Venkov a města ve vrcholném středověku 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20.
Které vynálezy (změny) a jak ovlivnily rozvoj zemědělství ve středověku? Co je to kolonizace? Proč k ní docházelo? Jak probíhala? Jaký je rozdíl ve vnější a vnitřní kolonizaci? Jak a kde vznikaly nové vesnice? Jaké typy vesnic znáš? Komu patřila půda, na níž vznikaly? Proč byly nově vzniklé vesnice osvobozeny od všech poplatků? Jak vznikly názvy vesnic a měst typu Žďár, Žďárek, Mýto, Lhota? Jak to, že v českém pohraničí a v horních městech žilo německy mluvící obyvatelstvo? Popiš středověkou vesnici. Které budovy tam stály, k čemu sloužily, z jakých materiálů se stavělo…? Kdo stál v čele vesnice a jaké byly jeho povinnosti? Jakým způsobem se lišila situace ohledně rozvoje měst na území bývalé říše římské (tedy např. ve Francii) od ostatních oblastí (tedy např. v Čechách)? Jakým způsobem města vznikala? Poznáme to na půdorysu města? Jak? Uváděj příklady konkrétních měst. Kdo a proč města zakládal, příp. povyšoval osady na města? Komu patřila půda, na níž stála města poddanská, královská a věnná? Uváděj příklady konkrétních měst. Kde obvykle vznikaly osady řemeslníků a obchodníků, jež byly později povýšeny na města? Uváděj příklady konkrétních měst. Jak vypadalo středověké město? Popiš jeho jednotlivé části (příp. budovy, opevnění…). Některá města se specializovala na určitou činnost. Na co se soustředila města přístavní, lázeňská, horní? Jaká privilegia (městská práva) města získávala? Rozdělte je na ta, která souvisela s městskou obranou a bezpečností, a na ta, která souvisela s obchodem a řemesly. Kdo byl plnoprávným měšťanem? Jaká měl práva a povinnosti? Jak fungovala městská správa? O co se starala? Kdo ji tvořil? Jací lidé kromě plnoprávných měšťanů ve městech žili? Jaké bylo postavení Židů ve středověké společnosti? Co směli a nesměli? která část města jim byla vyhrazena? Co jsou to cechy? Jakou měly funkci? Jmenuj konkrétní řemesla, jež se sdružovala do cechů. Co je hanza a kde působila? Jak se člověk mohl stát cechovním mistrem? Kdo je to tovaryš? Jak souvisí rozvoj zemědělství s rozvojem měst? Porovnej postavení venkovana a obyvatele města.
Pojmy: VENKOV: kolonizace – vnější / vnitřní, vesnice – podél cest a vodních toků / návesovky, žďáření, mýcení, klučení, lhůta, chomout, pluh – radlice s krojidlem, brány, trojpolní systém (hospodaření) – ozim, jař(ina), úhor, naturálie / peněžní dávky, vrchnost, rychtář, farář, kostel, fara, krčma, kovárna, mlýn, chlév, sýpka, chalupa, domy – roubené, hrázděné, zděné(cihla, kámen), došky, šindele MĚSTO: osada, vznik osad – na křižovatkách obch. cest / u brodů / v podhradí, město, vznik města – povýšení osady řemeslníků a kupců / „na zeleném drnu“, města – královská / poddanská (církev, šlechta = vrchnost) / věnná, města – lázeňská, horní, přístavní části města – náměstí, radnice, kašna, kostel, (klášter), měšťanské domy, domy řemeslníků, hostince, hradby, brány, (most), židovské ghetto, synagoga obyvatelé města – měšťané (plnoprávní – řemeslničtí mistři, majitelé domů a dílen, obchodníci, bankéři, majitelé lodí), neplnoprávní (tovaryši, dělníci, služebnictvo, učni, nádeníci, chudina /žebráci, tuláci, zločinci/), Židé (bankéři, obchodníci), správa města (městská rada = konšelé v čele s purkmistrem, rychtář) městská privilegia (práva) – mílové, várečné, konat trhy, vybírat clo / postavit hradby, mít městský znak, soudní, hrdelní cechy (soukeníci, pláteníci, řezníci, pekaři, tesaři, obuvníci, koželuhové, zlatníci …), hanza
DOBROVOLNÉ (NEPOVINNÉ) ÚKOLY 11 Doplň do tabulky, jak fungoval trojpolní systém (jak byly jednotlivé části pole využívány). 1. část
2. část
3. část
Vysvětli pojmy:
1. rok
OZIM = JAŘ =
3. rok
2. rok
ÚHOR =
21 Velmi časté pojmenování vesnic Lhota, Lhotka má své kořeny v 11. stol. – v době kolonizace. I další názvy jsou odvozovány do hospodářských činností, zaměstnání či etnické příslušnosti jejich obyvatel. Vysvětli původ těchto názvů:
Žďár
=
……………………………………………………………………………………………..…………
Kovárna =
……………………………………………………………………………………………..…………
Chrást
=
……………………………………………………………………………………………..…………
Kluky
=
……………………………………………………………………………………………..…………
Srbsko
=
……………………………………………………………………………………………..…………
Kácov
=
……………………………………………………………………………………………..…………
Němčice =
……………………………………………………………………………………………..…………
Lnáře
=
……………………………………………………………………………………………..…………
Rybná
=
……………………………………………………………………………………………..…………
Solnice
=
……………………………………………………………………………………………..…………
Podbřezí =
……………………………………………………………………………………………..…………
Mezilesí =
……………………………………………………………………………………………..…………
31 Urči, která z následujících tvrzení jsou pravdivá. V čele vesnice stál rychtář. Zápřah zvířete do chomoutu snížil jeho výkon. Neobdělanou část polnosti nazýváme úhor.
ANO – NE ANO – NE ANO – NE
41 Vysvětli pojmy: šindel
=
……………………………………………………………………………………………
došek
=
……………………………………………………………………………………………
žďáření
=
……………………………………………………………………………………………
klučení
=
……………………………………………………………………………………………
51 Doplň chybějící části textu. K zakládání měst ve střední Evropě došlo na přelomu .… a .… století. Města vznikala dvojím způsobem: 1) …………………………………………………………, 2) ……………………………………………………… . Městům založeným panovníkem říkáme města ………………………………, městům založeným šlechtou nebo církví (klášterem, biskupstvím) říkáme města ………………………………. . Důležité postavení mezi královskými městy měla tzv. města horní. Vysvětli, co si představuješ pod pojmem: a) horní město - ………………………………………………………………… b) věnné město - ………………………………………………………………… 61 Dokáže roztřídit tato města podle jejich postavení? Staré Město pražské, Hradec Králové, Třeboň, Jihlava, Náchod, Kutná Hora, Český Krumlov, Dobruška, Opočno, Nové Město nad Metují, Častolovice, Náchod, Vysoké Mýto MĚSTA KRÁLOVSKÁ
MĚSTA PODDANSKÁ
MĚSTA HORNÍ
Zjisti, v kterém roce (století) byl založen (povýšen) a do jaké skupiny patří Rychnov nad Kněžnou. 71 Města získávala od svých zakladatelů výsady a různá práva. Ke každému privilegiu přiřaď jeho obsah.
1. 2. 3. 4. 5.
právo trhové právo várečné právo hrdelní právo mílové právo hradební
A. B. C. D. E.
1.
2.
soudit a popravit zločince postavit si hradby vařit pivo pořádat thy žádný řemeslník se nesměl usadit v okruhu 1 míle od města 3.
4.
5.
81 Vysvětli pojmy: tovaryš
=
……………………………………………………………………………………………
cech
=
……………………………………………………………………………………………
hanza
=
……………………………………………………………………………………………
91 Urči, která z následujících tvrzení jsou pravdivá. Města vznikala pouze „na zeleném drnu“. Města, v nichž se těžila ruda, se nazývala horní. Mezi řemeslná privilegia nepatřilo právo mílové. Řemeslníci se sdružovali do cechů.
ANO – NE ANO – NE ANO – NE ANO – NE
101 Následující text uprav tak, aby odpovídal pravdě. Řemeslníci se sdružovali do spolků, kterým se říkalo řeholní řády. Členství v těchto spolcích mělo platnost ve všech městech království. Po vyučení se řemeslu se učedník stal mistrem a po složení zkoušek tovaryšem. 111 Víš, co znamená pojem ghetto? Pokus se zjistit: Bylo ghetto v místě tvého bydliště nebo jeho těsné blízkosti.? Jaká skupina obyvatel v ghettech žila? V kterém století byla ghetta zrušena? V kterém českém městě zřídili nacisté v době protektorátu ghetto? 121 Obrázky symbolizují městská privilegia. Pojmenuj tato městská práva.
……………………….… …..…………………………. …………………………. …………………………….. 131 Která města na obrázku vznikala postupně (P), která „na zeleném drnu“ (ZD)? Rozhodnutí zdůvodni.
………………….
…………………..
…………………..
…………………..
141 Obyvatelé středověkých měst se dělili podle majetku:
AORŠTVY ………………………
CEKPU ………………………
CEEIKLMNŘSÝ IMRST …………………………………….
151 Urči, která z následujících tvrzení jsou pravdivá. Řemeslná výroba byla organizována do cechů. Členem cechu byl mistr i tovaryš. Cech organizoval výrobu a dohlížel na kvalitu. Cech měl právo vyloučit člena, který vyráběl nekvalitní zboží. Cech pomáhal zchudlým členům nebo vdovám po nich.
ANO – NE ANO – NE ANO – NE ANO – NE ANO – NE
161 Doplň text. Dvě nejdůležitější budovy ve středověkém městě byly R _ _ _ _ _ E, v níž zasedala M _ _ _ _ _ Á R _ _ A (12 K _ _ _ _ _ Ů v čele s P _ _ _ _ _ _ _ M), a K _ _ _ _ L. Na viditelném místě za městem případně na náměstí bylo P_ _ _ _ _ _ _ _ Ě, kde byla prováděna exekuce na zločincích. Na náměstí často bývala i K _ _ _ A. Město bylo obvykle obehnáno H _ _ _ _ _ _ I. Ve středověkých městech žili vedle většinové křesťanské společnosti i Ž _ _ É, jimž byla vyhrazena část, která se nazývá G _ _ _ _ O. Ti se každou sobotu shromažďovali v S _ _ _ _ _ _ E. 171 Zakroužkuj správná tvrzení. Co bylo u Židů hlavním zdrojem jejich obživy? a) řemesla b) obchod a finance c) zemědělství Která řemesla směli vykonávat? a) bez omezení b) ta, která byla ve městě potřebná
c) pouze pro potřebu své komunity
181 Jak vypadala města ve 13. století? Zakroužkuj dvě tvrzení, která jsou správná. 1. 2. 3. 4. 5.
Ulice měst byly dlážděné. Obyvatelé vyhazovali často odpadky přímo z oken. Domy byly číslovány. Domy měly domovní znamení. Za městem se nacházely řemeslnické dílny.
191 K charakteristikám připiš správné pojmy. a) poplatek za dovezení zboží - ……………………….. b) majitel řemeslnické dílny s právem podnikat ve městě - ……………………….. c) budova, kde zasedala městská rada - ………………………..
