Veronika Jáglová a kol. OOV MŽP
„Velká“ novela vodního zákona •Úkol
vyplývá z usnesení vlády č. 1325 ze dne 22. listopadu 2006 a č. 562 ze dne 23. května 2007
České
republiky
•Termín předložení do vlády: 30. 6. 2008 (odloženo na konec září) •Předkladatel: MZe spolu s MŽP •Plánovaná účinnost: 1.1.2009 (odloženo na 1.7.2008)
Důvody novelizace • • • • •
úkoly z PHP snížení administrativní zátěže jak na straně státní správy, tak na straně subjektů nakládajících k vodami problémy s aplikací zákona v praxi valorizace poplatků a změna způsobu jejich výměry, vykazování a podmínek pro jejich výběr transpozice směrnic • Rámcová směrnice o vodách 2000/60/ES • 2007/60/ES - zvládání povodňových rizik • 2006/11/ES - vypouštění nebezpečných látek • 2006/118/ES - ochrana podzemních vod • 2006/7/ES – řízení jakosti vod ke koupání • (návrh směrnice o EQS)
Mezirezortní pracovní skupiny Svodná skupina (SPRSK) 5 zástupců z MŽP i z MZe 4 pracovní skupiny: • Státní správa (PS SS) – vedení MZe •
Ochrana vod (PS OV) – vedení MŽP
•
Vodní toky (PS VT) - vedení MZe
•
Ochrana před povodněmi (PS OP) – vedení MŽP
Hlavní podněty
Malá a velká RIA (regulation impact asessment) Hodnocení dopadů regulace
Vlastní návrh novely VZ
Nakládání se srážkovými vodami • nakládání se srážkovými vodami působí v praxi problémy, • je sporné, zda-li jsou znečištěné srážkové vody vodami odpadními, • a je nejasné, jak s nimi zacházet.
§8 V pochybnostech o tom, zda se jedná nebo nejedná o nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami a o jaký druh nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami se jedná, rozhoduje v řízení z moci úřední vodoprávní úřad.
§9 • vypuštěna možnost prodloužení platnosti povolení v návaznosti na úpravu § 12 – změna nebo zrušení povolení z moci úřední i na žádost
Výrobkový přístup (§ 15a) Ohlášení vodních děl (1) Ohlášení vodoprávnímu úřadu vyžadují vodní díla, jejichž podstatnou součástí jsou výrobky označované CE podle jiného právního předpisux), které plní funkci stavby. (3) Jestliže vodoprávní úřad s provedením ohlášeného vodního díla souhlasí, sdělí tuto skutečnost neprodleně správci vodního toku a správci povodí. (4) Jestliže vodoprávní úřad s provedením ohlášeného vodního díla souhlasí, má se za povolené i vypouštění odpadních vod prostřednictvím ohlášeného vodního díla v souladu s označením CE ohlášeného výrobku. (5) Jestliže vodoprávní úřad s provedením ohlášeného vodního díla nesouhlasí, postupuje podle § 15 odst. 1 a § 38. Odstavec 4 se použije obdobně.
•
Povinnost vlastníka VD (§ 59) provádět každé dva roky prostřednictvím osoby odborně způsobilé pověřené MŽP technické revize výrobku označovaného CE, který je podstatnou součástí vodního díla ohlášeného podle § 15a, výsledky těchto revizí předávat do 31. prosince vodoprávnímu úřadu; technická revize se neprovádí v roce, ve kterém vodoprávní úřad s provedením ohlášeného výrobku souhlasil.
Plánování v oblasti vod •
Návrh novely vodního zákona, resp. Hlava IV Plánování je zpracován ve dvou variantách včetně odůvodnění varianty MŽP.
•
MŽP jako nejvyšší ústřední vodoprávní orgán, zodpovědný za mezinárodní spolupráci v oblasti vod a zejména tvorbu 3 plánů národních částí mezinárodních povodí (Labe, Odry, Dunaje), má jen minimální možnosti zásahu do schvalování zásadních opatření v jednotlivých povodích navržených v rámci zpracování plánů oblastí povodí a programů opatření.
•
V ostatních zemích EU schvaluje plány povodí vláda s tím, že za jejich plnění bere zodpovědnost a zpovídá se EK. Pokud budou rozhodovat o konečné podobě plánů povodí kraje, pravděpodobně zde bude uplatněn regionální pohled a ten může některé národně a mezinárodně důležité cíle pominout. Proto navrhujeme postup, který by minimalizoval uvedené disproporce. Nastavený postup bude aplikován i při zavádění směrnice 2007/60/ES o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik, neboť cílem EU je proces plánování podle obou směrnic provázat ve druhém plánovacím období (2015 až 2021). K tomu ovšem musíme vytvořit na národní úrovni legislativní podmínky!
Podzemní vody
Ochrana vod • § 30 - OPVZ – vyhlášení opatřením obecné povahy včetně činností poškozující nebo ohrožující vydatnost, jakost nebo zdravotní nezávadnost vodního zdroje nelze v tomto pásmu provádět, jaká technická opatření je třeba v ochranném pásmu provést • § 36 – MZP - MZP stanoví vodoprávní úřad v povolení k nakládání s vodami, které může mít za následek snížení průtoku vodního toku. Dále stanoví místo a způsob měření minimálního zůstatkového průtoku a četnost předkládání výsledků těchto měření vodoprávnímu úřadu. Postup stanovení, měření a kontroly minimálního zůstatkového průtoku stanoví Ministerstvo životního prostředí v dohodě s Ministerstvem zemědělství vyhláškou.
§ 38 Odpadní vody • Za odpadní vody se dále nepovažují srážkové vody, pokud je s nimi nakládáno podle § 6a. • Za odpadní vody se dále nepovažují srážkové vody z dešťových oddělovačů, pokud funkce oddělovače splňuje podmínky, které stanoví vláda nařízením. • Rozvolnění vypouštění do vod podzemních (možné i pro služby) • Nejlepší dostupné technologie – definice, zmocnění pro nařízení vlády, omezení přísnějších emisních limitů • Výrobkový přístup k DČOV • Ošetření nakládání s obsahy žump • V pochybnostech o tom, zda se jedná nebo nejedná o odpadní vody, rozhoduje v řízení z moci úřední vodoprávní úřad.
§ 39 odst.(2) a) vypracovat plán opatření pro případy havárie (dále jen "havarijní plán") a předložit jej ke schválení příslušnému vodoprávnímu úřadu, může-li havárie ovlivnit vodní tok, projedná jej uživatel závadných látek před předložením ke schválení s příslušným správcem vodního toku, kterému také předá jedno jeho vyhotovení; havarijní plán schvaluje příslušný vodoprávní úřad rozhodnutím, (3) Seznam nebezpečných závadných látek (dále jen "nebezpečné látky") je uveden v příloze č. 1 k tomuto zákonu; tento seznam obsahuje i zvlášť nebezpečné závadné látky (dále jen "zvlášť nebezpečné látky"). K omezení znečišťování povrchových a podzemních vod nebezpečnými látkami a zvlášť nebezpečnými látkami může stanovit vláda nařízením Program na snížení znečištění povrchových a podzemních vod nebezpečnými závadnými látkami a zvlášť nebezpečnými závadnými látkami. Prioritní látky jsou konkrétní nebezpečné a zvlášť nebezpečné látky, které představují významné riziko pro vodní prostředí a související ekosystémy. Seznam prioritních látek stanoví vláda nařízením. Součástí seznamu prioritních látek je také kategorie prioritní nebezpečné látky, což jsou látky, které vytváří velmi vysoké riziko z důvodu své perzistence a schopnosti bioakumulace pro nebo zprostředkovaně přes vodní prostředí.
§ 39 (4) Každý, kdo zachází se zvlášť nebezpečnými látkami nebo nebezpečnými látkami nebo kdo zachází se závadnými látkami ve větším rozsahu nebo kdy zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím, je povinen učinit odpovídající opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod nebo do kanalizací, které netvoří součást technologického vybavení výrobního zařízení. Je povinen zejména • c) nejméně jednou za 6 měsíců kontrolovat sklady a skládky, včetně výstupů jejich kontrolního systému pro zjišťování úniku závadných látek a nejméně jednou za 5 let, pokud není technickou normou nebo výrobcem stanovena lhůta kratší, přímým nebo nepřímým způsobem zkoušet těsnosti potrubí nebo nádrží určených pro skladování a prostředků pro dopravu zvlášť nebezpečných látek a nebezpečných látek, a v případě zjištění nedostatků bezodkladně provádět jejich včasné opravy; sklady musí být zabezpečeny nepropustnou úpravou proti úniku závadných látek do podzemních vod, •
(8) Použití závadných látek v rozsahu výjimky podle odst. 7 písm. b), d) a e) a podmínky pro její povolování, stanoví Ministerstvo životního prostředí v dohodě s Ministerstvem zemědělství vyhláškou.
Vodní toky
Ochrana před povodněmi
Poplatky za odebrané množství podzemních vod • Odběratel není povinen poplatkové hlášení podávat pokud nepodléhá zpoplatnění dle odst. 2. Odběratel rovněž není povinen podávat poplatkové hlášení v případě, že od prvního jím podaného poplatkového hlášení nedošlo ke změně povolení k odběru podzemní vody, na jehož základě bylo první poplatkové hlášení podáno. • Výše záloh a výše čtvrtletních nebo měsíčních splátek stanovená zálohovým výměrem platí až do doby jejich změny novým zálohovým výměrem vydaným na základě nového poplatkového hlášení.
Poplatky – příloha č.2 • Sazby poplatku pro výpočet plateb za skutečně odebrané množství podzemní vody – Navýšení sazeb za skutečně odebrané množství vody • Sazby pro výpočet poplatku a hmotnostní a koncentrační limity zpoplatnění – Úprava ukazatelů – Změna sazeb – navýšení – Snížení limitu zpoplatnění - hmotnostních i koncentračních – Pro vybrané ukazatele průmyslového znečištění – ponechány pouze koncentrační limity.
Děkujeme za pozornost a přejeme dobrou chuť k obědu☺
