VŠEOBECNÉ POJISTNÉ PODMÍNKY. Pojištění podnikatelů pro případ přerušení provozu vdůsledku věcné škody

VŠEOBECNÉ POJISTNÉ PODMÍNKY Pojištění podnikatelů pro případ přerušení provozu v důsledku věcné škody

Úvodní ustanovení 1. Pro smluvní pojištění podnikatelů, tj. právnických a fyzických osob podnikajících ve smyslu Obchodního zákoníku, které sjednává Allianz pojišťovna, a.s. (dále jen „pojistitel“), platí ustanovení Občanského zákoníku, smluvní ujednání a tyto všeobecné pojistné podmínky, které jsou nedílnou součástí pojistné smlouvy. 2. Práva a povinnosti vyplývající z těchto pojistných podmínek jsou podrobně upraveny ve smluvním ujednání pojistné smlouvy. 3. Pojištění se vztahuje na pojistné události, které nastanou na území České republiky, pokud není v pojistné smlouvě ujednáno jinak. 4. Pojistnou událostí je jakákoliv nepředvídaná a nahodilá škodní událost, s níž je podle těchto pojistných podmínek spojena povinnost pojistitele poskytnout pojistné plnění. Článek 1 Předmět pojištění Předmětem pojištění je přerušení provozu v důsledku věcné škody ve smyslu čl. 2 na sjednaném místě pojištění uvedeném v pojistné smlouvě ve smyslu čl. 13 těchto všeobecných pojistných podmínek. Článek 2 Věcná škoda, pojištěná nebezpečí 1. Věcnou škodou se pro účely tohoto pojištění rozumí zničení, poškození nebo ztráta věci sloužící provozu pojištěného v důsledku:

a)

b) c) d) e)

f) g)

požáru, výbuchu, úderu blesku, nárazu nebo zřícení letadla s posádkou, jeho částí nebo pádu nákladu, vichřice a krupobití, živelné události (vyjma vichřici a krupobití), poškození vodou z vodovodního zařízení, poškození vodou ze sprinklerových hasicích zařízení, krádeže vloupáním nebo loupeží, nárazu vozidla, kouře a rázové vlny způsobené nadzvukovým letadlem. Pojištění se vztahuje pouze na nebezpečí, popř. skupiny nebezpečí, jejichž pojištění je v pojistné smlouvě výslovně ujednáno. Pojistitel poskytne plnění také tehdy, jestliže k věcné škodě došlo v důsledku hašení stržení nebo odklizení nebo v příčinné souvislosti s pojistnou událostí uvedenou pod písmenem a) až g) tohoto odstavce, pokud pojištění tohoto nebezpečí je v pojistné smlouvě ujednáno.

2. Za věci sloužící provozu ve smyslu odst. 1 se pro účely tohoto pojištění považují nemovité věci a movité věci ve vlastnictví pojištěného. Movité věci ve vlastnictví cizích osob se za věci sloužící provozu považují za předpokladu, že jsou v oprávněném užívání a druhově patří anebo jsou téže povahy jako věci sloužící provozu a pojištěný je převzal na základě smlouvy. 3. Pokud je v pojistné smlouvě ujednáno, považují se za věci sloužící provozu ve smyslu odst. 1 také: a) nosiče dat a záznamů, výrobní a provozní dokumentace, b) peníze, cenné papíry, cenné listiny, drahé kovy, klenoty a jiné cennosti, c) výstavní modely, vzory, prototypy, exponáty a výrobní zařízení nepoužitelná pro standardní produkci, d) prodejní automaty na vhazování mincí a peněžní automaty na vydávání peněz, včetně jejich obsahu, 1

e) registrační pokladny. 4. Za věci sloužící provozu ve smyslu odst. 1 se pro účely tohoto pojištění nepovažují: a) vozidla, přívěsy, návěsy a tažné stroje podléhající povolovacímu řízení pro provoz na komunikacích ve smyslu zákona o technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích, b) budovy, které v době vzniku pojistné události byly ve stavu, kdy je nebylo možno provozně využít k danému účelu, nebo na této budově jsou prováděny stavební úpravy a dále na věci v takové budově uložené, c) vodstvo, půda a pole, d) zvířata, e) vrtné věže včetně příslušenství, f) zařízení atomových elektráren a zařízení na přípravu jaderného paliva pro tyto elektrárny, včetně příslušenství.

3. Za věcnou škodu se bez ohledu na spolupůsobící příčiny nepovažují škody způsobené v důsledku: a) ožehnutí nezapříčiněného požárem, výbuchem nebo úderem blesku, b) vystavení věci užitkovému ohni nebo teplu, c) cílené exploze při trhacích pracích apod., d) exploze ve spalovacím prostoru spalovacích motorů, e) tlaku plynů ve spínacích částech elektrických spínačů, f) zemětřesení.

Článek 3

Článek 4

Požár, výbuch, úder blesku, náraz nebo zřícení letadla

Vichřice a krupobití

1. Pojištěnému vznikne právo na pojistné plnění, jestliže k věcné škodě došlo v důsledku: a) b) c) d)

roztržení její stěny v takovém rozsahu, že dojde k náhlému vyrovnání tlaku uvnitř a vně nádoby. Pokud dojde uvnitř nádoby k výbuchu ve smyslu první věty druhého odstavce písm. c) tohoto článku, poskytne pojistitel plnění za vzniklou škodu také tehdy, nedojde-li k roztržení stěny nádoby. Za věcnou škodu se nepovažují škody způsobené podtlakem.

požáru, výbuchu, úderu blesku, nárazu nebo zřícení letadla s posádkou, jeho částí nebo pádu nákladu.

2. Podle těchto se považuje:

pojistných

podmínek

a) za požár oheň, který vznikl nebo se vlastní silou rozšířil mimo určené ohniště. Za škodu způsobenou požárem se nepovažuje zkrat elektrického vedení provázený světelným projevem a působením tepla. b) za úder blesku bezprostřední přechod blesku na věc. Za škodu způsobenou bezprostředně úderem blesku se nepovažuje škoda způsobená v průběhu bouře na elektrických nebo elektronických zařízeních přepětím. c) za výbuch se považuje náhlý projev roztažnosti plynů nebo par navenek. Výbuchem tlakové nádoby trvale naplněné stlačenou párou nebo plynem se rozumí

1. Pojištěnému vznikne právo na pojistné plnění, jestliže k věcné škodě došlo v důsledku: a) bezprostředního působení vichřice nebo krupobití na věc sloužící provozu, b) vržení předmětu na věc sloužící provozu způsobeného vichřicí. 2. Za vichřici je dle těchto pojistných podmínek považováno proudění vzduchu dosahující v místě pojištění rychlosti minimálně 75 km v hodině. Nemůže-li být rychlost proudění vzduchu zjištěna, pojistitel poskytne pojistné plnění, pokud pojištěný prokáže, že k věcné škodě došlo v důsledku pohybu vzduchu v okolí místa pojištění, který způsobil škody na stavbách v bezvadném stavu nebo na věcech stejně odolných. 3. Za věcnou škodu se bez ohledu na spolupůsobící příčiny nepovažují škody způsobené v důsledku: a) požáru, úderu blesku, výbuchu, nárazu nebo zřícení letadla s posádkou, jeho částí nebo nákladu, b) laviny, c) vniknutí atmosférických srážek nebo nečistot do budovy, pokud k němu nedošlo 2

vlivem poškození stavebních součástí následkem vichřice nebo krupobití, d) působení na věci umístěné na vnější straně budovy (např. nápisy, neonové reklamy, markýzy, anténní systémy, venkovní vedení elektřiny včetně podpůrných konstrukcí), e) působení na věci nacházející se na volném prostranství, není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak. Článek 5

a) otřesy půdy způsobily poškození okolních budov, jejichž stav byl bez vady, b) škoda způsobená na pojištěné věci mohla být zapříčiněna pouze zemětřesením a to s ohledem na její předchozí bezvadný stav. 4. Výbuch sopky je náhlé uvolnění tlaku způsobené porušením zemské vrstvy spojené s vyléváním lávy, uvolňováním popela nebo jiných materiálů a plynů. Za věcnou škodu se bez ohledu na spolupůsobící příčiny nepovažují škody způsobené v důsledku:

Živelní událost (vyjma vichřici a krupobití) 1. Pojištěnému vznikne právo na pojistné plnění, jestliže k věcné škodě došlo v důsledku: a) b) c) d) e)

povodní, zemětřesení, výbuchu sopky, sesuvu půdy, laviny a tíhy sněhu.

5. Sesuvem půdy se rozumí přírodními vlivy způsobené sesunutí nebo zřícení půdy nebo zeminy. Za věcnou škodu se bez ohledu na spolupůsobící příčiny nepovažují škody způsobené v důsledku:

Z pojistných nebezpečí uvedených v odstavci číslo 1 pod písm. a) až e) jsou pojištěna pouze ta, která jsou uvedena v pojistné smlouvě. 2. Za povodeň se považuje zaplavení pozemku či plochy v místě pojištění: a) vybřežením povrchového (stojatého nebo tekoucího), b) atmosférickými srážkami.

a) požáru nebo výbuchu, b) zemětřesení.

vodstva

Za věcnou škodu se bez ohledu na spolupůsobící příčiny nepovažují škody způsobené v důsledku: a) vybřežení povrchového vodstva, které se s ohledem na situaci v místě pojištění dá předpokládat (za povodeň, kterou je možno předpokládat, považujeme její výskyt častější než jedenkrát za deset let před datem vzniku pojistné události), b) zpětného vystoupnutí vody z kanalizačního potrubí, c) požáru nebo výbuchu, d) zemětřesení, e) výbuchu sopky. 3. Za zemětřesení jsou považovány přírodními vlivy způsobené otřesy zemského povrchu, vyvolané geofyzikálními procesy v zemském nitru. Zemětřesení platí za prokázané, pokud pojistník předloží důkaz o tom, že :

a) b) c) d) e)

požáru nebo výbuchu, zemětřesení, výbuchu sopky, povodní, sesouvání půdy způsobené jakoukoliv průmyslovou (s využitím mechanizace) nebo lidskou činností, f) přírodních vlivů zapříčiněných sesedáním půdy do zemských dutin. 6. Působením tíhy sněhu rozumíme poškození nebo zničení věci tíhou sněhové nebo ledové vrstvy. Za věcnou škodu se bez ohledu na spolupůsobící příčiny nepovažují škody způsobené v důsledku: a) požáru nebo výbuchu, b) zemětřesení, c) povodní. 7. Lavinou rozumíme pád sněhové nebo ledové vrstvy z přírodních svahů. Za věcnou škodu se bez ohledu na spolupůsobící příčiny nepovažují škody způsobené v důsledku: a) požáru nebo výbuchu, b) zemětřesení, c) povodní. 8. Pojištěný je povinen v místě pojištění zajistit: a) plnou průtočnost (uvolnění) odváděcího potrubí kanalizace, 3

b) v případě nebezpečí povodně instalaci uzávěrů zabraňujících zpětnému vystoupnutí vody z kanalizace, c) v prostorách budovy, které leží pod úrovní přízemního podlaží, uložení pojištěných věcí minimálně l2 cm nad úrovní podlahy podzemního podlaží. Článek 6 Voda z vodovodního zařízení 1. Pojištěnému vznikne právo na pojistné plnění, jestliže k věcné škodě došlo v důsledku působení vody z vodovodních zařízení. Vodou z vodovodních zařízení rozumíme vodu unikající v důsledku poruchy z : a) přiváděcího a odpadního potrubí včetně armatur, b) jiného s ním propojeného zařízení, c) horkovodního nebo parního topení, nebo z klimatizačního zařízení, teplovodních čerpadel nebo solárního systému. Vodní pára je zde považována za vodu. Tekutiny zajišťující přenos tepla jako slané roztoky, oleje, chladicí prostředky jsou rovněž postaveny vodě na roveň. 2. Uvnitř pojištěné budovy se věcnou škodou v důsledku poškození vodou z vodovodního zařízení rozumí také poškození věci způsobené prasknutím nebo zamrznutím : a) přiváděcího a odpadního potrubí vodovodního systému, b) potrubí horkovodního nebo parního topení, klimatizačního zařízení, teplovodních čerpadel nebo solárního systému, c) potrubí sprinklerových a postřikových hasicích zařízení. Za potrubí ve smyslu odst. 2 písm. a),b),c) tohoto článku se nepovažují součásti topných kotlů, bojlerů, výměníků tepla a obdobných instalovaných zařízení. 3. Za věcnou škodu se bez ohledu na spolupůsobící příčiny nepovažují škody způsobené v důsledku: a) vody při mytí nebo sprchování, vody z otevřených kohoutů, b) zpětného vystoupnutí odpadní vody z veřejného kanalizačního potrubí, c) pronikání spodní vody, působení vlhkosti a plísní, atmosférických srážek, d) vody ze sprinklerových a postřikových hasicích zařízení,

e) sesuvu půdy vyjma případ, kdy byl tento sesuv způsoben pojistnou událostí ve smyslu odst. 1 tohoto článku, f) zemětřesení, g) požáru nebo výbuchu. 4. Pojištěný je povinen: a) udržovat vodovodní zařízení v bezvadném stavu, b) v prostorách budovy, které leží pod úrovní přízemního podlaží, zajistit uložení pojištěných věcí minimálně 12 cm nad úrovní podzemního podlaží, c) v chladném období zajistit dostatečné vytápění budovy, kontrolovat pravidelně stav vodovodního zařízení, d) v případě nutnosti uzavřít přívod vody a vypustit potrubí. Článek 7 Voda ze sprinklerových hasicích zařízení 1. Pojištěnému vznikne právo na pojistné plnění, jestliže k věcné škodě došlo v důsledku chybné obsluhy nebo vody unikající následkem poruchy ze sprinklerových hasicích zařízení v místě pojištění. Jedná se o vodu unikající z nádrží, rozvodného potrubí, ventilů, čerpadel, armatur a přiváděcího potrubí, sloužících výhradně provozu sprinklerových hasicích zařízení. Škody vzniklé na samotném hasicím zařízení se nepovažují za věcnou škodu. 2. Za věcnou škodu se bez ohledu na spolupůsobící příčiny nepovažují škody způsobené v důsledku: a) provádění tlakových zkoušek, b) opravy, údržby a přestavby budovy a hasicího zařízení, c) sesuvu půdy nebo zeminy vyjma případu, kdy k němu došlo v důsledku pojistné události ve smyslu odstavce 1 tohoto článku, d) působení vlhkosti a plísní, e) požáru nebo výbuchu, f) zemětřesení. Článek 8 Krádež vloupáním nebo loupež

4

1. Pojištěnému vznikne právo na pojistné plnění, jestliže k věcné škodě došlo v důsledku: a) krádeže vloupáním, b) loupeže spáchané uvnitř budovy nebo na pozemku, c) loupeže při přepravě věci sloužící provozu, d) vandalského činu po provedeném vloupání, a dále pokud dojde k poškození, zničení nebo ztrátě věci sloužící provozu při pokusu o spáchání činů uvedených v tomto odstavci pod písm. a) až d). Pojištění jednotlivých nebezpečí musí být v pojistné smlouvě výslovně sjednáno. Pojištění nebezpečí poškození vandalským činem po provedeném vloupání dle písm. d) tohoto odstavce je vázáno na sjednání pojištění nebezpečí poškození krádeží vloupáním ve smyslu písm. a) tohoto odstavce. 2. Pokud se věci nacházejí uvnitř budovy v místě pojištění, vzniká věcná škoda v důsledku krádeže vloupáním nebo loupeže, pokud je naplněna skutková podstata krádeže vloupáním ve smyslu odstavce 3 tohoto článku (to neplatí pro loupež na pojištěném pozemku dle odst. 1 písm. b) a pro loupež pojištěné věci při přepravě dle odst. 1 písm. c) a dále skutkové podstaty loupeže ve smyslu odst. 4 nebo 5, nebo skutkové podstaty vandalského činu po provedeném vloupání ve smyslu odst. 6 tohoto článku. Místem pojištění pro případ loupeže při přepravě je území České republiky, pokud není v pojistné smlouvě uvedeno jinak. Počátek přepravy je dán okamžikem převzetí pojištěné věci k bezprostředně navazující přepravě a konec přepravy (provedené nejkratší cestou) jejím předáním v místě určení. Pojištění se nevztahuje na věci, které byly na místo jejich vydání dopraveny až na žádost pachatele vyjma případ, kdy k vydání věci došlo uvnitř místa pojištění, které je rovněž místem použité výhrůžky. 3. Krádeží vloupáním se rozumí odcizení věci pachatelem poté, co překonal ochranné zabezpečení nebo se dopustil jiného násilného jednání vůči věci sloužící provozu, tj. zejména: a) vnikl do místa pojištění pomocí padělaného klíče, tj. klíče, který byl pořízen neoprávněnou osobou, použití padělaného klíče nelze mít za prokázané pouhým

b)

c)

d)

e)

zjištěním, že došlo ke ztrátě věci sloužící provozu, vloupal se do uzamčené schránky umístěné v místě pojištění, nebo k jejímu otevření použil padělaný klíč, odcizil z uzamčené budovy věc sloužící provozu poté, kdy nepozorovaně vnikl, nebo se ukryl v budově, vnikl do budovy nebo otevřel schránku pomocí příslušného klíče, kterého se zmocnil krádeží vloupáním nebo loupeží, vnikl do uzamčeného prostoru lstí, násilným překonáním uzamčení nebo překonáním jiné překážky s použitím síly.

4. Loupeží spáchanou uvnitř budovy nebo na pozemku se rozumí zmocnění se věci pachatelem: a) za použití násilí proti pojištěnému nebo jeho zástupci, b) pod pohrůžkou bezprostředního násilí proti pojištěnému nebo jeho zástupci, c) za využití náhlé fyzické nebo psychické tísně pojištěného nebo jeho zástupce, která byla způsobena úrazem (nikoliv v příčinné souvislosti s požitím alkoholu, drogy či zneužitím léků). Za zástupce pojištěného se považují rovněž jeho zaměstnanci, osoby, které pojištěný pověřil péčí o pojištěné věci, nebo osoby pověřené ostrahou místa pojištění. 5. Pokud je v pojistné smlouvě sjednáno rovněž pojištění přerušení provozu pro případ loupeže při přepravě a pojištěný se přepravy osobně nezúčastní, poskytne pojistitel kromě skutkových podstat uvedených v odst. 4 písm. a),b),c) tohoto článku pojistné plnění rovněž v případě věcné škody způsobené: a) vydíráním osoby provádějící přepravu, b) podvodem na osobě provádějící přepravu, c) krádeží věcí nacházejících se pod bezprostřední tělesnou ochranou osoby provádějící přepravu. 6. Vandalským činem po provedeném vloupání se rozumí úmyslné zničení nebo poškození pojištěných věcí pachatelem krádeže vloupáním do pojištěné budovy způsobem uvedeným v odstavci 3, písm. a),c),d) tohoto článku. 7. Za věcnou škodu se bez ohledu na spolupůsobící příčiny nepovažují škody na věcech a související náklady způsobené v důsledku:

5

a) úmyslného jednání zaměstnanců pojištěného, pokud čin nebyl spáchán mimo místo pojištění nebo v době, kdy byl prostor místa pojištění pro tyto pracovníky uzavřen, b) loupeže při přepravě věci sloužící provozu prováděné na základě přepravní smlouvy, c) krádeže, při níž nedošlo k překonání překážky zabraňující vniknutí do uzamčeného prostoru, d) krádeže vloupání nebo loupeže movitých věcí, které se nacházejí na volném prostranství, e) požáru, výbuchu nebo vody unikající z vodovodního zařízení, f) zemětřesení. Článek 9 Náraz vozidla, kouř a rázová vlna způsobená nadzvukovými letadly 1.

Pojištěnému vznikne právo na pojistné plnění, jestliže k věcné škodě došlo v důsledku:

a) nárazu silničního nebo kolejového vozidla, b) kouře, c) rázové vlny při letu nadzvukových letadel. 2. a) Za škodu způsobenou nárazem silničního nebo kolejového vozidla se považuje poškození nebo zničení věci bezprostředním střetem s uvedenými vozidly nebo jejich nákladem. b) Za věcnou škodu se nepovažují škody způsobené: ba) vozidly provozovanými pojištěným, uživatelem pojištěné budovy nebo jejich zaměstnanci, bb) na vozidlech samotných a na jejich nákladu, bc) opotřebením věci. 3.

Za škodu způsobenou kouřem se považuje takové poškození nebo zničení věci, které způsobil kouř náhle uniklý v důsledku poruchy ze zařízení na vytápění, spalování, vaření nebo sušení, které se nachází v místě pojištění.

4. Za škodu způsobenou rázovou vlnou při letu nadzvukového letadla ve smyslu těchto pojistných podmínek se považuje poškození nebo zničení věci, způsobené překročením zvukové bariéry. 5. Za věcnou škodu se bez ohledu na spolupůsobící příčiny nepovažují škody způsobené v důsledku:

a) požáru, výbuchu, b) zemětřesení. Článek 10 Výluky z pojištění V návaznosti na ustanovení článků 3 až 9 těchto všeobecných pojistných podmínek se pojištění bez ohledu na spolupůsobící příčiny nevztahuje na škody vzniklé v důsledku: a) válečných událostí, vnitřních nepokojů, stávek, terorismu nebo represívních zásahů státních orgánů, b) jaderné energie, c) úmyslu nebo hrubé nedbalosti pojištěného, jeho zástupce, osoby, kterou pojištěný pověřil péčí o pojištěné věci, nebo ostrahou místa pojištění, osoby pojištěnému blízké, nebo osoby žijící ve společné domácnosti s pojištěným. Článek 11 Škoda vzniklá z přerušení provozu 1. Škodou vzniklou z přerušení provozu v důsledku věcné škody se rozumí ušlý provozní zisk a vynaložené dále trvající stálé náklady v pojištěném podniku, pokud tento zisk a tyto náklady nemohou být nahospodařeny v důsledku přerušení provozu během doby ručení (dále jen „provozní zisk“ a „stálé náklady“). 2. Stálé náklady budou uhrazeny pouze tehdy, pokud jejich další vynakládání je z právního hlediska nutné nebo hospodářsky zdůvodnitelné, a pokud by bez přerušení provozu byly nahospodařeny. Pojistitel uzná další vynakládání nájemného a poplatků za pronájem jakožto ekonomicky zdůvodnitelné, jestliže dané platby byly skutečně odvedeny pronajímateli. Vyplácení mezd a platů zaměstnanců, stejně tak i provize a ostatní odměny smluvních zástupců, uzná pojistitel jakožto ekonomicky zdůvodněné, jestliže je to nutné k zachování budoucího provozu podniku. 3. Odpisy z budov, zařízení a strojů budou nahrazeny pouze tehdy, pokud připadají na 6

části pojištěného provozu, které nejsou poškozeny věcnou škodou. 4. Při zjištění škody z přerušení provozu je třeba zohlednit všechny okolnosti, které by příznivě nebo nepříznivě ovlivnily chod a výsledky hospodaření během oceňovacího období, kdyby k přerušení provozu nedošlo. 5. Ekonomické výhody, které vzniknou během doby ručení ( viz. článek 16 ) jako následek přerušení provozu, a rovněž které vyplynou po skončení přerušení provozu se odpovídajícím způsobem započítají do výše pojistného plnění. 6. Provozní zisk dle odst. 1 je zisk z obratu vyráběného nebo obchodovaného zboží, popřípadě zisk z poskytovaných služeb. Nespadají sem zisky, které nesouvisejí s výrobním, obchodním nebo průmyslovým provozem, např. z finančních operací, obchodů s nemovitostmi. 7. Pojistitel neručí za škody přerušením provozu způsobené:

vzniklé

a) úředně nařízenými opatřeními omezujícími obnovu a provoz podniku, b) tím, že pojištěný nezajistí včas obnovu nebo opětné pořízení zničených, poškozených nebo ztracených věcí např. z důvodu nedostatku finančních prostředků. 8. Mezi stálé náklady dle odst. 1 tohoto článku nepatří náklady, které již při přerušení provozu nenabíhají: a) náklady na suroviny, pomocné a provozní materiály a náklady za odebrané zboží či služby, pokud se nejedná o náklady vynaložené k udržování provozu nebo o nezbytné poplatky za odběr energie, b) daň z přidané hodnoty, spotřební daně, vývozní cla, c) přepravné a jiné poplatky za přepravu, pokud není tyto nutné platit na základě přetrvávajících smluvních závazků bez ohledu na obrat zboží, d) pojistné závislé na obratu, licenční a vynálezecké poplatky závislé na obratu, e) náklady, které nesouvisejí s vlastní podnikatelskou činností, např. s kapitálovými obchody nebo obchody s nemovitostmi, f) majetkové sankce (pokuty, penále), které je pojištěný povinen uhradit v důsledku nesplnění nebo porušení svých závazků. Článek 12

Náhrada nákladů na zmírnění škody 1. Náklady, které pojištěný účelně vynaloží k odvrácení bezprostředně hrozící pojistné události nebo ke zmírnění následků pojistné události z přerušení provozu ( dále jen „náklady“ ), hradí pojistitel : a) pokud snižují rozsah povinnosti pojistitele plnit, b) pokud je pojištěný podle okolností mohl považovat za potřebné, ale pro jejich naléhavost si nemohl předem vyžádat souhlas pojistitele. V takovém případě musí být pojistitel neprodleně informován o učiněných opatřeních. 2. Pojistitel kromě důvodů stanovených zákonem nehradí náklady pokud: a) po jejich vynaložení vznikne pojištěnému užitek přesahující pojištěný provozní zisk a stálé náklady, a to především po uplynutí doby ručení, b) spolu s pojistným plněním přesahují stanovenou pojistnou částku, resp. sjednaná maximální odškodnění, s výjimkou případu, kdy byly vynaloženy na pokyn pojistitele. 3. Náklady na zásah hasičů nebo jiných osob, které jsou povinny zasáhnout ve veřejném zájmu, pojistitel nehradí, pokud tyto zasahují ve veřejném zájmu. 4. Pokud je pojištěný v době pojistné události podpojištěn ve smyslu článku 19, sníží pojistitel náhradu nákladů na zmírnění škod ve stejném poměru jako pojistné plnění. To platí i pro náklady uvedené v odst.1 tohoto článku vynaložené na pokyn nebo se souhlasem pojistitele.

Článek 13 Místo pojištění 1. Místem pojištění je budova, prostory nebo pozemek uvedený v pojistné smlouvě. Je-li v pojistné smlouvě sjednáno více míst pojištění, vztahuje se pojištění na všechna tato místa pojištění. 2. Pokud je v pojistné smlouvě ujednáno, jsou za místo pojištění považovány rovněž a) odstavné plochy a odstavné koleje nacházející se v bezprostřední blízkosti

7

místa pojištění dle odstavce 1 tohoto článku, b) parkoviště, která má pojištěný v užívání a která jsou odpovídajícím způsobem vyznačena. 3. Pokud je v pojistné smlouvě ujednáno, vztahuje se pojištění také na přerušení provozu v případě, že věcná škoda vznikne na věcech, které se za účelem opravy nebo údržby nacházejí mimo místo pojištění, avšak na území České republiky. Článek 14

4. Pojištění může každý z účastníků vypovědět do dvou měsíců po uzavření pojistné smlouvy, výpovědní lhůta je osmidenní, jejím uplynutím pojištění zanikne. V takovém případě má pojistitel právo na poměrnou část pojistného, odpovídající délce trvání pojištění. 5. Pojistitel i pojištěný má po každé pojistné události právo smlouvu písemně vypovědět do jednoho měsíce ode dne poskytnutí pojistného plnění nebo jeho odmítnutí. Výpovědní lhůta je osmidenní, jejím uplynutím pojištění zanikne.

Vznik pojištění 1. Pojištění vzniká na základě pojistné smlouvy dnem následujícím po dni zaplacení prvého pojistného, není-li dohodnuto jinak. Při placení pojistného prostřednictvím peněžního ústavu nebo pošty je pro vznik pojištění rozhodující den připsání na účet pojistitele nebo den podání na poště při hotovostní platbě. Vyúčtování pojistného obdrží pojistník zároveň s pojistnou smlouvou. 2. Pojistník je osoba, která s pojistitelem uzavřela pojistnou smlouvu, a která je povinna platit pojistné. Osoba pojistníka a pojištěného nemusí být totožná, pojistník může pojistnou smlouvu uzavřít i ve prospěch třetí osoby. Článek 15 Změna a zánik pojištění 1. Pojištění se sjednává na dobu jednoho roku, pokud není v pojistné smlouvě ujednáno jinak. Je-li pojistná smlouva sjednána na dobu jednoho roku a není-li vypovězena nejpozději šest týdnů před jeho uplynutím, prodlužuje se o další rok. Je-li pojistné období kratší než jeden rok, končí pojistná smlouva uplynutím pojistného období. 2. Pojistné období je doba, na niž je pojištění sjednáno. Pokud bylo pojištění sjednáno na dobu jednoho roku a dochází k jeho prodloužení dle odst.1, je pojistným obdobím jeden rok. 3. Pokud pojistník nezaplatí následné pojistné do šesti měsíců od data splatnosti, pojištění zaniká.

6. Pojištění zanikne rovněž tím, že pojistné za první pojistné období nebo jednorázové pojistné nebylo zaplaceno do tří měsíců anebo pojistné za další pojistné období nebylo zaplaceno do šesti měsíců od jeho splatnosti; tyto lhůty lze dohodou prodloužit. Pojištění zanikne uplynutím příslušné lhůty. Totéž platí, byla-li zaplacena jen část pojistného. 7. Vedle důvodů uvedených v právních předpisech pojištění dále zaniká: a) ukončením činnosti pojištěného, b) zánikem věci sloužící provozu (např. její likvidací, ztrátou, úplným zničením) nebo skončením užívání věci sloužící provozu, c) pokud za jedno pojistné období bylo vyplaceno pojistné plnění do výše sjednané pojistné částky, d) pokud není zaplaceno pojistné do šesti měsíců od data sjednání pojištění, pojistná smlouva se ruší. 8. Změn v pojistné smlouvě lze dosáhnout dohodou účastníků. Dohoda musí být učiněna písemně. Článek 16 Doba ručení 1. Doba ručení je v pojistné smlouvě sjednané období, do jehož konce pojistitel ručí za škodu vzniklou z přerušení provozu. Pokud škoda z přerušení provozu skončí dříve než sjednaná doba ručení (viz. čl. 16, odst. 3), ručí pojistitel za škodu z přerušení provozu jen do okamžiku, od kterého již škoda z přerušení provozu nevzniká.

8

2. Počátek doby ručení vzniká dnem vzniku věcné škody v důsledku nebezpečí, která jsou ujednána v pojistné smlouvě. 3. Doba ručení činí 12 měsíců. Pokud je v pojistné smlouvě ujednáno, pro mzdy a platy a provize může být doba ručení stanovena také na 6 nebo 9 měsíců. Základem pro výpočet je roční pojistná částka. Stejně tak může být pro jednotlivé nebo všechny položky sjednána doba ručení na 15, 18, 21 nebo 24 měsíců. V těchto případech je základem pro výpočet pojistného dvouroční pojistná částka. 4. Dobu ručení stanoví vždy na vlastní odpovědnost pojistník. Článek 17 Pojistná hodnota, oceňovací období 1. Pojistnou hodnotou v případě vzniku pojistné události se rozumí provozní zisk a stálé náklady, které by pojištěný v oceňovacím období vytvořil ze své podnikatelské činnosti, kdyby k přerušení provozu nedošlo. 2. Oceňovací období je časové rozmezí, na které se v případě pojistné události vztahuje ohodnocení pojištěného provozního zisku a stálých nákladů podniku. Oceňovací období je jednotné pro všechny položky a činí 12 měsíců. Pokud je pro jednu nebo více položek sjednána doba ručení delší než 12 měsíců, činí oceňovací období pro všechny položky 24 měsíců. Oceňovací období končí okamžikem, od kterého již škoda z přerušení provozu nevzniká, nejpozději však uplynutím doby ručení. Článek 18 Pojistná částka 1. Pojistná částka vyjadřuje pojistnou hodnotu a je nejvyšší hranicí plnění pojistitelem. 2. Pojistná částka může být rozčleněna do několika položek, specifikovaných v pojistné smlouvě, s různou dobou ručení. Položky se stejnou dobou ručení jsou považovány za jednu položku.

3. Pojistnou částku stanoví vždy na vlastní odpovědnost pojistník. Článek 19 Podpojištění, pojištění na první riziko 1. Je-li v době vzniku pojistné události pojistná částka jednotlivé položky (včetně sjednaného dodatečného ručení) nižší než její pojistná hodnota, poskytne pojistitel pojistné plnění, které je k výši škody ve stejném poměru, jako pojistná částka (včetně sjednaného dodatečného ručení) k pojistné hodnotě. 2. Pojištění na první riziko se sjednává: a) pro náklady expertního řízení, které je dle článku 27 povinen platit pojištěný, pokud tak je v pojistné smlouvě ujednáno a pokud škoda, k níž se vztahuje povinnost pojistitele plnit, překročí sjednanou částku, b) pro ostatní položky, pokud tak je v pojistné smlouvě ujednáno. Pojistné plnění v tomto případě poskytne pojistitel maximálně do výše pojistných částek stanovených pro položky a) a b) tohoto odstavce. Ustanovení odst. 1 nebude v tomto případě uplatněno. Článek 20 Výpočet pojistného, dodatečné ručení 1. Pojistné je stanoveno pevnou finanční částkou nebo sazbou z pojistné částky pro jednotlivé položky. 2. Pojistitel ručí nad sjednanou výši pojistné částky každé položky až do výše sjednaného procentního navýšení pojistné částky ( dále jen „dodatečné ručení“ ). Toto neplatí při sjednaném limitu odškodnění a u pojistných částek na první riziko. 3. Pojistné období musí odpovídat obchodnímu roku pojištěného. Obchodním rokem se rozumí účetní období, pokud není v pojistné smlouvě ujednáno jinak. Pojištěný je povinen ohlásit nejpozději 6 měsíců po uplynutí pojistného období, jaký provozní zisk a jaké stálé náklady v uplynulém obchodním roce nahospodařil. Pokud je sjednaná doba ručení delší než 12 měsíců, musí pojištěný ohlásit dosažený provozní zisk a stálé náklady za posledních 24 měsíců, které skončily ke konci uplynulého obchodního roku.

9

4. Pojistné za uplynulý obchodní rok se vyúčtuje na základě částky nahlášené dle odstavce 3. Jestliže nahlášená částka byla: nižší než pojistná částka uplynulého obchodního roku, bude pojistné zaplacené z přesahující částky navráceno až do výše jedné třetiny zaplaceného ročního pojistného, b) vyšší než pojistná částka uplynulého obchodního roku, bude pojistné za chybějící částku doplaceno až do výše sjednaného dodatečného ručení. a)

5. Není-li uvedená částka dle odstavce 3 nahlášena do 6 měsíců po uplynutí obchodního roku, bude za uplynulý obchodní rok doplaceno pojistné za sjednané dodatečné ručení, resp. za dodatečné ručení vyplývající z průměrné roční pojistné částky dle odstavce 8. 6. Nahlašovaná částka, navrácení a doplatek pojistného se určují pro každou položku pojistné částky zvlášť. 7. Prokáže-li se v případě vzniku pojistné události, že částka ohlášená dle odstavce 3 za účelem vyúčtování uplynulého pojistného období byla pro určitou položku nižší než pojistná hodnota této položky v uplynulém pojistném období, vypočtené pojistné plnění se snižuje v poměru, v jakém je pojistné skutečně zaplacené (tj. i po vyúčtování pojistného podle odstavce 4) k pojistnému, které by pojištěný musel zaplatit z pojistné hodnoty. Ustanovení tohoto odstavce neplatí, pokud pojištěný prokáže, že k nesprávnému ohlášení pojistné částky jednotlivé položky došlo bez jeho zavinění. V případě sjednání doby ručení delší než 12 měsíců a kratší než 24 měsíců se pojistná hodnota vztahuje k období 24 měsíců, které končí s koncem uplynulého obchodního roku. 8.

Došlo-li v průběhu uplynulého pojistného období z jakéhokoliv důvodu ke změně pojistné částky, pak se za pojistnou částku ve smyslu odstavců 4 a 7 tohoto článku považuje průměrná roční částka, která se stanoví z příslušných částek s přihlédnutím k délce období, v nichž platily. Článek 21 Placení pojistného

1. Pojistné se hradí ročně předem. Při sjednání pololetního nebo čtvrtletního placení se účtuje přirážka 3%, resp. 5%. Při nezaplacení jedné splátky je pojistitel oprávněn žádat zaplacení pojistného za celé pojistné období včetně úroku z prodlení za každý den. 2. U smluv s dobou pojištění kratší než jeden rok bude za každý započatý měsíc pojištění účtováno 10% ročního pojistného. Od doby trvání pojištění v délce deseti měsíců bude účtováno plné roční pojistné. 3. V případě vyúčtování pojistného za uplynulý obchodní rok: a) pojistitel vrátí přeplatek pojistného dle čl. 20 odst. 4 a) do 30 dnů ode dne, kdy mu bylo hlášení doručeno, b) je pojištěný povinen zaplatit dlužné pojistné dle čl. 20 odst. 4 b), resp. odst. 5 do 30 dnů ode dne, kdy mu bylo vyúčtování doručeno. 4. Nastane-li pojistná událost v době, kdy je pojistník v prodlení s placením běžného pojistného, má pojistitel právo si částku odpovídající dlužnému pojistnému započíst na pojistné plnění. Článek 22 Pojistné plnění 1. V případě vzniku pojistné události pojistitel uhradí škodu vzniklou přerušením provozu dle článku 11 a náklady dle článku 12. 2. Pokud byly ujednány i další pojistné částky dle čl. 19 odstavec 2, poskytne pojistitel pojistné plnění maximálně do výše těchto sjednaných částek. 3. K úhradě všech pojistných událostí nastalých během pojistného období poskytne pojistitel plnění maximálně ve výši: a) pojistné částky stanovené pro příslušnou položku a období, b) limitu pojistného plnění sjednaného pro konkrétní danou pojištěnou položku v pojistné smlouvě. Rozhodující pro poskytnutí plnění je nižší částka.

pojistného

Při vzniku pojistné události se sníží pojistná částka pro příslušnou položku a období o výši vyplaceného plnění. Výše pojistné 10

částky může být na návrh pojistníka a proti doplacení pojistného upravena. Článek 23 Spoluúčast 1. V pojistné smlouvě může být dohodnuto, že se pojištěný podílí na pojistném plnění pevně stanovenou částkou (dále jen spoluúčast). Spoluúčast sjednaná v pojistné smlouvě se odečítá od celkového pojistného plnění a nákladů ve smyslu čl. 12 těchto všeobecných pojistných podmínek. 2. Spoluúčasti pro jednotlivé položky nebo rozšíření rozsahu pojištění dodatečně sjednané v pojistné smlouvě se odečítají jako první. 3. V pojistné smlouvě může být dohodnut časový úsek, který označuje délku trvání škody z přerušení provozu (dále jen časová spoluúčast), za který pojistitel neposkytne pojistné plnění. Počátek časové spoluúčasti je shodný s počátkem doby ručení. Článek 24 Splatnost plnění

Pojistné plnění je splatné do 15 dnů, jakmile pojistitel skončil šetření nutné ke zjištění rozsahu své povinnosti plnit. Nemůže-li být šetření skončeno do 30 dnů po tom, kdy se pojistitel dozvěděl o pojistné události z přerušení provozu, poskytne pojištěnému na jeho písemnou žádost přiměřenou zálohu, která bude započtena do celkového plnění. Článek 25 Povinnosti pojištěného 1. Pojištěný je po uzavření pojistné smlouvy, vedle povinností stanovených zákonem, povinen: a) dodržovat veškeré všeobecně závazné předpisy včetně bezpečnostních předpisů uvedených ve smluvním ujednání a další povinnosti, které byly stanoveny v pojistné smlouvě, b) vést průběžně účetnictví,

c) zajistit, aby inventury, bilance a výsledky hospodaření podniku za poslední tři účetní roky byly uloženy tak, aby v případě vzniku pojistné události nemohly být zničeny, poškozeny nebo ztraceny v souvislosti s věcnou škodou, d) neprodleně oznámit pojistiteli změnu způsobu nebo druhu podnikatelské činnosti, e) oznámit pojistiteli, že uzavřel další pojištění stejných položek na stejné riziko u jiného pojistitele, a sdělit jeho obchodní název a výši pojistné částky, f) neprodleně nahradit stávající zámek zámkem stejného druhu a kvality, pokud v případě sjednání pojištění pro případ krádeže vloupáním a loupeže ve smyslu článku 8 všeobecných pojistných podmínek dojde ke ztrátě klíče od vstupních dveří do místa pojištění nebo od skříňky, kde jsou pojištěné věci uloženy v souladu se sjednanými bezpečnostními opatřeními. 2. Pojištěný je dále povinen dbát, aby pojistná událost nenastala a provádět přiměřená opatření k jejímu odvrácení nebo ke zmírnění následků škody, která již nastala a vyžádat si k tomu pokyny pojistitele a postupovat v souladu s nimi. Pokud si pojištěný pro naléhavost opatření nemohl vyžádat souhlas pojistitele předem, musí ho neprodleně informovat o učiněných opatřeních. 3. V případě vzniku pojistné události je pojištěný povinen: a) neprodleně oznámit vznik pojistné události pojistiteli, b) neprodleně oznámit policii vznik pojistné události, která nastala za okolností nasvědčujících spáchání trestného činu, c) neměnit bez souhlasu pojistitele stav vzniklý pojistnou událostí, pokud to není nutné k odvrácení nebo zmírnění následků škody nebo v rozporu s obecným zájmem, d) umožnit pojistiteli nebo osobám jím pověřeným, veškerá šetření potřebná pro posouzení nároku na pojistné plnění a jeho výši a předložit k tomu potřebné podklady a informace. Jedná se především o inventární knihy, účetní závěrky, bilance, výkazy zisků a ztrát, daňové doklady a všechny ostatní doklady vázající se k činnosti podniku v běžném obchodním roce a dále za tři předcházející roky.

11

Článek 26 Oprávnění pojistitele Pojistitel je oprávněn pojistné plnění snížit úměrně závažnosti vědomého porušení povinnosti pojištěného uvedených v článku 25, pokud toto porušení: a) mělo vliv na vznik nebo zvětšení následků pojistné události, b) znemožnilo předložení důkazů o tom, že ke vzniku škody došlo pojistnou událostí ve smyslu těchto pojistných podmínek. Článek 27 Expertní řízení 1. V případě pojistné události lze dohodnout, že výše pojistného plnění bude stanovena expertním řízením. 2. Pro expertní řízení platí: a) pojištěný i pojistitel jmenují experta do 15 dnů od ohlášení pojistné události pojistiteli a o jeho jmenování neprodleně uvědomí druhou stranu. Expert nesmí mít vůči straně, kterou byl jmenován, žádné obchodní ani pracovněprávní vztahy, případnou námitku proti jmenování experta musí druhá strana vznést před zahájením jeho činnosti, b) experti jmenovaní oběma stranami se ještě před zahájením své činnosti dohodnou na osobě třetího experta s hlasem rozhodujícím pro případ jejich neshody, c) oba experti jmenovaní zúčastněnými stranami zpracují nezávisle na sobě znalecký posudek o sporných otázkách, d) tento znalecký posudek předají oba experti zároveň pojištěnému a pojistiteli, v případě existence rozporů, předá pojistitel oba zpracované posudky určenému expertovi s hlasem rozhodujícím. Tento expert učiní rozhodnutí ve sporných otázkách a toto své rozhodnutí předá pojištěnému i pojistiteli. e) náklady svého experta hradí každá strana, náklady experta s hlasem rozhodujícím pak obě strany rovným dílem. 3. Provedeným řízením expertů nejsou dotčena práva a povinnosti pojištěného a pojistitele upravená právními předpisy. Článek 28

Znalecký posudek musí, pokud se o tom po vzniku škody z přerušení provozu obě strany nedohodnou jinak, obsahovat především následující zjištění: a) výpočet zisků a ztrát za předchozí obchodní rok a pro běžný rok až do začátku přerušení provozu, b) výpočet zisků a ztrát, z kterého vyplývá, jak by se činnost pojištěného vyvíjela během oceňovacího období bez přerušení provozu, c) výpočet zisků a ztrát, z kterého vyplývá, jak se činnost pojištěného vyvíjela během oceňovacího období v důsledku přerušení provozu, d) zda a jakým způsobem bylo při stanovení výše odškodnění z přerušení provozu přihlíženo k okolnostem, které mají vliv na povinnosti pojistitele plnit. Článek 29 Soupojištění - vedení 1. U pojištění, na jehož sjednání se podílí více pojistitelů (soupojistitelů), odpovídá za své závazky každý ze soupojistitelů, v závislosti na velikosti svého podílu. 2. Ten ze soupojistitelů, který je v pojistné smlouvě stanoven jako vedoucí pojistitel, je oprávněn přijímat oznámení a projevy vůle pojistníka určené všem zúčastněným soupojistitelům. Článek 30 Závěrečná ustanovení 1. Od těchto všeobecných pojistných podmínek je možno se v pojistné smlouvě odchýlit jen v případech, v nich uvedených, nebo jen ve prospěch pojištěného. 2. Eventuální přebytky pojistného využije pojistitel ke zvýhodnění pojištěných vykazujících dlouhodobě příznivý škodní průběh. 3. Pojistná smlouva, jejíž přílohu tvoří tyto všeobecné pojistné podmínky, se v otázkách účinnosti, výkladu a provádění řídí právem České republiky. To platí rovněž pro pojištěná rizika v zahraničí.

Rozsah zjištění expertů 12

Článek 30 Účinnost, přechodná ustanovení 1. Tyto pojistné podmínky nabývají účinnosti dne 1.1.1999. 2. Není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak, řídí se práva a povinnosti vyplývající ze smluv uzavřených do 31.12.1998 všeobecnými pojistnými podmínkami pojištění podnikatelů pro případ přerušení provozu v důsledku požáru, úderu blesku, výbuchu a nárazu nebo zřícení letadla a následkem vybraných rizik schválených MF ČR dne 7.4.1994 pod č. j. 323/4064/1994.

Schváleno Ministerstvem financí pod č.j. 321/84813/1998 dne 3.prosince 1998 s účinností od 1.ledna 1999

13