Volební a jednací řád Akademického senátu Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Akademický senát Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci se dne 26.1. 2011 na návrh děkanky usnesl na tomto Volebním a jednacím řádu Akademického senátu Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci: ČÁST I. ÚVODNÍ USTANOVENÍ Čl. 1 Předmět úpravy Volební a jednací řád Akademického senátu Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (dále jen „fakulta“) upravuje volby členů Akademického senátu Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (dále jen „senát“), ustavování orgánů senátu, zasedání, jednání a rozhodování senátu. ČÁST II. VOLEBNÍ ŘÁD Čl. 2 Základní ustanovení (1) Členy senátu volí ze svých řad členové akademické obce Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (dále jen „akademická obec“). Každý člen akademické obce má jeden hlas. (2) Senát má patnáct členů. Devět členů senátu volí ze svých řad akademičtí pracovníci fakulty. Šest členů senátu volí ze svých řad studenti zapsaní na fakultě. (3) Pokud je některý člen akademické obce současně akademický pracovníkem i studentem, může kandidovat i volit pouze v jedné z těchto skupin členů akademické obce. (4) Volební období senátu začíná uplynutím volebního období senátu předchozího. Na začátek a konec volebního období senátu nemají vliv doplňovací volby. Čl. 3 Lhůta pro konání voleb (1) Termín voleb do senátu stanoví senát nejpozději osm týdnů před uplynutím tří let od počátku svého volebního období, a to tak, aby se uskutečnily nejméně dva týdny před uplynutím tří let od počátku jeho volebního období. S termínem voleb seznámí předseda senátu neprodleně členy akademické obce. (2) Při nedodržení lhůty pro stanovení termínu voleb podle odstavce 1 stanoví termín voleb do senátu děkan fakulty. V takovém případě vykonává děkan i další pravomoci senátu podle této části. Čl. 4 Volební komise (1) Za účelem přípravy a provedení voleb zvolí senát nejméně osm týdnů před uplynutím tří let od počátku svého volebního období tříčlennou volební komisi z řad členů akademické obce tak, aby jejím členem vždy byl alespoň jeden akademický pracovník a alespoň jeden student. Současně zvolí dva náhradníky (akademického pracovníka a studenta). (2) Volební komise si do 7 dnů ode dne, kdy byla ustavena senátem, zvolí ze svého středu většinou všech svých členů předsedu. O věcech spadajících do její působnosti rozhoduje volební komise většinou hlasů všech členů. (3) Volební komise do 7 dnů ode dne, kdy byla ustavena senátem, vyzve členy akademické obce k podávání návrhů kandidátů.
Čl. 5 Navrhování kandidátů (1) Návrhy se podávají písemně členům volební komise, a to tak, aby je komise obdržela nejpozději deset dnů před termínem voleb. (2) Každý člen akademické obce může navrhnout kandidáta (či kandidáty) jak z řad akademických pracovníků fakulty, tak z řad studentů zapsaných na fakultě. (3) Návrh obsahuje: a) jméno a příjmení kandidáta, b) v případě studentů studijní obor a ročník studia, c) další údaj, je-li to třeba k určení totožnosti kandidáta, d) souhlas kandidáta s kandidaturou, e) jméno, příjmení a podpis navrhovatele, případně navrhovatelů. (4) Pokud vysloví souhlas s kandidaturou člen volební komise, přestává být jejím členem. V takovém případě nastupuje náhradník. Jinak senát neprodleně volební komisi doplní. Čl. 6 Kandidátní listina (1) Volební komise bez zbytečného odkladu po uplynutí lhůty k podání návrhů kandidátů sestaví kandidátní listinu akademických pracovníků a kandidátní listinu studentů a ihned je zveřejní. (2) V případě odstoupení kandidáta z kandidátní listiny volební komise bez zbytečného odkladu zveřejní tuto skutečnost stejným způsobem, kterým byla zveřejněna kandidátní listina. Čl. 7 Hlasování (1) Volby členů senátu se provádějí tajným hlasováním hlasovacími lístky se jmény kandidátů. (2) Hlasovací lístky pro jednotlivé volební skupiny podle čl. 2 odst. 2 obsahují seznam kandidátů v dané volební skupině s uvedením těchto údajů: jméno a příjmení kandidáta, u akademických pracovníků název katedry, na které je akademický pracovník zařazen, u studentů název, forma a ročník studijního oboru, do kterého je student zapsán. Na hlasovacím lístku je uveden též maximální možný počet volených členů senátu za příslušnou volební skupinu. (3) Před vykonáním volebního aktu volební komise ověří totožnost voliče. Po ověření totožnosti vydá voliči hlasovací lístek. (4) Volič provede na hlasovacím lístku volbu označením jmen kandidátů, s jejichž zvolením souhlasí, nejvýše v počtu volených členů senátu za příslušnou volební skupinu. Takto upravený hlasovací lístek vloží do zapečetěné volební schránky. Jinak upravený hlasovací lístek a hlasovací lístek nečitelný jsou neplatné. Čl. 8 Vyhodnocení hlasovacích lístků (1) Členové volební komise neprodleně po ukončení voleb otevřou volební schránku a sečtou platné hlasy. Zvoleni jsou kandidáti, kteří na hlasovacích lístcích obdrželi nejvyšší počet platných hlasů. V případě rovnosti hlasů rozhoduje los; losování provádí volební komise. (2) Kandidáti, kteří nebyli zvoleni a obdrželi platné hlasy v počtu přesahujícím třetinu platných hlasů odevzdaných kandidátovi zvolenému nejnižším počtem hlasů v příslušné volební skupině, se stávají na volební období senátu náhradníky. V případě rovnosti hlasů náhradníků rozhodne o jejich pořadí los; losování provádí volební komise.
(3) Nebyl-li zvolen plný počet členů senátu, konají se doplňovací volby. Termín doplňovacích voleb stanoví volební komise do tří dnů od termínu voleb tak, aby se uskutečnily nejpozději do deseti dnů od stanovení termínu doplňovacích voleb. Ustanovení čl. 3 odst. 2 se použije obdobně. Doplňovací volby se přiměřeně řídí ustanoveními tohoto řádu. Kandidáti, kteří nebyli v doplňovacích volbách zvoleni, se stávají náhradníky pro zbytek volebního období. Čl. 9 Protokol o volbách O průběhu a výsledcích voleb vyhotoví volební komise protokol, který podepíší všichni její členové a předají předsedovi senátu. Čl. 10 Zveřejnění výsledků voleb Volební komise zveřejní výsledky voleb nejpozději do dne následujícího po provedeném sečtení hlasů. Čl. 11 Opakování voleb (1) Došlo-li při volbách k pochybení nebo nepředvídatelné události, které mohly mít zásadní vliv na výsledky voleb, volby se opakují. Mohlo-li mít takové pochybení nebo nepředvídatelná událost vliv pouze na pořadí náhradníků, platí, že náhradníci od místa, jehož se pochybení nebo událost týká, ztrácejí pozici náhradníků. (2) O opakování voleb rozhodne dosavadní senát. (3) Opakované volby se řídí přiměřeně ustanoveními toho řádu. Čl. 12 Členství v senátu (1) Členové senátu vykonávají svou funkci osobně, podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a nejsou přitom vázáni žádnými pokyny ani příkazy. (2) Členství v senátu zaniká: a) vzdáním se členství v senátu, b) zánikem členství v akademické obci, c) skončením volebního období senátu, d) jmenováním do funkce neslučitelné s členstvím v senátu. (3) Předseda senátu a místopředseda senátu se členství vzdávají prohlášením učiněným na zasedání senátu, ostatní členové tak mohou učinit též písemným oznámením doručeným předsedovi senátu. Čl. 13 Pozastavení členství (1) Pokud u člena senátu (dále v tomto článku „dotčený člen senátu“) nastala překážka, pro kterou není schopen řádně vykonávat svou funkci po dobu delší než 2 měsíce (např. služební cesta, pobyt v zahraničí, nemoc apod.), neprodleně to písemně oznámí předsedovi senátu. Posouzení toho, zda jde o překážku podle předchozí věty, je výlučně na dotčeném členovi senátu. (2) Dozví-li se předseda senátu o tom, že u některého z členů senátu mohla nastat překážka podle odstavce 1, bezodkladně vyzve dotčeného člena senátu k vyjádření. (3) Doručením oznámení dotčeného člena senátu dle odstavce 1 se pozastavuje členství dotčeného člena senátu. O této skutečnosti informuje předseda senátu senát na nejbližším zasedání. (4) Pozastavení členství dotčeného člena senátu končí a jeho členství se plně obnovuje doručením
písemného oznámení dotčeného člena senátu předsedovi senátu o odpadnutí překážky. O této skutečnosti informuje předseda senátu senát na nejbližším zasedání. (5) Po dobu pozastavení členství se členem senátu stává náhradník, který by jinak nastoupil na místo uvolněné v průběhu volebního období podle čl. 14 odst. 1. Náhradník nevykonává práva a povinnosti plynoucí z členství nahrazovaného člena senátu v orgánech senátu. (6) Není-li možno postupovat podle odstavce 5 z důvodu, že není žádný náhradník, konají se v nejbližším možném termínu doplňovací volby náhradníků podle čl. 14. Náhradníci takto zvolení jsou náhradníky podle čl. 14. (7) Pozastavení členství podle tohoto článku nelze uplatnit u předsedy a místopředsedy senátu. Čl. 14 Obsazování uvolněných míst a doplňovací volby (1) Na místa uvolněná v průběhu volebního období nastupují pro zbytek volebního období náhradníci podle jednotlivých volebních skupin. (2) Není-li možné obsadit uvolněné místo postupem podle předchozího odstavce, konají se v nejbližším možném termínu doplňovací volby, které se přiměřeně řídí ustanoveními tohoto řádu. Kandidáti, kteří nebyli v doplňovacích volbách zvoleni, se stávají náhradníky pro zbytek volebního období. (3) Důvody, pro které zaniká členství v senátu, se vztahují i na náhradníka. Vzdání se postavení náhradníka činí náhradník písemným oznámením doručeným předsedovi senátu. (4) Náhradníka povolává předseda senátu. ČÁST III. JEDNACÍ ŘÁD Čl. 15 Ustavující zasedání senátu (1) Ustavující zasedání senátu svolává předseda dosavadního senátu, a to tak, aby se konalo
bez zbytečného odkladu po skončení volebního období dosavadního senátu. (2) Na ustavujícím zasedání se provede volba předsedy senátu a volba místopředsedy senátu postupem podle čl. 17. (3) Do zvolení předsedy nebo místopředsedy senátu řídí ustavující zasedání věkem nejstarší přítomný člen senátu. Orgány senátu Čl. 16 (1) Orgány senátu jsou předseda senátu a místopředseda senátu. (2) Senát si pro svou činnost může zřizovat poradní komise, případně jiné orgány senátu. Čl. 17 (1) V čele senátu jsou předseda senátu a místopředseda senátu. Předseda senátu je představitelem senátu navenek a vykonává práva a povinnosti stanovené tímto řádem a dalšími předpisy. Místopředseda senátu zastupuje předsedu senátu v plném rozsahu jeho práv a povinností v době jeho
nepřítomnosti nebo z pověření předsedou senátu. Místopředseda senátu vykonává v plném rozsahu práva a povinnosti předsedy senátu též v případě, že funkce předsedy senátu není obsazena. (2) Předseda senátu je volen senátem z členů senátu – akademických pracovníků. Místopředseda senátu je volen senátem z členů senátu – studentů. Hlasování o volbě předsedy a místopředsedy senátu jsou tajná. Kandidáta může navrhnout každý člen senátu. (3) V prvním kole volby je předsedou nebo místopředsedou senátu zvolen kandidát, který získá nadpoloviční většinu hlasů všech členů senátu. Není-li předseda nebo místopředseda senátu v prvním kole zvolen, koná se druhé kolo. V něm je zvolen kandidát, který získá nadpoloviční většinu hlasů přítomných členů senátu. Není-li předseda nebo místopředseda senátu zvolen ani ve druhém kole, koná se třetí kolo. V něm je zvolen kandidát, který získá nejvíce hlasů. Při rovnosti hlasů ve třetím kole rozhodne mezi kandidáty, kteří v tomto kole získali nejvyšší počet hlasů, součet hlasů pro tyto kandidáty ve všech třech kolech; při rovnosti hlasů za všechna kola rozhodne mezi kandidáty s nejvyšším počtem hlasů za všechna kola los. Každý člen senátu může v každém kole hlasovat pouze pro jednoho kandidáta. (4) Uvolní-li se v průběhu volebního období funkce předsedy nebo místopředsedy senátu, koná se volba na nejbližším zasedání senátu. Čl. 18 Zasedání senátu (1) Zasedání svolává a řídí předseda senátu. V nepřítomnosti předsedy senátu i místopředsedy senátu na zasedání řídí zasedání věkem nejstarší přítomný člen senátu, nedohodnou-li se přítomní členové senátu jinak. (2) Zasedání senátu se koná nejméně dvakrát za semestr. (3) Mimořádné zasedání svolává předseda senátu na žádost a) děkana, b) nejméně jedné třetiny členů senátu, c) nejméně 100 studentů fakulty, d) nejméně 15 akademických pracovníků fakulty. Žádost se předkládá písemně a mimořádné zasedání svolá předseda senátu bezodkladně tak, aby se senát sešel do deseti dnů od předložení žádosti. (4) Předseda senátu může svolat mimořádné zasedání též z vlastního rozhodnutí. (5) Program zasedání navrhuje předseda senátu, v případě postupu podle odst. 3 ten, kdo o svolání senátu žádá. Navržený program zasedání projednává a schvaluje senát na začátku zasedání. (6) Předseda senátu zašle členům senátu, děkanovi, proděkanům a tajemníkovi elektronickou poštou pozvánku na zasedání společně s návrhem programu nejpozději dva dny přede dnem jeho konání. O termínu zasedání a návrhu programu informuje předseda senátu obvyklým způsobem akademickou obec. (7) Zasedání lze zahájit a senát je usnášeníschopný, je-li přítomna alespoň třetina všech členů senátu. Není-li senát usnášeníschopný, určí předseda senátu po projednání s přítomnými členy senátu nový termín zasedání, o kterém informuje ostatní členy senátu, další osoby podle odst. 6 a akademickou obec. (8) Děkan fakulty a rektor univerzity má právo na senátu vystoupit, kdykoli o to požádá Čl. 19 Rozhodnutí senátu (1) Senát rozhoduje o všech záležitostech usnesením, které přijímá hlasováním.
(2) Není-li stanoveno jinak, rozhoduje senát nadpoloviční většinou přítomných členů. Pro přijetí usnesení je potřeba počtu minimálně pěti hlasů. (3) Senát rozhoduje třípětinovou většinou všech členů senátu v případech: a) schvalování ročního rozdělení finančních prostředků fakulty, b) schvalování vnitřních předpisů fakulty a jejich změn, c) usnášení se o návrhu na odvolání děkana, d) usnášení se o návrhu na odvolání rektora. Čl. 20 Hlasování senátu (1) Hlasování senátu je tajné v případech stanovených zákonem, tímto řádem nebo jiným předpisem a v případech, kdy o tom senát rozhodne. V ostatních případech je hlasování senátu veřejné. (2) Před započetím tajného hlasování předseda senátu zajistí hlasovací lístky a senát zvolí dva členy, kteří přímo v zasedací místnosti vyhodnotí hlasovací lístky a oznámí výsledek. Čl. 21 Zápis ze zasedání (1) Průběh zasedání a přijatá usnesení zapisuje ten, kdo zasedání řídí, nebo osoba jím určená. Zápis ze zasedání ověří svým podpisem ten, kdo zasedání řídil. (2) Ten, kdo zasedání řídil, zašle do jednoho týdne od zasedání zápis členům senátu, děkanovi, proděkanům a tajemníkovi a zveřejní ho obvyklým způsobem. (3) O přijatých usneseních senátu informuje předseda senátu osoby, jichž se toto usnesení týká, na jejich žádost jim vydá písemné vyhotovení usnesení, které potvrdí svým podpisem. Čl. 22 Hlasování mimo zasedání (1) V odůvodněných případech může senát na návrh předsedy senátu, místopředsedy senátu nebo jedné třetiny členů senátu (dále jen „navrhovatel“) hlasovat mimo zasedání. (2) Hlasování mimo zasedání není přípustné, jestliže: a) o usnesení má být podle zákona, tohoto řádu či jiného předpisu hlasováno tajně, b)probíhá-li již hlasování o tomtéž návrhu nebo o návrhu vylučujícím přijetí navrhovaného usnesení. (3) Navrhovatel rozešle všem členům senátu elektronickou poštou návrh usnesení a podklady. Současně stanoví lhůtu, v níž mohou hlasovat. Není-li tato lhůta stanovena, činí lhůta pro hlasování sedm kalendářních dnů od rozeslání návrhu. Totéž platí, pokud byla stanovena lhůta kratší. (4) Informaci o zahájení hlasování mimo zasedání s návrhem usnesení a podklady sdělí navrhovatel bezodkladně děkanovi, proděkanům a tajemníkovi, případně dalším osobám, kterých se dotýká. (5) Člen senátu zašle ve stanovené lhůtě navrhovateli elektronickou poštou svůj jednoznačný hlas pro nebo proti návrhu. V každém jiném případě se má za to, že se zdržel hlasování. Po dobu lhůty pro hlasování může člen senátu svůj hlas změnit nebo vzít zpět. (6) Pozměňovací návrhy nejsou přípustné. (7) Pro přijetí usnesení hlasováním mimo zasedání je třeba nadpoloviční většiny hlasů všech členů senátu; je-li pro přijetí rozhodnutí senátu vyžadována třípětinová většina všech členů senátu, je třeba této většiny. Bez ohledu na výsledek hlasování není usnesení platně přijato, pokud ve lhůtě pro hlasování sdělí alespoň tři členové senátu, že požadují projednání návrhu usnesení na zasedání.
(8) O hlasování mimo zasedání pořídí navrhovatel zápis, který obsahuje: a) jméno navrhovatele, b) návrh usnesení, c) datum a čas rozeslání návrhu, d) lhůtu pro hlasování, byla-li stanovena, e) seznam členů senátu s uvedením, zda hlasovali pro nebo proti návrhu anebo zda se zdrželi hlasování, f) výsledek hlasování. Přílohou zápisu jsou výtisky všech elektronických zpráv odeslaných v rámci hlasování, zejména návrh na hlasování a hlasy členů senátu. (9) Zápis o hlasování mimo zasedání rozešle navrhovatel nejpozději do jednoho týdne od konce lhůty pro hlasování všem členům senátu, děkanovi, proděkanům a tajemníkovi. Ve stejné lhůtě zápis zveřejní předseda senátu obvyklým způsobem.
ČÁST IV. ŘÍZENÍ O NÁVRHU NA JMENOVÁNÍ DĚKANA Čl. 23 Zahájení řízení o návrhu na jmenování děkana (1) Senát stanoví den hlasování o návrhu na jmenování děkana a) nejpozději tři měsíce před uplynutím funkčního období úřadujícího děkana, a to tak, aby se hlasování konalo nejméně měsíc před uplynutím funkčního období úřadujícího děkana, b) nejpozději do dvou týdnů ode dne, kdy byl děkan odvolán nebo se z jiných důvodů uvolnila jeho funkce, a to tak, aby se hlasování konalo nejpozději do dvou měsíců ode dne, kdy se uvolnila funkce děkana. (2) Současně se stanovením dne hlasování o návrhu na jmenování děkana ustaví senát komisi, tvořenou dvěma členy senátu – akademickými pracovníky a jedním členem senátu – studentem. Předsedu si zvolí komise většinou hlasů. Členství v komisi zaniká udělením souhlasu člena komise jako navrhovaného kandidáta. V takovém případě senát neprodleně komisi doplní. (3) Komise rozhoduje o věcech spadajících do její působnosti většinou hlasů všech svých členů. Čl. 24 Navrhování kandidátů na funkci děkana (1) Do pěti dnů od svého ustavení komise vyzve členy akademické obce k podání návrhů kandidátů na děkana. Současně stanoví lhůtu k podávání návrhů, která nesmí být kratší než patnáct dní, a místo podávání návrhů. (2) Návrh kandidáta na děkana může podat každý člen akademické obce. Návrh musí být písemný, musí obsahovat nezaměnitelnou identifikaci a podpis navrhovatele, nezaměnitelnou identifikaci navrhovaného kandidáta a jeho souhlas s kandidaturou. Komise průběžně zveřejňuje jména platně navržených kandidátů na děkana. (3) Předseda senátu umožní navrženým kandidátům představení jejich programů akademické obci. Za tím účelem zejména: a) bezodkladně zveřejní předaná písemná vyhotovení programů obvyklým způsobem, b) svolá shromáždění akademické obce tak, aby se konalo nejvíce dva týdny a nejméně týden přede dnem hlasování o návrhu na jmenování děkana; na shromáždění umožní navrženým kandidátům představení jejich programů a veřejnou diskusi. Předseda senátu dbá na zachování rovnosti všech navržených kandidátů. Čl. 25 Hlasování o návrhu na jmenování děkana
(1) O návrhu na jmenování děkana se senát usnáší tajným hlasováním. Každý člen senátu může v každém kole hlasovat pouze pro jednoho kandidáta. (2) Senát se usnesl na návrhu na jmenování děkana toho kandidáta, který získal nadpoloviční většinu hlasů všech členů senátu. (3) V případě, že v prvním kole žádný z navržených kandidátů nezíská nadpoloviční většinu hlasů všech členů senátu, koná se nejpozději do jednoho týdne druhé kolo hlasování. Do něj postupují dva kandidáti, kteří v prvním kole získali nejvyšší počet platných hlasů. Je-li více kandidátů, kteří získali v prvním kole stejný nejvyšší počet platných hlasů, postupují všichni tito kandidáti. Je-li více kandidátů, kteří získali v prvním kole stejný druhý nejvyšší počet platných hlasů, a jen jeden kandidát, který získal nejvyšší počet platných hlasů, postupují spolu všichni tito kandidáti. (4) Nezíská-li ani ve druhém kole žádný z kandidátů nadpoloviční většinu hlasů všech členů senátu, koná se nejpozději do jednoho týdne třetí kolo hlasování. Do něj postoupí kandidát, který získal ve druhém kole nejvyšší počet hlasů. Je-li více kandidátů, kteří získali ve druhém kole stejný nejvyšší počet platných hlasů, postupují všichni tito kandidáti. (5) Nezíská-li ani ve třetím kole žádný z kandidátů nadpoloviční většinu hlasů všech členů senátu, začíná nové řízení. Senát stanoví do sedmi dnů den nového hlasování o návrhu na jmenování děkana. Lhůty pro takové řízení je možno rozhodnutím senátu zkrátit. (6) O hlasování o návrhu na jmenování děkana pořídí komise protokol, obsahující počty hlasů pro jednotlivé kandidáty v každém kole hlasování. Protokol, podepsaný všemi členy komise, předá komise předsedovi senátu, který jej bezodkladně zveřejní. (7) Byl-li senátem některý z kandidátů navržen, předseda senátu bezodkladně předá písemné vyhotovení usnesení senátu podle odst. 2 s protokolem podle odst. 6 a dalšími náležitostmi podle předpisů Univerzity Palackého rektorovi. ČÁST V. ŘÍZENÍ O NÁVRHU NA ODVOLÁNÍ DĚKANA Čl. 26 (1) Zdůvodněný návrh na odvolání děkana může senátu předložit nejméně jedna třetina členů senátu. V případě předložení takového návrhu svolá k jeho projednání předseda senátu bezodkladně mimořádné zasedání tak, aby se senát sešel do čtrnácti dnů od předložení návrhu na odvolání děkana. Současně se svoláním mimořádného zasedání předseda senátu požádá děkana o stanovisko k podanému návrhu. (2) Na mimořádném zasedání svolaném podle odst. 1 senát návrh na odvolání děkana projedná. Po rozpravě, v níž je jako poslednímu uděleno slovo děkanovi, dá předseda senátu o návrhu hlasovat. (3) O návrhu na odvolání děkana se senát usnáší tajným hlasováním. Návrh na odvolání děkana je přijat, jestliže se pro něj vyslovily nejméně tři pětiny všech členů senátu. (4) Přijatý návrh na odvolání děkana předloží předseda senátu bezodkladně rektorovi. ČÁST VI. ŘÍZENÍ VE VĚCI VYJÁDŘENÍ SENÁTU K ZÁMĚRU REKTORA ODVOLAT DĚKANA Čl. 27 (1) Požádá-li rektor Univerzity Palackého senát o vyjádření k záměru odvolat děkana, svolá předseda senátu bezodkladně mimořádné zasedání tak, aby se senát sešel do deseti dnů od podání žádosti.
Současně se svoláním mimořádného zasedání předseda senátu požádá děkana o stanovisko k záměru rektora. (2) Na mimořádném zasedání svolaném podle odst. 1 senát žádost o vyjádření projedná. Po rozpravě se hlasuje o tom, zda senát souhlasí se záměrem rektora odvolat děkana nebo zda s tímto záměrem nesouhlasí. O tomto usnesení se hlasuje tajně. (3) Na základě usnesení podle odst. 2 a průběhu rozpravy navrhne předseda senátu znění doprovodného usnesení. To je po schválení senátem nedílnou součástí jeho vyjádření k záměru rektora. (4) Přijatá usnesení předá předseda senátu bezodkladně rektorovi. ČÁST VII. ŘÍZENÍ O NÁVRHU NA ODVOLÁNÍ REKTORA Čl. 28 (1) Zdůvodněný návrh na odvolání rektora může senátu předložit nejméně jedna třetina členů senátu. V případě předložení takového návrhu svolá k jeho projednání předseda senátu bezodkladně mimořádné zasedání tak, aby se senát sešel do deseti dnů od předložení návrhu. Současně se svoláním mimořádného zasedání předseda senátu požádá rektora o stanovisko k podanému návrhu. (2) Na mimořádném zasedání svolaném podle odst. 1 senát návrh na odvolání rektora projedná. Po rozpravě dá předseda senátu o návrhu hlasovat. (3) O návrhu na odvolání rektora se senát usnáší tajným hlasováním. Návrh na odvolání rektora je přijat, jestliže se pro něj vyslovily nejméně tři pětiny všech členů senátu. Přijatý návrh na odvolání rektora bezodkladně podá předseda senátu Akademickému senátu Univerzity Palackého v Olomouci. ČÁST VIII. ZRUŠOVACÍ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Čl. 29 Zrušovací ustanovení Zrušuje se Volební a jednací řád Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, se kterým vyslovil souhlas Akademický senát Univerzity Palackého v Olomouci dne 29. 10. 2003, ve znění doplnění provedeného vnitřním předpisem schváleným Akademickým senátem Univerzity Palackého v Olomouci dne 8. 11. 2006 a změn a doplnění provedených vnitřním předpisem schváleným Akademickým senátem Univerzity Palackého v Olomouci dne 4. 3. 2009. Čl. 30 Závěrečné ustanovení Tento řád nabývá platnosti schválením Akademickým senátem Univerzity Palackého v Olomouci a účinnosti dnem uveřejnění na úřední desce PF UP.
Prof. JUDr. Milana Hrušáková, CSc. děkanka Právnické fakulty UP
VJŘ AS PF UP byl schválen AS UP dne 16.3. 2011 a uveřejněn 17.3. 2011.
JUDr. Michal Bartoň, Ph.D. předseda AS PF UP
