Vojenská opevnění na jiţní Moravě a jejich turistické vyuţití

Vojenská opevnění na jiţní Moravě a jejich turistické vyuţití

Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala svému vedoucímu práce Akad. mal. Vladimíru Netoličkovi za moţnost vytvářet toto téma pod jeho vedením a za poskytnuté rady při zpracování závěrečné bakalářské práce. Dále bych ráda poděkovala své rodině a přátelům, kteří mě podporovali a poskytovali mi rady.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Vojenská opevnění na jiţní Moravě a jejich turistické vyuţití bakalářská práce

Autor: Kristýna Dobšínská Vedoucí práce: Akad. mal. Vladimír Netolička Jihlava 2016

Copyright © 2016 Kristýna Dobšínská

Abstrakt Dobšínská, Kristýna: Vojenská opevnění na jiţní Moravě a jejich turistické vyuţití. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Akad. mal. Vladimír Netolička. Stupeň odborné kvalifikace: Bakalář, Jihlava 2016. 76 stran. Bakalářská práce pojednává o vojenských opevněních, střetnutích, akcích a jiných zajímavostí spojených s touto tématikou, které se staly během I. a II. světové války v oblasti jiţní Moravy. Teoretická část obsahuje základní informace o historii, jeţ vedla ke stavbě těchto opevnění. Dále jsou zde popsány základní typy vojenských opevnění. V praktické části je podrobnější popis všech míst a objektů této tématiky na jiţní Moravě a následně zpracování zájezdu s vyuţitím těchto objektů.

Klíčová slova Cestovní ruch, vojenská opevnění, těţká opevnění, lehká opevnění, dělostřelecká tvrz, pěchotní srub, jiţní Morava.

7

Abstract Dobšínská, Kristýna: Military fortification in South Moravia and its tourist utilization. College of Polytechnic Jihlava. Department of Travel and Tourism. Supervisor ac. painter Vladimír Netolička. Degree of qualification: Bachelor. Jihlava 2016. 76 pages. This study focuses on military fortification, encounters, events and other points of interests in the military theme. The theoretical part covers basic information about history and reasons why the fortifications were built. There are also included types of fortifications, its facilities or places of building and for what reasons. In the second part is a description of places and objects of this topic in South Moravia in detail. Finally I created a tour with using some of these places.

Key words Travel and tourism, military fortification, heavy fortification, light fortification, artillery fortress, infantry blockhouse, South Moravia.

8

Předmluva Pro psaní bakalářské práce jsem navrhla toto téma, protoţe jsem chtěla jít trochu jiným směrem

a

psát

o

něčem

pro

mne

osobitějším.

Jsem

proto

vděčná,

ţe

pan Akad. mal. Vladimír Netolička mi toto téma dovolil uskutečnit. Vojensky zaměřené téma je mi blízké, protoţe jsem vystudovala Vojenskou střední školu a Vyšší odbornou školu Ministerstva obrany v Moravské Třebové. Dovoluji si tedy říci, ţe s vojenskými památkami a vojenskou tématikou jako takovou mám zkušenosti a nepřestala jsem se zajímat ani po ukončení studia na této škole. Původně jsem zamýšlela nad vojenskými objekty v Orlických horách, jelikoţ v této oblasti mám prarodiče a znám to tam velice dobře. Bohuţel toto téma bakalářské práce jiţ v minulosti bylo zpracováno, proto můj vedoucí práce navrhl právě oblast Moravy. Jelikoţ Morava je velice rozsáhlá oblast, rozhodla jsem téma zúţit pouze na jiţní Moravu, kde se vyskytuje pohraniční opevnění, přesněji III. armádní sbor stavebního úseku. Přesto psaní bakalářské práce je pro mě výzvou, protoţe jsem se do té doby s vojenskými objekty na Moravě příliš neseznámila. Jsem ale za to ráda, protoţe jsem se mohla během zpracování této bakalářské práce poučit a dozvědět se nové věci a těším se, aţ v sezóně sama tuto oblast navštívím. Doufám, ţe tato práce bude přínosem v oblasti cestovního ruchu a také například pro nadšence do vojenských památek.

9

Obsah Abstrakt ............................................................................................................................. 7 Klíčová slova .................................................................................................................... 7 Abstract ............................................................................................................................. 8 Key words ......................................................................................................................... 8 Předmluva ......................................................................................................................... 9 Seznam obrázků v textu .................................................................................................. 12 Seznam tabulek v textu ................................................................................................... 12 Seznam pouţitých zkratek .............................................................................................. 14 Úvod a cíl práce .............................................................................................................. 15 Teoretická část ................................................................................................................ 17 1.

2.

Historie................................................................................................................. 17 1.1.

Události před a po vzniku opevnění ............................................................. 17

1.2.

Československé opevňovací plány ............................................................... 19

1.3.

Situace československého opevnění po Mnichovské dohodě ...................... 21

1.4.

Výstavba opevnění na jiţní Moravě ............................................................. 22

Typy opevnění ..................................................................................................... 28 2.1.

Lehké opevnění ............................................................................................ 28

2.2.

Těţké opevnění ............................................................................................. 32

2.3.

Dělostřelecké tvrze ....................................................................................... 34

2.4.

Překáţky a palebné průseky ......................................................................... 36

Praktická část .................................................................................................................. 39 3.

Vyuţití vybraných objektů vojenského opevnění na jiţní Moravě ..................... 40 3.1.

Vojenská muzea a pěchotní sruby ................................................................ 40

3.2.

Vojenská střetnutí za I. a II. světové války .................................................. 52

3.3.

Místa s vojenskou tématikou ........................................................................ 56 10

3.4.

4.

Vojenské akce v roce 2016 ........................................................................... 61

3.4.1.

Vojenské akce na jiţní Moravě ................................................................. 61

3.4.2.

Vojenské akce v České republice ............................................................. 62

Návrh vlastního produktu .................................................................................... 66 4.1.

Tvorba zájezdu ............................................................................................. 66

4.1.1.

Program zájezdu ....................................................................................... 67

4.1.2.

Pokyny pro účastníky zájezdu .................................................................. 68

4.1.3.

Ubytování.................................................................................................. 68

4.1.4.

Itinerář ....................................................................................................... 70

4.1.5.

Kalkulace zájezdu ..................................................................................... 74

4.1.6.

Zhodnocení produktu ................................................................................ 75

Závěr ............................................................................................................................... 77 Literatura ......................................................................................................................... 79

11

Seznam obrázků v textu Obrázek 1: mapa linie čs. opevnění v letech 1935–1938 (zdroj: http://www.tfp.wz.cz/html/text/bunkry.html) ................................................................. 21 Obrázek 2: mapa opevnění na hranici s Rakouskem - I., III. a VII. sbor (zdroj: http://www.fronta.cz/mapa/opevneni-na-hranici-s-rakouskem/) .................................... 23 Obrázek 3: mapa opevnění III. sboru (zdroj: http://www.ropiky.net/) ......................... 25 Obrázek 4: lehký jednostřílnový objekt vz. 36 typu E poblíţ Vranova nad Dyjí (zdroj: http://www.fronta.cz/) ..................................................................................................... 29 Obrázek 5: příčný řez objektem LO vz. 37. Znázorněn je i princip větrání objektu během palby a pozorování sousedního bunkru periskopem (zdroj: Macoun, 2005, s. 20) ........................................................................................................................................ 30 Obrázek 6: lehký objekt vz. 37, typ A-160 u Králík (zdroj: ww.bunkry.cz/) ............... 31 Obrázek 7: nákres ideálního průběhu lehkého opevnění z roku 1937 a 1938 (zdroj: Macoun, s. 23) ................................................................................................................ 32 Obrázek 8: řez pěchotním srubem (zdroj: Macoun, str. 28).......................................... 34 Obrázek 9: tvrz Hanička (zdroj: soukromý archiv) ....................................................... 36 Obrázek 10: překáţka typu A (zdroj: Macoun, s. 39) ................................................... 37 Obrázek 11: protitankové překáţky (zdroj: http://www.vojna.net/portal/) ................... 38 Obrázek 12: dny NATO (zdroj: soukromý archiv) ....................................................... 64 Obrázek 13: trasa zájezdu (zdroj: https://mapy.cz/) ...................................................... 70 Obrázek 14: trasa v Šatově z restaurace a penzionu U Fandy do pěchotního srubu MJ-S 3 „Zahrada“, asi 308 m (zdroj: https://mapy.cz) ............................................................. 71 Obrázek 15: trasa v Mikulově z hotelu Eliška do pěchotního srubu MJ-S 29 „Svah“, zhruba 3 km autem a 500 m pěšky (zdroj: https://mapy.cz) ........................................... 72 Obrázek 16: trasa v Břeclavi z restaurace Park do muzea lehkého opevnění na Pohansku, 4 km pěšky (zdroj: https://mapy.cz) .............................................................. 73

Seznam tabulek v textu Tabulka 1: seznam stavebních úseků lehkého opevnění vz. 36 III. sboru (zdroj: http://www.fronta.cz/) ..................................................................................................... 25 Tabulka 2: seznam stavebních úseků těţkého opevnění III. sboru (zdroj: http://www.fronta.cz/) ..................................................................................................... 26 12

Tabulka 3: seznam stavebních úseků lehkého opevnění vz. 37 III. sboru (zdroj: http://dbase.ropiky.net/) .................................................................................................. 26 Tabulka 4: dělostřelecké tvrze čs. opevnění (zdroj: Macoun, 2005, str. 36) ................ 35 Tabulka 5: areál čs. opevnění Šatov - otevírací doba (zdroj: http://www.technicalmuseum.cz/areal-cs-opevnni-satov) .............................................. 42 Tabulka 6: miminuzeum čs. opevnění Olbramovice - otevírací doba (zdroj: http://www.minimuzeum.com/oteviraci-doba/).............................................................. 43 Tabulka 7: muzeum gen. Františka Peřiny - otevírací doba (zdroj: http://www.morkuvky.cz/vismo/) ................................................................................... 43 Tabulka 8: muzeum čs. opevnění Pohansko - otevírací doba (zdroj: http://www.kvhbreclav.cz/muzeum.htm) ................................................................................................. 45 Tabulka 9: muzeum čs. opevnění Slup - otevírací doba (zdroj: http://mujweb.cz/nezradime/) ......................................................................................... 45 Tabulka 10: muzeum čs. opevnění Starý lom - otevírací doba (zdroj: http://www.muzeum-opevneni-novosedly.estranky.cz/) ................................................ 46 Tabulka 11: muzeum letecké techniky Vyškov - otevírací doba (zdroj: www.lhsvyskov.cz) ....................................................................................................................... 47 Tabulka 12: památník čs. opevnění Na Hrázi (zdroj: Dibelková, 2007, str. 141–142). 48 Tabulka 13: pevnostní muzeum Vranov nad Dyjí - otevírací doba (zdroj: http://muzeum-vranov.sweb.cz/) .................................................................................... 49 Tabulka 14:vojenské muzeum Loučka–Pearl Harbor 1941 (zdroj: www.vojenskemuzeum.cz) ..................................................................................................................... 49 Tabulka 15: pěchotní srub MJ-S 29 „Svah“ - otevírací doba (zdroj: http://www.mikulov.cz/turistika/pamatky-a-prohlidkove-objekty/pechotni-srub-mj-s-29svah) ................................................................................................................................ 50 Tabulka 16: pěchotní srub MJ-S 4 „Zatáčka“ Chvalovice – otevírací doba (zdroj: http://www.mj-s4.cz/kvh_roto.php#kontakty?lang=cs) ................................................. 50 Tabulka 17: pěchotní srub MJ-S 15 „Závora“ Dyjákovice – otevírací doba (zdroj: http://www.mjs15.cz/) .................................................................................................... 51 Tabulka 18: hrad Špilberk - otevírací doba (zdroj: www.spilberk.cz) .......................... 53 Tabulka 19: muzeum Slavičín - otevírací doba (zdroj: www.muzeum.mestoslavicin.cz) ...................................................................................................................... 54

13

Tabulka 20: národní kulturní památník Ploština - otevírací doba (zdroj: http://www.muzeum-zlin.cz/cs/objekty/nkp-plostina).................................................... 55 Tabulka 21: Army Park Ořechov – otevírací doba vojenského muzea (zdroj: http://www.armypark.cz/) ............................................................................................... 56 Tabulka 22: armypark Slavičín - otevírací doba (zdroj: http://www.armypark.slavicin.org/) ................................................................................ 57 Tabulka 23: protiatomový kryt 10-Z - otevírací doba (zdroj: www.10-z.cz) ............... 58 Tabulka 24: jeskyně Výpustek – otevírací doba (zdroj: http://www.cavemk.cz/jeskynevypustek/)........................................................................................................................ 59 Tabulka 25: itinerář prvního dne (zdroj: vlastní úprava) .............................................. 71 Tabulka 26: itinerář druhého dne (zdroj: vlastní úprava) .............................................. 72 Tabulka 27: Itinerář druhého dne - pěšky (zdroj: vlastní úprava) ................................. 73 Tabulka 28: itinerář třetího dne (zdroj: vlastní úprava) ................................................ 74 Tabulka 29: přímé náklady na 1 osobu (zdroj: vlastní zpracování) .............................. 74 Tabulka 30: vstupné do objektů (zdroj: vlastní zpracování) ......................................... 74

Seznam pouţitých zkratek AČR = Armáda České republiky čs. = československý/á ŘOP = ředitelství opevňovacích prací řopík = lehké opevnění vzor 37, převzato ze zkratky ŘOP st. = století vz. = vzor

14

Úvod a cíl práce Ve své bakalářské práci se budu zabývat vojenskými památkami, a to konkrétně československými pevnostmi a dalšími vojenskými objekty na jiţní Moravě, které byly budovány v letech 1935–1938. Ač na výběr bylo mnoho zajímavých témat, rozhodla jsem se pro vlastní. Vojenská tématika mi je velmi blízká, z důvodů, které jsem jiţ zmínila v předmluvě. Vojenské památky vnímám jako upomínky toho, čeho je lidstvo schopno jak v negativním smyslu, ale i v tom pozitivním. V těchto objektech můţeme vidět neskutečnou vynalézavost

a

promyšlenou

taktiku.

Československé

opevnění

patřilo

k nejdokonalejším pevnostním systémům v Evropě a stalo se tak unikátní stavebnětechnickou památkou připomínající dovednosti našich předků. Bohuţel řady pevnůstek a objektů, připomínající válečné období, v současné době leţí „ladem“, ale některé se zachovaly právě zásluhou nadšenců, kteří se snaţí o tyto objekty pečovat a otevírat je veřejnosti. Cílem této práce je především zvýšit zájem o tyto památky tím, ţe budu informovat čtenáře o vojenských opevnění na jiţní Moravě a navrhnu vlastní produkt. Bude se jednat o vytvoření zájezdu po vojenských památkách z I. a II. světové války v oblasti jiţní Moravy. Ráda bych turisty seznámila s památkami, které nejsou příliš známé, ale přesto zajímavé a přeji si, aby tato práce slouţila také jako menší turistický průvodce. Z mého úhlu pohledu nejsou vojenská opevnění příliš oblíbená a upřímně nevím, proč tomu tak je. Kdyţ jsem se ptala okolí, v drtivé většině odpovídali, ţe na ně působí vojenská opevnění z válečného období depresivně. Citlivější osoby spíše v takovémto objektu přemýšlí nad hrůzami války, neţ nad technickou stránkou objektu. Obecně platí, ţe muţi mají k těmto památkám kladnější vztah a více se zajímají i o vybavení těchto objektů, jako jsou zbraně a nebo o vojenskou techniku celkově. Abychom zjistili pravý důvod, museli bychom provést analýzu, nejspíš na základě dotazníkového šetření a zasahovalo by to spíše do psychologie. Pevně doufám, ţe touto prací napomohu ke zvýšení oblíbenosti těchto památek. Touto tématikou se zaobírá hned několik bakalářských prací na Vysoké škole polytechnické Jihlava. Jedná se o bakalářskou práci od Darji Baškové s názvem „Vojenské opevnění ve východních Čechách a jeho turistické vyuţití“. Další od Moniky 15

Stuchlíkové s tématem „Vojenské pevnosti v Orlických horách a jejich význam v cestovním ruchu“, Michala Uhliara „Vojenské památky v Jihočeském kraji a jejich vyuţití v cestovním ruchu“ a Eriky Gruberové „Jeskyně Výpustek v Moravském krasu“. Na toto téma existuje velké mnoţství literatury. Je tedy důleţité si vybrat tu správnou a nezahlcovat čtenáře příliš mnoha informacemi. Z těchto důvodů jsem si vybrala „Dějiny českých zemí do roku 2 000 ve zkratce“ od Čorneje a Pokorného, z které jsem vytáhla nezbytné informace ohledně historie opevňování pro svou práci. Co se týče technické stránky byla nejlepší volba „Československé pevnosti“ od Jiřího Macouna. Nejenţe v této knize popisuje stručně historii opevňování, ale přehledně vysvětluje jak, proč, kde a kdy se stavěly jednotlivé objekty všech typů. Nalezneme zde také dobře vypracované ilustracemi. V praktické části budu čerpat od Dibelkové z knihy „Pevnosti a opevnění v Čechách, na Moravě a ve Slezsku“, která je vypracována podrobněji. Dále „Kam za vojenskými památkami“ od Milana a Romana Plcha, která je sice stručnější, ale velice přehledná a navíc s vojenskými zajímavostmi. A co se týče vojenských střetnutí, toto splňovala kniha „Bojiště v Čechách, na Moravě a ve Slezsku“ od Michkové. Ostatní zdroje jsou internetové. Především kvůli aktuálnosti budu čerpat z oficiálních stránek jednotlivých objektů a muzeí. Teoretická část se bude týkat historie opevňování Československa. Jaké byly opevňovací plány a co vůbec tomuto budování objektů předcházelo. Dále podrobněji popisuji typy lehkého a těţkého opevnění, dělostřeleckých tvrzí a překáţek. Budu seznamovat čtenáře, jakým způsobem se stavěly a z jakých důvodů. Nepominu také jaké zde bylo vybavení a vyzbrojení. Zajímavostí jsou například kapacity objektů. Ze všeho nejdříve zmapuji objekty, které jsou součástí pevnostní linie na jiţní Moravě, a to za pouţití výše zmíněné literatury. Praktická část seznámí s vojenskými objekty, obzvlášť z let 1935–1938. U kaţdého objektu budou stručné informace ohledně historie objektu, jak je objekt vyuţíván v současnosti, kde se nachází a popřípadě kontakt či otevírací doba objektu. Tyto památky rozdělím na muzea a pěchotní sruby, které většinou slouţí právě jako muzea. Dále rozdělení bude pokračovat na střetnutí, která se udála na území jiţní Moravy během I. a II. světové války a poté místa s vojenskou tématikou, která mohou být pro turistu zajímavá.

16

Teoretická část 1. Historie 1.1. Události před a po vzniku opevnění Po I. světové válce roku 1918 se rozpadla Rakousko-Uherská říše. Vznikla tedy řada národních, nástupnických států, mezi nimi i Československo 28. října 1918. Národní výbor byl orgán, v němţ podle voleb v roce 1911 byli všichni zástupci českých politických stran, a reprezentoval zájmy veškerého národa. Právě Národnímu výboru bylo jasné, ţe nejde jen o vyhlášení nezávislosti, ale také o to si ji udrţet. Ve střední Evropě zavládal chaos, hrozily války a revoluce. Československo nemělo mezinárodně uznávané hranice. Ohroţujícím faktorem byli Němci, kteří ţili v pohraničních oblastech Čech, Moravy a Slezska. Ti chtěli ustavit čtyři separátní provincie, které se prohlásili za součást Rakouska. Národní výbor proto v listopadu a prosinci 1918 dal tyto provincie obsadit vojskem. 4. března 1919 došlo v pohraničí k sráţkám místního obyvatelstva s vojskem. Česko-německé vztahy se tak zhoršily. Došlo i na spor s Polskem. Nejasná byla hranice na Těšínsku, jelikoţ tuto oblast si nárokovalo právě Polsko. Na hranicích se Slovenskem přineslo nejvíce problémů Maďarsko. V souladu s vůlí rusínského národa byla k Československu připojena i Podkarpatská Rus. Československé hranice byly potvrzeny mírovými smlouvami, které na paříţské konferenci uzavřely dohodové mocnosti s poraţenými státy. [Čornej, Pokorný, 2000, s. 41–43] Počátky samostatného československého státu byly ovlivněny demokratickými ideály, které pocházely z odkazu francouzské a americké revoluce. Německá nacionální strana (DNP) a Německá nacionálně socialistická strana dělnická (DNSAP) se nikdy nesmířila s existencí československého státu. Jejich činnost byla v roce 1933 zastavena pro spojení s organizacemi nacistického Německa a pro podvracení republiky. Jejich stoupenci potom vytvořili 2. října 1933 Sudetoněmeckou vlasteneckou frontu v čele s Konrádem Henleinem. Zpočátku se tato strana nestavěla nepřátelsky vůči státu, ale brzy se do jeho vedení prosadili nacisté, kteří z ní učinili Hitlerovu „pátou kolonu“. Postupně pohlcovali ostatní strany německého měšťanstva a odebrali mnoho voličů i německým sociálním demokratům a komunistům. Z těchto důvodů stoupal význam vnějšího zabezpečení. [Čornej, Pokorný, 2000, s. 43, 48, 5–53] 17

Ve dvacátých letech ohroţovalo Československo nejvíce nároky Maďarska na revizi versailleského systému. Proti nim byla namířena tzv. Malá dohoda, systém smluv mezi ČSR, Jugoslávií a Rumunskem, která nemohla být nikdy skutečně stmelena kvůli rozdílným hospodářským zájmům. 25. ledna 1924 uzavřelo Československo také smlouvu s Francií, tehdy nejsilnějším evropským státem. Její význam se o to zvýšil, kdyţ v lednu 1933 v Německu převzali moc nacisté. Hlavní architekt československé zahraniční politiky Edvard Beneš si uvědomoval, jakému nebezpečí je republika vystavena. V roce 1929 začala Francie stavět systém opevnění na francouzskoněmeckých hranicích, Maginotová linie, pojmenovaná podle francouzského ministra André Maginota. Bylo tedy jasné, ţe se k ofenzivnímu zákroku proti Německu neodhodlá. Beneš proto zesílil svou aktivitu ve Společnosti národů a podporoval koncepci kolektivní bezpečnosti, kterou prosazoval Sovětský svaz. Československá armáda nakoupila do výzbroje i lehké tanky FT17 vyrobené ve Francii a tamější generálové se stali poradci velitelů československé armády V rámci sblíţení Francie a SSSR byla 16. května 1935 uzavřena československo-sovětská smlouva, podle níţ měl Sovětský svaz přijít na pomoc Československu v případě, ţe tak učiní Francie. [Čornej, Pokorný, 2000, s. 53] Důleţitým

mezníkem

byla

volba

prezidenta,

jímţ

se

stal

Edvard

Beneš

18. prosince 1935 po Masarykově abdikaci. ČSR přijímala všechny antifašistické emigranty, čímţ se jen zvyšovala nenávist Německa. Francie a Velká Británie ve snaze se vyhnout válce vyvíjeli nátlak na Československo. Základem další strategie západních mocností bylo, ţe Hitlerovi za udrţení míru nabídli odtrţení pohraničních oblastí Československa a připojení k Německu. Toto bylo nakonec zapečetěno mnichovskou dohodou, uzavřenou v noci z 29. na 30. září 1938 mezi zástupci Itálie, Německa, Francie a Velké Británie. Československo se chtělo aţ do poslední chvíle bránit, coţ dokazovaly dvě mobilizace. Samotné Československo bez spojenců ale nemohlo přímou konfrontaci s Německem vydrţet. Edvard Beneš proto 5. října 1938 abdikoval a 22. října odletěl do Velké Británie. Přijetím mnichovského diktátu se Československo zavázalo k odstoupení území, které bylo obydleno sudetskými Němci, kde po připojení k Říši okamţitě vypukl nacistický teror. Opevnění bylo opuštěno a dostalo se tak do rukou Němců. Tohoto oslabení vyuţila Hlinkova slovenská lidová republika spolu s dalšími slovenskými občanskými stranami a vyhlásila poţadavek na autonomii Slovenska. Tyto změny byly potvrzeny 19. listopadu 1938 zákonem o autonomii 18

Slovenska a Podkarpatské Rusi. Oficiální název pak zněl Československo. Prezidentem byl zvolen Emil Hácha 30. listopadu. Československo usilovalo o dobré vztahy s Německem, ale Hitlerovi šlo pouze o ovládnutí. To se mu povedlo za pomoci slovenských separatistů a jejich úderných oddílů, Hlinkových gard, jeţ ovládli slovenskou politickou scénu. Byl vyhlášen samostatný Slovenský stát. Hácha byl donucen akceptovat německé rozhodnutí. 15. března 1939 vypukla německá okupace české země a 16. března vyhlásili okupanti Protektorát Čechy a Morava. [Čornej, Pokorný, 2000, s. 54–57]

1.2. Československé opevňovací plány Tehdejší československý ministr zahraničních věcí Edvard Beneš se v červenci roku 1932 zúčastnil ozbrojovací konference v Ţenevě. Politická situace se pro Evropu vyvíjela nepříznivě. Proto Beneš vybídl velitele armády, aby se připravili na válečné střetnutí s Německem. Problém byl i nevýhodný zeměpisný tvar Československa. Kvůli protáhlému území od západu na východ v délce 1 300 km by při střetnutí s Německem armáda bojovala od začátku v obklíčení. Aby měli šanci, museli zabránit náhlému a překvapivému vpádu nepřítele přes hranice do vnitrozemí. Generál Jan Syrový, náčelník Hlavního štábu, nechal na konci roku 1932 vypracovat plán obrany hranic. Příprava k moţné válce si ţádala přestavbu celé armády. K obraně pohraničí bylo třeba vysokého mnoţství vojsk. Kvůli malému počtu obyvatel bylo moţné vyslat do boje nanejvýš 40 divizí a ostatní části hranic by zůstaly téměř bez obrany. Na to však našli řešení v podobě bunkrů. V betonových bunkrech, vyzbrojených těţkými kulomety a protitankovými kanony, by se pohraniční jednotky mohly ukrýt a postačilo by tak pouhých 50 000 vojáků. [Macoun, 2005, s. 13] Na sílící ohroţení, především po roce 1933, kdy se Hitler stal kancléřem, reagovala demokratická veřejnost v ČSR vzrůstem antifašistických nálad a s pochopením byly přijímány výdaje na armádu a i na stavby pohraničního opevnění. V roce 1934 bylo rozhodnuto Hlavním štábem o vybudování stálého opevnění. Jeho nejdůleţitějším úkolem bylo zadrţet počáteční nápor nepřítele a povolávat muţe ze zálohy a zároveň je vysílat řádně vystrojené a vyzbrojené. [Macoun, 2005, s. 13] Hlavní štáb rozhodl v roce 1934 o vybudování pevnostní linie na severní a jiţní Moravě, kde byla republika nejuţší. O rok později byla vytvořena Rada pro opevňování, která 19

měla navrhovat pořadí důleţitosti budování opevněných pásem. Výstavbou pevností bylo pověřeno Ředitelství opevňovacích prací (dále jen ŘOP). První objekt byl vybetonován na severní Moravě u Bohumína 22. prosince 1935. Po vzoru Francie se začaly budovat především dva druhy bunkrů. Prvním byly objekty těţkého opevnění vyzbrojené pevnostním dělostřelectvem, protitankovými kanony a těţkými kulomety s osádkou 20–40 muţů. Těţké opevnění mělo být doplněno objekty lehkými pouze s kulometnou výzbrojí a obsazení 4–6 muţi. Podle prvních úvah měly být podél celé hranice s Německem. To by ale bylo finančně náročné a na jeho vybudování by bylo třeba hodně času. Generál Husárek, velitel ŘOP, nakonec rozhodl, ţe souvislá linie těţkého

opevnění

povede

od

trojmezí

tehdejších

hranic

Polska,

Německa

a Československa u Bohumína aţ k pohoří Krkonoše. Na ostatním území mělo být vybudováno opevnění lehké. Důleţitý úsek těţkého opevnění bylo vybudováno také na pravém břehu Dunaje na části území Bratislavy proti Rakousku. Lehké opevnění bylo postaveno na území dnešního Slovenska i oproti Maďarsku. [Macoun, 2005, s. 15] Popsat jednoduše stav opevnění za mobilizace v září 1938 není jednoduché. V některých úsecích byly pevnosti dokončeny, vyzbrojeny, vybaveny a připraveny k obraně. Ale na řadě míst se na objektech ještě pracovalo. Některé byly stavebně dokončené, ale nebyly vybavené, chyběla jim výzbroj a pancéřové zvony. Nejhůře na tom byly tvrze, kde chyběla dělostřelecká výzbroj a části vnitřního vybavení. Předností opevňovacího systému tvořila osádka. Vojáci, kteří patřili k „hraničářským“ plukům, byli velice dobře vycvičeni. Tito vojáci, kteří byli vybíraní mezi nejschopnějšími, měli obrovské odhodlání bránit naši republiku. O to bylo větší zklamání, kdyţ museli opustit objekty v říjnových dnech bez boje. [1]

20

Obrázek 1: mapa linie čs. opevnění v letech 1935–1938 (zdroj: http://www.tfp.wz.cz/html/text/bunkry.html)

1.3. Situace československého opevnění po Mnichovské dohodě Mnichovská dohoda proběhla 29. září 1938 v Mnichově mezi Německem, Itálií, Francií a Velkou Británií. Jednalo se o odstoupení pohraničních území Československa vůči Německu. Do 10. října muselo Československo odevzdat pohraniční území, které bylo obývané Němci, tedy Sudety. Převáţná většina pevnostních objektů právě náleţela území podle Mnichovské dohody Německu a Maďarsku. Tyto objekty padly do rukou nepřítele bez jediného protiútoku. Snadné získání těchto opevnění bylo označováno jako „Hitlerovo velké vítězství“. Zbytek objektů získali při obsazení zbytku Československa o půl roku později. Němci na objektech začali zkoušet účinky různých druhů zbraní a munice a na některých místech probíhal výcvik ţenistů pro dobývání opevnění. Tyto zkušenosti potom vyuţili proti Francii a zemím Beneluxu v květnu a červnu 1940. Během roku 1939 Němci z řady objektů těţkého opevnění vytrhali stovky ocelolitinových zvonů, kopulí a střílen. Tento materiál pouţili při stavbě německých opevnění a nebo jako surovinu ve zbrojním průmyslu. Na jaře 1945 německá armáda začlenila poničené čs. opevnění na Ostravsku do své obrany. Příslušníci I. armádního sboru museli útočit na tyto objekty, které ještě před sedmi lety byli odhodlaní bránit na ţivot a na smrt. [1] 21

Po II. sv. válce byla řada objektů těţkého opevnění poničena muničními zkouškami či trhání střílen a zvonů. Drtivá většina lehkých objektů byla během okupace odstřelena. Přesto se uvaţovalo o znovuzačlenění pevností do obranných plánů Československa. K reaktivaci došlo pouze na západní a jiţní hranici, kde bylo riziko napadení novým nepřítelem. Československá armáda (dále jen čs.) vyuţívá od 50. let pouze 3 dělostřelecké tvrze, a to Hůrku, Adam a Smolkov, jako muniční skladiště. V letech 1954–1958 pokračovalo ničení těţkého opevnění, tentokrát ze strany národního podniku Kovošrot. Nedostatek surovin po válce a povolení ze strany Ministerstva národní obrany umoţnilo podniku Kovošrot odvézt několik pancéřových zvonů, které ve východních Čechách zanechali Němci. Přestoţe se povolení týkalo 18 kusů, bylo zlikvidováno Kovošrotem dalších 36 kusů pancéřových prvků. Tímto ale devastace nekončila. V průběhu dalších let docházelo k rabování objektů místními obyvateli. Jednalo se především o stavební materiál a vše, co v objektech zbylo. Pevnůstky i sruby tak postupně mizely v lesích nebo zarůstaly nálety na polích. [1] Koncem 60. let vznikla dvě první pevnostní muzea přístupná veřejnosti, a to dělostřelecká tvrz Hanička v Orlických horách a část nedokončené dělostřelecké tvrze Dobrošov na Náchodsku. Hanička byla ale v roce 1975 zavřena a proběhla zde přestavba Ministerstvem vnitra na protiatomový kryt a válečné pracoviště komunistické vlády. V současnosti je zde opět otevřeno muzeum od roku 1995. Konečně v 90. letech po listopadových událostech roku 1989 a změně politické situace uţ mohla vznikat řada různých klubů a spolků, které se začaly starat o objekty bývalého opevnění po celé republice. Postupně vznikla spousta muzeí, které navštíví desetitisíce návštěvníků ročně. V polovině 90. let se projevila komická snaha tehdejších důstojníků Armády České republiky o to vyuţívat některé objekty pevnostního systému k obraně republiky. Teprve před krátkým časem označila AČR tyto objekty jako nepotřebné a budou se postupně předávat majitelům pozemků. Patnáctileté snahy nadšenců se tak začínají stávat realitou. V současné době ale bohuţel je těţké rozeznat kdy je z pěchotního srubu či pevnůstky muzeum a kdy víkendové rekreační zařízení. [1]

1.4. Výstavba opevnění na jiţní Moravě V oblasti jiţní Moravy zahrnovalo opevnění III. sboru, která se vyskytovala od zemské hranice u Slavonic v jiţních Čechách (oblast působnosti I. sboru) aţ po hranici 22

se Slovenskem u Břeclavi (oblast působnosti VII. sboru). Přestoţe hranice s Rakouskem se nepovaţovaly za příliš ohroţené vzhledem k neutralitě této země, došlo k výstavbě pěti úseků a 178 pevnůstek lehkého opevnění vzor 36 v roce 1936 (dále jen vz.). Tyto stavební úseky měly chránit nejaktivnější směry nepřátelského postupu, který byl předpokládán od Kadolce aţ po soutok Moravy s Dyjí. Počítalo se s tím, ţe by Němci mohli republiku rozdělit na 2 části obklíčením z jihu a severu současně a zamezit tak čs. vojsku ústup na obranné linie ve vnitrozemí a na Slovensku. Přesto se začalo s výstavbou těţkého opevnění aţ v pozdější fázi výstavby v oblasti působnosti VII. sboru. [2]

Obrázek 2: mapa opevnění na hranici s Rakouskem - I., III. a VII. sbor (zdroj: http://www.fronta.cz/mapa/opevneni-na-hranici-s-rakouskem/)

Lehké opevnění na jiţní Moravě se stavělo v rámci úseku ZVV Brno. Tyto objekty jsou rozdílné od těch v I. a II. sboru. V týlové oblasti mají skloněný strop a vyuţívají i bočních paleb. Také se zde vyskytují další typy řopíků, kromě A, B a C typu, například „jednostřílnový“. Vybavení je ale zhruba stejné, jako v ostatních úsecích. Objekty byly umisťovány na místech s dalekým rozhledem poblíţ důleţitých mostů, například na Vranovsku a Břeclavsku, ale také v luţních lesích u řeky Dyje. Obrana vyuţívá několik sledů pevnůstek, jako jsou na Valticku a Hevlínsku. [2] 23

V roce 1937 se začalo se stavbou na nové obranné linii sestávající se z nově projektovaných objektů opevnění, tzv. lehkými objekty vz. 37, kterým se lidově říká řopíky. Nová trasa opevnění má začátek zemské hranici u Slavonic a pokračuje směrem na

východ

ve směru:

Písečné–Vratěnín–Vranov–Šatov–Strachotice–Hevlín–

Novosedly–Mikulov–Hlohovec–Břeclav a soutok Moravy s Dyjí. Tato linie opevnění více vyuţívala terénních překáţek, například lesní masivy u Slavonic. U Janova linie kopíruje tok Dyje do Písečného, od Uherčic míří střílny řopíků na hladinu Dyje a Vranovské přehrady. Od řeky se odpoutává u Novosedel na Moravě a k obraně otevřených prostor vyuţili jiţních výběţků pahorkatiny. Tu se obrana stáhla do vnitrozemí, ale vrací se k ţelezniční trati před Mikulovem a za městem vyuţívá k obraně vodní plochy rybníků kolem Sedlece u Mikulova a Hlohovce. Odtud se táhne opevněná čára skrze lesy k Břeclavi, opět se přimyká k Dyji a táhne se podél toku luţním lesem aţ k soutoku s Moravou, kde se stýkají nyní tři země, a to Česko, Slovensko a Rakousko. V tomto roce se zadalo 8 stavebních úseků a všechny byly dokončeny jiţ v první polovině roku 1938. [2] V březnu 1938 se Rakousko připojilo k nacistickému Německu. O této doby hrozilo reálné nebezpečí útoku z jihu. Bylo potřeba zesílit stávající obranné postavení, a tedy došlo k výstavbě 7/III Znojmo, 9 Jemnice, 10 Březí a urychleně se začalo s přípravami na výstavbu 2. obranného postavení: Perná–Pohořelice–Kubšice–Moravský Krumlov– Rouchovany–Moravské Budějovice–Ţeletava–Budeč–Kostelní–Myslová–Mrákotín. Podařilo se ovšem dokončit pouze nejohroţenější úsek u Pohořelic a vybetonovat část objektů u Olbramovic a Telče. Ze zadaných 40 pěchotních srubů se podařilo dokončit pouze 6, a to jen v hrubé stavbě. [2] Při stavbě lehkého opevnění vz. 37 bylo pouţito několik zajímavých prvků, jako různé kombinace odolností v rámci jednoho objektu. Tímto vznikaly částečně zesílené nebo zeslabené objekty. V kaňonu řeky Dyje tak vzniklo několik ojedinělých zeslabených řopíků. Výjimečná je pak stavba pěti objektů C-180 v okolí Vranovské přehrady nebo dva dvoupatrové řopíky, z nichţ jeden se nachází u tratě poblíţ Dobrého Pole a druhý pod Vranovským zámkem. [2] Po celé délce od Slavonic po Břeclav je pouţit základní prvek obrany, a to dva sledy objektů vz. 37. Pouze v ohroţených místech byla obrana zesílena. Čtyři sledy pevnůstek můţeme spatřit například u Rancířova na Jemnicku, mezi Dyjákovicemi a Hevlínem 24

či na Valticku, kde hlavnímu postavení předbíhá obranný oblouk, který je tvořený střídavě objekty vz. 36 a vz. 37. Jedno-sledová linie řopíků vede např. kaňonem Dyje mezi Vranovem a Znojmem, ale i ta je v některých částech opatřena druhým sledem v týlu asi 2 km. Veliký vliv na svéráznou výstavbu v III. sboru měl bezesporu jeho velitel gen. Hasal. Po stavební stránce patří opevnění III. sboru k nejzajímavějším. [2]

Obrázek 3: mapa opevnění III. sboru (zdroj: http://www.ropiky.net/)

Tabulka 1: seznam stavebních úseků lehkého opevnění vz. 36 III. sboru (zdroj: http://www.fronta.cz/)

Lehké opevnění vz. 36 úsek

prostor

objektů

1 Jemnice

35

2 Znojmo

35

3 Hrušovany

21

4 Mikulov

41

5 Břeclav

46

25

Tabulka 2: seznam stavebních úseků těţkého opevnění III. sboru (zdroj: http://www.fronta.cz/)

Těţké opevnění podúsek

pěchotních srubů

prostor 1/XI Šatov

3 (MJ-S 2 „Úvoz“, MJ-S 3 „Zahrada“, MJ-S 4 „Zatáčka“)

2/XI Hevlín

2 (MJ-S 15 „Závora“, MJ-S 16 „Výběţek“)

3/XI Mikulov

1(MJ-S 29 „Svah“)

Tabulka 3: seznam stavebních úseků lehkého opevnění vz. 37 III. sboru (zdroj: http://dbase.ropiky.net/)

Lehké opevnění vz. 37 objektů úsek

datum zadání

prostor zad. 1 Slavonice

vyb.

zap.

104

104

14.4.1937

2 Hrádek

82

82

14.4.1937

3 Jemnice

57

57

14.4.1937

4 Novosedly

54

54

14.4.1937

5 Vranov nad Dyjí

88

88

14.4.1937

6 Mikulov

68

68

14.4.1937

7؎I Znojmo I

50

50

28.6.1937

7؎II Znojmo II

59

9

2.10.1937

7؎III Znojmo III

12

12

16.3.1938

8 Břeclav

96

96

14.4.1937

9 Jemnice II

84

84

16.3.1938

10 Prátlsbrun (Březí)

21

21

16.3.1938

15 Pohořelice

71

71

15.6.1938

103

20

16 Moravský Krumlov

4

16.7.1938

26

17 Moravské Budějovice 18 Telč

cvičné

74 108

19 Ţeletava

93

25 Perná

67

29 Vranov II

47

Vyškov

2

28.9.1938 14

6

22.8.1938 28.9.1938

2

září 1938 nezadán

2

18.11.1937

V tabulce je seznam stavebních úseků v III. sboru, které byly alespoň zadané. 8 úseků bylo pouze naplánováno, ale stavba nebyla zadána. Jedná se o prostor Mrákotín, Pouzdřany, Lanţhot, Podivín, Rouchovany, Olbramovice, Domamil a Kostelní Myslová.

27

2. Typy opevnění 2.1. Lehké opevnění První lehké opevnění První lehké objekty se začaly budovat v roce 1936, jde o objekt lehkého opevnění vz. 361 Velení armády si uvědomovalo, ţe těţké opevnění se bude stavit několik let a mezitím bylo třeba mít na hranicích úkryty před nepřátelskou palbou. Z tohoto důvodu bylo na řadě míst česko-německého pohraničí, ale také ve vnitrozemí, postaveno několik set objektů vz. 36. Jejich nejdůleţitějším úkolem bylo zpomalit postup nepřátelských vojsk do vnitrozemí. Její kulometná palba byla na vzdálenost od 300 metrů aţ po více neţ 1 000 metrů, a tak mohla přimět postupující nepřátelské jednotky k rozvinutí. Nepřátelé by museli zalehnout, zakopat se nebo ustoupit. Objekty byly záměrně umísťovány do horních částí svahů spadajících k nepříteli z důvodu dobrého výhledu. Zaměření kulometné palby tak bylo ulehčeno výhodnou polohou pevnůstky. [Macoun, 2005, s. 16] Objekt lehkého opevnění vz. 36 Objekt vz. 36 byl budován s jednou střeleckou místností, sestávající ze dvou či tří střílen pro lehké nebo těţké kulomety na dřevěných stolech. Objekt nebyl vybaven větráním, musel stačit přirozený průvan. Stěny byly ze ţelezobetonu silné 30–50 cm v týlu a 50–70 cm z čelní strany. Střela z těţšího dělostřelectva by beton zpravidla probila. Zničující by byl i zásah z protitankového kanonu malé ráţe 20 mm nebo 37 mm, které se před druhou světovou často pouţívaly. Ale zasáhnout tuto pevnůstku bylo obtíţné dělem z větší vzdálenosti, protoţe přesnost palby v té době nebyla velká pro chyby a nepřesnosti zaměřovacích přístrojů a pro špatné zjišťování vzdálenosti mezi dělem a cílem. Naopak přímá střelba byla velmi přesná. Někdy bylo dokonce moţné zamířit na cíl pohledem vnitřkem hlavně a podařil se zásah do cíle první ranou. Těţká nevýhoda objektu vz. 36 byla moţnost zásahu do střílen natočených k nepříteli tzv. „přímou palbou“. To by usmrtilo nebo těţce zranilo všechny vojáky v objektu nebo zničilo výzbroj. Dalším taktickým nedostatkem bylo, ţe protivník mohl snadno dobýt

1

Označení zbraní i jiných prvků vybavení vzniká podle data zařazení do výzbroje nebo sluţby

28

objekt obchvatem z boků. Velení ŘOP si uvědomovalo, ţe je nutné nevyhovující objekt vz. 36 nahradit typem novým. [Macoun, 2005, s. 17] Přes mnohé nedostatky byly pevnůstky vz. 36 velmi důleţité pro československou armádu. Do konce roku 1936 vyztuţily pohraniční obranná postavení a byla dokonce vybudovaná vnitrozemská linie, která chránila hlavní město Prahu před útokem německých vojsk z jihozápadu. Objekty tohoto pásma se nacházely v prostoru měst Kladno, Slaný a Velvary. [Macoun, 2005, s. 18]

Obrázek 4: lehký jednostřílnový objekt vz. 36 typu E poblíţ Vranova nad Dyjí (zdroj: http://www.fronta.cz/)

Řopíky Jelikoţ pevnůstky vz. 36 byly nedostačující a výstavba těţkých objektů vyţadovala svůj čas a ke střetnutím s Německem mohlo dojít před jejím dokončením, ŘOP se rozhodlo urychlit práce na lehkém opevnění. Na přelomu let 1936 a 1937 byly schváleny plány na nový druh kulometného objektu. Nové bunkry vz. 37, tzv. „řopíky“, byly převáţně určeny pro boční palbu, coţ se zdálo nesmyslné, protoţe většina kulometných střílen nemířila na nepřítele, nýbrţ na sousední objekty opevněného pásma. Českoslovenští vojenští odborníci měli vše ale dobře promyšleno. Zamýšleli vytvořit řetěz objektů, 29

které by znemoţnily nepříteli překročit hranici bráněnou šikmou palbou kulometů. Uspořádání této pevnůstky také znemoţňovalo nepříteli zneškodnit objekt palbou do střílny z velké dálky do pevnostní linie. Nové objekty byly v řadách s rozestupy 150–400 metrů mezi jednotlivými objekty. Na ohroţenějších místech mimo lesy byly budovány dvě linie vzdálené od sebe 150–250 m. Tyto pevnůstky nebyly budovány na kopcích, ale záměrně podél dna údolí nebo rokle. Toto umístění chránilo jednotlivé objekty před palbou dělostřelectva a znemoţňovalo rovněţ pozorování obranného postavení nepřítelem z větší vzdálenosti. [Macoun, 2005, s. 20] Při průzkumných pracích v terénu se však přišlo na skutečnost, ţe pouze boční palba není schopna vcelku zadrţet nepřítele. Aby výstavba mohla rychle postupovat, ŘOP vypracovalo soubor zhruba 140 stavebních plánků různých provedení, například objekty s normální odolností, zesílené nebo zeslabené, či výškově lomenými pro strmé svahy pohraničních hor. Projektanti určité linie takto mohli vybírat nejvhodnější provedení, která umisťovali do krajiny. Díky tomu bylo moţno postavit asi čtyři aţ pět tisíc bunkrů za jeden rok. [Macoun, 2005, s. 20]

Obrázek 5: příčný řez objektem LO vz. 37. Znázorněn je i princip větrání objektu během palby a pozorování sousedního bunkru periskopem (zdroj: Macoun, 2005, s. 20)

30

Obrázek 6: lehký objekt vz. 37, typ A-160 u Králík (zdroj: ww.bunkry.cz/)

Soustava lehkého opevnění Základním typem nového druhu kulometných pevnůstek byl lehký objekt vz. 37 A2180. Stěny byly ze ţelezobetonu. Čelní stěna byla protaţena před střílny a byla silná 80 cm, ale v zesíleném provedení 100 cm. Osy střílen svíraly úhel 180°. Čelní stěna byla vţdy zaskládaná kamením, které chránilo pevnůstku upřed přímým zásahem z dopadajícího dělostřeleckého granátu. Pevnůstka v normálním provedení by měla odolat jednomu přímému zásahu houfnicového granátu ráţe 100 mm, zesílený objekt dokonce zásahu z ráţe 150 mm. Osádku tvořilo 7 vojáků, kdy velitel a jeho zástupce pozorovali okolí i předpolí objektu periskopy a řídili palbu. Ve střílnách byly 2 lehké kulomety, někdy se pouţívaly i těţké. Kaţdý z nich byl obsluhován střelcem a jeho pomocníkem, který plnil zásobníky střelivem, případně bránil objekt z týlové strany vrháním ručních granátů granátovým skluzem. Sedmým muţem byla spojka, která objekt zásobovala municí, vodou nebo doručovala rozkazy nadřízeného velitele úseku, jehoţ stanoviště bylo v týlu. [Macoun, 2005, s. 22–23] 2

A - typ pro boční palbu, B - typ pro boční a čelní palbu, C - jednoduché kulometné hnízdo, D - typ pro jednostrannou boční palbu, E - typ pro čelní palbu

31

Obrázek 7: nákres ideálního průběhu lehkého opevnění z roku 1937 a 1938 (zdroj: Macoun, s. 23)

Obrázek č. 7 představuje ideální průběh lehkého opevnění z roku 1937 a 1938 v rovinatém terénu, který byl vhodný pro útok tankům například v pásmu před Prahou. Překáţky byly po celé délce ostřelovány kulomety z objektů, ale byly by i pod palbou zbraní z polního opevnění za linií objektů. Vsup do objektu oproti vz. 36 byl lomený, a proto jej nebylo moţné zasáhnout. Objekty také měly větrák, který umoţňoval vést dlouhodobou palbu z kulometů, protoţe dovnitř nasával čerstvý vzduch a vyfukoval jedovatý kouř ze střelného prachu (oxid uhelnatý). Týlovou stranu bunkru bylo moţné bránit vchodovou střílnou a granátovým skluzem. Granátový skluz byla ocelolitinová roura s poklopem procházejícím stěnou objektu. V podlaze objektu byly ţlábky s vodou na ochlazení rozpálených hlavní kulometů. Nejdůleţitějším vylepšením byla však lafeta, umoţňující přesnou palbu i za tmy a mlhy. Jednalo se o zařízení, které kovovou jehlicí střelci na panoramatickém náčrtku nad zbraní přesně ukazovalo, na jaký bod v palebném vějíři zbraň míří. Obranné postavení vybudované z objektů vz. 37, které byly doplněné protipěchotními, případně protitankovými překáţkami, bylo v letech 1937–1938 pro německou armádu váţnou překáţkou. Celkem se do počátku roku 1937 do konce září 1938 podařilo vybudovat téměř 10 000 objektů vz. 37. Lidé v pohraničí i ve vnitrozemí jím podle zkratky Ředitelství opevňovacích prací (ŘOP) začali říkat „řopíky“. [Macoun, 2005, s. 23]

2.2. Těţké opevnění Celkově pevnostní výstavba byla zahájena projektováním a výstavbou těţkých opevnění. Hlavním prvkem této linie byl pěchotní srub, který vedl palbu hlavních zbraní do boků postupujícího nepřítele. Tyto objekty byly mnohem lépe vyzbrojeny a technicky vybaveny. Jejich úkolem bylo na dlouhou dobu zadrţet postup německé 32

armády do vnitrozemí a umoţnit československé armádě ústup do slovenských hor. Těţké opevnění mělo být původně vystavěno pouze na severním postavení od Bohumína na Moravě po pohoří Krkonoš. „V březnu 1938 Německo uchvátilo do té doby samostatné Rakousko.“ Proto československá armáda započala s budováním těţkého opevnění také na jiţní Moravě. [Macoun, 2005, s. 26] Stavební plány se pro kaţdý těţký objekt projektoval zvlášť, proto zde nenajdeme ţádný vzor. Objekt měl v drtivé většině jedno podzemní a jedno nadzemní, či bojové patro. Hlavní výzbroj se nacházela ve střeleckých místnostech, které byly vybaveny protitankovým kanonem s těţkým kulometem a ještě s jedním dvojčetem těţkých kulometů. Tato výzbroj byla ale pouze v srubu, kde krajina umoţňovala útoky nepřátelských tanků. V horských úsecích či lesích měly objekty jen těţké kulomety v různém počtu. Nejsilnější betonová stěna byla na straně k nepříteli. Sruby byly vybaveny několika granátovými skluzy. Pěchotní sruby měly i pomocnou výzbroj, kterou tvořily lehké kulomety, jeţ chránily střílny hlavní výzbroje nebo mířily na týlovou stranu objektu pro jeho kruhovou obranu. Další lehké kulomety byly umístěny v pancéřových zvonech, které vystupovaly nad střechu objektu a mohly tedy střílet i na nepřítele. Vojáci ve zvonech měli však za hlavní úkol pozorovat okolí. [Macoun, 2005, s. 26] Posádku tvořilo 14–40 muţů podle velikosti srubu. V podzemním patře byl prostor pro odpočinek, ale na kaţdé lůţko připadali dva muţi, kteří se střídali. Ve srubu byla i umývárna a toaleta. Voda se čerpala ze studny vyhloubené v dolním patře. Potravinové zásoby stačily na dobu 14 dní. Pro ohřívání jídla slouţil petrolejový vařič. Osvětlení zabezpečily elektrické lampy, poháněné dieselovým motorem. Toto osvětlení slouţilo jen za bojové situace, jinak se svítilo petrolejkami nebo svíčkami. Sruby byly vybaveny i na chemický útok. Větrací soustava byla poháněna elektromotorem. Srub byl vybaven ve stupu i protiplynovými dveřmi a pro stav nouze měl kaţdý voják plynovou masku. [Macoun, 2005, s. 27] Pěchotní srub III. třídy odolnosti Objekty těţkého opevnění se podle odolnosti rozdělovali do dvou skupin a šesti tříd. Nejmenší a nejméně odolné byly objekty tzv. „arabského typu“, které se označovaly arabskými číslicemi 1 nebo 2. Strop byl buď 100 cm nebo 150 cm silný a čelní stěna k nepříteli měla tloušťku 120 cm nebo 175 cm. Druhá skupina byla budována ve čtyřech 33

třídách označených římskými číslicemi I, II, III a IV, tedy to byly objekty tzv. „římského typu“. Tyto objekty měly stěny silné od 125 cm do 350 cm ţelezobetonu. Bunkry nejvyšší třídy odolnosti IV byly schopny ustát palbu děl aţ do ráţe 420 mm. [Macoun, 2005, s. 28] U těţkého opevnění vyčnívá z ochranných křídel objektů pancéřový pěchotní zvon. Hlavní zbraně byly typicky umístěny ve střeleckých místnostech. Střílna blíţe k ochrannému křídlu slouţila pro smíšenou zbraň protitankového kanonu a těţkého kulometu. Druhá střílna byla určená pro dvojče těţkých kulometů. Pod střílnami se nacházel vybetonovaný příkop, který měl pojmout zeminu, kterou mohlo směrem ke střílnám vyvrhnout nepřátelské bombardování. Do příkopu ústil granátový skluz a jeho dno bylo moţné z objektu pozorovat periskopem. V ochranném křídle objektu se nacházely střílny pro lehké kulomety. Vchod do objektu vedl zalomenou chodbou, aby v případě obklíčení nepřítelem bránil snadnému prostřelení dveří. [Macoun, 2005, s. 28]

Obrázek 8: řez pěchotním srubem (zdroj: Macoun, str. 28)

2.3. Dělostřelecké tvrze „Tvrze byly nejmohutnější pevnostní stavby v linii československého těţkého opevnění.“ Osádka měla za úkol palbou houfnic a minometů podporovat sousední objekty obranného pásma. Tyto sruby byly vzájemně propojeny podzemními chodbami. Pod úrovní terénu byly sklady, ubytovací a pomocné prostory a dokonce elektrárna. [Macoun, 2005, s. 33] 34

Všechny objekty tvrze byly zhotoveny v nejvyšší třídě odolnosti IV. Kromě pěchotních srubů byly v jejich sestavě zařazeny zvláštní objekty jako dělostřelecké sruby pro tři houfnice ráţe 100 mm, dělostřelecké otočné věţe pro dvojče minometů ráţe 120 mm. Dalším neméně důleţitým objektem byla pozorovatelna pro včasné zjištění postavení nepřátelských vojsk. Pod povrchem se nacházely sály pro ubytování muţstva. Dále sklady munice, strojovna pro výrobu elektrické energie a větrací zařízení, kanceláře velitele tvrze a dělostřeleckých důstojníků, kuchyně, ošetřovna s malou nemocnicí, umývárny a záchody. „Spojení s okolními objekty a veliteli v zápolí zajišťovaly telefony a zemní telegraf.“ Dopravu munice z podzemí nahoru do srubů zajišťovaly výtahy, které byly poháněny elektricky. [Macoun, 2005, s. 32] ŘOP rozhodlo o vybudování celkem 13 dělostřeleckých tvrzí v linii těţkého opevnění na severu Čech a Moravy. Nejmenší tvrzí byla Bouda u Králík a nejmohutnější byla tvrz Babí (téţ Stachelberg) u Ţacléře. Dělostřelecké objekty tvrzí chránily pěchotní sruby před útoky pěšáků nebo tanků nepřátelské armády. Některé byly vyzbrojeny pancéřovou otočnou kulometnou věţí, která mohla střílet dvojčetem těţkých kulometů do jakéhokoliv směru. Objekty tvrze byly kromě vchodového objektu chráněny společnou obvodovou překáţkou. [Macoun, 2005, s. 32] Československo budovalo dělostřelecké tvrze podél severní hranice s Německem. První tvrz byla budována u Hlučína. [Macoun, 2005, s. 36] Tabulka 4: dělostřelecké tvrze čs. opevnění (zdroj: Macoun, 2005, str. 36)

Tvrz Orel

Stavba byla odloţena, jelikoţ stupeň naléhavosti byl niţší neţ jinde

Tvrz Smolkov

Byla stavebně dokončena jak v podzemí, tak na povrchu. Dodnes vojenský sklad, nepřístupná veřejnosti

Tvrz Šibenice

Rozestavěna, veřejnosti nepřístupná

Tvrz Orlík

Stavba nebyla zahájena

Tvrz Hůrka

Byla stavebně dokončena. Slouţí jako vojenský sklad, přístupná na povrchu

Tvrz Bouda

Byla stavebně dokončena. Přístupná veřejnosti, muzeum

Tvrz Adam

Stavebně téměř dokončena. Dodnes slouţí jako podzemní sklad armády, veřejnosti nepřístupná

35

Tvrz Hanička

Byla stavebně dokončena. Přístupná veřejnosti, muzeum

Tvrz Skutina

Byla rozestavěna. Přístupná veřejnosti, muzeum

Tvrz Dobrošov


Tvrz Jírová hora


Tvrz Poustka


Tvrz Babí


Obrázek 9: tvrz Hanička (zdroj: soukromý archiv)

2.4. Překáţky a palebné průseky Překáţky byly důleţitou součástí lehkého i těţkého opevnění. Jejich úkolem bylo zpomalit postup nepřátelských jednotek a poskytnout dostatek času obsluhám zbraní v objektech k jejich zničení. Překáţky byly rozděleny do dvou skupin na protipěchotní a protitankové. Obranná postavení lehkého opevnění vedla velmi často lesním porostem, kde byly budovány v palebném průseku a stromy samotné byly překáţkami. Překáţky tvořily 2 nebo 3 řady ocelových tyčí s oky, do kterých se proplétal hladký drát pro jejich ukotvení a drát ostnatý jako hlavní překáţkový prvek. [Macoun, 2005, s. 39]

36

Obrázek 10: překáţka typu A (zdroj: Macoun, s. 39)

V pásmech lehkého opevnění byly stavěny téţ překáţky protitankové. Československá armáda pro tyto účely vyvinula prvek zvaný rozsocháč. Byl tvořen třemi ocelovými úhelníky tvaru „L“, které byly navzájem spojené nýty a šrouby. Vzhledem k účinnosti a jednoduchosti výroby se staly celosvětově rozšířeným prvkem protitankové obrany. Česká armáda je nazývá „jeţky“. V čs. lehkém opevnění byli „jeţci“ seskupovány do dvou řad, mezi kterýma byla stěna ostnatého drátu jako protipěchotní překáţka. Těţké překáţky v čs. těţkém opevnění z roku 1938 byly po celé své délce ostřelovány hlavními zbraněmi pěchotních srubů. Kaţdá armáda té doby by při pokusu o jejich překonání utrpěla obrovské ztráty. Jednotlivé druhy překáţek byly umisťované tak, aby jejich účinek byl nejvhodnější k odvrácení útoku. [Macoun, 2005, s. 39–40]

37

Obrázek 11: protitankové překáţky (zdroj: http://www.vojna.net/portal/)

38

Praktická část V praktické části bakalářské práce se zabývám jednotlivými vojenskými objekty v destinaci jiţní Morava. Z dostupných zdrojů jsem se zaměřila na nejdůleţitější informace o těchto objektech, především o jejich historii, vyuţití v současnosti a také, kde se nachází. V neposlední řadě bude návrh vlastního produktu, a to sice zájezdu po dobu 3 dnů za pouţití vybraných objektů na jiţní Moravě. Snaţila jsem se vybrat takové objekty, které by mohly být pro potencionálního zájemce atraktivní. Co se týče metodiky práce, ze všeho nejdřív jsem provedla analýzu současného stavu, posbírala jsem informace o přístupných i nepřístupných vojenských objektech na jiţní Moravě. Informace jsem čerpala jak z knih, z kterých cituji a nebo z internetových zdrojů, nejvíce z portálu Kudy z nudy a oficiálních stránek jednotlivých objektů. Z kniţních zdrojů musím doporučit „Kam za vojenskými památkami“ od Romana Plcha. V této knize jsou téměř všechna místa po České republice, které jsou spjaté s vojenskou historií. Objekty jsem rozdělila na muzea a pěchotní sruby, vojenská střetnutí, místa s vojenskou tématikou a vojenské akce. Při tvorbě zájezdu budu vybírat ty objekty, které se mi jevily jako nejzajímavější a také podle polohy, přístupnosti pro veřejnost a otevíracích dob. Budu spolupracovat s portálem mapy.cz a zkoušet nejlepší moţné trasy.

39

3. Vyuţití vybraných objektů vojenského opevnění na jiţní Moravě Na jiţní Moravě se nachází československé opevnění z 30. let 20. st. Dobudovaná linie lehkého opevnění byla v roce 1938 narychlo doplňována pěchotními sruby. Ke II. světové válce také patří partyzánské hnutí a s tím související tragický osud „pasekářských“ osad na Valašsku, k čemuţ patří i bombardování Brna. Nad Bílými Karpaty proběhla jedna z velkých leteckých bitev mezi americkými a německými piloty. Válečná výroba se rozjela v ţelezničních tunelech a jeskyních. Jedna ze dvou největších válečných akcí za II. světové války na našem území byla Bratislavskobrněnská operace, které přinesla v dubnu 1945 svobodu Brnu. Toto vše a mnoho dalšího se odehrálo na jiţní Moravě a následující kapitola se právě těmto událostem bude věnovat. [Plch M.,R., 2014, s. 133] Linie čs. opevnění jiţní Moravy Původně se nepočítalo s rozsáhlejším opevnění jiţní hranice vzhledem k neutrálnímu postoji Rakouska, a proto od roku 1936 byla na jihu Moravy budována pouze linie lehkých objektů. Po obsazení Německem 12. března 1938 se právě tato rovinatá krajina mohla stát jedním z hlavních úderů při obklíčení československé armády. V roce 1938 byla linie rychle doplňována izolovanými pěchotními sruby. Z plánovaných 45 srubů se podařilo vybetonovat pouze šest z nich, a ty byly bez vybavení. Tři leţí u Šatova, dva u Dyjákovic a jeden u Mikulova. U těchto objektů došlo k reaktivaci po II. světové válce a vyuţívání armádou. Ideálním termínem pro prohlídku je polovina června, kdy probíhá Den pevnostních muzeí jiţní Moravy. [Plch M.,R., 2014, s. 146]

3.1. Vojenská muzea a pěchotní sruby Areál čs. opevnění Šatov Areálem vede naučná stezka kolem místních památek, jako je unikátní Malovaný sklep, a lehkých objektů opevnění vz. 37. Stezka také vede k pěchotním srubům MJ-S 2 „Úvoz“, MJ-S 3 „Zahrada“ a MJ-S 4 „Zatáčka“, postavených v 30. letech 20. st. K výstavbě byly zadány spolu s dalšími jedenácti objekty v květnu 1938. Do září téhoţ roku byly vybetonovány pouze 3 objekty podúseku a dalších 5 bylo pouze rozestavěno. Objekty se musely vyklidit v rámci odstoupení pohraničí, coţ vyplývalo z Mnichovské konference 27. října 1938. V letech 1959–1960 byly objekty přezbrojeny 40

a namaskovány. Pěchotní srub MJ-S 2 „Úvoz“ je oboustranný dvoukřídlý objekt s dvěma pancéřovými pěchotními zvony, ale veřejnosti je nepřístupný. Veřejnosti zpřístupněný je pak pěchotní srub MJ-S 3 „Zahrada“, který se nepodařilo kompletně dokončit. Nebyl ani vyzbrojen a obsazen stálou posádkou. K dokončení došlo aţ v letech 1948–1951. V roce 1951 armáda srub částečně vybavila a v roce 1960 přezbrojila novým protitankovým kanonem ráţe 85 mm vz. 44/59. Aţ do 90. let 20. století v něm speciální jednotka pouţívala při svém výcviku řadu původní výbavy z 30. let 20. století, jako lafetaci zbraní, lehké i těţké kulomety, uzávěry střílen, výstroj pancéřových zvonů apod. Pěchotní srub MJ-S 4 „Zatáčka“ je oboustranný dvoukřídlý objekt, který byl vybetonován v září 1938. Výzbroj byla shodná s MJ-S 2 i MJ-S 3 a také byl přezbrojen na kanony ráţe 85 mm. Objekt je moţné vidět pouze zvenku. Šatov leţí 1 km jiţně od Znojma. Přístupný pěchotní srub MJ-S 3 „Zahrada“ se nachází na jiţním okraji Šatova. [Dibelková, 2007, s. 137–139] V areálu čs. opevnění v Šatově se přes rok konají 2 akce. Nejprve Den pevnostních muzeí – Den pevností jiţní Moravy 18. 6. 2016 a poté Oţivená pevnost 5.–6. 7. 2016, coţ je akce k 10. výročí zpřístupnění Areálu čs. opevnění v Šatově. [3]

41

Tabulka 5: areál čs. opevnění Šatov - otevírací doba (zdroj: http://www.technicalmuseum.cz/areal-csopevnni-satov)

Otevírací doba duben, květen, říjen

soboty, neděle a svátky

9:00–17:00

červen–září

úterý–neděle, svátky

9:00–17:00

Vstupné dospělí 50 Kč

sníţené 25 Kč jindy na objednávku, min. 10 osob prohlídky kaţdou celou hodinu pro skupiny max. 20 osob

Informace poslední prohlídka v 16:00 polední přestávka 12:00–13:00 Adresa

Šatov (u Znojma) 124, 671 22

Kontakt tel.: +420 602 438 637

e-mail: [email protected]

web: www.technicalmuseum.cz

Minimuzeum čs. opevnění 1936–38 Olbramovice Minimuzeum upomíná na léta od 1936 do 1938, které zahrnují 2 objekty lehkého opevnění vz. 37 typu A-120 a A-140. Úsek čs. opevnění 16 Moravský Krumlov byl budován mezi Olbramovicemi a vrchem Tanárka. Bylo naplánováno celkem 103 objektů. Do podepsání Mnichovské dohody roku 1938 se podařilo vybetonovat 20 a rozestavěny byly další 4 pevnůstky. Za okupace objekty neutrpěly větší škody. Minimuzeum tvoří lehký objekt vz. 37 A-120, který je ve stavu po reaktivaci v 50. letech a uvnitř se nachází expozice s tématikou čs. opevnění. A-140 byl uveden do původního stavu z roku 1938. Minimuzeum leţí na kopci Spravedlnost u obce Olbramovice asi 10 km od Moravského Krumlova. [Dibelková, 2007, s. 132–133] Okolo objektu A-140 je vybudována i provizorní překáţka, která navazuje na překáţku intervalovou. V rámci intervalové překáţky jsou k vidění makety ţelezných protitankových rozsocháčů a betonové překáţky. [4]

42

Tabulka 6: miminuzeum čs. opevnění Olbramovice - otevírací doba (zdroj: http://www.minimuzeum.com/oteviraci-doba/)

Otevírací doba 7. 5., 8. 5.

4. 6., 5. 6., 18. 6.

2. 7., 3. 7.

6. 8., 7. 8.

3. 9.

1. 10. 10:00–16:00

Vstupné

dobrovolné

Informace

prohlídka trvá 30 minut

Adresa

Dukelská třída 247/69, Brno 614 00

Kontakt

tel.: +420 775 653 650

e-mail:minimuzeum(at)seznam.cz

web: www.minimuzeum.com

Muzeum generála Františka Peřiny v Morkůvkách Toto muzeum se týká ţivota jednoho z našich nejlepších pilotů za II. světové války, generála Františka Peřiny. Muzeum se nachází v jeho rodné obci Morůvky. Návštěvník zde najde vše, co je spjaté s touto významnou osobností. Dobové dokumenty, osobní uniformy, modely letadel, řády, medaile a ceny ze střeleckých soutěţí. Do muzea se turista dostane po silnici na Moutnice, Těšany, Borkovany, v Kašicích pak odbočit do Morůvek. [Plch M.,R., 2014, s. 144] Tabulka 7: muzeum gen. Františka Peřiny - otevírací doba (zdroj: http://www.morkuvky.cz/vismo/)

Otevírací doba duben–červen

první neděle v měsíci

14:00–17:00

červenec–září

kaţdá neděle

14:00–17:00


děti, studenti, důchodci 5 Kč

Informace

po dohodě lze domluvit i jiný termín prohlídky

43

Adresa

224 Morkůvky, 691 72

Kontakt tel.: +420 721 152 897

e-mail: web: www.morkuvky.cz/[email protected] periny

Muzeum čs. opevnění 1936-38 Pohansko Toto muzeum je umístěno v lehkém opevnění vz. 37 A-120 N „U Závory“, který byl zrekonstruován do podoby z 30. let. Tento objekt byl součástí stavebního podúseku 8b Pohansko, jeţ zahrnoval 53 lehkých objektů vz. 37. Díky této výstavbě přehradila armáda tzv. dyjsko-moravský trojúhelník, tedy potencionální útočný směr na Břeclav a Hodonín. Během německé okupace bylo několik pevnůstek poničeno. Po válce kvůli regulaci toku řeky Dyje byla řada objektů zničena, jiná byla naopak aktivována v 50. a 60. letech 20. století. Objekty se nacházejí v luţním lese v oboře Soutok, přibliţně 3,5 km směrem na jih od Břeclavi. [Dibelková, 2007, s. 134] V současnosti je objekt jak exteriérově tak interiérově opraven a vybaven výzbrojí a výstrojí podle původní předválečné koncepci. V pravé střelecké místnosti se nachází předválečná lafeta, lapač nábojnic a drobné nářadí. V levé střelecké místnosti můţeme vidět lafetu s lehkým kulometem vz. 37, periskop, granátový skluz a další doplňky typické pro tehdejší vybavení bunkru. V chodbičce mezi oběma střeleckými místnostmi je ruční ventilátor a střílna pro obranu vstupu. V okolí bunkru je moţno vidě několik lehkých protipěchotních překáţek. [Dibelková, 2007, s. 134] Mimo jiné zde zaujme také rekonstruovaný hraniční přechod s originální závorou Ippen a přesnou replikou hraničního sloupu. Výjimečně je moţné navštívit také řopíky vz. 37 A-140 „U cesty“ a A-140 „U trafa“, který byl upraven do podoby z 80. let 20. století. [5]

44

Tabulka 8: muzeum čs. opevnění Pohansko - otevírací doba (zdroj: http://www.kvhbreclav.cz/muzeum.htm)

příleţitostně, po předchozí domluvě e-mailem

Otevírací doba

49 Kč

Vstupné Fibichova 53, 690 02 Břeclav

Adresa Kontakt

tel.: +420 608 406 203 (Petr Holobrádek)


web: www.kvh-breclav.cz

Muzeum čs. opevnění ve Slupi u Znojma Muzeum se nachází v lehkém opevnění vz. 37 na okraji obce Slup. Toto opevnění pochází z let 1936–1938. Objekt patří k úseku 7/III Znojmo III. Výstavba započala v březnu 1938 a do září téhoţ roku se podařilo vybetonovat všech 12 zadaných objektů. Během německé okupace nebyly objekty nijak váţně poškozeny, pouze 2 z nich nesou stopy postřelování. Nachází se zde lehký objekt vz. 37 A-160 se zeslabenými střílnami a v současnosti je zrekonstruován do stavu po mobilizaci roku 1938. V obou střílnách je umístěná těţká i lehká modifikace lafety vz. 38, kterou vyráběla Česká zbrojovka Strakonice. Lafety jsou vybaveny panoramatickými náčrty a v době zpřístupnění veřejnosti je plně vyzbrojena. Řopík je pak dále vybaven střeleckými stolky, funkčními zrcátkovými periskopy, ventilátorem a dalším vybavením, jako například předměty výstroje osádky objektu. Muzeum se nachází na jiţním okraji obce Slup, která leţí na trase Znojmo–Jaroslavice. [Dibelková, 2007, s. 141–143] Tabulka 9: muzeum čs. opevnění Slup - otevírací doba (zdroj: http://mujweb.cz/nezradime/)

Otevírací doba 7.–8. 5., 28.–29. 5

18.–19. 6.

2.–9. 7.

6.–7. 8., 27.–28. 8

3. 9., 24.–25. 9. 10:00–16:00

Vstupné

dobrovolné

Informace

3.9. slavnosti chleba ve Slupi–tábor SOS, řopík uzavřen

45

v týdenním cyklu je vţdy v pondělí zavřeno Adresa

Muzeum opevnění, Slup, 671 28

Kontakt

tel.: +420 603 935 224

[email protected], [email protected]

web: www.volny.cz/nezradime

Muzeum čs. opevnění Starý lom, Novosedly Toto muzeum vyuţívá objekt vz. 37 A-160 zesílený, které byl budován ve 30. letech 20. století. Je uveden do původního stavu a vybavený. V jedné ze střílen jsou lafety vz. 37 a vz. 38. Toto opevnění bylo jedno ze 17 objektů úseku 10 Březí. Armáda začala tento úsek stavět v březnu 1938 a do září téhoţ roku se podařilo vybetonovat všechny plánované objekty. Mimo 17 objektů, které byly předsunuté před úsek 4 Novosedly, byly v rámci úseku 10 Březí vybetonovány další 4 objekty v prostoru úseku 8 Břeclav. Z těchto 4 byly 2 během německé okupace zničeny. Pevnůstky stojí blízko ţelezniční tratě západně od pěchotního srubu MJ-S 29 a končí u východního okraje obce Novosedly. V okolí mezi Novosedly a Dobrým Polem se nachází v lesíku u ţelezniční tratě zajímavý dvoupatrový řopík. Muzeum se nachází u ţelezniční tratě u lomu u obce Novosedly. [Dibelková, 2007, s. 131–132] Tabulka 10: muzeum čs. opevnění Starý lom - otevírací doba (zdroj: http://www.muzeum-opevneninovosedly.estranky.cz/)

Otevírací doba

návštěvu objektu je třeba domluvit s provozovatelem

Adresa

Novosedly 349, 691 82, okres Břeclav

Kontakt

P. Bahenský: tel.:+420 723 877 966


web: http://www.muzeumopevneninovosedly.estranky.cz/

Muzeum letecké a pozemní techniky Vyškov Muzeum se nachází ve vyškovském letišti. Letecká expozice předvádí letouny IL-14, bombardér IL-28, stíhací MiG-15 a MiG-19, několik verzí MiG-21, MiG-23 nebo Su-7. 46

V podzemní expozici se nachází cisterna Tatra T 111, obojţivelné pontonové soulodí, vypouštěcí zařízení bezpilotních průzkumných prostředků i samotný bezpilotní průzkumný prostředek. V expozici archeologie se nachází řada fragmentů za války sestřelených letounů, například IL-10, B-24 Liberator, Focke Wulf W-190. Expozice zbraní zahrnuje třeba raketový komplex Luna 2, tank T-84, houfnice, protitankové kanony nebo minomety. Letiště se nachází na severovýchodním okraji Vyškova směrem na Pustiměř a Prostějov. [Plch M.,R., 2014, s. 139] Tabulka 11: muzeum letecké techniky Vyškov - otevírací doba (zdroj: www.lhs-vyskov.cz)

Otevírací doba duben–říjen

víkendy

9:00–17:00

červenec–srpen

denně

9:00–17:00


děti 6–15 let 20 Kč

Adresa

důchodci 30 Kč

doprovod+výklad+ 50 Kč/skupina

Muzeum Vyškovska, Československé Armády 2, Vyškov, 682 01

Kontakt tel: +420 604 789 651

e-mail:[email protected]

www.lhs-vyskov.cz

Památník čs. opevnění Na Hrázi Tento památník je zároveň nejstarším muzeem čs. opevnění na jiţní Moravě. Bylo vytvořeno v objektu lehkého opevnění vz. 37 A-160. Tato pevnůstka byla vybudována na břehu Dyje v rámci úseku 7/II. Tento úsek měl bránit v přechodu řeky Dyje mezi Znojmem a Hrádkem. Výstavba započala v říjnu 1937 a do září 1938 se podařilo vybetonovat všech 59 plánovaných objektů. Pevnůstka na Hrázi prošla rekonstrukcí roku 1990 a byla uvedena do původní podoby včetně vybavení. Ve výbavě najdete oba typy lafet vz. 37 a vz. 38, maketu lehkého kulometu vz. 26 a pušky vz. 24. Památník se nachází ve Znojmě v ulici Na Hrázi u břehu řeky Dyje. [Dibelková, 2007, s. 141– 142]

47

Tabulka 12: památník čs. opevnění Na Hrázi (zdroj: Dibelková, 2007, str. 141–142)

Otevírací doba

otevřeno po předchozí domluvě s provozovatelem objektu

Kontakt Jiří Špinar, tel.: 515 260 574, 721 332 474


Pevnostní muzeum Vranov nad Dyjí Muzeum vyuţívá objektů vz. 37 E ve stavu z roku 1938 a objekt typu B1-80 ve stavu ze 70. let 20. století. Lehké objekty v Junáckém údolí měly chránit hráz Vranovské přehrady. Počítalo se s tím, ţe vypouštěním vody z nádrţe se zkomplikuje nepříteli překonávání řeky Dyje pod Znojmem. Kolem Vranovské přehrady se nachází několik řopíků, například zeslabený dvoupatrový A-160 pod zámkem Vranov. Naučná stezka pak návštěvníky dovede k objektu typu C, odstřelenému ţenisty na podzim roku 1938. [Plch M.,R., 2014, s. 149] Lehký objekt vz. 37 E je vybaven lafetací vz. 37 s lehkým kulometem vz. 26. Objekt je vybaven zrcátkovým periskopem z Optikotechny Přerov. Nachází se zde vchodová střílna, ze které bylo moţné střílet pistolí či puškou. Nachází se zde také granátový skluz a samozřejmě výstroj a výzbroj posádky. [6] Lehký objekt vz. 37 B1-80 je jediným objektem tohoto muzea, který má dvě střílny. Je uveden do stavu z roku 1938. Jsou zde k vidění lafetace UL-1, ve kterých se nacházejí kulomety vz. 43 a vz. 59, s úplným příslušenstvím k lafetacím, poválečné lapače nábojnic, osobní zbraně osádky. V tomto objektu se nachází také poválečné vybavení z 60. nebo 70. let jako příprava na II. sv. válku. Jedná se o protitankové a ostatní výstrojní a výzbrojní součástky armády. [6] Objekt lehkého opevnění typu C, kolem kterého vede naučná stezka, byl zničen. Němečtí ţenisti v říjnu 1938 zkoušeli kvalitu pevnostního ţelezobetonu. U tohoto objektu je moţné shlédnout systém betonáţe fortifikačních staveb. V okolí se nachází soustava napůl sesutých zákopů z období mobilizace v září 1938. [6] Areál se nachází zhruba 200 m nad Vranovským zámkem u komunikace směrem na Šafov. U autobusové zastávky Vranov-statek je třeba zabočit doprava. Nejbliţší vlaková stanice je Šumná, ale na Vranov je odtud 6–7 km. Pouze v době sezóny jezdí 48

pravidelně ze Šumné do Vranova autobusové spoje. Z Vranova na Dyjí jezdí v červenci a srpnu k pevnostnímu muzeu turistický vláček. [6] Tabulka 13: pevnostní muzeum Vranov nad Dyjí - otevírací doba (zdroj: http://muzeumvranov.sweb.cz/)

Otevírací doba květen–červen

so, ne

10:00–17:00

červenec– srpen

denně mimo pondělí

10:00–18:00


děti 6–12 let 30 Kč prohlídka trvá 35–40 minut

Informace skupiny max. 8 lidí Adresa

Sokolská 43, Znojmo, 669 02

Kontakt

http://muzeum-vranov.sweb.cz/

Vojenské muzeum Loučka-Pearl Harbor 1941 V tomto soukromém muzeu se nachází expozice, která se zaměřuje na události II. světové války, jeţ souvisela s Loučkou a druhá část je věnována přepadení Pearl Harboru Japonci. Řada exponátů pochází přímo ze Spojených států amerických a u nás je to jediné muzeum, které se této události věnuje. Na místo se dostanete z Vizovic směrem na jih po silnici do Loučky. [Plch M.,R., 2014, s. 140] Tabulka 14:vojenské muzeum Loučka–Pearl Harbor 1941 (zdroj: www.vojenske-muzeum.cz)

Otevírací doba

individuálně, po předchozí domluvě e-mailem

Vstupné

dobrovolné

Adresa

Loučka 61, 763 25 Újezd

Kontakt tel.: +420 736 744 032


web: www.vojenske-muzeum.cz

49

Pěchotní srub MJ-S 29 „Svah“ Mikulov Tento izolovaný oboustranný srub u Mikulova byl vybetonován v září 1938 a zpřístupnil ho Klub vojenské historie pevnost Mikulov. Ke srubu se dostaneme po silnici z Mikulova směrem na Březí, 200 m za zatáčkou vlevo po cestě k ţelezniční trati a nebo pěšky z Mikulova po naučné stezce Stará hora asi 3 kilometry. [Plch M.,R., 2014, s. 146] Tabulka 15: pěchotní srub MJ-S 29 „Svah“ - otevírací doba (zdroj: http://www.mikulov.cz/turistika/pamatky-a-prohlidkove-objekty/pechotni-srub-mj-s-29-svah)

Otevírací doba květen–říjen

so–ne

10.00 –17.00

Vstupné

dobrovolné

Informace

mimo uvedenou dobu je moţné objekt navštívit, vlaje-li na objektu vlajka nebo po telefonické domluvě

Adresa

Turistické informační centrum Mikulov, Náměstí 1, 692 01 Mikulov

Kontakt tel.: +420 773 567 e-mail: kvh403, +420 775 325 270 [email protected]

web: www.kvh.g6.cz

Pěchotní srub MJ-S 4 „Zatáčka“ Chvalovice Tento pěchotní srub nebyl roku 1938 dokončen. Ke oboustranný, dvoukřídlý, dvoupatrový a dvouzvonový. Měl slouţit pro 35 vojáků. Postupně je upravován do stavu po reaktivaci z období 60. aţ 80. let 20. století klubem vojenské historie ROTO Chvalovice. Na místo se dostaneme ze Znojma směrem na Hatě, ve Chvalovicích je odbočka vpravo směrem na dětský zábavní park a za ním srub leţí. [Plch M.,R., 2014, s. 146] Tabulka 16: pěchotní srub MJ-S 4 „Zatáčka“ Chvalovice – otevírací doba (zdroj: http://www.mjs4.cz/kvh_roto.php#kontakty?lang=cs)

Otevírací doba 8.–10. 5.

20.–21. 6.

1.–12. 7.

1.–10. 8.

19.–20. 9.

od rána do večera, v neděli do 16:00

50

Vstupné

dobrovolné

Informace

20. 6. Den pevnostních muzeí jiţní Moravy

Adresa

Chvalovice, 669 02

Kontakt Klub vojenské historie ROTO Chvalovice, Dolnojirčanská 851/8, 142 00 Praha 4

tel: + 420 604 968 156

e-mail: web: [email protected] http://www.mj z -s4.cz/

Pěchotní srub MJ-S 15 „Závora“ Dyjákovice Tento srub byl vybetonovaný v srpnu 1938 Konstruktivou Praha. V době Mnichova byl bez vybavení a výzbroje. Určen byl pro 37 vojáků. Po reaktivaci na začátku 60. let byl připraven i na útok jadernými zbraněmi, přidali protitlakové dveře, došlo k úpravě ventilace a změně výstroje. V okolí se nachází dva řopíky vz. 37, z nichţ A-180 zesílený má zvláštní vchod proti ostřelování. V sousedství je pěchotní srub MJ-S 16 „Výběţek“, kde si lze prohlédnout alespoň exteriér. Na místo se dostanete z Dyjákovic směrem k hranici a řece Dyje. [Plch M.,R., 2014, s. 147] Tabulka 17: pěchotní srub MJ-S 15 „Závora“ Dyjákovice – otevírací doba (zdroj: http://www.mjs15.cz/)

Otevírací doba

na objednávku po předchozí domluvě

Adresa

Dyjákovice, 671 26

Kontakt Lukáš Gründel, Botanická 12, 602 Brno

e-mail:info(at)mjs15.cz

web: http://www.mjs15.cz/kontakt/

51

3.2. Vojenská střetnutí za I. a II. světové války Boje námořníků o Brno K obraně Němci ještě ovládaného města se u Vlárské trati zakopali s děly také námořníci z Kielu. Proti nim zaútočil 5. gardový tankový sbor Rudé armády s doprovodem příslušníků černomořské námořní pěchoty. Na konci druhé světové války tak došlo v Brně ke střetnutí námořních jednotek. [Plch M.,R., 2014, s. 134] Bratislavsko-brněnská operace Díky této operaci Rudé armády se jiţní Morava a Brněnsko dočkalo osvobození. K osvobození došlo ve druhé fázi 5. dubna 1945, v první fázi byla osvobozena Bratislava. Od Bratislavy na Brno útočila 2. ukrajinská fronta maršála Rodiona Jakovleviče Malinovského společně s rumunskou armádou proti I. pancéřové brigádě generála Nehringa. Velká tanková bitva proběhla v okolí Staroviček a Ořechova. Zde bylo poškozeno 640 domů a 176 z nich bylo zcela zničeno. Osvobození Brna předcházely také letecké útoky od 22. dubna s přechodem do útoku. 26. dubna bylo město osvobozeno kromě několika severních předměstí, o které se ještě několik dní bojovalo. Útok na Brno zahájil maršál Malinovský, který velel z pozorovatelny u Křepčic. Na brněnském ústředním hřbitově se nachází pietní místo s pohřebištěm vojáků, kteří poloţili ţivot při osvobozování. Při osvobození padlo také spousta rumunských vojáků, i ti mají zde svůj památník. [Plch M.,R., 2014, s. 144–145] Brno - pevnost Špilberk, nálety 1944 Na konci druhé světové války zaţilo průmyslové Brno bombardování. První přišlo 25. srpna 1944, kdy se cílem stala líšeňská továrna na letecké motory. Byly zasaţeny i obytné části, coţ si vyţádalo 200 obětí. Největší úder přišel 20. listopadu 1944, kdy americké bombardovací svazy z Itálie vyrazily na bombardování chemiček ve Slezsku. Vzhledem k špatnému počasí dva ze tří svazů přešly na náhradní cíl, tedy Brno. Ve třech vlnách spadlo na centrum Brna 1 600 pum, které zničily na dvě stovky domů a usmrtily asi 400 civilních obyvatel. Třetí nálet 19. prosince 1944 uţ byl jen malého rozsahu bez větších škod (9 pum). Bombardování přišlo také na úplném konci války, a to letectvem Rudé armády v rámci Bratislavsko-brněnské operace. Douglasy A206 v sovětských barvách zaútočily na německou obranu města 8. a 12. dubna 1945. Stopa po bombardování je v centru Brna dodnes. [Plch M.,R., 2014, s. 133] 52

Tabulka 18: hrad Špilberk - otevírací doba (zdroj: www.spilberk.cz)

Otevírací doba

celoročně 50–90 Kč

Vstupné Adresa

Špilberk 210/1, Brno, 662 24

Kontakt tel.: +420 542 123 611


web: www.spilberk.cz

Letecká bitva nad Bílými Karpaty 1944 Jedno z největších střetnutí ve vzduchu je téţ označováno jako bitva nad Slavičínem. V září 1943 obsadila vojska britské a americké armády jiţní Itálii. Zde bylo zřízeno několik polních letišť, z kterých mohli posílat k bombardování nacistů aţ 1 000 letadel denně. Jejich cíle byly především místa, která zásobovala nacistické vojsko zbraněmi a pohonnými hmotami. Výzvědné letadlo zaznamenalo velké mnoţství vlaků v Ostravě, patrně pro zásobení Ruské fronty. Americké velení 29. srpna 1944 z italských základen vyslalo 6 bombardérů B-17G Flying Fortress a B-24 Liberator 15. letecké armády za doprovodu 294 stíhacích letadel 108 P-38 a 186 P-51. Jakmile Němci zaregistrovali větší skupinu letadel, vydal generálmajor Huth bojový rozkaz a v Dráţďanech se zformovalo 89 stíhaček, které vzlétly vstříc americkým bombardérům. Americké doprovodné stíhačky se měly k bombardérům připojit z jihovýchodu. Zdrţeli se ale při doplňování paliva a nejspíš byly i napadeny nad Balatonem. Po tomto odloučení se z jihovýchodu přibliţovala skupina německých stíhaček Fw 109 (Ramjäger) a při tom pouţili formaci obvyklou pro americké letectvo. Střelci bombardérů pak mysleli, ţe se jedná o očekávaný doprovod. Německé stíhačky si vzali za cíl opoţděnou 20. letku a ihned poté napadly německé messerschmitty z několika stran 109. letku. [Michková, 2005, s. 83–84] První sestřelené letadlo bylo B-17G, které explodovalo nad obcí Nová Bošáca, další se zřítilo u Bojkovic, třetí Němci sestřelili nad Vyškovcem a čtvrté nad Šanovem. Část letadla dopadla na Kochavci, tyto části jsou v muzeu ve Slavičíně. Pátý americký bombardér byl napaden mezi Bánovem a Záhorovicemi. Šesté letadlo spadlo u Kašavy u Zlína. Poslední bombardér byl sestřelen u Metylovic v okrese Frýdek-Místek. Sestřelení se nevyhnuly ani letadla 49. a 429. letky. Americkým střelcům se podařilo 53

sestřelit či poškodit nejméně 15 německých stíhaček. Přes velké ztráty bylo bombardování vytyčených cílů úspěšné. [Michková, 2005, s. 84] Ve Slavičíně se nachází památník bitvy. Nacházel se zde společný hrob 28 amerických letců, jejichţ těla byla později převezena na centrální americký hřbitov Lorraine ve Francii nebo na národní hřbitovy v USA. Roku 1994 zde byl postaven pomník se jmény padlých amerických letců. Leteckou bitvu připomíná muzeum v Šanově, kde jsou fragmenty a části, fotografie i modely letadel sestřelených na Moravě. K vidění jsou zde i originální části bombardérů Boeing B-17 G Flying Fortess havarovaných v obcích Šanov, Rudice, Vyškovec, Kašava a Metylovice. [Michková, 2005, s. 84] Tabulka 19: muzeum Slavičín - otevírací doba (zdroj: www.muzeum.mesto-slavicin.cz)

Otevírací doba

celoročně

Vstupné

do 49 Kč

Adresa

Horní náměstí 102, Slavičín, 763 12

Kontakt tel.: +420 77 312 848


web: www.muzeum.mestoslavicin.cz

Ploština, Vařákovy paseky, Prlov 1945 Na Vánoce roku 1944 dorazili příslušníci 1. československé partyzánské brigády Jana Ţiţky na Ryliska a Ploštinu. Partyzáni v okolí sabotovali a přepadávali. Tím způsobovali místním obyvatelům značné problémy. V dubnu 1945 se velitel Nikolaj Nikolajevič Kostin smrtelně zranil při amatérské demontáţi pancéřové pěsti. Na jeho místo přišel Grigorij Slepcov, alkoholik, co nedokázal řádně velet. Mezi partyzány se dostali dva naši zrádci. Němci na pronásledování partyzánů nasadili slovenskou stíhací skupinu Jozef (SS Jagdeinsatz Slowakei) i stíhací svaz SS (SS Jagdverbände), jejíţ sídliště bylo na zámku ve Vizovicích. 29. března 1945 vydrancovali a zapálili Juřičkův mlýn v Leskovci. Obyvatele zastřelili, protoţe pomáhali partyzánům. 19. dubna 1945 dvě skupiny partyzánského komanda obklíčily Plošinu a následně začalo vyšetřování. Přestoţe pasekáři zapírali, zrádci František Machů a Oldřich Baťa označovali všechny, kteří partyzánům pomáhali. Poté opilí nacisté začali střílet na místní obyvatele a nahnali je do domů, jeţ byly po vyrabování zapáleny. Jediný Jan Mach se z hořícího domu 54

vyplíţil a přeţil. Partyzáni, kteří předem dostali varování, se stáhli a sledovali celou událost zpovzdálí. [Plch M.,R., 2014, s. 139–140] Přestoţe měli Němci převahu, dodnes se diskutuje o tom, zda se partyzáni zachovali správně nebo Ploštinu zradili. 22. dubna 1945 Němci vypálili 7 usedlostí v Loučce. 23. dubna 1945 v Prlově došlo na vyšetřování, které vedlo k 8 vypáleným domům a 15 mrtvých místních obyvatel. Na rozdíl od Ploštiny, kde vyšetřovali Němci, zde to byli Slováci. 2. května 1945 došlo k poslední tragédii na Vařákových pasekách, kde bylo zničeno 10 domů s 56 obyvateli. [Plch M.,R., 2014, s. 139–140] Partyzáni zbytečně stříleli na procházející německé vojáky. V protiakci vypálili 8 domů a odvlekli pasekáře do Valašské Polanky. Zrádce Machů byl zastřelen při útěku v jiţních Čechách, Baťu chytili v Bělehradě, odkud byl deportován a oběšen. V 50. letech komunistická tajná policie vytvářela fingovanou protireţimní síť Světlana, do které zatáhla řadu místních. 400 z nich bylo souzeno. Socialistický reţim zneuţil památky Ploštiny a postavil na místo tragédie monumentální památník se sochou partyzána. Dnes uţ bohuţel socha partyzána u pomníku nestojí. Na místo se dostanete z Vizovic po silnici přes Loučku, Újezd a ve Vysokém Poli odbočit na Ploštinu. [Plch M.,R., 2014, s. 139–141] Tabulka 20: národní kulturní památník Ploština - otevírací doba (zdroj: http://www.muzeumzlin.cz/cs/objekty/nkp-plostina)

Otevírací doba květen–říjen

so–ne

9:00–12:00, 13:00–16:00


důchodci, studenti 10 Kč

Adresa

Ploština památník, Drnovice, 763 25

děti do 6 let 5 Kč

ZTP zdarma

Kontakt

tel.: +420 732 380 535


web: http://www.muzeumzlin.cz/cs/objekty/nkpplostina

55

3.3. Místa s vojenskou tématikou Army Park Ořechov u Brna V areálu útvaru protivzdušné obrany Brna dnes sídlí Army Park. Nachází se zde vojenské muzeum, velitelský bunkr a podzemní hangáry na raketové nosiče. Návštěvníci si mohou vyzkoušet práci s minohledačkou, opičí dráhu, zastřílet si ze samopalu, projet se obrněným transportérem, tankem, na čtyřkolkách nebo se věnovat paintballu. Je zde nejlépe vybavený areál pro paintball v ČR se zkušenými instruktory, kteří mohou připravit herní scénář. Je moţné zde i zapojit do hry vojenskou techniku. V areálu se také nachází restaurace a konají se během roku různé akce. [Plch M.,R., 2014, s. 145] Tabulka 21: Army Park Ořechov – otevírací doba vojenského muzea (zdroj: http://www.armypark.cz/)

Otevírací doba vojenského muzea květen–říjen

so–ne

9:00–17:00

Vstupné-balíčky vojín (střelba ze samopalu, muzeum, jízda na čtyřkolkách)

490 Kč/os., časová náročnost 2 hodiny

praporčík (pro děti - minohledačka, hod granátem, paintball, opičí dráha, jízda tankem, muzeum)


kapitán (paintball, střelba ze samopalu, opičí dráha, jízda vojenským transportérem, muzeum)


major (jízda na čtyřkolkách, Land Roveru a pásovém transportéru, střelba ze samopalu, muzeum)


výhodné nabídky pro firmy Informace

23. 4. 2016 vzpomínkové oslavy k 77. výročí osvobození Brna 14. 5. 2016 Army Day - zahájení sezóny

Adresa

Brno-venkov, Ořechov, 664 44

Kontakt tel.:+420 604 253 828


web: http://www.armypark.cz/

56

Armypark Slavičín Armypark stojí v bývalém areálu stráţních kasáren Sokolovo. Nachází se zde muzeum vojenské techniky, výstroje a výzbroje čs. lidové armády. V areálu probíhají i různé vyhlašované akce. Do armyparku se dostanete ze Slavičína 2 kilometry po silnici směrem na Valašské Klobouky. [Plch M.,R., 2014, s. 141] Tabulka 22: armypark Slavičín - otevírací doba (zdroj: http://www.armypark.slavicin.org/)

Otevírací doba

sezónně

Vstupné

do 49 Kč

Adresa

Divnice 123, Slavičín, 763 21

Kontakt Správce muzea Jaroslav Malík

tel.: +420 737 444 516


web: http://www.armypark .slavicin.org/

Památník ţelezné opony Číţov V Číţově zůstala zachovaná asi 300 metrů dlouhá linie ţelezné opony, kde je drátěný plot, signální stěna, oraný pás, stráţní věţ a přídavné ţenijní zařízení (jehlanové a jeţkové zátarasy). Nachází se u ní informační tabule, na které je napsaný vývoj a účel ţelezné opony. K památníku se dostanete ze Znojma směrem na Vranov nad Dyjí, v Milíčovicích odbočíte na Horní Břečkov a památník se nachází na jiţním okraji Číţova. [Plch M.,R., 2014, s. 148] Protiatomový kryt 10-Z Tento kryt sice nepochází z období I. a II. sv. války, ale pro zajímavost bych tento objekt zde zmínila. 10-Z je brněnský kryt pro představitele města a kraje z doby komunismu. Vznikl v době nacismu jako úkryt Luftschutzu před americkým a sovětským bombardováním Brna. Komunisté po převzetí moci v únoru roku 1948 vzali obchod jejich majitelům Löwy a Šmíd, kteří tento velkoobchod s vínem měli ve skále pod Špilberkem. Na tomto místě začali budovat atomový kryt, který byl odolný proti zbraním hromadného ničení a v roce 1959 byl dobudován úplně. Vešlo se do něj naráz aţ 500 osob důleţitých pro řízení města a kraje po dobu 3 dnů. V této době Československu ţádný útok atomovými zbraněmi nehrozil a komunistický reţim tvrdě 57

potlačoval jakýkoliv projev svobody svých vlastních obyvatel. Aţ do roku 1993 jej spravovala armáda a byl přísně tajný. Zpřístupnění 10-Z postupně připravuje obecně prospěšná společnost Americký fond . Hlavním smyslem projektu je učinit z původně vojenského prostoru místo setkávání a otevřít jej veřejnosti. [7] Exkurze trvá cca 40–60 minut a je vedena odborníky. Při prohlídce je moţnost si půjčit dobový vojenský kabát. Teplota krytu je asi 14 °C. Exkurze probíhá pouze v počtu od 3 do 9 osob, zájemci se musí hlásit ve skupinách. Souhlas s účastí na exkurzi do technického zázemí 10-Z na vlastní nebezpečí. [7] Tabulka 23: protiatomový kryt 10-Z - otevírací doba (zdroj: www.10-z.cz)

Otevírací doba po–pá

10:00–18:00

Předprodej so Vstupné

10:00–13:15, 14:00–18:00

dospělí 240 Kč

děti do 18 let 50% sleva

exkurze trvá přibliţně 40–60 minut v prodeji také noční exkurze s baterkami - termíny vţdy ve čtvrtek večer Informace prodej vstupenek probíhá přes Turistické informační centrum města Brna, a to buď zakoupením lístku na pokladně TIC na Radnické 2 nebo online Adresa

Husova ulice (naproti č. 12), Brno, 662 24

Kontakt tel.:+420 542 210 863


web: www.10-z.cz

Továrna na smrt Diana Tunely nad Tišnovem vyuţívali Němci od roku 1944, kdyţ do nich přesunuli výrobu trupů ze stíhaček Messerschmitt Me-190 Bf z bombardovaných továren v Rakousku. Tyto tunely byly přepaţeny, a tak výroba probíhala ve dvou patrech nad sebou. Vchodové portály byly zazděny a vybetonovány proti tlakovým vlnám. Tunel 217 A u Dolních Louček dlouhý 633 m. Werk I s krycím názvem Storch nebo Ursula. Zde probíhala kompletní výroba trupů. Tunel 217 B u Řikonína dlouhý 314 metrů Werk II s krycím názvem Gustav nebo Gerhard. Zde probíhala výroba součástí křídel. Tunel 58

217 C před Níhovem, dlouhý 531 metrů Werk III s krycím názvem Stieglitz nebo Zacharias, kde byla výroba křídel a v horním patře montáţ palubních zbraní. Plný stav pracovníků měl činit 5 100, ale na konci války maximálně 2 800. Po válce Rudá armáda odmontovala a odvezla vybavení jako válečnou kořist. V současnosti v tunelech jiţ nejsou stopy po výrobě a je zde běţný ţelezniční provoz. [Plch M.,R., 2014, s. 135] Válečná výroba v jeskyních Moravského krasu V jeskyni Výpustek se nacházela továrna s krycím názvem Dinar. Uţ v roce 1938 zde Československá armáda zřídila sklad munic a jeskyni zvětšila odstřely. Později roku 1943 Němci vybetonovali podlahu a provedli další stavební úpravy. Zahájili zde válečnou výrobu leteckých motorů. V 60. a 70. letech zde vznikl armádní PTZD, tedy objekt přísně tajné zvláštní důleţitosti, jehoţ skutečné poslaní znalo asi 30 lidí. Krycí jméno bylo Zdravotní sklad pobočka 05 Brno, ale ve skutečnosti to bylo velitelské stanoviště pro 250 osob, odolné proti všem účinkům jaderných zbraní. Od roku 2008 je volně přístupný a jde o jediný přístupný objekt tohoto typu v Evropě. [Plch M.,R., 2014, s. 136] Tabulka 24: jeskyně Výpustek – otevírací doba (zdroj: http://www.cavemk.cz/jeskyne-vypustek/)

Otevírací doba leden–březen

po

út–pá

so–ne

zavřeno

10:00, 12:00, 14:00

10:00, 12:00, 14:00

duben

zavřeno

9:00–16:00

9:00–16:00

květen–červen

9:00–16:00

9:00–16:00

9:00–16:00

červenec–srpen

9:00–17:00

9:00–16:30

9:00–16:30

září

9:00–16:00

9:00–16:00

9:00–16:00

říjen

zavřeno

9:00–14:00

9:00–15:30

listopad

zavřeno

10:00, 12:00, 14:00

10:00, 12:00, 14:00

zavřeno

10:00, 12:00, 14:00

10:00, 12:00, 14:00

(1.1. zavřeno)

prosinec (24.–26.12. zavřeno) Vstupné

dospělí 120 Kč

senioři 65+ 90 Kč

slevy 60 Kč

děti 6–15 let, hromadné výpravy dětí do 6 let, osoby ZTP a ZTP/P 59

starší 15 let, studenti, členové ČSOP 60 Kč příplatek za fotografování 40 Kč Informace

doba prohlídky: cca 75 minut Adresa

Jeskyně Výpustek, Křtiny, 679 05

Kontakt

tel.: 516 439 111


web: http://www.cavemk.cz/jeskynevypustek/

Vojenské letiště Náměšť - Sedlec U obcí Vícenice a Sedlec nad Náměští nad Oslavou bylo postaveno koncem 50. let 20. století letiště. Historie letiště je především spjatá s 20. stíhacím leteckým plukem. Vystřídala se zde řada typů letadel, jako MiG-15, CS-102, C-11, C-105, později nadzvukové Su-7BM a Su-22. V současnosti zde sídlí 22. základna vrtulníkového letectva s vrtulníky Mi-24/35, které sem byly přesunuty z Přerova a sídlí zde 222. výcviková letka s letouny L-39. Pravidelně se zde koná Den otevřených dveří s ukázkami statickými i leteckými, výcviku a s moţností vyhlídkových letů ve vrtulníku. Na letiště se dostanete z Náměště nad Oslavou po silnici směrem na Třebíč a odbočit na Vícenice a Sedlec. [Plch M.,R., 2014, s. 150] Vojenský újezd Březina Tento újezd je znám i jako vojenský výcvikový prostor Dědice. Rozkládá se na 158 km2 na Drahanské vrchovině. Zřízen byl roku 1936 jako vojenský tábor a centrem se stalo cvičiště u zámečku Ferdinandsko. Vybudovány byly letiště, dělostřelecká, pěchotní i letecká střelnice i se cvičnými ţelezobetonovými objekty pro výcvik posádek čs. hraničního opevnění. Za německé okupace došlo k rozšíření prostoru a vystěhování 33 obcí. Po válce se vše vrátilo do původních hranic. Armáda prostor stále vyuţívá, takţe je do něho vstup povolen pouze na zvláštní povolení. [Plch M.,R., 2014, s. 138]

60

3.4. Vojenské akce v roce 2016 Jelikoţ vojenských akcí na jiţní Moravě je opravdu poskromnu, rozhodla jsem se vypsat vojenské akce po celé České republice. Akce rozdělím na ty, které se konají na jiţní Moravě a ty, které jsou po zbytku České republiky.

3.4.1. Vojenské akce na jiţní Moravě Akce v armyparku ve Slavičíně V areálu armyparku se kaţdoročně pořádá hned několik akcí. Jedná se o srazy vojenských veteránů, soutěţe kynologického klubu, hasičské závody, různé akce vojenských klubů, které zde mají výcvikové tábory. Letos se také chystá akce „Copak je to za vojáka“, u které si vzali inspiraci ze stejnojmenného filmu. V minulém ročníku se akce zúčastnilo asi 100 účinkujících. Dále se zde koná celostátní soutěţ modelářů „Slavičínský šikula“ a také hasičské závody. [8] Oţivená pevnost Šatov u Znojma V Areálu československého opevnění v Šatově bude probíhat akce k 10. výročí muzea 5. a 6. července. Technické muzeum v Brně při ní spolupracuje s Klubem vojenské a policejní historie Československo. Členové klubu budou vyuţívat pěchotní srub a jeho okolí pro prezentaci své činnosti a představí návštěvníkům historii objektů opevnění na jiţní Moravě, konkrétně pěchotního srubu MJ–S 3 „Zahrada“. [9] Záměrem je připravit zajímavý program ve stylu „Living History“, při němţ bude představen pěchotní srub MJ–S 3 „Zahrada“. Návštěvníci uvidí dobově oděnou osádku srubu, která předvede běţnou činnost osádek opevnění v letech 1960–1989 při běţné sluţbě, či při obsluze zbraní. Představena bude i činnost Pohraniční stráţe. [9] Přepadení řopíků 1938 v Pevnostním areálu Slavonice Tato bojová ukázka se koná v sobotu 6. srpna od 14:00 v Pevnostním areálu Slavonice. Dvoudílná ukázka je z období září a října 1938. V první části je prezentována skutečná situace z

období

mobilizace v září 1938, kdy se uskutečnila přestřelka

se sudetoněmeckými povstalci (Freikorpsem) a následovalo obsazení pohraničí německou armádou na počátku října po přijetí mnichovské dohody. Ve druhé části je předveden fiktivní boj mezi německou Wehrmacht a čs. armádou na linii opevnění tak, 61

jak by mohl vypadat, kdyby čs. vláda odmítla přijmout mnichovskou dohodu a rozhodla se bránit. Vystupují zde členové vojenskohistorických klubů v uniformách s dobovými puškami, samopaly a kulomety, včetně vojenské techniky a pyrotechnických efektů. [10]

3.4.2. Vojenské akce v České republice BAHNA - den pozemního vojska BAHNA se konají 25. června od 9:00 do 16:00. Letos je to jiţ 27. ročník největší společné ukázky současné i historické vojenské techniky v Evropě v Bahnech u Strašic. Kluby vojenské historie zde pořádají ukázky z různých okamţiků z I. sv. války, z válečné operace na východní či západní frontě nebo na území protektorátu. [11] V tento den bude účinkovat pásová a kolová technika z Muzea v Rokycanech. Hlavní téma bude tradičně obrana České republiky. Ukázky boje budou zaměřeny na to, jak jsou naše těţké jednotky připravovány a cvičeny k obraně země. [11] Návštěvník uvidí 257 kusů současné pozemní techniky, včetně všech modifikací obrněného vozidla Pandur. K tomu budou k vidění stíhačky Jas-39 Gripen, bojové letouny L-159 Alca, transportní letadlo CASA nebo vrtulníky Mi-17 a Mi-24. Vstup je zdarma. [11] Navíc moderní výzbroj armády doplní přes 100 kusů historické techniky, s níţ přes 300 členů vojenských historických klubů připomene 100 let od vzniku československých legií na začátku I. světové války a 70 let od zahájení dukelské operace během II. světové války. [11] CIAF - Czech International Air Fest v Hradci Králové CIAF se koná 3. a 4. září a jde o největší leteckou přehlídku a soutěţe prvotřídních vojenských bojových letounů v České republice. Na královéhradeckém letišti si můţe návštěvník kaţdý rok prohlédnout proudová i vrtulová letadla a vrtulníky, stíhačky a bojové letouny z řady zemí. [12] Své letecké umění tu předvádějí vojenští i civilní piloti, vojenská letectva i akrobatické skupiny. Atraktivní podívaná na nebi i na zemi bývá cílem fanoušků letectví z celé Evropy. V tomto roce proběhne jiţ 23. ročník. [12] 62

Den uniformovaných sborů v Kroměříţi V den 1. října zde bude přehlídka výzbroje a výstroje, komentované statické i dynamické ukázky, vojenská a policejní historická i současná technika. V loňské akci bylo k vidění například tank Praga AH-IV, maketa bojového letadla v ţivotní velikosti, funkční motor tanku T 34, historická policejní vozidla a další technické skvosty. [13] Den válečných veteránů v Armádním muzeu Ţiţkov V prostorách armádního muzea v Ţiţkově se uskuteční 11. listopadu v 11:00 Den válečných veteránů. V tento den si připomínáme 98. výročí ukončení bojů I. sv. války v roce 1918. Na diváka zde čeká bohatý program, soutěţe i ukázky zbraní a techniky. Muzeum je otevřeno uţ od 10 hodin. Vstup do muzea i na všechny akce je zdarma. V muzeu a jeho expozicích budou probíhat komentované prohlídky. [14] Nebude zde chybět vojenská technika AČR, která bude vystavena ve statických ukázkách. K vidění bude bojové vozidlo Land Rover Cowboy, obrněný transportér Pandur a také vozidlo Hummer. Přistavena bude rovněţ vojenská kuchyně, která bude vařit pravý vojenský čaj. [14] Na nádvoří muzea bude pro malé návštěvníky připravena dětská střelnice, budou zde také probíhat soutěţe výtvarného charakteru, kdy budou moct malovat červený vlčí mák, tedy symbol Dne válečných veteránů. Vedle toho se děti mohou zúčastnit soutěţí vědomostního rázu, na ty nejlepší pak samozřejmě čekají ceny. [14] Dny NATO v Ostravě Dny NATO patří mezi největší akce ve střední Evropě, které jsou letecko-armádněbezpečnostní. Konají se 17. a 18. září v Ostravě. Pro diváky je na Letišti Leoše Janáčka kaţdoročně připravována podívaná ve vzduchu i na zemi, plná stíhaček, ukázek výcviku speciálních armádních jednotek, představení vojenské, policejní a záchranářské techniky, výstroje, výzbroje a vybavení. Navíc jsou zde různé ukázky techniky celnických či vězeňských sluţeb. Mimo jiné jako doprovodný program zde slouţí besedy, semináře a filmové projekce. Účastník si také například můţe vyzkoušet simulaci havárie automobilu. Součástí této akce jsou taktéţ Dny vzdušných sil AČR. [15]

63

Obrázek 12: dny NATO (zdroj: soukromý archiv)

Slavnosti svobody v Plzni Slavnosti se konají v rozmezí 6. května a 8. května. Plzeň si připomíná kaţdý rok osvobození americkou armádou v květnu 1945. V těchto dnech najdete bohatý kulturní program a letos i novinku, a to Ride of Freedom. Jedná se o jízdu historické vojenské techniky a veteránů. Tato kolona z 20–30 vozidel vyjede 7. května z Klatovské třídy v odpoledních hodinách. Projede různými částmi města a jízdu skončí na náměstí Republiky při tradičním setkáním veteránů s veřejností. [16] Slivice 1945/2016 14. května od 10:00 do 16:00 se ve Slivicích koná připomínka poslední bitvy II. světové války v Evropě, která proběhla 11. a 12. května 1945. Budou zde ukázky činnosti AČR a klubů vojenské historie, pietní akt u Památníku Vítězství, prezentace historické a soudobé vojenské techniky. [17] Tankový den v Lešanech Tankový den připadá na 27. srpna ve Vojenském technickém muzeu Lešany. Na návštěvníka zde bude připraven program, ve kterém nebude chybět bojová ukázka,

64

připravená Vojenským historickým ústavem s Kluby vojenské historie. Vojenské technické muzeum se otevře v 9:30, program začíná o hodinu později. [18] Samozřejmostí bude kolekce tanků, které budou seřazeny dle historického stáří od meziválečného období aţ po současnost. Od lehkých tanků československé výroby, jako například Lt-35, aţ po současné tanky. K vidění je zde také například izraelský tank Merkava nebo česká verze tanku T-72, tedy tank T-72M4CZ. Nebude chybět obrněný transportér Pandur, bojové vozidlo ASCOD, automobily Iveco, HMMVW (Humvee) nebo bezposádkové pozemní vozidlo TAROS. [18] Návštěvník zde můţe vidět také dobové tábory klubů vojenské historie, jako Gardekorps (Wehrmacht), Rota NAZDAR (československá samostatná obrněná brigáda ve Velké Británii), 16. obrněná divize (US Army, II. sv. válka), 4th Infarty Division (US Army, současnost). Budou zde také statické ukázky, divácké soutěţe, v areálu budou chodit vojáci v dobových uniformách a dostaví se i příznivci vojenské techniky ve vlastních historických vozidlech. Vstup na Tankový den je zdarma. [18] Zahájení sezóny ve Vojenském technickém muzeu Lešany Sezóna 2016 začíná v sobotu 28. května, a to tematickým dnem v Lešanech v prostorách bývalých dělostřeleckých kasáren. Od roku 1996 je zde stálá expozice Vojenského technického muzea Vojenského historického ústavu Praha. V současné době je součástí expozice kolem 700 historických tanků, kanonů, motocyklů, obrněných, nákladních a osobních vojenských vozidel, raketová technika, spojovací a ţenijní prostředky a logistický materiál pocházející z období od roku 1890 aţ do současnosti. Vstupné je v tento den zdarma. [19]

65

4. Návrh vlastního produktu 4.1. Tvorba zájezdu V této části se věnuji samotné tvorbě zájezdu, který bude krátkodobý, tedy na 3 dny. Vypracovala jsem podrobný itinerář, program zájezdu a přesnou trasu autem. V tomto zájezdu vyuţívám vojenských památek jiţní Moravy, které jsou přístupné pro veřejnost. Zájezd bude na 2 noci, tedy jsem vyhledala vhodné ubytování. Zájezd po vojenských památkách je nejlepší uskutečnit v letní sezóně a nebo na jaře, kdy se památky slavnostně otevírají. Já jsem vybrala přesný termín 8.–10. 7. 2016, protoţe v tomto termínu jsou otevřené i ty objekty, které nejsou přístupné veřejnosti pravidelně. Nakonec jsem vypočítala náklady na zájezd, týkajících se ubytování a vstupů. Jelikoţ je doprava vlastní, náklady na dopravu závisí od spotřeby vozidla. Tento produkt je určen jako malý turistický průvodce pro ty, co mají zájem o vojenskou tématiku. Aby byl zájezd vhodný pro potřeby cestovních kanceláří, bylo by to sloţitější. Musel by být poskytnut autobus s řidičem, jelikoţ je zájezd časově náročnější a některá místa hůře přístupná. Nebylo by moţné navštívit 3–4 památky denně, jelikoţ ve většině objektů je určitá maximální kapacita. Při zájezdu o 20 lidech a kapacitě objektu např. 10 lidí, by se strávený čas na daném místě značně prodlouţil a harmonogram by nemohl být příliš nabitý. Z dostupných internetových zdrojů jsem se snaţila najít podobně orientovaný zájezd v České republice a ţádný jsem bohuţel nenašla. Základní informace o zájezdu Název zájezdu: Zájezd po vojenských opevnění na jiţní Moravě Datum konání: 8.–10. 7. 2016 Cena: 2 826–3 329 Kč Tematické zaměření: poznávací zájezd je zaměřen na vojenské památky z I. a II. světové války. Druh dopravy: vlastní - automobilem Trasa:Vranov nad Dyjí–Číţov–Šatov–Slup u Znojma–Mikulov–Břeclav–Vyškov– Výpustek–Ořechov u Brna 66

Ubytování: 1 560 Kč/osoba Stravování: vlastní (100 Kč přikoupení snídaně) Vstupné: 809–1 309 Kč

4.1.1. Program zájezdu 1. den (pátek): Vranov nad Dyjí–Číţov–Šatov–Slup u Znojma–Mikulov 

10:00 Příjezd do Vranova nad Dyjí, prohlídka pevnostního muzea



11:00 Odjezd do Číţova na prohlídku pohraničních zátaras, předpokládaný příjezd v 11:20



11:45 Odjezd z Číţova do Šatova, pauza na oběd v restauraci a penzionu U Fandy



13:00 Prohlídka areálu čs. opevnění v Šatově



14:00 Odjezd do Slupi u Znojma



15:00 Návštěva muzea opevnění ve Slupi



16:00 Odjezd do Mikulova



17:00 Předpokládaný příjezd do Mikulova, ubytování v hotelu Eliška, večeře, volný čas

2. den (sobota): Mikulov–Břeclav–Vyškov 

8:30 Snídaně v hotelu, sbalení věcí, odchod z hotelu



10:00 Prohlídka srubu MJ-S 29 „Svah“ asi 3 km od hotelu



11:00 Odjezd do Břeclavi, předpokládaný příjezd v 11:30



11:40 Oběd v centru Břeclavi v restauraci Park



13:00 Prohlídka muzea čs. opevnění 1936–38 Pohansko, asi 3 km od centra Břeclavi



14:00 Odjezd do Vyškova, předpokládaný příjezd v 15:30, volný čas



16:00 Návštěva muzea letecké a pozemní techniky Vyškov



17:00 Ubytování v penzionu Sirius, večeře, volný čas

3. den(neděle): Vyškov–Výpustek–Ořechov u Brna 

8:00 Snídaně v penzionu



9:00 Odjezd z Vyškova do jeskyně Výpustek



10:00 Prohlídka jeskyně Výpustek (asi 75 minut) 67



12:00 Odjezd do Ořechova u Brna



13:00 Návštěva Army Parku v Ořechově, volný čas - oběd v Army Baru, vojenské muzeum, paintball atd., odjezd domů

4.1.2. Pokyny pro účastníky zájezdu Zájezd je vhodný zejména v letní sezóně, jelikoţ v zimních měsících bývá většina vojenských památek zavřená. Některé objekty jsou v osobním vlastnictví a jsou tedy otevřeny příleţitostně, a nebo po domluvě s majitelem. Je tedy náročné naplánovat zájezd po těchto památkách, aby v jednom termínu byly otevřené zrovna ty objekty, které chce návštěvník vidět. Co se týče oblečení, i v letních měsících, doporučuji si s sebou vzít lehkou bundu či mikinu, jelikoţ v bunkrech je podstatně chladněji. Co se týká stravování, je moţnost v hotelu Eliška přikoupit snídani a v penzionu Sirius je snídaně v ceně ubytování. Na obědy jsou vytyčeny pauzy. První den v Šatově je rodinná restaurace a penzion U Fandy, druhý den je moţnost se najíst v Břeclavi v restauraci Harmonie. V centru Břeclavi se jistě najde spousta restaurací. Poslední den je moţnost se naobědvat v Army Parku přímo v jejich Army Baru. Večeře jsou také moţné buď v hotelu a penzionu a nebo v restauracích v okolí.

4.1.3. Ubytování Mikulov - Hotel Eliška*** Adresa: Piaristů 4, 692 01 Mikulov [20] Cena: jednolůţkový Economy 820 Kč, dvoulůţkový Economy 1 120 Kč, jednolůţkový Standart Plus 1 170 Kč, dvoulůţkový Standart Plus 1 680 Kč., apartmá dvoulůţkové 1 990 Kč. [20] Vybavení pokojů: koupelna s vanou či sprchovým koutem a toaletou na pokoji, televize se satelitním příjmem (SAT-TV), telefon, zdarma připojení na Wi-Fi. [20] V hotelu se nachází restaurace, kde vaří denní menu a je moţnost přikoupení snídaně ve formě švédských stolů za 100 Kč, která je od 7:00 do 10:00. [20]

68

Sluţby hotelu: půjčování jízdních kol (50 Kč/hod., 400 Kč/den), parkoviště střeţené kamerovým systémem, drobný prodej na recepci, zapůjčení ţehličky na pokoj, řízené degustace, ochutnávky ve Vinném sklepě Eliška (pro skupiny, po dohodě), ţivá hudba, cimbálová muzika ve Vinném sklepě Eliška (pro skupiny, po dohodě), společenská a kulturní představení, prohlídku města s průvodcem (historické centrum Mikulova), malířské kurzy pod vedením akad. mal. Antonína Stojáka [20] Kontakt: 

Tel.: +420 534 001 300



Fax: +420 519 512 963



E-mail: [email protected]



Web: www.hoteleliska.cz [20]

Turistické informační centrum se nachází na Náměstí 158/1, asi 7 minut chůze od hotelu. Otevřeno v červenci je po–pá 8:00–19:00, v so–ne 9:00–19:00. [21] Vyškov - Penzion Sirius*** Adresa: Svatopluka Čecha 200/1, 682 01 Vyškov. [22] Cena: jednolůţkový 740 Kč, dvoulůţkový 1 050 Kč, přistýlka 350 Kč. [22] Vybavení pokojů: pokoje jsou vybaveny televizory, koupelnou se sprchou, toaletou a fénem. Pokoje v patře jsou vybaveny navíc klimatizací. Pokoje v zadním křídle mají balkon. V penzionu se nachází pokoj pro handicapované osoby, který je vybaven kuchyňským koutem. Po domluvě je moţné mít na pokoji menšího domácího mazlíčka. Kouření je moţné na vyhrazených místech, jako jsou balkony, venkovní posezení a bar. [22] Sluţby hotelu: v ceně ubytování je snídaně formou bufetu. Penzion nabízí parkovací místo na chráněném parkovišti. Bezplatná Wi-Fi v celém penzionu. Penzion se nachází v centru města, tedy historické jádro společně s obchodními centry, Aquaparkem, Dinoparkem a Zooparkem je nedaleko, asi 5–10 minut pěšky. [22] Turistické informační centrum se nachází 500 m od penzionu, asi 10 minut pěšky. V červenci je otevřeno po–pá 8:30–17:00, so–ne 9:00–16:00. [23] 69

Kontakt: 

Tel.: +420 604 282 282



Fax: +420 517 330 600



Mail: [email protected]



Web: www.penzionsirius.cz [22]

4.1.4. Itinerář

Obrázek 13: trasa zájezdu (zdroj: https://mapy.cz/)

70

1. den (pátek) Cesta automobilem Tabulka 25: itinerář prvního dne (zdroj: vlastní úprava)

Místo Vranov nad Dyjí– Číţov

Odjezd 11:00

Příjezd

Počet km

Poznámka

11:20

prohlídka ve Vranově v 11 10:00, cca 35–40 minut

Číţov–Šatov

11:45

12:20

prohlídka pohr. zátaras 27 Číţov, prohlídka Šatov v 13:00, cca 45 minut

Šatov–Slup u Znojma

14:00

14:30

17 prohlídka Slup v 15:00

Slup u Znojma– Mikulov

16:00

17:00

41,5 ubytování 96,5

Počet km celkem

Obrázek 14: trasa v Šatově z restaurace a penzionu U Fandy do pěchotního srubu MJ-S 3 „Zahrada“, asi 308 m (zdroj: https://mapy.cz)

71

2. den (sobota) Cesta automobilem Tabulka 26: itinerář druhého dne (zdroj: vlastní úprava)

Místo Mikulov hotel Eliška–srub MJ-S 29 „Svah“

Odjezd

Příjezd

Počet km

Poznámka

3 prohlídka srubu v 10:00

9:30

9:35

Mikulov–Břeclav

11:00

11:30

prohlídka muzea Pohansko 22 v 13:00

Břeclav–Vyškov

14:00

15:30

prohlídka muzea v 16:00, 82 ubytování v 17:00

107

Počet km celkem

Obrázek 15: trasa v Mikulově z hotelu Eliška do pěchotního srubu MJ-S 29 „Svah“, zhruba 3 km autem a 500 m pěšky (zdroj: https://mapy.cz)

72

Cesta pěšky Tabulka 27: Itinerář druhého dne - pěšky (zdroj: vlastní úprava)

Místo Břeclav restaurace Park– Muzeum čs. opevnění Pohansko

Odchod

12:20

Příchod

12:55

Počet km

Poznámka prohlídka muzea 4 v 13:00

Obrázek 16: trasa v Břeclavi z restaurace Park do muzea lehkého opevnění na Pohansku, 4 km pěšky (zdroj: https://mapy.cz)

73

3. den (neděle) Cesta automobilem Tabulka 28: itinerář třetího dne (zdroj: vlastní úprava)

Příjezd

Odjezd

Místo

Vyškov–jeskyně Výpustek Jeskyně Výpustek– Ořechov u Brna

Poznámka

Počet km

9:00

9:45

12:00

12:50

prohlídka jeskyně v 24 10:00, cca 75 minut X

35,6

59,6

Počet km celkem

4.1.5. Kalkulace zájezdu Přímé náklady na 1 osobu Tabulka 29: přímé náklady na 1 osobu (zdroj: vlastní zpracování)

Ubytování

1 560 Kč

Stravování

100 Kč 809–1 309 Kč

Vstupné

přikoupení snídaně, jinak vlastní záleţí na výběru balíčku v Army Parku 2 469–2 969 Kč

Celkem na osobu

Tabulka 30: vstupné do objektů (zdroj: vlastní zpracování)

Vstupné Místo

Objekt Dospělý

Sníţené

Vranov nad Dyjí

Pevnostní muzeum

50 Kč

30 Kč

Šatov

Areál čs. opevnění

50 Kč

25 Kč

Slup u Znojma

Muzeum čs. opevnění

dobrovolné

Mikulov

Pěchotní srub MJ-S 29 „Svah“

dobrovolné

74

Břeclav

Muzeum čs. opevnění 1936–38 Pohansko

Vyškov

Muzeum letecké a pozemní techniky

Jeskyně Výpustek Ořechov u Brna

49 Kč 50 Kč

20 Kč děti, 30 Kč důchodci

120 Kč

60 Kč děti, 90 Kč důchodci

Army Park

490–990 Kč

Nepřímé náklady Náklady na dopravu: Počet km: 263,1 + 5% objíţďky = 276,3 km (záleţí na spotřebě automobilu) Poplatky za pouţití silnic: desetidenní dálniční známka 310 Kč Náklady na průvodce: výklad v muzeu letecké a pozemní techniky Vyškov + 50 Kč na skupinu Nepřímé náklady celkem: 360 Kč Cena zájezdu na 1 osobu celkem: 2 829–3 329 Kč

4.1.6. Zhodnocení produktu Takovýto produkt cestovního ruchu má za úkol reprezentovat a propagovat destinaci jiţní Morava. Kaţdý si pod touto destinací představí spíše vinařství, lázně, romantiku a další. Málokdo asi ví, ţe tato destinace je i významná svou vojenskou historií. Tento průvodce by měl napomoct k tomu, aby si turisté těchto významných vojenských památek všimli. Myslím, ţe samotná destinace velice málo propaguje tyto památky. Říká si „kraj slunce a vína“ a zmíněné památky jsou opomíjeny. Věřím, ţe se tento problém do budoucna změní a kdyţ si turista udělá výlet na Pálavu, zastaví se například i u pěchotního srubu MJ-S 29 „Svah“ v Mikulově. Zájezd je vhodný pro všechny věkové kategorie. Starší generace můţe zavzpomínat, jaké to bylo na vojně. V exponátech mohou najít ty samé samopaly a ešusy s hliníkovými příbory, jaké se pouţívají dodnes. Mladší generace to zase můţe pojmout

75

jako vzdělávací výlet s adrenalinovou akcí v army parku. Na své si zde přijdou i děti. Bohuţel zájezd není vhodný pro vozíčkáře vzhledem k terénu.

76

Závěr Cílem mé práce bylo především zmapování všech přístupných vojenských objektů, které se týkají hlavně období mezi lety 1935–1938 a poté vytvoření zájezdu za pomoci jiţ zmiňovaných entit. V dnešní době nebylo příliš těţké dohledat informace a snad se mi povedlo všechny objekty najít a stručně popsat. S tvorbou zájezdu to jiţ nebylo tak lehké. Takto mnou vytvořený zájezd se můţe konat pouze v datu 8. 7.–10. 7. 2016. Je to tak z důvodu otevíracích dob některých objektů. Je známo, ţe bunkry a podobné objekty bývají otevřeny za příznivého počasí, tedy od jara do podzimu. Ale většina objektů jsou v rukou soukromých vlastníků, kteří v tom lepším případě na vlastní náklady vojenský objekt zrenovovali a otevřeli pro veřejnost jako muzeum. Je smutné, ţe mnoho vojenských staveb leţí „ladem“ a pro veřejnost jsou nepřístupné. Díky těmto nadšencům se i my můţeme radovat z mnoha bunkrů a pevnůstek. Zrekonstruovaná muzea jsou ale otevřena pouze občas a nepravidelně. Například pěchotní srub MJ-S 4 „Zatáčka“ v Chvalovicích má otevřeno pouze 2 dny v květnu a 1 den v červnu. Není nemoţné, ale velice obtíţné naplánovat hromadný zájezd autobusem, který by se dal takto nabízet cestovním kancelářím. Většina bunkrů má maximální kapacitu, takţe 20 lidí by nemohlo na prohlídku najednou. V tomto případě by se skupina musela rozdělit na 2 části a tím by se prodlouţil i čas strávený na místě. To by samozřejmě ovlivnilo celý harmonogram a nebylo by moţné stihnout v jeden den všechny plánované návštěvy památek. Z těchto důvodů jsem vytvořila zájezd určený pro turisty, ale ne pro účely cestovních kanceláří. Co se týče propagace, jsem ohledně dnešní situace celkem rozčarovaná. Na jednu stranu se pořádají různé akce, například tankový den či den válečných veteránů apod. Na druhou stranu většina občanů, kdyţ pominu nadšence, nemá o těchto objektech potuchy. Pokud se zeptám, zda lidé vědí o areálu opevnění v Šatově, najdu pouze zápornou odpověď. Nevím, z jakého je to důvodu, protoţe právě tento areál je relativně nově otevřen, je propagován jak na stránkách technického muzea v Brně nebo na stránkách Kudy z nudy. Mluvím teď o Šatově. Co ale potom ty menší objekty, které jsou pouze zmíněné v knihách či v databázích československého opevnění? O těch se potom dozví opravdu jen ten, kdo jeví o tyto památky zvýšený zájem. Proč tedy lidé nemají zájem o vojenské památky? Moţná bychom se odpovědi dohledali někde úplně jinde. Nejspíš vojenské památky na spoustu lidí působí depresivně, zvláště pak 77

památky, které se týkají I. a II. světové války, jak jsem jiţ zmiňovala v úvodu. Z mého pohledu se například army parky jeví jako dobrý marketingový tah. Do těchto zařízení jsou lákaní lidé za příslibem zábavy, ale navíc se pod touto záminkou mohou vzdělávat díky vojenskému muzeu, které se v areálu nachází a díky přítomné vojenské technice. Věřím, ţe po takovémto záţitku se lidé začnou více zajímat i o ostatní vojenské památky.

78

Literatura Kniţní zdroje ČORNEJ, Petr a Jiří POKORNÝ. Dějiny českých zemí do roku 2000 ve zkratce. Vyd. 1. Praha: Práh, 2000. ISBN 80-7252-026-1. DIBELKOVÁ, Irena. Pevnosti a opevnění v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Olympia, 2007. Navštivte--. ISBN 978-80-7376-013-7. MACOUN, Jiří. Československé pevnosti. Vyd. 1. Brno: CP Books, 2005. ISBN 80251-0601-2. MICHKOVÁ, Milada. Bojiště v Čechách, na Moravě, ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Olympia, 2005. Navštivte--. ISBN 80-7033-873-3. PLCH, Milan a Roman PLCH. Kam za vojenskými památkami. 1. vyd. Brno: CPress, 2014. Kam v České republice (CPress). ISBN 978-80-264-0433-0. Internetové zdroje [1] ČERMÁK, Ladislav. Československé opevnění z let 1935-38 [online]. Bunkry.cz, ©2001–2013, aktualizováno 26. 12. 2008 [cit. 2016-03-9]. Dostupný z: WWW: http://www.bunkry.cz/clanek.aspx?id=1180 [2] LAKOSIL, Jan. Výstavba opevnění na jiţní Moravě [online]. Ropiky.net, ©1999– 2016, vloţeno 10. 5. 2004 [cit. 2016-03-15]. Dostupný z WWW: http://www.ropiky.net/clanky_item.php?id=1084178152 [3] Technické muzeum v Brně. Areál opevnění v Šatově [online]. Brno: Technické muzeum v Brně, ©1961–2015 [cit. 2016-03-7]. Dostupný z WWW: http://www.technicalmuseum.cz/areal-cs-opevnni-satov [4] Minimuzeum československého opevnění 1935–1938. Objekty muzea [online]. MINIMUZEUM, ©2016 [cit. 2016-2-25]. Dostupný z WWW: http://www.minimuzeum.com/objekty-muzea/ [5] Klub vojenské historie Břeclav. Muzeum lehkého opevnění na Pohansku [online]. Břeclav: KVH Břeclav, ©2010–2015 [cit. 2016-2-25]. Dostupný z WWW: http://www.kvh-breclav.cz/muzeum.htm 79

[6] Vranov nad Dyjí virtuálně – Vranovská přehrada – virtuální prohlídky po Vranově nad Dyjí a okolí. Pevnostní muzeum Vranov nad Dyjí [online]. Vranov nad Dyjí, ©2011, vloţeno 5. 9. 2009 [cit. 2016-2-25]. Dostupný z WWW: http://www.vranovnad-dyji.eu/pro-turisty/pevnostni-muzeum-vranov-nad-dyji/ [7] Protiatomový kryt 10-Z - exkurze do technického zázemí. 10-Z [online]. [cit. 201603-18]. Dostupný z WWW: http://10-z.cz/exkurze-do-technickeho-zazemi/ [8] Akce armyparku ve Slavičíně. Vojenské muzeum armypark Slavičín [online]. [cit. 2016-04-11]. Dostupný z WWW: http://www.armypark.slavicin.org/armypark/armypark/ [9] Kudyznudy.cz. Oţivená pevnost Šatov u Znojma - 10. výročí muzea [online]. Praha 2: CzechTourism, ©2015 [cit. 2016-03-20]. Dostupný z WWW: http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Akce/Ozivena-pevnost-Satov-u-Znojma.aspx [10] Kudyznudy.cz. Přepadení řopíků 1938 v Pevnostním areálu Slavonice [online]. Praha 2: CzechTourism, ©2015 [cit. 2016-03-20]. Dostupný z WWW: http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Akce/Prepadeni-ropiku-1938-(1).aspx [11] Kudyznudy.cz. Den pozemního vojska - BAHNA 2016 [online]. Praha 2: CzechTourism, ©2015 [cit. 2016-03-20]. Dostupný z WWW: http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Akce/Den-pozemniho-vojska-BAHNA2011.aspx [12] Kudyznudy.cz. CIAF - Czech International Air Fest 2016 v Hradci Králové [online]. Praha 2: CzechTourism, ©2015 [cit. 2016-03-20]. Dostupný z WWW: http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Akce/CIAF---Czech-International-Air-Fest2013-(1).aspx [13] Kudyznudy.cz. Den uniformovaných sborů 2016 v Kroměříţi [online]. Praha 2: CzechTourism, ©2015 [cit. 2016-03-20]. Dostupný z WWW: http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Akce/Den-uniformovanych-sboru-vKromerizi.aspx [14] Kudyznudy.cz. Den válečných veteránů v Armádním muzeu Ţiţkov [online]. Praha 2: CzechTourism, ©2015 [cit. 2016-03-20]. Dostupný z WWW: 80

http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Akce/Den-valecnych-veteranu-v-Armadnimmuzeu-Zizkov.aspx [15] Kudyznudy.cz. Dny NATO v Ostravě [online]. Praha 2: CzechTourism, ©2015 [cit. 2016-03-20]. Dostupný z WWW: http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Akce/DnyNATO-v-Ostrave-(3).aspx [16] Kudyznudy.cz. Slavnosti svobody 2016 v Plzni - velkolepé oslavy osvobození [online]. Praha 2: CzechTourism, ©2015 [cit. 2016-03-20]. Dostupný z WWW: http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Akce/Slavnosti-svobody-v-Plzni(2).aspx [17] Kudyznudy.cz. Slivice 1945 / 2016 [online]. Praha 2: CzechTourism, ©2015 [cit. 2016-03-20]. Dostupný z WWW: http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-aakce/Akce/Slivice-1945---2014.aspx [18] Kudyznudy.cz. Tankový den v Lešanech 2016 [online]. Praha 2: CzechTourism, ©2015 [cit. 2016-03-20]. Dostupný z WWW: http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-aakce/Akce/Tankovy-den-v-Lesanech-(1).aspx [19] Kudyznudy.cz. Zahájení sezóny ve Vojenském technickém muzeu Lešany [online]. Praha 2: CzechTourism, ©2015 [cit. 2016-03-20]. Dostupný z WWW: http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Akce/Zahajeni-sezony-ve-Vojenskemtechnickem-muzeu-Lesa.aspx [20] Hotel Eliška***. Volarik Hotels and Resorts [online]. [cit. 2016-03-20]. Dostupný z WWW: http://www.hoteleliska.cz/ [21] TIC Mikulov. Turistické informační centrum Mikulov [online]. [cit. 2016-03-29]. Dostupný z WWW:http://www.mikulov.cz/turistika/turisticke-informacni-centrummikulov/kontakt--oteviraci-doba/ [22] Penzion Sirius***. Sirius Penzion Vyškov [online]. [cit. 2016-03-24]. Dostupný z WWW: http://www.penzionsirius.cz/ [23] TIC Vyškov. Turistické informační centrum Vyškov [online]. [cit. 2016-03-29]. Dostupný z WWW: http://www.vyskovmesto.cz/turista/vismo/o_utvar.asp?id_org=100165&id_u=10 81

Vojenská opevnění na jiţní Moravě a jejich turistické vyuţití

Recommend Documents