Víte, že. články připravuje tým, který vytvořil pro nováčky na Masarykově univerzitě příručku Prvákoviny do kapsy (www.prvakoviny.cz)?

Víte, že… …se projekt Jdi pracovat! rozjel proto, aby vysokoškoláci nekončili na úřadu práce? …krom této brožury existuje i web www. jdipracovat.cz? …internetové stránky každý pracovní den přinášejí nový článek s personálním tématem? …cílem je upozornit studenty na nutnost praxe nebo brigády při studiu? …se na projektu podílejí studentky a studenti všech fakult Masarykovy univerzity? …články připravuje tým, který vytvořil pro nováčky na Masarykově univerzitě příručku Prvákoviny do kapsy (www.prvakoviny.cz)? …můžete diskutovat a vyjadřovat se ke všem tématům? Jdi pracovat! 1. ročník, 1. číslo. Vychází: 13.12.2010. Náklad: 8000. Distribuce zdarma. Vydavatel: Petra Klobasová, Rokytnice nad Rokytnou 146, 675 25, IČ: 75428555, 777879212, [email protected], www.jdipracovat.cz. Redakce: Petra Klobasová (šéfredaktorka), Alena Štouračová, Julie Veselá, Petra Havlišová, Iva Šemberová, Eliška Gončarová, Jana Faltýnková, Monika Michalovová, Pavla Žůrková, Monika Vrtělová, Jaroslav Kára, Ondřej Tichý. Grafika: Jan Kubát (honza.kubat@ seznam.cz). Tisk: Protisk spol. s r.o. Publikace Jdi pracovat! vyšla za podpory Kariérního centra Masarykovy univerzity. Texty s  personální tematikou vycházejí každý pracovní den na internetových stránkách www.jdipracovat.cz.

úvodem Absolvent bez praxe je jako generál bez kalhot Před šesti lety jsem poprvé vystoupila z vlaku v  Brně. Jako holka z  malé vsi jsem byla městem uchvácená. Ne ale ze Špilasu, hromady divadel nebo přehrady. Oproti malé dědině mělo Brno navíc řadu pracovních příležitostí.

praxi vybírat. Nevěřte ale mýtu, který se šíří po Masarykově univerzitě, totiž že její absolventi jsou žádaní a nemusí se o uplatnění bát. Bohužel poslední dobou musíme my, absolventi, mít na paměti, že je nás čím dál víc. A jediný, kdo si vybírá, jsou zaměstnavatelé. Aby o nás měli zájem, je třeba jim mít co nabídnout.

Z té velké nabídky možností se mi zatočila hlava a já, klidně se smějte, jsem našla nového koníčka – obcházení pohovorů, neboli pohovorismus. Za první rok na škole jsem za sebou měla tolik pohovorů, že bych mohla psát učebnice. První zkušenost ale nebyla dobrá. Pohovor a celé výběrové řízení bylo obaleno do snůšky lží a polopravd. Nicméně vzpomínka ve mně zůstala doposud a byla jedním z důvodů, proč jsem založila web www.jdipracovat.cz. Dále to ale už šlo jako po másle. Začínala jsem různými manuálními přivýdělky, které byly paradoxně finančně lépe ohodnocené než třeba u studentek oblíbené pozice sekretářek nebo administrativních pracovnic. Oborová práce, která mi byla jakožto začínající novinářce poměrně nakloněna, ale nebyla zpočátku nijak lukrativní. Abych získala nějaké zkušenosti, musela jsem psát zadarmo, než jsem byla pro platící zaměstnavatele zajímavá. Momentálně končím vysokou školu a mezi zaměstnavateli si mohu díky své

Dobře míněné rady

Absolvent bez praxe je jako generál bez kalhot – pokud není praxe či stáž v  rámci

vašeho oboru povinná, musíte do toho jít sami. I za mrzký (v lepším případě) či žádný (v téměř každém případě) peníz získáte zkušenosti k nezaplacení. Pohovorismus by se měl vyučovat – obcházení výběrových řízení je disciplína, která se dá natrénovat. Když obejdete několik pohovorů, procvičíte odpovědi a vystupování.

Kdo má www.jdipracovat.cz v  oblíbených záložkách, ten se na trhu práce neztratí –

internetový portál se každý pracovní den plní novým článkem. Diskutujte a nenechte si vaše zkušenosti pro sebe!

Za celou redakci jdipracovat!cz Petra Klobasová, šéfredaktorka

3

úvodem Víte, jakým je naše univerzita chlebodárcem? Ač to řadu studentů Masarykovy univerzity asi nenapadá, naše alma mater je také zaměstnavatelem a ne tak ledajakým. V počtu zaměstnanců je druhá na jižní Moravě. O výběrových řízeních do této instituce jsem si povídala s vedoucí personálního odboru Masarykovy univerzity Evou Petrželkovou.

covního nasazení, neradi vidíme pracovní poměr na plný úvazek, spíše považujeme za vhodné, aby studenti pracovali ve zkrácených a pružných pracovních režimech, aby práce nenarušovala jejich studium, které by mělo být na prvním místě.

Kolik má univerzita stálých zaměstnanců?

Masarykova univerzita je druhým největším zaměstnavatelem v  Jihomoravském kraji a zaměstnává kolem čtyř a půl tisíce zaměstnanců, z nichž tři a půl tisíce má plný pracovní úvazek. Kromě toho zaměstnává měsíčně v průměru tisíc takzvaně externích pracovníků na dohody konané  mimo pracovní poměr.

Hlásí se absolventi univerzity na volná místa?

Nemůžeme si stěžovat na nezájem. Na pracovní pozice vyhlašované prostřednictvím IS MUNI se hlásí velký počet zájemců a poměrně často reagují studenti vyšších ročníků i na ostatní inzerci ve veřejných médiích. Početnou skupinu zájemců tvoří také naši absolventi.

Kde jsou zveřejňovány pracovní nabídky?

Univerzita zveřejňuje všechny své pracovní nabídky na úřední desce, konkrétně na adrese: www.muni.cz/general/employment_offers. Kromě této adresy zpravidla zveřejňuje volná místa na internetovém trhu práce www.sprace.cz a speciální nabídky pro studenty jsou umístěny v IS MUNI.

Jak vypadá výběrové řízení?

Masarykova univerzita má poměrně komplikovaný systém výběrového řízení, které občas některé uchazeče odradí. Na druhé straně máme ověřeno, že standardizovaný postup znamená větší jistotu ve výběru nevhodnějšího uchazeče a současně prevenci před skončením pracovního poměru ve zkušební době. Pro většinu uchazečů, i když neuspějí, je to dobrá zkušenost do budoucna, protože nároky zaměstnavatelů se obecně neustále zvyšují a není lehké obstát často ve velmi těžké konkurenci. Výběrová řízení jsou minimálně dvoukolová, to znamená administrativní kolo a další kolo osobních rozhovorů výběrové komise s vybranými uchazeči. Kromě toho je pevnou součástí výběrového řízení ověření jazykových, případně i odborných kompetencí a dále orientační psychodiagnostika.

Jaká místa na Masarykově univerzitě jsou vhodná pro absolventy?

Pro naše studenty jsou vhodné zejména všechny administrativní pozice, ale také odborné pracovní funkce podle studijního profilu jednotlivých studentů. Například na Rektorátě MU zaměstnáváme na jednotlivých odborech studenty humanitních oborů, na ÚVT a FI je zaměstnán velký počet studentů FI, kteří vykonávají i vysoce kvalifikovanou práci. Velké množství studentů bylo zaměstnáno na projektech EU, ale také jsou zapojováni v rámci výzkumných a vývojových projektů a specifického výzkumu, kde mohou být odměňování také formou stipendia. V těchto případech se jedná zejména o studenty PřF a LF. Co se týče jejich pra-

Kdo uchazeče vybírá?

Výběrová komise, která je minimálně

4

úvodem tříčlenná, je jmenovaná vyhlašovatelem výběrového řízení a má za úkol doporučit k přijetí nejlepšího uchazeče. Sestavuje pořadí úspěšnosti uchazečů, které má svůj význam v případě, že z nějakého důvodu uchazeč vyhodnocený na prvním místě do pracovního poměru nenastoupí. Úkolem komise je komplexně posoudit všechny informace, které o uchazečích získá, a rozhodnout, který uchazeč je nejvhodnější. Nejvhodnější nemusí nutně znamenat nejlépe kvalifikovaný, protože kromě kvalifikace praxe je důležitá také osobnostní charakteristika a osobní dojem, jaký uchazeč o sobě zanechá.

své cíle a motivaci k získání pracovního místa, popřípadě mohou nabídnout reference o své osobě. Jaké chyby dělají uchazeči nejčastěji?

Někteří studenti projevují značnou naivitu ve svých představách o budoucí praxi a svém budoucím zaměstnavateli, nebo mají nízké sebevědomí. Chybou je povrchně zpracované CV a také například používání nespisovných výrazů při pohovoru se členy komise, i když je pochopitelné, že ve stresu může člověk sklouznout i do slangu. Veřejná škola je do jisté míry konzervativní prostředí a dbá se zde na čistotu jazyka alespoň při oficiálních jednáních.  Dodržuje se také určitá etiketa při výběrových řízeních a někteří neznalí uchazeči si zbytečně pokazí dojem třeba tím, že iniciativně zahájí kontakt se členy komise potřásáním ruky, aniž by počkali na pokyn, co mají udělat. To už jsou ale spíše detaily, podle mne je rozhodující prokázat, že student může kromě úspěšného absolvování studia nabídnout i nějakou konkrétní pracovní zkušenost nebo konkrétní studijní úspěch podložený oceněným výsledkem.

Co má uchazeč udělat, aby uspěl?

Nepodceňovat přípravu. Zjistit si na webových stránkách, o jaké místo se uchází, pečlivě zpracovat svoje CV a podávat o sobě pravdivé informace. Pokud chce student vyzvednout své osobní úspěchy, měl by je umět podložit ověřitelnými výsledky. U studentů se zajímáme o průběh jejich studia, pobyt v zahraničí, téma diplomové práce, jaký mají kariérní plán a také jaké jsou jejich koníčky. Úspěch mají ti, kteří mohou zaujmout svou praktickou činností vedle studia (nemusí to být přímo výdělečná činnost)  a umí jasně vyjádřit

Petra Klobasová

Co s titulem v kapse? Na den promoce se nezapomíná. Kromě slziček, motýlků a nažehlených fiží je to snad poslední den, kdy se můžete naobědvat bez žaludečního vředu. Život studentův se totiž dělí, jak zákon káže – před promocí a po promoci. Jak tedy začít po škole vysněnou kariéru a jaké jsou možnosti absolventovy? Úřad práce

Trainee program

+ neplatíte zdravotní a sociální pojištění + můžete žádat o rekvalifikaci + nikdo vás nenutí ráno brzy vstávat - bez roční soustavné pracovní činnosti nemáte finanční podporu - práci, kterou hledáte, vám nenabídnou - dostaví se pocit méněcennosti

+ je to ideální start, pokud chcete získat praxi svém oboru + vyzkoušíte si několik pozic + máte přibližně stejné ohodnocení jako při hlavním pracovním poměru - program má maximálně roční platnost - kapacita pozic je omezena

5

zaměstnání Zaměstnání na HPP nebo VPP

+ konečně už nebudete muset jíst jen buřty s cibulí + osamostatníte se + započnete třicet let soustavné pracovní činnosti (možná) na důchodek + budete mít zaměstnanecké výhody + načerpáte kariérní zkušenosti - polovinu výplaty sežerou složenky - začínáte od píky - většinou se nejedná o vysněné povolání - s největší pravděpodobností nevstáváte, kdy se vám zachce Práce v zahraničí

+ je to životní zkušenost + existují různorodé pracovní nabídky + naučíte se jazyk - je nutný počátečný kapitál - začínáte na pozicích uklízeč, pokojská, pomocná síla nebo au-pair Podnikání

+ s živností je člověk vlastním finančníkem i pánem

+ máte menší pojistné a daňové odvody + pořídíte si různé věci, které jdou pak do nákladů, čímž si snížíte daně + můžete si realizovat vlastní projekty - bez praxe a zkušeností je řehole budovat si odbyt pro své výrobky či služby - často máte náročné pracovní vytížení, přičemž se nesmíte bát riskovat - často se musíte před zahájením činnosti trochu zadlužit Doktorandské studium

+ finanční stipendium při prezenční formě činí kolem sedmi až osmi tisíc korun + máte možnost pracovat ještě v soukromé firmě na vedlejší pracovní poměr + získáte praxi jako asistent na vysoké škole + zůstávají vám studentské výhody včetně odborných stáží - můžete mít méně volného času - studovat a pracovat je náročné

Julie Veselá

zaměstnání Kde hledat práci na hlavní pracovní poměr? V  současné době je nalezení solidní práce, zvlášť pro absolventy,  pořádně tvrdým oříškem. Chcete-li po škole nastoupit do zajímavé a dobře placené práce, musíte si ji nejprve najít. Čím více možností využijete, tím lépe.

které jste už během své praxe měli možnost poznat, a tak víte, co od nich očekávat.

Internetové pracovní portály

Na internetu naleznete nepřeberné množství pracovních portálů, kde se každý den objevují čerstvé pracovní nabídky. Na těchto webech si můžete před tím, než začnete práci na plný úvazek hledat, zadat konkrétní kritéria výběru, týkající se především oboru, lokality a požadovaného platu.

Pracovní veletrh

Na potencionálního zaměstnavatele lze narazit i na veletrhu práce. Přímo Masarykova univerzita pořádá veletrh pracovních příležitostí, ale najdou se i jiné. Výhodou je, že tam máte spoustu zaměstnavatelů na jednom místě.

Projeďte inzeráty v tisku

Personální agentura

Hledání solidní práce pročítáním inzerátů v  denním tisku? Proč ne? Ale pozor, ať se nenapálíte! Samozřejmě i v  novinách můžete narazit na zajímavou a dobře placenou práci na plný úvazek. V  novinové inzerci se to ale hemží i podvodnými nabídkami práce.

Agenturu můžete oslovit během hledání práce a využít jejich poradenských a psychologických služeb. Každá z  personálních agentur se specializuje na konkrétní obory. To je dobré vědět, můžete si tak na míru vybrat konkrétní personální agenturu, která se zaměřuje na oblast, kam spadá obor, který jste vystudovali nebo v němž máte několikaletou praxi.

Oficiální web konkrétní firmy

Ne každá společnost inzeruje na webových pracovních portálech. Stačí, když si vyhledáte oficiální webové stránky konkrétní firmy a nahlédnete do sekce s názvem „Kariéra“, „Volné pozice“ nebo „Nabídka práce“.

Úřad práce

Hledáte-li práci, jistě vám pomůže i web Úřadu práce, na němž naleznete nabídky volných míst, rozčleněných v rámci regionů České republiky. www.e-urad-prace.cz.

Oslovení budoucího zaměstnavatele

Na závěr

Zjistěte si kontakt na personální oddělení dané společnosti a pošlete životopis s e-mailem, v  němž uveďte, co vás vedlo k  oslovení dané společnosti, proč byste chtěli v  této společnosti pracovat  a co vy sami můžete nabídnout. Poté stačí vyčkávat. Když se vám během týdne nikdo neozve, rozhodně není neslušné připomenout se telefonicky. přešla

Všechny možnosti jsme zde rozhodně nevyčerpali. Mějte na paměti, že při hledání práce hrají prim nejen vaše schopnosti, ale i náhoda a štěstí. To znamená, že práci na plný úvazek můžete najít prakticky kdykoliv a kdekoliv. A to klidně také přes známého, v  inzertní vývěsce v  obchodním domě, ve výloze kamenného obchodu, na facebooku nebo na webových strán-

Co si přát lepšího, než po absolutoriu nastoupit do práce v oboru, který jste vystudovali a který vás baví? Zůstanete mezi lidmi,

Alena Štouračová

Studentská praxe, v pracovní poměr

která

kách vysokých škol či konkrétních kateder. Jen to chce mít oči na šťopkách.

7

brigády Brigády přinášejí nejen peníze, ale také praxi Život na vysoké není levná záležitost, proto je dobré si tu a tam přivydělat. Brigád je v Brně hodně, kdo tvrdí opak, lže nebo se mu nechce pracovat. Ne vždy je to procházka růžovým sadem, ovšem  peníze se  vydělat dají. Jeden přínos ale takováto martyria mají – naučíte se komunikovat s personalisty.

Tvrdit, že přivýdělek číhá na každém rohu a zaměstnavatelé se o vás perou, je přehnané. Nicméně neznám v Brně nikoho, kdo při hledání brigády dříve či později neuspěl. Musíte se ale smířit s věcí, která ledaskomu na vysoké škole dělá problém. Budete totiž nejčastěji dělat činnosti, kvůli kterým nepotřebujete vysokou školu, a skloubit tak vysoké sebevědomí univerzitního studenta s „podřadnými“ činnostmi administrativních pracovníků, operátorů call center nebo pokladních v supermarketu. Doporučuji tedy překonat pýchu, umírnit se v nárocích na výši honoráře a směle se vydat na brigádnický trh práce. Věřte, že je to docela zábava, a pokud pro vás není potřebnou motivací finanční obnos, určitě se pocvičíte v komunikaci s personalisty firem a vyšperkujete si životopis.

flexibilní pracovní dobu a rychlý kariérní růst či jiné nereálné výhody. Většinou nejsou žádné požadavky na

uchazeče. Pokud se všechny tyto nabídky nakumulují do jednoho inzerátu, máte téměř jistotu, že byste se měli mít na pozoru. Dost často takové nabídky inzerují lidé s osobními maily, nikoli firemními. Tyto inzeráty také pojí to, že jsou zpravidla na inzertních stránkách, kde není diskuse pod inzerátem. Univerzální rada na závěr: Pořádně si promyslete, komu a za co dáváte peníze, nepodlehněte klamnému vábení za astronomické částky. Buďte nohama na zemi!

Tento text je prvním dílem našeho seriálu o podivných brigádách, který běží na www.jdipracovat.cz. Už nyní máme několik příběhů od studentů, kteří měli zkušenost s pracovními karamboly všeho druhu. Máte taky nějaký? Napište na [email protected] a podělte se s informacemi, aby ostatní už nenaletěli!

Pozor na podivné brigády!

Může se stát, že narazíte na inzertní sdělení, kde podstoupíte test, zda umíte číst mezi řádky. Internetové prostředí svádí k tomu, že lidé nabízejí kdeco. Někdy se jedná o vyložený podvod, jindy zase inzerát slibuje to, co zaměstnavatel nikdy nesplní. Existují i nabídky, které nabízejí atraktivní práce, avšak za tím se skrývá nepopulární přímý prodej nebo vyloženě otravné oslovování lidí s různými nabídkami. Abyste si ušetřili zklamání, promarněný čas anebo i peníze, sestavili jsme pro vás několik tipů, jak se v inzerátech s personální tematikou zorientovat. Mají totiž ledacos společného. Zpravidla je odhalíte tak, že nabízejí vysoké výdělky, jednoduchou práci,

Petra Klobasová

8

brigády Studenti MU: Brigád při studiu je dost Brigády studentů Masarykovy univerzity jsou různorodé. V  anketě studenti přibližují svoji brigádu a radí, jak se k ní dostali. A jak to zvládají? Lucie Černá, FF: Informační studia a

Na serveru jobs.cz jsem našel nabídku administrativní výpomoci v jazykovce. Nakonec působím jako lektor angličtiny, poté co jsem prošel výběrovým řízením a školením. Se školou se práce dá stíhat hlavně díky flexibilitě, kterou tam mám, ale někdy to dá zabrat. Eliška Třetinová, FSS: Evropská studia, Mezinárodní vztahy V současné době mám brigády dvě: hlídání ročního děťátka dvakrát až třikrát týdně na půl dne, které jsem si zajistila přes inzerát, a potom administrativní výpomoc na ekonomickém odboru, kde mám známého. Tam bývám dva až čtyři dny v týdnu, podle toho jak se mi to hodí. Dagmar Plháková, PŘF: Finanční a pojistná matematika Mám brigádu v hudebním klubu Leitnerka. Akce jsou zde každé úterý, středu a čtvrtek. Moje práce spočívá buď v prodeji lístků na dané koncerty, nebo v uschovávání věcí v šatně. Jsme tam dva, takže se po týdnu vždy v těchto činnostech střídáme. Práce není moc namáhavá, ale spíše časově náročnější. Inzerát na tuto brigádu jsem našla v ISu. Eliška Outulná, ESF: Evropská hospodářská, správní a kulturní studia, PRF: Právo a právní věda Už od půlky prváku pracuju v cukrárně. Na dveřích měli cedulku, že shání brigádníky, tak jsem se přihlásila. Se školou se to stíhat dá, je to dost flexibilní brigáda (někdy mám 150 hodin, někdy 10), jen si vždycky hlídám rozvrh, abych měla volno třeba dvě celé odpoledne.

knihovnictví Brigádu mám u archeologické firmy. Většinu roku provádím klasické vykopávky, přes zimu pak administrativu nebo archivování. Práci jsem získala přes přítele, který tam pracuje také. Jan Perla, FSS: Mediální studia a žurnalistka, Evropská studia Mám půl úvazek ve sdružení Podané ruce, který jsem sehnal přes inzerát. Prošel jsem výběrovým řízením a mám smlouvu na dva roky. Momentálně dopisuji bakalářku, tak se to dá zvládat. Sylwia Siedlaczková, PRF: Právo a právní věda Jsem zaměstnaná jako pracovník callcentra obchodního oddělení jazykového vzdělávacího centra. K práci jsem se dostala přes inzeráty na internetu. Dá se to skombinovat s rozvrhem. Petr Tvarůžek, FI: Apl. informatika Na cviku jsem potkal Mira, který mi nabídl programovací zakázku. Tu jsem vzal a následně jsem se o ten projekt začal i sám starat. Netrvalo dlouho a měl jsem další projekt a už jsem se vezl. Naštěstí mám školy už teďka dost málo, jinak by to byl fakt problém. Nedělám ani tak brigádu, já to spíš už pokládám za fulltime job a moji budoucí kariéru. Petra Maršálková, FSS: Mediální studia a žurnalistika, Evropská studia Podnikám. Dostala jsem se k tomu přes kamarádku. Jelikož si čas určuji sama, stíhám v pohodě. Momentálně píšu bakalářku, tak pracuju asi jednou týdně. Tomáš Paulík, FSPS: Regenerace a výživa ve sportu, ESF: Hospodářská politika

Iva Šemberová, Petra Havlišová, Eliška Gončarová, Jana Faltýnková

9

personalista radí I životopis má své desatero Životopis (CV) je vstupní branou do výběrového řízení. Pojďme si tedy představit „desatero“ principů, které můžou pomoci předejít zásadním chybám při psaní vašeho životního příběhu do stručných odrážek životopisu.

zahltit personalistu různými fonty, velikostmi písma a barvami je věc druhá. Věnujte proto pozornost také grafické úpravě dokumentu. Poznámka: pozor na formáty souboru, raději doc nebo pdf.

1. PRAVDIVÉ ÚDAJE UVÁDĚJ!

Když se pustíte do psaní, mnohé určitě zamrzí, že se CV zdá jaksi prázdné a neatraktivní. Co si svůj životopis trošku nepřikrášlit! Na takové metody ale pozor, v prvním kole vám to možná projde, ale v dalším kole snadno narazíte. Personalista určitě vaše zkušenosti nezapomene proklepnout.

6. DÉLKU NEPŘEHÁNĚJ!

Jestli pátráte po optimálním rozsahu, pak ideální je jedna, maximálně dvě A4. Obecná pomůcka je životopis vytisknout a podívat se, jestli se v něm vyznám já i můj spolubydlící.

2. ZÁKLADNÍ INFORMACE O SOBĚ NEZATAJUJ!

Nezapomeňte jako první zmínit své základní údaje jako jméno, datum narození, adresu a kontaktní údaje.

7. FOTKU S NEJVĚTŠÍ ROZVAHOU VYBÍREJ!

Někomu možná přijde přiložená fotografie zbytečná, ale dnes se již stává standardní součástí vašeho CV. I tady je ale třeba zvážit, jakou fotku použít, kreativita se totiž často necení. Nezapomeňte tak výběr přizpůsobit práci, o kterou žádáte. Nic nezkazíte fotkou pasového formátu, která se bude usmívat z pravého horního rohu vaší prezentace.

3. OBSAH NA MÍRU UŠIJ!

Když se můžete chlubit bohatými zkušenostmi z oboru, proč tam udávat, že jste v patnácti letech uklízeli kanceláře. Šikovná pomůcka je projít si požadavky na uchazeče a hlavně si představit, o jakou pozici se ucházíte a co všechno musí úspěšný kandidát umět, a ušít tak své zkušenosti na míru.

8. GRAMATIKU A PŘEKLEPY ZKONTROLUJ!

4. ORIGINÁLNÍ BUĎ, ALE S MÍROU!

Důležitým principem je v přijímacím řízení upoutat, ale s  mírou. Zkušenosti vypište ty, které jsou relevantní. Máte-li pocit, že nic takového nemůžete nabídnout, zamyslete se znovu. Každý z nás někdy využil své schopnosti. Pomáhali jste organizovat maturitní ples nebo jste ve skautu vedli účastníky kurzu? Proč to nezmínit! Do životopisu naopak nepatří osobní dojímavý příběh o tom, jak vás vloni potkala osudová láska a vy jste díky tomu úplně jiný člověk.

Poslední korektury hlavně gramatického rázu jsou nezbytností. Musíte zbavit své životopisné dílo chyb a překlepů. 9. DATUM SEPSÁNÍ NEZAPOMEŇ!

Je to maličkost, ale na konci CV uvést datum jeho vypracování je znakem preciznosti a určitě vám přidá u personalisty body.  10. PŘÍLOHY A DOPROVODNÉ TEXTY NEPODCEŇUJ!

Životopis už je ready, ale poslat samotný dokument asi neprojde, připojit krátký průvodní dopis nebo jiné požadované přílohy si ještě musíte zajistit.

5. GRAFICE CITLIVĚ POZORNOST VĚNUJ!

Eliška Gončarová

Mít zajímavý životopis je jedna věc, ale

10

personalista radí Poslat životopis nestačí aneb Důležitost motivace Motivační dopis je jedním ze základních elementů každého přijímacího či výběrového řízení, ať už se jedná o práci, stáž, brigádu či studijní pobyt v zahraničí. Mnozí mají precizně vypracovaný životopis plný relevantních zkušeností, ale jejich snaha ztroskotá právě na podcenění důležitosti motivačního dopisu.

start, pokud nevíte, komu přesně dopis adresujete). V úvodu pak nezapomeňte zmínit, o jakou pozici máte zájem. Pak už přichází samotná motivace, relevantní zkušenosti a případně i odkaz k vašemu životopisu, který budete pravděpodobně zasílat spolu s dopisem. Na závěr se hodí zdvořilostní fráze o vašem nadšení, s jakým očekáváte případný pohovor a samotné rozloučení. Délka by neměla přesáhnout stránku textu.

Zrcadlo vaší osobnosti

Motivační dopis je jedním z prvních kontaktů s budoucím zaměstnavatelem, proto se snažte „vytřískat“ z této možnosti maximum. Motivační dopis, jak samotný název napovídá, má ukázat především vaši motivaci. Proto rozhodně nezapomeňte uvést důvody, proč se ucházíte o danou pozici a samozřejmě také proč zrovna vy budete jedničkou ve své nové práci. Nebojte se vyzdvihnout své klady a přednosti, samochvála v tomto případě nesmrdí (pokud se ovšem budete držet slušného vychování a uvádět pravdivé informace). Na druhou stranu, nic se nemá přehánět. „Motivační dopis by měl být pravdivý, přesvědčivý, uvěřitelný, ne povrchní a neměl by se stát prostředkem, jak se zalíbit za každou cenu. V opačném případě může žadateli ve výběrovém řízení ubrat plusové body,“ říká personalistka Irena Valová. Důležitou součástí je pochopitelně představit vaše dosavadní relevantní zkušenosti, avšak i když nemáte konkrétní zkušenost s danou pozicí, snažte se uvést cokoliv, co se byť jen zdánlivě mohlo při dané práci hodit (ať už počítačový kurz či jazykový kurz v zahraničí).

Vyčnívejte z davu

Již při psaní motivačního dopisu si uvědomte, že pravděpodobně nejste jediným uchazečem o danou pozici a personalistovi či vašemu budoucímu šéfovi došla jistě celá řada „lejster“ s nejrůznějšími důvody, proč přijmout daného jedince. Originalita se cení, a proto si dejte na přípravě motivačního dopisu záležet. Preciznost vašeho dopisu ukáže vašemu budoucímu zaměstnavateli zodpovědnost, s jakou přistupujete k zadaným úkolům. Podlézavé fráze, pomlouvání konkurence, pouhý výčet položek v životopisu či pravopisné chyby vám cestu k zaměstnání bohužel neotevřou. Důležité fráze

Pracovní nabídka Vaší společnosti mě zaujala, protože… Věřím, že bych byl/a přínosem pro vaši společnost… Rád/a zodpovím Vaše dotazy na případné osobní schůzce.

Autobiografie není na místě

Váš „motivák“ by měl být zajímavý, avšak výstižný. Ideálně by měl obsahovat hlavičku s adresou zaměstnavatele, ačkoliv v současné době při elektronické komunikaci se tento prvek často i vypouští. Na začátek dopisu patří pozdrav (neutrální Dobrý den je vhodný

Petra Havlišová

11

personalista radí Pohovorismus – co vás čeká na konkurzu? „Nová doba“ dorazila i na pracovní trh, a pokud váš životopis získá pozitivní odezvu, čeká na vás martýrium někdy až prapodivně vyhlížejících „psycho“ pracovních pohovorů. Existuje několik technik, které personalisté využívají k efektivnímu zhodnocení kandidátů.

styly, schopnost komunikovat a spolupracovat.

Kompetenční interview

Je nejčastější typ pohovoru face to face. Personalista či vedoucí oddělení si vás pozve, aby zjistil, zda máte schopnosti a zkušenosti pro danou pozici. Většinou jste dotazováni na různé úkoly, které jste plnili v předchozích zaměstnáních, jaké máte vzdělání, co jste nejzajímavějšího dokázali, na co jste pyšní, jakou máte motivaci pracovat pro novou společnost.

Panelové interview neboli metoda Assessment Centrum

Především velké společnosti používají pro výběr zaměstnanců speciální diagnostickou metodu Assessment Centrum. Tento pohovor zpravidla probíhá celý den. Účelem je poznat individuality uchazečů. Hodnotí se například sociální a komunikační dovednosti, analytické schopnosti, motivace, vůle a schopnost řešit problémy, ale také schopnost navodit atmosféru nebo vzbudit sympatie.

Odborné interview

Některé pracovní pozice vyžadují, aby uchazeč prokázal své kreativní či odborné schopnosti. V takovém případě chtějí personalisté vědět, jak dobře umíte své řemeslo, a nechají vás, abyste svůj um předvedli. Může to být cokoliv od krátkého testu až po psaní všemi deseti, jazykový překlad, grafický návrh nebo sestavení nabídky zákazníkovi.

Stresové interview

Tento typ pohovoru se užívá výjimečně. Spíše se setkáte se stresujícími dotazy, kdy vám personalista položí pár nepříjemných až dotěrných otázek, aby vás vyvedl z míry. Zpravidla se používá pouze u pozic, které vyžadují prokázání schopnosti umět reagovat pod tlakem. Jeho podstatou je vystavit účastníka takovým stresovým situacím, aby bylo možné hodnotit jeho reakce, gesta a sebeovládání.

Behaviorální interview

Tento způsob vedení interview spočívá v pokládání specifických otázek, aby personalista zjistil, jaké pracovní aktivity jste schopni vykonávat. Behaviorální pohovory mají naznačit, zda jste vhodným kandidátem pro pracovní pozici a máte ty správné předpoklady. Personalisté nastiňují hypotetické situace, kterými zjišťují vaše myšlení a výkon pod tlakem. Nejčastěji se doplňuje psychometrickými testy.

Telefonické interview

Využívá se v případě velké vzdálenosti, nebo pro získání prvních obecných informací o uchazeči. V žádném případě tento typ pohovoru nepodceňujte a připravte se na něj stejně jako na osobní pohovor. Pokud vám někdo zavolá v dobu, kdy u sebe nemáte poznámky nebo svůj životopis, klidně se omluvte a domluvte si jiný čas na pohovor.

Skupinové interview

V rámci skupinového interview si personalista pozve na pohovor několik uchazečů současně. Skupina kandidátů dostane úkol, který umožní personalistovi zhodnotit jejich odlišené osobnosti, pracovní

Julie Veselá

12

vzdělávání Když na škole nemáte vzdělání dost Zná to každý z nás, vysokoškolských studentů: nálož seminárek, tisíce stran povinné četby a večer je člověk rád, že se odvalí na pivko s kamarády a ani ho nenapadne se poohlížet i po jiných možnostech nabývání zkušeností a vědomostí. Přitom trh je vzdělávacími, rekvalifikačními či jazykovými kurzy přímo přesycen, stačí si jen vybrat a posunout tak svoje schopnosti dál.

Pokud se tedy přeci jen rozhodnete, že místo večeru u piva zvýšíte svoji atraktivitu na trhu práce, máte opravdu z čeho vybírat. V dnešní době je skoro nezbytností ovládat alespoň jeden světový jazyk. Při výběru jazykovky se můžete zaměřit na obecnou gramatiku, konverzaci či přípravu na určitou jazykovou zkoušku nebo certifikát. Cena kurzů se liší podle intenzity, úrovně a kvality výuky. Roční kurz jednou či dvakrát týdně se pohybuje mezi pěti a deseti tisíci. Ale brousit můžete i jiné dovednosti, nejen ty jazykové. Jako děti počítačové doby bychom si měli umět poradit s technickými záludnostmi všemožných počítačových programů a váš budoucí zaměstnavatel bude pravděpodobně předpokládat váš (osobní) vztah k osobnímu počítači. Vyzkoušet si můžete kurzy grafiky, programování nebo si jen oprášit starý dobrý Word a Excel. Větší finanční zátěž pak přináší rekvalifikační kurzy a kurzy na zvyšování vašeho odborného a profesního umu: nabízí se vám všemožné kurzy v oblasti práva, účetnictví nebo marketingové komunikace. Ceny takových kurzů se mohou vyškrábat k částkám, které bychom jenom neradi viděli mizet z našich účtů (někdy i v řádu deseti tisíců). Jako chudí studenti si jistě řeknete, že byste přeci jen nějakou tu korunu (či euro) ušetřili na potřebnější věci nebo na zábavu. Zajímavou položkou do životopisu vám mohou být kurzy, které pořádaná Kariérní centrum nebo Poradenské

centrum Masarykovy univerzity zdarma

pro své studenty. Jediné, co potřebujete, je sledovat nabídku a včas se přihlásit. Poté si můžete vypilovat vaše umění argumentace, naučit se odolávat stresu, připravit se na pohovor se svým budoucím chlebodárcem či se stát expertem v prezentování svých projektů v různých jazycích. Také jazyková škola Filozofické fakulty nabízí jazykové kurzy pro své studenty. Cena se zas tak neodlišuje od jiných kurzů. Mnohdy se vyplatí si připlatit za kvalitní a individuální výuku.

Petra Havlišová

vzdělávání Centra pomáhají studentům i absolventům Na Masarykově univerzitě existují dvě pracoviště, která studentům značně usnadňují život. Najdete je v třetím patře bývalé budovy Lékařské fakulty na Komenského náměstí 2 v Brně. Kariérní i Poradenské centrum poskytují poradenství v oblasti studia a přípravy na zaměstnání. Obě pracoviště nabízejí individuální konzultace a skupinové programy. O jejich činnosti jsem si povídala s Šárkou Karmazínovou, která má centra na starosti.

zultace životopisů a kariérové konzultace.

Od kdy funguje Poradenské a Kariérní centrum na Masarykově univerzitě?

V čem pomáhá studentům Poradenské centrum?

Poradenské centrum vzniklo v roce 1994, Kariérní centrum funguje od roku 2008.

Pořádáme Prvákoviny, prázdninové setkání pro zapsané studenty do prvních ročníků, dále Hravá odpoledne. Studentům psychologie umožňujeme pod supervizí vyučující psychologie vést skupinový program samostatně, v případě, že se na nás obrátí studenti středních škol, pomůžeme s profesní orientací. Centrum organizuje sociologické průzkumy „Uplatnění absolventů v  praxi“ a „Studium na MU – ohlédnutí a perspektiva“.

Proč vznikla tato pracoviště?

Poradenské centrum nabízí uchazečům o studium, současným studentům i absolventům možnost konzultací ve studijní, profesní a psychologické oblasti. Cílem aktivit Kariérního centra je podpořit vytváření a rozvoj kontaktů mezi studenty a budoucími zaměstnavateli. Co patří mezi aktivity Kariérního centra?

Jaký je zájem ze strany studentů o činnosti těchto dvou center?

Kariérní centrum bylo organizátorem veletrhu pracovních příležitostí. Ten se konal v  listopadu. Vystavují tam firmy, které hledají studenty či budoucí absolventy. V současné době pracujeme na databázi zaměstnavatelů, u nichž by se mohli studenti Masarykovy univerzity uplatnit. Také připravujeme on-line podporu kontaktů přímo v ISu s pracovním názvem Tržiště, které bude fungovat přímo v ISu. Zde studenti budou moci najít pracovní nabídky, doufáme, že i nabídky stáží a praxí a nabídky témat závěrečných prací. Kariérní centrum nabízí studentům Masarykovy univerzity možnost testování osobnosti a intelektu. Toto  testování a předání závěrů testů – zpětnou vazbu zajišťují studenti psychologie Filozofické fakulty MU pod supervizí vyučující a psycholožky z praxe, v rámci své praxe ke studiu. Dále Kariérní centrum nabízí kon-

Stačíme uspokojit zájem v individuálních konzultacích i skupinových programech, což jsou různé semináře, například Jak psát životopis, nebo Jak psát a prezentovat odborný test. Job Challenge

Veletrh pracovních příležitostí JobChallenge dává vystavujícím firmám možnost představit nabízené pracovní příležitosti atraktivní skupině mladých lidí, kteří disponují nejlepším vysokoškolským vzděláním, jež lze v České republice získat. Čtvrtý ročník veletrhu JobChallenge se konal ve středu 10. listopadu 2010 v Kongresovém centru BVV.

Petra  Klobasová

14

stáže FF I v humanitních vědách se dá „stážovat“ o sto šest Na první pohled by se mohlo zdát, že Filozofická fakulta je školou ryze teoretickou. Když se na ni ale podíváme zblízka, zjistíme, že tomu tak vlastně vůbec není. Sice nevyžaduje po svých studentech tolik různých povinných praxí jako třeba na Lékařské či Pedagogické fakultě, přesto ale jsou na Filozofické fakultě obory, kde studenti bez praxe neobstojí.

Jedním z  takových oborů je — zdánlivě „introvertní“ — obor Informační studia a knihovnictví. Neplatí tu, že by studenti během semestru jen seděli za počítačem nebo srovnávali knihy v  regálech knihoven. Povinné stáže tu mají během bakalářského studia minimálně tři, a to ve fakultní knihovně nebo v jiných spřátelených institucích. „Kromě klasických referenčních služeb, kdy odpovídáme lidem na dotazy ohledně knih a pomáháme jim jednotlivé tituly najít, také poskytujeme materiály od vyučujících, děláme rešerše na přání, ale třeba taky spravujeme kopírky,“ vysvětluje studentka knihovnictví Hana Sloupenská náplň praxe. Pokud se v  rámci stáže studenti dostanou do velké městské či vědecké knihovny, jako je například Moravská zemská knihovna v  Brně, poznají její fungování zevnitř, vyzkouší si práci na různých pozicích a zažijí každodenní chod takové instituce na vlastní kůži. Typickým oborem na Filozofické fakultě, kde je praxe nutná, žádaná, a dokonce studenty vyhledávaná, je Pedagogika. Respektive všechny obory, které Ústav pedagogických věd nabízí. Pro své studenty zde dokonce založili databázi praxí (www.phil.muni.cz/wupv/home/Links/ windowz/praxe), kde si zájemci mohou podle různých filtrů vyhledat přesně takovou činnost, která by je zajímala. Organizací, s nimiž Ústav pedagogických věd spolupracuje, je nepřeberně, od Armády spásy, přes různé školské instituce až po množství neziskovek. Vybrat si tak mohou

nejen zařízení, jehož chod chtějí poznat, ale také míru spolupráce (zda jednorázovou či pravidelnou) nebo třeba cílovou skupinu lidí, s  nimiž by chtěli pracovat. „Na oboru bývá teorie někdy až moc, nejlepší je tedy snažit se vytěžit co nejvíc z praxe. Organizací, hledajících dobrovolníky, je v Brně nespočet,“ říká studentka Pedagogiky Anna Orlová.

Jazykové obory Filozofické fakulty Masarykovy univerzity primárně stáže nevyžadují – alespoň tedy na bakalářském stupni studia. Pokud si student na magisterském stupni zvolí učitelské zaměření navazujícího studia, musí si několik hodin z dotyčného předmětu opravdu odučit. A tak se může stát (a stává se to studentům

15

stáže FF FF velmi často), že se ocitnou před tabulí v  roli vyučujícího poprvé v  životě. A studenti středních škol, před nimiž se tato praxe nejčastěji odehrává, nebývají vždycky shovívaví. Někdy dají svému „učiteli na týden“ jeho nervozitu patřičně „sežrat“. Inu, těžko na cvičišti, lehko na bojišti. Člověk, který si zkusí, jaké to je, vysvětlit znuděným adolescentům něco z  anglické, francouzské či české gramatiky, je pak pro vstup na trh práce dostatečně obrněn a už ho nic jen tak lehce nerozhází.

Podobně je tomu i u archeologů. Ve svém oboru by totiž s pouhou teorií nevystačili (i když je jí požehnaně). Praxi absolvují na některém z  archeologických nalezišť, na nichž studenti a akademici z Masarykovy univerzity pracují. Taková praxe se pak konečně blíží tomu, co můžou „obyčejní smrtelníci“ vidět leda ve filmu. Pečlivé očišťování nalezených částí staveb, nádob a těl štětečkem – v  tom lepším případě – a přehazování hor hlíny lopatou v tom horším. Studenti mohou stážovat i u některých archeologických neziskovek. Tam pak existuje i poměrně velká šance, že se praxe změní v  brigádu. „Ačkoli žijeme v  21. století, na archeologii platí, že ty nejdůležitější informace nenajdeme na síti, ale na skříních v chodbě ústavu,“ prozrazuje student archeologie Mirek Dejmal. Proto se vyplatí sledovat všechna vývěsní místa ústavu, kde se čas od času objeví zajímavé pracovní nabídky.

Nějakou formu stáže nabízí téměř každý obor. Studenti Teorie interaktivních médií si oblíbili volitelný předmět s  názvem Praxe v  kulturní instituci. Práce je to sice většinou neplacená, ale mohou za ni získat až deset kreditů. Nevýhodou je, že si takovou stáž musí zájemci najít a domluvit s příslušnou organizací sami, ve škole pak odevzdávají jen potvrzení o jejím vykonání. Někdy se ale může stát, že z neplacené praxe se při oboustranné spokojenosti vyklube placená spolupráce, proto není na škodu se o takové věci zajímat. Povinnou praxi naopak mají studenti Archivnictví. Ti musí během studia dvakrát nastoupit do některého archivu. Buď si stáž domluví v  místě bydliště, nebo jim ji na ústavu pomohou zprostředkovat u Moravského zemského archivu či Archivu města Brna.

Jakou děláš brigádu a jak to zvládáš se školou? Žaneta Skálová (22 let), Management

v kultuře „Pracuju v divadle Husa na provázku jako uvaděčka, v realizačním týmu festivalu Brněnský Lunapark aneb Divadlo ke kávě a v nově vzniklém občanském sdružení Kulturárium. Regulérní příjem mám však pouze z divadla, kam jsem se dostala po absolvování konkurzu. Lunapark se vynořil ze zázemí školy a předmětu Řízení kulturního provozu. Kulturárium vyšlo z myšlenky úzkého kruhu lidí kolem lidí z Lunaparku. Všechny práce jsou časově flexibilní a záleží na mně, jak si to rozvrhnu, tím pádem se to dá dobře zvládat.”

16

stáže FF Obecně se dá říct, že ať už studujete na Filozofické fakultě cokoli, nějaká stáž se vždycky najde. Stačí se dívat kolem sebe, nebát se a klidně některou instituci oslovit. Dobrovolnictví se meze nekladou a může se stát, že v  případě kladného přístupu ze strany vedení takové instituce připluje i nějaká ta finanční odměna. Ze začátku je sice pravděpodobnější, že půjde o neplacenou práci, ale čím víc zkušeností (a známých) člověk takovými stážemi získá, tím lépe se mu pak bude shánět opravdová práce v oblasti humanitních věd. Jednu z možností, jak se zapojit, nabízejí i nejrůznější fakultní spolky (část z  nich najdete v tabulce). Na Filozofické fakultě jich je nespočet. Mezi nejvýraznější patří Nadační fond studentů FF MU, což je vlastně studentská neziskovka, která se stará o kulturně-společenské zázemí na fakultě. Pořádá akce různého charakteru, které se neomezují jen na půdu FF. Nejznámějšími a nejnavštěvovanějšími jsou dva festiválky s  názvy SemestrSTART a SemestrEND, které otevírají a zakončují akademický rok na fakultě. Student, který se zapojí do přípravy některé z  těchto akcí, si může vyzkoušet třeba komunikaci s  vysokými akademickými představiteli, tvorbu komunikační strategie a PR, marketing nebo fundraising. Takže je to vlastně také taková stáž,

díky níž se dá nabrat spousta cenných zkušeností. Jinou významnou organizací, sídlící zčásti na FF MU, je Česká asociace studentů psychologie. ČASP je členem Evropské Federace Psychologických Asociací. Usiluje o zkvalitnění spolupráce mezi studenty kateder psychologie na Masarykově univerzitě, pražské Karlově univerzitě i Univerzitě Palackého v  Olomouci a zároveň o spolupráci s  jinými vysokými školami v  Česku i v  zahraničí. Z realizovaných projektů ČASP lze zmínit celostátní konference studentů psychologie, pořádání osvětových přednášek, a dokonce zajišťování studentských praxí. Jak je vidět, i přes spolky se dá dostat k  nějaké praxi. To samé platí i o katederních a studentských časopisech. Nehledě na to, že nejlepší průpravou na budoucí zaměstnání může být aktivní účast na některé z konferencí. Spolky na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity

• Nadační fond studentů FF MU • Kočovná filosofická divadelní společnost • Komorní orchestr FF MU • Česká asociace studentů psychologie • Brněnská studentská sekce České archivní společnosti • English Students’ Club • Guerrilla Readers • Inflow • Kwído a řada dalších…

Iva Šemberová Foto: Foto: 1x Lukáš Bártl, 1x Archiv/ SemestrEND,1x ÚK FF MU

17

stáže FSS Co dělají stážisté z Fakulty sociálních studií Studium na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně nepřináší jen pusté teoretizování, ale snaží se své studenty podněcovat k  aktivitě a hlavně jim pomoci otevřít dveře k budoucímu zaměstnání. Studenti některých oborů na Fakultě sociálních studií jsou povinni odkroutit si praxi v  oboru, který studují, a následně se podělit se svými spolužáky o nabyté zkušenosti a poznatky během povinných seminářů či skrze závěrečné práce.

Na  bakalářském stupni se s  povinnou praxí setkáte na oborech Mediální studia a žurnalistika, Genderová studia, Environmentální studia a Sociální politika a práce (nově odděleny na obory: Sociální práce a Veřejná politika a lidské zdroje, přičemž jen první obor vyžaduje praxi). Na magistrovi pak na oboru Psychologie a Bezpečnostní studia.

případně i v  reklamních agenturách a agenturách zaměřujících se na public relations. Hripsime Zohrabyan (22), studentka žurnalistiky, je momentálně na novinářské stáži v redakci týdeníku New Europe v Bruselu. Co je náplní tvé práce?

Často píšu různá doporučení, kam se dá v Bruselu zajít – koncerty, výstavy a další. Také chodím na různé konference či meetingy a z nich sepsat nějakou zprávu. New Europe se věnuje Evropské unii, jedná se o seriozní zpravodajství. V podstatě se zde píšou jenom fakta, podle toho vypadá i každodenní práce, která sice není moc pestrá, ale i přesto velmi zajímavá. Jako editorka mám na starosti úpravy agenturních zpráv, které nám chodí ze všech zemí Evropské unie.

Environmentální studia

Na enviru se setkáte s třítýdenní praxí ve státní, nestátní, ale i soukromé organizaci zabývající se enviráckou problematikou. Studentka Martina Jiříčková pomáhala v CHKO Český kras s údržbou krajiny, především likvidací náletů akátů a jiných nepůvodních druhů: „Byly to báječné tři týdny plné pohody a příjemných lidí, společně jsme žili ve srubu, bez elektřiny a teplé vody, zato jsme měli možnost být skutečně blízko přírodě.” Mediální studia a žurnalistika

Jaké nároky jsou na tebe kladeny?

Jako student specializací žurnalistika a digitální média budete muset absolvovat dvanáctitýdenní praxi na plný úvazek v  některém z  médií. Studentka Karolína Adamová si vybrala Českou televizi: „Celkem jsem udělala 22 reportáží, z toho jich 17 bylo odvysíláno v  Zajímavostech z regionů a jedna v Událostech z regionů. Praxe byla velmi přínosná, ačkoliv jako stážistka jsem neměla moc šancí prosadit si vlastní nápady.“ Jako student digitálních médií si můžete vybrat taktéž práci v  médiích (pozice by měla odpovídat studijnímu zaměření),

Jedná se o každodenní komunikaci v angličtině, ať už s editory nebo různými zajímavými osobnostmi, které oslovujeme s cílem získat citaci. Samozřejmě jsou veškeré články psané anglicky. Nicméně jsou zde na nás moc hodní, s čímkoliv jsou nám ochotní pomoct. Trpělivě také přehlížejí naši nedokonalou angličtinu. Pomůže ti praxe v budoucí kariéře?

Rozhodně se v životopise bude vyjímat. A i kdyby mi v kariéře nepomohla, jedná se pro mě o velmi neocenitelnou zkušenost, která mi rozšíří obzory a znalosti evropské politiky.

18

stáže FSS

Genderová studia

Také na genderových studiích je povinná praxe, a to v  rozsahu 80 hodin. Svoji zkušenost má i Štěpánka Huláková, která působila v mateřském centru Sedmikráska v Novém Lískovci. „Náplní byla hlavně administrativní činnost, ale také pomoc na nejrůznějších akcích a hlídání dětí. Bylo zajímavé dozvědět se o fungování organizace i to tom, jak se matkám daří skloubit rodinný a pracovní život.“ Sociální politika a sociální práce

Sociální politikové a „pracanti“ mají praxe vzhledem k jejich oboru poměrně obsáhlé. Na sociální politice celé dva semestry, a na sociální práci dokonce tři semestry studia. „Má první praxe teď probíhá v organizaci Ratolest. Zabývám se rodinami s dětmi v komplikovaných životních situacích. Já jsem na stejné pozici jako dobrovolníci, kteří tam pracují, tudíž se jednou týdně setkávám s jedním dítětem (klientem), kterému dělám kámoše,“ svěřila se nám Barbora Maliňáková. Psychologie a psychoterapeutická studia

Studia magisterského stupně psychologie a psychoterapeutických studií přináší také mnoho povinných i nepovinných praxí v  různých oblastech. „Doporučila bych neomezovat se v počtu praxí jen tím, co škola požaduje, a aktivně se sám starat o možnosti stáží,“ říká studentka Marie Myšáková. Také Jana Chalupská má za sebou praxi v  oboru psychologie: „Z povinné stáže se mi zvlášť líbila praxe v pedagogicko-psychologické poradně. Praxe v klinické psychologii byla podle mého výběru, takže jsem strávila týden v jemnické soukromé psychiatrické léčebně. Mohla jsem se zúčastnit většiny aktivit, skupinových terapií, arteterapií,

19

motivačních pohovorů, komunit, což ne všude jinde umožňují.“ Ostatní obory

„Na oboru Evropská studia bohužel povinná praxe není, což je celkem škoda, jelikož bych ji určitě uvítal,“ říká student tohoto oboru Robert Majer. Stejný problém je i na Politologii a Mezinárodních vztazích. Také studentka Politologie Iva Procházková by stáž uvítala: „Na stáži můžeme prakticky využít vědomosti nabité studiem, ale dala bych přednost méně intenzivní formě docházení, například párkrát týdně, před celým semestrem plného úvazku.“ Z „politologicky“ zaměřených studií je stáž povinná pouze na magisterském stupni Bezpečnostních studií.

Petra Havlišová

stáže PdF Praxe na PdF aneb Jak a kam se chodí na pajdáku Kam jí­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­t, proč, co dělat, jaké to bude, co učitelky (chlapů je ještě pořád ve školství jako šafránu) a co dítka – alespoň jedna z těchto otázek se i studentovi začne honit hlavou, když přijde na řadu praxe. Zkusím tedy alespoň některé zodpovědět.

Není nad to, když si student může vyzkoušet, co ho po dostudování čeká a nemine. A jak jinak by se mu to povedlo, než praktickou činností. U studentů z pedagogické fakulty to platí dvojnásob. Proč? Cíl: Předpokládá se, že by se student měl během své praxe dozvědět, jak a zdali vůbec je možné jeho pracně nabyté akademické znalosti aplikovat do praktického života. Tedy jestli se to, co se většinou těsně před zkouškami snaží natlouct do hlavy, neučí naprosto zbytečně, popřípadě jestli nebude v praxi potřebovat úplně jiné vědomosti a dovednosti. Na konci by v  ideálním případě mělo stát zjištění, zda to, co studuje, chce dělat i v praktickém životě a jakým způsobem. Typ a délka: Praxe, kterou prochází studenti Pedagogické fakulty MU, má různé názvy, přístupy i výstupy. Může se jednat o praxi průběžnou, kterou student absolvuje v průběhu studia, například 1x týdně během semestru. Dalším typem je tzv. souvislá – tedy například měsíc strávený na jednom vybraném pracovišti. Může se také jednat o praxi specializovanou na konkrétní pracoviště, třeba logopedické. Délka závisí nejen na oboru studia, ale také na jeho formě. Je celkem pochopitelné, že student denního studia bude mít praxe daleko více než pracující student kombinované formy. Délka se liší i podle ročníku studia. Jsou praxe souvislé měsíční, ale i několikadenní a jednodenní, u kterých jde spíše o pouhé seznámení s konkrétním pracovištěm. Kam jít? Místo: To, kam zamíří studentovy kroky k  domluvení jeho praxe,

záleží většinou na něm. Škola mu může doporučit pracoviště, se kterým má buď dobré zkušenosti, nebo se kterým spolupracuje, ale nebude nutit studenta z Karlových Varů, aby si svou praxi plnil v Brně. Sice by to splnilo to, že si má student na praxi vyzkoušet své teoreticky nabyté zkušenosti, ale už méně by to korespondovalo s hledáním případných budoucích zaměstnavatelů. Tedy pokud nehodlá přesídlit do univerzitního města.

Protože jsem zaměstnána ve škole spolupracující s  fakultou, je jasné, že se u nás dveře se studenty netrhnou. Mám pochopení pro ty, kteří si nechávají vše na poslední chvíli, ale v tomto případě by bylo dobré uvědomit si, že se už v  těch posledních dnech semestru nemusí najít volné místo. Přesilovka pěti pedagogů na dvě děti – i když by se to mohlo zdát zajímavé, není ani pro jednu stranu zrovna ideální. Pokud jde o praxi specializovanou, je šance na nalezení vhodného pracoviště menší, a proto by bylo dobré na chvíli odložit své zavedené školní návyky a vyzkoušet jednou udělat něco o trochu dřív. Může se to stát zajímavou změnou, navíc korunovanou rychlým ukončením předmětu. Ideální je, když si během praxe projdete více pracovišť, a tak zjistíte, co by vám nejvíce líbilo.

20

stáže PdF

Co můžu očekávat? Nové prostředí,

praxi vykonává, žádný formulář nemají. Je dobré mít připravenou variantu i pro tuto příležitost – tedy mít raději potvrzení u sebe, nebo mít rozmyšleno, co by se do něj mělo napsat. Tato záležitost asi nikoho příliš časově nezatíží.

učitele, děti, zkušenosti, nápady, možná ale i nervíky, trému, práci s deníkem… Je toho hodně. Hlavní ale bude zápas univerzita versus praxe. Na ten vás připraví náslech – tedy pokoukání a poslouchání všeho, co se  ve třídě odehrává. Na tom pak budete stavět při lámání chleba – v přípravě a realizaci své vlastní praktické činnosti. Je úplně jedno, zda to bude výstup na pět minut nebo vedení celé vyučovací jednotky – vždy musí být natolik motivující, aby zaujal žáky. No a co ty učitelky? Ve většině případů to mezi nimi není tak hrozné, jak se traduje. A navíc si ještě pamatují, jaké to bylo, když byly ony na své praxi. Každý učitel je jiný, má vlastní metody, založené na svých pozorováních i zkušenostech. Velkou pomocí do vaší budoucnosti tedy je, když z toho všeho můžete čerpat. Nebojte se ptát – opravdu nemají v popisu práce kousat zvídavé studentíky, naopak projevený zájem a orientace v problematice bývá přijímána kladně. Děti? Záleží na tom, kde se budete nacházet – základní či speciální škola, mimoškolní aktivita… Možností je víc než dost, a děti, i když jsou v základu stejné, se mohou chovat naprosto odlišně. Do základní výbavy dobrého pedagoga patří i umění empatie, odhadu na situaci i kontextu. Berte praxi jako možnost zapracovat na tomto umění, protože z knížek ho opravdu nenačtete. Výstup: Většinou se po absolvování praxe vyžaduje potvrzení o praxi, které si student donese buď ze školy a nechá si ho potvrdit, nebo mu ho vydá zvolené pracoviště na svém formuláři. Možná je i ta varianta, že student nedonese potvrzení ze školy a na pracovišti, kde

Deník z  praxe: Pro nepsavce noční

můra, pro jiného pohodička. Protože zakončení předmětu je jasné dopředu, každý by měl vědět, v  jakém rozsahu a jakým způsobem má být vypracovaný. Pokud se jedná například o pedagogickopsychologickou praxi, mohla by být jeho struktura zhruba taková: popsání přípravných kroků – věková kategorie, pro kterou program chystáme, co a proč se bude dělat, jakým způsobem, co všechno je zapotřebí si připravit, kde se to uskuteční. V deníku by neměla chybět ani zpětná vazba a to, co se během praxe událo, co se podařilo i nepodařilo, a také jak se případnému nezdaru příště vyhnout.

A rada nakonec? Raději si důkladně

vše zapisovat – dojmů bude najednou až moc, a proto nespoléhejte na to, že pro vaši paměť to bude brnkačka. Zaujmout žáky a něco jim dát bude prioritním úkolem po celý váš profesní život. Studentská praxe by se měla stát vaším prvním střetem s  praktickým životem, takže se jí snažte plně využít. I pro tuto příležitost bych našla heslo – těžko na cvičišti, lehko na bojišti. Takže hurá do praxe!

Monika Vrtělová

21

stáže PrF Jak jít na odbornou praxi na Právnické fakultě Právníci se mohou těšit na praktickou stáž, kterou mají v  rámci studia povinnou. V tomto příspěvku bych ráda uvedla pár základních poznatků, které by měl student Právnické fakulty Masarykovy univerzity znát předtím, než si začne hledat odbornou praxi. Jak to bylo se stážemi ještě před dvěma lety popisuje jeden z absolventů.

Odborná praxe na Právnické fakultě je zařazena do studijního plánu magisterského studia a skládá se ze čtyř samostatných předmětů. Tento předmět si student smí zapsat nejdříve v  šestém semestru studia, avšak aby tak student mohl učinit, musí mít předtím úspěšně ukončené všechny předměty prvního až čtvrtého semestru studia a předměty pátého semestru zakončené zápočtem.

Důležitým poznatkem pro studenty, které v  budoucnu praxe čeká, je, že každý student si svou praxi zajišťuje sám po dohodě s  příslušnou institucí, kde bude praktikantem. V  hledání vhodné praxe můžou studentům pomoci právě i webové stránky Právnické fakulty MU. Na adrese www.law.muni.cz najdete širokou nabídku praxí. Dokonce je možné na této stránce nalézt i praxe z  různých oblastí práva, praxi zde nabízí advokátní kanceláře, ale například i Liga vozíčkářů, Ústavní soud České republiky, Úřad pro mezinárodně právní ochranu dětí nebo Exekutorský úřad Brno–venkov.

Standardní délka odborné praxe je čtyřicet pracovních dní, přičemž pracovním dnem se rozumí osm odpracovaných hodin. Aby student splnil jeden předmět praxe, musí si odpracovat alespoň deset pracovních dní. Tento systém je nový, ještě dva roky zpátky byla praxe předmětem desátého semestru, tedy až po projití všech oblastí práva, které se na právech vyučují, a nijak se nedělila. Délka byla stejná, jen bylo třeba odpracovat čtyřicet hodin v  rámci jednoho předmětu desátého semestru. Student magisterského studia Právnické fakulty smí praxi vykonávat zejména v oblasti justice (soudy, státní zastupitelství), advokacie, notářství, exekutorských úřadů, daňového poradenství, v orgánech veřejné správy včetně územních finančních orgánů, právních služeb podnikatelských subjektů nebo v  institucích poskytujících právní poradenství.

Kde získal praxi absolvent právnické fakulty Martin Durda

„Já dělal praxi na Městském soudě v Brně u soudkyně civilního úseku. Náplní bylo studovat spisy ve věcech, kde měla paní soudkyně nařízeno jednání, navrhovat vlastní postup a konfrontovat jej s  tím, jak jednání potom probíhalo. Sepisoval jsem též jednoduché návrhy právní úkony soudu (výzva k  doplnění žaloby, nabytí právní moci rozhodnutí, koncepty rozhodnutí), které jsem předkládal ke schválení. Po dokončení praxe jsem formuláře o průběhu praxe a potvrzení o praxi nesl nikoli rovnou na studijní oddělení, ale musel jsem (jako všichni tenkrát) absolvovat ještě rozhovor s Mgr. Czudkem (bylo na výběr mezi ním a Mgr. Neckářem) o průběhu a náplni praxe, kteří tím ověřovali, zda byla praxe opravdu vykonávána.“

22

stáže PrF

V první řadě než si začnete hledat konkrétního poskytovatele praxe, je dobré rozmyslet si, v  jaké oblasti byste vaši praxi chtěli vykonávat. Na www.law.muni.cz jsou také zveřejněny užitečné informace pro studenty. V  prvé řadě zde najdete pokyny pro to, jak žádat o uznání praxe. Dále se zde studenti dočtou, jaké typy praxí lze uznat. Mě nejvíce zaujal článeček s  výstižným názvem Desatero pro praxi. Pokud právě sháníte praxi a ještě nemáte napsaný životopis, tak na výše zmiňovaných webových stránkách naleznete i návod na to, jak napsat váš životopis. A pokud nevíte, co vás na praxi čeká, podívejte se na vzorové podmínky studijní praxe, které naleznete na již tolikrát zmiňovaných webových stránkách

Právnické fakulty. Od poskytovatele praxe můžete očekávat, že po vás bude vyžadovat například analýzu případů či přípravu stanovisek. Administrativní práci, různým pochůzkám a kopírování se nejspíš také nevyhnete, avšak tyto práce nesmí převažovat v  obsahu pracovní náplně. Nespornou výhodou studentské praxe je to, že studenti mají možnost vyzkoušet si práci a poskytovatelé praxe mají možnost vyzkoušet si potenciální zaměstnance. Proto se snažte, abyste během čtyřiceti povinných dní praxe načerpali co nejvíce zkušeností.

Pavla Žůrková Foto: MorgueFile

stáže ESF Kde vzít zkušenosti na Ekonomicko-správní fakultě Přemýšlíte nad tím, kde vezmete prostředky na ten všemi opěvovaný studentský život, aniž byste museli vyloupit banku? Nebo vás trápí, co si napíšete do životopisu kromě diplomu, abyste se trošku odlišili od množství absolvujících kolegů? Ideálně jak to spojit? Vím jak na to! Podívejme se tedy na možnosti, jak zkombinovat práci v oboru a studium na Ekonomicko-správní fakultě.

Praxe je zpravidla volitelný předmět vypisovaný katedrami, které garantují nějaký obor. Některé standardně vypisují pracovní místa přímo v partnerských firmách či úřadech, u těch ostatních je na studentovi, aby si místo obstaral sám a zažádal o souhlas. Praxe musí trvat minimálně 3 týdny (15 pracovních dnů) a většinou netrvá ani déle. Na základně délky a náročnosti jsou vám připsány kredity. Dobré je vědět, že praxe nezakládá nárok na omluvu, proto je vhodné ji absolvovat ve zkouškovém nebo o prázdninách.

práce, při které není nutné chodit osobně na úřad nebo do firmy. Velmi šikovné může být spojení projektu se zpracováním bakalářské nebo diplomové práce. Opět je to bez nároku na omluvu a počet kreditů závisí na konkrétní náplni předmětu. Praxe, stáže a projekty jsou často nabízeny v partnerských společnostech fakulty. K těm největším patří Citibank, KPMB Česká republika, ČSOB, AWD a Českomoravská stavební spořitelna. Na stáže za hranicemi naší země se specializuje organizace AISEC. Nejlepší je sledovat webové stránky fakulty, konkrétně Zpravodaj, kde jsou aktuální nabídky na všemožné praxe, stáže a projekty u nás i v zahraničí. Za zmínku určitě stojí také projekt TopSeC neboli Top Students‘ Centre, který je na fakultě novým hitem. Cílem projektu Ekonomicko-správní fakulty je umožnit bližší spolupráci mezi talentovanými studenty magisterského studia a subjekty podnikatelské praxe. Pokud projdete sítem Assessment centra, které připravují stávající členové projektu, máte příležitost zúčastnit se specializovaných odborných přednášek a setkání s partnery TopSeC. Vy tak možná potkáte své budoucí zaměstnavatele a oni mají šanci poznat schopnosti a dovednosti svých potenciálních zaměstnanců. Takže proč to nezkusit!

Stáž je povinnou nebo povinně volitelnou součástí některých studijních programů. V souladu s profilem studenta daného programu, vypisují garantující katedry nabídku umístění ve firmách a na úřadech. Délka stáže se zpravidla rovná 3 měsícům (60 pracovních dnů) a její kreditová dotace je tak vysoká (kolem 25 kreditů), že si pravděpodobně v daném semestru nebudete zapisovat žádný další předmět. Předmět Projekt mohou vypsat katedry garantující některý obor podle aktuální poptávky ze strany partnerských firem nebo úřadů. Rozdílem oproti dvěma předchozím je především samostatná

Eliška Gončarová, s přispěním Jany Knapové Foto: Microsoft Office

24

stáže FSpS Na sportovce zahlcuje praxe hlavně trenéry Každý se sedmi bakalářských oborů na Fakultě sportovních studií Masarykovy univerzity v Brně nabízí studentům alespoň jeden semestr, v němž se chopí vlastní praktické výuky. Praxe nemine studenty na bakalářských i magisterských stupních studia. Nejvíce praxí prošpikovanou výuku mají trenéři.

Trenéři si už od druhého semestru vybírají Specializaci I podle odvětví, jemuž se chtějí věnovat. V menu se nachází fotbal, volejbal, plavání, cyklistika, box, lyžování, atletika a mnoho dalších. Na jaře absolvují trenéři dvě hodiny týdně, Specializace II pokračuje stejnou normou na podzim. Na seminářích doplněných cvičeními si osvojují tréninkové jednotky různých věkových kategorií nebo didaktické formy tréninkového procesu.

Zaměstnavatel: Vidím, že máte zájem o pracovní místo v naší firmě... Žadatel: Ano, velmi mě tato příležitost láká. Zaměstnavatel: A jakou máte praxi v oboru? Žadatel: No, doposud vlastně žádnou... Zaměstnavatel: Ehm, tak my se vám ozveme! To je věrohodný dialog vysokoškolského absolventa ucházejícího se o zaměstnání. Jak jistě tušíte, personalista či kdokoliv jiný dohlížející na výběrové řízení už se většinou neozve. Proto je velmi důležité, aby se studenti připravovali na budoucí profesi různými pracovními stážemi už během školy. Základ tvoří praxe, které jsou součásti povinný předmětů. A na Fakultě sportovních studií je nabízí všech sedm bakalářských oborů, pokračují také v navazujícím magisterském studiu. Nejnabitější praktickou výuku (což není přesné označení, protože na FSpS je ve všech vyučovaných sportech požadovaná aktivní účast) vyžaduje obor Trenérství (T). Ze šesti semestrů je praxí protkáno hned pět. „Praxe je strašně důležitá, získáte obrovské zkušenosti a zažijete situace, které vás do budoucna posílí. Nebyla úplně s přehledem, zpočátku jsem nevěděl, co si můžu dovolit. Na střední průmyslovce jsem už v první hodině narazil na kluka, kterého bych nejraději vyhodil. Neznal jsem prostředí a netušil, jak se zachovat. Učitel mi pak řekl, že jsem ho klidně mohl vyrazit,“ vzpomíná s úsměvem absolvent magisterského studia Petr Vaníček.

Další dva semestry už patří Trenérskometodické praxi I a II, kde se nejprve dvě hodiny týdně seznamují s vedením přípravek či mladších žáků ve sportovních oddílech. Ve „dvojce“ už následují starší žáci, dorostenci či junioři pod dohledem renomovaných koučů. Třetinu praxe zabírá hospitace, zbytek výuka. Celý cyklus uzavírá Specializace III. „Když je někdo zvyklý trénovat, hodiny se vedou snáze. Vše ovlivňuje dohled trenéra či pedagoga, vedení podle vlastního způsobu funguje mnohdy lépe,“ doplňuje Vaníček.

25

stáže FSpS

U oboru zůstal i po škole, zastupuje společnost Teva se sportovní vybavením a donedávna trénoval fotbalový klub v krajské soutěži. „Zkušenosti z praxe se mi potvrdily v práci. Když jsem zaučoval kolegyni, ptali se mě, zda nemám pedagogické vzdělání. Nějaký vliv na mé vyjadřovací schopnosti ta výuka měla,“ ušklíbne se Vaníček. Učitelský obor Animátor sportovních aktivit (ASAK) přichystal studentům praktický křest ohněm až v pátém semestru, kde číhá Úvodní praxe průběžná. Po šesti náslechových hodinách následuje sedm jednotek ve vlastní režii. „Praxi jsem si bez námitek odbyla ve volnočasovém kroužku základní školy, vedla jsem volejbalové družstvo. Holky jsem znala ze soustředění a volejbal hraju, takže v mém případě nešlo o nic oficiálního nebo dokonce obtížného. Většina lidí volila praxe, kde už někdy byla nebo znala kompetentní osoby,“ přidává recept absolventka učitelství a žurnalistiky Jana Stará. Poslední dva semestry se nevyhnou konfrontaci s mimoškolním prostředím ani posluchači oboru Regenerace a výživa ve sportu (RVS). V předmětu Průběžná praxe dostávají na výběr mezi zařízeními zaměřenými na regeneraci a na výživu. V Průběžné praxi II už se do osmi hodin zapojují aktivně. „Nejprve jsme měli tradičně náslechové hodiny, pak jsme museli něco dělat. Já jsem u této příležitosti splnila praxi coby rozhodčí při olympijské kvalifikaci v badmintonu,“ popisuje netradiční možnost plnění absolventka magisterského studia Kristýna Galová. V brněnském Institutu kompliment nyní nabízí praxi svým následovníkům na fakultě. „Děláme výživové poradenství a studenti sportovky se zde dozví základy

našeho odvětví, poznávají práci s klienty,“ doplňuje Galová. „Většina z nás dělala někde v masérských salonech, mně škola například uznala praxi z trénování reprezentačního týmu v páce,“ nechá se slyšet další absolvent regenerace Petr Kazda.

Téměř totožnou várku praktických předmětů přinášejí příbuzné obory Ma-

nagement cestovního ruchu (MCR) a Management sportu (MAN). Ve

čtvrtém semestru mají oba Odbornou praxi souvislou I, která zahrnuje patnáct hodin práce. Zatímco studenti sportu v pátém semestru naváží předmětem Odborná praxe souvislá II se stejnou hodinovou dotací opět ve sportovním klubu či zařízení, pro vyznavače cestovního ruchu je připravený předmět Praxe – cestovní ruch. Studenti jej splní formou kurzu buď v létě, nebo v zimě jako delegáti cestovní kanceláře. V prvním případě se zaměří na vodní, pěší nebo cykloturistiku, ve druhém se vyžadují lyže, snowboard či horská turistika. Ještě donedávna postačil manažerům jediný semestr praxe. Škola většinou doporučovala její plnění v brněnské Cestovní kanceláři Kudrna. „Nakonec jsme si jí zařídili sami, i když se o to měla postarat fakulta. Chodila jsem tam nepřetržitě dva týdny a zjistila, jak cestovka funguje.

26

stáže FSpS

Zkusila jsem si práci s klienty, i když zase tolik mi praxe v mém oboru nepřidala. Spíš mi prospěl obor obecně, bavilo mě průvodcování ve spojení se sportem,“ přemítá studentka magisterského oboru učitelství Petra Slámová. Náplň práce v kanceláři byla obšírná, ovšem nepříliš záživná ostatně jako u většiny úvodních praxí. „Rozdávala jsem průvodce na trasy, podle vytvořeného sylabu jsem z nich dávala dohromady knížky pro zákazníky. Vyplňovala jsem kontaktní formuláře nebo nosila platby. Dělala jsem všechno, co se jim líbilo,“ nastiňuje Slámová.

vy (UTV). V prvním ze čtyř semestrů

startuje Úvod do pedagogické praxe, kde studenti jako hospitace navštěvují hodiny na základní škole. Ve druhém semestru pokračuje Pedagogická praxe, při níž posluchači už vedou výuku na základní škole. Ve třetím semestru přichází happyend v podobě dvoutýdenního souvislého angažmá na střední škole v Pedagogické praxi II. Studenti znovu odučí požadovaných čtrnáct jednotek tělesné výchovy. „Malá děcka na prvním stupni byla super, přece jenom viděla mladé učitelky a měla do všeho chuť. Páťáci, šesťáci do všeho frfňají, přesto bych se možná do školství vrhla,“ usmívá se absolventka Fakulty sportovních studií Kateřina Obhlídalová. Pomohly jí zkušenosti z trénování tenisu. „Jsem na děti zvyklá, i když dnešní školáci jsou docela líní. Stojku je udělat nedonutíte, navíc vymýšlí naschvály. Aspoň jsem poznala, jak to chodí a čtyři hoďky denně rychle utekly,“ sděluje Obhlídalová.

Speciální edukaci bezpečnostních složek (SEBS) lze teprve od letošního

roku na bakalářském stupni studovat prezenčně, osm hodin výuky úpolových sportů znamená splnění Odborné praxe v pátém semestru. Letos se také poprvé otevřel nový a pro spoustu studentů lákavý obor Fyzioterapie (FYZI), které z velké části zajišťují lektoři z Lékařské fakulty. Odborná praxe čeká na posluchače už v druhém semestru, přesněji čtyři týdny v letních prázdninách. „Měla by být v nemocnici a následovat každé léto. Pravděpodobně se další praxe přidají i k podzimním semestrům,“ naznačuje v množství praktické výuky paralelu s Trenérstvím Eliška Svobodová, absolventka oboru Animátor sportovních aktivit, která se rozhodla rozšířit obzory ještě Fyzioterapií. V navazujícím magisterském studiu se praktická výuka napříč obory neliší. Ať už se jedná o Aplikovanou sportovní

Boxík praxí

Bakalářské obory T – 5 semestrů, 2 hodiny týdně ASAK – 1 semestr, 13 hodin MAN – 2 semestry, 30 hodin MCR – 2 semestry – 15 hodin a kurz RVS – 2 semestry – 14 hodin SEBS – 1 semestr, 8 hodin FYZI – 4 týdny každé léto Magisterské obory UTV i ASEBS – 3 semestry, vždy 14 hodin

edukaci bezpečnostních složek (ASEBS), které existuje pouze v kom-

Jaroslav Kára Foto: VLP, Zuzana Baumgartnerová

binované formě, nebo o jednooborové i dvouoborové Učitelství tělesné výcho-

27

stáže LF Bez praxe se medici neobejdou Dostat se na praxi na některých fakultách bývá často nemalý problém. Ne tak na lékařské. Pokud se rozhodnete studovat Lékařskou fakultu v Brně, určitě se například nevyhnete povinným prázdninovým praxím. Výuka Všeobecného lékařství je praxemi nabitá.

Ta první, ošetřovatelská, vás čeká hned po druhém ročníku a bude to vlastně váš první větší kontakt s klinikou. Trvá dva týdny, což asi nikoho moc nepotěší, ovšem seznámíte se s  chodem nemocničního oddělení, poznáte náročnou úlohu sester, vyzkoušíte si práci s  pacientem a spoustu dalších důležitých úkonů. O prázdninách po třetím ročníku se můžete těšit na týdenní praxi v  ordinaci praktického lékaře. Tou dobou už budete mít i určité použitelné znalosti a bude pro vás velice zajímavé aplikovat je při vyšetřování pacienta. Mimo jiné také poznáte, jak funguje například organizace v soukromé ordinaci. Třetí prázdninová praxe vás zavede na interní a chirurgické oddělení. Na každém strávíte dva týdny a seznámíte se s  prací na odděleních z  pohledu lékaře. Tou dobou už budete ostřílení medici a konečně si, alespoň někteří, nebudete na oddělení připadat jako v „jiříkově vidění“. Čtvrtá a vlastně poslední bude praxe z porodnictví a gynekologie, trvá dva týdny a absolvujete ji o letních prázdninách po pátém ročníku. Samozřejmě prázdninové praxe nejsou jediným případem, kdy se dostanete na vaše budoucí pracoviště. Výuka Všeobecného lékařství Lékařské fakulty Masarykovy univerzity je koncipována tak, že od čtvrtého ročníku, kdy má student již absolvovány všechny preklinické předměty, tráví téměř každý den na blokových stážích na jednotlivých odděleních fakultních nemocnic. Této praktické výuce se tedy nikdo nevyhne. Pokud to někomu nebude stačit, má

samozřejmě možnost absolvovat některé nepovinné stáže, třeba i v zahraničí, což je jistě nenahraditelná zkušenost pro život i pro budoucí praxi lékaře. Mezi ty nejznámější patří určitě semestrální stáže v  rámci programu Erasmus, kdy po prokázání určitých jazykových dovedností a studijních výsledků můžete vycestovat do některých evropských zemí a poznat práci na zahraničních klinikách. Další hojně využívané stáže v  zahraničí zprostředkovává organizace IFMSA (International  Federation of  Medical  Students  Associations). Stáže probíhají na principu výměnného měsíčního pobytu, kdy za každého vyjíždějícího studenta jeden student přijede. Opět je nutná určitá znalost angličtiny, popřípadě jazyku hostitelské země. IFMSA navíc pořádá velké množství jiných akcí, na kterých se můžete podílet a získat tak body, jež Vám při ucházení se o zahraniční stáž velice pomohou.

Pokud budete chtít získat další praktické dovednosti nad rámec výuky, můžete se s  některými lékaři domluvit na návštěvě

28

stáže LF

oddělení ve svém volném čase a být tak například přítomni na operačním sále nebo v ambulanci při provádění výkonů. Je tedy pouze na vás, zda využijete širokých možností, které vám studium

Lékařské fakulty nabízí, a odnesete si ze studia do své budoucí praxe něco víc než vaši kolegové. Prostoru pro to budete mít dostatek. Ondřej Tichý Foto: 1x Petra Klobasová, 1x Archiv Veroniky Chasákové Jak to chodí na oboru Fyzioterapie?

Veronika Chasáková, studentka 5. semestru o praxích říká: „Na fyzioterapii máme po prvním ročníku povinné tři týdny praxe v nemocnici, po druhém ročníku čtyři a na konci třetího máme takzvanou předstátnicovou stáž na pět týdnů. Do toho devadesát procent všech cvičení se odehrává v nemocničním prostředí u pacientů.“

29

stáže PřF Některé obory na Přírodovědecké fakultě se praxi nevyhnou Velké množství oborů na Přírodovědecké fakultě předznamenává různorodost a odlišnost praxí a stáží u jednotlivých studijních programů. Zaměřují se především na teorii a praxe za ní často pokulhává. U kterých oborů se však praxi nevyhnete? A jaké typy stáží přírodovědci absolvují?

Pokud studujete jakýkoliv obor se zaměřením na vzdělávání, nemine vás pedagogická praxe na některé ze středních škol. Můžete si vybrat buďto souvislou pedagogickou praxi, která probíhá pouze na začátku podzimního semestru, nebo praxi průběžnou, která probíhá po dobu celého semestru (podzimního, nebo jarního), vždy v jednom dni v týdnu, na kterém se domluvíte s vedoucím pedagogem na střední škole. A co je náplní praxe? Nejprve vás čeká deset hodin náslechů u vedoucího pedagoga a posléze dojde i na vyučování středoškoláků opět v rozsahu deseti vyučovacích hodin. Abyste úspěšně ukončili předmět Souvislá nebo Průběžná pedagogická praxe, musíte se taktéž podílet na provozu školy podle pokynů vašeho vedoucího pedagoga. Při bakalářském studiu oboru Biochemie vás čekají pouze povinné laboratoře, v magisterském studiu zamíříte však do nemocnic na oddělení klinické biochemie, na hematologii či transfuzní stanici, kde byste se měli pokusit uplatnit své znalosti a poznatky. „Praxe na oborech Biochemie a Aplikovaná biochemie není příliš k užitku. Po vystudování stejně v laboratořích pracovat nemůžete, protože tento obor není akreditovaný ministrem zdravotnictví,“ říká studentka Biochemie Renáta Madejová. Je tedy potřeba dodělat si akreditaci, což trvá půl roku. Ta se navíc pořád obnovuje. „Pro praxi v laboratořích jsme nepoužitelní, protože bychom museli pracovat pod dozorem, a

to téměř žádný zaměstnavatel nedovolí,“ stěžuje si studentka biochemie. Praxi vám nikdo nesežene, musíte si ji zajistit sami, a to na období prázdnin.

Chemici se příliš praxí nenabaží. Na

bakalářském studiu odborné ani učitelské chemie žádné praxe ani stáže nejsou. Jedinou praxí jsou pro ně laboratorní cvičení. Jedná se o běžná cvičení s povinnou docházkou. Alena Pernicová, studentka učitelství chemie pro střední školy, potvrzuje nepříliš velké zaměření fakulty na praktickou část studia. „Co se týče praxí a stáží, moc zajímavé to u nás není. Nanejvýš odborní chemici mají nějakou stáž nebo praxi, pokud si vyberou téma bakalářky, které to vyžaduje. To je ale asi

30

stáže PřF

budoucí magistři nechtějí praxi domlouvat sami, mohou si vybrat ze seznamu institucí, které spolupracují s Geografickým ústavem Masarykovy univerzity. Studenti geologie musí absolvovat povinně buď Kurz geologického a hydrogeologického mapování, kde provádějí mapování na zvoleném území, sestavují vlastní geologickou mapu a závěrečnou zprávu o daném území, nebo Kurz terénní geologické dokumentace. Mezi volitelné předměty patří i Terénní cvičení z geologie Českého masivu, Západních Karpat, Vysokých Tater nebo Českomoravské vrchoviny, které se zaměřuje především na regionální geologii, petrografii, mineralogii a ložiskovou geologii daných území. Fyzici se s praxí setkávají ve cvičeních určených laboratorním pokusům a matematici své výpočty a logické myšlení uplatní v praxi jen tehdy, pokud si sami nějakou stáž zajistí. Žádné povinnosti jim škola v tomto směru neurčila. Absolvovat praxi budou muset akorát v případě, pokud to bude vyžadovat téma jejich bakalářské či diplomové práce, což se týká nejen matematiků, ale všech oborů. Přestože stáže a praxe Přírodovědecká fakulta studentům příliš nehledá, přece jen se něco málo najde. Nicméně pokud chcete být „prakticky vyzbrojeni“ do budoucího zaměstnání, školní praxe vám zřejmě stačit nebudou. Proto je dobré pokusit se najít nějakou tu stáž na vlastní pěst. I když za ni nebudeme odměněni hned (v podobě kreditů), v budoucnu nám určitě přinese odměnu ve formě lepší startovní pozice při ucházení se o pracovní místo. Jana Faltýnková Foto: archiv autorky

hodně výjimečné. Většina studentů si totiž zvolí za bakalářskou práci nějaký experiment, který provádí přímo v laboratořích ve škole pod dohledem vedoucího.“ To stejné platí pro magisterské studium. Žádné povinné stáže se nedočkáte. Maximálně se s ní setkáte kvůli diplomové práci, ale to opět záleží na specializaci. Antropologové mají v bakalářském studiu povinnou třicetidenní praxi. Část z toho je zajištěna školou – vykopávky v Divákách a v Tasově. Záleží pak na samotných studentech, kde si zajistí zbytek praxe. Může se jednat o práci v muzeu, na hradě, zámku nebo například ve skanzenu. Zkrátka někde, kde se potkáte s antropologií. Ačkoliv se nedá hovořit přímo o praxi, jediné, co mají biologové z praktické oblasti povinné, jsou Terénní cvičení. Tato cvičení mají pomoci studentům osvojit si své teoretické znalosti. Měla by vést k tomu, aby byli studenti schopni určovat jednotlivé druhy rostlinstva a živočichů. Probíhají ve formě exkurzí. Pokud studujete jakýkoli geografický obor, čekají vás většinou dvě povinná terénní cvičení. Zpravidla trvají týden a je potřeba je splnit během bakalářského studia. „U kartografů se jedná například o Kartografické cvičení, u fyzické geografie se absolvuje třeba mapovací kurz,“ upřesňuje jedna ze studentek Geografie a kartografie. „Na magisterském studiu se pak setkáte s předmětem Odborná praxe z geografie a kartografie. Deset dní pracujete v nějaké firmě, na úřadě, nebo na pracovišti, kde se uplatňují geografové,“ dodává studentka geografie. Výběr konkrétního pracoviště závisí na studentovi a jeho zaměření, ale také na ochotě pracovišť praxi umožnit. Pokud si

31

stáže FI Na Fakultě informatiky nejsou stáže téměř povinné I když jsou zahraniční studijní pobyty pro studenty Fakulty informatiky čím dál populárnější, o praxích a stážích v rámci školy se téměř vůbec nemluví. Proč tomu tak je a proč se na nějakou stáž vydat, tomu se podíváme na zoubek v tomto článku.

Hlavní rozdíl mezi studijním pobytem a stáží spočívá ve vykonávané činnosti. Zatímco na studijním pobytu student absolvuje předměty na zahraniční univerzitě, během stáže je většinou zaměstnán na přesně daný úvazek s vymezeným záběrem činností, které bude vykonávat. Je nutné dodat, že s výjimkou oboru Služby – výzkum, řízení a inovace, není takováto praxe vůbec povinná. Zato studenti tohoto mladého oboru stráví povinně hned pět měsíců prací nebo výzkumem v partnerské obchodní společnosti a získají patnácti kreditů. Mají tak příležitost vyzkoušet si nabyté vědomosti v praxi a díky učitelské podpoře na univerzitě konzultovat zvolené postupy a prezentovat výstupy, které slouží jako podklad pro diplomovou práci. Vraťme se ale k ostatním oborům a způsobům, jak zde studenti získávají zkušenosti. Na fakultě aktivně funguje až dvanáct laboratoří, se záběrem od sítí, zpracování přirozeného jazyka, teoretické informatiky, kryptografie až po laboratoř optické mikroskopie. Zde mohou studenti spolupracovat na výzkumné činnosti, získat materiál pro zpracovaní užitečné a využitelné bakalářské nebo diplomové práce a navíc získat za svou činnost i nějakou tu finanční hotovost. Komu by to přece jen bylo málo, může pracovně vycestovat do zahraničí – například přes velmi populární program Erasmus. Student v něm, samozřejmě v rámci studia, na tři až dvanáct měsíců vycestuje do podniku, školícího nebo výzkumného střediska, případně další

organizace. Pokud není stáž organizována prostřednictvím vedoucího práce nebo laboratoře, ve které student pracuje, musí si stáž domluvit se zahraniční firmou sám. Termíny pro podávání žádosti o grant zpravidla bývají ve třech termínech – únoru, květnu a září. Možnosti finanční podpory jsou země od země různé, rozhodně se ale jedná o částku vyšší než při studijních pobytech. Výjimkou není ani to, že část stipendia studentům zůstane jako „kapesné“.

Pro splnění základních podmínek k přijetí stačí být řádně zapsán ke studiu na domácí univerzitě, zavázat se k práci na plný úvazek a uzavřít smlouvu (placement contract), jejíž součástí je i pracovní plán stáže. Zde dochází k vymezení pracovní činnosti, podmínek uznání a k popisu očekávaných výsledků. Po návratu bude stáž studentovi oficiálně uznaná přidělením ECTS kreditů, eventuálně uvedením stáže v dodatku diplomu. Programů, přes které je možné někam

32

stáže FI

pracovně vycestovat, existuje spousta a zájemci další informace naleznou na stránkách Centra zahraničních studií. My se tedy zatím podíváme na dvojici studentů Jiřího Appla a Marka Olšáka z Fakulty informatiky a zeptáme se jich na jejich zkušenosti z absolvovaných stáží.

léta stráveného za mořem. Kdybych měl možnost se znovu rozhodnout, tak bych neváhal. Jak to vypadalo v kampusu, kde jsi pracoval?

Kampus byl velmi příjemný, v naší budově jsme měli kulečníkový stůl, na patře pak stolní fotbálek a pingpongový stůl. Atmosféra byla velmi uvolněná, pracovní doba flexibilní.

Rozhovor s Jiřím Applem USA, Microsoft

Jaké byly tvoje první kroky k získání stáží, které jsi absolvoval?

Jak vnímáš přípravu, kterou ti dala fakulta před odjezdem?

Na podzim 2008 jsem jel studovat do Dublinu přes program Erasmus a dostal se tak na jejich univerzitní mailing list. Před létem 2009 se ke mně dostala nabídka na tříměsíční letní stáž ve společnosti Microsoft v Irsku. Výběrové řízení bylo dvoufázové, zaměřené jak na praktické, tak i na teoretické znalosti, zakončené pohovorem v Dublinu. Stáž proběhla úspěšně a já jsem měl zájem opět někam vyjet, tak proč nezkusit centrálu Microsoftu v USA? Po prvních kolech výběrového řízení jsem byl pozván k ústnímu pohovoru do Mnichova. I po tomto pohovoru jsem dostal nabídku ke stáži, a tak jsem odjel na léto do Redmondu.

Jsem rád, že jsem studoval na Fakultě informatiky. Máme širokou paletu předmětů pro výběr ke studiu, což si myslím, že staví naši fakultu vysoko nad podobně zaměřené.

V čem spočívala tvoje práce?

V čem vidíš největší přínosy stáže?

Na obou pozicích jsem byl jako vývojář (Software Development Engineer). Dostal jsem projekt, měl jsem vytvořit a obhájit si návrh vhodného řešení, podle návrhu jej naimplementovat a celý projekt řádně otestovat. V Irsku jsem pracoval na novém rozhraní pro komunikační službu, ve Státech pak na jednom reportovacím modulu. Do Redmondu přijelo několik stovek stážistů z celého světa. Mimo práci bylo pro nás naplánováno i několik volnočasových aktivit. Byly to výborné zkušenosti, rozhodně nelituji

Podíval jsem se do světa, poznal spoustu chytrých lidí, navázal kontakty. Vyzkoušel jsem si, jak to funguje ve velké firmě. Přestože jsem předtím pracoval i jinde, tak porovnávat s Microsoftem se to nedá. Dostal jsem nabídku k práci a hodně jsem cestoval. Co bys uchazečům o podobnou stáž poradil?

Musí si věřit, být zdravě sebevědomí, ale zase to nepřehánět. Ti lidé jsou chytří, takže když si člověk začne vymýšlet, tak na to určitě přijdou.

33

stáže FI

Máš nějakou radu na závěr?

Když je příležitost, tak je potřeba pro to něco udělat, něco obětovat. Když člověk bude sedět za pecí, tak se nikam nedostane. Rozhovor s Markem Olšákem Francie, INRIA

Přes jaký program ses dostal do Francie?

V mém případě šlo o dohodu. V laboratoři síťových technologií uvažovali o spolupráci s francouzskou stranou Akademie věd (INRIA), ti však místo spolupráce na dálku nabídli pozice pro stážisty. Pak následovala nutná byrokracie – založení bankovního účtu, nutnost sociálního pojištění, bez kterého se člověk nezaměstná, a tak dál.

V čem spočívala tvoje práce?

Moje práce spočívala ve vývoji softwaru na modelování měkkých tkání, to je například vnitřních orgánů, ale i třeba oka. Implementoval jsem grafické algoritmy, které sloužily k co nejrealističtějšímu zobrazování. To znamená, aby například oko vypadalo jako oko a ne jako pingpongový míček. Aby se lesklo jako oko, aby se zobrazily vrásky a vlásečnice a aby uživatel viděl, že svorky jsou z kovu. A aby když si k tomu sedne chirurg, viděl přesnou simulaci operace oka a ne jen hezkou animaci. K tomu bylo samozřejmě zapotřebí nastudovat si fotky a videa ze skutečných operací. Jaké byly pro tebe největší přínosy stáže?

Poznal jsem francouzskou kulturu a seznámil se s jiným systémem práce na projektech. Projezdil jsem Francii vlakem, prolétal letadlem, prošel Paříž, Lille, něco jsem se naučil. Vyzkoušel jsem si některé složitější modely osvětlení v grafice. Co bys poradil studentům, kteří účast na stáži teprve zvažují?

Určitě bych jim poradil do toho jít a zvláště pak diskutovat o problémech. Pokud dostanou zadání, které je nejasné nebo neúplné, musí o tom s kolegy diskutovat, vymýšlet řešení, klidně i oslovit někoho z nadřízených. Hlavní je nezačít se v tom plácat a nenechat se znechutit. Stáž je zároveň i skvělá příležitost zúčastnit se nějakého setkání odborníků v oboru. Třeba já jsem se zúčastnil neveřejné mezinárodní vědecké konference v oblasti modelování měkkých těles, to mě hodně bavilo.

Monika Michalovová Foto: Ondřej Svoboda, Michal Šnajdr

34