejich zaměstnavatel moţnost, aby se zúčastnili víkendu, který by byl vyplněn zajímavými aktivitami a měl zlepšit kolektivní vztahy, vyuţilo by této moţnosti 89 lidí. Proti tomuto nápadu hlasovala 11 respondentů.
6. Za jakých podmínek byste se zúčastnili? 28%
72%
jen pokud by bylo vše hrazeno zaměstnavatelem i v případě, že by bylo potřeba se finančně podílet
Na první pohled je z grafu patrné, ţe pokud má někdo zájem o takovýto druh zábavy, byl by ochoten si i připlatit, aby mohl strávit společný čas se svými kolegy. 28 lidí by se rádo zúčastnilo, ale jen za předpokladu, ţe by nemuseli vůbec nic hradit. 5.4.2 Výsledky výzkumu H1 : Většina lidí má představu o tom, ţe vzájemné vztahy na pracovišti jsou důleţité a je potřeba se o ně starat. Podle vyplněných dotazníků vyšlo najevo, ţe kromě tří respondentů lidé berou v úvahu vztahy na pracovišti a je pro ně důleţité, zda spolu dobře vycházejí. Při představě, ţe by spolu měli trávit víkend, má většina lidí takový pocit, ţe by se jejich vztah mohl zlepšit, pokud by společně trávili více času mimo zaměstnání nějakými společnými aktivitami.
62
H2 : Firemní akce jsou důleţité a většina lidí by si za svou účast byla ochotna připlatit. Mezi respondenty se našli tací, podle kterých mimopracovní aktivity nemohou pomoci ke stmelení kolektivu, avšak většina lidí se přikláněla k názoru, ţe společně proţitý volný čas můţe mít podíl na lepší atmosféře na pracovišti. Jelikoţ 72 respondentů vyplnilo, ţe by byli ochotni si za účast připlatit, vyvodila jsem z toho závěr, ţe povaţují firemní akce za dobré a zároveň důleţité nejen pro sebe, ale také pro zaměstnavatele. 5.4.3 Shrnutí výzkumu Během vyhodnocování tohoto dotazníku jsem se dozvěděla mnoho zajímavých věcí. Z některých výsledků tohoto dotazníku jsem byla docela překvapená, hlavně při otázce ohledně spokojenosti se vztahy na pracovišti, kdy tři lidé odpověděli, ţe takové věci neřeší. Já osobně si myslím, ţe pokud má člověk efektivně pracovat, musí se mu v práci líbit, a v práci se mu líbit nebude, kdyţ nebude vycházet se svými kolegy. Dále mě překvapil počet lidí, kteří by nebyli ochotni se zúčastnit, pokud by se měli podílet na nákladech. Ale jinak jsem ráda, ţe hodně respondentů by o takový druh volného času a zábavy mělo zájem a rádi by se podobného víkendu zúčastnili.
5.5 Dotazník 2 Druhý dotazník jsem rozdala po „hracím“ odpoledni svým kamarádům, abych se dozvěděla jejich názor na vybrané hry, co se jim nelíbilo, co by změnili. Cílem bylo zjistit, jestli se jim takové odpoledne zdálo zajímavé a jestli z toho měli i jiné pocity neţ jen pocit povinnosti, aby mi pomohli s mou prací. 1) Co byste změnili? a) pořadí her b) výběr a typ her c) uvádění her d) nic
63
2) Stačilo Vám vysvětlení pravidel před začátkem hry? a) ano, stačilo b) raději bych měl pravidla neustále na očích na veřejném místě (tabule, nástěnka) c) kaţdý by měl dostat svůj vlastní papír s pravidly 3) Co Vám při výběru her chybělo? a) více pohybových her b) více seznamovacích her c) více her na trénink myšlení a paměti d) jiné hry (uveďte příklad) e) nic 4) Jaký pocit máte z takto stráveného „hracího“ odpoledne? a) určitě můţe vést ke stmelení kolektivu b) nemám pocit, ţe bychom se nějak sblíţili c) bylo to zajímavé, ale nepřijde mi to vhodné pro firemní akci 5) Co byste o takovémto trávení volného času řekli? a) líbilo se mi to a klidně bych si to zopakoval/a b) nebylo to špatné, ale není to nic pro mě c) zbytečná ztráta času 5.5.1 Vyhodnocení dotazníku 2 Dotazník mi osobně a anonymně vyplnilo mých šest kamarádů a měli zde sdělit své názory na vybrané hry. Otázka 1. – Co byste změnili? V této otázce se všichni zúčastnění shodli na tom, ţe by na tomto odpoledni neměnili vůbec nic.
64
Otázka 2. – Stačilo Vám vysvětlení pravidel před začátkem hry? I v tomto bodě všem hráčům stačilo pouze mé vysvětlení před začátkem aktivity. Jde o to, ţe já jsem do svého programu vybírala víceméně jednodušší a kratší hry, a to jak na hraní, tak i na vysvětlování. Kdyby se v programu objevila například taková hra, kdy se doba hraní pohybuje kolem tří a více hodin, myslím, ţe v takovém případě by bylo jednodušší a i pro účastníky lepší pravidla vytisknout pro kaţdého zvlášť, aby je měli neustále při ruce. Otázka 3. – Co Vám při výběru her chybělo? V tomto ohledu by dva dotazovaní uvítali více her na trénink myšlení a paměti, jednomu chyběly ještě hry jiného druhu, avšak bohuţel nespecifikoval/a, jaký typ her by to měl být. Zbylým třem účastníkům vyhovoval výběr a typ her, neměli pocit, ţe by jim něco chybělo. Otázka 4. – Jaký pocit máte z takto stráveného „hracího“ odpoledne? Při poloţení této otázky se naštěstí všichni respondenti shodli na tom, ţe tento způsob trávení volného času můţe vést ke stmelení a sblíţení kolektivu. Tato odpověď mě velice potěšila, jelikoţ se alespoň částečně potvrdil můj vlastní názor na tuto problematiku. Otázka 5. – Co byste o takovémto trávení volného času řekli? I zde došlo ke shodě a všichni aktéři odpověděli, ţe se jim náplň odpoledne líbila a nebyli by proti, kdyby se něco podobného opět uskutečnilo. Také z mého pohledu se toto odpoledne vydařilo. Snaţila jsem se vybrat hry, které se mně osobně zdály zábavné a pro ostatní zajímavé. Domnívám se, ţe jsem zvládla jak organizaci, tak i přípravu jednotlivých her během odpoledne, ovšem všichni víme, ţe vţdy je co zlepšovat. Díky tomu, ţe se sešla dobrá parta kamarádů, neměli jsme během celého odpoledne ţádný konflikt ani nedorozumění a navíc jsme si uţili spoustu zábavy. Takţe i já bych si takový program ráda zopakoval, ať uţ v roli koordinátora nebo hráče.
65
6 ZÁVĚR Cílem mé práce bylo sestavit návrh víkendu, který by firmy mohly vyuţít ke sblíţení svých zaměstnanců. Jde o takový program, jenţ by měl stmelit kolegy, aniţ by docházelo k omezení kohokoli z kolektivu. Vyzkouší si týmovou spolupráci při různých aktivitách a také při hraní společných her. Prohloubení vzájemných vztahů by kromě her měl napomoct také společný čas, který spolu účastníci stráví mimo pracovní prostředí. Pro svůj víkend jsem zvolila takové aktivity, které zaujaly mě samotnou. Jelikoţ si myslím, ţe pokud by náplň nebyla zajímavá pro mě, pak bych těţko mohla chtít přesvědčit někoho, ţe tento víkend je vhodný právě pro jejich firmu. Jako cílová místa jsem vybrala Český Krumlov a vodní nádrţ Lipno, aktivity jsou sloţením kulturních, sportovních a společenských. Kulturní část programu tvoří prohlídka zámku a věţe Českého Krumlova, sportovní vyţití je formou raftingu. A co se týče společenské části, ta je tvořena několika hrami. Já osobně jsem si trasu Jihlava – Český Krumlov – Lipno nad Vltavou – Jihlava projela, navštívila věţ a také bobovou dráhu v obci Lipno nad Vltavou. Hrací část programu jsem pak spolu se svými kamarády otestovala na chatě. Jsem velice ráda, ţe jsem si organizaci her mohla vyzkoušet na testovací skupině, kde jsem si vyzkoušela přípravu, průběh i vyhodnocení všech aktivit. Podle dotazníků, které jsou součástí mojí práce, se mi potvrdilo, ţe většina lidí se domnívá, ţe teambuidingové programy jsou důleţité. Jelikoţ mám na tuto problematiku stejný názor, tento výsledek mě potěšil. Já osobně se domnívám, ţe společné programy jsou nejen důleţité, ale zároveň velice přínosné jak pro zaměstnavatele, tak také pro zaměstnance. V současné době si stále více lidí stěţuje na nedostatek volného času a přepracovanost. Právě proto by si měl kaţdý najít čas, kdy by se mohl věnovat rozvoji své osobnosti a také psychického stavu. Mnozí si neuvědomují, ţe vhodně a správně vyplněný volný čas by měl být součástí ţivota kaţdého pracujícího člověka. Kaţdý by měl správně pracovat a zároveň se také dobře odreagovávat. Jsem ráda, ţe jsem si vybrala právě toto téma, jelikoţ zpracování mě bavilo a testování programu jsem si opravdu uţila. Mohu říct, ţe zkoušení her se velice líbilo i mým
66
kamarádům, kteří si plánují, ţe si podobnou akci určitě musíme zopakovat. I já bych si něco podobného ráda zopakovala, jelikoţ je to příjemné zpestření oproti běţným dnům. Během psaní této práce jsem se dozvěděla spoustu nových a zajímavých poznatků. Například při zpracování teoretické části jsem zjistila, ţe dříve jsem se nijak zvlášť nezabývala pojmy, jako jsou volný čas nebo hry. Brala jsem to jako úplně běţná slova, aţ při zpracování této práce jsem zjistila, ţe i tyto pojmy mají mnohem hlubší a důleţitější význam, neţ jak si lidé normálně představují. Dřív, kdyţ jsem šla hrát nějakou hru, brala jsem to tak, ţe si prostě přečtu pravidla a je to. Ve skutečnosti je potřeba vloţit do uvádění her velké úsilí a snahu, pokud chceme, aby si je účastníci mohli naplno proţít a opravdu z nich mít radost a plnohodnotný uţitek. Ale nebyly to jenom tyto pojmy, ale řada dalších důleţitých věcí. V praktické části práce jsem si vyzkoušela, jaké to je, kdyţ musíte sestavit nějaký program, a to tak, aby byl pro lidi zajímavý a oni měli chuť se ho zúčastnit. Zjistila jsem, ţe tvořit program pro dospělé lidi a vyplňovat jim jejich uţ tak dost zaneprázdněný ţivot není vůbec lehké. Během zpracování práce jsem vyuţila mnohých znalostí z předmětů mého oboru. Navíc jsem si rozšířila obzory, získala cenné zkušenosti a informace, které jistě v budoucnu ještě zuţitkuji.
67
SEZNAM LITERATURY A POUŢITÝCH ZDROJŮ HRKAL, Jan, HANUŠ, Radek, ed. Zlatý fond her II: výběr her a programů připravených pro kursy Prázdninové školy Lipnice. 3. vyd. Praha: Portál, s. r. o., 2002. ISBN 80-7178-660-8. JIRÁSEK, Ivo. Časovost času volného (disponibilní čas). In B. Hodaň (Ed.), Volný čas a jeho současné problémy (sborník příspěvků). Olomouc: Hanex, 2002. MIKOŠKA, Jaroslav. Outdoorové sporty. 1. vyd. Brno: Computer Press, a. s., 2006. ISBN 80-251-0896-1. MILLER, Brian Cole. Teambuilding – 50 krátkých aktivit. 1. vyd. Brno: Computer Press, a. s., 2007. ISBN 978-80-251-1618-0. PÁVKOVÁ, J., HÁJEK, B., HOFBAUER, B., HRDLIČKOVÁ, V., PAVLÍKOVÁ, A. Pedagogika volného času. Praha: Portál, s. r. o., 2001. ISBN 80-7178-569-5. SPOUSTA, Vladimír aj. Kapitoly z pedagogiky volného času. Brno: Masarykova univerzita v Brně, Pedagogická fakulta, 1996. ISBN 80-210-1274-9. SPOUSTA, Vladimír aj. Metody a formy výchovy ve volném čase. Brno: Masarykova univerzita v Brně, Pedagogická fakulta, 1996. ISBN 80-210-1275-7. Zlatý fond her I: hry a programy připravené pro kurzy Prázdninové školy Lipnice. 1. vyd. Praha: Portál, s. r. o., 2002. ISBN 80-7178-636-5.
Autobusová společnost BK BUS [online]. © 2004 – 2009 [cit. 2. května 2009]. Dostupné z:
. Bobová dráha Slideland Lipno nad Vltavou [online]. Květen 2009 [cit. 2. května 2009]. Dostupné z: . Český Krumlov ubytování a Město Český Krumlov [online]. © 2006 – 2008 [cit. 2. května 2009]. Dostupné z: .
68
Hostel Merlin [online]. Květen 2009 [cit. 2. května 2009]. Dostupné z: . Informační systém cestovního ruchu Český Krumlov [online]. 12. května 2009 [cit. 2. května]. Dostupné z: . Oficiální stránky zámku Český Krumlov – Zámek Český Krumlov [online]. 12. 5. 2009 [cit. 2. května 2009]. Dostupné z: . Plánovač trasy [online]. 12. května 2009 [cit. 2. května 2009]. Dostupné z: . Půjčovna lodí a raftů – POTAPKA.CZ [online]. Květen 2009 [cit. 2. května 2009]. Dostupné z: . Seznam Encyklopedie - vodní nádrž Lipno [online]. © 1996 – 2009, květen 2009 [cit. 2. května 2009]. Dostupné z: . Státní hrad a zámek Český Krumlov [online]. © 2006 – 2007 [cit. 2. května 2009]. Dostupné z: . Ubytování Lipno nad Vltavou – Sportapartments Lipno [online]. © 2000 – 2009 [cit. 2. května 2009]. Dostupné z: .
69
SEZNAM PŘÍLOH A) Trasa cesty Jihlava – Český Krumlov B) Trasa cesty Český Krumlov – Lipno nad Vltavou C) Trasa cesty Lipno nad Vltavou – Dolní Dvořiště D) Trasa cesty Dolní Dvořiště – Jihlava E) Fotky z Českého Krumlova F) Fotky hradu a zámku Český Krumlov a věţe G) Vstupenka na zámeckou věţ H) Fotky vodní nádrţe Lipno I) Fotky z testovacího odpoledne her
70
PŘÍLOHY A) Trasa cesty Jihlava – Český Krumlov
Celková délka: 164,7 km Celkový čas: 02:28 hod
71
B) Trasa cesty Český Krumlov – Lipno nad Vltavou
Celková délka: 38,2 km Celkový čas: 00:41 hod
72
C) Trasa cesty Lipno nad Vltavou – Dolní Dvořiště
Celková délka: 26,7 km Celkový čas: 00:31 hod
73
D) Trasa cesty Dolní Dvořiště – Jihlava
Celková délka: 178,9 km Celkový čas: 02:38 hod
74
E) Fotky z Českého Krumlova
Informativní tabule Českého Krumlova
Ubytování – Hostel Merlin
Krčma v Šatlavské ulici
Město Český Krumlov
75
F) Fotky hradu a zámku Český Krumlov a věţe
Informativní tabule zámku
Zámek
Zámečtí medvědi
Zámek
76
Pohled z věţe
Zámecká věţ
Pohled na prostranství zámku
Věţní zvon
77
G) Vstupenka na zámeckou věţ
78
H) Fotky vodní nádrţe Lipno
Informativní mapa Lipna
Stoupání na vrchol bobové dráhy
Vodní nádrţ
Ukázka moţnosti ubytování - Lipno
79
I) Fotky z testovacího odpoledne her
Hra Obíhačka
Hra Hádejte a měňte se
Hra Vodník
Hra Vodník
80
Hra Pračky – 2. skupina
Hra Rodenův závod – 1. skupina
Hra Pračky – 1. Skupina
Hra Rodenův závod – 2. skupina
81
82
