Mendelova univerzita v Brně
Provozně ekonomická fakulta
Volební a jednací řád Akademického senátu Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně
Článek 1 Systém voleb a zastoupení akademické obce (1) Členy Akademického senátu Provozně ekonomické fakulty (dále jen „fakulty“) Mendelovy univerzity v Brně (dále jen „univerzita“ nebo „MENDELU“) volí ze svých řad akademická obec, kterou tvoří: a) učitelé a vědečtí pracovníci (dále jen „akademičtí pracovníci“), kterými jsou profesoři, docenti, odborní asistenti, asistenti, lektoři a vědečtí, výzkumní a vývojoví pracovníci vykonávající jak pedagogickou, tak vědeckou, výzkumnou, vývojovou nebo další tvůrčí činnost; za vedení aktuálních seznamů akademických pracovníků fakulty odpovídá děkan, b) studenti. (2) Na fakultě se pro účely voleb do Akademického senátu fakulty (dále jen „volby“) zřizují dva volební okrsky, jeden pro akademické pracovníky a druhý pro studenty. (3) Akademický senát fakulty (dále jen „senát") je patnáctičlenný a je složen z 10 akademických pracovníků a 5 studentů. (4) Členství v senátu je neslučitelné s funkcí rektora, prorektora, děkana, proděkana, ředitele vysokoškolského ústavu a jeho zástupce, kvestora a tajemníka fakulty. (5) Návrhy na členy do senátu jsou předkládány volební komisi senátu, a to zvlášť pro volební okrsek akademických pracovníků a volební okrsek studentů. Každý člen akademické obce s právem volit může podat návrhy v počtu volitelných míst v příslušném volebním okrsku. Na kandidátku bude zařazen dvojnásobný počet kandidátů než je počet volitelných míst. Předpokladem zařazení člena na kandidátku je souhlas navrhovaného. (6) Sestavení a zveřejnění kandidátů pro volby do senátu, jakož i průběh voleb, se řídí pokyny volební komise ustanovené senátem. (7) Volby do senátu jsou tajné a k jejich platnosti v každém volebním okrsku je třeba účasti nejméně 30 % jeho členů. Při nižší než 30% účasti se volby opakují a k % účasti se nepřihlíží. (8) Do senátu postupuje z volebních okrsků a) deset akademických pracovníků, kteří získali nejvyšší počet hlasů, b) pět studentů s nejvyšším počtem hlasů. V případě rovnosti počtu hlasů na posledních volitelných a následujících nevolitelných místech bude provedena doplňovací volba. 2
(9) Výsledky voleb oznamuje volební komise senátu předsedovi senátu nejpozději do pěti dnů po ukončených volbách. Předseda zajistí do jednoho týdne od oznámení výsledků jejich zveřejnění.
Článek 2 Ustavující zasedání, volba předsedy a další orgány (1) Stávající předseda senátu svolává nově zvolené členy k ustavujícímu zasedání, kterému předsedá nejstarší z těchto členů. Je povinen tak učinit do deseti dnů po obdržení výsledků voleb, avšak nejpozději jeden měsíc před ukončením funkčního období senátu. (2) Senát má tyto orgány: a) předsedu, b) místopředsedu, c) tajemníka. (3) Na ustavujícím zasedání nově zvoleného senátu se provede volba předsedy. (4) Návrhy na předsedu mají právo podávat všichni nově zvolení členové senátu. (5) Volba předsedy je tajná a může probíhat, pokud jsou přítomny 3/5 členů senátu. Za předsedu je zvolen kandidát, který získal více než 1/2 hlasů z celkového počtu členů senátu, s výjimkou uvedenou v odst. 6 u opakované volby. (6) Volba předsedy senátu může probíhat až pětikolově, kdy z každého kola nepostupují dva kandidáti, kteří získali nejnižší počet hlasů. V případě stejného počtu hlasů u více kandidátů se mezi nimi rozhodne dodatečným hlasováním. (7) Jestliže ani po pěti kolech není předseda zvolen, pak celý volební postup, tj. od návrhu kandidátů, se opakuje. Nedojde-li v průběhu opakované volby ke zvolení předsedy, stává se předsedou kandidát, který v posledním, tj. v desátém volebním kole byl volen nebo z volených kandidátů získal nejvyšší počet hlasů, při stejném počtu hlasů u více kandidátů se postupuje podle odstavce 6. Není-li předseda zvolen ani v desátém kole, rozhodne volba losem. (8) Skrutátory hlasů schvaluje na návrh předsedajícího senát. (9) Pro volbu místopředsedy senátu se přiměřeně použijí pravidla pro volbu předsedy. Místopředseda zastupuje předsedu v době jeho nepřítomnosti. (10) Tajemníka schvaluje na návrh předsedy senát. (11) Tajemník je řízen předsedou a vykonává organizační a administrativní úkony, které souvisejí s činností senátu. (12) Předsedu, místopředsedu a tajemníka senátu lze odvolat 3/5 většinou hlasů všech členů akademického senátu. 3
Článek 3 Funkční období a zánik členství (1) Funkční období jednotlivých členů senátu je tříleté. (2) Zánik členství jednotlivého člena senátu nastává jestliže: a) o to požádá nejméně polovina z akademických pracovníků nebo studentů příslušného volebního okrsku, b) soustavně neplní své povinnosti a pokud s tím vysloví souhlas nejméně dvě třetiny z celkového počtu členů senátu v tajném hlasování, c) o to požádá člen senátu a vzdá se členství, d) je jmenován do funkcí, které jsou neslučitelné s členstvím v senátu. (3) Členství studenta v senátu nezaniká ukončením členství v akademické obci fakulty v případě studenta, který řádně ukončí svá studia ve všech studijních programech uskutečňovaných fakultou, a nejpozději v den, kdy ukončí poslední z nich, podá přihlášku ke studiu v bezprostředně navazujícím studijním programu uskutečňovaném touto fakultou. Takovému studentu pokračuje původní funkční období člena senátu, na něž byl zvolen, a jeho členství skončí buď dnem uplynutí funkčního období člena senátu, nebo dalšími způsoby zániku členství dle čl. 3, odst. 2, nebo dnem, kdy a) měl stanoven termín zápisu do bezprostředně navazujícího studijního programu uvedeného ve větě první, pokud do něj byl přijat, ale nezapsal se, b) marně uplynula lhůta pro podání žádosti o přezkoumání rozhodnutí o nepřijetí ke studiu v bezprostředně navazujícím studijním programu uvedeného ve větě první, pokud bylo takové rozhodnutí vydáno, c) mu bylo doručeno zamítavé rozhodnutí o žádosti o přezkoumání rozhodnutí o nepřijetí ke studiu v bezprostředně navazujícím studijním programu uvedeného ve větě první, pokud bylo rozhodnutí o nepřijetí ke studiu vydáno a uvedený student podal žádost o přezkoumání tohoto rozhodnutí, podle toho, která z výše uvedených skutečností nastane dříve. (4) Na uvolněná místa v průběhu funkčního období senátu postupují příslušní kandidáti z voleb, kteří získali nejvyšší počet hlasů mimo stávajících členů senátu ve volebních okrscích ustavených pro akademické pracovníky nebo studenty na fakultě a splňují podmínky stanovené v čl. 1 odst. 8. Pokud tyto podmínky nejsou splněny, konají se doplňovací volby. V případě rovnosti počtu hlasů kandidátů na postup rozhodne volba losem. (5) Funkční období všech členů senátu skončí, jestliže senát po dobu šesti měsíců nekoná podle § 27 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách) (dále jen „zákon“). 4
(6) Za situace uvedené v odstavci 5 vyhlašuje děkan podle ustanovení § 28 odst. 3 zákona, nejpozději do 30 dnů, nové volby.
Článek 4 Pravidla pro zasedání, výsledky z jednání a hlasování (1) Zasedání senátu svolává a řídí jeho předseda. (2) Zasedání senátu se koná nejméně jednou za kalendářní čtvrtletí. Mimořádné zasedání je předseda povinen neodkladně svolat v případě, kdy o to písemně požádá nejméně 1/3 členů senátu, a na žádost děkana. (3) Zasedání senátu jsou veřejně přístupná a děkan nebo v jeho zastoupení proděkan má právo vystoupit na zasedání, kdykoliv o to požádá. Hosté mohou na zasedání aktivně vystoupit, rozhodne-li tak senát přímým hlasováním. O každém aktivním vystoupení hlasuje senát zvlášť. (4) Zasedání senátu se svolává písemnou pozvánkou s uvedením programu jednání a předpokládané doby jeho trvání, a to nejméně jeden týden předem. Společně s pozvánkou obdrží každý člen materiály, které mají být projednávány. Do programu zasedání senátu mohou být zařazeny i dodatečně předkládané materiály, jestliže s tím vysloví souhlas nadpoloviční většina přítomných členů. (5) Účast na všech zasedáních senátu je pro každého člena povinná, a proto opakované neúčasti mohou být na návrh předsedy nebo jiného člena senátu postihovány podle ustanovení čl. 3 odst. 2 písm. b). (6) Člen senátu má právo předkládat prostřednictvím předsedy nebo místopředsedy návrhy s požadavkem na jejich projednání na nejbližším zasedání. Návrhy se musí týkat okruhu působnosti senátu, předkládají se písemně a nemohou být zamítnuty, aniž by se jimi senát zabýval a rozhodl jak bude s nimi nakládáno. (7) K výsledkům ze zasedání senátu se dospěje způsoby uvedenými v § 27 odst. 3 zákona. a) Návrh na výsledek z jednání je odsouhlasen, pokud pro něj hlasovala nadpoloviční většina přítomných členů senátu za podmínky účasti nadpoloviční většiny všech členů senátu a současně alespoň jednoho člena z řad studentů. b) Hlasování o volbě předsedy je upraveno v čl. 2 odst. 5 až odst. 7. c) Pro návrh na odvolání děkana se podle § 27 odst. 3 zákona musí vyslovit nejméně 3/5 všech členů senátu. (8) Hlasování je veřejné, pokud se pro tajné hlasování nerozhodne senát na příslušném zasedání podle pravidel uvedených v odstavci 7. Návrh na výsledek je tajným hlasováním odsouhlasen, není-li zákonem nebo tímto volebním a jednacím řádem stanoveno jinak, pokud pro něj hlasovala nadpoloviční většina všech členů se5
nátu za podmínky účasti alespoň jednoho člena z řad studentů. Tajným hlasováním se senát usnáší v těchto případech: a) při volbě předsedy, místopředsedy a tajemníka senátu, případně při hlasování o jejich odvolání, b) o návrhu na jmenování děkana, případně o návrhu na jeho odvolání z funkce, c) o odvolání člena senátu, d) v dalších hlasováních personálního charakteru. (9) Hlasovací právo mají pouze členové senátu; jsou nezastupitelní. (10) Členové senátu mají právo předkládat k návrhu na výsledek jednání pozměňovací návrhy, o kterých se hlasuje v opačném pořadí než byly předneseny. (11) Projednaný dokument, který nebyl hlasováním přijat, se na základě stanoviska senátu zamítne definitivně nebo se vrátí předkladateli k dopracování s tím, že bude projednán na nejbližším zasedání senátu. (12) Děkan neprovede usnesení či rozhodnutí senátu, které je v rozporu s obecnými právními předpisy a vnitřními předpisy fakulty. Pokud dojde k rozporu mezi děkanem a senátem, může se děkan obrátit na akademickou obec, aby o sporné otázce rozhodla hlasováním. Pro hlasování se uplatní přiměřeně pravidla pro volby do senátu (čl. 1 odst. 7 a 8). (13) Na každém zasedání senátu se jeho účastníci, tj. včetně hostů, zapisují do předem připravené prezenční listiny a z jednání se pořizuje zápis, jehož věrohodnost potvrzuje svým podpisem předseda. Zápis je dostupný členům z dokumentace vedené tajemníkem a zasílá se děkanovi. (14) Předseda je povinen alespoň jednou v akademickém roce svolat shromáždění Akademické obce fakulty, kde je podána informace o činnosti senátu. (15) Dokumentace o činnosti senátu se archivuje podle zvláštních právních předpisů.
Článek 5 Volba kandidáta na funkci děkana (1) Volbu kandidáta na funkci děkana organizuje pro tento účel určená volební komise senátu, v níž jsou nejméně dva členové z volebního okrsku akademických pracovníků a nejméně jeden člen z volebního okrsku studentů. (2) Člen akademické obce má právo podat jeden návrh na kandidáta na funkci děkana. Podávání návrhů se organizuje zvlášť ve volebním okrsku akademických pracovníků a ve volebním okrsku studentů.
6
(3) Z podaných návrhů sestaví volební komise senátu seznamy podle volebních okrsků. Seznamy obsahují jméno, příjmení a tituly kandidáta, počet členů příslušného volebního okrsku a počet získaných návrhů (v absolutní hodnotě a procentech). (4) Na kandidátku zařadí volební komise tři kandidáty, kteří získali nejvyšší počet návrhů v každém volebním okrsku nebo se v celkovém součtu hlasů z obou okrsků umístili do 6. místa včetně. (5) Volební komise senátu požádá kandidáty zařazené na kandidátku o vyslovení jejich souhlasu s kandidaturou. V případě nesouhlasu kandidáta z kandidátky vyloučí. (6) Na veřejném jednání senátu kandidáti přednesou svoje představy o výkonu funkce děkana. (7) Kandidát na funkci děkana je volen členy senátu tajným hlasováním. Ke zvolení kandidáta na děkana je nutný souhlas nadpoloviční většiny všech členů senátu. Není-li kandidát na funkci děkana zvolen v prvním kole, volba se opakuje. Do druhého kola postupují tři kandidáti s nejvyšším počtem hlasů získaných v prvním kole. Není-li zvolen kandidát na funkci děkana ani ve druhém kole, volby se opakují. V případě rovnosti počtu hlasů získaných kandidáty v prvním a druhém kole rozhodne se mezi nimi dodatečným hlasováním. Do třetího kola postupují dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasů získaných ve druhém kole. Není-li mezi kandidáty ve třetím kole rozhodnuto, rozhoduje se mezi nimi hlasováním ve čtvrtém, případně pátém kole. Není-li ani takto kandidát zvolen, volby se opakují s kandidáty zařazenými na kandidátku podle odstavce 4 a 5.
Článek 6 Přechodná ustanovení (1) Postavení a úloha senátu se upravuje podle ustanovení § 26 a § 27 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách). (2) Funkční období stávajícího senátu končí dnem 23. 10. 2011.
Článek 7 Závěrečná ustanovení (1) Tento Volební a jednací řád Akademického senátu PEF MENDELU byl projednán a schválen Akademickým senátem PEF MENDELU dne 29. 3. 2010. (2) Zrušuje se Volební a jednací řád Akademického senátu PEF MZLU v Brně ve znění změn a doplňků schválený Akademickým senátem PEF MZLU v Brně dne 1. 3. 1999. 7
(3) Tento Volební a jednací řád Akademického senátu PEF MENDELU byl projednán a schválen Akademickým senátem MENDELU dne 19. dubna 2010.
Prof. Ing. Jana Stávková, CSc. děkanka PEF MENDELU
Ing. Petr Jedlička, Ph.D. předseda AS PEF MENDELU
Doc. PhDr. Dana Linhartová, CSc. předsedkyně AS MENDELU
8
