VOLNÉ SMĔRY. SHLEDÁNÍ. — NAPSAL
FRANTIŠEK
(v
rozpacích).
Ach,
ZEMAN.
J.
Snílek
tak
najednou!
A
pak
—
nevím
to
překvapení
proč
—
—
Dáma.
SNÍLEK.
Alej
sadech
v
skoro
holé,
kách,
sem
akáty lými
nad
zlehka
nízké
třpytivém
bílé
jeho
Dáma
(sedí dalém
Snílek
.
Dáma
.
úplný
také
se
se
až
vyrazí
koule
táhlými
s
soumrak
za-
nádechem.
šeděmodrým
slunečníkem
a
zastřené
schvívá
slunce
rudá
se
si
hraje
v
spa-
listí) alejí
(projde
Vy
lavičce
na
tiše
a
než
ostře
nichž
v
zpust-
se
oblohy,
mlh,
zakalí
snít-
Stranou
javorů
listem
za
červánků,
stromů
kontury
bělavé
žhavě
velká
zarůžovělých
lije
pozadí
obloha
se
trávníky
bezlistých
List
slunce.
Znenáhla
rozlehlé
průsvitných
vrstvou
borovice.
a
mluvte!
břízy,
nejslabších
na
smrčky
kmeny
Světlé
zabarvení.
lístky
keře;
Štíhlé
západem
křídly
podzimního
tam roztroušené
na
zemi.
Nuže,
posledními
s
záhony.
rozplývá k
za
husté
a
odrážejí jen
DÁMA.
zda
je
.
(vyrušena,
a
to
ale
po
chvíli
se
Jásavé).
vrací.
možná?
tak
ne
překvapena). tak
Viďte,
nenadání!
z
Snílek. Tak
dlouho
jsem
na
vás
čekal
touhou
s
že
nyní
Dáma
bojím
se
věřit.
.
.
.
ano
víte
Snílek
o
.
.
ale
.
.
.
mně ?
(nechápaje).
Nic,
pranic.
(nedůvěřivé).
Opravdu, A
.
(prudce).
Co
Dáma
Leč
smutku,
v
a
proč
jste
se
zamlčel?
pranic? JAN
PREISSLER.
STUDIE.
»V OL N
487
É
Snílek.
bývalo
jak
vonět,
kdo
ví,
vím,
nádheře
plné
v
vzduch
A
vždy
slunci
v
ještě
co
větve
.
.
měly
snil
když
Má
vysmějete
jsem
té
o
zas
byla
a
úsměvem).
(s
kde obraz
Viďte, Vzduch
a
zaráží
prořídlé
z
kmenech,
pár
všeho
se
bledé
jenž A
lístků
zarudlých
síti
vás
větví
i
to,
přelud
visí,
slabém,
tón
už
to
zachytit,
plakat,
paprsek
pro
hledat,
.
chtít
carný
Ne,
Květ .
týž jako
jehož
neslyšený sotva
jenž
dřív
nikdo
nezřel,
svítil
kdy
stalo
se
Tříšť
a .
.
daleké
kouty,
jež lákaly
stromů, světla. vidouc
včerejšky krásné, ztraceného
i
že
ty
byly
šedými
a
než
nic,
vydržím
dnešky. den
brát
snad
že
půl
líto
mi
řídká
dne
dnem
za
chápu
miluji, lekám
a
slnivě
jarní,
kdy
každá
pod
jasným
duše.
pár
miluji
iv
život,
dálky,
z
kdy
svítí,
jinak
píď země,
ním
s
splynu.
večer
zladěný
podrobnost
chvilek,
vidím
vnikám
dnů,
jemně
vše
na
a
tak
se
zjasněných
kdy
dívat
vámi?
s
A
...
štěstí,
citu
vzplanutí
záchvěvy
se
snad
i
jej
i
náhodných,
a
chvilkám
prchavým
nálad
a
dokonce
ba
k
stopovat
dojmů
.
Den
byly
už
teď
vítat
vzácných
Snílek. To
něžných,
hřálo,
a
přísvitu
v
nedůvěřivý
Dáma.
co
a
nic,
nedůtklivě
kdy
A
i
zmrskaný,
ty
střízlivými
jen
smíchem
jen
dávno.
je
též
nezbylo
kdysi.
posud,
as
vonět
tušit.
lze
a
.
i
pouhý,
lákavě rozteskněné,
A
Snílek. tenkrát
byl
mihem,
paprsky
s
vonělo
svítilo,
plály
kořenech
v
pes
tak
se
Ach,
jak
byl
vášnivých
honí
se
vyrovnané
přec
týž,
žen
tak
mdlý,
Jste
tak
co
barvy,
sotva
listí
jež
chodily
křoví,
v
vrátila
se
stříbrem
znova
orlem
divokým
zahalen
zjevy
stín
zpět
že
k
motýlem
jen
Byla
.
bezvědomím.
mým
klátí,
se
hnízda
paprsku
zachyť,
se
bolí?
tak
skřípavě
v
A
holé,
listí,
nejživější
slunce
podzimní
v
to
setřeny
jsou
jež
prázdná
a
jiný.
záhony jsou
a
rozmetené
trávy cpi
zčernalých
na
a
chladem
docela
je
dole níž
vzkříšené
.
.
věžemi,
svět
byla růží,
a
chvíli.
zatím
Dáma
ostatní
co
bílí
motýli
uprchla!
nejvyššími
šleh'
strach
zmatený
touha
nad
kvésti,
by
koupat
se
.
mi
se
vy
488
prudký,
a
Mně
a
SMĚRY«
stromů
skupina
mne.
zdá
jež nějak
nebem,
mi
se
známou,
(Trpce). vzduch zamlklé
Oh,
mrak
v
vypjaté
půvabné
a
A
pralesy,
první,
nichž
v
kam
skály,
té
k
krok
jediný
očima
a
zděšen
jsem
šelem,
jež
od
a
A
modrých
nezbylo,
leč a
pro
ty,
slzách
v
Však
hady
ty
že
si
že
říci,
už
potom
obrazy,
jsem
osvětleném
jen
jel
okně
všecko
bylo
tak
nic
už,
hluché,
si
doma
To ni
nezbylo
Snad
ještě
Cíp kraje, stesk
pár Až
už
tváří,
za
vítr
jsem To žal
kdysi
jedinkrát
cesty,
kde
strachu
v
obloha
vzlykavě na
stráži
praskly
bez
usnul.
závory!
dojímavý
hvězd,
zpíval
stáhl
.
jsem
v
déšť
možno
pravé,
.
mi
.
zákeřně
a
zas
všecko
možno
A
jinak?
nej vnitřnější
přece
jste
duše?
příbuzné
šťastným nelze
přec
už
tolikrát že
zarazil,
se
tak
zrovna
hlídal.
bil
sklo
oken
a
si
být
ve
dvou?
sdělit,
sklamán
nevoní
květy
není, jak jste
.
nejasná
úzkost,
.
.
můj
jaké přítel
svých jak
si
kreslil
o
na
.
.
.
se
vínem,
jež
do
jeho
vás
.
Zda
bělají oken
si
sestra
když
známých! když
ne!
vzpomenete
vlídné
dvě se
byly
dnes
kdy
břízy,
tlačí .
koncerty
vidím,
.
známý,
dnes, jen
nádraží
to
níž
a
jenom .
bolestně
tak
vás
na
několik
včera
radš
slavné
mi
byl
nečekal,
alespoň
zahrádkou,
Ach,
vzbouřil
jsem
zarostlé
pocit
ho
mluvme
časem
jen
stromech, mě
hrdlo
dnes
se
v
ten
ne
Však
kvetly
noci,
zvuk
Divná,
bez
sám,
vycítit.
Ach,
žárlivě
bezlistých
Dunivý
nevšímavý.
a
Snílek.
dávno,
kolejích
bezútěšné
slepý
cizí.
potkaných v
prožil jste
A
jarního jitra,
zvonce
tudy
Dáma.
minulosti.
z
půjdu
smutek.
krásný
mlhou
jedné podzimní
byla
ten
podrážděn,
pozdě,
studené,
pohledů
vzpomínek, jež
kdy a
několik
shlédnutý
známé
kus
ani
nudy
ztrpčujícím,
a
chvíli
za
nebo
stesk
pro
a
A
hořkým
už
třeba
vše
to
Což
domově,
po
bylo
vášní
cynismu,
vědomím
marně
dnes a
sťasten
Snílek.
města
bloudit
teď
s
zítra,
A
všecko.
jsem
toužit
večerů
a
nelze,
jsme,
je
kreslil
okamžiky,
zároveň
Dáma.
dříve
jak
jich
rozhýřená
dálku
v
melancholických
po
touha
smuten
smutné,
straší.
jež
utrhli
kdysi
tak
jsem
plakat
dosáhnout
a
bláhově
jež
zřel
prázdnotou ne
nápěv,
stlumený
vznícené
hloubi,
v
mhy
plakat září
nadarmo
marně
do
než
slunečné
zas
a
ostrovů,
květy, jež
pro
bez
jež
hor,
dojat,
prázdnotě
po
půdě
zas
vrcholků
od
a
hltám
jež
stočenými kdes
svítily
jindy
dále
tak
jásá!
vysněné
před
náhle,
nevystoupil,
ai
prchal
a
vonící
ztrácí,
pár slov,
nikdo
kolibřík
kde
ostrovy,
člověk
se
tam
.
tenkrát,
pozvali
Bledou,
.
s
prvně jste
si
krátkými k
nim
vlasy,
přišla.
»VOLNÉ SMĚRY«
489
vaše
A ač
sotva
být tak
slibně chvíle
při
strašila
oknech
a
v
u
bílého
na
tu
vážně
či
tma,
důvěřivě
jsme všichni
spíjeli
se
ví,
.
.
o
Oč
roků!
Snílek
(přeslechnuv
její
nevěděl
nikdo léta
A
žití
k
přec
denně
jak ach, A
hrobě
na
těch
a
že
žil
já
že
jste
vy,
hvězdy,
samotu
mezi
nepojede !
.
.
.
plačíc
kolejemi už
nikam
že
rohem. už
nikdy
závoj
nedoběhne.
mlčení).
mluvte,
Já
doufal
jež
mluvte
sobě!
o
už
dnes
tónem
velikým
cílem
jediným
za
dojista
pevně,
slavná houslí.
svých Jak
žila?
plec
jste
vás
květ
vyrazil
jsme
kdysi
za
prchá na
už
kdy
vás,
jen
i
možná
není
Ne
...
!
pěkný
Prchla
prsty. hlas
a
tak
ještě
studem.
jsem
ujde.
vy! zamyšlen).
(Hluboce
subreta
Ano, smích
vás
na
mám
zjev prý
Vy,
slovem!
hrubým
krátké
příliš
a ...
proto,
jenom
Subretou!
Snílek.
spatřím
pod
subretou.
Hlad
pouhou,
snad
a
nikdy.
...
pohledem).
pronikavým
pod
se
už
sotva
.
.
Dáma.
viděli
se
vzpruží.
hráti ?
Vy!
A
mlžinou
mě
trochu
na)
družku.
rudý,
už
že
se
Snílek.
dávno,
shnilých
shledáme
kdy
úspěch
a
vás
uslyším
Jsem
chodit
vaši
chladnou
jestli
.
vlasy,
svítil.
mi
cit
krátkými
s
klid
aspoň
( zmat
až
ještě,
(Choulíc
hodinách
vás
myšlénkou
jen
ví,
ukryl
vím,
vlak,
ač
houstnoucí
každým
za
vrací.
se
Mlhy
Ne
zcitlivění
předrážděn
ten
číhá
minut
skepsí,
pustých
v
že
naděje,
už
teď
.
alej,
klopýtá
tmy,
Ó
Snad
zjasněných
vídával
illusí,
bláhově
jsem
nebylo
jak
Snad
chorobně
snad
mi
metou
nešel
bledou,
minuty
zase
nevím.
Jak,
ní
spokojena
Dáma
vyssátý
smutků
neúrodných
novou
.
opuštěnou
pro
šťastnější
váš
náhle,
vás.
po
světlých,
zbožňoval
mrtvých
odjela
nevěřící,
houslemi
s
jsem
tehdy
památky
stačit,
vás,
na
jsem
jím voněly a
si
vzpomněl
já
Ni
řídnoucích
nemohlo
jednou
jste
vy
Unaven,
pár
už
můj
jste kráčela
zalkání).
kam.
míjela. těch
když
.
dál
a
.
.
Až
a
pozdě !
noc
od
do
čem
tenkrát! .
dál
dál
samotu
třešňovou
ten
děcko,
(Dlouhé
a
Ach,
vlak,
vždycky,
šestnáct
i
příšerná
kams'
ještě
tak
zatáh'
dál,
Dáma.
z
nebýt
A
milá
tak
Zlatých
.
Jen
A
sypal
se
nám
v
a
vyhřáté jizbě
ve
bůh
a
žila,
hlubokou
zas
už
potom
se
pamatujete
radostně, štěstí
jste
což
venku
jež byla
lampu,
slávě,
o
sny
...
když
snad
stolu
starou
jak
sníh
čaji,
A
lkaly, touha,
jíž
jediná,
zrála
nadějně
vaše
učit
se
houslistkou,
a
krásně
tak
tenkrát
začla
jste
slavnou
ty
už
housle
490
rtu,
na
.
pohledu
v
.
.
krásou,
Hýřící
vášeň
Dáma.
Banální
ještě,
sobě!
Snílek. a
naposled
a
znova
lačné
v
svojí
duši Proč
jsem
vzdušné
blouznění
nuceným
úsměvem).
nechal
vzpučet
a
z
Dáma
(s
Kdy
byl
by
tušil
to
Vím .
...
.
.
teď
už
chápu.
Nu,
tady
mne
máte,
jenom
vztáhněte
Jako
Zas
Nadarmo.
vždy!
.
.
vám
nelíbím?
nyní
však
snil
vás
já
(Zamlčí
snad
rozejdeme.
se
Nejsem
už
krásnější,
sám
jsem
myslil
Ztrnulý,
ztěšen
jenž
mne
prořídlými kolem
jak a
teď
zapomenutém
západ
zmírá
Vůz,
nežli
jinou!
A
slnivě
v
naposled svítilen
slzami
sem
habry
palouků,
nač
ještě
čekat?
nitra! mně
blíž .
.
.
! novém
v
snivém
tak
přec
!
trávě
svadlé
v
se
smutně
.
zablýsk'
dítě
rudě
A
sklíčku.
blátivou
cestou
prázdný,
průseků
stmělých
hrČi,
blíž
a
blíže
děti
my,
věří
a
kdo
k
a
my
a
my zas
už i
(Zajdou).
dnes
září
ty
.
pííští,
.
ó
mlhy
.
.
pleší.
s
těší. se
chodili
mdlou
nevzešlé
modlit
listů,
nejsme
oni...
cítíš
.
jaru
schvívaných
jak
ještě
trhá
se
pruh
kmenům
nejsme
stonky,
staiečkové
se
hudbě
listy,
spustlých
budoucím
o
už
a
holým
.
bílý
vypráví
stlumené
proč
as
větve
o
plazí
se
vnoučatům
zvykli
až
se,
chvílí
takových
a
už
zveď
drzeji
záhonech
na
nyní již opadané
nádherné,
svým A
zpátky.
se
dohrčel
a
smutné
nádražíčku.
dívám
už
Jsem
.
pestrém
přivez',
vod
.
kývají
se
sváté
skroucené
sežloutlé,
velké
Za
podzimní
ke
jindy
a
pestří
vyzývavěji
jak
jak
hezká?
se).
posledním
blíž,
pojďte
světle
špinavém
dřív
jste, jste
O
měsíc).
se
váhám,
vlastního
komedie
...
prodirá
Proč
dívce!
.
Snílek.
a
váš
mrtvé
přec
oblaky
pravdu.
Ach, bolestné
ty se
Roztrhanými
jediné zbyly
ony
tedy
zvuku,
nevyloudí
Hleďte,
Dáma. Což
že
smutnou,
houslí,
starých
u
už
dnes
strun
shrbené,
máte
tom
Ne.
za
bledé,
koutku
v
ruku.
Snílek.
a
po
smrti
Jsem
Dáma.
A
k
Oh,
plačící
ji
strhaných
až
(Ticho.
Výsměch
na
jichž
!
Snílek.
Ó
ziím
řádit.
z
vůni
květy?
.
.
jich
rodu?
.jak
hnijí
491
»VOLNE
SMĚRY«
492
žáru,
Letní
Ven!
Pryč!
mi
který
jsem
nervosně bušila
prohýbal očí
jejích
trvalo
retty
livá
Vysoká,
Pil
jsem
neznámé.
rychle
žlutě
náladě
lepí
se
že
ruka!
ručku s
PREISSLER.
koho
Opřena
DOSTA
VENÍČKO.
— NAPSAL
JAN
HORA.
a
a
kdo
ten
bez
zdá
ale
mi,
se
Ostatně,
že
jsem
se
odpoledni.
odhazoval svého
jsem
všemi
Byl
kavárnami
jsem
roznícen
rozmrzele
přítele.
Zněl
mi
listy,
Slyším osm.
tak
v
tom
též.
a
ner-
ruce.
nesnesl
frivolně.
ní
Proti
bradou.
prstýnek její
ta
Civím
půvabu.
mně,
myslím,
drobný
je všední
stesk
a
míti.
ji
park
ke
zády
je,
koho!
si
francouzskou
s
bych
ma-
tu
na
mohl
ji
vždyť jest příliš tučná,
bouřlivě
se
Mně?
zasmála.
Leč
chlap.
slunce
nazpět
řekl
ckým
a
tak
to
sálá
Neznámá
mi,
se
A
ještě
stále
hledím
Neznámá vztah
sedí
že
mne
illustrace
poměrům.
.
.
si,
myslím
neškodí, Přivírám
několikrát
hodiny
Zdá
hlasu
Od
větví
javor,
Jak
linií,
políbit.
směšný
hlavu
jsem
má !
s
Musí
prsten,
granátem. Bez
prší
Nevím,
.
vosní,
svítící
Ano,
STUDIE.
chutné
slunečním
drobný prstýnek
linií.
jsem
Protloukal
intimnější
byl
jen jej
o
ruce
skutečné
granátem,
s
listí
člověk
svůj
Neznámá JAN
muži
pohrd-
a
tučné,
má ten
sousedky.
prstenem
s
rozkoší
bez
mé
jí
od
žena.
blaseovaný
krvavým
sitá
dámu.
výhradně
pánů
z
prstýnek
Rudé
kmeny.
tvář
Navléká s
stiskl
dva
duchaplným. Představuji
být
říjnové.
na
má
muž,
ve-
ciga-
jméno,
pohybech
tak
malé,
od koho
Bože,
neznámá
stojí
v
a
I
společnost:
pozoroval
který
ten
ruce,
rudě.
a
tak
Nevím,
Začínám v
týla
známou
jsem
malá
a
Nevím,
ruce.
levé
na
do
své
jsem
energická
Byly
dámou.
s
mi
slunce
a
úsměvu.
v
krtčí
bál:
se
restaurantu.
zdravil
přisedla
žvanili
lidé
Zaslechl
úklonou
stolu
dáma.
a
Měkký,
jednoho jsem
zahradního
nudily.
příteli,
K mému
očích
v
hlas.
její
Sedlo
pražilo.
do
mne
ruku
Jen
houpala,
se
Slunce
mne
tak
být
smíchu.
a
Tramway
pražilo.
slyšel
vibroval.
a
se
ní
z
hlavě, žehla
mé
v
jsem určitě
chvílemi
a
že
Tony slíbila, že přijde. Tony
seděla
krvi,
Měl
jednoduchá,
mohu
jak
slunečním
v
myšlénky.
tak
byla
smál,
úzkostlivý.
mé
v
ta
a
chvílemi
se
všechny
spálil
jsem jen jednu
usínala
neděle
čas
že
bít.
na
satyrického již
novin
jest opru
übíhá.
údery:
sama.
Usmívám
prsten
oslovila.
Nečtla
více
mně,
naproti
ten
oči,
Počítám
usmívá.
se
pivo
na
Prosí, listu
její
se
levé
jí
abych k
politi-
dva měsíce
.
.
.
»VOLNÉ
493
Bože,
Ach, S
svém ale
vůni
Přinese
jde!
jak
její
snesu
má
Tony,
slunce
pátravý
hudbu
pohled?
ve
řeknu
Co
Snad
A
Pojď,
Řeknu:
na
její
je,
nebuď k němu
hle
ukrutná.
moje
Přijdou
Vezmi
srdce.
pojď
a
mrazy
zima.
s
radostně.
si
mně,
ke
je
je
ty
dlaní
a
nenecháš
rudou
krůpějí.
Ah,
Ovinula
restaurantu
vychrlilo
úsměv.
spoustu
velká
příliš
A
bílé
Příliš
dam.
toiletty
taný
mé
Zahřeješ
srdce?
a
lidí,
tváře,
Půjdeme
svítilny
příliš
do
se
sadu.
mi
Ta
vypočí-
měsíc
a
Ticho.
stoupá
karrikuje
řídnou
ulicích
v
Voda
bassinu
uvolněná
jemně
vůně,
Kouřím cigarettu
za
šeptá,
výdech,
pára.
cigarettou.
Znám
její její
Je
krok. dech.
Je
v
v
něm
něm
Ticho.
Chodím,
sním.
šli
A
mladé
chvíli.
J.
Hodiny
PANUŠKA.
Důvěrný netopýr bijí.
Půlnoc.
mi krátí
jsme.
prstenu
Bojím
se
uspala své
o
mou
duši. Váš
srdce.
pálí.
Bojím
se
o
své
srdce:
mohlo
mříží
nejistou:
dlouhou
Übohá
by
se
jako
Vtiskl ze
odpoledne
jsem
před
studu
si
v
restaurantu.
klobouk A
Tony.
do
očí,
kouřili
ze
jsme
cigaretty. U
touhy. a
dále.
příliš
zbabělosti,
rythmus.
Nejde.
Čekám
jsem:
Zasmála
záhonů
ze
zvláštní
horko
záře
shořet.
oba
Znám
hrdla
stínem.
směšným
pohyby
kol
ramena
viď?
spolu,
magická
Zakoktal
by mé
zahradním
onom
v
zaplál
ruce
uvnitř.
prázdnota
Světla
levé
ruku:
za
oza-
prsten Loudám
ona.
šeptala:
budeš je milovati, mé slabé srdce
Divadlo
řují
umřít,
kroky.
není
mne
její
....
Viď,
To
vzala
Na
mnou!
se
ženské
pružné
nějaká.
přišla
již
prsten
kroky,
pravím
nevěstka
v
smích?
Slyším
Konečně!
lících
svých
na
při-
Tony
šatu,
záhybech
v
přinese
kroku,
Pst!
města.
do
zpět
494
Nejde.
spadlo.
madame!
Bohem,
Jdu
očarování
moje
SMĚRY*
je
lépe
vchodu
jsme
potkali
dívku,
plachou
Tony. Tony!
Übohé
zahřála
bez .
VEČER
.
.
NA
moje
srdce.
Tvá
dlaň
nebezpečí
DĚDINCE
BLÍZKO
DIKANKY.
»VOLNÉ
495
SMĚRY«
496
SARKASMUS NÁLADY.
Jak
chvěly
se
bázně
Trochu
Odpusť, jež
já
A.jan
Topole,
teď
mi
Proč
Nač
je
Bůh
ví,
Ruka
v
přec
nás
už
snad
Nešťastná
tak
škubla
to
je
já
strašila.
Inu
jímavá),
než
zhořklo
tak
ti
se
že
tak
a
moderní,
najednou? Oh
chce
tak
byly vám
vědecké
shořelá
jako
jsme
by
bázlivý. nicky!
kopřivy
bludičky
MysJilas to
ní.
s
vysmívám,
nám
že
lesní.
milníky.
moderní,
nádherně
neslušné!
přec
umři ti
bludičky
ty
a
logiky.
houštiny
tušení
tom
když
zuřivě
přec jsme
konvulsi
jemu,
brýlemi
jimi tak
(je
v
románě
zkarrikované.
naprosto
modravé
v
splavu!
u
dané?
postrádal
byly
lukách
v
únavu,
rovnice
dálky, jak
pošlapat
bába
co
že
Ach,
žlutými
věda
cvičený
bezbarvé,
tom
v
nejdou
nás
Vždyť
mlze
jako
nás
se
Cítilas
veškery
do
tam
zachvěním
bázně
duše,
brutálně.
latinsky
v
svítil
Měsíc
do
ti
bludiček
tečky
ty
podchytla
táhlo
tmavo
Bylo
usmál
se
chudák
Mozek
ti
vrhly
explosí
tu
bojácně
.
.
.
pragmaticky?
svíčka
bahny
rozteklo
se
bludičky
.
.
.
překonali?
peklo?
na
ti
se
vyloží
smáli! JUL.
JAN
RUKU
Buď svých a
To
to
ležet
i
mou
nad
jenž
nech
žil
chvíle
zasyčel
vstřiknul
samoty
ten
kolem
už
na
zas
my
ženou.
ostrý
nám
klidem
as
až
letech,
zpítky
ach,
jaký,
jak
až
pomalu
starců po
tom,
duše,
se
minulost co
bylo,
jaký jen
to
bude
síly íouha
se
ranou
vším
naše
dnů
vším
živou
tím
velká celé
a
vždycky.
po
my
ta
jed,
tím
vždycky
Nejdražší
hysterický,
žhoucí
ten
A
a
smích,
smích
s
takovou
zatíženou,
to
nás
otráví
MI.
A
prsou
trpící,
shovívavou
a
rozvířených našich
a
těžce
hlavu
tiše
být
zas
mi
podej
mou
těšící
námi
tmách do
Ruku
dovedeš
jako
buď
v
klidná.
PODEJ
DROBNÝ.
budem,
a
našem
v
slepá
touha
vždycky
naše
bude
zmučená
mládí
marné,
podzimních
dítě, vždycky
bude
štěstí
rvát,
chudém
závratná
stejně
trpět
budem'.
vyssávat, a
zapíraná bezplodné smutná,
pustá
rána .
.
.
sešeří
svou
se
začnem
chápat,
ohlédnem'
bude
západ!? KAREL
B.
HÁJEK.
»VOLNÉ SMÉRY«
497
vidí
DVĚ ŽENY. — NAPSAL OTOMAR. V.
(Pokračování.)
hučí
pes?
Ah,
ten
blesk.
košný není
a
to
teď
ním
před
tam
Jestli
však
to
vení,
nebo
u
Ostatně
něco
To
Jistě
pak
si
sta-
u
vrátí.
najednou
se
roz-
něho.
u
zeď
raději
se
Spustilo
byl
světlem,
odpočine
a
zmizel
je hřbitov,
to
jiného, nějaká
zahrady,
prší.
kam
všechno
hřbitov?
tam i Milouš
je
svítí!
zalilo
se
A
ním.
za
krásně
to
Což, jak
půjde; je
tam
daleko
již
teče
a
když
na
tu cestu,
cela
tmě?
ve
Půjde
užil
dost
Kdysi
Má
splavu.
se
již
krásy.
ale
to
modlil
se
několika
lety
válka.
bude
slyšel
umříti
jaká pěšinka;
o
těch,
jej obešla hrůza.
A
O
dnes?
linko
sbírá
třídě, jak kvapila
ani
pozorovati. než
jej
hnědá,
že
Také
vždycky blesk!
nad
Taková do
mohl
názory
Jí!
mu
se
Miluj
Ty,
Prach
na
plula
poopravit.
Kdyby
světě
neboj
balí
silnici
lítost.
záclonami
jsou
Dešťové zdech lidi
a
z
a
ulic
dýchá Ano,
tak
ve
a
se
přišlo
je
plátno
víc nelze.
zpátky
Život tím,
měří
se
člověk
co
miloval
K.
KLUSÁČEK.
L.
nená-
a
jalové
ženu
pak
jediný
nevěřil,
je
se
žena.
koule
v
Neboj
jde
a
čím
se
rád.
A
že
mohl
to
někdy
městě
v
a
oknech
v
ještě
se
šestnácti
v
by
našla
se
A
srdce
vždy
není
když
mu
ženách
překrásných
zde
a
na
prach
to
ze
po
zvoní.
chodnících
Voda
vzduchu.
Jde
a
spláchla se
tak
po též
dobře
lehko.
to
žádná
blízko.
být jiné.
Jako
by
to
Jeho
mládí
bylo
včera,
z
odsoudil!) o
které
nevěřil
jej
všechno
zemi
stávalo
noci
se
se
svou
prsou!
v
mu
zdálo
městě
hloupém
tomto
v
kterou
ta,
výstražně
V
Lásce;
nějakou
potkat bilo
veliké
za
pak
pleskají
o
ve
mít žádnou
aleji
v
pravá.
ta
ona,
Tenkráte
že nebude
blouznil
měl
ráno
uvěřil hlasu
lásek
jinak dopadl.
zdálo,
mu
milovat.
známou,
pošetilých
také
byl by
letech
by
místo
byl
duše,
čtrnácti
ničeho!
se
své
samé
Zdali
Ona
se
naděje?
Kdyby
vyrostl
žlabech
mu
a
se
nezalíbila.
více
mu
světla.
kapky
mělo
nic
Ale
není
to
o
zase
bylo
mu
hůře.
Konečně
se
plátno pokání
To tím
dále
zas
mohl
šla
nadějích?
v
ve
neboť
Ji,
pouze
člověk
tak
ne-
ale
všechny
ty
vychování.
řekl:
mu
koráby
vzpomínka,
byly
i
škole,
žádné
a
nepatrná
jej vychovali ve
se
viděl.
čemu
K
i
doma,
ohromné
jsi pak
a
Kdyby
...
div
svou
vrátit.
těžká
zemí.
srdce.
člověk
Květiny A
zničeny
mračna
Jako
drobná,
ostatně
I
dílem
pře-
tu
domů!
uháněl
ohnivá
a
hlavu.
na
nizounko
Proč
Jak
v
od
druhé
ve
A
lese.
si
Kdyby
jen
snesla
až
jaře květiny
na
ztraceny,
žlutá
studentem
se
nadě-
daleko
jdeš
ní,
není
to
se
ješ, jsi
a
bouřka.
dílem
byly
viděl
najednou
odchy-
se
že
co
Tak
ma-
luje,
před se,
ten
bije
málo,
nou
ztracen.
mládí?
ať
jen
najed-
svíce
ještě
dobrovolně. A
odešli
co
tu
a
rem,
kus
smě-
jde stejným
byl
u
mluvilo
květu
do-
je ně-
vedle
cestou
dokud
A
když
ve
blýská.
Klekal
závod.
o
ale
bál,
se
dávno,
bouřky!
zachvěl,
se
Jak,
četl
a
ostatními
s
by
kudy
hle:
bloudit
a
jak nádherně
moc
bál
se
že
ne
Hle,
je jistě
...
malým hochem,jak a
domů,
zas
vodou
brodit
se
dívá
se
dal,
A
jako
dobře.
se
A
se
Povoz
498
co
si
a
myslil,
nejdřív
V
se
si do
nerozumů
mladistvých si
namluvil
milence
Podíval
bydlil.
těch
že své
lásku
je nejhezčí.
duše,
však
Potom
k
(tak
jedné
A
tak
nesmrtelné
je
nich,
z
se
zpro-
Jí,
která
vezme
svých
komnatě
Cili
oken.
hořelo
Byl
v
světlo.
ulici, Ona
kde
se
»VOLNÉ
499
modlí! Jest
zvolal
dobře
asi
Sám, díval
víc.
A
Pána,
jsi
ze
To
se
zde
srdce.
u
těch
jeho
oknech
kdys k
stoupala
jestliže jednou přijde
před něj, před
svého
nepůjde
vinník
mne
konalým.
němu,
hrdý
před
takového,
mne
jsi
k
učinil!
tělo mne
a
jeho
jsi
tvář
jakým jsi Naházel
nechal
učinit
Mohl
jako
jsi
je
jde
a
mne
jsi
moudrým založiti
Ale
vý-
nelze
svatbou.
před
bylo
k
soudci.
řekne
A
jiskry v
v
cnosti
v
co
mé
požár.
dobrým mé
má
je se
jak byl
bys,
I
a
do-
si
pršet
a
duši
ptal
a
I
a
tom
v
neboť
on
umíraly světelné záře. má-li
se,
vnuknutí
kterou
zhasili
dříve,
dojmy
kouř
to
byl než
dohořela. hrobu
hřbitova,
dotklo
protivného
Půjdu,
do vchodu.
vstoupil
a
svíci;
mu
domů.
jít
ucítil
zápach přinesl
pochování. Něco
umrlčí
jako jsou jiní
kde
pokoji
v
hromničky, tento
svatým.
se
jest Prométheus,
nebi,
náhlém
v
Nahoře
A
k
pohlédl
přestalo
z
Pyšný
stal
blesků!
nebojí
pravil
časem
bych
člověkem,
pýcha.
Tu
mu:
učinil.
vzejiti a
viděl
a
500
Byl jsem však
modlí.
v
duše
a
bodly jej
dnes
práchnivé Mohl
kteří
hvězdám
ku
Předstoupí Vidíš
těm,
bolest
a
vzpomenul,
se
šinám.
závist
a
SMĚRY«
jej
se
této
v
síni. k
přišel
oknu
Jedna
vlastně
dešti,
nocí
kdy
pře-
po
zavanula
vlhká,
a
letních,
chladná
podzim,
tichá
dokořán.
je
posledních
z
začíná
stálém v
rozevřel
a
mu
obličej. zároveň
A
Smutné
vojáka. činku
ozvalo
třáslo
vlnách
Jaká
to
táhlé
a
k
troubení
dálky
z
volání
to
vzduchem
se
padalo
se
a
k
odpo-
dlouhých
ve
zemi.
velká,
řekl
dojemná píseň,
si
Václav.
se
A
Vojáci,
kteří
zapsali
smrti.
vojáci
Jí.
To
tak
silni
A
jdou
máte
zář,
vy
Mladí
nich
z
rádi
čele
v
A
příliš
stín
kroky. zeti
v
a
z
mu
celou
nimi
Zdá
žijí. Její,
a
mít
dozněla;
byla noc.
Pokrčil
slyšel KAREL
ŠPILLAR.
SKIZZA.
mu
lip.
Ale
rameny hukot
.
zemřít
v
.
a
kteří
očích
Její
hrdiny
být.
mládí vzdech
těžký
zavřel
i
pokoji
Cili.
Proč
Tak
okno.
bylo
vlaků
připamatovalo
i
šel a
přechá-
ji jen učinil
snad a
slyšeti
bude
šťastnou? Mohla mít jiného muže se
ve-
.
Vojáci,
skutku
mládí,
o
drží
je
nechce
jim
se
jim
se
ve
prsou.
vedlejším To
kdyby byli
svět
se
nebojí
se
nad
Zdá
a
smrti.
je
on.
a
opravdu,
píseň
Ve
O
zjev.
zde
nemůžete
jste
se
vojáci
láká
Vzdech dral
velkost.
milenky
je
tak
mít
spát
a
nikomu
všichni
že
smrti,
domovu.
svět
a
a
kteří
Vojáci, obraz
spánek
hrdiny
se
rodičích
selí
spát.
velicí, jako jest
a
sklání
snu
A
síla
jejich
Ale
o
jsou
jdou
hůř, spát.
volání
Vilmu.
tak a
mohla
kdo Než
to
ví.
usnul,
píšťal;
Pak
ne-
a
usnul.
to
»VOLNÉ
501
SMĚRY«
502
v
Časně Hle
slunce,
dilo
jej svými
a
vstal
ráno které
dýmu jako
krvavá divil
jak
říkal
svět
byla
J.
na
že
i
vynořilo Tak
ranní
ptáci
Ono
to
vzduch
větvích.
na
niti
se
mohou
se
a
hla-
z
oblak
a
kvasí
je
se
den
však
dveřmi.
zvony.
kol
něho.
Veliké,
šných
sám
že
je
to
a
lid
a
ta
žen,
pro
nadšení
to
radost
celá
abych
šel
A
hlaho-
příroda do
ko-
života,
síly
svit
zpíval
divno kam
a
zde,
nikdy
odpoledních
tak
Podíval
oken
třásl
varhany v
tomto
nechodil. často
se
jen otevřenými
se
v
modravém
Bylo
hrály.
kde
místě, Ano,
zatoužil
v
po
mu
měl
parných
kostelním
bylo
taktéž
Nezbývá, je
komu
jakému
měj
se
ceny. a
co
krokem
a
ty
si
než
za
budoucnosti
py-
to, co
dobrému
Život
s
kdes
A
žil?
člověku;
je jedno,
vezme
vzpomněl si,
účty;
jak
jeho
co
v
Nyní
co
Je
se
nikoho
konec.
závěť.
víc
několik
Co
Cili
vdá
přenechat
to
trávil
raduje
je
odkáže:
znovu
pro
jak
přírodě,
napsati
nemůže
sebou.
LETĚ.
domů.
se
svobody.
a
urovnat
tom,
dobře.
übíral
neděle
života
ze
po
Ale
díky
a
...
odpoledne,
letní
student
jako
lidí
Ty
něj?
těžkým
Když
není.
nic
nastrojených
ze
šaty
klobouček.
bílý
tu
Bílá
černé
má
Má
něho
svatbě?
o
Cili
dnes
Pro
vědomí
to
bylo
světlých.
ve
varhan,
žijem,
A
někde?
tu
je
klame,
tak
mocné
má
Což
Snad
Páně?
dovnitř.
Veliký
najednou
letních
Zda
to
jak
Vilma.
chodí
Vilma
se
Nešel
svatbu
a
A
tichu.
a
černá
a
hymny
stela ?
kouři
Cili
zpívat,
jej ovival,
Chodil
chladu
V
zazněly
rozneslo
vědět,
trávě
usmívalo
radovat. A
procházku.
na
HOLUB.
najednou
lení
jak
si, chodě parkem.
rosa
a
rána.
ještě
se
naň
dnes
se,
...
může
se
paprsky,
A
botest
jindy
si
vyšel
a
ně-
a
nemá
nikomu
dopisů,
»VOLNÉ
503
které
bíral
srovnal
a
slůvka neboť
Vilma.
psala
mu
o
lásce
dýchaly
dle
a
byly
teplým
do
je
datum.
přece
mu
Vzal
rukou
Nebylo mu
v
ani
vstalo
Ach
a
srdce!
ano,
i
Vždyť
srdce
stišit
práva
mu
líto
vlastního
vrahovo
jeho
tlukot,
chce
srdce?
žít,
neboť
a
nikdo
nemá
v
ním.
se
co
jej
své
ve
k
opouštějí
jej
ji
»Můj
matce.
sevřela
a
rukama.
suchýma
křečovitě
vy-
zasáhla
jej
starostlivě
tato
chvějnýma,
neodvětil,
najednou
že
šel
a
začít,
nemohl
úzkost
Cítil,
vstal
zvolala
objetí
však
jí
Ale
velkého
a
zatmělo.
hrůze
ti?«
je
konec.
Smrtelná
mu
náhlé
Bože,
bude
strašného
před
a
On
nevraždilo.
ono
než
něco
očích
v
síly
není
Což
504
mluvit,
protože
drahý,
tváře.
do
ní
s
pro-
nich
vše
nade
srdcem
a
SMĚRY«
sevřel
celé
a
v
Ale
srdce?
jeho
jednou
s
ní
mluvil.
Říká
Nuže
mu, bude
aby
jí psal
ještě
jeho tělo
bude
mém
a
Vilmě psát
a
zatřáslo
najednou
Večer
vhroužen
byl
cítil
kol
jsem
mlhavý
jsem
v
se
A
byl,
přestaň,
vryl.
mi
Zapadlo umru
také
do
hochu!
léto
úsměv
zrálo
víš, Mně
tak
bylo
malý tebe
líto
dala
když M.
ALEŠ.
To
jsi
kdybys
abys
tak
.
.
as
ní
aťsi!
bolu:
půjdeš,
tam
spolu
měl
A
dala
jsi
neplakal
samoten
.
.
.
A
co
bys
musila
potom umřel
kdybych Tu
plakala
žes
mi,
bych
květe,
mi
se
kterým
být
.
FIALKY.
.
žal
.
poslední.
To
úsměvy
.
můj
:
svíral
slyším
kvil.
sladký
mi
mne
srdci
polední
byl
vždyť jsi žadonil
A
ale
hrobu-li
svůj,
prsten
zcela,
léto,
VZKVETLY
mi
zela,
skoro
to
půjdeme
umřela
jsi
ten
v
nitru
TO.
všecko,
v
dala
dosud
Nechej
než
v
mne
Zapadlo
A
Ty
bolest
zoufalý
trochu!
se
já
a
neplač,
směj
tu
schvátila
snění,
TUŠILA
Holubinko
ně-
SE.
chvění,
srdce
v
a
(Příště konec).
bolné
smutku
jenž
smutku,
bolestném
pláči.
STMÍVALO
ívdysi
v
se
něhy zdál
mi
jsem ty jsi
plál
snad?
jako
ty, .
štěstí,
pro
dělala,
svad
pal;
.
.
.
.
.
»VOLNÉ
505
SMUTNA
Hlavinko proč Pořád
ty
jsi
se
pořád jsi co
se
tě
Vidíš
hochu?
Mlha
na
Tamhle!
rusá, poli?
tom
bála? tě
To
Víš
jak
smutná.
bolí ?
straší?
pořád
Ne
smála,
tak
506
BYLA.
truchlíš,
jenom
jindy jsi
Řekni
má
SMĚRY«
smrt
ve
šla
kdyby
mi
Připadá rubáši
za
námi
.
.
.
SVOBODEN.
Lid
v
víno
Když
tu
Já
piju,
chodí
dav
než
lid
se
ether víc
pro
křídlo
válí
v
já
jsem?
vodu
výš
klínu
dál,
a
žen .
lid
mám, je
svobodu.
džbánem !
se
vzpnu-li
Kdo
houká
mi
svobodnější
Kdo
A
sluch
poutá
.
sval
.
:
svoboden?
L.
ARLETH.
M.
TRUDNÉ
Jsou a
litých
bijí
kdy
v
žití
do
bouří
zloby
skrání,
hořkost
smutnou
chvěním
a
štěstí
dálce
ti
navždy
v
trudné
Jsou
doby
kdy
bolným
ti
DOBY.
zoufání,
chvíle
kdy ti
trudné
duši
kruší
citů
v
tvé
a
ve
vyzvání.
a
největším
žití,
duši
hněv
bouře klínu
vede
ti na
v
spor
žilách
rtéch
když
se
tmavých
víří
hýří, vzteká hor.
bolem
největším je zlem,
když prázdno a
je
v
vzdor
vlnobití
kletby
jak
hrany
doby vášní
divých
a
kdy
Však
ALEŠ.
temno
když
v
nitru
spleen
ti
pustou
a
bez
a
duší
těchy
když kráčíš
cítíš
a
kolem
svém
beznaděje
chvěje lásky
životem.
J.
PATRNÝ.
»VOLNÉ
507
SMĚRY«
508
sestřenka),
PABĚRKY. Matka a
řekla:
Ty
»Jdi
cesty
jít dobře pak
podle
a
skočil
Tu
moje loďku,
čítal
v
mne
záda
na
Na
dětské
co
udělám
té
hezkou
jenž se
tím,
lesní
hlavu
cestě
se
obrázkem,
dolní
větve
Kolem
ponechány. o
kam
a
bych také
bla-
tam
na
ji
jsem
si
ještě jednou rodily
skoro
vázel
našem rybníce,
pokoje, Odvedu
kajuty, tam
o
mnoho
Němce posypu k
Mařenku
(má
*)
F.
B.
sešit
8.
až
Čech,
z
jasně
na
nevěděl
ale
já
jsem
odpustím
přízvuk,
myšlénku.
vyrostu,
a
se
co
obejmu
který
Nebyl
dopro-
zrovna
tak
ty
za
Budou
Jak
Nikdo
lesy zas
vstanu,
vyženu
všecky
pak vynajdu nějaký prášek, kterým
hranice.
odejdu
u
je je
nás,
dokola
hradby
mne
prosit,
Já
posypu
rozloučím a
se
budu
tam
abych
skály
vyrostou
nepřeleze.
vyrostou, ty
posypu,
u
ale
práškem, se
s
všemi našimi
nich
zůstal,
malou
hrstku
nezůstanu. Z
Viz
plakat,
a
já jí
a
poplavem
čistý.
hradby
jsem ale
se
slunci.
koupím
a
bát
do-
kudy)
se
tamtudy
a
tu
prosit
poslední
Jednou,
žít.
jak
bude
tuto
dětsky
ty
bude
se
řeknu:
a
Pamatuji
až
řeku
jsem
políbím.
a
měl
žita,
Ona
mne
(nestaral
nějakou
na
rozhněvám
cestou,
ploužil
se
svatým že
jsem
sny.
plave
Robinsonovi.
Musil
školy!
Rád
chrpu
pro
cestou.
zvětším,
potoka,
jen nejhořejší
občas
všecky
do
a
zmrzačeného
přesahovalo
tou
brašnu
se
moře.
Ona
stromku
které
šel
připjala
půl hodiny, nejdřív
osamělého, osekány
mi
školy
Kolem
stáném
do
hezky.« ze
polem
touchy.
NAPSAL J. KAFKA. *)
—
někudy
prvních
ostrých
dnů
na
zlomkovitých
studiích
dojmů.
mám
V městě
mi
koupili
DOUBEK. PO
KOUPÁNÍ.
»VOLNÉ
509
také
kalamář
tuji,
že
jsem
kalamář Tak
přál
černém už
byl že
dočkavý,
našeho
kde
moji tertián a
ten
dřevěném
se
pama-
dávaly
čistý
skleněný
jsem
talířku
naplním.
modlil.
mým
myšlénkám
usínal,
když
Vzchopil
neznámý
napadlo jsem
se
Taktéž
do
mnoho
uví-
jadrným,
dobrou
já,
něco
a
začal
šeptal
mi
mladší,
jako
začervenal
stisk-
slzy
mne
za-
Velmi cítil
málo
víc
jsem
než
»Až
cesty. žadonil
štěstí
Ještě
den
slzách
usnul.
kudy
jsem
školy,
na
ote-
byla
polí.
tudy bylo
vidět
kopec
už už
mizící
vížkou
celý
zarostlý,
rána mlhami kráse
pohádkové
v
na
z
Tam-
vyrůsta-
stromy
večer,
slunce
když
hřebenem
řídkým
ten
dát
do
a
jsem.
jít
v
místě
dýmající
mýto !«,
za
a
jednom
jícími
po-
mi,
vyhrkly
noc;
do
mezi
kousku
tomto
na
vás.«
kdy
měl
jsem
vřena
ruka
bylo
chodil
s
»Doprovodím
nezapomenu
Ulice,
třásla.
se
jak
slzy,
se
jsem
a
ale
bych
těch
nalévat. Nešlo to. Osle-
pily
to
Pak
nikdy.
na
modlitbou
bylo,
jako
ruky,
nováček
mi
nevím modlil.
to
se
nebylo;
spolubydlící
upřímným
nutím
jsem
co
kle-
sepjal
a
dávno
Už
ruce.
ne-
se
jež
ospalostí,
když
mne
jsem
kolénka,
na
Už
přízvuk.
že
mi,
sala
studentského
pokoje,
zdar
si
tu
už
aby také
jak
a
si
doprovodili
mne
tali
a
inkoustu,
510
ne-
jsem
trochu,
šťastně jeli,
těšil,
se
na
jsem
lahvičku
a
SMĚRY«
jeho
posílalo poslední šlehy.
na-
v
večer tři
šli
všichni
jsme
město.
za
Mladší
můj spolubydlící dovedně
srážel
od
mi
pláče bylo krčil
jsem
se
šel
s
svrchníčku omámen lím
a
polovic, Večer si
prohlíželi školní
nové
žvatlali
spat.
a
Stulil
šlénkami
Také
oko-
na
jsme J. PEKÁREK.
se
ale
myslí;
se
ke
zdi
obrazy
a
chtěl
nové
zaletět
byly
tak
my-
silné,
dvěma
úcty
třídám.
hodné
Naši
hlavy;
jeden
snad
kdyby měl
jed-
stav
se-
myslil bych, aby
sáhlo
nich
z
co
ošklivým
obdobný
učitelé!
infe-
říci,
lovem
stavit,
pozdě
jsem
domů,
STUDIE.
jest
nevím.
stav,
těžko
tam
pro-
jeden
tím
nou
město
filistrů
a
Heine
se
knihy,
šli dost
jest
studentů,
riornější
povídají.
co
;
okolím. Zda
ještě
tam
příjemně
poslouchaje
krásným
fessorů
a
svého
novým
tam
hezké
je
vedle
chladno, do
po-
T—em
za
někde,
N.
slívy
rozechvění
si tam
doma.
důstojně. Nepromluvil jsem,
jsem
Tam
tam
mezi
tertián
stromů,
stál.
velmi
chůzí kloboukem se
Často
Asi měl
ku
prvním
čtyry na
milé,
mne
ani
v
že
co
Cizí
chvíli tikot
vskakovaly
hodin,
kroky
do
a
mých
drkot
vzpomínek.
vozů
na
ulici
nevěda,
velký
»moji bývalí
vliv.
učitelé«
Ale
divná
nikdy
věc!
nenapadnou
Reknu-li mi
tito.
»VOLNÉ
511
Vždy
sprosfoučcí,
naivní
chudinky,
stroskotala;
nedědí
nám.
Když
primě
v
mé
kukátkem
jen přeběhnou
den
mne
pro
nám
kloudnějším.
před
Štědrým
512
»Prosím
páni
Satira
a
něčem
O
ti
paměti
SMĚRY«
Neřekl
retty?« cestou
jsem
vlastně
nedošel
vás,
zlobil
a
nemusil
jsem
vzal
jsem nic,
se
nám
byste
peníze
hlas
na
si
ciga-
pro
šel.
a
Ale že
vykládal,
nikam.
chodit
v
dnem
Po
poslali,
nos
šátcích
v
kožichu
a
nadobro
radostí
byl jsem
blázen.
sledoval
zabalen,
jsem
»I
to
přinesl
jste
vracím
šlénkách
k
Často
uherky!«
hochům, kteří
těm
v
se
my-
nevědomky v
v
útěk
telegrafních
tyčí
jsem jasně
neviděl,
se
na
smálo.
U
nás
něm
mne
svítili.
Doma!
postýlka budu v
jsme přijeli.
narovnán
byl
mech
a
na
jablka. mi
ale
moje že
vědomí,
studentském,
ve
že
divno,
ztratila,
se
naproti,
dost
mne
cítím
byl,
dobří
nedám
a
hoši
hřmotně
neviděli.
stranou
jsme dvě
se
libu
že
a
do
mi
karakteristika:
tím
jsem
trochu
nemluví.
Když
hovořili.
snahu,
to
den
před
se
že
byli
první
ač
milé,
kal
to
přec
Hned
mnoho
mne
dlouho
ještě
ulehli,
rádi.
přátelství,
Bylo
se
A
vymluvit.
mne
Ze
kalem.
prvním
si
měli
a
zahájili spolu
usmí-
duši
Studenti
mají
býti obhroublým
zá-
a
V
rilo.
Na
teď
budu
musit
ale
nehodí,
bylo
vozil
dopoledne
dolů.
stráně
se
už
den
Štědrý
sáňkách
tak
že
nechat, ani
hezky,
si
jsem
Vyčítal
toho
jsem
na
sice,
na
mne
mráčku,
a
Večer
podléhají
se
líbilo
jak
Jen
mnoho
si
že
tertii
sextánem mluvím
kufru
zoroval
čist.
vřeno
mezi
nové
a
stranou
bývali,
dvěma
s
trochu
domova.
první
seděl
kufru
Když
nějak
Mračna
si
jsem
neděiati uši
jako Aljoša
»Zítra
ti
o
»Ale
začni
kterých
»Ne,
nechci
i
úzko
den
by
»Ať
my-
tiše
zvlášť
v
denně
se
to
druhém. toto
na
ještě
nebo
dle
docela
starších
zacpávati
Karamazov.
něco
těch
kvintán. mi
není
teď,
pražských
z
vůli
K.,
do
spaní.«
nechci
ho
kazit.«
ostřílí!«
se
»Ne,
to
»Ale
vždyť
Ani
po-
bylo kufr
na
čím
vtipů,
Lang,
k
aby
»neviňátkem«, jak říkají
nebo
povím
volal
tak,
padnou
býti
takových
hochy:
trochu
na
si
je,
»mládencem«
rozumíš ?«
jsem
jako
a
vtipů
jsou
vzpírají,
tomu
se
mluviti
Vynalézaví
ostuda
a
kteří
I
snahy,
ze
hloupých
mladší,
jsem byl
byl jsern
vzpomínal,
V
okolí.
věci,
mi
cizími,
si
pozorují,
mne
staršími
tertie
Bylo
všickni
když
Přijdou do
jsem
nevolno.
bylo
Až
Dítě.
kamen
kus
jsem
nerad.
bytě
u
mi
kvintánem.
dost
cizím
že
jak
že
vadilo,
než
tom
v
bydlil
a
šlénkami
trochu
laskaví
a
/>Babičku«,
všímají,
mne
doma, V
mi
to
víc
jsou
stále
dostal
často
ostatním.
thema,
jsem
přával.
kluzkostech.
v
že
pěkný površek!
v
dětskou
zaplavili
nikdy
Bylo
ložnice
spávat
když
tma,
Nic
všecko
ale
jasně neslyšel,
Bylo
Doma! z
.
to
nic
V oknech
řadách
v
stromů.
osněžených
a
v
nejde.«
jsem
spí.« neozval
se
byl
a
jsem
opravdu
zvědavý.
za-
»Teda
sedl
zabalím.«
to
?
mi
bylo tam
v
uvnitř
Matka
obvázaném Madonna
byla
kraji:
na
s
červenou
Boleslavská
Bůh
Ti
všecko
sama
sůl
vložila
vespod
papíru
připsanými nám
útulněji.
srovnala,
chleba víku
hned
žehnej
kouskem
ještě,
nití
hlavnímu
se
a
a
na
slovy zůstaň
hodný.
Hoši kolikrát
se
na
Vyposloiichal
jsem
něčem
radili,
pak
zkoumavě
pohlédli.
mne
ně-
to
vším
se
že
už
poslední
právě
že
to
tajemné,
sebou
jsem
nedopo-
jednou, když řekl
slyšel věci
ty
jsem
Nerozuměl
obeznámen,
dávno
zmítal
Později
nespal,
přilhal,
a
spali.
vyzývalo.
tenkrát
všemu,
ale
vše
to
dávno
vtipu,
mne
byl
jsem o
už
když
věděné
jsem
jsem jim,
jsem
znám.
a
už že
rozuměl
Proč
jsem
nevím.
DOKONÁNO.
-Na a
k
to
jim
lesy zemi,
chladný v
mlha
padla žluté
vítr
poskok
ve
v
šedá
listí, tanci
proutí
Zaskřípla tam
zvedá,
zasvistí.
slyš! dub
starý
pila
na
dub;
šeptem dosloužil
ó
pasece,
smutný
sosna
již
sosně na
zjev! vece:
rakev. STELLA
»V OL NE
513
SMÉR
Y«
514
v
Sli
RICHARD HELLY. — DROBNÉ
kolem
PRÓSY.
nich
hlavami
Ku
sepjaté
odcházeli
dále
ode
se
se
až
menší, nuly
První
nějž
třetí
A
paže.
viděti
bylo
menší
zemi,
šily
očích
byly
se-
Jeden kem
tě-
se
který
který
jim
tváří
se
sitě
po-
rvaly
slzy
řadách nechali
padati
Jedno viděl co
by
by
je A
zdáli
mohlo
nutilo
tak se
mezi
mi
Pak
blízko
snažily dovy
a
»Bůh!«
prachu
nich
výbuchy
nebi,
tím,
šli,
ne-
ani
oči
zlovalo.
cestě
není
nenašel
Tak
ničeho,
smíchu,
celé
zástupu
co
menšili
a
řídil
které
upozornili
se
v
který
několik
slov
»Alláh !«
bylo
zříti
rameny.
jiného,
kráčel
vzadu,
slyšel
naříkati a
nad
že
tím,
celém
v
a
osamotněl
já
nohama
svýma
usadil
mi
se
oblaky
s
nepře-
a
duši.
v
co
dáli,
rtů,
na
nichž
z
než
silnější
podařilo
sebe
se
když
temným, každé
Zjevil
zachytiti:
byly připoutány
k
zcela
hleděli
bílých
modru,
nahoru,
obláčků které
je
a
je-
Pamatuji
že
pohled té
okou-
chvíli
mohl
odnášel
jsem
jej
sebou
s
jsem
která mne,
všecko,
jsem z
stál
duše
u
něho
odchází, stála
on,
výrazu
po
který
a
co
se
jeho
něžný, mne,
mi
pravil,
že
svůj
vymizeti
a
v
onom
umírajícího; jeho
vedle
dříve
za
jsem
tehdy
který
příliš
četl
všecko
co
konečně
pro
Přijal mi
Poznal
si
se,
když
výrazu,
v
určitě.
to
Byl
snu.
ve
nezměnil.
nikterak
radost',
nedávno
mi
který
jící pohled té,
vzpřímeny, něco
to
se
jeho tváře,
se
souse-
ony
mi
byli
»Buddha!«
byly
krčili
druzí
co
přítele.
pozvedli
stesk
konatelný
jehož
kdosi,
jsem je,
mne
svých
zvuky
vydávati
žlutavou
SEN. ztráceli
spozoroval
šelestem
hrdým
a
duší,
jediné květiny
všichni
přešli
prachu,
vím
mne;
kde
po
cesty.
pochopiti, oni
kudy
že
pláči.
jiní;
Jejich hlavy
jich
cestě,
na
býti automaty,
přišli
neurčitým
k
u
jejich
v
soudruzi
jejich
co
suchého
jsem
vzbuditi k
zatím
jsem
nespatřil.
jsem
už
nikde
jsem
viděl
očí;
z
kro-
s
budoucnu
o
jsem
do
nedovedl
mnoho
hla-
zcela
mnohé,
slzy
těch
PREISSIG.
pře-
se
ko-
deklamoval
A
trysknuvší
smáti
v
nich,
z
nevěrecky
po-
smích,
náhle
mlhy a
a
četl
pevným
J.
divoký
v
do
nimi
chorobně
a
chví-
vypukali —
pono-
otázek.
V.
lemi
očima
jsem
jsem
mnohé
lem nich
pod jejich
J
též
nich
všichni, jako ,.
Viděl
z
zatím
sedlí,
sně.
před
dešví. A
pomalé pí-
dáli.
jako by
z
mem
řenýma
by
při-
blíže ryt-
v
prachu,
kouřil
chomáč,
druhých,
s
která
jak
několikeré
tam
jako
jejich
tom,
cházel
bezvýrazné oči hleděly k
obou
jejich vodnaté,
a
při
občas
vyniknouti
hlouček,
nad
neurčitý
v
stále
jejich
pjaty
kráčely
nad
splynuli
mne
loudavě,
nohy
které
po
zvířily
až
menšili
se
děje
se
žilnaté.
a
jedno
v
válela
šli
silnice,
zástupů;
oni
co
se
sply-
mlhou,
se
mnoho
objevily
vzdalu-
a
stávaly
s
již
mne
nekonečné
šedé,
prach
jíce
kolem
i
že
toho,
dlouhé
ruce,
dáli,
v
všímali
si
by
chvílemi
a
podivu,
VIDĚNÍ. Přešlo
aniž
tak,
nedovedl ten
a
jeden
pochopil pochopiti.
pohled,
onehdy
žehna-
zřel
než
aby
jsem
jej
.VOLNÉ
515
po ke
době
dlouhé
mně
v
horečka
lůžko,
opět.
Přišel
době, kdy
slabá
upoutala
mne
chtěl
snad
516
na
předzvě-
přijdu-li také
děti,
SMĚRY«
brzo
za
ním.
Viděl
jsem
něho však
u
ještě něco jiného, otázku
světlých
ve
které
očích,
upřel
mi
Bylo
který
nedovedl
co
chtěl
jsem
zvěděti
Neměl
smut-
ho
říci,
mu
ode
mne.
dosti
jsem
se
zadrhlo
třásl
přišel, nejspíše tím,
že
zeptati
dní
tímto
se
tenkráte
Odešel než
mne.
rtech.
mých
nější
na
mínil
co
pohledem,
jeho
několik
po
hádankou,
na
hlubokou
síly něco
přímo, že
mi hrdlo,
nemohl
jsem promluviti.
Ptal stála
a
asi
se
se
je
jeho lůžka
jeho
posledni
krve.
teplé
Nezapomněl a
ni
na
zvěděti
touha
do-
tváře,
neopustila
kapka
která
té,
po
mnou u
celovala
kud
vše !
vím
Nyní
ještě osud
její j
1/
ke
přivedla jej bezpochyby mně. Je
dobře
tenkráte
či
že
dobře,
byl
bych
vyprávěti,
mu
nerozuměl, snad
mohl
mu
že
jsem
mi
je
nyní F.
právě tím, čím bývala kdysi jemu
STUDIE.
DO UBEK.
?!
mým
Byl mi
B.
nedovedl
přece Nevím
sám,
Jednou, který tváři A
ji se
od
jediným přítelem,
té
mi
plakala
nedávno
řinoucí
se
doby
a
byli
tak
ona
jsme
se
jsem
na
její
po
nechali
noci
svěřiti
vyvolávati
až
jsem
se
v
Nedovedl
jsme
uklidniti.
tak,
Neodvážil
toho,
zachmuřila, pochopil jsem proč
se
ji vždy
Žili jsme
nevzpírala.
svoji,
někdy
hleděl
drahou.
vzpomínce
zulíbal
opustil,
slzy
a
stala
při
Jen
by
odpustiti.
jak
když
že
myslím,
a
jí
ní
přišel
že
tím,
však
mně.
ke
dnech
prvních jsem jej
zdřímlých
sotva
jsem
v
se
on
přece
viděl,
po
oné
nechtěje
vzpomínek. toho
před
podivu,
slzy,
smlčeti
v
klidně chali
ležeti se
ve
toho, snech
jehož plného
odchod
štěstí.
nás
spojil
a
ko-
ní. které
Rekl
jsem
jí
vše
jsem očekával,
rázem
se
a
ku
neobjevily.
»VOLNÉ
517
Pozvedla
»Vím, byl mě
příliš
hlavu
jenom by
mně
šťasten, kdyby
než
rád,
ke
aby
mi
řekla
a
nás
mohl
vřena
:
viděl,
záviděti
měl
moje
štěstí!« Překonala že
mne
přijde
on
lásce
a
opět
tím, já
a
její důvěře
o
a
já
mu
v
čekám
budu
každé
vyprávěti
noci, o
SMÉRY«
více
spolu
tvar
se
odcházel
od Tebe
měl si
nechci
Ne,
den
celý
hověla
v
tenkráte 'neumřela ?!
nepotěšili
;
Cítil
věřit!
tomu
dne
mne
jsem
onen
tak
však
dobře,
že
seděl
jsem
že
chlad.
podivný
zpit tím, že jsem omámen
a
Smrtí,
pleti.
Tvůj
stav
zlepšil;
se
nikterak.
v
dnech
uplynulých
v
že
no-
Z
VÝSTAVY
ARCHITEKTURY
A
chvílemi
mohlo
val
tak
jsem
bledá,
bude
byla
chladná zatím
a
stihala svým
chým
tím
jsem měl rád
u
si
jíc až
zavřeš
objeví
oči
že
Ti stálá
se
Necítil
klidná
hleděl
proudilo
nemocně
pleť
příliš
dne
byla
snosti
jehož uza-
J.
KASTNER.
DETAIL
FASADY.
nosti
mé,
jsem
dlouho.
od
onoho
každou
s
přibývalo
dusno
z
tiskl
zdraví
dávkou
pokoji,
okna
ruku
A
rukou.
v
mírně
svoji
bílou
obnažených
Bylo
tak
vypro-
jsi
jí
Tvou
a
stila
když
kdyžjsem na
ne-
svém
na
lůžku
teplo zvláštní
mnou,
Tys
mne
opustíš brzy, spí-
rozkoše
Tvé
více
ležela
tenkráte žádného
nej-
doba
nemoce;
jsem
zármutku že
pravdu,
minula
horší
tma.
še
druhu.
Měli
a
potako-
slzy
vého
je vykouzliti
asi
plakal
chtěl
znaň
sebe, chtě-
lí-
stu-
bych
já
a
je
-
ustání
tenkráte
Vpíjela
u
líc.
Byl
tváře.
asi do
a
Tvoji
denou
mé
tahy
až
nehýb
bez
líbati
Tebe
jak
budu
těla
bati,
kterýž
hledem,
snil
krásné,
něho
po-
ně-
po
tom,
o
Tvého
pla-
pohledem
víš,
a
kleěeti
si
Ty
co
V
•
stup-
nocí
kolik
Tvou] ruku,
která
býti
ňováno
celo-
v
prilis
než
úplné
INŽENÝRSTVÍ.
bylo
ř
stesti
me
Tvého lůžka
hou
a
dobře,
bralo
a
rV.V,
Vím
před
den; myslím, že jsem
Tvé
řekli mi,
ruky
a
pokoje
vál
blízko
pórech
tím
šero
mi
bezvědomí;
v
nejsme
své
pohybem
nichž
z
že
mi,
se
nepoznatelného
se
postav,
LETECH!
Tys
něco
na
Nevím, jak skončil
Druhého
Emilo !
každým
sami;
pohybovalo
na
zdálo
tmy
zrakem
která
Ty!
nastalé
jsem
Tě
PO
za
narážel
naší
něj.
a
518
a
Ti
přís-
uzavře-
vůči
mně,
»VOLNÉ
519
aniž
dovedl
já
nechakťs
mne
Rozešli
onehdy
jsme
že
přesvědčení, že
a
má
potkal
k
že's
to
Emila
byla
Ty
umřela
ženu
jsem
však
mi
tak
cize,
a
cizí.
docela
Domníval než
VDĚK
Onehdy
divily
samotného ona
není
více
Pravda, rtů
jejích naučil
jsem která
se
byla
stále malu
a
nade
přišel
si
utvářel
zemí
rychle,
oka;
nás
jde a
zpěv jas a
ti
ti
roj a
skřivanů
zlunce
v
bouřnou
je
co
zvlní
z
oba
než
do
klína,
ti
k
místy,
v
se
tvář
ti
která
a
předce!
kraje,
v
kterých
jemně V
mocný ráz
ti
se
a
já čekal
ploužily
valy
širý
ztrnulý
přemůže
Nemohla
přijíti
snadno
se
ani
? I
zapokterá
noc,
dobách,
v
tak
klid, klid
jako
té,
větrů
nás
kdy
velebný která
a
mne
Pak
zavlá
hruď
v
zvoní, roní
dřív
co
duši
a
kruší.
do
jen tísni
Rci
vzlet,
ti
písní
a
dnes
a
svist
a
v
vlny
duch
barvy
šumí
náhle
pěn
písních
hoře
v
v
mi
zamlklá
tajemné
nich
jsi
zoufání
je
co
zachví
květ
doufal ti
temno
život? náhle
s
nimi
v
propast
stesk
šíř
řítí
žití
vane.
V
řad
sníh.
zdrané
bojem
a
a
mladém
v
spálí
mrazem
bezdnou
v
tvých,
chlad
schvěje
truchlých
letí
ti
ti i
smutné a
hrudi
žal,
na
rtech
zbudí
dál.
jdou,
jasně
vášeň
v
hoří
divá,
sluch
hřmí
ti a
lká,
zpívá
básníka. J.
dá-
hudby
dáli,
skrání
ne-
ticha
moři,
poutí
bouře
větrů
duši
pro
já
a
které
oné
blouznivou
přijde a
širém
v
břehům
dálným
hudbu
Než
to
písně
se
duše
slok
svět.
co
jak
ti
šeré
z
zlehka
šťastných
Zříš
k
a
pro
ni
čekal
stromů.
omšelých
zima
přijde
snů
Jsou
ale
nocí
ponurých
na
a
od
uprchlý
naděje,
pro
místa
DUŠI.
V
skráni
náhlé
více
přítomnost',
listech
v
čas
zapomenouti
kraj
její
tato
na
až
návratu,
mne
onen
dlouhých,
po-
stromů,
kmeny
jsem každodenně
tušiti
a
vzlítné
ani
jako
hrozný
naučil
doby
vláni
zlato
mladou
v
se
5
jejího
trpělivě
kol
sněním
štěstí?
duše
jsem
nádherná
tak
Chodil
miloval
šedivěti
snivé
libém
slastí
nitro
rozvane
k
v
láska
smavá
Rci
ti
silnější
nás!
neukojilo mých otázek,
oba
mne
připíná
kolem
dští
v
stejně
vídávala
samoten.
mohutné
osud
věnce
jaro
ruže
Nic
ne-
ještě
dne
vždy
které
mlh,
blahý
svěží
ti
přišla
pro
rychleji
počalo již
z
šepot
PÍSNĚ
Dnes
Ci míná?'
mezi
bude
láska
její
po-
čekal.
ještě
že
cest
kámen
na
její vůle
a
dle
opustila.
druhého
jsem
obalovaly
a
že
mrtvých!
viděti
mnou
více
neslyšel jsem
bloudil
uvykla
nechápala, proč Nebe
řeči
já
a
nedočkal
že
Osudu
postavilo
A mne
možno,
to
jak
pohledu jejího
uprchl
nadál
sám
tím
před
den
spatřivše
lesy
se
co
přišla
nikdo
ten
vše,
starého
budované
houštin
jsem
stále
se,
potupným
as
obrazy
z
usedl
čekal;
jsem
těchy
tma
kraj,
a
té
boku.
nerozuměl
a
mne
Ale
mém
po
den
veliké
se
nevěděl
já
a
SAMOTY.
vule
ji přichazeti
rozkoší.
a
vyšla
celý
mechem
krytý
mi
vzdušné
láskou
když
opanovala
nechával
a
náručí.
rozháněly
Později,
sku-
tenkráte
mé
takovou
mnou
nabývám
a
postavu
Bujné větry nepřály chechtem
sebe
na
do
sobě,
až
dlouho,
se
520
vzdušnou
její
spolu.
se
doposud,
dne
jednoho
odpovědi.
neviděli
a
hleděly
zraky
nevěřím
tečně
tak
se
bez
otázky
potkali jsme
Naše že
mé
na
až
proč,
pochopiti
SMĚRY«
PATRNÝ.
»VOLNÉ
521
ZPRÁVY UMĚLECKÉ.
SMERY«
mníku
lého
—
LUDĚK
Malíř
malou
zlatou
zvolen
výstavě
na
Berlíně
v
obdržel
medailli.
Rektorem rok
MÁROLD
akademie
jmenován
a
umění
výtvarných MAX
prof.
školní
příští
pro
místo
zeno
k.
c.
akademii
učitele
ROUBALIKEM. kteří
vrstevníků, Národního
kreslení
Tím
obsa-
GODOU
p.
pak
vše,
jako novotinu
dále
shlédnout
konkurence
zbyl
villonu
bez
jediný
níže
atributu. a
V
ration
přináší
výstavách
práci
kritik
kdež
vídeňských,
jeho
sochařem
francouzs.
francouzský
»PODOBENSTVk o
čísle
posledním
úsudek,
W.
11.
Směiy
němž
v
stať
Ritter
uveřejňuje
V.
(Viz
L'art
časopisu
uměleckých
o
srovnává
přinášeje
—176.)
jej
francouzským
s
dva
a
pak
je
několik toť
řadí,
doznala
co
nevalné
hlavního
se
různých
vesnice
VÝSTAVY.
leckdes
O
kuráž A
nouze.
zvláště
trochu
a
nebylo
době,
ani
že
okolnosti,
výstavě
na
níž
v
vůle
měla
vystřídala
i
jubilejní
výstavu
ku
vzhledem i
provedena
býti
nikdy
inženýrství,
a
potřebí
nás
u
architektury
mnoho
tato
nebylo
jsme
o
čísle
Zl.
těch
částí
staré
těžištěm
Praly
přízni
se
všeobecné,
nejvyšší
cistě
zájem
pro
jednak
nulých,
jednak
ostřejší
jakési
že
proto, že
obě
národní;
interres
zmíněný
první jako
předchozí
nad
miláčky,
jichž
oči,
jsme
když
jen
vali
to
iv
případu
rádi
když
jen
zdatností
domácího
mohutně
Pořadatelé
vati
mluvíme
našli
Zda
ji
Ctihodnou
snad
dychtiví
po
rozkošné úměrné
do
s
očí
přes píchá:
váz,
lábry;
na
po
jíž
to,
V
jim
levém
stavbičky
že
běl
při
nového
význačném
štuku
čtyřmi místě,
níže
v
po
zem
kde
a
by v
křídle
a
známou dobře
zabořenými
střechou
ku
a
atlasem
slov)
téhož
opako-
a
označení
příkladu, fontány
užit
si
když
(které
dlážděné
v
ale
proudy
co
pak
schodiště
a
na
je
patrně
a
pohlíží
půdě)
v
patře
jen
zábradlí
zelené
louky
pilony-kande-
druhdy strměl podstavec
jiná
malé
po-
nové
šťastné
naše
Cyrila
a
zde
C.
a
užili.
ne
architekty
právě
Methoděje
kdy v
české
ukázky
a
na
malé
F.
kryté
vedle
se
Urban
a
Alois
nichž
němu, se
Jan
Kastner
J.
renesance;
které
pouze
slovo.
koutek,
proti
a
pla-
stylové
že
vede
opatřená,
Kloučka,
pak
je
hlavně
emancipuje,
historických.
objevují
Nejsou
něho
A. Hofbauera
zastoupeny
architektuře
nynější
dvéře
malebný
v
kola
jich
poslední
blízko
Zázvor k
slohů
tím
j-ou
stejnou mnohostí
jež
inže-
a
třeba
stalo,
nepraví
motivů
užiti
A.
od
se
Amorta
průčelí
měrou,
české
architekti
dvorany
do
jest
totiž
gotické, jehož
malbami V.
domek
nyní
způsobně
docela
průčelí
to
a
kolem
ji
ukázati
upravil;
demonstruje
Opravdu
v
průčelí
výzdobou
umírněnou
v
polovinu
architektury
obytiých plánu,
typicky
způsobem
barokní
tu
stran
obtočit
architektuře,
vzhůru,
reliéfní
zakopl
jasu
bylo
veskrze
navrhl
dvě
Výstavy
domů
jinak
české
v
roztomilým
šíří
tří
se
původně
průčelími
stickými
Dlabač
umělecké
novotu
paláce
zamýšleli
se
známí:
pošty,
vysoké
svěží
Mnichov
obejímajicí.
Snad
Koula
výstavou*
staří
vystavy o
mínění
cizích
ostýchá
Říhovy
plastická,
se-
národopisným
slunečním
vstupu
kraji
jí
neméně
opět
administrace
člověk
zda
Rozhlížíme
vlevo
zvýšeném
hermami,
ukončené
později
retrospektivní No,
na
člověk
zády
za
průčelí
nýrství
pět
oběto-
a
dobrou
starou,
palácem.
(?)
či
procházce
vstupujeme
právo,
budovy
zde
a
krátké
jako
1891.
nic?
tady
odpočívadly
řady
hledati
tedy
že
předešlých
nejhojnější
před průmyslovým,
novotách:
zdi
míře
v
architektonickým
vážné
nevidí,
a
roku
renesanční
cožpak
jim
architektury
odpovídá
nazývati
řádku
tu
naléhavějším,
skleněnou
pod
nevypadly
branou,
prostranství
nyní
a
bylo
široce
nad
dobře,
výstav
duchaplností
se
sebe
usedne
vzorná
českoslovanských.
věděli
zajisté
momenty
shledáme
od
pozdravujeme známé
ethické
obětovali
a
trochu,
jen
výstavy
ten
se
změny :
(promiňte
že
tolikrát,
nad
poprvé
podruhé
krajů
širých
kuráži;
o
umění,
a
zvyklou
celku
v
vůli.
dobrou
hnali
nynější
třetí,
nápomocny
nebudou
bytu
nadšení
jásavé
jsme
průmyslu
obrazem
rozvinutým
proto
slyšeli
týkající
zastanci
článek
posledním
přimhu-
v
působí,
beze
jej
naší
byly
výstavy
jak
článek
Hodlali
nepřipouštěl
chybami
jsme viděli,
zůstala
V
referát.
mezi
zápasu
mi-
na
řovali
vůle
architektura.
býti
podati
poněvadž
a
architektury
měrou
dusno našimi
chloubou,
vzpomínáme
pozoruhodný
onoho
otiskujeme
chvilku obě
kritiky
celku
novum,
dnů
ze
ani
nich
na
především
i
moderní,
redakce,
měřítka
v
náro-
výstava
uspokojovaly
právě
nebylo
kostelíka
harmonickém
vzhledem
historie druhá
výstavy jubilejní,
dobrá
měla
výstavy
uveřejněn
výstavy,
»Bývalo dopisná, jež obě těšily
bodu
tomto
a
úspěšně.
skleněným plochám
se
že
úvahy je,
že
kuráží.
INŽENÝRSTVÍ.
A
dobré
jí neobyčejně
bylo-li
krátké k
ARGHITEKTURY
chalup
a
Ohlížíme
stromo-
Fontana
dřevěného
kol
se
»Urania«
ve
iíci
netroufáme
vzhlížíme k
kupí
statků
konec
za
Hlavním
VÝSTAVA
kde
úředníka),
přirostlo.
jako zbylého representanta
typů
a
si
pa-
výstavu
divadlo
pak
ně.o
samým
pro
malého
a
výstavy
ani
českoslovanské.
srovnáváme
kůlen
za
ochutnáváren
nechutných
znova:
stranu,
ve
(dělníka
zřícenin
bývalému
strojovnu,
za
dobře
opět
Lipan«,
u
k
přístavba
Nesmysla«,
změny
paláce,
otáčíme
»U
se
»Bitva
Toť
Jděme
místě
na
nevzhledných
domky
zevnějšku
na
Ohlížíme
tlum
Rodinem.
vzorné
právo
určená
řada
kavárenské.
vlevo
právo v
bocích
při
jste shledali.
panoramatu
banky,
hospoda
vše
tam
pořízená
neoriginelních,
Bílkova
vyobrazení 175.
Déco-
et
provisorně
v
umě-
výrobu
pro
pavillonky
místech
to
budova
firmy
Rosenberg),
a
prostranství:
průmyslovým
staviva
těchto
v
živnostenské
palácem
výzdobu
na
velice
výše
Hrůza
budo\y,
nová
je
pavillon
se
dřevěné
se
celé
restaurační
řada
professorský
Aleš
mistr
jen
Praze
v
přípravné úřad
pro
súčastnili
se
divadla,
honorovaného
škole
ve
vyčerpána
činně
umění
výtvarných
táhnou
paláce co
krčí
(Mascha,
mramoru
Kokoiína Na
dnes
Jiříkova,
známé
PÍRNER.
522
v
těch
a
drží,
arci
formách,
jimi však
zajímaly.
Karlině,
všechny
také
slohy, že
se
všechny
jakých jmenovaní
vyčerpány
Ull manů
stavba
ne
jež
v
krásných
všechny,
kostel
sv.
proporcí
»VOLNÉ
523
a
jednolitosti
pozoruhodné
VÝSTAVY
Z
jem-
a
SMĚRY«
ARCHITEKT.
524
INŽENÝRSTVÍ.
A
Na tento
nosti, je slohu románského; návrhy
výstavě
se
ohlašuje
tedy
budeme
brzo
jehož
zápas,
v
průčelí českého
na
od 0
A.
V. Bar viti
residence
skupské základě
F.
své
památek
nejpůvabnější stavby
egyptsko-arabském. má
docela
nikde
vily
svoji tu
se
nežli
povahy,
řily
nikdy
buď
se
zvláštní,
směry
jaké
cela
mám
snahy jiné
a
tím
píed
buď
vyciťuju
Gotika nové
světské
domů
kolik
cítí
chrámech 1 a
stavbách
díl
Nejvěiší
J.
domácí. od
vycházejí
Ant.
Zítek
Jos.
Wiehl
od
druhé
J.
a
a
Schulz
nimi
za
jdou
a
všichni.
samostatné
do
dekoraci
AI.
emancipace
Kdesi
koncepce
ocitnete
paláce
se
slohů
od
ne
Na
někteří
nalezli,
velký boj
hovoří,
svěžest
oblíbených dřující která
ctí,
zda
anebo mít
Bude
přemáhá
*)
po
Viz
zdali
mládí u
spojence
nás z
v
tradici a
Směry
a
ještě svém
tohoto
obrazů
že
všechen
zkostnatělý
svém
11.
po
pozadí
živých
dějin,
mluvou,
nalezne
č.
prahne.
6.
a
7.
dva
tábory
Jos.
Neklamu-li
talentů
a
srážky
jaké
krásné
bude
didaktická
pokrok
a
nyní
originálnější
boje
usadí-li
po
u
formalismus,
v
to
nás
výrazy. talenty
způsobu
skupina,
záleží
bitky
Pouze
ujištěni.
boku:
si
vyja-
evoluci,
která
staré
tu
Mocker
architektů
elementy
vrchu
přibarvené
opa-
náhodou
a
formě,
a
ne-
že
nežli
víc,
př,vátými
vý-
na
hostem
vzácným
jinud
který
kteří
kyprost,
jevili
Nešla
od-
na
po-
jinde
co
taktu
právě
tedy
vlastních
to,
lze
bylo
by
Ullmann,
a
italské
rene-
si
osvojili
a
ukázati,
její
hlavně
a
Měli
vkusu.
a
zevním
v
myšlének
žákům
sice
uvízla
základech
jemného cítění
co
Schulz,
Zítek
její bohatství
umělci
a
dále,
na
Ullmann,
právě jim je mladší
čím
odvodila.
umění
Josef
a
Jos.
je
krok
o
všechno
tom
při
velikého
jako
prací
svoje
obsáhli
byli
ni
jejich
z
vybudovali
sance,
tak,
demonstrováno,
povinna.
si
umělci
Wiehl
Zítek
Josef
zastoupen
Ant.
a
formalismu, kteří
byl
nápadněji
a
generace
a
pro-
však
ne
vštípiti. Vznítiti
pokud
milieu
juste
v
denních
v
jeho
zachránili.
buďte
snahu
odborných.*)
moderna,
dosavadní
zvítězí,
hlásá
notickami
nejmladších
formovou
si
a
novém
V.
tou
s
vydatné
poučku
ale
moderna
vstupu
bodavými výroky
jakési
umění
přejdou
Praze,
a
otázkou,
jest
se
i
úlohy
architektonické
časopisech
také
a
při
staví
se
ale
druhé
vlastenectví
v
v
na
negace
aby
Kotěra
Jan
ve
historismus,
absolutní
již
výsměšnými
polemikami
jakosti proklubávajících
v
se
a
straně
jedné
možno
se
obšírnějšími
a
A
produkcí,
pouze
vůči
hnutím
každým
historických.
školní
hned
a
dvoraně
která
postranními, nerozumnými a
Krásného
hlavní
ve
naleznete
stranou
Fr.
Dryáka,
bojovně proti sobě,
listech
Kdyby
očitěji však
indi-
renesance,
ostatní. Ne
FASADY.
nové
Ullmann,
první,
DETAIL
jsou
většina
zředěné
ve
prou-
a
viděla.
zplodila
architektury a
naší
KASTNER.
J.
příliš
podstatě
v
kuje
výhradně
vlastnosti
až
kde
tam,
nadání. Jen žel, že právě
převážná
činí
svých
Žižkov)
a
profánních,
výlučně.
italská
při
(Vinohrady
že
Mocker
goticku
po
ostatním
v
Jos.
jenom
a
a
se
stavě
poli
na
práce,
já ná-
a
osobního
hloubky
dvě
tyto
řečí
její
zkušenosti
opravdovost
z
poi
poněvadž
respektuju
viduálního
ně-
architektury,
ztrácí
množství
vymizela
soukromých
hovořících
myslí
dávno
již
dící
cítění
mu
přesvědčení
toto
uměleckém
ve
Vídni.
z
A
ať
mně do-
jsem
úctou,
síly Moje
mému
cestou
a
nabyté
své
zory.
vyno-
jde
se
veliká,
je
formě
ve
touto
které
nedůvěřuje.
protilehlou,
vinen
esthe-
vlastní
buď
a
ji
ať
nebo
hloubi
z
poněvadž
přesvědčení
blízké
neobje-
Němcích,
v
ně-
k
kteří
množství,
vyjadřuje,
nebo
jest
historismu.
podle jeho
nich
projevuje
se
nenalezla
vzato,
cesty
tom
v
tvoří
nenaučilo
úcta
histo-
a
tak
nemá,
naše
rozložen
vůdcové,
kolem
a
jinak
slohu
sousední
podobá
Úhrnem
mecké.
se
i
něm
v
přesvědčení
na
provedl
atlas
svůj
Jsou
kulisami;
za
tábor zastanců
všechen
bi-
jen
jevišti
hlavním
na
tiky,
Tedy
takořka
svědky,
byzant-
ve
rických slohů stavitelských se
silně
budov
Schmoranz
architektura
se
Černovicích
v
starých
Římě
Hlávka
Jos.
svoji skupinu
koncipuje
ských;
opírají
a
vlašskou;
gotiku
v
hospice
neuvědomělé
ještě a
vytříbí ti
a
všechna
a
docela
aby
učitelem, jeho
na
přesvědčeným
Čech. Projdeme-li
vzhled na
učitel
nové
zevnější
ského
četné
své
odchovanci
vedenou
znalost
nedostatek
jich podobě,
cinquecenta:
i
která
také
v
zrovna
těží
jistém
Odevšad zaznívá jen
jedině
publikace
přinesly.
co
svědomitým
Prahy
prací jejich,
posice prostorů. tím,
nové
sílu
nad
její
z
vídeňských
a
nových
jichž
A
ne
prona
pouze řím-
renesance
zanedbávání tato
právě
a
iníluence
hmatavě.
hlavně
sto,
přenáší jen
neorenesance,
poznáme
architektury
není
jeho
a
jeho
Schulze,
J.
u
sám
horlivým
fysiognomii
výklad školních
české
On
zakryla.
hlasatelem
bděl,
Zítkova,
si
Subtilnost
přinese.
dovednost
Jeť
kdo
toho,
u
školy
žáka
a
žáky.
upravili
stále
jen
do
předního
tvarová
tento
tyto vlastnosti
u
lze
sám
zárodky
jemnost cítění jest již
menší
vkus
vnitřní
dis-
jedna řeč, zabarvená
novostaveb
do
Prahy
525
že
Možná, dualita;
W i
českou
na
začal
jehož
střed
tvarů
doma
ním
ukazuje,
semeništěm.
kterém
byl
miste
strukturní
a
jaké
dobře
užíváno,
bylo
že
jim tak posvátny, odchylku
od
hřích.
za
největší
doplnění nových tickém
J
dozoru
Nechci
druhém
byl
staršího
za
až
barok
na
že
divovat,
odmítán
a
idol
oltář
na
také
a
vždycky
nás.
u
cizího
podle
teprve
VÝSTAVY
ARCHITEKTURY
A
INŽENÝRSTVÍ.
na
a
a
stá-
uměl-
platnosti. kterak
sloh
jeden
po
místo
na
Došlo
tak
se
po-
nad Prahu
neboť
příkladu,
středověký
go-
v
dovoleno
je
tomu
Jen
ku
stavěn.
byl
vzoru
sloh
tomto
práci
mladší
dějinně
tento
celé čtvrtstoletí
nich
v
vykládati,
sousedství
v
již
architekturu
na
přivádí
covu
KASTNER.
kde
Svoje
konservatismus
lém
je
barok?
to
křesťanskou
specificky
svůj
je
od
která
spatřuje
stylu
pražského,
uži*
monumentální
koncepci
gotika,
stoupence
rozvážně
staveb;
požaduje
hierarchie,
jeho
při
kruhu,
jsou
slohu
ve
dómu
A
v
je
a
restaurace
starých pak
obytné;
lásce.
Pobíhají
zcela
celku
ho
provádí
obnovy,
a
Wiehl
v
pokládají
věcí.
práce
a
poloměr,
zásoby,
mistru.
právo
každou
divu,
běh
přirozený
poli
nich
Není
mistra
jich
ale
na
vědí
mistrů
výtvory starých
Huť
k
práce
Italskou
funkci
dekorativní
a
pro
Jak
sestrojen, v
Ale
žáky.
tvarové
to
rozvoje
a
organismus.
tvar
který
soukromé
první
žáků
jeho
své
svoje
domácí
vycítil
a
Je
již
ne
Z
schopný
ne-li
k
navázal
citu,
indivi-
schází.
výstavě
na
souvislost
rozmnožili
Schulzových někdy
rázovitější
přece byl teprve jemu vyhrazen.
a
Studiem
arci
jemného
postřehl jejich
domy
na
která
zvláště
žádná
nevyšla
uza-
konstrukce, postupu
nález
dospěl,
zvětšují
školy
uvedu,
umělec
opět
poměr
odchovance,
avšak
jiné
za
jiných.
pouze
spořitelna
jich
se
mnoho
výhradně
své
má
podivuhodná,
živý,
a
on,
odnoži
týž, jako
vytknul,
městská
právě
Schulzovy
ze
jednu
526
nejvýše přirozený
její
šlo
nalezených
stala
vřená
to
Wiehlovi
Mocker
vládne,
Byl české
Za
on
jak
se,
k
a
k
náhoda,
Jenom
ano.
renesanci.
dcerky.
I
že
to
Každý ví, že
h 1.
e
poměr jejich
vrátil
pouhá
je
studovati
mladší
SMĚRY*
Zítkovy
ze
Antonín
»VOLNÉ
v
a
talo
do
přinesli není
místě
na
vývoje oken
kládím
lastiy,
mně
náměstí, vynikají tvořili
a
o
již
sklonku, zase
pro má
svoje
z
ducha
osmnácté
jiné a
oken
v
proto
své
a
kreslí
Praze,
A
které
že
že
jsou
Devatenácté, a
a
pi-
proto
výstavním
vlastností:
doby,
že
vždy
ne
portálů.
materiální
moderní.
sloh
nežli
více,
na
století.
potřeby
tento
i
polosloupy
renesančním
lepších
výborných,
nečiní
sloupy,
neocenitelnou
původcové
moderní
se
ský-
se
přesvědčení,
Zázvorkova
vím
aspoň jednou
že
však,
proto
a
kopie barokních
poněvadž
jejich
duševní;
portálů
tolik
apriorním
v
schopný,
neimponuje
nální, na
a
Vidím
přístřeším
a
procítěné odliky také
atelierů
svých
živého
architektů
vzorů.
krokem
každým
by
tendenci
půvabných
a
kde
země,
a
reprodukující
milých
že
města
Cechy
jiné
nad
ni
je vyorigitřeba
směry J.
KASTNER.
DETAIL
INTERIÉRU.
»VOLNÉ
527
—
UMĚLECKÉ
VÝSTAVY
SMĚRY«
CIZINĚ.
V
528
KOMITÉ
-
POSTAVENÍ
PRO
lIR. THUNOVI V SOLNOHRADE Paříž.
»šesti«
Výstava
Galerie
des
Modernes.
Artistes
Ch.
Plumet
Rochefort-sur-mer. Versailles.
45.
do
et-Oise Avesnes.
Limoges.
Bains.
2.
»
27.
Furnes. Berlín.
Výstava
umělecká
od do
umělecká
13.
září.
15.
určena
typografického.
do
srpna
2.
seehof
konce
Secesse
Důsseldorf.
Umělecká
Strassburg.
Uměl.
7.
do
srpna
Jos.
3.
od
30. září.
do
se
řešení
v
spojení
ve
200
ochoten
být
ve
Solno-
v
bude
volnost,
fontánou. buďtež
zaslány
v.
(Chiem-
r.
zadán
ku
změny
Otto
Herm.
provedení; podstoupiti.
Konig
Pausinger,
knihkupec
zá-
korun
případné
Fr,
reliev
neb
úplná
s
t.
100
a
sochař
jsou:
malíř
září
25.
poctěný
určeni
Wersiken,
Vídně,
z
obch.
president
Kerber,
předseda
a
komitétu.
Za
Výstava prací Rembrandtových
Kerber
poprsí
pro
,
opatřené
do
300,
se
Ludwig Zeller,
PŘJTÍ.
získání
příčinou
návrhu
nové DIVADLO
pro
V KO-
v
/
Amsterodam.
heslem
cenou
musí
juroři
jednatel
a
VÝSTAVY
pomník
vyplaceny,
první
však
komory
září.
7.
vy 10
ponechává
řešiti
udělí
ceny
Jako
října. arch.
od
Umělci .
Salzburg i
umělec
výstava.
výstava
13./3
možno
Model
15.
budiž
konkurenční
Jako
září.
Glaspalast.
do
Herm.
fotografii
zdarma
lze
stupci zemského hejtmana Dr. Albertu Schumacher-ovi
října.
internacionální.
»
jest
Práce
plody.
a
i
plán
obdržeti
postaven,
ostatními
zl.
situační
i
knihkupectví
proveden 1
případě
po
květy
všemi
a
4000
sumu
jakož
bude
pomník
a
postavením
s
Thuna
uměleckém
Model
září.
30.
září.
20.
do
Výstava umělecká,
»
místa,
hr.
podmínek.
hrade.
umělecká.
zobrazujících
umělecká
výstava
do
umění
výstava
prací
Výstava
Mnichov.
umělecká
Výstava
2.
Seine-
de
kam
i
SIGMUNDU
umělce Rakouska
pro
následujících
za
přesahovati
Fotografie
umění
přátel
do
skiz
pomníku
nesmí
výlohami
října.
října.
do
rytin
a
retrospektivní
výstava
31.
dvorním
ženy
Internacionální
Antverpy.
do
října.
Výstava
Výstava
Londýn.
Spa.
společnosti
umění
Výstava
Enghien-les
umělecká
Výstava
Výstava
Rozpočet
umělecká
výstava
získání
na
Moreau-Nélaton,
Dampt,
Selmestein.)
Tony
a
Internacionální
Dijon.
Jean
Charpentier,
vypisuje
(Felix soutěž
AI.
Aubert,
POMNÍKU
LINE
N.
R.
městská
vypisuje
rada
tamější
architekty
pro
v
5.
Basilej.
umelecká
Královská
Birmingham. 35.
Nancy.
do
Výstava
Manchester.
Orléans.
15.
vební
9.
října
do
15.
úřadu
září.
podzimní. do
řijna
1.
Situační
2.
Dva
udání
bez
diště,
foyeru
pro
III. 1.
ročník
Skizza
použití
reprodukce
Formát
presahovati 3. Na
určití 1
4.
m
6
100
jícími
sestává
voleného
absolutní konkurent
pisem
»j ury«
jurory.
ze
v
se
do
1.
ku
č.
3'20 1898.
é S mě
Fr.
zasedají
Jury
Thiersch
3
vedle
jednoho
schůzi
a
zvolených.
obvyklého
opatřenou
quadrat.
kubických
do
31.
uděleny
večer
1898
října
budou
metrů.
KoIn«.
in
obnosy
3500,
(Mnichov),
radové
rada
inspektor
Rúbben,
der
von
kr.
Hude
divadla
ředitel
Heimann,
prof.
(Berlín), Brandt
divadla
(Berlín),
Hofmanu.
Beseda
Plzni
v
stavbu
na
nové
starostovi
přízemí 9ada mena
1
obou
a
:
100
bude
koncem
poměrům 400
korun.
za
buďtež
zaslány
i
t.
srpna
Plány poctěné
do r.
soutěž
Besední.
budovy
jakož
pater,
vypisuje
řezy dne
v
30.
Ceny
zůstanou
na
půdorysu,
Skizzy
měřítku září
udělí
1
1898.
majetkem
:
200,
fa-
Jury ozná-
tři:
se
opatiení
1000,
600
Měšťanské
Besedy.
členů:
měsíční
kr.
kr.«
honorářem
100.
i
Oberburgermeisteramt
spolek návrhu
finančním
:
po-
scho-
poloha
1
hesly
případu
podání
zvláště
by
hlediště,
zřetelný
dle
s
nichž
z
jako
byly
schematickém
ve
marků.
1000
a
všech
půdorysy
100.
částí
»Das
i
jakož
ry«
6).
zároveň
jsou
n
vydává
zl.,
října
nábřeží
vzhledem které
3
1
o
kámen.
většinou
každý
za
nesmí
každém
Měšťanská
umělecký
pololetně
buďtež
kor.,
na
kr.,
(Rudolfovo
vypisuje
provedení kresby
spolku,
2500
V
Velikost
konkurujícím.
v
ceny
kamenotisku.
»časopis
6*40
zl.,
dodány
jediná
Jury
na
adresou
stavební
Suchardovi
Cena
spolku
se
ohledem
s
pod
stavebního
200.
:
architektury,
buďtež
dodány
.
podřízený
Ročně
St.
5.
ponechává
budiž
plakátu budiž upraven hlavní nápis »V
Skizzy
spolku
provedena
trojbarevného
Češi.
výtvarní,
a
sta-
Program
městského
u
200,
:
:
rozpočtem
s
1
konkurs.
se:
hledištěm,
restaurace
a
1
1
stavby
příčné
Doprovod
hodin
Jako
2
ročník,
Mánes.
umělci
velikosti
/2
v
6
půdorysy
jednotlivých
Návrhy
plakát
na
směrů:
mohou
1
soutěž
následující
vypisuje
Volných
Konkurovati
2.
111.
MÁNES
Žádají
měřítku
v
konstrukce
výšek
4.
SPOLEK
řezy
měry
obdržeti
zdarma.
hlavní
Dva
lze
polohy
plán
veřejný
Švýcar
a
rozdělení
a
3.
SOUTĚŽE.
plány
tamnějšího
prostor
listopadu.
7.
a
listopadu.
podzimní.
Výstava
Od
od
září.
10.
umělců.
společnost
15.
od
Švýcar
umělecká
výstava
Přihlášky Liverpool.
výstava
Rakouska
Německa,
v
obálku,
dvou Z
hesla v
nekonkurujícího
níž
umělců,
důvodu zaslati
konkuru-
toho
povinen
heslem
navrhne
dva
PRAŽSKÁ
člena
a
ná-
umělce
na
č.
opatření p.
patro ních
MĚSTSKÁ
náčrtku
931-932-933-1. má
býti
patrech
stavbu
na
v
Praze, k
upraveno
budou
byty
ných návrhů vypisují
se
POJIŠŤOVNA
na
nové nám.
účelům
zřízeny.
tři
ceny
a
vypisuje
budovy
na
konkurs
místě
domů
Staroměstském, jejíž prvé kancelářským
Ku
poctě
sice:
prvá
za
a
v
nejlepší
1500,
druhá
ostat-
uzna-
1000
»VOLNÉ
529
a
třetí
a
všech
obálce
jméno
do
kurenční
podmínky
ledních
hodinách
poctěné
cenou
facady
a
polední
kanceláři
v
stanou
se
vydají
ústavu.
podepsaného
vlastnictvím
Pražské
530
zkušeností
zodpověděn,
ze
lokálka
žádnou
tato
dopo-
Návrhy
městské
po-
súčastněným že
bezpečně,
smutně
která
rence,
městskou
podřízenou korporací protest
Stěžovali-li
radou
otázky
vědomě
případě z
příliš
mezí
zdržovati,
slušnosti,
předcházetomto
v
nevybočili
abychom
si
jakéž pohybovati jsme
v
jí
byli
uložili.
stiženi
jedním
soutěží
o
zcela
záležitost
čistě
konkurs
skizz
místě ském
domů
č.
náměstí.
931,
společně
mluvě
stav.
p.
Osvalda
mladší
zúčastnit,
měsíců
používá
městské 933 —I
komise
pro
aby
objednán
síly
a
měst-
další
Aby
má
být
mohly
se
při
po-
archit.
u
Palác
tři
pří-
po
palác
projekt
kor.
na
usneseno
nový
stavitelů
vypsati
včerejší
pojišťovnu
obvodu.
řad
z
usneseno
Ve
komisí
byl
lze
podmínky
a
na
1500
za
Staroměst-
na
bylo
pražské
na
projektu a
ceny
z
800
nichž
lívky
a
pak
bude
Znění
po
za
případě
nejlepší
projekt
p.
tři
návrhy,
Osvalda
toto,
jež
v
ostatních
aspoň
dostatečně
poměrů.
to
Nevíme
sice
kdo
za
almužna
Městská
však,
těch
řád
rada
stojí
hlad
by
ti
formě
ve
práci
(o
tomuto
ne-li
a
ku
ten, hodí
práci,
kon-
veřejné
cen
které
aby
mladším
750
zl.,
tých
silám
projekt
resp.
prostředku
po
radu
působeno
jí
její
na
lovství
v
všem
kladem
morálně
výto
následek
jimž
ruce,
řadě
už
se
docela
jiného
městskou
hlava
krá-
býti dobrým
je povinna
krok
svůj,
poukazovati
že
ji,
zla-
set
není
sl.
na
kromě
poučiti
výdělku
projekt
pro
jiným korporacím,
několik
konkurrenci,
několik
by
mohlo
chybný
p.
Bohužel
Polívky.
povinnosti, první
těchto
za
podaly;*) architektu
příležitost
poskytla
býti
spis
vypisuje
myšlénky
arch.
p.
konkurenční
plánů přímo
aby
lepší
koupila
časem
při
žádnou
nerespektuje
před
záplatu
pro
případně
mecenáše,
na
jí jako pamětní
a
zadávajíc pořízení jen
tu
naschvál,
korporací,
Polívkovi,
si
hraje
jakoby
vypracovaly
ona
Spolek
nekalost'
Česk.
král.
tu
je
a
a
jiné.
z
výtkám
než
obou
a
že
každý
strany
pří-
tako-
má
její
za
kotr-
nemorálních
inženýrů, král.
v
činěným že
ročníků
korporace
jej
k
V. v
inženýrská
des
Verein
z
»Manesu«, vůbec
tomu
Směrů život
patrno
uvedší.
že
n.
L.
řád
vyzván všude
komora
deutscher
Vereines
Ústí
Uměl.
odbor
výtvarný
Cesk.,
Kunstsektion
Technischer
prohlašujeme,
jak
více,
stavitelů
Concordia
soukromým
však
Architektů
spolek
Besedy,
Po-
marně
stylisaci
připuštěnu
projekt,
se
nestojí),
se
má
který
zadání
o
kurence.
depsal
jasně označuje
lokálce
vidět
jak
davu,
právo
mizerná
se
v
žurnálech
starších
otevřeně
i
předem objedná v
kroku
renomo-
ony
vypsané
jak
sochu
tohoto
aby
po-
svůj,
na
těchto
práce
ceny
aby
projekt
všude
tam
získány,
o
však
nás
nenasytnému
Kúnstler
ostatních
jak
zváni,
ve-
sice
doplněn.«
jsme hledali, našich
korun
500
byly
přímých
o
konkursu
při
aby
mladým stavitelům
a
*)
1500,
U
ale
tomu,
umělců
konkurovaly
z
pojišťovny
k
umělci
nás
u
řešiti
konkurencích
konkurenční
to
se
ml uviti
při
čelnější
také),
se
vaných
po-
veřejný
stalo
Václava
tom
vypracování
na
plánek
assanačním
v
:
bývají
na-
onu
páchaných.
cizině
v
honorář
za
(ostatně
Listů«,
byl
pojišťovny.
Polívky
zbudován
»N.
vypsán
Tichny,
městské
jišťovny
bliž-
Ku
ohlášena
technickou
s
jednalo-li
dnem
932,
rady
dozorčí
doporučení
lokálka
protest
městské
Situační
městské
schůzi
ale
pražské
dvou
kanceláři
v
podmínky
o
paláce
budovu
novou
pro
obdržeti
též
výše
dobu
na
se
ihned,
správně
uvedená
Dnešním
jišťovny.
jedná-li
zde
před-
Listů«, který jindy
architektonickou.
stavbu
na
svém
protestu
malířských, který
stůjž
vysvětlení
skou
i
sochařských
»Plány
p.
prvních,
z
konkurence
v
»Národních
uveřejnil
šímu
jíž
jsme
byli
referentem
i
nebývá
se
dali
rázu
práce.
Tentokráte
svůj
likého
sv.
že
pravda,
která
městských
nechceme-li
odborné,
soudíme
pochybnost
neschopnost korporací
prostou
Je
vyvolá veřejný
musíme
jících podmínek konkurenčních, se
některou
všech
do
jednotlivcem
upřímnost,
zde
vši
nade
charakterisuje
konku-
uměleckých korporací.
téměř
si
jsme
i
každá
neb
je vypsána,
umělců
strany
se
že
známo,
že
toho,
z
však
vyvrácena
vyslovena
nesprávnostech bohužel
ani
korporací
nebyla
jišťovny.
Je
i
starých
do
kon-
a
úřadních
v
po-
zapečetěné
v
staveniště
Situace
požádání
na
200
:
nejdéle
obsahujtež
a
přízemí
1
pojišťovny
navrhovatele.
se
sklepů,
měřítku
v
městské
hod.
12.
adresu
a
řezů
i
půdorysů
Náčrtky
m.
řiditelství
u
1898
října
r.
jakož
pater,
buďtež
dány 14.
korun
800
SMĚRY«
Oproti
tento
nepo-
nebyl, jej
že
zastává
»VOLNÉ
531
melců
jinde, říci
peřím,
dosud
jež
kterou
každý
se
že
jí,
bylo
styděti
hustě
cizím
se
návrhů
by
poškozováni
nejvíce
byli
jimž
ti,
budiž
mladí
konkurencí
spravedlivou
právě
ale
talentovaní,
Konkurence
neznámí
nás
u
pozbyly
první
předstíraným
své
s
ceny
vnady
radě
městské
se
dobro;
na
tím
špeku
dobrými A
Dr.
Frič,
technická
Kaše,
Hochmann,
Novák, Petrlík, stavitel
které
korporací, náš
těchto
jak
úředně
starali
se
nýbrž
aby
středky své
kteří
že
poškozují,
čnímu
řádu celé
poměrů
K
Waagner První
cena
skoro
stává
v
NA
Hannoveru 1000 marků
Péčí
a
se
nákladem
náhradu
K.«
30
návrhy
a
si
právo
postupně
vždy
vyhrazuje tyto
reprodukovati.
korun.
(Praha, Olšany,
Práce villa
č.
otevřená
Při
buďtež
45.)
uchovati
novým
s
obdrží
uveřejnění do
zaslány
nejdéle
do
platí
a
redakce
konce
října.
pan
Besedy obou
již
č.
8.
udělena
J.
aby,
rázu
ne
náměstí,
všemi
pro-
všechny
ty
korporaci
v
těžce
tak
illusorní.
cen
korkurren-
volbě
konkurenci
spolku
na
obálce
Redakce
jest
bylo nadhozeno,
spolků
nízkých
PLAKÁT (viz
autor
vybrané
ktlltu*,
Soutěž
cm.
vyvolaly
bude,
činností,
činnost
zbytečno
SOUTĚŽI
svazkem
»Nového
40X28
může.
Srb,
zvláště
a
zaručenými
jim
smutné
další
umělce.
Formát
obsah
Gregor.
členové
starého
neodpovídajících,
této
sobě
»N.
soutěže
všechny každého
zachováno.
být
pro
Neubert,
obětavě
a
Politice«
nesprávnostech
že
pro
nemusí
místo
kresby;
Hubáček,
Uměl.
nyní
takovouto
ona
avšak
do
pojaty
Schwarz,
a
zodpovědnosti
blahodárnou
veřejné
při
k
stanovami
členy,
O
vedli
Titul
reprodukce.
řád.
zachování
o
Tereba
pracně
»Národní
korun,
celou
Dr.
Micka,
inženýrů,
korporacích
v
Cena 80
lokálky
pp.
Vlček,
pp.
členové
konkurenční
vzorný Na
tak
život,
a
svými
za
Fanta, Fialka,
částečně a
obálky.
zinkografické
schopna
politiku
Kuby.
oprav-
se
úřední
Prachenský
Múnzberger,
architektů
spolku
že
které
pojišťovnu
pro
Romováček,
Tichna,
kresbu
L.
peněžitého
lezli
Dle
stojí.
Beneš,
Russ,
kus
osoby
městská
komise
umění,
pro
od
jeden
konkurenční.
přímo
Dr.
jest
Dalších
nesprávnostem pře-
kterým
pasti
věcí
sborník
Zwintscherovi.
hokus-
doznaný
nikdy
za
komise
dozorčí
to
Kopp, Kubr,
a
do
pracemi
konstatujme
Papež, i
lákadlem,
ztratil
práce
ji übezpečujeme,
nebylo
neslýchanou
touto
jsou
obvyklým
umělcům
dovým
zvuk
a
jsme přesvědčeni,
otevřeně
neboť
dejiti, nepovede;
zadáním
proto
tento
chtěla
pokus, jímž
kreditu
O.
těmito
mezi
jednoduchou
buďtež
podtitul
jako
praktikováním
veškerého
nesprávností
pomáhati:
lidé.
stálým
na
marků
se a
má
300
zakoupeno,
vypisuje soutěž kresba
kterým
třetí
a
»NOVÝ KULT«
by
pravidlem,
užívaným
532
Múllerovi
za
stalo
musil,
H. 9
řídkostí,
pokoutní
veřejně
sankcionovaným,
se
šacení
takovéto
SMĚRY«
je
jury za
atd.
našich
mluviti.
vypsané V.
došlo
S.)
Diezovi,
»MANES«.
firmou
Gunther-
550
druhá
500
Zodpovědný Reprodukce
návrhů.
marků
redaktor K.
fotozinkografie
F.
L. J.
LINKA.
STANZEL.
KLUSÁČEK. VILÍMA
v
Praze.
Tiskem
DrajEDV.
GRÉGRA
v
Praze.
