Volnočasové aktivity v zařízeních pro zdravotně postižené

Vyšší odborná škola, střední škola, jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky základní škola a mateřská škola MIILS, s.r.o. Čelákovice

Volnočasové aktivity v zařízeních pro zdravotně postižené

Sociální práce

Vedoucí práce: PhDr. Drahomíra Pavlíková

Vypracovala: Lucie Marýzková

Čelákovice 2016

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracovala samostatně a všechny použité písemné i jiné informační zdroje jsem řádně ocitovala. Jsem si vědoma, že doslovné kopírování cizích textů v rozsahu větším než je krátká doslovná citace je hrubým porušením autorských práv ve smyslu zákona 121/2000 Sb., je v přímém rozporu s interním předpisem školy a je důvodem pro nepřipuštění absolventské práce k obhajobě.

................................................ V Čelákovicích, 6.5.2016

Lucie Marýzková

2

Poděkování Ráda bych poděkovala mé vedoucí práce za její trpělivost, podporu a cenné rady. Poděkování patří i Zvonečku Bylany, poskytovateli sociálních služeb a chráněnému bydlení DOMOV.

3

Obsah Úvod ................................................................................................................................. 5 1 Cíl absolventské práce ............................................................................................... 7 1.1 2

Hlavní cíl ............................................................................................................. 7

Teoretická část .......................................................................................................... 8 2.1

Zdravotní postižení ............................................................................................. 8

2.1.1

Klasifikace vad ........................................................................................... 10

2.1.2

Rozdělení................................................................................................... 11

2.2

Sociální služby .................................................................................................. 13

2.2.1 2.3

Možnosti volnočasových aktivit pro děti .................................................. 17

2.3.2

Možnosti volnočasových aktivit pro dospělé............................................ 19

Sociální dávky pro osoby se zdravotním postižením ....................................... 22

2.4.1

Invalidní důchod........................................................................................ 23

2.4.2

Sociální zabezpečení osob se zdravotním postižením .............................. 24

2.5

4

Volnočasové aktivity ........................................................................................ 16

2.3.1 2.4

3

Sociální služby dle zákona č. 108/2006 Sb. ............................................... 14

Zaměstnávání osob se zdravotním postižením ................................................ 25

2.5.1

Chráněná zaměstnání ............................................................................... 26

2.5.2

Podporovaná zaměstnání ......................................................................... 27

2.5.3

Ergoterapeutické dílny .............................................................................. 27

Praktická část .......................................................................................................... 29 3.1

Cíle .................................................................................................................... 29

3.2

Metoda a technika sběru dat ........................................................................... 29

3.3

Oblasti k rozhovoru .......................................................................................... 30

3.4

Charakteristika zkoumaného poskytovatele sociálních služeb ........................ 30

3.5

Realizace sběru dat .......................................................................................... 31

3.6

Zpracování dat .................................................................................................. 31

3.7

Analýza rozhovorů a interpretace výsledků ..................................................... 32

3.8

Shrnutí výsledků ............................................................................................... 37

Diskuse .................................................................................................................... 39

Závěr .............................................................................................................................. 41 Zusammenfassung .......................................................................................................... 42 Bibliografie ..................................................................................................................... 43 4

Úvod Tématem absolventské práce jsem zvolila volnočasové aktivity zdravotně postižených. Práce nese název "Volnočasové aktivity v zařízeních pro zdravotně postižené". Toto téma jsem si vybrala, jelikož jsem měla možnost v rámci školní praxe s těmito klienty pracovat. Práce s nimi mě natolik oslovila, že bych se jí chtěla věnovat případně i v budoucí době, protože mě zajímá a zároveň velice naplňuje.

Hlavním cílem práce je zmapování trávení volného času cílové skupiny. Mnoho lidi si nedokáže představit volný čas osob s postižením, z toho důvodu jsem se rozhodla přiblížit svému okolí, jakým způsobem umí využít volný čas tito lidé. Tento průzkum bude probíhat prostřednictvím rozhovorů přímo s klienty v chráněných bydleních.

Teoretická část práce bude zaměřena na typy a specifikace zdravotních postižení, především na cílovou skupinu mentálně či kombinovaně postižené klienty. Dále se budu zabývat typy sociálních služeb a zařízení sociálních služeb. Volnočasové aktivity pro děti a dospělé, kteří jsou zdravotně znevýhodněny. Důležité jsou samozřejmě také sociální dávky pro tuto klientelu. Za zmínění určitě také stojí možnosti zaměstnání pro osoby zdravotně znevýhodněné.

V praktické části práce se budu věnovat trávení volného času klientů, kteří mají mentální či kombinované postižených. Jak již bylo výše zmíněno, tito klienti žijí v chráněných bydleních. Na základě rozhovorů se samotnými klienty, kterých se budu dotazovat předem stanovenými otázkami, budu následně zpracovávat jednotlivé rozhovory a zároveň je vyhodnotím.

Veškeré informace budu čerpat z adekvátní bibliografie či internetových zdrojů, ale také přímo v zařízeních, ve kterých jsem vykonávala školní praxi. Jedná se o zařízení "Zvoneček Bylany", poskytovatel sociálních služeb a "ZAHRADA, z.s.".

5

Poskytovatel sociálních služeb "Zvoneček Bylany" sídlí Středočeském kraji a to ve městě Český Brod. Nabízí odlehčovací služby, denní a týdenní stacionáře, ale také i chráněná bydlení, která sídlí v obcích Polepy a Bylany. Cílovou skupinou jsou osoby s mentálním postižením a osoby s kombinovaným postižením.

Zřizovatel "ZAHRADA, z.s." umožňuje sociální službu Chráněné bydlení DOMOV. Toto bydlení se nachází také ve Středočeském kraji a to v obci Nebužely. Cílovou skupinou jsou osoby s mentálním a kombinovaným postižením.

Má práce by měla být přínosem v oblasti sociální práce s osobami se zdravotním postižením a měla by poukázat na způsob života a jejich začlenění do společnosti.

6

1 Cíl absolventské práce 1.1 Hlavní cíl Hlavním cílem práce: zmapovat trávení volného času cílové skupiny, a to klienty s mentálním či kombinovaným postižením. Přiblížit okolí, jakým způsobem umí využít volný čas tito lidé.

7

2 Teoretická část 2.1 Zdravotní postižení V dnešní době by mělo být pro každého člověka nejdůležitějším zdraví. Bohužel se v běžném životě setkáváme s velkým množstvím různých nemocí. Ať už se jedná o "banální" nemoci, kterou je například nachlazení. Vyskytují se však také vážné a těžké choroby jako jsou nádorová onemocnění. Existuje ovšem i velká řada zdravotních postižení.

Když se poohlédneme do historie, tak zjistíme, že v téměř každém lidském společenství nalezneme zmínění o osobách s handicapem. Jednalo se o osoby, které se již se zdravotním postižením narodily nebo ho získaly na základě vážného úrazu či nemoci. I přes veškerý negativní přístup ke zdravotně postiženým osobám se lze setkat s výjimkami, kdy těmto lidem byla poskytována pomoc a péče. Vyspělost potřebné péče v historii byla spekulativní, ale zároveň se postupně začala vyvíjet medicína. Bohužel medicína nebyla všude a v případě kdy nebyla možnost léčby, byla alespoň snaha zabránit zhoršení postižení či nemoci. Hlavní bylo zajistit co nejvyšší kvalitu života, jelikož býval v důsledku nemocí či zdravotních postižení výrazně zkrácen. *Slowík, 2007+

U lidí, kteří trpí jakýmkoli postižením či handicapem platí, že každá osoba je jedinečná a zároveň žije ve specifických podmínkách. Existují však činitele, které mohou velice ovlivnit samotný život těchto lidí. Můžeme se setkat s činitelem subjektivním, mezi které řadíme zdravotní stav a omezení, osobní vrozené rysy jedince, sebehodnocení ve vztahu ke zdravotnímu znevýhodnění, či vnější vlivy jako je například rodina nebo osobní potřebné zázemí. Druhý činitel je objektivní. Méně závisí na samotné osobě a jedná se o společenské vědomí a mezilidské vztahy. [Novosad, 2009]

8

I když je člověk se zdravotním postiženým jedinečný, naopak u některých lidí může vyvolávat pocit strachu nebo dokonce i odpor a nejistotu. „Lidé se zjevným postižením se mnohdy stávají až kulticky vnímaným osobami v pozitivním nebo negativním smyslu." *Slowík, 2007, s. 24]

Se zdravotním postižením je spojováno i slovo integrace. Tímto slovem se rozumí především začleňování určitých částí v celek. Jedná se tedy o problematiku soužití osob s handicapem s osobami zdravími, neboli se společností. U integrace se předpokládá, že osoba se zdravotním postižením bude samostatná, nezávislá a nebude vyžadovat zvláštní ohledy či přístupy od přirozeného prostředí. Osoby, u kterých se v podstatě postižení nerozvinulo nebo se s ním smířily, jsou schopné splnit veškeré funkce plné socializace. Jsou zároveň rovnoprávnými partnery, ale také mají přípravu v životě osobním, profesním a společenském. [Novosad, 2009]

Dnes bývá pohled společnosti na osoby se zdravotním postižením rozdílný. Bohužel se najdou lidé s negativním pohledem na tuto skupinu. Důsledkem mohou být například obavy, neinformovaností či předsudky. Mezi předsudky, které jsou mířeny na osoby se zdravotním postižením, můžeme začlenit následující: 

Paternalisticko - podceňující -

v tomto předsudku společnost nejlépe ví,

co je pro osoby se zdravotním postižením nejlepší. Označují je jako chudáky, ubožáky, oběti a zároveň jejich dané situace bývají vnímány většinou jako tragédie nebo neštěstí. 

Odmítavé - společnost tuto skupinu odmítá, jelikož jí vnímá pohledem nežádoucím, v některých případech až patologickým. I v tomto předsudku mají handicapovaní od společnosti označení, a to jako mrzák, invalida nebo defektní jedinec.



Protektivně - paušalizující - tento předsudek ovlivňují

některá média,

díky kterým vzniká ve společnosti dojem, že osoby se zdravotním postižením mají mnoho výhod, jakou jsou služby, dávky nebo příspěvky. 

Idealizující - ani tento předsudek není příznivý, společnost označuje osoby se zdravotním postižením jako "ten" statečný. Na tyto osoby působí předsudky

9

idealizující negativné zejména z toho důvodu, že znějí

iracionálně

a emocionálně nad fakty. Za předsudek můžeme však označit i předpojatost. Tento pojem, tedy předpojatost, lze brát jako popírání schopností. Společnost předpokládá tyto osoby za neschopné nebo automaticky zneschopňující přístup. Můžeme se také setkat s diskriminací. Za diskriminaci lze považovat takové chování, jenž dochází k odmítání rovného přístupu a to jen kvůli odlišnosti nebo odchylnosti. [Novosad,2009]

2.1.1 Klasifikace vad Zdravotní postižení, pojem, který lidé často nahrazují označením jako jsou vady, poruchy, handicap či syndrom. Ovšem i tato mínění mají svůj daný smysl. Když vezmeme tyto pojmy z hlediska

významového, je vada, porucha a defekt

narušení, které jsou rázu psychického, anatomického nebo se může jednat o vzhledovou odlišnost. Samotné postižení je omezením nebo ztrátou způsobilosti. Handicap je vždy individuální a vyplývá z vad nebo postižení, kterými daný člověk trpí. *Slowík, 2007+

Jednotlivé vady a poruchy můžeme klasifikovat z hlediska lékařské diagnostiky, a to dle typu, intenzity a příčiny. Jak bylo již zmíněno jednotlivé handicapy můžeme rozlišit podle typu, který dělíme na orgánový a funkční. Intenzitu členíme na lehkou, střední a těžkou. A jako poslední je diagnostika dle příčiny - doby vzniku, kdy člověk může znevýhodnění získat nebo se s ním narodit, je tedy vrozené. *Slowík, 2007+

Pro zdravého člověka by mělo být nejdůležitější a nejcennější především zdraví. Mnoho lidem může být život s handicapem neznámým. Když se řekne postižení vrozené a získané, určitě si dokážeme logicky základní rozdíl odvodit. Mezi těmito postiženími však lze nalézt více rozdílů a specifik. Vrozené postižení z hlediska psychiky člověka je zcela odlišné než v případě když se člověku v průběhu života změní zdravotní stav. Tito lidé získávají na základě podpory svého okolí a rodiny potřebné zkušenosti, 10

které stále prohlubují. Také ovšem vědí, co mohou od svého života čekat. Získávají nové zkušenosti, snaží se vypořádat s novými sociálními rolemi, utvářet sebe náhled nebo dosáhnout přiměřených, stanovených cílu. Jak zmiňuje ve své publikaci PhDr. et Mgr. Novosad, Ph.D.: „Přesto se dá stručně říci, že osoba s vrozeným, popř. brzy získaným postižením mívá k dispozici časový prostor a škálu podpůrných opatření k tomu, aby se adaptovala na svoji reálnou situaci, přijala ji, našla si vlastní cestu k seberealizaci a mohla žít co možná nejlépe." [Novosad, 2011, s.114]

Lidé se získaným postižením bohužel nemají tu možnost postupné adaptace, jako výše zmíněné osoby s postižením. Samotná situace je pro tyto osoby velice prudká a jedná se tedy o náhlou změnu zdravotního stavu. Tento okamžik změny ze zdravého člověka, v člověka "nezdravého", s handicapem, je velkým zásahem na lidskou psychiku. Pro každého člověka je samozřejmě tato změna těžká, ale nejhůře jí snáší osoby, které do tohoto okamžiku neměli závaznější zdravotní problémy. Má to pro ně negativní dopad

nejen

na

kvalitu

života,

ale

také

na

omezení

možných

aktivit.

Zároveň to znamená změnu postoje k životu osobnímu, rodinnému a profesnímu. Vše záleží na povaze postižené osoby, na podpoře rodiny a jeho okolí, na zázemí a především na schopnosti se adaptovat. Některé osoby se s následky a postižením vyrovnají relativně rychle.

Začnou vytvářet různými možnostmi podmínky

k plnohodnotnému životu. Jak zmiňuje PhDr. et Mgr. Novosad, Ph.D.: „Co je pro jednoho nepřekonatelnou komplikací, může pro jiného znamenat drobný či dílčí problém, jejž lze určitě nějakým způsobem zvládnout." [Novosad, 2011, s. 116]

2.1.2 Rozdělení Život s handicapem je náročný, individuální a především osoby s postižením trpí různými druhy. Můžeme se setkat například s postižením zraku, sluchu, narušenou komunikační schopností, tělesným postižením či zdravotním oslabením, mentálním postižením, kombinovaným postižením nebo poruchami chování a mnoha dalšími. *Slowík,2007+ 11

Když se zaměřím na klienty s mentálním postižením, jsou to lidé, kteří se projevují velmi individuálně. Pro zdravého člověk mohou být tyto osoby z veškerých druhů postižení nejvíce zvláštními a odlišnými. Mnoho lidí jim nemohou přijít na jméno nebo se jich i bojí. Mentální retardace, je složité zdravotní postižení, jenž postihuje nejen psychiku člověka, ale i celou osobnost. Ovlivňuje nejenom rozumové schopnosti, ale zasahuje zároveň do emocí, komunikace, sociálních vztahů, uplatnění společenského a pracovního. *Slowík, 2007+

Mentální postižení lze definovat z různých hledisek. A to dle přístupů, které jsou následující: 

biologický -

postižení v důsledku trvalého závažného organického nebo

funkčního poškození mozku, 

psychologický -

je primárně snížená úroveň rozumových schopností

měřitelných IQ testy, 

sociální - postižení charakteristické dezorientací ve společnosti, která omezují zvládat vlastní sociální existenci samostatně bez cizí pomoci,



pedagogický - snížená schopnost učit se navzdory využití specifických vzdělávacích metod a postupů,



právní - jedná se o sníženou způsobilost k samotnému právnímu jednání. *Slowík, 2007+

U klienta s tímto handicapem je rozhodující věk mentální, tedy rozumová úroveň, které člověk dosáhl, nikoli věk kalendářní či biologický. Jak říká ve své publikaci PhDr. Mgr. Novosad, Ph.D.: „Lidé s mentálním postižením se vyjadřují přímočaře a bezprostředně - prostě tak, jak "věci" chápou, vidí, cítí, vnímají. Neznají přetvářku, manipulaci, ani nekorigují obsah svého sdělení. O to cennější jsou jejich sdělení. Směr i styl uvažování, hodnotová orientace a přání klienta s mentálním postižením se nám mohou zdát nelogická či zvláštní, nicméně pokud nevedou k jednání, které by ohrožovalo zdraví a bezpečnost klienta i druhých osob, měli bychom je akceptovat. Chování těchto lidí může být impulzivní až zkratovité, rovněž kolísání jejich pozornosti a emočního ladění, nálady bývá časté." [Novosad, 2009, s. 156 - 157]

12

Mentální postižení je možno klasifikovat i dle Mezinárodní klasifikace nemocí, postižení a handicapů. Jedná se o tak zvanou mentální retardaci. Lze jí definovat jako stav, který souvisí s opožděným či omezeným vývojem myšlení. Zejména se jedná o snížení schopností, které vytváří danou úroveň inteligence. Vše se projevuje během vývoje člověka se zdravotním postižením. Mentální retardace a získaná určitá úroveň inteligence má vliv na poznávací, komunikační, motorické a sociální schopnosti. Tuto klasifikaci dělíme na lehkou mentální retardaci, středně těžkou mentální retardaci, těžkou mentální retardaci a hlubokou mentální retardaci. *Slowík,2007+

Osoby s mentálním postižením bychom měli nejen motivovat, ale také jim zadávat jasné a jednoduché pokyny. Důležitá je však i názornost, či střídání činnost, jelikož pro tyto lidi je těžké udržet déle pozornost. Pomoci může i časté opakování, kterým zároveň podporujeme paměť. *Uzlová,2010]

V praxi se však často také setkáme i s takzvaným postižením kombinovaným. To znamená, že člověk může mít dvě či více různých vad najednou. Může se jednat například o kombinaci s mentálním postižením, hluchoslepotu nebo kombinaci s poruchami chování. Příčinou těchto vad je často genetika. *Slowík, 2007+

Každé zdravotní postižení je přirozeně náročné, ale mezi jedny z náročnějších můžeme zařadit právě kombinované postižení. V dnešní době se často setkáme s kombinací, kdy člověk je omezen mentálním postižením a postižením tělesným. Nejčastěji je tato kombinace handicapu u dětské mozkové obrny. Dále se s ním můžeme setkat například u autismu. *Slowík, 2007+

2.2 Sociální služby V případě, kdy je třeba vyřešit složitou situaci v životě člověka s handicapem, je zde možnost sociálních služeb, jenž pomohou v konkrétním případě najít řešení. Klienti mohou využít z řady několika nabízeních služeb. Využít mohou rané péče,

13

chráněného bydlení, podporovaného bydlení, osobní asistence, centra denních služeb, odlehčovacích služeb a mnoho dalších. *Slowík, 2007+

Mezi základní sociální pomoc můžeme zařadit zejména samotné sociální služby, sociální poradenství, sociálně - právní ochranu a peněžité sociální dávky. Sociální služby pro osoby se zdravotním postižením jsou nabízeny ve dvou rovinách. První možností jsou zařízení s pobytem, tak zvané rezidenční služby. Mezi rezidenční zařízení řádíme zejména domovy pro občany se zdravotním postižením, stacionáře či hospicová centra. Pobytová zařízení lze označit za domovy osob s postižením, například mentálním, kombinovaným nebo tělesným. Zřizovatelem těchto zařízení je většinou stát, dále jsou to kraje a obce. Počet klientů v domovech bývá rozhodně méně něž v dřívějších tak zvaných ústavech a to z důvodu většího zapojení osoby do programu zařízení. Další možností je podpora v domácích podmínkách. Lidem, kteří žijí v domácím prostředí, se snažíme o udržení fyzické a psychické rovnováhy a soběstačnosti. Důležité je také zapojení do běžného života, vytvoření přijatelného a důstojného prostředí. Velkým přínosem v dnešní době jsou tak zvané terénní služby, jenž pracovníci poskytují tuto službu v domácím prostředí handicapovaného. K těmto službám řadíme pečovatelskou službu, domácí péči, osobní asistenci, ale také i chráněná bydlení, respitní péči nebo ranou péči. [Novosad,2009]

Sociálními službami, které jsou poskytovány v České republice se zabývá zákon o sociálních službách č. 108/2006 Sb. v platném znění. Tento zákon obsahuje velké množství různých typů nabízených sociálních služeb, součástí jsou zároveň i jejich standardizace kvality sociálních služeb. *Slowík,2007+

2.2.1 Sociální služby dle zákona č. 108/2006 Sb. Zákon o sociálních službách ze dne 14. března 2006, který však nabyl účinnosti až dne 1. ledna 2007. Předpis obsahuje celkem jedenáct částí. Dle § 1 odst. 1 a 2,

14

zákona o sociálních službách č. 108/2006 Sb., v platném znění, neboli části první, úvodního ustanovení, je předmětem úpravy: „ (1) Tento zákon upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé sociální situaci (dále jen "osoba") prostřednictvím sociálních služeb a příspěvku na péči, podmínky pro vydání oprávnění k poskytování sociálních služeb, výkon veřejné správy v oblasti sociálních služeb, inspekci poskytování sociálních služeb a předpoklady pro výkon činnosti v sociálních službách."

„ (2) Tento zákon dále upravuje předpoklady pro výkon povolání sociálního pracovníka, pokud vykonává činnost v sociálních službách nebo podle zvláštních právních předpisů při pomoci v hmotné nouzi, v sociálně-právní ochraně dětí, ve školách a školských zařízeních, u poskytovatelů zdravotních služeb, ve věznicích, v zařízeních pro zajištění cizinců a v azylových zařízeních." [Zákon č.108/2006 Sb. o sociálních službách, v platném znění, http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-108#cast3]

V tomto předpise lze dohledat informace týkající se například příspěvku na péči, sociálních služeb, inspekce poskytování sociálních služeb, mlčenlivosti, financování sociálních služeb, správních deliktů a mnoho dalšího.

Když se zaměříme na poskytování sociálních služeb, nalezneme v dnešní době velké množství nabízených možností. Každá poskytovaná sociální služba musí mít zajisté platnou registraci, o které rozhoduje krajský úřad dle místa trvalého bydliště či hlášeného pobytu žadatele o registraci. Je však možné, že zřizovatelem je samotné ministerstvo. V tomto případě o registraci bude rozhodovat ministerstvo, nikoli krajský úřad. Krajský úřad zároveň vede registr poskytovatelů sociálních služeb.

V případě, kdy si vezmeme do rukou tento zákon zjistíme, že je zde zahrnuto několik zařízení sociálních služeb, které mohou využívat osoby se zdravotním postižením. Jedná se například o denní stacionáře, týdenní stacionáře, domovy pro osoby se zdravotním postižením, chráněné bydlení, a tak dále. Samotný zákon spravuje 15

zařízení sociálních služeb, nejen pro osoby se zdravotním postižením, ale také například pro seniory, děti a mládež. *Zákon č.108/2006 Sb. o sociálních službách, v platném znění+

Dle mého mínění jsou často využívány služby chráněného bydlení a domovů pro osoby se zdravotním postižením. Mnoho lidí možná ani netuší, co tyto dvě služby zahrnují a poskytují. První sociální službu, kterou bych chtěla přiblížit je chráněné bydlení. Jedná se o pobytovou službu. Je určena zejména pro osoby se sníženou soběstačností, ať už z důvodu zdravotního postižení, onemocnění chronického nebo duševního. Tato služba poskytuje ubytování, stravu nebo pomoc jejich zajištění, pomoc při hygieně, při chodu domácnosti, vzdělávání, či kontaktu se společenským prostředím a mnoho dalšího. Druhou sociální službou je domov pro osoby se zdravotním postižením. Také se jedná o pobytové služby. Obsahem je poskytování ubytování, stravy, pomoc při hygieně, pomoc při péči o sebe samotného, nebo zprostředkování kontaktu se společností, atd. V domovech lze nezaopatřeným osobám poskytnout osobní vybavení, jako je například obuv, šatstvo, dále také některé služby, jako je stříhání vlasů, holení nebo pedikúra. *Zákon č.108/2006 Sb. o sociálních službách, v platném znění+

2.3 Volnočasové aktivity Lidé se zdravotním postižením tráví také nějakým způsobem svůj volný čas. A to buď aktivně nebo pasivně. V dnešní době nalezneme mnoho možností, jak mohou osoby se zdravotním postižením trávit volný čas. Mohou se věnovat například činnostem zájmovým, relaxačním či odpočinkovým, sebe obslužným nebo veřejně prospěšným, atd. *Pávková, 2014+

Mezi znaky volného času můžeme zařadit dobu svobodné volby, kdy člověk dělá to co chce, co ho baví, ne to, co však musí. Dále jsou to činnosti, jenž si člověk zvolí a jsou pro něj příjemné, má z nich radost a potěšení. *Pávková, 2014+ 16

2.3.1 Možnosti volnočasových aktivit pro děti Pod samotným pojmem volný čas by jsme si měli představit dobu, kdy každý z nás věnuje činnostem dle svých pocitů, nálady či zájmů. Neměli bychom také zapomenout na to, že trávení volného času může mít podobu nejen aktivní, ale také i pasivní. [www.alfabet.cz]

Jak zmiňuje Mgr. Iva Uzlová ve své publikaci: „Aktivity, kterým se dítě se zdravotním postižením věnuje dobrovolně a cítí se v nich dobře, jsou důležitým prostředkem učení a zároveň klíčovým prvkem v jeho vývoji." *Uzlová, 2010, s. 94 - 95]

Tyto aktivity nejen u dítěte se zdravotním postižením mají své nezastupitelné místo. Činnosti tedy můžeme zařadit mezi jedny z nejdůležitějších v životě těchto dětí, jelikož nejen rozvíjejí a vytrhnou dítěte z nečinnosti, ale především jsou aktivizačním prvkem. [www.alfabet.cz]

Mezi možnosti volnočasových aktivit můžeme zařadit například odreagování, nácvik sociálních dovedností, navazovat nová přátelství, posilovat sebevědomí, prohlubovat kreativitu či tvořivost, zlepšovat sportovní výkony, rozšiřovat samostatnost nebo přiblížit se předem vytyčenému cíly. *Uzlová, 2010+

Když se zaměříme přímo na děti s mentálním postižením a

jejich trávení času,

tak je velmi těžké u nich vzbudil spontánní zájem. Tyto děti je proto třeba motivovat. Své místo mají pohybové či výtvarné aktivity, ale také například netypická aktivita, kterou je film. [www.sancedetem.cz]

V dnešní době většina rodin s těmito dětmi volí rovnou specializovaná pracoviště. Někteří rodiče nejsou dostatečně informování o možnostech volnočasových aktivit. Zároveň samotní vychovatelé a osoby, kteří pracuji s dětmi a mládeží nejsou dostatečně informování o dětech se zdravotním postižením. Nemají představu o potřebách, zázemí nebo samotných vlastnostech takového dítěte. V některých případech tedy mohou rodiče využít možnosti běžných zájmových kroužků. Záleží však 17

na závažnosti postižení. Velkým usnadněním v těchto případech je zajisté například "profil na jednu stránku", kde se o dítku dozvíme základní informace, případně co rádo dělá, co ho baví, v čem je šikovné, do jaké míry je samostatné a v čem naopak potřebuje pomoc svého okolí, atd. Ale také by jsme se měli zamyslet nad limitujícími faktory a to zejména nad případnými bariérami místa, času konání kroužku, možnosti zajištění asistenta, typ a hloubka znevýhodnění dítěte, kompenzace konkrétními pomůckami, atd. [www.alfabet.cz]

Mezi běžnými institucemi, které nabízejí volnočasové aktivity můžeme nalézt například komunitní centra, Domy dětí a mládeže, školní kluby, Střediska pro volný čas nebo Nevládní organizace pracující s dětmi a mládeží, atd.

Naopak mezi speciálními

a odborně vedenými volnočasovými aktivity můžeme využít například Komunitní centra se zaměřením na integraci/inkluzi, spolky, stacionáře, občanská sdružení s registrovanou sociálně aktivizační službou, či poskytovatelé dalších sociálních nebo zdravotních služeb pro konkrétní cílovou skupinu a mnoho dalších. [www.alfabet.cz]

Nezastupitelnou roli má však v životě dítěte rodina. V rodině panují silné citové vazby, jenž jsou velice důležité. Většina rodin si určuje ve svém rodinném kruhu určitý tak zvaný životní styl, do kterého patřičně přísluší i volnočasové aktivity. Díky rodičům mají děti možnost poznat, pochopit, uspořádat a aktivně využít volný čas. Volné chvíle rodičů a dětí, to je jedinečnou možností jak prožívat společně čas zajímavými činnostmi. Při vymýšlení aktivit bychom neměli zapomínat na zájmy svých dětí a tyto zájmy i zároveň podporovali. Při prožívání společných chvil volného času dochází k upevňování a prohlubování rodinných vztahů. Rodiče by měli být pro své děti to nejdůležitější, a to pozitivní vzor. *Pávková,2014+

V životě těchto dětí s postižením jsou důležité i jednoduché hry, které mají ve většině případů kladný vliv na vývoj jednotlivých oblastí. Mohou ovlivňovat například vývoj řeči, pohybu, smyslů, citů či vývoj sociální. Například u vývoje řeči mají svůj význam různé písničky, říkanky, které můžeme doplnit pohyby těla. Příkladem může být "spadla lžička do kafíčky,..." nebo "vařila myšička kašičku,..." Tímto způsobem se učí 18

děti novým věcem, používají přirozená gesta a upevňují si běžné činnosti. [Newman, 2004]

Důležité především je, abychom vytvořili pro samotnou hru optimální prostředí, jelikož i tyto děti se velmi snadno mohou rozptýlit. K nepozornosti dochází především když je daná činnost nezaujala a nebaví je.

Nejlepší je, když si s dítětem hrajeme

v okamžiku, kdy je odpočinuté, má tedy dostatek energie na hraní, a hlavně je dobře naladěno. [Newman,2004]

Některé činnosti a hry mohou být pro dítě nové. Z tohoto důvodu je přínosnější vše vysvětlit co nejjednodušeji a srozumitelným způsobem. Dítě si nejprve osvojuje jednoduché hry a dovednosti. Jakmile začne zvládat tyto hry, můžeme pomalu začít přejít k hrám složitějším nebo hraní spojit s dalšími dovednostmi. Jak již bylo zmíněno, hry mají vliv na vývoj dítěte. Samotný vývoj bychom měli sledovat. Měli bychom mít přehled o tom, jak vývoj pokračuje, zdali je vše tak, jak má být. Hry a činnosti by jsme měli přizpůsobit věku a vývojové fázi. V případě, kdy toto nedodržíme, může dojít k malé úspěšnosti či k úplné ztrátě zájmu a lítosti. [Newman,2004]

2.3.2 Možnosti volnočasových aktivit pro dospělé Nejen pro děti se zdravotním postižením, ale i pro samotné dospělé osoby je velice důležitá motivace. Tyto situace jsou pro člověka s handicapem zajímavé, mohou zvyšovat jeho sebevědomí, uspokojit jak sociální, tak i psychické potřeby nebo být nápomocnými k zlepšení osamostatnění. *Solovská,2013+

My osoby, které se starají, pomáhají nebo pracují s osobami se zdravotním postižením, by jsme měli pomoci těmto lidem uvědomit si, co je baví, co mají rády, co rády dělají, jestli mají na danou zálibu dostatek času, případně si uvědomit preference. Do veškerých aktivit můžeme také zapojit rodinu a prohloubit tak zároveň spolupráci. *Solovská,2013+ 19

V České republice existuje "České hnutí speciálních olympiád" (dále jen ČHSO). Jedná se o dobrovolnou, nevýdělečnou a nezávislou organizací, která je registrovaná jako občanské

sdružení.

Je

součástí

akreditovaného

národního

programu

"Special Olympics Inc". Posláním toto hnutí je zejména poskytnou možnost celoročního sportovního tréninku, ale také i sportovních soutěží, které jsou olympijského typu. To vše pro osoby s mentálním postižením. ČHSO pořádá akce speciálních olympiád v České republice. Zároveň se snaží zapojit i do mezinárodních programů. ČHSO především dává těmto lidem možné příležitosti, tělesnou

zdatnost,

být

odvážným,

prožívat

například rozvíjet dovednosti, radost

a

zároveň

jí

sdílet

s přáteli, rodinou či ostatními sportovci.

Speciální olympiáda v České republice má své kluby téměř po celé zemi. Je zde tedy opravdu možnost, že každý člověk s mentálním postižením může navštěvovat tyto kluby. Samotná nabídka sportů je široká. Nalezeme zde například atletiku, bocce, bowling, cyklistiku, gymnastiku, florbal, plavání, volejbal, kopanou, stolní tenis, přehazovanou a mnoho dalších možností. [www.specialolympisc.cz]

V dnešní době je již mnoho možností jak tito lidé mohou trávit čas. Domnívám se, že níže uvedené nabídky volnočasových aktivit mohou využívat nejen dospělí, ale v některých případech i děti a mladiství. Mezi zajímavé nabídky patří například:

Muzikoterapie je terapie, která využívá jako nástroj komunikace hudbu. Hudbu v tomto případě můžeme používat i jako sebevyjádření. Muzikoterapie může velmi pomoci osobám, které mají problém s komunikací nebo sebevyjádřením prostřednictvím jazyka. Poslech hudby nebo její produkce by měla člověka pozitivně motivovat. Osoby, které vedou terapii, tzv. muzikoterapeuti mají za úkol v osobě se zdravotním postižením vyvolat zájem, motivovat ho, navázat s ním vztah a rozvíjet ho. Lidé věnující se muzikoterapii si především procvičují schopnost soustředěného poslouchání, také však i střídání a produkování zvuků, čímž je podporován rozvoj řeči. [Newman, 2004]

20

Canisterapie, terapie kdy pomocníkem je pes. Tito psi působí pozitivně na člověka se zdravotním postižením tím, že mu dokáží předat svou energii. Ale nejen to, pomáhají svou přítomností při relaxaci nebo smyslové stimulaci a komunikaci. Canisterapie pozitivně působí na hmat, smyslovou stimulaci, zrak, čich, sluch, dále také na komunikační dovednosti, relaxaci, emoce, chování a mnoho dalšího. Terapii je možné aplikovat u mnoha druhů zdravotních postižení, například u osob s postižením mentálním, tělesným, kombinovaným, a tak dále. [www.canisterapeutickecentrum.cz] Hipoterapie nebo jízda na koni s terapeutickými cíli. Tato terapie má pro osobu s handicapem velké výhody. První výhodou je to, že člověk při jízdě na koni musí zapojit téměř každý sval svého těla, jelikož se musí přizpůsobit pohybům koně. Tím pádem je procvičováno celé tělo a je také podporován samotný tělesný vývoj, dále se zpevňují svaly trupu, zlepšuje se rytmus chůze, rovnováha, držení hlavy nebo prostorová orientace. Druhou velkou výhodou hipoterapie je stránka citová. Většina lidí má rádo zvířata, kdy opravdový kontakt se zvířetem může být neobyčejnou motivací. Lidé stráví většinou na koňském hřbetu patnáct až dvacet minut, za dozoru trenéra, jenž vodí koně za uzdu. Cílem každé terapie jsou určité aktivity a hry. [Newman, 2004]

Arteterapie neboli terapie, díky které člověk může skrz výtvarné umění vyjádřit své pocity a zároveň tak komunikovat. Můžeme se setkat s dvěma způsoby arteterapie. První způsob terapie je ten, kdy člověk není zapojen přímo aktivně. Je účastníkem např. prohlídky galerie, fotografické výstavy nebo si pouze prohlíží obrázkovou knihu. Druhý způsob je ten, kdy je člověk zapojen přímo. To znamená, že sám vytváří např. koláže, keramiku nebo malbu a mnoho dalšího. Působí i na samotné duševní zdraví. Své postavení má i při léčbě, relaxaci nebo prevenci. Tak zvaný arterarepeut může mí roli tzv. průvodce, který má k člověku určitý vztah a napomáhá mu k určitým rozhodnutím, uvědomování či nadhledu. *www.arteteraoie.net+

Plavání, i tato volnočasová aktivita je pro člověka se zdravotním postižením přínosnou. Nejen že tato činnost přináší zábavu či dobrou náladu, ale napomáhá zpevnit svaly a zároveň zvyšuje jejich pružnost. [Newman, 2004] 21

Dramaterapie, při této terapii lidé využívají dramatických a divadelních postupů. Má vliv na osobní růst a duševní či fyzickou integraci. Osobě s mentálním postižením či jakýmkoli jiným zdravotním postižením může dramaterapie zmírnit toto omezení. Pro člověka znamená zejména i to, že jedinec poznává více sám sebe a zjednodušeně se může vyjadřovat. [www.arteterapie.net] Choereoterapie lze jí označit za taneční a pohybovou terapii. Člověk poznává více své tělo a své pohybové styly. Za cíl této terapie můžeme označit vnímání a orientaci ve vztazích ať už k ostatním, ale zejména k sobě samotnému. [www.arteterapie.net]

2.4 Sociální dávky pro osoby se zdravotním postižením Postižení pro člověka také zároveň znamená zvýšené náklady, ale především i omezené možnosti pracovní. Pro osobu s postižením je každá pomoc od okolí cenná. Ovšem samotné sociální dávky či příspěvky jsou tou nejdůležitější podporou v životě těchto lidí. [Novosad,2009]

Existují právní předpisy, které se týkají vyplácení dávek handicapovaným. Jedná se zejména o zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižení a o změně souvisejících zákonů, v platném znění. Tento zákon se zabývá především příspěvky, které jsou určeny na mobilitu a zvláštní pomůcky. Ovšem, ale také i průkazy a některými benefity. [www.mpsv.cz]

Aby člověk s handicapem měl nárok na sociální dávky, musí být nejprve jeho zdravotní stav posouzen. Stav pacienta nejprve posoudí jeho praktický lékař, který zároveň vypracuje zdravotní dokumentaci. Poté následuje zhodnocení stavu a dokumentace lékařem místě příslušné okresní správy sociálního zabezpečení. Tento lékař zároveň pacienta obeznámí s výsledkem posouzení a případných možnostech dalšího postupu.

Může však dojít k rozporu, kdy má klient právo podat odvolání nejprve na České správě sociálního zabezpečení nebo v krajní situaci na Ministerstvo práce 22

a sociálních věcí ČR. V neposlední řadě se osoba s postižením může obrátit na ministra s návrhem o případné odstranění tvrdosti zákona. [Novosad, 2009]

2.4.1 Invalidní důchod Dne 1. 1. 2010 dochází k zásadním změnám a s účinností tohoto dne vymezujeme invalidní důchod ve třech stupních invalidity. Toto rozdělení nahradilo dřívější plný invalidní důchod a částečný invalidní důchod. S žádostí o důchod se lze obrátit na příslušnou Okresní správu sociálního zabezpečení. O samotném nároku z důchodového pojištění rozhoduje Česká správa sociálního zabezpečení, která důchody vyplácí v pravidelných měsíčních lhůtách. [www.cssz.cz]

Samotný zdravotní stav a pracovní schopnost posuzují posudkový lékaři okresní správy sociálního zabezpečení, Pražská správa sociálního zabezpečení a Městská správa sociálního zabezpečení v Brně. Lékaři mohou posuzovat stav za účelem invalidity či změně stupně invalidity, ale také v případě dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu dítěte. Člověk neboli pojištěnec je invalidní pokud mu pracovní schopnost poklesla nejméně o 35%, a to z důvodu dlouhodobě nepříznivému zdravotnímu stavu. Invaliditu dělíme dle poklesu pracovní schopnosti a to následně 

1. stupeň - pracovní schopnost klesla o 35% až 49%



2. stupně - pracovní schopnost klesla o 50% až 59%



3. stupeň - pracovní schopnost klesla o 60% až 100%

Nárok na invalidní důchod má osoba, která nedosáhla věku 65 let nebo důchodového věku a má potřebnou dobu pojištění. Invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně může mít nárok i osoba, která dosáhla alespoň 18 let, má zároveň trvalý pobyt v České republice a je invalidní pro tento stupeň, jestliže invalidita vznikla již před dosažením 18 let a dotyčná osoba nebyla pojištěna po potřebnou dobu. [www.mpsv.cz]

23

2.4.2 Sociální zabezpečení osob se zdravotním postižením Průkaz osoby se zdravotním postižením - v České republice jsou celkem tři možnosti průkazů, zároveň jsou součástí tzv. systému nepojistných dávek. Prvním typem je průkaz označený „TP“, na který má nárok osoba se středně těžkým funkčním postižením orientace nebo orientace, ale také s poruchou autistického spektra. Další průkaz je tak zvaný „ZTP“, jenž mohou získat osoby s těžkým funkčním postižením orientace nebo orientace, ale také s poruchou autistického spektra. Poslední možností průkazu je „ZTP/P“, který může získat člověk se zvlášť těžkým funkčním postižením, úplným postižením pohyblivosti nebo orientace s potřebou průvodce, včetně osob s poruchou autistického spektra. Držitelé těchto průkazů mají nárok na např. vyhrazené místo k sezení v hromadné dopravě, přednost při osobním projednáváním své záležitosti, či poskytnutí slevy na vstupné do divadel, na koncerty, sportovní nebo kulturní akce. O výše uvedené průkazy zle zažádat na pobočce Úřadu práce v místě trvalého bydliště žadatele. [www.mpsv.cz]

Příspěvek na péči - je určen především osobám, které jsou závislé na pomoci jiné osoby. Tento příspěvek obsahuje zákon č. 108/2006 Sb., v platném znění. Financemi z příspěvku je hrazena pomoc, která je poskytována člověku s handicapem osobou blízkou, asistentem sociální péče, speciálnímu lůžkovému zdravotnickému zařízení hospicového typu, nebo registrovanému poskytovateli sociálních služeb. Vyplácení tohoto příspěvku mají na starosti krajské pobočky Úřadu práce. Tento orgán zároveň provádí kontrolu využívání příspěvku. [www.mpsv.cz]

Příspěvek na mobilitu - jedná se o dávku opakující se a v České republice přísluší tzv. systému nepojistných dávek. Vyplácí se za každý kalendářní měsíc zpětně nebo na základě příjemce lze vyplatit příspěvek v jedné částce za 3 kalendářní měsíce. Se žádostí o příspěvek se lze obrátit na Úřad práce. Na tuto dávku má nárok osoba, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P, hradí opakovaně v kalendářním měsíci úhradu za dopravu anebo se jedná o osobu, které nejsou poskytovány pobytové sociální služby dle zákona o sociálních službách. *www.mpsv.cz+ 24

Příspěvek na zvláštní pomůcku - tato dávka náleží osobám, které trpí těžkou vadou pohybového ústrojí, sluchovým postižením a zrakovým postižením. V České republice je součástí tzv. systému nepojistných dávek. Díky tomuto příspěvku lze pořídit například motorové vozidlo či speciální zádržní systém, které jsou velkým usnadněním především pro osoby s mentální retardací či vadou pohybového ústrojí. I tento příspěvek mají na starosti krajské pobočky Úřadu práce. [www.mpsv.cz]

2.5 Zaměstnávání osob se zdravotním postižením Vytváření nových pracovních pozic a zároveň možností pro osoby se zdravotním postižením je důležité. Práce pro ně znamená tělesnou a duševní aktivitu, která vytváří hodnoty a splňuje předem určené cíle, které mají určitý význam především pro samotného jedince, ale také i pro společnost. [Novosad, 2009]

Zároveň mají tito lidé na trhu práce zvýšenou ochranu. Takzvaná pracovní rehabilitace je určená pro osoby se zdravotním postižením, kdy je souvislá činnost zaměřena na přípravu pro vhodné budoucí zaměstnání, aby člověk byl schopen pracovní pozici získat a zároveň se v práci udržet. Krajské pobočky Úřadu práce ČR mají na starosti sestavit individuální plán, ale zároveň i uhrazuje veškeré náklady. [www.mpsv.cz]

Dále se můžeme v praxi setkat s takzvanou přípravou k práci. Při této přípravě může pomáhat i asistent, ale však samotná zapracování mohou trvávat nejdéle po dobu 24 měsíců. Klient musí ovšem sepsat písemnou dohodu s Úřadem práce ČR. [www.mpsv.cz]

Zaměstnání osob se zdravotním postižením může však také chápat jako komplex, který je spojován ve více rovinách. Je zde člověk, který by chtěl být zaměstnán, je motivován pro práci a má dané schopnosti a dovednosti. Samotný klient se snaží, aby byl proces zaměstnání úspěšný, ale nejen on i jeho okolí a blízcí. Naopak se však vyskytují nároky, které klade společnost svými pravidly a hodnotami, jenž je od člověka očekává. 25

Pro člověka s mentálním postižením nebo jakýmkoli jiným zdravotním postižením, znamená zvládnout všechny části procesu zaměstnávání. Proto je důležitý např. prostor pro rozvoj komunikačních dovedností, vnitřní motivaci, či trénování poznávacích procesů, atd. *Solovská, 2013+

Než osobě se zdravotním postižením začneme pomáhat hledat pracovní zařazení, měli bychom si s ní nejprve popovídat. Optat se jí například jakou práci vykonávají lidé z jejího okolí nebo jí požádat, aby si vybrala 3 povolání na námi připravených obrázcích. Neměli

bychom

však

zapomenout

vysvětlit,

co

znamená

podporované

a chráněné zaměstnávání. Pro usnadnění výběru různých možností zaměstnání může být důležitá návštěva i jednotlivých členů rodiny, známých či osob z okolí. Při samotném hledaní povolání má své zastoupení naše pomoc. Pro tyto osoby znamená daná chvíle velké množství informací. Ale i přesto bychom je měli podporovat a dát jim šanci říci svůj názor proto, aby se jim splnila jejich přání. *Solovská, 2013+

2.5.1 Chráněná zaměstnání Chráněná zaměstnání neboli tak zvané chráněné dílny. Jedná se o práci v izolovaném prostředí, kterou vykonávají pracovníci, kteří mají podobný handicap. Za provedenou práci dostávají zaměstnanci symbolickou finanční odměnu. Toto zaměstnání má hlavní význam, a to terapeutického rázu. Ale třeba i jiné využití nenaplněného času. Dle autora knihy: „Chráněn zaměstnávání zůstává tedy variantou vhodnou především pro osoby s těžkými formami různých postižení, pro které jsou příležitosti konkurovat na

běžném

trhu

práce

u

nás

velice

omezené,

resp.

prakticky

žádné."

*Slowík, 2007, s. 40]

Tyto pracoviště provozují právnické nebo fyzické osoby. Zaměstnávají zde přes 50 procent osob s handicapem. Klienty pracující v chráněných dílná spojuje mnoho rysů. Mohou mít problémy například s pozorností, vnímáním, komunikací nebo

26

s citovou labilitou. Pro tyto lidi je potřeba vytvořit přátelské prostředí, mít s nimi trpělivost a pomoci jim při některých úkonech. [Novosad, 2009]

Na pracovní místa v chráněných zaměstnáních jsou poskytovány příspěvky Úřadem práce. Příspěvek může být určen na založení samotného pracovního místa, ale také na částečnou úhradu provozních nákladů. Vytvořené chráněné pracovní místo musí být obsazeno pracovníkem po dobu 3 let. [www.mpsv.cz]

Osoby se zdravotním postižení mohou využít i tak zvaných přechodných zaměstnávání nebo tranzitních programů. *Slowík,2007+

2.5.2 Podporovaná zaměstnání Podporovaná zaměstnání umožňuje postiženému nejen zprostředkovat vhodné zaměstnání, ale zároveň i podpůrné služby, které by měli klientovi pomoci se zapracovat a udržet se dlouhodobě v zaměstnání. K těmto službám řadíme například pracovního asistenta a podobně. *Slowík, 2007+

2.5.3 Ergoterapeutické dílny Ergoterapeutické dílny jsou v dnešní době zřizovány především v zařízeních ústavní péče nebo v denních centrech či stacionářích.

Jsou zaměřené na rozvoj sociální

a psychomotorický, zaměřena tedy například na činnosti řemeslné nebo výtvarné. Tyto dílny jsou určeny především pro osoby těžce handicapované. Jiná pracovní uplatnění jsou prozatím pro tyto osoby nedostupná. Jde tedy především o pracovní seberealizaci a terapeutické činnostní aktivity. *Slowík, 2007+

27

Veškeré výše uvedené informace o osobách se zdravotním postižením mohou pomoci laikovi, alespoň trochu přiblížit, co takový zdravotní handicap obnáší, či jaké možnosti a výhody pro ulehčení života může získat a mít. Nebo naopak jak lze začlenit člověka se zdravotním postižením do pracovního procesu či alespoň trochu začlenit tyto osoby do běžného života. Následně se budu věnovat již části praktické, kde zmapuji, jakým způsobem tráví svůj volný čas lidé se zdravotním postižením. Nejen jak volný čas tráví, ale i jaké činnosti je baví a mají rádi.

28

3 Praktická část 3.1 Cíle Hlavní cíl: zmapovat trávení volného času cílové skupiny, a to klienty s mentálním či kombinovaným postižením. Přiblížit okolí, jakým způsobem umí využít volný čas tito lidé.

3.2 Metoda a technika sběru dat Výzkum - jedná se o proces vytváření nových poznatků, které získáváme na základě předem pečlivě naplánované činnosti. Cílem je snaha získat kladně zodpovězené výzkumné otázky. Výzkum dělíme na kvalitativní a kvantitativní. Co vůbec kvantitativní výzkum znamená? Jedná se o typ výzkumu, který je založen na náhodném výběru pomocí strukturovaného sběru dat, jenž lze realizovat pomocí testů, dotazníků či pozorování. Druhou možností výzkumu a zároveň metodou, kterou jsem zvolila pro svou absolventskou práci je výzkum kvalitativní. Výzkum je velmi široký a má jasné postupy. Proto budu pro svou práci vyžívat jednodušší formu průzkumu. V tomto případě je třeba vybrat si téma již na začátku samotného výzkumu a zároveň určit kladené otázky. Člověk, který provádí průzkum, se snaží získat jakékoli informace od respondentů přímo v terénu. Lze však v průběhu sběru dat jednotlivé otázky modifikovat či doplňovat. Z tohoto důvodu je možné označit kvalitativní výzkum, za pružný typ.

Metodou sběru dat jsem zvolila tak zvaný strukturovaný rozhovor s otevřenými otázkami. Součástí jsou předem připravené a formulované otázky, kterými se tážeme samotného respondenta. Pružnost rozhovoru je omezenější, ale naopak redukuje riziko, že jednotlivé odpovědi respondentů se budou výrazně lišit. [Hendl, 2004] 29

3.3 Oblasti k rozhovoru Údaje o respondentovi: (slouží ke krátkému představení dotazovaného účastníka) 

Jméno



Věk



Anamnéza klienta

3.4 Charakteristika zkoumaného poskytovatele sociálních služeb Prvním zařízením je Zvoneček Bylany, poskytovatel sociálních služeb. Sídlí v Českém Brodě, nachází se ve Středočeském kraji. Nejen že je nabízen domov pro osoby se zdravotním postižením, ale jeho součástí jsou i chráněná bydlení v obcích Polepech a Bylanech. Chráněné bydlení v Bylanech, kde byly realizovány rozhovory s klienty, je velký nově zrekonstruovaný dům, velká zahrada a dvě samostatné stodoly. Jedna je využívána jako terapeutická místnost a druhá pro zahradní nábytek a techniku. V toto zařízení našlo domov celkem 12 osob, ve věkovém rozmezí od 19 let do 45 let, kteří mají mentální či kombinované postižení. Mezi poslání tohoto zařízení můžeme zařadit podporu k životu v přirozeném prostředí. Podpora života, aby se co nejvíce podobal a přiblížil tomu běžnému, jakým žijí jejich vrstevníci. Samotný uchazeč i jeho blízcí se mohou o tomto zařízení informovat přímo v Českém Brodě nebo na webových stránkách www.zvonecekbylany.cz. [www.zvonecekbylany.cz]

Druhým zařízením je chráněné bydlení DOMOV, které se nachází v obci Nebužely také ve Středočeském kraji. Jedná se o budovu bývalé fary, jejíž součástí je velká zahrada a samostatná budova, tak zvaná komunitní místnost. Cílovou skupinou tohoto zařízení jsou osoby s mentálním a kombinovaným postižením. Žije zde 6 osob starších 27 let. Posláním tohoto chráněného bydlení je žít ve společné domácnosti a to s podporou asistentek. Jde zde především o zvyšování kvality života těchto osob pomocí podpory k soběstačnosti a zároveň ke snížení závislosti na druhých osobách.

30

I v tomto zařízení je možné se informovat přímo v Nebuželých, nebo případně také na webových stránkách www.oszahrada.cz. [www.oszahrada.cz]

3.5 Realizace sběru dat V únoru 2016 jsem oslovila obě chráněná bydlení s žádostí o spolupráci a možností realizovat rozhovory s jejich klienty. Poskytovatel sociálních služeb Zvoneček Bylany, ale i DOMOV Nebužely mi tuto možnost poskytli. Seznámila jsem nejen klienty, ale především i obě paní ředitelky s účelem sběru dat a přislíbila jsem anonymitu klientů. Pro zachování anonymity respondentů nebudu uvádět žádná jména ani jiné údaje o respondentovi v praktické části práce.

Na předem domluvených termínech jsem na začátku měsíce března 2016 navštívila oba poskytovatele sociálních služeb. V každém zařízení jsem se dotazovala dvou respondentů. Samotné rozhovory probíhaly přímo v chráněných bydleních. Nejprve jsem provedla rozhovor v chráněném bydlení Bylany. Veškeré rozhovory se uskutečnily za přítomnosti asistentky. Všem respondentům jsem pokládala stejné předem připravené otázky. Délka rozhovorů byla přibližně 30 - 60 minut. Během všech rozhovorů jsem zároveň pružně reagovala na odpovědi respondentů. Poté jsem navštívila chráněné bydlení DOMOV, kde probíhaly rozhovory stejným způsobem jako u předchozího poskytovatele sociálních služeb.

3.6 Zpracování dat Jednotlivé rozhovory jsem zaznamenávala na pomocný arch. Zpracování jednotlivých rozhovorů mi trvalo dva týdny.

31

3.7 Analýza rozhovorů a interpretace výsledků Jak bylo již výše uvedeno přesněji v kapitolce oblasti k rozhovoru, uvedl každý z

respondentů

pro

krátké

představení

své

jméno,

věk

a

anamnézu.

Pro zachování anonymity tyto údaje však ve své práci neuvádím. Z důvodu anonymity jsou respondenti z chráněného bydlení Bylany označení písmenem B a respondenti z chráněného bydlení Nebužely jsou označeny písmenem N.

Výzkumná otázka č. 1: Navštěvujete zaměstnávání?

Daná otázka byla zodpovězena všemi respondenty. Výzkumem bylo zjištěno, že respondenti B1 a B2 jsou zaměstnáni a to na dohodu o provedení práce. Oba jsou zaměstnáni u Zvonečeku Bylany. B2 vykonává úklid terapeutické dílny, kde především vytírá a dále vykonává sezónní práce na zahradě, jako je například uklízení sněhu, listí, nebo v létě sekání trávníku. To vše vykonává přímo v chráněném bydlení Bylany. B1 uvedla, že pracuje jako pomocná síla v kuchyni ve Zvonečku v Českém Brodě. Do zaměstnání dojíždí v týdnu autobusem. V kuchyni pomáhá především kuchařkám při přípravě pokrmů, ale také při jeho vydávání zaměstnancům Zvonečku a klientům. Oba respondenti mi sdělili, že je jejich práce baví.

Respondenti N1 a N2 sdělili, že jsou také zaměstnáni na dohodu o provedení práce. N1 uvedla, že má uzavřenou dohodu s obecním úřadem Nebužely, na kterém vykonává úklid. Dotazovaný N2 uvedl, že jako respondentka N1 má také dohodu s obecním úřadem.

Na

základě

dohody

vykonává

však

úklid

obce

Nebužely.

Samotný úklid spočívá v odstranění odpadu, který znečišťuje tuto obec. Zároveň má dohodu přímo s chráněným bydlením DOMOV, kde má na starosti úklid komunitní místnosti a dvou kanceláří. Dále oba respondenti uvedli, že vydělané peníze používají například na jízdné, na věci, které si přejí koupit nebo na výlety. I tito dva respondenti mají rádi svou práci.

32

Výzkumná otázka č. 2: Kam jezdíte na výlety?

Daná otázka byla zodpovězena všemi respondenty. Výzkumem bylo zjištěno, že dotazovaní B1 a B2 jezdí na jednodenní výlety. Na výlety jezdí buď sami pouze s asistentkou nebo případně pořádají společné kolektivní výlety. Dotazovaní B1 a B2 uvedli, že rádi navštěvují Zoo v Praze, dále jezdí například na výlety do města Kolín, do města Kouřim, do Hořic v Podkrkonoší nebo Františkových lázní a mnoho dalších. V rámci výletů navštěvují i kina či divadla. Výlety podnikají ať už jednotlivě s asistentkami nebo společně se spolubydlícími. Nejprve se však domlouvají, zdali pojedou s asistentkou sami nebo ještě s nějakým spolubydlícím. Následně se vybírá místo výletu, kam se pojedou podívat.

N1 a N2 mi samozřejmě také sdělili, že jezdí na výlety. Již navštívili města jako jsou Poděbrady, Praha, Mělník nebo Litoměřice. N2 uvedl, že navštívil například Mělnické vinobraní nebo byl s asistentkou na skvělé večeři v jedné z mělnických restaurací. Na již zmíněném mělnickém vinobraní se mu velice líbilo. Poslechl si tam jeho oblíbenou dechovou hudbu a při té příležitosti si dal dle jeho slov vynikají klobásu a pivečko. N2 uvedla, že navštívila Poděbradskou kolonádu, kde se jí velice líbilo. Byla zde s asistentkou a jedním spolubydlícím. Krásný výlet si zpříjemnili posezením v cukrárně, kde si dopřáli vynikajícího sladkého zákusku a kávu. Nedávno také měla možnost shlédnout jeden z českých muzikálů v Praze. I zde realizují výlety buď jednotlivě s asistentkou nebo společně se spolubydlícími.

Výzkumná otázka č. 3: Jakým sportům se ve volném čase věnujete?

Daná otázka byla zodpovězena všemi respondenty. Výzkumem bylo zjištěno, že respondenti B1 a B2 mají velmi kladný vztah ke sportu. Oba dva mají velmi rádi cyklistiku, ale také plavání. Na jízdních kolech jezdí se spolubydlícími na projížďky například do nedalekého města Kouřim nebo také na rekreačních pobytech. Realizují nejen rekreační cyklistiku, ale účastní se také různých závodů. Mohli jsme je vidět například na cyklo soutěži zvané "Kostitřes" v Lochovicích. 33

Zmínili se mi, že se zúčastňují soutěží nejen v jízdě na kole, ale také v již zmíněném plávání. Respondent B2 mi zdělil, že ve volném čase hraje například i florbal, nebo se účastní s respondentkou B1 sportovních závodů v rámci chráněného bydlení. Tuto soutěž nazývají Bylanyáda. Sejdou se zde nejen klienti z chráněného bydlení Bylany a Polepy, ale také i klientky z domova v Českém Brodě. Účastní se zde různých sportovních her. Respondentka B1 mi dodatečně sdělila, že v letním období velice rádi a často využívají bazénu, který se nachází přímo na jejich zahradě.

Naopak respondenti N1 a N2 uvedli, že se sportovním aktivitám až tolik nevěnují. Když je hezké počasí mohou dotazovaní být na zahradě, která je součástí jejich domova, a mohou zde sedět venku na zahradním posezení. Při té příležitosti si oba v rámci chráněného bydlení zahrají velice rádi petangue. Tento sport hrají respondenti se svými spolubydlícími. Holdují nejen již zmíněnému petangue, ale zálibu našli i v pěší turistice. Když je hezké počasí, tak většinou chodí na procházky v obci Nebužely a po blízkém okolí. Oba respondenti mi sdělili, že raději než sportu se věnují práci na zahradě .

Výzkumná otázka č. 4: Jaké máte rádi tvořivé a výtvarné činnosti?

Daná otázka byla zodpovězena všemi respondenty. Výzkumem bylo zjištěno, že oba respondenti B1 a B2 se rádi věnují tvořivé a výtvarné činnosti. Společně s ostatními spolubydlícími chodí do tak zvané terapeutické dílny, která je součástí chráněného bydlení. V této dílně vytváří společně s asistentkou například různé kresby, tvoří pomocí korálků. Vyrábí také svíčky nebo pletou výrobky z pedigu. Nesmím zapomenout se zmínit, že v dílně vytváří i sezónní dekorace. Jedná se například o velikonoční zajíce, či vánoční sněhuláky. Svěřili se mi, že některé výrobky představují i veřejnosti, která má možnost tyto výrobky zakoupit a zároveň tak podpořit tyto osoby na různých akcích, jako je například Zvonečkové posvícení. Získané peníze za prodané výrobky slouží nejen pro nákup materiálu na další tvorbu, ale také jsou využity na realizaci různých výletů. Pod tvořivé činnosti bychom však 34

mohli zařadit i případně práci na zahradě. Nejen že se starají o zahradu, ale pěstují zde například zeleninu ve skleníku, nebo ovoce.

Respondenti N1 a N2 odpověděli, že mají také rádi tvořivost. Mají jí rádi i také proto, že mají možnost vyrábět různé výrobky v tak zvané komunitní místnosti, která je součástí bydlení. V této místnosti, dílně, vznikají jak už bylo zmíněno, různé výrobky, ale především šité hračky. Dotazovaní šijí tyto hračky společně se svými spolubydlícími a asistentskou. Většinou se jedná o šité zvířátka například kočičky, pejsci, sovičky a mnoho dalších. Nevznikají zde však nejen zvířátka, ale také i například sezónní dekorace, jako jsou velikonoční zajíci nebo vánoční andělíčci a další. V dílně nalezneme i výrobky typu jehelníčky, praktické, poznámkové, závěsné bločky nebo svíčky. N1 a N2 sdělili, že i oni své výrobky představují společnosti. Lidé si mohou zakoupit jejich výrobky na některých z jarmarků například v Nebuželých nebo na Mělníku, kterých se respondenti účastní. Peníze za prodané výrobky se používají na pořízení nového materiálu, ale část peněz se také použije na výlety jednotlivých klientů zařízení. I zde mají zahradu, o kterou se všichni obyvatelé domova starají. Nesmím zapomenout se zmínit, že oba respondenti rádi pracují na této zahradě. Mají zde krásné záhonky, kde pěstují zeleninu a zároveň i ovocné stromy.

Výzkumná otázka č. 5: Kam jezdíte na případné rekreace - pobyty?

Daná otázka byla zodpovězena všemi respondenty. Výzkumem bylo zjištěno, že B1 a B2 jezdí společně s ostatními spolubydlícími z chráněného bydlení na rekreační pobyty. Na tyto pobyty jezdí jak v období letním, tak i v zimním. V létě byly na například v Hořicích či v Rváčově, ale také pořádají pobyty, kde stanují. Takovéhle stanovaní probíhalo na Soběšíně. Dále také jezdí na kolech, podnikají pěší túry, když mají možnost tak se chodí koupat a plavat. V zimním období jezdí na hory. V letošním roce byly na horách a to v přímo v Harrachově. Na zimních pobytech především jezdí na bobech, sáňkují a nebo staví se spolubydlícími sněhuláka.

35

Naopak N1 a N2 uvedli, že na žádné rekreační pobyty nejezdí v rámci chráněného bydlení. Dle jejich sdělení však již s nimi hovořili jak asistentky, tak sociální pracovnice, zdali by měli zájem o realizování rekreačního pobytu. Svěřili se mi, že jejich odpověď byla kladná.

Výzkumná otázka č. 6: Kterou aktivitu děláte nejraději ve svém volném čase?

Daná otázka byla zodpovězena všemi respondenty. Výzkumem bylo zjištěno, že B1 má ráda koně. Ve volném čase navštěvuje ustájené koně v nedaleké obci Lstiboř, kde nejen jezdí na koni, ale zároveň se snaží pomáhat majitelům pečovat o tyto zvířata. Koně jsou zvířata, které doslova miluje. Ve svém volném čase se tedy věnuje koním takovým, ale i četbě a prohlížení knih o nich nebo jejich kreslení. Velmi ráda si o koních také s ostatními povídá a její pokoj je doslova koňským rájem. Mezi volnočasové aktivity, které dělá nejraději respondent B2 zaručeně patří práce s bavlnkami. Z těchto bavlnek vytváří na vyrobeném rámu proplétané dečky. Z

jednotlivých

deček

poté

pomáhají

asistentky

sešít

například

deku.

Tyto bavlnky má B2 natolik oblíbené, že je musí vozit i na výše uvedené pobyty, takřka řečeno se bez nich neobejde. Za zmínění určitě také stojí, že mezi jeho oblíbené činnosti patří psaní úhledných obloučků.

Respondentka N1 uvedla, že její nejoblíbenější činností je vystřihování různých obrázku, nejčastěji však potravin z novin, časopisů nebo i letáků některých supermarketů. Vystřihnuté obrázky následně nalepuje na čistý papír. Z těchto obrázků si vytváří například nákupní seznam nebo kuchařku. Nejoblíbenější volnočasová aktivita respondenta N2 je zároveň, dalo by se říci, sportovní aktivitou. Jedná se o pěší turistiku. Téměř každý den, záleží však na počasí, uskutečňuje procházky po obci Nebužely. Většinou na procházky chodí sám, občas se s ním však vydá i respondentka N1, ale to je velmi zřídka.

36

3.8 Shrnutí výsledků

V této části shrnu a vyhodnotím zjištění vyplývající ze samotných rozhovorů a výzkumných otázek. Jak již bylo zmíněno, na veškeré výzkumné otázky odpověděli všichni čtyři respondenti.

Z výše uvedených odpovědí respondentů vyplývá, že i osoby se zdravotním postižením dokáží žít téměř stejným životem jako zdraví člověk. To se však týká i využití volného času. Tito lidé se ve svém volném čase opravdu dokáží věnovat aktivitám, které je baví, mají je rádi, přináší jim psychickou rovnováhu, naplňují je, ale především jim vykouzlí úsměv na tváři.

Samotní respondenti dle mého názoru mají snahu se začlenit do společnosti. Už jen proto, že jsou zaměstnáni na dohodu o provedení práce a pracují, jezdí na rekreační pobyty, na výlety a to ať už sami, nebo se spolubydlícími. Když se nad tím zamyslíme, tak si uvědomíme, že toto je téměř vše co patří k životu běžného člověka.

Dále vyplývá, že respondenti holdují zálibě nejen výtvarné nebo tvořivé, ale také sportovní. I přesto že mají stejné zájmy, je zřetelné, že jsou trochu odlišné. Někdo má raději cyklistiku a pletení košíků z pedigu, jiní naopak hrají rádi petangue a chodí na procházky. Ale především, jsou v některých činnostech tak jedineční a dobří, že se účastní i různých soutěží. V tomto ohledu si myslím, že je to velký úspěch už jen to, že se nějakých soutěží vůbec účastní a mohou být úspěšní.

Co se týče poslední šesté otázky, co respondenti dělají nejraději ve svém volném čase, je dle mého mínění, aktivita, kterou si sami dotazovaní oblíbili a stala se jejich nedílnou součástí, bez které by nemohli být. Toto je zcela evidentně a krásně vidět u respondenta B2 a jeho tvorby z bavlnek. Jak bylo zmíněno, musí si vozit i bavlnky na rekreační pobyty. Jsou jeho nedílnou součástí a bez nich se neobejde a musí je mít vždy sebou. Nebo i respondentky B1, když mě vzala při realizování rozhovorů do svého 37

krásného pokoje, měla všude obrázky koní a knihy o koních. Nedílnou součástí jejího života jsou koně. A proto se tedy domnívám, že ke každé z těchto osob nedílně patří nějaká činnost, kterou má rád a vyniká v ní.

Jako každý jiný člověk, tak i všichni respondenti jezdí velmi rádi na výlety. Z toho vyplývá, že rádi poznávají nová místa, vidí něco nového nebo se jen projdou po daném místě. Případně si při této příležitosti mohou zpříjemnit den a dát něco dobrého k snědku, ať už se třeba v létě jedná o zmrzlinu či nějaký sladký zákusek.

Když jsem realizovala samotné rozhovory s klientky, tak jsem se však dozvěděla i mnoho dalších informací týkajících se jejich života. Sami mi sdělili, jak se starají o domácnost, chodí nakupovat například pečivo do místního krámku, vaří si, perou jednoduše řečeno, jaké domácí práce dělají. Na větší nákupy vždy jezdí někdo s klientů společně s asistentkou do města. Dále se starají o zahradu, na které pěstují zeleninu a ovoce, nebo sekají trávu. Toto mi sdělili jak respondenti z Bylan, tak respondenti z Nebužel. Respondenti B1 a B2 mi navíc ještě sdělili, že je jezdí pro dřevo do lesa, aby měli čím, topit nebo v létě suší a sklízejí seno pro Zvoneček v Českém Brodě, kde mají menší farmu se zvířaty. Naopak respondenti N1 a N2 mi sdělili, že jsou věřícími a účastní se bohoslužeb v místním kostele v Nebuželých.

Podle toho co je výše uvedeno mohu říci, že se respondenti opravdu velmi snaží žít stejným životem jako my, zdraví lidé. Zároveň se snaží začlenit i do společnosti. I u zdravotně postižených osob však plátí, že každá z těchto osob je jedinečná a tak by jsme měli k těmto osobám přistupovat a chovat se k nim s úctou jako ke komukoli jinému. Tyto osoby si velice rády povídají, měli bychom jim proto naslouchat a dát zpětnou vazbu. Zároveň bychom jim měli dát prostor k jejich osobnímu rozvoji, podporovat

je

v

případné

nové

činnosti,

kterou

si

teprve

osvojuje.

Nebo my, sami je můžeme naučit novým činnostem či zvyklostem. Dle mého názoru jsou tito lidé vděční za každé vlídné slovo, pohlazení a pomoc, ale především samotný kontakt s jinou osobou.

38

4 Diskuse Ve své absolventské práci jsem se zaměřila na volnočasové aktivity v zařízeních pro zdravotně postižené osoby. Tito lidé žijí v některých případech doma s rodinou, ale najdou se i osoby, které žijí v zařízeních poskytující sociální služby. Zaměřila jsem se především na chráněná bydlení. V dnešní době je dle mého mínění velké množství osob, které jsou zasaženi nějakým zdravotním znevýhodněním. Lidé mohou být znevýhodněny různými druhy postižení, a to jen jedním nebo hned několika najednou, tedy kombinovanými. Po zjištění, že mnoho lidí není informováno o této klientele, rozhodla jsem se proto pro zpracování této práce. Mým cílem bylo více informovat okolní společnost o jejich životě, možnostech, ale především o trávení volného času.

V teoretické části jsem se snažila věnovat, ale i zároveň informovat, co to vůbec zdravotní postižení je. Že se s ním můžeme již narodit, nebo ho naopak získat. Dále jsem se zabývala sociálními službami, o kterých jsem čerpala informace v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Následovali volnočasové aktivity, které jsem členila do dvou podkapitol, a to volnočasové aktivity určené pro děti a volnočasové aktivity pro dospělé. Chtěla jsem upozornit i na možnosti sociálních dávek, které jsou určené pro tyto osoby. A jako poslední jsem se zmínila, jakým způsobem se mohou osoby se zdravotním postižením začlenit do pracovního procesu.

Praktická část je tvořena z rozhovorů se čtyřmi klienty, jejichž domovem je chráněné bydlení. Rozhovory byly realizovány ve spolupráci s klienty, žijících v Bylany a Nebužely. Bydlí zde s několika spolubydlícími. Z rozhovorů vyplývá, že se tito lidé rádi věnují sportu, zejména plavání, cyklistice a pěší turistice. Mezi oblíbené činnosti patří například i tvořivé činnostem nebo aktivity, které si oblíbily a staly se jejich nedílnou součástí, bez které se neobejdou. Dále se také snaží se uplatnit na trhu práce a zároveň si umí odpočinout a relaxovat na rekreačních pobytech.

V teoretické části volnočasových aktivit jsem zmiňovala možnosti, mezi které můžeme zařadit například canesterapii, hypoterapii, plavání, dramaterapii nebo 39

muzikoterapii. V praktické části jsme se mohli přesvědčit o tom, že osoby se zdravotním postižením opravdu těchto nabídek aktivit využívají. V případě realizování rozhovoru s respondenty v Bylanech, jsem se přesvědčila, že tyto klienti mají rádi zvířata. Společně s klienty zde bydlí a zpříjemňuje jim dny malý pes a několik koček. Lze tedy říci, že se teorie opravdu prolíná s praxí.

Domnívám se, že jsem použila adekvátní bibliografii a elektronické zdroje, které jsem se snažila využít tak, aby byli přínosem pro tuto práci. Pro některé osoby může být překvapivé, že zpracovávání rozhovorů přineslo jasné důkazy o tom, že i lidé se zdravotním postižením mohou tráví volný čas a žít v rámci jejich možností stejně, jako zdraví lidé.

40

Závěr Za téma absolventské práce jsem si zvolila volnočasové aktivity zdravotně postižených. Zjistila jsem, že mnoho lidí není dostatečně informováno a proto jsem se rozhodla pro toto téma práce. Hlavním důvodem je ovšem také to, že jsem v rámci školní praxe s těmito klienty pracovala. Práce s nimi mě natolik oslovila, že bych se jí chtěla věnovat i v budoucí době, protože mě zajímá a zároveň velice naplňuje.

Cílem mé práce bylo zmapovat trávení volného času cílové skupiny, tedy osob s mentálním či kombinovaným postižením. Přiblížit okolní společnosti, jakým způsobem umí využít volný čas tito lidé.

Teoretická část popisuje obecné informace týkající se života osob se zdravotním postižením. Zabývala jsem se zejména pojmem, službami dle zákona 108/2006 Sb., sociální zabezpečení a zaměstnáváním. Dalším bodem teoretické části jsou volnočasové aktivity, do níž spadají možnosti volnočasových aktivit pro děti a dospělé.

Praktická

část

obsahuje

rozhovory

se

zdravotně

postiženými

klienty.

Dotazovala jsem se celkem čtyř osob. Nejprve mi na předem připravené otázky odpověděli dvě osoby žijící v chráněném bydlení v Bylanech. Následně proběhli rozhovory i s dalšími dvěma klienty bydlícími také v chráněném bydlení, ale však v obci Nebužely. Všichni respondenti mi sdělili jak dokáží strávit a využít volný čas.

Práce mě velice bavila a zároveň se domnívám, že cíl práce jsem splnila. Díky zpracování tohoto tématu bylo pro mě přínosné ve všech směrech. Potěšením by pro mě bylo, kdyby má práce byla přínosná pro osoby, které nemají dostatečné informace o životě osob se zdravotním postižením a možnostech volnočasových aktivit pro ně.

41

Zusammenfassung Freizeitaktivitäten in Einrichtungen für gesundheitlich Behinderte Als

Thema

meiner

Absolventenarbeit

habe

ich

die

Freizeitaktivitäten

der gesundheitlich Behinderten gewählt. Dieses Thema habe ich ausgewählt, denn ich habe mit diesen Klienten während des Praktikums gearbeitet. Die Arbeit mit ihnen war für mich sehr interessant. Im theoretischen Teil habe ich mich mit den Arten der gesundheitlichen Behinderung befasst.

Ich

habe

mich

auf

die

Zielgruppe

konzentriert,

die

psychische

oder kombinierte Behinderung haben. Ich habe mich den Freizeitaktivitäten der Erwachsenen aber auch der Kinder gewidmet. Einen untrennbaren Bestandteil bildeten auch die Sozialleistungen und Sozialeinrichtungen. Im praktischen Teil habe ich meine Aufmerksamkeit den Klienten gewidmet, die im geschützten Wohnen leben. Das Hauptziel für mich war eine Beschreibung der Freizeitaktivitäten der Zielgruppe. Ich habe meiner Umgebung nahebringen wollen, wie diese Leute ihre Freizeit ausnützen können. Die Erforschung habe ich als einen direkten Dialog mit dem Klienten realisiert. Ich habe mit dem Anbieter des Sozialdienstes "Zvoneček Bylany" und "Zahrada, z.s." zusammengearbeitet. In diesen Anstalten habe ich zuerst als Praktikantin gewirkt. Ich hatte eine Möglichkeit mehr das Leben der Leute mit der Behinderung zu erkennen. Nachfolgend habe ich Gespräche mit den Klienten von ihrer Freizeit geführt.

Schlüsselwort: gesundheitlich Behinderte, Freizeitaktivitäten, geschütztes Wohnen, Zielgruppe, Sozialleistungen.

42

Bibliografie Monografie 1. HENDL, J. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. 1 vyd. Praha: Portál, 2005, 408 s. ISBN 80-7367-040-2

2. MPSV ČR. Příručka pro osoby se zdravotním postižením v roce 2015. 2. vyd. Praha: MPSV ČR, 2015, 32 s. ISBN 978-80-7421-090-7

3. NEWMAN, S., Hry a činnosti pro vývoj dítěte s postižením. 1.vyd. Praha: Portál, 2004, 168s.ISBN 80-7178-872-4

4. NOVOSAD, L., Poradenství pro osoby se zdravotním a sociálním znevýhodněním. 1.vyd. Praha: Portál, 2009, 269 s. ISBN 978-80-7367-509-7

5. NOVOSAD, L., Tělesné postižení jako fenomén i životní realita. 1.vyd. Praha: Portál, 2011, 168s. ISNB978-80-7367-873-9

6. PÁVKOVÁ, J. Pedagogika volného času. Univerzita Karlova v Praze: 2014, 145 s. ISBN 978-80-7290-666-6

7. SLOWÍK, J., Komunikace s lidmi s postižením. 1. vyd. Praha: Portál, 2010, 155 s. ISBN 978-80-7367-691-9

8. SLOWÍK, J., Speciální pedagogiky. 1.vyd. Havlíčkův Brod: Grada, 2007, 160 s. ISBN 978-80-247-1733-3

9. SOLOVSKÁ, V. a spol., Rozvoj dovedností dospělých lidí s mentálním postižením. 1.vyd. Praha: Portál, 2013, 192s.ISNB 978-80-262-0369-8

43

10. UZLOVÁ, I., Asistence lidem s postižením a znevýhodněním. 1.vyd. Praha : Portál, 2010, 135 s. ISBN 978-80-7367-764-0

Elektronické zdroje

1. HENDL, J. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. 1 vyd. Praha: Portál, 2005, 408 s. ISBN 80-7367-040-2

2. MPSV ČR. Příručka pro osoby se zdravotním postižením v roce 2015. 2. vyd. Praha: MPSV ČR, 2015, 32 s. ISBN 978-80-7421-090-7

3. NEWMAN, S., Hry a činnosti pro vývoj dítěte s postižením. 1.vyd.Praha:Portál,2004,168s.ISBN 80-7178-872-4

4. NOVOSAD, L., Poradenství pro osoby se zdravotním a sociálním znevýhodněním. 1.vyd. Praha: Portál, 2009, 269 s. ISBN 978-80-7367-509-7

5. NOVOSAD, L., Tělesné postižení jako fenomén i životní realita. 1.vyd. Praha: Portál, 2011, 168s. ISNB978-80-7367-873-9

6. PÁVKOVÁ, J. Pedagogika volného času. Univerzita Karlova v Praze: 2014, 145 s. ISBN 978-80-7290-666-6

7. SLOWÍK, J., Komunikace s lidmi s postižením. 1. vyd. Praha: Portál, 2010, 155 s. ISBN 978-80-7367-691-9

8. SLOWÍK, J., Speciální pedagogiky.1.vyd. Havlíčkův Brod: Grada, 2007, 160 s. ISBN 978-80-247-1733-3

9. SOLOVSKÁ, V. a spol., Rozvoj dovedností dospělých lidí s mentálním postižením. 1.vyd. Praha:Portál, 2013, 192s.ISNB 978-80-262-0369-8 44

10. UZLOVÁ, I., Asistence lidem s postižením a znevýhodněním. 1.vyd. Praha : Portál, 2010, 135 s.ISBN 978-80-7367-764-0

Elektronické zdroje 1. Canicterapie. Canisteraputické centrum. *online+.2.11.2012 *2016-4-2]. Dostupné z: http://www.canisterapeutickecentrum.cz/Vitejte_na_strankach_o_canisterapii.html

2. České hnutí speciálních olympiád. *online+. *2016-2-2+. Dostupné z: http://www.specialolympics.cz/o-nas/kdo-jsme/

3. Dramaterapie. Arteterapie. [online]. [2016-4-2+.Dostupné z: http://www.arteterapie.net/umelecke-terapie/dramaterapie/

4. Chráněné bydlení DOMOV. Zahrada, z.s. *online+. *2016-1-3+. Dostupné z: http://www.oszahrada.cz/index.php?page=sluzby

5. Chráněné bydlení Bylany. Zvoneček Bylany, poskytovatel sociálních služeb.*online+. [2016-1-3+. Dostupné z: http://zvonecekbylany.cz/bylany/

6. Invalidní důchody. Česká správa sociálního zabezpečení *online+. 1.12.2015 [cit.2016-1-1+. Dostupné z:Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/duchodovepojisteni/davky/invalidni-duchody.htm

7. Invalidní důchody. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 31.8.2011 [cit.2016-1-1+. Dostupné z:http://www.mpsv.cz/cs/619

8. Jak canisterapie působí. Canisterapeutické centrum.*online+. *2016-2-2]. Dostupné z : http://www.canisterapeutickecentrum.cz/Specifika_a_cile_canisterapie.html

45

9. Jak vybrat volnočasové aktivity pro své dítě s postižením. Alfabet.*online+ 6.1.2016 [2016-1-20+. Dostupné z:Dostupné z: http://www.alfabet.cz/vzdelani-aintegrace/volny-cas-deti/459-volnocasove-aktivity-s-handicapem

10. Nápady na volnočasové aktivity pro handicapované děti. Alfabet. *online+ 13.1.2016 [2016-1-20+. Dostupné z:http://www.alfabet.cz/vzdelani-aintegrace/volny-cas-deti/460-volny-cas-s-handicapem

11. Průkaz osoby se zdravotním postižením. Integrovaný portál MPSV *online+. 6.1.2016 [cit. 2016-1-10+. Dostupné z:http://portal.mpsv.cz/soc/dzp/prukaz

12. Příspěvek na mobilitu. Integrovaný portál MPSV *online+. 6.1.2016 *cit. 2016-1-10]. Dostupné z http://portal.mpsv.cz/soc/dzp/mobilita

13. Příspěvek na zvláštní pomůcku.Integrovaný portál MPSV *online+. 6.1.2016 [cit. 2016-1-10+. Dostupné z:http://portal.mpsv.cz/soc/dzp/pomucka

14. Specifika a cíle canisterapie. Canisterapeutické centrum.[online]. [2016-4-2]. Dostupné z : http://www.canisterapeutickecentrum.cz/Specifika_a_cile_canisterapie.html

15. Tanečně - pohybová terapie. Arteterapie. *online+. *2016-4-2+.Dostupné z: http://www.arteterapie.net/umelecke-terapie/tanecne-pohybova-terapie/

16. Volná čas a volnočasové aktivity. Šance dětem.*online+. 26.6.2015 [cit. 2016-1-20+. Dostupné z: http://www.sancedetem.cz/cs/hledam-pomoc/detise-zdravotnim-postizenim/volny-cas-deti-se-zdravotnim-postizenim/volny-cas-avolnocasove-aktivity.shtml

17. Volný čas dětí s mentálním postižením. Šance dětem.*online+1.6.2015 [cit. 2016-1-20+. Dostupné z: http://www.sancedetem.cz/cs/hledam-pomoc/deti-

46

se-zdravotnim-postizenim/volny-cas-deti-se-zdravotnim-postizenim/volny-casdeti-s-mentalnim-postizenim.shtml

18. Vymezení oboru arteterapie. Arteterapie. *online+. *2016-4-2+.Dostupné z: http://www.arteterapie.net/news/vymezeni-oboru-arteterapie/

19. Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění *online+. *cit.2016-11+. Dostupné z:http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-108#cast3

47