Vládní návrh. ZÁKON ze dne 2005 o veřejných výzkumných institucích Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ

Vládní návrh ZÁKON ze dne ……2005 o veřejných výzkumných institucích Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ §1 Předmět úpravy Tento zákon upravuje a) způsob zřízení, vznik, činnost a způsob zrušení a zánik veřejné výzkumné instituce, b) postavení a působnost zřizovatele a orgánů veřejné výzkumné instituce, a c) přeměnu příspěvkových organizací zabývajících se výzkumem na veřejné výzkumné instituce. §2 Veřejná výzkumná instituce (1) Veřejná výzkumná instituce je právnickou osobou, jejímž hlavním předmětem činnosti je výzkum, včetně zajišťování infrastruktury výzkumu, vymezený zákonem o podpoře výzkumu a vývoje 1 ). Veřejná výzkumná instituce svou hlavní činností zajišťuje výzkum podporovaný z veřejných prostředků v souladu s podmínkami pro poskytování veřejné podpory stanovenými právem Evropských společenství 2 ). (2) Veřejná výzkumná instituce může být zřízena Českou republikou nebo územním samosprávným celkem (dále jen „zřizovatel“); jménem České republiky plní funkci zřizovatele veřejné výzkumné instituce ministerstvo, jiný ústřední orgán státní správy nebo Akademie věd České republiky v postavení organizačních složek České republiky (dále jen „organizační složka státu“). (3) Činnost veřejné výzkumné instituce musí být v souladu se zvláštními právními předpisy upravujícími veřejnou podporu. (4) Informace o výsledcích výzkumné činnosti veřejné výzkumné instituce musí být veřejně dostupné v informačním systému výzkumu a vývoje 3 ) a ve výroční zprávě o činnosti a hospodaření veřejné výzkumné instituce (dále jen „výroční zpráva“), zveřejněné způsobem umožňujícím dálkový přístup nejpozději do 30 dnů po jejím schválení, nestanoví-li zvláštní právní předpisy jinak. (5) Název veřejné výzkumné instituce musí obsahovat označení „veřejná výzkumná instituce“ nebo jeho zkratku „v. v. i.“. Jiné osoby nesmějí ve svém názvu nebo obchodní firmě toto označení používat.

1

) § 2 odst. 1 písm. a) a § 2 odst. 2 písm. f) zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje). 2 ) Čl. 87 a 89 Smlouvy o založení Evropského společenství, ve znění pozdějších smluv. 3 ) § 12 zákona o podpoře výzkumu a vývoje.

1

(6) Závazkové vztahy mezi veřejnými výzkumnými institucemi navzájem a mezi veřejnými výzkumnými institucemi na straně jedné a státem, územním samosprávným celkem nebo vysokou školou na straně druhé při realizaci hlavní, další nebo jiné činnosti veřejných výzkumných institucí, jakož i závazkové vztahy mezi veřejnou výzkumnou institucí a podnikateli při realizaci hlavní, další nebo jiné činnosti veřejné výzkumné instituce a podnikatelské činnosti podnikatelů se řídí obchodním zákoníkem. ČÁST DRUHÁ ZŘÍZENÍ A VZNIK VEŘEJNÉ VÝZKUMNÉ INSTITUCE §3 Zřízení veřejné výzkumné instituce (1) Veřejná výzkumná instituce je zřízena dnem vydání zřizovací listiny zřizovatelem. Zřizovací listina se vydává i při vzniku veřejné výzkumné instituce splynutím (§ 11 odst. 3 a 4) a rozdělením (§ 11 odst. 5 a 6). (2) Zřizovací listina obsahuje a) označení a sídlo organizační složky státu vykonávající funkci zřizovatele nebo, je-li zřizovatelem územní samosprávný celek, jeho název a identifikační číslo, b) název a sídlo veřejné výzkumné instituce, c) určení doby, na kterou je veřejná výzkumná instituce zřizována; v případě zřízení veřejné výzkumné instituce na dobu určitou musí být tato doba uvedena, d) účel, ke kterému je veřejná výzkumná instituce zřizována, a tomu odpovídající druh činnosti ve výzkumu jako předmět hlavní činnosti veřejné výzkumné instituce, e) předmět, podmínky a rozsah činností, které nejsou výzkumem nebo jeho infrastrukturou, f) vymezení majetku, který je vkládán do veřejné výzkumné instituce, včetně ocenění majetku v účetních cenách podle zvláštního právního předpisu, a vymezení závazků, které souvisejí s vkládaným majetkem a přecházejí na veřejnou výzkumnou instituci, g) stanovení základní organizační struktury veřejné výzkumné instituce, h) určení, kteří zaměstnanci veřejné výzkumné instituce se stávají zaměstnanci veřejné výzkumné instituce, pokud vznikne rozdělením. (3) Jsou-li předmětem majetku vymezeného ve zřizovací listině nemovitosti evidované v katastru nemovitostí České republiky (dále jen „katastr nemovitostí“), musí být označeny podle zvláštního právního předpisu 4 ). §4 Vznik veřejné výzkumné instituce (1) Veřejná výzkumná instituce vzniká dnem, ke kterému je zapsána do rejstříku veřejných výzkumných institucí. (2) Návrh na zápis veřejné výzkumné instituce do rejstříku veřejných výzkumných institucí podává Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy zřizovatel. V návrhu určí zřizovatel den, ke kterému má být zápis proveden. K návrhu na zápis musí být přiložena zřizovací listina. V případech, kdy veřejná výzkumná instituce vzniká splynutím nebo rozdělením, podává zřizovatel návrh na její zápis společně s návrhem na výmaz zanikajících veřejných výzkumných institucí z rejstříku veřejných výzkumných institucí. 4

) § 5 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 120/2000 Sb. a zákona č. 220/2000 Sb.

2

§5 (1) Jménem veřejné výzkumné instituce v době od jejího zřízení do jejího vzniku je oprávněn jednat zřizovatel. (2) V době od vzniku veřejné výzkumné instituce do doby jmenování ředitele veřejné výzkumné instituce je oprávněna jednat jménem veřejné výzkumné instituce osoba pověřená zřizovatelem řízením veřejné výzkumné instituce. (3) Z jednání podle odstavce 1 je zavázán zřizovatel. Vznikem veřejné výzkumné instituce přecházejí práva a závazky vzniklé z jednání zřizovatele podle odstavce 1 na veřejnou výzkumnou instituci. §6 Rejstřík veřejných výzkumných institucí (1) Rejstřík veřejných výzkumných institucí je veřejný seznam, do kterého se zapisují zákonem stanovené údaje o veřejných výzkumných institucích. Rejstřík veřejných výzkumných institucí vede Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. (2) Na jednání v důvěře v zápis do rejstříku veřejných výzkumných institucí, možnost uplatnění námitek, zveřejňování údajů a obsahu listin, účinky tohoto zveřejnění a důsledky nesouladu mezi zapsanými a zveřejněnými údaji nebo uloženými a zveřejněnými listinami platí obdobně ustanovení zvláštního právního předpisu upravujícího obchodní rejstřík 5 ). (3) Do rejstříku veřejných výzkumných institucí se zapisuje a) b) c) d) e) f) g) h) i) j) k) l)

5

den, ke kterému byl proveden zápis, změna zřizovací listiny, název, sídlo a identifikační číslo veřejné výzkumné instituce, označení a sídlo organizační složky státu vykonávající funkci zřizovatele nebo, je-li zřizovatelem územní samosprávný celek, jeho název a identifikační číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení osoby pověřené řízením veřejné výzkumné instituce podle § 5 odst. 2 a místo jejího trvalého pobytu na území České republiky, nebo bydliště v cizině a místo pobytu na území České republiky, den udělení nebo den odnětí tohoto pověření, jméno, popřípadě jména, příjmení ředitele a místo jeho trvalého pobytu na území České republiky, nebo bydliště v cizině a místo pobytu na území České republiky, den zahájení a ukončení výkonu funkce ředitele, předmět hlavní činnosti (druh činnosti ve výzkumu), k jehož provádění byla veřejná výzkumná instituce zřízena, předmět další nebo jiné činnosti (§ 21 odst. 3), byla-li stanovena ve zřizovací listině, zrušení veřejné výzkumné instituce, jeho právní důvod a den, ke kterému byla veřejná výzkumná instituce zrušena, při zrušení veřejné výzkumné instituce s likvidací vstup do likvidace a jméno, popřípadě jména, příjmení likvidátora a místo jeho trvalého pobytu na území České republiky, nebo bydliště v cizině a místo pobytu na území České republiky, ukončení likvidace a den, ke kterému byla likvidace ukončena, sloučení veřejných výzkumných institucí s tím, že u každé zanikající veřejné výzkumné instituce se zapíše, že zanikla sloučením, a název, sídlo a identifikační číslo nástupnické veřejné výzkumné instituce a u nástupnické veřejné výzkumné instituce se zapíše, že na ni

) § 27 obchodního zákoníku.

3

m)

n)

o) p) q) r) s) t) u) v)

přešel majetek a závazky zanikající veřejné výzkumné instituce, a název, sídlo a identifikační číslo zanikající veřejné výzkumné instituce nebo zanikajících veřejných výzkumných institucí, splynutí veřejných výzkumných institucí s tím, že u zanikajících veřejných výzkumných institucí se zapíše, že zanikly splynutím, a název, sídlo a identifikační číslo nástupnické veřejné výzkumné instituce, která vznikla splynutím, a u nástupnické veřejné výzkumné instituce se zapíše, že na ni přešel majetek a závazky zanikajících veřejných výzkumných institucí, a názvy, sídla a identifikační čísla zanikajících veřejných výzkumných institucí, rozdělení veřejné výzkumné instituce s tím, že u zanikající veřejné výzkumné instituce se zapíše, že zanikla rozdělením, a názvy, sídla a identifikační čísla nástupnických veřejných výzkumných institucí a u každé nástupnické veřejné výzkumné instituce, která vznikla rozdělením, se zapíše, že vznikla rozdělením, že na ni přešel majetek a závazky zanikající veřejné výzkumné instituce uvedené v rozhodnutí zřizovatele o rozdělení, název, sídlo a identifikační číslo zanikající veřejné výzkumné instituce, jakož i názvy, sídla a identifikační čísla ostatních nástupnických veřejných výzkumných institucí, které vznikly rozdělením, prohlášení konkursu na majetek veřejné výzkumné instituce, jméno, popřípadě jména, příjmení konkursního nebo vyrovnacího správce a místo jeho trvalého pobytu na území České republiky, nebo bydliště v cizině a místo pobytu na území České republiky, zrušení konkursu a den, ke kterému byl konkurs zrušen, zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku, zahájení řízení o vyrovnání, jméno, popřípadě jména, příjmení konkursního nebo vyrovnacího správce a místo jeho trvalého pobytu na území České republiky, nebo bydliště v cizině a místo pobytu na území České republiky, povolení vyrovnání, skončení vyrovnání a zrušení vyrovnání a den, ke kterému bylo vyrovnání povoleno, skončeno nebo zrušeno, nařízení exekuce na majetek veřejné výzkumné instituce, jméno, popřípadě jména, příjmení exekutora a místo jeho pobytu na území České republiky, nebo bydliště v cizině a místo jeho pobytu na území České republiky, změna nebo výmaz zapsaných skutečností, další skutečnosti, stanoví-li tak zákon.

(4) Návrh na zápis veřejné výzkumné instituce do rejstříku veřejných výzkumných institucí, návrh na zápis změny zřizovací listiny, změny v osobě ředitele veřejné výzkumné instituce, sloučení, splynutí nebo rozdělení veřejné výzkumné instituce, vstupu veřejné výzkumné instituce do likvidace a návrh na její výmaz z rejstříku veřejných výzkumných institucí podává zřizovatel. V ostatních případech je osobou oprávněnou podávat návrh na zápis do rejstříku veřejných výzkumných institucí ředitel veřejné výzkumné instituce nebo její likvidátor. (5) Návrh na zápis musí být doložen listinnými doklady prokazujícími skutečnosti, které mají být do rejstříku veřejných výzkumných institucí zapsány, a listinami, které se zakládají do sbírky listin. (6) Údaje uvedené v odstavci 3 zveřejní Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy do 30 dnů od provedení zápisu v Obchodním věstníku 6 ). §7 (1) Při řízení o zápisu veřejné výzkumné instituce do rejstříku veřejných výzkumných institucí, jakož i při řízení o zápisu změn nebo výmazu dosud zapsaných skutečností, se postupuje podle správního řádu 7 ), nestanoví-li tento zákon jinak.

6

) Nařízení vlády č. 503/2000 Sb., o Obchodním věstníku, ve znění nařízení vlády č. 408/2003 Sb. ) Správní řád.

7

4

(2) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy rozhodne o návrhu na zápis veřejné výzkumné instituce do rejstříku veřejných výzkumných institucí, jakož i o návrhu na zápis změn nebo výmazu dosud zapsaných skutečností, v případě návrhu na zápis veřejné výzkumné instituce přidělí na základě sdělení orgánu vykonávajícího státní statistickou službu 8 ) veřejné výzkumné instituci identifikační číslo, a bez zbytečného odkladu provede zápis do rejstříku veřejných výzkumných institucí. (3) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zamítne návrh na zápis veřejné výzkumné instituce do rejstříku veřejných výzkumných institucí, nejsou-li splněny podmínky stanovené tímto zákonem pro zřízení a vznik, popřípadě pro zánik veřejné výzkumné instituce, vzniká-li veřejná výzkumná instituce splynutím nebo rozdělením. (4) Po zápisu změny zřizovací listiny zřizovatel bez zbytečného odkladu vyhotoví úplné znění zřizovací listiny a předá je Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, které je zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. §8 (1) Součástí rejstříku veřejných výzkumných institucí je sbírka listin obsahující a) b) c) d)

zřizovací listinu a její změny, úplné znění zřizovací listiny, výroční zprávy, účetní závěrky a zprávy auditora o jejich ověření, doklad o jmenování, odvolání nebo o jiném způsobu ukončení výkonu funkce ředitele, popřípadě i likvidátora, nebo doklad o udělení či odnětí pověření řízením veřejné výzkumné instituce, e) podpisový vzor ředitele nebo osoby pověřené zřizovatelem řízením veřejné výzkumné instituce, popřípadě i likvidátora, f) rozhodnutí týkající se zrušení veřejné výzkumné instituce, g) zprávu o průběhu likvidace a zprávu o naložení s majetkem a závazky veřejné výzkumné instituce, h) rozhodnutí o sloučení, splynutí nebo rozdělení, popřípadě smlouvu o sloučení nebo splynutí, i) rozhodnutí soudu vydaná podle zákona o konkursu a vyrovnání, j) další listiny, o kterých tak stanoví tento zákon. (2) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vede pro každou zapsanou veřejnou výzkumnou instituci ve sbírce listin zvláštní složku. (3) Jestliže ve sbírce listin není uložena některá z listin uvedených v odstavci 1, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, jakmile tuto skutečnost zjistí, poznamená to ve sbírce listin, vyzve veřejnou výzkumnou instituci, aby mu listinu určenou k založení do sbírky listin bez zbytečného odkladu předala, a oznámí tuto skutečnost zřizovateli. (4) Není-li listina, která má být uložena do sbírky listin, vyhotovena v českém jazyce, může si Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vyžádat překlad této listiny do českého jazyka provedený tlumočníkem zapsaným do seznamu znalců a tlumočníků 9 ). Pravost podpisu a otisku razítka na originálech předkládaných dokladů, které byly vydány v zahraničí, musí být ověřena. Požadavek na provedení překladu tlumočníkem zapsaným do seznamu znalců a tlumočníků a požadavek na ověření pravosti podpisu a otisku razítka se nevztahuje na státní příslušníky členského státu Evropské unie nebo právnickou osobou se sídlem, úřední správou nebo hlavním

8

) Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů. ) zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.

9

5

místem své podnikatelské činnosti v členském státu Evropské unie, nejsou-li pochybnosti o správnosti překladu, popřípadě o pravosti podpisu nebo razítka. §9 (1) Povinnosti týkající se rejstříku veřejných výzkumných institucí je osoba oprávněná k podání návrhu na zápis, popřípadě výmaz, povinna splnit bez zbytečného odkladu poté, co rozhodná skutečnost nastala. Rozhodnutí soudu, která se zakládají do sbírky listin, předá Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy k založení do sbírky listin bez zbytečného odkladu ode dne nabytí právní moci rozhodnutí soud. (2) Zjistí-li Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy neshodu mezi skutečným právním stavem a stavem zápisů v rejstříku veřejných výzkumných institucí, vyzve veřejnou výzkumnou instituci ke zjednání nápravy. Nezjedná-li tato veřejná výzkumná instituce ve lhůtě stanovené Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy nápravu, může soud na návrh Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, je-li takový postup v zájmu ochrany práv nebo právem chráněných zájmů třetích osob, rozhodnout o zrušení a likvidaci této veřejné výzkumné instituce. (3) Provedení zápisu do rejstříku veřejných výzkumných institucí a uložení listiny do sbírky listin Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zveřejní bez zbytečného odkladu v Obchodním věstníku. (4) Zápis veřejné výzkumné instituce a předmětu její činnosti, zápis změn nebo výmaz dosud zapsaných skutečností oznámí Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy příslušnému finančnímu úřadu 10 ), orgánu vykonávajícímu státní statistickou službu8) a orgánu, který vydal živnostenské oprávnění nebo jiné podnikatelské oprávnění, nejpozději do 1 týdne ode dne zápisu. (5) Údaje rejstříku veřejných výzkumných institucí včetně sbírky listin jsou veřejně přístupné v listinné a elektronické podobě, a to i prostřednictvím veřejné informační sítě, zejména na Portálu veřejné správy. Každý má právo do rejstříku nahlížet, pořizovat kopie nebo výpisy. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vydá na požádání úředně ověřený úplný nebo částečný opis zápisu nebo listiny uložené ve sbírce listin, výpis nebo potvrzení o určitém zápisu nebo o tom, že v rejstříku veřejných výzkumných institucí tento zápis není. ČÁST TŘETÍ ZRUŠENÍ A ZÁNIK VEŘEJNÉ VÝZKUMNÉ INSTITUCE § 10 Zrušení veřejné výzkumné instituce (1) Zániku veřejné výzkumné instituce předchází její zrušení bez likvidace nebo s likvidací. (2) Veřejná výzkumná instituce se zrušuje a) rozhodnutím zřizovatele o zrušení veřejné výzkumné instituce s likvidací, b) rozhodnutím zřizovatele o sloučení, o splynutí 11 ) nebo o rozdělení, popřípadě smlouvou o sloučení, o splynutí nebo o rozdělení uzavřenou mezi zřizovateli, c) uplynutím doby, na kterou byla veřejná výzkumná instituce zřízena, 10 11

) Zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů. ) § 69a obchodního zákoníku.

6

d) dosažením účelu, pro který byla veřejná výzkumná instituce zřízena, e) zamítnutím návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku veřejné výzkumné instituce nebo zrušením konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo zrušením konkursu z důvodu, že majetek veřejné výzkumné instituce nepostačuje k úhradě nákladů konkursu, nebo f) rozhodnutím soudu. (3) Veřejná výzkumná instituce se zrušuje v případech uvedených v odstavci 2 písm. a) a b) dnem stanoveným v rozhodnutí; v případě zrušení podle odstavce 2 písm. f) dnem stanoveným v rozhodnutí soudu, nejdříve však dnem nabytí právní moci rozhodnutí. § 11 Zrušení veřejné výzkumné instituce bez likvidace (1) Sloučením dochází k zániku jedné nebo více veřejných výzkumných institucí (dále jen „zanikající instituce"), jemuž předchází jejich zrušení bez likvidace; majetek a závazky zanikající instituce včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů přecházejí na jinou veřejnou výzkumnou instituci účastnící se sloučení, která nezaniká (dále jen „nástupnická instituce"). (2) O sloučení rozhoduje zřizovatel s předchozím souhlasem nebo na návrh rady každé z veřejných výzkumných institucí, která se sloučení účastní. Rozhodnutí zřizovatele o sloučení musí obsahovat název, sídlo a identifikační číslo zanikající instituce, název, sídlo a identifikační číslo nástupnické instituce. Současně zřizovatel změní zřizovací listinu nástupnické instituce. Jsou-li slučované instituce zřízeny různými zřizovateli, nahrazuje rozhodnutí o sloučení smlouva zřizovatelů o sloučení, která musí dále určit, který ze zřizovatelů bude vykonávat práva a povinnosti zřizovatele ve vztahu k nástupnické instituci. Tento zřizovatel změní zřizovací listinu nástupnické instituce. Jsou-li slučované veřejné výzkumné instituce zřízeny Českou republikou a působnost zřizovatele vykonávají různé organizační složky státu, uzavřou tyto složky písemnou dohodu, ve které stanoví, která z nich bude vykonávat jménem České republiky práva a povinnosti zřizovatele. Tento zřizovatel vydá rozhodnutí o sloučení a současně změní zřizovací listinu nástupnické instituce. (3) Splynutím dochází k zániku dvou nebo více veřejných výzkumných institucí, jemuž předchází jejich zrušení bez likvidace; majetek a závazky zanikajících institucí včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů přecházejí na nově vznikající nástupnickou instituci. (4) O splynutí rozhoduje zřizovatel s předchozím souhlasem nebo na návrh rady každé z veřejných výzkumných institucí, která se splynutí účastní. Rozhodnutí zřizovatele o splynutí musí obsahovat název, sídlo a identifikační číslo zanikajících institucí. Současně zřizovatel vydá zřizovací listinu nástupnické instituce. Jsou-li zanikající instituce zřízeny různými zřizovateli, nahrazuje rozhodnutí o splynutí smlouva zřizovatelů o splynutí, která musí dále určit, který ze zřizovatelů bude vykonávat práva a povinnosti zřizovatele ve vztahu k nástupnické instituci. Tento zřizovatel vydá zřizovací listinu nástupnické instituce. Jsou-li zanikající veřejné výzkumné instituce zřízeny Českou republikou a působnost zřizovatele vykonávají různé organizační složky státu, uzavřou tyto složky písemnou dohodu, ve které stanoví, která z nich bude vykonávat jménem České republiky práva a povinnosti zřizovatele. Tento zřizovatel vydá rozhodnutí splynutí a současně vydá zřizovací listinu nástupnické instituce. (5) Rozdělením veřejná výzkumná instituce zaniká. Jejímu zániku předchází zrušení bez likvidace s tím, že její majetek a závazky včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů přecházejí na nástupnické instituce v rozsahu uvedeném v rozhodnutí o rozdělení. Nástupnická instituce ručí za závazky, které na ni v důsledku rozdělení přešly, do výše hodnoty nabytého majetku snížené o výši závazků, které na ni v důsledku rozdělení přešly. Ze závazků, které nejsou uvedeny v rozhodnutí o rozdělení, jsou nástupnické instituce zavázány společně a nerozdílně.

7

(6) O rozdělení rozhoduje zřizovatel, s předchozím souhlasem nebo na návrh rady instituce. Rozhodnutí zřizovatele o rozdělení musí obsahovat název, sídlo a identifikační číslo zanikající instituce, určení, jaký majetek a jaké závazky, přecházejí na jednotlivé nástupnické instituce. Současně s rozhodnutím o rozdělení zřizovatel vydá zřizovací listinu nástupnické instituce. (7) Právní účinky uvedené v odstavcích 2, 4 a 6 nastávají dnem provedení zápisu do rejstříku veřejných výzkumných institucí. Zrušení veřejné výzkumné instituce s likvidací § 12 (1) Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se při zrušení veřejné výzkumné instituce s likvidací ustanovení zvláštního právního předpisu o likvidaci obchodních společností 12 ). (2) Likvidační zůstatek přejde dnem výmazu z rejstříku veřejných výzkumných institucí na zřizovatele. Zřizovatel nese úhradu nákladů likvidace včetně úhrady nákladů na odměnu likvidátora. § 13 (1) O zrušení veřejné výzkumné instituce a o jejím vstupu do likvidace může rozhodnout krajský soud, v jehož obvodu má veřejná výzkumná instituce sídlo (dále jen „soud“) na návrh osoby, která osvědčí právní zájem, jestliže a) nebyly ustaveny všechny orgány veřejné výzkumné instituce (§ 16 až 19) po dobu delší než 6 měsíců, b) v některém z orgánů veřejné výzkumné instituce zaniklo před více než 6 měsíci členství osoby vykonávající funkci tohoto orgánu nebo jeho člena, aniž by došlo k novému jmenování nebo zvolení daného orgánu nebo člena daného orgánu, c) v posledních 12 měsících existence veřejné výzkumné instituce se nekonalo ani jedno zasedání rady instituce, d) veřejná výzkumná instituce neprovádí hlavní činnost uvedenou ve zřizovací listině po dobu delší než 6 měsíců, e) veřejná výzkumná instituce provozuje další nebo jinou činnost v rozporu s § 21 odst. 3 nebo provozováním další nebo jiné činnosti došlo v období 6 měsíců opakovaně k ohrožení kvality a rozsahu hlavní činnosti, k jejímuž provádění byla veřejná výzkumná instituce zřízena, f) veřejná výzkumná instituce užívá příjmů ze své činnosti nebo ze svého majetku v rozporu s tímto zákonem. (2) Soud může rozhodnout o zrušení veřejné výzkumné instituce a o jejím vstupu do likvidace i bez návrhu, je-li takový postup v zájmu ochrany práv nebo právem chráněných zájmů třetích osob a není-li zjednána náprava při neshodě mezi skutečným právním stavem a stavem zápisů v rejstříku veřejných výzkumných institucí po výzvě Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a ve lhůtě jím stanovené. (3) Soud stanoví lhůtu k odstranění důvodu, pro který bylo zrušení veřejné výzkumné instituce navrženo, je-li odstranění tohoto důvodu možné. (4) Účastníkem řízení je veřejná výzkumná instituce, zřizovatel a v případě, že řízení je zahájeno na návrh, i navrhovatel.

12

) § 70 až 75b obchodního zákoníku.

8

Zánik veřejné výzkumné instituce § 14 (1) Veřejná výzkumná instituce zaniká dnem výmazu veřejné výzkumné instituce z rejstříku veřejných výzkumných institucí. (2) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy rozhodne o výmazu zanikající veřejné výzkumné instituce z rejstříku veřejných výzkumných institucí bez zbytečného odkladu poté, kdy mu je předložen úplný návrh a jsou-li splněny podmínky pro zrušení veřejné výzkumné instituce stanovené tímto zákonem. ČÁST ČTVRTÁ PŮSOBNOST ZŘIZOVATELE § 15 Zřizovatel a) vydává zřizovací listinu veřejné výzkumné instituce a rozhoduje o změně zřizovací listiny, předkládá zřizovací listinu a její změny Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, b) podává návrh na zápis veřejné výzkumné instituce do rejstříku veřejných výzkumných institucí a na její výmaz z rejstříku, navrhuje den zápisu do rejstříku veřejných výzkumných institucí, c) vkládá do veřejné výzkumné instituce zřizovací listinou nebo její změnou majetek nezbytný k zajištění účelu, pro který je veřejná výzkumná instituce zřizována; vykonává-li jménem České republiky funkci zřizovatele organizační složka státu, může být do veřejné výzkumné instituce vložen pouze takový majetek České republiky, se kterým je tato organizační složka státu příslušná hospodařit a který je nezbytný k zajištění účelu, pro který je veřejná výzkumná instituce zřizována, d) rozhoduje o zrušení veřejné výzkumné instituce za podmínek stanovených v § 10 a 11, e) v případě vzniku veřejné výzkumné instituce rozdělením rozhoduje o tom, kteří zaměstnanci přejdou do vznikající veřejné výzkumné instituce, f) v případě zrušení veřejné výzkumné instituce s likvidací podle § 12 jmenuje likvidátora a schvaluje zprávu o průběhu likvidace, g) jmenuje a odvolává osobu pověřenou řízením veřejné výzkumné instituce podle § 5 odst. 2, § 16 odst. 2, § 17 odst. 3), h) jmenuje a odvolává ředitele veřejné výzkumné instituce, i) jmenuje a odvolává členy dozorčí rady veřejné výzkumné instituce (dále jen „dozorčí rada“), j) schvaluje jednací řád dozorčí rady a jeho změny a zprávu o činnosti dozorčí rady, k) schvaluje právní úkony veřejné výzkumné instituce uvedené v § 19 odst. 1 písm. b) bodech 1 až 6, k nimž udělila předchozí písemný souhlas dozorčí rada, l) navrhuje odvolání člena rady instituce v případě opakovaného neplnění povinností člena rady instituce. ČÁST PÁTÁ ORGÁNY VEŘEJNÉ VÝZKUMNÉ INSTITUCE § 16 (1) Orgány veřejné výzkumné instituce jsou a) ředitel,

9

b) rada instituce, c) dozorčí rada. (2) Orgány veřejné výzkumné instituce musí být ustaveny do 6 měsíců ode dne jejího vzniku. Do ustavení orgánů veřejné výzkumné instituce vykonává jejich práva a povinnosti osoba pověřená zřizovatelem řízením veřejné výzkumné instituce (§ 5 odst. 2). (3) Funkce ředitele a funkce člena rady instituce nejsou slučitelné s funkcí člena dozorčí rady téže veřejné výzkumné instituce. (4) Náklady na činnost orgánů veřejné výzkumné instituce, náklady spojené s výkonem funkce v těchto orgánech, mzda ředitele a odměny členům dalších orgánů veřejné výzkumné instituce se hradí z prostředků veřejné výzkumné instituce. (5) Rada instituce a dozorčí rada jsou schopny usnášení, je-li přítomna nadpoloviční většina jejich členů. Nestanoví-li vnitřní předpis veřejné výzkumné instituce požadavek vyšší, je k rozhodnutí třeba souhlasu prosté většiny přítomných. Ostatní záležitosti upraví jednací řád rady instituce a jednací řád dozorčí rady. (6) Členové orgánů včetně ředitele veřejné výzkumné instituce jsou povinni zachovat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými přijdou do styku v souvislosti s výkonem funkce člena orgánu veřejné výzkumné instituce, stanovenou zvláštními právními předpisy 13 ). § 17 Ředitel (1) Ředitel a) je statutárním orgánem veřejné výzkumné instituce, b) rozhoduje ve všech věcech veřejné výzkumné instituce, pokud nejsou tímto zákonem svěřeny do působnosti rady instituce, dozorčí rady nebo zřizovatele, c) zabezpečuje řádné vedení účetnictví, d) předkládá radě instituce a dozorčí radě po ověření účetní závěrky auditorem návrh výroční zprávy, e) předává zřizovateli účetní závěrku ověřenou auditorem a výroční zprávu schválenou radou instituce, f) předkládá poskytovateli 14 ) návrhy výzkumných záměrů a návrhy projektů výzkumu a vývoje projednané radou instituce, g) předkládá radě instituce návrhy, které se týkají rozpočtu veřejné výzkumné instituce a jeho změn, a návrhy vnitřních předpisů veřejné výzkumné instituce, s výjimkou jednacího řádu dozorčí rady, a jejich změn, h) předkládá radě instituce návrhy na změny zřizovací listiny; po jejich projednání radou instituce je předává zřizovateli, i) předkládá dozorčí radě ke schválení návrhy právních úkonů, k nimž se vyžaduje předchozí písemný souhlas dozorčí rady podle § 19 odst. 1 písm. b). (2) Ředitele jmenuje zřizovatel na návrh rady instituce předložený na základě výběrového řízení. Pokud zřizovatel nepřijme návrh rady instituce na jmenování ředitele, rada instituce vyhlásí 13

) Například obchodní zákoník, zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, autorský zákon, zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 14 ) Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje), ve znění pozdějších předpisů.

10

nové výběrové řízení. Ředitele odvolává zřizovatel na návrh rady instituce, dozorčí rady nebo z vlastního rozhodnutí. (3) V době do jmenování ředitele podle odstavce 2 vykonává v nezbytně nutném rozsahu jeho působnost osoba pověřená zřizovatelem řízením veřejné výzkumné instituce. (4) Ředitelem může být pouze fyzická osoba, která a) je způsobilá k právním úkonům, b) nebyla pravomocně odsouzena pro trestný čin 15 ), jehož skutková podstata souvisí s předmětem činnosti veřejné výzkumné instituce, nebo pro trestný čin hospodářský nebo trestný čin proti majetku, c) nebyla jí v posledních třech letech uložena sankce podle zvláštních právních předpisů upravujících výkon odborné činnosti související s předmětem činnosti veřejné výzkumné instituce 16 ). (5) Splnění podmínek podle odstavce 4 písm. c) prokazuje uchazeč o funkci ředitele čestným prohlášením; splnění podmínek podle odstavce 4 písm. b) prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů 17 ) ne starším 3 měsíců. Není-li uchazeč o funkci ředitele státním občanem České republiky, prokazuje splnění podmínek podle odstavce 4 čestným prohlášením. (6) Ředitel může být předsedou rady instituce nebo jejím členem. Není-li ředitel členem rady instituce, je oprávněn účastnit se zasedání rady instituce bez hlasovacího práva. (7) Délka funkčního období ředitele je 5 let. Tatáž osoba může zastávat funkci ředitele nejvýše 2 po sobě jdoucí funkční období. Ředitel vykonává tuto funkci v pracovním poměru. (8) Zřizovatel odvolá ředitele, nesplňuje-li podmínky stanovené tímto zákonem pro výkon funkce ředitele, bez zbytečného odkladu poté, co se o této skutečnosti dozví. § 18 Rada instituce (1) Rada instituce se skládá z předsedy, místopředsedy a dalších členů rady instituce. Předsedu rady instituce a místopředsedu rady instituce, který zastupuje předsedu v době jeho nepřítomnosti, volí a odvolává rada instituce. (2) Rada instituce a) dbá na zachovávání účelu, pro který byla veřejná výzkumná instituce zřízena, na uplatnění veřejného zájmu v její činnosti a na její řádné hospodaření, b) stanovuje směry činnosti veřejné výzkumné instituce v souladu se zřizovací listinou a rozhoduje o koncepci jejího rozvoje, c) schvaluje rozpočet veřejné výzkumné instituce a jeho změny a střednědobý výhled jejího financování, d) schvaluje vnitřní předpisy veřejné výzkumné instituce uvedené v § 20 odst. 1 písm. a) až e), e) schvaluje výroční zprávu, f) projednává návrhy změn zřizovací listiny,

15

) Trestní zákon. ) Například zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 207/2004 Sb., o ochraně, chovu a využití pokusných zvířat. 17 ) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění zákona č. 126/2003 Sb. 16

11

g) dává předchozí souhlas, popřípadě navrhuje zřizovateli sloučení, splynutí nebo rozdělení veřejné výzkumné instituce, h) vyhlašuje výběrové řízení, na základě jehož výsledku navrhuje zřizovateli jmenování vybraného uchazeče ředitelem veřejné výzkumné instituce, navrhuje odvolání ředitele, i) projednává návrhy výzkumných záměrů a návrhy projektů výzkumu a vývoje veřejné výzkumné instituce, j) projednává návrhy na sjednání smluv o zahraniční spolupráci veřejné výzkumné instituce a smluv o spolupráci s institucemi České republiky. (3) Rada instituce má nejméně 5 a nejvýše 15 členů. Počet členů rady instituce podle celkového počtu zaměstnanců veřejné výzkumné instituce, podrobnosti týkající se složení rady instituce, podrobnosti o způsobu volby a odvolání členů rady instituce, které nejsou stanoveny tímto zákonem, stanoví volební řád rady instituce. (4) V radě instituce musí být kromě zaměstnanců veřejné výzkumné instituce z řad výzkumných pracovníků zastoupeni i odborníci z jiných právnických osob, popřípadě organizačních složek státu, zabývajících se výzkumem a uživatelé výsledků výzkumu (dále jen „externí členové“). Externí členové rady instituce tvoří nejméně jednu třetinu a nejvýše jednu polovinu členů rady instituce. (5) Volby členů rady instituce jsou přímé, rovné a s tajným hlasováním. Členové rady instituce jsou navrhováni a voleni výzkumnými pracovníky veřejné výzkumné instituce. K podávání návrhů na externí členy rady instituce vyzve ředitel i představitele jiných právnických osob nebo organizačních složek státu, zabývajících se výzkumem nebo vývojem, popřípadě další představitele odborné veřejnosti. K platnosti voleb je třeba nadpoloviční účasti výzkumných pracovníků veřejné výzkumné instituce. Ke zvolení je potřebná nadpoloviční většina platných hlasů. (6) Výzkumnými pracovníky veřejné výzkumné instituce se pro účely tohoto zákona rozumí zaměstnanci veřejné výzkumné instituce, kteří se v rámci pracovní činnosti zabývají výzkumem a vývojem1) nebo takové činnosti řídí. Podrobnosti stanoví volební řád rady instituce. (7) Délka funkčního období člena rady instituce je 5 let. Tatáž osoba může být zvolena členem rady instituce opětovně, bez omezení počtu funkčních období. (8) Členem rady instituce může být jen fyzická osoba, která splňuje podmínky podle § 17 odst. 4. Splnění těchto podmínek se prokazuje podle § 17 odst. 5. Členům rady instituce může být za výkon funkce poskytnuta odměna včetně poskytování cestovních náhrad spojených s výkonem funkce, v rozsahu zákona o cestovních náhradách. Výši odměny stanoví zřizovatel na základě výroční zprávy. (9) Způsob jednání rady instituce stanoví jednací řád rady instituce. (10) Členství v radě instituce zanikne a) b) c) d)

uplynutím funkčního období, odstoupením, odvoláním, nebo smrtí.

(11) Člen rady instituce může být odvolán výzkumnými pracovníky dané veřejné výzkumné instituce; k platnosti odvolání je třeba nadpoloviční účasti výzkumných pracovníků veřejné výzkumné instituce s tím, že k odvolání je třeba nadpoloviční většina platných hlasů. (12) V případě, že se po dobu 6 měsíců nekonalo ani jedno zasedání rady instituce, ač byla po celou tuto dobu rada instituce ustavena, končí funkční období všech členů rady instituce

12

k poslednímu kalendářnímu dni šestého měsíce nečinnosti rady instituce. Ředitel navrhne nové členy rady instituce podle odstavců 4 a 5. § 19 Dozorčí rada (1) Dozorčí rada a) vykonává dohled nad činností a hospodařením veřejné výzkumné instituce; za tím účelem jsou její členové na základě rozhodnutí dozorčí rady oprávněni kdykoliv nahlížet do účetních dokladů a dalších dokumentů této instituce, vyžadovat potřebná vysvětlení a zjišťovat skutečný stav, b) vykonává dohled nad nakládáním s majetkem veřejné výzkumné instituce a vydává předchozí písemný souhlas k právním úkonům, kterými veřejná výzkumná instituce hodlá 1. nabýt nebo zcizit nemovitý majetek, 2. nabýt nebo zcizit movitý majetek, jehož hodnota je vyšší než dvousetnásobek částky, od níž jsou samostatné movité věci považovány podle zvláštního právního předpisu 18 ) za hmotný majetek, 3. zřídit zástavní nebo jiné věcné právo k majetku veřejné výzkumné instituce, 4. založit jinou právnickou osobu, 5. nabýt účast v existující právnické osobě, 6. vložit majetek do jiné právnické osoby, 7. sjednat či měnit nájemní smlouvu, c) navrhuje odvolání ředitele zřizovateli, d) připravuje návrhy jednacího řádu dozorčí rady a jeho změn a předkládá je ke schválení zřizovateli, e) vyjadřuje se k návrhům změn zřizovací listiny veřejné výzkumné instituce, f) vyjadřuje se k návrhu na sloučení, splynutí nebo rozdělení veřejné výzkumné instituce, g) vyjadřuje se k návrhu rozpočtu veřejné výzkumné instituce a ke způsobu jejího hospodaření, h) vyjadřuje se k návrhům výzkumných záměrů veřejné výzkumné instituce, její další nebo jiné činnosti a k dalším věcem, které jí předloží ředitel nebo zřizovatel, i) vyjadřuje se k návrhu výroční zprávy; své vyjádření předkládá řediteli a radě instituce, j) vyjadřuje svá stanoviska k činnosti veřejné výzkumné instituce a zveřejňuje je též podle odstavce 4, k) předkládá řediteli, radě instituce a zřizovateli návrhy na odstranění zjištěných nedostatků ve výkonu jejich působnosti, l) předkládá zřizovateli a řediteli nejméně jednou ročně zprávu o své činnosti. (2) Zcizí-li veřejná výzkumná instituce majetek, je povinna sjednat cenu 19 ) ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá; bezúplatně lze majetek zcizit pouze ve veřejném zájmu nebo je-li bezúplatné zcizení hospodárnější než jiný způsob naložení s majetkem. (3) Dozorčí rada právní úkon neschválí, jestliže je v rozporu s požadavkem řádného využívání majetku veřejné výzkumné instituce k realizaci její hlavní činnosti nebo jestliže by jím bylo ohroženo plnění účelu, ke kterému byla veřejná výzkumná instituce zřízena. (4) Stanoviska dozorčí rady se zveřejňují ve výroční zprávě.

18

) § 26 zákona č. 586/1992/Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., 492/2000 Sb., zákona č. 308/2002 Sb. a zákona č. 438/2003 Sb. 19 ) § 1 odst. 2 písm. a) a § 2 odst. 3 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění zákona č. 151/1997 Sb.

13

(5) Členy dozorčí rady včetně jejího předsedy a místopředsedy, který zastupuje předsedu v době jeho nepřítomnosti, jmenuje a odvolává zřizovatel tak, aby v ní byli přiměřeně zastoupeni zejména zástupci zřizovatelů, popřípadě zaměstnanci veřejné výzkumné instituce. (6) Délka funkčního období člena dozorčí rady je 5 let. Tatáž osoba může vykonávat funkci člena dozorčí rady nejvýše 2 po sobě jdoucí funkční období. (7) Dozorčí rada má nejméně 5 a nejvýše 7 členů. Počet členů dozorčí rady podle celkového počtu zaměstnanců veřejné výzkumné instituce a způsob jednání stanoví jednací řád dozorčí rady. (8) Členem dozorčí rady může být jen fyzická osoba, která splňuje požadavky podle § 17 odst. 4. Splnění těchto požadavků se prokazuje podle § 17 odst. 5. Členům dozorčí rady může být za výkon funkce poskytnuta odměna včetně poskytování cestovních náhrad, spojených s výkonem funkce, v rozsahu zákona o cestovních náhradách. Výši odměny stanoví zřizovatel na základě zprávy o činnosti dozorčí rady. (9) Ředitel se může účastnit zasedání dozorčí rady bez hlasovacího práva. Na žádost ředitele je předseda dozorčí rady povinen svolat mimořádné zasedání dozorčí rady. Dozorčí rada je povinna tuto skutečnost oznámit zřizovateli. ČÁST ŠESTÁ VNITŘNÍ PŘEDPISY VEŘEJNÉ VÝZKUMNÉ INSTITUCE § 20 (1) Vnitřními předpisy veřejné výzkumné instituce jsou zejména a) b) c) d) e) f)

volební řád rady instituce, jednací řád rady instituce, organizační řád, vnitřní mzdový předpis 20 ), pravidla pro hospodaření s fondy veřejné výzkumné instituce, jednací řád dozorčí rady. (2) Není-li ustavena rada instituce, schvaluje volební řád rady instituce zřizovatel.

(3) Je-li mzda sjednána kolektivní smlouvou, zašle veřejná výzkumná instituce kopii kolektivní smlouvy zřizovateli k informaci. ČÁST SEDMÁ HOSPODAŘENÍ VEŘEJNÉ VÝZKUMNÉ INSTITUCE § 21 (1) Veřejná výzkumná instituce je povinna majetek využívat k realizaci hlavní činnosti. K další nebo jiné činnosti může majetek využívat jen, stanoví-li tak tento zákon; další nebo jiná činnost veřejné výzkumné instituce nesmí být hrazena z veřejných prostředků určených na podporu výzkumu. 20

) § 18 odst. 2 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění zákona č. 217/2000 Sb.

14

(2) Veřejná výzkumná instituce může kromě své hlavní činnosti provádět i činnosti, které nejsou výzkumem nebo jeho infrastrukturou, kde a) další činností je činnost prováděná na základě požadavků příslušných organizačních složek státu nebo územních samosprávných celků ve veřejném zájmu a podporovaná z veřejných prostředků podle zvláštních právních předpisů 21 ), b) jinou činností je činnost hospodářská prováděná za účelem dosažení zisku. (3) Další nebo jinou činnost může veřejná výzkumná instituce provádět pouze za podmínky, že a) navazují na hlavní činnost veřejné výzkumné instituce, b) jsou prováděny za účelem účinnějšího využití majetku a lidských zdrojů veřejné výzkumné instituce, c) není ohrožena hlavní činnost veřejné výzkumné instituce, d) náklady a výnosy každé z uvedených činností jsou v účetnictví vedeny odděleně, e) jejich předmět a podmínky jejich provádění jsou stanoveny ve zřizovací listině veřejné výzkumné instituce a jsou v souladu se zvláštními právními předpisy 22 ), f) výnosy z těchto činností dosahují alespoň skutečně vynaložených nákladů. (4) Výsledek hospodaření veřejné výzkumné instituce je tvořen výsledkem hospodaření v hlavní činnosti a výsledkem hospodaření v další a jiné činnosti po zdanění. (5) Pokud je na konci účetního období výsledkem hospodaření v další nebo jiné činnosti ztráta, veřejná výzkumná instituce neprodleně takovou činnost ukončí. (6) Zisk po zdanění veřejná výzkumná instituce využívá nejprve k úhradě případné ztráty z minulých období a dále prostřednictvím fondů k podpoře hlavní činnosti. Prostředky podpory výzkumu a vývoje z veřejných prostředků může veřejná výzkumná instituce použít pouze k účelu, ke kterému jí byly poskytovatelem poskytnuty, a to i v případě jejich převodu do fondu účelově určených prostředků podle § 26. § 22 Rozpočet (1) Veřejná výzkumná instituce sestavuje vyrovnaný rozpočet na kalendářní rok. Do svého rozpočtu veřejná výzkumná instituce zahrnuje náklady a výnosy související s hlavní, další a jinou činnosti. (2) Výnosy veřejné výzkumné instituce jsou zejména finanční prostředky z a) podpory výzkumných záměrů nebo projektů výzkumu a vývoje z veřejných prostředků podle zvláštního právního předpisu14), b) podpory hlavní nebo další činnosti z jiných než veřejných prostředků, c) majetku, d) přijatých darů a dědictví, e) dotací na další činnost z veřejných prostředků, f) jiné činnosti. (3) Náklady veřejné výzkumné instituce jsou zejména a) náklady na hlavní činnost, b) náklady na další činnost, 21

) Například zákon č. 40/2004 Sb., zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. 22 ) Živnostenský zákon a zákon o ochraně hospodářské soutěže.

15

c) náklady na jinou činnost. § 23 Fondy (1) Veřejná výzkumná instituce tvoří tyto fondy: a) b) c) d)

rezervní fond, fond reprodukce majetku, fond účelově určených prostředků, fond sociální.

(2) Zůstatky fondů uvedených v odstavci 1 k 31. prosinci běžného roku se převádějí do následujícího rozpočtového roku. § 24 Rezervní fond (1) Zdrojem rezervního fondu jsou a) příděl finančních prostředků nejméně ve výši 5% ze zisku běžného účetního období po zdanění, b) peněžní dary, s výjimkou peněžních darů účelově určených. (2) Veřejná výzkumná instituce může použít prostředků rezervního fondu a) b) c) d) e) f)

k úhradě ztráty, k úhradě sankcí, ke krytí dočasného nedostatku finančních prostředků, k úhradě nákladů hlavní činnosti nezajištěných výnosy, k doplnění fondu reprodukce majetku po schválení radou instituce, nebo k jiným výdajům, které v mimořádných případech schválí zřizovatel a dozorčí rada (§ 15 písm. k), § 19 odst. 1 písm. b) body 1 až 6). § 25 Fond reprodukce majetku (1) Zdrojem fondu reprodukce majetku jsou

a) b) c) d) e) f) g)

finanční prostředky ve výši účetních odpisů dlouhodobého majetku, příděl ze zisku, peněžní dary určené na pořízení a technické zhodnocení dlouhodobého majetku, výnosy z prodeje dlouhodobého majetku, peněžní prostředky přijaté na pořízení a technické zhodnocení dlouhodobého majetku, peněžní prostředky přijaté na sdružení prostředků k pořízení dlouhodobého majetku, peněžní prostředky rezervního fondu, jejichž převod do fondu reprodukce majetku schválila rada instituce. (2) Veřejná výzkumná instituce použije prostředků fondu reprodukce majetku

a) b) c) d) e)

na pořízení dlouhodobého i krátkodobého majetku, k financování oprav a udržování dlouhodobého i krátkodobého majetku, na technické zhodnocení dlouhodobého majetku, pro sdružování prostředků na pořízení dlouhodobého majetku s jinou institucí, nebo k úhradě splátek úvěrů a půjček na pořízení dlouhodobého majetku, včetně úroků z těchto úvěrů a půjček.

16

§ 26 Fond účelově určených prostředků (1) Zdrojem fondu účelově určených prostředků jsou a) účelově určené peněžní dary s výjimkou darů určených na pořízení a technické zhodnocení dlouhodobého majetku, b) účelově určené peněžní prostředky ze zahraničí, c) účelově určené veřejné prostředky včetně prostředků účelové a institucionální podpory výzkumu a vývoje z veřejných prostředků, které nemohly být veřejnou výzkumnou institucí efektivně použity v rozpočtovém roce, ve kterém jí byly poskytnuty. (2) Účelově určené prostředky podle odstavce 1 písm. c) může veřejná výzkumná instituce převést do fondu účelově určených prostředků do výše 5% objemu účelově určených veřejných prostředků poskytnutých veřejné výzkumné instituci na jednotlivé projekty výzkumu a vývoje, výzkumné záměry nebo jednotlivé činnosti prováděné v rámci další činnosti v daném kalendářním roce. Převod účelově určených prostředků veřejná výzkumná instituce písemně oznámí jejich poskytovateli. (3) Prostředky fondu účelově určených prostředků může veřejná výzkumná instituce použít pouze k účelu, ke kterému jí byly poskytnuty. § 27 Sociální fond (1) Zdrojem sociálního fondu je základní příděl na vrub nákladů veřejné výzkumné instituce ve výši 2% z ročního objemu nákladů veřejné výzkumné instituce zúčtovaných na mzdy, náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost. Jeho užití se řídí pravidly pro hospodaření s fondy veřejné výzkumné instituce (§ 18 odst. 2 písm. d) a § 20 odst. 1 písm. e). (2) Pro účely vymezení uznaných nákladů ve výzkumu a vývoji 23 ) se sociální fond veřejné výzkumné instituce považuje za fond kulturních a sociálních potřeb. § 28 Majetek (1) Zřizovatel vloží do veřejné výzkumné instituce na základě zřizovací listiny majetek potřebný k zajištění účelu, pro který je veřejná výzkumná instituce zřizována, popřípadě na ni převede závazky související s vkládaným majetkem, nejvýše však do výše 20% hodnoty tohoto vkládaného majetku. Zřizovatel může vložit do veřejné výzkumné instituce majetek, popřípadě na ni převést závazky související s vkládaným majetkem do výše 20% hodnoty vkládaného majetku, i po jejím vzniku, a to změnou zřizovací listiny. (2) O nakládání s majetkem veřejné výzkumné instituce rozhodují orgány veřejné výzkumné instituce v souladu s podmínkami stanovenými tímto zákonem.

23

) Nařízení vlády č. 461/2002 Sb., o účelové podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o veřejné soutěži ve výzkumu a vývoji. Nařízení vlády č. 462/2002 Sb., o institucionální podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o hodnocení výzkumných záměrů, ve znění nařízení vlády č. 28/2003 Sb.

17

(3) K přechodu závazků podle odstavce 1 se nevyžaduje souhlas věřitele. Zřizovatel ručí za splnění závazků, které přešly na veřejnou výzkumnou instituci. Veřejná výzkumná instituce bez zbytečného odkladu oznámí věřiteli změnu v osobě dlužníka. (4) Majetek a závazky vymezené ve zřizovací listině včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů přecházejí na veřejnou výzkumnou instituci dnem jejího vzniku nebo dnem zápisu změny zřizovací listiny, s výjimkou vlastnických nebo jiných věcných práv k nemovitostem, která jsou předmětem evidence v katastru nemovitostí. Vlastnická nebo jiná věcná práva k nemovitostem 24 ) nabude veřejná výzkumná instituce vkladem těchto práv do katastru nemovitostí. Vklad se provede na základě zřizovací listiny nebo její změny. Návrh na vklad vlastnického nebo jiného věcného práva k nemovitostem do katastru nemovitostí podá oprávněná osoba 25 ) bez zbytečného odkladu po vzniku veřejné výzkumné instituce nebo po zápisu změny zřizovací listiny do rejstříku veřejných výzkumných institucí. (5) K předání a převzetí vkládaného majetku a převáděných závazků podle odstavce 1, popřípadě listin prokazujících jejich existenci, musí dojít bez zbytečného odkladu po jejich nabytí veřejnou výzkumnou institucí a na základě předávacího protokolu. Dnem předání přechází na veřejnou výzkumnou instituci nebezpečí škody na věci. (6) Veřejná výzkumná instituce nemůže bez předchozího písemného souhlasu dozorčí rady činit právní úkony uvedené v § 19 odst. 1 písm. b). K právním úkonům uvedeným v § 19 odst. 1 písm. b) bodech 1 až 6 je nutný rovněž předchozí písemný souhlas zřizovatele. (7) Právní úkony uvedené v § 19 odst. 1 písm. b) jsou bez předchozího písemného souhlasu dozorčí rady neplatné; právní úkony uvedené v § 19 odst. 1 písm. b) bodech 1 až 6 jsou neplatné rovněž bez předchozího písemného souhlasu zřizovatele. (8) Veřejná výzkumná instituce může založit jinou právnickou osobu pouze za účelem využívání výsledků své výzkumné činnosti. Veřejná výzkumná instituce může provést peněžitý či nepeněžitý vklad do jiné právnické osoby nebo jinak úplatně nabýt majetkovou účast v jiné právnické osobě pouze v případě, že tato právnická osoba využívá výsledky hlavní činnosti veřejné výzkumné instituce. Veřejná výzkumná instituce však nesmí a) stát se společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti, b) vkládat do jiné právnické osoby nemovité věci vložené do veřejné výzkumné instituce zřizovatelem a prostředky z poskytnuté podpory nebo dotace (§ 22 odst. 2 písm. a) a e), c) uvedenými úkony ohrozit svou hlavní činnost. (9) Veřejná výzkumná instituce nesmí zajišťovat závazky jiných osob ani zřizovat zástavní právo k nemovitostem a nemůže nabývat jiné cenné papíry než cenné papíry vydané státem nebo územním samosprávným celkem, za jejichž splacení se stát nebo územní samosprávný celek zaručil, kromě případů podle odstavce 7.

24

) Zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů. 25 ) § 4 odst. 2 zákona č. 265/1992 Sb., ve znění zákona č. 90/1996 Sb.

18

§ 29 Účetnictví (1) Veřejná výzkumná instituce je zařazena v rámci účetních jednotek podle zvláštního právního předpisu 26 ) mezi jiné právnické osoby, jejichž hlavní činností není podnikání. (2) Veřejná výzkumná instituce vede účetnictví podle zvláštních právních předpisů 27 ), nestanoví-li tento zákon jinak. (3) O uznaných nákladech výzkumných záměrů a projektů výzkumu a vývoje vede veřejná výzkumná instituce oddělenou evidenci a v rámci této evidence sleduje náklady hrazené z institucionální nebo účelové podpory výzkumu a vývoje z veřejných prostředků podle zvláštních právních předpisů 28 ). (4) Veřejná výzkumná instituce je povinna mít účetní závěrku ověřenou auditorem. § 30 Výroční zpráva (1) Veřejná výzkumná instituce vypracovává a po schválení radou instituce zveřejňuje výroční zprávu, a to nejpozději do 6 měsíců po skončení hodnoceného období. Hodnoceným obdobím je kalendářní rok. (2) První výroční zprávu po svém vzniku zveřejní veřejná výzkumná instituce nejpozději do 6 měsíců od počátku kalendářního roku následujícího po vzniku veřejné výzkumné instituce. Pouze v případě, že činnost veřejné výzkumné instituce v roce jejího vzniku je kratší než 6 měsíců, prodlužuje se tato lhůta o 1 rok. (3) Výroční zprávu zveřejňuje veřejná výzkumná instituce prostřednictvím jejího uložení ve sbírce listin rejstříku veřejných výzkumných institucí a zároveň prostřednictvím veřejné informační sítě. (4) Výroční zpráva obsahuje a) b) c) d) e)

informace o složení orgánů veřejné výzkumné instituce a o jejich činnosti či o jejich změnách, informace o změnách zřizovací listiny, hodnocení hlavní činnosti, hodnocení další a jiné činnosti, informace o opatřeních k odstranění nedostatků v hospodaření a zprávu, jak byla splněna opatření k odstranění nedostatků uložená v předchozím roce, f) stanoviska dozorčí rady, g) další skutečnosti požadované zvláštním právním předpisem 29 ).

26

) § 14 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 353/2001 Sb. a zákona č. 437/2003 Sb. ) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví. 28 ) § 8 odst. 1 zákona o podpoře výzkumu a vývoje. Zákon č. 563/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 29 ) § 21 zákona č. 563/1991 Sb., ve znění zákona č. 492/2000 Sb., zákona 353/2001 Sb. a zákona č. 437/2003 Sb. 27

19

ČÁST OSMÁ PŘECHODNÁ USTANOVENÍ § 31 Přeměna příspěvkových organizací na veřejné výzkumné instituce (1) Státní příspěvkové organizace, které jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto zákonu, (dále jen „státní příspěvková organizace“) se dnem 1. ledna 2007 stávají veřejnými výzkumnými institucemi. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy k témuž dni zapíše tyto veřejné výzkumné instituce do rejstříku veřejných výzkumných institucí. (2) Zřizovatel státní příspěvkové organizace vydá zřizovací listinu veřejné výzkumné instituce obsahující údaje podle § 3 odst. 2 písm. a) až e), g) a h) a předloží ji do 30. června 2006 Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. K témuž dni zřizovatel předloží další údaje nutné k zápisu veřejné výzkumné instituce do rejstříku veřejných výzkumných institucí podle § 6 odst. 3 písm. a), c) až h) a doloží je listinnými doklady prokazujícími skutečnosti, které mají být do rejstříku veřejných výzkumných institucí zapsány, a listinami, které se zakládají do sbírky listin (§ 8 odst. 1 písm. a), d) a e). (3) Pokud zřizovatel nepředloží údaje, listinné doklady nebo listiny podle odstavce 2 nebo je předloží neúplné, vyzve jej Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, aby ve lhůtě stanovené ve výzvě, která nesmí být kratší než 15 dnů, tyto údaje, listinné doklady nebo listiny doplnil. (4) Zřizovatel nejpozději do 15. prosince 2006 rozhodne o majetku, k němuž má příslušnost hospodaření státní příspěvková organizace, a o jejích závazcích, které nepřejdou na veřejnou výzkumnou instituci; postupuje přitom v souladu s § 28 odst. 1. Zřizovatel zároveň určí příslušnost hospodaření k tomuto majetku České republiky a určí nositele těch závazků, které nepřejdou na veřejnou výzkumnou instituci. Převezme-li tyto závazky Česká republika, plní je za Českou republiku jako nositele závazků zřizovatel, případně jiná organizační složka státu, kterou určí. K převzetí závazků státní příspěvkové organizace Českou republikou se nevyžaduje souhlas věřitele. (5) Dnem 1. ledna 2007 přechází na veřejnou výzkumnou instituci majetek České republiky, ke kterému měla ke dni 31. prosince 2006 příslušnost hospodaření státní příspěvková organizace, která se mění na veřejnou výzkumnou instituci podle odstavce 1. Aktiva, závazky a další pasiva, příslušející této státní příspěvkové organizaci ke dni 31. prosince 2006, se stávají dnem 1. ledna 2007 aktivy, závazky a dalšími pasivy veřejné výzkumné instituce. Peněžní prostředky, se kterými hospodaří ke dni 31. prosince 2006 státní příspěvková organizace, se převádějí na účet cizích prostředků vedený organizační složkou státu, která je zřizovatelem státní příspěvkové organizace nebo plní jeho funkci. Peněžní prostředky uvedené v předchozí větě převede organizační složka státu bezodkladně na účet veřejné výzkumné instituce. (6) Zastupitelstvo územního samosprávného celku, který je zřizovatelem příspěvkové organizace uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu (dále jen „příspěvková organizace územního samosprávného celku), rozhodne do 3 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona, zda se příspěvková organizace územního samosprávného celku dnem 1. ledna 2007 stane veřejnou výzkumnou institucí a současně požádá Ústřední věstník České republiky o uveřejnění tohoto rozhodnutí. Po uplynutí této lhůty není dotčen postup podle § 3. (7) Při vydání zřizovací listiny, předložení zřizovací listiny Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy a při zápisu veřejné výzkumné instituce vznikající přeměnou příspěvkové organizace

20

územního samosprávného celku do rejstříku veřejných výzkumných institucí se postupuje podle odstavců 2 a 3 obdobně. (8) Dnem 1. ledna 2007 přechází na veřejnou výzkumnou instituci majetek územního samosprávného celku, který byl ke dni 31. prosince 2006 ve správě jeho příspěvkové organizace, která se mění na veřejnou výzkumnou instituci podle odstavce 6. Aktiva, závazky a další pasiva ve správě této příspěvkové organizace územního samosprávného celku ke dni 31. prosince 2006, se stávají dnem 1. ledna 2007 aktivy, závazky a dalšími pasivy veřejné výzkumné instituce. Peněžní prostředky, se kterými hospodaří příspěvková organizace územního samosprávného celku ke dni 31. prosince 2006, se převádějí na účet cizích prostředků zřizovatele. Peněžní prostředky uvedené v předchozí větě převede územní samosprávný celek bezodkladně na účet veřejné výzkumné instituce. (9) O majetku a závazcích, které přecházejí na veřejnou výzkumnou instituci podle odstavců 5 a 8, sepíše zřizovatel do 31. ledna 2007 protokol. (10) Zaměstnanci státní příspěvkové organizace, která se mění na veřejnou výzkumnou instituci podle odstavce 1, jakož i zaměstnanci příspěvkové organizace územního samosprávného celku, která se mění na veřejnou výzkumnou instituci podle odstavce 6, se stávají dnem 1. ledna 2007 zaměstnanci této veřejné výzkumné instituce. (11) Návrh na zápis přechodu vlastnického nebo jiného věcného práva k nemovitému majetku, který přechází na veřejnou výzkumnou instituci podle odstavců 5 a 8, podá do katastru nemovitostí do 31. ledna 2007 zřizovatel. Nemovitosti musí být označeny podle zvláštního právního předpisu4). Přechod vlastnického práva nebo jiného věcného práva se v katastru nemovitostí vyznačí záznamem. (12) Za závazky státní příspěvkové organizace nebo příspěvkové organizace územního samosprávného celku vzniklé v souvislosti s provozováním její hlavní činnosti před její přeměnou na veřejnou výzkumnou instituci ručí i po přeměně příspěvkové organizace na veřejnou výzkumnou instituci zřizovatel. (13) Pokud ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do 1. ledna 2007 dojde ke sloučení, rozdělení nebo zániku státní příspěvkové organizace uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu, vztahují se odstavce 1 až 5 a 9 až 12 na její nástupnickou příspěvkovou organizaci. ČÁST DEVÁTÁ ÚČINNOST § 32 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2005.

21

Příloha č. 1 k zákonu č. …/2005 Sb.

Státní příspěvkové organizace, které se dnem 1. ledna 2007 mění na veřejnou výzkumnou instituci

zřizovatel

název státní příspěvkové organizace Centrum dopravního výzkumu

Ministerstvo dopravy Ministerstvo práce Výzkumný ústav práce a a sociálních věcí sociálních věcí Výzkumný ústav bezpečnosti práce Ministerstvo Centrum pro studium vysokého školství, mládeže školství a tělovýchovy Ministerstvo zahraničních věcí Ministerstvo zdravotnictví Ministerstvo zemědělství

Ministerstvo životního prostředí

IČ 44994575 45773009 00025950 00237752

Ústav mezinárodních vztahů

48546054

Psychiatrické centrum Praha

00023752

Výzkumný ústav rostlinné výroby Výzkumný ústav živočišné výroby Výzkumný ústav veterinárního lékařství Výzkumný ústav potravinářský v Praze Výzkumný ústav zemědělské techniky Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky Česká geologická služba

00027006 00027014 00027162 00027022 00027031 00027049 00020702 00027251 00025798

Výzkumný ústav Silva Taroucy 00027073 pro krajinu a okrasné zahradnictví Výzkumný 00020711 ústav vodohospodářský T. G. M. Český hydrometeorologický 00020699 ústav

sídlo Líšeňská 33a, 636 00 Brno Palackého náměstí 4 Praha 2 Jeruzalémská 9 Praha 1 U Lužického semináře 90/13 118 00 Praha 1 - Malá Strana Nerudova 3 Praha 1 Ústavní 91 181 03 Praha 8 Drnovská 507 161 06 Praha 6 - Ruzyně Přátelství 815 Praha - Uhříněves Hudcova 70 621 32 Brno Radiová 7/1285 102 31 Praha 10 – Hostivař Drnovská 507 161 06 Praha 6 - Ruzyně Žabovřeská 250 156 27 Praha 5 – Zbraslav Jíloviště – Strnady 156 04 Praha 5 – Zbraslav Mánesova 75 Praha 2 Klárov 3/131 118 21 Praha 1 Květnové náměstí 391 252 43 Průhonice Podbabská 219/30 160 62 Praha 6 Na Šabatce 17, 143 06 Praha 4 – Komořany

22

Český úřad zeměměřický a katastrální Státní úřad pro jadernou bezpečnost Akademie věd České republiky

Výzkumný ústav geodetický, 00025615 topografický a kartografický

Zdiby 98 okres Praha - východ

Státní ústav jaderné, chemické a 70565813 biologické ochrany

Příbram – Kamenná 262 31 pošta Milín

Archeologický ústav AV ČR, 68081758 Brno

Královopolská 147, 612 64 Brno

Archeologický ústav AV ČR, 67985912 Praha

Letenská 4, 118 01 Praha 1

Archiv AV ČR

67985921

V Zámcích 56/76, 181 00 Praha 8-Bohnice

Astronomický ústav AV ČR

67985815

Fričova 298, Ondřejov

Biofyzikální ústav AV ČR

68081707

Královopolská 135, 612 65 Brno

Botanický ústav AV ČR

67985939

Zámek 1, 252 43 Průhonice

Entomologický ústav AV ČR

60077395

Branišovská 31, 370 05 České Budějovice

Etnologický ústav AV ČR

68378076

Na Florenci 3/1420, 110 00 Praha 1

Filozofický ústav AV ČR Fyzikální ústav AV ČR

67985955 68378271

Jilská 1, 110 00 Praha 1 Na Slovance 2, 182 21 Praha 8

Fyziologický ústav AV ČR

67985823

Vídeňská 1083, 142 20 Praha 4

Geofyzikální ústav AV ČR

67985530

Boční II/1401, Praha 4

Geologický ústav AV ČR

67985831

Rozvojová 135, 165 02 Praha 6 - Lysolaje

Historický ústav AV ČR

67985963

Prosecká 76, 190 00 Praha 9

Hydrobiologický ústav AV ČR

60077387

Na sádkách 7, 370 05 České Budějovice

Knihovna AV ČR

67985971

Národní 3, 115 22 Praha 1

Masarykův ústav AV ČR

67985980

Na Florenci 3/1420, 110 00 Praha 1

Matematický ústav AV ČR

67985840

Žitná 25, 115 67 Praha 1

Mikrobiologický ústav AV ČR

61388971

Vídeňská 1083, 142 20 Praha 4

Národohospodářský ústav AV 67985998 ČR

Politických vězňů 7, 111 21 Praha 1

251

65

141

31

23

Orientální ústav AV ČR

68378009

Pod vodárenskou věží 4, 182 08 Praha 8

Parazitologický ústav AV ČR

60077409

Branišovská 31, 370 05 České Budějovice

Psychologický ústav AV ČR Slovanský ústav AV ČR

68081740 68378017

Veveří 97, 602 00 Brno Valentinská 1, 110 00 Praha 1

Sociologický ústav AV ČR Středisko společných činností AV ČR Ústav analytické chemie AV ČR Ústav anorganické chemie AV ČR Ústav biologie obratlovců AV ČR Ústav dějin umění AV ČR

68378025 60457856

Jilská 1, 110 00 Praha 1 Národní 3, 110 00 Praha 1

68081715

Veveří 97, 611 42 Brno

61388980

250 68 Řež u Prahy

68081766

Květná 8, 603 65 Brno

68378033

Husova 4, 110 00 Praha 1

Ústav ekologie krajiny AV ČR

67179843

Na Sádkách 7, 370 05 České Budějovice

Ústav experimentální botaniky 61389030 AV ČR

Rozvojová 135, 165 02 Praha 6 - Lysolaje

Ústav experimentální medicíny 68378041 AV ČR

Vídeňská 1083, 142 20 Praha 4

Ústav fyzikální chemie 61388955 Jaroslava Heyrovského AV ČR

Dolejškova 3, 182 23 Praha 8

Ústav fyziky atmosféry AV ČR 68378289

Boční II/1401, Praha 4

Ústav fyziky materiálů AV ČR

68081723

Žižkova 22, 616 62 Brno

Ústav fyziky plazmatu AV ČR

61389021

P. O. Box 17, Za Slovankou 3, 182 21 Praha 8

Ústav geoniky AV ČR

68145535

Studentská 1768, 708 00 Ostrava - Poruba

Ústav chemických procesů AV 67985858 ČR

Rozvojová 135, 165 02 Praha 6

Ústav informatiky AV ČR

67985807

Pod vodárenskou věží 2, 182 07 Praha 8

Ústav jaderné fyziky AV ČR 61389005 Ústav makromolekulární 61389013 chemie AV ČR

250 68 Řež Heyrovského nám. 2, 162 06 Praha 6

Ústav molekulární rostlin AV ČR

biologie 60077352

Branišovská 31, 370 05 České Budějovice

Ústav molekulární genetiky AV 68378050 ČR

Flemingovo nám. 2, 166 37 Praha 6

141

31

24

Ústav organické biochemie AV ČR

chemie

a 61388963

Flemingovo nám. 2, 166 10 Praha 6

Ústav pro českou literaturu AV 68378068 ČR

Na Florenci 3/1420, 110 15 Praha 1

Ústav pro elektrotechniku AV 67985866 ČR

Dolejškova 5, 182 02 Praha 8

Ústav pro hydrodynamiku AV 67985874 ČR

Pod Paťankou 30/5, 166 12 Praha 6

Ústav pro jazyk český AV ČR

Letenská 4, 118 51 Praha 1

68378092

Ústav pro soudobé dějiny AV 68378114 ČR

Vlašská 9, 118 40 Praha 1

Ústav přístrojové techniky AV 68081731 ČR

Královopolská 147, 612 64 Brno

Ústav půdní biologie AV ČR

Na sádkách 7, 370 05 České Budějovice

Ústav radiotechniky elektroniky AV ČR

60077379 a 67985882

Ústav státu a práva AV ČR

Chaberská Praha 8

57,

182

51

68378122

Národní 18, 116 91 Praha 1

Ústav struktury a mechaniky 67985891 hornin AV ČR

V Holešovičkách 41, 182 09 Praha 8

Ústav teoretické a aplikované 68378297 mechaniky AV ČR

Prosecká 76, 190 00 Praha 9

Ústav teorie informace automatizace AV ČR

Pod vodárenskou věží 4, 182 08 Praha 8

a 67985556

Ústav termomechaniky AV ČR

61388998

Dolejškova 5, 182 00 Praha 8

Ústav živočišné fyziologie a 67985904 genetiky AV ČR

Rumburská 89, 277 21 Liběchov

25

Příloha č. 2 k zákonu č. …/2005 Sb.

Příspěvkové organizace územních samosprávných celků, o kterých zřizovatel rozhodne, zda se dnem 1. ledna 2007 mění na veřejnou výzkumnou instituci zřizovatel

název příspěvkové organizace

IČ

Jihomoravský kraj

Ústav archeologické památkové péče Brno

48511005

Ústecký kraj

Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech, příspěvková organizace

47325011

sídlo Kaloudova 30, 614 00 Brno Žižkova ul. č.p. 835, 434 01 Most

26

Důvodová zpráva Obecná část 1. Přehled právních předpisů a dokumentů vztahujících se k předmětu úpravy 1. 1. Právní předpisy České republiky 1. Zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje. 2. Zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách. 3. Zákon č. 148/2003 Sb., o konzervaci a využívání genetických zdrojů rostlin a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o genetických zdrojích rostlin a mikroorganismů). 4. Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje), ve znění pozdějších předpisů. 5. Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů. 6. Zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). 7. Zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže). 8. Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. 9. Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. 10. Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. 11. Zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů a o změně zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů. 12. Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). 13. Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů. 14. Zákon č. 273/1996 Sb., o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 187/1999 Sb. 15. Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů. 16. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. 17. Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů. 18. Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů. 19. Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů. 20. Zákon č. 283/1992 Sb., o Akademii věd České republiky, ve znění zákona č. 220/2000 Sb. 21. Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších předpisů. 22. Zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění pozdějších předpisů. 23. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. 24. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 25. Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 26. Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů. 27

27. Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů. 28. Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 29. Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů. 30. Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. 31. Nařízení vlády č. 462/2002 Sb., o institucionální podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o hodnocení výzkumných záměrů, ve znění nařízení vlády č. 28/2003 Sb. 32. Nařízení vlády č. 461/2002 Sb., o účelové podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o veřejné soutěži ve výzkumu a vývoji. 33. Nařízení vlády č. 267/2002 Sb., o informačním systému výzkumu a vývoje. 34. Vyhláška č. 199/2001 Sb., o povolení obecné výjimky ze zákazu dohod narušujících soutěž podle § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, pro určité druhy dohod o výzkumu a vývoji. 35. Vyhláška č. 200/2001 Sb., o povolení obecné výjimky ze zákazu dohod narušujících soutěž podle § 3 odst. 1 a § 4 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, pro určité druhy dohod o poskytování technologií. 1.2. Usnesení vlády České republiky 1. Usnesení vlády ze dne 7. dubna 2003 č. 331 k návrhu věcného záměru zákona o veřejných výzkumných institucích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o veřejných výzkumných institucích). 2. Usnesení vlády ze dne 17. dubna 2002 č. 400 o postupu přípravy nové právní úpravy státních příspěvkových organizací zabývajících se výzkumem a vývojem. 3. Usnesení vlády ze dne 12. září 2001 č. 900 o změně postupu přípravy návrhu zákona zabývajícího se veřejnými výzkumnými institucemi. 4. Usnesení vlády ze dne 10. května 2000 č. 460 o organizačním zajištění výkonu státní správy ve výzkumu a vývoji v návrhu zákona o výzkumu a vývoji a v návrhu zákona o veřejných výzkumných institucích a o postupu přípravy těchto návrhů zákonů. 5. Usnesení vlády ze dne 5. ledna 2000 č. 16 o Národní politice výzkumu a vývoje České republiky. 6. Usnesení vlády ze dne 5. června 1999 č. 563 o Analýze dosavadního vývoje a stavu výzkumu a vývoje v České republice a jejich srovnání se zahraničím. 1.3. Dokumenty Evropských společenství vztahující se k předmětu úpravy 1. Smlouva o založení Evropského společenství ze dne 25. března 1957 (ve znění pozdějších smluv). 2. Informace Komise o rámcovém vymezení Společenství státních příspěvků na výzkum a vývoj, Úřední věstník C 045 ze dne 17. února 1996, (Celex: 396Y0217(01), ve znění Sdělení Komise, které pozměňuje rámcové vymezení Společenství státních příspěvků na výzkum a vývoj, Úřední věstník C 048 ze dne 13. února 1998, (Celex: 31998Y0213(01), ve znění Sdělení Komise o prodloužení Rámce Společenství státních podpor pro výzkum a vývoj, (Celex: 52002XC0508/02). 3. Memorandum o porozumění mezi Českou republikou a Evropskými společenstvími o přidružení České republiky k 6. rámcovému programu Evropského společenství pro výzkum, technický rozvoj a demonstrační činnosti přispívajícímu k vytvoření Evropského výzkumného prostoru a inovacím (2002-2006) a Šestému rámcovému programu Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom) pro jaderný výzkum a výcvikové činnosti také přispívajícímu k vytvoření Evropského výzkumného prostoru (2002-2006). 4. Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1513/2002/ES ze dne 27. června 2002 o přijetí 6. rámcového programu Evropských společenství v oblasti výzkumu, technologického rozvoje a demonstrací přispívající k budování Evropského výzkumného prostoru a inovacím (20022006), Úřední věstník L 232 ze dne 29. srpna 2002, (Celex: 32002D1513).

28

5. Směrnice Komise 80/723/EHS ze dne 25. června 1980 o zprůhlednění finančních vztahů mezi členskými státy a veřejnými podniky, (CELEX: 31980L0723), ve znění směrnice Komise 85/413/EHS ze dne 24. července 1985 (CELEX: 31985L0413), směrnice Komise 93/84/EHS ze dne 30. září 1993 (CELEX: 31993L0084)) a směrnice Komise 2000/52/ES ze dne 26. července 2000 (CELEX: 32000L0052).

2. Zhodnocení platného právního stavu Na základě usnesení vlády ze dne 12. září 2001 č. 900 byla zpracována obsáhlá právní analýza možných variant řešení problematiky veřejných výzkumných institucí v České republice. Analýzu zpracovala Vysoká škola ekonomická v Praze za účasti předních odborníků z vysokých škol, ústavů Akademie věd České republiky a dalších institucí. Byly podrobně popsány všechny právní formy subjektů zabývajících se výzkumem a vývojem v České republice, analyzovány otázky vlastnictví majetku, předpokladů a omezujících podmínek pro vzájemnou spolupráci různých typů právnických osob. Dále byly posouzeny nároky vyplývající z postupného začleňování České republiky do Evropské unie a popsány hlavní právní formy v oblasti výzkumu a vývoje v Evropské unii, včetně specifických otázek komunitárního práva. Podrobněji byla posuzována otázka, zda zavést jedinou právní formu výzkumné instituce nebo zachovat jejich pluralitu. V analýze byla rovněž posouzena specifika výzkumu a vývoje a důsledky pro finanční hospodaření, vlastnictví majetku, práv k dosaženým výsledkům a otázky ochrany hospodářské soutěže, zejména s ohledem na právní aspekty postavení příspěvkových organizací. Omezení vyplývající z dosavadní právní úpravy: a) Mezi právnickými osobami v členských zemích Evropské unie nemá příspěvková organizace analogický protějšek, neboť její právní subjektivita je omezena tím, že nevlastní majetek a není schopna ručit za své závazky. To může být překážkou v přímé spolupráci se zahraničními vědeckými institucemi, ale zejména v účasti v konsorciích při řešení projektů rámcových programů Evropské unie a jiných aktivitách Evropského výzkumného prostoru. V konečném důsledku se tak snižuje návratnost prostředků vložených Českou republikou do těchto aktivit (v zahraničí jde obvykle buď o samostatnou právnickou osobu se všemi s tím souvisejícími právy a povinnostmi, včetně vztahu k majetku, nebo o organizační složku příslušného státu). b) Podle zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, nelze změnit strukturu státních příspěvkových organizací (s výjimkou jejich zrušení), tzn. státní příspěvkové organizace nelze slučovat, rozdělovat, zřizovat nové ani je jinak měnit, pokud to nestanoví zvláštní právní předpis (např. zákon č. 283/1992 Sb., o Akademii věd České republiky, ve znění zákona č. 220/2000 Sb.). Zřizovatel je však oprávněn státní příspěvkovou organizaci zrušit podle příslušných ustanovení rozpočtových pravidel bez ohledu na výsledky výzkumu a vývoje. c) Příspěvkové organizace byly zřízeny, aby především plnily úkoly v oboru působnosti zřizovatele; nyní je však jejich hlavní činností činnost vymezená zvláštním zákonem jejich zřizovateli (popř. činnost vymezená jim, pokud byly zřízeny zvláštním zákonem). To ztěžuje jejich spolupráci s jinými právnickými osobami, zejména s vysokými školami a s podnikatelským sektorem, a brání rozvoji výzkumu a vývoje a uplatňování jeho výsledků. d) Stávající pravidla pro příspěvkové organizace a dotační pravidla umožňují ekonomický dohled zřizovatele (využití investičních, neinvestičních, mzdových a jiných prostředků), ale nikoliv veřejnou kontrolu nakládání s nestátními (neveřejnými) finančními prostředky, které by měly v budoucnu tvořit značnou část rozpočtu výzkumných institucí. Průhlednost nakládání s veřejnými i neveřejnými prostředky je jedním ze základních předpokladů pro účast soukromých investorů na financování výzkumu. e) Příspěvkové organizace jsou výrazněji omezeny ve své samostatnosti při rozhodování o zaměření své činnosti oproti ostatním právnickým osobám ve výzkumu a vývoji včetně veřejných

29

vysokých škol. Vnitřní uspořádání orgánů příspěvkové organizace svou obecnou neurčitostí spíše vystihuje potřeby různorodých subjektů státní či veřejné správy, ale neodpovídá specifickým potřebám výzkumu a vývoje.

3. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy Veřejná výzkumná instituce je vhodnou variantou zejména pro přeměnu (transformaci) části resortních výzkumných ústavů, které v současné době mají formu státních příspěvkových organizací. Příspěvková organizace byla koncipována jako univerzální forma pro státní, později veřejnoprávní zřizovatele, a to v zásadě pro všechny oblasti (vzdělávání, kultura, zdravotnictví, sociální věci apod.). Proto nemůže být tato forma změnou dosavadních právních předpisů upravena podrobněji a je tak omezena v řadě práv a povinností. Veřejná výzkumná instituce bude naopak účelovou formou dovolující podrobnější právní úpravu pro specifickou oblast výzkumu a vývoje. Návrh zákona stanovuje obecné podmínky pro vznik a zánik veřejné výzkumné instituce, kde klíčovou roli hraje její zřizovatel, a v přechodných ustanoveních stanovuje datum, ke kterému ze stávající příspěvkové organizace zabývající se výzkumem změní (transformují) na veřejné výzkumné instituce. Příspěvkové organizace, na které se vztahují přechodná ustanovení zákona, jsou uvedeny v příloze zákona. Cílem navrhované úpravy není převést na právní formu veřejné výzkumné instituce všechny resortní výzkumné ústavy. Příspěvkové organizace s malým podílem činnosti ve výzkumu a vývoji a některé příspěvkové organizace provádějící výzkum zadávaný převážně formou veřejných zakázek (výsledky jsou určeny jen pro potřeby poskytovatele), nebyly do návrhu zákona, resp. přílohy č. 1, zahrnuty. Výzkumné ústavy, které mají v současnosti formu organizační složky České republiky, nemohou být převedeny na veřejné výzkumné instituce podle navrhovaného zákona, neboť nemají právní subjektivitu. Změnit právní postavení těchto výzkumných institucí je možné za předpokladu, že organizační složka České republiky bude zrušena a zřizovatel na jejím základě zřídí jinou osobu s právní subjektivitou. Navrhovaný zákon umožní zřídit tuto novou právnickou osobu jako veřejnou výzkumnou instituci. Zvláštnosti transformace ústavů Akademie věd České republiky jsou řešeny v současně navrhované novele zákona č. 283/1992 Sb., o Akademii věd České republiky, ve znění zákona č. 220/2000 Sb., kde bude zároveň upraveno právní postavení Akademie věd České republiky a jejích ústavů. Obecně však budou pro transformaci ústavů Akademie platit všechny podmínky stanovené pro veřejné výzkumné organizace.

4. Nezbytnost navrhované právní úpravy Výsledkem výše uvedené právní analýzy je závěr, že současná převládající forma příspěvkové organizace není pro výzkum a vývoj z dlouhodobého hlediska vhodná. Doporučuje se proto zavést pro oblast výzkumu a vývoje novou právní formu – veřejnou výzkumnou instituci s plnou právní subjektivitou, včetně vlastního majetku se stanovením podmínek pro nakládání s tímto majetkem, při zachování plurality právních forem výzkumných institucí. Některá z omezení uvedených v předchozí části by bylo možné samostatně řešit změnou příslušných právních předpisů. Vedle řady dalších možností (např. opakování pokusů o zavedení obecného typu veřejnoprávní instituce, ale i výraznější úprava obchodního zákoníku podle modelu některých německých výzkumných organizací aj.) byla zvažována zejména výraznější novela zákona č. 218/2000 Sb. a zákona č. 219/2000 Sb. Tato změna by však znamenala úpravu vzniku, slučování a zániku příspěvkových organizací ve výzkumu a vývoji, zavedení a vymezení působnosti jejich orgánů, podstatné změny v pravidlech jejich hospodaření atd. spojené se zavedením rozsáhlého kontrolního aparátu vynucujícího dodržování stanovených pravidel. Po provedení všech změn by se však již fakticky jednalo o právnickou osobu jiného druhu. Proto vláda svým usnesením ze dne 17. dubna 2002 č. 400 po řadě předchozích jednání schválila způsob řešení formou veřejných výzkumných institucí a uložila připravit návrh věcného záměru zákona. Věcný záměr

30

zákona schválila vláda dne 7. dubna 2003 svým usnesením č. 331. Závazek předložit návrh zákona o veřejných výzkumných institucích vyplývá nejen z výše citovaných usnesení vlády a požadavků Evropské unie, ale byl formulován i v usnesení Poslanecké sněmovny ze dne 4. července 2001 č. 1663, kde Poslanecká sněmovna připomněla vládě její opakovaný slib (formulovaný mj. v Národní politice výzkumu a vývoje České republiky, předložené v rámci negociačních jednání Evropské unii) dokončit transformaci příspěvkových organizací výzkumu a vývoje na veřejné výzkumné instituce na obdobných principech jako u veřejných vysokých škol. V souvislosti se zavedením nové organizačně-právní formy do právního řádu České republiky je nezbytné změnit některé související právní předpisy. Vzhledem k rozsahu těchto změn vláda uložila zpracovat je formou samostatného zákona.

5. Soulad navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky Zákon je v plném souladu s ústavním pořádkem České republiky.

6. Soulad navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, slučitelnost s právními akty ES V primárním komunitárním právu Evropských společenství je výzkum a vývoj upraven v Hlavě XVIII (Výzkum a technologický rozvoj) Smlouvy o založení Evropského společenství ze dne 25. března 1957 (ve znění po přijetí Amsterodamské smlouvy) (čl. 163 až 173), vztahují se na něj však i obecná ustanovení o veřejných podporách. Tato ustanovení nepředpokládají sbližování legislativy členských zemí, pouze stanoví, že Společenství a členské státy koordinují svou činnost ve výzkumu a vývoji tak, aby zajišťovaly vzájemnou provázanost svých národních politik a politiky Společenství (čl. 165). Proto také Národní politika výzkumu a vývoje České republiky (schválená usnesením vlády ze dne 5. ledna 2000 č. 16) v části V.2.1. stanovila jako jeden ze svých cílů dokončit transformaci státních organizací zabývajících se výzkumem na veřejné výzkumné instituce, a to na stejných principech, jako proběhla transformace vysokých škol. Evropská komise v kapitole 17 Věda a výzkum „Pravidelné hodnotící zprávy za rok 2000 Evropské komise o pokroku České republiky v procesu přistoupení“ konstatovala, že Národní politika výzkumu a vývoje České republiky je v souladu s legislativou Evropských společenství a požaduje jednak zvýšení finanční podpory vědy a výzkumu státem a jednak, aby „Legislativa týkající se veřejných výzkumných institucí specifikovala právní statut těchto institucí a regulovala jejich zřizování a likvidaci“. Tato legislativa by se podle Evropské komise měla týkat i organizací zcela či částečně financovaných ze státního rozpočtu. Tendence dlouhodobého strategického usměrňování výzkumu a vývoje a orientace na integrované projekty jsou dalšími důvody pro zavedení takové právní formy výzkumných institucí, která bude otevřená pro vnitrostátní i mezinárodní spolupráci. Z hlediska adresátů koordinované vědeckovýzkumné politiky Evropských společenství platí nediskriminační přístup bez ohledu na právní formu výzkumné instituce, a to za podmínek, že jejich výzkumné aktivity jsou z hlediska cílů zakládací smlouvy Evropských společenství nezbytné a jejich úsilí směřuje k dosažení vysoké úrovně v oblasti výzkumu a vývoje. Právo Evropských společenství zároveň však umožňuje, aby členské státy přiznaly zvláštní nebo výlučná práva veřejným ústavům, podnikům a zařízením. Zásadou rovného zacházení jsou ovládána pravidla účasti jednotlivých subjektů na financování výzkumu v rámci programů stanovících vědecké a technologické cíle Evropské unie. Tyto subjekty - ať již byly zřízeny na základě komunitárního, či vnitrostátního práva - musí mít plnou právní subjektivitu. V dokumentu Informace Komise o Rámcovém vymezení Společenství státních příspěvků na výzkum a vývoj (396Y217(01), Úřední věstník C 045 ze dne 17. února 1996, ve znění Sdělení Komise, které pozměňuje rámcové vymezení Společenství státních příspěvků na výzkum a vývoj (31998Y0213 (01), Úřední věstník C 048 ze dne 13. února 1998, zaujímá Evropská komise k podpoře výzkumu a vývoje příznivé stanovisko, neboť pravděpodobnost narušení podmínek trhu

31

je malá. Vzhledem k ustanovení článku 92 Smlouvy o založení Evropského společenství vychází Komise z blízkosti konkrétního výzkumu nebo vývoje k trhu (čím bližší trhu, tím rušivější je efekt veřejných podpor). Za účelem určení blízkosti trhu a výše povolené podpory se rozlišují kategorie základní výzkum, průmyslový výzkum a předem oprávněná vývojová činnost (obdobně jsou tyto kategorie stanoveny v zákoně o podpoře výzkumu a vývoje. Dalším kriteriem pro uplatnění článku 92 odst. 1 Smlouvy o založení Evropského společenství je však i typ příjemce veřejné podpory a způsob poskytování výsledků výzkumu a vývoje podnikům Společenství. To znamená, že se tento článek nevztahuje na veřejné financování činností výzkumu a vývoje prováděného veřejnými neziskovými vysokými školami nebo výzkumnými ústavy nebo na případy, kdy jsou výsledky veřejně financovaných projektů poskytnuty podnikům nediskriminačním způsobem. Současně se však požaduje co nejvyšší stupeň transparentnosti. Obdobně této úpravě přiznává navrhovaná úprava některé výhody nově zaváděnému typu právnické osoby – veřejné výzkumné instituci (přístup k institucionální podpoře výzkumu z veřejných prostředků, některá daňová zvýhodnění), návrh zákona však plně respektuje komunitární pravidla pro poskytování veřejné podpory, podle kterých veřejná podpora výzkumu a vývoje není předmětem žádné výjimky (článek 87 Smlouvy o založení Evropských společenství, článek 64 Evropské dohody mezi Evropskými společenstvími a Českou republikou a Rozhodnutí Rady přidružení mezi Evropskými společenstvími a Českou republikou ze dne 24. června 1998 č. 1/98 o přijetí prováděcích pravidel pro uplatnění ustanovení o státní podpoře). Na podpory poskytované veřejným výzkumným institucím se tedy vztahuje zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, stejně jako zákon o podpoře výzkumu a vývoje, který upravuje mj. i podmínky zveřejnění informací o výzkumu a vývoji podporovaného z veřejných prostředků (požadavek transparentnosti), a zákon o veřejných zakázkách ad. Směrnici Komise 80/723/EHS (ve znění Směrnice Komise 2000/52/ES) návrh zákona o veřejných výzkumných institucích vyhovuje, neboť je z něho zřejmé např., že veřejné prostředky budou veřejným výzkumným institucím zpřístupňovány přímo orgány veřejné moci (v souladu s dalšími právními předpisy ČR upravujícími tuto oblast), použití veřejných prostředků je jednoznačně dáno jak navrhovaným zákonem, tak dalšími předpisy ČR, na které zákon odkazuje, finanční a organizační struktura veřejné výzkumné instituce je v návrhu stanovena jasně, včetně povinnosti vést oddělenou evidenci nákladů a příjmů spojených s různými činnostmi a určením metod stanovení nákladů a příjmů a povinnosti zveřejňovat výroční zprávu o činnosti a hospodaření veřejné výzkumné instituce se stanovením jejích povinných náležitostí. Uvedená směrnice rovněž mj. uvádí, že požadavky transparentnosti uvedené v čl. 1 odst. 1 a 2 neplatí pro finanční vztahy mezi orgány veřejné moci a veřejnými podniky v oblasti služeb, u nichž se nepředpokládá, že by jejich výkon podstatnějším způsobem ovlivnil obchod mezi členskými zeměmi; a dále se rovněž nevztahují na vztahy s veřejnými podniky, jejichž celkový roční čistý obrat nedosahuje 40 mil. EUR, popř. podniky, které získaly podporu na základě otevřeného, průhledného a nediskriminačního postupu (viz podmínky pro poskytnutí podpory výzkumu a vývoje stanovené zákonem o podpoře výzkumu a vývoje, které mj. zajišťují rovné postavení všech účastníků soutěže o veřejné prostředky na výzkum a ukládají rovněž informační povinnosti příjemcům podpory). Ve všech oblastech úprav je návrh zákona plně slučitelný s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, a rovněž s uvedenými právními akty Evropských společenství.

7. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty Veškeré správní úkony související se vznikem a zánikem veřejných výzkumných institucí bude zabezpečovat Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy jako ústřední správní úřad odpovědný za výzkum a vývoj v rámci předpokládaného nárůstu počtu zaměstnanců v souvislosti s novými působnostmi stanovenými zákonem o podpoře výzkumu a vývoje.

32

Podle podkladů poskytnutých jednotlivými zřizovateli budou náklady na transformaci v rámci jejich rozpočtů činit v souhrnu přibližně 3 750 tis. Kč. Akademie věd České republiky předpokládá provedení celého procesu převodu pracovišť Akademie věd České republiky na veřejné výzkumné instituce v rámci rozpočtu Akademie věd České republiky bez nároků na přidělení mimořádných prostředků. Rovněž u dalších zřizovatelů se nepředpokládají zvýšené nároky na státní rozpočet, neboť prostředky na transformaci budou čerpány z rozpočtu jednotlivých zřizovatelů v rámci schválených rozpočtových výdajů na příslušné období. Případný tlak na další zvýšení podpory výzkumu a vývoje ze státního rozpočtu (resp. z veřejných rozpočtů) není a nebude dán změnou právního postavení výzkumných institucí, ale potřebou plnit závazky České republiky vůči Evropské unii. Naopak se předpokládá, že nová právní úprava umožní výzkumným institucím lépe a efektivněji využívat finanční prostředky a získávat i jiné zdroje pro financování výzkumu a vývoje např. dosažením zisku z další činnosti, spolufinancováním ze soukromých zdrojů, uvolněním nepotřebného majetku, úspory z lepší organizace, účastí v zahraničních programech apod. Případné zvýšení požadavků na úhradu mezd v rámci podpory výzkumu a vývoje z veřejných prostředků je omezeno poměrně striktní úpravou této oblasti právními předpisy upravujícími podporu výzkumu a vývoje z veřejných prostředků (zákon o podpoře výzkumu a vývoje a jeho prováděcí předpisy). Navrhovaná změna zákonů upravujících daně z příjmů, daně z nemovitostí a daně dědické, darovací a z převodu nemovitostí nebude mít významný vliv na státní rozpočet ani na rozpočty veřejné. Bude-li se osvobození od daně týkat veřejné výzkumné instituce po změně právní formy příspěvkové organizace, která byla rovněž od příslušné daně osvobozena, bude dopad na státní, resp. veřejný rozpočet nulový (např. daně z pozemků a ze staveb, daně dědické a darovací, daně z převodu nemovitostí). V případě navrhované změny zákona o dani z příjmu se navrhuje snížení základu daně, které při současné výši zdanění příjmů a zohlednění počtu výzkumných ústavů a veřejných vysokých škol, může činit dopad na státní, event. veřejný rozpočet přibližně 25 až 30 milionů Kč ročně.

33

Zvláštní část K§1 Ustanovení vymezuje 3 hlavní okruhy úpravy zákona, z nichž první se týká obecně vzniku a zániku veřejné výzkumné instituce, druhý působnosti zřizovatele a orgánů veřejné výzkumné instituce a třetí přeměny stávajících příspěvkových organizací zabývajících se výzkumem. K§2 Zákon vymezuje v odstavci 1 veřejnou výzkumnou instituci jako nový typ právnické osoby, stanovuje předmět její hlavní činnosti, kterým je výzkum včetně zajišťování jeho infrastruktury. Výzkum a jeho infrastruktura jsou pojmy vymezené zákonem o podpoře výzkumu a vývoje, proto se v tomto zákoně znovu nevymezují, uvádí se však odkaz na příslušná ustanovení zákona o podpoře výzkumu a vývoje Záměrem je stanovit jako hlavní činnost pouze výzkum (včetně jeho infrastruktury) tak, jak je vymezen v příslušném právním předpise, a nikoliv vývoj. Důvodem je transparentnost činnosti a jednoznačný veřejnoprávní charakter veřejné výzkumné instituce, který bude posuzován Evropskou komisí ve vztahu k výši veřejných prostředků zejména na výzkumné záměry těchto institucí. Pokud se bude veřejná výzkumná instituce zabývat i vývojem, musí tak činit v rámci „jiné činnosti“ za podmínek stanovených tímto zákonem. Tyto podmínky byly předběžně odsouhlaseny jak Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, tak odborem kompatibility Úřadu vlády. V odstavci 2 zákon jednoznačně vymezuje okruh možných zřizovatelů – zřizovatelem může být jednak Česká republika, za kterou budou práva a povinnosti zřizovatele vykonávat dosavadní zřizovatelé výzkumných ústavů - státních příspěvkových organizací, kterými jsou ministerstva, jiné ústřední orgány státní správy a Akademie věd České republiky, a jednak územní samosprávné celky, v jejichž působnosti rovněž existují příspěvkové organizace zabývající se výzkumem. Tento okruh zřizovatelů vychází ze schváleného věcného záměru zákona při zohlednění připomínek Legislativní rady vlády tak, jak zpracování zákona uložila vláda svým usnesením ze dne 7. dubna 2003 č. 331. V odstavci 3 se stanovuje povinnost souladu s právními předpisy upravujícími veřejnou podporu, a to jak s předpisy České republiky, tak předpisy Evropských společenství. V odstavci 4 se stanovuje, že informace o výsledcích veřejné výzkumné instituce jsou veřejnosti dostupné, neboť tyto skutečnosti jsou podstatné při posuzování oprávněnosti poskytování veřejné podpory tzv. veřejnoprávním subjektům. Za veřejnou dostupnost výsledků se nepovažuje jejich poskytování zdarma či zveřejnění jejich podstaty (know - how), ale poskytnutí informací o dosažení těchto výsledků veřejnosti a jejich zpřístupnění všem zájemcům za rovných podmínek. Kromě povinnosti zveřejnění ve výroční zprávě veřejné výzkumné instituce stanovené tímto zákonem jsou obecné podmínky pro zveřejnění informací o výsledcích výzkumu a vývoje podporovaného z veřejných prostředků stanoveny zákonem o podpoře výzkumu a vývoje. Výjimkou jsou výsledky, u nichž je zveřejnění omezeno nebo zakázáno jinými právními předpisy (např. utajované skutečnosti). Odstavec 5 stanovuje povinnost uvést typ právní formy v názvu instituce tak, aby pro třetí osoby bylo zřejmé její právní postavení a nemohlo dojít k záměně s jinými subjekty, což je důležité pro všechny účastníky závazkových vztahů. V odstavci 6 se vymezuje právní režim pro závazkové vztahy mezi veřejnými výzkumnými institucemi a dalšími subjekty, které nejsou výslovně upraveny tímto zákonem. Účelem je zamezit pochybnostem při užití příslušného právního předpisu. K§3 Odstavec 1 vymezuje okamžik zřízení veřejné výzkumné instituce, kterým je vydání zřizovací listiny. Důvodem je vazba na další části zákona, které upravují některé vztahy a skutečnosti vznikající v době mezi zřízením a vznikem veřejné výzkumné instituce. V odstavci 2 zákon stanovuje povinné náležitosti zřizovací listiny, kterými je kromě identifikačních údajů zejména stanovení účelu a předmětu hlavní činnosti, popřípadě činností, které nejsou

34

výzkumem, a vymezení majetku, včetně závazků k tomuto majetku se vztahujících. Zároveň se upřesňuje, kdy se majetek a závazky převádějí (rozdělení veřejných výzkumných institucí). Zřizovací listina rovněž obsahuje určení zaměstnanců veřejné výzkumné instituce, kteří se stanou zaměstnanci veřejné výzkumné instituce vzniklé rozdělením. Účelem navrhovaného ustanovení je přesné vymezení závazků vyplývajících z pracovněprávních vztahů. Ve zřizovací listině bude uveden pouze popis základní organizační struktury veřejné výzkumné instituce, bližší specifikace bude uvedena ve vnitřním předpisu veřejné výzkumné instituce, neboť např. vznik nebo zánik jednotlivých vědeckých oddělení by neměl být důvodem ke změně zřizovací listiny. V odstavci 3 se stanovuje povinnost označit nemovitosti pro účely zápisu v katastru nemovitostí. K§4 Zákon v této části přesně stanovuje, kdy vznikne veřejná výzkumná instituce jako nová právnická osoba. Obdobně jako u existujících právnických osob dojde ke vzniku veřejné výzkumné instituce zápisem do zákonem stanoveného rejstříku přístupného veřejnosti. Zároveň se stanovuje právo zřizovatele určit den zápisu a povinnost předložit zřizovací listinu. K§5 Ustanovení upravuje, že z jednání bude v době od zřízení do vzniku veřejné výzkumné instituce zavázán zřizovatel, který bude jménem veřejné výzkumné instituce jednat. V době od vzniku veřejné výzkumné instituce do ustavení ředitele na základě výběrového řízení bude jménem veřejné výzkumné instituce jednat osoba pověřená zřizovatelem řízením veřejné výzkumné instituce. Ustanovením o přechodu práv a závazků vznikem veřejné výzkumné instituce vzniklých z jednání zřizovatele na veřejnou výzkumnou instituci dnem jejího vzniku jsou chráněni všichni účastníci takto vzniklých právních vztahů. K§6 Ustanovení podrobně upravuje odpovědnost za vedení rejstříku veřejných výzkumných institucí a jeho obsah, včetně jeho součásti - sbírky listin. Účinky zápisů do tohoto rejstříku se budou řídit obecným zákonem, tj. obchodním zákoníkem. Obsah rejstříku a sbírky listiny je stanoven tak, aby zájemce, který se rozhoduje vstoupit do závazkových vztahů s veřejnou výzkumnou institucí, mohl získat informaci o všech podstatných skutečnostech týkajících se této instituce. Z tohoto důvodu jsou součástí rejstříku a sbírky listin aktualizované informace o statutárním orgánu veřejné výzkumné instituce nebo činnosti veřejné výzkumné instituce, ale i údaje o hospodaření nebo o prohlášení konkursu na majetek veřejné výzkumné instituce, vstup do likvidace apod. Na rozdíl od Obchodního rejstříku se nevyžadují dvě vyhotovení vkládaných listin, neboť ty by byly nutné pouze v případě, že by byl veden paralelně ještě samostatný správní spis. K§7 Zákon upravuje řízení o zápisu do rejstříku veřejných výzkumných institucí, tj. postup a podmínky pro předložení zřizovací listiny nebo jejích změn a návrhu na zápis do rejstříku veřejných výzkumných institucí. Kompetence v této oblasti zákon stanovuje Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, které je podle zákona o podpoře výzkumu a vývoje ústředním správním úřadem odpovědným za výzkum a vývoj. Pro zamezení pochybností se v procesních otázkách, které nejsou upraveny tímto zákonem, odkazuje na správní řád. Stanovení důvodů pro zamítnutí návrhu je opatřením proti neopodstatněnému zamítání návrhu na zápis, neboť každému návrhu, který splní podmínky, musí být ze zákona ve stanovené lhůtě vyhověno. K§8a9 Ustanovení stanovuje obsah sbírky listin a povinnosti osob týkající se zápisu do rejstříku veřejných výzkumných institucí a postup při nesouladu údajů. Bez stanovení povinností by rejstřík veřejných 35

výzkumných institucí nemohl plnit účel, pro který se zřizuje - poskytovat aktuální informace o veřejných výzkumných institucích, zejména třetím osobám, které hodlají uzavírat s veřejnými výzkumnými institucemi závazkové vztahy. Dále se upravuje přístupnost údajů třetím osobám obdobně jako u Obchodního rejstříku, včetně povinnosti zveřejnění prostřednictvím veřejné informační sítě. Poplatky spojené s těmito úkony se neupravují, protože jsou stanoveny zvláštním zákonem (zákonem č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů). Stanovením povinnosti Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy oznámit zápis veřejné výzkumné instituce do rejstříku veřejných výzkumných institucí, stejně jako jeho změny či výmaz příslušným daňovým orgánům, orgánu vykonávajícímu státní statistickou službu (tj. Českému statistickému úřadu) i živnostenským úřadům v zákonem stanovené lhůtě jsou zajištěny informace nezbytné pro činnost těchto orgánů v obdobném rozsahu jako např. informace předávané rejstříkovými soudy. K § 10 Zákon stanovuje způsoby zrušení veřejné výzkumné instituce bez likvidace a s likvidací, principy jsou stanoveny obdobně jako v obchodním zákoníku, popřípadě se na obecnou úpravu odkazuje. K § 11 Zákon upravuje podmínky při zrušení veřejné výzkumné instituce bez likvidace, postup a povinnosti zřizovatele, včetně přechodu práv a povinností, majetku a závazků tak, aby byly chráněny zájmy třetích osob. Upravuje se i postup v případě sloučení nebo splynutí dvou veřejných výzkumných institucí zřízených různými zřizovateli. K § 12 Zákon upravuje postup při zrušení veřejné výzkumné instituce s likvidací obdobně jako obchodní zákoník s několika výjimkami, které vyplývají ze zvláštností zaváděné právnické osoby a zejména z jejího veřejnoprávního charakteru. K § 13 Zrušení veřejné výzkumné instituce z rozhodnutí soudu je tímto zákonem upraveno podobně jako zrušení obchodní společnosti podle obchodního zákoníku. Protože je nezbytné, aby se zřizovatel v případě soudem nařízené likvidace o této skutečnosti dozvěděl, stanovuje se, že zřizovatel je účastníkem řízení. Aby prostředky z veřejných zdrojů poskytnuté veřejné výzkumné instituci na výzkum a vývoj a její majetek sloužící výzkumu a vývoji nebyl zbytečně konkursem vyveden z oblasti výzkumu a vývoje, je soud povinen stanovit lhůtu k odstranění příčin zrušení veřejné výzkumné instituce, je-li takové odstranění možné. K § 14 Ustanovení přesně specifikuje okamžik zániku veřejné výzkumné instituce a povinnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy při provedení výmazu. K § 15 Působnost zřizovatele je vymezena tak, že na jedné straně nedovoluje přímé zasahování do činnosti veřejné výzkumné instituce, ale ve spojení s působností dozorčí rady, která je mimo jiné i kontrolním nástrojem zřizovatele, umožňuje zřizovateli dostatečnou kontrolu nad majetkem, který do veřejné výzkumné instituce vložil, a nad dodržením účelu, ke kterému ji zřídil. Z tohoto důvodu se přímá působnost zřizovatele soustřeďuje bezprostředně na zřizovací funkce a nakládání s majetkem. Některé majetkové úkony jsou bez souhlasu zřizovatele, popřípadě též dozorčí rady, neplatné. Vliv na činnost veřejné výzkumné instituce může zřizovatel uplatnit zejména cestou jmenování ředitele a členů dozorčí rady, včetně stanovení mzdy, resp. odměny. Na stanovení mzdy ředitele se

36

vztahuje zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění pozdějších předpisů. K § 16 Ustanovení vyjmenovává orgány veřejné instituce a stanovuje jejich společné znaky, jako jsou například způsob úhrady nákladů na jejich činnost, způsob rozhodování kolektivních orgánů veřejné výzkumné instituce nebo neslučitelnost členství ve stanovených orgánech téže veřejné výzkumné instituce. Ustanovení § 16 a následujících § 17 až 19 vytváří rámec pro jednotný způsob řízení veřejných výzkumných institucí a vyvážením působností jednotlivých orgánů zajišťuje na jedné straně samosprávné řízení veřejné výzkumné instituce a vliv odborné veřejnosti, na druhé straně chrání oprávněné zájmy zřizovatele a poskytovatelů. Zejména je zajištěna ochrana vloženého majetku tak, aby pod veřejnou kontrolou sloužil k činnostem, pro jejichž zajištění jej do veřejné výzkumné instituce zřizovatel vložil. Ustanovení o způsobu úhrady nákladů na činnost orgánů veřejné výzkumné instituce z prostředků této instituce je v souladu se zákonem o podpoře výzkumu a vývoje, resp. s jeho prováděcími předpisy, které mj. stanovují, jaké náklady lze uznat v rámci poskytnuté podpory výzkumu a vývoje z veřejných prostředků. Tato úprava je v souladu s Informací Komise o rámcovém vymezení Společenství státních příspěvků na výzkum a vývoj (396Y0217(01), ve znění Sdělení Komise, které pozměňuje rámcové vymezení Společenství státních příspěvků na výzkum a vývoj (31998Y0213(01). K § 17 Působnost ředitele veřejné výzkumné instituce je vymezena tak, aby ředitel jednal samostatně v operativních věcech veřejné výzkumné instituce. Vybrané problémy, které se dotýkají hospodaření, rozpočtu nebo vnitřních předpisů, však musí řešit s dalším orgánem veřejné výzkumné instituce – s radou instituce. Tím je zajištěn stálý dohled samosprávného orgánu veřejné instituce na její chod a jeho určující vliv na vytváření dlouhodobých koncepcí a směrů rozvoje, ale současně není omezena pravomoc ředitele při jejím řízení. Způsob jmenování a odvolání ředitele je rozdělen tak, aby byla respektována odpovědnost zřizovatele, který převádí na veřejnou výzkumnou instituci majetek, a současně vliv rady instituce. Současně se řeší situace, kdy ředitel není z nějakého důvodu jmenován. Ustanovení § 17 vytváří jasný rámec pro tuto situaci. Rozdělení procesu ustavení ředitele mezi radu instituce (návrh) a zřizovatele (jmenování) je vedle činnosti dozorčí rady a zveřejňování výročních zpráv dalším projevem zajištění potřebné kontroly veřejné výzkumné instituce veřejností. Ředitel a rada instituce se přímo podílejí na řízení a jejich působnosti se vzájemně doplňují. Tato provázanost kompetencí a zodpovědnosti je posílena tím, že ředitel může být členem rady instituce, jejíž zasedání může svolávat a předsedat jim. Tento model zachovává operativnost statutárního orgánu (ředitele) a zaručuje přímou vazbu na samosprávný orgán s vymezenými pravomocemi (radu instituce). Pracovněprávní postavení ředitele se řídí zákoníkem práce, jeho mzda zákonem č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění pozdějších předpisů. Podmínky způsobilosti fyzické osoby, která se může stát ředitelem, se vztahují k hospodářské činnosti, majetku a předmětu činnosti veřejné výzkumné instituce. Nejsou důvody pro to, aby takto vymezené podmínky byly ještě více zobecněny. Současně se stanovuje způsob prokázání podmínek způsobilosti tak, aby úprava odpovídala požadavkům podle § 18 odst. 2 písm. e) a f) zákona o podpoře výzkumu a vývoje a nebylo proto (jak bude vyplývat z novelizace zákona o podpoře výzkumu a vývoje) nutné splnění uvedených podmínek znovu dokládat podle § 18 odst. 5 písm. b) při každém podání návrhu projektu do veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji. Důvod omezení délky funkčního období ředitele na nejvíce dvě pětiletá po sobě jdoucí funkční období vyplývá z kombinace požadavků dostatečné stabilizace managementu a současně požadavku na zachování pravidelné obměny managementu. Obdobný způsob řízení se plně osvědčil v České 37

republice např. v soustavě pracovišť Akademie věd České republiky, na veřejných i státních vysokých školách, a proto se navrhuje i v případě veřejné výzkumné instituce. K § 18 Rada instituce je koncipována tak, že v sobě slučuje prvky samosprávného vědeckého řídícího orgánu a správní rady. Samosprávný charakter rady instituce není dán pouze jejím složením, ale zejména způsobem volby jejích členů, neboť členy rady instituce volí výzkumní pracovníci veřejné výzkumné instituce. Navržená koncepce byla zvolena proto, že ve výzkumném ústavu nelze od sebe oddělit správní funkce, které např. v akciových společnostech zajišťuje správní rada, a funkce vědecké rady výzkumných ústavů. Cílem bylo mimo jiné i sblížit způsob řízení veřejných vysokých škol a veřejných výzkumných institucí a omezit bezprostřední vliv zřizovatele na výzkumnou činnost veřejné výzkumné instituce. Popsané kombinaci odpovídají i kompetence, uvedené v tomto ustanovení. Rada instituce a ředitel jsou dva orgány, které se přímo podílejí na řízení a proto se jejich působnosti musí vzájemně doplňovat a vyvažovat. Působnost rady instituce je zejména v oblasti dlouhodobé koncepční a vědecké činnosti (působnost ředitele směřuje do oblasti výkonné, operativní). Zákon upravuje složení rady instituce tak, aby členové rady instituce nemohli být pouze z řad zaměstnanců veřejné výzkumné instituce. Vymezení počtu externích členů rady instituce a okruhu, ze kterých pocházejí, zajišťuje dostatečný vliv zaměstnanců na dlouhodobé směrování veřejné výzkumné instituce, ale současně umožňuje potřebnou konfrontaci s „vnějším světem“. Požadavek přímé, rovné volby s tajným hlasováním zajistí, že při volbě členů rady instituce mají všichni výzkumní pracovníci stejné postavení. Opakování pětiletých funkčních období není omezeno. Důvodem je nejen malý počet vědeckých pracovníků, nýbrž i úmysl umožnit využití zkušeností těch členů rady instituce, kteří se osvědčili, po delší časové období. Protože vliv rady instituce se vzhledem k její působnosti projeví až s určitým časovým zpožděním (na rozdíl od funkce ředitele), je nebezpečí zneužití této funkce k osobnímu prospěchu zanedbatelné. V souladu s tím, že členství v radě instituce vzniká volbou, je upraven i způsob odvolání (volí i odvolávají výzkumní pracovníci). Aby nebyla ochromena činnost veřejné výzkumné instituce v případě nečinnosti rady instituce, končí po uplynutí lhůty členství všech členů rady instituce. Poté je možné zvolit novou radu instituce. K § 19 Prostřednictvím dozorčí rady zajišťuje zřizovatel kontrolu nad majetkem, který převedl na veřejnou výzkumnou instituci, a nad využíváním majetku a získaných finančních prostředků k účelu, pro který byla instituce zřízena a způsobem stanoveným platnými právními předpisy. Jedná se o úkony spojené s kontrolou a dohledem, nikoliv o úkony řídícího nebo strategického charakteru. Proto je také stanoveno, že dozorčí rada je odpovědná zřizovateli. Hlavnímu úkolu dozorčí rady odpovídá také stanovení působnosti. Zejména k úkonům ve věcech majetkových je nutný souhlas dozorčí rady. Aby byla ochrana majetku vloženého zřizovatelem zajištěna, stanovuje se výslovně, že vybrané majetkové úkony jsou bez předchozího souhlasu dozorčí rady neplatné (a s výjimkou sjednání nájemní smlouvy i bez předchozího písemného souhlasu zřizovatele). Pro zajištění srovnatelné úrovně činnosti dozorčí rady stanovuje zákon počet členů, způsob jejich jmenování a odvolání zřizovatelem, délku funkčního období a požadavky na bezúhonnost člena. Navrhované složení členů dozorčí rady vychází z toho, že dozorčí rada nezastupuje pouze zájmy zřizovatele, ale i oprávněné zájmy dalších osob, které například poskytly veřejné výzkumné instituci finanční prostředky. Vztah mezi dozorčí radou a ředitelem je upraven tak, že je umožněna účast ředitele na jednání dozorčí rady, povinné svolání dozorčí rady na žádost ředitele, ale dozorčí rada a ředitel si nejsou vzájemně nadřazeni. Dozorčí rada má oznamovací povinnost vůči zřizovateli v souladu

38

s odpovědností. Jiné uspořádání by znemožnilo nezávislé řízení veřejné výzkumné instituce nebo by nezajistilo zřizovateli dostatečnou kontrolu nad veřejnou výzkumnou institucí. K § 20 Ustanovení stanovuje, jaké vnitřní předpisy musí veřejná výzkumná instituce mít. Výčet není úplný, neboť nelze postihnout zákonem vnitřní situaci všech veřejných výzkumných institucí a nelze vyloučit potřebu přijmout vnitřní předpis nad rámec výčtu uvedeného v odstavci 1 písm. a) až f), stanoví-li tak jiný zákon. Uvedený výčet vytváří standardní podmínky, které musí každá veřejná výzkumná instituce splnit. Pro zachování jednotného charakteru všech veřejných výzkumných institucí je v předchozích ustanoveních stanoven způsob schvalování jmenovaných vnitřních předpisů. Schvalování je upraveno tak, aby byl zachován samosprávný charakter veřejné výzkumné instituce. Výjimka v případě jednacího řádu dozorčí rady veřejné výzkumné instituce, který schvaluje zřizovatel a nikoliv rada veřejné výzkumné instituce, vyplývá z toho, že dozorčí rada veřejné výzkumné instituce je nástrojem zřizovatele a kontroluje jednání veřejné výzkumné instituce. Proto schvalování jednacího řádu dozorčí rady nemůže být v pravomoci veřejné výzkumné instituce. K § 21 Ustanovení vymezuje prostředky, se kterými veřejná výzkumná instituce hospodaří. Stanovuje rovněž, že veřejná výzkumná instituce může provádět tzv. další činnost a jinou činnost, avšak pouze při splnění zde stanovených podmínek pro provádění těchto činností. Stanovení podmínek pro provádění jiných než výzkumných činností je důležité nejen proto, aby zůstal zachován účel o zřízení veřejné výzkumné instituce, ale také proto, aby si veřejná výzkumná instituce udržela charakter neziskové organizace (organizace, která nebyla zřízena za účelem podnikání a dosahování zisku). Z tohoto důvodu je rovněž stanoveno, že zisk může být po úhradě ztráty z minulých období a po odvodech do fondů použit pouze k podpoře hlavní činnosti. Toto ustanovení zajišťuje také soulad s pravidly hospodářské soutěže a podmínkami pro poskytování veřejné podpory. Povinnost odděleného vedení nákladů a výnosů hlavní, další a jiné činnosti je stanovena mj. z důvodu transparentnosti, která je u veřejných podniků v rámci Evropské unie požadována a umožní sledovat jednotlivé typy činností (tzn. činností financovaných z veřejných prostředků a činností komerčních). Z hlediska ochrany hospodářské soutěže je nutný požadavek realizace hospodářských činností na základě úplných nákladů. Rozdělení „nevýzkumných činností“ veřejné výzkumné instituce má kromě požadavku na transparentnost financování reálný základ v činnosti existujících výzkumných institucí, které mají být na veřejné výzkumné instituce přeměněny. Tyto výzkumné ústavy velmi často provádějí kromě výzkumné činnosti i činnosti další, na výzkum navazující, financované z veřejných prostředků např. formou veřejné zakázky nebo dotace. Jedná se o činnosti prováděné ve veřejném zájmu nebo potřebné pro státní správu a jejich vyčlenění z výzkumných ústavů by jejich provádění (z důvodu úzké vazby na činnost výzkumnou) znemožnilo. Zároveň se ukázalo jako nevhodné tento typ činností zahrnout mezi činnosti prováděné za účelem dosažení zisku, a to zejména z důvodu požadavku na transparentnost financování veřejnoprávních subjektů. V odstavci 5 je stanovena povinnost veřejné výzkumné instituce ukončit další nebo jinou činnost, jakmile jsou na konci účetního období ztrátové, vychází z principů uvedených v předcházejících ustanoveních, tzn. tyto činnosti mají být prováděny pouze za účelem účinnějšího využití majetku a lidských zdrojů a nesmí ohrozit hlavní činnost veřejné výzkumné instituce. Prioritou je zachování neziskového charakteru veřejné výzkumné instituce. Z uvedených podmínek pak vyplývá i záměr předkladatelů neumožnit veřejné výzkumné instituci v rámci další nebo jiné činnosti realizaci víceletých akcí, které budou ztrátové v prvním roce (nebo letech), přestože celkově mohou být finančně vyrovnané nebo ziskové, neboť úhrada ztráty v prvních letech by mohla ohrozit hlavní činnost, ale zejména proto, že veřejná výzkumná instituce nemá být zakládána za účelem podnikání. Výslovně se neupravují daňové otázky a kontrola hospodaření s veřejnými prostředky, neboť se řídí obecně platnou právní úpravou (např. zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně 39

některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů, zákon o podpoře výzkumu a vývoje, zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, atd.). K § 22 Zákon požaduje sestavení vyrovnaného rozpočtu, což je podmínkou pro čerpání veřejných prostředků. V návaznosti na ustanovení § 22 se výčtem vymezují výnosy a náklady veřejné výzkumné instituce. Ustanovení umožňuje veřejné výzkumné instituci získávat výnosy (příjmy) nejen z hlavní činnosti, ale i z další nebo jiné činnosti. Veřejná výzkumná instituce může podle předchozích ustanovení provádět „další činnost“ (zpravidla pro svého zřizovatele), která není výzkumem, ale přesto je financována (je na ni poskytována dotace) z veřejných prostředků. Jde např. o zpracování odborných stanovisek nebo zajištění školení, jinou veřejně prospěšnou činnost apod. realizovanou v rámci plnění veřejné zakázky nebo financovanou formou dotace podle příslušných právních předpisů. K § 23 Navrhuje se zavést 4 povinné fondy veřejné výzkumné instituce a umožnit převod zůstatků všech těchto fondů do následujících rozpočtových roků. K § 24 Ustanovení stanovuje způsob tvorby a užití rezervního fondu. Pokud nejsou výnosy veřejné výzkumné instituce zajištěny vlastními výnosy, lze použít prostředků rezervního fondu. Zachycení použití finančních prostředků z rezervního fondu se realizuje prostřednictvím výnosů, proti kterým budou vynaloženy náklady. Nevyužité prostředky se převedou zpět do rezervního fondu před zpracováním roční účetní závěrky. V opačné případě by došlo ke zkreslení hospodářského výsledku a porušení principu věcné a časové souslednosti nákladů a výnosů s účetním obdobím (akruální princip) při jeho vyčíslení. Zdrojem rezervního fondu i fondu reprodukce je příděl finančních prostředků ze zisku. Kompetence k rozhodování o rozdělení zisku do těchto dvou fondů vychází z nastavení kompetencí orgánů veřejné výzkumné instituce v oblasti rozpočtu a jejich změn, tzn. schvaluje je rada instituce na návrh ředitele.Použití rezervního fondu k úhradě potřeb nezajištěných výnosy se bude zahrnovat do výnosů veřejné výzkumné instituce. Nespotřebovaná část prostředků se vrátí do rezervního fondu před zpracováním roční závěrky. K § 25 Fond reprodukce je peněžní fond určený ke shromáždění prostředků na obnovu a pořízení majetku. Stanovuje se způsob jeho tvorby, který je – vedle přídělu ze zisku z hlavní, další a jiné činnosti – vázán zejména na finanční prostředky přímo související s majetkem (odpisy, výnosy z prodeje majetku, dotace z veřejných prostředků a dary poskytnuté za účelem pořízení a technického zhodnocení majetku apod.). Fond také umožňuje přijímání prostředků poskytnutých jinými osobami pro pořízení dlouhodobého majetku (sdružené investice) na základě smlouvy o sdružení prostředků a poskytování prostředků jiným osobám pro pořízení dlouhodobého majetku (sdružené investice) na základě smlouvy o sdružení prostředků. K § 26 Ustanovení umožňuje převést omezený objem účelově určených finančních prostředků poskytnutých na řešení výzkumného projektu nebo výzkumného záměru nebo na jinou činnost, nespotřebovaných v daném kalendářním roce, do fondu účelově určených prostředků a efektivně je využít v roce následujícím. Cílem opatření je zabránit tomu, aby přidělené prostředky, které 40

z nepředvídaných důvodů (odložená zahraniční služební cesta, přesunutí dosud neuskutečněné aktivity na následující kalendářní rok, nedodržení termínu dodávky objednaného zboží nebo zařízení apod.) nebylo možné v daném roce použít v souladu s jejich určením, byly ke konci roku nehospodárně utráceny. Přesun nevyužité podpory je vázán na písemné oznámení poskytovateli. Tím se zamezí nekontrolovatelným přesunům podpory v rozporu s účelem, na který byla poskytnuta. Zůstává zachován charakter podpory, neboť prostředky musí být použity k účelu, na který byly původně poskytnuty. K § 27 Účel sociálního fondu je obdobný fondu kulturních a sociálních potřeb. Plnění fondu je povinné a je stanoven objem vkládaných finančních prostředků a jejich zdroj. Důvodem, proč se užití ponechává na vnitřním předpisu veřejné výzkumné instituce, je závislost na podmínkách veřejné výzkumné instituce a potřebách jejích zaměstnanců. K § 28 Vlastnictví majetku je důležitým atributem, kterým se veřejná výzkumná instituce liší od státní příspěvkové organizace, která má pouze příslušnost hospodařit s majetkem, a od příspěvkové organizace územního samosprávného celku, která má majetek pouze ve správě. Úprava vychází ze zásady, že veškerý hmotný a nehmotný majetek veřejné výzkumné instituce musí sloužit především výzkumu, popřípadě další nebo jiné činnosti. Toto ustanovení upravuje způsob převedení majetku, popřípadě i závazků týkajících se tohoto majetku, na veřejnou výzkumnou instituci, včetně časových lhůt (bez zbytečné prodlevy). Ustanovení omezuje převedení závazků na případy, kdy se závazky váží k vkládanému majetku a navíc se omezuje jejich poměrná výše vzhledem k hodnotě vkládaného majetku. Důvodem je, aby zřizovatel nemohl zřídit veřejnou výzkumnou instituci se závazky, které by záhy znemožnily její činnost. Toto omezení se vztahuje i na přeměnu stávajících příspěvkových organizací na veřejné výzkumné instituce (transformaci) podle § 31. Vlastnická nebo jiná věcná práva k nemovitému majetku evidovanému v katastru nemovitostí ČR budou nabývána vkladem příslušného práva do katastru nemovitostí ČR. Aby veřejná výzkumná instituce nemohla bez kontroly majetek převedený na ni zřizovatelem zcizit, váže se právo nakládat s majetkem na splnění některých podmínek. Kontrolu nad nakládáním s majetkem zajišťuje předepsaný souhlas zřizovatele a dozorčí rady, bez kterých jsou stanovené právní úkony neplatné (v případě sjednávání nájmů je nutný pouze souhlas dozorčí rady, nikoliv zřizovatele). Ze stejného důvodu se v odstavci 8 stanovují veřejné výzkumné instituci přísné podmínky pro zakládání jiných právnických osob a pro vklady majetku do těchto osob. Založení jiné právnické osoby veřejnou výzkumnou institucí za stanovených podmínek je umožněno z důvodů srovnatelnosti s obdobnými institucemi Evropské unie. Umožní se operativní sdružování s jinými výzkumnými institucemi a usnadní se realizace výsledků výzkumu dosažených veřejnou výzkumnou institucí (povinnost zachovat rovné podmínky zpřístupnění výsledků pro všechny subjekty je daná zákonem o podpoře výzkumu a vývoje a v plné míře se vztahuje i na právnické osoby založené veřejnou výzkumnou institucí). Dalším nástrojem ochrany vloženého majetku jsou omezení pro zajišťování závazků jiných osob, zřizování zástavního práva k nemovitostem apod. uvedená v odstavci 9. Tyto úkony může veřejná výzkumná instituce provádět pouze za stanovených podmínek a pod dohledem (se souhlasem) zřizovatele a dozorčí rady. K § 29 Ustanovení stanovuje, jakým způsobem bude veřejná výzkumná instituce účtovat. Požadavek na důsledné účetní oddělení nákladů a výnosů z hlavní činnosti, další a jiné činnosti se vztahuje zejména k pravidlům přípustnosti veřejné podpory. Veřejná výzkumná instituce musí mimo pochybnost prokázat, že poskytovanou veřejnou podporu na výzkum, která nenarušuje tržní prostředí, neužívá k podpoře jiné činnosti, při které se pohybuje na trhu jako jiné subjekty. 41

Požadavek na oddělenou evidenci uznaných nákladů v rámci institucionální podpory a účelové podpory je dán zákonem o podpoře výzkumu a vývoje a musí jej dodržovat každá osoba, která tuto podporu obdrží. Povinnost evidovat uznané náklady výzkumných záměrů a projektů vychází z nutnosti sledovat nejen náklady kryté veřejnými prostředky, ale i náklady, které je příjemce povinen krýt z neveřejných zdrojů. Povinnost evidovat uznané náklady nijak neomezuje povinnost evidovat kromě uznaných nákladů i případné další náklady. Důvodem stanovení povinnosti ověřit účetní závěrku auditorem je potřeba zajistit důvěryhodnost veřejné výzkumné instituce. Výrok auditora je současně zprávou i pro zřizovatele a pro veřejnost, že hospodaření veřejné výzkumné instituce je v pořádku, vložený majetek není ohrožen a auditorem posuzovaná veřejná výzkumná instituce je zdravá. K § 30 Povinnost zpracovat a zveřejnit jednou ročně výroční zprávu vychází z nutnosti informovat veřejnost o činnosti veřejné výzkumné instituce, neboť veřejná výzkumná instituce má vysokou míru samosprávnosti, využívá (zejména státem) převedeného majetku a ve své hlavní činnosti je výrazně podporována z veřejných prostředků. Výroční zpráva ve struktuře předepsané tímto ustanovením poskytne veřejnosti i obchodním partnerům veřejné výzkumné instituce např. informace o činnosti, hospodaření a finanční situaci, včetně výroku auditora k účetní závěrce, o složení orgánů i o změnách v uplynulém období. Seznam povinných náležitostí výroční zprávy umožňuje jednotlivé veřejné výzkumné instituce vzájemně srovnat. Výroční zpráva je zároveň důležitým podkladem pro hodnocení veřejné výzkumné instituce. Zveřejnění výroční zprávy a její uložení ve sbírce listin rejstříku veřejných výzkumných institucí a zároveň prostřednictvím veřejné informační sítě je součástí informačních opatření vzhledem k veřejnosti a všem současným i budoucím obchodním partnerům veřejné výzkumné instituce, včetně zahraničních, o tom, že veřejná výzkumná instituce je důvěryhodným partnerem pro spolupráci ve výzkumu. K § 31 K § 31 odst. 1 až 3 V tomto ustanovení se určuje, že všechny státní příspěvkové organizace uvedené v příloze č. 1 zákona se ke stanovenému datu stávají veřejnými výzkumnými institucemi. Je potřeba transformovat všechny výzkumné příspěvkové organizace, avšak vymezení těchto organizací obecným ustanovením se však ukázalo jako problematické z důvodu specifik v oblasti resortů zdravotnictví, obrany, kultury. Jakékoliv obecné vymezení „výzkumných příspěvkových organizací“ by bylo v praxi vykládáno nejednotně a transformace by tak mohla být zcela zablokována. Proto je po dohodě se zřizovateli okruh státních příspěvkových organizací určených k transformaci stanoven v příloze zákona. Stanovení data, ve kterému musí být přeměna všech zákonem vymezených příspěvkových organizací provedena, je důvodem pro zařazení této části zákona mezi přechodná ustanovení, neboť uplynutím stanovené lhůty skončí transformace vymezených příspěvkových organizací. Upravuje se proces zápisu veřejné výzkumné instituce vznikající přeměnou ze státní příspěvkové organizace do rejstříku veřejných výzkumných institucí, který nemá v tomto specifickém případě formu správního řízení, neboť k přeměně dochází ze zákona ke stanovenému datu, proto musí být k tomuto datu proveden i zápis. Zřizovatelům a Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy se poskytuje dostatečná lhůta pro splnění všech souvisejících náležitostí. K § 31 odst. 4 a 5 V odstavcích 4 a 5 se stanovuje způsob a doba převedení majetku z transformované příspěvkové organizace na veřejnou výzkumnou instituci, včetně přechodu závazků a dalších aktiv a pasiv. Zřizovateli se v odstavci 4 umožňuje rozhodnout o majetku a závazcích, který nemá přejít do vlastnictví veřejné výzkumné instituce. Účelem je umožnit, aby veřejná výzkumná instituce získala transformací do vlastnictví pouze majetek nezbytný k plnění hlavní nebo další činnosti, aby nebyla 42

zatížena majetkem nebo závazky s její činností nesouvisejícími nebo příliš zatěžujícími její rozpočet. Povinnost zřizovatele rozhodnout o majetku v souladu s účelem, pro který se veřejné výzkumné instituce zřizují, resp. transformují z příspěvkových organizací, je dána odkazem na postup podle § 28 odst. 1. Postup zřizovatele upravený v odstavci 4 a násl. se týká v souladu s příslušnými právními předpisy pouze příspěvkových organizací v jeho působnosti. K § 31 odst. 6 až 8 V odstavcích 6 až 8 se upravuje postup pro transformaci příspěvkových organizací územních samosprávných celků odlišně s ohledem na jejich ústavou zaručená práva. K přeměně tohoto typu příspěvkových organizací dojde obdobným způsobem jako u státních příspěvkových organizací s tím, že zřizovatel (územní samosprávný celek) se může v zákonem stanovené lhůtě rozhodnout (nejde o přeměnu ze zákona). K § 31 odst. 9 až 12 V odstavcích 9 až 12 se upravují náležitosti přechodu nemovitého majetku, postavení zaměstnanců a ručení za závazky, u obou forem přeměny společně. K § 31 odst. 13 V odstavci 13 se zohledňuje oprávnění Akademie věd České republiky jako jediného ze zřizovatelů, slučovat nebo rozdělovat jí zřízené státní příspěvkové organizace, neboť před vlastní přeměnou bude muset Akademie věd České republiky provést strukturální změny svých pracovišť, aby takto vzniklé veřejné výzkumné instituce byly funkční z hlediska prováděného výzkumu nebo jeho infrastruktury i z hlediska ekonomického a organizačního. K § 32 Navrhuje se nabytí účinnosti dnem 1. července 2005, což je předpokládaná doba nabytí účinnosti zákona. K příloze č. 1 zákona V příloze zákona se v návaznosti na ustanovení § 31 odst. 1 jmenovitě stanovuje, které příspěvkové organizace se ke stanovenému datu stanou veřejnou výzkumnou institucí. Uvedený výčet státních příspěvkových organizací vychází z písemného projednání s jednotlivými zřizovateli. Ve výčtu nejsou uvedeny příspěvkové organizace těch zřizovatelů, kteří zdůvodnili nevhodnost navrhované transformace: 1. Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo vnitra, Bezpečnostní informační služba, Český báňský úřad, Český statistický úřad a Národní bezpečnostní úřad nejsou zřizovateli žádné výzkumné instituce (příspěvkové organizace), transformace se jich tedy netýká. 2. V resortu Ministerstva kultury nebyly od r. 1990 zřízeny příspěvkové organizace, které by měly výzkum ve zřizovací listině uveden jako hlavní (převažující) činnost, u nich transformace na veřejnou výzkumnou instituci tedy nepřipadá v úvahu. Řada institucí zřízených Ministerstvem kultury provádí výzkum jako jednu z mnoha činností v rámci výčtu hlavních činností, pro které byly zřízeny. Pro většinu z nich je výzkum neoddělitelnou součástí hlavní činnosti nebo základním prostředkem naplňování smyslu těchto institucí (u muzeí a galerií – vědecké získávání poznatků o přírodě a dějinách společnosti). Transformaci těchto příspěvkových organizací na veřejnou výzkumnou instituci zřizovatel nepovažuje za vhodnou, neboť by mohla negativně ovlivnit kvalitu a pestrost poskytovaných veřejných služeb a znamenala by také zvýšení nároků na státní rozpočet. Podle sdělení Ministerstva kultury bude v připravovaném návrhu zákona o veřejné podpoře kultury mj. řešena i otázka postavení veřejnoprávních institucí v této oblasti. 3. V resortu Ministerstva obrany již byla podle jeho sdělení transformace příspěvkových organizací zahájena – 2 výzkumné ústavy byly převedeny na organizační složky státu, u 3 výzkumných ústavů dochází v současné době k částečnému či úplnému začlenění do státních 43

podniků, 1 výzkumný ústav zabývající se zdravotnickým výzkumem bude začleněn do stávající příspěvkové organizace – nemocnice. U zbývajících zdravotnických příspěvkových organizací je transformace nevhodná, neboť převažující část příjmů tvoří platby od zdravotních pojišťoven. 4. V resortu Ministerstva zdravotnictví se navrhuje k transformaci pouze 1 příspěvková organizace. Ostatní resortní pracoviště zabývající se výzkumem jsou takového charakteru, že pro ně transformace na veřejnou výzkumnou instituci není vhodná - ve zdravotnických zařízeních je výzkum vždy spojen s poskytováním vysoce specializované zdravotní péče, která je financována zejména prostřednictvím zdravotních pojišťoven; vyčlenění výzkumné činnosti nebo pracovišť se nedoporučuje. Podle sdělení Ministerstva zdravotnictví se předpokládá, že špičková zdravotnická zařízení zabývající se výzkumem budou transformována v rámci budoucí transformace všech dalších příspěvkových organizací v působnosti resortu. V soustavě pracovišť (státních příspěvkových organizací) zřízených Akademií věd České republiky budou před přeměnou na veřejné výzkumné instituce uskutečněny některé strukturální změny (sloučení některých menších pracovišť, delimitační přesuny některých výzkumných a servisních úseků apod.). Účelem je zajistit optimální podmínky pro jejich výzkumnou činnost. Konkrétně vedení Akademie věd České republiky předpokládá, že z dnešních 64 příspěvkových organizací Akademie věd České republiky bude vzhledem k připravovaným restrukturalizačním změnám skutečný počet nově vzniklých veřejných výzkumných institucí nižší než je současný počet pracovišť Akademie věd České republiky. K příloze č. 2 přílohy zákona Podle informací příslušných krajských úřadů nejsou územní samosprávné celky, mimo vyjmenovaných v příloze č. 2, zřizovateli příspěvkových organizací zabývajících se výzkumem (kraj Vysočina, Karlovarský kraj, Liberecký kraj, Plzeňský kraj, Středočeský kraj, Hl. město Praha), popřípadě se jimi zřízené příspěvkové organizace výzkumem zabývají pouze v rámci jiných činností (např. hvězdárny a planetária, zoologické zahrady, krajské nemocnice, galerie, muzea). Transformace na veřejnou výzkumnou instituci se pro tyto typy organizací nehodí z obdobných důvodů jako se uvádějí např. u Ministerstva kultury a Ministerstva zdravotnictví.

V Praze dne 8. prosince 2004

předseda vlády JUDr. Stanislav Gross v. r.

místopředseda vlády pro ekonomiku Ing. Martin Jahn v. r.

ministryně školství, mládeže a tělovýchovy JUDr. Petra Buzková v. r.

44