VÍNO. Exkluzivní příloha ekonomického deníku E15

VÍNO Exkluzivní příloha ekonomického deníku E15

Víno

II/III

obsah

editorial

 Zahraniční obchod s vínem České republiky II–III

O

Profesionální partner pro italskou, českou a mezinárodní obchodní komunitu

Italsko-česká obchodní a průmyslová komora Události zaměřené na networking Tematické večery Semináře Spolupráce s italskými a českými institucemi Informační služby Newsletter CamicNet

Obchodní mise Delegace nákupčích Semináře a prezentace Účast na veletrzích Podpora podnikatelských subjektů Asistenční a poradenské služby

Staňte se členem Italsko - české obchodní komory, účastněte se akcí a iniciativ italsko - české komunity. Veškeré informace na stránkách www.camic.cz

Italsko-česká obchodní a průmyslová komora Husova 159/25, 110 00 Praha 1 Tel: +420 222 015 300, e-mail: [email protected] www.camic.cz

becně u nás obliba vína stoupá a tím pochopitelně i jeho spotřeba. Přestože se orientace našich milovníků vín stále více zaměřuje na tuzemskou produkci, musel se zvednout i dovoz, protože naši vinaři mohou zaplnit trh tak ze 30 či 40 procent. Ale ona obliba nepřinesla jen vyšší konzumaci, ale i hlubší zájem o to, co vlastně pijeme. A začínáme si stále více vybírat. Prostě kvalita si pomalu dobývá srdce významné části konzumentů vinného moku. Vyvstává ale otázka, jak poznat kvalitní víno, nejsme-li zkušení vinaři či someliéři. Etiketa by měla něco vypovědět. Ne vše, ale může poměrně hodně. Musíme ji však umět číst. A neuškodí alespoň částečně se seznámit s regionem, ve kterém víno vzniklo. Tak jsme se rozhodli, že v tomto ohledu se pokusíme trochu pomoci. Vybrali jsme země, s jejichž produkcí se náš čtenář jednak může nejčastěji setkat v regálech obchodů či vinoték anebo se na dovolené. Mimo moravské a české oblasti to jsou hlavně státy, které k nám dovážejí nejvíc vína. Pro mnohé je nejspíš překvapením, že jedničkou je pro nás s velkým náskokem Itálie (39 procent) a ne Francie (čtyři procenta). Druhé je Španělsko se 14 procenty. K dovozcům, které jsme ještě vybrali, patří Slovensko, Maďarsko, Německo a Rakousko. Na Portugalsko, které k nám dováží téměř výhradně portské, padla volba jako na budoucí vinnou velmoc a na Řecko, protože je kolébkou vína a je to i oblíbený kraj českých turistů. V textech jsme se snažili podat co nejsrozumitelněji informace (rozdělení vín, apelace…), které vám mohou přes etiketu pomoci alespoň částečně se vyznat v tomto labyrintu kvalitních vín. A také tam najdete pár informací o krajině, kde se tato skvělá vína rodí. 

Vlastimil Poliačik, editor a redaktor (neoznačené texty) přílohy

 Rozhovor s ředitelem společnosti Znovín Znojmo Pavlem Vajčnerem III  Rozhovor s hlavním someliérem společnost Makro Richardem Süsem IV–V

 České republika: Stráně Pálavy VII–IX  Rozhovor se someliérem Národního salonu vín Markem Babišem X  Itálie: Cokoli chcete XIII-XV

 Francie: Vinařský šampion XVI–XVIII

 Španělsko: Lány vinic XIX–XX

 Portugalsko: Kvalita a cena XXI

 Německo: Boj o kvalitu XXII–XXIII

 Rakousko: Veltlínské zelené XXIV–XXV

 Slovensko: Karpatské svahy XXV–XXVI

 Maďarsko: Nejen Tokaj XXVI–XXVIII

 Řecko: Kolébka vína XXIX

 Zamyšlení someliéra o vinařských soutěžích XXX

 Rozhovor s ředitelem společnosti Vinné sklepy Valtice Davidem Šťastným XXX–XXXI

 Investice do vína XXXII

Víno

II/III

V roce 2011 pokračoval trend narůstajícího dovozu vína zavedený vstupem České republiky do EU. Nárůst je víceméně lineární. Zřejmě i proto, že sklizeň 2009 nebyla nijak vysoká, v roce 2010 byla dokonce extrémně nízká a v roce 2011 jen průměrná. Současně ale pokračuje narůstání objemu našeho vývozu, rovněž lineárně.

P

i faktor čilého republiky obchodu s vínem, ozitivní je nárůstobchod exportu s vínem Zahraniční České kdy naprostá většina exportovavína z Česka. V roce 2005 2011) ného vína nepochází z Česka. Což to byl objem ve výši (III.a 5 % - rok ale na konečnou bilanci vína na tuzemské produkce, v roce 2006 našem území nemá vliv. Stejně tak již 10 %, v roce 2007 dokonce V roce 2011 pokračoval narůstajícího dovozu vína zavedený vstupem ČR do i s výší EU. Nárůst uvedená procenta kolísají 25 %, v letech 2008trend a 2009 22 %, je víceméně lineární. Zřejmě i proto, že sklizeň 2009 nebyla nijak vysoká, v roce 2010 byla tuzemské sklizně. v roce 2010 s nízkou sklizní 40 % dokonce extrémně nízká a v roce 2011 jen průměrná. Za období od vstupu ČR do EU a v roce 2011 dokonce 65 %. tuzemská produkce značně kolísá a vývoj nelze předpovídat. Současně pokračuje narůstání Tyto výsledky jsou ovlivněny objemu našeho vývozu, rovněž lineárně. Tím seDovoz snížila celková nabídka vína na trhu, což se projevilo i na cenách hroznů. Nejvyšší nabídka vína v letech 2008 asledování 2009, kdy byla samozřejmě nejenom exportovaPřibylapodrobném do-i nejnižší cena tuzemských hroznů. Během a 2011 se výrazněže snížily skladové zásoby ným množstvím tuzemského vínalet 2010 vozu zjistíme, trend je jednovína v ČR. a sklizní, ale hodně zde působí značný. Trvalý a dynamický nárůst Obr. 1

Bilance vína v ČR

Bilance vína v ČR (tis. hl)

2500

dovoz

vývoz

produkce*

(v tisících hektolitrů)

nabídka

spotřeba

y = ‐24,952x2 + 228,98x + 1495,6 R² = 0,52

R² = 0,9766

2000

R² = 0,8661

1500

1000 y = ‐26,929x2 + 217,07x + 255,14 R² = 0,3245

500

0

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

R² = 0,9578

‐500 Pramen Asociace pro elektronickou komerci 2012, www.apek.cz

Produkce* - je uvedena produkce ze sklizně předcházejícího roku

dovozu lahvového vína. Meziroční nárůst dovozu lahvového vína za posledních sedm let činí průměrně 55 tisíc hl. Dovoz sudového vína značně kolísá a  zřejmě reguluje vztah mezi nabídkou a poptávkou, tedy reaguje na výši tuzemské sklizně hroznů a zásoby vína. Státy, ze kterých dovážíme v  posledních sedmi letech víno, můžeme podle objemu dovozu rozdělit do 4 skupin: > 1. skupina – Itálie. Z Itálie dovážíme nyní 38 % veškerého dovozu vína a je to současně objem rovnající se přibližně naší produkci. Dovoz má stoupající tendenci. > 2. skupina – Maďarsko, Španělsko a Slovensko, dohromady z  nich dovážíme další asi stejné množství vína jako z Itálie. Zatímco dovoz ze Španělska je přibližně stabilní, dovoz ze Slovenska a z Maďarska mírně kolísá. > 3. skupina – Francie, Chile, Německo a  Rakousko – k  nám exportuje přibližně 12 % našeho dovozu vína. Dovoz z  Rakouska trvale klesá, v  prvních letech po vstupu ČR do EU náleželo ještě do 2. skupiny a nyní se blíží 4. skupině. Trvalý nárůst naopak vykazuje Francie a Německo. Dovozy z Chile vrcholily v letech 2007 a 2008. > 4. skupina – ostatní státy světa. Ze zbytku světa dovážíme v  poslední době asi 10 % objemu vína. Zajímavé je, že jsme v  roce 2011 dovezli také 13,5 tis. hl vína za 41 mil. Kč z Polska – jednalo se výhradně o šumivé víno. Jinak relativně velký podíl zaujal dovoz vína z  Makedonie (88 tis. hl), Srbska (49 tis. hl) a Moldavska (37 tis. hl). Přibližně 85 % objemu do ČR dovezeného vína bylo dodáno

z členských zemí EU a ve finančním vyjádření to činilo 82 % celkem uhrazené částky.

k množství v roce v roce 2011 vína italská a maďarská, o něco dražší byla španělská sudová vína.

Ceny

Vývoz

vého vína z prakticky nulové hodnoty ještě v roce 2006 narostl do roku  2010 na téměř 155 tis. hl a  v  roce 2011 stagnoval. Je zajímavé, že se zvýšil vývoz sudového vína v době, kdy v ČR bylo poměrně málo vína, ale z průměrné ceny 13 kč/l vyplývá, že se jednalo zejména o reexport, protože za takovou cenu není možné víno z  tuzemských hroznů vyrobit. Vývoz vína byl tvořen ze 2/3 sudovým a  jen z  1/3 lahvovým vínem. Prakticky všechno vyvezené sudové víno putovalo na Slovensko. Výhodnější by byl export produktu s  vyšší přidanou hodnotou. U  lahvového vína je také menší pravděpodobnost pančování v dovážejícím státě. Pro trvalý růst exportu je pro nás tedy důležitější růst vývozu lahvového vína, a to i proto, že nemáme dostatek hroznů pro pokrytí tuzemské spotřeby vína.

Během posledních čtyř let doVývoz vína z  ČR při meziročšlo u  všech exportérů k  poklesu ním srovnání množství narostl na ceny dovážených lahvových vín, 252  tis. hl vína (o  9 %) a  jeho fii když každý stát se „drží“ v cenonanční hodnota se zvýšila o 19 % vé kategorii, do níž byl zařazen. na 550 mil. Kč. Z toho 237 tis. hl Jedinou výjimkou je Německo, putovalo za 458 mil. Kč na Slovenkde cena trvale roste. Zatímco sko a  7,8 tis. hl za 43 mil. Kč do vína v  obalech do 2 l ze ŠpanělPolska (z toho 7,6 tis. hl lahvovéska dosáhly průměrné ceny 14,40 ho za 41 mil. Kč), přičemž z Polska Kč/l, vína z Francie se dovážela za jsme dovezli 13,5 tis. hl za 41 mil. 57,50 Kč/l, ale i zde došlo k téměř Kč (prakticky vše šumivé víno). Do vyrovnání cen s víny z Chile. Objem Nizozemska jsme vyvezli 27 hl za dovozu francouzských vín se zvyšu462 tis. Kč (z toho lahvového 23 hl je, jejich průměrná cena klesá. Naza 270 tis. Kč) a dovezli 936 hl za opak z Chile se dováží méně vína, 7 mil. Kč (z toho 441 hl lahvového ale jeho cena se meziročně zvýšila. za 3,1 mil. Kč). Víno z Německa „jede“ – zvyšuje se Meziročně rostl export sudocena i dovážené množství. vého i lahvového vína. Export lahRovněž u dováženého sudového vového vína po stagnaci v  letech objemu celkem dovezeného vína je následující: vína ceny v posledních 3 letechPodíl kle- jednotlivých 2007 – států 2009napokračoval v  růstu redakčně kráceno saly a snižovalo se i cenové rozpětí a  zvýšil se o  25 %. Vývoz sudoJiří Sedlo, Svaz vinařů Dovoz vína do ČR v roce 2011 celkem mezi jednotlivými státy (z 10,50 až (1.720 tis. hl) 15,30 Kč/l na 8,90 až 13,20 Kč/l). Dovoz vína do ČR v roce 2011 celkem (1 720 tisíc hektolitrů) Ale v posledním roce se ceny opět Moldavsko zvýšily, zvláště u vína ze Slovenska. 2% Srbsko Zajímavý je i  vývoj cen sudového ostatní 3% vína dovezeného z  Itálie, Maďar7% Makedonie ska a Slovenska. Jako by ceny koItálie 5% 39% pírovaly stav v  Itálii, jen zkracující Německo se vzdáleností od našich hranic se 3% zvyšují. Skoro to vede až k neprokazatelnému závěru, že víno půvoFrancie dem z Itálie je v Maďarsku zdraže4% Chile no o  režie a  provizi a  posláno na 2% Slovensko, odkud po absolvování stejné procedury pokračuje k nám. Španělsko Obdobný vztah platí pro Rakousko 14% a  Španělsko, ale zřejmě v  důsledSlovensko ku nedostatečné sklizně hroznů Maďarsko 10% 11% v  Rakousku se cena vína zvýšila. Pramen Asociace pro elektronickou komerci 2012, www.apek.cz Nejlevnější proto byla i  vzhledem

Dnes se orientujeme hlavně na tuzemský trh Říká po zkušenostech s vývozem vín Pavel Vajčner, ředitel akciové společnosti Znovín Znojmo E15: Vyvážíte svá vína v současné době? V  současné době vyvážíme na Slovensko a malé množství do Japonska a Německa. E15: Je zájem mimo republiku o moravská vína? V zahraničí příliš moravská vína neznají. Zatím popularizují naše vína úspěchy na mezinárodních výstavách. Uspějí zde převážně sladší bílá vína – výběry z hroznů, výběry z bobulí a slámová a ledová vína. Myslím, že tímto směrem v  podpoře exportu sladkých moravských vín bychom měli jít. Přitom pak prodáme i další vína. E15: Ještě nedávno jste poměrně dost vyváželi. Kam to bylo? Znovín exportoval více než 10 let do Velké Británie firmě The Sunday Times Wine Club. Zkušenosti z britského trhu máme bohaté. Po těchto a dalších poznatcích z  exportů - Kanada, Brazílie, USA a tak podobně - je pro nás nejdůležitější a hlavní tuzemský trh. Je ale potřeba sledovat asijský trh, zejména Čínu, a  z  Evropy samozřejmě mimo slovenský trh i Polsko. E15: Jak vnímáte import Musíme si uvědomit, že jsme jen ze 30 až 40 procent ve víně so-

Přibližně 85 % objemu do ČR dovezeného vína bylo dodáno z členských zemí EU a ve

Foto Anna Vacková E15

Zahraniční obchod s vínem České republiky

běstační. To znamená, že většina vín se do České republiky musí dovézt. U nás stoupá spotřeba vína, a  toho musí moravští vinaři využít, napřít síly, aby trh neobsadili zahraniční výrobci. Máme velkou výhodu: dobré značky moravských vín, znalosti trhu i české mentality, možnosti distribuce po celé České republice i  rychle se rozvíjejícího vinařského turizmu zejména na Moravě. Nejsme vázáni kurzem koruny. Import vín existoval a  bude existovat. Je na nás, jak se s  tím popereme.

E15: Účastníte se zahraničních soutěží? Zahraniční výstavy obesíláme již historicky dlouho. Asi budeme mít největší sbírku medailí z mezinárodních výstav z výrobců v České republice. E15: Která je pro vás nejprestižnější? Těžké je vybrat tu nejprestižnější. Ceníme a vážíme si všech.

Víno

IV/V

Richard Süss: Český zákazník se již skute čně zajímá, jaké víno pije

E15: Zkuste popsat či charakterizovat vína z  Evropy oproti zbytku světa. Tak předně tradice v  Evropě je mnohem výraznější a  delší než v novém světě. Také Evropu ještě musíme pomyslně rozdělit z  hlediska pěstování vína na severní a  jižní, každá má svá specifika. V  severní části máme svěží vína s  vyšší kyselinou, speciálně bílá vína jsou výrazně jiná než v  jižní. Dále i  jednotlivé země a  oblasti mají svá specifika. E15: Takže zjednodušeně ře­čeno jsou evropská vína pestřejší? To by bylo hodně zjednodušené, ale v podstatě ano. Nový svět má sice celkově výrazně teplejší klimatické podmínky pro pěstování révy vinné, ale vysoká teplota není vždy výhodou, i  když hrozny tak lépe dozrávají. Bohužel levnějším a  tudíž průměrnějším vínům z  nového světa chybí určitá rafinovanost a  regionálnost, se kterou se setkáváme u evropských vín. E15: Co znamená levnější vína?

Tak přibližně do tří eur. V  této cenové oblasti jsou si skutečně velmi podobná – jak se říká uvařená – oproti Evropě, která má opravdu díky rozmanitostem jak klimatických pásem, tak půdních rozdílů vína pestřejší, působí daleko více minerálněji. Prostě mají charakter dané země. Kdežto například z Chile, pokud bych si měl vybrat jednu odrůdu, třeba Cabernet sauvignon v  nižší cenové relaci, tak nemám šanci poznat, z  které části země je. Naopak vezmu-li tuto odrůdu z  Francie, Itálie a  z  Moravy, tak bude mít mnohem výraznější charakter dané země a  jeho zařazení bude bezesporu jednodušší. E15: A  teď zkuste charakterizovat či vymezit naše vína vůči evropským. Jak už jsem říkal, z  hlediska pěstování vína rozdělujeme na severní a  jižní Evropu. My spadáme do severní části. Tam patří ještě Německo, Rakousko, Slovensko. Takže s  těmito zeměmi máme typově nejbližší vína. Co nás odlišuje je, že se u nás vyrábějí především vína z jedné odrůdy a kvalitativně řadíme vína dle vyzrálosti hroznů stanovenou měřením obsahu cukru v hroznové šťávě v době sklizně. Zato jinde hlavně na jihu se vína míchají z  více odrůd, kdy se vinař snaží tímto stylem vyrobit komplexní harmonické víno, takzvané cuvée. E15: Jak jsou na tom naše bílá vína? Čím se hlavně můžeme pyšnit, jsou právě bílá vína. Ne že by se tady dělala špatná červená vína, ale bílá jsou na špičkové úrovni.

Dokonce francouzští enologové zařadili mikulovskou podoblast kolem Pálavy mezi deset procent nejlepších oblastí na bílá vína na světě. Lze klidně říci, že vzhledem ke krásné kyselině, minerálním tónům a  půdním vlastnostem, co tady máme, patříme u  bílých vín k  evropské elitě. U  červených vín to mají naši vinaři těžší. Hodně záleží na odrůdě, ročníku, na poloze vinice a  přístupu vinaře. Výrazné redukování výnosů a menší sklizeň zřetelně ovlivňují vyšší náklady na jeho výrobu. E15: Někteří odborníci tvrdí, že máme výborné podmínky pro výrobu růžových vín. Rád bych citoval vinaře Jirku Horta, kterého považuji za průkopníka a  krále růžových vín v  České republice: Výhodu spatřuji v severnějších klimatických podmínkách naší země, možnost načasování sklizně modrých odrůd pro výrobu růžových vín. A pravda je, že stále více vinařů růžové vyrábí a nyní již mnohdy na úkor červených. Ale v  růžových se trochu vymykáme standardu Evropy. E15: V čem? Jinde jsou právě díky klimatickým podmínkám růžová vína tělnatější, mají více alkoholu. Lze říci, že se více přiklánějí k vínům červeným. Naše naopak jsou svěžejší, s vyšší kyselinou, méně utahaná, s  menším obsahem alkoholu a  hlavně jsou nádherně ovocná. E15: Tak by právě růžové mělo vypadat. Pokud to berete jako především letní pití, tak určitě a u nás taková

Foto E15 Anna Vacková

Ch

ceme-li si pořídit víno z  exotických vinařských teritorií, nejspíše nám bude doporučeno navštívit vinotéku v Makru. Tam je velká pravděpodobnost, že takové víno objevíme. Proto jeden z odborníků, který je schopen a odborně oprávněn mluvit celkově o  našem, evropském i světovém vínu, je určitě hlavní someliér a odborný poradce na vína pro gastronomii společnosti Makro Richard Süss.

představa o  růžovém převažuje. Ale za hranicemi se více vína snoubí s  jídlem a  růžové má své místo k  určitým pokrmům, takže se pije celý rok. To ale neznamená, že se naše růžová nedají pít celý rok, jen jsou zatím více u zákazníků chápána jako vína sezonní. E15: U  nás se vína rozdělují podle obsahu cukru v  moštu a podle zbytkového cukru. Jak se lze vyznat v etiketě jinde? V  podstatě severní blok to má podobně a vína jsou označena přívlastky dle cukernatosti. Ostatní státy se opírají o své apelační systémy. Víc se dbá, alespoň u  hlavních vinařských zemí, jako je Francie, Itálie a  podobně, na region, obec a případně trať jako takovou. Takže tam vznikl konkrétní apelační systém. Na etiketu se píše především jméno oblasti, vesnice, sklepu či zámku, kde se víno vyrobilo, a  kvalitativní zařazení dle apelač-

ního systému dané země. Abyste se tedy vyznal, musíte mít alespoň částečné povědomí o  oblastech a apelačním systému. E15: Takže je to podobné jako u  nás poměrně nové označení VOC, tedy víno origi­ nální certifikace? Ano, je to podobné. Jen je zahraniční systém podrobnější a rozdělený do více kategorií. Naopak naše VOC prochází přísnější kontrolou kvality. To znamená, že nestačí mít vinici v  dané podoblasti a  pěstovat na ní odrůdu schválenou v  systému VOC, ale vyrobené víno musí projít komisí degustátorů, která určí, zda víno senzoricky odpovídá charakteru lokality. E15: V  případě zbytkového cukru to je ale loterie. Vezmeme-li červená vína, tak se dělají až na malé výjimky s mi-

nimem zbytkového cukru, tedy suchá. U bílých se oproti Česku vyrábí méně vín se zbytkovým cukrem, Je to dáno tradicí. Ve vinařsky vyspělých státech se víno konzumuje mnohem více než u nás. Pokud budete popíjet více vína, tak dáte přednost suchému. K jídlu se také samozřejmě až na složitější úpravy jídel pije spíše suché víno. E15: Není i  informace o  cukru v  moštu pro konzumenta důležitá? Pokud se budeme bavit o cukru při sběru hroznů, tak myslím, že není. Kategorie přívlastků – kabinetní, pozdní sběr, výběr z hroznů, výběr z  bobulí, výběr z  cibéb, ledové a  slámové víno – nám sice udávají jisté vodítko, jaké víno si kupujeme, ale není vše určující. Pro mne je důležité, a  to se přikláním k  evropskému standardu, kde a kdo vypěstoval révu vinnou a pak z ní víno vyrobil.

E15: Mám rád řekněme Ryzlink rýnský, ale chtěl bych si koupit třeba italské víno podobné této odrůdě. Jak to poznám? Velmi složitě. Protože Italové, ale i jiní včetně Francouzů, píší odrůdy na etikety ve výrazně menším měřítku než u nás. Zároveň to, co se pěstuje u nás, nemusí být v některých zemích tak běžné. Takže pokud máte o víno zájem, asi nejjednodušší je pořídit si encyklopedii, ze které zjistíte, v jaké oblasti se co pěstuje. E15: Ale když v jedné oblasti pěstují například čtyři odrůdy, tak stejně nic nevím. V  odborné literatuře jsou popsané charakteristiky pěstovaných odrůd v dané oblasti. Pokud budete chtít víno podobné Ryzlinku rýnskému, musíte typově hledat víno s  obdobným charakterem. Pokud byste nakupoval u  nás, tak další a  jednoduší možností je nechat si poradit od someliera, který je v každé naší vinotéce. E15: Srovnáme-li naše vína v obchodech například s vínem z jižní Itálie či Francie. Stály by třeba sto padesát korun. Jsou kvalitativně srovnatelné? Řekl bych to takto, nemusí být horší než moravské. E15: U  zahraničních vín by k  ceně měla být připočtena i vzdálenost. Jsou tedy v základě zahraniční vína levnější? V  podstatě ano. Má na to vliv mnoho faktorů. Lepší stabilita počasí i poměrně štědré dotace. Tak například ještě nedávno rakouský

vinař dostal dotaci na hektar vinic větší než náš. Nebo Španělé měli obrovské dotace na vývoz. Tato situace se ale změnila s  „řeckou krizí“. Musíme si uvědomit, že především v jižních státech je větší výnos z hektaru a jsou tam převážně mnohem větší vinařství než naše. Což znamená, že velká produkce přináší levnější výrobu. E15: Jako someliér jste poměrně dlouho v této branži. Je u českých milovníků vín viditelný vývoj? Je to docela zajímavé, protože vidím vývoj jak zákazníků, tak vinařů. Nejzřetelněji je vidět stoupající spotřeba a  zároveň kvalita vína. Ale nejdůležitější je, že český zákazník se již skutečně zajímá, co pije. Začíná se už orientovat v přívlastcích a  tak podobně. Naopak některá naše moderní vinařství jsou o  krok napřed a  zcela v  evropském duchu na úkor označení přívlastku začínají preferovat určení tratě. Chtějí zákazníky naučit, že jméno vinařství a  tratě je záruka kvality a je lhostejno, v jakém přívlastku. E15: Chci-li koupit řekněme víno pro nějakou slavnostnější příležitost, jakou minimální sumu bych měl obětovat, abych měl jistotu, že bude natolik kvalitní, že neurazí ani znalce vín. Tak v našich vinotékách bych si byl jistý od výše sto devadesát korun bez DPH. A  to jak u  českých, tak u zahraničních vín. Nechci tím deklasovat vína pod touto hranicí, ale hovořil jste o  tom mít jistotu a potěšit znalce.

Víno

VI/VII

Česká republika: Stráně Pálavy Oblasti a podoblasti

Česká republika má dvě vinařské oblasti. Moravskou a Českou. Na Moravě jsou čtyři základní podoblasti – Znojemská, Velkopavlovická, Mikulovská a Slovácká. Znojemská. V  Čechách jsou dvě – Mělnická a Litoměřická.

Rozdělení tichých vín podle druhu a kvality



in ze rce

A120008547

Foto E15 Anna Vacková

> Stolní víno Stolní víno je víno, které může pocházet z  hroznů vyprodukovaných v  kterékoliv zemi EU. Je to nejnižší kategorie vín. Bývají to vína lehčí se 7–11 % obj. alk., méně extraktivní. > Zemské víno Zemské víno je stolní víno splňující následující požadavky: Je vyrobeno pouze z  tuzemských hroznů sklizených na vinici pro jakostní víno dané oblasti nebo z  povolených odrůd. Cukernatost hroznů musí být min. 14 °NM. Na rozdíl od stolního vína může

být označeno názvem oblasti, ročníkem a  odrůdou, ze které bylo vyrobeno. > Jakostní víno Na výrobu mohou být použity pouze tuzemské hrozny z  vinice pro jakostní víno z  jedné vinařské oblasti. Výroba vína musí proběhnout ve vinařské oblasti, v níž byly hrozny sklizeny. Cukernatost hroznů musí dosáhnout min. 15 °NM. Víno musí splňovat jakostní požadavky a  být zatříděno Státní zemědělskou a  potravinářskou inspekcí (SZPI), a to buď jako: > Jakostní víno odrůdové – víno vyrobené z  vinných hroznů, rmutu nebo z  hroznového moštu nejvýše 3 odrůd, které musí být na seznamu odrůd pro výrobu jakostních vín. > Jakostní víno známkové – víno vyrobené ze směsi hroznů, rmutu, hroznového moštu vyrobeného z  vinných hroznů sklizených na vinici vhodné pro jakostní víno

stanovené oblasti nebo smísením jakostních vín. > Jakostní víno s přívlastkem Hrozny na výrobu musí splňovat všechny požadavky na výrobu vína jakostního. Navíc hrozny musí pocházet z jedné vinařské podoblasti a jejich odrůda, původ, cukernatost a hmotnost musí být ověřena SZPI. U vín s  přívlastkem se nesmí zvyšovat cukernatost moštu. Vína s přívlastkem se dělí na jednotlivé druhy: > Kabinetní víno – je kategorie vín vzniklých z  moštů, které dosáhly 19–21 ° NM. Bývají to lehčí, suchá, příjemně pitelná vína. > Pozdní sběr – cukernatost hroznů musí dosáhnout 21–24 °NM. Bývají to kvalitní, extraktivní, suchá či polosuchá vína. > Výběr z  hroznů – cukernatost musí dosáhnout na 24–27 °NM. Bývá to víno plné, extraktivní, s vyšším obsahem alkoholu, někdy s vyšším obsahem zbytkového cukru.

> Výběr z bobulí – získaný mošt musí obsahovat alespoň 27 °NM. Bývají to velmi plná, extraktivní, polosladká či sladká vína. > Výběr z  cibéb – hrozny musely vyzrát na min. 32 °NM. Takto vyzrále hrozny se díky extrémně dlouhé době zrání na vinici většinou změnily na hrozinky - cibéby. Bývá to víno velmi extraktivní, sladké, vzácné a  proto drahé. > Ledové víno – Vyrábí se lisováním zmrzlých hroznů sklizených při teplotě alespoň – 7 °C a získaný mošt musí vykazovat alespoň 27 °NM cukernatosti. > Slámové víno – vzniklá z hroznů dosoušených po dobu nejméně tří měsíců po sklizni na slámě či rákosu, nebo byly zavěšeny v dobře větraném prostoru. Získaný mošt musí vykazovat nejméně 27 °NM. Slámová vína bývají velmi extraktivní, sladká a  jsou poměrně vzácná a  proto drahá.

Víno

VIII/IX

Proč vína z Moravy a Čech? se vinař o  vinohrad stará, tím lépe dozrají hrozny, a tedy obsahují i více přírodního cukru. Výběr z hroznů je pak víno ze zralejších a  cukernatějších hroznů než běž-

né jakostní. Nemusíte se tedy řídit jen podle ceny, která zejména u  dovozových vín bývá často jen hrou distributorů s neznalými zákazníky.

Foto profimedia.cz

> Vína jsou mimořádně pestrá I  přes poměrně snadnou orientaci v  moravských a  českých vínech je až neuvěřitelná a  ve světovém srovnání unikátní jejich rozmanitost. V České republice se pěstuje více než padesát odrůd, což je záruka, že si to své oblíbené najde opravdu každý. Velká část odrůd je navíc přímo na našem území vyšlechtěná, takže se jim zde také daří nejlépe a  dávají tak ta nejlepší vína.

> Vína jsou maximálně ekologická Za období posledních dvaceti let se naše vinohradnictví výrazně proměnilo. Vinaři nakoupili a  začali používat nejmodernější technologie, zaměřili se přísně na kvalitu vína místo výroby na množství a výrazně také nakročili k ekologizaci vinohradnictví. Objevuje se už řada biovín a biovinic, ale i většina ostatní (ne bio) vinařů se snaží přistupovat k pěstování a výrobě vína co nejekologičtěji. Minimalizuje se například používání chemie na to nejnutnější a produkce hroznů a  následně vína v  České republice je maximálně ekolo­ gická. Michal Král

V

inařská turistika se po vzoru tradičních vinařských zemí stala fenoménem i v České republice. Sice za ní stále vyrážejí zejména Češi, nicméně v  posledních letech přibývá i cizinců. Ti mají zkušenosti ze svých zemí a láká je možnost srovnání s nabídkou jižní Moravy vyhlášené svými víny. Před lety vinařská turistika spočívala zejména v  posezení ve sklepích s  ochutnávkou vín, občerstvením a výkladem vinaře, ale s rostoucím zájem o vinařské regiony se ukázala jasná potřeba rozšiřovat sortiment služeb a více myslet i na doprovodný program. Z akcí na jeden večer se tak postupem času stávají vícedenní pobyty a s nimi i zvyšují-

cí se tržby vinařů a poskytovatelů služeb v regionech. Klientela je ale také stále náročnější a kromě dobrého vína vyžaduje další program. Za podpory Vinařského fondu také každoročně roste počet nejrůznějších vinařských akcí.

Největší zájem

Největší zájem bývá o  akce typu Otevřené sklepy, kdy se vždy v obci domluví několik vinařů a zpravidla o  víkendu nebo po celou sezonu zpřístupní své sklepy, kde nabízejí vína k ochutnání, porovnání a nákupu často za ceny výrazně vlídnější, než tomu bývá v městských vinotékách. Návštěvník tak může vybírat z  široké nabídky, vyslech-

nout si vinaře, poznávat regionální charakter prezentovaných vín, proniknout hlouběji do výroby vín a pěstování révy a tak dále.

Vyznat se

Vinařská turistika zahrnuje celý komplex služeb. V dobré orientaci pomáhá návštěvníkům systém certifikace služeb vinařské turistiky, které poznáte podle smaltované tabulky s  logem Vína z  Moravy – Certifikace vinařské turistiky anebo s logem Vína z Čech – Certifikace vinařské turistiky. Aby nebylo nutné hledat až na místě, vydává Národní vinařské centrum za financování Vinařského fondu ČR užitečné průvodce s  názvem Krajem vína,

Foto profimedia.cz

> Vína jsou srozumitelná Na našem území funguje systém dělení vín podle kvality založený na cukernatosti vinného moštu. Čím lepší je rok, čím lépe

Vinařská turistika

jež přehledně ukazují všechna certifikovaná místa a největší lákadla regionu a které si lze zdarma spolu se souborem map objednat – wineofczechrepublic.cz. mik i n ze rce

Ohlédnutí za vinařstvím na území Čech a Moravy

V

inařství v  České republice Moravě jsou vinice, což napovídá, zaznamenává v  posledních že je tento region pro výrobu vína letech nebývalý rozmach v  České republice tím nejvýznama  sklízí na prestižních mezinárod- nějším. Rozmanitost místních vín ních soutěžích medaili za medailí. je daná nezvykle bohatou odrůS  rostoucím zájmem o  víno rostou také možnosti a nabídka vinařské turistiky. Na jižní Moravě jsou již vinice Tradice pěstování révy nedílnou součástí krajiny vinné a  výroba vína v  českých zemích sahá hluboko do minulosti. Už od prapočátku dovou skladbou, kombinací přírodvinařství v  České republice se ních podmínek významně se lišících ubíraly cesty vína v Čechách a na region od regionu a umem zdejších Moravě různými směry. Na jižní vinařů. Více se zde setkáte s odrůMoravu se dostala již s  římskými dami bílého vína, z nejpěstovanějosadníky a  při příchodu křesťan- ších jmenujme například Veltlínské ství už je vinařství jednoznačně zelené, Müller Thurgau, Ryzlink doloženo archeologickými nálezy. rýnský i  vlašský, Rulandské bílé Nedílnou součástí krajiny na jižní i šedé. Nejpěstovanějšími odrůda-

mi červeného vína jsou pak Svatovavřinecké a Frankovka. Do  Čech víno údajně dovezl z  Burgundska Karel IV. Vinařské Čechy patří k  nejsevernějším oblastem evropského vinohradnictví a  jako takové jsou náročnější na volbu odrůd a péči o vinohrad. Na severu se nejčastěji pěstují bílé odrůdy uvyklé drsnějšímu podnebí především Sylvánské zelené, Müller Thurgau, Ryzlink rýnský, Rulandské bílé i šedé. V Praze a okolí dávají vinice kromě bílých také znamenitá červená vína, především z historicky nejstarší odrůdy původem z Burgundska Rulandské modré. Za ochutnání stojí určitě také Modrý Portugal a Svatovavřinecké.  mik

VOC vína jsou vína nejtypičtější pro region

N

a rozdíl od zavedeného tradičního způsobu označování vína podle cukernatosti hroznů při sklizni pocházejícího z germánských zemí se od roku 2010 mohou tuzemští milovníci vína setkat i  s  lahvemi označenými jako vína originální certifikace (VOC). Taková vína jsou označována podle místa původu a  říkají spotřebitelům, že daná odrůda je pro daný region či danou lokalitu a  její klimatické a  půdní podmínky – neboli terroir – nejtypičtější a jedinečná. A zájem o ně v Česku stále stoupá. Tento takzvaný apelační systém pochází z  jižních vinařských zemí. Ve Francii se tak s  ním lze setkat pod označením AOC (Appellation d’ Origine Contrôlée), v Itálii pak pod zkratkami DOC (Denominazione di

Origine Controllata) a  DOCG (Denominazione di Origine Controllata e Garantita). Používá se i v Rakousku (DAC) a Španělsku (DO). O  tom, která vína v  tuzemsku mohou nést označení VOC, rozhodují sami vinaři a  jejich občanská sdružení. Právo tato vína jim uděluje ministerstvo zemědělství na základě jasně stanovených podmínek pro konkrétně určené odrůdy a státní úřad to také kontroluje. První sdružení vzniklo před třemi lety ve Znojmě, loni se přidalo i  VOC Mikulov a  VOC Modré Hory, letos pak povolení od ministerstva získalo i  sdružení VOC Pálava. Mezi zhruba čtyři desítky členů patří menší vinaři i velké firmy jako například Znovín Znojmo, Patria Kobylí, Sonberk, Vinselekt

Michlovský, Jiří Hort nebo Petr Marcinčák. VOC Znojmo, které je největším ze čtyř sdružení, pro letošní rok plánovalo poslat na trh 269 tisíc lahví, o  polovinu více než o  rok dříve. VOC Modré Hory letos vyprodukovalo 23 tisíc lahví, téměř o pětinu meziročně více. Vinaři ze sdružení VOC Mikulov pak letos při své premiéře vyrobili 28  902 lahví. „Většina vinařství měla vína označená VOC Znojmo vyprodána do půl roku. Ale například v restauracích chtějí garantovat nabídku po celý rok,“ řekl již dříve deníku E15 předseda sdružení VOC Znoj­ mo František Koudela k důvodům výrazného nárůstu produkce těchto vín v letošním roce.  Dušan Kütner

Znojemská vinařská podoblast zavedla první prvn apelační systém v České republice – VOC Znojmo. Zkratka VOC znamená „vína originální certifikace“. Právě tato značka garantuje chuťově plná a aromatická vína, při jejichž výběru se upřednostňuje originalita a původ vína, tedy terroir. Do systému VOC jsou zařazeny jen tři pro Znojemsko nejtypičtější odrůdy: Sauvignon, Ryzlink rýnský a Veltlínské zelené. Všechny tyto tři odrůdy Vám nyní nabízí Znovín Znojmo, a.s. ve své nabídce.

Víno

X/XI

Foto čtk

Jak byste vymezil moravská a  česká vína vůči ostatní vinařské Evropě? Díky klimatickým podmínkám jsme především zemí určenou hlavně pro výrobu bílých a růžových vín a lehčích a ovocných vín červených. Velká variabilita půdních a  klimatických podmínek a  široká škála odrůd dělá Českou republiku jedinečnou a rozmanitou oproti ostatním vinařským zemím. Vína hlavně bílá a růžová vynikají svou svěžestí a ovocitostí.   Jak si stojíme v  evropské konkurenci cenově? To je otázka, na kterou není jednoduché odpovědět, protože tvorba ceny má hodně proměnných. Ale kdybych to měl zjednodušit, tak vína na běžné pití máme o  něco dražší díky klimatickým podmínkám a  vyšším nákladům, ale zase špičková vína máme dle mého názoru levná. Když srovnám oceněná zahraniční vína s našimi víny v rámci srovnatelné kvality, v drtivé většině případů mají naše vína nižší cenu.   Která vína z  kterých oblastí byste vybral řekněme na

světovou výstavu vín jako repre­zentativní? Určitě bych vybral Ryzlink vlašský a rýnský a také Pálavu z Mikulovska, Tramín červený, Sauvignon a  Veltlínské zelené ze Znojemska, Ryzlink rýnský a Rulandské bílé ze Slovácka, Zweigeltrebe a  André z Velkopavlovicka a Müller Thurgau a Rulandské modré z české oblasti. Dále bych určitě upřednostňoval odrůdy vyšlechtěné u nás, protože tím se od ostatních vinařských zemí odlišujeme. Například naše odrůda Pálava sklízí úspěchy po celém světě. A v neposlední řadě umějí naši vinaři vyrobit špičková přírodně sladká vína jako ledová, slámová či výběry z cibéb.   Jaké místo mají, respektive by měla mít naše červená vína v Evropě? Jako nelze srovnávat naše červená vína s červenými víny z jižních

států, tak to nelze ani u bílých vín. Je to díky klimatickým podmínkám. Často slýchám od lidí, že naše červená vína nejsou dobrá, s  tímto tvrzením ale souhlasit nemohu. Moravská a česká červená vína jsou jiná oproti jižním červeným vínům. Vyzdvihl bych u  našich červených vín lehkost, ovocnost a  eleganci. Naopak červená vína z jižních států jsou těžká, plná, s potenciálem na archivaci. Takže moravská a  česká vína své místo v Evropě určitě mají, je to pouze o tom najít zákazníka, který preferuje takový typ červených vín.   Můžeme se pochlubit nějakou originalitou ve vinařském světě? Z  originalit bych vyzdvihl u  nás vyšlechtěné odrůdy jako Pálava nebo Aurelius. Hlavně odrůda Pálava má dle mého názoru perspektivu proniknout více do ostatních vinařských zemí.   Měl by se náš apelační systém VOC, inspirovaný francouzským systémem, více rozšířit? Určitě prostor pro rozšíření VOC u  nás je. Rozšiřovat se ale bude, pouze pokud bude stoupat povědomí o tomto apelačním systému. Zda jednou bude rozšířenější, než je současný germánský systém, nevím. To ukáže budoucnost. Svůj význam VOC ale nepochybně mají.   Mají se naši vinaři věnovat výhradně tuzemskému trhu, nebo se orientovat i na vývoz? Naše produkce uspokojí pouze ze 40 procent spotřebu vína v naší

populaci, proto budeme státem, kde vývoz nebude nikdy zásadně významný oproti státům, kde je obrovská nadprodukce vína. Vína se již několik vinařských firem pokouší vyvážet jak po EU, tak i dále například do Číny, Japonska, Kanady či USA. V  celkovém objemu to bude ale většinou jen zlomek. Naším hendikepem je objem jednotlivých partií vína. U nás vinař dokáže vyrobit maximálně dvě tři desítky tisíc lahví stejného vína oproti třeba španělským vinařům, kde jsou to statisíce. V  neposlední řadě je určitý hendikep i to, že jsme z malé vinařské země a  povědomí široké veřejnosti v  zahraničí o  našich vínech je bohužel velmi povrchní. Pokud ale někdo ze zahraničí naše vína ochutná, v  drtivé většině případů je velmi mile překvapen jejich kvalitou.               V Česku je stále více různých vinařských soutěží. Které jsou podle vás ty nejdůležitější? V prvé řadě je to systém Národní soutěže vín se Salonem vín, což je největší soutěž pro tuzemská vína v  České republice završená celoroční expozicí vín ve státním zámku Valtice. Další významnou soutěží u nás jsou dle mého názoru Valtické vinné trhy, které mají téměř 50letou historii. Z ostatních bych ještě vyzdvihl Grand Prix Vinex, Král vín, Sauvignon Forum a  Vinař roku. Určitě bych ještě několik soutěží mohl jmenovat, ale dle marketingového dopadu jsou tyto nejvýznamnější.

Výlučnost. Svou dobu kvašení si slavné šampaňské odbývá ve speciálních pískovcových sklepech či jeskyních. Samozřejmě pouze v oblasti Champagne ve Francii.

D

oposud jako severní hranice pro pěstování révy vinné platil 52. stupeň severní šířky. Ale oteplování tuto pomyslnou čáru poněkud posunul. Objevují se vinice v  Anglii, Dánsku i  ve Švédsku. Avšak o vinařských oblastech zdaleka ještě nelze mluvit.

Většina klasických vinařských oblastí v Evropě má průměrné teploty v červnu mezi 15 a 20 stupni. V tomto mírném klimatu s dostatečnými až nadměrnými srážkami jsou ideální podmínky pro výrobu jak skvělého bílého vína, tak i  vyvážených červených vín.

Jiné a přece stejné. Krajina jiná, chuť vína rozlišná, ale odrůda stejná. Například Německo, Španělsko. Jižní část Evropy se od severní odlišuje dvěma jevy – výrazně vyšší teploty a  intenzivnější sluneční svit. Jejich vlivem dochází vhodné odrůdy k optimální vyzrálosti hroznů a  ke zcela jinému typu vína, které oproti severnější části překypuje plností.

Směrem na východ Evropy se objevuje další jev – mráz a výrazný rozdíl mezi teplotami ve dne a  v  noci.Tyto výkyvy však nemusí být pro révu na škodu, právě na opak, čehož je důkazem například maďarské a  slovenské tokajské víno.

Zkušení someliéři, kteří u každé země zodpoví dvě až tři otázky

Průvodci

P

ojem moravské víno začíná mít své místo ve vinařské Evropě, ale díky naší nevelké rozloze jsme stále ještě u mnohých zahraničních milovníků vín neznámým teritoriem. „Když ale ochutnají naše vína, jsou v drtivé většině velmi mile překvapeni jejich kvalitou,“ říká Marek Babisz, hlavní somelier v  Národním salonu vín.

Foto profimedia.cz 3x

Marek Babisz: Vyzdvihl bych u našich Evropa: Starší dáma s vínem červených vín lehkost, ovocnost a eleganci Představení nejvýznamnějších evropských dovozců vín do České republiky

Klára Kolárová

someliérka La Degustation Boheme Bourgeoise

Zdeněk Zajíc

Tomáš Bruha

Richard Süss

someliér společnosti Bohemia sekt

someliér Galerie vín Le Bouchon

someliér společnosti Makro

Víno

XII/XIII

Itálie: Cokoli chcete Itálie má díky své poloze, velikosti a tvaru dlouhé punčochy pestrou škálu klimatických a mikroklimatických podmínek. Navíc je mezi průsmykem Brennero, ležícím na 47. rovnoběžce, a jižním pobřežím Sicílie, které se nachází na 37° severní šířky, rozdíl plných 10°. Klimatické podmínky vinařských oblastí severu a jihu by tedy mohly být ještě mnohem odlišnější, kdyby nebylo příznivých přímořských vlivů na jedné straně a vysokých horských pásem na druhém konci. mulaci tepla svými vodními hladinami, skýtají ideální mikroklimata. Zejména jezero Garda s  rozlohou 370 km2 hraje významnou roli takzvaného „dýchacího ústrojí“, přičemž vlivem čisté oblohy vznikají konvekční teplé proudy zvané l‘ora di Garda, které zamezí výraznějšímu poklesu teplot pod bod mrazu, čímž vytvářejí význačně příznivé podmínky umožňující i výsadbu olivovníků v  kraji  zeměpisných šířek, kde by se o výrobě olivového oleje jinak nikomu ani nesnilo. V  piemontské oblasti podhůří Alp se často vytvářejí mlhy, které působí blahodárně na zrání kultivarů, jako jsou Barbera, Dolcet-

to a  Nebbiolo. Není náhodou, že název posledně zmíněné odrůdy révy vinné je odvozen od italského slova nebbia, což v překladu znamená mlha. Vinice jsou vysázeny nejčastěji na jižních, jihozápadních a západních svazích. Tridentsko-Horní Adiže (Trentino-Alto Adige) je území, které bylo až do roku 1918 součástí Rakousko-Uherska. Zatímco italsky hovořící provincie Trento se radostně připojila k  Itálii po skončení první světové války, německy mluvící část Horní Adiže neboli Jižní Tyrolsko (Südtirol) zůstala nadále tvrdošíjně rakouská, a to i po více než 90 letech. Alpy skýtají dokonalou

Rozloha vinic: 

835 000 ha

Roční produkce: 52 036 000 hl Podíl exportu vína do České republiky:  39 %

Foto profimedia.cz

in zerce 

NEJKRÁSNĚJŠÍ JÍDLA PRO VAŠI DUŠI I TĚLO

A120008719

O

bvykle se klimatické podmínky v  Itálii definují jako středomořské. Avšak to je poměrně nespravedlivé, jelikož pestrost regionálních mikroklimat v kombinaci s různými nadmořskými výškami dává větší klimatické rozdíly, než by se dalo očekávat. Počasí se rovněž různí od oblasti k oblasti, avšak dá se říci, že je poměrně konzistentní a  rozdíly mezi jednotlivými ročníky jsou méně kontrastní než například ve Francii nebo u nás. Vinařské oblasti severu Itálie leží v  mírném vnitrozemském klimatickém pásmu, kde se kvalita vín různí od ročníku k  ročníku. Jižní okraje hor jsou pod vlivem středomořského podnebí a  vinice jsou zde chráněné před studenými větry ze severu pohořími Alp a Dolomit. Podzim je považován za nejstabilnější měsíc, co se týče počasí a  slunečních dní. Díky převládajícímu severozápadnímu proudění vzduchu je největší nápor špatného počasí soustředěn na vrcholy rakouských Alp, a  tak se často stává, že je na italské straně slunečno s modrou oblohou, zatímco v Rakousku prší či sněží. Oblast severoitalských jezer rovněž představuje jakousi klimatickou oázu vzhledem ke své jižní orientaci a velká jezera Como, Garda a Maggiore, která způsobují ku-

bariéru proti chladným větrům ze severu a jižní svahy, které jsou osázeny révou vinnou, se mohou chlubit třemi sty slunečnými dny ročně a průměrnou teplotou 18 ºC. Ačkoli jihotyrolské hlavní město a provincie Bolzano (německy Bozen) je ve dne jedním z nejteplejších míst regionu, v  noci je naopak jedním z nejchladnějších, což má pozitivní vliv na zrání hroznů. V  regionu Furlansko-Julské Benátsko (Friuli-Venezia Giulia) převládá na jihu vnitrozemské klima, které je význačně ovlivněné blízkostí Jaderského moře a na severu studenými proudy z  horských pásem Julských a  Karnských Alp. Vinohradnické zóny uvnitř tohoto regionu se těší mírnějším klimatickým podmínkám, ačkoli ze severozápadu sem často vane bouřkový vítr zvaný bora. Nejdelší řeka Pád (Po, 652 km), která pramení poblíž v  Kottických Alpách, je povodím všech alpských říček a potoků, jejichž vody odvádí do Jaderského moře. Významné alpské řeky vlévající se do Pádu jsou Adda, Agogna, Chisone, Stura, Ticino a  Varaita a  celé povodí

Víno

Pádu má plochu 70 500 km². Pádská nížina je jediné území v  celé Itálii, kde se réva vinná souvisle nepěstuje a  kde se naopak daří jiným plodinám. Apeninské pohoří vytváří takzvanou kostru Itálie, která se táhne jižně od řeky Pád až po špičku „chodidla“, a  vinice, které spadají po obou stranách z  jeho hřbetu buď k  Jaderskému, nebo Tyrhénskému moři, nacházejí i  v  jižních oblastech vyšších nadmořských výšek chladnější pěstitelské podmínky. Sicilská vedra mohou být úmorná, avšak horké podnebí většinou zmírňují vánky od moře. Vinice jsou převážně zakládány na chladnějších stanovištích na úpatí hor a dosahují dokonce nadmořských výšek nad tisíc metrů jako například na úpatí Etny. Vinařská oblast Etny je vůbec považována jako ostrov na ostrově. Vegetační cyklus révy

vinné je mnohem delší a pěstují se zde i  jiné odrůdy než v  ostatních částech Sicílie.

Klasifikace

Nejnovější hierarchie rozdělení vín: Vino da Tavola – jednoduché stolní víno bez označení původu nepodléhající žádným zvláštním kontrolám a nařízením. Indicazione Geografica Tipica (IGT) – ekvivalent francouzské  Vins de Pays nebo německé Landwein (u  nás nyní nazývané „zemské víno“). Denominazione di Origine Controllata (DOC) – jakostní víno specifického, definovaného původu podléhající kontrolám týkajícím se povolených odrůd, maximálních výnosů, obsahu alkoholu, školení a zrání. Denominazione di Origine Controllata e Garantita

(DOCG) – jakostní víno specifického, definovaného původu podléhající kontrolám týkajícím se povolených odrůd, přísněji omezených výnosů, obsahu alkoholu, školení, zrání a  navíc podléhající organoleptickým zkouškám (jinak nazývaným degustace). Každé takto oceněné a  uznané víno je označené pečetí a číslem. Původně se toto označení vztahovalo pouze na čtyři „velká“ vína – Barolo, Barbaresco, Brunello di Montalcino a Vino Nobile di Montepulciano (oproti dnešním 41 – viz seznam). DOCG má i různé přívlastky týkající se technologie – Riserva (delší zrání v  sudu), Superiore (obsah alkoholu eventuálně výnos), Classico (vína z historického centra vinařské oblasti), Vigneto.

Etiketa

Na etiketě italských vín musí být uveden název vína a  označení

jakosti (DOCG, DOC, IGT, VdT), jméno výrobce a jeho adresa, objemové procento alkoholu, obsah láhve netto v  ml a  symbol e značící schválení předpisy a nařízeními EU. Kapsle vín nesoucí označení DOCG musí být přelepeny papírovou páskou jako pečeť představující záruku autentičnosti a původu. Na etiketě mohou být uvedeny i jiné údaje související s technologií výroby, např. Riserva, Classico, Superiore apod. 1 – Název vína Volpaia Italská vína mohou být označena názvem (a) podle geografické lokality, například Chianti (celé podoblasti), Valpolicella (velké vinařské zóny), Sizzano (jednotlivé vinařské obce) nebo viniční trati (Sugarille, Rennina); (b) podle odrůdy (Barbera, Verdicchio), což může být i  přesněji definováno podle místa jejího původu (Barbera d‘Alba, Verdicchio di Castelli di Jesi); (c) historický, např. Est! Est!! Est!!! nebo úplně smyšlený (Pazzesco, Mazzaferrata, Luce). 2 – Jakostní zatřídění (DOC, DOCG, IGT, VdT) V PLNÉM ZNĚNÍ 3 - Ročník 4 – Obsah – po němž následuje písmeno e (nařízení EU) Například – 750 ml e 5 – Jméno výrobce Například – Giovannella Stianti Mascheroni, Radda in Chianti 6 - Lokalita Například – Radda in Chianti – Italia 7 – Obsah alkoholu v objemových procentech 8 - Imbottigliato all‘origine da Giovannella Stianti, proprietario viticoltore Označení na etiketě Imbottigliato all‘origine da, meso in bottiglia nell‘origine nebo del produttore all‘origine znamenají, že víno bylo lahvováno v  místě původu (to je

přímo u  výrobce v  jeho vinařství, usedlosti, sklepích, farmě, fattorii aj.), v tomto případě znamená, že víno lahvovala Giovannella Stianti Mascheroni, majitelka vinařství. Na etiketách mohou být uvedeny i  další údaje, např. styl vína, je-li suché či sladké, popř. technologické postupy výroby – viz Glosář italského vinařského názvosloví. 9 – Země původu (nutné pro vína určená na export) Product of Italy/Prodotto di Italia.

Regiony

Politická mapa Itálie se skládá z 20 regionů a všechny jsou zároveň vinařskými oblastmi. Severozápad země (Valle d‘Aosta, Piemont, Ligurie a Lombardie), který ohraničuje takzvaný průmyslový trojúhelník spojující města Turín, Milán a přístav Janov, zahrnuje nejbohatší části celé země.  Ceny pozemků jsou vysoké a velkou část území tvoří pohoří Alp. Vinice tedy musejí mít svoji existenci oprávněnou a  v  těchto regionech lze skutečně najít vína plná kontrastů, která jsou  převážně vyrobená z domorodých odrůd. Oblasti severovýchodu (Benátsko neboli Veneto, Furlansko-Julské Benátsko neboli  Friuli-Venezia Giulia a  Tridentsko-Horní Adige/ Jižní Tyrolsko neboli  Trentino-Alto Adige /Südtirol) se kolektivně nazývají Tre Venezie. Nacházejí se zde dvě nejvýznamnější vinařské školy Itálie:  San Michele all‘Adige a  Conegliano. Společně tyto oblasti produkují téměř pětinu všech vín v  Itálii. Emilia-Romagna je tradičním gastronomickým rájem a s jeho poněkud tučnější kuchyní jdou ruku v ruce suchá, jemně perlivá vína Lambrusco s  příjemnou kyselinkou. Srdce Itálie tvoří oblasti Lati-

um neboli  Lazio, Molise, Abruzzy neboli  Abruzzo, Marche, Umbrie a  Toskánsko. Tradičně se zde vyráběla často až selská vína z vysokých výnosů, avšak dnes se potenciál těchto oblastí plně realizuje. V  popředí je bezpochyby Toskánsko s největším počtem vín nesoucí označení DOCG, v jehož čele stojí Brunello di Montalcino, Vino Nobile di Montepulciano, Chianti a  další noblesní červená i bílá vína. Jih Itálie se svými ostrovy tvoří regiony Kampánie neboli Campania, Basilicata, Apulie neboli Puglia, Kalábrie neboli Calabria a ostrovy Sicílie a Sardinie. Je to vlastně území bývalé Enotrie, kolonií z dob antických, jimž staří Řekové dali přízvisko Oenotria (Země vína). Oblasti Apulie a Sicílie byly tradičně nejproduktivnějšími vinařskými regiony Itálie, často nazývané „jezerem vín“, odkud pocházela ta nejlevnější stolní vína. Dnes se však mnohé změnilo a některá vinařství a  vína z  těchto oblastí se stávají velmi vyhledávanými.

Odrůdy

Jedním z  největších důvodů, proč jsou italská vína tak rozmanitá a  individuální, je fakt, že v  Itálii existuje více než tisíc odrůd révy

Foto profimedia.cz

Foto profimedia.cz

XIV/XV

vinné rodu Vitis vinifera, což je mnohem více, než se může chlubit jakákoli jiná země. Mnoho odrůd je zde autochtonních, které se nepěstují nikde jinde na světě. Ne všechny se však řadí mezi světovou špičku; zcela určitě však do ní patří klasické kultivary, jako jsou

například Sangiovese, Refosco, Barbera, Teroldego a Nebbiolo.

V článku byly použity texty z:­  Ice  Praga. Encyklopedie Italského vína (on line – italianwines.cz)

Tomáš Bruha – Itálie Jaké konkrétní víno můžete doporučit? Není úplně jednoduché doporučit jen jedno víno. Protože však mám více než rád „bublinky“, doporučím ochutnat známé šumivé víno z Lombardie, a sice Franciacortu. Jde o výjimečný sekt vyráběný tradiční metodou kvašením v lahvi a určitě potěší každého milovníka vína. Osobně se mi v poslední době nejvíce líbil Ca’del Bosco Franciacorta Satén Millesimato 2006. V čem jsou vína z Itálie výjimečná? Po pravdě vína každé země jsou výjimečná, ale v Itálii bychom zcela určitě mohli mluvit především o  historii vína, respektive Italové a italská vína psali historii.

Také bychom mohli a  měli zmínit velkou rozmanitost vín a  oblastí, od severnějších – Alto Adige –, která dává krásná a  svěží vína bílá, Piemont či Toskánsko, obě velmi oblíbené oblasti především pro vína červená a nezapomeňme na jižní oblasti v čele s ostrovem Sicílie, který je poslední dobou na vzestupu. Která místa z hlediska milovníka vína by se v zemi měla navštívit? Jak jsem zmínil, můžeme projet Itálii od severu k jihu a pořád bude co navštěvovat a objevovat. Zcela určitě je Itálie, nejen co se týče vína, ale i gastronomie, jednoznačně doporučení hodná k navštívení.

Víno

XVI/XVII

Francie: Vinařský šampion Francie vždy byla a je obecně považována za nejdůležitější vinařskou zemi světa. A ač není největším dovozcem vína do České republiky, je jednoznačně pro české milovníky vína vnímána jako synonymum vinařství. Odborníci tvrdí, že Francie je nejvýznamnější vinařskou zemí především díky geologické a klimatické různorodosti a že si každá vinařská oblast po celá staletí kultivovala vlastní vinařskou kulturu. Zdomácněly tu tak nejrůznější odrůdy révy vinné a vyvinula se celá škála způsobů jejího pěstování.

Francie v  roce 1935 založila INAO – Institut National des Appelation d’Origine (Národní institut potvrzování původu), jehož úkolem bylo a  je zavést a  spravovat systém kontroly původu a kvality vín v celé zemi. 1. 8. 2009 zavedla Evropská unie nové označování vín. Podle těchto nových regulí by se postupně vinaři, kteří nyní využívají označení AOC, měli podrobit novému schvalovacímu procesu, aby získali označení AOP (Appellation d’Origin Protegée). Vinaři, kteří mají možnost užívat označení AOC, ale neprojdou úspěšně schvalovacím procesem pro AOP, ztratí právo vyrábět vína AOC. Pokud vinařství splní podmínky pro AOP, zůstane jim možnost mít zároveň označení AOC. V podstatě se to týká i ostatních kategorií. Předpokládá se, že ještě nějakou dobu budou obě klasifikace fungovat vedle sebe. > Nejvyšší kategorií je označení AOC (Appellation d’ Origine Contrôlée) respektive AOP (Appellation d’Origin Protegée) Toto označení nesou všechna nejkvalitnější francouzská vína. Tato vína jsou vyráběná uvnitř jedné ze-

Rozloha vinic:

oblast a  jsou spojená s  charakteristikami jedné nebo více odrůd révy. Většina vín se spotřebuje ve Francii, ale dnes se i úspěšně vyvážejí do řady evropských zemí. Platí pro ně už určitá omezení, ale předpisy nejsou tak přísné jako pro vína ve vyšších kategoriích, což umožňuje experimentujícím vinařům vyrábět vína podle svého vkusu bez omezení normami AOC. Tvoří 14,5 procenta z celkové roční produkce francouzských vín. >N  ejnižší kategorií je Vin de  Table respektive Vin de France Vin de Table jsou veškerá stolní

882 000 ha

Roční produkce: 51 700 000 hl Podíl exportu vína do České republiky: 4 %

měpisné oblasti, ve které půda, klima, zastoupení odrůd a  další prvky jako minimální obsah alkoholu, omezení výše sklizně, způsob řezu, hustota osázení a podobně zaručují originalitu, autentičnost a kvalitu vína. INAO přísně kontroluje původ, odrůdy, množství produkce, pěstitelské metody, techniky zpracování a  kvalitu produktů. Tato vína tvoří asi jednu třetinu produkce francouzských vinařství. >N  ásleduje malá kategorie VDQS (Vin De’ limité de Qualité Supérieure) Podle nového dělení by tato kategorie měla zaniknout. Jde také o  přísně kontrolovaná vína, ale s  vyššími limity než AOC. Kvalitou se velmi blíží vínům AOC. Většina vín je z  této kategorie postupně přeřazována do AOC. Podíl na roční produkci je velmi malý okolo jednoho procenta. >T  řetí kategorií je Vin de Pays respektive IGP (Indication Geographique Protegée) Mají vyznačený původ a  individuální charakter. Zastupují určitou

Foto profimedia.cz

Klasifikace

vína bez označení odrůdy a  původu. Na etiketách najdete pouze označení „Produce of France“. Jsou určena pro každodenní konzumaci, téměř všechna se spotřebují ve Francii. Tato vína musí mít minimální obsah alkoholu 8,5 procenta a  musí být vyrobená z  hroznů vypěstovaných ve Francii. Do této kategorie patří cirka 40 procent veškerého vína vyrobeného ve Francii. Nově by v této kategorii mohli vinaři uvádět odrůdy a ročník.

Etiketa

Již na první pohled na etiketu francouzského vína jistě zaznamenáte

Le nom du château, du domaine, de la propriété ou du clos – jméno zámku, oblasti, vinařství nebo vinice. Nexistuje žádná hierarchie těchto termínů. Slovo „clos“ se dnes  používá jen pro vinařství ohraničená a  uzavřená kamennou zdí. Pozor na názvy, které se schválně podobají známým zámkům nebo kvalitním apelacím. Le nom du cépage – název odrůdy. Ve Francii není tento údaj povinný, ale na etiketě může být uveden pro informaci. Pokud ovšem na etiketě najdete jméno odrůdy, znamená to, že víno  je La mise en bouteilles – plnění vyrobeno pouze z hroznů této oddo lahví. Jedná se o povinný údaj, růdy. CRU – nejčastěji se používá který může mít několik podob: „Mis en bouteille dans la région de pro- v  kombinaci s  dalším přívlastkem duction – Plněno do lahví v regio- (grand, premier) a znamená oznanu produkce“. V tomto případě se čení kvality jak vína, tak vinice dle jedná o víno standardní nižší kvali- určité oblastní stupnice, která může mít v různých oblastech růzty bez identifikace.   „Mis en bouteille au châ- ný význam: například premier cru, teau  –  Plněno do lahví na zám- grand cru, grand cru classé, prerku“ nebo „au domaine – v oblasti“  nier grand cru classé... nebo  „à la propriété – ve vinařství“. Tato tři označení jsou stejné Vinařské oblasti hodnoty a identifikují víno, aniž by Ve Francii dnes rozeznáváme 14 mu zaručovaly konkrétní stupeň vinařských oblastí, které jsou růzkvality. Mezi takto označenými lah- ně rozsety po zemi (uvádíme devemi pečlivě vybírejte. set nejdůležitějších). Zdaleka ne „Mis en bouteille par  – Plněno všechna místa Francie jsou ale do lahví“. Plnění do lahví zajišťuje vhodná k pěstování révy na rozdíl třetí osoba a označení tak neudá- například od Itálie. Každý region vá žádný původ vína. Většinou je ovšem má své specifika a mnohdy lépe se těmto lahvím vyhnout. ojedinělá vína. množství termínů, které označují kvalitu vína,  a  často není jednoduché se v nich orientovat a jasně porozumět jejich obsahu.    Ve Francii používají jiný způsob výroby i  označování vína než ve střední Evropě. S  výjimkou Alsaska, které přijalo díky své německé minulosti označování odrůdové stejné jako v  ČR. Vína ve Francii nesou označení oblasti svého původu, proto jsou mezi nejdůležitějšími údaji na lahvi apelace a název vinařství. Víno z určité oblasti a vinařství může být složeno z hroznů několika odrůd v daném poměru.

Le degré alcoolique – stupeň alkoholu:  Vyjadřuje se v  procentech, nikoli ve stupních. Upřesňuje poměr alkoholu ve víně a  podává informace i o zralosti hroznů Le millésime – ročník: Pokud na etiketě najdete ročník, znamená to rok sklizně hroznů. L’appellation – apelace: (viz text výše) 

Alsasko Oblast Alsaska se rozkládá v severovýchodní Francii mezi městy Štrasburk a  Mulhouse. Alsasko je výjimečné ze dvou důvodů. Je to jediný region ve Francii, který prodává svoje vína pod označením odrůdy, což je vyvoláno silným vlivem německé vinařské školy. Je to také prakticky jediná francouzská

vinařská oblast, která svou pověst vybudovala na bílých odrůdových vínech, jako je muškát, ryzlink nebo Pinot Blanc.

hou vinic a menší možností míchat odrůdy vína. Burgundsko je producentem červených vín Pinot Noir a bílých vín Chardonnay.

Bordeaux Oblast Bordeaux, nacházející se v jihozápadní Francii okolo stejnojmenného města u  ústí řeky Garonny do Atlantského oceánu, je největší vinorodou oblastí Francie a zároveň asi nejznámější oblastí. Systém zdejších cru z  roku 1855 dodnes nebyl změněn a  zaznamenává nejkvalitnější vína oblasti. Většina z nich mají punc nejlepších vín světa a  to oprávněně.  Pěstují se zde převážně modré odrůdy vinné révy, převážně Cabernet Sauvignon a Merlot. Z bílých odrůd vinné révy vinaři pěstují především Sauvignon, Semillon a Muškát.

Champagne Oblast Champagne je proslavená výrobou šumivých vín. Tento region dal jméno králi šumivých vín, šampaňskému (stalo v  podstatě synonymem k šumivým vínům). Víno se zde začalo pěstovat už kolem roku 79. Ze stejné doby pocházejí vápencové doly, které dnes slouží pro dozrávání šampaňského vína.

Burgundsko Burgundsko začíná sto kilometrů jižně od Paříže a  rozprostírá se v  délce 360 kilometrů od Dijonu k  Lyonu. Je to tradiční soupeř Bordeaux, oblast se vyznačuje drsnějším podnebím, menší rozlo-

Jihozápad (Sud-Ouest) Tento tradiční vinařský region se rozkládá od hranic oblasti Bordeaux k  Pyrenejím. Z  červených odrůd se pěstují především Cabernet a Merlot, z bílých pak Sémillon a Sauvignon. Korsika Korsika leží u jižních břehů Francie a nabízí jak rosé, tak suchá bílá vína. Nejlepší korsická vína pocházejí z pobřeží.

Pojmy, se kterými se setkáváme i u nás

Terroir Tento výraz doslova znamená půda, ale u vinařů obsahuje souhrn podmínek dané lokality. Konkrétně jde o vzájemnou souhru složení půdy, na které se vinná réva pěstuje, vliv klimatu dané oblasti a samotnou krajinu, kdy víno ovlivňuje blízkost řeky. Diskutuje se o tom, zda mezi podmínkami ovlivňujícími terroir patří také umění samotného vinaře. Château Ve Francii má velké množství vinařství v  názvu château. V  překladu to znamená zámek, případně se význam používal k venkovským šlechtickým sídlům. Ve Francii skutečně i dnes hodně vinařství sídlí u či přímo v zámku, a to především v oblasti Bordeaux. Château však lze považovat za určitou významovou značku. Barrique Je to dubový sud o objemu 225 litrů původně z Bordeaux. Dne se používá dřevo z různých zemí, ale v každém případě to musí být dub bílý z rodu Genus Quercus. Při zrání vína v takovém sudu dochází k látkové výměně mezi vínem a dřevem.

Víno

XVIII/XIX

Loira Oblast údolí řeky Loiry je proslavena svými bílými víny. Tento vinařský kraj, o kterém se říká, že je nejkrásnějším jak ve Francii, tak na celém světě, se rozkládá od Centrálního masivu až k pobřeží Atlantiku okolo města Nantes. Pěstují se zde především odrůdy Chenin Blanc a Sauvignon.

Rhôna Oblast se táhne od města Vienne na severu až po Avignon na jihu a  tvoří ji 200 km dlouhý pás podél břehů řeky Rhôny. Z  hle-

diska pěstovaných odrůd se oblast Rhôny dělí na severní a jižní. Hlavní červené odrůdy jsou Syrah a  Grenache, bílé Roussanne a Clairette.

Zdeněk Zajíc Jaké konkrétní víno z Francie můžete doporučit? Jste-li milovníkem bílého vína z  odrůdy Chardonnay, doporučím ovocné a minerální chablis. Pokud vás ale více láká červená odrůda Pinot Noir, určitě ochutnejte velmi elegantní a ovocný styl vín z Chambolle Musigny. Která místa z hlediska milovníka vína by se v zemi měly navštívit? Záleží, co od daných krajů očekáváte. Každý je úplně jiný a  vždy něčím výjimečný. Já vždy moc rád

navštívím Bourgogne. Najdete zde elegantní vína s  neuvěřitelnou škálou ovocných až živočišných vůní a chutí. Nesmírné zážitky na vás však čekají v místních restauracích při tradičních kombinacích, jakými jsou cassoulet ze šneků s  bílým vínem z  Meursault, žabí stehýnka s  bílým vínem z  Puligny Montrachet či kohout na víně s červeným vínem z Volnay. V čem jsou vína z Francie výjimečná? Samozřejmě svou chutí vyjadřující jednotlivé apelace.

Savojsko Savojsko je vinařský region ve východní Francii. Savojské vinice ležící mezi jezery a kopci a vytvářející specifické ostrůvky najdeme po celém Savojsku. Savojsko je charakteristické pěstováním odrůd vinné révy, které nikde jinde ve Francii nenajdeme. Mezi bílé odrůdy patří Jacquère, Roussanne, Altesse (také známé jako Roussette) a  Gringet. Mezi červenými je typickou odrůdou Mondeuse.

V textu  byly využity informace z: André Dominé – Víno terroir-francie.cz, cz.francegude.com, i n ze rce

FRANCOUZSKO-ČESKÁ OBCHODNÍ KOMORA / Debatní obědy / Konference a speed business meetingy / Společenské a sportovní akce / Vzdělávací semináře / Průzkumy francouzského trhu / Vyhledávání obchodních partnerů / Inkubátor MSP / Vyhledávání zaměstnanců

/ PODPORA ROZvOjE FRANCOUZSKO-ČESKýCH OBCHODNÍCH vZtAHů / PlAtFORMA PRO SEtKÁvÁNÍ FRANCOUZSKé, ČESKé A MEZiNÁRODNÍ PODNiKAtElSKé KOMUNity v ČR / PARtNER PRO vStUP NA FRANCOUZSKý tRH

ČLENSKÉ VÝHODY • Komunita 270 francouzských, českých i mezinárodních členských společností • Vstup na akce zdarma nebo za členský tarif • Ročenka členů a e-databáze členů • Dvojjazyčný čtvrtletník Contact • Členské tarify na inzerci v periodikách FČOK • Školení a semináře pro zaměstnance a školení na míru za členský tarif • Obchodní služby za členský tarif

Španělsko: Lány vinic Španělsko z hlediska vína má dvě výjimečná postavení. Je to země s největší rozlohou vinic na světě (dnes asi 1,17 milionu hektarů vinic) a také je jedna z nejhornatějších zemí produkující víno. I proto nepatří Španělsko s 35 miliony hektolitrů vína za rok k největším producentům vín. Důvod je právě v tom, že se na jednom hektaru vypěstuje v průměru podstatně méně než jinde v západoevropských zemích. Španělské slunce je sice velmi intenzivní, ale v tomto případě je to mnohdy spíše nevýhoda. Na jedné straně totiž sucho v mnoha regionech znemožňuje pěstování révy ve velkém a na straně druhé hrozí ve vyšších polohách, což je v podstatě celé centrální Španělsko, že na révu na jaře dolehnou mrazíky.

A

však vzhledem k  tomu, že stále platí pravidlo, že réva, která musí o  své místo na světě bojovat, plodí kvalitní hrozny, bylo jen otázkou času, než španělští vinaři začali plně využívat veškerých svých možností. Poslední dekáda minulého století byla zcela ve znamení modernizace a  restrukturalizace. Mnohé zapomenuté tradiční odrůdy byly zachráněny před vymizením a  nové technologie přispěly k  tomu, že z  nich mohla být vytěžena netušená kvalita. Vinařské panoráma Španělska se zásadně změnilo a dnes se lisuje ve více než 67 apelacích (denominacích) DO naprosto přesvědčivé výborné víno z nejrůznějších odrůd. U  nás jsou vína ze Španělska oblíbená především proto, že se výrazně snoubí kvalita a cena. Ještě donedávna byl vývoz státem silně dotován. Rozdělení Španělska do oblastí DO je právě tak přehledné jako neúplné, neboť i  mimo ně vznikají mnohdy vynikající vína.

Klasifikace

Francouzsko-česká obchodní komora Chambre de commerce franco-tchèque

IBC, Pobřežní 3 186 00 Praha 8, Česká republika

T +420 224 833 090 F +420 224 833 093

[email protected] www.ccft-fcok.cz

Podobně jako v jiných zemích, tak i  ve Španělsku je rozlišování druhu a  kvality vína a  jeho taxativní

zařazení a  označení ustanoveno zákonem. Jednotlivé vinařské regiony mají specifické podmínky, což se odráží i  v  kvalitě a  charakteru vína, a proto je kvalita vína definována Evropskou unií. Ve Španělsku je to řešeno následovně. Zkratka VCPRD znamená Vinos de Calidad Producido de Regiones Determinades, což je vinařská oblast s vyjádřením kvality. Každý vinařský region má Consejo Regulador, což je regulační rada, jejímiž členy jsou představitelé z  výrobních bodegas (sklepů, družstev, podniků), z  místní vlády a  příslušní odborníci. Tato rada stanoví podmínky, rozhoduje o  tom, které odrůdy se pěstují, kde a  v  jakém procentuálním zastoupení a  jaký proces výroby a  zrání musí být dodržován a  tak podobně. V  současné době je ve Španělsku 69 akreditovaných VCPRD a  v  rámci nich jsou dva stupně (dvě kategorie) označení původu a to Denominacion de Origen jichž je 67, a dvě jako vyšší stupeň Denominacion de Origen Calificada. Tímto způsobem je víno deklarováno jako produkt pocházející z určité oblasti řízené Consejo Regu-

lador a  vykazující trvalou kvalitu, která je zaručena. D.O. – Denominacion de Origen  znamená to stejné jako A.O.C.  Apellation d´ Origin Contrôleé  ve Francii a  D.O.C.  Denominazione de Origine Controllata  v  Itálii. Ve Španělsku je nyní 67 D.O. D.O.Ca – Denominacion de Origen Calificada, těžko přeložitelný výraz calificada znamená kvalifikovaný, tedy vyšší stupeň. Je to stejné jako D.O.C.G. – Denominazione de Origine Controllata e Garantita v Itálii. Toto ohodnocení dostala La Rioja jako první a dlouho jediný region v  roce 1991. V  roce 2001 získala toto ohodnocení oblast Priorat.

Foto profimedia.cz

Languedoc-Roussillon Je to největší vinařská oblast na světě, rozkládající se na pobřeží Středozemního moře od Rhôny až k  Pyrenejím, kde se pěstují především červené odrůdy vína. Ročně vyprodukuje neuvěřitelné dvě miliardy lahví. Nejvýznamnějšími pěstovanými odrůdami jsou Carignan, Grenache, Merlot a Cabernet Sauvignon.

Rozloha vinic:

1 170 000 ha

Roční produkce: 35 000 000 hl Podíl exportu vína do České republiky: 14 %

Vinos de Pago  je nová kategorie lehce nadřazená D.O. Lze ji přirovnat k  francouzskému grand cru. Označuje jednotlivá vína a vinařství v různých a specifických klimatických a  půdních podmínkách. V této kategorii jsou vína vynikající kvality a jde v současnosti o šest vinařství. Tito výrobci nebyli dříve v žádné denominaci. Ostatní vína v  oblastech, která nejsou pod denominací, se zařazují jako Vino de la Tierra, zkratka je VDLT, neboli zemské víno, což

Víno

nice, jejího kultivování a sklizně, až po technologické zpracování hroznů výrobek, tedy víno. Minimální hranice doby zrání vína v sudu udává zákon. Kategoriemi vín podle zrání v sudu jsou následující označení: Joven (mladý) jsou mladá vína, která se uvádějí na trh prvním nebo druhým rokem po sklizni a jsou určena k  okamžité spotřebě. Uchovávají si charakter odrůdy, svěžest i ovocnost. Měla by se konzumovat během jednoho roku. Pokud se tak nestane, neznamená to, že by to vínu uškodilo, ale může ztratit něco ze své svěžesti. Tato vína jsou velmi moderní, dobře se pijí a mají svoje důležité místo v gastronomii. Sin crianza  (bez sudu) je zřídka se vyskytující označení vín podobné kategorie jako joven, ale víno se nemusí spotřebovat během jednoho roku a svým způsobem dozrává v lahvi. Někdy taková vína od dobrých výrobců nejsou deklarovaná ani jako  joven, ani  sin crianza, ale mají svěžest a ovocnost a charakter mladého vína. Cosecha je vyšší kategorie zrání a  víno může zrát i  několik měsíců v  barikovém sudu a  následně Kategorie vín podle zrání Výsledkem celého procesu je v lahvi. Je to totéž jako semi crianvždy od výběru odrůdy, výsadby vi- za, označení pro takzvané částečje ekvivalent francouzského Vins de Pays de Zone. Toto označení se užívá u  vín, která mají dostatečný místní styl a  charakter, jsou zvláštní a  osobitá. Takové oblasti jsou spravovány místním úřadem ministerstva zemědělství. Ve Španělsku je nyní asi 35 oblastí s tímto označením. Vino Comarcal, zkratka VC znamená místní víno. Je vyráběno na větších plochách než VDLT a je ekvivalentem francouzského  Vins de Pays de Region, nebo  Vins de Pays de Department. I zde je méně řízení a  méně kontroly, ale snaha získat označení D.O. je i zde velká. Vino de Mesa de…, zkratka VDMde, neboli stolní vína odněkud, s  určením odkud pochází. I  v  této kategorii mohou být i  vína vysoké kvality. Vino de Mesa, zkratka VDM, je stolní víno, kdy se uvádí barva a že je vyrobeno ve Španělsku. Žádné regionální odrůdy zde nejsou určeny ani neexistuje povolování výroby vína (jeho jednotlivých kategorií) s ohledem na ročníky.

né zrání v  malém barikovém sudu o obsahu 225 l. Crianza  znamená zrání (školení) v sudu a toto označení se týká červených vín z vybraných hroznů, která zrají minimálně šest měsíců v  novém dubovém, malém barikovém sudu o obsahu 225 l. Používají se sudy z  amerických a  francouzských dubů. Pak vína zrají dalších několik měsíců v lahvi. Odlišné je to v oblasti Rioja a Ribera del Duero, kde vína zrají minimálně 12 měsíců v  sudu. Většinou zrání probíhá v  sudech, ne více než tři roky používaných, s  možností kombinací těchto sudů, a to podle receptury a  rutiny sklepmistra. Vína jsou určena především ke spotřebě, ale je možné uložení na určitou dobu. Reserva je označení pro vybraná červená vína z  nejlepších ročníků, která díky svému potenciálu zrají 12 měsíců v novém dubovém barikovém sudu nebo výjimečně při kombinaci sudů používaných prvním, druhým nebo třetím rokem a  posléze dalších několik měsíců v lahvi. V oblasti Rioja a Ribera del Duero vína zrají minimálně 18 měsíců v sudu a 18 měsíců v lahvi. Vína se mohou konzumovat, ale jsou vhodná i  na delší uložení. Některé

sklepy garantují pro svá vína, zejména v  Rioja a  Ribera del Duero, uložení 20 až 30 let. Gran Reserva  je označení pro vybraná červená vína z  výjimečných ročníků, která zrají minimálně 24 měsíců v novém dubovém sudu a několik let v lahvi. Jsou gran reservy zrající i 48 měsíců v dubovém sudu a poté ještě v lahvi. V oblasti Rioja a Ribera del Duero vína zrají minimálně 36 měsíců v  sudu a  24 měsíců v  lahvi nebo naopak. Opět je to dáno zvyklostí a rutinou sklepmistra. Vína této kategorie jsou vhodná k dlouhodobému uložení. Fermentado en barrica  je označení pro zrání bílých vín v barikovém sudu, což je obdobacrianza, reserva a  gran reserva  u  červených vín, protože většinou se tato označení u  bílých vín nepoužívají. Bílá vína zrají většinou šest měsíců v  novém dubovém barikovém sudu. Může se také objevit označení barrel fermented, což platí pro tato bílá vína zrající v  barikových sudech. V textu byly využity informace z:  André Dominé – Víno, petrus-vino.cz

Portugalsko: Kvalita a cena Dnešní Portugalsko je bohaté na původní odrůdy, které si zarytě uchovalo. Se svou produkcí devět milionů hektolitrů vína patří k významným světovým producentům tohoto lahodného moku. Nabízí obrovské množství vín na vysoké úrovni s příznivým poměrem mezi jeho kvalitou a cenou. V jednotlivých regionech jsou rozdílné klimatické a geologické podmínky (od mořského pobřeží až po svahy ve výšce dva tisíce metrů nad mořem), které dotvářejí jejich jedinečnost a nezaměnitelnost. 

D

nes nabízí 29 vinařských oblastí, z  nichž některé měly mezi znalci jméno již v  19. století, fascinující spektrum druhů vín. Portugalská červená vína jsou stále častěji schopná konkurovat nejlepším a  nejjemnějším světovým vínům – přitom si však zachovávají naprosto samostatný charakter. Vína například z regionů Douro, Alentejo a Dao mají ty nejlepší předpoklady k  tomu, aby se stala slavná: ovocnost, vyzrálost, kyselina i potenciál ke stárnutí.

Nejen portské

V myslích většiny příznivců vína je ale Portugalsko spojeno s  klasickým portským. Jeho barvitá his-

Klára Kolárová Jaké konkrétní víno můžete doporučit? Skvělá je například Rioja z  vinařství Roda. Která místa z hlediska milovníka vína by se v zemi měla navštívit? Za návštěvu stojí rozhodně Rioja, ale neopomněla bych ani Andalusii a město Jerez a jeho okolí se slavným a skvělým sherry. Je to místo, které zapůsobí svou atmosférou. Pro milovníky vína a jídla je povin-

ností Baskicko, kde v okolí města San Sebastian naleznou opravdový gastronomický ráj počínající nejlepšími tapas bary a končící asi největší koncentrací michelinských restaurací. V čem jsou vína ze Španělska výjimečná? Nabízejí mnohdy vynikající poměr cena–výkon. Hlavně mluvíme-li o červených vínech. A pak je tu samozřejmě sherry, které je naprosto jedinečné.

Foto profimedia.cz

Foto profimedia.cz

XX/XXI

torie je ukázkou vývoje vinařských (ale i  politických) proměn Evropy, během níž si ovšem víno z  Porta nikdy nenechalo sáhnout na své výsadní postavení. Toto slavné víno vzniká fortifikací neboli přidáním neutrálního alkoholu do vína během procesu jeho výroby. Na rozdíl od jiných obdobných vín se alkohol do portského přidává již ve fázi fermentace. Tím se zastaví kvašení a  vínu zůstává zbytek přírodních cukrů. Během staletí se vytvořila řada typů portského, jež zahrnuje jak suché bílé, tak běžná červená ruby či tawny až po sofistikovaná, špičková vína z jednotlivých single quintas. Ostrov Madeira je známý stejnojmenným (a rovněž fortifikovaným) vínem. Typickou vlastností pro jeho výrobu je ohřívání vína v  pecích. Tím se napodobuje proces, který v  dávných dobách vedl ke vzniku jeho popularity – než se dostalo zdejší víno  ke břehům kontinentu, sudy s  Madeirou rozpalovalo na lodích pálící slunce. Ostatní portugalská vinařská produkce je tak trochu ve stínu těchto dvou jmen. Avšak neprávem. Suchá červená vína z oblasti Bairrada a Dao mohou v mnoha případech soupeřit s  evropskou vyšší třídou a  i  kvalita červených vín z dalších oblastí, jako je Riba-

tejo  nebo  Alentejo, má stoupající úroveň.

Klasifikace

DOC – Denominaçao de Origem Controlada  Představuje nejvyšší kategorii, která vymezuje 19 nejlepších vinařských krajů. Zaručuje původ a například kontrolovaný výnos.  VQPRD – Vinhos de Qualidade Produzidos em Regioes Determinadas  Takto jsou označována kvalitní vína v určitých oblastech, které vycházejí z typických vlastností vína.   Vinho Regional (VR) – gionální víno  Mnoho vynikajících vín je dodáváno na trh pod tímto označením, zaručuje vlastnosti typické pro danou geografickou oblast, mohou být použity i netradiční odrůdy.

Rozloha vinic:

400 000 ha

Roční produkce: 10 000 000 hl Podíl exportu vína do České republiky: minimum  (téměř výhradně portské)

Vinho de Mesa – stolní víno  Označení zaručuje, že víno bylo vyrobeno v  Portugalsku, ale neuvádí se oblast ani rok sklizně. Vinařské komise jednotlivých oblastí vydávají ochranné známky Selo de Garantia, které zajišťují autentičnost vín. Nejčastěji se lepí na zadní část lahve nebo přes hrdlo (portské víno) a  každá láhev má vlastní přidělené číslo. V textu byly použity informace z: André Dominé – Víno, Vinoportugal.cz, Vino.cz

Tomáš Bruha Jaký je váš vztah k vínům z Portugalska? Pozitivní, ostatně jako ke všem dobrým vínům světa. Přestože u  nás portugalská vína nejsou příliš známá, vynecháme-li portská vína, myslím, že Portugalsko má co nabídnout, a to nejen vína červená, ale především vína bílá, v čele se známým Vínho Verde neboli „zeleným“ vínem.

Čím jsou vína z Portugalska zajímavá? Určitě nejznámější vína jsou vína portská, ale osobně se mi líbí i svěží bílá vína odrůdy Alvarinho. Každý, kdo viděl obrázky z  portugalských vinic, tuší, že za víny z této oblasti je velká práce – poměrně příkré svahy a vinice, výrazně teplé počasí – práce vinařů je zde velmi fyzicky náročná.

Víno

Německo: Boj o kvalitu V Německu je celkem 102 000 ha vinic, které obhospodařuje 48 000 vinařů a vinohradníků. Držba vinohradů je silně rozdrobená, jen 18 procent vinařů (respektive majitelů) vlastní více než tři hektary vinic. Celé dvě třetiny plochy vinic se nacházejí ve spolkové zemi Porýní-Falc (RheinlandPfalz). Ročně se vyrobí asi osm až deset milionů hektolitrů vína. Hektarové výnosy jsou velmi vysoké, průměrně 90 až 100 hektolitrů. tě vyšším množstvím zbytkového cukru. Ročně se v  Německu vypije 24 litrů vína na obyvatele, z  toho polovina pochází z  dovozu. Velmi oblíbená jsou zde šumivá vína: tvoří celou šestinu zkonzumovaného vína, přičemž čtyři z pěti lahví jsou domácího původu; Němci vypijí takřka čtvrtinu celosvětové produkce sektu. Převážná většina německých vinic leží na nejsevernějším okraji oblasti, kde jsou hrozny vůbec schopny ještě vyzrát. Mnoho odrůd se tady pěstuje na plochách

nevhodných pro jiné zemědělské využití. Bez révových keřů by se rozprostíraly jen lesy nebo holé stráně. Sečteno – Německo nemá nijak zvlášť ideální podmínky pro vína světové úrovně. A  přesto se tu rodí vína úžasné elegance, jíž se nedaří dosahovat jinde. Tajemství spočívá ve vyváženém poměru mezi dvěma složkami, které samy o sobě na první pohled nepůsobí nijak atraktivně. Je to cukr a  kyselina, které se harmonicky snoubí. Nejvíc je to znát na odrůdě Ries-

Rozloha vinic:

102 000 ha

Roční produkce: 10 000 000 hl Podíl exportu vína do České republiky: 4 %

Foto profimedia.cz

N

ěmecko je čtvrtým největším producentem vína v  Evropě, v  celosvětovém měřítku drží devátou příčku. Pětina produkce jde na export, hlavně do USA, Velké Británie, Nizozemska a  skandinávských zemí. Na území Německa se nachází takřka 60 procent celosvětové výsadby Ryzlinku rýnského (22 600 ha). Dalším specifikem je výrazný podíl polosladkých a sladkých vín (asi 35 procent) na celkové produkci; v  nezanedbatelném množství se vyrábějí i polosuchá červená vína, popřípadě s ješ-

ling neboli Ryzlink rýnský, dnes již neodmyslitelně spjaté s německým vinařstvím. Podstatná část nejlepších vín je právě z  této odrůdu. Na některých významných vinicích se pěstuje téměř výlučně. Z druhé nejvíce využívané odrůdy Müller Thurgau se vyrábějí vína spíše horší kvality. Většinou levná vína bez označení odrůdy jsou právě z ní. Německo má třináct vinný oblastí. Největší věhlas si získaly oblasti Mosela – Sára – Ruwer a  Rheingau, kde je koncentrace špičkových vinařství. Mosela – Sára – Ruwer produkuje jedny z  nejlehčích, nejdelikátnějších a  přesto koncentrovaných a  trvanlivých ryzlinků v  Německu. Naproti tomu ryzlinky z  Rheingau jsou větší stejně jako z  Nahe. Vína z  Porýní-Hesenska jsou jemnější. Ryzlinky ze Středního Porýní jsou hubenější. Bádenská a falcká vína – včetně červených – mohou být poměrně těžká a falcká bílá často vynikají obzvláštní kořenitostí. Typické francké silvanery jsou suché a  lehce zemité a  vína ze Saska zřídka překročí hranice své domoviny, i  když tamní suchá bílá se vyplatí okoštovat. Ahr je

odedávna oblastí červeného vína a  nyní se od tradičního sladkého stylu odvrací. Ve Wüttembersku vzniká množství červených vín, která – když se povedou – jsou vynikající, ale většinou poměrně chudokrevná. Oficiální, vinařským zákonem definovaná, klasifikace německých vín je založena na predikátním neboli přívlastkovém systému, který je též uplatňován v  rámci českého vinařského zákona, neboť mu byl německý systém určitým vzorem. Tento třídicí systém se řídí při jakostní klasifikaci vín jediným kritériem: cukernatostí moštu, německy Mostgewicht. Čím větší cukernatost – v Německu měřena na stupnici Oechsle, v ČR na stupnici ČNM –, tím vyšší přívlastek. Základ pomyslné jakostní pyramidy německých vín tvoří Tafelwein (stolní vína – hrají minimální roli, neboť se téměř nevyrábějí), následuje Landwein (zemské víno – významem i množstvím též zanedbatelná kategorie), Qualitätswein (jakostní víno), Qualitätswein bestimmter An-

Sladká vína Nejvyhledávanější německou specialitou na mezinárodních trzích jsou sladká vína, v  prvé řadě bájemi opředené ledové víno. Sladké výběry, bobulové výběry nebo hrozinkové výběry jsou málokde tak zdařilé jako v Německu. Mosela či svahy vinic v blízkosti řeky Rýn nebo Mohan jsou díky rychlému střídání vlhkého chladu a slunečního tepla v podzimních týdnech obzvlášť vhodné pro výrobu bobulových a hrozinkových výběrů. Naproti tomu hrozny pro ledová vína je možné sklízet ve většině nízko položených, a tudíž chladnějších lokalit.

baugebiete – QbA (jakostní víno určeného původu), Qualitätswein mit Prädikat (jakostní víno s přívlastkem): Kabinett (kabinet), Spätlese (pozdní sběr), Auslese (výběr z hroznů), Beerenauslese (výběr z  bobulí), Trockenbeerenauslese (výběr ze seschlých bobulí), Eiswein (ledové víno). Navíc jsou přívlastky Kabinett, Spätlese a  Auslese často doplněny adjektivy: trocken (suché – do 9 g zbytkového cukru), halbtrocken (polosuché – do 18 g zbytkového cukru) nebo feinherb (může znamenat polosuché nebo i  polosladké – bez závazně určené hranice zbytkového cukru). Chybí-li na etiketě jeden z těchto údajů u  přívlastku, jde o  vína polosladká či sladká.  Konzument by se mohl na etiketě setkat i  s  označením, které se podobá apelačnímu systému, a to u členů nejdůležitějšího spolku německých vinařů (sdružuje asi 200 nejvýznamnějších vinařství) asociace Verband der Prädikatsweingüter (VDP). Tito vinaři považují stávající systém za nedostatečný – jakostní klasifikace vín dle jediného parametru (cukernatosti) je podle nich scestná, protože nezohledňuje další důležité parametry vína a  hlavně ignoruje zásadní faktor konkrétního původu hroznů. Z tohoto důvodu prosazuje VDP vlastní klasifikaci založenou na apelačním systému, který klade důraz na původ vína. Základ tohoto třídílného systému propagovaného VDP tvoří: Gutsweine, něco jako „statková vína“, tedy základní vína každého vinařství na vysoké úrovni, upro-

Foto profimedia.cz

XXII/XXIII

střed jsou Lagenweine, tedy vína z  určitých, klasifikovaných viničních tratí, na špičce stojí Grosse Gewächse, tedy vína Grand Cru z nejlepších parcel nejlepších viničních tratí. Pro výrobu těchto kategorií vín platí další pravidla, která se týkají povolených odrůd, minimální cukernatosti, maximálních výnosů, technologie výroby a  tak podobně. Nutno podotknout, že tato klasifikace není aktuálně uznána vinařským zákonem. To znamená, že je například zakázáno uvést na lahvi Grosses Gewächs, na etiketě lze nalézt pouze označení GG. Jde tedy čistě o „soukromou“ legislativu, přičemž právo vyrábět vína Grosses Gewächs náleží pouze členům VDP. Lze ale konstatovat, že vinařská veřejnost tuto „alternativní“ klasifikaci přijala a zejména vína Grosses Gewächs se těší velkému zájmu kritiků, obchodníků a zákazníků. Na druhé straně má přívlastkový systém v  Německu dlouhou tradici a  hodně zastán-

ců, do budoucnosti se proto rýsuje určitá kombinace apelačního a přívlastkového systému. V textu byly využity informace z: Joanna Simonová – O víně, André Dominé – Víno, Hugh Johnson a Jancis Robinsonová – Světový atlas vína, vinonaut.cz, ovine.cz

Zdeněk Zajíc Jaký je váš vztah k vínům z Německa?

Je mi vždy velkým potěšením ochutnat vyzrálý riesling z Mosel. Čím jsou vína z Německa jiná než vína z Moravy?

Řekl bych, že úplně vším! Jiné podloží vinic, jiné klony révy vinné, jiní vinaři a  jejich nadhled a  pokora při výrobě vína.

Víno

XXIV/XXV

a nacházejí se většinou ve východní a jihovýchodní části země. Z této celkové plochy spadá celých 70 procent ve prospěch bílého vína, které se pěstuje ve 22 schválených odrůdách a podíl červeného vína ve 13 schválených odrůdách zabírá zbylých 30 procent. 

R

akousko jako vinařská země je rozdělena do čtyř vinařských oblastí: Dolní Rakousko (Niederösterreich), Burgenland, Vídeň (Wien) a  Štýrsko (Steierland). Tyto čtyři velké regiony se dále dělí na jednotlivé podoblasti. Několik malých vinic je také roztroušeno v  horských zemích Rakouska (například Tyrolsko), ale jejich podíl na ploše využívané k pěstování vína je však minimální. Průměrná roční sklizeň vína je 2,5 milionu hektolitrů a  většina je spotřebována na domácím trhu. Vývoz domácího vína však v  posledních letech velmi výrazně roste. V Rakousku provozuje vinařství asi 20 tisíc malých a  středních podnikatelů, mnoho z nich zajišťuje svoji existenci úspěšným prodejem přímo ze svého sklepa ke konzumentovi. Více než polovina celkové plochy vinic se vztahuje k pěstitelům s  větší obdělávanou plochou, než je pět hektarů, tyto firmy jsou také celkem silné v  exportu. Nicméně v  Rakousku existují i  velké společnosti, které pěstují víno na plochách větších než 200 hektarů, které jsou velice konkurenceschopné v  mezinárodním měřítku. Rakousko je zemí velkých kvalit, přičemž asi dvě třetiny jsou vína

jakostní – a některé z nich právem – náleží k nejlepším na světě, ať už jsou to vína bílá, červená a zejména sladká.

Nejvíce pěstované odrůdy

Veltlínské zelené – Grüner Veltliner (Synonyma: Weissgipfler, Grüner Muskatteler), podíl v  procentech: 29,4. Ryzlink Vlašský – Welschriesling (Synonyma:  Riesler), podíl v procentech: 7,8. Müller Thurgau (Synonyma: Rivaner), podíl v procentech: 4,6. Rulandské bílé – Weißer Burgunder (Synonyma: Weißburgunder,Weißeburgunder, Weieburgunder, Pinot Blanc, Klevner), podíl v procentech: 4,3.

Rozloha vinic:

Ryzlink rýnský – Riesling (Synonyma: Rivaner), podíl v  procentech: 4,6. Chardonnay (Synonyma: Morillon, Feinburgunder) podíl v  procentech: 3,1.

48 500 ha

Roční produkce: 2 600 000  hl Podíl exportu vína do České republiky: 2%

Přívlastková vína (Prädikatswein) Přívlastková vína jsou jakostní vína charakterizovaná určitým stupněm zrání, případně způsobem sklizně. Není u nich povoleno doslazování ani zvyšování koncentrace. KMW (Klosterneuburský moštoměr) – cukernatost moštu, udávaná v  gramech cukru na 100 gramů moštu. 1 KMW odpovídá přibližně 5° Öchsle.

Klasifikace

Rakouská přívlastková vína se dělí na klasická suchá, ovocitá vína (s  označením DAC Klassik/Classic, Kabinett, Wachau Federspiel) a na plná vína stylu Reserva (DAC Reserve, Trocken Spätlese, Wachau Smaragd), která jsou vhodná k archivaci. Jakostní vína (Qualitätswein) Označení jakostní víno (Qualitätswein) mohou nést pouze vína vyrobená z některé ze 35 schválených odrůd révy vinné (nebo cuvée těchto odrůd), která pocházejí ze zákonem specifikovaných vinařských oblastí s  chráněným označením původu. Jakostní vína podléhají kontrole příslušných úřadů a  na jejich etiketách najdeme kód ověření kvality. Symbol červenobíločervené rakouské trikolory na záklopce zaručuje, že obsah láhve odpovídá uváděné kvalitě vína.

Foto profimedia.cz

Rakouské vinice se prostírají na necelých 50 000 hektarech půdy

vých rohožích, nebo zavěšených. Minimální doba sušení před lisováním je tři měsíce.

Druhy přívlastkových vín: Pozdní sběr (Spätlese) – cukernatost 19° KMW, ze zcela zralých hroznů. Výběr z  hroznů  (Auslese) – 21° KMW, pozdní sběr z pečlivě vybraných hroznů. Výběr z  bobulí  (Beerenauslese/BA)  – 25° KMW, z  přezrálých hroznů nebo z hroznů napadených ušlechtilou plísní Botrytis cinerea. Ausbruch  – 27° KMW, výhradně z  hroznů napadených ušlechtilou plísní Botrytis cinerea nebo ze suchých přezrálých hroznů. Výběr z  cibéb  (Trockenbeerenauslese/TBA) –  30° KMW, výběr ze suchých bobulí hroznů napadených ušlechtilou plísní Botrytis cinerea ponechaných na keřích. Ledové víno  (Eiswien) –  25° KMW, z hroznů, v době sklizně a lisování přirozeně zmrzlých. Slámové víno  (Strohwein/ Schilfwein) – 25° KMW, z  plně dozrálých sladkých hroznů, sušených na slaměných nebo rákoso-

DAC  (Districtus Austriae Controllatus) Pokud na etiketě vína najdete za názvem oblasti původu vína označení DAC, máte před sebou přívlastkové víno, pro danou oblast typické (podobně jako je tomu ve Francii u  vín s  označením AOC nebo v  Itálii u  vín s  označením DOC). Doplňkové označení Reserve znamená, že jde o  plnější, silnější víno. V současnosti má právo používat pro svá vína označení DAC sedm rakouských vinařských oblastí. V textu byly využity informace z: André Dominé – Víno, rakouskevino.cz, wineworld.cz

Klára Kolárová Jaký je váš vztah k vínům z Rakouska? Můj vztah je nadmíru pozitivní, prodávají se zde skvělá a  charakterní vína. Líbí se mi, že každý region má svůj osobitý výraz. Vinařství jsou otevřená veřejnosti a téměř v každé vesnici se dá výborně najíst, pokud ne výborně, tak alespoň velmi slušně. A navíc všude ochutnáte selekci opravdu lokálních vín. Čím jsou vína z Rakouska jiná než vína z Moravy? Je na nich vidět obrovský posun od kvantity ke kvalitě. A to u všech kategorií vín, nejen těch špičkových. Jaký je váš oblíbený vinař? V  Rakousku jich je mnoho. Krutzler, Gesellmann, Skof, Huber, Zull, Hirtzberger, Knoll, Brundlmayer a  spousta dalších…

Slovensko: Karpatské svahy Vinohradnictví na Slovensku má podobnou historii jako

Rozloha vinic:

21 000 ha

jeho  vinařští sousedi (Rakousko, Maďarsko a Morava). Podobné

Výroba vína:

330 000 hl

jsou i podmínky pro pěstování révy vinné. Po rozpadu Rakousko-

Podíl exportu vína do České republiky: 10 %

-Uherska připadla Slovensku část oblasti, kde se tradičně

vlašský, Veltlínské zelené, Müller Turgau, Tramín červený a  Rulandské bílé. Je tu i  ekologicky čistá podoba Chardonnay. Čistým odrůdovým profilem poutají červená vína. Frankovka modrá se asi nejvíce zapsala do paměti účastníků světového kongresu v  roce 2002 na Slovensku. A  samozřejmě tradiční Svatovavřinecké a  Modrý Portugal.

Čtyři historická vinařská města – Nitra, Topoľčianky, Vráble a Sereď garantují tradici vín tohoto kraje. Z  vín je nejznámější originální Radošínský Kliner. Velmi jsou žádány růžové topoľčianské kabinety a  frankovky, mojmírovské ryzliky, čapkovská Feteasca regala. A  samozřejmě klasika Tramín červený, Dievčie hrozno, Rulandské bílé a Müller Thurgau. Nesmí se zapomenout na slovenské šumivé ze Sereděi Nitry.

Nitranská oblast Řeky Dolní Váh, Nitra, Hron, Žitava, pohoří Povážského i Pohronského Inova, pohoří Tríbeč, kopce Zobor i  Sitno jsou veličiny, které definují originalitu polohy, půdní složení a  originální mikroklima.

Východoslovenská oblast Vína z  tohoto kraje nasály atmosféru podmínek klimatu, které ovlivňují kontinentální podnebí ruských a  ukrajinských rovin i  unikátní složení sopeční půdy u Tibavě a Sobrancích. Zdejší Rulandské bílé

pěstovalo a vyrábělo tokajské víno.

N

a Slovensku je šest vinohradnických oblastí. Dále se rozdělují na rajony a vinařské obce. Malokarpatská oblast Táhne se od soutoku Moravy a  Dunaje až po Čachtice. Od pahorkatiny Hlohovce až po Skalicu. Na malém území se nachází nezvyklý půdní koncentrát. Vinohrady v  tomto teritoriu plodí vyhraněná vína, která byla od středověku velmi žádaná. Pěstuje se tu Veltlínské zelené, Ryzlink vlašský, původní Dievčie hrozno, Silvánské zelené, Chardonnay, originální Devín, královská Frankovka. Jihoslovenská oblast V oblasti se velmi daří Ryzlinku vlašskému a  Ryzlinku rýnskému, který je zapsán ve světoznámém Wine Spectatore Roberta Pakera. Jsou tu vyhledávaná přívlastkové vína od pozdního sběru až po výběr z  hroznů, ledové a  slámové víno. Z  tohoto kraje je ceněné i  Chardonnay, Sauvignon, rulandský trojlístek v  bílém, šedém a  modrém provedení. Cabernet Sauvignon v  ojedinělé středoevropské verzi a  Dunaj, jako nový vinohradnický slovenský klenot. Středoslovenská oblast Z bílých vín na sebe soustřeďuje pozornost pětice vín – Ryzlink

Foto profimedia.cz

Rakousko: Veltlínské zelené

a Chardonnay jsou jemná a nevtíravá a přece zůstanou v paměti. Jsou tu ale i vína výrazná jako Silvánské zelené, Dievčie hrozno a  Müller Thurgau. A  ve východoslovenské podobě Ryzling vlašský. Modré odrůdy reprezentuje Frankovka s barvou zářivého rubínu a poslední dobou i Rulandské modré. Oblast Tokaj Víno Tokaj se rodí na výjimečném území táhnoucím se po obou stranách slovensko-maďarské hranice. Říká se, že je spjaté s jádrem matky země. Jihovýchodní svahy Zemplínských kopců jsou totiž složené z  pozůstatku bouřlivé vulkanické činnosti. Na podzim jsou vinice zahaleny do mlhového oparu, který s podzimním sluncem rodí ušlechtěnou plíseň Botrytis cinera. Jejím dílem jsou cibéby, malý, ne každoroční hroznový zázrak přírody. Historií prověřený trojzápřah tokajských vín v podobě Furmintu, Lipoviny a  Muškátu žlutého spolu s  technologií pomalé oxidace

Život je krásný. A vy to víte

Víno

XXVI/XXVII v  dřevěných sudech vytváří onen zázrak Tokaj.

Rozdělení vín

Slovensko má od roku 1996 vinařský zákon. Veškerý dozor ze zákona včetně zatřiďování vína a kontroly kvality má Ústredný kontrolný a skušobný ústav poĺnohospodárský. Jakostní klasifikace vína je téměř shodná s Českem. Slovenská vína se rozdělují do tří nových kategorií: Víno – bez zemepisného označenia – dříve stolní víno. Je to nejnižší kategorie. Chránené zemepisné označenie nebo CHZO – představuje střední kategorii. Zařazuje se sem místní specifické a regionální víno. Dříve oblastní víno je změněno na regionálné.

Richard Süss Jaké konkrétní víno ze Slovenska  byste doporučil? Za poslední dobu, co jsem ochutnával slovenská vína, mohu jednoznačně doporučit červené cuvée Traja jazdci z vinařství Elesko. Překrásné plné víno vyrobené z  odrůd Alibernet, Merlot a Pinot Noir. Harmonická chuť s  vyzrálým charakterem, dotekem višní, stopou vanilky a čokoládovou dochutí. Která místa z hlediska milovníka vína by se v zemi měla navštívit? Osobně bych si nenechal ujít v Malokarpatské podoblasti v obci Modrá vinařství Elesko. Mladé, moderní vinařství získalo ocenění stavba roku 2010. Návštěvník má možnost navštívit celé vinařství takzvanou „cestou poznání“, bě-

Pro slovensko je to Malokarpatská, Chránené označenie pôvodu Južnoslovenská, Stredoslovenská, nebo CHOP – představuje nejvyšší Nitrianská, Východoslovenská a vikategorii. Jsou zapsány v  registru nohradnícká oblasť Tokaj. Synonymum CHOP pro Slovenchráněných označení vín E-Bacchus.

hem níž nahlédne do tajů výroby vína. Vinařství vyrábí vína ve špičkové kvalitě pomocí nejmodernějších technologií. V  komplexu vinařství je zážitková restaurace s  menu zaměřené na sezonnost a  zvěřinové speciality z  vlastního chovu. Návštěva tohoto vinařství je opravdu zážitek. Dále bych doporučil navštívit Slovenský salon vín v  zámku Pezinok, kde leží výběr z nejlepší produkce. V  čem jsou vína ze Slovenska zajímavá (zvláštní)? Slovenská vína se od našich vín v  podstatě neliší, rozdíl najdeme v  několika nově šlechtěných odrůdách, jakým je například Děvín, Váh, Diamant, Hron, které se u nás zatím v podstatě nepěstují.

skou republiku je výraz Districtus Slovakia Controlatus (DSC, D.S.C.) V textu  byly využity informace z: zvhv.sk, slovakwines.sk

Maďarsko: Nejen Tokaj a Tokaj, které jsou většinou i podle těchto hor pojmenovány: Mátra, Eger, Bükk a Tokaj.

B

lízko řeky Dunaj a  severních hranic země se nachází další skupina vinařských oblastí Severní Zadunají. Sem řadíme Ászár-Neszmély těsně při řece, Etyek-Buda v  okolí hlavního měs-

ta, oblast Mór na jižních svazích hory Vértes, oblast Pannonhalma kolem stejnojmenného opatství, a  oblast  Sopron  v  blízkosti Neziderského jezera (Fertő tó/Neusiedler See) a  rakouského Burgen-

Klasifikace

A120008717

ska najdeme čtyři podoblasti na jižních svazích hor Mátra, Bükk

čí zatím méně známé podoblasti této skupiny jsou pak Tolna a Pécs. Plochou vinic a množstvím vyrobeného vína jasně vede skupina podoblastí na  velké jižní nížině Alföld, na východ od Dunaje. Sem patří Csongrád, Hajós-Baja a  obrovská podoblast Kunság.

Vína označená jako přírodní (természetes borok) se dělí do pěti jakostních stupňů. Stolní víno (asztali bor)

i nzerce

skupených do pěti větších celků. Ve skupině severního Maďar-

landu. Další významnou skupinu vinařských oblastí najdeme kolem jezera  Balaton. Sem patří podoblasti Balatonfelvidék, Badacsony a  Balatonfüred-Csopak  na severním břehu, Balatonboglár na jižním břehu, Zala a Somló v blízkém, spíše západním okolí jezera. Skupina vinařských oblastí  Jižního Zadunají  v  poslední době vybudovala velkou prestiž hlavně díky nejjižnější maďarské oblasti  Villány. Velký talent dokazují i  trochu severnější vinaři ze Szekszárdu. V  zahrani-



V Maďarsku je zaregistrováno celkem 22 vinařských oblastí se-

ZEN je stylový magazín deníku Mladá fronta E15 Další číslo vychází v pondělí 10. prosince

Víno

s  obsahem alkoholu mezi devíti a 11 procenty. Zemská vína (tájborok), v Maďarsku zvaná též vína k pečínce (pecsenye borok), jsou stolní vína vyšší jakosti. Smějí se vyrábět jedině z uznávaných odrůd a pocházet musí ze stanovených oblastí. Jakostní víno (minöségi bor) je také dovoleno vyrábět pouze z  konkrétních odrůd, jejichž obsah v  daném víně nesmí být nižší než 85 procent. Víno musí pocházet ze stanovených vinařských oblastí, jejichž výnos nepřesahuje sto hektolitrů na hektar. Víno mimořádné jakosti (különleges minöségi borok) je z  přezrálých nebo ušlechtilou plísní napadených hroznů. Výnosy v  oblastech, z  nichž víno pochází, nesmí přesáhnout 75 hektolitrů na hektar. Musí být uvedeny přesné údaje o  vinařské oblasti, ročníku a odrůdě.

Rozloha vinic: Roční produkce:

80 000 ha 3 200 000 hl

Podíl exportu vína do České republiky: 11 %

Muzeální vína (muzeális borok) jsou jakostní vína nebo vína vysoké kvality, která zrají nejméně pět let v lahvích či sudech. Na maďarských lahvích rozhodně nehledejte přívlastky, systém zatřídění podle cukernatosti moštu se tu nepoužívá. Typickému názvu jako například Figula Balatonszőlősi Olaszrizling 2009 můžete porozumět podle následujícího klíče: > první část je stabilně jméno vinařství > na druhé pozici bývá místo původu > na třetí pozici je odrůda > na konci je ročník. Místo původu se uvádí velmi často, a to v podobě názvu viniční tratě, obce, vinařské oblasti nebo výjimečně i širšího vinařského regionu. Můžete narazit i na fantazijní, podle aktuální módy často latinský název místo uvedení odrůdy, a  to nejspíš v případě kupáží.

Odrůdy

Orientaci  mohou ztížit i  cizím dojmem působící  maďarské odrůdy, případně maďarské názvy mezinárodních odrůd. Z významnějších bílých jsou za (v podstatě) domorodé považovány:

Furmint  (Tokaj, Somló) – vlajková loď Tokaje i  Maďarska. Velmi citlivě odráží charakter místa úrody. Je jedna z  nejnáchylnějších na botrytidu. V suché podobě má všechny předpoklady stát se velkým vínem, v  botrytické podobě bývá hlavní komponentou v  Tokaji Aszú. Hárslevelű  (Tokaj, Eger, Somló, Villány) – také známé jako Lipovina, je plnější a  má medovou či květinovou vůni. Juhfark  (oblast Somló) – v  překladu „ovčí ocas“ podle podlouhlého a  kadeřavého tvaru hroznu, dává svérázné víno. Kéknyelű  (Badacsony – severní Balaton) – „s  modrou rukojetí“, poměrně vzácná odrůda náročná na pěstování. Leányka (Eger a severní oblasti) – v  maďarštině „dívčí hrozen“, je hravé, lehké a charakterní.  Királyleányka (Eger a Sever) – v  maďarštině „princeznička“, známá též jako Feteasca regala, je novošlechtěnec z Kövérszőlő a Leányka. Ezerjó (Mór) – historicky také jako Tausendgut, má květinovou vůni a jeho víno důrazné kyseliny. Z modrých odrůd s dlouhou historií v  Maďarsku jsou nejvýznamnější: Kadarka  (Eger, Szekszárd, Villány aj.) – typově blízká Rulandskému modrému, ale aromatika vína je kořenitější. Csókaszőlő  – „kavčí hrozen“, archaická odrůda v  počátcích své druhé renesance, zatím vzácná, ne příliš rozšířená, v  charakteru má určité podobné rysy s Cabernetem franc a Frankovkou. Možná stojí za zmínku i  maďarské novošlechtěné bílé odrůdy rozšířené také v  okolních zemích, jako Irsai Olivér a Cserszegi Fűszeres (Irsai x Tramín), které se pěstují

v  největším objemu kolem Balatonu. Kromě domorodých, autochtonních odrůd se cítí dobře v Maďarsku i středoevropské či světové odrůdy, hojně rozšířené i  na Moravě. Na největší ploše a  prakticky po celé zemi se pěstuje Olaszrizling (Ryzlink vlašský) a  Kékfrankos (Frankovka). Z  dalších dobře známých a v maďarštině jinak znějících odrůd bychom měli zmínit Fehérburgundi (Rulandské bílé), Kékburgundi (Rulandské modré), Rajnai Rizling (Ryzlink rýnský), Szürkebarát – „šedivý mnich“ (Rulandské šedé), Tramini (Tramín červený), Zöldveltelini (Veltlínské zelené), Portugieser (Modrý portugal) a nepříliš rozšířený Szentlőrinc (Svatovavřinecké). V textu byly využity informace z: Hugh Johnson a Jancis Robinsonová – Světový atlas vína, vinorum.cz

Tomáš Bruha Jaká jsou specifika vín z Maďarska? Zřejmě nejznámější víno z Maďarska je tokajské, ale Maďarsko, především díky velké geografické rozloze a rozmanitosti podnebí umí nabídnout nejen zajímavá vína bílá, ale především vína červená. Máte oblíbené víno z Maďarska? Určitě jsou to právě vína tokajská, která mají opravdu neuvěřitelný potenciál ke zrání, někteří dokonce tvrdí, že tokajské je víno nesmrtelné. Pro mě osobně jedno ze zajímavých vín z  poslední doby je určitě Chateau Dereszla 6 puttonyos Aszu 2005. Mohu jen doporučit.

Řecko: Kolébka vína Antické Řecko je mimo kolébky evropské kultury považováno i za kolébku vinařství. Svědčí o tom i zprávy, které popsaly technologie na pěstování a zpracování vína téměř moderního stylu.

V

inice jsou v Řecku roztroušeny po celé zemi, v  podstatě jsou všude – na plochém pobřeží, na strmých horských stráních, v  makedonských horách i  na kamenité a  sopečné půdě na ostrovech. Existují velké rozdíly – od nejchladnějších horských vinohradů v Makedonii až po Krétu, kde léto přináší pětiměsíční intenzivní horka a sucha, osvěžené jen mořským vánkem. Každá část Řecka má svá vinná specifika. Najdete tu totiž stovky odrůd, z nichž většina je autochtonních, vyskytují se zde od nepaměti a nesetkáte se s nimi nikde na světě. Nejznámější víno ve světě z Řecka je Retsina. Je to stolní suché bílé víno, které se vyrábí z  odrůd Savatiano nebo Roditis. Do moštu se před začátkem nebo v průběhu kvašení přidává pryskyřice získaná z borovice, která většinou pochází z  poloostrova Attika. Pryskyřice pak dodá vínu zvláštní příchuť. Tato metoda je dědictvím z antiky, kdy se amfory s  vínem uzavíraly pryskyřicí, která odkapáváním působila zároveň jako přírodní stabilizátor. Tento způsob zpracování vína je povolen pouze v Řecku. Jinak k  nejdůležitějším bílým vínům patří: Asyrtiko (Santorin, Athos), Vilana (Kréta), Robola (Kefallonia), Rhoditis (Makedonie, Thrákie, Peloponés). K  červeným vínům pak Xinómavro především v  Makedonii a  Thrákii, Agiorgitiko na Peloponésu, Mavrodaphne jako sladké

Foto profimedia.cz

Foto profimedia.cz

XXVIII/XXIX

víno z  oblastí Patras, Kefallonie a  Achaia, Mandelaria na ostrovech Paros, Kréta a  Rhodos a stará odrůda Limnio. Kromě toho jsou kvalitní vína z mezinárodních odrůd jako Cabernet Sauvignon, Cabernet Franc, Syrah a  tak dále. Z  bílých pak Chartdonnay. Vína se z nich vyráběji buď čistě odrůdově, nebo je mísí s víny domácích hroznů.

Etiketa řeckého vína:

> Cukernatost: Suché ΙΠΟΣ ΟΙΝΟΣ (ipos oinos) Polosladké ΙΜΙΓΛΙΚΟΣ ΟΙΝΟΣ (imiglikos oinos)

Sladké ΓΑΘΚΟΣ ΟΙΝΟΣ (gaukos oinos) > Jakosti a apelace: Stolní ΕΠΙΤΡΑΠΕΣΙΟΣ ΟΙΝΟΣ (epitrapesios oinos) – bez označení původu, převážně pro směsi. Selské ΤΟΠΙΚΟΣ ΟΙΝΟΣ (topikos oinos) – takových vín je kolem stovky, víno musí být z oblasti uvedené na etiketě. Reserve ΕΠΙΛΕΓΜΕΝΟΣ (epilegmenos) – dodatečné značení pro OPAP a  OPE, vína musí zrát v dřevěném sudě nejméně tři (bílá), čtyři (červená) roky. Gran Reserve ΙΔΙΚΑ ΕΠΙΛΕΓΜΕΝΟΣ (idika epilegmenos) – dodatečné značení pro OPAP a OPE, vína musí zrát v dřevěném sudě nejméně dva (bílá), tři (červená) roky. O. P.  A. P.  ΟΝΟΜΑΣΙΑ ΠΡΟΕΛΕΥΣΗΣ ΑΝΩΤΕΡΗΣ ΠΟΙΟΤΗΤΑΣ (onomasia proelevsis anoteris piotitas) – Označení původu vyšší kvality. Odpovídá italskému DOC. Lahve jsou opatřeny červenou páskou. O. P.  E. ΟΝΟΜΑΣΙΑ ΠΡΟΕΛΕΥΣΗΣ ΕΛΕΓΧΟΜΕΝΗ (onomasia proelevsis elegchomeni) – Kontrolované označení půvo-

Rozloha vinic:

190 000 ha

Roční produkce: 5 000 000 hl

du. Odpovídá italskému DOCG. Lahve jsou opatřeny modrou páskou. Appellation Traditionelle ΟΝΟΜΑΣΙΑ ΚΑΤΑ ΠΑΡΑΔΟΣI (onomasia kata paradosi) – tradiční řecký produkt. > Styl vína, ve kterém je připraveno: Perlivá vína HΜΙΑΦΡΟΔΙΣ ΟΙΝΟΣ (imiafrodis oinos) Šumivá vína ΑΦΡΩΔΕΣ ΟΙΝΟΣ (afrodes oinos). Vinařský závod: ΟΙΝΟΠΟΕΞΟΝ (oinopoexon). > Výrobce vína: OΙΝΟΠΑΡΑΓΟΓΟΣ (oinoparagogos) Vyrobeno a plněno: ΠΑΡΑΓΟΓΙ ΚΑΙΕΛΦΙΑΛΟΣΙΣ (paragogi kaielfialosis) Vyrobeno v Řecku, řecký produkt: ΕΛΛΗΝΙΚΟ ΠΡΟΙΟΝ (eliniko proion). V textu byly využity informace z: André Dominé – Víno, ovine.cz

Richard Süss V čem jsou vína z Řecka zajímavá? Řecko se může pochlubit širokou paletou autochtoních odrůd. Římský básník Vergilius kdysi o řeckých vínech napsal, že by bylo jednoduší spočítat všechna zrnka písku u  moře než pojmenovat všechny odrůdy révy vinné. Vzhledem k velmi rozdílným klimatickým podmínkám v jednotlivých oblastech Řecka jsou velmi rozdílná i vína. Můžeme

zde narazit na lehká mladá červená vína až po těžká vína s vysokým obsahem zbytkového cukru. Která místa z hlediska milovníka vína by se v zemi měla navštívit? Doporučil bych navštívit některá vinařství na ostrově Samos. Zde se pěstuje odrůda Muscat. Sladká vína z muškátu patří mezi nejznámější a nejlepší na světě.

Víno

XXX/XXXI

Soutěžení ve světě vína

Zamyšlení zkušeného someliéra nad zápolícími vinaři a jejich soutěžích

M

ožná je to proto, že vinařství bývalo doménou mužů a  ti potřebují ve všem soutěžit. Nevím. Ale každopádně je třeba říct, že soutěžení o  lesklá nalepovací kolečka se poslední dobou stalo jakousi mánií a vinařské soutěže po celém světě rostou jako houby po dešti. A vždy je dobré vědět, že když vás neocení v  Bruselu či Londýně, je zde možnost to zkusit třeba v  Horní Dolní nebo Nových Kotěhůlkách. A  je tedy každá zlatá medaile opravdu z ryzího zlata? > Pokud bychom se podívali blíže na soutěžení v  našem malém vinařském světě, nevím, jak vám, ale mně to připomíná soutěžení v  boxu. Zde je světový šampion WBC, WBA, WBO, IBF a vlastně nikdo neví, který z  nich je skutečně nejlepší. > V České republice je pár soutěží, které bych rád vyzvedl a daly by se označit za významné. Alespoň z  mého pohledu. Ne počtem přihlášených vzorků nebo množstvím rozdaných medailí, ale přístupem

Vinař roku. Ředitel společnosti Znovín Znojmo Pavel Vajčner vítězoslavně svírá pohár nejlepšího vinaře roku 2012

k výběru hodnotitelů nebo zajímavou myšlenkou. Tou druhou kategorií je Vinařství roku, kde vítěz není jen výrobcem velmi dobrých vín, ale zároveň musí splnit i  jiné podmínky jako například podporu cestovního ruchu v dané lokalitě či podobné aktivity. > Do kategorie první bych zařadil soutěže, jako jsou Vinař roku nebo Salon vín (finální hodnocení). Tyto soutěže mívají v posledních letech zastoupení v komisích i zahraniční hodnotitele s  titulem Master of Wine, což je nejvyšší možný titul ve vinném světě, a  snaží se tak poskytnout i  hodnotnou zpětnou vazbu pro zúčastněné soutěžící. > Pár rozdílů mezi našimi a zahraničními soutěžemi bych našel. Samozřejmě mezinárodní soutěže trvají i několik dní, v návaznosti na počet vzorků, což se u nás stane málokdy… Tím největším rozdílem je však využití profesionálních somelierů. Concours Mondial Bruxelles, International Wine and Spirit Competition nebo i italský průvodce Gambero rosso či magazín

Decanter využívají pro svá celoevropsky uznávaná hodnocení osvědčené hodnotitele. Ty, kteří s  víny pracují každý den, což jsou odborní novináři a  somelieři. Je škoda, že u  nás tito lidé stojí mimo většinu hodnocení, a to pouze z důvodu, že hodnotí Moravu jako oblast ucházející se o  evropské uznání a  ne jako separátní oblast, která je tu jen sama pro sebe a  okolní svět ji nezajímá. On ten pohled zvenčí není vždy úplně nesmyslný, přestože není lichotivý a  občas nenaplní očekávání vinaře… > Co dodat závěrem? Napadají mne dvě věci. Vinařství v  ČR je ještě stále mladé a ve vývoji. Jsem rád, že ve vývoji pozitivním směrem a vinařské řemeslo u nás jde nahoru. Ve stejném vývoji jsou i soutěže a doufám, že i ony opustí zkostnatělý systém zvoucí do komisí stále stejné chválící degustátory a vydají se mezinárodním směrem profesionálů se širokým rozsahem znalostí, kterých je v  současnosti v  naší republice několik, a  nabídnou tak důležitou zpětnou vazbu vinařům. Není totiž důležité vyhrát, ale zlepšit se… > A dodatek ohledně našich profesionálů. Víte například, že somelieři z  ČR v  posledních letech přivezli medaile z  mistrovství světa, Evropy či střední Evropy a  svými výkony si získali uznání i od zástupců vinařských velmocí? Proč si tedy neposlechnout jejich názor? 

Jakub Přibyl Somelier michelinských restaurací Faventia (Provence), Allegro (Praha) Hodnotitel: Wine & Degustation, VínoRevue, Pardubický festival vína

David Šťas tný: Vítězství v Salonu vín bylo štěstí, které nás ocenilo za dlouholetou práci

S

alon vín je laicky řečeno jakási soutěž soutěží. V rámci systému národní soutěže vín jde vlastně o  finální část celé soutěže. „Mít vína v  Salonu vín je pro každého vinaře velmi prestižní záležitost," říká ředitel společnosti CHÂTEAU VALTICE – Vinné sklepy Valtice David Šťastný­.

Konkrétně CHÂTEAU VALTICE – Vinné sklepy Valtice se již několik století účastní více prestižních mezinárodních výstav. V  nedávné minulosti jsme získali několik zlatých i  velkých zlatých medailí na výstavách IWC San Francisco, Terravino Izrael, VINALIES INTERNATIONAL Paříž, Decanter London a dalších.

E15: Co znamená  vítězství v něm? Naše vinařství patří mezi ty, která mají v  Salonu vín každoročně jedno z  největších zastoupení svých vín. Titul šampion Salonu vín byl v letošním roce vyhlašován teprve podruhé. Ve finále je vždycky spousta špičkových vín a je třeba i trochu štěstí tak jako v životě. CHÂTEAU VALTICE získali ocenění šampion Salonu vín a  měli jsme i nejlepší červené víno. Beru to tak, že štěstí přišlo ocenit za naši dlouholetou práci na zvyšování kvality moravských vín. Zkrátka vyšlo to.

E15: Orientuje se vaše spo­ lečnost i na zahraniční trhy? Mimo Slovensko jde spíše o menší prodeje v řádu tisíců lahví. S  exportem je spousta práce,

E15: Které naše soutěže, mimo salonu, považujete za prestižní? Určitě Valtické vinné trhy. Jde o  vůbec nejstarší vinařskou soutěž u  nás (první se datuje od 19. století), které se říká „Wimbledon mezi výstavami“. Škoda že spousta dobrých vinařských výstav, které vznikly v  devadesátých letech, již zanikly. Takže vznikají nové a nové výstavy a milovníci vína se v  tom těžce orientují. Doufám, že čas ukáže, kdo si zaslouží přežít. Tak to bylo vždycky. E15: Účastníte se zahra­ ničních soutěží?

takže se tím tak řečeno spíše „bavíme“. E15: Jak vnímáte současnou situaci z hlediska importu? Do Česka se dováží ze zahraničí většinou vína v  hodnotě kolem 30 až 50 korun. Většina moravských vín má dnes vyšší kvalitu, za to bych dal krk. E15: Jak vidíte budoucnost export/import? Kvalitní moravská vína patří opět ve  světě  spíše mezi  takové  „rari-

ty“. Většina světových odborníků na víno, která nás navštívila, byla velmi mile překvapena. Ale takto kdysi překvapil i  novozélandský Sauvignon  a  dnes ho zná skoro celý svět. Je před námi spousta tvrdé práce, než přesvědčíme svět, že Morava je vinařsky zajímavá třeba jako Alsasko. har

Vítěz. Bratři David (vlevo) a Marek Šťastní drží svého šampiona – Ryzlink vlašský po vyhlášení výsledků na Salonu vín 2012 i n ze rce

A120008124

OD MORAVSKÉHO MUŠKÁTU PO CHATEAU MARGAUX S VAŠÍ MAKRO KARTOU

Ve víně je pravda. A pravdou je, že nejširší sortiment vín najdete v MAKRO. Spolehněte se na bohatou nabídku vín z 18 zemí světa od lehkých stolních až po ty nejexkluzivnější! A až si budete vybírat zlatavé moravské bílé anebo plnokrevné francouzské víno s jemným aroma a nekonečnou dochutí z oblasti Bordeaux – Château Margaux, jistě oceníte vytříbený vkus a přehled MAKRO sommeliera.

MAKRO karta: vstupenka do světa čerstvosti, kvality a velkého výběru www.makro.cz

PARTNER PROFESIONÁLŮ

XXXII

Víno

kterými se kdy obchodovalo a do kterých se investovalo, protože víno doprovází člověka odedávna.

Výrazné zhodnocení

Průměrné cenové zhodnocení ve světě se u vína pohybuje od deseti do 14 procent. Avšak investice do vín není záležitostí pouze velkých vinařských států. I u nás se již několik let do tohoto nápoje investuje a zhodnocení se pohybuje na světovém průměru. Na trhu se objevují velmi kvalitní a jedinečná moravská vína, jejichž zhodnocení bývá skutečně velmi zajímavé. „Naše první víno, které bychom mohli označit jakýmsi ‚blue chips‘ mezi víny, byl Sauvignon pozdní sběr 1997 z  řady Château Valtice. Toto víno získalo mimo jiné titul Champion na mezinárodní světové výstavě ve slovinské Ptuji a jeho cena vzrostla během roku o  neuvěřitelných 297 procent. O  toto víno projevil poté eminentní zájem jeden významný

Foto profimedia.cz

D

ůležité je si uvědomit, že investice do vína není většinou stejná jako u ostatních obchodních komodit. Dobré víno je vždy něčím jedinečné, neustále se vyvíjí v  čase, jeho objem je limitován a v podstatě je nenahraditelné. Z  tohoto pohledu se dá investice do vína přirovnat spíše k  investicím do známek nebo starých mincí. Hodnotu investice do vína totiž výrazně ovlivňuje nejen kvalita, ale i jeho (omezené) množství.

francouzský investor, který chtěl exkluzivní odběr všech lahví tohoto vína s  prémiovou cenou o  350 procent vyšší oproti původní! Přesto jsme neprodali. Nechtěli jsme, aby takové ‚velké víno‘ skončilo celé v  zahraničí. Obdobná situace byla i v letošním roce, kdy jsme získali na víno Ryzlink vlašský výběr z hroznů 2009 z řady Château Valtice A+ šampiona Salonu vín ČR. Našim investorům do vína jsem toto víno doporučoval již v  roce 2011 jako dobrou investici. Vyplatila se. Hodnota tohoto vína šla během několika týdnů nahoru o 70 procent. Dnes je hodnota tohoto vína přibližně o 160 procent vyšší proti původní ceně a  půjde ještě nahoru.“ říká David Šťastný, ředitel společnosti Vinné sklepy Valtice.

Jak investovat

Nejdůležitější je samozřejmě výběr vína, do kterého chcete investovat. Na prvním místě je to pochopitelně vysoká kvalita, a to je základní podmínka. Dále pak jedinečnost

takového vína. Například pokud chce investor dosáhnout vysokého zhodnocení, musí víno zakoupit ještě před tím, než víno získá ocenění. I zde stejně jako v mnoha dalších oblastech investování platí – nechte si poradit od skutečného odborníka. Otázkou je, kde takovou osobu najít. Současná hospodářská krize odstrašujícím způsobem demonstrovala, že zdaleka ne všechny rady a prognózy investičních poradců jsou správné. U vína to může platit dvojnásob. Skuteční odborníci mohou pocházet buď z  řad someliérů či obchodníků, nebo z řad výrobců – vinařů. Sommelieři a  obchodníci sice mohou přistupovat k  výběrům vína více objektivněji a s určitým nadhledem. Ale pozor, spousta z nich dnes také s víny obchoduje, a pak se ona objektivita a nadhled naprosto stírají. Výrobci vína mají jednu nespornou výhodu, která se ve sportu nazývá termínem – znalost domácího prostředí neboli výhoda domácího

C

M

Pomůžou i akce

Y

CM

Je tedy velmi důležité mluvit se skutečným odborníkem vinařem nebo someliérem, kterého delší dobu znáte, stojí za ním výsledky. Většinou takový člověk bývá známý a  uznávaný i  mezi skutečnými vinaři. Další způsob, jak získat informace, aby byly co nejtransparentnější, je navštívit nějakou akci, kde vína zhodnotí odborná komise složená z prověřených vinařů, nejlepších sommelierů a  profesních obchodníků. „Právě o to se chceme pokusit v  našem prvním vinařskoinvestičním projektu, který chystáme a  kde po vzoru francouzského ‚en primeur‘, bude naše nová vína hodnotit komise složená ze skutečných odborníků. Ti v takzvané slepé degustaci budou posuzovat nejen kvalitu nových vín, ale i jejich možný potenciál zhodnocení,“ upozorňuje David Šťastný a dodává, že „prvořadým důvodem těchto akcí je snaha o další rozšíření vinařské kultury v Česku, jako je tomu ve světě.“  Irena Hartingerová MY

CY

CMY

K

A120008713

mezi nejstarší komodity, se

hřiště. Praktické zkušenosti s vlastním vínem, z jakých hroznů a jakou technologií bylo víno vyrobeno, a  znalost, jak se příslušné víno chová v čase, je know-how každého dobrého sklepmistra a  vinaře. Jinými slovy rada od člověka, jenž s  příslušným vínem prožil několik dnů a nocí, měsíců i let, má pak vysokou vypovídací schopnost. Avšak i  rada z  této strany může mít pochopitelně zásadní slabinu. Některý vinař prostě žádné dobré víno na dlouhé ležení mít nemusí, takže jeho rada k investování do vína se pak může řídit pouze sloganem: co je doma, to se počítá.

i nzerce

Víno lze bezesporu počítat



Jak investovat do vína

FRANCOUZSKO-ČESKÁ OBCHODNÍ KOMORA Debatní obědy Konference a speed business meetingy Společenské a sportovní akce Vzdělávací semináře Průzkumy francouzského trhu Vyhledávání obchodních partnerů Inkubátor MSP Vyhledávání zaměstnanců

/ PODPORA ROZvOjE FRANCOUZSKO-ČESKýCH OBCHODNÍCH vZtAHů / PLAtFORMA PRO SEtKÁvÁNÍ FRANCOUZSKé, ČESKé A MEZiNÁRODNÍ PODNiKAtELSKé KOMUNity v ČR / PARtNER PRO vStUP NA FRANCOUZSKý tRH Využijte výhod členství ve Francouzsko-české obchodní komoře a připojte se ke komunitě více než 270 francouzských, českých a mezinárodních společností

Francouzsko-česká obchodní komora Chambre de commerce franco-tchèque

IBC, Pobřežní 3 186 00 Praha 8, Česká republika

T +420 224 833 090 F +420 224 833 093

[email protected] www.ccft-fcok.cz