Velké Meziříčí jako oblíbený cíl návštěvníků a hodnocení jejich spokojenosti s nabízenými sluţbami
ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
Autor práce:
Veronika Perničková
Studijní program:
Ekonomika a management
Obor:
Cestovní ruch
Název práce:
Velké
Meziříčí
jako
oblíbený
cíl
návštěvníků
a hodnocení jejich spokojenosti s nabízenými sluţbami Cíl práce:
Cílem
bakalářské
práce
bude
získání
informací
o návštěvnících Velkého Meziříčí a o míře jejich spokojenosti s navštíveným místem a čerpanými sluţbami. Cíle práce bude dosaţeno prostřednictvím dotazníkového šetření. V aplikační fázi práce budou navrţena opatření na zvýšení návštěvnosti oblasti a zvýšení úrovně spokojenosti návštěvníků.
Ing. Alice Šedivá Neckářová vedoucí bakalářské práce
RNDr. Eva Janoušková, Ph.D. vedoucí katedry Katedra cestovního ruchu
Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis
Poděkování Děkuji své vedoucí bakalářské práce Ing. Alici Šedivé Neckářové za ochotu, cenné rady a za odborné vedení této práce.
Dále chci poděkovat pracovnicím informačního
turistického centra a zámku za poskytnutí potřebných informací a propagačních materiálů. Velké díky patří také mé rodině, příteli a přátelům za podporu a pomoc při vypracovávání této bakalářské práce.
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Velké Meziříčí jako oblíbený cíl návštěvníků a hodnocení jejich spokojenosti s nabízenými sluţbami bakalářská práce
Autor: Veronika Perničková Vedoucí práce: Ing. Alice Šedivá Neckářová Jihlava 2013
© 2013 Veronika Perničková
Abstrakt PERNIČKOVÁ, Veronika: Velké Meziříčí jako oblíbený cíl návštěvníků a hodnocení jejich spokojenosti s nabízenými sluţbami. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: Ing. Alice Šedivá Neckářová. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2013. 63 stran. V teoretické části se práce zabývá historií, památkami, kulturou a sluţbami nabízenými ve Velkém Meziříčí. Hlavním cílem bakalářské práce je získání informací o návštěvnících Velkého Meziříčí a o míře jejich spokojenosti s navštíveným místem a čerpanými sluţbami. Cíle bylo dosaţeno prostřednictvím dotazníkového šetření. Po vyhodnocení výzkumu byla navrţena opatření na zvýšení návštěvnosti oblasti a zvýšení úrovně spokojenosti návštěvníků města. Klíčová slova: město Velké Meziříčí, zámek a muzeum Velké Meziříčí, spokojenost návštěvníka, zvýšení návštěvnosti.
Abstract PERNIČKOVÁ, Veronika: Velké Meziříčí as a favorite destination of visitors and an evaluation of visitor satisfaction with the services offered. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. Leader of work: Ing. Alice Šedivá Neckářová. Degree of qualification: Bachelor. Jihlava 2013. 63 pages. This thesis deals in its theoretical part with the history of Velké Meziříčí, its culture, sights and its surroundings as well as with the services offered in this town. The main aim of this thesis is to obtain information on visitors to Velké Meziříčí and the extent of their satisfaction, both with this town and the services they have used The objective was achieved through a questionnaire survey. After my evaluation of the research, measures were designed to increase attendance to this area and the level of visitor satisfaction. Keywords: city of Great Meziříčí, castle and museum Great Meziříčí, visitor satisfaction, increase attendance. 8
Předmluva Bakalářská práce se zabývá získáním informací o návštěvnících Velkého Meziříčí a o míře jejich spokojenosti s navštíveným místem a čerpanými sluţbami. Důvodem výběru tohoto tématu je uţ od raného dětství můj kladný vztah k městu a praxe na turistickém informačním centru, po níţ jsem se rozhodla psát tuto práci o Velkém Meziříčí. V teoretické části práce je nastíněna historie města, památky města a zajímavosti v okolí, moţnosti strávení volného času a kaţdoročně se konající kulturní akce. V praktické části je nejprve představena statistická návštěvnost města. Dalším bodem je vyhodnocení dotazníkového šetření, které bylo provedeno na místním turistickém informačním centru a zámku. Po vyhodnocení výzkumu jsou navrţena opatření na zvýšení návštěvnosti a úrovně spokojenosti návštěvníků. Tyto návrhy opatření vyplynuly především z výsledků výzkumu, a dále i z vlastní zkušenosti a z názorů náhodně oslovených osob na náměstí města, kteří město pravidelně navštěvují. Práce bude nabídnuta městu Velké Meziříčí a turistickému informačnímu centru, kteří mohou dále s touto studií pracovat. Získají nové informace, které poukáţou na negativa a pozitiva města. Při jejich hlubším zaujetí některým mým předloţeným návrhem, doufám, ţe bude opatření aplikováno a snad poslouţí i ke zvýšení návštěvnosti města.
9
Obsah Úvod a cíle ...................................................................................................................... 11 Metodika bakalářské práce ............................................................................................. 12 1
2
3
Město Velké Meziříčí a jeho okolí ......................................................................... 13 1.1
Cestovní ruch ................................................................................................... 13
1.2
Kulturní cestovní ruch ve Velkém Meziříčí ..................................................... 13
1.3
Statistiky návštěvnosti Velkého Meziříčí......................................................... 14
1.4
Základní informace o městě ............................................................................. 17
1.5
Historie města................................................................................................... 18
1.6
Turistické zajímavosti ve městě ....................................................................... 20
1.7
Ubytování ......................................................................................................... 28
1.8
Stravování ........................................................................................................ 29
1.9
Sportovní zařízení ............................................................................................ 29
1.10
Kultura a tradiční akce ve městě .................................................................. 30
1.11
Turistické informační centrum Velké Meziříčí ............................................ 32
1.12
Turistické zajímavosti v okolí ...................................................................... 32
Marketingový výzkum ............................................................................................ 34 2.1
Metodika marketingového výzkumu................................................................ 34
2.2
Vyhodnocení dotazníkového šetření ................................................................ 35
Opatření na zvýšení návštěvnosti oblasti a zvýšení úrovně spokojenosti
návštěvníků ..................................................................................................................... 50 3.1
Návrh propagačních letáků .............................................................................. 52
Závěr ............................................................................................................................... 10 Seznam ilustrací .............................................................................................................. 56 Seznam pouţité literatury ............................................................................................... 58 Přílohy............................................................................................................................. 62
10
Úvod a cíle Bakalářskou práci na téma Velké Meziříčí jako oblíbený cíl návštěvníků a hodnocení jejich spokojenosti s nabízenými sluţbami jsem si zvolila z důvodu mého kladného vztahu k tomuto místu. Jiţ od mala jsem procházela jeho odlehlými uličkami i bujícím centrem. V pozdějším věku jsem si uvědomila, jaká je historická hodnota města, a při studiu vysoké školy mi byla umoţněna praxe v turistickém informačním centru, díky níţ si mě město zcela získalo. Hlavním
cílem
bakalářské
práce
je
získat
dostatečné
mnoţství
informací
o návštěvnících Velkého Meziříčí a o míře jejich spokojenosti s navštíveným místem a čerpanými sluţbami. Ve svém průzkumu se zaměřím především na důvod návštěvy, délku pobytu a spokojenost se sluţbami, které město nabízí. V neposlední řadě nebude opomenut ani způsob ubytování, stravování a vyuţití volného času. Bude zjištěno, zda návštěvníci navštívili některé památky ve městě, a popřípadě které se jim nejvíce líbily. V teoretické části se zaměřím na obecnou charakteristiku, historické kořeny, sluţby a příleţitosti k návštěvě města. Práce čtenáře seznámí se vznikem a prvními základy města jak dle pověsti tak i skutečnosti, o moţnostech ubytování, stravování, sportovních aktivitách a kulturních akcích probíhajících během roku. Praktická část odhalí výsledky jiţ zmíněného výzkumu. Dotazníky bude moţné vyplnit v turistickém informačním centru, zámku a příleţitostně na náměstí Velkého Meziříčí. Po vyhodnocení dotazníku budou navrţena opatření na zvýšení návštěvnosti oblasti a zvýšení úrovně spokojenosti návštěvníků. Očekávám, ţe návštěvníci, kteří zavítají do Velkého Meziříčí, zde budou spokojeni. Navštívené památky je zaujmou a uchvátí svou krásou. Ti z nich, kteří vyuţijí ubytování a stravování, ohodnotí úroveň těchto sluţeb kladně. Doufám v jejich návštěvu dalších zařízení ve městě a uspokojení jejich zájmů, v podniknutí výletů do blízkého okolí a shlédnutí mnoha zajímavostí. Hlavně si přeji, aby se jim město zalíbilo, doporučili návštěvu svým známým a v budoucnosti chtěli město opětovně navštívit.
11
Metodika bakalářské práce Mezi první kroky vedoucí k naplnění cíle práce patřilo studium odborné literatury. Prvním impulzem byla návštěva místní knihovny a vypůjčení veškeré dostupné literatury o Velkém Meziříčí. Další kroky vedly do turistického informačního centra, kde mi byly poskytnuty veškeré propagační materiály a tabulky návštěvností jednotlivých památek města. Neopomenutelná je také návštěva zámku a muzea Velkého Meziříčí. Zde jsem dostala veškeré informace k návštěvnosti zámku a jeho k expozicím. Významným zdrojem práce byl mimo jiné internet. Nejdůleţitější bylo najít dostupné informační zdroje, které obsahovaly pravdivé údaje (oficiální stránky města a turistického informačního centra Velkého Meziříčí, atlasy, mapy apod.). Za pomoci těchto kroků byly utříděny základní poznatky, východiska a získána inspirace pro celou práci. Prostřednictvím dotazníkového šetření byly zjištěny informace o návštěvnících města a o jejich míře spokojenosti s navštíveným místem a čerpanými sluţbami. Toto šetření bylo provedeno v letních a zimních měsících. Dotazníky byly moţné vyplňovat v turistickém informačním centru a na zámku. Celkově vyplnilo dotazník 210 osob. Respondentům byly pokládány otevřené, polootevřené a uzavřené otázky. Pro návrhy opatření na zvýšení návštěvnosti a úrovně spokojenosti návštěvníků byly pouţity výsledky výzkumu, vlastní zkušenost a názory oslovených osob na náměstí Velkého Meziříčí.
12
1
Město Velké Meziříčí a jeho okolí
1.1
Cestovní ruch
Definice dle UNWTO (United Nations World Tourism Organisation) Cestovní ruch je činnost lidí spočívající v cestování a pobytu na místě mimo trvalé bydliště po dobu kratší jednoho celého roku za účelem vyuţití volného času, obchodu a za jinými účely (ne však za účelem výkonu výdělečné činnosti). Definice z ekonomického hlediska Uspokojování potřeb lidí v oblasti rekreace, poznání, turistiky, lázeňství a kultury pokud k němu dochází mimo trvalé bydliště ve volném čase. Kulturní cestovní ruch Kulturní cestovní ruch je vnímán jako samostatná kategorie teprve od konce 70. let 20. století. Podle Světové organizace cestovního ruchu (WTO) znamená pohyb osob především z kulturních důvodů: jako jsou studijní cesta, umělecká představení, kulturní zájezd, cestování na festival a další akce, návštěva památek a sídel, cesta za poznáním přírody, folklórem, uměním či poutěmi. [33]
1.2
Kulturní cestovní ruch ve Velkém Meziříčí
Kulturní cestovní ruch ve Velkém Meziříčí je zaměřen nejvíce na návštěvnost památek ve městě (zámek, synagogy a kostel sv. Mikuláše). Velké procento přijíţdějících navštíví také kino či různé přednášky, kurzy nebo koncerty pořádané clubem Jupiter. Ve městě najdeme čtyři výstavní galerie se zajímavými tematickými výstavami. Kaţdoročně se zde konají tradiční akce, např.: Čtyři klíče k Velkomeziříčské bráně, Adventní světýlka nebo Evropský festival filozofie. Velmi oblíbeným zvláště mezi mladší generací je Gastroden místní Hotelové školy a soutěţ Toulky děkanstvím, kdy děti sbírají razítka na určitých křesťanských památkách. Velkou událostí je také pouť (polovina června), která zahltí celé náměstí atrakcemi a stánky. Sídlí zde Středisko ekologické výchovy Ostrůvek, zaloţeno pro ekologickou výchovu mladších dětí. V adventním čase se na náměstí koná Vánoční jarmark.
13
1.3
Statistiky návštěvnosti Velkého Meziříčí
Tato část práce se zabývá statistickou návštěvností Velkého Meziříčí. Jelikoţ počet návštěvníků, kteří zavítají do města nelze přesně určit, informace v následujících grafech pocházejí z jednotlivých památek a z turistického informačního centra. Za pomoci těchto údajů můţeme odvodit intenzitu návštěvnosti města. Jednotlivá data uvedená v grafech mi byla poskytnuta pracovníky místního zámku a turistického informačního centra. Z grafů lze vyčíst, jaká je celková návštěvnost zámku a muzea a trţby z prodeje vstupenek, věţe kostela sv. Mikuláše a turistického informačního centra. Všechny tyto údaje jsou za rok 2012. Graf č. 1: Celková návštěvnost zámku v roce 2012 Počet návštěvníků 0 200 Duben
400
600
800
1000
1200
100
Květen
562
Červen
594
Červenec
1104
Srpen
1096
Září Říjen
433 415
Zdroj: Zámek a muzeum Velké Meziříčí V grafu č. 1 je zaznamenána celková návštěvnost zámku a muzea za rok 2012, kdy byl zámek otevřen od 1. dubna do 31. října, tedy 183 dní. Celkem ho navštívilo 4 304 osob. Ve statistice nejsou zahrnuty všechny měsíce v roce, neboť v zimní sezóně (listopad – březen) je zámek pro veřejnost uzavřený. Avšak po domluvě s kastelánkou je moţnost individuální prohlídky. V měsíci dubnu je otevřená pouze prohlídková trasa B, tudíţ návštěvnost není nijak výrazná, zámek si přišlo prohlédnout pouze 100 osob. Z grafu také jasně vyplývá, ţe největší návštěvnost byla v měsících červenci a srpnu (2 200 osob) a to hlavně z důvodu letních prázdnin. Ve zbylých čtyřech měsících je návštěvnost takřka poloviční, ale i přesto pro toto město přínosem. 14
Graf č. 2: Trţby ze vstupného na zámek za rok 2012 Tržby v Kč 0 10000 Duben
20000
30000
40000
50000
60000
5805
Květen
15400
Červen
25645
Červenec
55050
Srpen
56460
Září
23520
Říjen
17765
Zdroj: Zámek a muzeum Velké Meziříčí Graf č. 2 znázorňuje trţby z prodeje vstupného za jednotlivé měsíce roku 2012 na zámku a v muzeu Velkého Meziříčí. Největších trţeb bylo dosáhnuto v měsíci srpnu, kdy bylo na vstupném utrţeno 56 460 Kč. Nejméně v dubnu, a to pouhých 5 805 Kč. Celkové trţby za tuto sezónu činí 199 645 Kč. Graf č. 3: Návštěvnost turistického informačního centra v roce 2012 Počet návštěvníků 0 500 leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec
1000
1500
2000
2500
1831 1486 1961 1811 2389 2 635 2 649 2 831 1 950 2 272 1 883 1 387
Zdroj: Turistické informační centrum Velké Meziříčí
15
Graf č. 3 zobrazuje přehled o návštěvnosti turistického informačního centra. Toto informační centrum je otevřeno kaţdý všední den po celý rok a v letní sezóně lze vyuţít jeho sluţeb i o víkendu. Jak můţeme vidět, největší návštěvnost byla během letních měsíců, ve zbylé části roku se pohybuje poměrně ve stejné bilanci. Jen v říjnu došlo k jejímu neobvyklému zvýšení. Informační centrum za celý rok 2012 navštívilo celkem 25 085 osob. Graf č. 4: Návštěvnost věţe kostela sv. Mikuláše v roce 2012
0
Počet návštěvníků 200 400
600
800
červen
1000
1200
1400
852
červenec
srpen
1353
1450
Zdroj: Turistické informační centrum Velké Meziříčí Graf č. 4 vyobrazuje návštěvnost věţe kostela sv. Mikuláše za rok 2012. Vyhlídková věţ je pro veřejnost otevřena pouze tři měsíce v roce (červen, červenec, srpen). V případě zájmu o mimořádnou prohlídku mimo sezónu lze poţádat na turistickém informačním centru. Jak uţ sami můţeme vidět, největší zájem o výhlídku z věţe byl v červenci a nejmenší v červnu. Celkem za celou sezónu navštívilo tuto památku 3 655 osob. Shrnutím celé této statistiky bylo zjištěno, ţe největší návštěvnost města je v letních měsících, kdy mají hlavní sezónu památky, které do města přilákají mnoho turistů. Podle rušnosti na turistickém informačním centru můţeme usoudit, ţe není zanedbatelná ani zimní sezóna, kdy do města přijíţdějí lidé za jinými moţnostmi (např. lyţování na Fajtově kopci). V porovnání s jinými městy na Vysočině není návštěvnost města aţ tak vysoká, ale i tak má pro město velký význam.
16
1.4
Základní informace o městě
Starobylé město Velké Meziříčí se rozkládá 50 km západně od Brna v malebném a hlubokém údolí na soutoku říčky Balinky s Oslavou. Ze soutoku obou řek také pochází dnešní název Velké Meziříčí. Město se rozprostírá na ploše cca 91 ha zastavěné plochy. Nachází se v nadmořské výšce 425 aţ 500 m n. m. a v současné době má přes 11 tisíc obyvatel. Ve znaku vyčnívá červený štít se sedmi stříbrnými pery, zasazenými ve zlatém perizoniu. O Velkém Meziříčí můţeme právem říci, ţe je město strání, vod a lesů. V jeho okolí najdeme mnoho zákoutí a přírodních scenérií. Jsou to zejména přírodní chráněné oblasti Nesměř a Balinské údolí, kde můţeme nalézt některé chráněné rostliny a vzácné ţivočichy. Severně od města leţí vodní nádrţ Mostiště, která zásobuje pitnou vodou více neţ 70 000 obyvatel z asi 100 obcí. Město má téţ výhodnou dopravní polohu. Leţí v těsné blízkosti dálnice D1, která vede údolím díky 77 m vysokému dálničnímu mostu. Dálnice protíná okrajové části města a umoţňuje rychlé a plynulé spojení s Brnem a Prahou. Mimo to směřuje do města 7 státních a okresních silnic ze všech světových stran. Automobilová doprava je doplňována vlakovou. Turisté se sem sjíţdějí za poznáním historických památek, za odpočinkem v přírodě, ale také za sportem, neboť oblast nabízí mnoho sportovního vyţití v podobě cyklostezek, tenisových kurtů, lyţařské sjezdovky na Fajtově kopci apod. (Makovský, 2007, s. 3-5), [1], [2] Obr. 1: Velké Meziříčí – pohled z dálničního mostu
Zdroj: http://www.edb.cz/firma-424012-mesto-velke-mezirici
17
1.5
Historie města
Vznik a počátky města Velkého Meziříčí nejsou dosud zcela objasněny a zůstávají obestřeny nejrůznějšími pověstmi. Nejspíše jsou však spojeny s kolonizací horního toku Oslavy, která proběhla ve 12. a 13. století zásluhou Přibyslava z Křiţanova. V tomto období předpokládáme počátky osídlení ve velkomeziříčské kotlině. První doloţená písemná zmínka o městě je z roku 1281. Podle historického průzkumu však zde stál hrad uţ před rokem 1240. Nejprve bylo město opevněno jen palisádovými hradbami, kamenné hradby byly vybudovány aţ ve 14. století. V tomto století byla postavena druhá nejstarší památka města – kostel sv. Mikuláše. Roku 1408 se osada stala městem a obdrţelo městské právo od Lacka z Kravař. To přilákalo nové obyvatele. Meziříčské panství v průběhu staletí drţelo mnoho majitelů. Prvními známými vlastníky byli pánové z Lomnice, kteří dali městu znak: sedm bílých orlích per v červeném poli svázaných zlatou stuhou. Dalšími byli pánové z Kravař, pánové z Pernštejna, Heldtové z Kementu, pánové z Ugarte, kníţata z Liechtensteinu, kníţata z Lobkowic, hrabě František Harrach a posledními majiteli zdejšího zámku byli v letech 1937 - 1948 Podstatzky-Lichtensteinové, kteří jej v roce 1995 restituovali. Největšího rozkvětu dosáhlo město v období renesance, o tom svědčí dochované domy na náměstí zdobené sgrafity, a to palácová stavba bývalého luteránského gymnázia, bývalý městský pivovar (Obecník) a radnice, která tvoří dominantu náměstí. Za třicetileté války bylo město 8x vypáleno a mnoho domů zůstalo pustých. V té době vzniká ve městě téţ samostatná ţidovská obec. Kromě četných povodní řádil ve městě mor. V 18. století v době vlády Marie Terezie a Josefa II. došlo opět k rozkvětu města. Přes Velké Meziříčí byla vystavěna císařská silnice Brno – Jihlava. V průběhu 19. století vznikají ve městě první továrny – textilka, koţeluţna, klihárna. Byly také vystavěny dva parní, osm vodních mlýnů a pila. Období mezi dvěma světovými válkami přineslo městu další rozvoj v průmyslu i v občanském vybavení. Vznikla nová občanská společnost: školy, závody, mosty a další. V roce 1942 bylo deportováno do německých koncentračních táborů veškeré ţidovské obyvatelstvo z města a okolí. A tím také zanikla zdejší ţidovská obec. Jako vzpomínka na ně zde zůstala stará a nová synagoga a ţidovský hřbitov. Při květnovém povstání 1945 bylo popraveno německou armádou 60 odbojářů z města a okolí, při bombardování města sovětskou armádou přišlo o ţivot 40 lidí. Celkem tedy v průběhu druhé světové války ztratilo město 185 obyvatel. Jako vzpomínka na válečná 18
léta bylo postaveno několik pomníků. K významnému rozvoji města dochází opět v následující druhé polovině 20. století. Vznikají nové továrny, roste bytová výstavba, zlepšuje se infrastruktura města vybudováním ţelezniční tratě a napojením města na dálnici D1. (Jurman, 2001, s. 195-197), (Makovský, 2007, s. 5-8), (Hodeček, 2008), [3], [4] Pověst – Jak bylo zaloţeno Meziříčí a jak dostalo jméno Bylo to za dávných časů, kdy v kraji nebylo měst a vesnic, kdy se po kopcích prostíraly jen lesy, a v údolí podél řeky běţela úzká cesta. Po té cestě se za dusného letního podvečera brala skupina jezdců. Jeli na silných koních s meči, oštěpy a luky. Uprostřed této druţiny jel v krásné rudé suknici její velitel. Všichni se k němu chovali uctivě a poslouchali jeho rozkazů. Byli unaveni, hladoví, rádi by sesedli s koní a zašli pod hostinskou střechu, kde by jim nabídli kus chleba a sýra a připravili loţe. A nikde nebylo ani stopy po lidské duši, jen samá pustina. Cesta se bez konce vinula dále a pak dojeli na rozcestí. Rozhodli se pro pěšinu, která vedla vpravo. Projeli brodem a vystupovali do vysoké stráně. Nahoře se jim otevřela mýtina s krásnou košatou lípou. Velitel poručil zastavit. Slunce uţ zapadalo, jen zlatá záře svítila a zalévala nebe. „Zůstaneme tu do rána!“ Všichni sesedli z koní a pustili je na pastvu. Sami posedali do bujné trávy pod lipou. Nebe pomalu haslo a na unavená víčka padala tíha. Jeden po druhém usínali…. Přešla noc a nastal nový den, vyšlo slunce. Někteří z jezdců se dali na obhlídku, aby ulovili nějakou zvěř ke snídani. Zapadli do houštiny a netrvalo dlouho, vrátili se s ulovenou srnou, rozdělali oheň a chystali pečeni. Kdyţ se probudil velitel, hned se ptal, kde vzali zvěřinu. Odpovídali mu, ţe tu srnu střelili na okraji lesa, odkud je pěkná vyhlídka do kraje. „Krásně je tu,“ říkali, „po kopcích samé lesy, v údolích tečou říčky a nikde ani ţiváčka. Dobře by bylo postavit tady hrad!“ Tak vyprávěli a velitel je poslouchal. Kdyţ posnídali, vydali se na objíţďku, vrátili se spokojeni, protoţe našli to, co hledali: místo pro postavení hradu. Netrvalo dlouho a přijeli znovu, s nimi přitáhl velký houf lidí, koní, vozů. Vezli nářadí a jídlo. Muţi začali mýtit les, otesávat kmeny, lámat kámen. Kopali základy a začali stavět pevný hrad s hradbami, věţemi, branou. A jednoho dne ozářilo slunce cimbuří dokončené stavby. Hrad byl hotov, ale neměl jména. I začali se radit a shodli se na tom, ţe jej pojmenují Meziříčím, protoţe stojí nad soutokem dvou říček. A to jméno zůstalo a převzalo je po něm i město, které se během času rozrostlo pod jeho hradbami. (Kolektiv autorů, 1996, s. 3-4) 19
1.6
Turistické zajímavosti ve městě
Zámek a muzeum Zámek je nejstarší a největší dominantou města. Původní hrad byl vybudován kolem roku 1230 a je jedním z nejstarších kamenných šlechtických hradů na Moravě. Obr. 2: Zámek a muzeum
Zdroj:http://tatan.rajce.idnes.cz/2010_04_24_Zamek_Velke_Mezirici/#IMG_1409.jpg Přestavba románsko-gotického hradu na renesanční zámek se uskutečnila během první poloviny 16. století. Nejvíce byl renovován za majitelky Aleny Meziříčské z Lomnice. Po poţáru v roce 1723 byl přestavěn barokně. V průběhu staletí se tu vystřídalo 13 šlechtických rodů. V roce 1995 byla budova restituována. Nyní je zámek průběţně opravován a je zde umístěno muzeum. V areálu zámku můţeme nalézt zbytky hradního příkopu. V sousedství zámku se nachází rozsáhlý zámecký park, který je volně přístupný. Přetíná ho dálniční most Vysočina. Poblíţ dálničního mostu je instalován dřevěný krytý most, původně z Krásněvsi. Nejkratší cestou se dostaneme do zámku po Zámeckých schodech a branou vstoupíme na nádvoří, kde si můţeme prohlédnout bývalé konírny. Expozice – zámek V zámecké expozici nalezneme Sarajevský a Orientální salon, Taneční sál a Vestibul. Sarajevský salonek je věnovaný císařským manévrům, které se uskutečnily v roce 1909 u města. Nejvýznamnějšími hosty byl František Ferdinand d´Este a František Josef I. V expozici salonku se nachází kapesník s krví F. Ferdinanda d´Este. Orientální salonek je zasvěcený cestování. Většina předmětů pochází z Japonska a Číny – šperkovnice, nádobí, hedvábí, paravány…V tanečním sále patří mezi nejzajímavější předmět psací
20
stolek francouzské královny Marie Antoinetty. Vystaven je zde také smuteční náhrdelník císařovny Marie Terezie, který byl do expozice zapůjčen. Expozice – muzeum Ve znamení sedmi per – Expozice poskytuje návštěvníkům muzea základní údaje o historii i současnosti města. Kubismus – Výstava kolekce nábytku zhotovená roku 1913 praţským druţstvem Anděl podle návrhu architekta Pavla Janáka. Přírodovědná expozice – Přestavení mineralogické sbírky muzea. Návštěvníci mohou nahlédnout do depozitáře, kde se nachází sbírka ptáků, savců, exotických zvířat a lihové preparáty ryb a hmyzu. Oddělení pozemních komunikací - Poskytuje informace týkající se vývoje pozemních komunikací od středověkých zemských stezek aţ po současné dálnice a rychlostní komunikace. Je zde i několik desítek modelů mostů. (Makovský, 2007, s. 8-10), (propagační materiály – Město VM, 2011), [5], [6], [7], [8]
Radnice Radnice spolu s kostelem sv. Mikuláše vévodí celému náměstí. Původně se konšelé scházeli v domě rychtáře, který stál v čele náměstí a koncem 15. století od něj dům koupili. S připojením sousedního domu byla celá budova přestavěna na radnici (1528 – 29). Od té doby v ní sídlí městská samospráva aţ dodnes. Na rohu radnice býval pranýř, ve sklepě mučírna, v budově se také nacházela šatlava. Přízemí vévodí klenutý strop s malovanými ornamenty na klenbách. V zasedací místnosti je dodatečně instalován gotický dřevěný strop ze zbořené hospody U Bílého anděla, která stávala naproti radnici. V květnu 1945 se radnice stala dějištěm protifašistického povstání, jehoţ obětem je věnována pamětní deska ve vestibulu. (propagační materiály – Město VM, 2011), (Makovský, 2000), [5]
Obr. 3: Radnice
Zdroj: vlastní fotografie
21
Budova bývalého luteránského gymnázia Renesanční palác vystavěla paní Alena Meziříčská z Lomnice roku 1578 jako sídlo latinské luteránské akademie. Stavebně je budova obdobou Palazzo Pompei ve Veroně. Autorem byl neznámý italský stavitel, který v té době dokončoval renesanční přestavbu zámku. Aţ do roku 1602 a krátce v roce 1620 zde byla umístěna luteránská akademie. Škola nahrazovala studium niţších ročníků univerzity, byla tedy na slušné úrovni. Po zrušení byla budova prázdná, pouze v jednom sále se zde scházeli k bohosluţbám luteráni. Po třicetileté válce byla přeměněna na panský pivovar. Ten zde zůstal aţ do poloviny 20. století, poté v ní byla umístěna ZUŠ (do roku 2001) a městská knihovna (do roku 2003). (propagační materiály – Ripperová, 2010), [5] Obecník V domě s nejkrásnějšími grafity ve městě býval v 16. století obecní pivovar. V 19. století, kdy město pivo uţ dávno nevařilo, slouţil dům převáţně kulturním účelům. V přízemí sídlila městská spořitelna. Obr. 4: Obecník
V sále v 1. patře se konaly různé přednášky, koncerty a plesy. Rovněţ se zde hrálo ochotnické divadlo. Přístavek ve dvoře byl vyuţíván jako sokolská tělocvična a kino. V současnosti je zde umístěna část kanceláří městského úřadu. Obecník kaţdého upoutá renesanční sgrafitovou výzdobou. Postavy mezi okny znázorňují lidské ctnosti – Spravedlnost, Statečnost, Sílu, Víru a Trpělivost. (propagační materiály – Ripperová, 2010 a Město VM, 2011), [5]
Zdroj: http://zajimavosti.infocesko.cz/Images/clanek/mesta/18280/33zoom.jpg
Lékárna U Černého orla Na místě dnešní lékárny stály v minulosti dva domy. Jedním z nich byla původní lékárna, dříve modlářský dům. Druhým byla hospoda U Bílého anděla, v níţ se dochoval gotický dřevěný strop, dnes nainstalovaný na radnici. Tento hostinec se musel v roce 1932 zbourat z důvodu rozšíření ulice. O domě původní lékárny vypráví pověst, ţe tam při svém putování přespali Cyril a Metoděj, existence města v té době však není nijak doloţena. (propagační materiály – Ripperová, 2010) 22
Jupiter club V 17. století zde bývala hospoda U Černého Orla, v 18. století pak sídlo krajského úřadu Jihlavského kraje a v 19. století pošta. Roku 1926 koupil kulturní dům místní Sokol a přebudoval ho na sokolovnu. V současné době je budova kulturním centrem města. Najdeme zde velký sál, koncertní a výstavní sál, dále loutkovou scénu, kino a prodejní galerii. (propagační materiály - Město VM, 2011), [5] Špitální kostel sv. Kříţe, zvaný „Špitálek“ Původně gotická stavba, pozměněná při zaloţení vedlejšího špitálu. Ve středověku slouţil jako domov důchodců. Ve špitálu bydlelo vţdy 6 muţů a 6 ţen. Kostel sv. Kříţe byl vţdy součástí špitálu. V 16. století jej nechal renesančně přestavět Zikmund Heldt z Kementu, který byl zde později pochován. V 16. století se tu pořádaly bohosluţby katolické menšiny. Za 1. světové války v něm měli bohosluţby Italové pobývající ve městě. V současnosti je pouţíván pro potřeby děkanství. Ve špitálku se konají přednášky, besídky, koncerty a výstavy. (propagační materiály – Město VM, 2011), [5] Dolní brána Dolní brána se dochovala jako jediná ze tří bran městského opevnění. Původně byla brána vyšší a přístup k ní chránil padací most. Za dobu existence brány se okolní terén zvýšil o jeden a půl metru. V této hloubce je pod vozovkou dochován kamenný práh brány. (propagační materiály – Ripperová, 2010) Kostel sv. Mikuláše Chrám Páně sv. Mikuláše stojí ve výšce 425 m nad mořem. Je 47,6 m dlouhý a má 64 m vysokou věţ. Jak stavba vznikala, není úplně jasné. První zmínky o kostelu se vztahují k roku 1317. V roce 1679 byl generálně opraven a posvěcen biskupem Janem Josefem Breunerem. Kostel měl presbytář a jednu loď. Loď měla pravděpodobně rovný dřevěný strop. V 15. století bylo běţné přestavovat ranně gotické dřevěné stropy na klenuté. V kostele se dodnes zachovala vzácná movitá kulturní památka – Madona Velkomeziříčská. Socha je z první třetiny 14. století a je z lipového dřeva. Velkým lákadlem pro turisty je věţ. Ciferník hodin má průměr 4,2 metrů a ručičky měří 2,2 a 1,7 metrů. Jedná se o největší svítící ciferník v České republice. Ve věţi je zavěšeno šest zvonů. Největší z nich, Mikuláš, váţí 2 180 kg. (propagační materiály), [5]
23
Obr. 5: Kostel sv. Mikuláše
Zdroj: http://im.foto.mapy.cz/orig/000/01b/00001b90d_888ab9 Ţidovská čtvrť Ţidovská ulice se táhne souběţně s náměstím. Od roku 1943 nese název Novosady. Původní goticko-renesanční zástavba přetrpěla mnohé poţáry a dnešní domy nesou znaky klasicistního slohu. Z původních přibliţně 100 objektů v bývalém ţidovském ghettu se dochovalo téměř 60 domů a 2 synagogy. Stavební úpravy ve 20. století v podstatě proměnily ulici na obchvat historického centra. Dnes jsou na domech uţ jen charakteristické rysy dřívější zástavby, tzv. rampouchy, rozpěrné oblouky, které zadrţují tlak zdiva v úzkých uličkách. (propagační materiály – Ripperová, 2010), [9] Stará synagoga Synagoga se nachází v ulici Novosady. Byla vybudována v goticko-renesančním stylu a pochází z konce 17. století, kdy ţidovská obec potřebovala modlitebnu. Stará synagoga byla vyuţívána k bohosluţbám do roku 1870, kdy byla vystavěna sousední nová synagoga. Řešení synagogy bylo tradiční, uprostřed stálo řečniště, pro 85 muţů byla sedadla rozmístěna podél stěn a pro 63 ţen bylo vyhrazeno místo na galerii v poschodí. Synagoga je orientována k východu a v současnosti je vyuţívána jako muzeum. (Makovský, 2007, s. 21-22), (propagační materiály – Ripperová, 2010), [10]
24
Nová synagoga Obr. 6: Nová Synagoga
V roce 1868 byl poloţen základní kámen ke stavbě nové synagogy. Byla postavena v novogotickém
slohu
z červených
neomítnutých cihel, okna zdobena barevnými vitráţemi se symbolem Davidovy hvězdy a nad vchodem byly umístěny citáty z Bible. Interiér Zdroj: vlastní fotografie
byl
pojat
v modernějším
stylu,
řečniště bylo přesunuto ke svatostánku, lavice umístěny rovnoběţně a ţenská galerie nesená
litinovými sloupy obklopila sál ze tří stran. Svému účelu slouţila synagoga aţ do roku 1940, kdy byla poškozena nacisty. O tři roky později se stala skladištěm pro německou armádu. Do interiéru byl na úrovni galérie vloţen dřevěný strop, který je zde dodnes. V současné době je stavba vyuţívána ke komerčním účelům, nejčastěji jako obchodní centrum. (propagační materiály – Město VM, 2011), [11] Ţidovský a Moránský hřbitov Starý hřbitov, zvaný Moráň, vznikl v 16. století stejně jako kostel Nejsvětější Trojice stojící na tomto hřbitově. Dochovaly se na něm náhrobky významných občanů z 19. a počátku 20. století. Cenné jsou téţ litinové kříţe, proto byl hřbitov prohlášen kulturní památkou. Stejně tak je kulturní památkou ţidovský hřbitov, jehoţ počátky sahají do roku 1650, kdy jej koupili Ţidé za 60 zlatých. Nachází se zde 1 101 náhrobků, z nichţ nejstarší je z roku 1677. Dnes se tyto hřbitovy jiţ nepouţívají. Nový hřbitov je od roku 1945 na Karlově, kde prvními pochovanými byly oběti květnových událostí z roku 1945, jimţ je věnován pomník. (propagační materiály – Město VM, 2011), [5] Památník obětem velkomeziříčské tragédie Na sklonku války 7. května 1945 bylo ve městě popraveno za účast na protifašistickém povstání 60 občanů města. Na jejich památku byly vystavěny celkem 4 pomníky. Památník na náměstí je na místě, kde byl pro výstrahu jako poslední oběšen vůdce povstání Jindřich Nováček. Na zadní straně jsou jména zastřelených v té době. Druhý památník najdeme na břehu řeky Balinky a Oslavy, třetí na břehu Balinky a čtvrtý na novém hřbitově na Karlově. (propagační materiály – Město VM, 2011)
25
Sochy ve městě Na kašně na náměstí je umístěna litinová socha sv. Floriána. Vyrobili ji v roce 1890 v ţelezárnách v Blansku. Na ţulovém sloupu stojí socha sv. Jana Nepomuckého. Po městě jsou rozmístěny sochy barokního sochaře Alexandra Jelínka, a to socha sv. Václava, sv. Jana Nepomuckého a Mariánský sloup na Hornoměstské ulici a socha sv. Josefa. Z novějších je to pomník padlým v 1. světové válce naproti Gymnáziu, postavený podle návrhu profesora Bařtipána. Druhou světovou válku připomíná socha poručíka Miroslava Skrbka. Další zajímavé sochy se nacházejí na starém i novém hřbitově. [5] Dálniční most Stavba mostu přes 75 metrů hluboké údolí Oslavy byla zahájena roku 1973. Je to nejvyšší (77 m) a druhý nejdelší (425 m) most na dálnici D1. Jsou to vlastně dva mosty vedle sebe, pro kaţdý směr jeden. Konstrukce mostu má váhu více neţ 6 000 tun a má 3 vnitřní pilíře. Celkově je most dlouhý 425 metrů a do provozu byl uveden roku 1978. Most stál 149,1 miliónů Kč a jeho přesný model je ve velkomeziříčském Muzeu silnic a dálnic. (propagační materiály – Ripperová, 2010), [12] Bývalá katovna a hrdelní právo ve městě Barokní budova katovny je z počátku 18. století a stojí v ulici Pod Strání na soutoku Oslavy a Balinky. Tento dům býval obydlím velkomeziříčských katů. Obdélníkový přízemní dům má výrazný obloukový štít a kolem něj jsou zbytky původního kamenného ohrazení. Poslední poprava byla vykonána v roce 1730. Obviněný byl všit do kůţe a v ní aţ na místo popravní vlečen. Tam kolem dolů lámán, do kola vpleten a s tím kolem do povětří vyzdviţen. (Makovský, 2007, s. 40), [13]
Obr. 7: Katovna
Zdroj: http://ticketing.concentus-moraviae.cz/katovna-d279.gif?w=0&h=500&t=33 26
Bývalá panská sýpka Budova byla postavena za doby Marie Terezie jako zásobní skladiště obilí a jiných zemědělských produktů. Kvůli ochraně před poţárem byla sýpka umístěna daleko za městem a obklopena kaštany. Přesto při velkém ohni roku 1723 vyhořela. V současné době v ní je umístěn sklad. (propagační materiály – Ripperová, 2010) Rodný dům Františky Stránecké Františka Stránecká (rodným jménem Všetečková) se narodila 9. března 1839 ve Velkém Meziříčí v rodině zdejšího purkrabího Františka Všetečky. Mládí proţila na zámku v nedaleké Stránecké Zhoři. Podle této vesničky si zvolila svůj pseudonym Stránecká. V šestnácti letech se provdala za soudního adjunkta J. Kerschnera. Část ţivota proţili manţelé v Brně, zde také zemřela ve věku nedoţitých 50ti let. [14]
Obr. 8: Pohlednice
Zdroj: http://www.mestovm.cz/cs/produkty/products/view/6-pohlednice-mesta/9-souborpamatek-mesta
27
1.7
Ubytování
Ve Velkém Meziříčí je spousta ubytovacích zařízení. Jen luxusní hotely zde najdeme 4 (Hotel Pod Zámkem, Jelínkova vila, U Bílého koníčka, Amerika) a k tomu ještě Motel Jestřabec, penzion U Beranů, Turistickou chatu na Fajtově kopci, Domov mládeţe s ubytováním pro skupiny, ubytovnu Kablo pro řemeslníky a Paramont. Nezahálí ani blízké okolí, kde je spousta soukromého ubytování, chat, penzionů a 5 rekreačních středisek (Nesměř, Křiţanov, Meziříčko, Záseka, Zahradiště). Hotel Pod Zámkem Písemná zmínka o hotelu pochází z roku 1599, kdy byl tento dům součástí nejstarší zástavby města a jiţ tehdy vlastnil právo vinného a pivního šenku. Hotel nabízí svým hostům ubytování v 16-ti dvou a třílůţkových pokojích vybavených sociálním zařízením, telefonem a televizí. K dispozici je kromě ubytování, restaurace, vinný sklípek, salonek pro 10 osob, wifi a hotelové parkoviště. [15] Hotel Jelínkova vila a Malostranský pivovar Hotel nabízí ubytování v jedno a dvoulůţkových pokojích a v apartmánech s klimatizací, minibarem, televizí, telefonem apod. Ve své nabídce má také bazén se saunou, kongresové sály pro 70 osob, minipivovar, restauraci se specialitami z čerstvých sladkovodních ryb. [16] Turistická chata na Liškovce Chata nabízí ubytování ve dvou aţ čtyř lůţkových pokojích přímo v areálu lyţařského střediska. Sociální zařízení je společné pro všechny pokoje, WC na kaţdém patře a zdarma je k dispozici wifi, parkoviště a úschovna lyţí. [17] Obr. 9: Hotel Jelínkova vila
Zdroj: http://www.turisticky.net/sites/default/files/foto/2012/hoteljelinkovavila/hoteljelinkova-vila.jpg 28
1.8
Stravování
Nabídka stravování nebo občerstvení je ve městě velmi pestrá. Na jídlo zde můţeme zajít do restaurací rozmístěných po celém městě a dvou pizzerií. Najdeme tu také okénka pro rychlé občerstvení, bary, vinárny a cukrárny s kavárnami na zahřátí bříška a potěšení mlsného jazýčku.
1.9
Sportovní zařízení
Letní koupaliště Palouky V areálu koupaliště se nachází velký bazén, dětské brouzdaliště, tobogán, minigolf, kuţelky, stolní tenis, fotbal a občerstvení. Koupaliště je otevřeno od června do konce srpna. Návštěvníky také láká na moţnost zacvičit si populární zumbu, nechat si namalovat na tělo obrázek lihovými barvami nebo vyzkoušet adrenalinovou atrakci aquazorbing. [18] Ski areál Fajtův kopec Lyţařské středisko se nachází v nadmořské výšce 550 m. Svah má délku 330 m s převýšením 70 m. Na svahu je dvoukotva s přepravní kapacitou 1 000 osob za hodinu. Ski areál je vyhledávanou lokalitou hlavně v zimě. Přímo v areálu je moţné vyuţít parkoviště s kapacitou 200 míst. Na své si přijdou příznivci sjezdového lyţování, snowboardingu i běţkaři. Všichni se mohou osvěţit ve skibaru alpského typu nebo v restauraci. V areálu funguje i Ski servis pro úpravu a údrţbu lyţí. Na Fajtově kopci se pravidelně konají některé ze závodů Poháru Vysočiny a velmi oblíbeným je také maškarní ples na lyţích. [19] Dětské dopravní hřiště Obr. 10: Dopravní hřiště
Dopravní hřiště bylo otevřeno na jaře roku 2010. Hřiště obsahuje všechny prvky potřebné pro výuku a výcvik dopravní výchovy pro děti a mládeţ.
Součástí
jsou
dopravní
značky,
křiţovatka se semafory, imitace ţelezničního přejezdu, sklad jízdních kol. Hřiště mohou vyuţívat jak školy, tak i široká veřejnost. [20] Zdroj: http://www.dhvm.estranky.cz/img/mid/17/pb110015.jpg 29
Discgolfpark Kunšovec V údolí Kunšovec mezi základními školami v Čechových sadech byly instalovány speciální koše na discgolf, coţ je aktivita spočívající v házení speciálních talířů - disků do koše. Speciální disky se prodávají v Turistickém informačním centru v budově radnice. Cena jednoho disku je 200 Kč. Jsou také k zapůjčení na vratnou kauci. [21] Ve městě je moţnost také vyuţití veřejného bruslení na Zimním stadionu, v létě návštěva Bike parku na Fajtově kopci nebo zúčastnění se volnočasových aktivit – bowling, fitness centrum, kynologie (výcvik psů, kurzy poslušnosti), spinning studio nebo sportovní centrum (lezecká stěna, zumba, aerobik, masáţe, tělocvična, cvičení pro děti, seniory či těhotné, pronájem tělocvičny atd.).
1.10 Kultura a tradiční akce ve městě Jupiter club Club pořádá širokou škálu kulturních, společenských a výchovně-vzdělávacích programů. Kaţdý týden je moţné shlédnout 4x – 5x českou, evropskou i světovou filmovou tvorbu s nabídkou artových filmů ve Filmovém klubu. Club pořádá různé výstavy, koncerty, kurzy (taneční), veškeré kulturní akce ve městě a přednášky na různorodá témata. Předávají informace mezi městem a občany prostřednictvím týdeníku Velkomeziříčsko. [22] Výstavy Velké Meziříčí má 4 výstavní galerie – Ateliér U Bašty (fotografie a obrazy Bořivoje Pejchala), Ateliér v podloubí (keramické plastiky a obrazy, keramická dílna), Galerie Jupiter club (minigalerie výtvarníků), Galerie Synagoga (ţidovské muzeum). [23] 1.7.1 Tradiční akce Čtyři klíče k velkomeziříčské bráně Začátky tradiční letní zábavné soutěţe „4 klíče k velkomeziříčské bráně“ sahají aţ do roku 1993. Od této doby si mezi sebou porovnávají své síly 4 druţstva reprezentující Křiţanov, Měřín, Velkou Bíteš a Velké Meziříčí. Kaţdoroční soutěţ se nese v duchu jiného tématu: např. gastronomie, western, lidové zvyky Moravy, závody Rallye Paříţ Dakar, ze světa filmu atd. Soutěţ je doplněna o kulturní a sportovní vystoupení umělců 30
(Ţelezný Zekon, Ivo Kaštan, Westernové městečko Šiklův Mlýn, Berousek – Berondini, skupina Abba Stars revival, skupina Queen revival, Dalibor Janda revival atd.). [24], [25] Adventní světýlka Kaţdoročně se na první adventní neděli sejdou rodiče s dětmi při rozsvěcování světýlek, prskavek, svíček, lampionků a vánoční výzdoby na náměstí. Akce je doplněna bohatým kulturním programem (příjezd nebeského pošťáka v bryčce taţené koněm), ve kterém vystupují místní hudební skupiny např. Geneze, loutkoherecký soubor, promítání pohádek v kině Jupiter, podávání grogu, čaje. [24], [25]
Concentus Moraviae Přehlídka koncertů váţné hudby, která probíhá kaţdoročně v období od poloviny května do konce měsíce června. Festival nabízí posluchačům prvotřídní koncerty v prostředí zámků, hradů, kostelů, synagog a muzeí, v nichţ se schází domácí i zahraniční interpreti. Tradičním hlavním cílem pořadatelů je naplnit jedinečné historické prostory 19cti festivalových měst krásnou hudbou ve vynikající interpretaci a přinést návštěvníkům nezapomenutelné záţitky, případně podnítit nové sny. [24], [25] Evropský festival filozofie Cílem festivalu je oslavit filozofii a literaturu. Vyjít s ní z akademických prostor na náměstí, do parků, do ulic a zaujmout vnímavé posluchače, zvláště mladé lidi. Tato akce je jediná svého druhu v České republice. [24], [25] Další kaţdoroční tradiční akce jsou Festival muzejních nocí, Gastroden (Hotelové školy Světlá a Obchodní akademie Velké Meziříčí), Muzikanti dětem (charitativní akce), Toulky děkanstvím (vědomostní soutěţ pořádaná Římskokatolickou farností Velké Meziříčí) a Vzpomínka obětem II. světové války.[24], [25]
31
1.11 Turistické informační centrum Velké Meziříčí Informační centrum se nachází v samém centru města v historické budově radnice. Je oficiálním informačním centrem splňujícím podmínky agentury CzechTourism. IC bezplatně poskytuje informace o památkách a zajímavostech města, turistických cílech v okolí, kulturních a sportovních akcích, základní orientaci ve městě, ubytování, stravování, sluţbách, obchodech, autobusových a vlakových spojích a poskytuje propagační materiály o městě a okolí. [26]
1.12 Turistické zajímavosti v okolí Vodní nádrţ Mostiště Vodní nádrţ Mostiště se nachází na řece Oslavě, zhruba 2 km severně od stejnojmenné obce. Nádrţ byla vybudována v roce 1960 za účelem sníţení povodní na řece a k zásobování vodou oblasti Velkého Meziříčí a Třebíče. Hráz je kamenitá, sypaná o výšce 28,7 m a délce 292 m. Celkový objem nádrţe činí necelých 12 mil. m3 a zatopená plocha dosahuje 93 ha. Součástí vodního díla je elektrárna s jednou Kaplanovou turbínou. [27] Přírodní park Balinské údolí Přírodní park Balinské údolí byl zřízen v roce 1984 na ploše 440 ha mezi obcemi Velké Meziříčí, Oslavice, Baliny a Uhřínov. Naučná stezka má délku 5 km a na cestě naleznete 16 informačních tabulí. Údolí meandrující říčky Balinky je cenné hlavně z krajinářského hlediska. Jedná se o zachovalý fragment v zemědělsky vyuţívané krajině. Nachází se zde cenné lesní porosty, kde roste přes 50 druhů rostlin včetně chráněných a ohroţených druhů. (Makovský, 2007, s. 46), (propagační materiály) Údolí Nesměř Obr. 11: Údolí Nesměř
Údolí Nesměř po proudu Oslavy pod městem láká poutníky proudem řeky s majestátnými oblými kameny. Tyto balvany provází návštěvníky i po polních cestách nad údolím, kde vytváří charakteristické ostrůvky v polích. Naučná stezka má délku 10,5 km. (Makovský, 2007), (propagační materiály – Lysák, 2012)
Zdroj: http://www.gpsies.com/pictures/large/mrrhwfmyquaijajh_large_0001.jpg
32
Přírodní park Rasuveň Rozkládá se v severozápadní části Borského lesa a má výměru 20,5 ha. Vyhlášen byl v roce 1989 k ochraně zbytku lesa s přirozenou skladbou jedlobukového vegetačního stupně o stáří více jak 200 let, ve kterém ţijí ohroţené a zvláštně chránění ţivočichové. Lokalita je přístupná po ţluté turistické značce z Borů a z Netína, nenáročný je také výlet z Krásněvsi. Les v lokalitě Rasůveň má svoje kouzlo v kaţdé roční době. [28] Přírodní památka Šebeň Přírodní památka Šebeň se nachází asi 1 km západně od obce Dobrá Voda. Šebeň je unikátní tím, ţe je zcela věnována mravenci pospolitému. Na jejím území a v přilehlých porostech objevíme přes 1 200 hnízd lesního mravence. O jejich ţivotě vykládají panely rozmístěné na naučné stezce dlouhé 3 km. Zdejší výskyt lesních mravenců patří k největším ve střední Evropě. [29] Zřícenina hradu Templštejn Rozsáhlé zříceniny hradu Templštejn stojí na skále nad řekou Jihlavou. K hradu vede přibliţně 4 km dlouhá značená turistická trasa a je volně přístupný. Hrad zaloţil řád templářů v letech 1281 – 1298. Dle archeologických nálezů byl Templštejn opuštěn někdy po polovině 16. století a začal pustnout. [30] Rozhledna Rubačka Rozhledna je postavená nad vodojemem na kopci Rubačka mezi vesnicemi Nový Telečkov a Baliny. Byla vystavena na jaře 2009. Nachází se zhruba 6 km jihozápadně od Velkého Meziříčí. Na vrchol nevede ţádná turistická značka, autem se dá však vyjet aţ k vodojemu. Rozhledna se tyčí v nadmořské výšce 580 m a po vyjití 42 schodů do výšky 7 metrů se otevře výhled na Velké Meziříčí - hlavně na dálniční most a na blízké i vzdálenější kopce Vysočiny. [31] Netín – Hrobka Lobkoviců Hrobku nechala v letech 1869 – 1871 postavit kněţna Leopolda z Lobkovic. Poslední do ní byla pochována v roce 2000 hraběnka Josefina Podstatzká-Lichtensteinová. Novogotická cihlová stavba se skládá z vlastní hrobky v dolní části a z kaple Sedmibolestné Panny Marie v horní části. Autorem projektu je A. Prokop. Ke kapli vede od hřbitova lipová alej, ve které stojí ţulové kapličky kříţové cesty. [32] 33
2
Marketingový výzkum
2.1
Metodika marketingového výzkumu
Hlavním cílem celé bakalářské práce bylo získání dostatečného mnoţství informací o návštěvnících města Velkého Meziříčí a o míře jejich spokojenosti s navštíveným místem a čerpanými sluţbami. Těchto cílů práce bylo dosaţeno prostřednictvím dotazníkového šetření. Dotazníkové šetření bylo prováděno během letního období v měsících od 1. července do 31. srpna roku 2012 a v zimním období od 1. prosince roku 2012 do 31. ledna 2013. Dotazníky bylo moţno v létě vyplňovat na turistickém informačním centru, zámku a náhodným oslovením lidí na náměstí. V zimě to bylo stejné mimo zámku, který je v zimním období uzavřený. Celkem vyplnilo dotazník 210 osob. Dotazník nebyl k dispozici v cizím jazyce, neboť počet zahraničních návštěvníků je v tomto městě zanedbatelný. Po vyhodnocení dotazníků budou navrţena opatření na zvýšení návštěvnosti oblasti a zvýšení úrovně spokojenosti návštěvníků. Průběh výzkumu: Červenec - vyplněno 32% dotazníků (v 10 dnech) Srpen – vyplněno 40% dotazníků (v 15 dnech) Prosinec – vyplněno 16% dotazníků (v 9 dnech) Leden – vyplněno 12% dotazníků (v 5 dnech) V červenci bylo vyplněno 67 dotazníků, z toho 21 na zámku, 26 na turistickém informačním centru a zbylých 20 náhodným oslovením osob na náměstí. V srpnu 84 dotazníků, z toho 33 na zámku, 40 na TIC a 11 na náměstí. V prosinci 33 dotazníků, z toho 20 na TIC a 13 na náměstí. V lednu 26 dotazníků, z toho 18 na TIC a 8 na náměstí. Dotazník měl 19 otázek. Respondentům byly pokládány uzavřené, polootevřené a jedna zcela otevřená otázka. U některých otázek bylo moţno zvolit více odpovědí. Vzorový dotazník, který byl návštěvníky vyplňován, je umístěn v přílohách.
34
2.2
Vyhodnocení dotazníkového šetření
Tato část práce se zabývá vyhodnocením dotazníkového šetření, které proběhlo ve Velkém Meziříčí, a při němţ bylo vyplněno 210 dotazníků. Vzorový dotazník je umístěn v přílohách. Veškeré grafy v této kapitole jsou výsledkem mého šetření.
1. Navštívili jste někdy Velké Meziříčí? V první otázce dotazníku měli respondenti na výběr z 5 moţností odpovědí. Jelikoţ byl dotazník pokládán lidem navštěvujícím zámek nebo turistické informační centrum přímo ve městě, je zřejmé, ţe odpověď „ne“ čili „nikdy jsem toto město nenavštívil“, nezvolil nikdo ze všech dotázaných. Největší počet respondentů (42%), odpovědělo, ţe do města jezdí pravidelně a pouhých 11% navštívilo město poprvé v ţivotě. Zbylá procenta se rozdělila mezi návštěvníky, kteří do města nejezdí pravidelně, ale zavítali sem více jak jedenkrát. Nemalou částí je také skupina dotázaných, kteří zamířili do města po více jak čtvrté, coţ je pro takovéto město menšího rázu velice úspěšná návštěvnost. Graf č. 5: Návštěvnost Velkého Meziříčí
0% 22%
ani jednou, jsem zde poprvé
11%
jezdím sem téměř pravidelně 25%
42%
1x - 3x více než 4x ne
35
2. Jaký je důvod Vaší návštěvy? Tato otázka byla poloţena za účelem objasnění důvodů, proč respondenti navštěvují toto město. Jak uţ z grafu vyplývá, nejvíce dotázaných (49), zavítalo do města na jednodenní výlet. Neméně významným mnoţstvím je i počet návštěvníků, kteří přijeli navštívit své příbuzné nebo známé (44). 38 respondentů městem pouze projíţdí, 18 se rozhodlo navštívit město za účelem strávení volného času sportem, pro 13 z nich je tato návštěva dovolenou a pro 7 sluţební cestou. Zbylí respondenti přijeli do města za nákupem, prací, školou, lékařem či vyřizováním na úřadech. Mezi oslovenými lidmi byli i 4 osoby, které zde mají své bydliště. Graf č. 6: Důvod návštěvy města Počet odpovědí 0 5 10
15
20
25
30
35
40
45
jednodenní výlet
50 49
návštěva známých
44
pouze projíždím
38
sportovní vyžití
18
dovolená
13
služební cesta
7
nákupy
14
práce
8
škola
11
bydliště
4
úřady, lékař,…
4
3. Navštívili jste ve městě některé památky? Z grafu je patrné, ţe 67% dotázaných respondentů navštívilo některou památku ve městě, zbylých 33% naopak ţádnou. Pokud jejich odpověď zněla „ne“, byli přesměrováni na otázku č. 5.
36
Graf č. 7: Procento návštěvnosti památek ve městě
33% ano 67%
ne
4. Která památka se Vám nejvíce líbila? U této otázky měli respondenti moţnost vybrat více odpovědí. Výzkumem bylo zjištěno, ţe nejvíce oblíbená a navštěvovaná památka je zámek a muzeum Velké Meziříčí, coţ není podivné, neboť zámek je dominantou města, která uţ od pohledu přiláká velké mnoţství návštěvníků (88 osob). Dalším oblíbeným místem je náměstí s památnými domy (49) a dálniční most Vysočina (45), který uchvátí kaţdého návštěvníka svou výškou. Díky kostelní věţi s vyhlídkou na celé město je neméně navštěvovanou památkou také kostel sv. Mikuláše (42). Menší oblíbenost byla zaznamenána u ţidovské čtvrti s hřbitovem (28) a synagog (21), neboť stará synagoga je v současnosti opravována a v nové je umístěn obchod vedený vietnamskou menšinou. Pro většinu návštěvníků je vyuţití nepochopitelné. Nejmenší oblibě se těší památníky. Graf č. 8: Oblíbenost památek ve městě Počet odpovědí 0
10
20
30
40
50
zámek a muzeum
70
80
90
100
88
náměstí s památnými domy
49
dálniční most Vysočina
45
kostel sv. Mikuláše
42
židovský hřbitov a čtvrť
28
synagogy památníky
60
21 10
37
5. Jak dlouho se zde zdrţíte? Z grafu je velmi zřejmé, ţe většina (75%) návštěvníků se ve městě zdrţí pouze na jediný den bez přenocování, coţ pro město není moc přínosné. Pouze 11% se zde zdrţí na dva dny a dalších 11% na více jak 3 dny. 3% respondentů pojali návštěvu města jako víkendový pobyt. Graf č. 9: Délka pobytu ve městě
3% 11%
jeden den (bez přenocování)
11%
dva dny 75%
více jak 3 dny víkendový pobyt
6. Pokud zde budete nocovat, v jakém zařízení to převáţně bude? Jak můţeme vidět v grafu, nejčastější odpovědí na tuto otázku bylo, ţe respondenti zde nebudou nocovat (59%), pokud odpověděli takto, byli poukázáni na otázku č. 8. 22% dotázaných vyuţilo sluţeb hotelů, 10% zvolilo moţnost ubytovat se v penzionu, 3% přenocovali u svých příbuzných nebo známých, 1% bylo ubytováno v soukromí, 2% si svůj nocleh vybralo v ubytovně, 1% v blízkých kempech a 2% mají ve městě svůj domov.
38
Graf č. 10: Způsob ubytování návštěvníka 1% 3%
1% 2% 2%
nebudu zde nocovat hotel
10%
penzion 22%
59%
u známých / příbuzných ubytování v soukromí ubytovna kemp / tábořiště domov
7. Jak hodnotíte úroveň ubytovacích sluţeb? Na otázku odpovídali pouze ti respondenti, kteří vyuţili sluţby ubytování ve městě. Celkem se jedná o 84 dotázaných. Z nichţ se 67% ubytovaných shodlo, ţe kvalita sluţeb byla průměrná, čili dobrá. Jen 15% hodnotilo své ubytování jako výborné, 11% dostatečné a 7% za zcela nevyhovující. Graf č. 11: Úroveň ubytovacích sluţeb
11%
7%
15% výborný dobrý dostatečný 67%
nedostatečný
39
8. Jak jste se během pobytu stravoval(a)? Respondenti měli moţnost výběru ze tří moţností. Při pohledu na graf vidíme oblibu ve stravování v místních restauracích, pizzeriích nebo bufetech (47%). Pro poskytovatele sluţeb ve městě je to velmi dobrá bilance. 30% z dotázaných se stravovalo částečně v pohostinství a částečně z vlastních zdrojů a 23% pouze z vlastního zdroje. Graf č. 12: Způsob stravování návštěvníka
23%
restaurace, pizzerie, bufet
47%
částečně v pohostinství a z vlastních zdrojů
30%
vlastní zdroj
9. Jak hodnotíte úroveň stravovacích sluţeb? Vyhodnocením odpovědí u této otázky, bylo zjištěno, ţe 61% opět hodnotilo úroveň stravovacích sluţeb jako dobré, 29% označilo tuto úroveň jako výbornou, 8% dostatečnou a pouhá 2% jako nedostatečné. Graf č. 13: Úroveň stravovacích sluţeb 2% 8%
29% výborný dobrý dostatečný
61%
nedostatečný
40
10. Dle Vašeho názoru, má město dostatek zařízení pro sportovní, kulturní a společenské vyţití? Pomocí tohoto grafu bylo vyšetřeno, kterou oblast pro strávení volného času postrádají návštěvníci města. Více jak polovina všech dotázaných (57% respondentů) odpovědělo, ţe všechna zařízení ve městě jsou postačující a nic jim zde nechybělo. Avšak 16% návštěvníků by zvýšilo počet zařízení pro kulturní, 15% pro sportovní a 12% společenské vyţití. Graf č. 14: Spokojenost se sportovním, kulturním a společenským vyţitím
ano, všechna zařízení jsou postačující 12% ne, je potřeba více zařízení pro kulturní vyžití
15% 16%
57% ne, je potřeba více zařízení pro sportovní vyžití ne, je potřeba více zařízení pro společenské vyžití
11. Jaké zařízení jste vyuţil(a)? Dotázaní měli v této otázce opět moţnost vyuţít více odpovědí. Největší oblibě se z grafu na první pohled těší venkovní koupaliště (79 osob), které je oblíbeným cílem turistů v létě. Naopak v zimním období zde dominuje místní ski areál (64) a svou oblíbeností se řadí v posloupnosti hned za kino (76), které je na rozdíl od sezonních konkurentů otevřeno celoročně. Velmi oblíbenou volnočasovou aktivitou je také bowling (61) a pro mladší generace disco cluby (58) nabízející různé zajímavé programy. Méně oblíbený je místní zimní stadion (55), kam si mohou přijít návštěvníci kdykoliv zabruslit a nově otevřený areál diskgolfu (23).
41
Graf č. 15: Vyuţité zařízení Počet odpovědí 0
10
20
30
40
50
60
70
80
venkovní koupaliště
79
kino
76
ski areál
64
bowling
61
disco kluby
58
zimní stadion
55
diskgolf
23
12. Navštívili jste / Chystáte se navštívit zajímavosti v okolí Velkého Meziříčí? 57% osob odpovědělo, ţe jiţ navštívili nebo se chystají navštívit nějakou zajímavost v okolí. 43% dotázaných zvolilo odpověď „ne“, v tomto případě byli poţádání, aby se zabývali aţ otázkou č. 14. Graf č. 16: Procento návštěvnosti zajímavostí v okolí
43% 57%
ano ne
42
13. Které památky jste navštívili? Dotazovaní měli opět moţnost volit více odpovědí. Největší počet (64 respondentů) navštívilo vodní nádrţ Mostiště, která je díky své blízké poloze cílem mnoha turistů. Druhé místo si svou krásou vydobyla Netínská hrobka Lobkowiczů (51). Se 40 odpověďmi nezahálel ani přírodní park Balinské údolí navštěvován hlavně cyklisty a turisty milující přírodu. Pohled z rozhledny Rubačky si nenechalo ujít 32 dotázaných. Zříceninu hradu Templštejn navštívilo 29 respondentů, údolíčko Nesměř pak 21. Přírodní památka Šebeň s mravenci zaujala pouze 11 osob a přírodní park Rasuveň jen 5. Graf č. 17: Navštívené zajímavostí v okolí města Počet odpovědí 0
10
20
30
40
50
60
vodní nádrž Mostiště
64
Netín - hrobka Lobkowiczů
51
PP Balinské údolí
40
rozhledna Rubačka
32
zřícenina hradu Templštejn
29
údolí Nesměř
21
PP Šebeň PP Rasuveň
70
11 5
14. Vyuţil(a) jste sluţby turistického informačního centra? Z grafu je patrné, ţe návštěvu turistického informačního centra vyuţilo pouze 27% dotázaných. Zbylých 73% si ve městě poradilo i bez návštěvy tohoto místa, dále nemuseli odpovídat na následující otázku a mohli přejít na otázku č. 16.
43
Graf č. 18: Vyuţití turistického informačního centra
27% ano 73%
ne
15. Byl Vám zde poskytnut dostatek informací a propagačních materiálů? Jiţ z grafu můţeme usoudit, ţe respondenti, kteří navštívili turistické informační centrum, byli ze 72% spokojení. Podle nich byl personál informačního centra ochotný a všude nalezli dostatek propagačních materiálů. 25% dotázaných na poţádání dostalo veškeré jim potřebné informace a propagační materiály. Pouhé 3% návštěvníků TIC nebylo spokojených, neboť ve stojanech nebyl dostatek propagačních materiálů a personál byl neochotný. Graf č. 19: Spokojenost s turistickým informačním centrem
ano, personál IC byl ochotný a všude byl dostatek propagačních materiálů
3% 25%
72%
na požádání jsme dostali informace a propagační materiály ne, stojany na propagační materiály byly prázdné, personál neochotný
44
16. Doporučil(a) byste návštěvu města Vašim známým? 84% respondentům se návštěva města líbila a určitě by ji doporučila svým známým. Kdeţto 16% by návštěvu nedoporučilo. Graf č. 20: Doporučení návštěvy známým
16% ano ne 84%
17. S čím jste byl(a) ve Velkém Meziříčí nespokojen(a)? Jak z grafu jasně vyplývá největší nespokojeností návštěvníků města je problém s parkováním, ke kterému se přiklání 41% dotázaných. S tímto problémem zcela souhlasím. 29% respondentů bylo zcela spokojeno a zvolilo odpověď „nic“. 12% se nelíbila malá nabídka sluţeb ve městě, 7% bylo nespokojeno s cenami (ať ubytování, stravování, vstupné apod.), 7% chyběla zařízení pro volný čas a vyţití, 3% byli nespokojeni se špatným značením po městě a 1% se vším zmíněným. Graf č. 21: Nespokojenost návštěvníků problémy s parkováním
3% 1% 7%
nic
7% 41%
12%
malá nabídka služeb ceny
29%
zařízení pro volný čas a vyžití špatné značení vše
45
18. Plánujete ještě někdy město navštívit? Přes polovinu respondentů (54%) se chce do města určitě ještě někdy vrátit. Přitom bylo zjištěno, ţe 35% by se do města moţná ještě někdy rádo podívalo, kdeţto 9% spíše ne a 2% se sem určitě nemají v plánu ještě někdy znovu vracet. Graf č. 22: Opětovná návštěva města 2% 9% určitě ano 35%
54%
spíše ano spíše ne určitě ne
19. Profil respondentů V této části jsou vyobrazeny v grafech osobní údaje o návštěvnících. Jak o jejich pohlaví, věku, vzdělání, zaměstnání, kraji bydliště a počtu obyvatel bydliště. Pohlaví V průběhu celého výzkumu bylo návštěvníky města vyplněno 210 dotazníků, v jak zastoupení ţenského tak i muţského pohlaví. Ţen vyplnilo dotazník 58% (122 osob) a muţů 42% (88 osob).
46
Věk Z grafu je zřejmé, ţe nejvíce respondentů bylo ve věku 20 - 34 let (47%). Vetší skupinou jsou také návštěvníci ve věku 35 – 49 let (27%). Menší zastoupení má skupina návštěvníků do 19 let s 15% a nad 50 let s 11%. Graf č. 23: Věk respondentů
11%
15% do 19 let
27%
20 - 34 let 35 - 49 let
47%
nad 50 let
Vzdělání Touto otázkou bylo zjištěno, ţe město nejvíce navštěvují lidé se střední školou s maturitou a se svými 66% zcela vyčnívají nad ostatní stupně vzdělání. Menšími početnými skupinami jsou respondenti s vysokoškolským titulem (16%) a s výučním listem (13%). Nejméně dotázaných je se základním vzděláním (5%). Graf č. 24: Vzdělání respondentů
16%
5%
13% základní vyučení střední s maturitou
66%
vysokoškolské
47
Kraj trvalého bydliště respondentů Z kraje Vysočina je dle očekávání největší počet dotázaných (65%), tudíţ je zřejmé, ţe město má spíše krajský charakter pro návštěvnost. Výraznějším procentem také nezahálí návštěvníci z Jihomoravského kraje s 9%. Přijíţdějící z ostatních krajů jsou zastoupeni jen v minimálním mnoţství a to od 1% do 4%. Graf č. 25: Kraj bydliště respondentů Vysočina
1% 1% 2% 3%
4%
2%
Jihomoravský
2%
Středočeský
1% 1%
Praha
2%
Jihočeský
4%
Plzeňský
3% 9%
Liberecký 65%
Pardubický Karlovarský Zlínský Ústecký Královehradecký Olomoucký Moravskosleský
Počet obyvatel bydliště Největší počet respondentů je z míst, kde je méně neţ 3 000 obyvatel (57%). Z toho plyne, ţe návštěvníky jsou nejspíše lidé přicházející z malých vesniček na Vysočině a 14% z menších městeček s 3 – 10 tisíci obyvateli. 22% dotázaných pochází z větších měst od 10 do 100 tisíci obyvatel a z měst nad 100 tisíc obyvatel je uţ návštěvnost ve Velkém Meziříčí celkem zanedbatelná.
48
Graf č. 26: Počet obyvatel v bydlišti respondentů
3% 4% 22%
do 3 tisíc 3 - 10 tisíc 57%
14%
10 - 100 tisíc 100 tisíc - 1 milion nad 1 milion
Zaměstnání Nejpočetnějšími respondenty ve výzkumu jsou osoby, které jsou zaměstnané v soukromém nebo veřejném sektoru (56%). Větší částí jsou také studenti (24%), kdeţto menší zastoupení mezi návštěvníky mají důchodci (9%), podnikatelé s ţivnostníky (7%) a nezaměstnaní (4%). Graf č. 27: Zaměstnání respondentů
student
4% 9% 7%
24%
zaměstnanec soukromý / veřejný sektor podnikatel / živnostník
56%
nezaměstnaný důchodce
49
3
Opatření na zvýšení návštěvnosti oblasti a zvýšení úrovně spokojenosti návštěvníků
V této části bych chtěla navrhnout řešení, které by vedly k větší návštěvnosti města a spokojenosti návštěvníků. Výchozími body pro tyto návrhy jsou výsledky výše uvedeného výzkumu i má vlastní zkušenost. Více parkovacích míst - málo parkovacích míst je největší problém pro návštěvníky města. Parkuje se hlavně na náměstí, kde se při vjezdu platí poplatek. Stát zde můţe maximálně dvě hodiny a najít místo k zaparkování se zdá téměř nemoţné. Proto navrhuji vystavět v blízkosti centra místo nevyuţitých prostor poschoďové parkoviště, kam by návštěvníci mohli bez stresu zaparkovat svá vozidla. Vhodnější využití nové synagogy – v současnosti je v nové synagoze umístěn obchod vietnamské menšiny, coţ návštěvníci povaţují za znehodnocení tak vzácné památky. Evropská unie dotuje rekonstrukce památek a v tomto případě je moţnost zaţádat o tuto dotaci na opravu nové synagogy. Zde by mohla být například ukázka staré ţidovské školy, která kdysi bývala ve staré synagoze, v níţ se dnes nachází muzeum. Využití budovy bývalého luteránského gymnázia – v gymnáziu dříve sídlila základní umělecká škola a knihovna. Po vystavění nových prostor pro tyto účely je tato budova nevyuţita. Jsou zde krásné koncertní síně a mnoho místností. V budově by se mohli konat alespoň různé výstavy, koncerty, semináře, přednášky apod. Špatné značení po městě – Jediná dobře značená památka je zámek. Další významnější památky (např. ţidovský hřbitov, důleţité památníky, synagogy, bývalá katovna apod.) se bez mapy jen s pomocí tabulí hledají velmi těţce. Magistrát města by mohl nakoupit více orientačních tabulí, aby návštěvníci mohli obdivovat i méně známé památky neţ jen samotné dominanty města. Absence obchodu s potravinami na náměstí – na náměstí se nenachází krom kiosku a restaurací ţádný obchod s potravinami. Všechny obchodní domy a různá pekařství jsou mimo centrum, proto by malý obchůdek s potravinami přímo na náměstí byl přínosem. Odklon průjezdů kamionů – v některých hodinách je ve městě pravidelná dopravní zácpa. Velkou část viny na tom má průjezd kamionů městem, které míří do průmyslové zóny. Toto bych řešila zákazem vjezdu kamionů do centra v určitých časových intervalech v průběhu dne. Tyto dopravní prostředky mohou vyuţít sluţeb dálnice, kde 50
se nachází nájezdy a sjezdy na obou stranách města (i v průmyslové zóně), a tím odlehčí dopravní situaci ve městě. Výraznější značení přechodů – ve městě nalezneme pouze 3 semafory u přechodů pro chodce. Město nemusí nakupovat nové semafory, ale je potřeba označit více přechodů bez světelného značení. Obchodní nákupní centrum – většina obchodů je rozmístěna po celém městě. Určitě by obchodní nákupní centrum, kde najdeme vše potřebné, nebylo špatné. Všechny obchody by byly pospolu a návštěvníkům by to ušetřilo čas. Prodloužení sezóny věže kostela – o návštěvu věţe kostela je ve městě velký zájem. Město by mohlo tuto sezónu prodlouţit namísto od června do srpna třeba od května do září. Menší návštěvnost v zimním období – v zimě přijíţdí do města méně návštěvníků. Město by mohlo obohatit svůj kulturní program o více zimních akcí. Tematické prohlídky zámku či věže kostela – na zámku a ve věţi kostela by do svého programu mohli zařadit noční či různě tematické prohlídky. Např. prohlídky v dobových kostýmech, strašidelné prohlídky apod. Nízká kvalita služeb – většina restaurací a ubytovacích jednotek ve městě nabízí nízkou kvalitu svých sluţeb. Ve městě by mohl přibýt hotel, který bude nabízet sluţby na úrovni 4 – 5 hvězdiček nebo restaurace, která bude podávat třeba exotické druhy jídel, např. sushi, mušle, kraby, mexickou kuchyni apod. Větší propagace města – dle mého názoru není město téměř propagováno. Zástupci města jezdí kaţdoročně pouze na veletrh Regiontour do Brna a dále je propagováno jen v místních novinách. Město by mělo nabízet své letáky i v jiných informačních centrech na Vysočině neţ jen ve svém a občas propagovat region Velkomeziříčsko i v krajských novinách či periodikách, aby přilákalo více návštěvníků. Lanové centrum – ve městě či v jeho blízkém okolí chybí takovýto druh zábavy. Vybudování lanového centra je další magnet pro přilákání nových návštěvníků do oblasti.
51
3.1
Návrh propagačních letáků
V této části navrhnu dva propagační letáky pro město Velké Meziříčí. Tyto letáky by město mohlo pouţít jako propagaci v jiných turistických informačních centrech, v místních periodikách nebo novinách. Jeden leták je zaměřen na celkovou na propagaci města a jeho památek a druhý na kulturní akci Čtyři klíče k Velkomeziříčské bráně. Obr. 13: Propagační leták města
52
Obr. 14: Propagační leták na tradiční akci
53
Závěr Bakalářská práce se věnuje městu Velkému Meziříčí jako oblíbenému cíli hlavně pro návštěvníky z blízkého okolí. V teoretické části se zabývá popisem historie a jednotlivých památek města. Představuje moţnosti ubytování a stravování, sportovního či kulturního vyţití a v neposlední řadě i výlet do blízkého okolí. Praktická část je věnována dotazníkovému šetření, které jsem ve městě provedla. Celkem bylo vyplněno 210 dotazníků umístěných na turistickém informačním centru a na zámku. Po vyhodnocení marketingového výzkumu jsem dospěla k závěru, ţe Velké Meziříčí je pro návštěvníky, hlavně z blízkého okolí, velmi oblíbeným cílem. Většina dotázaných chce opětovně navštívit toto město a určitě doporučí návštěvu svým známým. Velké procento ze všech respondentů jezdí do Velkého Meziříčí pravidelně, z tohoto můţeme usoudit, ţe město má spíše krajský charakter pro svou návštěvnost. Nejčastějším důvodem příjezdu do města byl jednodenní výlet nebo návštěva známých. Většina se zde zdrţela pouze jeden den bez přenocování. Nejvíce oblíbenou památkou ve městě je zámek a muzeum, která uchvátí kaţdého svou krásou. Ti, kteří ve městě přenocovali, si pro své ubytování vybrali převáţně hotel a hodnotili úroveň ubytovacích sluţeb jako průměrnou. Stejně tomu bylo i u stravování. Návštěvníci vyuţívali ke stravování jak vlastních zdrojů, tak i místních pohostinských zařízení. Tyto zařízení hodnotili také jako průměrné. Na otázku, zda má město dostatek zařízení pro různá vyţití, byla nejčastější odpověď, ţe je vše postačující. Někteří respondenti by však do města přidali více kulturních, a jiní sportovních zařízení. Kdyţ bychom vybírali nejoblíbenější zařízení ve městě, jasně by vyhrálo venkovní koupaliště, kino a hned za nimi i ski areál na Fajtově kopci. Podstatná část respondentů obdivovala krásy a zajímavosti v okolí. Nejvíce navštěvovanou zajímavostí je vodní nádrţ Mostiště, které je nejblíţe k městu. Nezahálela ani Netínská hrobka Lobkowiczů a přírodní park Balinské údolí, kde je nově vybudovaná naučná stezka jak pro cyklisty, turisty, tak i rodiny s dětmi. V mém dotazníkovém šetření menší návštěvnost sklidilo turistické informační centrum. Podle statistické návštěvnosti v první části mé vlastní práce, však můţeme říci, ţe výjimka potvrzuje pravidlo a toto informační centrum má naopak návštěvnost velkou. Největší nespokojeností, kterou jsem u respondentů zaznamenala, je parkování ve městě. Avšak v ostatních ohledech neshledala většina ve městě nic neuspokojivého. Dotazníky vyplnilo 122 ţen a 88 muţů. Nejvíce návštěvníků pochází 54
z kraje Vysočina především z menších vesniček do 3 tisíc obyvatel. Nejpočetnější zastoupení měli turisté ve věku od 20 do 34 let se středním vzděláním s maturitou pracujících ve veřejném či soukromém sektoru. Shrnutím mého výzkumu, můţeme jasně říci, ţe návštěvníci byli spokojeni s navštíveným městem a ţe se jim zde líbilo. Sluţby nabízené ve městě uspokojili jejich potřeby a většina se chystá na opětovnou návštěvu. V úvodu praktické části je nastíněna statistická návštěvnost města. Jelikoţ se nedá určit skutečná návštěvnost města, musíme se spokojit pouze s orientační statistikou podle poskytnutých údajů z jednotlivých památek a turistického informačního centra. Na závěr mé vlastní práce jsem navrhla opatření na zvýšení návštěvnosti oblasti a zvýšení úrovně spokojenosti návštěvníků. Tyto návrhy jsem získala vyhodnocením dotazníků, z vlastních zkušeností a z názorů osob pravidelně navštěvujících město. Svůj výzkum a analýzu nabídnu turistickému informačnímu centru města a přála bych si, aby jim výsledky přinesly nové informace a uţitečné ukazatele, které poukáţou na nedostatky a pozitiva ve městě ze strany návštěvníků. Doufám, ţe výsledky mého výzkumu a analýzy pomohou zvýšit návštěvnost města, ať uţ za památkami, kulturou nebo sportem.
55
Seznam ilustrací Obrázky Obr. 1: Velké Meziříčí – pohled z dálničního mostu…………………….……....……17 Obr. 2: Zámek a muzeum…………………………………………………...…...…….20 Obr. 3: Radnice…………………………………………………...…...…...…………..21 Obr. 4: Obecník…………………………………………………...……...…………....22 Obr. 5: Kostel sv. Mikuláše………………...…………………………...………...…...24 Obr. 6: Nová Synagoga…………….……………………..………………………...…25 Obr. 7: Katovna………………………………...…………………………………...…26 Obr. 8: Pohlednice………………………………………………...………………...…27 Obr. 9: Hotel Jelínkova vila……….……………...………………………………...….28 Obr. 10: Dopravní hřiště……………………………………………......………...……29 Obr. 12: Údolí Nesměř………………………………...…………………………...….32 Obr. 13: Propagační leták města…..…………………………………..……………….52 Obr. 14: Propagační leták na tradiční akci………...…………………………..………53
56
Grafy Graf č. 1: Celková návštěvnost zámku v roce 2012………………………….………..14 Graf č. 2: Trţby ze vstupného na zámek za rok 2012………………………………....15 Graf č. 3: Návštěvnost turistického informačního centra v roce 2012……….………..15 Graf č. 4: Návštěvnost věţe kostela sv. Mikuláše v roce 2012………..………………16 Graf č. 5: Návštěvnost Velkého Meziříčí……………………………………………...35 Graf č. 6: Důvod návštěvy města………………………………………………………36 Graf č. 7: Procento návštěvnosti památek ve městě…………………………………...37 Graf č. 8: Oblíbenost památek ve městě…………………………...…………………..37 Graf č. 9: Délka pobytu ve městě…………………………………..………………….38 Graf č. 10: Způsob ubytování návštěvníka……………………...……………………..39 Graf č. 11: Úroveň ubytovacích sluţeb…………………………………………..……39 Graf č. 12: Způsob stravování návštěvníka…………………...……………………….40 Graf č. 13: Úroveň stravovacích sluţeb………………………………………………..40 Graf č. 14: Spokojenost se sportovním, kulturním a společenským vyţitím………….41 Graf č. 15: Vyuţité zařízení……………………………...…………………………….42 Graf č. 16: Procento návštěvnosti zajímavostí v okolí……………...…………………42 Graf č. 17: Navštívené zajímavostí v okolí města……………..………………………43 Graf č. 18: Vyuţití turistického informačního centra………………………………….44 Graf č. 19: Spokojenost s turistickým informačním centrem………….………………44 Graf č. 20: Doporučení návštěvy známým…………………...………………………..45 Graf č. 21: Nespokojenost návštěvníků…………….………………………………….45 Graf č. 22: Opětovná návštěva města………………………………………………….46 Graf č. 23: Věk respondentů……………………………………..…………………….47 Graf č. 24: Vzdělání respondentů…………………………………...…………………47 Graf č. 25: Kraj bydliště respondentů………………………………………………….48 Graf č. 26: Počet obyvatel v bydlišti respondentů………..……………………………49 Graf č. 27: Zaměstnání respondentů…….……………………………………………..49
57
Seznam pouţité literatury Tištěné zdroje: FROLEK, R.: Křížem krážem Vysočinou – 1. Netradiční průvodce prostorem a časem. České Budějovice: Infoexpres, 2011. 154 s. Neobsahuje ISBN HODEČEK D.: Velké Meziříčí v zrcadle dějin. 1. vyd. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2008. 512 s. ISBN 978-80-7275-075-7 JURMAN, Z.: Velkomeziříčsko. 1. vyd. Tišnov: Sursum, 2001. 262 s. ISBN 80-8579977-4 KOLEKTIV AUTORŮ: Pověsti z Velkého Meziříčí a okolí. Regionální týdeník Vysočina. Ţďár nad Sázavou: M. Smejkal, s. r. o., 1996. 63 s. Neobsahuje ISBN MAKOVSKÝ, V.: Velké Meziříčí – Historické a jiné zajímavosti. Velké Meziříčí: Unipress Ţďár nad Sázavou, 2007. Neobsahuje ISBN MAKOVSKÝ, V.: Velké Meziříčí Vás vítá. Velké Meziříčí: Město Velké Meziříčí, 2000. Neobsahuje ISBN Související zdroje: KOMÁROVÁ, J.: Profil návštěvníka zámku Boskovice. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2012. KOTÍK, J.: Velké Meziříčí – procházka jedním městem Vysočiny. 1. vyd. Brno: Rada Městského národního výboru ve Velkém Meziříčí, 2000. 125 s. Neobsahuje ISBN POKORNÁ, K.: „Medřičáci“ v historii času. 1. vyd. Rumburk: vlastní náklad, 1994. 142 s. Neobsahuje ISBN VAŇKOVÁ, I. RIPPEROVÁ, M.: Velké Meziříčí – Pozvání k návštěvě. 1. vyd. Velké Meziříčí: Město Velké Meziříčí, 2012. 129 s. ISBN 978-80-260-3405-6 Propagační materiály Velkého Meziříčí RIPPEROVÁ, M.: Kam ve Velkém Meziříčí. Velké Meziříčí. Velké Meziříčí: Město Velké Meziříčí, 2011. RIPPEROVÁ, M.: Procházka Městskou památkovou zónou Velké Meziříčí. Velké Meziříčí: Mikroregion Velkomeziříčsko-Bítešsko, 2010. RIPPEROVÁ, M.: Procházka po bývalém židovském městě Velké Meziříčí. Velké Meziříčí: Mikroregion Velkomeziříčsko-Bítešsko, 2010.
58
RIPPEROVÁ, M.: Procházka k významným dominantám města, Pohlídka zámeckého areálu Velké Meziříčí. Velké Meziříčí: Mikroregion Velkomeziříčsko-Bítešsko, 2010. TIC VELKÉ MEZIŘÍČÍ: Ubytování. Velké Meziříčí: Město Velké Meziříčí, 2012. TIC VELKÉ MEZIŘÍČÍ: Stravování. Velké Meziříčí: Město Velké Meziříčí, 2012. STŘEDISKO EKOLOGICKÉ VÝCHOVY OSTRŮVEK: Přírodní park Balinské údolí. Velké Meziříčí: Středisko pro vzdělávání a výchovu v přírodě - Chaloupky, 2004. LYSÁK, F.: Naučné stezky Balinské a Nesměřské údolí. Velké Meziříčí: Město Velké Meziříčí, 2012. AUDY, J.: Balinské údolí. Velké Meziřičí: Chaloupky, o.p.s., 2012. Elektronické zdroje: [1]
Wikipedia
-
Velké
Meziříčí
[online],
dostupné
z
WWW:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Velk%C3%A9_Mezi%C5%99%C3%AD%C4%8D%C3% AD [2013-02-11]. [2] Oficiální stránky města Velké Meziříčí – Základní informace [online], dostupné z WWW: http://www.mestovm.cz/cs/o-meste/zakladni-informace [2013-02-11] [3] Oficiální stránky města Velké Meziříčí – Historie [online], dostupné z WWW: http://www.mestovm.cz/cs/o-meste/historie [2013-02-11] [4] Místopisný průvodce po České republice – Velké Meziříčí – historie obce [online], dostupné z WWW: http://www.mistopisy.cz/historie_velke-mezirici_9137.html [2013-02-11] [5] Oficiální stránky města Velké Meziříčí – významné objekty [online], dostupné z WWW: http://www.mestovm.cz/cs/o-meste/vyznamne-objekty [2013-02-11] [6] Muzeum Velké Meziříčí – Historie zámku [online], dostupné z WWW: http://www.muzeumvm.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=169&Ite mid=181 [2013-02-11] [7] Muzeum Velké Meziříčí – Expozice zámek [online], dostupné z WWW: http://www.muzeumvm.cz/index.php?option=com_content&view=category&layout=bl og&id=39&Itemid=137 [2013-02-11] [8] Muzeum Velké Meziříčí – Expozice muzeum [online], dostupné z WWW: http://www.muzeumvm.cz/index.php?option=com_content&view=category&layout=bl og&id=38&Itemid=136 [2013-02-11]
59
[9] Kraj Vysočina, kulturní a přírodní dědictví - Ţidovská čtvrť, Velké Meziříčí [online],
dostupné
na
WWW:
http://www.dedictvivysociny.cz/kultura/pamatky-
50/zidovske-4/?id=1910 [2013-02-12] [10] Wikipedie – Stará synagoga Velké Meziříčí [online], dostupné z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Star%C3%A1_synagoga_ve_Velk%C3%A9m_Mezi%C5% 99%C3%AD%C4%8D%C3%AD [2013-02-12] [11] Atlas Česka - Nová synagoga ve Velkém Meziříčí [online], dostupné z WWW: http://www.atlasceska.cz/kraj-vysocina/nova-synagoga-ve-velkem-mezirici/ [2013-02-12] [12] Encyklopedie mostů – Velké Meziříčí dálniční most Vysočina [online], dostupné z WWW: http://libri.cz/databaze/mosty/heslo.php?id=1089 [2013-02-12] [13]
Hrady.cz
–
katovna
Velké
Meziříčí
[online],
dostupné
z WWW:
http://www.hrady.cz/index.php?OID=5812 [2013-02-12] [14] Oficiální stránky města Velké Meziříčí - Rodný dům Františky Stránecké [online], dostupné z WWW: http://www.mestovm.cz/cs/o-meste/vyznamne-objekty/3452-rodnydum-frantisky-stranecke [2013-02-12] [15] Hotel Pod Zámkem – Hotel [online], dostupné z WWW: http://www.hotelvm.cz/cz/ [2013-02-14] [16] Hotel Jelínkova vila - stylové ubytování [online], dostupné z WWW: http://www.jelinkovavila.cz/cs/hotel [2013-02-14] [17]
Ski
Klub
Velké
Meziříčí
–
Ubytování
[online],
dostupné
z WWW:
http://www.skivm.cz/cs/ubytovani [2013-02-14] [18] Oficiální stránky města Velké Meziříčí – Koupaliště [online], dostupné z WWW: http://www.mestovm.cz/cs/volny-cas-sport-turistika/sport/koupaliste [2013-02-14] [19] Ski klub Velké Meziříčí – Ski areál Fajtův kopec [online], dostupné z WWW: http://www.skivm.cz/cs/ski-areal [2013-02-14] [20] Oficiální stránky města Velké Meziříčí – Dětské dopravní hřiště [online], dostupné z WWW: http://www.mestovm.cz/cs/volny-cas-sport-turistika/sport/detske-dopravnihriste [2013-02-14] [21] Oficiální stránky města Velké Meziříčí – Sportoviště Discgolfpark v údolí Kunšovec [online], dostupné z WWW: http://www.mestovm.cz/cs/volny-cas-sportturistika/sport/discgolf [2013-02-14]
60
[22]
Jupiter
Club
Velké
Meziříčí
–
O
nás
[online],
dostupné
z WWW
http://www.jupiterclub.cz/cs/o-nas [2013-02-14] [23] Oficiální stránky města Velké Meziříčí – Kultura [online], dostupné z WWW: http://www.mestovm.cz/cs/volny-cas-sport-turistika/kultura/ [2013-02-14] [24] Oficiální stránky města Velké Meziříčí – Tradiční akce ve městě [online], dostupné z WWW: http://www.mestovm.cz/cs/volny-cas-sport-turistika/tradicni-akce-ve-meste [2013-02-14] [25] Jupiter Club Velké Meziříčí – Tradiční akce Jupiter clubu [online], dostupné z WWW: http://www.jupiterclub.cz/cs/tradicni-akce-jupiter-clubu [2013-02-14] [26] Informační centrum Velké Meziříčí – Poskytované sluţby [online], dostupné z WWW: http://www.mestovm.cz/cs/o-meste/informacni-centrum/poskytovane-sluzby [2013-02-14] [27]
Atlas
Česka
–
Vodní
nádrţ
Mostiště
[online],
dostupné
z WWW:
http://www.atlasceska.cz/kraj-vysocina/vodni-nadrz-mostiste/ [2013-02-15] [28]
Příroda
Velkomeziříčska
–
Rasůveň
[online],
dostupné
z WWW:
http://www.prirodavm.cz/cs/katalog-lokalit/zvlaste-chranene-uzemi---prirodnipamatka/ rasuven [2013-02-15] [29] Lidé a ochrana přírody na Vysočině – Naučná stezka Šebeň [online], dostupné z WWW: http://www.ekovysocina.cz/naucna-stezka-seben.html [2013-02-15] [30] Atlas Česka – Zřícenina hradu Templštejn [online], dostupné z WWW: http://www.atlasceska.cz/jihomoravsky-kraj/zricenina-hradu-templstejn/ [2013-02-15] [31] Nový Telečkov - Rozhledna na vodojemu Rubačka [online], dostupné z WWW: http://www.novyteleckov.cz/Rozhledna-Rubacka.html [2013-02-15] [32] Hrady.cz - hrobka kníţat z Lobkovic s kaplí Sedmibolestné Panny Marie [online], dostupné z WWW: http://www.hrady.cz/index.php?OID=6746 [2013-02-15] [33] Evropský sociální fond v ČR - Management kulturního cestovního ruchu [online], dostupné
z WWW:
http://www.mmr.cz/getmedia/efcd9671-4737-427b-bab5-
1b6be507e800/GetFile10_1.pdf [2013-04-02]
61
Přílohy Dotazník o spokojenosti návštěvníka Velkého Meziříčí Váţení respondenti, jmenuji se Veronika Perničková a jsem studentkou Vysoké školy polytechnické v Jihlavě. Tímto bych Vás chtěla poţádat o vyplnění mého dotazníku. Získané informace pouţiji jako zdroj podkladů pro bakalářskou práci o Velkém Meziříčí. Předem děkuji za vyplnění dotazníku. Veronika Perničková 1. Navštívili jste někdy Velké Meziříčí? ani jednou, jsem zde poprvé jezdím sem téměř pravidelně
1x – 3x více neţ 4x ne (pokud ne, dále jiţ dotazník nevyplňujte)
2. Jaký je důvod Vaší návštěvy? dovolená sportovní vyţití
jednodenní výlet sluţební cesta
návštěva známých pouze projíţdím
jiný důvod………….
3. Navštívili jste ve městě některé památky? ne (pokud ne, pokračujte otázkou č. 5)
ano
4. Která památka se Vám nejvíce líbila? (Lze vybrat více moţností) zámek a muzeum náměstí s památnými domy synagogy
ţidovský hřbitov a čtvrť památníky jiná………………………….
kostel sv. Mikuláše dálniční most Vysočina
5. Jak dlouho se zde zdrţíte? jeden den (bez přenocování)
dva dny
více neţ 3 dny
víkendový pobyt
6. Pokud zde budete nocovat, v jakém zařízení to převáţně bude? hotel kemp/tábořiště
penzion u známých/příbuzných ubytovna ubytování v soukromí jinde……………………………………… nebudu zde nocovat (pokud ne, pokračujte otázkou č. 8)
7. Jak hodnotíte úroveň ubytovacích sluţeb? výborný
dobrý
dostatečný
nedostatečný
dostatečný
nedostatečný
8. Jak jste se během pobytu stravoval(a)? restaurace, pizzerie, bufet vlastní zdroje částečně v pohostinství a z vlastních zdrojů
9. Jak hodnotíte úroveň stravovacích sluţeb? výborný
dobrý
62
10. Dle Vašeho názoru, má město dostatek zařízení pro sportovní, kulturní a společenské vyţití? ano, všechna zařízení jsou postačující ne, je potřeba více zařízení pro kulturní vyţití ne, je potřeba více zařízení pro společenské vyţití ne, je potřeba více zařízení pro sportovní vyţití
11. Jaké zařízení jste vyuţil(a)? (Lze vybrat více moţností) ski areál kino
venkovní koupaliště zimní stadion
bowling disco kluby
diskgolf jiné…………………
12. Navštívili jste/chystáte se navštívit zajímavosti v okolí Velkého Meziříčí? ne (pokud ne, pokračujte otázkou č. 14)
ano
13. Které? (Lze vybrat více moţností) vodní nádrţ Mostiště PP Rasuveň rozhledna Rubačka
PP Balinské údolí PP Šebeň Netín – hrobka Lobkoviců
údolí Nesměř zřícenina hradu Templštejn
14. Vyuţil(a) jste sluţby informačního centra? ne (pokud ne, pokračujte otázkou č. 16)
ano
15. Byl Vám zde poskytnut dostatek informací a propagačních materiálů? ano, personál IC byl ochotný a všude byl dostatek propagačních materiálů na poţádání jsme dostali informace a propagační materiály ne, stojany na propagační letáky byly prázdné, personál neochotný
16. Doporučil(a) byste návštěvu města Vašim známým? ano
ne
17. S čím jste byl(a) ve Velkém Meziříčí nespokojen(a)? špatné značení problémy s parkováním kulturní vyţití a zařízení pro volný čas (ski areál, kino…) nic jiné………………………..
malá nabídka sluţeb ceny (vstupné, ubytování,…)
18. Plánujete ještě někdy město navštívit? určitě ano
spíše ano
spíše ne
určitě ne
19. Údaje o Vás muţ ţena pohlaví do 19 let 20 - 34 let 35 – 49 let nad 50 let věk základní vyučení střední s maturitou vysokoškolské vzdělání v jakém kraji bydlíte? ………………………………………………………………… do 3 tis 3-10 tis 10-100 tis 100 tis – 1 mil nad 1 mil počet obyvatel bydliště zaměstnanec podnikatel student soukromý/veřejný důchodce nezaměstnaný zaměstnání /ţivnostník sektor
Děkuji za Váš čas.
63
