Vice vody, mén? bublinek Co je to dehydratace a jaký má dopad na bezpe?nost p?i potáp?ní? K dehydrataci dochází, když t?lo ztrácí více tekutin, než p?ijímá, což m?že vést ke zdravotním problém?m, kterým by se m?lo p?edcházet.Tyto problémy (zvlášt? v p?ípad? chronické nebo silné dehydratace) zahrnují bolesti hlavy, sníženou výkonnost, podrážd?nost, zmatenost, únavu, svalové k?e?e, zhoršenou tepelnou regulaci, sníženou úrove? v?domí, p?i delším trvání vedou ke vzniku ledvinových kamen? a n?kdy mohou vést i k šoku, což bývá život ohrožující stav. Zárove? tyto problémy velmi negativn? ovliv?ují zdravotní stav potáp??? i lidí, kte?í se nepotáp?jí, a proto by se jim m?lo v každém p?ípad? p?edcházet. Pro potáp??e však v této souvislosti existuje ješt? jedno nebezpe?í: dehydratace je rizikový faktor, který p?ispívá k možnosti vzniku dekompresního onemocn?ní (DCS). Pro?? Dehydratace snižuje objem krevní plazmy a prokrvení tkání tím, že zvyšuje hustotu krve a zpomaluje její pr?tok. A protože krev ?áste?n? odpovídá za dopravu živin a vým?nu plyn?, hustší krev negativn? ovliv?uje odstra?ování dusíku, ?ímž nar?stá nebezpe?í, že se dostaví DCS. Jak velké je nebezpe?í DCS? V zásad? platí, že p?i potáp?ní se zvyšuje nebezpe?í vzniku dehydratace. P?i našich projektech na výzkum DSL jsme ?asto pozorovali, že mnoho potáp??? nebylo dostate?n? zavodn?no již p?ed ponory a ješt? mén? po nich. P?esto za normálních podmínek problémy se správnou hydratací nehrají p?i potáp?ní zásadní roli, i když by se nem?ly zcela ignorovat. Nebezpe?í dehydratace se zpravidla zvyšuje p?i rekrea?ním potáp?ní na dovolené, a to sice kv?li vyšší frekvenci potáp?ní a (obvykle) kv?li teplejšímu klimatu. Proto by se ?ádné hydrataci m?la v?novat dostate?ná pozornost. Pro? se tento rizikový faktor zvyšuje b?hem rekrea?ního potáp?ní? Toto nebezpe?í se samoz?ejm? nezvyšuje z d?vodu, že se jedná o dovolenou, ale p?edevším proto, že p?i tomto druhu trávení volného ?asu existují ur?ité faktory související s chováním a prost?edím, které dehydrataci urychlují, aniž by si ji potáp?? uv?domoval. Ve skute?nosti dochází zpravidla k dehydrataci již v letadle, když potáp?? cestuje do cílové potáp??ské destinace. Vzduch v kabin? letadla je mnohem sušší, než na zemi a plícemi se tak odpa?uje v?tší množství vody, což znamená, že t?lo ?lov?ka v letadle neustále p?ichází o tekutiny. Proto se také doporu?uje vypít alespo? 240 ml vody b?hem každé hodiny letu. P?i letu z Velké Británie do Egypta je tedy pot?eba vypít alespo? 1,2 litru vody, aby nedocházelo k úbytku t?lesných tekutin. Naproti tomu p?i letu z Itálie do Egypta sta?í p?ibližn? 750 ml vody. Jedná se o množství, která ve skute?nosti vypije pouze málokterý cestující. Mnoho pasažér? navíc rádo pije b?hem letu kávu, kolu nebo pivo, ale tyto tekutiny nemají stejný hydrata?ní ú?inek jako voda. Alkohol a nápoje obsahující kofein p?sobí jako diuretika a jejich konzumace dehydrataci podporuje, nebo? absorbují vodu z bun?k a zvyšují produkci mo?i. Následkem toho p?ijíždí potáp?? do cílové destinace již mírn? dehydratovaný. Jenže to dovolená teprve za?íná. A co bude potáp?? d?lat b?hem dovolené? Bude si užívat slunce a mo?e, co nejvíce se potáp?t a po ve?erech t?eba trávit ?as zábavou, p?i které si neodep?e pití alkoholických nápoj?. Zamysleme, pro? toto vše vede k rychlejším ztrátám tekutin: Slunce:
Nejatraktivn?jší destinace pro b?žné potáp??e se nacházejí v oblastech tzv. „teplých vod“, kde jsou zajímavé korálové útesy a velká množství krásných barevných ryb. V t?chto destinacích p?evládá teplé, slune?né a n?kdy vlhké podnebí. Samoz?ejmým d?sledkem t?chto podmínek je pocení a tudíž ztráta tekutin. P?i jejich nedostate?ném p?íjmu potom dochází k dehydrataci. A jestliže se k tomu p?idá spálení k?že sluncem, ztráta tekutin je ješt? rychlejší. Spálená k?že je zarudlá a n?kdy se stává bolestivou. T?lo na tento stav reaguje zvýšeným p?ísunem vody do k?že, což vede k následnému odpa?ování, takže ztráty tekutin se urychlí. Slunce a vítr tyto ztráty vlhkosti ješt? podporují. V?tšina ponor? na dovolené se provádí z ?lunu a p?i vyšších venkovních teplotách je vítr, a? už jako takový, nebo zp?sobený rychlostí ?lunu, pro ?lov?ka p?íjemný a ob?erstvující. Ve skute?nosti však vítr odpa?uje pot a vlhkost, což op?t zvyšuje dehydrataci. Mo?ská voda - s?l: P?i výstupu z mo?e (slaná) voda na t?le schne a na k?ži zanechává krystalky soli. Ty lze ?asto vid?t i pouhým okem a vyzna?ují se tím, že absorbují a zadržují molekuly vody. Výsledkem je absorpce vlhkosti z k?že a její následné odpa?ení díky slunci a v?tru, což dále zvýraz?uje dehydrataci. Potáp?ní: P?i potáp?ní se dehydratace zvyšuje t?emi mechanismy: pocením, zvýšenou produkcí mo?i, ke které dochází vždy, když se t?lo pono?í do vody a dýcháním suchého stla?eného vzduchu. Potáp??ský oblek udržuje t?lo potáp??e b?hem ponoru v teple, ale zárove? zabra?uje, aby se v p?ípad? pot?eby ochladilo. Jestliže se tedy potáp?? nachází v oblasti s teplým podnebím a potí se, i když má na sob? pouze tri?ko, dochází v potáp??ském obleku ješt? k daleko v?tším ztrátám tekutin pocením. B?hem ponoru zvýšený okolní tlak a chladn?jší teplota vody zp?sobují, že se krevní cévy v povrchových ?ástech t?la zužují a krev z kon?etin se p?esouvá do vnit?ních ?ástí t?la (srdce, plic a velkých vnit?ních cév), aby se t?lesné jádro udrželo v teple. Tento zvýšený objem krve v t?lesném jádru je fyziologickými mechanismy, které kontrolují objem krve v t?le, chápán jako p?evodn?ní a v reakci na to za?nou ledviny produkovat zvýšené množství mo?i (což znamená další ztrátu vody i soli). Proto také potáp??i v pr?b?hu ponoru, ?i bezprost?edn? po n?m poci?ují nutkání k mo?ení. I když se m?že zdát, že silné mo?ení ukazuje na dobré zavodn?ní organizmu, ve skute?nosti se jedná o nadm?rnou ztrátu tekutin. Další p?í?inou úbytku tekutin je vzduch, který potáp?? dýchá. Stejn? jako v kabin? letadla, tak i v lahvích p?i p?ístrojovém potáp?ní je vzduch suchý a jak již bylo zmín?no, dochází tímto zp?sobem ke ztrátám tekutin. K tomu je nutno si uv?domit, že vzhledem k nižší teplot? okolní vody musí plíce vynaložit také úsilí, aby se tento vzduch oteplil, což ovšem znamená další ztrátu vlhkosti. Alkohol: Na dovolené je zcela p?irozené trávit ve?ery ve spole?nosti a p?itom se ?asto konzumují alkoholické nápoje. Krom? toho, že pití alkoholických nápoj? se b?hem potáp?ní nikdy nedoporu?uje, zp?sobuje alkohol také rychlejší dehydrataci. Jak jsme se již zmínili, alkohol (stejn? jako káva a jiné nápoje obsahující kofein) má diuretické ú?inky a zvyšuje objem vylu?ované mo?i. Tím se samoz?ejm? zintenziv?uje dehydratace. Nevolnost: Zvracení kv?li nadm?rnému pití, z d?vodu mo?ské nemoci ?i z jakéhokoliv jiného d?vodu zvyšuje stupe? dehydratace, protože t?lo ztrácí velké množství tekutin a elektrolyt? (iont?) b?hem krátké doby. Podobný negativní ú?inek má tzv. cestovatelský pr?jem, což je st?evní infekce zap?í?in?ná nehygienickým zacházením s jídlem.
Léky: N?které léky, zvlášt? p?ípravky užívané pro snížení krevního tlaku, p?sobí diureticky a to samoz?ejm? vede k dehydrataci. Jestliže se hodláte b?hem své dovolené potáp?t každý den, nebo dokonce dvakrát denn?, pak si musíte být v?domi nebezpe?í zvýšené dehydratace nebo i DSC. Toto nebezpe?í samoz?ejm? nenastává proto, že se jedná o dovolenou, ale existuje celkem dev?t faktor? souvisejících s typickým chováním p?i potáp?ní, které p?ispívají k ?ast?jšímu vzniku dehydratace, která nebývá vždy rozpoznána. Jak ?lov?k pozná, že je dehydrovaný a jak se v takové situaci zachovat? Všeobecn? lze ?íci, že dobrým ukazatelem je barva mo?i. Má být ?irá nebo sv?tle žlutá. Tmavší barva mo?i obvykle znamená ur?itý stupe? dehydratace, i když barvu mohou ovlivnit i n?které léky. Dehydratace se také m?že projevovat malým (nebo žádným) množstvím mo?i, p?i?emž je nutno mít na pam?ti, že v?tší množství mo?i rozhodn? dehydrataci nevylu?uje. P?íznaky dehydratace: Mírná až st?edn? závažná dehydratace: žíze? (tzn. ?lov?k by nem?l pít, až když má žíze?, protože to již nazna?uje mírnou dehydrataci) závrat? bolesti hlavy svalové k?e?e únava sucho v ústech tmav? zbarvená mo? snížené vylu?ování mo?i T?žká dehydratace: velká únava - slabost silná žíze? a velké sucho v ústech zapadlé o?i a/nebo o?i, které neprodukují slzy osm hodin bez pot?eby mo?ení suchá k?že se sníženým nap?tím, která se po štípnutí vrací jen pomalu do p?vodního stavu rychlý srde?ní tep, slabý puls zrychlený dech nízký krevní tlak podrážd?nost a zmatenost k?e?e zhoršený stav v?domí V?tšinou se setkáváme s mírnou dehydratací, která se dá snadno vy?ešit pitím v?tšího množství vody. K vod? lze také p?idat rehydrata?ní soli nebo isotonické nápoje pro sportovce, aby se rychleji doplnily chyb?jící soli a ionty. V p?ípad? p?íznak? t?žké dehydratace je však nutná okamžitá zdravotnická pomoc. Jak se vyhnout dehydrataci? Je vždy lepší dehydrataci p?edcházet, než ji ?ešit. Pouze tímto zp?sobem si potáp??i snižují riziko DCS.
Po shora uvedeném shrnutí problém? týkajících se dehydratace a jejích možných dopad? na lidské t?lo lze u?init následující záv?ry: po každém ponoru by se m?l potáp?? opláchnout ?erstvou vodou, potáp??ský oblek by si m?l vždy obléknout až t?sn? p?ed sestupem do vody, m?l by se vyhýbat pití nápoj? obsahujících alkohol nebo kofein (nebo jejich pití alespo? siln? omezit) a také je t?eba omezit pobyt na p?ímém slunci a zamezit p?ípadnému spálení k?že slune?ním zá?ením. Nejsnadn?jší ze všeho je však pít hodn? vody. Objem plazmy by se však nem?l zv?tšovat p?íliš rychle, nebo? tím se jen zvýší produkce mo?i a t?lesné tkán? se dostate?n? nezavodní. Proto se doporu?uje pít sklenici vody každých 15 - 20 minut namísto vypití jednoho litru vody t?sn? p?ed ponorem nebo po n?m. Tím se dosáhne dostate?ného zavodn?ní tkání a zárove? se p?edejde snížené vým?n? plyn?, která by mohla vést ke tvorb? bublinek a tudíž k DSC. Jaké množství vody pot?ebuje potáp?? vypít, závisí na mnoha faktorech, ale pro udržení dostate?né hydratace lze doporu?it vypití nejmén? o 2 litry více, než vypije b?žn? za den. Za úvahu také stojí konzumace jídla s vyšším obsahem vody, nap?. ovoce a zeleniny. Navíc n?které spole?nosti prodávají nápoje v baleních upravených pro pití b?hem ponoru. Bezpe?nostní kampa? DAN Europe „Více vody, mén? bublinek“ Koncem roku 2012 spustila nadace DAN Europe kampa? „Více vody, mén? bublinek“. V ?asopise Alert Diver a na webové stránce byly zve?ejn?ny ?lánky v?nující se této tématice a byla spušt?na informa?ní kampa?, ve které jsou ?len?m DAN rozesílány e-maily s informacemi a radami, jak p?edcházet dehydrataci a tak snížit nebezpe?í DSC. V letech 2013-2014 se na r?zných akcích a výstavách týkajících se potáp?ní rozdalo novým i dlouholetým ?len?m DAN 3 000 hliníkových lahví na pití se shora uvedeným heslem. Bylo vyhotoveno mnoho plakát? a transparent?, které potáp???m p?ipomínají, aby pili dostate?né množství vody a tyto propaga?ní materiály byly nainstalovány na mnoha místech v Egypt?, kde je nebezpe?í dehydratace a tím i DSC pom?rn? vysoké (vzhledem k podnebí, množství potáp??? a velkému po?tu turist?). Onemocn?ní DCS zap?í?i?uje tvorba bublinek a r?st jejich objemu v krvi a t?lesných tkáních, což m?že mít za následek hypoxii (t. j. nedostatek kyslíku pro t?lesný metabolizmus). Za normálních okolností se po ponoru dusík z krve odstra?uje v plicích, ale tento mechanismus je mén? ú?inný, jestliže je potáp?? dehydratován – v takovém p?ípad? dochází ke zvýšené produkci bublinek a následn? k v?tšímu nebezpe?í DSC. Heslo „Více vody, mén? bublinek“ p?ímo a jednozna?n? nazna?uje, že když je potáp?? dob?e zavodn?n, nebezpe?í tvorby bublinek a jejich r?stu je menší. Další informace Byl uskute?n?n výzkum vlivu hydratace p?ed ponorem – výsledná zpráva byla zve?ejn?na 4. b?ezna 2008 pod názvem: Hydratace p?ed ponorem jako prevence proti tvorb? bublinek, auto?i: E. Gempp, J. E. Blatteau, J-M Pontier, C. Balestra, P. Louge.I když tato zpráva nebyla zam??ena konkrétn? na dehydrataci, prokazuje se v ní jednozna?n? kladný ú?inek dostate?né hydratace p?ed ponorem na snížení množství bublinek v ob?hu, což je pom?rn? snadné opat?ení, jak snižovat nebezpe?í DCS. Další výzkum týkající se povrchového nap?tí byl uskute?n?n nadací DAN Europe. Povrchové nap?tí (angl. zkratka ST z výrazu Surface Tension) je p?irozená síla vyskytující se u kapalin, v?etn? t?lesných tekutin. V p?ípad? bublinek je tato síla nep?ímo úm?rná t?etí odmocnin? polom?ru bublinky. To znamená, že velmi malé bublinky jsou vystavovány velmi vysokému povrchovému nap?tí (tlaku) a v?tší bublinky jsou vystavovány povrchovému nap?tí nižšímu. Bublinky s vysokým povrchovým nap?tím jsou vystavovány síle, která p?sobí proti jejich r?stu a m?že vést i k jejich rozpušt?ní. Naopak bublinky s nízkým povrchovým nap?tím se zv?tšují rychleji a mají k tomu mén? vn?jších p?ekážek. Níže uvedený graf (vlevo) ukazuje, že povrchové nap?tí mo?i je podobné, jako povrchové nap?tí krve a plazmy. Vzhledem k této skute?nosti je možné z povrchového nap?tí mo?i, které m?žeme lehce zm??it, dob?e odhadnout povrchové nap?tí krve a plazmy. Na pravé stran? grafu je vid?t, že vysoké povrchové nap?tí odpovídá nízké relativní hustot? mo?i (z?ed?né mo?i) a nízké povrchové
nap?tí odpovídá vysoké relativní hustot? mo?i (koncentrované mo?i). To jasn? prokazuje, jak hodn? z?ed?ná mo? (dob?e zavodn?ného potáp??e) p?ispívá k vysokému povrchovému nap?tí t?lesných tekutin a tkání, což snižuje tvorbu bublinek, zatímco vysoce koncentrovaná mo? (nedostate?n? zavodn?ného potáp??e) p?sobí p?esn? naopak. Image not found or type unknown
Image not found or type unknown
Cirkulující bublinky zjišt?né prekordiální Dopplerovou sondou po dvacetiminutovém ponoru do 45 metr? hloubky u normáln? zavodn?ných subjekt? a u nadm?rn? zavodn?ných subjekt?. Hydratace významn? snižuje množství cirkulujících bublinek.
