Venkovská komunitní škola

MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ PEDAGOGICKÁ FAKULTA

KATEDRA PEDAGOGIKY

Venkovská komunitní škola Diplomová práce

Brno 2011

Vedoucí diplomové práce:

Vypracoval:

PaedDr. Jan Šťáva, CSc.

Milan Barták

Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracoval/a samostatně a pouţil/a jen prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uloţena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům. ........................ podpis -2-

Obsah Úvod ………………………………………………………………………………...str. 5 1.Vymezení pojmů ……………………………………………………………….….str. 7 2. Historie myšlenky komunitního vzdělávání v zahraničí …………………….…...str. 9 3. Komunitní vzdělávání v České republice ……………………………….……….str.12 3.1. Podpůrné organizace komunitního vzdělávání v České republice ...…str.13 3.2. Komunitní vzdělávání a legislativa České republiky…………...….…str.15 3.2.1. Odraz konceptu komunitní školy ŠVP……………………....…str.18 4. Strategie budování komunitní školy …………………………………….……….str.20 4.1.Popis existujících modelů komunitních škol v ČR ……………….…..str.20 4.2. Přínos komunitního přístupu ke vzdělání …………………………….str.22 4.3. Principy komunitního vzdělávání …………………………………….str.24 4.4. Cíle a potřeby komunitní školy ………………………………………str.28 4.5. Právní formy fungování komunitní školy …………………..………..str.29 4.6. Zdroje financování školy ……………………………………………..str.32 5. Vnější prostředí školy ………………………………………………...………….str.34 5.1. Komunitní aktivity, spolupráce rodiny a školy, zapojení rodičů do ţivota školy …………………………..…………..str.35 5.2. Komunitní škola a rodiče ……………………………………………..str.36 5.3. Spolupráce zřizovatele a komunitní školy ………………..…………..str.37 6. Komunitní vzdělávání na venkově ……………………………………...……….str.38 6.1. Venkovské komunitní školy, vývoj 2003-2010 ……………….……..str.40 6.2. Komunitní obec Bory …………………………………..…………….str.42 6.3. Národní síť venkovských komunitních škol se sídlem v Borech ….…str.43 6.3.1. Činnost Národní sítě venkovských komunitních škol …………str.44 -3-

6.3.2. Projekty a aktivity NSVKŠ ……………………………………str.45 6.3.3. Definice venkovské komunitní školy …………………….……str.46 6.3.4. Spolupráce NSVKŠ a Nové školy, o.p.s. ……………...………str.48 7. Přeměna školy na školu komunitní ……………………………………..………..str.50 7.1. Personální zajištění konceptu komunitní školy ……………...……….str.50 7.2. Případová studie vzniku a fungování venkovské komunitní školy v průběhu let 2006-2010 ……………………..…………str.52 Závěr ………………………………………………………………………………..str.69 Seznam pouţité literatury …………………………………………………….…….str.72 Resumee ……………………………………………………………………….……str.75 Seznam příloh …………………………………………………………...………….str.76

-4-

Úvod Jako téma své diplomové práce jsem si zvolil otázku vzniku a existence venkovských komunitních škol. Cílem práce je objasnit obecné principy fungování komunitní školy na venkově a na čtyřech letech ţivota konkrétní komunitní školy doloţit potřebnost a význam komunitní školy pro základní školu na venkově, ale i pro obec, ve které se nachází, a pro její okolí. Případová studie si klade zároveň za cíl stát se praktickým inspiračním zdrojem pro zájemce o zakládání komunitních škol na venkově. Historicky byla škola centrem dění jak na venkově, tak ve městech. Venkovská škola, kostel, místní spolky a hospoda, to bývalo propojené společenství lidí, kteří v daném regionu ţili, pracovali a proţívali společně rytmy roku v rámci různých slavností a rituálů- masopust, svatojanské ohně, obţínky, …. V dnešní době jsme na jedné straně svědky zániku takových společenství, na straně druhé vznikají nové formy, které se s jinou terminologií a postupy snaţí na to dobré z minulosti navazovat. Jednou z takovýchto aktivit jsou projekty venkovských komunitních škol, které vycházejí z filozofie komunitního vzdělávání. Cílem není pouze zlepšovat vzájemné vztahy ve škole a vztahy školy s ostatními subjekty, nýbrţ vytvořit v obci přirozený prvek, který bude jedním z nositelů aktivního ţivota na českém venkovu. Dané téma je zatím v české odborné literatuře zastoupeno v malé míře. Samostatná odborná publikace zabývající se komunitním školstvím v České republice včetně venkovského prostředí neexistuje. Tištěné informace lze čepat především v odborných periodikách nebo jako okrajové téma jiných pedagogických výzkumů. Nejdůleţitějším zdrojem, kromě vlastních zkušeností, je třeba zmínit analýzu Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy z roku 2008, která se komunitním školstvím u nás podrobně věnovala a na jejiţ výstupy a závěry v práci odkazuji. Dalším zdrojem jsou materiály neziskových organizací, které se problematikou -5-

zabývají. Ve své práci vycházím z dlouholetých osobních zkušeností z prostředí venkovského komunitního školství v České republice. V práci propojuji získané vědomosti a zkušenosti z různých náhledů- z pozice ředitele školy, zakládajícího předsedy komunitní školy, z pozice člena rady národní asociace venkovských komunitních škol či účastníka pracovních setkání MŠMT pro danou oblast. V neposlední řadě z pozice obyvatele současného venkova. Zároveň vyuţívám moţnosti srovnávat své postřehy a zkušenosti s jinými školami, které se prezentují jako komunitní nebo se tímto směrem chtějí vydat. Předpokládám, ţe většina oslovených škol zvolí ke své komunitní činnosti právní formu neziskové organizace. K tomu jsem vyuţil strukturované rozhovory nebo dotazníková šetření s řediteli venkovských škol či jejich pověřenými zástupci, na které se v práci odkazuji. Neřešena však zůstává legislativní podpora budování komunitních škol ze strany státní školské politiky. Tím je fungování komunitních škol zcela odkázáno na takové proměnné, jako jsou osobní vztahy mezi ředitelem školy a zřizovatelem, na osobním, často dobrovolnickém nasazení jednotlivců či na vztazích uvnitř pedagogického sboru. To jsou všechno rizikové faktory, které se dají eliminovat vhodným legislativním rámcem. V závěru práce je předloţen hrubý nástin moţného řešení dané problematiky a zároveň se zamýšlím nad vhodným modelem pro pozici komunitního koordinátora.

-6-

1. Vymezení pojmů

Pojem komunita pochází z latinského communitas a představuje společenství, pospolitost, obec. Pedagogický slovník jej charakterizuje jako přirozené lokální společenství obyvatel v místě školy a zároveň ve vztahu škola-komunita bývá škola v mnoha zemích povaţována za jedno z přirozených kulturních a společenských center obce.1Obecněji popisuje velký sociologický slovník komunitu jako sociální útvar charakterizovaný zvláštním typem sociálních vazeb mezi členy a specifickým postavením navenek. Jedná se o kompaktní sociální útvary na vymezeném území, v rámci kterých k sobě byli lidé vázáni potřebou společného zajišťování obţivy. Ze společného ţivota vyplývala i příbuznost hodnotové orientace členů. Velký sociologický slovník uvádí komunity profesní, akademické, umělecké, zájmové atd. 2 Komunitní vzdělání je definováno jako plánovaná vzdělávací činnost školy, která zasahuje jiné skupiny místní komunity, neţ jsou ţáci školy. Lokálně můţe být organizována ve škole nebo mimo ni. Můţe se výrazně podílet na celoţivotním vzdělávání obyvatel obce, případně usilovat o řešení partikulárních problémů nebo o zlepšení kvality ţivota obce jako celku.3 Komunitním vzděláváním se jinde rozumí filozofie vzdělávání a zároveň systém pro komunitní rozvoj. Tato podoba vzdělávání je charakterizována jako soubor činností a postupů určených pro členy komunity (jednotlivce, školy, veřejné i soukromé organizace, spolky). Zapojuje místní lidi do

1 Pedagogický slovník (Průcha, Walterová, Mareš), 3.rozš.a a aktualiz. vydání, Portál, ISBN 80-7178-579-2, str. 105 2 kol. aut. Velký sociologický slovník, s. 513-514. 3 Pedagogický slovník (Průcha, Walterová, Mareš), 3.rozš.a a aktualiz. vydání, Portál, ISBN 80-7178-579-2, str. 105

-7-

ţivota komunity, uspokojuje jejich vzdělávací, sociální, kulturní nebo rekreační potřeby.4 Komunitní školou se rozumí kaţdá škola, která kromě tradičního vzdělávání daného zřizovatelem, nabízí i další mimoškolní aktivity5 pro celou místní komunitu. Komunitní koordinátor je člověk, který řídí proces komunitního vzdělávání v komunitě. Jeho základním posláním je rozvíjení procesu komunitního vzdělávání. Venkovská škola je definována jako vzdělávací instituce ve venkovském prostředí (vesnice, malé město). Její podmínky pro fungování se liší od městské školy. Rozdíly spočívají nejen ve velikosti školy (venkovské mají obvykle menší počet ţáků a učitelů), ale i v ţivotních zkušenostech ţáků, v jiných vztazích mezi školou, rodiči a místní komunitou. Rozdílnost mezi venkovskými a městskými školami je povaţována v zahraničních pedagogických výzkumech za významný faktor. U nás se tento výzkum opomíjí. Poslední výzkumy venkovských škol pochází ze 60.let 20.století.6

4 LAUERMANN, M., Škola jako centrum obce, manuál, studijní materiál v rámci projektu Škola jako centrum obce v Brně Nadace OSF Praha, s.4 5 Analýza škol majících zkušenost s naplňováním myšlenek komunitní školy – výtah ze studie, MŠMT, 2008, kap. 8

6 Pedagogický slovník (Průcha, Walterová, Mareš), 3.rozš.a a aktualiz. vydání, Portál, ISBN 80-7178-579-2, str. 271

-8-

2. Historie myšlenky komunitního vzdělávání v zahraničí

Jeden z prvních konceptů komunitního vzdělávání, který prezentoval myšlenku vyuţívání školy ku prospěchu celé komunity, vznikl roku 1935 ve Flintu ve státě Michigan v USA. Tento koncept byl inspirován myšlenkou zakladatele pragmatické pedagogiky, amerického filozofa Johna Deweye (1859–1952) – vzdělávání není příprava na ţivot, ale vzdělávání je ţivot sám o sobě.7 Flintský koncept komunitního vzdělávání byl iniciován místním mladým učitelem Frankem Manleym, který přišel s nápadem, ţe by školní budovy mohly být vyuţity po celý den a pomáhat např. mladým lidem překonat jejich nepříznivou ekonomickou a sociální situaci, působit preventivně proti patologickým jevům a nabídnout jim smysluplné vyplnění volného času. Úspěchy tohoto projektu přilákaly do Flintu řadu zájemců z řad odborné veřejnosti, kteří se sjíţděli z celého světa, aby se na základě zdejších zkušeností učili a mohli pak tento koncept aplikovat ve svých školách a komunitách. O finanční podporu realizací konceptu komunitního vzdělávání se jako první začal starat americký podnikatel Charles Stewart Mott, kdyţ zaloţil nadaci The C.S. Mott Foundation, která dodnes přispívá k rozvoji myšlenek komunitního vzdělávání po celém světě.

7 HADRABOVÁ, H., Účast rodičů a veřejnosti v komunitních školách, bakalářská práce, 2004, Brno, s.7

-9-

V roce 1998 podpořila tyto snahy také vláda USA, kdyţ začala podporovat městské a venkovské programy mimoškolních aktivit pod názvem Program komunitních vzdělávacích center 21. století . Finanční podporu tomuto programu přislíbila také nadace C.S. Mott Foundation. Po druhé světové válce se objevily snahy o vznik komunitních škol i ve Velké Británii, a to snahou Henriho Morrise, který se nechtěl smířit se skutečností, ţe se školy stále více oddělují od sociálního ţivota obce. Morrisův model tzv. Village College se však začal rozšiřovat aţ od 60. let. Na konci 80. let 20. století vznikla zastřešující organizace všech institucí zaměřených na komunitní vzdělávání – Mezinárodní asociace komunitního vzdělávání (The International Community Education Association). Hlavní sídlo této organizace je v Anglii, ale své regionální kanceláře má po celém světě – v Africe, Asii, Evropě, Severní Americe, Jiţní a Střední Americe, v oblasti Karibiku a Pacifiku.8 Dle Arnetta (In Hadrabová 2004) se začala přibliţně od roku 1992 myšlenka komunitních škol a komunitního vzdělávání rozšiřovat i do střední a východní Evropy. Elizabeth Lorant, ředitelka nadace Soros Foundation sídlící v New Yorku a v Budapešti, přišla s názorem, ţe kdyţ je moţné koncept komunitního vzdělávání realizovat v USA, mohlo by se to podařit i v evropských postkomunistických zemích. Zmapováním míry zájmu a moţností komunitního vzdělávání v Maďarsku byl pověřen kanadský pedagog maďarského původu Csaba Lorinczi. Pro podporu procesu zavádění konceptu komunitního vzdělávání byla zřízena Národní komise komunitních škol (The National Community School Committee). Vše bylo financováno nadacemi Soros Foundation a C.S. Mott Foundation. 8 DOBEŠOVÁ, P. Komunitní školy v České republice – současný stav a možnosti dalšího rozvoje, diplomová práce. Praha: FF UK, 2002., s. 13

- 10 -

V roce 1997 začaly obě nadace podporovat projekty zaměřené na komunitní vzdělávání i v dalších zemích střední a východní Evropy, mimo jiné i v České a Slovenské republice. Na Slovensku byl koncept komunitního vzdělávání poprvé zaveden na podzim roku 1997, a to na víceletém gymnáziu Komenského v nově vznikající čtvrti ve Spišské Nové Vsi. Koncept byl zaměstnancům školy a veřejnosti představen v dubnu 1997 a v červnu pak následovala návštěva několika komunitních škol v Maďarsku. Tento program byl koordinován nadací Škola otevřená dokořán za finanční podpory Open Society Fund v Bratislavě.

9

9 HADRABOVÁ, H., Účast rodičů a veřejnosti v komunitních školách, bakalářská práce, 2004, Brno, s.8

- 11 -

3. Komunitní vzdělávání v České republice

V případě České republiky není zcela jasné, kdy a ve které škole se objevily první snahy otevřít své prostory veřejnosti. Pokud pomineme období první republiky a dřívější, kdy zejména na venkově byly školy přirozenými kulturními centry obcí, můţeme mezi první takto orientované školy zařadit ZŠ Pavlovská v BrněKohoutovicích, která v roce 1995 uskutečnila svůj první projekt Atrium jako centrum kultury a společenského ţivota ve škole a obci. Jeden z prvních větších projektů komunitního vzdělávání uskutečnilo občanské sdruţení Poryv, které v letech 1997– 2000 uskutečnilo projekt, do kterého byly zapojeny tři školy (ZŠ Modřanská v Praze 5, ZŠ Most-Rudoltice a 1. ZŠ Plzeň) a jehoţ cílem bylo formou přímé finanční podpory koordinátora zahájit aktivity nad rámec běţného provozu škol. Tento projekt byl financován nadací Open Society Fund.10 V současnosti existuje v České republice několik komunitních škol. Školy lze rozdělit do čtyř skupin, podle toho v jaké lokalitě působí: - školy působící v poměrně novodobé sídlištní zástavbě (např. Modřanská ZŠ – Praha, 1. ZŠ Plzeň a ZŠ Kohoutovice – Brno), - školy působící v lokalitách s poměrně vysokým procentem romské populace a dětí ze sociokulturně znevýhodněného prostředí (např. ZŠ Křenová – Brno, ZŠ Předlice, Ústí nad Labem a CZŠ Přemysla Pittra – Ostrava),

10 VIK, V., VRZÁČEK, P., Stav komunitních škol v České republice, Nová škola, 2005, s.1,2

- 12 -

- školy působící ve starší městské zástavbě (např. ZŠ Táborská, Praha 4), - školy působící v rámci několika sousedních vesnic (např. ZŠ Višňové, okres Znojmo, ZŠ Bory, okres Ţďár nad Sázavou, ZŠ Rosice, okres Chrudim). Další KŠ fungují na několika místech ČR. Kaţdá má svá specifika a kaţdá se potýká s jinými problémy. Je zřejmé, ţe komunita, která obklopuje školu ve střediskové vesnici, bude mít jiné nároky a bude se potýkat s jinými problémy neţli škola z centra okresního města nebo škola z panelákového předměstí velkoměsta. Od podzimu roku 2009 běţí v České republice mezinárodní projekt “Ověřování kvality standardů komunitní školy“, který je financován americkou Charles S. Mott, nadací společně se společností East East supporting travel. Cílem tohoto projektu je prověřit, jak mohou tyto standarty ovlivnit další vývoj a rozvoj komunitních škol ve městech a na venkově. Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy

připravilo projekt, který má

podporovat novou organizační formu práce školy. Škola se má stát iniciátorem rozvoje v oblasti celoţivotního učení, zájmového vzdělávání, výchovy, sociálního klimatu školy i obce. Celý projekt má podpořit 150 komunitních škol při jejich vzniku a rozjezdu, jeho cílem je i vývoj vzdělávacích kurzů a metodik pro přípravz budoucích koordinátorů komunitních aktivit. Realizace tohoto projektu je však zastavena.11 V současnosti MŠMT ţádný jiný projekt na podporu a rozvoj komunitních škol nerealizuje.

3.1. Podpůrné organizace komunitního vzdělávání v České republice

11 přípravný materiál pracovní skupiny MŠMT pro projekt ROZKOŠ, srpen 2009

- 13 -

Do dnešní doby neexistuje koncepce školské politiky pro podporu a rozvoj komunitních škol12. Do povědomí škol, veřejnosti i zástupců samospráv se myšlenka komunitního vzdělávání dostává prostřednictvím neziskových organizací, které poskytují servis školám, které se touto cestou rozhodnou vydat. Jedná se o podporu v oblasti plánování komunitních projektů, analýz prostředí, financování, hodnocení, včetně školení komunitních koordinátorů. V současnosti se svojí činností na rozvoji komunitního školství v České republice zásadně podílejí Národní síť venkovských komunitních škol se sídlem v Borech 13 a Nová škola, o.p.s. .

Obr. 1 Logo Nové školy, o.p.s.

Obecně prospěšná společnost Nová škola je nevládní, nezisková organizace, která od roku 1996 podporuje vzdělávání menšin, především Romů, dospělých i dětí po celé republice. Nová škola, o.p.s. se snaţí vytvářet podmínky pro rovné příleţitosti, prostřednictvím svých projektů, školení, seminářů a konferencí. Vytváří a prosazuje postupy ve vzdělávání, které posilují občanskou a multikulturní společnost. Od roku 2000 se Nová škola, o.p.s. zaměřuje i na programy zavádění komunitního vzdělávání do českých škol. V průběhu let je však zřejmé rozdílná východiska pojetí komunitního školství ve městech a na venkově. Záběr působnosti Nové školy, o.p.s. je však velmi

12 více k tématu v kapitole Komunitní vzdělávání a legidslativa české republiky na str. 15 a legislativní doporučení v závěru práce 13 více o Národní síti venkovských komunitních škol se sídlem v Borech více viz. kapitola 6.3., s. 47

- 14 -

široký, ţe ani při dobré vůli nebyla schopna pokrýt specifika venkova a venkovských komunitních škol. Proto došlo v březnu 2007 ke smluvní dohodě mezi Novou školou, o.p.s. a Národní sítí venkovských komunitních škol se sídlem v Borech o partnerství a vzájemné spolupráci v aktivitách pro komunitní vzdělávání v České republice. Priority působnosti jsou následující: Národní síť venkovských komunitních škol se sídlem v Borech zejména ve venkovských obcích s úzkou vazbou na rozvoj venkova.14 Nová škola zejména ve městech s cílem vtaţení komunit do spoluúčasti na vzdělávání a na ţivotě školy a integrace menšinových skupin populace, jeţ jsou často sociálně vyloučeny . Podrobněji se činností Nové školy, o.p.s. věnují jiní autoři. 15

3.2. Komunitní vzdělávání a legislativa České republiky S výjimkou strategických dokumentů ve vzdělávání16 se ve stávající platné legislativě České republiky pojmy komunitní škola ani komunitní vzdělávání nevyskytují. Do současnosti nebyl ze strany státní vzdělávací politiky realizován, dokonce ani nevznikl ţádný program zaměřený přímo na podporu a rozvoj takových škol, které se komunitními chtějí stát.17 V dokumentech však lze nalézt několik odkazů, které zmiňují aktivní účast školy na veřejném ţivotě obce.

14 více o Národní síti venkovských komunitních škol se sídlem v Borech více viz. kapitola 6.3., s. 43 15 KOZÁKOVÁ, T. Analýza současného stavu a fungování komunitních škol v české republice s ohledem na možnosti dalšího rozvoje, diplomová práce, Brno: Ekonomicko-správní fakulta MU, 2007, str. 20-22

16 příloha č.1, přehled strategických dokumentů 17 plánovaný projekt podpory rozjezdu komunitních škol v ČR byl pozastaven, více na str. 13 této práce

- 15 -

Vládní dokument „Bílá kniha“18, kterou schválila Vláda České republiky, zmiňuje rozšíření funkce školy a v souvislosti s tím i typ škol komunitních: „ Některé základní i střední školy fungují jiţ dnes jako vzdělávací a kulturně výchovná centra obce pro děti, mládeţ i další občany. Poskytují jim podle jejich potřeb nabídku vzdělávacá´ích sluţeb ve volném čase, slouţí jako centra poradenské činnosti či přirozená centra zájmového ţivota obyvatel v místě. Systém komunitních škol umoţňuje vyuţití širších lidských zdrojů obce pro vzdělávání i zájmovou činnost. Základ financování této rozšířené činnosti škol by měl poloţit stát účelovými nárokovými prostředky, vymezenými v rozpočtu, doplněnými vícezdrojovým financováním za účasti obce, místních firem a sponzorů, případně nadací. Tato činnost je významná zvláště v oblastech s vysokou nezaměstnaností, na sídlištích a v malých obcích. Nezbytnou podmínkou je ovšem zřízení funkce koordinátora“.19 Bílá kniha obsahuje také následující doporučení: „Účelovými nárokovými prostředky, vymezenými v rozpočtu, finančně zabezpečit rozšíření činnosti škol jako vzdělávacích a kulturně výchovných center obcí a zřídit na těchto školách funkci koordinátora.“20 Koncepce rozšiřování funkce školy do oblasti volného času ţáků a veřejnosti je obsaţena v jediném koncepčním dokumentu Ministerstva školství mládeţe a tělovýchovy. Dokument se zmiňuje o stavu sítí zařízení pro volný čas (střediska pro volný čas dětí a mládeţe, domy dětí a mládeţe, mimovyučovací činnost školních druţin, klubů, zájmových krouţků ve školách, domovech mládeţe a střediscích výchovné péče) pro

18 Národní program rozvoje vzdělávání v ČR - Bílá kniha, MŠMT, 2001, ISBN 80-211-0372-8

19 Národní program rozvoje vzdělávání v ČR - Bílá kniha, str..55 , MŠMT, 2001, ISBN 80-211-0372-8 20 Národní program rozvoje vzdělávání v ČR - Bílá kniha, str..56 , MŠMT, 2001, ISBN 80-211-0372-8

- 16 -

děti a mládeţ, které jiţ svou kapacitou nestačí a přestává být pro většinu dětí přímo dostupná, ať uţ z důvodů dopravních či sociálních. Základní tendencí se proto stává rozšíření funkce školy i do oblasti naplňování volného času pro všechny věkové kategorie. Škola existuje téměř v kaţdé obci, a je tedy zvláště pro děti i jejich rodiče nejpřirozenějším a nejdostupnějším místem. Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky21 doporučuje s vyuţitím finančních prostředků Evropského sociálního fondu podporovat rozšiřování funkce škol a školských zařízení v oblasti naplňování volného času a zájmové činnosti ţáků, jejich rodičů a celých komunit tak, aby se škola stala zejména v místech s nízkou kulturní vybaveností centrem kultury a vzdělanosti obce, např.: - vytvářet místní sítě škol spolupracujících na vytváření komunitního vzdělávání, - utvořit a vyškolit síť konzultantů pro rozvoj komunitního vzdělávání, - vytvořit prostor pro výměnu zkušeností a dobrých praxí v oblasti komunitního vzdělávání, - zpracovat systém hodnocení rozvoje komunitních škol.

V dlouhodobých záměrech vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy jednotlivých krajů je podporováno rozšiřování existujících domů dětí a mládeţe a středisek volného času,22 coţ je v nesouladu s doporučeními uvedenými v Bílé knize23. Jediný kraj Vysočina podporuje ve svém dlouhodobém záměru vyuţívání škol pro potřeby obyvatel obce, pro nabídku dalšího vzdělávání a pro poskytování dalších informačních, vzdělávacích a komunikačních sluţeb. Záměrem je navázat na úspěšný 21 MŠMT [online]. 2010, Dostupný z WWW: http://www.msmt.cz/vzdelavani/dlouhodoby-zamer-vzdelavani-msmt-2007 22 KOZÁKOVÁ, T. Analýza současného stavu a fungování komunitních škol v české republice s ohledem na možnosti dalšího rozvoje, diplomová práce, Brno: Ekonomicko-správní fakulta MU, 2007, str. 17

23 Národní program rozvoje vzdělávání v ČR - Bílá kniha, str..55 , MŠMT, 2001, ISBN 80-211-0372-8

- 17 -

program z Fondu Vysočiny24, který se zaměřoval na rozšiřování funkce školy v rámci místní komunity. V roce 2009 připravilo MŠMT projekt Rozvoj komunitních škol v České republice (ROZKOŠ), který je zaměřen na rozjezd 150 komunitních škol v ČR. V rámci projektu má být zaměstnáno 50 komunitních koordinátorů, kteří vytvoří portfolia nabídky komunitních aktivit. Z personálních změn na MŠMT, způsobených nečekanou změnou politické reprezentace v České republice v letech 2009 a 201025, byla realizace projektu pozastavena. Termín zahájení projektu není v současnosti znám.26

3.2.1. Odraz konceptu komunitní školy ŠVP Z analýzy, kterou si nechalo MŠMT zpracovat (září – prosinec 2008) a která se zaměřila na školy, které mají zkušenost s naplňováním myšlenek komunitní školy vyplývá následující: „ Příprava a realizace školních vzdělávacích programů v základním školství s sebou přináší potřebu změn v obsahu, formách a metodách výchovného procesu. Rovněţ budování strategie přechodu základní školy ve školu komunitní klade vysoké nároky především na kvalitu a souhru pedagogického týmu. Má-li škola v úmyslu otevřít se veřejnosti, musí být na tuto změnu všichni pracovníci velmi dobře připraveni a vstoupit do ní jako tým odborníků připravených ke spolupráci a konstruktivní komunikaci.“27 Je zřejmé a z analýzy to také vyplývá, ţe škola, co se personálního obsazení týče, musí vystupovat jako tým, ve kterém je vzájemná kooperace mezi jednotlivými

24 více o tematu v kapitole 6.1. Venkovské komunitní školy, vývoj 2003-2010 na str. 40 25 podzim 2009 odstoupení vlády České republiky, vznik přechodné vlády, předčasné volby do poslanecké sněmovny ČR, květen 2010 26 srpen 2010 27 Analýza škol majících zkušenost s naplňováním myšlenek komunitní školy – výtah ze studie, MŠMT, 2008, kap. 5

- 18 -

členy nutnou podmínkou úspěšného fungování školy jako takové a je základním kamenem rozvoje komunitního vzdělávání v daném regionu. V minulosti a často i nyní je nastavení škol odlišné od výše zmíněného, coţ je také reflektováno v ministerské analýze: „Tradiční pojetí školy vytvářelo donedávna podmínky pro zcela odlišný typ jednání na pracovištích, charakterizovaný individualismem a soupeřením. Učitel zde vystupuje jako jedinec, který řídí práci ţáků ve třídě, určuje metody a formy práce, veškerá rozhodnutí jsou v jeho kompetenci, veškeré dění spadá pod jeho zodpovědnost. Vzhledem ke svým osobním odborným kvalitám nepotřebuje své postupy konzultovat ani nijak spolupracovat s ostatními. Ve velkých školách tomuto stavu nahrává i kabinetní rozloţení pedagogického sboru a malé mnoţství příleţitostí ke společnému setkávání.“ Hlavním záměrem tvorby vlastních školních vzdělávacích programů v mantinelech rámcových vzdělávacích bylo vytvoření skutečně vlastního programu, který by odpovídal daným podmínkám a potřebám. Do jaké míry tuto moţnost školy pro sebe skutečně vyuţily, nelze ještě hodnotit, ale lze vysledovat podobné principy při budování komunitní školy metodou „button-up“ čili zespoda. Z analýzy vyplývá, ţe ze 40 sledovaných škol pouze u některých dochází k propojení školy a veřejného ţivota v obci. Otázkou zůstává zda se koncept komunitní školy má vůbec v ŠVP odráţet. V analýze se uvádí „…. existují školy, které koncept komunitní školy budují pouze ve vazbě na vzdělávání dospělých a prolnutí s kurikulem a ŠVP nezvaţují nebo přímo z různých důvodů odmítají…….., jedná se o doplňkovou činnost školy, která nijak nesouvisí s jejím hlavním posláním realizace programů pro studenty, a tedy není nijak zohledněna v kurikulárních dokumentech.“28 U

28 Analýza škol majících zkušenost s naplňováním myšlenek komunitní školy – výtah ze studie, MŠMT, 2008, kap. 5

- 19 -

dotazovaných venkovských škol29 se po analýze jejich školních vzdělávacích programů toto propojení ani v jedom případě neobjevilo. Shodně se v ŠVP objevuje spolupráce s rodinou, místními organizacemi a místní samosprávou, pouze však v obecné rovině.

4. Strategie budování komunitní školy

4.1. Popis existujících modelů komunitních škol v ČR Pojem komunita je v našem školském prostředí vymezen dvěma způsoby. Jednak je chápán jako společenství lidí, jeţ mají společný původ, národnostní příslušnost, společnou víra, vyznávání stejných hodnot, apod.. To je případ zejména alternativních škol anebo škol s velkým podílem ţáků ze sociálně znevýhodněného prostředí, případně z minorit. 30 Podle LAUERMANNA chápe však většina škol komunitu jako geografickou oblast, ve které lidé ţijí. Většina oslovených škol vnímá svoje komunitní poslání v tomto druhém vymezení.31 Hlavní myšlenka vychází z toho, ţe škola v obci vlastní velký potenciál lidských zdrojů (učitelé-lektoři) i zdrojů materiálních (vybavené učebny, vytopená škola) a byla by neefektivní je vyuţívat pouze k dopolednímu vyučování ţáků a odpoledne, tedy po 29 příloha č. 8, Přehled dotazovaných škol, strukturované rozhovory, závěry 30 Analýza škol majících zkušenost s naplňováním myšlenek komunitní školy – výtah ze studie, MŠMT, 2008, kap. 8

31 LAUERMANN, M. Proč jsou školy dobrým centrem komunity a obce. In Sborník příspěvků: Mezinárodní konference o komunitním vzdělávání 1. – 4. listopadu 2004 [online].

- 20 -

skončení výuky, nechat školu zavřenou. Komunitní škola je tedy otevřená veřejnosti také v odpoledních a večerních hodinách, snaţí se oslovit rodiče a další obyvatele regionu vhodně sestavenými aktivitami, které vycházejí z potřeb komunity. Posláním komunitních škol je tedy zapojení maxima občanů a vytvoření prostoru pro generační, kulturní a sociální dialog, pro odpočinek a vzdělávání.32 Mimoškolní aktivity, které lze zahrnout do konceptu komunitního vzdělávání jsou v analýze MŠMT definovány následovně: „Vzdělávání jako celoživotní proces. Jedním z cílů základního vzdělávání je „umožnit žákům osvojit si strategie učení a motivovat je pro celoživotní učení“.33 Aktivní zapojení členů komunity. Při budování strategie komunitního vzdělávání je důleţité aktivně zapojit co největší počet členů komunity do všech aktivit. Pasivní přijímání výsledků práce školy se mění na aktivní účast členů komunity ve vedení aktivit, s čímţ souvisí i přijetí zodpovědnosti za jejich fungování. Současně s tím se zástupci komunity zapojují i do rozhodování a plánování aktivit. Využití stávajícího potenciálu komunity. Třetím principem je efektivní vyuţití stávajícího potenciálu komunity, zejména personálního a technického zázemí. Komunitní aktivity mohou být rozvíjeny v podstatě kdekoliv, tedy v místě, které je pro všechny členy komunity dostupné a kde jsou dostatečné prostorové a technické podmínky. Tyto podmínky splňují školy, ale není vyloučeno rozvíjet komunitní aktivity např. při mateřských školách, dětských domovech, domech dětí a mládeţe, komunitních centrech, v prostorách místních organizací nebo

32 NEUMAJER,O., Komunitní školy po česku, Učitelské listy 7/01-02, str.7 33 Rámcový vzdělávání program pro základní vzdělávání, čj. 31 504/2004 – 22, část C, odst. 3.2

- 21 -

podnikatelů, v domech s pečovatelskou sluţbou nebo při domovech důchodců atd.“ 34

4.2. Přínos komunitního přístupu ke vzdělání Školy jsou správným místem pro zajišťování potřeb komunity z různých důvodů a přirozeně se mohou lišit podle podmínek a potřeb dané lokality. Za nejdůleţitější jsou shodně s dotazníkovým šetření a analýzou MŠMT povaţovány: Přístupnost – školy se nacházejí v kaţdém městě a v kaţdé větší obci (menší obce bojují často o svoji existence a právě komunitní rozměr je jedním z důvodů je zachovat). Jsou dosaţitelné jak pro děti, tak pro dospělé v dané lokalitě, nezávisle na obtíţné dopravní obsluţnosti (týká se především venkova). Neformálnost – škola je institucí všeobecně známou a často ji zaţívají členové komunity v různých ţivotních etapách z různých pozic: děti-rodiče-prarodičezastupitelé-učitelé- návštěvníci školních akcí- … Škola umoţňuje navazovat neformálnější vztahy mezi jednotlivými aktéry a samozřejmě platí pravidlo, ţe čím je škola menší, tím je více příleţitosti navazovat uţší kontakty. Jednotlivé aktivity pak mohou reflektovat události nad rámec obsahu kurzu, semináře, apod..


- 22 -

Cenová dostupnost – organizace aktivit v zařízené (sociální zařízení), vybavené (počítačové učebny, dílny, projekční technika, …) a vytopené školní budově je konkurenční výhodou oproti pouze komerčně zaměřeným vzdělávacím aktivitám z z důvodu niţších provozních a pořizovacích nákladů, které se promítají i do celkové kalkulace cen. V potaz je potřeba brát i minimální nebo nulové náklady na dopravu účastníků či pracovní příleţitost pro nové „místní“ lektory. K podobným závěrům dochází i LAUERMANN na základě dlouhodobých zkušenosti s komunitním vzděláváním ze zahraničí. Uvádí následující důvody: - „ je téměř v kaţdé obci - ve většině komunit představuje největší státní investici - vlastní ji stát, tedy veřejnost - představuje bohatý zdroj materiálních i lidských moţností“35

Souhrnně vzato školy mají nespornou výhodu v ceně poskytovaných komunitních sluţeb a aktivit pro koncového uţivatele, v dostupnosti a v atmosféře, ve které probíhají komunitní aktivity. Vhodné jsou proto především pro motivační a neformální kurzy a pro občany, pro něţ je geografická vzdálenost důleţitým faktorem. Školy se umí velmi dobře vţít do situace kaţdého příslušníka komunity, a proto jsou také vhodné pro řešení situace sociálně slabých a znevýhodněných skupin. Přínos komunitního přístupu ke vzdělání definuje LAUERMANN následovně: - „ dává prostor pro celoţivotní vzdělávání - nabízí prostor pro setkávání - posiluje vzájemné vztahy ţáků, rodičů, veřejnosti k obci

35 LAUERMANN, M., Škola jako centrum obce, manuál, studijní materiál v rámci projektu Škola jako centrum obce v Brně Nadace OSF Praha, s.5

- 23 -

- vede děti k aktivnímu zájmu o své okolí - nabízí prostor pro setkávání - vytváří neformálnější vztah dětí ke škole - napomáhá získávat důvěru dítěte ve školu jako instituci - umoţňuje rodičům aktivněji se zapojit do dění na škole -dává rodičům příleţitost projevovat své názory na školu - získává oporu u rodičů - vyuţívá potenciál rodičů - skola se stává viditelnější - skola rozvíjí dobré vztahy s obecním úřadem“36

4.3. Principy komunitního vzdělávání Na základě svých dlouhodobých zkušeností definují organizace, které v České republice zastřešují komunitní vzdělávání37, tři základní pilíře, na kterých je zaloţeno komunitní vzdělávání: - vzdělávání je celoživotní proces: ve vzdělávací politice se celosvětově prosazuje trend celoţivotního vzdělávání. V praxi vzdělávacích institucí to znamená zprostředkovávání formálních i neformálních vzdělávacích aktivit pro všechny členy komunity. - zapojování členů komunity: kaţdý jedinec nese odpovědnost za kvalitu ţivota ve své komunitě a má právo se podílet na uspokojování potřeb obyvatel komunity. Lze

36 LAUERMANN, M., Škola jako centrum obce, manuál, studijní materiál v rámci projektu Škola jako centrum obce v Brně Nadace OSF Praha, s.6

37 více o tématu v kapitole 3.1.Podpůrné organizace komunitního vzdělávání v České republice, str. 13

- 24 -

toho dosáhnout zapojením všech skupin komunity do ţivota obce a prosazováním demokratických procesů při rozhodování o místních záleţitostech. - efektivní využití zdrojů: jde o vyuţití fyzických, finančních a lidských zdrojů komunity k řešením jejich potřeb. Dále je to snaha o omezení duplicit sluţeb s pouţitím principu vzájemné spolupráce. 38

Jak jiţ bylo zmíněno, nejvhodnějším místem pro realizaci komunitního vzdělávání je škola. V praxi se také objevují nejrůznější instituce – knihovna, kulturní dům, církev, občanské sdruţení, ale i domov důchodců, které poskytují některé ze sluţeb nabízených komunitní školou. Tento jev je zcela v souladu s myšlenkou komunitního vzdělávání. Nutností je pouze dobré zmapování prostředí komunity, aby nedocházelo k neefektivnímu zdvojování nabídky aktivit. Na základě analýzy strukturovaných rozhovorů39 se zástupci škol, které se sami definují jako komunitní nebo se touto cestu chystají vydávat, je zřejmé, ţe strategie budování komunitní školy musí reagovat vţdy na potřeby komunity. Ministerská analýza doporučuje zodpovězení následujících otázek. Tyto otázky byly součástí strukturovaných rozhovorů: „A: Čím je naše komunita vymezena: - geografickou oblastí - etnickou příslušností - religiózní příslušností - jinak specifická (zejména alternativním pojetím výuky – Waldorfská či Montessori škola aj.) 38 NOVÁ ŠKOLA [online]. 2009, Dostupný z WWW: http://www.komunitnivzdelavani.cz/index.php?sect=home 39 příloha č. 8, Přehled dotazovaných škol, strukturované rozhovory, závěry

- 25 -

B: Na kterou oblast činnosti se škola zaměří: - spolupráce školy a rodiny - problémové skupiny mládeţe - spolupráce s místními zájmovými organizacemi - vzdělávání dospělých - rozšíření nabídky volnočasových aktivit nejen pro ţáky školy - pronájem místností - organizace společenských akcí pro veřejnost - jiné akce C: Kdo se do organizace komunitních aktivit zapojí: - pedagogové školy - ostatní zaměstnanci školy - dobrovolníci z řad bývalých absolventů školy - dobrovolníci z řad rodičů ţáků - členové místních organizací - ostatní členové komunity D: Kdo bude činnost koordinovat: - komunitní koordinátor - ředitel školy - zástupce ředitele - určený pedagog - pedagogové střídavě podle plánované akce

E: Z čeho bude činnost financována: - z prostředků zřizovatele - 26 -

- z prostředků státního rozpočtu - z doplňkové činnosti školy - z výnosů komunitních aktivit - z grantů - z prostředků sponzorů F: Jaké je třeba zajistit podmínky v oblasti: - technického vybavení - materiálního vybavení“ 40

Základním předpokladem úspěchu strategie budování komunitní školy je vnitřní ztotoţnění všech pracovníků, kteří se budou na jejím budování podílet, s jejím cílem a obsahovou náplní. S myšlenkou komunitního rozměru školy musí být srozuměno vedení školy, které je nezbytné pro úspěšnost záměru. Musí být zároveň i tím článkem, který je nositelem komunitní vize a motivuje v tomto směru své podřízené a okolí, včetně zřizovatele. Bez něj, bez vedení školy a bez nadšeného zápalu dobrovolníků nelze dlouhodobě naplňovat komunitní cíle.. Další z výstupů ministerského šetření, se kterým se shodují oslovené školy, bylo pojmenování běţných problémů, kterým školy v současné době musí čelit: „- izolace a bezmocnost v řešení problémů, nedostatečné propojení komunity s příslušnými úřady, které jí mohou a mají pomáhat, - nedostatek systematické kooperace mezi partnery a rodiči, - slabý fundrasing a podceňované vztahy s veřejností.


- 27 -

Školy vnímají následující faktory jako překáţky bránící dalšímu rozvoji komunitních projektů: - nedostatek informací a profesních dovedností komunitně orientovaných škol - nedostatek vzájemné výměny zkušeností mezi školami - neexistence zastřešující organizace komunitních škol (zahrnující i různé typy sítí a komunitních škol) - nedostatek zkušeností s tvorbou plánu komunitního vzdělávání a jeho následnou realizací, strategickým posilováním komunitního rozměru školy, public relations školy, fundraisingem a dále nedostatky v oblasti týmové spolupráce, komunikačních schopností apod. Zjištěné potřeby dotazovaných škol pro realizaci komunitních aktivit jsou následující: - šíření zkušeností z transformace běţné školy ve školu komunitní - systematická práce a podpora dalšího rozvoje škol, které dnes realizují aktivity komunitního charakteru - podpora implementaci myšlenek a principů komunitního vzdělávání do vzdělávacího systému v České republice.“41 Na posledně uvedenou potřebu kladli dotazovaní shodně největší důraz.

4.4. Cíle a potřeby komunitní školy Diplomová práce se zaměřuje na typy komunitních škol, které jsou napojené na ţivot lokální komunity. Někteří autoři, např. LORENZOVÁ,42 nazývají komunitními školami i školy, které toto kritérium nesplňují. Je pro ně dostačující, ţe je škola 41 Analýza škol majících zkušenost s naplňováním myšlenek komunitní školy – výtah ze studie, MŠMT, 2008, Shrnutí 42 LORENZOVÁ, J. Komunitní vzdělávání a komunitní škola In: Člověk - prostředí - výchova. K otázkám sociální pedagogiky, s.139.

- 28 -

zřizována obcí nebo určitou komunitou, např. náboţenskou. Případně takové školy, které jsou zaloţeny pouze na myšlence školní pospolitosti, které dávají prostřednictvím ţákovských samospráv reálnou moc ţákům a studentům v rozhodování o činnosti školy. Tato práce se zabývá typem školy, která se stává nejen vzdělávacím centrem, ale významně zasahuje do oblasti společenské a kulturní celé komunity, v tomto případě venkovské. Hlavním cílem komunitní školy je umoţnit členům komunity setkávat se a vzdělávat se v místě svého bydliště (je to levnější, odpadá komplikovaná dopravní obsluţnost, …). Komunitní škola má být otevřena všem občanům obce, od dětí aţ po seniory. Předpokladem je připravenost a ochota: - otevřít se aktivitám nad rámec běţného provozu, - rychle a kvalitně reagovat na veškeré potřeby obyvatel komunity, - nabízet vysoký standard sluţeb, - neustále pracovat na vlastním zdokonalování. Často

zmiňovanými

potřebami

komunity

mohou

být

např.

školení

nezaměstnaných, mimoškolní aktivity dětí, vzdělávání osob určitým způsobem znevýhodněných na trhu práce (matky na mateřské a rodičovské dovolené, zdravotně postiţení, příslušníci etnických skupin apod.), zvyšování kvalifikace, rozvíjení zálib a mnoho dalších. 43

4.5. Právní formy fungování komunitní školy

43 příloha č.2, dotazníkové šetření Komunitní školy Rosice

- 29 -

Pro vznik komunitní školy se nabízejí tři moţnosti právní formy fungování. Z tohoto důvodu je třeba zváţit, která z nabízených variant je pro danou školu nejefektivnější.. Moţnosti fungování komunitní školy: 44 - doplňková činnost školy - občanské sdruţení - obecně prospěšná společnost

A: Komunitní vzdělávání organizované školskou právnickou osobou Komunitní škola můţe být provozována v rámci doplňkové činnosti školy. Tuto moţnost jí dává školský zákon v případě, ţe splňuje všechny dané podmínky. Doplňkovou činnost lze vykonávat, jedná-li se o činnosti, které „navazují na její hlavní činnost nebo činnosti slouţící k účelnějšímu vyuţití odborností jejích zaměstnanců a majetku.“45 Další důleţitou podmínkou pro provozování doplňkové činnosti školy je, ţe nesmí ţádným způsobem omezovat hlavní činnost školské právnické osoby a také nesmí „ohroţovat její kvalitu, rozsah a dostupnost.“46 Podmínky a rozsah doplňkové činnosti musí být uvedeny ve zřizovací listině školy, kterou vydává zřizovatel. Forma doplňkové činnosti klade na školu další velkou zátěţ a je propojena velmi úzce s financováním a personálním obsazení školy. Do fungování komunitní školy však mají být zapojeni i lidé mimo školu, proto se tato forma jeví jako nevhodná (v minulosti některé komunitní školy šly právě touto cestou, např. Základní škola a mateřská škola Stráţek). 44 DEVEROVÁ, L., přednáška ze semináře Komunitní škola a právo, Základní škola Hostýnská, Praha, leden 2007 45 §135, odst. 2. zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). 46 §135, odst. 2. zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání.

- 30 -

B: Komunitní vzdělávání organizované jiným typem právnické osoby Pro organizaci činnosti komunitní školy vyuţívají školy jiné právní formy neziskového charakteru a to především občanského sdruţení. Zaloţení o.s. upravuje zákon o sdruţování občanů č. 83/1990 Sb. Další právní forma neziskového charakteru, obecně prospěšná společnost, se neujala a v současné praxi neexistuje v České republice škola, která tuto formu zvolila.47

C: Komunitní škola jako občanské sdružení Jako nejvhodnější forma se osvědčuje občanské sdruţení. V podstatě jediné, čeho je zapotřebí k zaloţení občanského sdruţení, je vytvoření přípravného výboru skládajícího se nejméně ze tří lidí, z nichţ alespoň jeden je starší 18 let, a sepsání stanov. Přípravný výbor podává návrh na registraci, přílohou návrhu jsou dva stejnopisy navrţených stanov. Návrh na registraci musí podle zákona obsahovat:podpisy členů přípravného výboru, jména, příjmení, data narození a bydliště těchto osob, označení toho člena výboru, který je určen jako zmocněnec pro jednání jménem výboru, text stanov ve dvou vyhotoveních. Stanovy musí obsahovat : - název a sídlo sdruţení, - cíl jeho činnosti, - práva a povinnosti členů sdruţení,

47 příloha č. 3, Porovnání občanského sdružení a obecně prospěšné společnosti, DEVEROVÁ, L., přednáška ze semináře Komunitní škola a právo- Nová škola, o.p.s., Základní škola Hostýnská, Praha, leden 2007

- 31 -

- orgány sdruţení, způsob jejich ustavování, určení orgánů a funkcionářů oprávněných jednat jménem sdruţení, - ustanovení o organizačních jednotkách, pokud budou zřízeny a pokud budou jednat svým jménem, - zásady hospodaření.48 Formát stanov není jednotně určen. Jako vzor můţou slouţit stanovy Komunitní školy Rosice, o.s..49 Z výše uvedeného je zřejmé, ţe pro zaloţení a operativní fungování se za současných legislativních podmínek jeví tato forma jako nejschůdnější.

Předseda a členové občanského sdruţení pochází z velké části z řad zaměstnanců školy. Rozhodující výhoda, oddělit právně a finančně aktivity spadající pod komunitní vzdělávání, spočívá v moţnostech občanského sdruţení získávat odlišné finanční zdroje neţ příspěvková organizace. Ačkoli škola poskytuje nadstandardní sluţby, není v mnoha případech oprávněna, jakoţto příspěvková organizace ţádat o nenárokové dotace u orgánů státních územně samosprávných jednotek. Management školy tak získává silného partnera, se kterým mohou společně budovat komunitní školu a vytvářet společně strategii komunitního vzdělávání. V tomto případě, není vše na bedrech ředitele školy, jako v případě doplňkové činnosti školy, ale v rámci smluvního vztahu mezi samostatnými právními subjekty, jsou kompetence a zodpovědnost smluvně rozdělena. 50

48 MVCR [online]. 2010, Dostupný z WWW: http://www.aplikace.mvcr.cz/archiv2008/rady/kompletni/sdruzeni.html

49 příloha č. 4,, stanovy Komunitní školy Rosice, o.s. 50 příloha č. 5, smlouva mezi ZŠ Rosice a Koš Rosice,o.s.

- 32 -

4.6. Zdroje financování školy Základním zdrojem financování škol je pro školy zapsané v rejstříku škol dotace ze státního rozpočtu na přímé náklady, na něţ mají školy nárok bez ohledu na to, kdo je jejich zřizovatelem. Stejně důleţitým zdrojem financování je příspěvek na provoz poskytovaný z rozpočtu zřizovatele. Ze zkušeností venkovský škol vyplývá, ţe pro fungování komunitní školy nelze výše uvedené prostředky pouţít. Pozice koordinátora komunitní školy není definována v katalogu prací, tudíţ nelze na jeho plat vyuţívat prostředky ze státního rozpočtu.51 Z rozpočtu zřizovatele je teoreticky moţno komunitní činnost podporovat. Záleţí na zřizovateli, do jaké míry si je vědom přesahu působnosti komunitní školy nad rámec běţného fungování školy a její význam pro širší komunitu, zároveň je však samospráva omezena stavem obecního rozpočtu, který někdy ani nestačí pokrývat běţné náklady na samotný provoz školy. Proto jsou školy, včetně komunitních, nuceni získavat finance dalšími způsoby, mezi které patří:

- Výnosy z vlastní činnosti Nejčastější formou výnosů z vlastní činnosti jsou u základních škol prostředky za pronájem majetku ve správě školy. Tato moţnost musí být však obsaţena ve zřizovací listině školy. Prostory školy by měly být komunitní školou vyuţívány co nejvíce, tedy v odpoledních a večerních hodinách po skončení běţného provozu školy. V rámci

51 legislativní doporučení v závěru této práce na str.69

- 33 -

aktivit lze vyuţívat prakticky všechny prostory školy od učeben, jídelny, tělocvičny aţ po školní zahradu. - Doplňková činnost školy52 K rozšířeným formám patří pronájem tělocvičny místními sportovními oddíly a zájmovými organizacemi, ale i přespolními zájemci nebo vyuţití školní jídelny ke stravování veřejnosti a seniorů obce nebo zajištění stravování při slavnostních příleţitostech, případně pečení cukroví na oslavy, apod.. Doplňková činnost můţe být poskytována pouze v rozsahu, který je dán zřizovatelem ve zřizovací listině školy. V současnosti se jedná o nejrozšířenější vedlejší příjem škol a školských zařízení. - Příjmy z kurzů a vzdělávacích akcí pořádaných komunitní školou (případně školou jako doplňková činnost). - Příjmy z projektů vyhlašovaných územně správními celky podle působnosti školy. - Prostředky poskytované Evropskými strukturovanými fondy. - Sponzoring - Fundraising

5. Vnější prostředí školy

Kaţdá komunita má své své cíle a potřeby. Zjistit tyto potřeby, správně je vyhodnotit a vhodně aplikovat je smyslem komunitního vzdělávání. V současné době

52 více k tématu v kapitole 4.5. Právní formy fungování komunitní školy, na str. 29

- 34 -

lze hovořit o krizi komunity. Staré vazby vázané geograficky na místa, kde jsme se narodili, kde ţijeme, jsou narušené. Obnova starých zvyků, tradic, rituálů je velmi náročná, někde nemoţná a i pro rozjezd nových aktivit je potřeba, kromě nadšení, důkladná analýza prostředí a vytipování členů komunity, kteří by se s komunitním záměrem byly schopni od počátku ztotoţnit. Je to počátek cesty, která můţe být další formou jak dosáhnout zdravější občanské společnosti. Velmi důleţitým článkem v ţivotě komunity je místní samospráva. Jejím cílem je - by mělo být - plnění cílů, které slíbila voličům. Vyuţívá všechny zdroje dané komunity k tomu, aby řešila běţné operativní otázky a činila strategická rozhodnutí pro zvyšování ţivotní úrovně a kvality ţivota v místě své působnosti. Obce jsou ve většině případů zřizovatelem základní školy. Jeden ze základních předpokladů k rozjezdu komunitní školy je přijetí této myšlenky ze strany samosprávy. Proto je od počátku potřebné získat podporu vedení radnice, coţ vyţaduje čas a potřebnou komunikační dovednost pro danou situaci. V ideálním případě by bylo moţno povaţovat místní firmy za podporovatele komunitních aktivit v místě z důvodu potřeby vzdělané, kreativní a zdravé populace v místě jejich působnosti. Realita je však od ideálu dost vzdálena, proto se v lepším případě stávají místní podnikatelé sponzory, kterým je myšlenka osobně blízká či se jejich rodinní příslušníci na aktivitách podílejí. NOVÁK vnímá specifickou úlohu soukromých neziskových organizací. „Zasahují do sfér, kde se obvykle ziskové firmy neangaţují. Soukromé neziskové organizace pracují s odlišnými postupy a sledují jiné cíle, neţ je tomu u

- 35 -

podnikatelských subjektů. Pro komunitní centra představují cenný zdroj znalostí, nadšení a v neposlední řadě členskou základnu, která se stává případnou klientelou.“53

5.1. Komunitní aktivity, spolupráce rodiny a školy, zapojení rodičů do života školy Tradiční partnerem školy je občanské sdruţení, které je v podvědomí pod názvem Sdruţení rodičů a přátel školy, Kluby rodičů, Spolky rodičů, apod... Jejich úkolem je organizace některých akcí pro děti, finančně přispívají na dopravu ţáků na soutěţe nebo na odměny úspěšným sportovcům, často však bývají pouze formálním partnerem, který fakticky nevyvíjí ţádnou činnost. Obecně jsou rodiče ve většině ke škole pasivní a zaměřují se pouze na výchovné a vzdělávací činnosti svých dětí. O něco lepší situace se jeví u alternativněji laděných škol (např. waldorfské školy), kde rodiče jsou v rámci svého spolku výraznějším partnerem a k dění ve škole mají bliţší vztah. Z těchto důvodů je potřeba přehodnotit vzájemný vztah a je na škole, aby se rodičům, potaţmo veřejnosti skutečně otevřela. Jedním ze způsobů jsou právě aktivity komunitního charakteru. Vzájemná otevřenost, důsledná informovanost a vysoký podíl na rozhodování – to jsou faktory, které význačnou měrou přispívají k tomu, ţe škola získává v rodičích opravdové a trvalé partnery. Rodiče mají moţnost přímo ovlivňovat dění ve škole prostřednictvím školské rady. Její zřízení a činnost je legislativně zakotveno v novém školském zákoně platném od 1. 1. 2005. Školská rada umoţňuje zákonným zástupcům nezletilých ţáků, zletilým ţákům a studentům, pedagogickým pracovníkům školy, zřizovateli a dalším osobám

53 NOVÁK,T.,Školacentrem obce-komunitní centrum, s.4 [online]. 2010, Dostupný z WWW: http://www.komunitnivzdelavani.cz/index.php?page=2§ion=2&sub=2

- 36 -

podílet se na správě školy,54 např. schvalováním školního a klasifikačního řádu, výroční zprávy, apod.. Důleţité je i samotné prostředí školy. Na kaţdého návštěvníka působí při vstupu do areálu školy velké mnoţství podnětů, které mohou vědomě či nevědomě působit na jeho utváření vztahu vůči škole. Škola by měla být místem bezpečným, příjemným, inspirativním. V neposlední řadě se komunitní školy aktivně snaţí, většinou prostřednictvím svého komunitního koordinátora, o přímou spolupráci s nejrůznějšími institucemi, a to jak ve svém bezprostředním okolí, tak i na regionální a národní úrovni. Jedná se např. o spolupráci s neziskovými i komerčními subjekty, s podobně orientovanými školami či s obecním úřadem. Rovněţ podstatná je i jiţ zmíněná spolupráce školy s rodičovskou veřejností. 55

5.2. Komunitní škola a rodiče Jak jiţ bylo uvedeno výše, jednou z charakteristik komunitní školy je i otevřenost vůči rodičům ţáků. Rodiče tvoří významnou cílovou skupinu jednotlivých komunitních aktivit a školy se tímto nepřímo snaţí navázat s rodiči neformální kontakt a rozvíjet tak vzájemné vztahy. Komunitní školy pochopitelně neoslovují jen rodiče svých ţáků, ale nabízí své aktivity všem členům komunity. Rodiče však nejen, ţe tvoří velmi významnou část těchto komunit, ale prostřednictvím svých dětí by měli být na činnosti školy osobně nejvíce zainteresováni. Proto se většina škol při své prezentaci zaměřuje především na rodiče a často je oslovuje nejen jako účastníky svých aktivit, ale také jako potenciální lektory svých kurzů, spoluorganizátory nebo v některých případech 54 §167, § 168 zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání. 55 HADRABOVÁ, H., Účast rodičů a veřejnosti v komunitních školách, bakalářská práce, 2004, Brno, s. 26

- 37 -

i sponzory nejrůznějších aktivit. Komunitní vzdělávání by se tak mohlo stát jednou z cest k řešení problematiky vztahů mezi školou a rodinou. 56

5.3. Spolupráce zřizovatele a komunitní školy Spolupráce zřizovatele a komunitní školy je nezbytným předpokladem úspěšného fungování a dlouhodobé udrţitelnosti komunitního projektu. Komunikace mezi školou a zřizovatelem se však na mnoha místech omezuje na záleţitosti týkající se rozpočtu školy, někde se vzájemné vztahy vyvíjejí v rovině osobní antipatie a tím škola nemá u zřizovatele podporu pro své záměry dalšího rozvoje. Tento fakt je realitou na mnoha školách a jeho trvání je často závislé pouze na délce volebního období místní samosprávy. V těchto případech je velmi problematické pokoušet se o prosazení změny a budovat komunitní školu, která ze své podstaty podporu od samosprávy potřebuje. Ve venkovské prostředí, díky uţším vazbám v místní komunitě, se daří snáze prosadit koncept komunitní školy ve shodě se zájmem zřizovatele o naplnění vzdělávacích potřeb obyvatel lokality. V kaţdém případě, je nutné pokoušet se zástupce zřizovatele i veřejnost přesvědčit, ţe škola je otevřená instituce, na jejímţ ţivotě se mohou všichni společně podílet, pokud mají zájem na jejím fungování. Provázanost základní a komunitní školy je zřejmá, tudíţ velké mnoţství společných aktivit lze nasměrovat k budování vzájemně prospěšných vztahů, které zapojí více školu do ţivota obce, například vysazování stromů, úklid obecních prostor, apod..

56 HADRABOVÁ, H., Účast rodičů a veřejnosti v komunitních školách, bakalářská práce, 2004, Brno, s. 20

- 38 -

6. Komunitní vzdělávání na venkově

Cílem této části práce je monitoring současného stavu venkovských komunitních škol zapojených do systému Národní sítě venkovských komunitních škol se sídlem v Borech. Záměrem je ukázat fungování komunitní školy jako samostatného subjektu úzce spolupracujícího se základní školou. V České republice existují další školy, které oslovila myšlenka komunitního vzdělávání, ale jako právní formu zvolili doplňkovou činnost školy (např. Základní škola a mateřská škola Stráţek). Tato moţnost realizace komunitního vzdělávání nebude v této práci podrobněji zpracována.

Komunitní vzdělávání na venkově má svá specifika, proto je nutné se mu věnovat samostatně, odděleně od komunitního vzdělávání ve městech a větších oblastech. Městské školy se orientují zejména na spolupráci s rodiči a zavádění standardů komunitní školy, venkovské školy, často malotřídní a ohroţené zánikem, dávají důraz na celoţivotní vzdělávání celé venkovské komunity a na školu jako rozvojové centrum, kde se buduje partnerství mezi všemi subjekty v obci a jeţ přispívá k venkovskému rozvoji.

Školy na venkově mají nezastupitelnou roli. Základní školy (včetně „malotřídních“) by měly být v co nejširším měřítku zachovány. Zabránit likvidaci škol na venkově lze pouze aktivní politikou obcí a jejich obyvatel. Současný stav není pro venkov přijatelný. Venkovské školy představují stovky škol, které jsou nedílnou součástí celého školského systému a nemohou být opomenuty v zásadních materiálech schvalovaných kraji a vládou.

- 39 -

Venkov a práce v něm byla vţdy spojena se zemědělstvím. V současné době tvoří zemědělci pouhá 4% obyvatel ţijících na venkově. Jejich stav se bude i nadále menšit.57 Současný rozvojový potenciál na venkově je v katastrofálním stavu. Chybí dostupné sluţby pro obyvatele, je nedostatečná infrastruktura, prakticky vymizely řemesla včetně tradičních. Uplatnění vysokoškolsky vzdělaných lidí je na venkově mizivé a chybí i základní vzdělávání dospělých. Aktuální je hrozba zavírání základních škol. Za rizika likvidace školství na venkově jsou obecně povaţovány: - degradace ţivota obcí a venkova - zvýšení vylidňování obcí a venkova - sniţování průměrné inteligence venkovského obyvatelstva - ztráta vztahu k místu - přerušení kontinuity tradic - zhoršení sociální a zdravotní péče všech občanů - ohroţení funkce rodiny - větší nebezpečí patologických jevů u dětí. Venkov tvoří významnou součást naší společnosti. Včetně obcí do 2000 obyvatel zaujímá venkov 74% rozlohy a ţije na něm 26% obyvatel , včetně obcí do 10 000 obyvatel zaujímá 89% rozlohy s 46% obyvatel a včetně obcí do 25 000 obyvatel zaujímá 95,2% území České republiky a ţije tu 60,3% veškerého obyvatelstva.58 Jedním z řešení dané situace se nabízí moţnost vzniku komunitních škol. Pro oblast působení komunitních škol je třeba v určitém regionu vymezit: - jakou oblast venkov pokrývá - sloţení venkovského obyvatelstva 57 FIALA, J., E consulting, s.r.o. , přednáška z Evropského týdne komunitních škol. Bory 21-27. srpna 2006 58 FIALA, J., E consulting, s.r.o. , přednáška z Evropského týdne komunitních škol. Bory 21-27. srpna 2006.

- 40 -

- kdo ţije a působí ve venkovském prostoru. V současnosti se nabízí následující moţnosti vzdělávání na venkově: - dojíţdění do nejbliţšího města (náklady na cestovné a ztráta času stráveného na cestě) - e-learning (materiální zázemí-PC s připojením na internet, bez osobního kontaktu s lektorem) - komunitní škola (dostupnost vzdělání v místě bydliště, niţší náklady, kontakt s komunitou).

6.1. Venkovské komunitní školy, vývoj 2003-2010 Zásadní impuls rozvoje komunitních škol na venkově spojený se vznikem zastřešující organizace přichází z kraje Vysočina. Usnesením zastupitelstva kraje vznikl v roce 2002 Fond Vysočiny. Představuje nástroj k realizaci regionální politiky v rámci schváleného Programu rozvoje kraje Vysočina. Prostřednictvím Fondu Vysočiny podporuje kraj Vysočina některé regionální aktivit v oblasti sportu, kultury, informatizace, územního plánování, ţivotního prostředí, vzdělávání a zemědělství Kraj Vysočina prostřednictvím Fondu Vysočiny podpořil v letech 2002 a 2004 projekty zaměřené na otevření škol a knihoven pro vzdělávací a zájmové potřeby veřejnosti. Cílem projektu bylo umoţnit lidem celoţivotně se vzdělávat v místě svého bydliště. Program Fondu Vysočiny financoval konkrétní, časově omezené projekty škol a jiných veřejných institucí. Projekty se zaměřovaly na zvýšení kvality sociálního prostředí s důrazem na rozvoj lidských zdrojů, zvyšování vzdělanosti obyvatel prostřednictvím vzniku regionálních center celoţivotního vzdělávání a tím uspokojit vzdělávací a zájmové potřeby obyvatel obcí a mikroregionů. Finační prostředky byly vyuţity na : - vytvoření podmínek pro ověření forem organizace vzdělávacích a - 41 -

- zájmových aktivit pro veřejnost v prostorách škol a školských zařízení - vytvoření podmínek pro realizaci kurzů, seminářů, školení, apod. určených dospělým a organizovaným nebo spoluorganizovaným školami - vytvoření podmínek pro vznik a rozvoj tzv. „komunitních škol“. V roce 2004 se obdobný program rozšířil i na další příjemce podpory- na veřejné knihovny se sídlem na území kraje Vysočina (Škola a knihovna-centra vzdělávání).59 V rámci programu LEADER (program Evropské unie realizovaný v členských zemích na podporu obyvatel venkovských oblastí) se v roce 2005 konal v Lubenci celonárodního setkání platformy Duha pro venkov na téma Právo venkova na vzdělání.60 Mezi závěry z tohoto setkání se objevil poţadavek zřizovat komunitní školy pro celoţivotní vzdělávání a podporovat jejich síťování. Zároveň budovat distanční vzdělávání a zavádět e- learning pro venkovské vzdělávání a vytvářet sítě internátních škol pro podporu výuky tradičních řemesel a jiných oborů nepokrytých státním školstvím, včetně zachování knihoven a vybudování veřejně přístupných internetových míst. Ve stejném roce se konala Evropská konference o venkovu v Teplé61, kde kulatý stůl byl věnován problematice vzdělávání na venkově. Ze zkušeností ze zahraničí vyvstal poţadavek posunout zákonem stanovenou rozhodovací úroveň o existenci školy na obce, zařadit do učebních osnov regionální a místní tradice a témata, a otevřít školu vesnici, „ aby slouţila jako vzdělávací, sportovní a kulturní centrum všem.“62 Přítomní se shodli na nezastupitelnosti role škol na venkově a na jejich zachování v co nejširším měřítku. Z hlediska profesního byla účast na obou akcích 59 Fond Vysočiny, samostatný účelový rozvojový fond [online]. 2002 Dostupný z WWW: http://extranet.kr-vysocina.cz/fv/programy.php?id_prog=50

.

60 Leaderplus [online]. 2007, Dostupný z WWW: http://www http://www.leaderplus.cz/cz/article.asp?article_id=169&lang_id=1 61 Leaderplus [online]. 2007 Dostupný z WWW: http://www.leaderplus.cz/cz/article.asp?article_id=211&lang_id=1 62 Leaderplus [online]. 2007 Dostupný z WWW: http://www.leaderplus.cz/cz/article.asp?article_id=211&lang_id=1

- 42 -

velmi pestrá (starostové, ředitelé škol, učitelé, politikové, sociologové, zástupci krajských úřadů,neziskových organizací, konzultanti a manaţeři místních akčních skupin- MAS). Účastníci kulatého stolu došli k závěru, ţe nazrál čas pro budování komunitních škol metodou odspodu (bottom-up) za předpokladu, ţe vzdělávání v nich a navazujících aktivitách bude pruţně reagovat na potřeby a ţe bude mít zejména v začátku zajištěnu finanční podporu. Motivace účastníků vzdělávání dospělých by měla obsahovat moţnost ověřit si vzdělání v praxi a motivovat moţností dosaţení zaměstnání. Důleţitou úlohu v této oblasti mohou sehrát neformální místní lídři i v návaznosti na budování místních partnerství a místních akčních skupin.63 V roce

2005

uspěl

mikroregion

Velkomeziříčsko-Bítešsko

s projektem

nazvaným „Most do Evropy“ ve výzvě Ministerstva pro místní rozvoj (POV celostátnípilotní projekty LEADER) a byl podpořen 4 130 000 Kč. Administraci projektů podle metody Leader zajišťovala Místní akční skupina MOST Vysočiny, o.p.s.. Jednou oblastí ve výzvě byly projekty směrované k rozvoji partnerství v mikroregionu zejména s ohledem na zapojení mládeţe.

6.2. Komunitní obec Bory Obec Bory se nachází v okrese Ţďár nad Sázavou, ţije v ní 780 obyvatel. Bory mají mateřskou školku i základní školu; v roce 2005 uspěly v dotačním výběrovém řízení mikroregionu Velkomeziříčsko–Bítešsko s projektem Komunitní obec Bory. Projekt se skládal z několika „podprojektů“. Jedním z nich bylo zaloţení občanského

63 FIALA, J., E consulting, s.r.o. , přednáška z Evropského týdne komunitních škol. Bory 21-27. srpna 2006.

- 43 -

sdruţení Komunitní škola Bory64 a občanského sdruţení Národní síť venkovských komunitních škol se sídlem v Borech. Tento projekt byl v Programu obnovy venkova DT 6 jako mezinárodní akce podpořen ze zdrojů ministerstva pro místní rozvoj. Předkladatelem projektu byla Obec Bory. Realizátory projektu se stali Národní síť venkovských komunitních škol se sídlem v Borech (občanské sdruţení zaloţené na jaře 2006 jako jeden z výstupů projektu „Komunitní obec Bory“, které sdruţuje komunitní a otevřené školy pro vzdělávání dospělých ve venkovských obcích České republiky) a dále E consulting, s.r.o. Třebíč (konzultační, vzdělávací a projektová firma působící na venkově). Vyšším cílem projektu byla podpora zakládání a rozvoje venkovských komunitních škol v ČR a vzájemné sdílení evropských zkušeností v oblasti celoţivotního vzdělávání ve venkovských regionech. Tím projekt přispívá ke zvýšení vzdělanosti venkovského obyvatelstva.65

6.3. Národní síť venkovských komunitních škol se sídlem v Borech Národní síť venkovských komunitních škol se sídlem v Borech (NSVKŠ) vznikla jako reakce na potřebu venkovských škol, které realizují komunitní vzdělávání, mít vlastní zaštiťující organizaci. Do této doby byla jedinou institucí tohoto typu Nová škola, o.p.s.66 NSVKŠ byla zaloţena jako celostátní asociace v listopadu 2005 na základě dohody zástupců venkovských komunitních škol a zájemců o celoţivotní vzdělávání na závěrečném semináři projektu „Komunitní obec Bory“. Asociace sdruţuje a vzdělává 64 více rozvoje,

k tématu KOZÁKOVÁ, T. Analýza současného stavu a fungování komunitních škol v české republice s ohledem na možnosti dalšího diplomová práce, Brno: Ekonomicko-správní fakulta MU, 2007, str. 51-53

65 Obec Bory, E consulting, s.r.o., Závěrečná zpráva projektu Bory, květen 2006, s. 4 66 více k tématu v kapitole 3.1. Podpůrné organizace v České republice na str.13

- 44 -

vesnické koordinátory, nabízí výměnu zkušeností a podporuje zakládání dalších komunitních škol na venkově. Současně se zaměřuje na venkovský komunitní rozvoj na bázi partnerství s důrazem na celoţivotní vzdělávání venkovské populace v komunitních školách. NSVKŠ se podílí

na rozvoji metod a sítí pro celoţivotní vzdělávání na

venkově EU i v celé Evropě a má partnery ve více neţ 10 evropských i mimoevropských státech 67. Právní forma asociace je občanské sdruţení. 68

Obr. 2 Logo NSVKŠ

6.3.1. Činnost Národní sítě venkovských komunitních škol se sídlem v Borech Jedna z prvních aktivit Národní sítě venkovských komunitních škol se sídlem v Borech se stala v srpnu 2006 realizace Evropského týdne venkovského vzdělávání. Jejím hlavním partnerem se stala Obec Bory a firma E consulting. Toto setkání mělo za cíl shrnout zkušenosti s venkovskými komunitními školami v ČR a v Evropě a dát návody, jak začít s komunitní školou na venkově. Setkání bylo rozděleno do tří bloků: - seminář Jak založit a udržet vesnickou komunitní školu pro vzdělávání dospělýchcílem tohoto praktického semináře bylo odstranit překáţky v myšlení a ukázat, ţe to jde - mezinárodní seminář s názvem Venkovské komunitní školy v Evropě- cílem bylo sdílení dobré praxe a první kroky k mezinárodním projektům venkovských škol (Polsko, Finsko).

67 Newsletter Brána pro venkov, srpen 2009, č.1, str. 2 68

příloha č. 6, stanovy Národní síť venkovských komunitních škol se sídlem v Borech

- 45 -

- seminář Vzdělávání na venkově v Evropě - cesty a metody se zástupci z Finska, Švédska, Polska, Turecka a Walesu. Sešli se zde ředitelé a učitelé škol, starostové a zastupitelé obcí, zástupci krajských úřadů, úřadů práce, manaţeři místních akčních skupin, konzultanti a členové mnoha neziskových organizací. Díky tomuto sloţení účastníků mají výstupy semináře vysokou vypovídací hodnotu, nejsou zkresleny názory jedné profesní skupiny.69 Toto evropské setkání dalo podnět nejen k další činnost NSVKŠ, ale inspirovalo i některé venkovské školy k rozvoji komunitního vzdělávání ve své obci.70

6.3.2. Projekty a aktivity NSVKŠ NSVKŠ v současné době71 administruje projekt „Neziskové komunitní školy– centra místního partnerství“ (ESF,OPLLZ). „Pomoci projektu pomáháme zakládat venkovské neziskové komunitníškoly orientované na dospělou populaci jako centra celoţivotního vzdělavání a podpory místního partnerství a rozšiřujeme síť o nové členy.“

72

Projekt vedle hlavní aktivity, kterou je podpora při zakládání komunitních

škol na vesnicích, zahrnuje stáţe expertů a účast na konferencíh u zahraničních partnerů ze Spojeného království, Polska a Estonska, semináře v ČR s účastí zahraničních odborníků a jejich konkrétní poradenskou pomoc v terénu při zakládání a rozběhu komunitních škol, dále pak exkurze zakladatelů v partnerských zemích. Projekt, který byl zahájen v červnu 2009 a potrvá do ledna 2012, má za cíl rozvinout předpoklady pro vytvoření evropské sítě venkovských komunitních škol.

69 příloha č. 7, NSVKŠ, Manuál pro založení, praxi a překonávání překážek venkovské komunitní školy, 2006, s. 2-6 70 více k tématu v kapitole 7.2. Případová studie Komunitní školy Rosice, o.s., na str. 52 71 srpen 2010 72 Newsletter Brána pro venkov, srpen 2009, č.1, str. 3

- 46 -

Další projekt na kterém NSVKŠ spolupracuje s obcí Bory je

mezinárodní

projekt s názvem „Transferknow-how a budování mezisektorového partnerství v obcích“73, které je spolufinancované z prostředků Evropskéhosociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR. Projekt vyuţívá zahraničních postupů a příkladů dobré praxe včetně supervize expertů partnerů v terénu. V rámci projektu jsou prováděny studie venkovských obcí z celkem 6 krajů ve dvou vlnách s časovým odstupem asi jeden a půl roku. Poté následuje školení obecních koordinátorů celoţivotního vzdělávání. Jsou pro ně připraveny i zahraniční skupinové exkurze v zemích partnerů projektupo příladech dobré praxe k posíleníjejich motivace. Ty jim umoţní aplikovat získané poznatky v praxi při vytváření dlouhodobé komunitní strategie, včetně budování a rozvíjení venkovských komunitních škol ve svém působišti. V červnu 2010 bylo proškoleno a úspěšně obhájilo svoji práci 11 účastníků kurzu obecních koordinátorů celoţivotního vzdělávání za 4 krajů (Moravskoslezského, Jihomoravského, Pardubického a Vysočiny). Na závěr je plánována mezinárodní konference a evaluační setkání k uzavřeníprojektu, který je koncipován jako tříletý a bude končit v roce 2012. 74

6.3.3. Definice venkovské komunitní školy Tato definice venkovské komunitní školy byla přijata Valnou hromadou Národní sítě venkovských komunitních škol se sídlem v Borech dne 5.2. 2008: Venkovskou komunitní školou se zde rozumí: vzdělávací zařízení sídlící a provozující svoji činnost ve venkovské obci do 5000 obyvatel, splňující současně všech pět následujících předpokladů: 73 předkladatel projektu obec Bory, kraj Vysočina 74 Newsletter Brána pro venkov, srpen 2009, č.1, str. 3

- 47 -

1.Právní forma venkovské komunitní školy ( VKŠ) je buď NNO a to Občanské sdruţení dle zák 83/1990 Sb nebo obecně prospěšná společnost, nebo Příspěvková organizace obce, nebo Vedlejší hospodářská činnost v rámci Základní školy v obci 2. VKŠ poskytuje nějakou formou celoţivotní vzdělávání přístupné všem dospělým obyvatelům obce a to přímo v obci (ne např.pouze rodičům dětí nebo v blízkém městě). 3. VKŠ sídlí a působí pouze v jedné obci, případně umoţňuje vzdělání občanům z nejbliţších spádových obcí, které vlastní školu nemají. 4. VKŠ se nějakou formou pravidelně podílí na obecních rozvojových aktivitách ( strategie, semináře, besedy) a komunitním ţivotě obce (kluby občanů, bývalých ţáků – teenagerů, sportovní krouţky dospělých, divadla, plesy, koncerty). 5. VKŠ má samostatný oddělený rozpočet a je řízena s respektováním principů finanční soběstačnosti a dlouhodobé udrţitelnosti.75

Jiná definice zastřešující komunitní školy na venkově i ve městě vznikla na pracovním setkání pro rozvoj komunitních škol organizované MŠMT.76 „Komunitní škola je vzdělávací instituce, která nabízí moţnost celoţivotního učení komunitě (dětem, rodičům, veřejnosti) a reaguje na její potřeby a zájmy. Pracuje na principu otevřenosti, aktivním zapojováním rodičů a občanů a budováním partnerství zlepšuje sociální klima školy i komunity. Efektivně vyuţívá místních zdrojů a napomáhá místnímu rozvoji.“

75 Brána pro venkov [online]. 2010 Dostupný z WWW: http://www.branaprovenkov.cz/download.php?sekce=3

76 pracovní setkání MŠMT: Investice do rozvoje setkání- Rozvoj komunitních škol, Telč 17. a 18.března 2008

- 48 -

6.3.4. Spolupráce Nové školy s NSVKŠ Na poli komunitního vzdělávání se existují v současné době77 dva silné subjektyNárodní síť venkovských komunitních škol se sídlem v Borech a Nová škola, o.p.s.

78

Pro další rozvoj komunitního vzdělávání bylo nezbytné prezentovat jednotný model lidem, kteří rozhodují o způsobu fungování a financování vzdělávacích institucí v České republice, tj. především zástupcům Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy, krajských úřadů a zřizovatelů škol. Spolupráce se zahraničím a to především formou výměny informací a příleţitostných setkávání a výměny zkušeností. Na základě výše zmíněného došlo k dohodě na spolupráci mezi oběma subjekty.79 Oba partneři v dohodě deklarují přesvědčení, ţe škola ve spojení s okolní komunitou tvoří významný prostředek proměny společnosti ve společnost znalostí komunikující a poskytující příleţitost k uplatnění jedinečné individuality všech občanů k posílení jejich identity, osobnímu růstu a ku prospěchu celé české společnosti. Spolupráce byla navázána za jasně daných podmínek. „Národní síť venkovských komunitních škol se sídlem v Borech bude: - prezentovat Novou školu jako partnera a garanta komunitního školství ve městech a na svých akcích seznamovat s činností Nové školy, - spolupracovat s Novou školou na rámcových programech komunitního školství pokrývajících společně města i venkov v České republice, - informovat Novou školu o svých aktivitách a zapojovat ji do relevantních z nich.

77 srpen 2010

78 více k tématu v kapitole 3.1.Podpůrné organizace komunitního vzdělávání v České republice, str. 13

79 více k tématu v kapitole 3.1.Podpůrné organizace komunitního vzdělávání v České republice, str. 13

- 49 -

- spolupodílet se na aktivitách Nové školy dle svého uváţení a na principu vzájemné výhodnosti, - v rámci svého členství v asociacích a sítích v ČR i na mezinárodních úrovni informovat o roli Nové školy a této partnerské smlouvě, - sdílet zajímavé zkušenosti, podněty a příklady dobré praxe s uvedením pramene.

Nová škola bude: - prezentovat Národní síť venkovských komunitních škol se sídlem v Borech jako partnera a garanta komunitního školství ve venkovských obcích v návaznosti na budování místního partnerství , venkovský rozvoj a principy metody Leader a na svých akcích seznamovat s činností NSVKŠ, - spolupracovat se Národní sítí venkovských komunitních škol se sídlem v Borech na rámcových programech komunitního školství pokrývajících města i venkov v České republice, - informovat Národní síť venkovských komunitních škol se sídlem v Borech o svých aktivitách a zapojovat ji do relevantních z nich, - se spolupodílet na aktivitách Národní sítě venkovských komunitních škol se sídlem v Borech dle svého uváţení a na principu vzájemné výhodnosti, - v rámci svého členství v asociacích a sítích v ČR i na mezinárodních úrovni informovat o roli Národní sítě venkovských komunitních škol se sídlem v Borech a této partnerské smlouvě, - sdílet zajímavé zkušenosti, podněty a příklady dobré praxe s uvedením pramene.“ 80

80 návrh Smlouvy o partnerství a vzájemné spolupráci v aktivitách pro komunitní vzdělávání v České republice

- 50 -

7. Přeměna školy na školu komunitní

7.1. Personální zajištění konceptu komunitní školy Na základě zkušeností venkovských komunitních škol81, kde iniciativa vzešla od zaměstnanců školy, je nutno z hlediska personálního zabezpečení počítat s tím, ţe většina aktivit bude zpočátku zajištěna pouze stávajícím pedagogickým týmem nad rámec

jeho běţných pracovních povinností, případně zájmovou skupinou rodičů.

V případě, ţe rozjezd není podpořen z grantů nebo jiných zdrojů, je nutné počítat, alespoň zpočátku, ţe se bude jednat o dobrovolnictví. V roli dobrovolníků se často objevují matky na mateřské dovolené, senioři, kteří mají zájem aktivně trávit svůj volný čas nebo bývalí ţáci školy. Je důleţité postupovat malými kroky a tím se vyhnout případným těţkostem při organizaci. Osvědčuje se postup od jednoduších aktivit ke sloţitějším, důleţitá je soustavnost a pravidelnost, v níţ informujeme veřejnost o komunitní činnosti. V této klíčové fázi je třeba zmapovat místní prostředí a zjistit potřeby komunity. Zároveň je třeba plně respektovat omezení, které nám dává personální sloţení týmu. Hrozí reálné riziko, ţe po velkém nadšení dojde k výraznému útlumu, únavě a stagnaci komunitní činnosti. V tomto ohledu musí vedení školy a koordinátor disponovat takovými kompetencemi, které tento stav nepřipustí.

Ministerská analýza na základě zkušeností škol a organizací věnující se dlouhodoběji komunitnímu vzdělávání definuje jako nejdůleţitější následující pozice82:

81 FIALA, J., E consulting, s.r.o. , přednáška z Evropského týdne komunitních škol. Bory 21-27. srpna 2006 82 Analýza škol majících zkušenost s naplňováním myšlenek komunitní školy – výtah ze studie, MŠMT, 2008, Závěr

- 51 -

Iniciátor – na počátku všeho je zde člověk, který můţe být se školou vázán pracovně- ředitel školy, pedagog, nebo přichází zvenčí- rodič, místní politik, kdokoliv jiný. Klíčovou roli má ředitel základní školy, který musí být s komunitní myšlenkou ztotoţněn, ve stejné pozici je i vedení obce. Pokud jim bude tato iniciativa cizí, má projekt mizivou šanci na úspěch. Koordinátor – tato pozice je středobodem komunitního vzdělávání. Oslovené školy vnímají jeho pozici jako nedílnou součást personálního obsazení školy. Má tak přímou moţnost komunikovat s vedením školy a nabízené aktivity uvádět do souladu se záměry školy. Skutečnost je ovšem jiná a je závislá na místních, personálních a finančních podmínkách. Mezi kompetence, jimiţ by měl koordinátor disponovat, patří kreativita a komunikativnost – v rámci týmu, s vedením školy a obce, s veřejností. Pro svoji činnost se musí orientovat v ekonomických vztazích pro finanční zajištění akcí a vyvíjet aktivity směřující k funkčnímu public relations. „Velmi důleţitou součástí koordinátorovy práce musí být prezentace výsledků komunitní školy. To lze mimo jiné zajistit za pouţití masmédií, jako je rádio, televize, místní noviny či internet. K inzerci nabídky kurzů kromě výše jmenovaných patří vývěsky obce či radnice umístěné na území městské části. Potřebné povědomí o principech komunitního vzdělávání je však třeba šířit nejen mezi lidmi z komunity a zástupci samosprávy, ale i mezi samotnými učiteli.“

83

Pro jeho práci je nezbytná dovednost dlouhodobého plánování. Součástí tohoto plánování je zpracování kaţdoročního plánu rozvoje komunitních aktivit, který by měl obsahovat dlouhodobé i krátkodobé cíle školy v oblasti rozvoje komunitního vzdělávání, jednotlivé aktivity, které bude škola poskytovat, jejich finanční, prostorové

83 NEUMAJER, O. Komunitní vzdělávání a komunitní škola. In Učitelské listy : Příloha pro ředitele. 2001, roč. 200/2001, č. 12, s. 1 – 5.

- 52 -

a personální zajištění včetně rozpočtu těchto aktivit. Tento dokument je naprosto nezbytným a slouţí současně jako základ pro případné ţádosti o finanční podporu.84 Pozice komunitního koordinátora je v našem školství nová a zatím málo vyuţitá. Finanční zajištění pozice komunitního koordinátora je totiţ v současné době státem neřešená záleţitost.85 Financování je na jednotlivých školách zajišťováno z různých zdrojů: z výdělečné činnosti komunitní školy (kurzy, školení, semináře) prostřednictvím grantové politiky- ESF dohody se zřizovatelem školy.

7.2. Případová studie vzniku a fungování venkovské komunitní školy v průběhu let 2006-2010: Komunitní škola Rosice, o.s. Venkovská komunitní škola v Rosicích byla vybrána pro případovou studii této diplomové práce z pochopitelných důvodů. Autor má k danému subjektu osobní a pracovní vazby, ať uţ z pozice zakladatele a smluvního partnera, tak z pozice konečného uţivatele. Zkušenosti získané při zakládání a budování komunitní školy zespodu, bez výrazných finančních podpor z vnějších zdrojů, jsou uplatněny při zpracování studie, která má za cíl se stát inspiračním materiálem pro další školy působící ve venkovském prostředí.

Obr. 3 Logo KOŠ Rosice,o.s.

Charakteristika prostředí obce 84 VIK, V., VRZÁČEK, P., Stav komunitních škol v České republice, Nová škola, 2005, s.6 85 Legislativní doporučení k řešení dané situace v závěru práce na str. 69

- 53 -

Obec Rosice leţí v okrese Chrudim. Jedná se o obec situovanou na spojnici mezi městy Chrast a Hrochův Týnec, v okruhu cca 15 km se nacházejí ještě města Chrudim a Vysoké Mýto. Přes poměrně dobrou polohu je zde velmi špatná dopravní obsluţnost, která se odráţí v mnoha oblastech aktivit občanů. Obec má 1300 obyvatel, z toho je 89 obyvatel nezaměstnaných (to je 6,6 %), 234 seniorů a 44 ţen na mateřské dovolené. V obci jsou tři ekonomické subjekty – EKO-plyn N+N, s.r.o., VPS, CAR servis, s.r.o. a Zemědělské druţstvo Rosice.86 Dále tu je několik drobných podnikatelů. V obci je mateřská a základní škola. Funguje zde sportovní oddíl TJ Dynamo Rosice, Sbor dobrovolných hasičů a Sdruţení myslivců. Kulturní akce v obci se omezují na hudební zábavy v letních měsících a jeden ples sportovců v plesové sezóně. Škola i školka pořádají různé akce pro veřejnost, jichţ se účastní především blízcí příbuzní dětí.

Charakteristika základní školy Základní škola Rosice je úplnou základní školu se 153 ţáky, kteří jsou rozděleni do devíti tříd. V prostorách školy sídlí školní druţina, školní jídelna a tělocvična.87

Impulsy k založení komunitní školy V rámci tvorby strategického plánu školy, vypracovali pedagogové školy SWOT analýzu a vytyčili si jednotlivé cíle. Jedním z nich bylo zlepšení spolupráce školy a rodiny a otevření se veřejnosti. Dalším záměrem vedení školy bylo nabídnout veřejnosti

86 zdroj Obec Rosice, stav k 31.12.2009 87 více na webových stránkách školy[online], Dostupný z WWW: http://www.skola-rosice.net

- 54 -

vzdělávací kurzy a aktivity, o které lidé mají zájem a jeţ budou nabízeny v místě jejich bydliště.88 Iniciátorem zaloţení komunitní školy v obci se stali učitelé ze základní školy. V létě roku 2006 se ředitel školy s lektorkou keramického krouţku fungujícího při základní škole zúčastnili Evropského týdne venkovského komunitního vzdělávání v Borech89, kde získali základní informace o zaloţení a fungování venkovských komunitních škol v Čechách.

Budování komunitní školy zespoda (button-up) Prvním krokem bylo vytvoření úzkého realizačního týmu, který se s myšlenkou fungování komunitní školy na vesnici ztotoţňuje. Pětičlenný tým se skládal z ředitele, zástupkyně školy, učitelky, hospodářky školy a lektorky keramického krouţky fungujícího při základní škole. Tým se začal scházet pravidelně jedenkrát za týden. Realizační tým se zabýval tím, o jaké sluţby by měli obyvatelé Rosic a spádových obcí zájem. Za tímto účelem vypracovali členové týmu anketu, která byla distribuována do všech domácností v obci Rosice a v blízkém regionu90. Získávání informací pro start komunitní školy podpořila obec mediální prezentací (např. obecní zpravodaj).91 Pro vznik komunitní školy se nabízely tři moţnosti právní formy fungování. Z tohoto důvodu bylo potřeba zváţit, která z nabízených variant bude nejefektivnější.92 Na základě výše uvedených údajů se škola rozhodla pro občanské sdruţení, které v současné chvíli povaţuje za nejvhodnější formu. 88 příloha č.9 Strategické dokumenty a SWOT analýza ZŠ ROSICE (2005) 89 více k tématu v kapitole 6.3. Národní síť venkovských komunitních škol se sídlem v Borech na str.43 90 příloha č.2, dotazníkové šetření Komunitní školy Rosice

91 příloha č. 10, výběr z obecního zpravodaje 92 více k tématu v kapitole 4.5. Právní formy fungování komunitní školy, na str.29

- 55 -

Realizační skupina vytvořila stanovy93 a podnikla potřebné kroky k registraci sdruţení na Ministerstvu vnitra a v říjnu 2006 bylo sdruţení oficiálně zaloţeno pod názvem Komunitní škola Rosice, o.s.. Vrcholnými orgány sdruţení jsou valná hromada, výkonný výbor, předseda, koordinátor a pokladník sdruţení. Občanské sdruţení nemělo a nemá ţádného zaměstnance. Ve výkonném výboru komunitní školy jsou čtyři zaměstnanci školy a lektorka keramického krouţky fungujícího při základní škole, která se stala koordinátorkou sdruţení. Funkci pokladníka vykonává hospodářka základní školy, zakládajícím předsedou sdruţení se stal ředitel školy. Na základě získaných zkušeností po dvou letech ve vedení sdruţení z funkce odstupuje, aby se mohl nastavil funkčnější systém, který zabrání zdvojení funkcí (statutární zástupce školy a občanského sdruţení je jedna osoba) a koncentraci odpovědnosti a rozhodovacích pravomocí na jednu osobu.94

Cíle Komunitní školy Rosice- rok 2006 Cílem sdruţení je rozvoj komunitního školství v obci Rosice jako základní článek celoţivotního vzdělávání dospělých, podporovat aktivity Základní školy Rosice směřující ke zlepšení kvality výuky, k vytvoření zdravého a tvůrčího prostředí školy, včetně dalších forem mimoškolního vzdělávání a mimoškolních aktivit ţáků..95 Posláním Komunitní školy Rosice, o.s..je - zapojovat děti i dospělé z nejrůznějších sociálních a etnických skupin do ţivota obce - přispět ke sjednocení výchovného působení rodiny, školy a místních organizací

93 příloha č. 4, Stanovy Komunitní školy Rosice, o.s. 94 více k tématu v kapitole 4.5. Právní formy fungování komunitní školy, str. 29

95 příloha č.4, Stanovy Komunitní školy Rosice, o.s., 2006, dstavec 3

- 56 -

- vytvořit a rozvíjet kulturní a vzdělávací centrum v prostorách základní školy v Rosicích pro potřeby trávení volného času dětí a veřejnosti začleňovat do činnosti základní školy společné akce rodičů, veřejnosti a dětí, - prohloubit spolupráci rodiny se školou - zvyšovat motivaci a zlepšovat podmínky pro celoţivotní vzdělávání - maximálně podporovat rozvoj osobnosti na základě individuálních vlastností a zájmů - rozvíjet pozitivní sociální vztahy jedince a skupiny

A: Krátkodobé cíle - realizovat otevření prvních vzdělávacích kurzů pro dospělé dle nabídky, alespoň jeden aţ dva kurzy zaměřené na PC se zřetelem na vyjádřená přání komunity.96 - pokusit se uspokojit poptávku po dalším vzdělávání cizích jazyků (preference Aj)zajištění kvalitního lektora - v rámci obnovy tradičních řemesel otevřít dílnu keramiky pro děti a dospělé (s ohledem na pracovní vytíţení i o víkendu) - vytvořit webové stránky Komunitní školy Rosice, o.s.97

B: Dlouhodobé cíle - vytvoření fungujícího vzdělávacího a rekvalifikačního komunitního centra v rámci obce Rosice a jejího okolí - vyplnění nedostačující nabídky dalšího vzdělávání pro děti i dospělé se zaměřením na PC gramotnost, jazykovou vybavenost a podporu kreativity

96 příloha č.2, dotazníkové šetření Komunitní školy Rosice 97 webové stránky sdružení [online], Dostupný z WWW: http://www. kos-rosice.wz.cz.

- 57 -

- zvláštní zřetel na znevýhodněné skupiny např. sociálně slabé občany, seniory, ţeny na mateřské dovolené – pro tuto skupinu předpokládané vytvoření dětského koutku se zajištěním odborné péče pro děti - popularizace a oţivení tradičních řemesel a zvyků

C: Komunitní koordinátorka Koordinátorka sdruţení je bývalá učitelka ze Základní školy Angelova v Praze, která se v letech 1997–2000 účastnila projektu Poryv, jeţ byl financován i koordinován Nadací Open Society Fund Praha. Projekt Poryv byl zaměřen především na spolupráci učitelů, studentů, rodičů, komunit a představitelů státu. Dílčí program, z něhoţ bylo financováno zavádění komunitního vzdělávání do českých škol, nesl jméno „Komunitní vzdělávání, komunitní škola“ Cílem programu bylo vytvořit ve vybraných školách kulturní centra, které budou moci vyuţívat občané daných lokalit. Na

základě

zapojení

předchozího

zaměstnavatele

do

projektu, měla

koordinátorka zkušenosti s fungováním komunitní školy městského typu, které se jiţ od počátku snaţila implementovat do rozjezdu a budování komunitní školy na venkově. V průběhu příprav vyšlo najevo, ţe specifika venkova vyţadují jiný přístup k realizaci komunitní myšlenky neţ je tomu ve městě. Jedná se především o cílové skupiny98 a způsoby prezentace daného záměru. Koordinátorka od svého počátku do současnosti není přímo placena. Finanční náhrady jsou jí, hospodářce školy (účetní sdruţení) a členům výkonného výboru hrazeny formou dohod o provedení práce z prostředků sdruţení.

98 více k tématu v kapitole 6. Komunitní vzdělávání na venkově na str.38

- 58 -

Vytvoření systému financování Rozjezd komunitní školy nebyl financován z ţádného projektu a ani jiného zdroje.99 V prvních letech fungování byly komunitní aktivity zproštěny povinnosti platit pronájem prostor a vybavení základní školy. Po dvou letech fungování, kdy byla finanční situace sdruţení ustálená, dochází ke smluvní dohodě o pronájmu prostor s platností na jeden rok.100 V případě, ţe by smlouva byla uzavřena na dobu delší neţ jeden rok, musí tento dokument schvalovat zastupitelstvo obce101. Vedení kurzů je zajištěno učiteli školy a externími lektory, kteří uzavírají s občanským sdruţením dohodu o provedení práce. Další finanční zdroj, který vyuţívá komunitní škola od druhého roku fungování je příspěvek od obce ve výši 15.000,- za rok. V tomto bodě je právě naplněna jedna z podmínek úspěšného fungování komunitní školy a to finanční podpora od zřizovatele základní školy. Hlavní příjem má sdruţení z vlastní činnosti (kurzy, semináře, jarmarky).

Cílové skupiny na rosickém venkově Prvním krokem fungující komunitní školy bylo stanovení náplně činnosti. Nešlo o vyjmenování konkrétních aktivit, ale o systém struktury pro dlouhodobé fungování komunitní školy. Systém byl vytvořen na základě potřeb komunity i základní školy.102

Cílové skupiny 99 Komunitní škola v Borech byla zpočátku financována v rámci projektu mikroregionu Velkomezeříčsko-Bítešsko v říjnu 2004. Obci Bory bylo umožněno zrealizovat projekt „Komunitní obec Bory“, jehož součástí bylo vytvoření komunitní školy, včetně finanční podpory (100.000,-Kč) 100 příloha č. 5- Smlouva mezi ZŠ Rosice a KŠ Rosice o pronájmu nebytových prostor 101 Zřizovací listina ZŠ Rosice z 5.9.2005 102 příloha č.2, dotazníkové šetření Komunitní školy Rosice

- 59 -

- ţeny na rodičovské dovolené - senioři - nezaměstnaní - děti a mládeţ - aktivní osoby v produktivním věku - osoby sdruţené do zájmových skupin

Priority - počítačová gramotnost - angličtina - obnova tradičních řemesel - setkávání komunity

Formy naplnění - dlouhodobé kurzy - zájmové krouţky - jednorázové akce - jarmarky - besedy

První kurzy Ze zpracovaných výsledků ankety vyplynula potřeba rozšíření počítačové gramotnosti i mezi další skupiny obyvatel (např. starší spoluobčané). Reakce komunitní školy vystihla potřeby komunity. A: Počítačové kurzy - 60 -

Struktura počítačových kurzů byla vytvořena tak, aby pokryla právě znevýhodněné skupiny populace. Současně došlo k otevření prvního kurzu pro seniory a kurzu pro matky na mateřské a rodičovské dovolené. Na jaře 2007 komunitní škola oslovila členku Rady Pardubického kraje pro rozvoj lidských zdrojů celoţivotní vzdělávání a zaměstnanost, která přijala pozvání a seznámila se s fungováním komunitní školy. Vzhledem k tomu, ţe aktivity komunitní školy

zaměřené

na

další

vzdělávání

dospělých

korespondovaly

s náplní

rezortu celoţivotního vzdělávání103 a zaměstnanosti, získala Komunitní škola Rosice podporu Pardubického kraje ve výši 15.000,- na podporu realizace kurzu počítačové gramotnosti pro seniory a pro matky na mateřské-rodičovské dovolené a výuky anglického jazyka pro dospělé. Podpora Pardubického kraje byla pouţita na nákup studijních materiálů pro všechny účastníky. Všechny počítačové kurzy vedl učitel školy, který lektoroval kurzy v rámci Státní informační politiky ve vzdělávání zaměstnanců. Pro seniory: Komunitní škola realizovala dva počítačové kurzy pro seniory s názvem Počítače pro seniory a Internet pro seniory, který byl naplánován jako otevřený kurz, ale zároveň jako pokračující pro kurz úvodní (Počítače pro seniory). Časová dotace na oba kurzy byla16 hodin. Kurzy absolvovalo celkem 15 účastníků. Náplní kurzů byla základní obsluha počítače, práce s textovým editorem a vyuţití internetu.V závěrečné lekci museli účastníci splnit zadaný závěrečný úkol a tím si ověřit získané vědomosti a dovednosti. Na závěr kurzu byl účastníkům předloţen dotazník na zpětnou vazbu104.

103 Po krajských volbách v roce 2008 byl tento rezort v Pardubickém kraji zrušen. 104 příloha č.11, Dotazník pro účastníky kurzu

- 61 -

Pro matky na mateřské a rodičovské dovolené: Kurz byl zaměřen na základní obsluhu počítače, na práci s textovým a tabulkovým editorem. Časová dotace činila 20 hodin. Kurzu se účastnilo 5 maminek. Tento kurz byl otevřen i přes malý počet zájemců a byl dotován jinými aktivitami komunitní školy. Tento krok byl učiněn z důvodů priorit, které byly stanoveny v počátku fungování komunitní školy a to podpora znevýhodněných skupin obyvatel. Obsah kurzu plně korespondoval s poţadavky na základní obsluhu PC a měl usnadnit kursistkám návrat do zaměstnání (případně nové zaměstnání získat). B: Kurz keramiky Chybějící místo výtvarných činností zaplnil kurz keramiky, který reagoval na potřeby především školních dětí, ale zapojili se zde velmi intenzivně i dospělí. Tato aktivita komunitní školy se stala první šancí setkávání dětí a dospělých na dlouhodobém kurzu.105 Lektorkou kurzu se stala koordinátorka komunitní školy. C: Kurz karate Komunitní škola vyuţila moţnosti získat velmi kvalitního lektora pro vedení kurzu karate. Nabídka oslovila velké spektrum uchazečů a je přínosem, ţe rozvíjí nejen stránku tělesnou, ale učí i sebeovládání a pracuje s osobností účastníka. Je otevřen širokému spektru veřejnosti. Nejmladšímu účastníkovi je 10 let a nejstaršímu 22 let.106 Jiţ v květnu sloţili zkoušku ze stupně technické vyspělosti v karate a jsou nositeli osmého kyu (bílý pásek). Lektorem kurzu je drţitel prvního kyu (hnědý pásek).

Úzká spolupráce se školou 105 příloha č. 12, fotodokumentace 106 příloha č.13, fotodokumentace

- 62 -

Personální: V práci jiţ bylo zmíněno personální propojení školy a sdruţení. Po dva roky pocházeli členové sdruţení ze zaměstnanců školy (ředitel, školy, zástupkyně ředitele, dvě učitelky, hospodářka školy), poté se členská základna rozrůstá o několik nových členů z vesnice a okolí. K 30.6.2010 má sdruţení 10 členů. Většina spolupracujících lektorů z řad učitelů nebo veřejnosti má se sdruţením smluvní vztah, několik dobrovolníků z řad bývalých ţáků školy, vypomáhá sdruţení při zajišťování organizace různých akcí (především jarmarky). Finanční: V moţnostech občanského sdruţení je získávat odlišné finanční zdroje neţ příspěvková organizac, kterou je škola. Např. ţádat o nenárokové dotace u orgánů státních územně samosprávných jednotek, coţ v případě škol lze pouze omezeně. Sdruţení platí škole řádný nájem. Materiální a technicko provozní: Sdruţení vyuţívá vybavení školy, včetně počítačových učeben a jiných odborných učeben, vytopené prostory, sociální zařízení, kuchyňku, apod.. Na druhou stranu z jiných finačních zdrojů (granty, dary, vlastní výnosy) pořizuje majetek, který je k dispozici škole (např. keramická pec, dataprojektor, výtvarné potřeby, …). Společné akce: Komunitní škola se stala partnerem při organizaci školních akcí pro veřejnost, protoţe cílová skupina- místní komunita, je pro oba subjekty společná. Byl to neplánovaný, ale přirozený proces se synergickým efektem. I z právního hlediska se tato situace jeví průchodnější. Stanovy občanského sdruţení mít za cíl činnosti „pořádání kulturních akcí, organizace jarmarků“ apod., včetně způsobu vybírání vstupného a poplatku za místo prodejce. To u školy nelze107 a školy se organizováním těchto akcí, spojených s prodejem zboţí, se vstupným, apod. vystavují riziku postihu od

107 omezeně v rámci doplňkové činnosti školy

- 63 -

kontrolních úřadů. Pravidelně jsou společně organizovány vánoční a velikonoční jarmarky, učitelský ples, den dětí, drakiády, masopustní průvod, dny otevřených dveří. Během čtyřleté spolupráce se z malých školních jarmarků, na které chodili především rodiče a prarodiče ţáků školy, staly vyhlášené akce navštěvované široké veřejnosti z širšího okolí. Škola vyuţívá tyto akce pro svoji prezentaci nejen v místě, ale prostřednictvím regionálních novin a rozhlasu nad rámec její spádovosti. Při těchto akcích dochází k velmi těsnému propojení základní školy se školou komunitní (komunitní škola organizace, základní škola - kulturní program). To platí i o dnech otevřených dveří, které se konají jednou ročně v sobotu. Kromě návštěv ve vyučovacích hodinách, je prezentována nabídka kurzů a dalších aktivit komunitního sdruţení, včetně dílen pro děti a dospělé.108 Tyto akce umoţňují jednorázové setkání větší části komunity, představují tradiční řemeslné výrobky a umoţňují jejich prodej. Zároveň neohroţující formou mohou oslovit „spící“ část komunity. Organizace volnočasových aktivit pro ţáky školy a ostatní zájemce: V minulosti nabízela škola zdarma větší mnoţství krouţků a jiných pravidelných aktivit pro ţáky školy. Vedoucími krouţků byli učitelé školy, kteří se jim věnovali ve svém volném čase. V několika případech jejich časové vytíţení ale často nedovolovalo věnovat jim potřebnou energii po celý školní rok, coţ se projevovalo i na nepravidelné docházce ţáků. Finanční ohodnocení ze strany školy bylo z důvodu stavu přiděleného rozpočtu v rámci osobního příplatku pouze v symbolické rovině. Komunitní škola převzala od ledna 2007 plně mimoškolní činnost Základní škole Rosice a začala nabízet ţákům, potaţmo jejich rodičům a ostatním členům komunity různé typy zpoplatnělých krouţků a kurzů. Počáteční obava z reakce ze strany

108 příloha č. 14- Pozvánka na Den otevřených dveří ZÁKLADNÍ A KOMUNITNÍ ŠKOLY ROSICE

- 64 -

rodičů na placení krouţků se nepotvrdila. Naopak se zvýšil zájem z jejich strany o činnost krouţků , ve smyslu „kdyţ uţ to platím, tak ať to za něco stojí“. V jiné pozici se nachází i vedoucí krouţku, který v rámci této činnosti není v pracovně právním vztahu vůči škole, ale vůči sdruţení, se kterým má sepsanou dohodu o provedení práce.109Kaţdá aktivita má časovou dotaci, takţe v případě neuskutečnění se hodiny, musí být lektorem nahrazena nebo je účastníkovi sníţeno kurzovné. Lektory se stávají nejen učitelé, ale i lidé zvenčí. Koordinátor je zodpovědný za výběr kvalitních lektorů a za koordinaci nabízených aktivit na daný rok. Nevhodné je např. zařazovat dvě výtvarné techniky v jednom školním roce, mnoţství lidí zajímající se o tyto techniky je v obci omezený a případní zájemci si z časových důvodů vyberou většinou jednu. Hrozí také riziko, ţe na obě podobné

techniky bude nedostatečný počet zájemců, v případě

jednoho kurzu je pravděpodobnost naplnění kurzu vyšší. V nabídce kurzů a výši úplaty platí trţní mechanismus. Lektor má své finační představy, poţadavky na prostor, na počet kurzistů, apod., koordinátorka na tomto základě vypočítá hodinovou sazbu, která jiţ v sobě obsahuje náklady spojené s činností sdruţení a zařadí do nabídky. Nabídka je zveřejňována na začátku školního roku v místním tisku, rozhlase, na webových stránkách sdruţení a na komunitní vá´ývěsce před školou. V případě zájmu ze strany veřejnosti

se kurz od října rozeběhne,

v opačném případě musí lektor pozměnit své poţadavky nebo se kurz pro daný rok neuskuteční.

109 zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce§ 75, Dohoda o provedení práce,

- 65 -

Ačkoliv jsou krouţky a kurzy zpoplatněny, přesto jsou realizovány i krouţky, které jsou dotovány z jiných aktivit komunitní školy- např. Angličtina pro nejmenší (47let)110, dopravní krouţek, šachový krouţek111. Přehled aktivit Komunitní školy Rosice v rozmezí let 2006-2010 Aktivity komunitní školy ve školním Aktivity komunitní školy ve školním roce 2006/2007

roce 2007/2008

Celoroční krouţky:


- Keramika pro děti


- Karate

- Karate

- Dopravní krouţek


- Orientální tanec


- Hra na flétnu

- Hra na flétnu

- Šachový krouţek

- Hra na kytaru

- Anglická konverzace pro ţáky základní - Šachový krouţek školy

- Anglická konverzace pro ţáky základní

- Anglický jazyk – 1.-2.třída

školy

- Anglický jazyk – předškolní děti

- Anglický jazyk – konverzace pro 6.-

- Technický krouţek

9.ročník s rodilou mluvčí

Víkendové aktivity:

- Anglický jazyk – předškolní děti

- Vánoční a velikonoční aranţování

- Technický krouţek

- Drátování

- Anglický jazyk – mírně pokročilí

- Zdobení velikonočních perníků

- Anglický jazyk – pokročilí

- Drhání

Víkendové aktivity

Počet kurzistů: 271

- Podzimní aranţování

Společné jednorázové akce se ZŠ:


- Vánoční a velikonoční jarmarky

- Pedig- zvonečky a tácky

- Učitelský ples

- Drátování

- Den dětí

- Zdobení velikonočních perníků

- Masopustní průvod

- Drhání

110 příloha č.15, fotodokumentace 111 příloha č.16, fotodokumentace

- 66 -

- Den otevřených dveří.

Počet kurzistů: 462 Společné jednorázové akce se ZŠ: - Vánoční a velikonoční jarmarky -Učitelský ples -Den dětí - Masopustní průvod

Aktivity komunitní školy ve školním Aktivity komunitní školy ve školním roce 2008/2009

roce 2009/2010





- Karate

- Karate




- Hra na flétnu

- Hra na flétnu

- Hra na kytaru

- Hra na kytaru

- Malba a grafika

- Malba a grafika

- Anglický jazyk – školka Řestoky

- Šachový krouţek

- Anglická konverzace pro ţáky základní

- Anglický jazyk – školka Řestoky

školy

- Anglická konverzace pro ţáky ZŠ







- Víkendová keramika

- Víkendová keramika

- Šperky z korálků

- Betlém ze šustí

- Malování na sklo

- Paličkování

- Malování na hedvábí

- Šperky z korálků


- Malování na sklo

- Drátování


- Nádoby z pedigu

- Drátování

- Jóga

- Nádoby z pedigu


- Jóga

Společné jednorázové akce se ZŠ: - 67 -

- PC kurz pro začátečníky



- Učitelský ples

Společné jednorázové akce se ZŠ:

- Drakiáda


- Masopustní průvod

- Učitelský ples

- Den otevřených dveří.

- Masopustní průvod - Den otevřených dveří.

Pro uspřesnění k počtu účastníků je důleţité podotknout, ţe někteří se účastní v průběhu roku dlouhodobých nebo krátkodobých opakovaně, takţe tím se počet navyšuje. Na druhou stranu se v přehledu neobjevují návštěvníci jednorázových akcí (jarmarků, masopustu, …), kde se nevede s technických důvodů přesná evidence účastníků. Nabízené aktivity komunitní školy na školní rok 20010/2011 jsou součástí přílohy této práce.112

Komunitní škole Rosice- shrnutí kapitoly Z výše uvedeného je patrné, jakým významným nositelem vzdělání a společenského ţivota je toto sdruţení pro obec Rosice a její okolí. Komunitní škola se sídlem v základní škole byla v roce 2009 vybrána za kontaktní a informační sídlo Národní sítě venkovských komunitních škol pro Pardubický kraj.113 Rosická komunitní škola inspiruje i ostatní obce, které se vydávají

podobným komunitním směrem.

Například nejbliţší obce od Rosic, které zřizují svoji školu, se jiţ touto cestou vydaly-

112 příloha č. 17: Nabízené aktivity komunitní školy na školní rok 20010/2011 113 Kontaktní místa jsou zřízena jako pobočky bez právní subjektivity a slouží k přiblížení NSVKŠ dalším zájemcům o vesnické komunitní školy a rozvoj vesnic v krajíchh. V kontaktních místech zájemci z krajů najdou informace, rady, příklady dobré praxe z blízkého okolí a mohou získat všechny materiály NSVKŠ jak tištěné tak na CD. V současnosti (2010) jsou kontaktní místa ve čtyřech krajích- Vysočina, Moravskoslezský, Jihočeský a Pardubický kraj.

- 68 -

Komunitní škola Chrast, o.s. (vzdálenost od Rosic 3km) a Komunitní škola Hrochův Týnec, o.s. (vzdálenost od Rosic 7km). Nezbytným předpokladem pro realizaci komunitního záměru takového rozsahu a formy je kromě prvotního nadšení zakladatelů přechod na profesionální fungování. Nelze se spolehnout pouze na granty a sponzorské dary, je potřeba systém financování nastavit dlouhobě tak, aby umoţnil provoz i bez těchto finančních zdrojů. Zároveň by finanční příspěvek pro sdruţení od samosprávy měl být kaţdoročně stálou poloţkou v obecním rozpočtu, protoţe jak bylo několikrát zmíněno, bez podpory místního zastupitelstva pozbývá rozvoj komunitní školy v obci i na samotném smyslu. Zároveň je nutné podotknout, ţe ani sebelepší komunitní „kuchařka“ nenastartuje dlouhodobě úspěšnou komunitní školu bez energie realizátorů záměru. Důleţitým středobodem je personální obsazení koordinátora, který převáţně směřuje a nese všední provoz a organizaci aktivit sdruţení. To se v případě rosické komunity daří. Vedení školy je a musí být aktivně zapojeno v činnosti sdruţení, například v jejich kontrolních orgánech, jako je tomu v místní základní škole.

- 69 -

8. Závěr

V závěru své diplomové práce bych rád shrnul souvislosti mezi teoretickými poznatky komunitního vzdělávání v první části a jejich uvedení do praxe, které mapuje a na konkrétním příkladě škol a některých institucí dokládá část druhá. Po stručném seznámení s

historií komunitního vzdělávání seznamuji

s

obecnými principy fungování komunitní školy. V další části se zaměřuji na oblast venkova, ve které je definováno specifické prostředí

pro komunitní vzdělávání a

komplexně zmapován jeho postupný vývoj. Stav venkovských komunit vychází přes různé místní rozdílnosti ze stejných nebo podobných potřeb a jak vyplývá z analýzy dotazovaného vzorku škol, k jejich uspokojení můţe z velké míry přispět komunitní škola. Potvrdil se můj předpoklad, ţe pro komunitní činnost spojenou se školou se za současného legislativního stavu jeví jako nejschůdnější právní forma občanské sdruţení. Na konkrétním příkladě existence jedné komunitní školy v typicky venkovském prostředí je dokladována funkčnost a potřebnost komunitního vzdělávání pro tuto oblast. Pokud se mu dostane větší podpory od kompetentních míst a institucí má šanci odstartovat éru změn ve větší míře. Z práce je zřejmá zásadní pozice komunitního koordinátora. V různých obcích je řešena rozmanitě a odráţí individuální podmínky, potřeby a moţnosti dané lokality. Pozice koordinátora je za současného legislativního stavu nejasná a nejistá, coţ potvrzuje i analýza MŠMT a je hodně závislá na komunitním „vědomí“ vedení školy a obce. Případovou studii je potřeba brát jako jednu z prvních laštovek na českém venkovu a musíme mít na zřeteli fakt, ţe podobně jak je tomu u prvních vývojových stádií dítěte, tak i organizace má taková svá stádia. Obrazně řečeno rosická komunitní - 70 -

škola má po čtyřech letech existence za sebou jen první krůčky a ještě není zdaleka dospělá. Je tak spíše sirotek, který se o sebe musí postarat sám, ale ţije a ještě roste. Otázkou zůstává, zda je organizace ve své struktuře stabilní, ţe by „přeţila“ případný odchod koordinátorky, nebo na její osobě je závislý osud komunitního školství v obci. Míra této nejistoty je úměrná finančním moţnostem, které můţou být koordinátorovi nabídnuty. A to by nemělo zůstat jen na bedrech školy a nadšenců. Ministerská analýza doporučuje spolupráci mezi MŠMT a MPSV, která by měla vyústit v konkrétní zpracování legislativních kroků. Jako základní předpoklad úspěšného rozvoje komunitního školství je jasné definování pozice komunitního koordinátora, včetně jeho zařazení do katalogu prací, případně do Zákona o pedagogických pracovnících a nařízení vlády o stanovení míry vyučovací povinnosti. 114 V tomto případě by bylo výhodnější, aby koordinátor byl zaměstnancem školy a nebyl pouze závislý na příjmu z vlastní činnosti sdruţení. Spolupráce sdruţení a školy by však nadále pokračovala, vyuţívala oboustraně své

různé právní formy zaloţení a

umoţňovala členům místní komunity se aktivně podílet na činnosti sdruţení. Otázkou však zůstává, jaký model- co se týká pozice komunitního koordinátora- je pro český venkov ten pravý. Na základě dosavadních osobních zkušeností a z monitorování komunitního vývoje, především ve venkovské oblasti, vnímám pozici koordinátora více mimo základní školu, ve větší provázanosti (i finanční) s obecním úřadem. Výrazně by se eliminovalo riziko nedostatku finančních prostředků- obce hospodaří s více disponibilními zdroji neţ škola, zároveň by se škola mohla plněji věnovat své hlavní činnosti. Spolupráce koordinátora se školou je samozřejmě bezpodmínečná, bez ní by komunitní škola nemohla fungovat a otevřenost základní školy je rovněţ nezbytná. Je

114 příloha č. 19: Možnosti pracovněprávního a organizačního zařazení pozice komunitního koordinátora

- 71 -

však potřeba brát v potaz lidský potenciál, který je především v menších obcích omezen, o kapacitách v pedagogickém sboru ani nemluvě. Více by měla na svá bedra vzít místní samospráva, která má vytvářet podmínky pro dobrý ţivot v obci. Podpora komunitních aktivit by měla být součástí kaţdého strategického plánování obce bez ohledu, jaké je politické či personální obsazení na radnici.

- 72 -

Seznam použité literatury DEVEROVÁ, L., podklady k přednášce ze semináře Komunitní škola a právo,Nová škola, o.p.s., Základní škola Hostýnská, Praha, leden 2007 DOBEŠOVÁ, P. Komunitní školy v České republice – současný stav a moţnosti dalšího rozvoje (Diplomová práce – zkrácená verze). Praha: FF UK, 2002. 13 s. FIALA, J., E consulting, s.r.o. , záznam přednášky z Evropského týdne komunitních škol. Bory 21-27. srpna 2006. HADRABOVÁ, H., Účast rodičů a veřejnosti v komunitních školách, bakalářská práce, 2004, Brno KOL.AUT. Komunitní obec Bory-závěrečná zpráva projektu. Bory, 2006. KOL. AUT. Velký sociologický slovník I. 1. vyd. Praha: Karolinium, 1996. 747s. ISBN 80-7184-164-1 KOL. AUT. Národní program rozvoje vzdělávání v ČR-Bílá kniha.Tauris:Praha, 2001. 98 s. ISBN 80-211-0372-8 KOL.AUT. Pedagogický slovník (Průcha, Walterová, Mareš), 3.rozš.a a aktualiz. vydání, Portál, ISBN 80-7178-579-2 KOZÁKOVÁ, T., Analýza současného stavu a fungování komunitních škol v české republice s ohledem na moţnosti dalšího rozvoje, diplomová práce, Brno: Ekonomicko-správní fakulta MU, 2007 LAUERMANN, M. Škola jako centrum obce. Manuál. Jak budovat a posilovat komunitní rozměr školy. cit. 2004-03-22. dostupný z archivu materiálů o.p.s. Nová škola. 14s. LORENZOVÁ, J. Komunitní vzdělávání a komunitní škola. In KRAUS, B., POLÁČKOVÁ, B. Prostředí, člověk, výchova. 1 vyd. Brno: Paido, 2001. 199 s. ISBN 80-7315-004-2 MŠMT, přípravný materiál pracovní skupiny pro projekt ROZKOŠ, MŠMT, srpen 2009 MŠMT, Analýza škol majících zkušenost s naplňováním myšlenek komunitní školy – výtah ze studie, MŠMT, 2008 MURPHY, K., NOVÁK, T. Příručka profesního rozvoje koordinátora komunitního vzdělávání. 1.vyd. Praha : Nová škola o.p.s., 2005. s. 60. ISBN 80-903631-1-3. NOVÁ ŠKOLA. Výroční zpráva 2000 - 73 -

NOVÁ ŠKOLA. Výroční zpráva 2001 NOVÁ ŠKOLA A NSVKŠ. Návrh Smlouvy o partnerství a vzájemné spolupráci v aktivitách pro komunitní vzdělávání v České republice VALENTA, J. Školské zákony a prováděcí předpisy s komentářem-právní stav k 1.1.2006. 2.vyd.Olomouc : Anag, 2006. ISBN 80-7263-323-6 VIK, V. Plán rozvoje komunitního vzdělávání. Praha: Nová škola, 2004. 50 s. VIK, V., VRZÁČEK, P., Stav komunitních škol v České republice, Nová škola, 2005 Brána pro venkov, Newsletter Národní sítě venkovských komunitních škol se sídlem v Borech, srpen 2009, listopad 2009, březen 2010, srpen 2010 Strategické dokumenty a SWOT analýza Základní školy Rosice (2005) Výroční zpráva Základní školy Rosice, okres Chrudim, ze školního roku 2006/2007 Výroční zpráva Základní školy Rosice, okres Chrudim, ze školního roku 2007/2008 Výroční zpráva Základní školy Rosice, okres Chrudim, ze školního roku 2008/2009 Výroční zpráva Základní školy Rosice, okres Chrudim, ze školního roku 2009/20010 Výroční zpráva Základní školy Nasavrky, ze školního roku 2006/2007 Výroční zpráva Základní školy Nasavrky, ze školního roku 2007/2008 Výroční zpráva Základní školy Nasavrky, ze školního roku 2008/2009 Zřizovací listina ZŠ Rosice z 5.9.2005

Elektronické zdroje CHARLES MOTT FUNDATION. Community School developement. [online] 2003. [cit. 2010-07-04]. Dostupný z WWW: http://www.mott.org/sitecore/content/Globals/ Grants/2003/200300352_Community%20School%20Development.aspx Fond Vysočiny, samostatný účelový rozvojový fond [online]. 2002 [cit. 2010-07-04]. Dostupný z WWW: http://extranet.kr-vysocina.cz/fv/programy.php?id_prog=3 Manuál pro zaloţení, praxi, překonávání překáţek venkovské komunitní školy-zpráva o projektu Evropský týden komunitních škol, Bory 21-27. srpna 2006. [CD-ROM]. 1 vyd. Bory: Národní síť venkovských komunitních škol a E consulting, s.r.o. 2006. 1 CD ROM. Nadace Open Society Fund. Výroční zpráva 1997. [online] 2006 [cit. 2010-07-04]. Dostupný z WWW: http://www.osf.cz/download/files/OSF_VZ_1997.pdf - 74 -

Nadace Open Society Fund. Výroční zpráva 1998. [online] 2006 [cit. 2010-07-04]. Dostupný z WWW: http://www.osf.cz/download/files/OSF_VZ_1998.pdf Nadace Open Society Fund. Výroční zpráva 1999. [online] 2006 [cit. 2010-07-04]. Dostupný z WWW: http://www.osf.cz/download/files/OSF_VZ_1999.pdf NEUMAJER, O. Komunitní vzdělávání a komunitní školy. Učitelské listy 12/2000 [on line] cit. 2009-07-07. Dostupný z WWW: http://www.zsangel.cz/kos/kvaks.htm NOVÁ ŠKOLA. Výroční zpráva 2000 [online]. 2000. [cit. 2010-07-04]. Dostupný z WWW: < http://www.novaskola.org/web/data_cs/doc/m2/s2_2000.doc>. NOVÁ ŠKOLA, http://www.komunitnivzdelavani.cz/index.php?sect=home NOVÁK, T., Škola centrem obce-komunitní centrum, [online] 2005 [cit. 2010-07-04]. Dostupný z WWW:http://www.komunitnivzdelavani.cz/index.php?page=2§ion= 2&sub=2 MŠMT, Dlouhodobý záměr vzdělávání [online]. 2007 [cit. 2010-07-04], Dostupný z WWW: http://www.msmt.cz/vzdelavani/dlouhodoby-zamer-vzdelavani-msmt-2007 Stanovy Komunitní školy Rosice, o.s. [online] 2010 [cit. 2010-07-04]. Dostupný z WWW: http://www.kos-rosice.wz.cz/stanovy.htm Stanovy Národní sítě venkovských komunitních škol se sídlem v Borech, o.s. [online] 2010 [cit. 2010-07-04]. Dostupný z WWW: http://www.branaprovenkov/stanovy.htm ZÁKLADNÍ ŠKOLA ROSICE, OKRES CHRUDIM, [online], Dostupný z WWW: http://www.skola-rosice.net LEADER+ program Evropské unie realizovaný v členských zemích. [online] 2007 [cit. 2010-07-04]. Dostupný z WWW: http://leaderplus.cz/cz/article.asp?article_id=169&lang_id=1 a http://extranet.kr-vysocina.cz/fv/programy.php?id_prog= 50

- 75 -

Resumé The diploma thesis describes the history of community education system in the Czech Republic and the general principles of an operation of a community school. The second part of the thesis focuses on gradual development of community education in villages and introduces supportive organizations in the Czech Republic. The thesis deals with existence of one particular village community school and its benefit and the usefulness of community education in this region. The thesis also focuses on a position of a community coordinator, ways of fund raising and it describes current legislative rules under which community schools work. At the end of the thesis legislation changes are suggested to support the development and sustainability of community education of the Czech Republic.

- 76 -

Seznam příloh Příloha č. 1- Seznam strategických dokumentů školské politiky Příloha č. 2- Anketní lístek pro kurzy pořádané Komunitní školou Rosice Příloha č. 3- Porovnání občanského sdruţení a obecně prospěšné společnosti, DEVEROVÁ, L., přednáška ze semináře Komunitní škola a právo- Nová škola, o.p.s., Základní škola Hostýnská, Praha, leden 2007 Příloha č. 4- Stanovy Komunitní školy Rosice, o.s. Příloha č. 5- Smlouva mezi základní školou a komunitní školou Příloha č. 6- Stanovy občanského sdruţení Národní síť venkovských komunitních škol se sídlem v Borech Příloha č. 7- Výstupy z Evropského týdne venkovských komunitních škol, srpen 2006 Příloha č. 8- Vyhodnocení strukturovaných rozhovorů Příloha č. 9- Strategické dokumenty a SWOT analýza ZŠ ROSICE (výňatek 2005) Příloha č. 10- Výběr z obecního zpravodaje Příloha č. 11- Dotazník pro účastníky kurzu Příloha č. 12- Keramika:fotodokumentace Příloha č.13-Karate: fotodokumentace Příloha č. 14- Pozvánka na Den otevřených dveří ZŠ a KŠ Rosice Příloha č. 15- Angličtina pro předškoláky: fotodokumentace Příloha č. 16- Šachový krouţek: fotodokumentace Příloha č. 17- Nabídka aktivit komunitní školy na školní rok 2010/2011 Příloha č. 18-Mapa působnosti NSVKŠ Příloha č. 19- Moţnosti pracovněprávního a organizačního zařazení pozice komunitního koordinátora

- 77 -

Venkovská komunitní škola

Recommend Documents