Velké Karlovice - zimní cestovní ruch, vymezení sféry působnosti lokality

Velké Karlovice - zimní cestovní ruch, vymezení sféry působnosti lokality

Chtěla bych poděkovat svému vedoucímu bakalářské práce panu Prof.PhDr. Petru Chalupovi, CSc., který mi poskytoval cenné rady a trpělivě mě vedl. Děkuji hostům hotelů Lanterna, Horal a Galik za pečlivé a ochotné vyplňování mých dotazníků. Jsem vděčná také své rodině, která mi s trpělivostí pomáhala shánět materiály pro mou bakalářskou práci a za velkorysou podporu.

Vysoká škola polytechnická Jihlava Tolstého 16 586 01 Jihlava Obor cestovní ruch

Velké Karlovice - zimní cestovní ruch, vymezení sféry působnosti lokality Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce:

Vypracovala:

Prof.PhDr. Petr Chalupa, CSc.

Lenka Rudolfová

Jihlava 2013

Copyright © 2012 Lenka Rudolfová

Abstrakt RUDOLFOVÁ, Lenka: Velké Karlovice - zimní cestovní ruch, vymezení sféry působnosti lokality. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Prof.PhDr. Petr Chalupa, CSc. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2013. Počet stran 122. Cílem bakalářské práce je zpracovat a analyzovat skladbu návštěvníků hotelů (Lanterna, Horal, Galik) nacházejících se ve Velkých Karlovicích a to podle věkových kategorií, místa bydliště, délky pobytu a motivu užití zařízení. Využila jsem dotazníkového šetření, které mi posloužilo k tomu, abych zjistila, jaká klientela nejčastěji navštěvuje Velké Karlovice. V teoretické části je mým cílem popsat historii, geografii, přírodní a kulturní zajímavosti Velkých Karlovic a Beskyd, a podat základní informace o již zmíněných hotelech. Rovněž se v této části práce stručně zaobírám problematikou zimního cestovního ruchu v oblasti s vyskytujícími se lyžařskými středisky. Klíčová slova: Velké Karlovice, Beskydy, Hotely - Lanterna, Horal, Galik, Lyžování, Lyžařská střediska, Výzkum

Abstract RUDOLFOVÁ, Lenka: Velké Karlovice - winter tourism, specifying the sphere of effect of the site. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. Thesis supervisor Prof.PhDr. Petr Chalupa, CSc. Level of professional qualification: Bachelor. Jihlava 2013. Number of pages 122. The main goal of my bachelor thesis is to process and analyse the composition of visitors of selected hotels (Lanterna, Horal, Galik) located in Velké Karlovice according to the age category, place of residence, length of stay and motives of using the establishment. I used a questionnaire, which helped me to find out what type of customers most often visit Velké Karlovice. In the theoretical part, my goal is to write about history, geography, natural and cultural attractions of Velké Kalovice and the Beskydy Mountains, and to give basic information of mentioned hotels. Also, I deal briefly with the problems of winter tourism in this area related to the existing skiing resorts in this part of my work. Key words: Velké Karlovice, Beskydy mountains, Hotel - Lanterna, Horal, Galik, Skiing, Skiing resorts, Research 8

Předmluva Pro svou bakalářskou práci jsem si vybrala téma: Velké Karlovice - zimní cestovní ruch, vymezení sféry působnosti lokality. Téma Velké Karlovice jsem si zvolila z důvodu, že v této oblasti žiju. Dále bych ráda upozornila na stále se rozvíjející cestovní ruch v oblasti, neboť obec Velké Karlovice lidé příliš neznají. V teoretické části popisuji komplexní charakteristiku Beskyd a Velkých Karlovic. Také se stručně věnuji zimnímu cestovnímu ruchu v oblasti s vyskytujícími se lyžařskými středisky. Dále vysvětluji obecnou charakteristiku hotelů Lanterna, Horal a Galik, nacházejících se ve Velkých Karlovicích. V praktické části se zabývám dotazníkovým šetřením, které probíhalo na již zmíněných hotelech. Vyhodnocením anketárního šetření zjišťuji složení a motiv hostů, kteří nejčastěji navštěvují hotely a obec Velké Karlovice. Mezi hlavní metody, které jsem využívala ke zpracování své práce, bych zařadila: práci s odbornou literaturou práci s internetovými zdroji anketární šetření konzultaci s pracovníky v oboru CR fotodokumentace

9

Obsah

Seznam map .................................................................................................................... 12 Seznam obrázků .............................................................................................................. 13 Seznam grafů .................................................................................................................. 14 Úvod ............................................................................................................................... 15 Teoretická část .............................................................................................................. 16 1

Cíl práce................................................................................................................... 16

2

Současný stav řešené problematiky ......................................................................... 17

3

Diskuze literatury a pramenů................................................................................... 18

4

Pracovní hypotéza ................................................................................................... 19

5

Užité metody ........................................................................................................... 20

6

Pojmoslovný aparát ................................................................................................. 21

7

Charakteristika modelové oblasti a lokality ............................................................ 22 7.1

Beskydy – komplexní charakteristika modelového regionu ............................ 22

7.1.1 Geologický vývoj, stavba, terénní morfologie ............................................. 22 7.1.2 Hydrologická charakteristika........................................................................ 26 7.1.3 Klimatická charakteristika ............................................................................ 28 7.1.4 Charakteristika půd a biotopů ....................................................................... 29 7.1.5 Historický vývoj, obyvatelstvo a sídla ......................................................... 33 7.1.6 Zemědělství .................................................................................................. 38 7.1.7 Průmysl ......................................................................................................... 38 7.1.8 Doprava ........................................................................................................ 39 7.1.9 Cestovní ruch a služby.................................................................................. 41 7.2

Velké Karlovice – charakteristika střediska ..................................................... 43

7.2.1 Základní informace o historickém vývoji obce ............................................ 43 7.2.2 Geografická charakteristika obce ................................................................. 45 7.2.3 Kultura a tradice, památky a zajímavosti významné z hlediska CR ............ 52 7.3

Zimní cestovní ruch ve Velkých Karlovicích .................................................. 60 10

7.3.1 Lyžařská střediska Velkých Karlovic ........................................................... 61 7.4

Firma HP TRONIC .......................................................................................... 64

7.4.1 Hotel Lanterna .............................................................................................. 65 7.4.2 Hotel Horal ................................................................................................... 73 7.4.3 Hotel Galik ................................................................................................... 82 8

Anketární šetření ..................................................................................................... 86 8.1

Podkladové materiály ....................................................................................... 88

8.1.1 Vyhodnocení anketárního šetření ................................................................. 89 Praktická část ................................................................................................................ 90 9

Výsledky a její využití v praxi................................................................................. 90

Závěr ............................................................................................................................ 114 Seznam použitých informačních zdrojů ....................................................................... 115 Přílohy........................................................................................................................... 121

11

Seznam map

Mapa číslo 1 - 2 ..................................................................................................... 25 Mapa číslo 3 ........................................................................................................... 27 Mapa číslo 4 ........................................................................................................... 32 Mapa číslo 5 - 6 ..................................................................................................... 35 Mapa číslo 7 ........................................................................................................... 37 Mapa číslo 8 - 9 ..................................................................................................... 40 Mapa číslo 10 ......................................................................................................... 44 Mapa číslo 11 ......................................................................................................... 50 Mapa číslo 12 ......................................................................................................... 61 Mapa číslo 13 ......................................................................................................... 63

12

Seznam obrázků

Obrázek číslo 1 ....................................................................................................... 27 Obrázek číslo 2 - 3 .................................................................................................. 47 Obrázek číslo 4 ....................................................................................................... 53 Obrázek číslo 5 - 6 .................................................................................................. 56 Obrázek číslo 7 ....................................................................................................... 58 Obrázek číslo 8 ....................................................................................................... 60 Obrázek číslo 9 ....................................................................................................... 62 Obrázek číslo 10 ..................................................................................................... 65 Obrázek číslo 11 ..................................................................................................... 69 Obrázek číslo 12 - 13 .............................................................................................. 71 Obrázek číslo 14 ..................................................................................................... 73 Obrázek číslo 15 ..................................................................................................... 78 Obrázek číslo 16 ..................................................................................................... 83

13

Seznam grafů Graf číslo 1 ............................................................................................................. 90 Graf číslo 2 ............................................................................................................. 91 Graf číslo 3 ............................................................................................................. 92 Graf číslo 4 ............................................................................................................. 93 Graf číslo 5 ............................................................................................................. 94 Graf číslo 6 ............................................................................................................. 95 Graf číslo 7 ............................................................................................................. 96 Graf číslo 8 ............................................................................................................. 97 Graf číslo 9 ............................................................................................................. 98 Graf číslo 10 ........................................................................................................... 99 Graf číslo 11 ........................................................................................................... 100 Graf číslo 12 ........................................................................................................... 101 Graf číslo 13 ........................................................................................................... 102 Graf číslo 14 ........................................................................................................... 103 Graf číslo 15 ........................................................................................................... 104 Graf číslo 16 ........................................................................................................... 105 Graf číslo 17 ........................................................................................................... 106 Graf číslo 18 ........................................................................................................... 107 Graf číslo 19 ........................................................................................................... 108 Graf číslo 20 ........................................................................................................... 109 Graf číslo 21 ........................................................................................................... 110 Graf číslo 22 ........................................................................................................... 111 Graf číslo 23 ........................................................................................................... 112 Graf číslo 24 ........................................................................................................... 113

14

Úvod Má bakalářská práce se zabývá problematikou zimního cestovního ruchu ve Velkých Karlovicích. K volbě tohoto tématu přispěl především fakt, že ve Velkých Karlovicích bydlím a proto bych chtěla přispět svými poznatky k rozvoji cestovního ruchu. Bakalářská práce se člení na část teoreticko-metodologickou, praktickou-výzkumnou a aplikační. V první části práce se budu věnovat komplexní charakteristice regionu Beskyd. Detailněji se budu zabývat charakteristikou modelové lokality Velké Karlovice. Na základní geografické informace navazuje stručný nástin historického vývoje, který doplňuje přehled přírodních a kulturních zajímavostí. Detailněji se budu zaobírat analýzou vývoje a významu zdejšího zimního cestovního ruchu ve Velkých Karlovicích s vyskytujícími se lyžařskými středisky, a dále všemu, co se týká Velkých Karlovic a Beskyd. V praktické části budu zpracovávat, analyzovat a vyhodnocovat dotazníky, které jsem získala dotazníkovým šetřením v hotelech Horal, Lanterna a Galik ve Velkých Karlovicích. Díky tomuto dotazníkovému šetření jsem obdržela podkladový materiál, který jsem poté utřídila a vyhodnotila. V závěrečné části

práce předávám

přehled

vyhodnocení

anketárního

šetření

a navrhuji opatření, které by mohly přispět ke zlepšení zimního cestovního ruchu v této obci. Pro praxi předkládám vymezenou oblast, a to region zájmu o danou lokalitu s možností jejího teritoriálního rozšíření.

15

Teoretická část

1 Cíl práce Vypracováním své práce jsem chtěla získat informace, které by dále mohly sloužit jako podklad pro lepší orientovanost a přehlednost v návštěvnosti klientů hotelů, nacházejících se ve Velkých Karlovicích. Mezi mé dílčí cíle, kterých bych chtěla převážně dosáhnout, patří zpracování komplexní charakteristiky regionu Beskydy a komplexní charakteristiky obce Velké Karlovice, a dále zpracování popisů a charakteristik hotelů Lanterna, Horal a Galik. Hlavním cílem v mé bakalářské práci je pro mne zjištění informací a poznatků o složení a motivech klientů již zmíněných hotelů ve Velkých Karlovicích. Především získat prvotní informace odkud hosté přijíždějí, za jakým účelem, z jakých zdrojů se o hotelech dozvídají, s kým hotely nejčastěji navštěvují a co je pro hosty hlavním motivem k návštěvnosti hotelů.

16

2 Současný stav řešené problematiky

V mém zjištění a šetření doposud nikdo nezpracovával praktickou část, tedy anketární šetření, podobné mému. Informace jsem se snažila zjistit jak v knihovně Vysoké školy polytechnické, tak po studentech. Prostudovala jsem jednu bakalářskou práci s podobným zaměřením na teoretickou část. Práce má název: Model komplexního zajištění kurzu lyžařské turistiky pro potřeby VŠPJ, oblast: Beskydy. Autorem práce je Jana Večeřová, která ji obhájila v roce 2012. V teoretické části se autorka zaměřuje především na charakteristiku Beskyd (geografii, členění, historii, zajímavosti, lyžařská střediska) a popis hotelů Horal a Galik nacházejících se ve Velkých Karlovicích. Tato část práce je obdobná mojí, s tím rozdílem, že já v mé práci popisuji Beskydy stručněji, jelikož mým hlavním cílem je charakteristika Velkých Karlovic. V praktické části se autorka zabývá zpracováním lyžařských kurzů.

17

3 Diskuze literatury a pramenů

Mezi mé prameny, které jsem při zpracování bakalářské práce využívala, byly především knižní publikace a internet. Některé knihy jsou mé vlastní a jiné jsou zapůjčené z knihovny ve Velkých Karlovicích. MIČKALOVÁ, H., BAJER, V. Velké Karlovice – cesty za minulostí a krásou. Velké Karlovice, 2004, 120 s. Tato kniha je bohatá převážně na památky a pamětihodnosti, nacházející se ve Velkých Karlovicích, a je mým osobním vlastnictvím. ČSOP

SALAMANDR.

Ochrana

přírody

v CHKO

Beskydy.

Rožnov

pod Radhoštěm, 2002, 48 s. Brožurka poukazuje převážně na geologickou stavbu Beskyd, tedy na geologii, hydrologii, klima, flóru, faunu, přírodní rezervace, organizace a ekologický informační servis v rámci CHKO Beskydy. MIKULCOVÁ, M., GRACLÍK, M. Kulturní toulky Valašskem. Frýdek-Místek, 2001, 391 s. ISBN 80-7218-649-3 Kniha obsahuje přehlídku životních osudů a portrétů významných osobností Valašska, a také přehled těch největších zajímavostí vyskytujících se na Valašsku. Literaturu jsem využila při zpracování teoretické části o Beskydech a Velkých Karlovicích. Dalším pro mne významným zdrojem byl internet. Z internetu jsem se dozvěděla mnoho informací o Beskydech, Velkých Karlovicích, ale také mi byl velice užitečný při psaní praktické části mé bakalářské práce.

18

4 Pracovní hypotéza

Při zpracovávání bakalářské práce jsem si vytyčila některé předpoklady, kterých bych vypracováním své práce mohla nejpravděpodobněji dosáhnout. V této kapitole porovnám své vytyčené hypotézy se skutečnými zjištěnými podklady. V praktické části práce jsem se zaměřila na zjištění složení hostů hotelů (Lanterna, Horal, Galik) nacházejících se ve Velkých Karlovicích. V teoretické části jsem zpracovávala komplexní charakteristiku Beskyd a Velkých Karlovic, kde jsem chtěla především poukázat na cestovní ruch v této oblasti. Hypotézy, které jsem předpokládala, jsou tyto: hosté hotelů budou pocházet především z Prahy, Brna a okolí motivem k návštěvě bude převážně lyžování a relaxace doba pobytu bude nejčastěji do 3 dnů převážně budou hosté cestovat s rodinou o hotelech se budou hosté dozvídat prostřednictvím známých a internetu převládat bude česká a slovenská klientela

Zjištěné výsledky jsou po zpracování a vyhodnocení anketárního šetření podobné mým vytyčeným předpokladům. Hosté pocházejí nejčastěji z České republiky ze Středočeského, Jihomoravského a Zlínského kraje. Slováci hotely také navštěvují, ale již v menší míře. Můj předpoklad je stejný, jen jsem nepředpokládala, že hosté, kteří navštěvují hotely, pocházejí z našeho Zlínského kraje. Motivem k výběru hotelu je především lyžování a relaxace, což jsem předpokládala také. Doba pobytu převládá do jednoho týdne, tudíž jsou oblíbené pobyty jak víkendové tak týdenní. Hotely nejčastěji navštěvují rodiny s dětmi a mladé páry. Zjištěná informace mě překvapila, neboť jsem si nemyslela, že mladí lidé tolik cestují a mají potřebné finance. O hotelech se hosté dozvídají především prostřednictvím internetu a známých, což s mou hypotézou souhlasí. 19

5 Užité metody

Mezi způsoby, jakými jsem zpracovávala svou bakalářskou práci, bych zařadila: využití elektronických zdrojů práce s literaturou - výpisky, porovnání práce s kartografickými podklady práce se statistickými materiály fotodokumentace a analýza publikovaných fotografií anketární šetření konzultace s pracovníky v oboru CR Pro podrobnější zpracování teoretické části jsem se setkala se zaměstnancem působícím v informačním centru ve Velkých Karlovicích, který mi poskytl cenné rady a informace. Pro vypůjčení knižních publikací jsem využila knihovnu Velkých Karlovic, kde mi knihovnice poradila s výběrem pro mne vhodných a zajímavých publikací. Pro anketární šetření, které jsem zpracovávala v praktické části, jsem absolvovala rozhovor s řediteli hotelů. Rozhovorem jsem chtěla dosáhnout především odsouhlasení prezentování mých dotazníků na jejich hotelech. Také mi poskytli cenné rady ohledně prezentování otázek v dotazníku. Ředitelům jednotlivých hotelů jsem objasnila své vytyčené cíle, kterých bych chtěla vyhodnocením dotazníkového šetření dosáhnout. S mým nápadem byli velice spokojeni, jelikož získané informace a výsledky budou moci využít k rozvoji svých hotelů, a především k všeobecné informovanosti o své klientele.

20

6 Pojmoslovný aparát Banket

= hostina pro velký počet osob

Design

= vzhled, tvar; návrh tvarování výrobku sjednocující estetický vzhled

Expozice

= výstava; vystavení; úvodní část díla

Folklór

= část lidové kultury zahrnující slovesné, hudební, dramatické a taneční

projevy Gastronomie = nauka o labužnictví a kuchařském umění Incentivní

= pobízející; vzbuzující

Indoor

= domácí, vnitřní sport

Katastr

= území obce; zakreslení a soupis pozemkového majetku

Kolorit

= barevnost; barvitost; zabarvení

Masiv

= mohutný kompaktní celek; mohutné pohoří

Meliorace

= opatření, zejména odvodňování a zavodňování, směřující ke zlepšení

půdy Motivace

= souhrn pohnutek jednání; odůvodnění

Nordic walking = běžná chůze se speciálními hůlkami Paragliding

= sportovní parašutistická disciplína se speciálně upraveným padákem

Region

= krajinný celek různého řádu; správní celek

Residence

= sídlo; přepychové obydlí

Sympozia

= odborná porada; vědecké zasedání

Vegetace

= rostlinstvo

Wellness

= fitness – centrum rozšířené o možnost psychické relaxace a regenerace

Workshop

= tvůrčí pracovní setkání [Encyklopedický dům, spol. s r.o., 1998]

21

7 Charakteristika modelové oblasti a lokality

7.1 Beskydy – komplexní charakteristika modelového regionu

7.1.1 Geologický vývoj, stavba, terénní morfologie

Z jihovýchodní Evropy od Dunaje se táhne velkým obloukem přes Rumunsko dále Zakarpatskou Ukrajinou, Polskem a Slovenskem výrazné pohoří Karpat, které se na českém území před Moravskou bránou stáčí k jihozápadu a končí až před Vídní [1]. Beskydy na území České republiky leží ve východním cípu Moravy při hranicích s Polskem a Slovenskem. Zasahují do kraje Moravskoslezského a Zlínského. Střídající se pahorkatiny, vrchoviny a hornatiny tvoří k jihovýchodu otevřený vějíř [2].

České území Beskyd Z hlediska geomorfologického členění je celé území CHKO Beskydy součástí Vnější Západní Karpaty a oblasti Západní Beskydy a Západobeskydské podhůří. Západní Beskydy se na našem území člení na celky: Moravskoslezské Beskydy Slezské Beskydy Hostýnsko-Vsetínskou hornatinu Rožnovskou brázdu Jablunkovskou brázdu Jablunkovské mezihoří [25] Západobeskydské podhůří má jediný celek – Podbeskydskou pahorkatinu. Nejvyšším bodem je vrchol Lysé Hory (1324 m n. m.), nejnižším hladina Rožnovské Bečvy u Zubří (350 m n. m.). Maximální výškový rozdíl je tedy přes 978 m [25]. 22

Západní část Radhošťské hornatiny tvoří Veřovické vrchy, na které navazuje masiv Radhošť–Kněhyně s vrcholy Radhošť, Tanečnice, Čertův mlýn a Kněhyně. Nejvyšším vrcholem Radhošťské hornatiny je Smrk (1276 m n. m.), jehož masiv se nachází za hlubokým údolím Čeladenky. Za hlubokým údolím řeky Ostravice s údolní nádrží Šance pokračují Beskydy Lysohorskou hornatinou s nejvyšším vrcholem Javorový nebo

Velký

Polom.

Na

jihu

jsou

Moravskoslezské

Beskydy

odděleny

od Hostýnsko–vsetínských vrchů úvalem Rožnovské brázdy. Na severovýchodě Moravskoslezské Beskydy lemuje zvlněná pahorkatina Jablunkovské brázdy, na severu je obklopuje sníženina Podbeskydské pahorkatiny. Vnitrohorská deprese Jablunkovské brázdy odděluje Slezské Beskydy a Jablunkovské mezihoří od Moravskoslezských Beskyd. Nejvyšším bodem Jablunkovského mezihoří je Gírová (839 m n. m.), ve Slezských Beskydech je to Velká Čantoryje (995 m n. m.). Jablunkovské mezihoří od sebe odděluje Moravskoslezské, Slezské a Kysucké Beskydy [25].

Polské území Beskyd Slezské Beskydy tvoří část Západních Beskyd. Na západě je ohraničuje řeka Olše a východní hranici tvoří Žywiecká kotlina. Zahrnují dvě horská pásma, Baraní Hora a Czantoria, s nejvyšším vrcholem Skrzyczne (1257 m n. m.). Východní pásmo Baraní hory je značně vyšší a má několik hřbetů. K severu se hřbet táhne až k Malinovské skále, kde se dělí na pravou rozsochu ke Skrzycznému a druhou část směřující na sever do pásma Klimczoka. Druhým horským pásmem je hřeben Czantorie. Tvoří hranici mezi povodím řek Wisly a Olše. Hřebenem od vrcholu Kiczory přes Stožek až po Czantorii prochází polsko-česká státní hranice [25].

23

Slovenské území Beskyd Z hlediska geomorfologického členění je celé území součástí Vnější Západní Karpaty a oblasti Západní Beskydy a Střední Beskydy. Západní Beskydy se na území Kysuc člení na celky: Moravsko-sliezske Beskydy Turzovská vrchovina Jablunkovské medzihorie [25]

Oblast Střední Beskydy je zde zastoupena celky Kysucké Beskydy a Kysucká vrchovina. Nejvyšším bodem je vrchol Velké Rače (1236 m n. m.), nejnižším hladina Kysuce u Dunajova (373 m n. m.). Maximální výškový rozdíl je tedy 863 m. Západní část Horních Kysuc lemují Javorníky, s nejvyšším vrcholem Velký Javorník (1071 m). Na severu ohraničují Kysuce Moravskoslezské Beskydy, s nejvyšším bodem Velký Polom

(1067

m).

Moravskoslezské

Beskydy přecházejí

ve

východní

části

přes Jablunkovské mezihoří do Kysuckých Beskyd s nejvyšším vrcholem Veľká Rača [25].

24

Mapa číslo 1 Geologické vymezení CHKO Beskydy [34]

Mapa číslo 2 Geomorfologické členění Západních Beskyd [25]

25

7.1.2 Hydrologická charakteristika

Beskydy patří mezi vydatné a kvalitní zásobárny povrchové pitné vody v ČR. Oproti tomu jsou chudé na podzemní vody, což je dáno nepříznivou geologickou stavbou z nepropustné horniny flyše. Nejvýznamnějšími zdroji pitné a užitkové vody jsou vodárenské nádrže Morávka a Šance. Větší řeky zastupují: Vsetínská Bečva Rožnovská Bečva Ostravice Morávka [3]

V Beskydech se hojně vyskytují kamenné soutěsky s horskými potoky s četnými tůňkami,

kaskádami

a

vodopády.

Nejpůsobivější

vodopády

jsou

k vidění

např. v přírodní památce Vodopády Satiny, přírodní památce Bučací potok a v přírodní rezervaci Zimný potok [3].

26

Mapa číslo 3 Vodstvo – Beskydy [35]

Obrázek číslo 1 Vodopády Satiny [54]

27

7.1.3 Klimatická charakteristika

Podnebí Beskyd ovlivňuje jejich poloha v centrální části Evropy. Střetávají se zde vlivy oceánického a kontinentálního klimatu. Oceánické vzdušné masy přinášejí počasí s mírnou zimou, chladnějším létem, velkou oblačností a velkým množstvím srážek. Oblast Beskyd podle klimatického členění České republiky patří do kategorie oblastí chladných. Pouze malá oblast v jižní části Valašska náleží do kategorie mírně teplé oblasti [26]. Beskydy patří k oblastem s nejbohatší sněhovou pokrývkou v rámci celé ČR. V horách je větší oblačnost v zimě a v nižších polohách naopak v létě [26]. Významnou formou srážek je sníh. V horských polohách se objevuje již v časném podzimu a padá mnohdy ještě dlouho do jara. Souvislá sněhová pokrývka se drží na hřebenech 150 až 180 dní, zatímco v nejnižších polohách pouze 50-60 dní. Průměrná výška sněhové pokrývky se pohybuje mezi 120 a 190 cm s maximem na Lysé hoře 198 cm [2]. Počet letních dní, kdy teplota přestoupí 25°C, se pohybuje od 0 na vrcholech do 40 v pahorkatinách. Počet mrazových dní s minimem pod 0°C činí od 100 v údolích do 170 na vrcholech, počet dní ledových, v nichž teplota vůbec nevystoupí nad 0°C pak od 25 do 60 [2]. Nejteplejší části jsou v údolích, zasahující do oblasti Moravy a Váhu, kde činí průměrná roční teplota 8 až 9°C, s postupující výškou teplota klesá, na hřebenech Javorníků, Vsetínských a Hostýnských hor činí okolo 5°C. Nejchladnější jsou Moravskoslezské Beskydy, kde na Lysé Hoře průměrná roční teplota je 2,5°C. Obdobně jako na většině území našeho státu bývá nejteplejším měsícem červenec, jehož měsíční průměr dosahuje od 11,8°C na Lysé hoře do 18°C v údolích. Naopak nejstudenější leden má odpovídající hodnoty -8,5°C až -3,0°C [2]. S oblačností přímo souvisí délka slunečního svitu, která v oblasti Beskyd činí průměrně 1 600 hodin za rok. Na hřebenech hor svítí slunce, zatímco v údolích je pod mrakem. Nepříznivé změny klimatických faktorů mohou způsobit i některé velké zásahy člověka do přírody, např. vodní nádrže či velkoplošné odlesnění [26].

28

7.1.4 Charakteristika půd a biotopů

Co se týče půdních druhů, v Beskydech se vyskytují v horských oblastech nad 700 m n. m. půdy hlinitopísčité až písčitohlinité, v nižších oblastech pak půdy jílovitohlinité. Pouze jižní části vsetínského okresu a na několika lokalitách v severním podhůří Beskyd převažují půdy hlinité. Půdními typy v Beskydech jsou převážně kambizemě, ve vyšších polohách podzoly, v říčních nivách fluvizemě, na místech s vyšší hladinou spodní vody jsou to pseudogleje a gleje. Jen zřídka se objevují půdy rašeliništní [Čsop Salamandr, 2002, s. 4]. Přirozenou vegetací území Beskyd jsou převážně společenstva listnatých a smíšených lesů, v menší míře pak společenstva lesů jehličnatých. Ve středních a vyšších polohách území jsou plošně nejrozšířenější bučiny s kyčelnicí devítilistou. V severní části Moravskoslezských Beskyd a v Javorníkách probíhá hranice rozšíření karpatské bučiny s kyčelnicí žláznatou. V horských polohách území se vyskytují smrkové bučiny, jejich stromové patro je tvořeno převážně bukem, přimíšen bývá klen a významný podíl má také smrk. V nejvyšších polohách centrální části Moravskoslezských Beskyd se vyskytují horské smrčiny. Tyto porosty jsou charakteristické naprostou převahou smrku ve stromovém patru, častou příměs tvoří jeřáb. V horní části povodí Čeladenky, Ostravice a Lomné se ojediněle vyskytují podmáčené rohozcové smrčiny. Jejich výskyt je vázán na terénní sníženiny a je podmíněn vysokou hladinou podzemní vody a jejím zpomaleným odtokem. V nejvyšších oblastech Lysé Hory a Smrku se vyskytuje papratková smrčina. Na mírnějších svazích v nižších polohách jižní části území, v povodí Vsetínské Bečvy, se vyskytuje ostřicová bučina. Nelesní vegetace je v Beskydech tvořena mozaikou lučních, pastevních i mokřadních společenstev. Nejrozšířenějším typem nelesní vegetace bývaly v minulosti pastviny. V důsledku úpadku pastevectví docházelo a dochází k jejich postupnému úbytku [Čsop Salamandr, 2002, s. 6-8].

29

Mezi základní biotopy v CHKO Beskydech patří především: bučiny a jedlobučiny horské smrčiny rašelinné a podmáčené smrčiny suťové lesy horské olšiny podhorské a horské pastviny louky a pastviny luční a lesní pěnovcová prameniště [26] Pro výskyt živočichů v Beskydech má velký význam návaznost horstev Beskyd na západoslovenská pohoří, a skutečnost, že to je téměř souvisle zalesněný horský celek s celou škálou vegetačních stupňů a lesních typů. Vedle bohaté fauny bezobratlých je neméně zajímavá fauna obratlovců [26]. Bohatá je na území Beskyd skupina bezobratlých živočichů. Typickými obyvateli svrchní vrstvy půdy jsou střevlíci. Dalšími běžnými druhy jsou hrobařík malý a chrobák lesní. Smrky, zejména jejich horní partie, přitahují kobylku bezkřídlou, v rozpadajících se jedlích se dosud běžně vyvíjí roháček mandelinkový. Z motýlů jsou pro tyto biotopy typickými druhy okáč černohnědý a okáč rudopásý. Fauna plžů v Beskydech byla dobře zmapovaná a prozkoumána v padesátých letech minulého století. Většinou se udržely populace

nenáročných

horských

plžů

a

také

typická

modranka

karpatská.

K nejohroženějším obratlovcům patří vodní živočichové, protože jejich životní prostředí bylo člověkem nejvíce pozměněno a poškozeno. V současné době se na území Beskyd vyskytuje 35 druhů ryb, typickými druhy jsou pstruh potoční, vranka pruhoploutvá a lipan podhorní. K vodě za potravou zalétají čáp bílý a čáp černý. Pro obojživelníky se staly útočištěm i uměle vytvořené nádrže se stojatou vodou, většinou jsou to menší rybníčky, tůňky a mělčiny. Významným druhem je pro Beskydy čolek karpatský a nejčastějším je čolek horský. Nejobvyklejší žábou je skokan hnědý, na celém území Beskyd se také vyskytuje kuňka žlutobřichá. Také se zde vyskytuje ropucha obecná,

30

ropucha zelená a rosnička zelená. Plazy lze spatřit v lese, na louce i u vody. Nejběžnějším hadem je užovka obojková, z ještěrek je nejobvyklejší ještěrka živorodá, a také poměrně hojným druhem je slepýš křehký. Třída ptáků je zastoupena velmi početně. Důležitou skupinou z hlediska ochrany přírody jsou dravci. Z ohrožených druhů hnízdí na území Beskyd včelojed lesní a ostříž lesní. Objevuje se také jestřáb lesní a krahujec obecný. Ojediněle bývá pozorován orel skalní a orel křiklavý. Jedním z nejvzácnějších ptáků beskydských hor je tetřev hlušec. Ze vzácných druhů sov se ve starých porostech vyskytují sýc rousný a kulíšek nejmenší. Mezi drobnými savci můžeme zahlédnout veverku obecnou a plcha velkého. V jeskynních systémech beskydského pseudokrasu pravidelně zimují letouni, nejčastěji netopýr velký a vrápenec malý. V minulých obdobích byly v Beskydech zcela vyhubeny naše velké šelmy. Díky tomu, že je území součástí Západních Karpat, došlo se zvýšením populací na Slovensku k obnovení jejich výskytu i u nás. Rys ostrovid znovu osídlil Moravskoslezské Beskydy, Vsetínské vrchy a Javorníky, jeho stálá populace čítá asi 15-20 jedinců. Od roku 1973 je každoročně zaznamenána přítomnost medvěda hnědého a několikrát i jejich přezimování. V roce 2000 se na území Beskyd pohybovalo 4-5 medvědů. Od roku 1994 žijí v severovýchodní části Beskyd trvale vlci a téměř každoročně vyvádějí mláďata [Čsop Salamandr, 2002, s. 8-10]. CHKO Beskydy byla vyhlášena v roce 1973 pro své výjimečné přírodní hodnoty, zejména původní pralesovité lesní porosty s výskytem vzácných karpatských živočišných i rostlinných druhů, druhově pestrá luční společenstva, unikátní povrchové i podzemní pseudokrasové jevy a rovněž mimořádná estetická hodnota a pestrost ojedinělého typu krajiny vzniklého historickým soužitím člověka s tímto územím. Přírodní hodnoty chráněné krajinné oblasti Beskydy zdůrazňuje 50 maloplošných chráněných území, vyhlášení dvou ptačích oblastí, územní překrytí CHKO s mezinárodně významným ptačím územím a navržením celé oblasti CHKO za evropsky významnou lokalitu. O přírodě se turisté a návštěvníci mohou více dozvědět na 3 naučných stezkách provozovaných Správou CHKO Beskydy. Svou rozlohou 1160 km² je CHKO Beskydy naše největší Chráněná krajinná oblast [25].

31

Mapa číslo 4 CHKO Beskydy [36]

32

7.1.5 Historický vývoj, obyvatelstvo a sídla

První písemné zmínky o osídlení oblasti se dochovaly až ze 12. století, kdy Beskydy začaly být kolonizovány jak českým, tak německým obyvatelstvem. Horské oblasti Beskyd byly osidlovány až od 17. století. V této době se zde zabydlují nejznámější obyvatelé Beskyd, podle kterých je později i pojmenována jedna jejich část – Valaši. Byli to pastevci, původem z oblasti dnešního Rumunska, kteří se od ostatních obyvatel lišili společenským postavením a způsobem života. V 18. století vyvrcholila kolonizace a s ní i bohužel negativní dopad na horské lesní porosty. Rozvinulo se lesní hospodářství a hory získaly svou novou podobu. Kvůli převaze německého obyvatelstva na území Beskyd docházelo před 1. a 2. světovou válkou k národnostním rozbrojům, které ukončil až přesun Němců po 2. světové válce. V dnešní době žijí na území Beskyd obyvatelé české, slovenské a polské národnosti [4]. Území zahrnuté v RIS (Regionální Informační Servis) Beskydy je dále členěno na tři regiony: Těšínské Beskydy region Beskydy Beskydy – Valašsko Toto rozdělení respektuje již zavedené a z hlediska rozvoje cestovního ruchu přirozené marketingové regiony [28].

33

Euroregion „Beskydy“ byl založen v roce 2000 a sdružuje příhraniční regiony z České republiky, Polska a Slovenska. Euroregion Beskydy je tedy založen ze Sdružení „Region Beskydy“ se sídlem ve Frýdku-Místku, Sdružení „Region Beskidy“ se sídlem v Bielsko-Bialej a Sdružení „Region Beskydy“ se sídlem v Žilině. Srdcem euroregionu jsou města na české straně Frýdek-Místek, na polské straně Bielsko-Biala a na slovenské straně Žilina. Celkem se na české části nalézá 5 měst a 55 obcí a více jak 161 tisíc obyvatel. Rozloha území na české straně činí cca 605 km², je vymezeno přibližně městy Havířov, Ostrava, Příbor a Frenštát pod Radhoštěm. Polská strana se skládá z okresů Bielský okres, Žywiec, Sucha, Beskidzka, nalézají se zde 4 města a 20 obcí. Celková rozloha je 1216 km² s počtem obyvatel 343 575. Na slovenské straně spadá do Euroregionu „Beskydy“ 7 měst a 42 obcí o celkové rozloze 2023 km² [31].

Na české straně je dnes součástí Euroregionu „Beskydy“ 7 sdružení: Sdružení měst a obcí povodí Ondřejnice Sdružení obcí povodí Morávky Slezská brána Zájmové sdružení Frýdlantsko-Beskydy Sdružení obcí povodí Stonávky Mikroregion Žermanické a Těrlické přehrady Sdružení obcí Frýdecko-Místecka [31]

34

Mapa číslo 5 Města a obce v Beskydech [28]

Mapa číslo 6 Euroregion Beskydy [37]

35

Beskydy jsou oblastí bohatou na nejrůznější kulturní a historické památky. Každá ze tří částí Beskyd: Beskydy - Valašsko, Beskydy, Těšínské Beskydy nabízejí širokou škálu atraktivit. Mezi nejatraktivnější místa dýchající zároveň romantikou patří nejdochovalejší a největší hradní zřícenina na Moravě – hrad Hukvaldy. Unikátním místem nabízejícím stylovou atmosféru valašských dědin je Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, které připomíná kulturu našich předků žijících v moravských a slezských Karpatech. Těšínské Beskydy nabízí unikátní raně středověké hradiště Archeopark v Chotěbuzi u Českého Těšína. Ve Frýdku - Místku stojí za návštěvu Frýdecký zámek se záhadnou studnou a město Štramberk s Trúbou, kde pečou známé medové „štramberské uši“. Muzea a památky zachycují místní historii a životy obyčejných i významných lidí, jako hudebního skladatele Leoše Janáčka, grafika, malíře a keramika Ferdiše Duši z Frýdlantu nad Ostravicí, psychoanalytika Zikmunda Freuda z Příbora, cestovatele, publicistu a spisovatele Jiřího Hanzelky ze Štramberku nebo českého malíře Josefa Mánese ve Stříteži. Mezi nejnavštěvovanější místa části Beskydy - Valašsko patří Pustevny, kde soubor lidových staveb od architekta Dušana Jurkoviče je národní kulturní památkou. Na výzdobě interiéru jedné z útulen se podílel malíř Mikoláš Aleš a v místním horském hotelu strávil noc i československý prezident Masaryk v roce 1928. V části Těšínské Beskydy je nejnavštěvovanějším místem např. vrch Javorový s lanovkou, který je rájem turistů, běžkařů, lyžařů a paraglidingu. Dále areál Matice Slezské v Dolní Lomné je místem stylové architektury, kde se každoročně konají folklórní a folkové festivaly. Na vrchu Čantoryje blízko Nýdku se tyčí rozhledna, ze které je možno za krásného počasí nahlédnout do sousedního Polska a Slovenska [27]. Celá oblast Beskyd je prodchnutá staletou křesťanskou tradicí. Jejich stopy můžeme najít na každém kroku – boží muka lemující starodávné cestičky a stezky, malinké kapličky, kaple, smírčí kříže, svaté obrázky, kláštery a unikáty regionu – dřevěné kostely [27].

36

Mapa číslo 7 Beskydy – Valašsko [6]

37

7.1.6 Zemědělství

V současné době převažuje v našem regionu chov skotu pro mléko a maso. K tomu je využíváno rozsáhlých travních porostů, luk a pastvin. Chov skotu si žádá dostatečné množství krmiva. To ovlivňuje rostlinnou výrobu, která se orientuje zvláště v podhorských oblastech na pěstování pícnin. Chov ovcí, které byly původním zdrojem obživy obyvatelstva, postupně klesá. Kdysi se ovce chovaly pro mléko, ze kterého se dělal sýr, a vlnu, která byla upravena na přízi. Dnes má chov ovcí pouze krajinářský charakter, který dokresluje kolorit krajiny [5].

7.1.7 Průmysl

Oblast Západních Beskyd není na přírodní zdroje moc bohatá, přece zde nalezneme několik významných ložisek. K nejdůležitějším patří těžba vápence ve Štramberku. Velmi mocné jsou ložiska černého uhlí a zemního plynu v Podbeskydské pahorkatině. Dnes funguje několik lomů např. lom Kněhyně na Prostřední Bečvě. Jelikož se jedná o dosti zalesněnou oblast, probíhá zvláště v Moravsko-slezských Beskydech a Vsetínských vrších těžba dřeva. Nejrozšířenějším průmyslovým odvětvím v oblasti je strojírenství. V Kopřivnici je Tatra-Kopřivnice zabývající se výrobou těžkých nákladních automobilů. Ve Frenštátě má zastoupení firma Siemens. V Rožnově nalezneme celou řadu podniků zabývajících se elektrotechnickým průmyslem. Jmenujme si alespoň Bosch, Motorola, Tesla Sezam, Energoaqua a další. Ve Valašském Meziřičí je perspektivně se rozvíjející továrna Deza. Mezi Valašským Meziřičím a Rožnovem se nachází podnik na výrobu technické pryže – Gumárny Zubří [5].

38

7.1.8 Doprava

V regionu Beskyd se setkáváme s dopravou železniční, silniční, potrubní a s dopravou zpráv a informaci [5]. V historii měla železniční doprava rozhodující význam pro rozvoj regionu. Dnes význam železnice klesá [5]. Železniční doprava je nejlevnějším druhem dopravy, proto ho využívají především studenti, kteří cestují do vzdálenějších míst za účelem studia. Tento druh dopravy je také využíván lidmi, kteří dojíždějí za prací. Silniční doprava je stále více se rozvíjející druh dopravy, v našem regionu je nejvíce využívaným druhem dopravy. V současnosti obstarává silniční doprava většinu přepravy osob a nákladu na krátké a střední vzdálenosti. Nejdůležitější komunikací v Západních Beskydech je mezinárodní silnice E 442, spojující Karlovy Vary s Žilinou. Další významnou komunikací je silnice č. 58 vedoucí z Ostravy do Rožnova [5]. Potrubní doprava je především využívaná v Západních Beskydech. Provoz potrubní dopravy není příliš nákladný, převážejí se především různé materiály (zemní plyn, plynné a tekuté materiály aj.).

39

Mapa číslo 8 Síť dálnic a rychlostních silnic v ČR [38]

Mapa číslo 9 Železniční síť [39]

40

7.1.9 Cestovní ruch a služby

Beskydy jsou vhodné pro celoroční rekreaci z mnoha důvodů. Nabízejí nepřeberné množství zajímavých míst vhodných pro celoroční kulturní a sportovní vyžití. Lyžařské areály nabízejí v zimní sezóně vynikající podmínky pro sjezdaře a ideální terény pro běžkaře s desítkami kilometrů upravovaných běžeckých stop. Na území Beskyd je vytyčeno několik set kilometrů značených turistických tras pro pěší i pro cyklisty. V mnoha obcích Beskyd se zachovala typická lidová architektura a folklór, konají se zde i četné pravidelné folklórní slavnosti [32].

Charakteristické marketingové rysy Beskyd jsou: malebná příroda, hory, lesy, klima valašský folklór významné atraktivity – Rožnovský skanzen, Pustevny image lyžařského regionu image zachovalé přírody zábava, sport, koupání, golf [33]

Dominující formy a typy cestovního ruchu: aktivní a sportovní cestovní ruch – pěší a cykloturistika, zimní sporty, paragliding, sportovní létání poznávací cestovní ruch – folklór, malebná příroda Beskyd, gastronomie rekreace venkovská turistika a agroturistika profesní cestovní ruch – konference, incentivní turistika [33]

41

Pěší turistiku doplňuje hustá síť cyklostezek, krytých bazénů i letních koupališť, k dispozici jsou jízdárny, plachtění na rogalech a paragliding. Příznivci zimních sportů nedají na Beskydy dopustit díky vynikajícím sněhovým podmínkám. Pustevny na Radhošti, Lysá hora nebo Soláň jsou pro milovníky zimních radovánek opravdovými pojmy. Právě tak proslulý je valašský skanzen v Rožnově pod Radhoštěm a řada zajímavých míst v podhůří – Kopřivnice s muzeem historických automobilů Tatra,

kloboučnické

muzeum

v Novém

Jičíně,

sklářské

hutě

v Karolince

a nebo mohutný hrad Hukvaldy. Půvaby Beskyd si můžete vychutnat i nad místními specialitami, které by vždy měla doprovázet pravá valašská slivovice [6].

Mezi největší lákadla pro turisty v Beskydech bych zařadila především Lysou Horu, jelikož se jedná o nejvyšší vrchol Beskyd s nadmořskou výškou 1323 m n. m. Dalším lákadlem je zajisté Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, neboť je nejstarším a nejkrásnějším muzeem ve Střední Evropě. Toto muzeum má tři velké areály: Valašskou dědinu, Dřevěné městečko a Mlýnskou Dolinu. Pro milovníky zřícenin, hradů a zámků je nejnavštěvovanějším místem zřícenina hradu Hukvaldy, neboť právě tato zřícenina je největší hradní zříceninou na celé Moravě. Dalším lákadlem je zřícenina hradu Štramberk, která vlastní dochovalou krásnou věž. Ve Štramberku se nachází proslavená jeskyně Šipka, ve které turista nalezne několik významných archeologických nálezů. V Lidečku se nachází Čertovy skály, které spolu s neméně oblíbenými Pulčinskými skalami představují nejmohutnější a nejhezčí skalní útvary v oblasti. Přírodní atrakcí jsou především vodopády Satiny, které se rozkládají v moravské

části

Karpat

a

jedná

se

o

skalnatou

soutěsku

s vodopády

a kaskádami. Pustevny jsou další atrakcí, kde turisté mohou nalézt slavnou sochu Radegasta a také kapli sv. Cyrila a Metoděje. Mezi nejznámější naučné stezky se řadí naučná stezka Mionší, která se táhne okrajovými částmi pralesa Mionší a dále stezka koňská, kde z hřbetu koně mohou turisté poznávat okolí Ostravice. V okolí Beskyd se dále nachází nespočet aquaparků, golfových hřišť, vozíkových horských drah, lanových parků a dalších atrakcí.

42

7.2 Velké Karlovice – charakteristika střediska

7.2.1 Základní informace o historickém vývoji obce

Velké Karlovice leží v podhůří Javorníků a Beskyd. Tato obec byla založena již v roce 1714 Karlem Jindřichem ze Žerotína. Velké Karlovice dostaly svůj název právě po již zmíněném Karlovi Jindřichovi ze Žerotína. V roce 1762 získaly Velké Karlovice svou pečeť [7]. Velké Karlovice leží na území, na které si už před založením obce činily nárok rožnovské a vsetínské panství a také uherská šlechta. V průběhu staletí se hranice Karlovic oproti jiným obcím velice často měnily. Je to způsobeno tím, že oblast Karlovic je jedním z posledních kolonizovaných území na Moravě. Už v 16 století docházelo ke sporům mezi vsetínským a povážsko-bystrickým panstvím a k čím dál častějším srážkám Moravanů a Slováků. V 17. století se do sporu přidalo ještě panství rožnovské a v roce 1714 zakládá majitel rožnovského panství Karel Jindřich ze Žerotína obec Karlovice. Osídlování bylo pro poddané lákavé, za pouhých 42 krejcarů získávali obživu. Proto zde v roce 1750 bylo už 132 usedlostí. Dál docházelo ke srážkám mezi Karlovjany a Slováky. Největší bitva proběhla v roce 1733 na Machůzkách, kde podle lidové tradice zůstalo 59 mrtvých (podle úředních záznamů však jen 13). Pokračovaly také spory s panstvím vsetínským, které skončily v roce 1774 rozdělením Karlovic na Velké a Malé. Spor prý ukončila sama Marie Terezie, která si dala předložit katastrální mapu a nakreslila hranice mezi oběma panstvími. Vsetínskému panství připadla část Pluskovce, Tísňav, Stanovnice, Bzového a Soláně a rožnovskému zůstal zbytek. Malokarlovjany pak nazývali Odtrhlané. V roce 1966 došlo k opětovnému sloučení Velkých a Malých Karlovic do jedné obce – Velké Karlovice. Vývoj území obce byl v průběhu dvou staletí velice bouřlivý a některé její části byly v tomto období ve správě dvou panství a čtyř obcí. Například pravobřežní část údolí Bzové byla postupně součástí Karlovic, Malých Karlovic, Nového Hrozenkova a dnes patří Karolince [Mičkalová, 2004, s.116].

43

Velké Karlovice se nachází v Chráněné krajinné oblasti Beskydy, přitažlivé svými přírodními krásami. Pod Trojačkou pramení Vsetínská Bečva, v údolí Leskové na svahu hřebenu Lemešná je uchován relikt pralesa Razula s původním jednotkovým porostem a řadou chráněných rostlinných druhů [7]. Velké Karlovice mají nyní 2680 obyvatel a katastrální výměra činí celých 82 km², tudíž se řadí mezi největší obce v České republice. Mezi hlavní húdolí se řadí: Leskové Podťaté Tísňavy Miloňov Pluskovec Jezerné V údolí Leskové se nachází nejvíce hotelů, tudíž je toto údolí nejnavštěvovanější. Mapa číslo 10 Obec Velké Karlovice [40]

44

7.2.2 Geografická charakteristika obce

Karlovice, v letech 1774-1966 Velké a Malé (nyní Velké Karlovice), leží východně od Vsetína v podhůří Karpat. Byly založeny v místě zvaném dolina Urgatina zakládající listinou, kterou dne 8. listopadu 1714 na zámku v Meziřičí vydal majitel rožnovského panství Karel Jindřich ze Žerotína, po němž osada dostala své jméno. Katastr obce je jedním z největších v České republice. Je to 16 547, 56 hektarů hor a lesů, ráztok (údolí s potůčkem) a grůní (lesních strání), pastvisek a horských údolí. Nadmořská výška této obce činí 512-1024 m [Mikulcová, 2001. s.344]. Hlavním tokem je Vsetínská Bečva, která v katastru obce pramení pod Trojačkou. V rámci obce nedosahuje větší velikosti stejně jako druhý největší potok – Podťatě. Oba toky jsou v sídlech částečně zregulovány, břehy jsou však misty dosti zachovalé a umožňují existence bohaté fauny i flóry podhorských toků s čistou a chladnější vodou. Obec je od roku 1996 napojena na ČOV (čističku odpadních vod), tím došlo ke zlepšení čistoty vody v Bečvě odtékající z katastru [8]. Podnebí celého území okresu Vsetín lze charakterizovat jako podnebí mírného pásu mírně kontinentální. Nejteplejším měsícem je v okrese Vsetín červenec s průměrnou měsíční hodnotou 17 až 18°C na území do 400 m nad mořem, nejchladnějším měsícem je leden s teplotami -3 až -5°C. Území okresu lze přiradit tzv. středoevropský typ ročního chodu srážek s maximem v letních měsících a minimem v zimě. Celé území okresu je nadprůměrně zavlažováno, ale podle frekvence výskytu srážek není území okresu nadměrně deštivé [29]. Lesy zaujímají 74,4% rozlohy, což je nejvíce ze všech obcí okresu. Většina lesů je však tvořena nepůvodními monokulturami smrku. V Léskovém se take nachází jeden z nejhodnotnějších a nejkrásnějších jedlobukových pralesů v oblasti Moravskoslezských Beskyd, Národní památková rezervace Razula, se svou typickou flórou a faunou. Flóra je místy poměrně bohatá na ochranářsky hodnotné druhy, v nejvyšších částech přistupují horské prvky. Pravidelně se vyskytují orchideje, v 90. letech bylo zjištěno 10 druhů. K nejvzácnějším orchidejím náleží korálice trojklanná, jejíž výskyt byl po mnoha letech znovu potvrzen v Pluskovci v roce 1998. Nejnápadnější je koncem května kvetoucí prstnatec bezový, pětiprstka žežulník, vemeník dvoulistý, kruštík širolistý, prstnatec Fuchsův, hlavinka horská, vstavač mužský a kruštík bahenní [8]. 45

V obci se nachází řada pozoruhodných stromů. Nejcennějšími z nich jsou tisy, v obci jsou celkem čtyři. Dva tisy rostou v Léskovém na Bařině pod Beskydem, další jsou v Podťatém a v Jezerném. Často se vyskytují mohutné lípy. Mimo prales Razula se v okolí obce nachází několik desítek vzrostlých buků – největší je památný buk na Bařince. Další mohutné buky jsou v Léskovém [8]. Z fauny se vyskytují běžné druhy savců např. zajíc, liška, jezevec, srnec, jelen, kuna lesní, v okolí sídel je hojná kuna skalní. Rys se vyskytuje v odlehlejších částech katastru. Medvěd se více méně pravidelně vyskytuje již od konce 70. let. Vlk byl zjištěn několikrát v letech 1995-1996 a na jaře 1999 na východním a jižním okraji katastru. Z ptáků bylo zjištěno celkem 110 druhů, z toho 89 druhů hnízdí. Ve Velkých Karlovicích se nejdéle z celého povodí Vsetínské Bečvy udržela vymírající populace tetřeva hlušce. Ze vzácnějších lesních druhů se dále vyskytují čáp černý, jeřábek lesní, strakapoud bělohřbetý, žluna šedá, datlík tříprstý, kulíšek nejmenší, holub doupňák a lejsek malý. Z plazů je na území obce významná populace zmije obecné, v celém povodí Vsetínské Bečvy je největší. Byla zjištěna i užovka hladká. Z obojživelníků je hojný skokan hnědý, častější jsou ropucha obecná, kuňka žlutobřichá a mlok skvrnitý. Z ryb se pravidelně vyskytují pstruh obecný a vranka pruhoploutvá [8]. Celé území leží v CHKO Beskydy. Z maloplošných zvláště chráněných území je zatím vyhlášena jen jedna lokalita, a to Národní přírodní rezervace Razula. Z dalších lesních stanovišť mají parametry na ZCHÚ (Zvláště Chráněná území) některé bukové a jedlobukové porosty v Léskovém (jihovýchodně od rozcestí Babská, Dynčák). Větší množství ochranářsky hodnotných lokalit najdeme mezi nelesními ekosystémy, které byly po několik posledních staletí utvářeny zemědělskou činností člověka. Jedná se zejména o jalovcové pastviny, méně často o kosené louky, které mají bohatou květenu včetně orchidejí. Většina těchto lokalit má parametry aspoň na přírodní památku. Zvýšený stupeň ochrany je potřebný i pro louky s kamennými valy, pro jezero v Jezerném a další [8].

46

Obrázek číslo 2 Jezero v Jezerném [55]

Obrázek číslo 3 Národní přírodní rezervace Razula ve Velkých Karlovicích [56]

47

Podle Českého statistického úřadu zjištěný počet obyvatel Velkých Karlovic k roku 2001 činí 2676 a z toho 1346 žen. Většinou se jedná o ženaté muže a vdané ženy. Největší počet obyvatel tvoří především lidé ve věku 20-29 let a 30-39 let. Obyvatelé Velkých Karlovic jsou z větší části vyučení nebo mají střední odborné vzdělání bez maturity. Převládá česká národnost obyvatel, dále v menší míře slovenská národnost a jen pár jedinců se najde národnosti polské a ukrajinské. Hospodářství ve Velkých Karlovicích bylo velice pestré. Do poloviny 19. století lesy zaujímaly

pouze

okolo

20%

plochy.

V té

době

se

v lesích

hospodařilo

bez hospodářských plánů, s využitím německých hospodářských směrů. Les se kácel ve velkých holosečích, zbytky nezpracovaného dříví se pálily na pasekách, ty se pak rozdělily na dílce, které se přidělily poddaným. V prvním roce byly paseky prokopány a osázeny brambory, v druhém opět prokopány, osázeny smrkem ve sponu 1.5 m a osety ovsem a křibicí, někdy kmínem. Plodiny poskytovaly zástin a tlumily buřeň. První probírky se prováděly až po 60-ti letech, nepodporovala se přirozená obnova, vznikaly tak stejněvěké smrkové monokultury. V 50. letech 19. století docházelo k dalším významným proměnám valašské krajiny. V té době byly prodávány tzv. javořiny pastviny s menšími lesíky a houštinami ve vyšších nadmořských výškách, které vrchnost pronajímala za plat poddaným k pastvě. Do konce 19. století došlo ke dvěma zásadním změnám v charakteru krajiny. Okolo roku 1870 proběhla první vlna zalesňování zemědělských pozemků, roku 1896 byla provedena regulace řeky Bečvy [30]. Výraznou změnu přineslo vybudování železniční tratě ze Vsetína v roce 1908. Jejím důsledkem byl hospodářský rozvoj oblasti, který zvýšil odbyt dřeva, zpracovávaného na nové velké pile. V roce 1913 byly vypracovány první hospodářské plány, podle kterých se začalo hospodaření v lese řídit po 1. světové válce. Začala se ve velké míře využívat přirozená obnova, stavěly a rekonstruovaly se lesní cesty. V roce 1928-29 byly na ploše 34 ha provedeny meliorace, kolem roku 1930 (v době hospodářské krize) byly zakládány nové louky a pastviny. Osudovým mohl být Karlovicím rok 1944, kdy po osobní návštěvě chtěl K. H. Frank obec srovnat se zemí, což se mu naštěstí nepodařilo uskutečnit. Po 2. světové válce docházelo k dalšímu zalesňování opuštěných zemědělských pozemků. V 80. letech 20. století byly likvidovány pro Valašsko typické březové lesíky. Dnes pokračuje zarůstání neobdělávaných pozemků, některé jsou zalesňovány smrkem [30]. 48

Mezi nejznámější firmy působící v obci Velké Karlovice se řadí pila Bzové, Autodoprava

-

František Podešva, Autodoprava

-

Forman, Pavel

Valchář,

Autoškola - Karel Jakeš, Dřevomont AZ s.r.o., Ecopo - ing. Václav Holčák (daňový poradce), Elektroinstalace - Jiří Podešva, Firma Šindele - Ludvík Dorňák, Zdeněk Šturala - opravy zemědělských strojů a motorových vozidel, Stolařství - Miroslav Novák, Timber procution s.r.o. (dřevovýroba), Pekařství - Valašské frgály s.r.o. - Ing. Jana Kasalová, Iveta a Petra Volková - kadeřnictví, Čerpací stanice - Velké Karlovice. Mezi základní druhy dopravy ve Velkých Karlovicích se řadí doprava železniční, automobilová a doprava silniční. Železniční doprava jezdí v pravidelných linkách směrem z Velkých Karlovic na Vsetín a zpět. Dále autobusová doprava jezdící v pravidelných linkách ve směru Vsetín, Rožnov pod Radhoštěm a Léskové. Nejrozšířenějším druhem dopravy je doprava automobilová, jelikož většina obyvatel Velkých

Karlovic

má

své

vlastní

automobily

a

tato

forma

dopravy

je pro ně nejpohodlnější a nejrychlejší.

49

Cestovní ruch ve Velkých Karlovicích Cestovní ruch ve Velkých Karlovicích se stále více rozvíjí díky vybudováním nových zařízení, a také se stále více dostává do podvědomí návštěvníků. Cestovní ruch je zde vhodný pro celoroční rekreaci, ale více turistů přijíždí do Velkých Karlovic především v zimním období. Tento důvod je dán především z výskytu velkého množství lyžařských středisek a areálů. Hřebeny a svahy hor vybízí v létě k turistice, jízdě na kole, v zimě ocení lyžaři nabídku upravených sjezdových tratí a nespočet kilometrů běžeckých a turistických tratí s různými stupni obtížnosti. Několik desítek hotelů, restaurací a pensionů jsou schopny nabídnout své kvalitní ubytovací kapacity, služby a pohostinnost [7]. Mapa číslo 11 Běžecká trasa ve Velkých Karlovicích [40]

Lyžařské areály v zimním období nabízejí skvělé podmínky a možnosti pro milovníky sjezdového lyžování a také ideální podmínky pro běžkaře, neboť zde mohou vyzkoušet některou z běžeckých či turistických tratí. Děti mohou trávit svůj čas jezděním na bobech, sáních či stavěním sněhuláků. V této obci je nespočet sportovního či kulturního vyžití. Na kopcích a stráních je velké množství značených turistických tras pro cyklisty i pro pěší turistiku. Dále je k dispozici venkovská turistika a agroturistika.

50

Zásadní změnou v rámci cestovního ruchu bylo především vybudování wellness zařízení na hotelu Horal ve Velkých Karlovicích. Tento krok velice přispěl k rozvoji cestovního ruchu, neboť lidé jsou ochotni přijíždět i z delších vzdáleností za rekreací a objevením tohoto wellness zařízení. Doposud zde nebylo vybudované žádné podobné zařízení,

ani

ve

vzdálenějším

okolí.

Velké

Karlovice

z obdržených

dotací

zrekonstruovaly venkovní koupaliště, které je v nynější době na velmi dobré úrovni. Z dalších dotací vznikl kruhový objezd na místě původní křižovatky na rozcestí Soláň. Většina obyvatel Velkých Karlovic s tímto nápadem nesouhlasila, jelikož bylo potřeba peníze z dotací využít na jiné účely. Dnes se tento kruhový objezd nezamlouvá především řidičům kamionů, jelikož okružní křižovatka je velice malá pro větší automobily. Velké Karlovice jsou také bohaté na kulturní vyžití, konají se zde pravidelné slavnosti či kulturní akce. Ve svátcích či nedělích jsou pořádány různé výstavy v místním muzeu, vystupování místního pěveckého sboru Karlovjanky, vystupování jezdeckého oddílu Valencio, hasičské závody a jiné kulturní akce. Dominantními rysy Velkých Karlovic jsou tedy především malebná zachovalá příroda, hory, lesy, louky, zábava, koupání, golf, sport, lyžařské areály, valašský folklór a také významné atraktivity a pamětihodnosti.

51

7.2.3 Kultura a tradice, památky a zajímavosti významné z hlediska cestovního ruchu

Velké Karlovice jsou označovány za obec umělců, lidových umělců a řemeslníků. Z lidové slovesnosti čerpali mnozí spisovatelé. V údolí Podťaté zhotovují otec a syn Stoklasovi vyhlášené štípané holubičky, v Jezerném působí řezbář Ladislav Borák, hudební nástroje vyrábí pan Kašpařík a výrobou krpců, opasku a perleťových kotulí se zabývá pan Mužík. Do kulturního života obce přispívá pěvecký ženský sbor navazující na tradici lidového pěveckého umění. Zvláštnosti repertoáru jsou helekačky a hečené písně zpíváné s otevřenými hlasivkami. Původ písní sahá do 18. století. Mezi největší kulturní akce ve Velkých Karlovicích patří kromě výstav v Karlovském muzeu také Kosení luk na Soláni v červnu, Setkání řezbářů v sprnu a nově také vánoční jarmark s výstavou [9].

Do historie Velkých Karlovic se nesmazatelně zapsali také řezbáři Josef Petřek a Michal Žitník, tvůrce Stromu života, umístěného ve valašském skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm. Návrh na toto dílo zhotovil akademický malíř František Podešva. Na sklářskou tradici, kterou v obci založila hrabata Kinští a v níž pokračoval Salomon Reich, navazuje v současnosti sklárna Crystalex v nedaleké Karolince. Centrem malířů se ve Velkých Karlovicích stal kopec Soláň, přezdívaný Valašský Olymp. Působily na něm nejvýraznější osobnosti nejen moravského výtvarného umění: Jan Kobzáň, Alois Schneiderka, František Podešva a Karel Hofman. Mnohá z děl, která vytvořil, jsou vystavena v jeho domě na Soláni v galerii nazvané Valašský ateliér u Hofmanů [12].

52

V současné době můžete navštívit v letním období koupaliště, tenisové kurty, bowling, diskotéku, nově vybudovaný bike park, hotely a restaurace. Také je zde místní knihovna, kde si můžete zapůjčit publikace a to jak odborné tak přímo o Velkých Karlovicích. Ve stejné budově se nachází místní pošta. Pro nadšence filmů je zde také kino, které promítá v poslední době pouze v občasných intervalech. Vedle muzea se rozprostírá informační centrum, které je turistům k dispozici každý den do večerních hodin. Samozřejmě se ve Velkých Karlovicích pořádají různé místní akce, jako jsou např. folklórní tance, zpěvy, výstavy apod.

Obrázek číslo 4 Traily bike parku Velké Karlovice [42]

53

Karlovský kostel Panny Marie Sněžné

K nejkrásnějším stavbám ve Velkých Karlovicích patří karlovský kotel. Začali ho stavět 1. května 1753 a dokončili za necelý rok 15. srpna 1754. Ve stejný den v něm byla sloužena první mše. Je ve slohu lidového baroka a má půdorys rovnoramenného kříže, což je jedinečné. Původně měl kostel jen hlavní oltář se sochou panny Marrie Sněžné. Byla to pravděpodobně práce místních řezbářů. Kromě toho darovali občané kostelu ještě dva kříže. Oltář svatého Ondřeje byl pořízen později. Současný hlavní oltář je z roku 1894. Ve stropě jsou dva malé otvory, jimiž se za tmy k osvětlení interiéru kostela spouštěly dráty se zavěšenými petrolejovými lampami. Kostel má dva zvony. Zvoní se řemeny uprostřed kostelního prostoru. Na počátku 20. století byly stěny natřeny olejovou barvou. Roku 1843 byl kostel povýšen na farní. Prvním farářem byl František Ořechovský. Kostel obohotil svými zápisy do farní kroniky duchovní správce František Přikryl. Kolem kostela se rozprostírá hřbitov. Mezi karlovjany zde odpočívá Jan Kutzer, akademický malíř Alois Schneiderka, spisovatel Petr Křenek, řezbáři Jan Petřek, Josef Klaban, Josef Kacelle, folkloristé manželé Škarpichovi a další [Mičkalová, 2004, s.15].

Svatopluk Čech v roce 1881 napsal: „Vidím dlouhé údolí, utvořené řetězem různotvárných hor, oddělených od sebe tichými údolíčky a pokrytých různobarevnými pruhy rolí, zelenými pastvinami a hlavně krásnými temnými lesy. A celou délkou toho údolí, po sklonech okolních vrchů i na dně jeho roztroušeny jsou sivé chaty dřevěné, tu jednotlivě, tu v párku k sobě přitulené, tam po třech skupené a toliko na jednom místě, uprostřed údolí, ve větší chumáč sražené, z něhož se vypíná šedivý dřevěný kostel s červeně natřenou vížkou, jako pastýř toho rozptýleného stáda [Mičkalová, 2004, s.15].“

54

Karlovské muzeum

Karlovské

muzeum

se

nachází

v historickém

středu

Velkých

Karlovic.

Ve dvou budovách památkově chráněného objektu bývalého kupeckého domu z počátku

19.

století

lze

shlédnout

expozice,

které

poskytují

výmluvný

a charakteristický obraz života lidí v tomto rázovitém koutu Valašska. Jádrem národopisné sbírky je doma vyráběné zemědělské a salašnické nářadí, postupy zpracování vlny, lnu a výroba ovčího sýru. Atmosféru dokresluje prostá valašská kuchyně s původním vybavením. Významné místo v životě Valachů zaujímala dřevovýroba, zastoupená především štípáním šindelů a loučí [10]. Minulou i současnou lidovou uměleckou tvořivost přibližují soubory řezbářských prací spolu s originálním betlémem. Etnografickou část završuje karlovský kroj zajímavý svou jednoduchostí a výtvarnou čistotou. Samostatná expozice dokládá výrobu lisovaného a foukaného skla ve zdejších sklárnách. Z poměrně krátké historie Velkých Karlovic je připomenuto především založení obce, období zbojníků, portášů, pohraniční spory, odboj za druhé světové války i další zajímavosti. Bohatý kulturní život dokumentují publikace vydávané ve Velkých Karlovicích, ukázky děl významných spisovatelů, hudebních skladatelů a malířů, který inspiroval zdejší kraj a lidé. V architektonicky překrásných půdních prostorách jsou pravidelně pořádány výstavy výtvarného umění, které dotvářejí neopakovatelnou atmosféru u Karlovského muzea [10].

55

Obrázek číslo 5 Kostel ve Velkých Karlovicích [43]

Obrázek číslo 6 Muzeum ve Velkých Karlovicích [44]

56

Kříže a kapličky

Ve Velkých Karlovicích lze nalézt množství méně významných menších památek, jako jsou např. kříže, kapličky, zvonice nebo boží muka. Tyto menší památky byly vystavěny především v krajině, aby uctívaly památku mrtvých nebo také jako dík za odvrácení nějakých nešťastných událostí (nemoci, epidemie, úmrtí, neštěstí). Kříže a kapličky se staly později již tradicí a neodmyslitelnou částí valašské krajiny. Díky těmto uvedeným památkám si stále připomínáme bolest, trápení a víru našich dřívějších předků.

Kaple na rozcestí Podťaté – na tomto rozcestí býval odedávna na stromě zavěšený železný zvon. Poté, co vichřice strom vyvrátila, opatřili karlovští farníci nový zvon z obavy, aby jim tato událost nepřinesla pohanu a posměch. V roce 1866 zde byla k poděkování za odvrácení cholery vystavěna kaple a zasvěcena svatým Cyrilu a Metoději [11].

Kaple svaté Trojice v Jezerném – byla vystavěna Karlem Paigrem v letech 1870-73. V roce 1904 žádal farní úřad konzistoř o posvěcení kaple, aby v ní mohla být jednou v roce sloužena mše. Podmínkou konzistoře bylo připsání pozemku kapli, k čemuž došlo až roku 1907, žádosti bylo poté vyhověno a jedenkrát v roce, v oktávě po svátku svaté Trojice, mohla být mše sloužena. Kaple v Jezerném tvoří významnou dominantu údolí, má šindelovou střechu s cibulovitou vížkou [11].

Kaple v Podťatém, Světlé – nachází se na kopečku u bývalého revíru a je dominantou horní části údolí Podťatého. Původně zde stávala dřevěná zvonice, která se ještě po 2. světové válce objevila ve filmu Portáši. Pro špatný stav byla zbořena a na jejím místě postavena nová, inspirovaná tvorbou architekta Jurkoviče, dokončená roku 1950. Zvon ve věžičce kaple, pořízený roku 1884, je zasvěcen Archandělu Michaelovi a svatému Janu Křtiteli a kaple samotná Panně Marii Růžencové [11].

57

Kaplička na Štrčkové – stojí při cestě z Javorníčku na místě s pěkným výhledem. Její oválný tvar je v Karlovicích výjimečný – takové kaple nejsou na Valašsku příliš k vidění. Prý ji postavil jakýsi Bukovjan jako poděkování za to, že se vrátil z 1. světové války. Ve vitrínce je soška Panny Marie, na levé straně kapličky stojí starý dřevěný kříž [11]. Obrázek číslo 7 Kaplička na Štrčkové [45]

Kamenný kříž u kostela – stojí u cesty před kostelem a byl postaven roku 1819. Je na něm vytesán nápis: „Aby Krista každý chwálil, lid karlowsky ten kříž stawil. Neb láska Boží proniká i bludné srdce hřizsnika.“ Tento nápis se velice líbil Petru Bezručovi, zejména oceňoval tvar „karlovský“. Prohlásil, že učené hlavy si mohou přát místo „karlovský“ správně česky „karlovický“, ale „karlovský“ patří do mluvy lidu. Proto máme Karlovské jezero, Karlovské muzeum a spoustu dalších „karlovských“ názvů. Schválil nám to i Petr Bezruč [11].

58

Zvonice za Miloňovú – kdysi typická karlovská dřevěná zvonice stojí kousek od chalupy Karla Jurečky. Byla postavena v roce 1928 a zvon do ni byl koupen od karlovského kostela. Vážil 25 kg a v roce 1940 byl zabaven pro válečné účely. Nový zvon získala zvonice až v roce 1962 z kaple na rozcestí Podťatém [11].

Boží muka ve středu obce - byla postavena roku 1780 na památku úmrtí císařovny Marie Terezie, podle jiné, ústní verze je vystavěli evangelíci na paměť Tolerančního patentu. Jde o jedna z mála božích muk, která se v těchto krajích dochovala. V současné době je ve výklenku umístěna soška porcelánová. Boží muka se nacházejí na nejmenší parcele v obci, měří pouze 3 metry čtvereční [11].

59

7.3 Zimní cestovní ruch ve Velkých Karlovicích

Zimní cestovní ruch ve Velkých Karlovicích je každým rokem stále více využívaný. Z vlastních zkušeností bych mohla říci, že turisté přijíždějí do této obce převážně v zimním období. Tato skutečnost je dána tím, že se ve Velkých Karlovicích nachází nespočet lyžařských středisek. Žádným rokem se nestalo, že by nenapadl sníh a nebyla by možnost lyžovat. Turisté mají možnost výběru z několika kvalitních lyžařských středisek, které jsou rozmístěny po celých Velkých Karlovicích. Tato střediska se většinou nacházejí u hotelů, pensionů či soukromých ubytování. Tudíž

návštěvníci

mají

možnost

zarezervování

různého

druhu

ubytování,

kdy tyto ubytovací střediska nabízejí možnost prožití příjemné klidné dovolené. Většina větších hotelových zařízení poskytují možnost využití dalších doplňkových služeb. Jelikož jsem pracovala v různých hotelech ve Velkých Karlovicích, z vlastních zkušeností vím, že tato obec je navštěvována nejen turisty z České republiky, ale také převážně ze Slovenska, Polska či Německa. Turisté zde mohou trávit svůj volný čas lyžováním, bobováním či jinými tradičními zimními aktivitami. Některé hotelové střediska nabízejí také Silvestrovské pobyty, kdy jsou pořádány různé akce, tudíž je i toto vánoční období pro turisty lákavé. Obrázek číslo 8 Zimní období ve Velkých Karlovicích [46]

60

7.3.1 Lyžařská střediska Velkých Karlovic

Ski areál Razula – toto lyžařské středisko je velice oblíbené pro svoji výhodnou polohu ihned u cesty, tudiž tento areál nelze přehlédnout. Sjezdovka je značená červeně, ale na určitém úseku se jedná o černou sjezdovku kvůli své obtížnosti. Areál se nachází v Léskovém.

Mapa číslo 12 Ski areál Razula [47]

Ski areál Machůzky – zde jsem strávila týden na lyžařském zájezdu již na základní škole. Areál je určen spíše pro zdatnější a vytrénovanější lyžaře, jelikož se nejedná o mírnou sjezdovku. Myslím si, že je stále hodně navštěvovaný a oblíbený.

61

Lyžařský vlek Horal – tato sjezdovka je určena spíše pro začínající lyžaře, a také pro děti. Jedná se o mírnou sjezdovku, kterou zvládnou i nezkušení lyžaři. Proto je podle mého názoru také velice oblíbená. Z vlastních zkušeností ji vyzkoušenou nemám. Také se nachází v Léskovém. Obrázek číslo 9 Lyžařský vlek Horal [48]

Lyžařský areál U Bambuchů – je určen především pro rodiny s dětmi, jelikož není moc obtížný, a také pro lyžařské školy a zájezdy. Tento areál má k dispozici 3 vleky a to v různých obtížnostech. Osobně jsem si tento vlek moc neoblíbila.

Lyžařský vlek Jezerné – jedná se o mírný kopec, který je v udržovaném stavu. Podobně jako vlek na Horalu, je nejvyužívanější lyžařskými začátečníky a dětmi.

Lyžařský vlek Galik – tento vlek osobně vyzkoušený nemám, jelikož se jedná o menší vlek, který je v provozu pouze za dobrých sněhových podmínek.

62

Ski areál Synot Kyčerka – tento areál se nachází v Pluskovci. Je nově zrekonstruovaný a stal se jedním z nejoblíbenějších lyžařských středisek ve Velkých Karlovicích. Areál nabízí možnost využití dvou svahů pro úplné začátečníky nebo mírně pokročilé, dvou svahů pro zdatnější a odvážnější lyžaře a dvou svahů pro učící se děti. Také je v tomto místě pro děti zřízený dětský park. Hosté mohou využít stravování v nově postavené Hospodě Kyčerka, a zde se mohou také ubytovat. Tato hospoda byla zařazena mezi nejlepší valašské hospody. Restauraci i vlek jsem si velice oblíbila a ráda tento areál navštěvuji, i z toho důvodu, že se nachází v blízkosti mého bydliště. V letním období je zde k využití nově vybudovaný bike park s různými trasami vedoucími v lese. Mapa číslo 13 Ski areál Synot Kyčerka [49]

63

7.4 Firma HP TRONIC

Firma HP TRONIC patří k lídrům na trhu domácích elektrospotřebičů, spotřební elektroniky, mobilních telefonů a fototechniky. HP TRONIC je distributorem více než šedesáti významných světových značek. Firma provozuje a vlastní 33 maloobchodních prodejen, které jsou součástí sítě EURONICS a nabízí výrobky jednoho z nejznámějších letáků s elektronikou – akčního letáku PROTON. HP TRONIC aktivně obchoduje s více než 2000 odběrateli po celé České republice, úspěšně spolupracuje také se zahraničními odběrateli v zemích Evropské unie a střední a východní Evropy [13].

Provázanost firmy HP TRONIC s hotely ve Velkých Karlovicích Od roku 1997 HP TRONIC provozuje tři horské hotely na Valašsku v CHKO Beskydy. Valašský kraj je proslulý nejen svéráznou kulturou, ale také překrásnou krajinou a vynikajícími podmínkami pro sportovní, zimní i letní dovolenou v České republice. Pro aktivně strávený volný čas, prázdniny nebo víkendy zde naleznete široké sportovní vyžití – lyžování, turistiku, cyklistiku, golfové hřiště, lanový park. K relaxaci a odpočinku jsou určena dvě luxusní wellness centra s bohatou nabídkou masáží a kosmetických služeb. Obrovskou výhodou je vzájemná provázanost služeb všech hotelů, takže tím, že bydlíte např. v hotelu Lanterna, se nemusíte připravit o jedinečnou nabídku hotelu Horal. Pobyty jsou velmi vhodné i pro rodiny s dětmi [14].

64

7.4.1 Hotel Lanterna

Prvně se budu věnovat hotelu Lanterna, který představím ve všech směrech. V tomto hotelu jsem měla praxi v době studia na Střední hotelové škole v Kroměříži. Také jsem již několikrát působila v tomto hotelu jako brigádnice, a to jak v restauračním zařízení tak v L-Spa středisku, a to na pozici lázeňská. Obrázek číslo 10 Hotel Lanterna [15]

Popis ubytování Hotel Lanterna je čtyřhvězdičkovým hotelem jediným ve Velkých Karlovicích. Žádný jiný hotel takovéto úrovně již zde není. Spa hotel Lanterna nabízí ubytování v moderních a nadstandardně vybavených pokojích. Zároveň poskytuje nejkomplexnější nabídku

služeb

zahrnutých

v ceně

ubytování.

Hotel

disponuje

kapacitou

53 dvoulůžkových pokojů, tedy 106 lůžek. Nejluxusnější apartmány Suite Spa nabízejí vlastní krb, luxusní vířivou vanu i prostorný sprchový kout, espresso Dolce Gusto, tři ploché televizory a špičkový audio/video systém [15].

65

Cena ubytování zahrnuje: Ubytování v komfortních dvoulůžkových pokojích Snídaně formou bohatých švédských stolů Večeře formou teplého i studeného bufetu s velkým výběrem tradičních valašských, gurmánských i vegetariánských specialit Neomezený vstup do L-Spa relaxačního centra Denní vstup do termálních bazénů Horal a fitness centra Parkování a animační programy zdarma [15]

Další hotelové služby Room service Hotelové vůně na pokojích Zapůjčení dětské postýlky pro miminka a nejmenší hosty za poplatek Zapůjčení elektronické chůvičky za poplatek Úschovna lyží a kol [15]

66

Cena a vybavení pokojů

Pokoj

Vybavení pokoje

Foto

Cena/os./ noc

Komfortní dvoulůžkový pokoj se Standard

sprchovým koutem. K dispozici je LCD televizor a fén, možnost připojení

1 750 Kč

k internetu zdarma. Prostorné apartmá se sedací soupravou a možností přistýlky. V některých Suite

apartmá je výhodou oddělená

1 950 Kč

dvoulůžková ložnice. K dispozici je fén a připojení k internetu zdarma. Unikátní apartmá po kompletní rekonstrukci nabízí jedinečný interiér Suite Spa

s krbem a moderní sedací soupravou. Jsou vybaveny vířivou vanou,

2 990 Kč

espressem a audio/video technikou, připojení k internetu. Přistýlka

K dispozici v pokojích typu Suite, Suite

950/

Spa a některých pokojích Standard.

1 300 Kč

[15]

67

L-Spa relaxační centrum

Součástí hotelu Lanterna je také relaxační centrum, které je v oddělené části hotelu. Při vstupu do této zóny se budete cítit, jako byste se ocitli v jiném světě, ve světě, kde můžete odpočívat a všechny starosti hodit za hlavu. Ihned u vstupu se rozkládá krytý

bazén

s vodními

atrakcemi,

kde

si

můžete

nerušeně

zaplavat.

Dále ve stejném patře L-Spa je vířivka a infra sauna. Poté se hosté po schodech vydají do druhého patra, kde se nacházejí převážně masérny. Zde můžete nalézt parní saunu, finskou saunu, ochlazovací bazének, multifunkční sprchy, venkovní terasu, recepci masérů, tři masérny, a také odpočinkovou místnost k masážím. Hosté mohou využít zakoupení čajů, zakoupení kosmetiky Pure Fiji a také zakoupení dalších nápojů a občerstvení. Maséři mají pro hosty připravené jak tradiční tak i exotické masáže z celého světa. Ve druhém patře hotelu lze nalézt kosmetický salón pro ženy i muže. L-Spa relaxační centrum mají hoteloví hosté v ceně pobytu. Pro zájemce je cena vstupu 690 Kč na celý den do všech prostor. Toto centrum je otevřeno přes týden vždy od 10. hodiny do 22. hodiny a o víkendech již od 9. hodiny do 22. hodiny.

Nabídka masáží: Pure Fiji Švédská relaxační masáž Osvěžující masáž nohou Reflexní masáž plosky nohy Masáž šíje Masáž horkými kameny Havajská masáž Lomi Lomi Fidžijská masáž Matamanoa [16]

68

Obrázek číslo 11 L-Spa relaxační centrum [50]

69

Restaurace a Café Lanterna Vyhlášená restaurace čtyřhvězdičkového hotelu Lanterna na první pohled zaujme unikátními prostory v moderním a svěžím designu. Dokonalou harmonii barev a stylového vybavení korunují umělecká díla kuchařských velmistrů servírovaná kvalifikovaným personálem [17]. Právě zde se odehrává řada významných firemních a společenských akcí a pod taktovkou šéfkuchaře jsou připravovány jedinečné speciality české i mezinárodní kuchyně. Reprezentativní prostory jsou často využívány pro slavnostní bankety a bohaté rauty. Restaurace Lanterna nabízí kapacitu 100 míst k sezení s možností nejrůznějšího uspořádání stolů a židlí pro účely firemních a společenských akcí [17]. Restaurace Vyhlídka Zážitková gastronomie je určena všem, kteří se nespokojí s „obyčejným“ jídlem. V restauraci Vyhlídka Spa hotelu Lanterna se vysoká gastronomie snoubí s perfektním servisem kvalifikovaného personálu a mistrovskými díly z rukou šéfkuchaře Pavla Václavíka a týmu jeho kuchařů [18]. Vyhlídka je oddělená od klasické restaurace pouze dveřmi, kdy restaurace Vyhlídka umožňuje dokonalý výhled do okolních lesů. Dokonalý zážitek z menu umocňuje degustace vín za asistence sommeliéra, který svým doporučením dotváří celkový dojem z pokrmu. Restaurace Vyhlídka s rozsáhlou kinotékou, citlivě řešeným interiérem a krásným výhledem do krajiny je ideální pro všechny slavnostní příležitosti. Celková kapacita je 54 míst [18]. Cocktail bar Luxusní noční bar hotelu Lanterna nabídne žíznivému více než 200 míchaných drinků, hladovému výtečné delikatesy a více než 20 druhů čerstvé italské pizzy a znuděnému zábavu až do brzkých ranních hodin [19]. Cocktail bar má 60 míst k sezení v pohodlných boxech a u baru a malý taneční parket. Celé prostory jsou klimatizovány. Bar nabízí více než 300 druhů kvalitních destilátů z celého světa, kvalitních vín a Champagne. K tomu si můžete dopřát doutníky z Kuby a Dominikánské Republiky. Oba barmani vybojovali 3. místo v celorepublikové soutěži Bacardi Mojito program 2010 [19]. 70

Obrázek číslo 12 Restaurace a Café Lanterna [51]

Obrázek číslo 13 Cocktail bar [52]

71

Firemní akce ve Spa hotelu Lanterna Spa hotel Lanterna ve Velkých Karlovicích nabízí ideální podmínky pro uspořádání eventů spojených se vzděláváním, sportem a relaxací. Za velmi výhodných podmínek nabízejí pronájem plně technicky vybavených, klimatizovaných konferenčních sálů, v exkluzivním prostředí moderního horského hotelu s luxusním relaxačním centrem [20].

Hotel Lanterna nabízí tyto typy firemních akci: Firemní školení, přednášky Konference Obchodní jednání Semináře Sympozia Workshopy Prezentace Teambuildingové programy Soukromé akce Sportovně zaměřené akce [20]

72

7.4.2 Hotel Horal

Rezidence A, B, C jsou tříhvězdičková ubytování, kdežto nově vybudovaná rezidence E je čtyřhvězdičkovým ubytováním. Jednotnou klasifikací je tedy tříhvězdičkový hotel. V hotelu nyní pracuji brigádně ve wellness centru. Také jsem na Horalu absolvovala svou 14ti-týdenní praxi na recepci. Získala jsem mnoho zkušeností, znalostí a přátel. Prvně bych ráda popsala ubytování v jednotlivých rezidencích. Obrázek číslo 14 Hotel Horal [23]

Stylové pokoje se nacházejí ve čtyřech rezidencích s označením A, B, C a E. Namísto rozlehlého hotelového komplexu je ubytování zajišťováno v menších budovách, vkusně zapadajících do okolní krajiny. Nově vybudovaná rezidence E plně vyhoví hostům, kteří vyhledávají luxusní ubytování na čtyřhvězdičkové úrovni [23].

73

Ubytování v rezidencích A, B, C*** zahrnuje: Snídaně formou bohatých švédských stolů Jednorázový denní vstup na tři hodiny do termálních bazénů a kardio fitness Sleva 50% na vstup do saunového světa Víkendové animační programy zdarma Parkování u hotelu zdarma [23]

Ubytování v luxusní rezidenci E**** zahrnuje: Snídaně formou bohatých švédských stolů Neomezený vstup do termálních bazénů Horal Neomezený vstup do saunového světa Wellness Horal a klimatizovaného fitness centra Víkendové animační programy zdarma Parkování u hotelu zdarma [23]

V hotelu se nachází dohromady tedy 21 pokojů Standard, 8 rodinných pokojů, 16 pokojů Standard DeLuxe a 2 apartmány Suite Spa. Hotel má celkovou kapacitu 130 lůžek (94 pevných lůžek a 36 přistýlek).

74

Podrobný popis pokojů Ceník rezidence A, B, C***

Pokoj

Vybavení pokoje

Foto

Cena/os./ noc

Dvoulůžkový pokoj v horském stylu s LCD televizorem, pracovním stolem, Standard

minibarem a internetovým připojením zdarma. Součástí je moderní sociální

1 390 Kč

zařízení se sprchovým koutem a prostor pro odkládání lyží na chodbě u pokoje. Apartmán se stylovým valašským posezením s možností přistýlky. Pokoj je vybaven LCD televizorem, Rodinný

pracovním stolem, minibarem a

pokoj

připojením k internetu zdarma. Součástí

1 690 Kč

je i moderní sociální zařízení se sprchovým koutem a prostor pro odkládaní lyží na chodbě u pokoje.

Přistýlka

V apartmánech typu Suite lze využít také přistýlku pro jednu až dvě osoby.

600 Kč

[23]

75

Ceník rezidence E****

Pokoj

Vybavení pokoje

Foto

Cena/os./ noc

Luxusní dvoulůžkový pokoj s balkonem a možností přistýlky v nově vybudované rezidenci E. Pokoj je vybaven LCD televizorem, Standard DeLuxe

pracovním stolem, minibarem a připojením k internetu zdarma.

1 750 Kč

Součástí je i moderní sociální zařízení se sprchovým koutem a lyžárna v budově. Pět pokojů je propojených s vedlejší místností uzamykatelnými dveřmi. Nejluxusnější apartmá se stylovým obývacím pokojem, LED televizorem s 5.1 domácím kinem,

Suite Spa

vlastní saunou, krbem a balkonem.

2 750 Kč

WC je odděleno od koupelny s vanou. Nechybí minibar, telefon a připojení k internetu.

Přistýlka

Ve všech pokojích rezidence E lze objednat přistýlku na pokoji.

700 Kč

[23]

76

Nabídka Wellness Horal Mezi nabídku ve wellness centra se řadí termální bazény, saunový svět, kardio fitness, a také masáže a procedury. Chtěla bych rozepsat jednotlivé části a dát obecný přehled, co lze jakožto host očekávat od bazénů, saunového světa, kardio fitness a masáží.

Termální bazény Tento areál je tvořen třemi bazény. První bazén je plavecký, který má 20 metrů a teplota vody se pohybuje okolo 28°C. Plavecký bazén slouží především pro plavání, neboť nemá žádné vodní atrakce. Dalším je relaxační bazén, který má také na délku 20 metrů a teploty vody je vyšší než u plaveckého a tj. 36°C. Relaxační bazén má několik atrakcí, díky kterým slouží k relaxaci, uvolnění těla a k zábavě. Atrakcemi se rozumí jeskyně, divoká řeka, hydromasážní lavice, trysky, bublery, kačení zobák. Posledním bazénem je dětský bazén, který má teplotu vody 36°C a slouží pouze pro děti do 6 let. Tento bazén disponuje vodním hřibem, který si děti velice oblíbily. V okolí bazénů se nachází lehátka, které mají hosté k dispozici zcela zdarma po celou dobu. Jelikož se jedná o teplé bazény, teplota ovzduší se pohybuje okolo 38°C, tudíž po opuštění bazénů nebývá hostům zima. Mohu říct, že jelikož pracuji občas jako barmanka ve vital baru u termálních bazénů, vydržet celý den v takovém teplém a vlhkém prostředí je opravdu fyzicky i psychicky náročné. Tento Vital Bar slouží hostům k občerstvení a nachází se přímo v prostorách termálních bazénů. V tomto baru mohou hosté vyzkoušet vynikající italskou kávu Varesinu, míchané nápoje, čaje, fresh džusy z čerstvého ovoce, zmrzlinu a další nápoje. V létě hosté rádi využívají venkovní terasu, kde mohou relaxovat.

77

Obrázek číslo 15 Termální bazény na hotelu Horal [53]

78

Saunový svět Saunový svět je další částí wellness hotelu Horal. Tento areál mám osobně velice ráda, jelikož si zde velice odpočinu a relaxuju. Podle mého názoru jsou termální bazény oblíbenější než saunový svět. Saunový svět najdeme ihned vedle bazénů. Přístup do tohoto světa je pouze bez plavek, tudíž některým hostům se to nelíbí. Při vstupu do tohoto relaxačního světa na nás dýchne nádherná intimní atmosféra. V první části tohoto areálu lze nalézt whirlpool, tepidárium, rasul, ochlazovací bazének, bylinkovou finskou saunu a parní saunu. Tepidárium lze popsat jako místnost s vyhřívanou lavicí s mořským ovzduším. Rasul je bahenní zábal, kdy host odpočívá v místnosti s párou a je namazán jílem nebo ghassoulem. Tuto proceduru mám vyzkoušenou a mohu říct, že se jedná o velice příjemnou a uvolňující záležitost. Při vstupu do druhé části se nachází odpočinková zóna s lehátky a vodními postelemi. Z této části se host může dostat také k vital baru. Dále se zde nachází finská sauna Dome, ve které probíhají pravidelně saunovací ceremoniály. Saunér v sauně poléva horké kameny vonnou esencí a jakmile vznikne dostatečná pára, tak ji poté rozvíří ručníkem a na každého hosta pomocí ručníku vrhne úder. Saunér provádí tento rituál ve třech kolech a tyto rituály probíhají vždy pravidelně po dvou hodinách. Vedle této sauny mohou hosté využít venkovní ochlazovací bazén, venkovní teplou vířivku a také venkovní odpočinkovou terasu.

Kardio fitness Kardio fitness hosté mohou nalézt přímo nad termálními bazény. Jakmile host využívá určitý přístroj, může si cvičení zpříjemnit nádherným výhledem na bazény a také venkovní prostory. Dále je zde k dispozici LCD televizor. Fitness je vybaveno kvalitními přístroji Panatta.

79

Masáže Masáže jsou v tomto hotelu velice žádané. Dříve se zde masírovaly jak thajské, ayurvedské tak i tradiční masáže. V dnešní době už si hosté mohou vybrat pouze z thajských či ajurvédskch masáží. Ale i přesto si myslím, že tyto masáže jsou nejpříjemnější, jelikož se jedná o exotickou lákavou nabídku. Thajská masáž zvyšuje pohyblivost těla, cirkulaci krve a lymfy, odstraňuje bolest a ztuhlost kloubů, posiluje nervový systém a odstraňuje energetické blokády v těle. Spojuje v sobě prvky akupresury a jógy, pro množství protahovacích manévrů je dokonce někdy nazývána jako „aplikovaná hatha jóga“. Masáže jsou prováděny na zemi na podložce, ve Wellness Horal je součástí masérské místnosti nízké lůžko a také infrasauna, kde se můžete před procedurou prohřát [24]. Ajurvédská masáž neboli nauka života usiluje o dosažení fyzické a duševní harmonie, která je základním předpokladem zdraví a životní spokojenosti. Podstatou ajurvédské masáže je stimulace lymfatického i nervového systému a krevního oběhu. Harmonizuje veškeré tělesné i duševní procesy a napomáhá detoxikaci organismu. Jedná se o vysoce relaxační proceduru, která vás zbaví stresu a fyzického i mentálního napětí, zpomaluje stárnutí a obnovuje životní sílu. Masáž je prováděna na celém těle včetně hlavy a obličeje [24].

80

Mezi základní sportovní vyžití v hotelu patří nově vybudované sportovní hřiště, lanový park, snowtubing, segway, golf club, indoor aktivity a další. Pro milovníky valašských specialit je zcela ideální Valašská hospůdka, kde mohou hosté vyzkoušet různé delikatesy a místní speciality. Restaurace je k dispozici jak hotelovým hostům, venkovním hostům tak i pro oslavy či obchodní jednání. Celá restaurace je zrenovovaná ve valašském dřevěném stylu, proto je vyhledávanou restaurací v okolí. Sport Bar je umístěný ihned vedle Valašské hospůdky, kde vyznavači zdravých jídel mohou vyzkoušet lehká jídla. Tento bar nabízí také mnoho různých drinků. U tohoto baru se nachází dvě bowlingové dráhy a dětský koutek. Pro hotelové hosty je k dispozici další restaurace, kde probíhají snídaně formou švédských stolů, obědy či večeře.

Hotel Horal nabízí tyto typy firemních akcí: Firemní školení, přednášky Konference Obchodní jednání Semináře Sympozia Workshopy Prezentace Teambuildingové programy Soukromé akce Sportovně zaměřené akce [23] Konferenční sály jsou vybaveny především flipchartovou tabulí, DVD přehrávačem, videorekordérem,

televizorem,

projekčním

plátnem,

mikrofonem,

připojením

k internetu a CD přehrávačem. Některé konferenční sály mají k dispozici větší množství vybavení [23].

81

7.4.3 Hotel Galik

V tomto hotelu jsem před třemi lety měla brigádu v restauraci na pozici servírka. Tato brigáda mi přinesla spoustu zkušeností, a také jsem získala praxi v rámci restauračního provozu. Jedná se o dvouhvězdičkový hotel převážně rodinné atmosféry. Nejznámější turistický hotel v údolí Léskové je výborným výchozím bodem mnoha turistických i cyklistických tras. Svou cenou je nakloněn jak rodinám, seniorům, studentům, tak i nenáročným cestovatelům. Nabízí ubytování v jednoduše zařízených pokojích s vlastním nebo společným sociálním zařízením a vynikající domácí kuchyni [21].

Hotel Galik nabízí ubytování ve 22 pokojích s celkovou kapacitou 89 lůžek a 24 přistýlek. Sociální zařízení je společné na patře, je však velmi hezké, čisté a udržované [21].

82

Obrázek číslo 16 Hotel Galik [21]

Popis pokojů a cena

Pokoj

Vybavení pokoje

Foto

Cena/os./ den

Dvoulůžkový nebo čtyřlůžkový Standard

pokoj s vlastním sociálním

590 Kč

zařízením a televizorem. Jednoduše zařízené pokoje s velmi pěkným společným Classic

sociálním zařízením na patře.

dospělý

Televizor je k dispozici ve

430 Kč

společenské místnosti v 1. patře a v restauraci Galik.

Přistýlka

290 Kč

[21]

83

Služby hotelu Půjčovna horských kol Tento hotel nabízí půjčovnu horských kol, tudíž milovníci tohoto sportu tuto službu jistě ocení. Nemusí si vozit své vlastní kola z domovů. Cena za vypůjčení kola se pohybuje v rozmezí podle vybavení a typu kola. Tuto službu nabízí hotel již od svého vzniku. Služby hotelu Galik Pokud budou hosté pobývat v tomto hotelu za nevhodného a nepříznivého počasí, mohou využít stolní tenis, stolní fotbal, kulečník nebo také bowlingovou dráhu, která se nachází v restauraci. Pro milovníky tepla, a převážně v zimním období, lze využít saunu. Jelikož na Valašsko přijíždějí hosté především kvůli přírodě a krajině, je zde mnoho aktivit. Hosté mohou vyzkoušet nordic walking v drsnějším terénu, projížďky na horských kolech nebo také koupání v hotelu Horal. Hotel Galik má také vlastní lyžařský svah v blízkosti hotelu, který je velice oblíbený pro svůj nenáročný terén. Pro děti jsou zde také pořádané různé akce a aktivity. K nejznámějším akcím v tomto hotelu patří: Najdi poklad na Galiku Mikuláš na Galiku Magická Filipojakubská noc Pohádková cesta lesem

Restaurace Galik Restaurace Galik je známou a oblíbenou zastávkou turistů, cyklistů a dalších návštěvníků Velkých Karlovic pro svou výbornou a cenově dostupnou kuchyni. Díky pohodové atmosféře a široko daleko vyhlášené domácí kuchyni je restaurace Galik také častým dějištěm firemních akcí, rodinných oslav, svateb a společenských plesů [22].

84

Firemní akce hotelu Galik Hotel Galik nabízí ideální podmínky pro pořádání různých firemních setkání, konferencí, meetingů a školení. Hosté hotelu Galik mají k dispozici nejen technicky vybavené školící místnosti ale samozřejmě také výbornou gastronomii, cenově výhodné ubytování a rozmanité možnosti v rámci spolupráce s dalšími hotely Resortu Valachy ve Velkých Karlovicích [21].

Hotel Galik nabízí tyto typy firemních akci: Firemní školení, přednášky Workshopy Semináře Sympozia Konference Obchodní jednání Prezentace Soukromé akce Sportovně zaměřené akce [21]

85

8 Anketární šetření Jako svou praktickou část bakalářské práce jsem si zvolila dotazníkové šetření. Mým úkolem v tomto dotazníkovém šetření bylo analyzovat skladbu návštěvníků zimního cestovního ruchu v roce 2011/2012 na hotelech Horal, Lanterna a Galik nacházejících se ve Velkých Karlovicích. Abych obdržela potřebné a žádané informace, vytvořila jsem dotazníky, které jsem poté roznesla v době hlavní zimní sezóny na již zmíněné hotely v období od 15.12.2011 do 15.3.2012. Po domluvě, recepční v hotelech byly ochotné návštěvníky žádat o vyplnění mých dotazníků. Dotazník se skládal z osmi jednoduchých přehledných otázek, kde měli hosté zaškrtnout vždy jednu odpověď, nebo u některých otázek byla vyžadována odpověď otevřená. Hlavním cílem mého anketárního šetření bylo tedy zjistit, odkud hosté přijíždějí do těchto hotelů, za jakým účelem a z jakých zdrojů se o hotelech dozvěděli. Zde je ukázka všech otázek v dotazníku a zdůvodnění konkrétního výběru jednotlivých otázek. 1. Vyznačte křížky informaci o Vaší osobě, včetně dalších členů pobývajících s Vámi v hotelu muž

žena

1 dítě

2 děti

3 děti

První otázkou jsem chtěla zjistit, jaké složení návštěvníků hotely navštěvují. 2. Vyznačte křížky, do jaké věkové kategorie spadáte, včetně partnera/partnerky či členů rodiny a) do 18 let …………... b) do 30 let …………. c) do 45 let …………. d) do 60 let.................. e) nad 60 let a více ............... Tato otázka měla sloužit ke zjištění, jaké věkové kategorie hotely nejčastěji navštěvují. 86

3. Uveďte název a kraj Vašeho bydliště ............................................................................................................. Zde u této otázky bylo hlavním cílem zjistit, z jakého kraje hosté nejčastěji pocházejí. 4. Uveďte stát, ve kterém žijete ............................................................................................................. Čtvrtá otázka směřovala na zjištění, z jakých států návštěvníci obvykle přijíždějí. 5. Zakroužkujte délku pobytu v hotelu a) 1 - 3 dny b) 4 - 7 dnů c) 8 - 14 dnů d) více než 14 dnů Touto otázkou jsem chtěla docílit zjištění, jak dlouhé pobyty si hosté obvykle rezervují. 6. Zakroužkujte motiv k výběru hotelu a) lyžování, sportovní činnost b) relaxační pobyt, s omezenými sportovními aktivitami c) přírodní prostředí d) a jiné (uveďte) .................................... Motivem k výběru hotelu je myšleno, z jakého důvodu hosté daný hotel navštěvují.

7. V hotelu jste a) poprvé b) podruhé c) a více Otázkou jsem chtěla zjistit informaci, kolikrát již daný hotel respondenti navštívili. 8. Zakroužkujte zdroj informací o hotelu a) internet b) známí (přátelé, rodina, kamarádi) c) tištěné publikace d) a jiné (uveďte).................................. Poslední otázka mi sloužila ke zjištění, z jakých zdrojů se hosté o hotelech dozvídají. 87

8.1 Podkladové materiály

Podkladovými materiály pro mne tedy byly dotazníky. Dotazníků jsem předložila na hotely celkem 180, vyplněných se mi jich vrátilo 162, což je podle mého názoru ucházející. Očekávala jsem vrácení méně vyplněných dotazníků, takže mne to mile překvapilo. 70 dotazníků jsem předložila na hotel Lanternu, kde mi hosté vyplnili všechny dotazníky. Dalších 70 dotazníků jsem předala na hotel Horal, kde se mi zpátky dostalo 62 vyplněných. Na hotel Galik jsem roznesla pouhých 40 dotazníků, jelikož na tomto hotelu není velká kapacita pokojů a také zde není velká návštěvnost hostů oproti ostatním hotelům. Z tohoto hotelu se mi jich vrátilo 30 vyplněných. Dohromady jsem tedy zpracovávala a vyhodnocovala 162 dotazníků. U některých vybraných otázek jsem v praktické části vypracovala více grafů, které jsem rozdělila podle hotelů. Účelem bylo konkrétněji podat informace o každém hotelu zvlášť. Všechny grafy jsou prací autora.

88

8.1.1 Vyhodnocení anketárního šetření

Po zpracování a vyhodnocení dotazníkového šetření jsem dosáhla několika konkrétních a žádaných informací o hostech. Na hotely nacházejících se ve Velkých Karlovicích nejčastěji přijíždějí rodiny s dětmi a mladé páry ve věku do 45 let. Důchodci nad 60 let již hotely ve větší míře nenavštěvují, což je logické jak po fyzické tak finanční stránce. Hosté pocházejí v největší míře z České republiky ze Středočeského, Jihomoravského a Zlínského kraje především z měst Prahy, Brna a Zlína. Hosty ze Slovenska jsou tyto hotely také často navštěvovány. Nejvíce využívanými jsou pobyty do jednoho týdne, jelikož víkendové a týdenní pobyty jsou zlevněnými výhodnějším pobyty. Motivem k výběru hotelů jsou pro hosty především lyžování a relaxace, a hosté se o hotelech dozvídají převážně prostřednictvím internetu a známých.

89

Praktická část

9 Výsledky a její využití v praxi

1.

Vyznačte křížky informaci o Vaší osobě, včetně dalších členů pobývajících s Vámi v hotelu Graf číslo 1 Informace o ubytovaných

První otázkou jsem chtěla zjistit složení ubytovaných. Respondenti museli označit svoji osobu, a také zbývající členy rodiny či přátel, se kterými pobývali v hotelu. Podle mého vyhodnocení jsem zjistila, že na hotely přijíždějí z větší části rodiny se dvěma nebo jedním dítětem, a také mladé páry. Jak lze vidět z grafu, v době mého vyhodnocování trávilo dovolenou na hotelech 46 rodin se dvěma dětmi. 35 odpovědí bylo rodin s jedním dítětem a ihned za nimi byly mladé páry s počtem 33 odpovědí. 16 odpovědí tvořily prarodiče s jedním dítětem. Mezi ostatní se řadí samostatné ženy s jedním či dvěma dětmi, samostatní muži s jedním či dvěma dětmi, rodina se třemi dětmi a prarodiče se dvěma dětmi.

90

2.

Vyznačte křížky, do jaké věkové kategorie spadáte, včetně partnera/ky či členů rodiny

Graf číslo 2 Věková kategorie ubytovaných

Věková kategorie 44 65

189

do 18 let do 30 let do 45 let

109 86

do 60 let nad 60 let a více

Touto otázkou jsme chtěli zjistit jaké věkové kategorie příjížději na hotely do Velkých Karlovic. Otázkou museli respondenti označit jak svoji osobu tak další členy, kteří s nimi pobývali v hotelech. Z grafu můžeme vidět velké počty osob a to tedy z důvodu podání této otázky. Největší část tvoří především děti do 18 let. Tato otázka nemohla dopadnout jinak, neboť většinou s každým ubytovaným přijíždí jedno či více dětí. Z celkového počtu všech dotazníků, respondenti vyznačili křížky 189 krát u osob do 18 let. Osob do 30 let bylo v době mého vyhodnocování na všech hotelech celkem 86. Další věkovou kategorií tvořily osoby do 45 let, kterých bylo dohromady 109. Do 60 let bylo označeno 65 osob. Nejmenší část tvořily osoby nad 60 let a více, a do této kategorie tedy spadá 44 osob.

91

Graf číslo 3 Složení ubytovaných

Složení ubytovaných 44

260 205

Dospělí Děti Důchodci

V tomto grafu jsem chtěla poukázat na složení ubytovaných. Po sečtení všech osob v každé věkové kategorii, s přihlédnutím k první otázce v dotazníkovém šetření, jsem rozdělila respondenty do třech kategorií. První kategorii tvoří děti, které se označovaly do věkové skupiny do 18 let. Z grafu lze vidět, že dětí bylo dohromady 205. Další kategorií byli dospělí, které jsme zařadila do věkové skupiny do 30 let, do 45 let a do 60 let. Dospělých bylo tedy po sečtení 260. Poslední kategorií byli důchodci, kteří byli zařazení do poslední skupiny nad 60 let a více. Důchodci tvořili nejmenší část ubytovaných a to pouhých 44 důchodců. Z logického hlediska starší lidé již tolik necestují a nemají potřebné finance.

92

3.

Název a kraj bydliště respondenta

Graf číslo 4 Kraj bydliště respondentů

Kraj bydliště respondentů Středočeský kraj Jihomoravský kraj 10

9

8

53

38

Zlínský kraj Moravskoslezský kraj

12

Olomoucký kraj

14

33 30

Jihočeský kraj Pardubický kraj Plzeňský kraj Kraj Vysočina Královéhradecký kraj

Touto otázkou jsem chtěla zjistit, ze kterých krajů a měst (popřípadě obcí) většina respondentů přijíždí do těchto hotelů. Z grafu je patrné, že převládají především tři kraje a tj. Středočeský kraj, Jihomoravský kraj a Zlínský kraj. Středočeský a Jihomoravský kraj byl zodpovězen především pro to, že v těchto krajích se nacházejí naše dvě největší města a to hlavní město Praha a Brno. 38 respondentů ze 162 dotazovaných odpovědělo Středočeský kraj, 33 dotazovaných odpovědělo Jihomoravský kraj, 30 respondentů Zlínský kraj, 14 respondentů Moravskoslezský kraj, 12 respondentů Olomoucký kraj, 10 respondentů Jihočeský kraj, dále pouhých 9 odpovědělo Pardubický kraj, 8 respondentů Plzeňský kraj, 5 respondentů kraj Vysočinu a zbývající 3 respondenti pocházejí z Královéhradeckého kraje. Mezi další města odkud hosté pocházejí, se řadí především města Zlín, Kutná Hora, Znojmo, Uherské Hradiště, Ostrava a Olomouc. Již méně se vyskytující města byly Kladno, České Budějovice, Opava, Šumperk, Nový Jičín, Beroun, Kolín, Mladá Boleslav, Hodonín, Břeclav, Opava, Nový Jičín a Český Krumlov. 93

4.

Stát, ve kterém respondenti žijí

Graf číslo 5 Státní příslušnost respondentů

Státní příslušnost 11 54

ČR 97

SR Polsko

Touto otázkou jsem chtěla zjistit státní příslušnost ubytovaných. Graf podává vyhodnocení ze všech tří hotelů. Představovala jsem si, že respondenti pobývající v hotelu budou pocházet i z jiných států. Mou představou byla samozřejmě Slovenská republika, Polsko, ale také Rakousko či Maďarsko. 97 dotazovaných uvedlo, že žijí v České republice, což je samozřejmé. 54 dotazovaných pochází ze Slovenské republiky, což je dáno především tím, že všechny tři hotely se nachází v blízkosti k hranici se Slovenskem.

Nejméně respondentů

tedy 11 pochází

z Polska.

V době mého dotazníkového šetření byli na hotelech ubytovaní pouze hosté z těchto tří států, tudíž hotely pravděpodobně navštěvují i respondenti z jiných států.

94

Graf číslo 6 Státní příslušnost respondentů na hotelu Lanterna

Hotel Lanterna 6 17 ČR 47

SR Polsko

Z grafu lze vidět, že hotel Lanternu navštívilo v době mého dotazníkového šetření 47 respondentů. 17 respondentů bylo slovenské národnosti a zbývajících 6 dotazujících pochází z Polska. Přes větší polovinu dotazujících jsou tedy Češi. Z hotelu Lanterna jsem zpracovávala dohromady 70 dotazníků.

95

Graf číslo 7 Státní příslušnost na hotelu Horal

Hotel Horal 4 30 ČR 28

SR Polsko

Z dotazníkového šetření vyplývá, že hotel Horal je navštěvovaný jak turisty z České republiky tak i ze Slovenské republiky. Tento fakt je dán především tím, že hotel Horal se nachází na okraji Velkých Karlovic v blízkosti hranic se Slovenskem. Tudíž obyvatelé Slovenska mají hotel Horal v těsné blízkosti. Z grafu lze vidět, že 30 dotazovaných jsou české národnosti, 28 respondentů pochází ze Slovenské republiky a pouze 4 dotazovaní jsou polské národnosti. Z hotelu Horal jsem vyhodnocovala 62 vyplněných dotazníků.

96

Graf číslo 8 Státní příslušnost na hotelu Galik

Hotel Galik 1 9 ČR 20

SR Polsko

Graf udává počet respondentů pobývajících na hotelu Galik ve Velkých Karlovicích. Na otázku z jakého státu hosté pocházejí odpovědělo 20 respondentů Českou republiku, 9 dotazovaných jsou slovenské národnosti a pouhý 1 respondent uvedl, že pochází z Polska. V tomto grafu jsem tedy pracovala s 30 vyplněnými dotazníky, které byly šetřeny na hotelu Galik.

97

5.

Délka pobytu v hotelech

Graf číslo 9 Délka pobytu v hotelech

Délka pobytu 19 74 do 3 dnů 69

4 - 7 dnů 8 - 14 dnů

Výsledek vyhodnocení 5. otázky nám ukazuje, jak dlouho respondenti pobývají v hotelech. Lze si povšimnout, že převládá doba pobytu do 7 dnů. Většinou se tedy jedná o víkendové či týdenní pobyty. Tyto pobyty bývají z velké části výhodnější, tudiž se respondenti nechají nalákat. 74 dotazovaných odpovědělo délku pobytu do 3 dnů. Menší část dotazovaných, tj. 69, odpovědělo délku pobytu do jednoho týdne. Délku pobytu od 8-14 dnů využilo pouhých 19 respondentů. Na čtvrtou možnou variantu odpovědi, tj. více než 14 dnů, neodpověděl ani jeden respondent.

98

Graf číslo 10 Délka pobytu v hotelu Lanterna

Hotel Lanterna 12 35 23

do 3 dnů 4 - 7 dnů 8 - 14 dnů

Hotel Lanternu z větší části navštěvují turisté především na dobu pobytu do 3 dnů. Jak je již patrné z grafu, pobývajících na hotelu Lanterna do 3 dnů je 35 respondentů. 23 dotazovaných pobývají v délce pobytu do 7 dnů. Nejménší část dotazovaných, tj. 12, zůstávají v tomto hotelu na dobu od jednoho do dvou týdnů.

99

Graf číslo 11 Délka pobytu v hotelu Horal

Hotel Horal 5

31

do 3 dnů

26

4 - 7 dnů 8 - 14 dnů

Hotel Horal je navštěvovaný především na dobu pobytu do 3 dnů. 31 dotazovaných hostů odpovědělo, že v hotelu Horal pobývají na dovolené do 3 dnů. Do jednoho týdne doby

pobytu

odpovědělo

26

respondentů.

Pouhých

5

respondentů

trávilo

svoji dovolenou na hotelu Horal od 8 do 14 dnů.

100

Graf číslo 12 Délka pobytu na hotelu Galik

Hotel Galik 2

8 do 3 dnů 4 - 7 dnů

20

8 - 14 dnů

Z grafu je více než patrné, že hotel Galik navštěvují turisté především na dobu pobytu od 4 do 7 dnů a tj. 20 dotazovaných. Délku pobytu do 3 dnů využilo na hotelu Galik 8 dotazovaných. 2 respondenti trávili svoji dovolenou na tomto hotelu na dobu delší jednoho týdne.

101

6.

Motiv k výběru hotelu

Graf číslo 13 Motiv k výběru hotelů

Motiv návštěvy Lyžování, sportovní činnost

19 81 62

Relaxační pobyt s omezenými sportovními aktivitami Přírodní prostředí

Zjištěné vyhodnocení této otázky mne vůbec nepřekvapilo. Předpokládala jsem, že nejvíce respondentů využije tyto hotely především z důvodu lyžování a dalších sportovních aktivit, ale i z důvodu relaxace. To je dáno především tím, že hotel Lanterna a Horal vlastní relaxační centrum. 81 dotazovaných navštívilo hotely z důvodu lyžování a dalších zimních sportovních činností. Relaxaci s omezenými sportovními aktivitami využilo 62 dotazovaných. Nejmenší počet respondentů, tj. 19, nejraději využilo hotely především kvůli okolnímu přírodnímu prostředí.

102

Graf číslo 14 Motiv k výběru hotelu Lanterna

Hotel Lanterna Lyžování, sportovní činnost

11 29

Relaxační pobyt s omezenými sportovními aktivitami

30

Přírodní prostředí

Hotel Lanterna má své L-Spa relaxační centrum, tudíž je navštěvované především z důvodu relaxace. Z grafu lze vidět, že 30 respondentů ze 70 dotazovaných navštívilo hotel

za

motivem

relaxace

s omezenými

sportovními

aktivitami.

Dalších

29 dotazovaných navštívilo tento hotel za motivem lyžování či dalších sportovních činností. Hotel Lanterna nemá svůj vlastní lyžařský vlek, ale v okolí je dostatek lyžařských středisek a vleků. 11 respondentů uvedlo jako svůj motiv k výběru hotelu přírodní prostředí.

103

Graf číslo 15 Motiv k výběru hotelu Horal

Hotel Horal Lyžování, sportovní činnost

3 21 38

Relaxační pobyt s omezenými sportovními aktivitami Přírodní prostředí

Jak je možné vyčíst z grafu, největší skupinu dotazovaných hotelu Horal tvoří především hosté za účelem lyžování. Žádnou jinou odpověď jsem u této otázky a u tohoto hotelu nečekala, jelikož hotel Horal vlastní svůj lyžařský vlek, který je určen převážně pro méně náročné hosty. 38 dotazovaných z 62 uvedlo hlavním motivem k výběru hotelu převážně lyžování nebo jinou sportovní činnost. O něco méně, tj. 21 respondentů uvedlo, že do tohoto hotelu přijížději především z důvodu relaxace. Pouze 3 respondenti označili jako svůj hlavní motiv výběru hotelu přírodní prostředí.

104

Graf číslo 16 Motiv k výběru hotelu Galik

Hotel Galik Lyžování, sportovní činnost

5 14 11

Relaxační pobyt s omezenými sportovními aktivitami Přírodní prostředí

Hotel má také k dispozici soukromý lyžařský vlek, který ale není úplně využívaný. Hosté hotelu Galik raději využívají lyžařské středisko Razula, které se nachází naproti hotelu Galik. Z 30 dotazovaných jich 14 uvedlo jako motiv výběru hotelu lyžování či další sportovní činnost. Relaxační pobyt vyžadovalo 11 dotazovaných a pouhých 5 respondentů preferovalo přírodní prostředí.

105

7.

Pobyt v hotelech

Graf číslo 17 Pobyt v hotelech

Pobyt v hotelu 29 80 Poprvé 53

Podruhé Vícekrát

V grafu je možné vidět, že z největší části respondenti odpověděli, že hotely navštívili poprvé. Ze 162 dotazovaných z nich 80 odpovědělo, že hotely Lanterna, Horal a Galik navštívili poprvé. V období mého vyhodnocování hotely navštívilo podruhé 53 respondentů. 29 dotazovaných všechny hotely navštívily již po několikáté. Je tedy patrné z těchto zjištěných údajů, že hosté si hotely oblíbily, a proto se zde také vracejí.

106

Graf číslo 18 Pobyt v hotelu Lanterna

Hotel Lanterna 4 24 Poprvé 42

Podruhé Vícekrát

Pokud se zaměřím pouze na hotel Lanternu, v grafu lze vidět, že z 70 dotazovaných 42 trávilo svoji dovolenou na hotelu poprvé. Podruhé se v hotelu Lanterna ubytovalo 24 respondentů. Pouze 4 ze 70 dotazovaných navštívilo hotel již vícekrát.

107

Graf číslo 19 Pobyt v hotelu Horal

Hotel Horal 5

31 26

Poprvé Podruhé Vícekrát

31 ze 70 dotazovaných odpovědělo, že hotel Horal navštívili poprvé. O trochu méně, tj. 26 respondentů, v hotelu pobývali již podruhé. Zbývajících 5 respondentů se vyjádřili, že hotel Horal navtívili již po několikáté.

108

Graf číslo 20 Pobyt v hotelu Galik

Hotel Galik 7

3 20

Poprvé Podruhé Vícekrát

Překvapením pro mne bylo zjištění, že hotel Galik je převážně navštěvovaný stálými hosty. 20 z 30 dotazovaných pobývalo v hotelu vícekrát, tudíž se jedná pravděpodobně o vyhovující hotel pro všechny možné typy hostů. V době mého dotazníkové šetření tento hotel poprvé navštívilo 7 respondentů. Zbývající 3 dotazovaní z celkového počtu pobývali v hotelu podruhé.

109

8.

Zdroj informací o hotelu

Graf číslo 21 Zdroj informací o hotelech

Zdroj informací 24 77 Internet 61

Známí Tištěné publikace

Poslední otázka je zaměřena na to, kde respondenti získali informace o hotelech ve Velkých Karlovicích. Předpokládala jsem, že většina respondentů se o hotelech dozvídá především prostřednictvím internetu a známých. Ze 162 dotazovaných jich 77 uvedlo, že se o hotelech dozvěděli přes internet. Menší část dotazovaných, tj. 61, se dozvědělo informace o hotelech prostřednictvím známých, rodin, kamarádů či přátel. Zbývajících 24 respondentů uvedlo, jako svůj zdroj informací, tištěné publikace. Mezi tištěné publikace se řadí knihy, časopisy, dokumenty aj.

110

Graf číslo 22 Zdroj informací o hotelu Lanterna

Hotel Lanterna 10 35 25

Internet Známí Tištěné publikace

Ze 70 respondentů jich 35 uvedlo, že se o hotelu Lanterna dozvěděli především přes internet. Dalších 25 dotazovaných se naopak dozvěděli o tomto hotelu prostřednictvím známých. Pouze 10 dotazovaných ze 70 jich odpovědělo, že se o hotelu Lanterna dozvědělo prostřednictvím tištěných publikací.

111

Graf číslo 23 Zdroj informací o hotelu Horal

Hotel Horal 12 32 18

Internet Známí Tištěné publikace

Graf udává, že přes polovinu dotazovaných se o hotelu dozvědělo přes internet, tj. 32 ze 70 respondentů. 18 ubytovaných se vyjádřilo, že hotel Horal znají prostřednictvím známých, rodin, přátel či kamarádů. Pouze 12 z nich uvedlo, že zdrojem informací o tomto hotelu pro ně byly tištěné publikace.

112

Graf číslo 24 Zdroj informací o hotelu Galik

Hotel Galik 2

10 Internet Známí

18

Tištěné publikace

Z grafu je patrné, že hotel Galik navštěvují respondenti především prostřednictvím známých (rodin, přátel, kamarádů). Z 30 dotazovaných jich 18 odpovědělo, že se informace o hotelu dozvědělo od známých . Dalších 10 respondentů naopak uvedlo, že mají hlavní poznatky o hotelu získané prostřednictvím internetu. Zbývající 2 dotazovaní uvedli zdrojem informací tištěné publikace.

113

Závěr Když jsem začala svou bakalářskou práci psát, neměla jsem jasnou představu, jakým způsobem ji nasměruju, a jak by měla má práce v konečné fázi vypadat. Svou práci jsem pečlivě vypracovávala dlouhou dobu, a díky ní jsem získala spoustu nových poznatků. Teoretickou část tvoří celkový popis Beskyd, jakožto modelové oblasti a lokality. Snažila jsem se představit Beskydy převážně z pohledu cestovního ruchu a turismu. V detailnějším shrnutí jsem popsala Velké Karlovice především jakožto turistickou destinaci, obohacenou o některé důležité a nové informace. I když jsem se ve Velkých Karlovicích narodila, získala jsem nové informace, které jsem o svém rodném bydlišti zdaleka nevěděla. V neposlední řadě jsem se věnovala rozebíráním zimního cestovního ruchu ve Velkých Karlovicích s vyskytujícími se lyžařskými středisky. Posledním bodem, na který jsem chtěla ve své práci poukázat, bylo popsání hotelů (Lanterna, Horal, Galik) nacházejících se ve Velkých Karlovicích. Jelikož jsem absolvovala praxe či brigády na všech těchto hotelech, bylo pro mne psaní této části zajímavým úkolem. Poznatky pro celou teoretickou část práce jsem čerpala především z knih a internetu. V praktické části jsem vypracovala anketární šetření, kterým jsem chtěla zjistit, jaké skupiny hostů nejčastěji navštěvují hotely Horal, Lanterna a Galik nacházejících se ve Velkých Karlovicích. Otázky byly zaměřené na zjištění, odkud hosté přijíždějí, za jakým účelem, co je pro hosty hlavním motivem k návštěvnosti hotelu a z jakého zdroje se o hotelu dozvěděli. Dotazníky jsem po uplynutí hlavní zimní sezóny vyhodnocovala a zpracovávala. Tyto již vyhodnocené informace vyžadovali ředitelé všech hotelů pro jejich lepší orientaci v návštěvnosti klientů. Velice mne tato skutečnost potěšila, jelikož jsem tuto práci nezpracovávala jen v rámci bakalářské práce, ale bude i dalším lidem užitečná. Po zpracování své bakalářské práce předpokládám, že jsem svých vytyčených cílů dosáhla. Získala jsem užitečné informace nejen o Beskydech, ale převážně jsem se snažila upozornit na stále se rozvíjející cestovní ruch ve Velkých Karlovicích a na návštěvnost hotelů zde se nacházejících. Tato skutečnost je i pro mne velkým přínosem, neboť můj obzor v rámci cestovního ruchu Velkých Karlovic se rozšířil a mohu své získané poznatky šířit dál mezi ostatní zájemce. 114

Seznam použitých informačních zdrojů

Literární zdroje MIČKALOVÁ, H., BAJER, V. Velké Karlovice – Cesty za minulostí a krásou. Velké Karlovice, 2004, 120 s. MIČKALOVÁ,

H.

Velké

Karlovice

–

Cesty

za

minulostí

a

krásou

II.

Velké Karlovice: 2008. ISBN 978-80-254-2567-1. ČSOP SALAMANDR. Ochrana přírody v CHKO Beskydy. Rožnov pod Radhoštěm, 2002, 48 s. MIKULCOVÁ, M., GRACLÍK, M. Kulturní toulky Valašskem. Frýdek-Místek, 2001, 391 s. ISBN 80-7218-649-3 AGENTURA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY ČR A EKO CENTRUM BRNO. Beskydy – Chráněná území ČR Ostravsko. Praha, 2004, 388 s. KORBELÁŘOVÁ, I., PETER, V., WAWRECZKA, H., ŽÁČEK, R. Beskydy a Pobeskydí 1895 - 1939. Třinec, 2001, 182 s. ISBN 80-238-7589-2. ENCYKLOPEDICKÝ DŮM, SPOL. S R.O.. Slovník cizích slov. Praha, 1998, 366 s. ISBN 80-90-1647-8-1

Internetové zdroje [1] Beskydy-valassko.cz: Beskydy [online] 1998–2012 [cit 2012.10.13]. Dostupné z WWW: [2] Informace.beskydy.cz: Beskydy [online] 1998 – 2012 [cit 2012.10.13]. Dostupné z WWW: [3] Itras.cz: Vodstvo [online] 2009 – 2012 [cit 2012.10.13]. Dostupné z WWW: [4]

Turisimo.cz:

Historie

[online]

[cit

2012.10.13].

Dostupné

z

WWW:

115

[5]

Zapadni-beskydy.sweb.cz: Zemědělství [online] [cit 2012.10.13]. Dostupné

z WWW: [6] Beskydy-valassko.cz: Beskydy - Valašsko [online] 1998 - 2012 [cit 2012.10.13]. Dostupné z WWW: [7] Velkekarlovice.cz: Velké Karlovice [online] 2007 [cit 2012.10.13]. Dostupné z WWW: [8] Priroda-valasska.cz: Velké Karlovice [online] 2012 [cit 2012.10.13]. Dostupné z WWW: [9] Vychodni-morava.cz: Velké Karlovice [online] [cit 2012.10.14]. Dostupné z WWW: [10] Velkekarlovice.cz: O muzeu [online] 2007 [cit 2012.10.14]. Dostupné z WWW: [11] Velkekarlovice.cz: Kříže a kapličky [online] 2007 [cit 2012.10.14]. Dostupné z WWW: [12] Velkekarlovice.cz: Umění a tradice [online] 2007 [cit 2012.10.14]. Dostupné z WWW: [13] Hptronic.cz: O firmě [online] 2008 [cit 2012.10.14]. Dostupné z WWW: [14] Hptronic.cz: Hotely - Velké Karlovice [online] 2008 [cit 2012.10.14]. Dostupné z WWW: [15] Lanterna.cz: Ubytování Lanterna [online] 2010 [cit 2012.10.14]. Dostupné z WWW: [16] Lanterna.cz: L-Spa relaxační centrum [online] 2010 [cit 2012.10.18]. Dostupné z WWW:

116

[17] Lanterna.cz: Restaurace a Café Lanterna [online] 2010 [cit 2012.10.18]. Dostupné z WWW:


cafe-lanterna-1.aspx> [18] Lanterna.cz: Restaurace Vyhlídka [online] 2010 [cit 2012.10.18]. Dostupné z

<WWW:

http://www.lanterna.cz/gastronomie/restaurace-vyhlidka/zazitkova-

gastronomie-restaurace-vyhlidka.aspx> [19] Lanterna.cz: Cocktail bar [online] 2010 [cit 2012.10.18]. Dostupné z WWW: [20] Lanterna.cz: Firemní akce [online] 2010 [cit 2012.10.18]. Dostupné z WWW: [21] Galik.cz: Ubytování [online] 2010 [cit 2012.10.18]. Dostupné z WWW: [22] Galik.cz: Restaurace Galik [online] 2010 [cit 2012.10.18]. Dostupné z WWW: [23] Horal-hotel.cz: Ubytování [online] 2010 [cit 2012.10.18]. Dostupné z WWW: [24] Horal-hotel.cz: Masáže a procedury [online] 2010 - 2012 [cit 2012.10.22]. Dostupné z WWW: [25] Risy.cz: Ochrana přírody [online] 2012 [cit 2012.10.30]. Dostupné z WWW: [26] Old.ochranaprirody.cz: Beskydy [online] [cit 2012.10.30]. Dostupné z WWW: [27] Risy.cz: Pamětihodnosti [online] 2012 [cit 2012.10.30]. Dostupné z WWW: [28] Risy.cz: Města a obce [online] 2012 [cit 2012.10.30]. Dostupné z WWW: 117

[29] Priroda-valasska.cz: Klimatologie [online] 2012 [cit 2012.11.03]. Dostupné z WWW: [30] Velkekarlovice.cz: Proměna krajiny [online] 2007 [cit 2012.11.05]. Dostupné z WWW: [31] Risy.cz: Euroregion Beskydy [online] 2012 [cit 2012.11.05]. Dostupné z WWW: [32] Risy.cz: Beskydy [online] 2012 [cit 2012.11.05]. Dostupné z WWW: [33] Risy.cz: Beskydy-valassko [online] 2012 [cit 2012.11.05]. Dostupné z WWW:

118

Citace map

[34]

Mapa číslo 1 http://sp.fotoslav.cz/index.php?modul=d&link=104

[25]

Mapa číslo 2 http://www.risy.cz/cs/turisticke-ris/beskydy-cz/ochrana-

prirody/prirodni-podminky/ [35]

Mapa číslo 3 http://mapa.beskydy.cz/Content/gps_mapa.aspx

[36]

Mapa číslo 4 http://www.beskydy.ochranaprirody.cz/

[28]

Mapa číslo 5 http://www.risy.cz/cs/turisticke-ris/beskydy-cz/mesta-a-obce/

[37]

Mapa číslo 6 http://www.minv.sk/?euroregion-beskydy

[6]

Mapa číslo 7 http://beskydy -valassko.cz/encyklopedie/objekty1.phtml

[38]

Mapa číslo 8 http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/faktory-regionalniho-

rozvoje-cr-infrastr-1844.html [39]

Mapa číslo 9 http://www.mdcr.cz/mdcr/flash/rocenka_01/rocenka/index.htm

[40]

Mapa číslo 10 http://toulavakamera.ct24.cz/article.asp?article_id=583

[41]

Mapa číslo 11 http://sport.beskydy.cz/

[47]

Mapa číslo 12 http://apartman-beskydy.cz/

[49]

Mapa číslo 13 http://www.skiarealkycerka.cz/

119

Citace obrázků

[54]

Obrázek číslo 1 http://www.vodopady.info/cz/beskydy/Beskydy.php?

[55] Obrázek číslo 2 http://www.kamnachatu.cz/ubytovani/beskydy/velkekarlovice/chalupa-jezerne-257.html [56] Obrázek číslo 3 http://moravskekarpaty.cz/priroda_soubory/geomorfologie/raztocka_hornatina.htm [42] Obrázek číslo 4 http://mtbs.cz/clanek/jak-se-jezdi-v-bike-parkukycerka/kategorie/ostatni/rubrika/informace [43] Obrázek číslo 5 http://www.hospodakycerka.cz/images/bigimg/13083080731_ 02.jpg [44]

Obrázek číslo 6 http://www.web72.cz/o-muzeu

[45]

Obrázek číslo 7 http://www.farnostvelkekarlovice.mablog.eu/kaplicky/

[46] Obrázek číslo 8 http://www.horal-hotel.cz/zvyhodnene-pobyty/zp_889/zimnidovolena-v-beskydech.aspx [48] Obrázek číslo 9 http://www.infocesko.cz/content/galeriealone.aspx? zoomimg=37416&slideimg=0&clanekid=6407 [15]

Obrázek číslo 10 http://www.lanterna.cz/fotogalerie/

[50]

Obrázek číslo 11 http://olomoucky.denik.cz/galerie/lanterna-g1012.html

[51] Obrázek číslo 12 http://www.uparizku.cz/gastronomie/restaurace-cafelanterna.html [52] Obrázek číslo 13 http://www.uparizku.cz/gastronomie/cocktail-barlanterna.html [23]

Obrázek číslo 14 http://www.horal-hotel.cz/fotogalerie/galid_48/hotelhoral.aspx

[53] Obrázek číslo 15 http://www.frenstat.cz/2011/11/termalni-bazenywellnesshoral-vitezem-souteze-ceny-kudy-z-nudy-2011-v-regionu-vychodni-morava/ [21]

Obrázek číslo 16 http://www.galik.cz/fotogalerie/galid_49/hotel-galik.aspx

120

Přílohy

Dotazník

Vážení respondenti, jsem studentkou Vysoké školy polytechnické v Jihlavě, kde studuji obor cestovní ruch. Tento dotazník se skládá z 8 jednoduchých otázek a slouží ke zpracování mé bakalářské práce. Mým úkolem je analyzovat skladbu návštěvníků zimního cestovního ruchu na hotelech (Horal, Lanterna, Galik) nacházejících se ve Velkých Karlovicích. Dotazník je zcela anonymní a zjištěné výsledky budou použity pouze pro studijní účely. Předem Vám děkuji za Váš drahocenný čas, který jste strávili nad vyplněním tohoto dotazníku.

1. Vyznačte křížky informaci o Vaší osobě, včetně dalších členů pobývajících s Vámi v hotelu muž

žena

1 dítě

2 děti

3 děti

2. Vyznačte křížky, do jaké věkové kategorie spadáte, včetně partnera/partnerky či členů rodiny a) do 18 let …………... b) do 30 let …………. c) do 45 let …………. d) do 60 let.................. e) nad 60 let a více ............... 3. Uveďte název a kraj Vašeho bydliště .............................................................................................................

121

4. Uveďte stát, ve kterém žijete ............................................................................................................. 5. Zakroužkujte délku pobytu v hotelu a) 1 - 3 dny b) 4 - 7 dnů c) 8 - 14 dnů d) více než 14 dnů 6. Zakroužkujte motiv k výběru hotelu a) lyžování, sportovní činnost b) relaxační pobyt, s omezenými sportovními aktivitami c) přírodní prostředí d) a jiné (uveďte) ....................................

7. V hotelu jste a) poprvé b) podruhé c) a více 8. Zakroužkujte zdroj informací o hotelu a) internet b) známí (přátelé, rodina, kamarádi) c) tištěné publikace d) a jiné (uveďte)...................................

Datum vyplnění dotazníku .…………………………. Ještě jednou Vám děkuji a přeji pěkný den!

122