VLIV NEZAMĚSTNANOSTI NA PODPORU EXTREMISTICKÝCH STRAN: JIŽNÍ EVROPA VS. STŘEDNÍ EVROPA

Vysoká škola ekonomická v Praze Národohospodářská fakulta Hlavní specializace: Ekonomie

VLIV NEZAMĚSTNANOSTI NA PODPORU EXTREMISTICKÝCH STRAN: JIŽNÍ EVROPA VS. STŘEDNÍ EVROPA bakalářská práce

Autor: Zdeněk Zoul Vedoucí práce: Ing. Aleš Rod Rok: 2012

Prohlašuji na svou čest, že jsem diplomovou práci vypracoval samostatně a s použitím uvedené literatury.

Zdeněk Zoul V Mostě, dne 27. 12. 2012

Poděkování Tímto bych chtěl poděkovat především Ing. Aleši Rodovi za vedení mé práce, vstřícný přístup a cenné připomínky.

Zadání práce Cílem práce je určit vliv nezaměstnanosti na volební výsledky extremistických stran vybraných středoevropských a jihoevropských států v parlamentních volbách v letech 2000-2012. Základní hypotézou je, že rostoucí nezaměstnanost v souvislosti s probíhající globální krizí vede k větší volební podpoře extremistických stran. Podobně se evropští voliči chovali již po Velké hospodářské krizi v roce 1929 v Německu. Hypotézu rostoucích preferencí extremistických stran v závislosti na nezaměstnanosti podporuje i práce Jackman, Volpert (1996), která popisuje chování voličů v šestnácti evropských zemích v letech 1970-1990. Střední Evropu v práci reprezentují Česká republika, dále Slovenská republika a Maďarsko z důvodu geografické příbuznosti s naším regionem. Jižní Evropa je zastoupena Řeckem a Španělskem jakožto zeměmi nejvíce postiženými probíhající krizí. Zkoumání

proběhne

metodou

nejmenších

čtverců.

Vysvětlovanou

proměnnou bude podíl hlasů získaných extremistickými stranami vyjádřený v procentech. Hlavní vysvětlující proměnnou je pak nezaměstnanost. Kontrolní proměnné jsou věková struktura obyvatelstva, podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel či rozložení obyvatelstva podle pohlaví. Data jsou získána na regionální úrovni NUTS 2 a NUTS 3. Zdroji dat volebních výsledků jsou příslušná ministerstva uvedených zemí. Údaje o nezaměstnanosti a demografické struktuře regionů jsou získány z informací zveřejněných Eurostatem.

Abstrakt Práce zkoumá vliv míry nezaměstnanosti na volební úspěch extremistických a radikálních stran při volbách do parlamentu ve vybraných zemích Evropy v letech 2000 až 2010. Modelem fixních efektů na panelových datech získaných na regionální úrovni bylo zjištěno, že v případě České republiky, Maďarska a Španělska vyšší míra nezaměstnanosti vede k vyššímu podílu hlasů získaného těmito stranami. V Řecku a na Slovensku je tento vliv nevýznamný. Dále byla testována všeobecně přijímaná hypotéza o typickém voliči extremistické strany, kterým je podle teorie mladý muž nižšího vzdělání. Tato hypotéza se nepotvrdila v žádné ze zkoumaných zemí.

Klíčová slova: výsledky voleb, nezaměstnanost, extremismus JEL klasifikace: D72

Abstract Thesis examines influence of unemployment on the electoral results of extremistic and radical parties in parliamentary elections in several European countries from 2000 to 2010. By using fixed effects model on panel data collected on regional level it was found that in Czech Republic, Hungary and Spain higher levels of unemployment lead to higher electoral success of radical and extremistic parties. However in Greece and Slovakia such a influence turned out as insignificant. Also hypothesis of typical voter of such parties was tested. It is commonly accepted that typical voter of extremistic parties is young man with lower education. This hypothesis can´t be confirmed in any of examined countries.

Keywords: election results, unemployment, extremism JEL classification: D72

Obsah 1.

Úvod .................................................................................................................. 1

2.

Teoretický rámec .............................................................................................. 3 2.1.

Předchozí studie.................................................................................. 3

2.2.

Socio-demografické faktory ................................................................ 4

2.3.

Ostatní faktory volby extremistických stran ....................................... 7

3.

Hypotézy ........................................................................................................... 9

4.

Data ................................................................................................................. 11

5.

4.1.

Česká republika...................................................................................... 11

4.2.

Maďarsko ............................................................................................... 13

4.3.

Řecko ..................................................................................................... 14

4.4.

Slovenská republika ............................................................................... 16

4.5.

Španělsko ............................................................................................... 18

4.6.

Vysvětlující a kontrolní proměnné ........................................................ 19

4.7.

Popisné statistiky proměnných ............................................................. 21

Model .............................................................................................................. 24 5.1.

Teoretická stavba modelu ..................................................................... 24

5.2.

Ekonometrický model ............................................................................ 26

6.

Interpretace výsledků a diskuse ..................................................................... 29

7.

Závěr ............................................................................................................... 32

8.

Seznam použité literatury ............................................................................... 34

9.

Datové zdroje .................................................................................................. 38

1. Úvod Závislost mezi ekonomickými ukazateli a volebním výsledkem tradičních politických stran je již poměrně probádané téma (Kramer 1971, Stigler 1973, aj.). Pozornost odborné veřejnosti se nyní obrací ke zkoumání těchto ukazatelů na volební výsledky stran na okrajích politického spektra. S probíhající ekonomickou krizí se totiž nabízí otázka, zda se může opakovat situace z Výmarské republiky v roce 1932, kdy špatná ekonomická situace země vedla k vítězství NSDAP ve volbách do říšského sněmu. Například Brückner, Grüner (2010) docházejí k závěru, že slabý ekonomický růst skutečně může vést k zesílení vlivu radikálních a extremistických stran. Hlavním cílem této práce je vysvětlit vliv nezaměstnanosti na volební výsledky extremistických a radikálních stran ve vybraných zemích Evropy na počátku 21. století. Mezi zkoumané země v práci patří Česká republika, Maďarsko, Řecko, Slovenská republika a Španělsko. Volební výsledky jsou zkoumány v období let 2000 až 2010 v závislosti na termínech konání parlamentních voleb v daných zemích. Dílčím cílem je pak ověřit hypotézu o socio-demografickém původu typického voliče radikálních stran přijímanou například v pracích Goodwin (2011) či Arzheimer, Carter (2006). Ta říká, že typickým voličem těchto stran je mladý muž s nižším vzděláním. Pro otestování těchto faktorů byla provedena analýza za použití modelu fixních efektů pracující s daty získanými na úrovni regionů jednotlivých zemí. Vysvětlovanou proměnnou v modelech je získaný podíl extremistických a radikálních stran ve volbách, hlavní vysvětlující proměnnou je míra nezaměstnanosti. Kontrolní proměnné tvoří podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí, podíl žen, průměrný věk v populaci a volební účast. Nejdříve je představen tzv. teoretický rámec pro analýzu, ve kterém jsou shrnuty dosavadní poznatky o faktorech ovlivňující volební úspěch extremistických stran. Na základě této teorie jsou v další kapitole sestaveny hypotézy a představeny 1

předpoklady o směrech působení jednotlivých proměnných. Následně jsou popsány datové soubory jednotlivých zemí, výběr zkoumaných politických stran a popis proměnných. Poté je vysvětlen popis a stavba modelu a představení výsledků. V další kapitole probíhá interpretace těchto výsledků a diskuze. V závěru práce jsou shrnuty nejdůležitější poznatky plynoucí z této práce a dále je nastíněn prostor pro další výzkum.

2

2. Teoretický rámec 2.1. Předchozí studie Po dlouhou dobu byl výzkum faktorů ovlivňujících volbu a politické preference extremistických stran zaměřen pouze na vzestup NSDAP1 ve Výmarské republice v letech 1928 až 1932 a nástup Adolfa Hitlera do úřadu říšského kancléře. Stögbauer (1999) ve své práci zmiňuje nárůst nezaměstnanosti během velké hospodářské krize ve Výmarské republice během zmíněných let z 1,1 milionu na 6 milionů lidí a ve stejné době nárůst podílu hlasů získaného dvěma radikálními stranami NSDAP a KPD2 ve volbách do říšského sněmu z 13% na 56% odevzdaných hlasů. Jak ale Stögbauer dále uvádí, nezaměstnanost měla celkově pozitivní vliv pouze na výsledky KPD, zatímco NSDAP těžila z jiných faktorů jako například podílu farmářů v populaci. Nevýznamnost míry nezaměstnanosti na volební výsledky NSDAP prokázali za pomoci regionální analýzy i O´Loughlin, Flint, Anselin (1994). Zjištění, že nezaměstnanost neměla vliv na volební úspěch NSDAP, bylo zajímavé pro sociology. Ti rovněž zkoumali, jaké další faktory ovlivňují voliče, aby volili extremistické strany. Shrnutí jejich nálezů přináší ve své práci Arzheimer (2009). Sociology dělí podle jejich zjištění do několika skupin. První skupina podle Arzheimera věří, že rozhodujícím faktorem pro volbu extremistických stran jsou charakterové rysy jedince a jeho hodnoty, které s těmito stranami sdílí. Další skupina se domnívá, že důležitý je především voličův pocit tzv. rozkladu společnosti, rozpadu sociálních norem a následný strach, vztek a pocit izolace ze společenských změn. Tito voliči pak věří, že právě extremistické strany tomu mohou zabránit svým silným vedením a pevnými pravidly. 1

Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei (Národně socialistická německá dělnická strana) 2 Kommunistische Partei Deutschlands (Komunistická strana Německa)

3

Třetí skupina sociologů bere jako klíčové etnické či společenské nepokoje. Domnívají se, že toto napětí vzniká především u členů etnické většiny, která se cítí ohrožená menšinou. Tyto etnické konflikty pak mohou být údajně způsobené i racionálně. Pokud je xenofobie vůči imigrantům výsledkem boje o omezené zdroje (práce, sociální dávky), pak jejich diskriminace a rasistický postoj vůči těmto menšinám a následná volba extremistických stran není pouze emotivní reakcí na situaci, ale racionální krok. Čtvrtá skupina se podobá té třetí. Rozdíl je v tom, že konflikty mezi jednotlivými společenskými skupinami vznikají proto, že členové majority jsou přesvědčeni, že ve srovnání s menšinou se jim nedostává toho, co by si zasloužili (přestože vědí, že dostávají víc než minorita). Výzkum kvantitativní analýzou zkoumající podporu extremistických stran v závislosti na nezaměstnanosti v Evropě po druhé světové válce přinesli až Jackman, Volpert (1996). Modelem zkoumajícím 16 evropských zemí během let 1970 až 1990 přišli s jedním z prvních empirických zjištění tohoto vztahu v poválečné historii. Z jejich výzkumu vyšlo najevo, že vyšší nezaměstnanost skutečně pomáhá stranám extrémní pravice získat více hlasů u voleb. Jejich dalším zjištěním bylo, že podíl získaných hlasů extremistických stran naopak snižuje vyšší hranice pro vstup do parlamentu a zároveň, že extremistické strany více profitují z proporčního systému. K závěru, že vyšší nezaměstnanost vede k většímu zisku pravicově extremistických stran, došli i Lubbers, Gijsberts, Scheepers (2002). Další studie ale ukázaly spíše negativní efekt nezaměstnanosti. Například Knigge (1998) na výzkumu šesti vybraných zemí dokládá, že nezaměstnanost nemá buď žádný, nebo spíše negativní vliv na volební preference krajně pravicových stran.

2.2. Socio-demografické faktory V současné době autoři vycházejí z jiných předpokladů a zkoumají jiné faktory ovlivňující volbu krajních stran oproti výše zmíněným volbám ve Výmarské republice. O´Loughlin, Flint, Anselin (1994) vycházeli z předpokladu, že NSDAP je 4

tzv. catch-all party, což znamená, že necílí pouze na některé specifické skupiny obyvatelstva, ale snaží se získat hlasy voličů z co nejširšího spektra obyvatelstva. Stögbauer (1999b) zmiňuje důležitost socio-demografických faktorů a snaží se přesněji specifikovat hlavní cílové skupiny, na které NSDAP směřovala svůj program. Těmi byli podle něj především manuální průmysloví dělníci, ale také ve velké míře farmáři a státní zaměstnanci. Důležitým zkoumaným faktorem bylo v té době také náboženství. Goodwin (2011) popírá, že by se dnešní extremistické strany zaměřovaly na co nejširší oblast voličů napříč společenskými skupinami. Ve své práci zmiňuje, že u některých socio-demografických skupin je mnohem pravděpodobnější, že jejich členové budou hlasovat právě pro extremistické strany. Podle Goodwina, ale také například Arzheimer, Carter (2006) je mnohem pravděpodobnější, že extremistické strany budou volit spíše muži než ženy. Dále uvádějí, že tyto strany volí především mladí muži či muži kolem penzijního věku. To je podle nich způsobeno tím, že právě tyto věkové skupiny nejčastěji využívají sociálního blahobytu, který jim poskytuje stát. Navíc tyto dvě věkové skupiny nejvíce vnímají imigranty jakožto soupeře při získávání pomoci od státu. Dále podle nich existuje větší pravděpodobnost volby zejména pravicově extremistických stran u lidí s nižším vzděláním. Pro to existuje zejména argument, že lidé s nižším vzděláním bývají méně kvalifikovaní a bývají častější obětí strukturálních změn na trhu práce. Racionalita jejich volby extremistických stran spočívá v tom, že tyto strany mají často protiimigrační postavení, a protože právě málo kvalifikovaní lidé jsou nejvíce ohroženi ztrátou pracovního místa na úkor imigrantů, preferují u voleb často krajní strany. Další argument podporující toto tvrzení zakládá na hodnotách. Předpokládá, že lidé, kteří stráví více času ve vzdělávacím procesu, získávají liberálnější hodnoty a názory a tudíž čím více času stráví studiem, tím spíše tyto liberální postoje zaujímají. Profil typického voliče pravicově extremistické strany jakožto muže nižšího vzdělání potvrzují i Lubbers, Gijsberts, Scheepers (2002). Zároveň se na základě svého výzkumu přiklánějí k tomu, že tento volič je spíše nižšího věku.

5

Podle Goodwina (2011) je dále velmi častým důvodem, proč lidé volí pravicové extremistické strany, míra imigrace. Pracuje s výzkumem, který ukazuje, že imigrace členům majority společnosti nevadí z rasistických a překvapivě ani ekonomických důvodů, ale jejich hlavní obava spočívá v tom, že se bojí o rozštěpení jejich kultury a tradice, společnosti a způsobu života. Je ale poměrně zvláštní, že toto vysvětlení používá autor, který zdůrazňuje právě sociodemografický původ voličů krajní pravice. Těžko lze předpokládat, že především méně vzdělaným a méně kvalifikovaným dělníkům záleží více na jednotnosti národní kultury, než na vlastním pracovním místě. Zahrnout počet imigrantů do zkoumání je složité i proto, že oficiální údaje o imigraci obsahují pouze údaje o legálních imigrantech. Tato čísla se ale velmi často výrazně liší od skutečného počtu imigrantů. Nicméně pozitivní vliv imigrace potvrdila i Knigge (1998). Pro shrnutí: předešlé studie ukázaly, že klíčové socio-demografické znaky při volbě pravicově extremistických stran jsou pohlaví (s tím, že extremistické strany volí především muži), věk (s tím, že tyto strany volí buďto velmi mladí nebo voliči kolem důchodového věku) a vzdělanost (s tím, že větší předpoklad k volbě extremistických stran mají lidé s nižším vzděláním, často dělníci nebo drobní živnostníci). Se zmíněnými socio-demografickými faktory pracuje tato práce, když při zkoumání politické podpory extremistických stran kromě nezaměstnanosti právě používá právě ukazatele pohlaví, věku a vzdělání. Důležitý může být ale i příjem (důchod) jedince. Význam příjmu na výsledky voleb prokázal ve své práci Kramer (1971), který zjistil, že 10% poklesu reálného příjmu jedince představuje 4 až 5 % ztráty volební podpory vládnoucí strany. Kramerovi se zároveň nedokázalo prokázat, že by nezaměstnanost měla významný efekt na výsledky voleb. Význam jak nezaměstnanosti, tak příjmu pak popřel například Stigler (1973), podle kterého nemají tyto faktory vliv na výsledky voleb. Nicméně ani jeden z nich nepracoval se stranami na okraji politického spektra. Vliv příjmu v této práci zkoumán není ze dvou důvodů. Dříve získané poznatky nenaznačují, že by příjem jedince ovlivňoval volbu extremistických stran 6

a dále proto, že příjem může být silně zkorelovaný s ukazatelem podílu vysokoškolsky vzdělaných lidí.

2.3. Ostatní faktory volby extremistických stran Jsou ale i další důvody, proč lidé u voleb upřednostní extremistickou stranu. Často se jedná o protestní hlasy proti vládnoucím středovým stranám. Programem extremistických stran je často pouhý vzdor etablovaným stranám hlavního proudu. Protestní charakter hlasů sice popřeli Van Der Brug, Fennema (2000), ale jejich výzkum se zaměřil pouze na hlasy pro radikální strany se silným protiimigračním programem. Většina autorů s myšlenkou protestních hlasů proti hlavním stranám v zemích nadále pracuje. Arzheimer, Carter (2006) říkají, že zakladatelé krajních stran podle nich často využívají nespokojenost voličů se současnou situací k svému vlastnímu prospěchu. Tento jev nazývají konceptem politické příležitosti. Důležité jsou v něm především institucionální faktory. Krajním stranám například více svědčí větší proporčnost systému. V něm mají zakladatelé těchto stran větší možnost uspět a prosazovat své zájmy. Naopak v méně proporčním systému je pouze malá pravděpodobnost, že by byli schopni přesvědčit voliče, aby hlasovali právě pro ně, a tak v těchto systémech tyto strany často ani nevznikají. Klíčové může být i to, nakolik je systém centralizovaný. Například méně centralizovaný systém může vést na regionálních úrovních ke vzniku více extremistických stran a jejich volbě. Na druhou stranu ale volby nižší instance mohou existovat jako systém varování pro mainstreamové strany, které tak mají prostor zareagovat na národní úrovni. Význam hlasů extremistickým stranám na protest stranám hlavního proudu prokázala ve své práci i Knigge (1998). Kedar (2005) ve své práci zjistil, že voliči vnímají i to, že středové strany nebo strany blízké středu často skládají koalice, a ustupují tak od svého programu. Pokud tak zvolí např. pravicovou stranu blízko středu, je možné, že díky vstupu do koalice se od svého programu vzdálí a výsledný program koalice už neodpovídá postojům voliče. Proto se voliči uchylují k volbám krajních stran, které při tvorbě koalice sice také ustoupí, ale ústupkem se posunou právě do hodnot a postojů, které zastává i volič.

7

Většina výše zmíněného textu platí především pro strany extrémní či krajní pravice. O voličích extrémně a krajně levicových stran je toho známo mnohem méně. Jak uvádí Jung (2011), kvůli nedostatku výzkumu týkajícího se voličů krajní levice neexistuje ani všeobecně uznávaný socio-demografický popis typického voliče těchto stran. Jung dále říká, že důvodem voličů pro volbu krajně levicových stran může být především sociální nejistota, euroskepticismus a opozice proti mainstreamovým stranám podobně jako u krajní pravice. March (2009) doplňuje, že krajní levice už není v současnosti v evropských zemích tak silná, jako například před třiceti lety. Jejím programem už podle Marcha většinou není plánovaná ekonomika, ale spíše opozice k neoliberálnímu globálnímu kapitalismu a také kritika vládnoucích stran. Nicméně právě proto je krajní levice brána v této práci v potaz. Komunistické a socialistické strany můžeme označit jako extrémní z toho pohledu, že jsou opakem současných mainstreamových stran. Podle Marcha jsou voliči krajní levice často takto ideologicky zaměření, členové odborů, studenti, feministky apod. V poslední době jsou to ale podobně jako u krajní pravice protestní voliči nespokojení se současnou situací či postoji hlavních levicových stran blízko středu. Strany krajní levice se navíc často staví proti Evropské unii, což může být například v Řecku velmi důležitý aspekt. Výběr stran, které lze označit extremistickými či radikálními, je možné všeobecně označit jako složitý. Autoři si často buď nechávají udělat odbornou politologickou studii analyzující politické spektrum v dané zemi, nebo si měřítko sestavují sami. V této práci jsou strany v jednotlivých zemích vybrány na základě akademických článků věnujících se této problematice. Krátké shrnutí základních informací o vybraných stranách je uvedeno vždy v oddílu věnujícím se vysvětlovaným proměnným v popisu dat jednotlivých zemí.

8

3. Hypotézy Na základě výše zmíněných teoretických východisek, poznatků z dosud zpracovaných studií a dostupných proměnných v získaných datech byly sestaveny následující hypotézy. Lze očekávat, že hlavní vysvětlující proměnná, tedy míra nezaměstnanosti, bude mít pozitivní efekt na volební výsledek extremistických stran. První hypotéza tedy zní: čím vyšší míra nezaměstnanosti, tím vyšší podíl hlasů získají v parlamentních volbách krajní strany. Tento předpoklad platí zejména na základě zjištěného poznatku, že jak levicové, tak pravicové krajní strany volí především lidé v ekonomicky nejisté situaci. Dále lze očekávat, že vyšší míra vysokoškolsky vzdělaných lidí v regionech bude mít negativní vliv na získaný podíl radikálních stran. Vysokoškolsky vzdělaní podle uvedené teorie jednak nepovažují imigranty za konkurenci při získávání pracovního místa a navíc během vzdělávacího procesu získávají více liberální postoje a nebudou tak volit strany na okraji politického spektra. Tento předpoklad opět platí pro krajní levicové i pravicové strany především na základě poznatku, který říká, že krajní levice i pravice působí jako opozice k liberálním hodnotám. Druhá hypotéza tedy zní: čím vyšší podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí v regionu, tím menší podíl hlasů získají krajní strany. Další ověřovanou hypotézou zjištěnou z předešlých studií je poznatek, že krajní strany volí spíše muži než ženy. Na tomto zjištění se shodují studie zkoumající faktory ovlivňující volbu pravicově extrémní strany. Vliv pohlaví na volební výsledky krajní levice není doposud dostatečně prozkoumán. Například Jung (2011) dochází k závěru, že pohlaví je při volbě krajně levicových stran nevýznamné. Třetí hypotéza tudíž říká: čím vyšší podíl žen v populaci regionu, tím menší podpora krajně pravicových stran. Podle výše uvedené teorie lze odhadnout, že tento vliv bude pravděpodobně slábnout v zemích, kde je více zastoupena krajní levice. 9

Poměrně těžké je odhadnout vliv průměrného věku v populaci. Autoři zkoumající vliv věku voliče na volbu krajně pravicových stran totiž uvádí, že tyto strany volí buď velmi mladí voliči, nebo naopak voliči v předdůchodovém věku. O tom, které věkové skupiny volí krajní levici, je opět velmi málo evidence. Jung (2011) uvádí, že strany krajní levice preferují především mladší voliči. Na základě těchto poznatků je sestavena čtvrtá hypotéza: čím vyšší průměrný věk v regionu, tím nižší podpora krajních stran. Poslední použitou vysvětlující proměnnou v modelu je volební účast. Zde lze očekávat, že v regionech s vyšší volební účastí bude podíl získaný extremistickými stranami nižší. To by mělo být způsobeno tím, že voliči těchto stran pravděpodobně spíše přijdou k volbám z důvodu silnějších motivací se dostavit k volbám. Při nižší účasti tak radikální strany získají větší procentuální podíl hlasů. Při vyšší účasti lze předpokládat, že dorazí spíše více voličů středových stran, což sníží procentuální podíl pro strany na okraji politického spektra. Pátá hypotéza tedy říká: čím vyšší volební účast, tím menší získaný podíl hlasů si připíší strany na okraji politického spektra.

10

4. Data Data byla sbírána na úrovni regionů jednotlivých zemí. Popis datových souborů a výběr politických stran, jejichž volební výsledky slouží jako vysvětlované proměnné v modelech, jsou uvedeny v následujících podkapitolách věnujících se jednotlivým zemím. Poté následuje souhrnný popis vysvětlujících a kontrolních proměnných, které jsou ve všech modelech stejné. Na závěr sekce věnující se datovým vstupům jsou uvedeny tabulky s popisnými statistiky jednotlivých datových souborů. Všechny elektronické zdroje dat jsou uvedeny v sekci Datové zdroje.

4.1.

Česká republika

4.1.1. Datový soubor pro Českou republiku Datový soubor obsahuje 42 výsledků voleb rozdělených do tří časových úseků a 14 územních celků. Časové úseky jsou dány parlamentními volbami v České republice, které proběhly v letech 2002, 2006 a 2010. Data o podílu hlasů získaném ve volbách extremistickými stranami, míře nezaměstnanosti a volební účasti byly získány na úrovni územních celků NUTS 3. Data ostatních vysvětlujících proměnných jsou pak získány na úrovni územních celků NUTS 2 a tudíž jsou údaje podružených krajů často shodné. Údaje o volebních výsledcích a volební účasti jsou získány z internetových stránek Evropské volební databáze3, která přejímá výsledky přímo z oficiálních stránek Českého statistického úřadu. Data o vysvětlujících a kontrolních proměnných jsou získány z informací zveřejněných Eurostatem.

Informace o

průměrném věku jsou pak získány z informací Českého statistického úřadu4.

3 4

http://eed.nsd.uib.no/webview/ http://www.czso.cz/

11

4.1.2. Vysvětlovaná proměnná pro Českou republiku V České republice i po přechodu k demokracii na konci roku 1989 podle Mareše (2008) stále zůstal velký vliv komunistické strany, která se přejmenovala z Komunistické strany Československa (KSČ) na Komunistickou stranu Čech a Moravy (KSČM). Jak Mareš (2007) uvádí, ačkoli je podle české legislativy novým právním subjektem, jedná se o nástupce totalitní strany vládnoucí od roku 1948. Silný vliv i po roce 1989 koření především ve velké tradici této strany, která vznikla již v roce 1921. Ta i v současné době dosahuje relevantních volebních výsledků, podle kterých jí můžeme určit jakožto třetí nejúspěšnější stranu v České republice. Současná pozice KSČM je silně závislá na situaci levicové České strany sociálně demokratické. Podle Mareše je ve straně vnitřní konflikt mezi dogmatickými zastánci Marxismu-Leninismu a neo-Marxisty. V roce 2002 KSČM získala téměř 900 000 hlasů, v roce 2006 pak získala přes 600 000 hlasů a v roce 2010 zůstala pod touto hranicí a ve volbách skončila až čtvrtá5. Nicméně ani přes tyto výsledky nebyla od roku 1989 součástí vládnoucí koalice. Pravicový extremismus ve zkoumaném období je zastoupen především Dělnickou stranou sociální spravedlnosti (DSSS), jejíž dosavadní výsledky strany na zvolení do Poslanecké sněmovny nestačily. DSSS je nástupcem Dělnické strany (DS), která byla v roce 2010 rozpuštěna rozhodnutím Nejvyššího správního soudu kvůli své nedemokratické povaze a podpoře násilí6. Podle Mareše (2008) je slabé zastoupení extrémní pravice v České republice způsobeno především nedostatkem tradice tohoto směru u nás zejména z období před a během 2. světové války. Na základě výše zmíněné odborné literatury tvoří vysvětlovanou proměnnou pro model zkoumající Českou republiku procentuální podíl hlasů získaný vybranými stranami označený jako podilextrmcze. V letech 2002 a 2006 je definován procentem získaných hlasů v parlamentních volbách Komunistickou

5

http://eed.nsd.uib.no/webview/ Rozsudek NSS, přístup z internetu: http://www.nssoud.cz/docs/Delnicka_strana_original.pdf 6

12

stranou Čech a Moravy. V roce 2010 je pak dána součtem volebních výsledků v procentech KSČM a DSSS.

4.2.

Maďarsko

4.2.1. Datový soubor pro Maďarsko Datový soubor čítá 60 výsledků voleb rozdělených do tří časových úseků a 20 územních celků. Časové úseky jsou dány parlamentními volbami v Maďarsku, které proběhly v letech 2002, 2006 a 2010. Data o podílu hlasů získaném ve volbách extremistickými stranami, míře nezaměstnanosti a volební účasti byly získány na úrovni územních celků NUTS 3. Data ostatních vysvětlujících proměnných jsou pak získány na úrovni územních celků NUTS 2 a tudíž jsou údaje podružených krajů často shodné. Údaje o volebních výsledcích a volební účasti jsou získány z internetových stránek Evropské volební databáze7, která přejímá výsledky přímo z oficiálních informací zveřejněných Ústřední volební komisí v Budapešti. Data o vysvětlujících a kontrolních proměnných jsou získány z informací zveřejněných Eurostatem. Informace o průměrném věku jsou pak získány z informací Maďarského statistického úřadu8.

4.2.2. Vysvětlovaná proměnná pro Maďarsko Maďarsko po pádu komunistického režimu směřovalo více k pravicovému extremismu. Jak poznamenává Mareš (2007), Maďarská socialistická dělnická strana (Magyar Szocialista Munkaspart – MSZMP), která vládla v letech 1956 až 1989, za sebou nezanechala právního nástupce a její členové po jejím rozpadu v roce 1989 částečně přešli do Maďarské socialistické strany (Magyar Szocialista Part – MSZP), která se ale řadí spíše k sociálně demokratickým stranám. Mareš (2008) dodává, že dogmatičtí komunisté mají v Maďarsku pouze velmi malý vliv v podobě

Maďarské

komunistické

dělnické

strany

(Magyar

Kommunista

Munkaspart – MKMP). 7 8

http://eed.nsd.uib.no/webview/ http://www.ksh.hu/?lang=en

13

Větší zastoupení ve vrcholné maďarské politice tak má extrémní pravice. Ta je ve zkoumaných letech reprezentována Stranou maďarské spravedlnosti a života (Magyar Igazsag es Elet Partja – MIÉP) a Hnutím za lepší Maďarsko (Jobbik Magyarorszagert Mozgalom). Z práce Tamas (2011) víme, že Strana MIÉP byla založena známým maďarským spisovatelem Istvánem Csurkou a svůj první volební úspěch slavila v roce 1998, kdy poprvé získala křesla v maďarském parlamentu. V roce 2002 ale tuto pozici ztratila a i v roce 2006, kdy utvořila předvolební koalici s nově vznikající stranou Jobbik opět nebyla ve volbách úspěšná. Ve volbách v roce 2010 ale strana Jobbik získala přes 700 tisíc hlasů a je třetí nejsilnější stranou v Maďarsku. Tamas dále uvádí, že strana je sice momentálně v opozici, ale názorově si je v mnoha ohledech blízká s vládnoucí stranou Fidesz. Podle Tamase jsou hlavními tématy maďarské krajní pravice sociální postavení pracovní třídy především ve středně velkých a menších městech a negativní postoj vůči etnickým menšinám, zejména Romům.

Vysvětlovanou

proměnnou

v modelu

zkoumajícím

Maďarsko

je

procentuální podíl hlasů získaných extremistickými stranami označený jako podilextrmhu. V roce 2002 je definován procentem získaných hlasů v prvním kole parlamentních voleb Stranou maďarské pravedlnosti a života (Magyar Igazsag es Elet Partja – MIÉP). V roce 2006 podílem získaným aliancí stran MIÉP – Jobbik a Harmadik Út a v roce 2010 je tato proměnná reprezentována volebním výsledkem Hnutí za lepší Maďarsko (Jobbik Magyarorszagert Mozgalom) opět udávaným v procentech.

4.3.

Řecko

4.3.1. Datový soubor pro Řecko Datový soubor čítá 204 pozorování získaných během čtyř časových úseků a 51 územních celků. Pozorované roky jsou roky parlamentních voleb v Řecku v letech 2000, 2004, 2007 a 2009. Volby v Řecku se konaly i v roce 2012, ale v modelu nejsou zahrnuty kvůli nemožnosti získání aktuálních dat zejména kontrolních proměnných. Data o podílu hlasů získaném ve volbách extremistickými 14

stranami, míře nezaměstnanosti a volební účasti byly získány na úrovni územních celků NUTS 3. Data ostatních vysvětlujících proměnných jsou pak získány na úrovni územních celků NUTS 2 a tudíž jsou údaje podružených krajů často shodné. Údaje o volebních výsledcích a volební účasti jsou získány z internetových stránek Evropské volební databáze9, která přejímá výsledky přímo z oficiálních stránek řeckého ministerstva vnitra. Data o vysvětlujících a kontrolních proměnných jsou získány z informací zveřejněných Eurostatem.

Informace o

průměrném věku jsou pak získány vlastním výpočtem, který je popsán v sekci věnující se vysvětlujícím proměnným.

4.3.2. Vysvětlovaná proměnná pro Řecko Pro Řecko je dlouhodobě charakteristická silná pozice krajně levicových stran. Komunistická strana Řecka (KKE) byla založena již roku 1922, a je tak stranou s nejdelší tradicí. V evropském kontextu se podle Marcha (2009) řadí ke konzervativním komunistickým stranám, kromě toho má například odmítavý postoj k imigrantům. Další radikální levicovou stranou v Řecku je podle Dimitriose (2011) Sjednocená radikální levice (SYRIZA), která svojí současnou podobu začala získávat v roce 2001 a poprvé na sebe výrazněji upozornila ve volbách v roce 2004. Strana slučuje několik malých stran na úplném okraji levicového spektra včetně komunistů, ekosocialistů, zastánce dělníků apod. Strana útočí hlavně na vládní strany a kritizuje je za omezování výdajů v důsledku současné ekonomické krize v Řecku. Naopak věří, že státní podpora je důležitá pro to, aby se země z této situace dostala. V Řecku dlouho chyběla krajní pravice. To se změnilo se vznikem Lidového pravoslavného hnutí (LAOS - Laikos Orthodoxos Synagermos) v roce 2000 a zejména pak po prvních úspěšných volbách pro tuto stranu v roce 2007. Strana LAOS sice sama popřela, že by byla krajně pravicová, nicméně její nacionalistický postoj a silný odpor proti imigrantům, kde navrhuje striktnější kontroly a imigrační

9

http://eed.nsd.uib.no/webview/

15

kvóty jí právě do této části politického spektra řadí10. Ve volbách v roce 2012 pak uspěla i neonacistická strana Zlatý úsvit (Golden Dawn). Ta vznikla podle Pappas, Aslanidis (2012) především na protest dlouhodobé politické situace v Řecku a zejména v reakci na probíhající ekonomickou krizi, která Řecko velmi silně postihla. Jejím hlavním cílem je dle Kyriakidou (2012) získat ústavní většinu, která by byla schopna prosadit změnu ústavy a tím změnila imigrační politiku. Strana Zlatý úsvit je proti jakékoli imigraci a její příznivci, ale často i samotní členové starany provádějí fyzické útoky na imigranty v Řecku. Vysvětlovanou proměnnou pro model zkoumající Řecko je procentuální podíl hlasů získaných extremistickými stranami označený jako podilextrmgre. V roce 2000 je v do této proměnné zahrnut pouze volební výsledek Komunistické strany Řecka, v roce 2004 pak součet volebních výsledků stran KKE a LAOS a v letech 2007 a 2009 součet výsledků KKE, LAOS a SYRIZA.

4.4.

Slovenská republika

4.4.1. Datový soubor pro Slovensko Datový soubor obsahuje 24 výsledků voleb rozdělených do tří časových úseků a osmi územních celků. Časové úseky jsou dány parlamentními volbami na Slovensku, které proběhly v letech 2002, 2006 a 2010. Volby z roku 2012 nejsou zahrnuty z důvodu nemožnosti získání dostatečných dat kontrolních proměnných. Jako průřezové jednotky jsou u vysvětlované proměnné, tedy podílu hlasu získaného extremistickými stranami, nezaměstnanosti a kontrolní proměnné volební účast použity územní celky na úrovni NUTS 3. Ostatní vysvětlující proměnné jsou pak získány na úrovni územních celků NUTS 2 a tudíž jsou údaje podružených krajů se mohou shodovat. Údaje o volebních výsledcích a volební účasti jsou získány z internetových stránek Evropské volební databáze11, která přejímá výsledky přímo z oficiálních stránek Slovenského štatistického úřadu. Data o vysvětlujících a kontrolních 10

The immigration discourse of a Greek radical right party, přístup z internetu: http://www.psa.ac.uk/journals/pdf/5/2012/642_292.pdf 11 http://eed.nsd.uib.no/webview/

16

proměnných jsou získány z informací zveřejněných Eurostatem.

Informace o

průměrném věku jsou pak získány z informací Slovenského statistického úřadu12.

4.4.2. Vysvětlující proměnná pro Slovensko Na Slovensku podobně jako v České republice či Maďarsku byla před rokem 1989 u moci komunistická strana. Mareš (2007) uvádí, že komunistická strana zde byla sice spojována se socioekonomickým růstem, ale rovněž s potlačováním tradičně silného náboženství. Po pádu režimu v roce 1989 se část slovenské frakce komunistické strany přetransformovala ve Stranu demokratickej ľavice (SDĽ), která má sociálně-demokratický směr. V roce 1991 proto vznikla samostatná Komunistická strana Slovenska (KSS), která je podle Marcha (2009), ale i podle Mareše (2007) dogmatickou marxisticko-leninistickou stranou a navíc má kladný postoj k československému komunistickému režimu. Extrémní pravice měla po rozpadu komunistického režimu na Slovensku na co navazovat. Jak poznamenává Mareš (2008), již během 2. světové války v letech 1939-1945 byl na Slovensku silný fašistický proud. Ještě před tím ve 30. letech zde byla patrná velká nacionalistická snaha o slovenskou autonomii. V roce 1990 vznikla Slovenská národná strana (SNS), jejíž hlavním programem byla slovenská samostatnost a snaha o vytvoření samostatné Slovenské republiky. Po roce 1993 se tato strana podle Mareše usadila na pravém okraji slovenského politického spektra. Vysvětlovanou proměnnou pro model zkoumající Slovenskou republiku je procentuální

podíl

hlasů

získaných

vybranými

stranami

označený

jako

podilextrmsvk. V letech 2002 a 2006 je definován součtem získaných hlasů v procentech Slovenskou národnou stranou (SNS) a Komunistickou stranou Slovenska. (KSS) V roce 2010 je zahrnuta pouze SNS, poněvadž KSS pouze ve dvou oblastech získala více než 1% hlasů.

12

Štatistický úrad SR databáza RegDat (http://portal.statistics.sk/showdoc.do?docid=96)

17

4.5.

Španělsko

4.5.1. Datový soubor pro Španělsko Datový soubor obsahuje 174 pozorování během tří časových období v 58 regionech Španělska. Časové období jsou dány termíny parlamentních voleb ve Španělsku, které proběhly v letech 2000, 2004 a 2008. Volby proběhly i v roce 2012, nejsou však zahrnuty kvůli obtížnosti získání dat zejména o kontrolních proměnných. Data o volebních výsledcích, volební účasti, míře nezaměstnanosti a průměrném věku jsou získány na úrovni regionů NUTS 3. Údaje o podílu vysokoškolsky vzdělaných a podílu žen v populaci jsou získány na úrovni regionů NUTS 2 a tudíž se u nich údaje podružených krajů mohou shodovat. Údaje o volebních výsledcích a volební účasti jsou získány z internetových stránek Evropské volební databáze13, která přejímá výsledky přímo z oficiálních stránek španělského ministerstva vnitra. Data o nezaměstnanosti, podílu vysokoškolsky vzdělaných a žen v populaci jsou získány z informací zveřejněných Eurostatem. Informace o průměrném věku jsou pak získány ze stránek Španělského statistického úřadu14.

4.5.2. Vysvětlovaná proměnná pro Španělsko Španělsko je z pohledu extremismu poměrně specifická země. Podle Büttner (2011) ve Španělsku existuje zhruba 20 extrémně pravicových politických stran, nicméně v součtu všechny tyto strany dohromady získaly ve volbách v roce 2008 pouze 0,2 % hlasů. Pro představu – od úmrtí diktátora Francisca Franca získala extrémní pravice jediné křeslo ve španělském parlamentu a to již v roce 1979. Podle odhadů, které Büttner dále uvádí, má současná extrémní pravice zhruba 15 000 členů, z nichž zhruba 20 % jsou ženy. Španělské krajně pravicové strany jsou podle Büttner spíše než na celonárodní úrovni úspěšné ve volbách do regionálních zastupitelstev. Jackman, Volpert (1996) zahrnuli do své práce jakožto extremistickou španělskou stranu Alianza Popular/Partido Popular, nicméně právě

13 14

http://eed.nsd.uib.no/webview/ http://www.ine.es/

18

za toto byli později zkritizování v díle Arzheimer (2009), poněvadž se strana během zkoumaného období posunula z pravého kraje politického spektra do středu a není nyní považována za extremistickou stranu. Ani extrémní levice není ve Španělsku silně zastoupena. Za jedinou stranu, kterou můžeme zařadit alespoň jakožto krajně levicovou, se považuje Izquierda Unida (Sjednocená levice), která podobně jako řecká strana SYRIZA slučuje menší krajně levicové strany a hlavní silou v ní tvoří podle Marcha (2009) Komunistická strana Španělska (Partido Comunista de Espaňa) a autor jí ideologicky řadí do skupiny komunistických stran například s KSČM. Hidalgo-Redondo (2008) taktéž zmiňuje radikální postoje Komunistické strany Španělska, jejíž členové podle něj tvoří kolem 80 % celé Sjednocené levice. Vysvětlovanou

proměnnou

v modelu

zkoumajícím

Španělsko

je

procentuální podíl hlasů získaných zkoumanými stranami označený jako podilextrmsp. Tato proměnná je v případě Španělska ve všech třech sledovaných letech, tedy 2000, 2004 a 2008, zastoupena volebním výsledkem Sjednocené levice.

4.6.

Vysvětlující a kontrolní proměnné

4.6.1. Vysvětlující proměnná Vysvětlující proměnnou ve všech modelech představuje průměrná roční míra nezaměstnanosti označená nezamestnanost. Ta je vyjádřena jako podíl nezaměstnaných vyjádřený v procentech na ekonomicky aktivní populaci ve věku 15-74 let15.

4.6.2. Kontrolní proměnné Kontrolní proměnná vzdelanost udává podíl lidí s vysokoškolským vzděláním v populaci daného regionu. Tato proměnná je udávána v procentech jakožto procento obyvatel starších 25 let s vysokoškolským vzděláním.

15

Kompletní vysvětlení metodiky používané Eurostatem zde: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_SDDS/EN/reg_lmk_esms.htm

19

Kontrolní proměnná vek udává průměrný věk16 populace v daném regionu, která je zde hlášena trvalým pobytem. V případě Řecka je pak tato proměnná z důvodu nedostupnosti oficiálních údajů spočítána průměrně podle počtu občanů v pětiletých intervalech věku. Kontrolní proměnná zeny udává podíl žen na celkové populaci v daném regionu. Kvůli nedostupnosti oficiálních dat je spočítána pomocí vlastních výpočtů jakožto počet žen/celková populace x 100 a je tudíž udávána v procentech. Kontrolní proměnná ucast udává volební účast v daných regionech udávanou v procentech. Započteny jsou pouze platné hlasy.

16

Pro testování hypotézy, zda extremistické a radikální strany volí velmi mladí voliči nebo voliči kolem penzijního věku, by bylo lepší použít počet lidí ve vybraných intervalech věku. Nicméně tyto data jsou na úrovni regionů pouze velmi špatně dostupné a tak je v modelu použit průměrný věk, který sice nemá tak přesnou vypovídající hodnotu, ale pomůže alespoň rozhodnout, která varianta v dané zemi spíše platí.

20

4.7.

Popisné statistiky proměnných

V následujících tabulkách jsou pak uvedeny popisné statistiky proměnných pro jednotlivé země. Tabulka 1: Popisné statistiky proměnných pro Českou republiku Proměnná Průměr Medián Minimum Maximum nezamestnanost vzdelanost vek zeny ucast podilextrmcze

9.09320 13.0048 40.1095 51.0946 61.1276 14.8971

8.67293 11.6500 40.0500 51.0382 61.4350 14.1550

2.72221 7.20000 38.5000 50.6087 49.8200 7.20000

17.1311 34.1000 41.8000 52.6210 68.1600 25.0900

Tabulka 2: Popisné statistky proměnných pro Maďarsko Proměnná Průměr Medián Minimum Maximum nezamstnanost vzdelanost vek zeny ucast podilextrmhu

8.72333 14.8967 39.0117 52.2565 66.0497 7.68533

8.90000 13.6000 39.0500 52.3121 65.8900 3.49000

3.60000 10.6000 35.5000 51.5355 60.0600 1.28000

Tabulka 3: Popisné statistiky proměnných pro Řecko Proměnná Průměr Medián Minimum nezamstnanost vzdelanost vek zeny ucast podilextrmgr

10.3034 16.6225 40.7549 49.8596 69.6559 9.94490

9.70000 15.9000 41.0000 49.6858 71.2600 10.0200

3.00000 10.3000 37.0000 48.1917 38.7200 1.79000

16.0000 29.6000 42.3000 53.3919 76.7500 27.2000

Maximum 24.6000 28.1000 43.0000 51.5629 82.8700 26.9500

Tabulka 4: Popisné statistiky proměnných pro Slovenskou republiku Proměnná Průměr Medián Minimum Maximum nezamstnanost vzdelanost vek zeny ucast podilextrmsvk

12.8533 14.1417 37.7662 51.4320 60.4696 10.0900

12.3750 12.4000 37.9100 51.2984 59.3900 9.56500

2.29000 8.50000 34.1700 51.1337 49.2600 3.65000

24.2600 33.6000 40.1100 52.6858 71.3700 22.8500

Směrodatná odchylka 3.12094 5.39729 0.853918 0.344223 4.58629 3.76395

Směrodatná odchylka 3.28419 4.34316 2.01529 0.477813 3.70382 7.41639

Směrodatná odchylka 3.68404 3.87063 1.41725 0.800219 8.33349 5.43724

Směrodatná odchylka 6.48816 6.27520 1.63903 0.469849 7.05015 5.27418

21

Tabulka 5: Popisné statistiky proměnných pro Španělsko Proměnná Průměr Medián Minimum Maximum nezamstnanost 12.1115 vzdelanost 24.4626 vek 40.7213 zeny 50.6215 ucast 70.5610 podilextrmsp 3.69034 Zdroj: vlastní výpočty

10.9500 23.4000 40.7000 50.5972 71.3100 3.14500

4.30000 15.5000 34.4000 49.3440 52.4800 0.000000

29.7000 42.2000 45.1000 52.1692 80.9000 12.1000

Směrodatná odchylka 5.09130 5.56970 2.58532 0.570301 6.30079 2.20015

Při pohledu na popisné statistiky je na první pohled patrné, že v demografických statistikách jsou si vybrané země velmi podobné. Průměrný věk se u všech zemí pohybuje kolem 40 let, pouze v případě Slovenska je průměr této proměnné necelých 38 let. Podíl žen v populaci se pak všech zemích pohybuje mezi 48 až 52 %. Podíl získaný extremistickými a radikálními stranami se pak mezi jednotlivými zeměmi poměrně liší. Nejvyšší průměrný podíl získaných hlasů je zaznamenán v České republice, což je způsobeno silnou pozicí KSČM. Nejmenší je naopak ve Španělsku, kde dokonce existují regiony, kde Sjednocená levice nezískala žádný podíl hlasů. Maďarsko, Slovensko a Řecko jsou si v tomto poměrně podobné, když se průměrná hodnota pohybuje kolem 9 %, maximální hodnota kolem 25% a minimální kolem 2%. Podíl vysokoškolsky vzdělaných je jednoznačně nejvyšší ve Španělsku, kde je to průměrně dokonce 24,4 %. V ČR, Maďarsku, Řecku a na Slovensku se tato hodnota pohybuje pouze kolem 15%. Všechny

země

mají

v daném

období

podobnou

průměrou

míru

nezaměstnanosti, která se pohybuje kolem 10%. Přesto však z této statistiky trochu vyčnívá Španělsko, kde maximální míra nezaměstnanosti v regionu byla dokonce 29,7% a i minimální hodnota míry nezaměstnanosti je z vybraných zemí nejvyšší. Při pohledu na rozdělení volební účasti si lze všimnout, že země jižní Evropy, tedy Řecko a Španělsko mají výrazně vyšší volební účast než země střední 22

Evropy. Zejména oproti České a Slovenské republice je průměrná volební účast v Řecku a Španělsku vyšší téměř o 10 %.

23

5. Model 5.1.

Teoretická stavba modelu

Stavba modelu byla provedena univerzálně pro všechny analyzované země, neboť model, hypotézy i jejich testování vychází ze stejných předpokladů.

Zvolené hypotézy byly otestovány za pomoci regresní analýzy. Předpoklady pro stavbu modelu byly následující. Klíčovým předpokladem, ze kterého stavba modelu vychází, je ten, že hlavním důvodem volby vybraných extremistických či radikálních stran je opozice k vládnoucím stranám a tím pádem se jedná o vyjádření určité formy protestu či hledání alternativy. Tento předpoklad je vysloven na základě teoretických poznatků, které nabízí jak dříve zpracované práce zkoumající volební výsledky extrémní pravice (např. Goodwin (2011), či Arzheimer, Carter (2006)), tak práce zabývající se důvodem volby extrémní levice (March (2009), Jung (2011)). Pouze při vyslovení tohoto předpokladu lze použít jako vysvětlovanou proměnnou součet procentuálních podílů hlasů jak levicově, tak pravicově krajních stran. Dalším předpokladem je podobně jako v práci Kdolské (2012), že různé skupiny občanů mají různé preference a zároveň že voliči volí právě na základě svých preferencí.

Poněvadž hlavním cílem práce je odhalit vliv míry nezaměstnanosti na podíl hlasů získaný extremistickými a radikálními stranami, je tento procentuální podíl hlasů

v modelu

prezentován

jakožto

vysvětlovaná

proměnná

a

míra

nezaměstnanosti působí jako hlavní vysvětlující proměnná. 24

Dílčím cílem práce je ověřit předpokládaný socio-demografický původ typického voliče radikálních stran, kterým je podle předchozích studií (Goodwin (2011), Arzheimer, Carter (2006), Lubbers, Gijsberts, Scheepers (2002)), mladý muž s nižším vzděláním. Pro otestování tohoto předpokladu působí v modelu jako další vysvětlující proměnné průměrný věk v populaci uvedený v letech a dále podíl žen a vysokoškoláků v populaci uvedený v procentech.

Poslední vysvětlující

proměnnou v modelu je volební účast rovněž udávaná v procentech. Očekávané směry působení jednotlivých proměnných jsou uvedeny v sekci Hypotézy.

Lze předpokládat, že kauzální směr působení je od vysvětlujících proměnných směrem k vysvětlované proměnné a ne naopak. Podíl hlasů získaný extremistickými stranami pravděpodobně nebude mít kauzální vliv na podíl žen v populaci či průměrný věk. S přihlédnutím k získaným podílům zkoumaných stran lze v podstatě vyloučit i vliv vysvětlované proměnné na míru nezaměstnanosti či podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí v populaci a rovněž i na volební účast.

K odhadu koeficientů byl použit model fixních efektů, rovněž nazývaný jako základní model reprezentující strukturu panelových dat (Novák (2007)). Ten je vhodný pro práci s panelovými daty, se kterými pracuje i tato práce, protože zkoumá, zda existují charakteristické znaky pro jednotlivé pozorované jednotky, které mohou mít vliv na vysvětlovanou proměnnou.

Data nejsou v modelu nijak transformována. To je z důvodu vhodných použitých jednotek a také proto, že nelze předpokládat, že by koeficienty

25

vysvětlujících proměnných způsobovaly změny vysvětlované proměnné např. geometrickou řadou.

5.2.

Ekonometrický model

Na základě výše zmíněné teorie a předpokladů byly sestaveny následující modely17: Rovnice 1 – Model pro Českou republiku: podilextrmcze = β1 nezamestnanost

i,t

+ β2 vzdelanost, i,t + β3 vek i,t + β4 zeny i,t + β5

ucast i,t + γi + ε i,t ; i = 1…14, t= 1…3 Rovnice 2 – Model pro Maďarsko: podilextrmhu = β1 nezamestnanost

i,t

+ β2 vzdelanost, i,t + β3 vek i,t + β4 zeny i,t + β5

i,t

+ β2 vzdelanost, i,t + β3 vek i,t + β4 zeny i,t + β5

ucast i,t + γi + ε i,t ; i = 1…20, t= 1…3 Rovnice 3 – Model pro Řecko: podilextrmgr = β1 nezamestnanost ucast i,t + γi + ε i,t ; i = 1…51, t= 1…4 Rovnice 4 – Model pro Slovenskou republiku: podilextrmsvk = β1 nezamestnanost i,t + β2 vzdelanost, i,t + β3 vek i,t + β4 zeny i,t + β5 ucast i,t + γi + ε i,t ; i = 1…8, t= 1…3

17

Ve všech modelech byly taktéž zahrnuty jednotkové dummy proměnné zkoumající vliv zkoumaných oblastí. Nicméně ve všech modelech byly tyto proměnné vyřazeny, což nasvědčuje tomu, že mezi zkoumanými oblastmi v jednotlivých zemích není výrazný rozdíl nepozorovatelných charakteristik, který by výrazně ovlivňoval podíl získaný extremistickými a radikálními stranami. Dummy proměnné proto nejsou uvedeny v rovnicicích jednotlivých modelů.

26

Rovnice 5 – Model pro Španělsko: podilextrmsp = β1 nezamestnanost

i,t

+ β2 vzdelanost, i,t + β3 vek i,t + β4 zeny i,t + β5

ucast i,t + γi + ε i,t ; i = 1…58, t= 1…3 Hlavní sledovaný koeficient tvoří ve všech modelech koeficient β1, který vypovídá o vlivu míry nezaměstnanosti na vysvětlovanou proměnnou. Koeficienty β2 až β5 pak udávají vliv daných kontrolních proměnných na vysvětlovanou proměnnou. Pozorování jsou indexována jak jednotkově (i) tak časově (t). γ je konstanta reprezentující efekty těch proměnných, které jsou charakteristické i-tému pozorování (Novák (2007)). Chybová složka ε i,t reprezentuje efekty nevýznamných proměnných příznačných i-tým pozorováním a danému časovému intervalu. Dále o této složce předpokládáme, že je nekorelovaná s vektorem proměnných x1 až x5, pro všechna i a t, a pochází z nezávisle identického rozdělení s nulovou střední hodnotou a konstantním rozptylem (P. Novák: Analýza panelových dat, Acta Oeconomica Pragensia, roč. 15, č. 1, 2007, strana 73). Jak bylo zmíněno výše, pro testování hypotéz byla použita metoda fixních efektů. Následující tabulka obsahuje výstupy z použitých modelů.

27

Tabulka 6: Výstupy modelů Česká republika

Maďarsko

Slovenská republika

Španělsko

podilextrmgr -0.0706748 (0.0709722) 0.383891*** (0.134195) 2.71025*** (0.423137) 7.02*** (2.63568) -0.176054*** (0.0426117)

podilextrmsvk -0.0469202 (0.522716) 0.118867 (0.872322) -6.51308** (2.23596) -2.26036 (25.0451) -0.832792** (0.364929)

podilextrmsp 0.109092*** (0.0369286) 0.0616792 (0.0617854) -1.21188*** (0.303904) 2.28847*** (0.645742) 0.0276948 (0.0400092)

0.866263

0.833250

0.860526

Řecko Závisle proměnná

podilextrmcze podilextrmhu 0.40177** 2,60285*** nezamestnanost (0.172161) (0,504717) -0.330953* -0,145847 vzdelanost (0.16017) (0,573474) -2.04428*** 0,0938049 vek (0.400139) (0,196758) -0.837105 -24,5339 zeny (1.42253) (16,9309) -0.481892*** -0,153646 ucast (0.0936805) (0,44898) R2

0.971809

0.745727

Směrodatné chyby jsou uvedeny v závorkách Poznámka: * p-hodnota<0,05; ** p-hodnota<0,01; *** p-hodnota<0,001; Zdroj: vlastní výpočty

28

6. Interpretace výsledků a diskuse Vliv hlavní vysvětlující proměnné, kterou je míra nezaměstnanosti, na základě výsledků jednotlivých modelů spíše naplňuje vyslovené hypotézy. V České republice by jednoprocentní nárůst nezaměstnanosti podle výstupu modelu vedl k 0,4 procentnímu růstu podílu hlasů získaného vybranými extremistickými stranami. Tento koeficient vyšel statisticky významný na 1% hladině významnosti. Taktéž v Maďarsku a Španělsku má podle modelu vyšší nezaměstnanost pozitivní vliv na volební úspěch vybraných radikálních stran. V Maďarsku je dokonce tento vliv velmi silný, nárůst míry nezaměstnanosti o 1 % vede k nárůstu získaného podílu hned o 2,6 % hlasů. Je však třeba uvést, že v modelu zkoumajícím Maďarsko vyšel nejmenší koeficient determinace z pozorovaných zemí, pouze 0,74, což nasvědčuje tomu, že je možné, že vypovídající hodnota modelu by mohla být vylepšena přidáním vhodné vysvětlující proměnné. V případě Maďarska by se mohlo jednat například o těžce změřitelný negativní postoj proti etnickým menšinám, jenž je jedním z hlavních bodů programu maďarské krajní pravice (Tamas (2011)). Zároveň výše koeficientu může být způsobena například tím, že v Maďarsku jako v jediné zemi jsou zkoumány pouze strany krajní pravice. Je tak možné, že vliv nezaměstnanosti na podporu krajní pravice je výrazně silnější než na podporu radikální levice. Ve Španělsku jednoprocentní nárůst nezaměstnanosti zvýší podíl Sjednocené levice o 0,1 %. To je rovněž v souladu s vyslovenou hypotézou. Jak v modelu zkoumajícím Maďarsko, tak v modelu zkoumajícím Španělsko jsou tyto koeficienty statisticky významné na hladině významnosti 0,1 %. V případě Řecka a Slovenska vyšel koeficient určující vliv nezaměstnanosti jako statisticky nevýznamný. V případě Řecka lze toto přiřknout především tomu, že řecké radikální strany nesměřují svůj politický program k řešení vysoké nezaměstnanosti a spíše se zaměřují na boj s nelegální imigrací. Imigrace je pro strany z obou krajů řeckého politického spektra hlavním bodem programu a je pravděpodobné, že míra imigrace by měla výrazný vliv na podíl získaný vybranými stranami. I výběr stran může být pro nevýznamnost řeckého koeficientu důležitý faktor. Strany se totiž během zkoumaných let měnily, což může mít vliv na výstup modelu. V případě Slovenska je možné, že koeficient β1 vyšel statisticky nevýznamně především z důvodu nedostatku pozorování. Slovenský datový soubor byl ze všech pozorovaných zemí nejužší. Je rovněž možné, že míra nezaměstnanosti skutečně neměla na Slovensku

29

významný vliv na zisk hlasů získaný zkoumanými stranami. Rovněž výběr stran může být důvodem tohoto výsledku. Očekávaný směr působení se tak potvrdil u třech z pěti sledovaných zemí a navíc v těchto případech vyšel jako statisticky významný. V případě Řecka a Slovenska se hypotéza nepotvrdila, když oba koeficienty vyšly záporně a nevýznamně. Očekávaný vliv podílu vysokoškolsky vzdělaných lidí se potvrdil pouze v případě České republiky, kde jednoprocentní nárůst vysokoškoláků způsobuje 0,33% pokles získaných hlasů radikálními stranami s platností na hladině významnosti 5%. Naopak pozitivní vliv vyššího vzdělání vyšel v modelu zkoumajícím Řecko, kde odhadovaný koeficient vyšel 0,38 na hladině významnosti 0,1 %. To znamená, že o procento vyšší podíl vysokoškolsky vzdělaných způsobuje 0,38 procentní nárůst podílu hlasů získaného stranami, které byly v modelu označeny jako radikální. V případě Řecka jsou to především krajně levicové strany. Proto se nemusí jednat o chybu v modelu, krajní levici totiž mohou často volit i intelektuálové. V ostatních modelech vyšel koeficient nevýznamně. Nejpřekvapivější je to v případě Maďarska, kde je mezi stranami zastoupena pouze krajní pravice, a tudíž by se dalo očekávat, že vyšší vzdělanost bude mít výrazně negativní vliv na vybrané politické strany. Znaménko koeficientu nicméně negativnímu vlivu nasvědčuje. Vliv věku voliče se ukázal významný na výsledky radikálních stran. V České republice, na Slovensku a ve Španělsku má vyšší věk negativní vliv na vysvětlovanou proměnnou. V České republice vyšel koeficient -2,04, v případě Španělska -1,21 (oba na hladině významnosti 0,1 %), na Slovensku pak -6,51 na hladině významnosti 1 %. To znamená, že o rok vyšší průměrný věk snižuje podíl hlasů získaný vybranými stranami o 2,04, 1,21 resp. 6,51 procent. Tento vliv odpovídá předpokladům, nicméně výše koeficientů se zdá nadhodnocená, což může být způsobeno tím, že průměrný věk je v případě České republiky a Slovenska získán na úrovni nadřazených regionů NUTS 2, oproti výsledkům stran ve volbách, které byly získány na úrovni regionů NUTS 3. Proto je třeba nahlížet na výsledky s opatrností. Zároveň je ale možné, že radikální strany skutečně volí velmi mladí voliči a koeficienty mají dobrou vypovídající hodnotu. Data o průměrném věku ve Španělsku byly nasbírány na úrovni NUTS 3 a koeficient vyšel -1,21, což také nasvědčuje výše popsanému problému s daty. Přesto směr působení naznačuje, že radikální strany preferují spíše mladší voliči. Navíc průměrný věk v populaci se příliš v čase nemění. 30

I přes stárnutí populace ve všech zemích ve zkoumaných letech průměrný věk populace mění velmi pomalu. V případě Řecka vyšel koeficient naopak 2,71 na hladině významnosti 0,1 %, což je proti vyslovenému předpokladu. Důvod může být opět skladba zkoumaných stran, které patří spíše ke krajní levici. Výše koeficientu může být opět zkreslena rozlišnými úrovněmi sběru dat. V případě Maďarska koeficient jako v jediné zemi vyšel statisticky nevýznamný. Vliv podílu žen v populaci se ukázal statisticky významný pouze v případě Řecka a Španělska s koeficienty 7,02 resp. 2,28 na hladině významnosti 0,1 %. To nasvědčuje tomu, že větší podíl žen v těchto zemích zvyšuje podíl získaný radikálními stranami. U obou zemí převládá krajní levice, a tudíž nelze jednoznačně říct, že by výsledek byl v rozporu s teorií. Výše koeficientů říká, že pokud se zvýší podíl žen v populaci o 1%, zvýší se podíl radikálních stran o 7,02 resp. 2,28%. To se zdá příliš, je třeba brát v potaz, že rozložení pohlaví v populaci je dlouhodobě velmi fixní a takto velké změny se stanou pouze ve velmi dlouhém období či při výjimečné události (např. válka). Koeficient je proto lepší interpretovat tak, že zvýší-li se podíl žen o 0,1 %, zvýší se podíl hlasů získaný radikály v Řecku o 0,7 % a ve Španělsku o 0,23 %. To nasvědčuje tomu, že krajní levici v obou zemích preferují spíše ženy. V České republice, na Slovensku a v Maďarsku se ukázal podíl žen nevýznamný na volební výsledek radikálních stran. Nicméně ve všech těchto středoevropských zemích má koeficient záporné znaménko, což naznačuje, že tyto strany ve střední Evropě preferují spíše muži. V Maďarsku vyšel koeficient dokonce -24,5, což i přes velkou směrodatnou chybu značí velký odpor žen ke stranám krajní pravice. To potvrzuje vyslovenou hypotézu. Ukázalo se, že v České republice, Řecku a na Slovensku má vyšší volební účast skutečně vliv na získaný podíl radikálními stranami a že tento vliv je negativní. Potvrzuje se tak hypotéza, že při vyšším počtu voličů krajní strany ztrácejí volební podíly na úkor stran blízko středu. Tento vliv se ale neprokázal v případě Maďarska a Španělska. Zdá se, že v těchto zemích nemají voliči krajních stran větší motivace přijít k volbám.

31

7. Závěr Cílem práce bylo objasnit vliv nezaměstnanosti na podíl hlasů získaný u voleb extremistickými a radikálními stranami. Použité modely ukázaly, že ve třech z pěti sledovaných zemí, konkrétně v České republice, Maďarsku a Španělsku, vedla vyšší míra nezaměstnanosti k většímu získanému podílu těmito stranami. Naopak v Maďarsku a na Slovensku vyšel tento vliv jako nevýznamný. Nelze tak jednoznačně říct, že míra nezaměstnanosti zvyšuje volební úspěch extremistů, nicméně se můžeme domnívat, že ho nesnižuje. Zároveň se nepotvrdila všeobecně přijímaná hypotéza o socio-demografickém původu typického voliče radikálních stran. Tím by měl být mladý muž s nižším vzděláním. V použitých modelech se ale tato hypotéza neprokázala. Negativní vliv vzdělání na získané podíly hlasů se podařil prokázat pouze v České republice, ale například v Řecku se tento vliv zdá být opačný. Stejně tak negativní vliv vyššího věku se sice projevil v Česku, na Slovensku i ve Španělsku, nicméně v Řecku je opět tento vliv pozitivní. V Maďarsku je pak tento vliv dokonce nevýznamný. Modely nepotvrdily ani očekávaný odpor žen k radikálním stranám. V Řecku a Španělsku se dokonce ukázalo, že ženy tyto strany mohou preferovat. V zemích střední Evropy se zdá být postoj žen negativní, nicméně výsledky nejsou statisticky významné. Tento problém by mohl odstranit bohatší datový soubor získaný především na úrovni menších regionů pro lepší zkoumání charakteristických znaků jednotlivých oblastí či zahrnutím více proměnných. Těmi by mohla být například míra imigrace či některé institucionální vlivy. Vlivy vzdělání či průměrného věku by pak mohly být zkoumány použitím intervalů věku či rozdělením vzdělanosti na více úrovni a rozlišení vlivu i základního a sekundárního vzdělání. Zároveň výsledky mohou být ovlivněné relativně klidným obdobím v Evropě a vybraných zemích. Tato problematika bude i v budoucnu velmi zajímavá s ohledem na stále probíhající ekonomickou krizi, která už naplno postihla Řecko (a v modelu není tento efekt zcela zahrnut) a stejně tak s horšící se situací ve Španělsku. Dalším potencionálním zaměřením příštího výzkumu rozvíjející toto téma může rovněž být zaměření se pouze na strany krajní 32

levice, poněvadž tato oblast se zdá zatím velmi málo prozkoumaná, ačkoli datové podklady pro tento výzkum jsou dostupné.

33

8. Seznam použité literatury ARZHEIMER, Kai: Contextual Factors and the Extreme Right Vote in Western Europe, 1980-2002, American Journal of Political Science, Vol. 53, No. 2 (Apr., 2009), pp. 259275 ARZHEIMER, Kai – CARTER, Elisabeth: Political opportunity structures and right-wing extremist party success, European Journal of Political Research 45: 419–443, 2006, přístup z internetu: http://www.polsci.wvu.edu/faculty/hauser/PS591/ArzheimerCarterPolOppStructureRight WingEJPR2006.pdf BRÜCKNER, Markus – GRÜNER, Hans Peter: Economic growth and the rise of political extremism: theory and evidence, 4/2010, přístup z internetu: http://gruener.vwl.unimannheim.de/fileadmin/user_upload/gruener/pdf/growth-extremism_April_23.pdf BÜTTNER, Frauke: Right-wing extremism in Spain: Between parliamentary insignifi cance, far-right populism and racist violence, IS EUROPE ON THE “RIGHT” PATH? Right-wing extremism and right-wing populism in Europe, ISBN 978-3-86872-617-6, str. 181-196, přístup z internetu: http://library.fes.de/pdf-files/do/08338.pdf

DIMITRIOS, Kotroyannos a kol.,: The views of Radical Left Parties in Southern Europe about social policy: Cases of Greece, Portugal and Spain, Tabled Paper for the Panel “Radical Left Parties and Civil Society in Southern Europe”, 8/2011, přístup z internetu: http://www.ecprnet.eu/MyECPR/proposals/reykjavik/uploads/papers/3784.pdf

GOODWIN, Matthew: Right Response: Understanding and Countering Populist Extremism in Europe, A Chatham House Report, Sep. 2011, přístup z internetu: http://www.chathamhouse.org/sites/default/files/r0911_goodwin.pdf

34

HIDALGO-REDONDO, Óscar: Electoral and Non-Electoral Lessons of the Crisis of Spanish Leftist Alliance Izquierda Unida, European Electoral Studies, Vol. 3 (2008), No. 2, pp. 140-161, přístup z internetu: http://ispo.fss.muni.cz/uploads/EVS/006/EVS_3_2_1.pdf JACKMAN, Robert W. – VOLPERT, Karin: Conditions Favouring Parties of the Extreme Right in Western Europe, British Journal of Political Science, Vol. 26, No. 4 (Oct., 1996), pp. 501-521

JUNG, Franziska: The European Far Left. An Empirical Study of the Far Left Party Family and Its Voters, přístup z internetu: http://kuscholarworks.ku.edu/dspace/bitstream/1808/7864/1/Jung_ku_0099M_11479_DAT A_1.pdf KDOLSKÁ, Veronika: Jak ovlivňuje nezaměstnanost chování voličů, Bakalářská práce, Vysoká škola ekonomická v Praze, Národohospodářská fakulta, 2012

KEDAR, Orit: When Moderate Voters Prefer Extreme Parties: Policy Balancing in Parliamentary Elections, The American Political Science Review, Vol. 99, No. 2 (May, 2005), pp. 185-199

KNIGGE, Pia: The ecological correlates of right-wing extremism in Western Europe, European Journal of Political Research 34: 249–279, 1998, přístup z internetu: http://bit.ly/WrYwiC (https://www.google.com/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=1&ved=0CCsQFj AA&url=http%3A%2F%2Fciteseerx.ist.psu.edu%2Fviewdoc%2Fdownload%3Fdoi%3D1 0.1.1.203.4186%26rep%3Drep1%26type%3Dpdf&ei=YvTRUI2jIMiOswakvIHwCQ&usg =AFQjCNEc2vnkVpARjC2NTBm9XXsrKzTbDA&bvm=bv.1355534169,d.Yms)

KRAMER, Gerald H.: Short-Term Fluctuations in U.S. Voting Behavior, 1896-1964, The American Political Science Review, Vol. 65, No. 1 (Mar., 1971), pp. 131-143

35

KYRIAKIDOU, Dina: Greece’s far-right party goes on the offensive, Reuters Special Report, 12. 11. 2012, přístup z internetu: http://graphics.thomsonreuters.com/12/11/GoldenDawn.pdf LUBBERS, Marcel – GIJSBERTS, Mérove – SCHEEPERS, Peer: Extreme right-wing voting in Western Europe, European Journal of Political Research 41: 345–378, 2002, přístup z internetu: http://doc.utwente.nl/61252/1/Lubbers02extreme.pdf MAREŠ, Miroslav: Extremist Parties in East Central Europe during post-communist transformation process, Conference paper, 2008, přístup z internetu: http://ispo.fss.muni.cz/uploads/2download/Working_papers/ISPO_WP_2008_3.pdf MAREŠ, Miroslav: Comparison of communist parties in East Central Europe, 2007, přístup z internetu: http://ispo.fss.muni.cz/uploads/2download/working_papers/MaresCommunist_Parties-Berlin.pdf

MARCH, Luke: Contemporary Far Left Parties in Europe: From Marxism to the Mainstream?, 1/2009, přístup z internetu: http://library.fes.de/pdf-files/ipg/ipg-20091/10_a_march_us.pdf NOVÁK, Petr: Analýza panelových dat, Acta Oeconomica Pragensia, roč. 15, č. 1, 2007 O´LOUHGLIN, John – FLINT, Colin – ANSELIN, Luc: The Geography of the Nazi Vote: Context, Confession, and Class in the Reichstag Election of 1930; Annals of the Association of American Geographers, Vol. 84, No. 3 (Sep., 1994), 351-380

STIGLER, George J.: General Economic Conditions and National Elections, The American Economic Review, Vol. 63, No. 2, Papers and Proceedings of the Eighty-fifth Annual Meeting of the American Economic Association (May, 1973), pp. 160-167 STÖGBAUER, Christian: Spatial Insights into the Relationship between Unemployment and the Nazi-Vote Twilight at the End of the Weimar Republic, přístup z internetu: http://econhist.userweb.mwn.de/nazi_une.pdf

36

STÖGBAUER, Christian: Measuring the Impact of the Depression on the Radical Vote in the Weimar Republic A Spatio-temporal Approach, přístup z internetu: http://econhist.userweb.mwn.de/meas_rad.pdf

TAMAS, Pal: The radical right in Hungary: A threat to democracy?, IS EUROPE ON THE “RIGHT” PATH? Right-wing extremism and right-wing populism in Europe, ISBN 978-386872-617-6, str.221-242, přístup z internetu: http://library.fes.de/pdf-files/do/08338.pdf VAN DER BRUG, Wouter – FENNEMA, Meindert – TILLIE, Jean: Anti-immigrant parties in Europe: Ideological or protest vote?, European Journal of Political Research 37: 77–102, 2000 The immigration discourse of a Greek radical right party, přístup z internetu: http://www.psa.ac.uk/journals/pdf/5/2012/642_292.pdf

37

9. Datové zdroje Proměnná

Datum použití 8. 11. 2012

Název zdroje

Dostupné z:

European Election Database

http://eed.nsd.uib.no/webview/

8.11.2012

Eurostat

vzdelanost

10. 11. 2012

Eurostat

zeny

12. 11. 2012

Eurostat

vek

13. 11. 2012

Eurostat Český statistický úřad Slovenský štatistický úřad Központi Statisztikai Hivatal Instituto Nacional de Estadística

http://epp.eurostat.ec.europa.e u/portal/page/portal/eurostat/h ome http://epp.eurostat.ec.europa.e u/portal/page/portal/eurostat/h ome http://epp.eurostat.ec.europa.e u/portal/page/portal/eurostat/h ome http://epp.eurostat.ec.europa.e u/portal/page/portal/eurostat/h ome http://www.czso.cz/ http://www.statistics.sk/ http://www.ksh.hu/?lang=en http://www.ine.es/welcoing.ht m

podilextrmcr podilextrmhu podilextrmgr podilextrmsvk podilextrmsp ucast nezamestnanost

38