Situační a výhledová zpráva
VČELY Stavy včelstev šly v roce 2003 na nejnižší úroveň od roku 1993 Spotřeba medu stagnuje Saldo zahraničního obchodu s medem je dlouhodobě kladné
2004 Únor Vydává Ministerstvo zemědělství České republiky
Odbor živočišné výroby
MZe ČR
Odpovědná odborná redaktorka: Ing. Markéta Roubalová, CSc. MZe ČR Ředitel odboru: Ing. Miloš Lukášek
MZe ČR
Zdroje informací, zpracovatelé podkladů: Český statistický úřad Český svaz včelařů Evropská komise Generální ředitelství cel
Ministerstvo zemědělství České republiky WTO (World Trade Organisation) – Světová obchodní organizace
Autorka touto cestou děkuje za spolupráci všem uvedeným organizacím a jejich odborným pracovníkům. Předkládaná situační a výhledová zpráva navazuje na zprávu, která byla vydána v prosinci roku 2000. Situační a výhledové zprávy jsou k dispozici na zemědělských agenturách – pozemkových úřadech MZe ČR, na okresních pracovištích Agrární komory a v budově Ministerstva zemědělství České republiky. Situační a výhledová zpráva je též k dispozici na síti Internet, na adrese: http://www.mze.cz.
OBSAH Obsah ................................................................................................................................................... 11 Souhrn ................................................................................................................................................. 11 Zásahy státu ......................................................................................................................................... 11 Základní ukazatele výroby .................................................................................................................. 15 Cenový vývoj .................................................................................................................................... 13 Zahraniční obchod ............................................................................................................................... 15 Zahraniční trhy ................................................................................................................................... 18 Příloha ................................................................................................................................................... 19
Vydalo Ministerstvo zemědělství ČR, Těšnov 17, 117 05 Praha 1 ISBN 80 - 7084 - 251-2, ISSN 1211-7692, MK ČR E 11003
ÚVOD Chov včel patří k velmi významnému odvětví zemědělství. Pro dobré opylení entomofilních (hmyzosnubných) rostlin je v ČR potřeba cca 700 tisíc včelstev. Stav v roce 2003 byl pod touto kritickou hranicí (477 743 včelstev). V roce 2003 byl stav včelstev proti roku 1993 nižší o 30,3 %.
SOUHRN V devadesátých letech 20. století došlo v ČR k významnému snížení stavů včelstev a počtu včelařů. Dlouhodobý pokles stavů včelstev se zastavil až v roce 1999 (stav roku 1993 – 73 401 včelstev, rok 1998 – 57 280 včelstev, rok 1999 – 57 622 včelstev). Po roce 1999 stavy včelstev opět klesaly pod kritickou hranici a v roce 2003 dosáhly 477 743 včelstev. Vlivem klesajících stavů včelstev průběžně klesá výroba medu. V roce 2003 se výroba medu proti roku 2002 zvýšila i přes pokles stavů včelstev z důvodu vysokého výnosu medu na včelstvo a dosáhla tak úrovně 6 303,2 t. Spotřeba medu v ČR kolísá v jednotlivých letech od 0,4 – 0,6 kg/obyv./rok. Ceny zemědělských výrobců přírodního medu stouply v roce 2003 proti roku 2002 až na cenu 65,13 Kč/kg (o 2,1 %). V roce 2004 se očekává další zvýšení cen. V letech 2002 a 2003 se spotřebitelské ceny medu zvýšily a kopírovaly tak zvýšení cen zemědělských výrobců. Saldo zahraničního obchodu s včelím medem je dlouhodobě kladné vyjma roku 1997. Vzhledem k vysoké kvalitě tuzemského medu je vývozní cena výrazně vyšší než cena dovozní. Trh medu v EU se vyznačuje trvalým deficitem nabídky medu z domácí produkce. Soběstačnost EU je pod 50,0 %. Tyto trendy se patrně v roce 2004 nezmění.
ZÁSAHY STÁTU 1. Celní opatření 2 Podpůrná opatření pro rok 2003 3. Legislativa k sektoru včely 1. Celní opatření Celní sazebník pro rok 2003 zachycuje stav celních sazeb, který vyplývá z mezinárodních dohod a ze závazků WTO. Pro počátek roku 2004 zůstává celní sazebník nezměněný a od 1. 5. 2004 bude platit celní sazebník EU.
1
Výklad vybraných pojmů používaných v zahraničním obchodě: Všeobecná celní sazba
se uplatňuje v případech, kdy dovozce neprokáže zemi původu zboží, nebo jestliže dovážené zboží pochází ze země, které ČR neposkytuje doložku nejvyšších výhod (výčet těchto zemí je uváděn pouze pro úplnost výkladu tohoto pojmu: Antarktida, Bhútán, Bouvetův ostrov, Heardův ostrov, Komory, Nauru, Samoa, Vanuatu a Západní Sahara).
Smluvní celní sazba
se uplatňuje v případech, kdy dovážené zboží pochází ze země, které ČR poskytuje doložku nejvyšších výhod (jde o ostatní země, pro které neplatí všeobecná celní sazba). Smluvní celní sazby vycházejí z výsledků Uruguajského kola mnohostranných obchodních jednání GATT.
Smluvní celní sazba v rámci celní kvóty
je nižší než výše uvedené smluvní celní sazby a uplatňuje se do okamžiku vyčerpání množství zboží, které je celní kvótou určeno. Tyto celní sazby se použijí automaticky, není potřeba o ně žádat.
Ostatní poplatky vybírané při dovozu zboží:
Kromě celních poplatků se při dovozu vybírají : a) daň z přidané hodnoty b) spotřební daň c) správní poplatek v případě, že jde o obchod spojený s vydáním licence.
Bez cla
U položek (či číselně označených a slovně blíže popsaných druhů zboží) s uvedením „bez cla“, „kvóta bez cla“ (popř. ,,K bez cla“) se buď na veškeré množství či na kvótou určené množství clo nevyměřuje. Bez cla je rovněž veškeré zboží dovážené v rámci celní unie ze Slovenské republiky při splnění podmínek stanovených Smlouvou o vytvoření celní unie mezi Českou a Slovenskou republikou.
Preferenční celní sazba
je uplatňována pro dovozy z nejméně rozvinutých 49 zemí (dovoz je bez cla a to bez výjimky) a z 96 rozvojových zemí (celní úlevy). Dále je prefernční celní sazba uplatňována u zemí, s kterými jsou vytvářena integrační ekonomická seskupení (např. CEFTA, EU). a) „bez cla“ znamená nulovou sazbu dovozního cla. b) „15,0“ znamená, že clo se vyměří z celní hodnoty zboží sazbou 15 %. c) ,,K 15,0“ clo se do vyčerpání celní kvóty stanovuje ve výši 15 %, po vyčerpání kvóty se použije smluvní celní sazby.
GATT
General Agreement on Tariffs and Trade – Všeobecná dohoda o clech a obchodu Na aktivity obchodně politické navázala od 1. 1. 1995 WTO (World Trade Organisation – Světová obchodní organizace) Základní principy WTO, které se však plně nevztahují na zem. výrobky: -
-
2
nediskriminace (nezvýhodňování tuzemského zboží před zahraničním) ochrana transparentními celními tarify stabilní podmínky obchodu (před zrušením jakéhokoliv závazku, např. celní sazby, nutno jednat se všemi smluvními partnery). nepoužívat množstevních omezení (v případě nutnosti podléhá pravidlům GATT) obrana proti nekalé soutěži (ochrana proti dumpingu, vývozním subvencím, domácím podporám).
Oblasti volného obchodu
Spojí-li se dva nebo více států a vzájemně odstraní cla a jiná obchodní omezení, vzniká zóna (oblast) volného obchodu, která je předstupněm celní unie. Oblasti (zóny) volného obchodu jsou formy mezinárodní spolupráce, založené na dohodách, které zahrnují několikaleté přechodné období odstraňování tarifních i netarifních překážek obchodu. Proces vytváření oblasti volného obchodu se projevuje formou poskytování preferenčního snížení cla. -
Celní unie
Česká republika je zapojena do devíti zón volného obchodu s: Evropskou unií – EU, Evropským sdružením volného obchodu – ESVO (Island, Lichenštejnsko, Norsko, Švýcarsko) se zeměmi Středoevropské oblasti volného obchodu – CEFTA , s Lotyšskem, s Estonskem, s Litvou, s Izraelem, s Tureckem, s Chorvatskem.
Obchodní vztah dvou či více zemí založený na a) odstranění dovozních cel pro zboží pocházející z těchto zemí (za podmínky prokazatelnosti původu zboží). b) na zboží pocházející z celní unie se nevztahuje žádné množstevní omezení (výjimka: zbraně, vojenský materiál, omamné a psychotropní látky), založené na udělování licencí. c) jednotné celní předpisy a celní sazebník, včetně systému preferencí. d) společný postup při sjednávání dohod o zónách volného obchodu. Česká republika má vytvořenu celní unii se Slovenskou republikou od 1. 1. 1993.
Celní sazby ČR k 1. 1. 2004 Kód položky 0409 00 00 1521 90 91 1521 90 99
Název Přírodní med Včelí vosk a jiné hmyzí vosky, též rafinované nebo barvené – surový Včelí vosk a jiné hmyzí vosky, též rafinované nebo barvené – ostatní
Všeobecné %
Smluvní %
30,0
17,0
5,0
Bez
5,0
Bez
Pramen: Celní sazebník, GŘ Cel
Celní preferenční kvóty a celní sazby Položka celního sazebníku 0409 00 00 0409 00 00
Země Maďarsko Chorvatsko
Název Přírodní med Přírodní med
Množství kvóty (t)
Celní sazba v rámci kvóty (%)
50 150
10 5
Pramen: Celní sazebník
Od 1. 7. 2000 vstoupila v platnost tzv. ,,Dvounulová vatianta“ na dovoz a vývoz zboží s Evropskou unií. Na přírodní med byla uplatněna kvóta 1 000 tun s nulovou celní sazbou. Od května 2003 vstoupila v platnost nová dohoda mezi Českou republikou a Evropským společenstvím o nových
3
vzájemných zemědělských koncesích. Proti předchozí dohodě došlo v sektoru přírodního medu ke změně. Bez cla a bez kvót je celá položka celního sazebníku 0409 – přírodní med při vzájemném obchodu mezi ČR a EU. Dovozní celní sazby EU pro rok 2004 (pro ČR platí od vstupu do EU – 1. 5. 2004) Kód položky
Název
0409 00 00 152190 91 1521 90 99
Med přírodní Včelí vosk surový Včelí vosk – ostatní
Celní sazba (%) 17,3 Bez cla 2,5
Pramen: Celní sazebník EU
2. Podpůrná opatření Pro rok 2003 platily „Zásady, kterými se stanovují podmínky pro poskytování finančních podpor formou dotací na základě podpůrných programů stanovených podle § 2 odst. 1 zákona č. 252/1997 Sb“. Podpůrný program č. 10 Podpora činnosti odbytových organizací výrobců, podpora evropské integrace nevládních organizací u vybraných zemědělských komodit za účelem společného odbytu zemědělských výrobků a vytváření efektivní marketingové struktury, kde jsou obsaženy i přírodní včelí produkty. Přímá ekonomická podpora pro chovatele včel byla do roku 2003 poskytována podle nařízení vlády ČR č. 505/2000 Sb., ve znění nařízení vlády č. 500/2001 Sb., ve výši 150 Kč na zazimované včelstvo. V roce 2004 bude podpora pro chovatele včel uplatňována podle Zásad, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotací na základě § 2 odst. 1 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství pro rok 2004. Dne 5. listopadu 2003 vstoupilo v platnost Nařízení vlády č. 390/2003 Sb., kterým se stanoví pravidla použití příjmů Pozemkového fondu České republiky k podpoře obnovy včelstev. Podporu poskytne Český svaz včelařů za včelstva uhynulá v důsledku nepříznivého zimního období od 24. 12. 2002 do 21. 3. 2003 fyzické, popřípadě právnické osobě prostřednictvím své základní organizační jednotky, a to ve stejné výši na každé obnovené včelstvo, nejvýše však do 1 500 Kč na 1 obnovené včelstvo (mimořádná podpora).
3. Legislativa k sektoru chov včel Zákon č.154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen plemenářský zákon) upravuje podmínky pro šlechtitele a chovatele ve znění pozdějších předpisů. Od 1. 1. 2004 nabývá účinnosti zákon č. 282/2003 Sb., kterým byl novelizován zákon č. 154/2000 Sb. V návaznosti na tento zákon byla vydána vyhláška č. 471/2000 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení plemenářského zákona. Tato vyhláška vstoupila v platnost 1. 1. 2001. Další vyhláškou, která navazuje na plemenářský zákon je vyhláška č. 357/2001 Sb., o označování a evidenci koní, prasat, běžců a zvěře ve farmovém chovu a o evidenci drůbeže, plemenných ryb a včel. Včel se týká oddíl 8 – Evidence včel. V červenci 2003 vstoupil v platnost zákon č. 286/2003 Sb., který je úplným zněním zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon) jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 29/2000 Sb., zákonem č. 154/2000 Sb., zákonem 102/2001 Sb., zákonem č. 76/2002 Sb., zákonem č. 120/2002 Sb., zákonem č. 320/2002 Sb., a zákonem č. 131/2003 Sb.
4
Vyhláška č. 76/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky pro přírodní sladidla, med, cukrovinky, kakaový prášek a směsi kakaa s cukrem, čokoládu a čokoládové bonbony. Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost. Tato vyhláška byla vydána k zákonu č. 110/97 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích. Významný je i Zákon o ekologickém zemědělství č. 220/2000 Sb., umožňující získávat včelí produkty s označením EKO. Zákon č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy nabyl účinnost 10. 5. 2000. Pro včelařskou veřejnost je důležité, že stát za stanovených podmínek nahradí škodu na včelařském majetku, způsobí-li ji medvěd hnědý, který se sporadicky může vyskytovat na severní Moravě. Vyhláška č. 90/2002 Sb., kterou se stanoví opatření k zabezpečení ochrany včel, zvěře a ryb při používání přípravků na ochranu rostlin. Zásady pro zlepšování podmínek pro výrobu a prodej medu v EU stanoví Nařízení Rady (ES) č. 1221/97 a prováděcí Nařízení Komise (ES) č. 2300/97 a tato nařízení se stala základem pro „Český program k opatření ke zlepšení výroby a prodeje medu“, který připravilo Ministerstvo zemědělství ČR jako dokument pro předvstupní jednání ČR s EU.
ZÁKLADNÍ UKAZATELE VÝROBY Vývoj počtu včelařů a včelstev Rok
Počet včelařů
Počet včelstev
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003
73 401 70 534 65 805 61 428 58 647 57 280 57 622 55 245 53 315 52 768 50 940
685 321 630 026 622 336 537 136 510 363 542 161 564 981 534 814 537 226 517 743 477 743
Pramen: Český svaz včelařů
Od roku 1993 trval pokles stavů včelstev až do roku 1997. Základní příčinou poklesu počtu včelstev v ČR je ekonomická nezajímavost této činnosti. Teprve v roce 1998 se podařilo zastavit pokles stavů včelstev a došlo dokonce i k nárůstu. Nárůst však byl hlavně způsoben kategorií chovatelů nad 30 včelstev, kde se od roku 1996 do roku 1999 zvýšil počet chovaných včelstev o 28 673, tj. o 31 %. Ostatní chovatelé se vrátili přibližně na úroveň roku 1996. Po roce 1999 došlo opět k poklesu stavů včelstev až na konečných 477 743 v roce 2003. Začátek roku 2003 byl poznamenán neobvykle vysokým úhynem včelstev způsobeným klimatickými vlivy. V roce 2003 je stav včelstev proti roku 1993 nižší o 30,3 %. Pokles včelstev byl zaznamenám u většiny kategorií včelařů, kromě kategorie 101 – 150 včelstev, která proti roku 2002 vzrostla o 5,1 %. Současný stav včelstev je stále pod kritickou hranicí možnosti opylení entomofilních rostlin. Potřeba včelstev na opylení v ČR je minimální stav 700 000. Proto je snaha o jejich rozšíření.
5
V roce 2004 bude snaha počet včelstev zvýšit. Vše závisí na klimatických podmínkách a také na cenových relacích po vstupu ČR do EU. Přehled počtu včelstev a včelařů organizovaných v ČSV podle kategorií Včelaři 111 – 5 včelstev 116 – 10 včelstev 111 - 15 včelstev 116 – 30 včelstev 131 – 100 včelstev 101 – 150 včelstev Nad 150 včelstev Celkem
Včelstva
2000
2001
2000
23 455 15 374 7 084 5 771 1 996 77 51 54 304
25 000 16 000 8 000 6 000 2 500 800 60 58 860
89 403 121 272 85 661 125 889 91 001 8 608 10 797 532 631
2001 100 000 120 000 80 000 140 000 100 000 10 000 11 000 561 000
Pramen: Český svaz včelařů
Přehled počtu včelstev a včelařů organizovaných v ČSV podle kategorií Včelaři 1 - 5 včelstev 6 - 10 včelstev 11 - 15 včelstev 16 – 30 včelstev 31- 100 včelstev 101-150 včelstev Nad 150 včelstev Celkem
Včelstva
2002
2003
2002
21 564 14 627 6 193 5 699 2 086 99 61 50 329
22 007 13 636 5 614 5 075 1 941 102 60 48 435
76 039 113 309 79 662 121 159 96 406 11 837 13 427 511 839
2003 72 641 104 952 72 548 106 633 89 880 12 446 13 016 472 116
Pramen: Český svaz včelařů
Přísun včelstev do lesů a k plodinám K plodinám Do lesů Celkem
1998
1999
2000
2001
2002
2003
36 988 21 191 58 179
45650 24595 70245
47506 30549 78 055
55 000 35 000 90 000
42 465 26 082 68 547
31 506 18 712 50 218
Pramen: Český svaz včelařů
Počty matek, přísun včelstev k plodinám a do lesů podle krajů v roce 2003 Kraj Pražský Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královehradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Zlínský Olomoucký Moravskoslezský Celkem Pramen: Český svaz včelarů
6
Počet matek
Přísun k plodinám
Přísun do lesů
709 12 123 12 018 11 891 2 739 4 326 3 779 6 822 8 028 8 752 16 983 7 989 9 219 14 128 119 506
16 3 701 1 936 3 213 236 881 332 2 690 1 727 1 514 8 364 1 589 3 448 1 859 31 506
10 1 612 1 491 2 903 103 435 176 614 1 039 941 4 508 526 2 914 1 440 18 712
7
Výroba a spotřeba medu Jedním z faktorů, který nepříznivě ovlivňuje české včelařství, je relativně nízká spotřeba včelích produktů, zvláště medu, která se pohybuje v ČR kolem 0,5 kg na obyvatele za rok. V roce 2000 přes pokles stavů včelstev se proti roku 1999 zvýšila produkce medu vlivem vyššího průměrného výnosu medu na jedno včelstvo. Opačná situace nastala v roce 2001, kdy stav včelstev proti roku 2000 stagnoval, ale snížil se výnos medu na jedno včelstvo (dosáhl úrovně roku 1995) a tím se snížil celkový výnos medu o 16 %. V roce 2002 poklesly stavy včelstev a zároveň klesl i výnos medu a to se odrazilo na celkové produkci medu. Nejnižší stavy včelstev od roku 1993 byly v roce 2003, ale vlivem příznivého počasí v první polovině tohoto roku se výrazně zvýšil oproti minulým letům výnos medu na jedno včelstvo a tak se produkce medu dostala na úroveň 6 303 tun. Vývoj produkce medu Rok
Počet včelstev
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003
685 321 630 026 622 336 537 136 510 363 542 161 564 981 534 814 537 266 517 743 477 743
Prům. výnos kg/včelstvo Med Vosk 11,11 12,30 11,68 9,91 9,00 13,80 13,00 13,89 11,63 10,94 13,19
0,24 0,24 0,26 0,29 0,27 0,23 0,28 0,27 0,34 0,37 0,43
Celkový výnos (tuny) Med Vosk 7 616,6 7 750,0 7 266,8 5 321,6 4 532,0 7 500,0 7 318,0 7 500,0 6 300,0 5 883,1 6 303,2
167,6 152,3 161,1 156,4 119,0 125,0 159,0 150,0 186,0 186,6 284,9
Pramen: Český svaz včelařů
Od roku 2000 vlivem klesajících stavů včelstev výroba medu klesá. Spotřeba medu víceméně stagnuje, ale vlivem vysokých zásob (do roku 2002) bylo saldo zahraničního obchodu s medem kladné. K vývozu medu přispěla i „dvounulová varianta“ se zeměmi EU, která byla zavedena v polovině roku 2000. V roce 2003 se výroba medu proti roku 2002 zvýšila o 7,1 % a přes nízkou počáteční zásobu zůstalo saldo zahraničního obchodu kladné. Výroba a spotřeba medu v ČR (tuny) 1993 Počáteční zásoba Výroba Dovoz Nabídka celkem Spotřeba Vývoz Konečná zásoba
2 000,0 7 616,4 663,0 10 279,4 4 871,7 1 671,0 3 736,7
1994 3 736,7 7 750,0 620,0 12 106,7 4 969,4 3 154,0 3 983,3
Pramen: MZe, Český svaz včelařů, Celní statistika
8
1995
1996
1997
1998
1999
3 983,3 7 266,8 522,0 11 772,1 4 859,7 4 274,0 2 638,4
2 638,4 5 321,6 819,0 8 779,0 4 900,0 2 441,0 1 438,0
1 438 4 532 750 6 765 4 950 277 1 538
1 538 8 085 1 000 10 623 5 000 3 000 2 623
2 632 7 318 686 10 623 6 000 1 169 3 940
Výroba a spotřeba medu v ČR (tuny) Počáteční zásoba Výroba Dovoz Nabídka celkem Spotřeba Vývoz Konečná zásoba
2000
2001
2002
2003
1 759,9 7 500,0 700,0 9 959,9 6 000,0 2 500,0 1 459,9
1 459,9 6 300,0 1 073,0 8 832,9 6 000,0 1 793,0 1 039,9
1 039,9 5 883,1 1 144,0 8 067,0 5 700,0 1 867,0 500,0
500,0 6 303,2 1 757,0 8 560,2 5 698,0 2 024,0 838,2
Pramen: MZe, Český svaz včelařů, Celní statistika
Spotřeba medu Spotřeba medu od roku 1990 jen mírně kolísá a pohybuje se mezi 0,4 – 0,6 kg/obyv./rok. Snahou je zvýšení spotřeby kromě tradičního balení medu i větším výběrem výrobků, které obsahují med, jako jsou masné výrobky (paštiky), pekárenské výrobky (perníčky a jiné pečivo) a také různé druhy medoviny. Spotřeba medu (kg/obyv./rok) 1990
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003*
0,4
0,4
0,4
0,6
0,6
0,6
0,5
0,5
0,5
Pramen: ČSÚ Poznámka: * odhad
9
10
11
CENOVÝ VÝVOJ Vývoj cen zemědělských výrobců V průběhu let 1992 až 1995 došlo k poměrně nerovnoměrnému vývoji cen zemědělských výrobců za včelí med. V roce 1994 došlo ke snížení cen zemědělských výrobců za včelí med pod úroveň nákupních cen dosažených v předchozích letech. Během roku 1995 se situace změnila a ceny začaly růst. Rostly až do roku 1997, kdy kulminovaly. Snížení cen v roce 1998 a 1999 (i když v roce 1999 proti roku 1998 vzrostly o 4,9 %, ale přesto nedosáhly roku 1997) bylo důsledkem dostatečné nabídky na tuzemském trhu a vysokých zásob. Od roku 2000 nebyly měsíční ceny zemědělských výrobců medu publikovány, zveřejněny byly pouze průměrné roční ceny. Ceny zemědělských výrobců za včelí med (Kč/kg) Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Průměr roku
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
35,0 35,0 32,0 35,0 25,0 31,0 32,7 39,4 42,6 50,0 41,6 41,6 34,9
41,0 43,5 42,0 42,0 42,0 26,8 27,1 40,0 44,1 39,1 39,5 45,0 33,0
33,5 40,0 45,0 45,0 41,0 17,8 21,0 21,0 29,8 40,0 40,0 33,9 24,0
38,1 38,1 32,8 39,0 39,2 41,2 44,4 41,7 34,1
49,5 49,7 35,7 38,7 39,5 39,6 44,1 50,7 43,4
50,0 60,0 61,0 71,6 60,6
55,10 55,10 55,10
51,20 64,41 57,81
Pramen: ČSÚ
Ceny zemědělských výrobců a spotřebitelské ceny včelího medu (Kč/kg) Ceny zeměd. výrobců Spotřebitelské ceny
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
24,0
34,1
43,4
60,6
55,10
57,8
67,0
57,7
63,80
65,13
78,7
82,7
91,4
121,2
136,2
130,0
128,5
124,8
125,73
133,47
Pramen: ČSÚ
V roce 2001 klesla průměrná cena zemědělských výrobců medu proti roku 2000 o 13,9 %. V roce 2002 nastal zlom a ceny zemědělských výrobců začaly stoupat a v roce 2003 tak přesáhly úroveň průměrných cen roku 1997. V roce 2004 by se měly ceny zemědělských výrobců přírodního medu zvýšit až o 10 %.
Vývoj spotřebitelských cen Od roku 1992 až do roku 1998 docházelo k neustálému meziročnímu růstu spotřebitelských cen včelího medu. V roce 1999 došlo k poklesu těchto cen včelího medu proti roku 1998 o 4,6 %. V roce 2000 a 2001 nastal další mírný pokles spotřebitelských cen medu. Hlavním důvodem byla snaha o zvýšení odbytu medu na tuzemském trhu a větší možnost uplatnění na zahraničních trzích. V letech 2002 a 2003 se spotřebitelské ceny přírodního medu zvýšily a kopírovaly tak ceny zemědělských výrobců. V roce 2004 se očekává další mírné zvýšení těchto cen.
12
Spotřebitelské ceny včelího medu (Kč/kg) po měsících Období
1992
1993
1994
1995
1996
Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec
68,56 69,02 69,24 69,04 68,74 69,14 68,84 67,86 67,84 68,58 69,08 69,12
73,28 68,56 75,68 76,84 76,78 77,48 77,86 77,80 78,80 79,00 79,18 79,18
76,48 77,38 77,18 77,74 78,98 78,18 78,14 78,82 79,94 80,68 80,62 80,70
80,34 81,51 81,90 82,34 83,23 83,31 83,33 83,79 83,01 82,98 83,19 83,07
84,49 86,12 85,45 85,39 85,71 87,81 89,39 91,30 94,74 99,55 102,98 103,62
Pramen: ČSÚ
Spotřebitelské ceny včelího medu (Kč/kg) po měsících Období Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
105,92 112,42 115,25 121,37 120,77 123,05 121,04 121,40 124,40 127,73 128,76 133,10
134,40 136,55 137,50 138,06 139,49 138,69 138,01 137,39 137,11 124,37 131,37 131,18
131,55 129,47 129,61 127,76 129,48 130,74 129,52 130,63 130,99 131,02 130,10 129,43
128,77 128,70 128,34 126,73 126,88 128,38 129,01 129,43 128,58 129,33 128,96 128,57
127,26 124,63 125,93 126,82 126,82 126,32 124,28 123,34 122,57 123,35 123,19 122,61
123,01 123,95 125,95 126,43 127,09 126,49 126,28 126,86 126,21 125,51 125,33 125,61
128,47 128,62 129,44 132,64 133,75 134,99 135,90 135,20 134,52 134,51 136,04 137,50
Pramen: ČSÚ
13
14
ZAHRANIČNÍ OBCHOD S VČELÍM MEDEM A VČELÍM VOSKEM V posledních letech je patrný pokles dovozových cen medu (dovozní cena medu v roce 1997 – 45,08 Kč/kg, v roce 1999 – 36,45 Kč/kg) a výrazný pokles ceny vyváženého medu ( v roce 1998 – 71,90 Kč/kg a v roce 1999 – 46,20 Kč/kg). Toto snížení bylo způsobeno mimo jiné nedostatkem medovicového, finančně lépe ohodnoceného medu. Od roku 2000 až do roku 2003 se vývoz medu pohybuje okolo 2 000 tun i vlivem bezcelních kvót v rámci tzv. „dvounulové varianty“ se zeměmi EU. Vzhledem k vysoké kvalitě tuzemského medu je vývozní cena výrazně vyšší než dovozní cena. Nižší dovozní ceny medu jsou způsobeny poptávkou po méně kvalitních druzích, které slouží především pro zpracování na výrobky. Vývoz přírodního medu (0409) a včelího vosku (1521 9091,99) v tunách 1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
Med přírodní 3 154 Včelí vosk 4
4 274 32
2 441 24
277 29
989 28
1169 17
2 271 20
1 793 4
1 867 0,5
2 024 0,8
Pramen: Celní statistika
Dovoz přírodního medu (0409) a včelího vosku (1521 9091,99) v tunách Med přírodní Včelí vosk
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
620 15
522 44
819 87
750 52
614 30
686 23
660 16
1 073 11
1 144 15
1 757 29
Pramen: Celní statistika
Saldo zahraničního obchodu se včelím medem v tunách Vývoz Dovoz Saldo
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
3 154 620 2 534
4 274 522 3 752
2 441 819 1 622
277 750 - 473
989 614 375
1 169 686 483
2 271 660 1 611
1 793 1 073 720
1 867 1 144 723
2 024 1 757 267
Pramen: Celní statistika
15
Zahraniční obchod s přírodním medem podle zemí a dovoz a vývoz celkem Rok 2000 Země
tuny
Kč/kg
Argentina Rakousko Bulharsko Chile Čína Německo Španělsko Moldávie Nový Zéland Slovensko Turecko Dovoz celkem Vývoz celkem 2001 Argentina Rakousko Bulharsko Brazílie Čína Německo Španělsko Itálie Moldávie Nový Zéland Rumunsko Slovensko Dovoz celkem Vývoz celkem 2002 Argentina Rakousko Bulharsko Brazílie Čína Německo Španělsko Maďarsko Mexiko Polsko Rumunsko Slovensko Ukrajina Dovoz celkem Vývoz celkem
201 54,7 2,8 54,5 37,4 5,9 49,8 9,5 11,4 254 1,2 660 2 271 tuny 275 4,3 22 19 21,7 30,7 25,5 3,5 19,2 37 22 591 1 073 1 793 tuny 138 5 5,5 19,4 61,7 3,9 51,4 10 5 1,7 7 632 101 1 044 1 867
24,99 135,75 22,30 21,97 23,75 72,27 34,67 32,79 22,04 56,68 65,93 39,72 44,94 Kč/kg 22,59 174,27 21,40 21,24 21,01 33,37 22,80 31,58 34,68 21,43 21,26 47,44 37,37 48,92 Kč/kg 39,31 126,77 20,05 58,61 34,73 85,53 79,11 42,78 78,85 60,91 106,1 48,42 41,37 48,52 62,70
Pramen: Celní statistika
V roce 2003 bylo kladné saldo zahraničního obchodu s medem na nejnižší úrovni od roku 1994. Vysoký dovoz medu byl způsoben vlivem nízkých stavů včelstev a nízkou produkcí medu, nízkými počátečními zásobami a stagnující spotřebou v ČR. Největší podíl na dovozu v roce 2003 oproti jiným
16
letům měla Čína, dalším velkým dovozcem bylo Slovensko. Proti předchozím letům se omezil dovoz z Argentiny (veterinární důvody), kdy Argentina patřila k předním dovozcům medu do ČR. Tradičně největší vývozní zemí z ČR je Německo, kam směřuje zhruba 65,0 % veškerého vývozu. Další zemí, kam směřoval tuzemský vývoz bylo Dánsko a Švédsko. Pro zajímavost je nutné uvést, že ČR vyvážela med do USA (za 76,52 Kč/kg) a i do Číny. V roce 2004 i po vstupu ČE do EU by bylo žádoucí současnou úroveň vývozu medu zachovat.
Země s největším podílem na dovozu přírodního medu do ČR v roce 2003 2003
tuny
Kč/kg
Argentina Bulharsko Brazílie Švýcarsko Čína Německo Španělsko Maďarsko Moldávie Mexiko Slovensko Turecko Vietnam Ukrajina Dovoz celkem
60 2 42,6 2,3 1 042 22,5 28,1 33,2 25,7 69,9 334,9 33 6 52,3 1 752
29,65 78,37 24,37 229,98 36,06 118,12 93,09 56,06 51,19 113,9 63,80 37,47 64,56 50,22 43,45
Pramen: Celní statistika
Země s největším podílem vývozu přírodního medu z ČR v roce 2003 2003 Rakousko Čína Německo Dánsko Švédsko Slovensko USA Vývoz celkem
tuny 75,8 20,0 1 337,2 308,9 158,1 82,2 38,6 2 024
Kč/kg 85,53 27,48 86,24 78,25 91,20 51,11 76,52 79,63
Pramen: Celní statistika
17
ZAHRANIČNÍ TRHY Produkce včelího medu v EU Trh medu v EU se vyznačuje trvalým deficitem nabídky medu z domácí produkce. V hospodářském roce 1996/97 soběstačnost EU – 15 proti předchozím letům klesla na 50,1 %. Na celkové produkci se nejvíce podílí pět členských států (Německo, Španělsko, Itálie, Francie a Řecko) 76 %. V dalších letech se soběstačnost EU ještě snížila až na úroveň 47,4 %. Celková výroba medu se pohybovala okolo 125 000 t. Největší producenti byly Španělsko – 33 000 tun, Francie – 27 000 tun a Německo – 16 000 tun. Prodejní ceny medu od výrobce se pohybovaly v Německu a Rakousku – 8 EURO/kg, v ostatních státech EU od 3,5 – 5 EURO/kg.
Srovnání 6 zemí EU (Itálie, Rakousko, Německo, Dánsko, Finsko a Švédsko) v oblasti včelařství Lisen Hedlund, Švédská zemědělská univerzita Gadden 2003, 5, 11 – 16.
V posledních letech se počet včelařů vcelku v celé Evropě snížil. Ve Švédsku se jeví malé zvýšení, ale to je dáno patrně rozdíly ve statistických podkladech Ve Finsku se počty nemění a v Itálii vidíme tendence zvyšování, i když statistika ukazuje na redukci mezi léty 1996 a 1999. Počet komerčních včelařů a počet včelstev v komerčním včelařství ve sledovaných zemích byly zcela konstantní a mají tendenci stoupat. Průměrný věk je velmi vysoký, 55 až 65 let a to ve všech zemích kromě Itálie, kde není průměrný věk znám a kde počet mladých, kteří začínají se včelařením stoupá. Jiný trend, který se mohl zjistit je rozdělení na komerční včelaře a hobby včelaře, které způsobilo, že všechny země kromě Finska mají nejméně jednu organizaci komerčních včelařů. Podíl včelařů na obyvatelstvu je mezi 0,08 a 0,12 % ve Finsku, Dánsku a Německu. V Itálii je podíl 0,13 %, ve Švédsku 0,16% a v Rakousku celých 0,31 %. Velký podíl v Rakousku má patrně co dělat s tím, že tam je dlouhodobá tradice včelařství a mnohá včelařství jsou rodinný podnik, který se dědí. V Rakousku je také mnoho včelařských škol, stejně jako v Německu. V obou zemích se mohou vyškolit Imkermeister, včelmistři. V ostatních zemích se včelařské vzdělávání děje v kurzech pro včelaře v režii včelařských svazů. Počet komerčních včelařů je nejvyšší v Dánsku 3,3% a nejnižší je ve Švédsku a Německu, kde komerční včelaři tvoří podíl jen 0,3 %. Dánsko má také nejvyšší průměrný počet včelstev na včelaře a to 34, Švédsko nejnižší 8. Počet včelstev v komerčním včelařství je nejnižší v Německu 5,6 %,kde je mnoho včelařů, což nasvědčuje tomu, že většina včelařství tam je malá. Nejvyšší je v Itálii a to 27 %. To potvrzuje, že mnoho včelařství tam je velkých. I v Dánsku, kde podíl včelstev v komerčním včelařství je 15,4 %, jsou velká včelařství. Celkový počet včelstev je nejvyšší v Itálii, 1 100 000 a nejnižší ve Finsku 42 000. Počet včelstev na čtvereční kilometr se pohybuje mezi 0,1 a 4,5. Nejnižší je ve Finsku a ve Švédsku, 01 případně 0,2 a nejvyšší je v Rakousku a Itálii 4,5 případně 3,7. Dánsko a Německo jsou pak tak ve středu s 2,0 případně 2,5. Zdá se, že počet včelstev, kterých je třeba z ekologického hlediska má být 4-5 včelstev na 1 km2 (podle Bienefelda 2000). Hodnocení opylování se mezi jednotlivými zeměmi silně liší. V Dánsku národní program zdůrazňuje užitek včel jako opylovačů a tam se vypočítává, že opylování včelami má 30 až 50 krát větší hodnotu než má med. V Německu se hodnota opylování stanovuje 10 krát vyšší a v Itálii 4,4 krát vyšší. Ve Švédsku Fries a Mattson v roce 1991 vypočetli, že opylování má nejméně 2 krát až 3 krát vyšší hodnotu než med a švédská státní instituce Jordbruksverket uvádí daleko vyšší hodnoty než je hodnota medu. Největší produkce medu je v Německu, kde dosahuje až 20 300 tun. dvakrát tolik jak v Itálii, i když tam je více včelstev. Velká část italské produkce totiž není podchycena statistikou. Nejnižší produkce je ve Finsku, 1600 tun. I přes vysokou produkci v Německu je stupeň soběstačnosti jen 20 %. Ve
18
Švédsku a Itálii je 5O % a ve Finsku, Dánsku a Rakousku 33 %. Celkový stupeň soběstačnosti v EU je 47,4% (Komise Evropských společenství 2001). Varroa destructor se vyskytuje ve všech sledovaných zemích, ale severní Švédsko a velké části severního Finska jsou nadále bez tohoto roztoče. Varroa je velkým problémem ve všech zemích. Ve Finsku, Německu, Rakousku a Itálii vznikla rezistence proti pyrethroidům. Ve všech zemích se preferuje výzkum roztoče Varroa destructor. Jiný problém, který se vyskytl ve všech sledovaných zemích,byl dopad synteticky vyráběného „medu“.
PŘÍLOHA Počty včelstev, průměrný výnos medu a vosku v roce 2003 podle okresů Okres Benešov Beroun Blansko Brno-město Brno-venkov Bruntál Břeclav Česká Lípa Český Krumlov České Budějovice Děčín Domažlice Frýdek-Místek Havlíčkův Brod Hodonín Hradec Králové Cheb Chomutov Chrudim Jablonec n. Nis. Jeseník Jičín Jihlava Jindř. Hradec Karlovy Vary Karviná Kladno Klatovy Kolín Kroměříž Kutná Hora Liberec Litoměřice Louny Mělník Měst. výb. Praha
Počet včelstev k 31. 10. 9 794 3 561 8 519 3 442 10 335 7 796 7 795 4 300 4 994 11 323 3 124 7 648 12 235 7 689 7 226 5 132 2 882 3 162 7 644 1 863 4 313 6 239 6 611 10 598 7 927 3 702 2 926 10 187 4 411 5 230 5 897 5 394 5 181 5 512 4 829 3 910
Průměrný výnos medu (kg)
Průměrný výnos vosku (kg)
13,85 10,71 10,54 11,91 11,46 12,94 15,73 10,32 8,88 14,89 6,89 14,39 10,06 14,02 19,12 17,66 11,68 12,99 12,87 7,65 11,18 11,60 13,91 12,54 13,42 12,52 14,41 12,34 18,04 7,33 18,05 9,76 12,50 16,13 17,07 16,43
0,350 0,439 0,316 0,180 0,510 0,586 0,428 0,428 0,219 0,355 0,517 0,333 0,445 0,482 0,510 0,369 0,483 0,347 0,448 0,353 0,257 0,256 0,496 0,266 0,541 0,550 0,398 0,632 0,422 0,415 0,648 0,408 0,306 0,423 0,412 0,488 Pokračování tabulky na následující straně
19
Dokončení tabulky Okres Mladá Boleslav Most Náchod Nový Jičín Nymburk Olomouc Opava Ostrava Pardubice Pelhřimov Písek Plzeň-Jih Plzeň-Město Plzeň-Sever Praha-Východ Praha-Západ Prachatice Prostějov Přerov Příbram Rakovník Rokycany Rychnov n. Kn. Semily Sokolov Strakonice Svitavy Šumperk Tachov Tábor Teplice Trutnov Třebíč Uher. Hradiště Ústí n. Labem Ústí n. Orlicí Vsetín Vyškov Zlín Znojmo Žďár n. Sázavou Pramen: Český svaz včelařů
20
Počet včelstev k 31. 10. 5 130 1 061 4 951 9 072 2 964 6 519 8 465 2 463 5 512 6 965 7 611 8 020 1 159 10 378 3 938 3 444 5 167 5 247 7 378 8 246 4 666 4 191 5 860 4 417 2 023 6 448 9 456 7 743 10 521 8 039 1 982 4 898 9 908 7 126 1 515 9 481 9 795 5 316 8 129 12 815 8 275
Průměrný výnos medu (kg)
Průměrný výnos vosku (kg)
13,65 12,35 12,02 14,95 15,81 12,40 10,68 12,98 15,71 14,85 11,94 14,10 8,49 13,96 16,02 13,92 13,92 12,77 15,67 12,14 16,76 11,99 13,60 9,39 11,82 12,35 15,46 11,84 11,22 13,90 12,44 10,65 12,79 11,89 12,38 14,01 10,95 17,23 10,91 18,56 11,36
0,372 0,409 0,404 0,363 0,524 0,474 0,425 0,632 0,324 0,504 0,335 0,453 0,480 0,309 0,504 0,506 0,942 0,394 0,483 0,296 0,555 0,422 0,464 0,323 0,501 0,330 0,451 0,452 0,390 0,411 0,609 0,474 0,353 0,321 0,842 0,379 0,470 0,159 0,380 0,515 0,703
