PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI KATEDRA OPTIKY
VIDĚNÍ A SPORT Bakalářská práce
VYPRACOVALA:
VEDOUCÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE:
Martina Langerová
Musilová Lenka, Mgr. Dis.
obor 5345R008 OPTOMETRIE studijní rok 2013/2014
Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením Lenky Musilové, Mgr. Dis., za použití literatury uvedené v závěru práce.
V Olomouci 30. 04. 2014
……………………..
Touto cestou bych chtěla poděkovat Lence Musilové, Mgr. Dis., za odborné vedení mé práce. Tento text vznikl za podpory projektu IGA PřF UP v Olomouci s názvem "Optometrie a její aplikace", č. IGA_PrF_2014015.
Obsah ÚVOD.......................................................................................................................................... 5 1
2
3
4
DŮLEŽITÁ OČNÍ VYŠETŘENÍ PRO SPORTOVCE ...................................................................... 6 1.1
ANAMNÉZA.................................................................................................................... 6
1.2
ZRAKOVÁ OSTROST .......................................................................................................... 6
1.3
ZORNÉ POLE ................................................................................................................. 10
1.4
BARVOCIT.................................................................................................................... 11
1.5
BINOKULÁRNÍ VIDĚNÍ ...................................................................................................... 14
MOŽNOSTI KOREKCE ......................................................................................................... 18 2.1
BRÝLE ......................................................................................................................... 18
2.2
KONTAKTNÍ ČOČKY ......................................................................................................... 23
2.3
REFRAKČNÍ LASEROVÉ OPERACE ......................................................................................... 28
ROZDĚLENÍ SPORTŮ A JEJICH SPECIFICKÉ POŽADAVKY NA ZRAK ....................................... 29 3.1
CYKLISTIKA................................................................................................................... 29
3.2
LYŽOVÁNÍ .................................................................................................................... 30
3.3
STŘELBA ...................................................................................................................... 30
3.4
PILOTI ........................................................................................................................ 31
3.5
MÍČOVÉ SPORTY............................................................................................................ 32
3.6
RAKETOVÉ SPORTY ......................................................................................................... 32
3.7
PLAVÁNÍ ..................................................................................................................... 33
3.8
MOTORISMUS .............................................................................................................. 34
NEJBĚŽNĚJŠÍ ÚRAZY OKA PŘI SPORTU ............................................................................... 35
ZÁVĚR ....................................................................................................................................... 38 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ................................................................................................. 39
4
Úvod Zrak je z obecného hlediska jednoznačně nejdůležitější smysl, jelikož díky zraku přijímáme až 80% informací z okolního prostředí. Stále více lidí se alespoň rekreačně sportu věnuje. Je tedy zřejmé, že pro sportovně založené jedince je dobré vidění nezbytné, pokud chtějí být ve své disciplíně jedni z nejlepších na vrcholové úrovni. K vizuálnímu vidění je tedy nejen pro vrcholové sportovce bezpochyby nezbytná výborná dynamická zraková ostrost, schopnost udržet zrak na objekt v pohybu, dokázat rychle akomodovat na více objektů, jasně a efektivně vnímat periferní prostředí, schopnost rychle a jasně odhadnout vzdálenost či rychlost předmětu, efektivně používat pohyby rukou a těla. Existuje mnoho testů, které mohou upozornit na problém v normálním životě, zvláště ve sportovní oblasti. Popisu těchto testů se věnuje první část práce. Práce čtenáře seznamuje s odlišnými požadavky na zrakový systém pro určité druhy sportu. V další části je několik kategorií sportovního odvětví rozděleno dle těchto zrakových požadavků a podrobněji popsány. V práci se rozebírají sporty typické a populární pro Českou republiku. Mnoho lidí, kteří chtějí a mají zájem sportovně se projevovat, je indisponováno refrakční vadou. Tu jsou schopny vykorigovat korekční brýle, kontaktní čočky nebo refrakční operace. V této kapitole budou rozebrány podrobněji první dvě varianty korekce v závislosti na prostředí, ve kterém se sportovci pohybují. Také je třeba při tak náročných činnostech, jako je sport, klást důraz na bezpečí hlavy a především očních partií. Tomu se věnuje závěr práce, ve kterém je vymezena kapitola pro oční úrazy způsobené sportem a jejich prevenci. Cílem práce je poukázat na důležitost pochopení potřeb sportovců, vytvoření přehledu pro jejich vyšetření a vyhotovení nejideálnější korekce sportovcům.
5
1
Důleţitá oční vyšetření pro sportovce Při očním vyšetření lidí, kteří se pohybují na sportovištích, je třeba se zaměřit
na konkrétní sport, případně sporty, které provozují, a doporučit jim co nejvhodnější a zároveň co nejbezpečnější korekční a ochrannou pomůcku. Jednotlivé testy sportovci pomáhají zjistit, jak jsou schopni vidět objekty, které hrají roli v jejich disciplíně. Každý sportovec by měl absolvovat vyšetření očí. Důležitá část vyšetření je osobní anamnéza, při které by měly být zjištěny operace, oční infekce, úrazy, chirurgické afakie nebo vysoký stupeň krátkozrakosti. Dále je velmi důležitá rodinná anamnéza (diabetická retinopatie, hypertenze, amoce sítnice). [1, 2]
1.1
Anamnéza Anamnéza musí být bezpodmínečně provedena před jakýmkoliv vyšetřením.
Jedná se o soubor údajů o prodělaných nemocích pacienta, o kterých je veden důkladný dialog mezi vyšetřujícím a vyšetřovaným. Zjišťuje se jak osobní, tak i rodinná anamnéza. V osobní anamnéze se zjišťují osobní údaje, zaměstnání, záliby, prostředí, důvod návštěvy, aktuální i dřívější refrakce, případné subjektivní potíže, podstoupené oční operace, celkový zdravotní stav pacienta (léky, diabetes, hypertenze, alergie…), při zjišťování rodinné anamnézy se klade důraz na dědičné problémy (refrakční vady, glaukom, katarakta, strabismus…). Rozhovor s pacientem usměrňuje vyšetřujícího pro zvolení následných postupů ve vyšetření a zvolení vhodné korekční pomůcky.
1.2
Zraková ostrost Zrakovou ostrost definujeme jako nejmenší úhlovou vzdálenost dvou bodů, které
ještě dokážeme rozlišit okem. Dva body od sebe odlišíme, pokud mezi jejich obrazy na sítnici bude ležet přinejmenším 1 čípek. Zraková ostrost se dělí na tři formy, statickou zrakovou ostrost (VA), kontrastní citlivost a dynamickou zrakovou ostrost (DVA).
6
Statická zraková ostrost (VA) Statická zraková ostrost je schopnost vidět nehybné cíle v dané vzdálenosti. Standardně se vyšetřuje na vzdálenost 6 metrů na Snellových optotypech. Hodnocení statické zrakové ostrosti sportovce by se měla provádět s používanou korekcí na sportovní činnost a poté s nejlepší možnou subjektivně stanovenou optickou korekcí. Vízus o hodnotě minimálně 1,33 je pro vrcholové sportovce doporučován jako požadovaný standard.
Kontrastní citlivost Zejména ve sportovním prostředí se kolem nás pohybují předměty s různými kontrasty. Hodnotíme tedy vidění za zhoršených zrakových podmínek. Důležitým prvkem je zde kontrastní práh, tedy minimální kontrast, kdy od sebe ještě odlišíme dvě pole. Kontrastní citlivost se definuje jako převrácená hodnota kontrastního prahu. Kontrastní citlivost lze měřit dvěma druhy tabule a to na tabuli s proměnným (viz Obrázek 2 – Optotyp s proměnným kontrastem) kontrastem nebo za pomoci sinusové mřížky (viz Obrázek 1 – Tabule CSV-1000). [1, 2]
Měření kontrastní citlivosti:
Sinusova mřížka Pomocí sinusové mřížky měříme závislost kontrastní citlivosti na prostorové frekvenci. Prostorová frekvence udává počet cyklů na 1 úhlový stupeň. Pacient hlásí, jestli vidí svislé proužky nebo ne. Kontrast lze definovat pomocí Michelsonova kontrastu jako rozdíl mezi nejvyšším a nejnižším jasem vydělený jejich součtem. Pro kontrolu pravdivosti tohoto vyšetření jsou vždy k dispozici dvě kolečka pod sebou a pacient říká, zda jsou proužky nahoře nebo dole. Existuje hned několik tabulí pro měření kontrastní citlivosti. Jedna z nich je tzv. SWCT (Sine Wave Contrast Test), která má 8 sloupců a rozdíly mezi vedlejšími terči nejsou konstantní. Na CSV tabuli se testuje kontrastní citlivost ve 4 prostorových frekvencích 3, 6, 12, 18 cyklů/st. Zaznamenává se poslední správná odpověď v každé prostorové frekvenci a na jejich základě vzniká křivka kontrastní citlivosti. 7
Obrázek 1 – Tabule CSV-1000 [21]
Optotyp s proměnným kontrastem Při vyšetřování na těchto optotypech zůstává konstantní vízus, ale postupně s každým řádkem klesá kontrast. [1, 2, 13, 15]
Obrázek 2 – Optotyp s proměnným kontrastem [21]
8
Dynamická zraková ostrost (DVA) Při mnoha sportovních aktivitách není podstatné, zda člověk vidí na statickém Snellově optotypu vízus 1 a více. Dobrá statická zraková ostrost nemusí plně postačovat požadavkům některých typů sportů. Mezi atributy sportovce, které mohou mít vliv na dynamickou zrakovou ostrost, patří rozlišovací schopnost sítnice, periferní povědomí, okohybné schopnosti, ale také psychika sportovce. Záleží, jak sportovec vidí, když se jeho cíl zájmu pohybuje. Tato skutečnost je velice důležitá především u vysokorychlostních sportů jako je tenis, hokej, ale i jízda na kole, kde sportovec potřebuje rychle rozpoznat cíl. Jde tedy o schopnost detekovat detail objektu v zorném poli, při pohybu hráče nebo objektu. Zraková ostrost klesá s přibývající rychlostí sledovaného cíle. Obecně platí, že muži mají lepší výsledky než ženy u vyšetření dynamické zrakové ostrosti. Existuje několik metod pro měření dynamické zrakové ostrosti, například test podle Ludvigha a Millera, kdy má vyšetřovaný zafixovanou hlavu a sleduje pohyb Landoltova prstence, který je na konvexní plochu promítán zleva doprava. Při tomto testu je měřena úhlová rychlost, kdy pacient ještě rozezná 80% znaků. Dynamickou zrakovou ostrost může zlepšit trénink. Dalšími testy pro vyšetření dynamické zrakové ostrosti jsou Kirschnerův rotátor nebo Shermanův disk (viz Obrázek 3 - Shermanův disk pro vyšetření dynamické zrakové ostrosti). [1, 2]
9
Obrázek 3 - Shermanův disk pro vyšetření dynamické zrakové ostrosti [22]
1.3
Zorné pole Zorné pole je definováno jako prostor, který vidíme jedním okem bez změny
směru pohledu. Zorné pole rozlišujeme na centrální a periferní. Centrální zorné pole zahrnuje 1/5 celkového a získáváme z něj 83% informací. Díky centrálnímu zornému poli vnímáme barvy a vidíme ostře. Směrem k periferii klesá rozlišovací schopnost, nicméně je periferní vidění důležité pro rozlišení pohybu okolí, orientaci v prostoru a vnímání za šera. Rozsah zorného pole závisí na velikostech a tvarech obličejových partiích. Fyziologické zorné pole má hodnoty : temporálně 90, nasálně 60, superior 60 a inferior 70. Při pohledu obou očí současně se zorná pole překrývají a vytváří binokulární zorné pole. Zorné pole vždy vyšetřujeme se stanovenou korekcí. Zorné pole vyšetřujeme konfrontační metodou, kdy vyšetřovaný a vyšetřující sedí naproti sobě ve vzdálenosti 1 metr. Pacient si zakryje jedno oko, vyšetřující si protilehlé také zakryje. Pravé oko se tedy vyšetřuje levým a levé pravým okem. K vyšetření je třeba malý dobře viditelný předmět, případně prst. Předmětem pohybujeme v jedné rovině mezi pacientem a vyšetřujícím. Pacient hlásí, až mu předmět ze svého zorného pole zmizí. Vyšetření se provádí v 8 směrech pohledu. Konfrontační zkouška pro vyšetření zorného pole je orientační, při nálezu skotomu je nutné provést podrobnější vyšetření. 10
Perimetrie je další metodou vyšetření zorného pole. Pacient má za úkol fixovat centrální značku. Perimetrie se dělí na kinetickou a statickou, dle způsobu promítání značky.
U kinetické perimetrie vyšetřovaný sleduje nehybnou fixační značku, testová značka o volitelném jasu a velikosti se v několika různých směrech po 15 pohybuje z periferie do centra nebo naopak. Vyšetřující zaznamená, kdy se testová značka v zorném poli objeví či naopak ztratí. K tomuto vyšetření se používá
Försterův
perimetr,
projekční
Maggioretův
perimetr
nebo
Goldmannův perimetr.
Druhý typ je statická perimetrie, kde vyšetřovaný také sleduje jeden fixační bod,
testovací
značka
má proměnný
jas,
pevně
stanovenou
velikost
a je promítána náhodně na polokouli perimetru. Statická perimetrie umožňuje měřit jak rozsah zorného pole, tak i citlivost v daném místě. Jako první se testuje přítomnost slepé skvrny, následně i v průběhu testu pro kontrolu fixace. Jakmile pacient uvidí testovací značku, stiskne tlačítko.
U mnoha sportů je důležité mít vysoce vyvinuté periferní povědomí. Tato schopnost se může posuzovat za pomoci „periferního trenažéra“. Testují se na něm periferní světelné podněty a doba odezvy v osmi různých směrech zorného pole. Trenažér je umístěn na zdi v úrovni pacientových očí. Test se provádí za tlumeného osvětlení. Pacient fixuje středový bod na zařízení a pohybuje joystickem, co nejrychleji zvládne, na základě vnímaných světel na periferii. [12]
1.4
Barvocit Barvocit
je
schopnost
správného
vnímání
barev.
Vidění
za
světla
(fotopické vidění) umožňuje rozeznávání barev díky čípkovým buňkám. Vidění ve tmě (skotopické) a za nízkých hodnot osvětlení umožňují tyčinky, ale nerozlišuje barvy. Mezi velmi důležité oční vyšetření patří i barvocit. Ve většině sportů je správné vnímání barev nezbytné.
11
Nejběžnějším testem k tomuto vyšetření jsou Stillingovy pseudoizochromatické tabulky (viz Obrázek 4 – Stillingovy pseudoizochromatické tabulky) založeny na principu záměny barev a jejich splývání. Obsahují v průměru 35 tabulek s vepsanými písmeny, číslicemi nebo obrázky geometrického typu. Znaky jsou vytvořené ze skvrn. Při vyšetření je vhodné, aby byl vyšetřovaný odpočatý a nepohyboval hlavou. Tabulky jsou umístěny 1 metr kolmo v úrovni pacientových očí. Znaky by měl rozpoznat nejdéle do 15 sekund. Tabulky odhalují přítomnost a charakter barevné poruchy.
Obrázek 4 – Stillingovy pseudoizochromatické tabulky [23]
Nagalův anomaloskop (viz Obrázek 5 – Nagalův anomaloskop) slouží k detailnějšímu vyšetření než Stillingovy pseudoizochomatické tabulky. Jedná se o spektrální fotometr s tubusem, kde vyšetřovaný sleduje dvě poloviny světelného pole. Dolní polovinu osvětluje žluté spektrální světlo, na horní polovinu lze umístit červené a zelené spektrální světlo s vlnovými délkami λ=670nm a λ=556nm. Cílem je z červeného a zeleného světla v libovolném poměru za pomoci šroubů vytvořit směs, která bude odpovídat žlutému světlu v dolní polovině. Výsledný poměr množství červené a zelené udává míru vady.
12
Obrázek 5 – Nagalův anomaloskop [24]
Farnsworth-Munsell 100-Hue test (viz Obrázek 6 – Farnsworth-Munsell 100-Hue test) je další možnost pro vyšetření barvocitu. Pacient má za úkol seřadit soubor
barevných terčů, lišících se pouze odstíny, dle barevné posloupnosti. První a poslední barevný terč je již daný. [1, 2, 7]
Obrázek 6 – Farnsworth-Munsell 100-Hue test [25]
13
Binokulární vidění
1.5
Binokulární vidění znamená užívání obou očí zároveň. Ve své nejdokonalejší formě splýváním obrazů ze sítnic obou očí vzniká jeden senzorický vjem, který má mnohem vyšší kvalitu než pouhé vidění dvěma očima. Předpokladem binokulárního vidění je rovnovážné postavení očí a jejich dokonalá souhra v pohybech.
Rozlišujeme 3 složky binokulárního vidění: Optická – vzniká ostrý obraz pozorovaného předmětu na sítnici Motorická – postavení očí je takové, aby obraz dopadal do fovey každého oka Senzorická – převádí podráždění sítnice do korových center
Pokud některá je některá z těchto složek porušena, dochází k narušení binokulárního vidění.
Dále rozlišujeme 3 stupně binokulárního vidění: Simultánní vidění – současné vnímání sítnicemi obou očí Fúze – schopnost spojení dvou téměř stejných obrazů z obou očí v jeden vjem
Stereopse – schopnost vytvořit hloubkový vjem
Stereopse Stereopse je nejvyšším stupněm jednoduchého binokulárního vidění. Lidé si díky této schopnosti dokážou vytvořit hloubkový vjem. Stereopse se vyšetřuje do dálky (6m) i blízka (40cm) se stanovenou optimální korekcí na základě stereotestů – anaglyficky nebo pomocí polarizace, kde oddělujeme vjem pravého a levého oka.
14
Stanovení dominantního oka Dominantní oko se stanoví jednoduchým testem. Pacient je požádán, aby se binokulárně s nataženými pažemi podíval přes otvor v papíru na jedno písmeno v dálce. Vyšetřující pacientovi zakryje pravé a následně levé oko, kterým písmeno uvidí i nadále, bude dominantní. Při další variantě stanovení dominantního oka bude pacient požádán o vytvoření otvoru ze svých rukou, opět s nataženými pažemi, pacient se podívá vyšetřujícímu na pravé oko. Vyšetřující vidí v otvoru, kterým okem se pacient spontánně dívá, to je tedy dominantní.
Akomodace Akomodace je úzce spojena s vergenčním systémem. Zaměření na blízké objekty je spojeno s konvergencí, relaxační akomodace a fixování předmětů v dálce je doprovázeno divergencí. Velmi důležité je vyšetření akomodační facility za pomoci „Flipper čoček“ o hodnotách +2,00D a -2,00D. Akomodační facilita (AF) je schopnost dostatečně pružně, rychle a přesně reagovat na změny akomodačního požadavku, vyšetřuje se na 40 cm monokulárně (MAF) a binokulárně (BAF). Normální hodnoty MAF jsou 11 cyklů za minutu a BAF 8 cyklů za minutu. Akomodační cykly střídavě do blízka a dálky přináší užitečné informace, protože napodobují reálné situace. Příkladem ve sportovním odvětví jsou automobilové závody, kdy se řidič dívá ze silnice na tachometr a zase zpátky na silnici. Zde musí probíhat přesné a rychlé změny, aby byl zajištěn bezpečný provoz a nedocházelo k nehodám.
Koordinace ruka-oko Koordinace ruka-oko se vyšetřuje pomocí Waynova sakadického fixátoru (viz Obrázek 7 – Waynův stadický fixátor), který obsahuje 33 LED diod a tlačítka citlivá na dotek. Toto zařízení je umístěno na zdi, přičemž při vyšetřování sportovce se dá posouvat nahoru či dolů tak, aby zařízení bylo v úrovni očí vyšetřovaného. Je důležité napodobit podmínky pro konkrétní sport, hlavně odpovídající osvětlení. 15
Vyšetření rozdělujeme na tři hlavní části: Diody se postupně rozsvěcují dle rychlostí dotyků vyšetřovaného Diody se rozsvěcují nastavenou rychlostí, počítají se zachycené stisky
V závislosti na vyšetřovaném se rozsvěcování diod zrychluje, pokud se nepodaří zasáhnout dvě po sobě jdoucí světýlka, rozsvěcování se zpomalí Tyto části se opakují pro použití pravé, následně levé ruky, nebo také s použitím
obou rukou. Tento test se také může provádět při fixaci na střed testu, pro vyšetření periferního vidění, nebo s pohyby hlavy. Pokud provádíme vyšetření s pohyby hlavy a očí, bude pravděpodobně dosažený výsledek nižší než výkonnost sportovce, který udržuje centrální pohled a vnímá zároveň celý Waynův stadický fixátor.
Obrázek 7 – Waynův stadický fixátor [26]
16
Koordinace ruka-tělo Test na koordinaci ruka-tělo hodnotí schopnost sportovce měnit rovnováhu v reakci na vizuální podnět. Testovaná osoba je umístěna na desku o rozměrech 46 cm2 umístěné 5 cm od podlahy na otočném bodě, na spodní straně této desky jsou umístěny čtyři přepínače. Pokud je deska umístěna rovnoměrně s podlahou, jsou všechny přepínače vypnuty. Vyšetřovaný má 4,5m před sebou světelný panel, na kterém se postupně rozsvěcí čtyři světla, v poloze 3, 6, 9 a 12. Testovaný se podle rozsvěceného světla na panelu naklání na desce, čímž zapne přepínač na spodní straně desky. Tento test je velice užitečný pro sporty jako je gymnastika, lyžování, fotbal, lední hokej nebo krasobruslení, kde se vyžaduje rychlé posunutí rovnováhy v nohou a chodidlech. [1, 2]
Správné načasování reakce na podnět Pro úspěch ve všech sportovních odvětvích je potřeba správného načasování reakce na podnět. Tuto schopnost je možné testovat na Bassinově přístroji (viz Obrázek 8 – Bassinův přístroj). Jedná se o zařízení, které simuluje přílet míče pomocí 50 světelných diod v řadě za sebou pomocí jejich postupného rozsvícení. Rychlost rozsvěcování diod může vyšetřující měnit v závislosti na typu sportu. Vyšetřovaný sportovec má za úkol soustředit se na simulovaný přílet a promáchnout pálkou, raketou nebo holí až světelná řada dorazí na konec přístroje. Časové odchylky jsou zaznamenávány v milisekundách. [2]
Obrázek 8 – Bassinův přístroj [27]
17
2
Moţnosti korekce Tato část se zabývá návrhem a výběrem brýlí pro sportovce. Sportovní aktivity
klasifikujeme na ty, které vyžadují ochranu oka (tváře, krku, hlavy) a kde ochrana očí není nutná, pak brýle plní funkci pro zlepšení vidění. Vhodná korekce se volí, nejen aby byl dosažen co nejlepší vízus, ale také v závislosti na prostředí, ve kterém se konkrétní sport provozuje a na riziku poranění očních partií. Hypermetropické oko může při hodnotách do +1,00D v oblasti sportu fungovat bez větších problémů, nicméně korekční pomůcka ulevuje při pozorování blízkých a středně vzdálených předmětů. Myopické oko je třeba vykorigovat již od -0,25D. U astigmatismu se jako problémová hodnota uvádí 0,50D. Při volbě nejlepší korekce je především třeba dbát na informace získaných od sportovců. Správná korekční pomůcka sportovcům dopomáhá k dosažení nejlepších výsledků v jejich disciplíně, proto je velice důležité pečlivě promyslet a také prokonzultovat se sportovcem, co zvolit. Často je nejlepší řešení kombinace kontaktních čoček, dioptrických i ochranných brýlí. Sluneční brýle by měly být pohodlné, dobře přiléhající, vysoké kvality, schopny zajistit odpovídající spektrální propustnost a neměly by způsobovat zkreslení barev. [2, 3]
2.1
Brýle Brýle mohou u některých sportů jako korekční pomůcka postačovat, ale měly
by obsahovat brýlové čočky s vhodnými filtry a povrchovými úpravami pro konkrétní činnost sportovce. Brýle však někdy mohou být jediným možným řešením korekce, a to v případě, kdy optometrista sportovci nedovolí nosit kontaktní čočky. Speciální brýle, přímo navržené pro sportovce, mohou zvýšit výkony sportovce a zároveň sloužit jako ochrana před případným zraněním v očních partiích. Na výrobu brýlových čoček pro sport je vhodný polykarbonát a trivex, které nabízejí UV ochranu a vyšší odolnost proti nárazu od běžných plastových čoček. Mezi další základní materiály se řadí sklo a CR 39. Nicméně minerální čočky ani čočky CR 39 ze speciální čiré pryskyřice nejsou nejlepším řešením, kvůli své křehkosti a vyšší váze, ve srovnání s plastovými čočkami.
18
Polarizační filtry Polarizační filtry s oblibou používají například řidiči nebo lidé, kteří provozují vodní sporty. Prostorem se šíří denní nepolarizované světlo ve vlnách, které kmitají všemi směry. Světlo je pro sportovce mimořádně nepříjemné, pokud se odrazí od lesklých ploch. Při odrazu od lesklé nekovové plochy, jako je sklo či vodní hladina, se stává
světlo
elipticky
polarizovaným
(pohybující
se
pouze
ve
dvou
rovinách – horizontální a vertikální). Polarizované světlo vertikální je pro oči užitečné, jelikož umožňuje kontrastní a barevné vidění. Polarizované světlo horizontální je pro oči nepříjemné, vytváří oslnění a optické šumy. Proti negativnímu působení horizontální polarizace slouží polarizační filtr. Brýle, které obsahují polarizační filtr, propouštějí jen vertikální vlnění, vidění přes ně je tedy pohodlné, kontrastní, bez nežádoucího oslnění. Chrání zrak před škodlivým a nadměrným zářením, zabraňují nadměrné námaze očí a slouží jako prevence před degenerativními změnami. Polarizační filtry do brýlí se používají především pro vodní sporty, řidiče, cyklisty a zimní sporty. U některých sportů však mohou odstranit důležité detaily, například zledovatělé plochy ve sjezdovém lyžování. Nadměrné vystavení slunečnímu viditelnému světlu může vyvolat až erytropsii (červené vidění). Používání polarizačního filtru sportovcům pomáhá při přechodech do umělých světelných podmínek (viz Obrázek 9 – Polarizace světla).
Obrázek 9 – Polarizace světla
19
Barevné filtry Barevné brýlové čočky se používají jako sluneční brýle, ale i jako speciální barevné filtry určené pro různé účely v oblasti sportu i běžném životě. Trh nabízí obrovské množství brýlí s barevnými filtry pro sportovce. Je velmi důležité vybrat nejlepší barevný odstín sportovních brýlí, což závisí na podmínkách prostředí. Propustnost čočky závisí na odstínech použitých barevných filtrů a jejich materiálu. Výsledná spektrální křivka propustnosti je často chráněna patentovaným právem výrobce.
Zelená Pro všeobecné použití Tlumí oslnění Všechny barvy přenáší rovnoměrně Vhodné pro venkovní aktivity/sporty, v dešti a na lesklé povrchy
Hnědá Zlepšuje kontrast, zvyšuje hloubku vnímání Do jasného a polojasného počasí Vhodné pro sporty, kde se posuzuje vzdálenost (golf, tenis, rybaření, vysokohorské sporty…)
Ţlutá Filtruje modré světlo, zlepšuje zaostření V mlze a za nejasného počasí Vhodné pro lyžování, vysokohorskou cyklistiku, lov, letectví, tenis, střelbu Může způsobit zkreslení barev
20
Modrá, purpurová Snižuje oslnění, pomáhá vidět obrysy, zlepšuje vnímání barev V mlze a sněhových podmínkách Vhodné pro golf
Šedá Pro všeobecné použití, potlačuje únavu, snižuje odlesky (zejména od vodní hladiny) Za proměnlivého počasí Vhodné pro řidiče, tenis, fotbal, vodní sporty
Červená/růţová Snižuje únavu očí, zlepšuje hloubku vnímání, zlepšuje kontrast Za povětrnostních podmínek, zejména na sněhu Vhodné pro jízdu na kole, řidiče závodních aut
UV filtr Sportovci, kteří provozují venkovní sporty a rekreační aktivity, vyžadují ochranu před slunečním zářením. Mezi výhody ochrany pomocí UV filtrů patří snížení únavy očí a odstranění mžourání. Správné zvolení vhodných filtrů vede ke snížení oslnění, zlepšení kontrastu, ale i zvýšení schopnosti rozeznat zásadní detaily a hloubku ostrosti. Ultrafialové paprsky jsou složkou slunečního světla. Dělí se na UV-A, UV-B a UV-C dle vlnové délky. Čím je vlnová délka kratší, tím je vyšší úroveň světelné energie a tím větší potenciál může působit.
21
UV-A paprsky: pokožku opalují dochází k předčasnému stárnutí pokožky
UV-B paprsky: mají za příčinu spálení pokožky, rakovinu kůže oční problémy – pterygium, pinquecula, katarakta, keratopatie
UV-C paprsky: nejnebezpečnější paprsky
na zemský povrch se nedostávají, jelikož jsou blokovány ozónovou vrstvou
Je prokázáno, že dlouhodobé působení UV záření může poškozovat oční víčka, rohovku i oční čočku. S postupujícím věkem stoupá riziko vzniku očních poruch při vystavování UV záření. Krátkodobé vystavení UV záření může způsobit fotokeratitidu. V jarním, letním a podzimním období je expozice UV záření nejvyšší dopoledne a odpoledne, jelikož jsou oči v přímé rovině se sluncem, právě když je slunce níže nad obzorem. Pro
nejlepší
ochranu
proti
UV
záření
jsou
doporučovány
kontaktní
čočky s UV filtrem nebo sluneční brýle s UV filtrem a těsně přiléhavými stranicemi, protože poskytují ochranu před škodlivým periferním UV zářením.
Hydrofobní vrstva Tato vrstva je vodoodpudivá a snižuje udržování nečistot. Jedná se o tenkou vrstvu, která se na brýlovou čočku nanáší lakováním silikonovým lakem nebo vakuovým napařováním. Čočky s touto úpravou jsou méně náročné na čištění. Pokud se na čočku nějakým způsobem dostane voda, vytvoří se kapka, která sklouzne dolů a čočka usychá.
22
Antireflexní vrstva Úprava čočky antireflexní vrstvou odstraňuje odlesky a odrazy na předních i zadních plochách brýlové čočky. Napomáhá lepší kvalitě a ostrosti vidění, estetickému vzhledu brýlí, snižuje únavu očí při umělém osvětlení a práci na počítači, může také odstraňovat bolesti hlavy. Je vhodná pro řidiče, kteří řídí večer nebo za šera. Antireflexní vrstva se na brýlovou čočku nanáší buď napařováním, nebo pomocí magneticko-plasmového naprašování ve vakuu. Jedná se o několik vrstev oxidů kovů. [1, 2, 7]
Kontaktní čočky
2.2
Mnoho lidí volí ke kompenzaci refrakční vady kontaktní čočky pro sportovní účely. Zejména v kontaktních sportech, kde bývají brýle omezením, je používání kontaktních čoček výhodou. Hlavním cílem je poskytnout vynikající optický obraz, který zůstává stabilní za všech podmínek vyskytující se během sportovního výkonu. Prvním krokem výběru kontaktní čočky je individuální určení specifických požadavků sportovce. [1, 2, 4, 8]
Dělení dle materiálu: Tvrdé pro plyny nepropustné (sklo, PMMA) plynopropustné (RGP – rigid gas permeable) Měkké hydrofobní – nepropustné pro vodu hydrofilní (hydrogely) o s nízkým obsahem vody (35%-45%) o se středním obsahem vody (45%-60%) o s vysokým obsahem vody (60%-90%) 23
hybridní – kombinace výše uvedených materiálů
Dělení dle tvaru přední plochy o jednozónová o lentikulární o tórická o bifokální o multifokální zadní plochy o jednozónová o vícezónová o asférická
Dělení dle velikosti korneální – průměr do 12mm semisklerální – průměr 12mm – 15mm sklerální – průměr 15mm – 24mm
Dělení dle způsobu výměny konvenční – roční pro plánovanou výměnu o čtvrtletní o měsíční 24
o čtrnáctidenní jednorázové – jednodenní
Dělení dle způsobu nošení denní – kontaktní čočka je nošena přes den flexibilní – občasné přespání s čočkou prodloužené – 7 dní a 6 nocí kontinuální – 30 dní a 29 nocí
Dělení dle účelu korekční – korigují refrakční vadu terapeutické – léčebný prostředek při keratokonu, zpomalení progrese myopie, nystagmu, využití jako kontaktní okluzor, bandáž po refrakčních operacích, nosič léčiv preventivní – prostředek prevence, brání poškození oka, použití při složitějších operacích v celkové anestezii kosmetické – krycí prostředek, estetické důvody nošení, změna barvy vlastní duhovky, překrytí jizev, protetické KČ, crazy KČ, iniridie, kolobomy duhovky diagnostické – součást vyšetření ostatní – orthokeratologie, ChromaGen KČ
První zásadní rozhodnutí, jakou kontaktní čočku zvolit, je výběr mezi měkkou a pevnou kontaktní čočkou. Pevné kontaktní čočky (RGP) nabízejí výhody zejména u sportovců s rohovkovým astigmatismem. Jsou na rozdíl od měkkých čoček tvarově stabilní, mezi svou zadní plochou a přední plochou rohovky se vytváří slzná čočka. Pomocí této slzné čočky se korigují nepravidelnosti, které nevykorigují brýle ani měkká kontaktní čočka. Nicméně měkké kontaktní čočky pro řadu sportovců svými výhodami 25
dalece převyšují RGP. Mezi výhody měkkých kontaktních čoček oproti RGP patří dobrá optická čirost, minimální riziko dislokace a prakticky okamžitý komfort čoček. Je třeba pečlivě vyhodnotit aplikaci a oční zdraví sportovce. Jakékoliv náznaky potíží na předním segmentu oka by měly optometristu varovat a nošení kontaktních čoček zakázat.
Měkké kontaktní čočky Hlavním důvodem pro zvolení hydrogelových čoček je materiálové složení, obsah vody, průměr a tloušťka. Obecně platí, že kontaktní čočka s vyšším obsahem vody vyschne rychleji než čočka se středním obsahem vody. Proto by pro zachování hydratace kontaktní čočky měly být zvoleny čočky se středním obsahem vody nebo silikon-hydrogelové čočky. Materiály s vyšším obsahem vody jsou potřebné pro prodloužené nošení, kde je klíčovým faktorem přenos kyslíku. Čočky s větším průměrem jsou voleny pro lepší stabilitu a hydrataci. Konečným cílem pro nošení měkké kontaktní čočky je dobrá stabilita polohy a vizuální výkon. Čočka by se měla po mrknutí pohybovat pouze minimálně a udržovat se v dobré pozici při extrémních směrech pohledu, které jsou ve sportech nezbytné. Pro sportovní jedince je vhodné používání denní jednorázové čočky. Zvolení této alternativy využívají sportovci, kteří nechtějí o kontaktní čočky dále pečovat a uchovávat je pro další použití. Tento typ je vhodný pro rekreační i elitní sportovce. Zásadní je dodržovat výměnu čoček, neužívat je nad rámec nebo dokonce přes noc.
RGP kontaktní čočky RGP čočky se vybírají s cílem dobrého přizpůsobení během sakadických očních pohybů a pohybů těla. Navrhuje se mírně strmější RGP čočka, aby seděla pevněji. Strmější periferní křivka vede ke zlepšení přilnavosti k oku. Materiály pro výrobu RGP čoček jsou voleny tak, aby měly zanedbatelný ohyb při mrkání, při použití v oblastech s nízkou vlhkostí vzduchu nebo při silných povětrnostních podmínkách. Čočky, které nejsou správně smáčeny, potřebují důkladně čistit případně vyměnit za jiné. Při nedostatečné smáčivosti se upraví obvodová křivka, aby se zabránilo podráždění až otoku způsobené přiléhavou čočkou. 26
Ortokeratologie Ortokeratologie
je
metoda
sloužící
k dočasnému
snížení
krátkozrakosti
a astigmatismu pro zlepšení zrakové ostrosti pomocí speciálně navržených RGP čoček. Prvně byla tato metoda popsána v roce 1962, k dosažení prvních efektivních výsledků došlo v letech 1980-1990 s příchodem plynopropustných materiálů pro kontaktní čočky. Aktuální ortokeratologie používá pevné kontaktní čočky pro srovnání centrálního zakřivení rohovky. Čočky se nosí přes noc během spánku a jsou vyjmuty z oka krátce po probuzení v dopoledních hodinách. To způsobí změnu rohovky a umožní na několik hodin jasné vidění s vízem 1 bez jinak potřebné korekce. Ortokeratologie může být alternativou hlavně pro mladé sportovce, jejichž myopie se pohybuje mezi -0,75D až -4,00D a s astigmatismem do 1,50D.
Péče o kontaktní čočky Sportovec musí mít k dispozici nejméně jednu sadu náhradních čoček v průběhu svého výkonu. Také musí být řádně poučen v péči o kontaktní čočky. Mezi nejčastější problémy s dodržením péče je nedodržování hygienických zásad a výměna čočky v doporučených intervalech. Požívají se dva druhy čištění; chemické a peroxidové. Chemické čištění patří mezi nejrozšířenější a nejjednodušší volbu. Jde o použití jediného fyziologického roztoku. Roztoky se doporučuje střídat pro snížení rizika alergických reakcí. V peroxidovém roztoku je nutné kontaktní čočky ponechat 6 hodin. Pro toto čištění se používá speciálně navržené pouzdro. Peroxid vodíku se samovolně rozpadá na dva volné hydroxylové radikály, získává se elektron z jiných sloučenin, následuje přeměna na molekulu vody a kyslík (neutralizace). Před nasazením je nutné kontaktní čočky opláchnout jiným roztokem. [1, 2, 4, 8, 14]
27
2.3
Refrakční laserové operace Pro mnoho sportovců je velmi lákavé podstoupit refrakční operaci k odstranění
dioptrií. Dochází k úspěšným výsledkům, dokonce několik sportovců potvrdilo lepší výsledky po refrakční operaci v jejich sportovním výkonu. Zájemci o tento zákrok musí mít ustálenou refrakční vadu, kterou je vhodné delší čas sledovat, a být starší 21 let. Excimerovým laserem dochází ke změně zakřivení rohovky. Při korekci myopie se provádí fotoablace v centrální části rohovky a dochází k oploštění, u hypermetropie se provádí fotoablace prstencového tvaru v periferní části. Tady je následkem strmější rohovka v centru. Před samotným zákrokem je potřeba podstoupit důkladné oční vyšetření, při kterém se klade důraz na velikost zornic, vlhkost očí, zakřivení a tloušťku rohovky. Laser in situ karatomilesis (LASIK) je laserová metoda v refrakční chirurgii, která se v dnešní době používá nejčastěji. Řeší myopii, nižší až střední hypermetropii a astigmatismus. Z rohovky se seřízne lamela (flap) o tloušťce 130-180 µm dle typu mikrokeratomu, případně se vytvoří lamela za pomoci femtosekundového laseru. Excimerovým laserem se provede fotoablace a lamela se po očištění stromatu opět přiklopí. Někdy se po zákroku aplikuje krycí čočka, ale není to nutností. Rána se zahojí v řádu několika hodin, zraková rehabilitace trvá několik dní a k ustálení dochází po 1 měsíci. Fotorefraktivní keratektomie (PRK) je předchůdcem LASIK metody. Před použitím laseru se odstraní povrchový epitel rohovky. Pomocí excimer laseru se přesně vytvoří potřebné zakřivení rohovky. Počítačově řízený laser dodává impulsy UV světlem, které odstraní mikroskopické množství tkáně. Po operaci se aplikuje měkká kontaktní čočka, jejímž úkolem je chránit oko. Buňky epitelu se obnovují za pět dní, po uplynutí této doby se odstraňuje měkká kontaktní čočka u očního lékaře. [5, 6]
28
3
Rozdělení sportů a jejich specifické poţadavky na zrak Každý sport nese specifické požadavky na zrak a vyžaduje speciální vybavení
pro nejvhodnější korekci vady. Důležitými parametry pro volbu vhodné korekce je zejména prostředí a dynamika daného sportu. Až 30% sportovců, kteří jsou indisponováni refrakční vadou, nenosí žádnou korekci při sportu. Při výběru sportovních brýlí je třeba upřednostnit funkční vlastnosti před estetickým vzhledem. Neexistuje univerzální refrakční nebo ochranná pomůcka vhodná za všech klimatických podmínek. Nezbytností je vždy, aby byl optometrista důkladně obeznámen s činností sportovce a byl schopen navrhnout nejvhodnější korekční pomůcku. [1, 2]
3.1
Cyklistika Cyklistika se u profesionálních sportovců dělí na silniční a horskou. Nicméně
téměř vždy se jedná o vysokorychlostní sport, je tedy potřeba rychle a efektivně reagovat na podněty, se kterými se na trase cyklista dosti často setkává. Cyklistické brýle jsou navrženy tak, aby chránily před prachovými a štěrkovými částicemi, hmyzem, malými kameny, za nepříznivých povětrnostních podmínek a zářením, které mohou v očích působit nepříjemné dráždění. Je třeba volit těsnou přiléhající obrubu na obličejové partie, která těmto nepříznivým vlivům zabrání, ale také oči chrání proti silnému proudění vzduchu, což je důležité u nositelů kontaktních čoček proti jejich vysušování. V horní části brýlí by měly mít odvětrávání proti případnému zamlžení. U dlouhých cyklistických tras je dobré mít do brýlí výměnné zorníky nebo fotochronické čočky. Stranice brýlí jsou konstruované tak, aby netlačily v kombinaci s nasazenou cyklistickou přilbou. [1, 2]
29
3.2
Lyţování Lyžování je velmi oblíbeným zimním sportem. Lyžařská centra přitahují stále
více rekreačních i závodních sjezdařů. Na tento sport je potřeba dobrého vidění na dálku, protože rozeznává nerovnosti sjezdovky v přibližné vzdálenosti 5 metrů, mít v pořádku periferní vidění a odhad vzdálenosti. Světelné podmínky a kontrasty se v tomto prostředí rychle mění, kladou se tedy vysoké nároky na vidění a vizuální pozornost. Přibližně 80% pádů bez cizího zavinění je zaviněno špatným odhadem vzdálenosti nebo nepozorností. Jedná se o brýle na základě obličejových masek. Je třeba začlenit UV filtr. Vhodné je zvolit i anti-fog vrstvu. Je třeba použít vhodný polarizační filtr proti oslnění a antireflexní vrstvu proti zkreslení. Lyžařské brýle můžeme kombinovat s dioptrickými čočkami, které se montují do držáku, nebo kontaktními čočkami. Je potřeba zajistit, aby byly brýle pohodlné, dobře seděly a byly dostatečně větrány. Existuje řada sportovních brýlí s očnicemi uzpůsobenými pro výměnu brýlových čoček, což lze využít při změnách světelných podmínek. Kontaktní čočky bývají doporučovány nejvíce, protože je potřeba co nejméně omezit zorné pole a nepřekážejí při kombinaci se slunečními nebo ochrannými brýlemi. Kontaktní čočky poskytují reálný obraz okolního prostředí, zatímco brýle ho zmenšují nebo zvětšují. Nicméně sportovní brýle lépe chrání před UV zářením a nepříznivými podmínkami. [1,2, 16]
3.3
Střelba Střelba se uplatňuje v mnoha disciplínách. Na osoby zabývající se sportovní
střelbou jsou kladeny vysoké nároky především na přesnost při zasažení cíle. Přesnost je tedy nejdůležitější faktor, ale v některých kategoriích se kombinuje s rychlostí. Pro střelecké disciplíny se používá vzduchová puška, malorážka, pistole a mnoho dalších druhů. Na střelce jsou kladeny nároky na vidění do dálky pro cílené zasažení terče a na střední vzdálenost pro správnou manipulaci se zbraní. Nutností je dobré centrální vidění, ale u některých disciplín je důležitý i postřeh a má zde své uplatnění i periferie vidění. Vždy je potřeba podrobně rozebrat jejich individuální potřeby. Na krytých střelnicích se také hodně práší, proto je nutné nosit ochranné brýle, vhodné jsou 30
se žlutým filtrem pro zvýšení kontrastu. Pro korekci je možné zvolit kontaktní čočky v kombinaci s ochrannými brýlemi nebo speciální střelecké brýle s možností vsazení dioptrické vložky. [1, 2]
3.4
Piloti Sportovní letci provozují outdoroový sport, ve kterém se setkávají s měnícími
se přírodními a světelnými podmínkami. Pohybují se ve vysokých výškách v třírozměrném prostoru, mírně se jim zkreslují barvy duhovým nádechem, což je způsobeno kapkami vody a nečistotami v ovzduší. Na letce jsou požadovány velmi vysoké nároky na barevné vidění. UV záření s ubývající hustotou vzduchu zvyšuje intenzitu. Je důležité fixovat horizont pro udržení správného náklonu letu. Sportovní piloti bývají omezení při pohybu jejich hlavy, jelikož se nachází ve stísněných kokpitech. Piloti se musí velmi dobře orientovat v odhadech vzdáleností objektů, neméně podstatné je vidění na střední vzdálenost i do blízka na přístrojovou desku. Z toho tedy vyplývá, že pilot musí perfektně vidět na všechny vzdálenosti. Je nutné probrat se zákazníkem, jaký druh létání provozuje. Korekční pomůcka určena pro piloty letadel v kokpitech vyžaduje dioptrické čočky s UV filtrem a barevným filtrem proti slunci. Je třeba, aby neomezovaly zorné pole, těsně přiléhaly k obličeji pomocí popruhu, který prochází za hlavou. Důležité je myslet na to, aby se vybraná obruba dala kombinovat s helmou. Při výběru korekce pro paraglid a rogalo je nutné myslet navíc na povětrností podmínky, proto se volí odolnější materiál, potřebná je i ochrana očí ze všech stran. Pro brýlovou obrubu je nejlepší volbou plast a pro brýlové čočky pružný polykarbonát. Jako u pilotů v kokpitech je vhodné pro pohodlí korekci zkoušet v kombinaci s helmou. [1, 2, 17]
31
3.5
Míčové sporty Do této kategorie se zařazují kontaktní sporty jako například házená, volejbal,
basketbal a mnoho dalších. Od hráčů se vyžaduje maximální koncentrace a stálá fyzická připravenost. Vjem očí a následný pohyb jsou v úzké spojitosti, je zapotřebí rychlé a automatické reakce. Hráči musí mít v sobě anticipační schopnost pro připravení jejich následné reakce. Pro správnou reakci je nezbytné pozorovat protihráče a v krátkém časovém úseku se rozhodnout pro správný manévr. Důležitá bývá přesnost, například při hodu míčem za cílem trefit koš nebo branku. Požaduje se dobré vidění do dálky a na střední vzdálenost. [1, 2, 18]
3.6
Raketové sporty Zde řadíme sporty, jako jsou squash, badminton, tenis a mnoho dalších. Jedná
se o sporty s velmi vysokou dynamikou. A jelikož se zde většinou používají míčky menší velikosti s vysokou rychlostí, jsou při těchto sportech velmi časté úrazy očních partií. Největší nebezpečí hrozí při squashi, protože se hraje s míčkem, který je velmi malý a často dochází ke zranění očí. Při hře je potřeba pozorovat protihráče, jeho držení a pohyby těla, směr pohledu a držení rakety, pro předvídání letu míčku. Následně je pro úspěch důležité rychle vyhodnotit situaci pro úder vlastní. Uvědomit si, do kterých míst a jakou silou míček usměrnit, aby měl protihráč problémy s jeho dalším vybráním. Pro korekci v raketových sportech je vhodné doporučit brýlovou obrubu, která bude chránit oční partie sportovce před letícím míčkem či raketou. Největší odolnost proti nárazu má svými vlastnostmi polykarbonát. Brýle by měly splňovat hned několik požadavků. Pokrýt oblasti kolem bulbu, ale i očnice, mít pružný nosník pro tlumení a rozložení tlaku případného nárazu. Brýle musí pevně a pohodlně sedět na nose i za ušima, aby při prudkém pohybu hlavy nesklouzly. Důležité je i minimalizovat zúžení zorného pole s korekcí oproti zornému poli bez korekce. [1, 2]
32
3.7
Plavání Pod vodou se světlo chová jinak než ve vzduchu. Při plavání či potápění
se předměty jeví větší a blíž než jsou ve skutečnosti. Tento fakt bývá překážkou koordinaci ruka-oko. Při přímém kontaktu očí s vodou bývá vidění rozmazané přesto, že za normálních podmínek jsou oči ametropické, jelikož voda láme světelné paprsky jinak než vzduch. Pokud plavec nosí korekci za normálních podmínek, je vhodné si korekční pomůcku pořídit i do vody. Zde je nutné změnit dioptrickou hodnotu, protože vzdálenost brýlových čoček od oka se liší od vzdálenosti mezi čočkami z potápěčských brýlí a okem. Také je důležité zabránit zamlžování a netěsnění brýlí, což bývá v této oblasti sportu častý a nepříjemný problém. Zamlžování jde zabránit používáním jemného mýdla na čištění, volbou čoček s vrstvou anti-fog, dále také ošetřováním čoček pomocí spreje na vrstvu anti-fog, ukládáním potápěčských brýlí do pouzdra, čímž se zamezí poškrábání a zaprášení čoček. Byla
prozkoumána
aplikace
kontaktních
čoček
ve
vodním
prostředí
bez potápěčské masky. Nicméně většina lékařů doporučuje korekci zraku v kombinaci kontaktních čoček a masky nebo brýlí. Kontaktní čočky nabízejí výhody, mezi které patří nezamlžování a neomezování periferního vidění, jako tomu je u brýlí a potápěčských masek. Hlavními obavami použití kontaktních čoček u vodních sportů jsou zanesení infekce nebo ztráta čočky. Ztráta čočky při potápění je pro orientaci sportovce v prostoru velkým problémem. Podstatně větší riziko ztráty nesou pevné kontaktní čočky. Měkké kontaktní čočky mají podstatně větší průměr než pevné, proto nedochází tak často k jejich ztrátám jako u RGP. Sportovec musí pochopit rizika ztráty kontaktní čočky a být řádně poučen o opatřeních k minimalizaci ztrát čoček. Tato opatření zahrnují používání ochranných brýlí nebo masky při potápění. Pokud se sportovci do očí dostane velké množství vody, doporučuje se pro její odstranění raději rychleji mrkat než si oči třít pomocí prstů. Obavou při nošení kontaktních čoček u vodních sportů je i riziko získání infekce, jelikož veřejné bazény obsahují bakterie, které představují potenciální riziko infekce. Zejména Acanthamoéba může způsobit keratitidu. Aby se tomu předešlo, je potřeba po odchodu z vody vyjmout čočky z očí a vyčistit je. [1, 2, 19] 33
3.8
Motorismus Automobilové závody jsou populární po celém světě. Na jezdce jsou postupem
času kladeny větší nároky s rostoucí rychlostí automobilů. I na běžné řidiče a řidiče z povolání jsou v legislativě kladeny požadavky na zrakovou ostrost, zorné pole, barvocit, poruchy binokulárního vidění pro udělení řidičského průkazu. Je tedy jasné, že na sportovní řidiče vzhledem k vysoké rychlosti jsou tyto nároky ještě vyšší. Závodní řidiči musí velmi dobře vidět do dálky pro jejich rychlou reakci, ale také na blízké předměty pro přehled na palubní desce. Často jezdci řídí své vozy i večer a v noci, proto je vhodná antireflexní vrstva do brýlí (viz Obrázek 10 – Viditelnost řidiče se správnými brýlemi). Brýle musí dobře přiléhat na obličeji, poskytovat široké zorné
pole a ochranu kolem očí. [1, 2]
Obrázek 10 – Viditelnost řidiče se správnými brýlemi [28]
34
4
Nejběţnější úrazy oka při sportu
Počet poranění očí se zvyšuje s čím dál větším zájmem lidí o sportovní aktivity. Každý sport nese určité riziko zranění. Oči zabírají méně než jedno procento povrchu těla, nicméně oční zranění ve sportu nejsou až tak neobvyklé. Pro funkční význam oka tyto úrazy právem přitahují pozornost a vyžadují potřebu prevence. Úrazy, související se sportovní činností, se vyskytují od menších až po kritické, které vyžadují okamžitou lékařskou pomoc. Více než 50% úrazů očí zapříčiněné sportem se vyskytuje u lidí před dosažením 25 let. Je důležité si uvědomit, že sporty raketové, míčové, ale i vodní nesou riziko zranění očí. Závažnosti a četnosti těchto úrazů lze výrazně omezit volbou vhodné korekční pomůcky, která mu při vykonávání jeho sportovní aktivity nebude překážkou.
Poranění očí při sportu lze rozdělit dle rizika:
Sporty s nízkým rizikem
Bezkontaktní
Nezahrnují rakety, hole, puk nebo míč
Jízda na kole, plavání, gymnastika
Sporty s vysokým rizikem
Kontaktní sporty
Zahrnují nářadí a předměty
Fotbal, hokej, tenis, basketbal, badminton
Sporty s velmi vysokým rizikem
Plně kontaktní sporty
Jsou prováděny bez ochrany očí
Bojové sporty (box,…) 35
Sport může oko a přilehlé časti na lebce velmi poškodit. Většina poranění vyplývá z nárazu tupým předmětem do oka. Rozsah poškození očí lze zjistit velikostí a hmotností předmětu. Jako nejvíce nebezpečný sport pro oko se nejčastěji uvádí paintball a squash. Squashový míček má průměr 37mm, tudíž při nárazu do oka vniká celý do orbity, která má průměr 40mm. Při deformaci bulbu a zvýšení nitroočního tlaku dochází k mechanickému napínání některých částí oka a k cévním spazmům, ty vedou k poruchám funkce nitroočních částí oka. V nejzávažnějších případech může dojít k natržení či ruptuře skléry, krvácení do přední komory, krvácení do sklivce, natržení duhovky, luxaci čočky, ruptuře choroidei, odchlípení sítnice nebo edému sítnice. Každé poranění očí vede ke zvýšené slzivosti a intenzivní bolesti. Rozlišují se poranění povrchová, pronikající, způsobená chemickými látkami nebo světelnými vlivy.
Obrázek 11 – Schematický nákres vniknutí míčku do oka [29]
36
Povrchová poranění: Cizí tělísko patří mezi nejběžnější případy poranění oka. Většinou jde o řasy, hmyz nebo prach, které se dostávají pod horní či dolní víčko a jdou lehce vyndat. Poraněný je poučen, aby nemnul oko. Provádí se everze víček. Tělísko je odstraněno sterilní vlhkou vatou nebo kapesníkem. Oděrka rohovky poraněným je vnímána jako cizí tělísko pod víčkem. Aplikují se antibiotické kapky, případně i obvaz. Pro dobrou regeneraci rohovky se oděrky rychle hojí. Zhmoţdění a poranění bulbu je závažnější úraz. Oko se nevyplachuje, aplikuje se páska před obě oči. V některých případech je potřeba podávat analgetika.
Pronikající poranění: Jedná se o poranění způsobené ostrým nebo rychle letícím předmětem a jeho následným uvíznutím v oku. Tyto tělíska vždy odstraňuje jen oftalmolog. Ve sportu naštěstí existuje jen málo příležitostí poranění ostrým předmětem. [1, 2, 9, 10, 11, 20]
37
Závěr Podstatou a cílem této práce bylo sepsání vyšetřovacích postupů důležitých pro sport, výběr správné korekční pomůcky a zhodnocení specifických zrakových požadavků pro sportovce. Sport je každým rokem více vyhledávanou činností, proto by měli optometristé a optici myslet na potřeby vidění sportovců. Úvodní část seznamuje se základními testy, ale i testy specializovanými pro potřeby sportovců v různých sportovních odvětvích, které nejsou pro klasickou činnost nespecializovaného optometristy běžné. Testy jsou popsány i s jejich postupy a pro lepší pochopení i přiloženými obrázky. Práce dále rozebírá možnosti, kterými je vhodné řešit korekci pro sportovce. Podrobněji jsou rozebrány brýle a kontaktní čočky. Refrakční laserové operace se zde pouze uvádějí jako jedna z možností, ale nejsou více popsány. Další kapitola popisuje vybraná sportovní odvětví a jejich specifické požadavky na zrakové funkce. Sporty, které jsou v této kapitole popsány, jsou klasické pro českou populaci. Pro konkrétní sporty je navržena i vhodná korekční pomůcka. Jelikož jsou sporty nebezpečné z hlediska úrazů v očních partiích, poslední část práce rozebírá druhy sportů jejich rizika a také přehled ošetření vzniklých úrazů.
38
SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY [1] Donald F. C. Loran and Caroline J. MacEwen: Sports Vision. ButterworthHeinemann, 2001. ISBN 0 7506 3616 5. [2] GRAHAM ERICSON: Sports vision Vision care for the enhancement of sports performance. Butterworth-Heinemann Elsevier, 2007. ISBN 978-0-7506-7577-2. [3] CLYDE K. KITCHEN, M. D.: Fact and fiction of healthy vision Eye care for adults and children. Praeger, 2007. ISBN 978-0275993450. [4]
MUELLER-TREIBER ANDREA:
Kontakt-linsen Know-how.
DOZ-Verlag
Optische Fachveröffentlichungen, 2009. ISBN 978-3-922269-92-2. [5] ROZSÍVAL P. et al.: Oční lékařství. Galén Karolinum, 2006. ISBN 80-7262-404-0. [6] KUCHYŇKA P. a kol.: Oční lékařství. Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1163-8. [7] POLÁŠEK J. a kol.: Technický sborník oční optiky, SNTL Praha 1974. [8] PETROVÁ S. a kol.: Základy aplikace kontaktních čoček, národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů BRNO. ISBN 978-80-7013-470-2. [9] BARRELL, COOPER, ELKINGTON, MACFADYEN, POWELL, TORMEY: Squash ball to eye ball: the likelihood of squash players incurring an eye injury. British Medical Journal, Vol. 283, 1981, pp. 893-895 [10] JONES N. P.: Eye injuries in sport: an increasing problem. British Medical Journal, Vol. 21, No. 4, 1987, pp. 168-170 [11] JONES N. P., MacEWEN C J: Eye injuries in racquet sports. British Medical Journal, Vol. 302, 1991, pp. 1415-1416 [12] PLUHÁČEK F. – Vyšetřování zorného pole - výukové materiály k předmětu Optometrické a oftalmologické přístroje II., Katedra optiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, Olomouc 2013. [13] PLUHÁČEK F. – Zraková ostrost a její měření - výukové materiály k předmětu Fyziologická optika, Katedra optiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, Olomouc 2011. 39
[14] DRTILOVÁ P. – Dělení kontaktních čoček - výukové materiály k předmětu Kontaktní čočky, Katedra optiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, Olomouc 2012. [15] VETRUBA J. – Kontrastní citlivost, testování a příčiny jejího snížení, Česká oční optika, roč. 49, 2008, č.1, str. 70-71, ISSN 1211-233X [16] RUDOLF V. – Zimní sporty, refrakce a korekce, Česká oční optika, roč. 48, 2007, č. 4, str. 66-67, ISSN 1211-233X [17] RUDOLF V. – Sportovní létání, Česká oční optika, roč. 48, 2007, č. 3, str. 68-69, ISSN 1211-233X [18] RUDOLF V. – Házená a basketbal, Česká oční optika, roč. 47, 2006, č. 3, str. 84-85, ISSN 1211-233X [19] RUDOLF V. – Šnorchlování a plavání, Česká oční optika, roč. 47, 2006, č. 2, str. 66-67, ISSN 1211-233X [20] RUDOLF V. – Úrazy oka při sportu, Česká oční optika, roč. 52, 2011, č. 3, str. 48-51, ISSN 1211-233X [21] GOOD-LITE COMPANY - The quality always shines through, [online]. 2014 + [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: https://www.good-lite.com/ [22] ACCESS MEDIA GROUP LLC - All about vision, [online]. 2010 + [cit. 2014-0417]. Dostupné z: http://www.allaboutvision.com/ [23] HABERLAND T. – Obrázek 4 – Stillingovy pseudoizochromatické tabulky, Česká oční optika, roč. 51, 2010, č. 2, str. 24, ISSN 1211-233X [24] REFRA – ECOPLAN – OPTHAL - SERVICE – Anomaloskope, [online]. 2014 + [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: http://www.ecoplan-ophthal-service.de/ [25] A COLORACCURACY.COM COMPANY – Farnsworth Munsell 100 Hue Test [online]. 2014 + [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: http://munsellstore.com/ [26]
EYE
ON
PERFORMANCE
–
Sports
vision
training
[online].
2014 + [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: http://www.eyeonperformance.net/
40
[27] THE UNIVERSITY OF TENNESEE KNOXVILLE – Motor Behavior Laboratory Equipment [online]. 2014 + [2014-04-17]. Dostupné z: http://krss.utk.edu/ [28] OČNÍ LÉKAŘ – Oční lékař [online]. 2013 + [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: http://ocni-lekar.info/ [29] RUDOLF V. – Obrázek 1 – Schematický nákres vniknutí míčku do oka, Česká oční optika, roč. 52, 2011, č. 3, str. 49, ISSN 1211-233X
41
