Veterinární péče o zvěř v chovech je dána zákonem o veterinární péči a jeho prováděcími vyhláškami povinnost chovatele ohlásit podezření z onemocnění zvířat orgánu veterinární péče nutno dodržovat ochranná a zdolávací opatření v rámci opatření může být nařízen zvýšený odlov, zasílání vzorků k vyšetření, provádění vakcinace, léčba zvěře, omezení přesunu zvěře onemocnění mají akutní nebo chronický průběh
Choroby zvěře zdravotní stav je limitujícím faktorem prosperity chovu zvěře možný přenos infekčních a invazivních chorob na člověka a domácí zvířata infekční choroby pernaté zvěře (bakteriální, virové, plísňové) infekční choroby srstnaté zvěře (bakteriální, virové, plísňové) parazitární choroby pernaté zvěře parazitární choroby srstnaté zvěře
Choroby zvěře dle Mezinárodního úřadu pro nákazy zvířat v Paříži (OIE) se choroby dělí na velmi závažné nákazy – list A a závažné nákazy – list B diagnózu onemocnění zpravidla určí veterinární lékař ve spolupráci s veterinární laboratoří o opatřeních při zdolávání nákaz rozhodne orgán státní veterinární správy
Virová onemocnění
Pseudomor drůbeže = newcastelská choroba původce - paramyxovirus nákaza se šíří nemocnou zvěří, volně žijícími ptáky, hmyzem, vzduchem příznaky – nechutenství, ztížené dýchání, průjem, apatie, křeče, ochrnutí končetin a charakteristické otáčení hlavy, ztráty v chovu až 100 % prevence – vakcinace, dodržování protinákazových opatření
Pseudomor drůbeže léčba se neprovádí k onemocnění je vnímavý bažant, tetřev, koroptev, holub, vrána, labuť, krocan v ČR klasifikován jako velmi nebezpečná nákaza podléhající povinnému hlášení (OIE v listu A) tělo zvířete je nepoživatelné chovatel ve spolupráci s veterinářem provádí očkování, dezinfekci, zabraňuje volnému přístupu ptactva do odchoven a hlásí podezření z nakažení
Mramorovaná slezina bažantů akutní virové onemocnění patogeneze - nejčastěji v létě a na podzim, ve věku 3-8 měsíců původce – adenovirus příznaky – respirační obtíže šíření – vzájemný kontakt, trus k onemocnění je vnímavý bažant, krocan (hemoragická enteritida krocanů) a kur domácí (splenomegalie kura domácího) prevence – vakcinace, asanace prostředí
Mramorovaná slezina bažantů nakažlivé onemocnění projevující se ochablostí a zvětšením sleziny, kdy na bledé slezině jsou typické mramorované struktury překrvení a edém plic, nekrózy ve slezině, plicích a játrech
Virová enteritida kachen = mor kachen akutní onemocnění vodních ptáků, především kachen původce – herpesviry příznaky – průjem, snížení pohyblivosti, poruchy centrálního nervového systému, třes hlavy, krku i celého těla typicky vyvrácená ocasní pera a křečovitě natažené plováky šíření – přímý styk, trus, krmivo, voda v ČR není v seznamu nákaz OIE list B
Virová enteritida kachen – mor kachen inkubační doba 4-7 dní kachny hynou vyčerpáním za 1-3 dny prevence obecná (kontrola převozu, karanténa, desinfekce) léčba se neprovádí, odstraňují se uhynulá a nemocná zvířata při vyšších úhynech v odchovnách kachen je třeba vyrozumět veterinární službu
Virová hepatitida kachen = nakažlivý zánět jater kachen vysoce přenosné akutní onemocnění domácích i divokých kachňat ve věku 2-3 týdnů původce – herpesviry příznaky – nekoordinované pohyby končetin a hlavy, kachňata leží na boku a vykonávají plovavé pohyby šíření – od nemocných kusů, krmivem, vodou, násadovými vejci
Virová hepatitida kachen prevence - kontrola převozu zvěře, krmiv a vajec a vakcinace kachňat léčba se neprovádí po vzniku onemocnění je chov promořen, proto je výhodné založení nového chovu ze zdravých zvířat onemocnění je v ČR klasifikováno jako nebezpečná nákaza podléhající povinnému hlášení OIE – list B
Neštovice ptáků (difterie) virové onemocnění drůbeže, krůt, holubů, bažantů, koroptví, tetřevů apod. původce – poxvirus příznaky - charakteristické změny na kůži a sliznicích přenos – přímý kontakt, krev sající a bodavý hmyz vyskytuje se v celém světě včetně ČR
Neštovice ptáků (difterie) neštovice ptáků jsou v ČR klasifikovány jako nebezpečná nákaza podléhající povinnému hlášení (OIE – list B) prevence je obecná, v postižených či ohrožených chovech je možné preventivní očkování
Leukóza drůbeže virové nádorové onemocnění původce - retroviry postihuje celý lymfatický systém, játra, slezinu onemocnění se vyskytuje u drůbeže, bažantů, koroptví, hus, kachen, tetřevů, tetřívků výskyt v ČR ojedinělý není v seznamu sledovaných nákaz ČR ani OIE
Ptačí chřipka - influenza avium poprvé popsána v Itálii jako klasický mor drůbeže původce – chřipkový virus typu A onemocnění lidí touto chřipkou mohou způsobit pouze podtypy H5 a H7 obavy jsou především z případné mutace chřipkového viru H5N1 dosud došlo k přenosu tohoto chřipkového viru na lidi v Asii virus byl prokázán i u psů, koček a cibetek v lidské populaci v současné době kolují chřipkové viry typů H1N1 a H3N2
Ptačí chřipka - influenza avium Druhy představující zvýšené riziko: husa běločelá (Anser albifrons) husa polní (Anser fabalis) kachna divoká (Anas platyrhynchos) kopřivka obecná (Anas strepera) ostralka štíhlá (Anas acuta) lžičák obecný (Anas clypaeta) hvízdák euroasijský (Anas penelope)
čírka obecná (Anas crecca) čírka modrá (Anas querquedula) polák velký (Aythya ferina) polák choholačka (Aythya fuligula) čejka chocholatá (Vanellus vanellus) jespák bojovný (Philomachus pugnax) racek chechtavý (Larus ridibundus) racek bouřní (Larus canus)
Ptačí chřipka - influenza avium Mimořádná a nouzová opatření: V bažantnicích a odchovnách divokých kachen (obvykle nelze zajistit chov v uzavřeném objektu) musí být přijata opatření, která zabrání kontaktu s volně žijícími ptáky: krmivo a vodu předkládat uvnitř budov, v krajním případě pod přístřešek zamezit pobytu chovaných ptáků na vodních plochách společně s volně žijícími vodními ptáky nenapájet chované ptáky neošetřenou povrchovou vodou z nádrží k nimž má přístup volně žijící ptactvo venkovní nádrže ochránit před volně žijícím ptactvem sítěmi, ploty a pod. provádět pravidelnou desinfekci, dezinsekci a deratizaci instalovat desinfekční rohože a kafilerní boxy
Ptačí chřipka - influenza avium Příznaky onemocnění ptačí chřipkou: pokles příjmu potravy a vody o 20 % pokles produkce vajec o 5 % po dobu delší než 2 dny úhyn nad 3 % příznaky chřipky (ospalost, načepýření, kašlání, průjmy, křečové stavy) Rizikové skupiny obyvatel: zaměstnanci drůbežích farem personál zajišťující kontrolu zvířat, porážku, manipulaci, čistění a pod. zaměstnanci jatek, potravinářských závodů, kafilérií veterináři
Ptačí chřipka - influenza avium
Bakteriální onemocnění
Salmonelóza infekční nakažlivé onemocnění probíhající za příznaků zánětu střev nebo celkové sepse původce - bakterie rodu Salmonella pernatou zvěř nejčastěji postihuje Salmonella enteritidis a S.typhi murium prevence - kontrola přesunu zvěře, pravidelná desinfekce, zabránění přístupu divokých ptáků do odchoven i když jsou k dispozici léčiva, nejčastěji se likviduje chov
Salmonelóza onemocnění se vyskytuje v celém světě, v chovech je častým onemocněním způsobujícím ztráty a zdravotní závadnost zvěřiny v ČR je klasifikována jako nebezpečná nákaza OIE v listu B (jako tyfus drůbeže) k infekci je vnímavý i člověk
Pulorová nákaza – bílá úplavice označení pro salmonelózu ptáků, vyvolanou druhem salmonely S.gallinarum až pullorum není přenosná na člověka OIE je zařazena v listu B postižení vaječníků kuřata se rodí již infikovaná u dospělých bažantích slepic probíhá onemocnění vlekle s příznaky zhoršení výživného stavu, průjmem a poklesem snůšky u kuřat se onemocnění projevuje již v prvních dnech po vylíhnutí
Tuberkulóza chronické, infekční, bakteriální, přenosné onemocnění ptáků a savců – vč. lidí původce u ptactva – bakterie Mycobacterium avium nákaza podléhající povinnému hlášení tělo zvířete je nepoživatelné příznaky – u žijící zvěře nepatrné – hubnutí a chřadnutí
Tuberkulóza zánětlivé změny tělních orgánů s tvorbou specifických granulomů (uzlíků) na střevech, játrech a slezině vyskytuje se u dospělých, nejčastěji starších jedinců léčba se neprovádí z chovu se odstraňuje nemocná a z nemoci podezřelá zvěř
TBC zasažená játra dravce
\
TBC zasažená slezina
Botulismus původce - toxiny bakterií Clostridium botulinum z krmiva nejčastěji se otrava botulotoxinem objevuje u vodní pernaté zvěře klinický nález: závisí na množství pozřeného toxinu, slabost, neschopnost pohybu, dýchací potíže, paralýza krku, končetin, křídel, peří je načepýřené, snadno vypadává, nakonec dochází k úhynu celosvětové onemocnění
Botulismus přenos – krmivem, sběrem vodních živočichů z vodních ploch (zpravidla mělké, prosluněné rybníky), ve kterých došlo k přemnožení bakterií Clostridium botulinum šíření - larvami much z uhynulé zvěře, které zvěř dále konzumuje prevence: odstraňování kadáverů, vodní drůbež jen na hlubokých vodách, provzdušňování vody botulotoxin je toxický i pro člověka, který se nakazí požitím kontaminované potravy
Botulismus
Červenka ptáků (bažantů) původce – bakterie červenky prasat (Erysipelothrix rhusiopathiae) příznaky - slabost, nechutenství, průjem a případného úhynu nejčastěji se vyskytuje v chovech bažantů, příp. krocanů přenos - přímý styk, kontaminované předměty a zemina, volně žijící ptactvo, savci a krev sající hmyz léčba antibiotiky co nejdříve po vzniku onemocnění
Pasteurelóza drůbeže - cholera drůbeže původce - bakterie Pasteurella multocida onemocnění probíhá většinou akutně v podobě sepse (celkové infekce) s krvácením sliznic a vnitřních orgánů přenos – přímý styk, infikované předměty onemocnění je v ČR klasifikováno jako nebezpečná nákaza podléhající povinnému hlášení (OIE - list B) nákaza vzniká nejčastěji oslabením zvěře prevence – udržování zvěře v dobré kondici (vitamíny, odpovídající krmivo) léčba antibiotiky
Chlamydióza ptáků - ornitóza původce - Chlamydia psittaci infekční, zjevně nebo skrytě probíhající onemocnění volně žijících i doma chovaných ptáků příznaky při zjevném průběhu - zánět plic a vzdušných vaků příznaky v případě skryté formy - klinické příznaky neprojevují, onemocnění vzniká až působením stresu u papoušků, holubů, drůbeže, bažantů, hus, krocanů, kachen aj. přenosná na člověka (třesavka, horečka, zánět dýchacích cest) je klasifikováno jako nebezpečná nákaza (OIE - list B) léčba - antibiotika
Plísňová onemocnění
Aspergilóza původce – plíseň rodu Aspergillus, nejčastějšími druhy A.fumigatus, A. flavus, A. niger, A. glaucus, A. versicolor příznaky – tvorba plísňových uzlíků bílošedé až žlutavé barvy v plicích a vzdušných vacích nechutenství, ztížené dýchání
Aspergilóza nemoc napadá ptáky i savce (častý výskyt u dravců) aspergilóza zjišťována často v intenziv. chovech bažantů, kachen, tetřevů, tetřívků, koroptví, krocanů přenos - vdechnutím spor plísní z plesnivého krmiva či podestýlky šíření napomáhá stres, snížená imunita, jiné onemocnění, špatné podmínky prostředí onemocnění není klasifikováno jako nákaza
Aspergilóza léčba se provádí antimykotiky (Antiasper, thiabendazol, fungicidin, amphotericin B), u silně postižených jedinců však už nebývá účinná u hrabavých se spíše provádí eliminace nemocných jedinců a prevence vzniku onemocnění
Parazitární onemocnění Endoparazité Ektoparazité
Parazitární onemocnění Endoparazité – vnitřní (hlístice, tasemnice, kokcidie…) Ektoparazité – vnější (klíšťata, všenky, svrab…)
Kokcidióza onemocnění střev způsobené prvoky jednotlivé druhy kokcidií vyvolávají onemocnění u určitého druhu zvěře, velmi vzácně u více druhů nejčastějšími kokcidiemi bažantů - Eimeria colchica, E.duodenalis, E.phasiani kachen E.anatis tetřevovitých E.lyruri, E.ventriosa vnímaví všichni ptáci
Kokcidióza nejzávažnější je onemocnění kuřat v intenz. chovech pravidelný výskyt kokcidie se vylučují trusem kontamin. předměty
přenos přímým stykem a
nejčastěji postižena několikatýdenní kuřata 4.-7. den klinické příznaky ospalost, nechutenství, průjem, křeče, chudokrevnost kokcidióza není klasifikována jako nákaza, pro svůj častý výskyt je ale závažným onemocněním
Kokcidióza příznaky u starší zvěře - ospalost, svěšení křídel, hubnutí, obrny, úhyn léčba - sulfonamidy + podávání vit. A, C a E použití antikokcidik (zabraňují vývoji kokcidií) preventivně v krmných směsích
Histomoniáza původce - parazit Histomonas meleagridis vyvolává zánětlivé a nekrotické změny slepých střev a jater (typická okrouhlá ložiska) nejčastěji onemocní bažanti a krocani ve věku 4 - 20 týdnů příznaky - nechutenství, ospalost, slabost, u krocanů někdy zmodrá hlava u mláďat až 100% ztráty, u starší zvěře probíhá onemocnění vlekle (ztráta plachosti, kanibalismus – vzájemné ozobávání a zraňování)
Histomoniáza diagnózu lze určit pouze pitvou léčbu je nutné zahájit včas, přesto ještě odeznívá úhyn těžce postižené zvěře
Syngamóza onemocnění dýchacích cest původce - hlístice Syngamus trachea (srostlice trvalá) k onemocnění je vnímavý bažant, koroptev, tetřev, tetřívek a zpěvné ptactvo u vodní pernaté zvěře je onemocnění vzácnější způsobeno srostlicí dočasnou (Syngamus bronchialis) mezihostlitelem jsou vodní plži onemocnění není klasifikováno jako nákaza
Obě pohlaví hlístic jsou v dospělosti trvale spojena ve tvaru písmene Y – jsou v trvalé kopulaci.
Syngamus trachea
Syngamóza parazitují v průdušnici, působí zánět dýchacích cest příznaky – kýchání, lapání po dechu, mhouření světel, otevřený klovec, dusí se a zvěř vyčerpáním hyne v průběhu nemoci parazité kladou vajíčka, která zvěř vykašlává, polyká, vylučuje trusem přenos/nákaza - pozřením vajíček vylučovaných trusem ptáků do půdy,vody a krmiva, pozřením žížal, nebo vodních plžů v již zamořených chovech není prevence účinná
Střevní červivosti onemocnění střev působené mnoha druhy červů dělíme ji podle jednotlivých původců nemoci onemocnění působí ploší červi (tasemnice, motolice) a oblí červi (nejčastěji hlístice)
Tasemnice u bažantů a koroptví - nejčastěji tasemnice rodů Rallietina a Hymenolepis cizopasí v tenkém střevě, způsobují záněty a tvorbu uzlíků ve sliznici střev část jejich životního cyklu probíhá v mezihostitelích (mravenci, brouci, plži…) k nakažení dojde pozřením mezihostitele prevence v intenz.chovech – zamezením přístupu zvěře k mezihostitelům případná léčba je možná speciálními léčivy s účinností proti tasemnicím
Tasemnice původce - u vodní pernaté, zejména kachen - tasemnice rodů Aploparaksis, Cloacotaenia mezihostitelem jsou drobní vodní živočichové – korýši, máloštětinatci slabé invaze parazitů se většinou neprojevují klinickými příznaky při silnějším napadení se objevují průjmy, skleslost, chřadnutí, křeče, nervové poruchy
Tasemnice
Motolice nejčastější původci - motolice rodů Echinostoma, Notocotylus a Cotylurus ploší nečlánkovaní červi parazitující ve střevech mezihostitelem jsou vodní plži příznaky silné invaze, nejčastěji mladých ptáků - zvěř nepřijímá potravu, hubne, nervové poruchy, křeče a úhyn
Hlístice - Nematoda oblí čárkovití červi různé velikosti napadají střeva, vole i jícen způsobují záněty u hrabavých časté hlístice rodů Capillaria, Heterakis (roupi) a Trichostrongylus (vlasovky) u vodní pernaté hlístice rodů Amidostomum, Echinuria a Tetrameres
Hlístice - Nematoda vývoj střevních hlístic je většinou přímý - vajíčka hlístic odcházejí trusem - další vývoj prodělávají v půdě bez mezihostitele – geohelminté některé druhy hlístic vodní pernaté (Echinuria, Tetrameres) ke svému vývoji potřebují mezihostitele – vodní korýši (blešivci, perloočky) nákaza - pozřením vajíček z půdy nebo nakažených vodních korýšů
Hlístice - Nematoda nejnebezpečnější onemocnění v intenzivních chovech bažantů - heterakidóza a kapilarióza v chovech kachen je to amidostomóza žaludku – záněty sliznice žaludku či střev prevence obtížná vzhledem k vývoji hlístic v půdě, u kachen možný odchov „na sucho“ ve voliérách bez vodní plochy často je nezbytné provádět pravidelné odčervení chovu
Cizopasní členovci působí vnější onemocnění – ektoparazitózy zvěře většina cizopasných členovců - pavoukovci a hmyz z pavoukovců parazitují u bažantů roztoči na peří i těle, klíšťata - Ixodes sp. z hmyzu jsou u vodní pernaté zvěře časté všenky (Malophaga)
Cizopasní členovci všenky - drobní bezkřídlí parazité, obvykle do 3 mm, tělo dorzoventrálně zploštělé všenky ptáků mají na každé končetině dva drápky všechna vývojová stádia se živí epiteliemi a rychle se pohybují nahryzávají peří, které je proděravělé a snadno se láme
Cizopasní členovci dochází k poškození peří, jeho vypadávání nebo vytrhávání, ptáci jsou neklidní, klesá snáška a příjem krmiva, postupně hubnou a u mladých jedinců při silné infekci může dojít až k úhynu terapii lze provádět např. pomocí přípravků na bázi permethrinu (Biokill, Arpalit Neo).
Cizopasní členovci vápenka – původcem onemocnění je roztoč Cnemidocoptes mutans
Cizopasní členovci parazit vrtá chodbičky v rohovitých šupinách běháků a narušuje tak nejsvrchnější živou část běháku při silném napadení šupiny silně přerůstají a odstávají až je celý běhák jakoby zesílený povrch běháku je bělavý, neustále se drolící léčba – namazání postižených oblastí mastí, olejem nebo sádlem (ucpou se chodbičky a změkčí krusty na nohách, po týdnu až dvou je třeba namazání běháků opakovat)
Počáteční stadium vápenky
Pokročilé stadium vápenky
Metabolická a dietetická onemocnění
Nedostatek vitamínů úplný nedostatek vitamínů vede ke vzniku avitaminóz avitaminózy způsobuje nedostatek jednotlivých vitamínů (A, E, D, C, komplex vitamínů B), i nedostatek více druhů vitamínů většina onemocnění z nedostatku vitamínů se projevuje jako částečný nedostatek – hypovitaminóza příznaky - snížením produkce, reprodukce, odolnosti proti infekcím, parazitům a zátěži nejčastěji zjišťován v intenzivních chovech
Nedostatek vitamínů nedostatek vit. A se projevuje sníženou líhnivostí, menší životaschopností kuřat,vyšším výskytem infekčních a parazitárních onemocnění kuřata mají načepýřené, matné a špatně vybarvené peří, brzy hynou příznaky u dospělých ptáků projevuje poklesem snůšky a snížením oplozenosti vajec, zánět světel, střev a horních cest dýchacích, častým následkem je dna
Nedostatek vitamínů nedostatek vit. B1 se projevuje poklesem hmotnosti, slabostí, ochrnutím svalstva křídel, krku a stojáků v chovech vzácný - obsažen v obilovinách
nedostatek vit. D často s deficitem Ca a P vznik křivice (porušení mineralizace kostí) nedostatek vit. E – vzniku svalové dystrofie a dystrofie mozkové tkáně, snížená líhnivost kuřat a kachňat, zvýšená úmrtnost embryí prevence - pestré vyrovnané krmné dávky léčba – vitamíny ve formě léčiv ve vodě
Nedostatek minerálních látek v chovech pernaté se nejčastěji zjišťuje nedostatek či nepoměr Ca a P onemocnění se projevuje poruchou tvorby skořápky vajec, křivicí mláďat a deformacemi (měknutím) kostí zvěře dospělé pro výživu pernaté jsou důležité i další min. látky (Mg, Na, K, Mn, I, Se, Mo, Zn, Fe) – onemocnění ale nemají specifické klinické příznaky
Dna časté onemocnění hrabavých v intenzivních chovech příznaky - porucha vylučování, a zvýšená tvorba kys. močové s následným ukládáním močových solí v orgánech a tkáních onemocnění často vzniká vlivem současného nedostatku vit. A a vody, při nesprávném poměru živin v krmivu léčba se neprovádí
Alimentární poruchy více onemocnění v praxi blíže neurčených, vzniklých vlivem zkrmování dieteticky nevhodné nebo zdravotně závadné potravy záněty a poruchy funkcí žaludku a střev, vlivem narušení jejich vnitřního prostředí mláďatům pernaté nelze podávat pouze obilí a dospělé zvěři pouze živočišnou potravu náhlé změny ve složení krmiva mohou vyvolat dietetické poruchy zdrojem alimentárních poruch je i pozření cizích předmětů (provázky, igelit…)
Alimentární poruchy závady mohou vznikat již při výrobě nejčastěji vznikají nevhodným skladováním krmiv nebo používáním krmiv vlastních zdrojem alimentárních poruch - kontaminovaná krmiva kontaminace příměsí semen plevelů, svízele, jedovatými rostlinami, roztoči, některými brouky
Onemocnění vzniklá zoohygienickými závadami
Onemocnění vzniklá zoohygienickými závadami nejčastěji způsobena nevhodnými fyzikálními podmínkami chovu přehřátí – příznaky - zvýšená spotřeba vody, zrychlený dech, slabost, případný úhyn) méně časté je podchlazení, hl. mladé zvěře v prvních dnech života vyskytující se chybou je i zvýšená koncentrace čpavku nedostatečné větrání, nahromadění větší vrstvy trusu, nadměrná popul. hustota na jednotku plochy
Otravy – toxikózy, intoxikace
Otravy (toxikózy, intoxikace) celkové onemocnění organismu vzniklé působením jedovatých látek náchylné všechny druhy pernaté onemocnění se vyskytuje v přírodě i intenzivních chovech akutní otravy nebývají časté v intenzivních chovech je většinou zajištěna ochrana zvěře
Otravy (toxikózy, intoxikace) přesto byly zjištěny otravy aflatoxiny – jedy plísní otravy dusitany a dusičnany, kdy vzniká methemoglobinémie - stav, kdy je porušena funkce hemoglobinu otravy olovem - především u kachen otravy rtutí - požitím krmiv z mořených obilovin otravy léčivy - Syngamix, Ivazol proti trichomoniáze bažantů
Aflatoxikóza původce - jedy plísní (mykotoxinů) rodu Aspergillus plesnivé krmivo – špatné skladování příznaky - malátnost, hubnutí, vzácně průjem postižena játra, vzniká dystrofie a ztukovatění (steatóza), ledviny, mozek, srdce, reprod. orgány dochází k hromadným úhynům u drobné srstnaté zvěře je aflatoxikóza zpravidla v chronické formě bez specifických příznaků prevence – řádné skladování krmiv léčba se neprovádí
Chronické otravy závažné zejména u volně žijící zvěře, často pro celoplošné působení „nejsou vidět“, nepůsobí hromadný úhyn zvěře, bez klinických příznaků zjišťují se až náročným klinickým vyšetřením na vzniku se podílejí organické i anorganické jedy DDT (dichlor – difenyl – trichlor ethan), PCB – vliv na reprodukci a nervový systém, snížení snůšky a líhnivosti
Chronické otravy pesticidy – poškození reprodukce a hormonální regulace těžké kovy (Cd– poruchy reprodukce, poškození plodu, tvorby kostí, Pb – poškození jater a ledvin, Hg – poškození střev, jater, ledvin a mozku) otravy anorganickými sloučeninami hnojiv a průmyslových odpadů – dusitany a dusičnany - poruchy reprodukce, vznik nádorů výrazně vyšší účinek jedů při vzájemném působení – potenciace účinku
