Velký pátek Téma Jsme opravdoví přátelé Krista?
Cíle Na konci hodiny by žáci měli být schopni:
Vylíčit biblický příběh zatčení, soudu a smrti Ježíše Krista. Popsat, jakým způsobem Kristus zajistil, aby bylo postaráno o jeho matku. Vědět, že Kristus vstal z mrtvých.
Potřeby
Ikona ukřižování Perokresba ukřižování Nástěnka pro vytvoření „paschálního kalendáře,“(přiměřené velikostipro šest kreseb) Pastelky, nůžky, lepidlo Barevná plsť, filc nebo barevné papíry. Mohou být použity při vybarvování ikony. Biblický text ukřižování. Převyprávěný text ukřižování Text zahajovací modlitby Kostýmy pro sehrání scénky Petrova zapření
1. Zahajovací modlitba Ve jméno Otce i Syna i Svatého Ducha. Amen Veškeré stvoření změnilo se strachem, když tě Kriste, vidělo viseti na kříži. Slunce se zatmělo a země se třásla ve svých základech. Vesmír trpěl s tebou, jenž jsi všecko stvořil. Dobrovolně jsi trpěl za nás. Pane, sláva tobě. Zopakujte význam slov utrpení (utrpení, bolest a smrt Krista na kříži), veškeré stvoření (vše, co bylo Bohem stvořeno), všecko jsi stvořil (vše bylo stvořeno Bohem, který je současně Otec, Syn - Kristus i Duch Svatý)
2. Biblický příběh Přečtěte žákům příběhy: Ježíšova zatčení, Petrova zapření, soudu a ukřižování. Ujistěte se, že žáci chápou, co znamená slovo zradit. Vysvětlete jim důvody Jidášovy zrady. (Zklamání a zlost, že Ježíš není tím, za koho ho považoval – králem, který porazí nepřátele židů….)
3. Diskuze Myslíte si, že Kristus nenáviděl lidi, kteří ho zranili? (Ne, je Bohem a miluje každého, bezpodmínečně a navždy.) Jaké podivuhodné věci se staly, když Kristus umíral na kříži? (Setmělo se, skály se otevíraly, svatí, kteří již byli mrtví znovu ožili, opona v jeruzalémském chrámu se roztrhla na dva díly. Čím dokázal Kristus svoji lásku ke své matce, když visel na kříži? (Řekl svému učedníku Janovi, aby se o ni postaral.) Podívejte se společně na ikonu ukřižování. Zeptejte se žáků, zda bylo více lidí zde, nebo při příjezdu Krista do Jeruzaléma. Proč tomu tak je? (Mnoho lidí se od Krista odvrátilo, když zjistili, že není mocný král.)
4. Scénka Nechte žáky sehrát scénku Petrova zapření. Rozdělte role vypravěče, „okolostojícího lidu,“ Petra, služebnic, které ho konfrontovaly a kohouta. Pro samotné sehrání scénky, můžete využít scénář z přílohy. Po sehrání scénky se zeptejte: Proč si myslíte, že Petr předstíral, že Krista nezná? (Obával se, že se dostane do potíží, protože by byl spojován s někým, kdo v potížích již je.) Proč se Petr po zakokrhání kohouta rozplakal? (Uvědomil si, co provedl a pociťoval lítost.) Myslíte si, že Ježíš odpustil Petrovi jeho zapření? (Ano, později, poté, co Kristus vstal z mrtvých. Petr se stal velkým služebníkem Božím. Hlásal víru v Krista, co by Božího Syna, povzbuzoval věřící, křtil a nakonec za svou víru zemřel.)
5. Tvorba paschálního kalendáře Rozdělte třídu na skupiny po čtyřech žácích, každé skupině dejte perokresbu ikony, pastelky, lepidlo, barevné papíry, plsť či filc, nůžky. Všichni by měli mít k dispozici i skutečnou ikonu. Nechte žáky vybarvit tváře, části nezakrytých těl a pozadí. Dalším krokem je nastříhat z barevných papírů oblečení všem postavám. Barevnou předlohou je skutečná ikona. Nalepte takto připravené části oděvů na pérovou kresbu. Malé části oblečení mohou být též vybarveny pastelkami.
6. Závěrečná modlitba Ve jméno Otce i Syna i Svatého Ducha. Amen Požehnaný, jenž se béře ve jménu Páně, Bůh jest Hospodin a zjevil se nám.
ZRADA A ZATČENÍ Ještě Ježíš nedomluvil a už se u nich objevil zástup vojáků a stráž od velekněží a farizeů. Vpředu šel Jidáš. Jidáš si s nimi domluvil toto znamení: „Ježíš je ten, kterého políbím; toho zatkněte a odveďte.“ Pomalu se přiblížil k Ježíšovi. Zastavil se u něj a řekl: „Buď zdráv, Mistře,“ a políbil ho. Ježíš se na něj podíval: „Jidáši, políbením mě zrazuješ?“ Pak řekl vojákům: „Já jsem Ježíš Nazaretský. Hledáte-li mne, nechte ostatní odejít.“ Přistoupili k němu a zmocnili se ho. PETROVO ZAPŘENÍ Petr nedokázal nečinně přihlížet zatýkání svého Mistra. Vytasil meč, napadl jednoho z veleknězových sluhů a uťal mu ucho. Pak se zarazil. Uslyšel Ježíšův hlas: „Schovej ten meč!“ Nerad ho poslechl. Ježíš se zatím dotkl sluhova ucha a uzdravil ho. ….Vojáci Ježíše podle rozkazu velekněží zatkli. V té chvíli ho opustili všichni učedníci a utekli, protože se báli. Vojáci vedli Ježíše k veleknězi Kaifášovi. Petr sledoval průvod zpovzdálí a vstoupil za ním až do veleknězova dvora. Bylo chladno a sluhové si uprostřed nádvoří zapálili oheň. Sesedli se okolo a Petr také přisedl mezi ně. Petra si všimla jedna ze služek. Přistoupila k němu a zavolala: „Ty jsi přece také byl s tím Ježíšem!“ Petr se začal ohrazovat: „Nevím, co to mluvíš!“ Chtěl se nějak vytratit. Zvedl se a šel k bráně. Tam ho zahlédla jiná služka a hned oznámila kolemstojícím: „Ten člověk je jeden z nich!“ Petr však znovu zapřel. Zapřísahal se: „Neznám toho člověka.“ Za chvíli k Petrovi přistoupili další lidé a řekli mu: „Určitě jsi patřil k Ježíšovým učedníkům! Vždyť si z Galileje, tvé nářečí tě prozrazuje.“ Petr potřetí zapřel. Zaklínal se a zapřísahal: „Neznám toho člověka.“ Vtom zakokrhal kohout. Tu se Petr rozpomněl na slova, která mu Ježíš řekl: „Dříve než kohout zakokrhá, třikrát mě zapřeš.“ Vyšel ven a rozplakal se. SOUD Ráno přivedli spoutaného Ježíše před vladaře piláta. Žalovali na něj: „Tento člověk rozvrací národ. Mluví proti daním a prohlašuje se za Mesiáše krále.“ Pilát jim řekl: „Suďte ho podle svého zákona.“ Oni však odpověděli, že to nejde, neboť jim není dovoleno někoho popravit. Pilát si dal předvést Ježíše a zeptal se ho: „Ty jsi král židovský? .... Tvůj národ a velekněží mi tě vydali. Čím ses provinil?“ Ježíš řekl: „Proto jsem přišel na svět, abych tomuto světu přinesl pravdu. Každý, kdo je z pravdy, slyší můj hlas.“ Pilát se zamyslel: „Co je pravda?“ Pak vyšel k Židům a řekl jim: „Já na něm žádnou vinu nenalézám.“ … O velikonočních svátcích propouštěl vladař na svobodu jednoho vězně, kterého si lidé vybrali. Pilát si dělal naději, že by si lid mohl vybrat Ježíše. Mezi vězni byl také Barabáš, který byl obžalován ze vzpoury a vraždy.
Pilát dal lidu na výběr: „Koho vám mám propustit, Barabáše, nebo Ježíše? Chcete-li, propustím vám židovského krále.“ Velekněží však podněcovali zástup, ať jim raději propustí Barabáše. … „Co mám tedy udělat s tím, kterému říkáte židovský král?“ ptal se Pilát. Lidé se dali do křiku: „Ukřižuj ho.“ … UKŘIŽOVÁNÍ Odsouzenému Ježíši vložili na záda kříž, na nějž měl být pověšen. Když ho odváděli na popraviště, klopýtal a padal. Tehdy vojáci zastavili Šimona z Kyrény, aby mu nesl kříž. Tak ho přivedli na místo zvané Golgota, to znamená Lebka. Za ním šel veliký zástup lidí; ženy naříkaly a plakaly. “Neplačte nade mnou, ale plačte nad sebou a nad svými dětmi! Přijdou na vás těžké dny, kdy si budete přát zemřít.“ … Potom vojáci položili Ježíše na kříž a přibili na dřevo kříže jeho ruce a nohy. Když byl Ježíš ukřižován a jeho kříž vztyčen, vojáci si losem určovali, komu připadnou Ježíšovy šaty. Na kříži nad Ježíšovou hlavou byl nápis: „Ježíš Nazaretský, král židovský.“ Spolu s Ježíšem byli ukřižování dva zločinci. … Lidé, kteří chodili okolo, říkali. „Jsi-li Syn Boží, sestup z kříže!“ Podobně se mu posmívali i velekněží a zákoníci: „Jiné zachránil, sám sebe zachránit nemůže.“ U kříže stála také Ježíšova matka s jinými ženami. Když ji Ježíš spatřil vedle svého učedníka Jana, řekla své matce: „To je tvůj syn.“ Pak se obrátil na Jana a řekl mu: „To je tvá matka!“ Když bylo kolem poledne, nastala tma po celé zemi až do tří hodin, protože se zatmělo Slunce. Kolem třetí hodiny Ježíš vykřikl: „Bože můj, proč jsi mě opustil?“ Lidé nerozuměli, co říká. Někdo odběhl, namočil houbu v octě a dával mu napít. Říkal: “Počkejte, uvidíme, koho volá, a jestli ho někdo zachrání.“ Ježíš znovu vykřikl mocným hlasem: „Otče, do tvých rukou odevzdávám svého ducha.“ Po těchto slovech skonal. V té chvíli, kdy Ježíš na kříži zemřel, chrámová opona se roztrhla vpůli odshora až dolů. Tato opona oddělovala uvnitř chrámu velesvatyni od ostatních prostor. Venku se zatřásla země, skály pukaly a hroby se otvíraly. Všichni lidé, kteří byli u Ježíšova kříže, se zděsili. Nerozuměli tomu, co se dělo před jejich očima. Zástupy přihlížejících lidí odcházely rychle a s bázní domů. I vojáci, kteří jako obvykle střežili ukřižované až do jejich smrti, byli vystrašeni. Jejich setník zavolal: „Ten člověk byl opravdu Syn Boží!“ Opodál zůstali stát Ježíšovi přátelé a ženy, které Ježíše doprovázeli z Galileje.
Text vybrán z knihy: De GRAAF, Anne. Příběhy z Bible. Překlad: Lukešová Anna. 2. vydání. Praha: Česká biblická společnost, 2001. 328-346 ISBN 80-85810-31-X
SCÉNÁŘ: PETROVO ZAPŘENÍ Vypravěč: Petr nedokázal nečinně přihlížet zatýkání svého Mistra. Vytasil meč, napadl jednoho z veleknězových sluhů a uťal mu ucho. Pak se zarazil. Uslyšel Ježíšův hlas, který mu přikazoval, aby schoval svůj meč. Váhavě ho poslechl. Ježíš se zatím dotkl sluhova ucha a uzdravil ho. Vojáci vedli Ježíše k veleknězi Kaifášovi. Petr sledoval průvod zpovzdálí a vstoupil za ním až do veleknězova dvora. Bylo chladno a sluhové si uprostřed nádvoří zapálili oheň. Sesedli se okolo a Petr také přisedl mezi ně. Petra si všimla jedna ze služek. Přistoupila k němu a zavolala: Služka A: „Ty jsi přece také byl s tím Ježíšem!“ Petr:
„Nevím, co to mluvíš!“
Vypravěč: Petr se chtěl nějak vytratit. Zvedl se a šel k bráně. Tam ho zahlédla jiná služka a hned oznámila kolemstojícím: Služka B: „Ten člověk je jeden z nich!“ Petr:
„Neznám toho člověka.“
Vypravěč: Za chvíli k Petrovi přistoupili další lidé a řekli mu: Lidé:
„Určitě jsi patřil k Ježíšovým učedníkům! Vždyť si z Galileje, tvé nářečí tě prozrazuje.“
Vypravěč: Petr potřetí zapřel. Zaklínal se a zapřísahal: Petr:
„Neznám toho člověka.“
Vypravěč: Vtom zakokrhal kohout. Kohout:
Kykyrykýýýýýýýý
Vypravěč: Tu se Petr rozpomněl na slova, která mu Ježíš řekl: „Dříve než kohout zakokrhá, třikrát mě zapřeš.“ Vyšel ven a rozplakal se.
