Duben 2014
10 Kč
u Informace z radnice ..................... 1-3 u Informace z knihovny ...................... 3 u Historie městyse ............................ 4-5 u Mateřská škola ................................. 6 u Ozvěna - pokračování ..................... 7 u Zlatá stoka ...................................... 10 u Hasiči .............................................. 11 u Inzerce ...................................... 11-14 Veselé Velikonoce Maškarní rej, více na str. 8
· V měsíci dubnu nejsou podmínky pro koupá-
ní, nebo stanování, ale my už přesto v tomto období řešíme a rozhodujeme o mnoha věcech týkajících se letní turistické sezony v Chlumu u Třeboně. Realizují se plánované opravy a údržby zařízení. V letošním roce je to například výměna osmi kusů dřevěných oken v obytných buňkách, která se už nedají opravit, tak se nahradí plastovými, které přežijí i samotné buňky. Nová dlažba včetně obkladů bude také na WC a sociálním zařízení pro zaměstnance v hlavní budově. I zde se zub času podepsal hlavně na nekvalitních dlažbách. Finančně náročnější bude nákup, ale hlavně instalace čerpadel na přečerpávací stanici před bývalou čistírnou odpadních vod. Jedná se o dvě výkonná čerpadla, která střídavě dle nastavených časů přečerpávají veškeré odpadní vody z kempu. Vlastní zapojení a instalaci musí provést odborná firma, která také navrhne nejvhodnější typ a výrobce čerpadel. Na trhu je jich nepřeberné množství, ale zdaleka ne všechna jsou vhodná pro naše účely. Páteřní keramická kanalizace vystavěna na počátku sedmdesátých let, vykazuje již provozní vady. Je uložena v písčitém, avšak zavodněném podloží. Vlivem jejich netěsností natéká velké množství spodních (balastních) vod do přečerpávací stanice. Nemáme proto přesnější údaj, kolik vod ve skutečnosti přečerpáme. V každém případě, když nic jiného, tak vynakládáme určité procento energie na čerpání právě těchto nežádoucích vod. Věřme, že i zde se dočkáme nové kanalizace, která je projekčně připravena s možností napojení Lipovek.
Když popisuji stav kanalizace v kempu, musím se zmínit i o vodovodu. I ten má svoji historii a mám za to, že v loňském roce jsme zaznamenali zřejmě první poruchu na řadu. Pravda je, že se stala v červenci, kdy je v kempu nejvíce rekreantů. Oznámili jsme, že s uvedených důvodu musíme hlavní vodovodní řad zastavit až do doby, kdy bude porucha odstraněna. Většina rekreantů byla ohleduplná a respektovala přerušení dodávky pitné vody. Oprava byla během dopoledních hodin odstraněna a zdálo se, že bude vše v pořádku. Nebylo tomu tak. Vodovodní řad se opět naplnil, a protože při každé opravě vodovodního potrubí se vlivem změny tlaků uvolní usazené nečistoty v trubkách, je nutné řad odkalit. I my jsme chtěli po opravě provést odkalení vodovodního systému, ale zjistili jsme, že příslušný hydrant je nefunkční a odkalení není možné. Upouštěli jsme znečištěnou vodu na jiných místech, ale trvalo to dlouho a museli jsme odpustit daleko větší množství vody, než by bylo v případě funkčního hydrantu. Pravda je, že na nečistou vodu si rekreanti stěžovali více, než na přerušení její dodávky. Hydrant se zřejmě nepodaří zprovoznit a bude muset dojít k jeho výměně. Cena takového zařízení je větší jak 10 000,-Kč bez DPH. K tomu je třeba připočítat cenu za instalaci nového, kterou musí provést odborná firma. Popisuji významnější práce, které společně s běžnou údržbou musí být provedeny dříve, než přijedou první hosté. · Do konce měsíce března rozhodne rada městy-
se na svém zasedání za účasti vedoucího Rekreačního zařízení městyse pana Stanislava Davida o možnostech zaměstnání žadatelů o
letní brigádu na našem zařízení pro rok 2014. Každoročně se mluví o tom, komu bylo vyhověno a komu naopak ne a proč zde jsou zaměstnáni ještě důchodci, když je zde tak málo pracovních příležitostí. Než se konkrétně vyjádřím k tomuto problému, musím uvést, že ty tam jsou časy, kdy pracovalo na rekreaci daleko více brigádníků a z toho valná většina byla v důchodovém věku. Pokusím se popsat a vysvětlit jaké brigádnické práce zde vznikají a na jaký pracovní úvazek a jakým způsobem jsou obsazovány. O zaměstnání na rekreačním zařízení městyse pro rok 2014 požádalo 14 žadatelů z Chlumu u Třeboně, po 1 z Mirochova, Žíteče a Staňkova. Jedná se celkem o 17 žadatelů z toho je 5 důchodců, 4 studenti a 8 žadatelů je v produktivním věku. Ještě je nutné uvést, že se jedná o 5 mužů a 12 žen. O jaké konkrétní práce se jedná. V termínu od 1.5. do 30.9.2014 nastoupí muži a provádí veškeré přípravné práce před hlavní sezonou (řezání a štípání dřeva, sečení a hrabání, natírání, výsprava dřevěných mol a lávky apod.). Od 1.7. do 31.8.2014 slouží ve dvanáctihodinových cyklech včetně nočních směn na vrátnici. Jedná se o práci, kterou nemohou vykonávat ženy. Poté znovu uklízejí a vykonávají vše, co je nutné k zazimování celého areálu. V loňském roce tuto práci vykonávali dva důchodci a dva zaměstnanci v produktivním věku. Pro letošní rok zřejmě budeme muset obsadit jedno pracovní místo na pokračování na str. 2
2
CHLUMSKÝ ZPRAVODAJ
dokončení ze str. 1 vrátnici studentem, protože o tuto práci není velký zájem. V rekreačním zařízení městyse je v době hezkého počasí o prázdninách jednorázově ubytováno i více jak 1 000 rekreantů. Jsou zde 3 společné WC se studenými sprchami a 6 teplých sprch, které jsou k dispozici hostům nonstop a v nich jsou dva 1000 litrové bojlery. Ohřev teplé vody je zde zajištěn kotlem na dřevo, který obsluhují v nočních hodinách vrátní. O úklid veškerého sociálního zařízení se stará jedna pracovnice, která nastoupí 22.4. a do 30.6. připravuje s ostatními chatky k ubytování a od 1.7. provádí úklid 2x denně. Ráno již od 04.00 hodin a ještě jednou odpoledne. Tato pracovnice má od 1.9. do 30.9.2014 zkrácený úvazek na polovinu. I v tomto případě není o tuto práci velký zájem a upřímně řečeno, ne každá žena se pro toto zaměstnání hodí. Musí si poradit nejenom s nepořádkem, ale hlavně i s návštěvníky, kteří se vracejí z nočních flámů a věřte, že ti se někdy chovají všelijak a není to jednoduché ani příjemné se s nimi v brzkých ranních hodinách potkávat. Do pracovního poměru od 22.4. nastupuje také účetní, která zpočátku pomáhá s úklidem a od 1.7. do 31.8 se střídá jako výběrčí na hlavní bráně. V měsíci září pracuje pouze na poloviční úvazek. Účetní musí zvládnout velké finanční obraty, proto tento post je pro zkušeného pracovníka, který se vyzná v účetnictví. Do této doby byl obsazen pracovnicí v důchodovém věku. Pro letošní rok zřejmě zaměstnáme i na tomto postě uchazeče v produktivním věku. Funkce, která je také spojena s financemi, je výběrčí na hlavní bráně. I zde se jedná o zodpovědnou práci spojenou s ovládáním PC. Zde přijímáme pracovnici také od 22.4. na plný úvazek do 31.8. Tady byla zaměstnána již několik let paní v produktivním věku a bude to tak i v roce letošním. Mezi nejkratší pracovní
úvazky patří vypůjčitel lodí a šlapadel. Jedná se o dvouměsíční pracovní úvazek na 35 hodin týdně. Přijímáme na tento výkon prací většinou studenty a uzavíráme s nimi dohodu o provedení práce. O tuto brigádu ze strany uchazečů o práci není takový zájem, protože je krátkodobá s každodenním nástupem do práce a v případě nepříznivého počasí je přerušena. Poslední pracovní příležitost, o které chci informovat, souvisí s půjčovnou lodí. Jedná se o výběrčí u lodiček a na vstupu u první brány. I zde je pracovní poměr pouze dvouměsíční na zkrácenou pracovní dobu. Protože se jedná o zaměstnání spojené s příjmem financí a vyúčtováním, je zde požadavek na zodpovědného brigádníka, který má zkušenosti s podobnou prací. Popsal jsem, jaké vznikají pracovní možnosti v souvislosti s provozem rekreačního zařízení městyse a jakým způsobem je obsazujeme. Víme, že v našem regionu je malá pracovní nabídka a řešení tohoto problému se dlouhodobě nedaří a zřejmě se ani nepodaří vyřešit v dohledné době. Jsme si vědomi, že příležitostná zaměstnání uchazečům neřeší jejich situaci. Vnímáme to jako pomoc, kdy je každá koruna dobrá. Na druhou stranu musím konstatovat. Když jsme v jednom případě nabídli dvouměsíční brigádu uchazečce, tak nám odpověděla, že přece nebude celé léto chodit do práce, když chce jet na dovolenou. I to je názor. · V únorovém měsíčníku Hejtman jsem v infor-
macích upozornil, že od 15. července roku 2013 nabyla platnost nová vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 189/2013 Sb. o ochraně dřevin a povolování jejich kácení, která zásadně mění přístup ke kácení stromů rostoucích mimo les. Každá taková změna nese určitá rizika, že je občané nepochopí, nebo si je špatně vyloží a samozřejmě se najdou i tací, kteří je zneužijí. Obecně by mělo platit, že každá zákonná změna by měla směřovat k nápravě něčeho špatného, nebo by měla dávat jasnější a pokud možno jednodušší pravidla, ať
duben 2014 už se to týká čehokoliv. Myslím si, že tvůrců takových předpisů v Česku je málo, a proto chci podat informaci jaká je situace ohledně dopadu změn v Jihočeském kraji. Skutečnost je, že v poslední době se v rámci Jihočeského kraje začaly objevovat případy rozsáhlejšího kácení mimo zastavěné území, mnohdy na pozemcích vedených v katastru nemovitostí jako ostatní plocha, někdy i zemědělská půda, kdy je žádost zdůvodněna zejména o zemědělské využití pozemků. Často jde o kácení velmi rozsáhlé, kdy navíc v mnohých případech takové pozemky navazují na les. Je nutné upozornit na to, že při povolování kácení, k němuž je příslušný obecní úřad v jehož správním obvodu se dané pozemky nacházejí, musí se příslušná obec držet dikce zákona, kdy povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les se vydává pouze ze závažných důvodů po vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin. Pokud jde o pozemky vedené jako ostatní plocha, tam není zemědělské využití pádným argumentem, aby mohlo dojít k masivnímu kácení. Závažné důvody je v takovém případě třeba uvést, pokud vůbec existují. U zemědělských pozemků, na kterých se hospodaří, by neměla být dotčena určitá zeleň ve formě remízů, mezí, stromořadí apod. Měla by být ponechána, aby krajina mohla plnit své ekologické a estetické funkce jako je poskytování úkrytů pro zvěř i nižší organizmy včetně tvorby a zachování krajinného rázu. Pravdou je, že v našem regionu k těmto prohřeškům asi nedochází. Už vzhledem k tomu, že se zde intenzivně nehospodaří. Nemohu však tvrdit, že všichni kácení provádějí v souladu s platnou vyhláškou. Pravda je, že poradním orgánem je stále Správa CHKO Třeboňsko, které Městys Chlum u Třeboně posílá všechna svá rozhodnutí o povolení kácení v Chlumu u Třeboně a místních částech Mirochov, Žíteč, Lutová. Jiří Hájek, starosta Chlumu u Třeboně
Chlum u Třeboně konaného dne 11. března 2014 v hasičské klubovně v Chlumu u Třeboně K bodu 1:
K bodu 2:
· a) Volba návrhové komise a ověřovatelů
· Nové informační tabule včetně aktualizova-
zápisu Zastupitelstvo městyse přijalo usnesení č. 241/2014 I. určuje členy návrhové komise ve složení: Ing. Jitka Kolezsarová, p. Jaroslav Ambrož, p. Jaroslav Pašek, ověřovatele zápisu: MUDr. Jaroslav Balcar, Mgr. Renata Kočí b) Schválení programu Zastupitelstvo městyse přijalo usnesení č. 242/2014 I. schvaluje navržený program zasedání s doplněním bodu 11 - odsouhlasení nákupu žaluzií do budovy Domu dětí - úhrada kroužkovného (odměna pro vedoucí kroužků v Domu dětí)
ných map a dalších informací Zastupitelstvo městyse přijalo usnesení č. 243/2014 I. souhlasí s účastí na projektu Sdružení pohraničních obcí a měst okresu J.Hradec „Obnova turistických odpočívadel na území SPOM“ s tím, že městys bude požadovat 2 mapy.
K bodu 3: · Obnova zeleně na návsi v Lutové – nabídka
na zpracování projektu Zastupitelstvo městyse přijalo usnesení č. 244/2014 I. schvaluje nabídku společnosti Zahradní a krajinářská architektura, s.r.o. Špilberk 217/2, Brno, na zpracování projektu „Obnova zeleně na návsi obce Lutová“ za cenu 28.950,-Kč bez DPH s tím, že smlouva bude doplněna o připo-
mínkové řízení za účasti členů osadního výboru a občanů Lutové. K bodu 4: · Žádost o finanční příspěvek na výstavbu kořenové ČOV, žadatel Václav Pávek Zastupitelstvo městyse přijalo usnesení č. 245/2014 I. nesouhlasí s finanční podporou pro výstavbu kořenových ČOV pro jednotlivé rodinné domy v Chlumu u Třeboně a místních částech Mirochov, Žíteč a Lutové. K bodu 5: · Návrh na zakoupení nových venkovních digitálních hodin před nákupní středisko Zastupitelstvo městyse přijalo usnesení č. 246/2014 I. souhlasí se zakoupením nových digitálních hodin před nákupní středisko v Chlumu u Tř. pokračování na str. 3
duben 2014
CHLUMSKÝ ZPRAVODAJ I. schvaluje kalkulaci cen od 7/2014 pro vodné 32,20 bez DPH a stočné 22,97 Kč bez DPH.
dokončení ze str. 2 II. pověřuje radu městyse zprostředkováním koupě a zajištěním instalace. K bodu 7: · Smlouva o výpůjčce nemovité věci a věcí movitých Zastupitelstvo městyse přijalo usnesení č. 247/2014 I. souhlasí s poskytnutím úhrad na provozní náklady v rozsahu Smlouvy o výpůjčce nemovité věci a věcí movitých s vedlejším ujednáním o dotačním způsobu zajištění provozování předmětu výpůjčky mezi Městysem Chlum u Třeboně a Občanským sdružením pro děti a mládež v Chlumu u Třeboně. K bodu 8: · Kalkulace ceny pro vodné a stočné pro r. 2014 Zastupitelstvo městyse přijalo usnesení č. 248/2014
3
K bodu 9: · Výsledek výběrového řízení na provozova-
tele vodovodů a kanalizací Městyse Chlum u Třeboně Zastupitelstvo městyse přijalo usnesení č. 249/2014 I. schvaluje výsledek protokolu o jednání hodnotící komise II . II. pověřuje starostu k podpisu smlouvy s firmou Radouňská vodohospodářská společnost a.s., Jiráskovo náměstí 935, 377 01 Jindřichův Hradec, která se umístila na 1. místě.
K bodu 10: · Výsledky výběrového řízení dodavatele
stavby „Parkoviště na Sídlišti F.Hrubína“ v Chlumu u Třeboně Zastupitelstvo městyse přijalo usnesení č. 250/2014
n Vlastimil Vondruška – Strana štěstí – humo-
n n n n
prožívají šťastné dny v očekávání narození potomka. Cestou z Londýna ja Hazel přepadena a na následky zranění umírá… Martina Cole – Gang – bratři Baileyovi jsou odhodláni udělat vše pro to, aby si jich svět vážil – po dobrém nebo po zlém… Arnaldur Indridason – Chlad – mladou ženu zastihla v horách bouře. Kam se poděla? Stanislav Motl – Mraky nad Barrandovem – sláva i zatracení českých filmových hvězd v době protektorátu a v časech poválečných ortelů. Stanislav Motl – Kam zmizel zlatý poklad republiky – o tom, jak jsme museli spojencům platit zlatem za to, že naši vojáci mohli po jejich boku umírat ve válce proti Hitlerovi.
n n
n n
n
n
V. Bartoň a Š. Burda
Některé nové tituly, které si můžete vypůjčit. Pro dospělé: n Wilbur Smith – Bludný kruh – Hazel a Hector
ristický román – opravdu si myslíte, že není se čemu v dnešní politice zasmát? Laura Walden – Posvátná přísaha – Vivian slíbila umírající matce, že se vypraví za svým otcem na Nový Zéland. Robert Ludlum – Bourneův imperativ – Jason vyloví z ledového moře muže, který je zraněný a na nic se nepamatuje. Proč o jeho dopadení usiluje agentka izraelské tajné služby? Gillian Flynn – Temné kouty – Libby bylo sedm, když se její matka a dvě sestry staly obětmi vraždy… Robert Galbraith (pseudonym J. K. Rowling) – Volání kukačky – detektivní román – slavná topmodelky se zřítila ze zasněženého balkonu. Opravdu šlo o sebevraždu? Daniele Steel – Přátelé navždy – román sleduje životní pouť dvou neobyčejných děvčat a tří výjimečných chlapců, kteří se potkali ve školce a zůstali spolu celý život. Jeffery Deaver – Pokoj smrti – americký občan se stane obětí profesionálního odstřelova-
Výtvarná soutěž „Lesy a příroda kolem nás“ Do tohoto projektu jsou přihlášeni žáci 1. třídy ZŠ. Paní učitelka Vladimíra Cepáková vybrala 8 obrázků, které jsou vystavené v knihovně. Během dubna je ještě možnost vybrat nejhezčí 3 obrázky formou ankety. V květnu budou odevzdány do Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích, kde vyberou vítěze ze všech kategorií. Soutěž pořádají Lesy České republiky s. p., Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích, Ústav pro hospodářskou úpravu lesa Brandýs nad Labem, ZOO Ohrada Hluboká nad Vltavou, Stezka korunami stromů Lipno a Hřiště BezBot. Cílem je podpora výtvarné reflexe zážitků dětí, získaných návštěvou lesa a umocnění vlivu lesa a přírody na rozvoj jejich ekologického cítění a vnímání.
Jaké je to asi být spisovatelem? Projekt probíhá ve všech profesionálních knihovnách na Jindřichohradecku. Cílem je podpořit fantazii, hravost a radost ze psaní a vymýšlení básniček, příběhů a komiksů. Děti v naší knihovně musím pochválit, to co dokáží vymyslet je úžasné. Malá ochutnávka.
Knihovna - Vojta Bartoň V Chlumu na náměstí stojí nový Domeček. Je v něm pěkná knihovna přijďte k nám na internet.
I. pověřuje radu městyse schválením výsledku protokolu hodnotící komise II. pověřuje starostu městyse podpisem smlouvy o dílo s firmou, která se umístila na 1. místě. K bodu 11: · Celkové finanční náklady na „Dům dětí –
vytvoření podmínek pro mimoškolní péči“ Zastupitelstvo městyse přijalo usnesení č. 251/2014 I. schvaluje celkové finanční náklady na rekonstrukci domu čp. 157 v Chlumu u Třeboně s tím, že dofinancování v částce 617.000,-Kč bude provedeno z rezerv rozpočtu městyse, II. souhlasí s nákupem a montáží svislých žaluzií do oken domu čp. 157 v Chlumu u Třeboně, III. pověřuje radu městyse zajištěním nákupu a montáže žaluzií, které budou hrazeny z rezerv rozpočtu městyse, IV. souhlasí s převodem finanční částky 100.000,-Kč Občanskému sdružení pro děti a mládež na úhradu kroužkovného (odměna pro vedoucí kroužků v Domě dětí) na rok 2014.
če, vraždu si objednala americká vláda, ovšem na základě mylné informace… n Markus Zusak – Zlodějka knih – Liesel je mladá dívka, která žije na malém městě uprostřed Německa v roce 1939…
Pro mládež: n Lenka Lanczová – Dvakrát dospělá – sympa-
tická Dita není zrovna stydlivka a tak ji život přinese pár malérů.
Pro děti: n Pavel Šrut – Lichožrouti – možná se vám také
ztratila ponožka. Kdo za to může? Lichožrout! Záhadný tvor, který žere ponožky. n Thomas Brezina – Nestvůra z Dračího jezera, Démon ticha – napínavé příběhy se superlupou. n Jill Murphy – Čarodějnice školou povinné – Akademei v ohrožení, Námořníkův poklad. n Thomas C. Brezina – Kouzelný hrad – Červený drak, Rytířský turnaj, Výprava do podzemí. Pořádáme soutěže o úžasné výhry, jako jinde v knihovně jsou tady i knihy. Když za námi přijdete, budeme mít radost, s výběrem vám pomůžem méně o jednu starost.
Vítr a voda - Šimon Burda Vítr fouká na skály zdálky slyším famfáry. Slyším je až sem koník mrská ocasem. Voda teče z potůčků, připravujem rozlučku. Připravuje ji holčička jmenuje se Anička.
4
CHLUMSKÝ ZPRAVODAJ
duben 2014
V březnovém čísle Hejtmanu jsem pokračoval popisem stručné historie našeho městyse. Nyní uvádím čtvrtou část. Století velkých změn Po nebývale rušném stavebním i hospodářském životě na přelomu 19. a 20. století nastala pro Chlum u Třeboně nepříznivá změna. Výroba železa ve vysoké peci byla po vyčerpání dolů se železnou rudou v okolí Chlumu postupně zastavena, neboť dovoz rudy formany od Hosína byl velmi nákladný. Do konce roku 1909 se přestalo pracovat ve válcovně, slévárně, drátovně, hřebíkárně i ve strojírně. Zaměstnanci většinou práci nepozbyli, vzhledem k tomu, že dosavadní nájemce všech zrušených podniků – „a.s. C. Stölzl a synové“ je přemístil do svých závodů v Nýřanech a v Nové Vsi nad Lužnicí. Ovšem Chlum tak utrpěl značnou škodu velkým úbytkem obyvatel. Nepříznivé hospodářské důsledky, tímto vzniklé, byly obyvatelstvem přičítány majiteli panství. Ten nepovolil, aby firmě „a.s. C. Stölzl a synové“ byly obnoveny pachtovní smlouvy, protože to nebylo v jeho zájmu a nechtěl mít v blízkosti parku žádnou průmyslovou výrobu. Osudného roku 1914 na konci června odjel z chlumského zámku arcivévoda František Ferdinand d´Este se svou chotí do Sarajeva, kde byl na něho spáchán atentát, při kterém oba manželé zahynuli. Správy panství se ujal strýc a poručník osiřelých mladých Hohenbergů - hrabě Jaroslav Thun. Až v roce 1921, dávno po ukončení první světové války, byl po dlouhých tahanicích a intervencích nakonec chlumský majetek po Františku Ferdinandovi d´Este - zámek i velkostatek převzat státem. Ve sklárně se začalo pracovat již v roce 1919. Za továrníkem Václavem Hrdinou se přistěhovali ze severních Čech skláři i mistři, jejichž potomci ve sklárně pracovali až do jejího zavření a zrušení v roce 2003. Část pozemků náležící velkostatku byla státem předána obci, aby byly z části rozparcelovány a přiděleny potřebným drobným zemědělcům i bezzemkům. Jiné pozemky byly státem určeny ke stavebním účelům. Tak čilý stavební ruch dal vzniknout novým ulicím – na předměstí to byla Smetanova a Švehlova (nyní Chelčického) a na Velkém kopci ulice Legií. Také část parku nazývaná „za stájemi“ byla státem odprodaná žadatelům a vznikla zde ulice Tyršova. V těsné blízkosti sklárny bylo postaveno 5 nových domů pro zaměstnance. Chlum se v té době během dvaceti let rozrostl o 75 nových domů. Po první světové válce díky provedenému rozparcelování pozemků, byl umožněn občanům Chlumu odkup parcel na výstavbu rodinných domků. Velká část chlumského předměstí byla nově zbudována. Vedle nové Tyršovy ulice byla nad zámkem postavena řada vilek a nově vzniklo seskupení vilek na Velkém kopci. Firma Václava Hrdiny, majitele sklárny, postavila v roce 1926 tři další nové domy (tzv. „famelhaus“) pro své dělnictvo a jednu vilku pro hlavního inženýra sklárny pana Drapelu.
Umělecká smetánka objevuje Chlum u Třeboně V té době začala také slavná éra turistického ruchu první republiky. Příliv letních hostů za rekreací u třeboňských rybníků nebral konce. Počet návštěvníků v době mezi světovými válkami se odhadoval na 1000 osob v letní sezoně. Letní hosté byli umístěni v Chlumu, část na Staňkově a okolních vesnicích. Bydleli na chatách, v privátech i u příbuzných. Za Lesní správou v „panské zahradě“ bylo po první světové válce zřízeno koupaliště pro zaměstnance velkostatku a letních hostů pobývajících v zámku, tzv. „panská plovárna“. Pro účely této plovárny posloužila velká dřevěná chata, která předtím sloužila jako střelnice pro zaměstnance velkostatku a pro jejich hosty za c.k. Rakouska. z archivu Mgr. A. Štíchy Vnitřek chaty zdobilo množství dřevěných i plechových ručně malovaných terčů, již prostřílených, které význačnější hosté vždy pro tento účel věnovali. Při přestavbě této chaty na koupací kabiny, byla většina terčů odstraněna. V padesátých letech, bylo ještě pár těchto terčů zavěšeno na nosných trámech chaty.
Na snímku je objekt „panské plovárny“. Bohužel do dnešních dnů se tato plovárna ani její vnitřní zařízení nedochovalo. V prvorepublikových novinách Národní politika byl dne 26.10.1936 uveřejněn článek velkého milovníka turistiky J. Kamenického “V mém zamilovaném koutu jižních Čech”. Z jeho krásného vyznání Chlumu, cituji: “Má jistě ten kraj zvláštní přírodní kouzlo, větší než krajiny jiné, léčivou moc na duši lidskou, jinak bych sem při své známé toulavosti a všudybylosti nezajížděl téměř každý rok aspoň ke krátkému letnímu pobytu...” Brzy na to, po dlouhém jednání se správou rybníků, byl Obecním úřadem přímo naproti „panské plovárně“ u rybníka Hejtman získán pozemek pro obecní koupaliště. Terén byl vhodně upraven vykácením části stromů a keřů a upraven byl vstup do vody. Na břehu rybníka byly postaveny převlékací kabiny. Dále pak byla plovárna osazena lehátky, lavičkami a bylo postaveno molo s můstkem pro plavce. Součástí plovárny bylo hřiště používané na volejbal či tenis. Tak vznikla ideální a letními hosty i domácími hojně navštěvovaná plovárna, která byla v sedmdesátých letech minulého století nákladem mnoha milionů přestavěna do podoby, jak ji známe dnes. Společně s přestavbou plovárny byl upraven pro rekreaci i ostrůvek (dole na snímku). Nově byla zbudována ohniště, taneční parket a lavičky, vysazeny byly stromy.
V období mezi světovými válkami býval Chlum u Třeboně v létě přeplněn letními hosty, včetně známých umělců, kterým učarovala zdejší krajina. Do výčtu význačných osobností patří např. básník Antonín Sova, spisovatel K. M. Čapek-Chod, spisovatelka Gabriela Preissová. Té se v Chlumu zalíbilo natolik, že si nechala na “Velkém kopci” postavit hezkou vilku. Byla v Chlumu i okolí všemi vážená a milována. Její známé divadelní hry byly oblíbeným repertoárem i chlumských ochotníků. Vedle básní Antonína Sovy dal Chlum českému kulturnímu pokladu ještě jeden vzácný klenot - “Jihočeskou suitu”. V pořadí 64. dílo Vítězslava Nováka, na jehož prázdninový pobyt v Chlumu u Třeboně v letech 1933 až 1937 vzpomíná ve své rukopisné knize “Padesát let s Vítězslavem Novákem” jeho přítel a hudební skladatel, profesor Karel Hoffmeister. Sám Hoffmeister o Chlumu píše: “Jsou zde kolkolem hluboké nekonečné lesy, dýšící silnou pryskyřičnou vůní svých borovic. Jimi vedly cesty na všechny strany k nesčetným rybníkům, vroubeným hrázemi a alejemi prastarých, často zcela pitvorně a fantasticky zpotočených dubů...” Rádi v našem kraji pobývali i hudební geniové Jan Kubelík, Karel Kovařovic a Oskar Nedbal, který se dokonce aktivně účastnil kulturního dění v obci. Jeho vliv se projevil zejména v pěveckém spolku “OZVĚNA” a při pořádání koncertů. Letní prázdniny tu trávil i herec Ferenc Futurista, ak. malíř Ferda Fiala, Cyril Bouda, Vít Říha a Otakar Nejedlý. Operní pěvkyně Ema Destinová do Chlumu zajížděla se svým manželem leteckým kapitánem Halsbachem. Z politiků zde pobýval Dr. Edvard Beneš s chotí v době, když byl ministrem zahraničních věcí ČSR, dále bulharský a lotyšský vyslanec, senátor Slavík, baronka Taxisová, Jan Masaryk a mnoho dalších. Doba blahobytu a rozkvětu však končila. I do Chlumu dorazila velká hospodářská krize třicátých let minulého století.
Bolesti války a nové uspořádání po ní Po letech všestranného rozvoje nastala i na Třeboňsku doba nezaměstnanosti. Ve sklárně byla práce omezována a přerušována. Zaměstnancům pokračování na str. 5
duben 2014
CHLUMSKÝ ZPRAVODAJ
dokončení ze str. 4 byla z části vyplácena mzda v naturáliích (sklářské výrobky). Nezaměstnaným byla obcí zčásti vyplácena podpora. Obecní úřad využívá této doby k provádění veřejnosti prospěšných prací – výstavby kanalizace, úpravě silnic, ulic i polních cest, k vysazování ovocných a okrasných stromů. Těmito „nouzovými“ pracemi a stavební činností obec alespoň částečně vylepšovala svůj vzhled a také nelehkou situaci svých nezaměstnaných občanů. Po krátké konjuktuře však přišla pohroma ještě větší – druhá světová válka. Nacistická okupace měla dalekosáhlé důsledky pro život veřejný i soukromý. Persekuce obyvatel, nucený nábor mladých lidí na práce do německé “Říše”, zatýkání a věznění – to byly průvodní jevy této doby, které se nevyhnuly ani chlumským obyvatelům. Tragické období ukončil až příjezd Rudé armády pod vedením generála Tichonova do Chlumu dne 10. 5. 1945, jak dokládá následující snímek.
5
ho očaroval a celý kraj mu přirostl k srdci. Zde také prožil šťastnou dobu svého osobního, rodinného a tvůrčího života. Hrubín se proslavil jako tvůrce české přírodní lyriky, ale také je autorem veršů a pohádek pro děti, spolutvůrce časopisu Mateřídouška a časopisu pro děti Zlatý máj. V roce 1960 byl radou MNV jmenován čestným občanem Chlumu. Do podvědomí chlumských občanů se zapsal dramatem Srpnová neděle, která je zasazená do okolí rybníka Hejtman. Byla dokonce v 60. letech zfilmována přímo v Chlumu a režie se ujal slavný Otakar Vávra. František Hrubín prožil v Chlumu desítky let a chlumská příroda a jeho obyvatelé ho inspirovaly k mnoha uměleckým dílům. V malém domku na náměstí čp. 170, který byl vyzdoben reprodukcemi obrázků z verneovek, trávil šťastné chvíle v milovaném Chlumu, kam se mimo svůj rodný kraj Posázaví rád vracel.
z archivu Mgr. A. Štíchy
Po osvobození Chlum doznal dalších velkých změn. Ze sklárny se stal národní podnik, později byl přijat název “Český křišťál”. Umění zdejších sklářů a kvalita jejich výrobků si získali velikou oblibu, jak na domácím, tak i na zahraničním trhu. Státem byly v obci vytvořeny 3 správy - Správa lesů, Správa státního statku a Správa rybníků. Zámek a jeho správa byla přenechána ředitelství skláren, které zřídilo v druhém poschodí budovy kanceláře pro podnik. V prvním poschodí byly provedeny stavební úpravy, kterými vznikl prostorný sál využívaný pro kulturní život obce. Pořádaly se v něm divadelní představení, estrády, hudební a pěvecké koncerty, schůze, přednášky a taneční zábavy. V přízemí zámku byla mateřská škola a zřízena tu byla i veřejná obecní knihovna. Od roku 1945 do roku 1953 bylo v zámku nouzově umístěno několik tříd základní školy. V padesátých letech přízemí zámku sloužilo i jednotce bezpečnosti, později Pohraniční stráže, než byly postaveny nové kasárny na „Medenici“. Správa parku připadla chlumskému Národnímu výboru. Níže uvedený snímek je z konce padesátých let, kdy chlumští ochotníci nacvičili a odehráli divadlo o Napoleonovi nazvané “Světa pán v županu”. Hra měla velký úspěch.
Následující snímek, též již historický, je pohledem do síně Františka Hrubína v bývalém Domu kultury v Chlumu. V této síni byly soustředěny všechny důležité dokumenty a básnické sbírky, které básník Chlumu věnoval. Vzhledem k tomu, že nová síň Františka Hrubína nebyla již otevřena, není mi další osud těchto materiálů znám. z archivu Mgr. A. Štíchy
Chtěl bych zde odcitovat verše uvedené na jeho pomníku v parku vedle bývalého Domu kultury, postaveném k uctění jeho památky, kde básník popsal svou lásku k Chlumu takto: Když se mi zdálo, že už jsem němý, v Chlumu jsem znovu našel svůj hlas. Pocítil znovu lásku k své zemi a jako za mlada slyšel jsem zas, jak v srdci tepá krev, jak v jednom svazku jsem spojen s lidmi a jak svou lásku smím vyzpívat, vyznat se z ní: Chlume buď pozdraven, v písni mé zni. z archivu Mgr. A. Štíchy
Na konci čtyřicátých let poprvé navštívil Chlum jeho nejvěrnější slavný návštěvník - básník a spisovatel František Hrubín. Do našeho kraje zavítal, jak píše, zcela náhodou a navždy podlehl kouzlu tohoto místa. Chlum
Na závěr bych chtěl ukončit vzpomínku na tohoto velkého básníka, filozofa a umělce, milého člověka a přítele, jeho krásným životním vyznáním: “Není na světě člověka, na němž by nebylo něco vzácného.” Prameny: SOA Třeboň, J.Hradec, archiv autora Zpracoval: Mgr. Antonín Štícha,
[email protected]
6
CHLUMSKÝ ZPRAVODAJ
Ve čtvrtek 20. března odpoledne jsme pozvali rodiče našich dětí na společné jarní setkání, které proběhlo tentokrát v přírodě. Od školky jsme se všichni vydali do parku, děti nesly Moranu, kterou jsme na tuto akci vyrobili a nazdobili. V parku jsme ji vhodili do Koštěnického potoka a tím jsme zahnali zimu a uvolnili cestu jaru. Děti se naučily několik nových básniček, písniček a tanečků, které rodičům s radostí předvedly. První jarní den nám dopřál slunečné počasí a v parku jsme si užili příjemné a slunné odpoledne. H. Doležalová, M. Novotná
Zimo, zimo, táhni pryč, nebo na tě vezmu bič. Odtáhnu tě za pačesy za ty hory, za ty lesy. Až se vrátím nazpátek, svleču zimní kabátek. Přišlo jaro do vsi, kde jsi zimo, kde jsi? Byla zima mezi náma a teď už je za horama. Hu, hu, hu, jaro už je tu.
duben 2014
Chlum u Třeboně Novotná Jaroslava Junková Miloslava Lavran Július Chládková Jana Pencová Jiřina Lexová Jaroslava Janda Stanislav
Žíteč Čobr Jaroslav
Mirochov Stefan Jiří Zíka Rudolf
Městys Chlum u Třeboně, Červený kříž a vedení Senior klubu, oznamují všem občanům důchodového věku, že další setkání se koná ve středu 2. dubna 2014 od 16.00 hodin v prostorách restaurace Růženka. Na setkání plné dobré pohody se těší Váš Senior klub.
Jak jsme oslavili Masopust ve školce? Jak jinak než karnevalem! Děti prožily ve čtvrtek, 6.března, dopoledne plné her, soutěží, tance a divokého veselí. To všechno v maskách, které pro ně připravili rodiče. Ve třídách se to hemžilo princeznami, vílami,piráty, Spidermany,čarodějnicemi a dalšími pohádkovými bytostmi. H. Doležalová, M. Novotná
duben 2014
CHLUMSKÝ ZPRAVODAJ
7
KARNEVAL V MŠ
V roce 1966 však došlo k významnému zlomu v činnosti Ozvěny. Došlo postupně přímo ke krizi v činnosti. Zhoršila se docházka do zpěvních zkoušek, nedosáhlo s úspěchu v náboru mezi mladými lidmi, kteří by měli zájem o sborový zpěv a aktivně by ve spolku pracovali. Členové Ozvěny přestali docházet z neznámých důvodů a příčin na zkoušky a tato celková činnost úplně ochromila další práci Ozvěny, která ztratila téměř polovinu členů. Hledala se všechna možná východiska z této situace, až konečně z iniciativy sbormistra Ladislava Kříže bylo uskutečněno jednání s předsedou a členy výboru pěveckého spolku Pěslav Třeboň, který rovněž prožíval podobnou krizi a přerušil úplně svou činnost. Bylo navrženo, zda by nebylo možné a vhodné sloučit tyto dva pěvecké spolky v jedno výkonné těleso, při zachování suverenity jednotlivých spolků, avšak pod jedním uměleckým vedením. Tato myšlenka byla s radostí akceptována. Za výše uvedené situace obou spolků bylo toto opravdu šťastným a jediným řešením spojení spolku Ozvěna a Pěslav do jednoho celku. Spojením těchto dvou pěveckých spolků byl utvořen mezi zpěváky výborný přátelský kolektiv a dá se říci, že tyto společné vztahy dopomohly i k dalšímu uměleckému růstu obou pěveckých souborů. Nové sloučené pěvecké těleso přijalo název „Pěvecký sdružený sbor Pěslav – Ozvěna“ a jeho sbormistrem se stal Ladislav Kříž. Novému tělesu se dostalo pravidelné finanční podpory na krytí nákladů na dojíždění na zkoušky, které se konaly střídavě v Třeboni a v Chlumu u Třeboně. Ekonomické řízení sdruženého sboru převzal Dům kultury ROH n.p., Sklárny Český křišťál Chlum u Třeboně. Již v březnu 1967 bylo započato se společným nácvikem a zkouškami. Takto sloučené sbory vzrostly na 40 členný pěvecký sdružený sbor. Byl to opravdu velký úspěch a oba pěvecké sbory byly zachráněny před následky vleklé krize a zániku a byl tak umožněn další rozkvět sborového zpěvu k šíření
našich krásných českých, moravských a slovenských písní. Aktivita sboru Pěslav – Ozvěna vzrostla natolik, že 25 koncertů ročně po celých jižních Čechách nebylo výjimkou a za tuto angažovanou činnost obdržel sbor řadu čestných uznání a ocenění. V roce 1973 byl sbor vybrán za reprezentanta Jihočeského kraje na ústředním kole soutěže smíšených pěveckých sborů v Praze. Do roku 1974 byly posunuty oslavy 110. výročí založení Pěslavu a Ozvěny. Spojené sbory uskutečnily dva koncerty a to 11. května v Chlumu u Třeboně a 8. června v Třeboni. Oba koncerty se staly pěveckými festivaly, neboť se jich zúčastnily sbory z Českých Budějovic, Humpolce, Jindřichova Hradce, Pelhřimova, Tábora a Prachatic. Jako sólista vystoupil národní umělec Eduard Haken. Oba koncerty sklidily velký úspěch u posluchačů. Sbor Pěslav – Ozvěna se stal populárním a reprezentantem nejen v okrese, kraji, republice, ale také i v zahraničí. Jeho disciplinovanost, umělecká úroveň a vhodně volený repertoár vytvořil z tohoto sboru umělecké těleso s hlubokou účinností a vysokou společenskou angažovaností. Sbor také navázal v roce 1977 přátelskou družbu a vztahy s pěveckým sborem „Harmonie“ z Unter-pörlitz – Ilmenau v družebním kraji Suhl v bývalé Německé demokratické republice. Byla to velmi dobrá reprezentace a tyto družební styky přispěly k dalšímu posílení oboustranných přátelských vztahů. Bylo to dále i celá řada koncertů v dalších městech bývalé NDR. Sbor vystupoval také v Rakousku a Maďarsku. Byla to i další družební přátelství mezi jihočeskými sbory, s kterými Pěslav – Ozvěna upevňoval svoji akceschopnost. Byly to sbory Jihočeských učitelek z Prachatic, sbor Smetana z Jindřichova Hradce, Záboj z Pelhřimova, táborský Hlahol, Českobudějovické komorní sdružení, humpolecký Čech – Lech a českobudějovický smíšený sbor Domu kultury ROH. Absolvované koncerty v létech 1974 – 2013 dokazují vysokou angažovanost sboru a skuteč-
ně vystihují i vysokou obětavost členů sboru, jejich lásku a vědomí odpovědnosti i celého kolektivu, který svůj volný čas plně věnuje této krásné estetické činnosti, kterou sborový zpěv je. Za zmínku stojí uvést například významnou akci v roce 1974 při slavnostním otevření nově vybudovaného Kulturního domu ROH v Chlumu, kdy zde vystupovalo 500 zpěváků z osmi pěveckých sborů Jihočeského kraje, kde účinkoval rovněž Pěslav – Ozvěna. Nelze opomenout rovněž i první setkání pěveckých sborů České republiky v roce 1976, kde vystoupilo také 500 účinkujících, kde zpíval také Pěslav – Ozvěna. Pořadatelem této významné akce byla „Unie českých pěveckých sborů“ pod záštitou ministra kultury České republiky a Jihočeského KNV České Budějovice, která se uskutečnila také v Domu kultury ROH v Chlumu u Třeboně. Pokračování příště Miroslav Král
Sbor dobrovolných hasičů Hamr ve spolupráci s obecním úřadem Hamr pořádá v sobotu 26. dubna 2014 od 14.00 hodin v sále MUSICHALL Hejtman Chlum u Třeboně
21. DĚTSKÝ KARNEVAL Jsou připraveny soutěže pro děti malé a velké. Děti si zasoutěží též tradičně s rodiči. Uskuteční se velká soutěž o ceny. Připravili jsme nové soutěže. Případný výtěžek akce bude použit na další práci s dětmi. Na Vaši návštěvu se těší pořádající sbor dobrovolných hasičů Hamr. Za SDH Hamr, Jan Pumpr
8
CHLUMSKÝ ZPRAVODAJ
duben 2014
Maškarní rej Základní organizace českého svazu žen v Žíteči uspořádala 8. března 2014 již desáté setkání občanů u příležitosti svátku žen. Tato akce se stala tradicí a je zpestřena kulturním programem. Vystoupil dětský pěvecký sbor „Sejkorky“ pod vedením manželů Vančurových. Za hezké zpívání děkujeme. Poděkování patří také těm, kteří akci podpořili – Městys Chlum u Třeboně, Sbor dobrovolných hasičů Žíteč, panu Bohuslavu Lexovi za peněžitý dar. M. Krejčová
4. pátek
19.30 hod.
106 min.
V sobotu 15. března ve večerních hodinách uspořádali hasiči z Hamru ve spolupráci s obecním úřadem maškarní rej pro dospělé po několika letech opět v Majdaleně. Celý týden příprav vyvrcholil programem této společenské akce, jenž započal o 20. hodině přivítáním hostů pořadateli i kapelou Face. Po první sérii tanečních skladeb se zapojili členové SDH do programu předtančením “Hasičské hrátky”, ve kterém přiblížili návštěvníkům plesu taneční formou činnost hasičů. Okolo 22. hodiny byla vyhlášena dámská volenka a přítomné dámy byly tanečními partnery za tanec odměněny pomerančem. Po další sérii hudebního doprovodu tanečníků skupinou Face se přiblížila 23. hodina, která odstartovala druhé předtančení “Akvabely” též v podání členů SDH. Po něm členové kapely vyhodnotili deset nejkrásnějších masek a dále následovalo losování velké tomboly. Benzínová zahradní sekačka, robotický vysavač, kávovar a dalších padesát cen našlo své výherce. Okolo jedné hodiny ranní čekalo na návštěvníky plesu ještě závěrečné překvapení při němž Zorro mstitel předvedl napínavé vystoupení zaměřené na práci s bičem. Další průběh plesu obstarala hudebním doprovodem, převážně rockenrollových písní skupina FACE a návštěvníci plesu se rozešli do svých domovů kolem třetí hodiny ranní. Největší radost však přinesla pořadatelům plesu velká návštěva masek a skvělá nálada při celém průběhu akce, která i v předešlých letech byla pro maškarní plesy v Majdaleně přímo symbolická. Děkujeme všem návštěvníkům této společenské akce za sdílení radostné atmosféry. Za SDH Hamr, Jan Pumpr
11. pátek
19.30 hod.
113 min.
19. sobota
17.00 hod.
78 min.
n KANDIDÁT
n ANGELIKA
n ZVONILKA A PIRÁTI
Skutečný příběh, který se nestal… Film ukazuje velkou moc médií, která manipulováním s událostmi mohou ovlivňovat celý svět. Hrají: Marek Majeský, Michal Dlouhý, Pavel Nový, Pavel Slabý, Alice Bendová. Petra Molnárová. Mládeži do 12 let nepřístupno. Vstupné 100,- Kč
Nové zpracování nesmrtelného příběhu lásky, který okouzlil milióny diváků na celém světě. Markýza Angelika je mladá a okouzlující, ale také svéhlavá. Hrají: Nora Arnezeder, Gérard Lanvin, David Kross. České titulky. Mládeži do 12 let nepřístupno. Vstupné 100,- Kč
Ze světa Petra Pana přichází do našich kin snímek Zvonilka a piráti, velkolepé dobrodružství o Zarině, chytré a ambiciózní víle, která je ohromena neuvěřitelnými možnostmi modrého kouzelného prášku. Kvůli svým odvážným nápadům se dostane do potíží. České verze. Mládeži přístupno. Vstupné 100, - Kč
http://www.bioscop.cz/_web/film/angelika
https://www.falcon.cz/film/zvonilka-a-pirati
http://www.bioscop.cz/_web/film/kandidat
5. sobota
17.00 hod.
100 min.
n LEGO PŘÍBĚH 3D
18. pátek
19.30 hod.
100 min.
25. pátek
19.30 hod.
100 min.
Příběh filmu sleduje osudy Emmeta, obyčejné, pravideldbalé, a dokonale průměrné mini-figurky Lego, která je omylem považována za nejvýjimečnější osobu, která jediná může zachránit svět. Česká verze, brýle. Mládeži přístupno. Vstupné 110,- Kč
n FAIR PLAY
n 10 PRAVIDEL JAK SBALIT HOLKU
Osmdesátá léta v Československu. Mladičká sprinterka se stává členkou Střediska vrcholového sportu. Anně začnou být bez jejího vědomí podávána anabolika. Hrají: Judit Bárdos, Anna Geislerová, Roman Luknár, Ondřej Novák, Roman Zach, Igor Bareš. Mládeži přístupno. Vstupné 80,- Kč
Hlavní hrdina nové filmové komedie je typickým příkladem mladého mimoně, žijícího ve vlastním vesmíru. Jeho dráhu mu však jednoho dne překříží dívka snů. Hrají: Matouš Ruml, Miroslav Donutil, Jakub Prachař, Tereza Nvotová, Jan Dolanský a další. Mládeži přístupno. Vstupné 90,- Kč
http://warnerbros.cz/film/lego-pribeh
https://www.falcon.cz/film/fair-play
https://www.falcon.cz/film/10-pravidel
duben 2014
CHLUMSKÝ ZPRAVODAJ
Kostel Nanebevzetí P. Marie mše sv. soboty 18.00 hodin (kromě 19.4. 2014, kdy mše nebude)
oo
v postní době - procházení zastaveními křížové cesty v kostele - úterky v 15.00 hodin
oo
· 17. dubna
Zelený čtvrtek - místo zvonů zaznívají po městech klapačky a řehtačky · 18. dubna
Velký pátek - procházení zastaveními křížové cesty v kostele v 15.00 hodin · 19. dubna
Bílá sobota - možnost rozjímání u Božího hrobu 9 - 12. 00 hodin · 20. dubna 2014
Boží hod velikonoční -mše sv. v 11.00 hodin s žehnáním velikonočních pokrmů
oo
Přejeme všem požehnané a radostné velikonoční svátky !
oo
Program České křesťanské akademie Ve čtvrtek dne 24.4. 2014 v 19.00 hodin beseda s prof. MUDr. M. Velemínským, CSc o jeho knize “Celebritami proti své vůli ”- o statečnosti žen, které pečují o své děti s postižením. Koná se v aule třeboňského gymnázia, vstupné dobrovolné.
oo
NOC KOSTELŮ 23. KVĚTNA 2014 Farnost Chlum u Třeboně Vás letos opět pozve na společné setkání a objevování krás křesťanských pokladů. Program začne v 19.00 hodin a m.j. se můžete těšit na vystoupení mezinárodně uznávaného klavírního virtuosa Sergeye Perepeliatnyka.
Znovu po roce jsem mohl týden strávit na duchovních cvičeních neboli exerciciích. Bylo to v Litoměřicích, kde jsem jako bohoslovec prvního ročníku prožil dobu převratu 1989. Tyto duchovní cvičení se konají každý rok, abychom měli možnost se na několik dní zastavit, ztišit, na chvíli opustit svůj zaběhnutý životní rytmus s řadou povinností a starostí a ujasnit si, zda můj život a všechno své namáhání je zacíleno správným směrem. Dokonce jsem mohl na několik dní vypnout mobil, když předtím jsem naléhavé záležitosti svěřil kolegům kněžím z Nových Hradů. Bude to už čtvrt století, kdy jsem tady na bohoslovecké fakultě studoval. S vděčností na tuto dobu vzpomínám. Učebna, ve které jsme se scházeli na přednášky, má stále stejné vybavení, jako je stupínek s katedrou, tabule s křídou a houbou, některé lavice ještě s kalamářem a stařičkým knězem Bohumilem Kolářem, který nás už tehdy duchovně vedl a říkalo se mu spirituál. Jako obvykle každou svou přednášku začínal anekdotou, vůbec ne zbožnou. Tady je jedna z nich: Ptá se vyšetřovatel lupiče: „Jak to, že jste při vloupání odcizil samé bezcenné krámy a všechny cennosti jste tam nechal?“ „I vy mi to budete vyčítat?“, ohradí se pachatel. „To jste měl slyšet mojí ženu, jak ta mi za to vynadala!“ – Pak ovšem následovalo vážné téma. Například o vděčnosti a nevděku, jaký je Bůh a jaký není, o bohatství Božího slova, svatost pro každého, o zázračném rozmnožení času, o řeči lásky, které každý porozumí, o službě, o modlitbě, o neochotě nést kříž atd. Křížem může pro nás být třeba snášení druhého člověka, může to být naše nemoc, neúspěch, nepochopení druhými, závislost na někom nebo na něčem… Jednou takovou závislostí může být třeba televizor. A stává se, že je pro nás opravdovým křížem. Když si žena chce promluvit se svým mužem, ale není to možné, protože se právě hraje 1. liga ve fotbale nebo MS v hokeji. Muž se zlobí na svou ženu, protože už zase sedí u XXL pokračování Růžové zahrady. Děti sedí u počítače a právě odstřelují virtuálního nepřítele. Tady jsou výhrady člověka, který vede spor s televizí: Vedu spor s televizí, protože mi leze do bytu se samými otřesnými zprávami z černé kro-
9 niky a z ekonomiky, jakou krizí to procházíme a přitom se lidé až na výjimky nikdy tak dobře neměli. Leze nám do soukromí a nepustí nás ke slovu. Stále si vede svou. Je kazatelnou jakéhosi nového životního stylu, který tu dříve nebyl. Její obraz se rozchází s realitou. Olupuje nás o čas, který stejně nemáme. Noční čas proměňuje v iluzorní den, kdy namodralým mihotavým světlem našich bytů budí dojem, že svítá. Vnáší do naší rodiny napjatou atmosféru, kdy už nikdo nikoho neposlouchá, ani děti už nechtějí poslouchat. A tak nám nezbývá, než poslouchat a sledovat aspoň tu televizi. Proto vedu s televizí spor. Musí mi sloužit, ne vládnout! Musí přece podávat obraz světa pravdivě, nikoli jen optikou katastrof, podvodů a seriálových hrdinů, kteří stále znovu zkoušejí hledat štěstí a pořád šťastní nejsou, protože nepoučitelně opakují stále stejné chyby: myslí víc na sebe než na druhé. A my se na to pořád musíme dívat. - Ale proč vlastně? Nemusíme! Můžeme jí vypnout. Ale co potom budeme dělat? Když nás žena ani děti už neposlouchají, volení zastupitelé ani politici nás neposlouchají. A kdo za to může? – A tak vedu s televizí spor, protože vychovávat mají táta s mámou a ne televize a počítače! – I taková témata zde zazněla, v oáze na poušti, bez televize, bez mobilu, počítače, bez stresu. Aspoň týden v roce. Díky za něj. – Ale kdo si na takové exercicie může udělat čas, když ho nikdo nemá?! Bylo zjištěno, že lidé, kteří pořád někam chvátají a pořád říkají, že nemají čas, tak se vůbec nemodlí. Kdo se modlí, čas má. Není to zvláštní? Ve ztišení a v modlitbě totiž člověk poznává, co je opravdu důležité. Na to ostatní čas nepotřebuje. Dnes se lidé zabývají různými meditacemi a jógou, aby se zklidnili a ztišili a nabrali nových sil. Přitom bylo zjištěno, že pravidelná modlitba Zdrávasů v latině, která je součástí modlitby obyčejného růžence, zklidňuje dýchání a upravuje srdeční rytmus. Lidé pravidelně se modlící růženec jsou zdravější a spokojenější. Nevěříte? Nevadí, ale funguje to. Boží terapie modlitbou je osvědčená celými generacemi před námi. Požehnaný a klidný čas postní a velikonoční vám všem přeje duchovní správce P.Jaroslav Šmejkal
P. Jaroslav Šmejkal dosavadní bydliště: Palackého 489, 378 10 České Velenice nyní bytem : Vitorazská 6, 378 06 Suchdol nad Lužnicí, mobil: 739 013 592
Admininstrátor: Římskokatolická farnost Chlum u Třeboně (také Hamr, Staňkov) Římskokatolická farnost České Velenice Římskokatolická farnost Suchdol nad Lužnicí (také Bor, Cep, Františkov, Hrdlořezy, Klikov, Tušť) Římskokatolická farnost Rapšach Římskokatolickáb farnost Dvory nad Lužnicí (také Halámky) Římskokatolická farnost Lutová (také Mirochov, Stříbřec, Žíteč) Řím.katol. farnost Krabonoš (také Nová Ves nad Luž., Žofina Huť)
10
Píšu-li o vodním díle Zlatá stoka, je nutné připomenout jejího stavitele Štěpána Netolického, který patří do hvězdného tria jihočeských rybníkářů a stavitelů spolu s Mikulášem Ruthardem z Malešova a Jakubem Krčínem z Jelčan. Štěpánek Netolický je významnou osobností, která se výrazně zapsala do historie třeboňského rybníkářství a to nejen stavbou celé řady rybníků, ale i velice významného vodního díla, kterým je známá „Zlatá stoka“. Byl jedním z géniů organizace a znalec hospodářských podmínek oblasti. Jeho plán vytvoření rybniční soustavy Třeboňska položil základ dnešní podoby kraje. Několik zajímavostí z jeho života. Vyučil se rybníkářskému řemeslu na Kolínsku. Začal studovat od roku 1505 rybník Velký Tisý a rybník Starý Koclířov. Za čas se stal rybníkářským hejtmanem a fišmistrem, když stavěl své nejvýznamnější velké rybníky a to Opatovický (1510-1514), Horusický (1511-1512) a rybník Kaňov (1515). Byl to právě on, kdo projektoval a zahájil stavbu třeboňských rybničních soustav. Vznikalo stále více nových rybníků a začaly problémy se zásobováním vodou. Rybníky trpěly nedostatkem čerstvé vody. Proto se Štěpánek Netolický rozhodl v roce 1508 vyprojektovat dodnes obdivované, jedinečné středověké vodohospodářské dílo, které mělo původně přivést do těchto rybníků „živou“ vodu z nedaleké řeky Lužnice.
CHLUMSKÝ ZPRAVODAJ
Vypracoval návrh na vybudování stoky, která třeboňské rybníky proměnila v ucelenou rybniční soustavu. Vyměřování trvalo Štěpánkovi plné dva roky. Částečně pro svůj záměr využil již tehdy vybudovanou tzv. „Landštejnskou stoku“, která pocházela z doby vlády Landštejnů, kteří započali s její výstavbou. Záměrům Štěpánka ovšem tato stoka nevyhovovala. Měla malý průtok, během toku bažinatými lesy sbírala „mrtvou“ kyselou vodu z rašelinišť, která byla studená a zcela nevhodná pro chov ryb a rybího plůdku. Štěpánek dokončil spojení starších úseků s nově vybudovanými a využil zde vhodně přírodních podmínek a původní Landštejnské stoky, která byla dlouhá 18 km a která přiváděla vodu z řeky Lužnice k Opatovickému mlýnu. Štěpánek prodloužil novou stoku až k Veselí nad Lužnicí. Dovršil funkci stoky, která dostala později název „Zlatá stoka“, nazvaná též podle užitku, který přinášela rybničnímu hospodářství Třeboňska. Tak vzniklo v létech 1508-1518 dodnes geniální vodní dílo, které udivuje projektanty a stavitele vodohospodářských děl. Stále je skvělou ukázkou důmyslnosti a velkorysosti řešení vodohospodářské situace na třeboňsku. V době svého vzniku představovala vpravdě mistrovské dílo vodního stavitelství a bylo prvním významným vodním kanálem v Čechách vůbec. Jejím hlavním účelem bylo a stále je napájet soustavu velkých i menších rybníků na Třeboňské
duben 2014
pánve a dodávat jim životadárnou vodu. Tato Zlatá stoka je od samého začátku vybudování vodní tepnou třeboňského rybničního hospodářství. Štěpánek Netolický dokázal s pomocí primitivních měřících přístrojů a s partou dělníků – rybníkářů, kteří měli pouze lopaty, krompáče a kolečka, zaměřit a postavit nejproslulejší a nejznamenitější vodní dílo. Pokračování příště Miroslav Král
Dne 8. března jsme za slunečného počasí opět vyrazili do chlumeckých ulic s Masopustním průvodem, za hudebního doprovodu kapely “Flamendři ” se na dlouhou pouť vydalo 30 masek. Z Náměstí jsme ráno vycházeli kolem půl deváté a večer do hospody u Klimasů jsme dorazili kolem 19.00 hodiny. V houfu rozverných maškar, mimo hlavního Masopusta v podání p. Jiřího Hájka, byli k vidění jeptišky, mnich, kovboj, zdravotní sestřička, brusič nožů, včelka Mája, flašinetář, čaroděj, dělostřelci, Červená karkulka, indiánka, templář, opravář všeho druhu, deratizátor, duo cestářů, trio vojáků, Marfuša, duo hospodských, karafiát a partička lehkých děvčat (Kájinky, Soničky a Irenky) se svým pasákem Andrejem. Nezbytnou součástí našeho průvodu bývá pojízdné občerstvení! Hostinští hoši lačným maskám vaří kávu, čaj, grog, také čepují pivo, grilují klobásy či pečou oblíbené topinky a uskladňují vykoledované dobroty. Vám všem, které jsme s masopustní družinou navštívili, děkujeme jak za chutné pohoštění, tak za věcné a finanční dary! Byli jsme rádi, když se nám podařilo různým “kejklováním” vyloudit na Vašich tvářích úsměv. Tak lidičky chlumečtí, těšíme se na viděnou při Masopustu 2015! Belanská Lenka, SDH Chlum u Třeboně
duben 2014
CHLUMSKÝ ZPRAVODAJ
11
V úterý 18. března jsme se sešli v hasičské klubovně, kde před komisí mladí hasiči skládali, formou písemného testu, zkoušky z odborností - preventista, kronikář, strojník, cvičitel a velitel. K naší radosti všechny děti zkoušky zvládly s úspěchem. Tyto testy jsou poměrně obtížné a myslím si, že mnozí “dospěláci” by s otázkami dosti zápasili. Nyní hlavní náplní schůzek bude příprava na jarní kolo “Hry Plamen”, které se bude konat 3. května v Novosedlech nad Nežárkou. Jelikož na podzimním kole této hry obsadili chlumečtí hasiči v mladší i ve starší kategorii 2. místo, tak v konečném součtu výsledků (sčítá se jarní a podzimní kolo “Hry Plamen”) by umístění nemuselo být až tak marné! Závěrem chci pochválit členku hasičského kroužku, desetiletou Adélku Jechovou, za obětavost! Adélka byla letos v březnu u náhlého pádu dvouletého dítěte do rybníčku. Nezaváhala a chlapečka vytáhla z vody na břeh. Belanská Lenka, SDH Chlum u Třeboně
První březnovou sobotu se naše družstvo mužů zúčastnilo fotbalového turnaje v Suchdole nad Lužnicí, jehož pořadatelem byla Policie z Třeboně. Výsledky turnaje: 1. místo Policie Suchdol nad Lužnicí 2. místo Policie Třeboň 3. místo firma Sokolík 4. místo HASIČI CHLUM U TŘEBONĚ 5. místo Kraví Hora. Po skončení akce se vztahy mezi týmy utužovaly na společném posezení.....
Sbor dobrovolných hasičů v Chlumu u Třeboně oznamuje spoluobčanům, že v sobotu 26. dubna 2014 bude sběr železného šrotu. Sbírat budeme i odhlášené autovraky. Železný šrot vyndávejte na ulici pokud možno až v pátek v podvečer.
POHŘEBNÍ SLUŽBA TŘEBOŇ Nepřetržitá služba pro převoz zesnulých – p. Ťupa : Mobilní telefon : 724 971 312 Pevná linka : 384 790 008 Odpovědný pracovník – p. František Pražák : 721 402 261 Majitel pohřební služby – p. Antonín Buman : 602 427 290 Kancelář Suchdol nad Lužnicí – p. Štěpán : 723 635 136, 384 385 251
NABÍZÍME KOMPLETNÍ POHŘEBNÍ SLUŽBY
¢ Objednávání pohřbu ¢ Realizaci pohřbu včetně kompletní organizace
¢ Kremace
¢ Převoz zesnulého v rámci ČR ¢ Převoz zesnulého ze zahraničí do ČR ¢ Převoz zesnulého z ČR do zahraničí ¢ Možnost objednání pohřbu u Vás doma
12
CHLUMSKÝ ZPRAVODAJ
duben 2014
Bližší informace získáte na úřední desce Města Suchdol nad Lužnicí, webových stránkách města nebo osobně v kanceláři odboru majetku a investic č.14 na Městském úřadě v Suchdole nad Lužnicí
duben 2014
CHLUMSKÝ ZPRAVODAJ
13
14
CHLUMSKÝ ZPRAVODAJ
duben 2014
Husova 120, 378 04 Chlum u Třeboně tel. + fax: 384 797 444, 602 429 404, www.elvomont.cz, e-mail: elvomont@elvomont
n rekonstrukce domů, bytových jader, rozvodů (stoupačky) n drobné zednické a obkladačské práce, sádrokartony, opravy a zateplování fasád,
komínů, domů n elektroinstalace, hromosvody a jejich revize n vodoinstalace, kanalizace, topenářství, montáž stěnového a podlahového topení n montáž slunečních termických kolektorů na ohřev vody a přitápění n malířské a natěračské práce n dodání a montáž plastových oken a garážových vrat n bazény, vodní nádrže, biotopy n doprava materiálů (sklápěč, hydraulická ruka)
Obchodní zastoupení Chlum u Třeboně Firma ELVOMONT, Husova 120 Úřední hodiny Po-Pá 7-11 a 12-15 h Kontaktní osoba: Ing. Ivana Lančová Služby v pojišťovnictví - poradenství, uzavírání smluv
tel. 384 797 444 mob. tel. 602 133 494 602 429 404 e-mail:
[email protected]
Vydavatel: Městys Chlum u Třeboně. Redakce: Knihovna městyse, Třeboňská 455, 378 04 Chlum u Třeboně, tel. 384 797 873, e-mail:
[email protected]. Příjem příspěvků do 20. dne v měsíci. Podepsané příspěvky vyjadřují názory dopisovatelů a nemusí být totožné s názory redakce. Předem nevyžádané materiály nevracíme. Anonymy nebudou otištěny. Vychází 1xměsíčně. Výměr OÚ J. Hradec č. 330303385. Náklad 390 ks. Tisk: tiskárna JAVA Třeboň.
