„Evropské prostředky bychom „Bez Kohezní politiky by nebyly neměli dávat jen na silnice,“ desetitisíce projektů,“ říká hlavní vyjednavač krajů s Bruselem, tvrdí člen NERVu hejtman Radko Martínek Petr Zahradník
ROZHOVOR STRANA 7 KOMENTÁŘ STRANA 2
Nezávislý měsíčník pro kraje, města a obce ČR Nejzáhadnější místa v Česku
Prezentace
www.krajskenoviny.cz
číslo 8 / Srpen 2010
Velká voda opět zatopila kraje
ročník 9
cena 15 Kč
KOMENTÁŘ
strana 10 Oldřich Vlasák, poslanec Evropského parlamentu, předseda Svazu měst a obcí ČR
INZERCE
www.kudyznudy.cz
navíc státní dotace do dopravní infrastruktury snížit na 60 miliard korun. A to je o 40 miliard méně než v loňském a letošním roce. A jaké dopravní stavby budou s velkou pravděpodobností pozastaveny?
Je nesporné, že evropské prostředky umožňují realizaci celé řady smysluplných projektů. Bez evropských dotací by vše trvalo mnohem déle, nedělaly by se tak velké investice. Pro obce jsou evropské fondy významnou příležitostí pro modernizaci infrastruktury, rozšíření služeb a zvýšení kvality života pro své občany. Tuto příležitost drtivá většina obcí v České republice využívá. Téměř 80 % obcí v současném programovacím období realizuje nebo již uskutečnilo projekt podpořený z fondů Evropské unie. Z celkového počtu 6 250 obcí jich totiž získalo dotaci 4 884, a to na 8 399 projektů. Celková alokace na projekty obcí činila 33 miliardy Kč, proplaceno bylo k polovině roku 2010 15 miliard Kč. Srovnáme-li tyto údaje s informací, že v polovině roku 2010 bylo v České republice řídícími orgány schváleno 15 859 projektů v celkové hodnotě 366,5 miliardy Kč, můžeme konstatovat, že obce realizují více než polovinu projektů (53 %), z celkové alokace však dosud získaly necelou desetinu prostředků (9 %). Obce by přitom rozhodně byly schopné vyčerpat více. Nejvíce projektů obcí (přes 90 %) bylo podpořeno z Evropského fondu pro regionální rozvoj, dále z Kohezního fondu (7 %), nejméně (2 %) pak z Evropského sociálního fondu. Projevuje se tak obecná tendence obcí realizovat zejména tvrdé projekty a zajistit potřebnou infrastrukturu v oblasti dopravy a životního prostředí, měkkých projektů se města účastní méně. Obce si navíc stěžují, že na projekty v oblasti infrastruktury peníze stále chybí a požadují proto posílení regionálních operačních programů a Operačního programu Životní prostředí. U drtivé většiny obcí, které získají evropské prostředky, evropské dotace tvoří maximálně 5 % jejich rozpočtů, existují však výjimky, kde obdržená dotace představuje i čtvrtinu rozpočtu obce. Je potřeba si uvědomit, že obce vždy musí zajistit prostředky na spolufinancování evropských projektů, jejich další investiční možnosti jsou tak velmi omezené.
(pokračování na straně 19)
(pokračování na straně 2)
Po čtvrt roce zasáhly republiku opět povodně. Tentokrát velká voda nejničivěji postihla severní Čechy, zejména Liberecký a Ústecký kraj. Kromě mrtvých a zraněných po sobě zanechala také miliardové škody. Na záplavy okamžitě reagovaly kraje, které ve svých rozpočtech našly peníze a obratem je zasílaly do postižených lokalit, k pomoci se připojila i Asociace krajů ČR, která okamžitě uvolnila milion korun. Do zaplavených oblastí přijel i prezident, premiér a ministři a vláda postupně uvolňuje prostředky na obnovu. foto: vláda.cz
KOMENTÁŘ Hejtmané si trpce stěžovali na spolupráci krajů s vládou v době, kdy v čele kabinetu stál Mirek Topolánek a vztahy s partou zasedající ve Strakově akademii si naopak nemohli vynachválit za doby Jana Fischera. Květnové volby přeťaly sny o budoucí idylce o spolupráci oranžové vlády s oranžovými kraji a představitelé regionů s obavami hleděli na rodící se koalici. Neuběhlo příliš času a obavy se mění v realitu – vláda, údajně bez předchozího varování, zrušila státní kofinancování projektů z regionálních operačních programů, vzápětí ministr dopravy stopnul pro regiony důležité dopravní stavby. Situace se hrotí natolik, že nejradikálnější hejtman Rath chce vládě hodit na krk domovy důchodců. Těžko soudit, zda vláda ukazuje krajům reprezentovaným levicí svou sílu nebo zda zkrátka před škrty není vyhnutí, protože ekonomicky silné roky jsme, slušně řečeno, projedli. Jisté ovšem je, že válka krajů s vládou neprospěje vůbec nikomu. Miloš Spáčil, vedoucí vydání
Nová vláda už stihla naštvat kraje Kohezní politika se v posledních deseti letech stala jednou z nejdůležitějších oblastí krajské správy v naší zemi. V souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie se regionům naskytla možnost čerpat značné finanční prostředky z evropských fondů. Až dosud byly v čerpání poměrně úspěšné i regionální operační programy. Spolupráce krajů a vlády však nyní dostala vážnou trhlinu. Téma regionálních operačních programů se nedávno dostalo do podvědomí veřejnosti kvůli informacím, že vláda od příštího roku škrtne 7,5procentní státní kofinancování projektů z regionálních operačních programů. Reakce krajů na sebe samozřejmě nenechala dlouho čekat. Předseda Rady Asociace krajů Michal Hašek to považuje za obrovskou chybu. „Jsem lidsky zklamán z přístupu premiéra Petra Nečase, se kterým jsem jednal v úterý a neslyšel jsem od něj jediný náznak tak vážného rozhodnutí. Jsem přesvěd-
čen, že premiér již věděl o tomto připravovaném brutálním škrtu,“ prohlásil Hašek a dodal, že jde o útok na nejlépe čerpající struktury fondů EU v zemi. „Fakticky to znamená jenom v roce 2011 výpadek cca 2 miliardy korun,“ dodal Hašek. Souhlasí s ním i první místopředseda Rady Asociace krajů Radko Martínek. Podle něj bude za případné zpoždění čerpání vláda přímo zodpovědná. „Smlouvy na projekty z ROP jsou totiž již podepsány a příjemci tak mají smluvně zajištěno, že po realizaci svého projektu dostanou částku, která zahrnu-
je i 7,5 procenta ze státního rozpočtu. Pro příští rok se jedná o částky, které se mohou pohybovat na hranici půl miliardy za region soudržnosti. Tyto peníze buď budou muset zaplatit sami žadatelé, nebo by ji musely pokrýt kraje, které však takovými částkami ve svých rozpočtech nedisponují.“ Tento vládní krok odůvodnil přímo na setkání kabinetu ministr financí Miroslav Kalousek. „Vláda musí hledat úspory ve všech oblastech a je nutné, aby i kraje usilovně hledaly další finanční prostředky.“ S tím však nesouhlasí Michal Hašek, který zdůraznil, že nejde o šetření na správném místě. Podle něj je tento vládní krok podrazem na samém začátku komunikace mezi vládou a kraji. Další pokračování této diskuse se očekává na schůzce hejtmanů a členů vlády, která proběhne v příštích dnech.
ČERPÁNÍ JE V POLOVINĚ Programovací období Evropské unie 2007-2013 se v červnu tohoto roku přehouplo do své druhé poloviny. A jak vypadá čerpání? V polovině července tohoto roku bylo podle vládních údajů v rámci 17 operačních programů předloženo téměř 38 tisíc žádostí o podporu v celkové výši 897,4 miliardy korun. Schváleno bylo téměř 16 tisíc projektů v celkové hodnotě 366 miliard korun. Důležitějším údajem však je, kolik finančních prostředků už bylo proplaceno. Ani tahle částka není malá. K příjemcům dotací se zatím dostalo přes 140 miliard korun, což představuje 17,6 procenta celkové alokace pro roky 2007-2013. Je ovšem důvod k optimismu? (pokračování na straně 2)
Bárta šetří a zastavuje dopravní stavby Státní odtučňovací kůra se začíná projevovat i v oblasti dopravy. Ministr dopravy Vít Bárta s okamžitou platností rozhodl o zastavení řady silničních a železničních staveb. Ve stavbě se nebude pokračovat, dokud stát nenajde další finanční prostředky. Státní dotace na výstavbu dopravní infrastruktury klesají už od roku 2007. Schodek se však
vždy dařilo dorovnat a velkou měrou pomáhaly také dotace z evropských fondů. Ale i pod-
pora z Evropské unie má své hranice a k těm se čerpání pomalu blíží. Letos na české dopravní stavby přispěje EU částkou 36 miliard korun. V rámci Operačního programu Doprava je možné čerpat do roku 2015 zhruba 150 miliard korun. Podle plánu Nečasovy vlády se mají
2
TÉMA
KN | srpen 2010 |
Nová vláda už stihla naštvat kraje (pokračování ze strany 1)
Názory se liší, ale obecně se má za to, že čerpání financí z Evropské unie jde pomaleji, než by mělo. Může proto nastat velký problém – peníze, které se reálně nevyužijí, bude muset Česká republika vrátit. „Z celkových cca 797 miliard včetně domácího spolufinancování bylo proplaceno žadatelům 140 miliard, nicméně ministerstvem financí a Evropskou komisí byly zatím akceptovány k proplacení z fondů EU pouze 43 miliardy korun. Nebezpečí případného vracení fondů EU bude poprvé hrozit České republice na konci roku 2011,“ varuje odborník na evropské fondy Tomáš Novotný z ČSSD. Podle něj i podle statistických údajů se výše vyčerpaných prostředků liší program od programu. „Například nejméně peněz z evropských fondů bylo letos na začátku dubna schváleno v Operačním programu Životní prostředí - pouhých 7,4 procenta z vyčleněných 4,92 miliardy eur (zhruba 124 miliardy korun). Naopak nejvíce evropských peněz bylo zatím schváleno v rámci Operačního programu Doprava - téměř 85 procent z vyčleněných 5,77 miliardy eur (zhruba 146 miliard korun).“ Také regionální operační programy si stojí velmi dobře. Míra vyčerpaných peněz se u nich pohybuje v průměru kolem čtyřiceti procent. V rámci ROPů vede ROP Střední Morava. Prozatím v něm bylo vyplaceno přes 145 milionů eur. Dobře si stojí také ROP Severovýchod, který prozatím proplatil 130 milionů eur a ROP Jihovýchod se 122 miliony eur.
ČERPÁNÍ DUSÍ PŘÍLIŠNÁ BYROKRACIE Jak vyřešit nebezpečí, které hrozí? Totiž, že se budou muset vracet nevyužité peníze. S řešením přišli už před časem hejtmani. Ti požádali vládu o přesun 13 miliard korun zatím nevyčerpaných z operačních programů přímo do regionů. „Máme obavu, aby ČR o ty peníze nepřišla,“ prohlásil předseda Asociace krajů Michal Hašek. Podle hejtmanů může jít až o 25 miliard korun. Dalším řešením je v posledních letech zlepšit rychlost čerpání dotací. A jak toho docílit? Lepší flexibilitou a menší byrokracií. Takové přání nejčastěji vyslovují nejen příjemci dotací, ale také politici a dokonce i samotní úředníci. „Chystat a uskutečnit projekt obce nebo města s pomocí evropských peněz u nás znamená podstoupit boj s přebujelou byrokracií. Pravidla pro předkládání žádostí o dotaci jsou složitá, nesrozumitelná, nejasná a nejednoznačná. Přestože vlastní žádosti o dotaci jsou relativně jednoduché, je vždy třeba dodávat značné množství dalších příloh a podkladů,“ prohlásil předseda Svazu měst a obcí ČR a také poslanec Evropského parlamentu Oldřich Vlasák z ODS. Podávání projektů je podle něj zatíženo nesrozumitelnými a nejasnými pravidly, kvůli kterým se zájemci do žádostí o dotace ani nepouštějí. Ač je totiž podání samotné žádosti poměrně snadné, řada příloh a dokladů, které jsou přitom vyžadovány, mnoho zájemců odradí. Pří-
jemci si tak na přípravu a podávání takových projektů musí najímat odborníky, což jsou další výdaje navíc. Dalším problémem jsou úředníci, kteří mnohdy nejsou správně proškoleni a sami se v problematice stoprocentně neorientují. Cesta z této situace však existuje. Například v ROP Severovýchod zavedli sadu opatření, které pomohly regionu dostat se na špici v čerpání. „Především rychleji vyhlašujeme výzvy. Výrazně jsme žadateli zkrátili dobu od proplacení faktury zhotoviteli k jejímu proplacení řídícím orgánem regionálního operačního programu, a to na pět dnů,“ vysvětlil Martínek. Podle něj tak ROP Severovýchod v podstatě přešel na průběžné financování a žadatel tak nemusí překlenovat nedostatek peněz z Evropské unie. CO BUDE DÁL? Jaká bude situace po roce 2013, kdy hlavní část čerpání končí? Podle Radko Martínka půjde o zlom, se kterým se budou muset regiony nějakým způsobem vyrovnat. Dá se očekávat, že finanční prostředky z Evropské unie budou chodit i dál, nicméně s velkou pravděpodobností v daleko menší míře. A to může být problém především pro schopnost krajů investovat. „Období po roce 2013 bude pro ČR zlomové, protože pokud by nepřišly finanční prostředky z EU v rozumné výši, tj. asi 70 procent stávající dotace, byla by velmi vážně ohrožena celá řada činností,“ komentu-
Za přispění evropských dotací se rodí celá řada projektů. Vzniknout daly například i Safarikempu v královédvorské zoologické zahradě. foto: ZOO Dvůr Králové nad Labem je Radko Martínek. Problémy s investicemi by mohly nastat ve všech oblastech čerpání. Tedy u podpory měst a obcí, oprav silnic druhých a třetích tříd, podpory cestovního ruchu a ekonomického rozvoje, ale také samozřejmě podpory školství a zdravotnictví. Nejpalčivěji by finanční výpadek pocítili zřejmě v dopravě a ve zdravotnictví, kde se prostavělo a nakoupilo za stovky milionů z Evropské unie. „Ve všech těchto případech hrají peníze z Evropy rozhodující roli a při současném poklesu daňových příjmů jsou prakticky nenahraditelné. Pokud jde o systém čerpání, je především třeba důsledně přejít na předběžný systém financování, důraz klást na kvalitu projektu. Čerpání musí být také důsledně centrálně řízeno a kontrolováno ministerstvy pro místní rozvoj a financí,“ dodal Martínek.
Ministrem pro místní rozvoj se stal po volbách Kamil Jankovský z Věcí veřejných. Jak si s problémem jménem kohezní politika poradí, se ukáže v dalších měsících. ČSSD je skeptická. „Je nutné například zásadně urychlit administraci žádostí o fondy EU, zavést proplácení žádostí o platby z fondů EU před splatností faktur, aby si žadatelé nemuseli platit projekty ze svého a prostředky z fondů EU nedostávali až následně či vyhledávat vhodné projekty a zvýšit četnost výzev o předkládání žádostí o fondy EU v nejvíce ohrožených oblastech. Bohužel, v této oblasti je nutné razantní kroky konat okamžitě a nikoliv se věnovat několik měsíců studiu problematiky čerpání fondů EU,“ doplňuje kriticky Tomáš Novotný. Filip Appl
KOMENTÁŘE Zejména menší obce přitom mají se zajištěním zdrojů na spolufinancování problém, musí si půjčovat a realizace evropských projektů tak má přímý dopad na jejich zadlužení. Zadlužení obcí přitom bude mít dopad i na budoucí čerpání evropských fondů, protože obce budou v příštím programovacím období splácet nabrané úvěry. Po roce 2013 si budeme také muset zvyknout na to, že bude méně prostředků, zdro-
je na infrastrukturu se budou hledat obtížněji. Obce se budou muset naučit využívat „jiný“ systém dotací, k projektům bude nutné přistupovat „jiným“ způsobem. Obce budou muset více spolupracovat, řešit problémy odvětví napříč jednotlivými úrovněmi veřejné správy, vytvářet integrované projekty dopadající na funkční celky. To jsou hlavní výzvy, které před obcemi v budoucnu stojí. Závěrem bych rád připomněl jeden důležitý fakt, vzhledem k tomu, že byl v roce 2005 Evropskou
komisí nepřesně odhadnut růst HDP v České republice do roku 2009, na jehož základě byla vypočítána celková pomoc EU naší zemi pro období let 2007-2009, ČR dodatečně získá na období let 2011-2013 dodatečných 237 mil. eur, tedy zhruba 6 mld. Kč. . Svaz měst a obcí ČR si uvědomuje příležitost, kterou dodatečné prostředky EU mohou mít pro rozvoj obcí a měst. Věříme, že velkou část těchto prostředků stát uvolní na projekty měst a obcí.
Finanční vztahy mezi Českou republikou a Evropskou unií nepatří mezi jedinou úroveň vzájemných vztahů, přesto se jedná o vztahy nejvíce medializované a taky nejvíce sledované širokou veřejností i zástupci územních samosprávných celků. Kohezní politika potom představuje nejvýznamnější nástroj EU z hlediska ČR a jejích rozvojových potřeb. Nejprve se podívejme na finanční vztahy v souhrnných číslech. Od svého vstupu do EU získala ČR z rozpočtu Unie již více než 320 miliard Kč. Jako každý členský stát musí ČR na financování evropského rozpočtu také přispívat, avšak objem příjmů vysoce převyšuje částku odvodů, a za celou dobu členství už tato tzv. čistá pozice dosáhla 120 mld. Kč. Z rozpočtu EU jsou financovány veškeré politiky EU, tedy v první řadě Společná zemědělská politika, která i přes postupný pokles stále tvoří cca 40 % výdajů rozpočtu EU. Dále je to kohezní politika (tj. strukturální fondy a Fond soudržnosti), rozvoj venkova, podpora výzkumu a vzdělávání, zahraniční politika zahrnující mj. podpory pro kandidátské státy a v neposlední řadě
samotné fungování administrativy EU. Pokud se bavíme o budoucím vývoji finančních vztahů, jsem přesvědčen, že reforma rozpočtu EU a následující finanční perspektiva začínající rokem 2014 by měly přinést změnu výdajových priorit rozpočtu EU. Rozpočet EU by se měl především orientovat na financování politik podporujících růst a konkurenceschopnost EU ve světě a na zajištění vnitřní soudržnosti EU. Podíl prostředků na Společné zemědělské politice by měl nadále klesat. Česká republika bude i nadále prosazovat, aby zůstal zachován relativní objem evropského rozpočtu ve výši přibližně 1 % HND EU. Kohezní politika sleduje cíl podpory méně vyspělých regionů a členských států, a tím přispívat k harmonickému rozvoji EU jako celku. Za dobu členství v EU se ČR svou vyspělostí sice přiblížila k průměru EU, avšak stále se nachází výrazně pod ním (81 %). Pokud bychom zanedbali Prahu, která dosahuje vysoce nadprůměrných hodnot (přes 170 % evropského průměru), pohybují se regiony ČR ještě výrazně níže, mezi 63 % a 75 % průměru EU. Podle současných pravidel mají
přitom na nejvyšší podpory nárok regiony do 75 % (pro čerpání ze strukturálních fondů) a státy pod hranicí 90 % průměru EU (pro čerpání z Fondu soudružnosti). Právě skutečnost, že všechny české regiony s výjimkou Prahy i země jako celek se nachází pod těmito hranicemi, opravňuje Českou republiku v období 2007-2013 čerpat z rozpočtu EU významné prostředky na rozvoj svého území. Od svého vstupu do EU až po současnosti získala ČR ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti již přes 165 mld. Kč a v průběhu současného programovacího období má ČR nárok vyčerpat až 27 mld. eur, tj. více než 650 mld. Kč (v přepočtu na jednoho obyvatele nejvíce ze všech členských států EU). Velká diskuse se vede o tom, zda se ČR stane po roce 2013 čistým plátcem. V současné době je již jisté, že ČR nepřekročí 90 % průměru a pro období po roce 2013 tak bude nadále splňovat kritérium uznatelnosti pro Fond soudržnosti. Podobně na tom budou i regiony kromě Středních Čech, které pravděpodobně překročí 75 % hranici uznatelnosti a v budoucnu by spa-
dl do pásma nižší podpory, podobně jako v tomto období Praha. Považuji proto za logické, že v nadcházejících jednáních o budoucnosti rozpočtu EU bude ČR usilovat o to, aby na politiku soudržnosti byl i v období po roce 2013 vyčleněn dostatek prostředků. Kohezní politika by se měla soustředit na svůj hlavní cíl, tj. snižování zaostalosti méně vyspělých regionů a členských států, čemuž by mělo odpovídat i rozdělení prostředků, které by měly být co možná nejvíce koncentrovány právě na méně vyspělé státy a regiony.
Nástroje kohezní politiky EU jsou pro rozvoj regionů a obcí České republiky velice podstatné, přestože v relativním vyjádření k objemu regionálního HDP či objemu v regionech pořizovaných investic tyto vyhlížejí na první pohled spíše jako zanedbatelné. Pokud abstrahujeme od bohaté Prahy, jež představuje přibližně jednu čtvrtinu HDP celé České republiky a jež proto má i minimální podíl na celkové alokaci fondů EU v tomto programovacím období 2007 – 2013, v průměru prostředky kohezní politiky v regionech a obcích utracené odpovídají přibližně 3,8 % průměrného regionálního HDP, případně zhruba 20 % objemu investic (při vědomí, že zdaleka ne všechny projekty podporované v rámci kohezní politiky mají charakter investice), které se za rok na regionální úrovni pořídí. A pokud máme na mysli pouze investice v rámci veřejného sektoru, například do dopravy, životního prostředí či projektů sociálního charakteru, jedná se zejména nyní – v období velmi úsporných národních finanč-
ních zdrojů – již o významný, v některých případech dokonce většinový prostředek. Přitom v případě regionů samých je přibližně „pouze“ necelá čtvrtina projektů na území regionů zajišťována z příslušného ROPu; zbývající část připadá na tematické operační programy, jejichž schopnost vázat další soukromé finanční zdroje v podobě spoluúčasti je obecně vysoká. Jinými slovy, bez prostředků kohezní politiky by mnoho z několika desítek tisíc projektů vůbec nevzniklo a regionální růst ekonomiky před vypuknutím krize by v průměru byl přibližně o 1,5 procentního bodu nižší a v nynějším období krize naopak míra poklesu ekonomických aktivit by byla ještě výraznější. Navíc, projekty ve většině případů jsou součástí šířeji pojatých synergických efektů a jejich realizace by v příslušné lokalitě měla akcelerovat a následně udržet určitou činnost – podnikatelskou, sociální, kulturní, infrastrukturní či v oblasti cestovního ruchu. Přes-
tože jde o přerozdělení finančních prostředků a vykazování ekonomických a finančních efektů je tak logické a přirozené, má kohezní politika i svoji nezastupitelnou edukativní a kultivační funkci. S ohledem na striktnost a přísnost pravidel učí kohezní politika příjemce podpory projektovému přístupu k programování svých aktivit, k vytváření rozvojových strategií a ke vnímání rozvojových priorit v komplexu, posiluje transparentnost, klade důraz na odpovídající publicitu a prezentaci. Lze se domnívat, že ani v období po roce 2013 nebude v České republice redukce prostředků kohezní politiky nijak dramatická. Jistě, nelze předpokládat opakování velkorysé alokace nynějšího období; reálné je snížení na přibližně 75 % - 80 % nynějšího objemu, ale čistým plátcem se ani v příštím období pravděpodobně nestaneme. Nicméně, měli bychom se na tuto situaci dopředu připravit a svým způsobem si ji i přát (neboť bude důka-
zem toho, že jsme se stali opravdu ekonomicky vyspělou zemí); příprava by se měla projevit jak ve schopnosti vybrat opravdu udržitelné a samonosné projekty, tak i vytvořením odpovídající zdrojové základny (například rozvojem návratných forem podpory typu JESSICA či JEREMIE), jež budoucí výpadek fondových zdrojů nahradí.
(pokračování ze strany 1)
Oldřich Vlasák, poslanec Evropského parlamentu, předseda Svazu měst a obcí ČR
Jan Gregor, ředitel odboru Národní fond, Ministerstvo financí ČR
Petr Zahradník, člen Národní ekonomické rady vlády
PARDUBICKÝ KRAJ
Pardubický kraj patří v čerpání na špici
STRUČNĚ A JASNĚ ● Ačkoliv Pardubický kraj zasáhly srpnové povodně pouze okrajově, i tady jsou obce, které byly velkou vodou zasaženy. Nejvíce záplavy postihly Slatiňany, ve kterých byly zaplaveny domy, garáže a voda poškodila i zdejší komunikace. Na svém mimořádném zasedání rozhodla krajská rada poskytnout městu finanční dar 100 tisíc korun. „Jde o nejvyšší možnou částku, o níž může rada rozhodnout samostatně, bez nutnosti posvěcení krajským zastupitelstvem,“ řekl vicehejtman Roman Línek.
Regionální operační program Severovýchod, do kterého patří i Pardubický kraj, patří na přední příčky mezi ROPy co do vyčerpaných finančních prostředků. Mohou za to mimo jiné i některé změny, které měly pomoci zrychlit a ulehčit získávání dotací. Podle všeho to byly změny úspěšné.
TÉMA Pardubický kraj je v současnosti jedním z nejlépe čerpajících krajů v zemi. Radko Martínek, hejtman kraje a také osoba zodpovědná za čerpání v Asociaci krajů, inicioval řadu změn, jejichž cílem bylo především urychlit čerpání. Podle Martínka se to podařilo. „Co se týká proplacených a certifikovaných prostředků, ROP Severovýchod je v současné době nejlepším operačním programem v České republice s tím, že bychom měli nejvíce finančních prostředků proplatit v příštím roce,“ řekl hejtman. Podle něj se čerpání zrychlilo během posledního roku. „V současnosti jsou v Pardubickém kraji schváleny projekty za více než 3,5 miliardy korun. Celková alokace je přitom 5,6 miliardy. Z toho vyplývá, že Pardubický kraj má vyčerpánu více jak polovinu financí.“ A jaké změny tedy kraj, potažmo ROP Severovýchod, provedl? Podle Martínka se především rychleji vyhlašují výzvy. „Výrazně jsme žadateli zkrátili dobu od proplacení faktury zhotoviteli k jejímu
proplacení řídícím orgánem regionálního operačního programu, a to na pět dnů. Tak jsme fakticky přešli na průběžné financování a žadatel nemusí překlenovat nedostatek peněz z EU a národních zdrojů bankovními úvěry, ale fakticky mu stačí mít finance jen na vlastní spoluúčast.“ Díky těmto opatřením bude podle hejtmana v letošním roce rozdělena prakticky celá alokace do roku 2013. NEJVĚTŠÍ PROJEKT JE VE CHVALETICÍCH Že jdou největší peníze v Pardubickém kraji na dopravu, potvrzuje i hejtman. „Mezi největší projekty patří dopravní stavby. Kromě obchvatu Chvaletic je to také dopravní terminál v České Třebové.“ Obchvat Chvaletic patří mezi nejnákladnější dopravní stavby v kraji vůbec. Unijní dotace přesáhla v tomto případě 166 milionů korun. „Díky projektu se přeložily necelé dva kilometry silnice, která procházela centrem Chvaletic. Doprava tu ohrožovala chodce, hluk a exhalace vadily obyvatelům města. Nová trasa vede kolem železničního koridoru mimo zastavěné území. Součástí projektu je i podchod k železniční zastávce,“ vysvět-
zdroj: www.eurovia.cz
K největším dopravním stavbám na Pardubicku patří obchvat Chvaletic. lil hejtman Martínek. Obchvat byl oficiálně otevřen letos v červenci. Evropské peníze však pomáhají i v ostatních oblastech. „Z dalších projektů lze jmenovat například kulturní dům v Hlinsku nebo ulici Dašická,“ doplnil Martínek. PO ROCE 2013 POMŮŽE JESSICA Jak si v kraji představují situaci po roce 2013, kdy má být výrazně omezeno čerpání z ROPů? Podle hejtmana Radko Martínka může být vážně ohrožena celá
řada činností v čele s investiční činností krajů v oblasti podpory měst a obcí a regionálního rozvoje. Problémy by postihly i sociální oblast a zdravotnictví. „Ve všech těchto případech hrají peníze z Evropy rozhodující roli a při současném poklesu daňových příjmů jsou prakticky nenahraditelné,“ prohlásil Martínek. Konkrétním nástrojem Pardubického kraje, který má pomoci s investicemi po roce 2013, má být finanční nástroj jménem Jessica. Ten má pomoci kraji získávat výhodné finanční podmínky. „Jde o dlouhodobé úvěry, půjčky, záruky a
3
KN | srpen 2010|
investiční kapitál,“ prohlásil dále hejtman. Velké problémy by ale podle hejtmana mohlo znamenat i oznámení státu, že přestane kofinancovat projekty z regionálních operačních programů. „Naše tři kraje v rámci ROP Severovýchod by musely někde rychle najít 400 milionů korun. Samotný Pardubický kraj pak 200 milionů. To je pro nás v současnosti neřešitelné a my bychom museli žádat příjemce o navýšení spoluúčasti. Nicméně zatím nelze definitivně nic říci, budeme se státem ještě jednat.“ Filip Appl
● Nad městskými obvody v Pardubicích se stahují mraky. Část politických stran a hnutí, které kandidují v podzimních komunálních volbách totiž o jejich budoucnosti chtějí nechat rozhodnout samotné občany v referendu. Nejčastější výtkou, která k obvodům směřuje, je ta, že je jejich provoz příliš drahý a přitom jsou údajně zbytečné. Srovnatelně velký sousední Hradec Králové obvody nemá. ● Někdejší hejtman Pardubického kraje Ivo Toman se stal náměstkem ministra dopravy. Toman byl nejvyšším představitelem kraje v roce 2008, kdy nahradil svého zesnulého předchůdce Michala Rabase. V následných podzimních krajských volbách ale ODS propadla a Toman se stal vládním zmocněncem pro výstavbu komunikace R35 a D11. Nyní nastupuje na ministerstvo dopravy. Na starosti bude mít silniční dopravu, veřejnou dopravu a plavbu. INZERCE
Vesnice roku
v Programu obnovy venkova
Březno
Sloup v Čechách
Merklín Nepolisy
Ratměřice Hlavnice Střemošice Hvozdná Koloveč VírVikýřovice Čížo vá
Krásen sko
Gratulujeme vítězům krajských kol soutěže Vesnice roku 2010 Každá vítězná obec získává od Ministerstva pro místní rozvoj 1 milion korun. Celostátní vítěz soutěže Vesnice roku 2010 bude slavnostně vyhlášen 11. září 2010 na 18. mezinárodním festivalu dětských folklorních souborů Písní a tancem v Luhačovicích. Celostátní vítěz získá od Ministerstva pro místní rozvoj další milion korun navíc. Infolinka MMR +420 224 861 282 (Po, St, Pá) / www.vesniceroku.cz / www.mmr.cz
Vyhlašovatelé soutěže:
4
KN |srpen 2010 |
STRUČNĚ A JASNĚ ● Mediálně kritizované vlastnictví armádních terénních Hummerů pražskou městskou policií našlo ospravedlnění. Na pokyn primátora Béma vyrazila tři tato vozidla do povodněmi postižených oblastí. Jeden odjel pomáhat do Chrastavy, dva do Dětřichova. Hummery tam se svými posádkami budou fungovat jako ochrana proti rabování, budou mít úkoly i v oblasti dopravy. Nic to ovšem nemění na tom, že ředitel městské policie musí rozšířit a upřesnit zprávu o využití těchto vozidel, jejichž vlastnictví městskou policií primátor kritizoval. ● Oblastem postiženým velkou vodou pomáhá Praha nejenom vysláním četníků s terénními auty. Po konzultaci se starosty obcí zasažených povodní poslalo hlavní město i humanitární pomoc – vysoušeče, nářadí, hygienické a čistící prostředky. Praha je přitom podle svého vedení připravena v případě potřeby odeslat i další pomoc. ● Významnou změnu na významném postu zaznamenala pražská politika během okurkové sezóny. Dokolečka kritizovaný starosta Prahy 5 Milan Jančík doručil na úřad městské části svou rezignaci a ve starostovském křesle definitivně skončil. Podle vlastního vyjádření ani nechce nikam kandidovat.
PRAHA
Praha má dva operační programy Bývalý ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška podepsal Rozhodnutí o dotaci na rok 2010 pro regionální operační programy a operační programy Prahy. Dotace na financování těchto programů je pro letošní rok ve výši 30,6 miliardy korun. „Zajištění objemu peněz na financování regionálních operačních programů a OP Praha je nezbytnou podmínkou pro bezproblémové čerpání evropských peněz. Peníze z Evropské unie na projekty z těchto operačních programů jsou pro regionální rozvoj a ekonomiku ČR velmi důležité,“ uvedl tehdejší ministr.
TÉMA V programovém období v letech 2007 – 2013 je uskutečňováno v rámci cíle Konvergence sedm Regionálních operačních programů regionů soudržnosti, určených pro celé území České republiky vyjma hlavního města Prahy. Hlavní město Praha totiž spadá svou charakteristikou do cíle Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost, v němž pracuje na dvou operačních programech Prahy: Operační program Praha - Konkurenceschopnost a Operační program Praha - Adaptabilita. Financování operačních programů Prahy probíhá prostřednictvím rozpočtové kapitoly ministerstva místního rozvoje na základě Rozhodnutí o poskytnutí dotace. Jedná se o prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu na předfinancování výdajů, které mají být následně kryty prostředky z rozpočtu Evropské unie. Dále pak o prostředky poskytnuté ze státního rozpoč-
tu, určené na spolufinancování z národních veřejných zdrojů. Ministerstvo pro místní rozvoj jako poskytovatel dotace vydalo Rozhodnutí o poskytnutí dotace pro rok 2010 pro jednotlivé ROP a OP Prahy. Celkem tak do Prahy poteče z Evropské unie na program Adaptabilita 518 milionů korun a na OP Praha Konkurenceschopnost to je více než jedna a čtvrt miliardy. CÍLEM JE ADAPTABILITA A KONKURENCESCHOPNOST Operační program Praha – Adaptabilita je zaměřen na podporu boje proti sociálnímu vyloučení a vstupu na trh práce obyvatel Prahy. Cílem programu je podpořit profesní potenciál zaměstnanců, pomoci lidem, kterým ve vstupu na trh práce brání nějaká překážka, a v neposlední řadě investovat do rozvoje škol, nových studijních programů a vzdělávání učitelů. Spadají sem například kurzy dalšího vzdělávání, školení a odborná příprava poskytovatelů dalšího vzdělávání, zvyšování kvalifikace zaměstnanců a absolventů škol formou od-
Osa operačního programu Více vzduchu do ulic a do plic podporuje také rekonstrukce tramvajových tratí a zastávek. zdroj: mhdcr.biz borných stáží a přenosem zkušeností, rozvoj, zavádění a realizace systémů dalšího vzdělávání ve firmách a oborech. Operační program Praha – Konkurenceschopnost má za cíl prostřednictvím investic do dopravní infrastruktury, životního prostředí, vědy, výzkumu a rozvoje podnikání zlepšit a zkvalitnit život Pražanů. Operační program Praha - Konkurenceschopnost je rozdělen do tří základních oblastí, které se liší svým zaměřením.
Cílem osy Více vzduchu do ulic a do plic je zlepšit dostupnost dopravních a telekomunikačních služeb a veřejné dopravy. Podporují se rekonstrukce tramvajových tratí a zastávek, bezbariérové přístupy do metra a výstavba cyklostezek. Osa Více důvodů zakořenit, více prostoru pro dětské hry chce zkvalitnit životní prostředí v Praze, obnovovat rekreační zóny, parky, rekultivovat nevyužívané nebo zničené plochy, stavět dětská hřiště a sportoviš-
tě nebo obnovovat vodní plochy. Poslední osa má název Více nápadů do podnikání. Chce zvýšit konkurenceschopnosti Prahy pomocí investic do rozvoje a efektivního využití inovačního potenciálu. Podpora směřuje do zavádění nových technologií a zařízení u malých a středních podniků, do nákupu špičkového zařízení a vybavení u vědeckovýzkumných institucí a také k navázání spolupráce mezi výzkumnou a podnikatelskou sférou. Michal Tillgen
STŘEDOČESKÝ KRAJ STRUČNĚ A JASNĚ ● Hejtman David Rath se razantně opřel do vládních škrtů. Právě kvůli nim a kvůli nižšímu výběru daní bude podle Ratha ohrožen provoz ve středočeských školách. „Situace je velmi vážná,“ prohlásil hejtman. „Může se stát, že v zimě budeme mít ve školách plynové a elektrické prázdniny, protože školy nebudou mít na úhradu topení a elektřiny.“ Rath také navrh, aby vláda převzala od krajů domovy důchodců a poznala tak dopady chystaných úspor. „Nemohu než konstatovat, že svá politická vyjádření dr. Rath s námi dlouhodobě nekonzultuje,“ prohlásil následně předseda Asociace krajů ČR Michal Hašek.
Středočeský kraj má rozpracované dvě miliardy „Středočeský kraj má výrazné rozdíly v úrovni života v jednotlivých částech svého regionu. Fondy Evropské unie nám napomáhají tyto rozdíly vyrovnávat a přibližovat chudší oblasti těm bohatším,“ říká náměstek hejtmana pro oblast regionálního rozvoje a evropské integrace Marcel Chládek.
TÉMA V současné době Středočeský kraj pracuje na projektech v celkové výši kolem dvou miliard korun, dotace z evropských fon-
dů je přiblžně 1,8 miliardy korun. Dotace z evropských fondů tak činí devadesát procent všech investovaných prostředků. Podle krajských radních je úspěšnost podaných žádostí o dotaci přímo úměrná konkurenci v konkrétních výzvách s tím, že právě ve Středočeském kraji je
úspěšnost velmi dobrá. „Vzhledem k tomu, že díky blízkosti hlavního města se Středočeský kraj řadí k těm vyspělejším oblastem České republiky, které v budoucnu již tuto podporu nebudou potřebovat, musí se náš region zaměřit především na efektivní využití zbylých evropských finančních prostředků. V minulosti bohužel často převládala kvantita nad kvalitou. Tomu se chceme vyhnout a finanční prostředky z Evropské unie využít co nejlépe ve prospěch regionu,“ dodal Chládek.
● Úřad na ochranu hospodářské soutěže tvrdí, že Středočeský kraj porušil zákon o veřejných zakázkách. Důvodem je zrušení tendru na jednotnou komunikační infrastrukturu v krajských zdravotnických zařízeních. Kraj prý nesplnil podmínky zrušení čtyřicetimilionové soutěže. Na postup kraje si stěžovala společnost GTS Novera, která byla ze soutěže vyloučena. ● Více než šestadvacet tisíc lidí vidělo unikátní iluminaci, kterou loni v londýnské aukci koupil kraj za 17 milionů korun. Vzácná kresba byla vystavena od května letošního roku v Galerii Středočeského kraje v Kutné Hoře. Další zájemci mají na nějaký čas smůlu, z očí veřejnosti zmizí a budou se ji věnovat restaurátoři. K vidění bude nejdříve za dva roky.
V Berouně chtějí za přispění EU vyměnit auta za kola.
zdroj: MÚ Beroun
PENÍZE JDOU I NA ZATRAKTIVNĚNÍ MUZEÍ „Středočeský kraj čerpá finanční prostředky ze zdrojů Evropské unie v současné době na rekonstrukce silnic II. a III. třídy, na rekonstrukce silničních mostů, modernizace a na propagaci turistického regionu Středočeského kraje,” řekla Markéta Vítková z odboru styku s médii a veřejností. Uvedla, že prostřednictvím příspěvkových organizací čerpá Středočeský kraj prostředky na modernizaci škol, jako jsou například rekonstrukce či výstavby nových objektů, modernizace učebních pomůcek, učebních metod a další. „V sociální oblasti je to zejména podpora základní sítě sociálních služeb ve Středočeském kraji a podpora například chráněného bydlení a sociálně terapeutických dílen,“ dodala. V oblasti zdravotníctví se dále jedná o projekty zaměřené na rekonstrukce a modernizace specializovaných pracovišť oblastních nemocnic, dále pak jsou finanční prostředky čerpány na projekty v oblasti životního prostředí, kde jsou realizovány projekty na podporu biodiverzity ve zvláště chráněných územích kategorie přírodní rezervace a přírodní památka ve Středočeském kraji, nebo například podpora rozmístění kompostérů ve školských zaří-
zeních a ve vybraných obcích na území Středočeského kraje. Finanční prostředky jsou také čerpány na projekty z oblasti kultury, kde se jedná především o projekty s cílem zvýšit atraktivitu muzeí. V červnu vypršela lhůta pro podání žádostí o přidělení dalších evropských dotací ve Středočeském kraji ve výši přesahující 1,6 miliardy korun. Nejvíce projektových žádostí bylo přijato z řad středočeských měst a obcí na téma volnočasových aktivit. Celkem byly na tento typ podpory zaregistrovány 52 projekty, přičemž Úřad Regionální rady je připraven rozdělit mezi žadatele 120 milionů korun. V této oblasti mezi sebou soutěží například projekty Nučice – Lidový dům nebo projekt obce Milovice Centrum pro rodinu, volný čas a prevenci, dále pak Polyfunkční dům Zvole. Celkem bude do oblasti revitalizací rozděleno 270 milionů korun. V oblasti udržitelných forem veřejné dopravy, tedy plynové autobusy, cyklostezky, systémy typu Park&Ride a Bike&Ride byl předložen 21 projekt. O evropské dotace se uchází se svými projekty například obec Nižbor, která podala projekt s názvem Bezpečně za prací a vzděláním nebo město Beroun s projektem Vyměníme auta za kola. Michal Tillgen
DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA
KN | srpen 2010 |
5
Programy na zvýšení bezpečnosti dopravy Státní fond dopravní infrastruktury poskytuje v souladu se svým účelem (§ 2, odst. 1, zákona č. 104 Sb., v platném znění) od svého vzniku v roce 2001 každoročně příspěvky pro naplňování programů zaměřených na zvýšení bezpečnosti dopravy a jejího zpřístupňování osobám s omezenou schopností pohybu a orientace.
Pro poskytování těchto příspěvků jsou Státním fondem dopravní infrastruktury (SFDI) vypracována a následně Výborem SFDI schválena „Pravidla“, dle kterých jsou příjemci připravovány žádosti, projektová dokumentace a další nutné podklady a dokumenty sloužící k přiznání příspěvku. Podle těchto Pravidel lze poskytnout finanční příspěvek pro akce zaměřené na úpravy dopravní infrastruktury směřující ke zvýšení bezpečnosti dopravy a jejího zpřístupňování osobám s omezenou schopností pohybu a orientace. Primárně se jedná o zvyšování bezpečnosti dopravy na komunikacích I., II., III. třídy. Jedná se zde převážně o realizaci chodníků a přechodů pro chodce, splňující požadavky na bezbariérové užívání staveb včetně nasvícení přechodů, světelné signalizační zařízení řídící provoz samostatného přechodu pro chodce a informačních tabulí ukazujících rychlost vozidel. Dále o realizaci podchodů, nadchodů a parkovacích míst pro osoby zdravotně postižené, bezbariérových úprav chodníků podél autobusových zastávek včetně autobusových zálivů. Příspěvek lze poskytnout i na svislá dopravní značení, související se zvýšením bezpečnosti. Další možnou položkou jsou přeložky sítí, které jsou vyvolány vlastní stavbou a které jsou v trase předmětné stavby, kanalizační přípojky, vpusti a šachty sloužící k odvodu povrchových vod z komunikace. Příspěvek lze poskytnout jak na vypracování projektové dokumentace k akcím naplňujícím stanovený účel, tak na vlastní realizaci akcí v konkrétním prostředí. SFDI poskytuje příspěvky v této oblasti již od roku 2001. Využívání těchto příspěvků má vzestupný trend a zájem ze strany příjemců (měst a obcí) stále narůstá. V letech 2001 až 2009 bylo v rámci těchto programů schváleno celkem
457 žádostí s celkovým příspěvkem 986,586 milionu korun. Velký nárůst požadavků SFDI zaznamenal v posledních dvou letech, kdy SFDI obdržel v roce 2008 celkem 142, v roce 2009 173 žádosti. S ohledem na známé problémy při přípravě žádosti dle schválených „Pravidel“ je ze strany SFDI kladen velký důraz na komunikaci se žadatelem. Na základě zkušeností a z důvodu zájmu žadatelů jsou vyhlašovány od roku 2008 konzultační dny pro žadatele k předkládaným žádostem, a to nejen z hlediska obsahu náležitostí, rozpočtu a uznatelných položek, ale také možnost konzultovat i předkládanou projektovou dokumentaci z hlediska bezbariérového užívání. SFDI se také mimo tyto aktivity a činnosti účastní velice intenzivně vzájemné spolupráce s NRZP ČR a VV ZPO ČR. Jak práce v Řídící komisi Programu mobility, tak i v jeho Hodnotící komisi při schvalování základních koncepčních materiálů samospráv. „Pravidla“ jsou aktualizována na základě připomínek z řad samotných žadatelů o příspěvek a zkušeností získaných v rámci procesu přípravy, hodnocení a schvalování jednotlivých žádostí a zesmluvňování finančních prostředků. „Pravidla“ pro rok 2011 budou Výborem SFDI schválena ve 3. čtvrtletí tohoto roku a uveřejněna na internetových stránkách SFDI www.sfdi.cz. V letošním roce poskytne SFDI ze svého rozpočtu příspěvek na 122 akce v limitní výši 264,869 milionu korun, včetně 10 jmenovitých akcí ve výši 40,025 milionu korun, schválených usnesením PSP ČR dne 11. 12. 2009. Výborem SFDI schválené příspěvky pro rok 2010 jsou uvedeny v tabulce. Státní fond dopravní infrastruktury bude nadále podporovat programy na zvýšení bezpečnosti dopravy a odstraňování bariér s ohledem na jejich mimořádný význam i ve střednědobém výhledu.
BEZPEČNOST 2010 název akce
Bezpečné a bezbariérové chodníky podél silnice I/14 v obci Libchavy - PD Bezbariérový chodník Bynina - PD Sezemice - Počaply, bezbariérový chodník podél silnice I/36 včetně lávky Zvýšení bezpečnosti dopravy v obci Blažim Bezbariérové úpravy pěších tras na území obce Velké Losenice - I. etapa Chodníkové těleso Jičína - dokumentace ke stavebnímu povolení - PD Bezbariérový chodník ulice Velehradská ve Starém Městě Stavební úpravy stávajícího chodníku - obec zahrádky (podél silnice I/15) Přechod pro chodce na ulici Tišnovské u kostela v Kuřimi a autobusová zastávka Silnice III/4867 Rožnov p. R., Tylovice - Hážovice (Úsek 2), Objekt Komunikace pro pěší Vybudování chodníků včetně přechodu pro chodce s osvětlením a veřejným osvětlením ve Vilémově, Rokytnice nad Jizerou Rekonstrukce chodníků ve Vráži (projektová dokumentace pro stavební povolení) Nechanice - rekonstrukce chodníků Opatření pro zvýšení bezpečnosti dopravy v Jičíně Rekonstrukce chodníků podél silnice I/55 - 2.etapa Zajištění bezpečnosti chodců v obci Kovářov Chodník ulice Lázeňská - úsek U Nové, Bludov Vedení cyklostezky H v místě jejího křížení se silnicí I/58 ul. Plzeňskou - přechod pro chodce s přejezdem pro cyklisty v rámci cyklostezky H v místě jejího křížení se silnicí I/58 ul. Plzeňskou PD - Bezbariérový chodník pro pěší Lounky - Chodouny PD bezbariérové úpravy podél I/8 - Velemín PD - Bezbariérový chodník a bezbariérové úpravy Habřina PD - Realizace bezbariérových úprav a chodníků v obci Ploskovice PD - Chodník pro pěší podél I/15 - Litoměřice PD - Bezbariérový chodník v obci Žitenice Rekonstrukce ul. Lidické v Třinci - II.etapa - chodníky Bezbariérové centrum města Vejprty - I. etapa Loučany - bezpečná a bezbariérová obec III. etapa PD - chodník k hvězdárně, chodník Horní Valy, Uherský Brod Bezbariérové chodníky podél komunikace 3. třídy v Libčicích nad Vltavou Výstavba bezbariérových chodníků v obci Suchovršice Projektová dokumentace na bezbariérové chodníky v obci Příčina Projektová dokumentace na bezbariérové chodníky v obci Lhota Projektová dokumentace na bezbariérové chodníky v obci Koleč Projektová dokumentace na bezbariérové chodníky v obci Chodouň Projektová dokumentace na bezbariérové chodníky v obci Zdice Dělící ostrůvek v ul. Svat. Čecha v Jaroměři Bezpečné přechody v Červeném Kostelci Opatření ke zvýšení bezpečnosti dopravy ve Vysoké nad Labem Stavební úpravy a nasvětlení přechodů pro chodce v Přerově Nasvětlení přechodů pro chodce v Přerově I.etapa - Bezbariérové chodníky Kozinec Zvýšení bezpečnosti silničního provozu v městě Litomyšli - II. etapa Bezpečná obec Mikulovice - Výstavba chodníků podél komunikací I/44, II/457 a III/45710 Bezbariérové Boskovice - SO 03 chodník na ulici Dukelská v Boskovicích Chodník Starý Jičín - Vlčnov včetně odvodnění a opěrných zídek, II. etapa Bezbariérové úpravy chodníků (přechodů pro chodce) v Mladé Boleslavi - I. etapa Bezbariérové chodníky - Přelouč Chodníky ul. Bezručova, Jeseník SO 103 - Chodník podél komunikace I/11 Chodníkové těleso včetně přechodu pro chodce Olbramice, směr Josefovice Luhačovice - úprava napojení ul. A. Václavíka na ul. L. Janáčka, vybudování chodníku a přechodu pro chodce Opatření pro zvýšení bezpečnosti dopravy v Chlumci n. C., bezbariérové chodníky podél silniceI/11 - úsek 2, přechod pro chodce ul. Klicperova, přechod pro chodce ul. Kozelkova Chodník Chroustovice Proboštov - obec bez bariér, III. Etapa Úpravy přechodů pro chodce - projektová dokumentace Výstavba a úprava bezbariérových chodníků v městysi Peruc Projektová dokumentace na bezbariérové řešení a zvýšení bezpečnosti chodců v obci Líně Bezbariérové chodníky v obci Bořislav Výstavba bezbariérového chodníku v ulici Pražská v Rynholci Chodníky Mrákotín - 1. etapa Zajištění bezpečnosti chodců a zajištění pohybu osob s omezenou schopností pohybu a orientace na hlavních komunikacích Předboj - výstavba chodníků 3. a 4. etapa Zvýšení bezpečnosti dopravy a bezbariérové přístupy k přechodům na I/38 Napajedla - bezbariérová trasa - 7. etapa Ujčov - chodník podél silnice II/387, 2. stavba Chodník při ul. Sokolské - 1. etapa II/402 Třešť, ulice Nádražní Bezbariérové chodníky a komunikace v Novém Městě nad Metují - PD Bezbariérové BUS Zálivy Zlín 2010 Zvýšení bezpečnosti chodců na silnici II/288 - nábř. Obránců míru Železný Brod Zvýšení bezpečnosti dopravy na silnicích I. tř. v Náchodě a jejího zpřístupnění osobám s omezenou schopností pohybu a orientace Bezbariérové úpravy komunikací Olomouc - trasa J Bílovec bez bariér II. - rekonstrukce pěších komunikacína ul. Opavská Zvyšování bezpečnosti chodců v obci Ořech Hodonín - oprava chodníků a přechodů Masarykovo náměstí, Národní třída - 2. etapa Zlepšení bezpečnosti dopravy - umístění informačních tabulí o rychlosti vozidla Zvýšení bezpečnosti dopravy ve Velkém Meziříčí Stěžery - chodníky podél silnice II/324 - ul. Lipová Výstavba bezbariérových chodníků v Brandýse nad Labem Chodníky Pěkov 2. etapa - větev 2 PD na bezbariérové řešení a zvýšení bezpečnosti chodců ve Městě Touškově Silnice I/13 Bílina, přechody pro chodce osazení LED Stavba chodníku - I. etapa zajištění bezpečnosti v ulici Nádražní Bořetice - zvýšení bezpečnosti chodců Bezbariérové řešení a zvýšení bezpečnosti chodců a silničního provozu v obci Chýně Břeclav bez bariér - bezpečnost v dopravě pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace Zvýšení bezpečnosti dopravy Brozany nad Ohří - PD Zvýšení bezpečnosti dopravy Doksany - chodníky, přechody pro pěší a informační tabule Zvýšení bezpečnosti dopravy Doksany - PD Zvýšení bezpečnosti příchodu do Terezína přes Litoměřickou bránu podél ul. Pražská - II/608 PD - Bezbariérový chodník - Terezín Bezbariérové chodníky Kovanice - IV. etapa, projekt stavby - PD Zvýšení bezpečnosti podél komunikace I/23 - I. etapa (bezbariérová oprava a obnova chodníku v návaznosti na tuto silnici) PD bezbariérových tras, úsek H a F, Informační tabule ukazující rychlost vozidla Projektorá dokumentace na bezbariérové chodníky v Kunovicích Bezbariérové trasy Moravskou Novou Vsí - PD PD - přechody pro chodce v Litvínově - I. etapa II. etapa - chodník podél II/240 v obci Vědomice Projektová dokumentace - bezpečné a bezbariérové sídliště Palackého v Polné PD - Bezbariérové úpravy ve městě Cheb - II. etapa Rekonstrukce chodníků v ul. Masarykova v Teplicích Vysoké Mýto - zvýšení bezpečnosti - I. etapa Zpracování projektových dokumentací pro přechody na území města Karviná Zřízení chodníku v obci Kunvald (žádost o příspěvek na zpracování projektové dokumentace) Zřízení chodníku vč. VO ve Vlčkovicích v Podkrkonoší (žádost o příspěvek na zpracování PD) Bezbariérovost v městě Hoštka PD - bezpečnost pěších podél II/246 - Roudnice nad Labem Bezbariérové chodníky v obci Straškov - Vodochody Kovanice - bezbariérové chodníky - 3. etapa Úprava křižovatky Husova - Smetanova Nový Bor Chodník gen. Svobody, Nový Bor - PD Bezbariérovost Roudnice nad Labem - II. etapa
žadatel
Obec Libchavy Město Valašské Meziříčí Město Sezemice Obec Blažim Obec Velká Losenice Obec Starý Jičín Město Staré Město Obec Zahrádky Město Kuřim Město Rožnov pod Radhoštěm Město Rokytnice nad Jizerou Obec Vráž Město Nechanice Město Jičín Město Otrokovice Obec Kovářov Obec Bludov Statutární město Ostrava Nová Bělá Obec Chodouny Obec Velemín Město Úštěk Obec Ploskovice Město Litoměřice Obec Žitenice Město Třinec Město Vejprty Obec Loučany Město Uherský Brod Město Libčice nad Vltavou Obec Suchovršice Obec Příčina Obec Lhota Obec Koleč Obec Chodouň Město Zdice Město Jaroměř Město Červený Kostelec Obec Vysoká nad Labem Statutární město Přerov Statutární město Přerov Obec Holubice Město Litomyšl Obec Mikulovice Město Boskovice Obec Starý Jičín Statutární město Mladá Boleslav Město Přelouč Město Jeseník Obec Blešno Obec Olbramice Město Luhačovice Město Chlumec nad Cidlinou Městys Chroustovice Obec Proboštov Statutární město České Budějovice Městys Peruc Obec Líně Obec Bořislav Obec Rynholec Městys Mrákotín Obec Břasy Obec Předboj Město Znojmo Město Napajedla Obec Ujčov Obec Vikýřovice Město Třešť Město Nové Město nad Metují Statutární město Zlín Město Železný Brod Město Náchod Statutární město Olomouc Město Bílovec Obec Ořech Město Hodonín Město Lomnice nad Lužnicí Město Velké Meziříčí Obec Stěžery Město Brandýs nad Labem Město Police nad Metují Město Touškov Město Bílina Město Jablonné nad Orlicí Obec Bořetice Obec Chýně Město Břeclav Městys Brozany n.Ohří Obec Doksany Obec Doksany Město Terezín Město Terezín Obec Kovanice Město Telč Město Poděbrady Město Kunovice Městys Moravská Nová Ves Město Litvínov Obec Vědomice Město Polná Město Cheb Statutární město Teplice Město Vysoké Mýto Statutární město Karviná Městys Kunvald Obec Vlčkovice v Podkrkonoší Město Hoštka Město Roudnice nad Labem Obec Straškov - Vodochody obec Kovanice Město Nový Bor Město Nový Bor Město Roudnice nad Labem
požadovaný příspěvek (tis.Kč)
limitní příspěvek (tis.Kč)
196 287,52 1563 92 4645,22 45 4037 3370,8 2051 4459
196 287 1487 92 4479 45 4037 3370 1937 4367
2709
2646
63,2 7434,89 3611 3404 2232,83 2011,7
63 7434 659 1419 2232 1926
2224,18
1419
153,6 149,76 164,16 120,96 289,44 91,2 9800 8833,41 2699,47 77,82 4618,28 7122,79 121,44 205,44 228 124,8 299,01 316 2884 1600 4482 933 6125,2 692,61 2958,2 800 3140,47 18258,87 1765,4 10213,73 2141 2072,95
102 91 105 94 224 64 9780 8831 2699 64 4618 6695 121 171 228 124 249 314 2827 1556 4077 637 6004 690 298 799 3140 2518 1765 8730 2069 1881
1319
938
4062,4
4034
1655 6948 800 1319,82 280,51 1970,2 1516,56 4054
1655 4900 374 1300 280 1916 1505 4026
5031
4606
2685,81 975,2 4739 2530 4354,83 3751,39 366 1836 1184,22
2563 521 3870 2433 3294 3687 151 1217 1152
1049,1
333
2293,75 4363 1939,35 7304 161,28 1703,57 1151 3146,49 1332 254,4 796,76 1079,35 8551 3549,89 6438,22 86,4 3945,58 292,6 4040 289 210
2009 4276 1504 6982 161 471 920 2964 1332 228 796 1044 8505 3142 1031 86 3834 292 3661 224 180
3302
3268
450 368 537 331 4952,32 359,68 196,5 2249 368 322 208 79 1863,7 221 5409,77 2200 1646 134 5876
166 91 340 95 3719 125 162 2209 294 184 208 79 1649 184 5350 2029 880 134 5621
6
KN |srpen 2010 |
STRUČNĚ A JASNĚ ● Bruselská kancelář Jihočeského kraje ze sebe udělala malý konzulát. Nabízí totiž pomoc Jihočechům, kteří se při cestě či pobytu v Bruselu dostanou do obtíží. V případě dopravní nehody, ztráty dokladů a podobně se mohou právě na tuto kancelář obrátit. Ve vážných případech mohou Jihočeši ve „své“ kanceláři využít také telefon nebo internet. Zda obyvatele jiných krajů z jihočeského zastoupení vyhodí, to se v oficiální tiskové zprávě nepíše… ● Hejtman Jiří Zimola se obává budoucích kroků ministra dopravy Víta Bárty, především toho, že dojde k omezení stavby dálnice D3. Ta spojuje jižní Čechy s hlavním městem. Podle hejtmana by avízované zastavení přípravných prací mohlo výstavbu dálnice zdržet o několik let. „Pokud ministr teď zastaví přípravné práce, nebude možné stavbu zahájit,“ prohlásil Zimola. Dálnice je podle něj přitom pro region zcela nezbytná. ● Provozovatelé výherních automatů v jihočeské Třeboni to nebudou mít jednoduché. Zastupitelé města totiž zavedli nejvyšší možný poplatek za jeden automat. Ten bude nově činit pět tisíc korun každé čtvrtletí. Město by tak ročně mělo získat 340 tisíc korun, které buď rozdělí mezi zájmové spolky, nebo na opravy infrastruktury.
JIHOČESKÝ KRAJ
Dětská klinika stojí díky dotacím Bez evropských dotací by pravděpodobně v nemocnici v Českých Budějovicích nevyrostlo nové dětské oddělění. Moderní pětipodlažní budova vyrostla za necelé dva roky na zelené louce v sousedství traumacentra a náklady na její výstavbu dosáhly téměř 290 milionů korun. Nemocnice získala dotaci přibližně 267 milionů korun z ROP Jihozápad. Pacienti, ale i jejich rodiče, najdou v novém pavilonu mnohem vyšší komfort, než na jaký byli na dětském oddělení zvyklí.
TÉMA Nová bezbariérová budova nabízí dvou či třílůžkové pokoje s vlastním sociálním zařízením. Nové dětské oddělení má osm lůžek na jednotce intenzivní a resuscitační péče, z toho dvě izolační pro závažné infekce, pět lůžek na dospávacím pooperačním pokoji, osmnáct pooperačních a poúrazových lůžek, dále je tu deset lůžek na hematoonkologii, jednadvacet na stanici velkých dětí a třicet čtyři lůžka na stanici malých dětí, kojenců a batolat. Za důležité považují lékaři i to, že nová budova je propojena se sousedním chirurgickým pavilonem, takže odpadají převozy pacientů sanitkou na specializovaná pracoviště. Štědrost evropských fondů mají od listopadu možnost poznat také návštěvníci bazénu v Jindřichově Hradci. K dispozici jsou tu nově tři bazény, tři sauny, bufety a celou řadu dalších novinek. Původní stavba z roku 1991 tak zejména díky přístavbě relaxačního centra zvýšila svou plochu z 1 250 na 2 160 met-
rů čtverečních. Kromě vířivek a dalších atrakcí do budovy přibyl výtah, takže se stala bezbariérovou. Milovníci sauny nyní budou mít možnost vybrat si hned ze tří typů, v nabídce je finská, bylinná a infrasauna, novinkou je také prostor pro koupání kojenců. „Je to jedna z největších staveb v novodobých dějinách města,“ uvedl starosta Jindřichova Hradce Karel Matoušek. Dotace z Evropské unie přitom zdaleka nemusela být tak vysoká, jak to bývá u jiných staveb, například u investic do infrastruktury. Celková rekonstrukce plaveckého stadionu stála 174 miliony korun, přičemž 60 milionů činily dotace z regionálního operačního programu. FONDY PODPORUJÍ CESTOVNÍ RUCH Hotel Podhrad v Hluboké nad Vltavou byl v 90. letech minulého století částečně zrekonstruován, nicméně stavební práce nebyly z důvodu finančních potíží minulého vlastníka dokončeny. Hotel byl tak i přes svou původní slávu téměř patnáct let uzavřen. Také tady dokázali zjednat nápravu až díky fondům. Stavební úpravy
V českobudějovické nemocnici vyrostlo za peníze EU nové dětské oddělení. dosud nevyužívaných prostor objektu umožnily rozšíření služeb hotelu a tím tolik potřebné doplnění kvalitní infrastruktury v oblasti cestovního ruchu. Naplnění projektu vedlo především k přílivu nových návštěvníků, a to jak do samotného ubytovacího zařízení, tak do celého regionu. Projekt byl zaměřen nejen na rozvoj hotelových služeb, ale především na rozvoj města Hluboká nad Vltavou a na snížení nezaměstnanosti v regionu.
Jihočeský kraj se navíc v únoru představil na 52. ročníku veletrhu Salon de Vacances 2010 v belgickém Bruselu. Na veletrhu se prezentovaly celkem 762 subjekty a navštívilo ho 112 213 osob. Veletrh byl určený nejen pro odborníky, ale i pro širokou veřejnost. Jihočeský pult patřil mezi nejnavštěvovanější a jihočeské prezentační materiály patřily k nejzajímavějším. Nejvíce dotazů návštěvníků se týkalo oblasti Českokrumlovska, Českobu-
zdroj: Nemocnice České Budějovice dějovicka, Vimperska a Šumavy. Návštěvníci veletrhu se zajímali především o možnosti ubytování v kempech i v soukromí. Řada dotazů směřovala i na hrady, zámky a další historické památky v kraji. Účast Jihočeského kraje na tomto veletrhu byla spolufinancována Evropskou unií a zhotovena v rámci projektu podpořeného z ROP Jihozápad - Prezentace Jihočeského kraje v oblasti cestovního ruchu v zahraničí. Michal Tillgen
PLZEŇSKÝ KRAJ STRUČNĚ A JASNĚ ● Celkem deset ocenění odborníků si z letošního 19. ročníku mezinárodní soutěžní přehlídky vín VINOFORUM 2010, která se konala v červnu v Ostravě, odvezly výrobky skupiny BOHEMIA SEKT. ● Plzeňský Prazdroj významně přispívá českému hospodářství. V posledním fiskálním roce odvedl na daních 4,4 miliardy Kč a obrat jeho obchodní spolupráce s dodavateli a výrobci se vyšplhal na 6,2 miliardy Kč; z toho většinu inkasovaly české subjekty. Prazdroj svým působením vytváří v ČR přímo i nepřímo přibližně 36 000 pracovních míst. ● Plzeňská energetika v letošním roce uvede do provozu nový záložní energetický zdroj s instalovaným výkonem 22 MWe, který bude zajišťovat tzv. podpůrné služby pro provozovatele české přenosové soustavy, společnost ČEPS. Celková investice Plzeňské energetiky do zmiňovaného zdroje dosáhne zhruba 400 milionů Kč. ● Stock Plzeň sbíral vavříny v prestižní mezinárodní soutěži kvality Monde Selection, kde jeho produkty získaly tři zlaté medaile. Odborná porota přisoudila nejvyšší ocenění značkám Fernet Stock Citrus, Key Rum Cream a Amundsen Cherry.
Kraj čerpá podporu zhruba 500 eur na osobu Plzeňský kraj trvale patří mezi bohatší kraje v České republice. Jak je na tom tedy v přílivu prostředků v rámci kohezní politiky v porovnání s ostatními regiony? „V tomto případě záleží na tom, s kterými regiony budeme náš kraj srovnávat. Pokud bychom udělali srovnání s ostatními regiony Evropské unie, tak oproti tzv. „starým“ členským zemím EU je na tom obecně celá Česká republika nejlépe z celé EU, kdy dostupná podpora činí bezmála 400 eur na osobu na období let 2007 - 2013. Je pro srovnání, ve starých členských zemích je to jen cca 60 eur per capita a průměr za celou EU je cca 100 eur per capita,“ konstatuje hejtmanka Milada Emmerová.
TÉMA „Při rozdělování prostředků na jednotlivé kraje České republiky nejlépe dopadl Severozápad se zhruba 650 eury na osobu a nejméně má pochopitelně Praha s 350 eury na osobu; náš kraj společně s Jihočechy je někde uprostřed pelotonu s alokací lehce přes 500 eury na osobu, což je pozice, která podle mne odpovídá situaci našeho kraje,“ doplňuje hejtmanka. Co se týče otázky úspěšnosti Plzeňského kraje v čerpání těchto prostředků, není na ni tak snadná odpověď. Na začátku nynějšího volebního období byl v rámci čerpání prostředků z Regionálního operačního programu „Jihozápad“ úspěšnější Jihočeský kraj, který získával přibližně 60 % dotací. Za necelé dva roky se Plzeňskému kraji podařilo tento poměr vyrovnat. „Ale do toho přišel mnohem závažnější problém v podobě odhalení machinací s přidělováním prostředků na projek-
ty, které byly schváleny ještě za předchozího vedení kraje. Celá tato záležitost ještě nebyla dosud uzavřena, protože trestně-právní odpovědnost je stále ještě v šetření Policie České republiky a o tom, jaké by to mohlo mít finanční důsledky, se vedou intenzivní jednání s ministerstvy financí a ministerstvem pro místní rozvoj. Každopádně to vedlo minimálně ke zpomalení čerpání a toto zpoždění bude potřeba dohnat,“ říká o svízelné situaci hejtmanka. Kromě Regionálního operačního programu Jihozápad ale probíhá velice úspěšně také čerpání z programu pro přeshraniční spolupráci, kde brzy budou všechny dostupné prostředky rozděleny.
no směle tvrdit, že se Plzeňskému kraji vcelku daří, protože podle statistických údajů Eurostatu za rok 2008 jsme společně s Jihočeským krajem pomalu začali atakovat hranici 75 % průměrného HDP Evropské unie, což by nás řadilo hned za Prahu, která je dlouhodobě nad průměrem EU, a za Středočeský kraj,“ vysvětluje hejtmanka. „Tehdy by bývalo možno určitě diskutovat o tom, do jaké míry šlo o přirozený vývoj či jak moc tomu pomáhaly právě injekce z prostředků EU. Ovšem pak do toho vpadla krize – nezaměstnanost v kraji z roku 2008 vyskočila meziročně z 5,03 % na 8,13 % a naopak HDP se v kraji propadlo o 1,5 %. V této situaci pak vnímám prostředky EU jako jednu z možností, jak spíše než zvyšovat úroveň, tak bránit její-
mu hlubšímu propadu, protože v době, kdy jak soukromý sektor, tak i státní rozpočet šetří, jsou tyto prostředky jediné, kde k žádnému omezování nedojde, neboť jsou jasně naplánovány až do roku 2013.“ Zastavení toku evropských dotací se hejtmanka Milada Emmerová po roce 2013 neobává. Nepředpokládá totiž, že by se v kraji stalo něco tak zázračného, co by jej najednou katapultovalo nad průměr EU. Očekává spíš pozvolný růst. „Určitě nepředpokládám, že bychom se srovnali s úrovní sousedního Bavorska během příštího rozpočtového období let 2013-2010, které se nyní v Bruselu začíná připravovat. Proto jsem přesvědčena, že ta možnost zde bude i po zakončení současných programů. Spíš ale očekávám,
že těch prostředků nebude pro Českou republiku tolik a také bude otázka, jaký bude mechanismus jejich rozdělování. A samozřejmě se na to, co přijde v budoucnu připravujeme – jednak tím, že bychom chtěli mít přehled projektů, které bychom potřebovali v období po roce 2013 realizovat a které mají pro náš kraj strategický význam. Výstupy z debat, které momentálně v Bruselu probíhají, totiž ukazují, že čím jasněji je definovaná představa potenciálních žadatelů, tím je větší šance uspět. Jsme také zapojeni do všech možných skupin, komisí a čeho všeho ještě, kde se o budoucnosti jedná, a prostřednictvím našeho zastoupení v Bruselu prezentujeme naše názory i tam,“ říká o budoucnosti Milada Emmerová. Jana Bartošová
PENÍZE TÉCT NEPŘESTANOU Úkolem kohezní politiky je zvýšit úroveň jednotlivých regionů. Pomáhají tedy evropské finance zvyšovat úroveň Plzeňského kraje? „Obecně lze říci, že tomu pomáhá snad jakákoli rozumně nasměrovaná finanční podpora. Ještě před příchodem finanční a ekonomické krize bylo mož-
Významnou investiční akcí, které pomáhají evropské peníze, je stavba nemocnice v Klatovech. vizualizace: Plzeňský kraj
ROZHOVOR
KN | srpen 2010 |
7
„Evropské prostředky bychom neměli dávat pouze na silnice,“ říká hlavní vyjednavač krajů s Bruselem, hejtman Radko Martínek Pokud je hlavním tématem novin věnujících se problematice krajů čerpání evropských dotací a zejména kohezní politika, je zřejmě nejlepším partnerem pro rozhovor hejtman Pardubického kraje Radko Martínek. Ten je totiž hlavním vyjednavačem asociace krajů pro příští programové období a do jisté míry i na něm závisí to, kolik peněz z Bruselu české a moravské kraje v budoucnu dostanou. Předpokládám, že z hlediska krajů je kohezní politika velmi významná. Jak velké finanční prostředky jsou přímo českými a moravskými kraji v rámci této politiky čerpány? Pro kraje jsou finanční prostředky určené na kohezní politiku opravdu velmi významným zdrojem pro realizaci rozvojových činností. Bez těchto prostředků by byla schopnost krajů dostát svému závazku účinně podporovat a řídit rozvoj svého území omezená. Nejvýznamnější prostředky, které čerpají přímo kraje, jsou alokovány v rámci regionálních operačních programů, tzv. ROPů. Tyto programy disponují částkou přibližně 4,6 mld. eur, tj. asi 120 mld. Kč z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Nutno však dodat, že fakticky kraje získávají z této částky 25 až 30 procent prostředků, protože z ROPů mohou čerpat, a čerpají, dotace i jiné subjekty, např. obce, podnikatelé či nestátní neziskové organizace. Na druhou stranu ale kraje mohou čerpat i z tzv. tematických operačních programů, tj. těch, které jsou administrovány na centrální úrovni a řízeny přímo jednotlivými ministerstvy, tedy např. z Operačního programu Životní prostředí. Je podle vašeho názoru optimálně nastaven systém, kdy část financí v rámci kohezní politiky čerpá stát a část přímo regiony? Není třeba kapitola, ve které by, podle vašeho názoru, měly čerpat přímo regiony a naopak kapitola, ve které čerpají regiony a bylo by lépe, kdyby byl příjemcem stát? Stávající systém byl připravován v konkrétní době, v době, kdy ještě samostatné regionální programy neexistovaly a v zásadě se rozdělení dělalo bez toho, aniž by byly konkrétní zkušenosti. V této chvíli máme za sebou polovinu finančního období. Ukazuje se, že ROPy čerpají nejrychleji ze všech operačních programů. Je zcela zřejmé, že v příštím období musíme reflektovat na tuto situaci. Zdá se nám, že bychom měli klást důraz především na to, na co jsou evropské peníze čerpány, a to zejména proto, že peněz bude méně. Z tohoto hlediska si myslíme, že by bylo lépe, kdyby všechny priority, které mají regionální dimenzi, byly řešeny regionálními operačními programy a na druhé straně, aby stát stanovil jasné, konkrétní priority i pro rozvoj celostátní a na to vytvořil integrující celostátní programy. Například zcela určitě by měl zůstat na státě rozvoj dopravy. Otázka je, jestli by to mělo být například životní prostředí. Kohezní politika slouží především ke snižování rozdílů úrovně jednotlivých regionů. Do jakých oblastí získané evropské prostředky NUTSy nejčastěji směřují? Regionální operační programy podporují především tři základní oblasti. Jednak je to dopravní infrastruktura – od modernizací a rekonstrukcí silnic druhých a třetích tříd přes řešení dopravní obslužnosti až po případný rozvoj regionálních letišť. Dále je to široká paleta aktivit vedoucí k rozvoji měst a obcí – např. řešení problémo-
vých brownfieldů, rekonstrukce a modernizace sociální, školské či zdravotnické infrastruktury apod. V neposlední řadě směřují evropské prostředky do rozvoje infrastruktury ale i propagace území v rámci cestovního ruchu. Prostředky pro tyto tři základní oblasti jsou víceméně vyváženě rozděleny, i když se část regionů na základě dosavadních zkušeností v současné době pokouší finančně posílit především oblast rozvoje měst a obcí. Máte pocit, že jsou vždy prostředky investovány účelně nebo znáte i případy, kdy je investováno prostě proto, že jsou finance k dispozici? Obecně sděluji všem, kteří se zajímají o evropské zdroje, že je vhodné čerpat evropské prostředky tam, kde by konkrétní investiční záměr realizovali i bez evropských peněz. V případě, že se čerpají tyto prostředky jenom proto, že jsou k dispozici peníze, tak to zpravidla končí špatně. Z tohoto důvodu se ozývá i celá řada připomínek, že čerpání evropských peněz je namáhavé. Je to zejména proto, že evropské směrnice jsou poměrně přísné. Obecně se dá říci, že se projekty hrazené EU vyplatí, pokud se jedná o větší projekty. Menší projekty by se měly financovat z národních zdrojů. Jak úspěšné je české čerpání prostředků v rámci kohezní politiky? Jsme v tomto směru schopní, a to jak stát i regiony, nebo máme ještě rezervy? Dosavadní výsledky čerpání prostředků v rámci ČR bych hodnotil poměrně dobře. Nicméně nutno upozornit, že existují velké rozdíly. Zdůraznil bych, že z deseti nejrychleji čerpajících programů, pokud se podíváme na procento proplacených prostředků příjemcům, je devět regionálních a pražských. Z centrálních tematických operačních programů si vede velmi dobře pouze Operační program Doprava. Naopak nejméně prostředků vzhledem ke své alokaci doposud proplatil Operační program Výzkum a vývoj pro inovace – pouhé jedno procento. Stále tedy existuje poměrně vysoké riziko, že některé operační programy budou muset finanční zdroje do Bruselu vracet. Stojíte v čele Pardubického kraje, dejte, prosím, příklady investičních akcí, které byly realizovány za prostředky čerpané v rámci kohezní politiky. Určitě bych zmínil právě dokončený projekt Pardubického kraje za cca 200 mil. Kč, z nichž se vystavěl obchvat Chvaletic a byla tak konečně odvedena hustá doprava z centra obce. Na tuto akci přispěla EU částkou přesahující 166 mil. Kč. Pardubický kraj díky dotaci z EU mohl také zrekonstruovat dětský domov rodinného typu v Holicích či zmodernizovat a vybavit novými technologiemi střední školu automobilní v Ústí nad Orlicí. Z prostředků ROP Severovýchod se však také regeneruje Palacké náměstí i Centrum Bohuslava Martinů v Poličce, Klášterní zahrady a Zlatá stezka či kostel sv. Josefa v Chrudimi či Vojenské muzeum v Králíkách. Celkem byla proplacena příjemcům v rámci Pardubického kra-
je již více jak 1 mld. Kč, přičemž očekáváme, že do konce roku proplatíme další půlmiliardu. Už jsme spolu jednou hovořili o tom, jaká by byla situace v případě, že by nebylo možné získávat peníze v rámci kohezní politiky. Nemýlím-li se, tvrdil jste, že by to výrazným způsobem snížilo množství investic samospráv… Myslím, že v této chvíli je jeden z klíčových úkolů prosadit kvalitní kohezní politiku na příští období. A pokud možno získat z evropských zdrojů co nejvíce peněz. Minulá sociálnědemokratická vláda byla velmi úspěšná. Za toto období se nám podařilo na počet obyvatel získat jedno z největších množství peněz v rámci EU. Musíme být realisté. Je zřejmé, že jednak přibyly nové členské země, jednak se změnil ekonomický vývoj a je zcela zřejmé, že tolik peněz jako v minulosti nedostaneme. Na druhé straně neexistence těchto peněz by znamenala naprostý kolaps nejenom regionálních rozvojových programů, ale byl by to také velký problém z hlediska celé ČR, například v sociální oblasti, zdravotnictví, ve školství a především v dopravě. Mám-li to dokumentovat konkrétně, tak v letošním roce potřebujeme především
na investice miliardu čtyř sta tisíc korun. Kdybychom odečetli evropské programy a porovnali to s reálným ekonomickým vývojem bez evropských zdrojů, předpokládám, že bychom se dostali na roční investice ve výši nějakých 300 až 400 milionů korun. Kdy, podle vašeho názoru, nastane situace, že přestaneme prostředky z EU čerpat v současném množství? Bude to už v dalším programovém období, tedy po roce 2013? To by, předpokládám, znamenalo téměř katastrofu… Zcela určitě v příštím finančním období nebudeme čerpat tolik finančních prostředků jako nyní. Z tohoto hlediska je potřeba abychom se zamýšleli, kam budeme v příštím období prostředky směřovat. Bude jich méně a o to efektivněji s nimi musíme zacházet. Vy osobně jste se stal hlavním vyjednavačem Asociace krajů ČR s Bruselem. Co je konkrétně vaším úkolem, jaké máte cíle? Mým úkolem jako vyjednavače krajů je jediné: ve spolupráci a po vzájemné dohodě se státem pomáhat prosazovat takový přístup ke kohezní politice na příš-
tí období, který by umožnil pokračovat v projektech, které by zajišťovaly regionální rozvoj ČR i po roce 2014. Samozřejmě za předpokladu, že budeme peníze využívat mnohem efektivněji. „Magickým číslem“ pro příští programové období je 70, tolik procent současných dotací chcete pro příští období získat. Co to, v případě, že se to podaří, bude znamenat pro investice v regionech? Budou například horší silnice, zhorší se situace ve zdravotnictví…? Myslím, že číslo sedmdesát procent stávajícího finančního období je určitě realistické číslo a nemyslím si, že bychom mohli získat z EU více peněz na příští období. Nicméně důležité je, jaké budou podmínky pro čerpání. Osobně se domnívám, že bychom měli čerpat především na větší komplexní projekty, které by byly schopny komplexně řešit problémy regionálního rozvoje, ale také v některých oblastech i problémy celostátního vývoje. Nemyslím si, že bychom měli evropské prostředky vynakládat pouze a jenom na úpravy silnic. Domnívám se, že tyto finanční prostředky by měly být přidělovány z běžných provozních zdrojů ČR. Připravil: Miloš Spáčil
8
ČESKÁ REPUBLIKA
KN |srpen 2010 |
Třináct krajských vítězných obcí jde do finále Už když v roce 1993 vznikl Spolek pro obnovu venkova, jeho zakladatelé měli v plánu vymyslet soutěž, která pomůže české vesnice probudit k životu. S nápadem neotáleli a hned v roce 1994 uspořádali „Soutěž o nejzdařilejší program obnovy vesnice“. Tato soutěž se v následujícím roce vyprofilovala ve „Vesnici roku v Programu obnovy venkova“. Její letošní 16. ročník je ve finále. Známe nejúspěšnější obce ve všech třinácti krajích a z nich bude 11. září na Mezinárodním festivalu dětských folklórních souborů Písní a tanců v Luhačovicích vyhlášen celostátní vítěz. V současné době probíhají slavnostní krajská vyhlášení výsledků. První z nich se konalo v Kolovči v Plzeňském kraji.
Svatý Petr byl akci příjemně nakloněn. Hned co jsem minula informační ceduli a prvních několik domů obce, ukazatele s nápisem Vesnice roku mě navigovaly do prosluněného přírodního areálu „Stará cihelna“. Tam už bylo velice rušno. Pod plátěným pavilónem čekalo na zahájení mnoho diváků, v areálu se hemžili také muzikanti, mažoretky, babky v dobových šatech a hasiči, kteří tu měli zaparkovaný i novotou zářící hasičský vůz. Zazněly fanfáry a slavnostní akt mohl začít. Vše probíhalo podle předem stanoveného scénáře. Předseda hodnotitelské komise Josef Janeček (starosta obce Mrákov, která v krajském kole soutěže Vesnice roku zvítězila v roce 2008) měl vše takříkajíc pod palcem. Mezi tradičně udělovanými diplomy došlo i na jednu originalitu. Hodnotitelská komise se rozhodla udělit diplom nejvtipnější starostce a nejvtipnějšímu starostovi. K předání tohoto nezvyk-
lého ocenění nastudovali všichni členové hodnotitelské komise vtipný rituál. Pak už došlo na ta nejvýznamnější ocenění, na jednotlivé stuhy: Modrá je udělována za společenský život, Bílá za činnost mládeže, Zelená za péči o zeleň a životní prostředí, Oranžová za spolupráci obce a zemědělského subjektu a Zlatá vítězné obci. Jakmile starosta Kolovče Václav Pergl toto významné ocenění převzal, nestačil ani poděkovat a už se kolem něho seběhly kolovečské báby s prosbou, aby pro ně vyhlásil mimořádné přemílání. (Kdo neslyšel o tradici přemílání starých bab na mladá děvčata v kolovečském mlýně, nalezne více na internetových stránkách obce Koloveč.) Starosta byl však neoblomný. Báby budou muset ještě nějaký čas počkat. Začala kulturní část programu a na pódiu se střídali zástupci místních kapel, sborů a spolků s kulturními vystoupeními, otevřen byl také pavilón s bohatým pohoštěním. V tom horkém počasí mi přišlo k chuti chlazené nealkoholické pivo a zatímco jsem ho popíjela ve stínu blízkých stromů, dala jsem se do řeči s Ludvíkem Dolejšem – členem výjezdové jed-
notky a velitelem družstva Sboru dobrovolných hasičů, který je zároveň i zaměstnancem obce. Zajímala jsem se o tajemství úspěchu v soutěži a na odpověď, co všechno pro ten nádherný výsledek v obci museli udělat, jsem dostala odpověď VŠECHNO! Celá ves byla „na nohou“, když se připravovali na návštěvu hodnotitelské komise. Vydala jsem se i já zhodnotit výsledek a musím objektivně uznat, že Koloveč je milá upravená uklizená načančaná vesnička. Nadšení ve mně vyvolala malebná náves s malým rybníčkem plným leknínů. Klobouk dolů před Kolovečskými. O deset dnů později jsem zavítala
na slavnostní předávání krajského Předávání ocenění se uskutečnititulu Vesnice roku v Ratměřicích lo v montovaném kovovém altánu ve Středočeském kraji. Také tady na návsi v příjemném stínu vzrostprovázelo slavnostní událost horké lých lip, za uklidňujícího zurčeletní počasí a panovala tu příjem- ní kašny. Oficiální projevy a udílená atmosféra. Každého návštěvní- ní cen bylo zpestřeno vystoupeníka počastovali organizátoři v neza- mi sportovkyň a tanečnic z řad doměnitelných oranžových tričkách rostenek a také scénkou ochotnídomácím koláčkem, pán v mon- ků. Ukázalo se, že pán v baretu se térkách a ve slušivém baretu na- slivovicí je ochotnický představibízel i slivovičku, ale jen málokdo tel místního sedláka Oneše, který z přespolních mohl jeho nabídku tu prožil těžký příběh za třicetilepřijmout. Hasiči u místní hasičské té války. zbrojnice měli pro zájemce připra- Při procházce Ratměřicemi je možvenou atrakci v podobě vyhlídko- no shlédnout mnoho zajímavých vé „jízdy“ na vysokozdvižné ploši- zákoutí a také řadu dřevěných soch, ně hasičského auta. Z výšky zhru- které tu zdobí veřejná prostranství. ba 30 metrů bylo možno shléd- Vytvořili je účastníci sochařsko-maVesnice roku 2010 - přehled ocenění udělených v rámci krajských kol (stuhy) lířského sympozia v uplynulých nout celou obec jako na dlani.
dvou letech. Tato sympozia by se tu měla konat i v budoucnosti a měla by tak v obci vzniknout nová zcela originální tradice. Když skončila oficiální část akce, sympatický starosta Viktor Liška hned po převzetí Zlaté sluhy a titulu Vesnice roku 2010 Středočeského kraje učinil na místě zápis do kroniky a slíbil, že se bude snažit ze všech sil, aby se tu mohlo konat podobné setkání ještě jednou při příležitosti předávání celostátního titulu. Což o to, Ratměřice se skutečně mají čím pochlubit, ale konkurence v soutěži je veliká. Na celostátní titul Vesnice roku 2010 mají určitě zálusk i v ostatních dvanácti krajích. (mmr)
Vítěz krajského kola Nejlepší obec
Modrá stuha za společenský život
Bílá stuha za činnost mládeže
Zelená stuha za péči o zeleň a životní prostředí
Oranžová stuha za spolupráci obce a zemědělského subjektu
Obec Čížová (okres Písek)
Obec Tálín (okres Písek)
Městys Sepekov (okres Prachatice)
Obec Chlumany (okres Prachatice)
Obec Přeštěnice (okres Písek)
31
Obec Krásensko (okres Vyškov)
Obec Vavřinec (okres Blansko)
Obec Němčičky (okres Břeclav)
Obec Hýsly (okres Hodonín)
Obec Jevišovka (okres Břeclav)
22
Obec Merklín (okres Karlovy Vary)
Město Luby (okres Cheb)
Obec Vintířov (okres Sokolov)
Obec Křižovatka (okres Cheb)
Obec Hájek (okres Karlovy Vary)
30
Kraj Královéhradecký
Obec Nepolisy (okres Hradec Králové)
Obec Dolní Kalná (okres Trutnov)
Obec Sovětice (okres Hradec Králové)
Obec Lovčice (okres Hradec Králové)
Obec Božanov (okres Náchod)
37
Kraj Liberecký
Obec Sloup v Čechách (okres Česká Lípa)
Název kraje
Kraj Jihočeský Kraj Jihomoravský Kraj Karlovarský
Počet přihlášených obcí
26
výsledky krajského kola budou zveřejněny na slavnostním vyhlášení
Obec Hlavnice (okres Opava)
Obec Těškovice (okres Opava)
Obec Třanovice (okres Frýdek Místek)
Obec Sudice (okres Opava)
Obec Horní Tošanovice (okres Frýdek Místek)
15
Kraj Olomoucký
Obec Vikýřovice (okres Šumperk)
Městys Dřevohostice (okres Přerov)
Obec Skalka (okres Prostějov)
Obec Smržice (okres Prostějov)
Obec Skalička (okres Přerov)
36
Kraj Pardubický
Obec Střemošice (okres Chrudim)
Obec Biskupice (okres Svitavy)
Obec Kostěnice (okres Pardubice)
Obec Veselí (okres Pardubice)
Obec Stolany (okres Chrudim)
24
Kraj Plzeňský
Městys Koloveč (okres Domažlice)
Obec Chanovice (okres Klatovy)
Obec Volduchy (okres Rokycany)
Obec Svojšín (okres Tachov)
Obec Dolní Lukavice (okres Plzeň-jih)
29
Kraj Středočeský
Obec Ratměřice (okres Benešov)
Obec Kamýk nad Vltavou (okres Příbram)
Obec Krakov (okres Rakovník)
Obec Hlavenec (okres Praha-východ)
Obec Dublovice (okres Příbram)
27
Kraj Ústecký
Obec Březno (okres Chomutov)
Obec Koštice (okres Louny)
Obec Malé Žernoseky (okres Litoměřice)
Obec Růžová (okres Děčín)
Obec Vrbice (okres Litoměřice)
22
Obec Vír (okres Žďár n. Sázavou)
Obec Modlíkov (okres Havlíčkův Brod)
Obec Křižánky (okres Žďár n. S.)
Obec Bory (okres Žďár n. S.)
Obec Police (okres Třebíč)
35
Obec Hvozdná (okres Zlín)
Obec Zašová (okres Vsetín)
Obec Nedašov (okres Zlín)
Obec Komňa (okres Uherské Hradiště)
Obec Francova Lhota (okres Vsetín)
Kraj Moravskoslezský
Kraj Vysočina Kraj Zlínský
celkem přihlášených obcí
27
361
Vesnice roku 2010 - přehled ocenění udělených v rámci krajských kol (stuhy)
EDUCEP - vzdělávání zaměstnanců Centra evropského projektování, a. s. Královéhradecké Centrum evropského projektování (CEP) plní už sedmý rokem úspěšnou roli regionální rozvojové agentury Královéhradeckého kraje. To je velmi pestrá škála činností, jak ve své šíři, tak ve svém trvání.
CEP své služby poskytuje především ve prospěch Královéhradeckého kraje. Své zkušenosti ale nabízí i městům a obcím, podnikatelům, firmám, neziskovým organizacím či jednotlivcům. Věnuje se poradenství, přípravě projektů, jejich řízení, zpracovává závěrečné a hodnotící zprávy, ale také tvoří vstupní studie nebo strategické dokumenty a realizuje veřejné zakázky. Působí v oblasti projektového řízení: • připravuje a realizuje projekty regionálních subjektů,
• zajišťuje přípravu, realizaci a udržitelnost rozvojových projektů Královéhradeckého kraje, • poskytuje poradenské, koordinační a expertní činnosti při tvorbě a realizaci projektů, • sleduje evropskou problematiku a informuje o dotačních příležitostech, • informuje o tematicky zaměřených operačních programech, • dohlíží na dodržení specifických podmínek operačních programů, • zpracovává projektové záměry, řídí projekty a provází je realizační fází. Aby bylo Centrum evropského projektování stále schopno a připraveno plnit své poslání vůči Královéhradeckému kraji i dalším subjektům, klade velký důraz na své lidské zdroje. Ve stále proměnném prostředí dotačních titulů, legislativy i
konkurence roste s důrazem na zodpovědnost a kvalitu služeb především požadavek na vzdělání zaměstnanců. Právě v tomto ohledu se CEP rozhodl posílit kompetence svých manažerů. Rozhodným krokem v tomto směru se stal v mnohém jedinečný projekt „EDUCEP - vzdělávání zaměstnanců Centra evropského projektování, a. s.“ Centrum evropského projektování, a. s. úspěšně realizuje tento projekt předložený do výzvy č. 35 Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. V období březen až červen 2010 se celkem ve 13 výukových dnech uskutečnilo školení projektového a finančního řízení, kterého se účastnili všichni projektoví manažeři organizace. Cíl, kterým bylo zdokonalení znalostí a dovedností v řízení projektů, získání nových znalostí a dovedností v
této oblasti, praktický trénink technik řízení a příprava ke zkouškám IPMA stupňů D a C, byl naplněn. Dalšími školeními, která vybraní zaměstnanci CEP absolvovali, byla otevřená školení v oblasti veřejných zakázek, obchodního práva, mzdového účetnictví a stavebního zákona. Na období září 2010 až únor 2011 je plánováno školení manažerských dovedností, které bude zaměřeno na získání a prohloubení dovedností z oblasti prezentačních a komunikačních dovedností, řešení konfliktů, time management, základy facilitace a mediální komunikace. Pro skupinu vedoucích zaměstnanců a senior projektových manažerů je určeno školení manažerských dovedností v oblasti vedení pracovního týmu, efektivní motivace a delegování pracovních úkolů. Žadatelem úspěšného projektu EDUCEP
je Centrum evropského projektování, a. s. Celkový rozpočet projektu přesáhne 3 miliony korun. CEP zpracoval projekt pro vzdělávání zaměstnanců a tento projekt byl hodnotiteli vysoce bodově ohodnocen. Stal se čtvrtým nejlépe hodnoceným projektem své výzvy na celorepublikové úrovni. Cílem projektu je prostřednictvím růstu odborných znalostí, dovedností a kompetencí zaměstnanců dosáhnout lepší konkurenceschopnosti společnosti. Portfolio plánovaných odborných vzdělávacích kurzů a jejich obsahy byly definovány na základě výsledků pravidelného ročního hodnocení zaměstnanců a závěrů analýzy vzdělávacích potřeb, která byla provedena v rámci přípravné fáze projektu. Více o činnosti Centra evropského projektování najdete na webu www.cep-rra.cz.
Finanční pomoc MMR zaplaveným oblastem Lidé a obce z povodněmi postižených oblastí mohou žádat o rychlou finanční pomoc ministerstvo pro místní rozvoj. Úřad na ni má v tuto chvíli připraveno 107 milionů korun. V případě potřeby bude ministerstvo žádat vládu ČR o další navýšení této částky. Pro občany je připravený příspěvek 30 000 korun na obnovu základního vybavení domácnosti. Lidé ze zaplavených oblastí o něj mohou požádat ministerstvo pro místní rozvoj pomocí jednoduché žádosti prostřednictvím starosty obce.
V obci musí být vyhlášen minimálně třetí stupeň povodňové aktivity. „Aktuálně mohou lidé žádat o příspěvek 30 000 korun do konce listopadu. Ostatní formy pomoci jsou k dispozici bez časového omezení. O dalších penězích
na povodňové škody budu ještě jednat s vládou ČR,“ uvedl ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský. Občané mohou žádat také o finanční příspěvek ve výši 150 000 korun, pokud trvale bydleli v bytě, který je určen k demolici. Příspěvek je možné získat na jednu bytovou jednotku, poskytuje ho krajský úřad na základě písemné žádosti, kterou za občana na ministerstvo pro místní roz-
voj podá starosta obce. V obci musí být vyhlášen stav nebezpečí nebo nouzový stav. Pro obce i občany je rovněž k dispozici dotace na úhradu nákladů na demolici stavby, kterou poničila povodeň. Výše dotace plně pokrývá místně obvyklé náklady spojené s demolicí. Pro obce je dále určena dotace až 200 000 korun na nákup a výstavbu ubytovacích jednotek. Mohou o ni žádat obce, na
jejichž území byl vyhlášen minimálně třetí stupeň povodňové aktivity. Náhradní ubytování pro občany musí splňovat minimální standart zahrnující WC, rozvody vody a elektřiny. Obce mohou také získat dotaci až 1 150 000 korun na výstavbu tzv. povodňových domků. Na rekonstrukci a výstavbu nových dopravních komunikací, veřejných prostranství, staveb a zařízení v majetku obcí a krajů je určený program Obno-
va obecního a krajského majetku postiženého živelní nebo jinou pohromou. Občanům a obcím jsou k dispozici i nízkoúročené úvěry na opravy a pořízení bydlení Státního fondu rozvoje bydlení. Jednoduché žádosti o dotace jsou dostupné na stránkách ministerstva pro místní rozvoj. Starostům poskytne bližší informace ing. Lenka Novotná na tel. č. 224 861 704 nebo na adrese
[email protected]. (mmr)
KARLOVARSKÝ KRAJ
KN | srpen 2010 |
Žadatelé v kraji jsou nadprůměrně úspěšní Karlovarský kraj čerpá evropské dotace v rámci regionálních operačních programů v NUTS II Severozápad, kam patří společně s Ústeckým krajem. V tuto chvíli může vstoupit do čtrnácti operačních programů a iniciativ. „Objektivně, u programů, které jsou alokovány na menší počet regionů, nikoli celorepublikově, ale například na 2-3 regiony, ale víme, že žadatelé z Karlovarského kraje podávají velmi kvalitní projekty a v konkurenci ostatních krajů jsou nadprůměrně úspěšní. Výborným příkladem v tomto směru jsou například přeshraniční programy OP Cíl 3 Česko saská spolupráce a Česko Bavorská spolupráce,“ říká Josef Novotný.
TÉMA Regionální operační program NUTS 2 Severozápad patří dle vyjádření hejtmana mezi ty úspěšnější z pohledu zasmluvnění dotačních prostředků (kolem 60 % z celkové alokace). Vzhledem k systému etapových plateb však nedošlo k tak velkému pokroku v objemu proplacených prostředků (přes 10 % alokace). Ten má být mnohem výraznější v průběhu podzimu, kdy dojde k proplácení buď dílčích etap, nebo celých projektů ukončených k 30. 6. 2010. V rámci regionu Severozápad bylo zasmluvněno více než 12 mld. Kč (dotace Regionální rady), proplaceno bylo téměř 2,5 mld. Kč. Z toho v Karlovarském kraji je zasmluvněno přes 4 mld. Kč a proplaceno více než 0,9 mld. Kč. A jak jsou tyto prostředky v Karlovarském kraji využívány? Jako příklad je podle Josefa Novotného možné uvést
ROP SZ, kdy bylo v roce 2009 v rámci v kraje nasmlouváno celkem za 1,9 mld. Jedná se například o projekty Cyklostezka Ohře, Dopravní terminál Sokolov, Projekt revitalizace Centra vzdělávání ISŠTE Sokolov, Interaktivní galerie Karlovy Vary - Becherova vila, Modernizace letiště Karlovy Vary - III. etapa, 2. část, Rozvoj dopravní infrastruktury silnic II. a III. třídy v Karlovarském kraji - I. Etapa, Centrum technického vzdělávání (CTV) Ostrov.
akcí by se zpozdila a byl by tím částečně limitován a v čase posunut další rozvoj,“ myslí si Josef Novotný. Podle jeho informací o vývoji kohezní politiky od roku 2014 se ale nezdá, že by dotační politika EU už dále neexistovala. „Bude se ale samozřejmě jednat o jiné prioritní oblasti a důraz bude kladen na spíše na tzv. „měkké“ aktivity - tedy budou zásadním způsobem limitovány dotace na ryze investiční projekty. Je i možné, že se „evropské peníze“ budou ve vět-
ším množství přerozdělovat pomocí jiných nástrojů, tedy například formou zvýhodněných úvěrů apod. Stavět ale rozvoj regionu a investiční akce pouze na dotační politice by ale nebylo zcela správné, což si uvědomuje i Karlovarský kraj, a proto k dotační politice přistupuje velmi zodpovědně a každou z realizovaných akcí dlouhodobě plánuje,“ doplňuje hejtman. Podle Novotného je principem dotační politiky EU kofinancovat akce a projekty, které by se
v daném území a daným subjektem realizovaly i bez finanční podpory EU. „Dotace jsou Karlovarským krajem v principu chápány jako finanční pomoc přispívající k rychlejší realizaci aktivit, které by se v území stejně musely realizovat. Bez dotační politiky by tato realizace byla ale mnohem dlouhodobější. Jednoduše tedy, jedná se tedy o element velmi důležitý, ale musí být chápán jako v zásadě pouze doplňkový,“ říká k dotacím Josef Novotný. Jana Bartošová
OMEZENÍ DOTACÍ BY ZPOZDILO INVESTICE Osud evropských dotací je však od roku 2014 nejistý. Co by znamenalo pro kraj, kdyby se finanční injekce z EU výrazně změnšily nebo dokonce zastavily? „V případě, že by nebylo možné čerpat finanční prostředky se strukturálních fondů, případně dotace vůbec, realizace mnohých z dlouhodobě navrhovaných - zejména investičních
Jedním z příkladů úspěšného využití evropských dotací je modernizované letiště v krajském městě. foto: Karlovarský kraj
9
STRUČNĚ A JASNĚ ● Do Karlovarského kraje zavítali čínští novináři. Osmičlenná skupina televizních reportérů, fotografů a redaktorů si během víkendu prohlédla nejzajímavější místa Karlových Varů a Mariánských Lázní. Jejich návštěvu inicioval hejtman Josef Novotný při své pracovní cestě do partnerského Changpingu. ● Nadace Partnerství podpoří ekologické projekty. V grantech jim rozdělí celkem 1,6 milionu korun. Až 300 tisíc korun na projekt podporující ochranu životního prostředí mohou získat občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, nestátní neziskové organizace, nadace nebo nadační fondy. Uzávěrka žádostí o dotaci je 1. října. ● Příliš nadšení v kraji nevzbudilo ministerské stop některým dopravním stavbám. Ministr dopravy Vít Bárta mimo jiné rozhodl o zastavení výstavby R6 mezi Bošovem a Lubencem. Stavba rychlostní komunikace přímo na území kraje má sice pokračovat, nicméně zastavení budování tohoto úseku se kraje i tak dotkne. „Všechny úseky R6 jsou důležité a zastavení každého z nich má vliv na další rozvoj Karlovarského kraje. Z toho důvodu se budeme snažit všemi možnými způsoby apelovat na to, aby stavba pokračovala,“ řekl náměstek hejtmana Petr Navrátil.
ÚSTECKÝ KRAJ
Čerpání z fondů: přibývá úspěšných projektů Modernizace a rozvoj Ústeckého kraje v současnosti velkou měrou závisí na investicích, které se v kraji uskuteční. Ovšem potřebné finanční prostředky na tyto investice je stále obtížnější sehnat. Proto jsou tu evropské fondy.
TÉMA Finanční prostředky z EU, konkrétně z Evropského fondu pro regionální rozvoj, se do Ústeckého kraje dostávají přes Regionální operační program Severozápad, do kterého spadá kromě Ústeckého také ještě Karlovar-
ský kraj. Od roku 2007, kdy ROP Severozápad zahájil svou činnost, byly uzavřeny smlouvy o poskytnutí dotace za přibližně 13 miliard korun. „Od začátku fungování ROPu jsme na pracovištích v Ústí nad Labem a v Karlových Varech přijali více než 600 projektů, přibližně 200 jich pak prošlo úspěšně hodnocením a bylo podpořeno dotací,“ řekl předseda Regionální
rady regionu soudržnosti Severozápad a bývalý hejtman Ústeckého kraje Jiří Šulc. A do čeho jde v kraji nejvíc peněz? Stejně jako v ostatních krajích i zde spolyká nejvíc peněz doprava, a to především modernizace a rekonstrukce krajských silnic II. a III. třídy. Značné finanční prostředky však putují také do oblasti revitalizací měst a obcí. Z ROP SEVEROZÁPAD PROPLACENY DVĚ MILIARDY Přestože se čerpání zlepšuje, stále ještě není ideální a kraj se za-
tím nemůže zařadit mezi ty nejúspěšnější regiony. Za minulé programové období 2004 – 2008 získal jen samotný Ústecký kraj z celkových dotací pro celý region více než 885 milionů korun z evropských peněz hlavně na dopravní infrastrukturu a rekonstrukce zařízení ve správě kraje – ÚSP, domovy, kulturu a památky. Kraj i celý ROP Severozápad se samozřejmě snaží situaci ohledně čerpání zlepšovat. Konkrétně to znamená hlavně překonávat byrokratickou bariéru. „Samozřejmě, že snahou Ústeckého kraje a jistě i všech dalších žadatelů a předkladatelů projektů je získat v tomto plánovacím období co nejvíce evropských peněz, „štědré“ dlaně EU už nebudou moc dlouho otevřené. Proto bude i ÚK pomáhat žadatelům s tvorbou projektů, ekonomickými rozvahami i s tím, aby finální žádosti měly všechny požadované náležitosti,“ prohlásil již dříve mluvčí kraje Zbyněk Šebesta. V současnosti je čerpání z evropských fondů zhruba v polovině. Na konci května bylo v ROP Severozápad překonána hranice dvou miliard korun proplacených realizátorům úspěšně dokončených projektů. Z KONKRÉTNÍCH PROJEKTŮ
Za peníze z EU byla zrekonstruována například budova gymnázia v Rumburku.
zdroj: www.pracom.cz
Peníze z ROPu začínají být v Ústeckém a Karlovarském kraji vidět, pomáhají zlepšit život lidí na mnoha místech regionu. Stá-
le rychleji se zvyšuje i objem proplacených prostředků. Z konkrétních akcí lze jmenovat například projekt okružní křižovatky u Lovosic a napojení k budovanému mostu přes Labe, na který šly ještě v rámci Společného regionálního programu celkem 324 miliony korun.V současném programovacím období šly peníze z ROP Severozápad například na rekonstrukci Gymnázia Rumburk s dotací 53 milionů korun, rekonstrukci domova důchodců a ÚSP v Krásné Lípě s dotací 48,8 milionu nebo rekonstrukce silnice z Údlic do Klášterce nad Ohří s dotací 270 milionů korun. „Díky dotacím se rozeběhla řada akcí, které města a obce z vlastních zdrojů léta odkládaly. Navíc investice podpořené z ROP Severozápad v době ekonomického propadu částečně tlumí dopady krize regionu a pomáhají brzdit růst nezaměstnanosti,“ doplnil Jiří Šulc. Peněz z ROP Severozápad využívají i města. Například Ústí nad Labem díky dotacím modernizuje městský park, muzeum i budovu magistrátu a Děčín s podporou ROPu rekonstruuje zámek. Podle Šulce ale peněz využívá i kraj. „Dotace jsou využívány například při rekonstrukcích silnic druhé a třetí třídy, modernizaci škol nebo podpoře rozvoje cestovního ruchu,“ V roce 2010 by měl ROP Severozápad rozdělit mezi žadatele další 3,5 miliardy korun. Filip Appl
STRUČNĚ A JASNĚ ● Ústecký kraj má svoje konto povodně. Občané i firmy mohou příspěvky posílat na účet 22229922/0800 vedený u České spořitelny až do konce října. Vybrané prostředky budou použity na odstraňování povodňových škod. Dary do rozpočtu kraje určené na stejný účel je možné také předávat přímo na pokladně krajského úřadu. ● V polovině srpna zamítl pražský městský soud žalobu ekologické organizace Děti Země proti stavebnímu povolení vydanému na kilometrový úsek dálnice D8 v Českém středohoří. Přestože v tomto úseku stále chybí některá důležitá povolení a není možné začít s kompletní dostavbou, rozsudek je pro budoucnost komunikace velmi důležitý. Více se výstavbě dálnice věnujeme v Ekonomice na straně 16. ● Děčínsko bylo v rámci Ústeckého kraje lokalitou nejvíce postiženou povodní. Hejtmanka kraje Jana Vaňhová odhaduje škody po záplavě na 1,5 miliardy korun. Pro kraj jsou podle ní největším problémem chybějící mosty. Peníze kraji chybí: „Hledáme rezervy, hledáme prostředky a budeme zvažovat, které investice pozastavíme, nebo některé nebudeme vůbec vypisovat,“ uvedla hejtmanka Vaňhová.
10
KN |srpen 2010 |
NUTS II SEVEROVÝCHOD
Kraje konečně dělají systematickou regionální politiku „Optimální by bylo získat 70 procent prostředků, které dnes máme z Unie k dispozici,“ říká Radko Martínek, hejtman Pardubického kraje, který už druhým rokem předsedá Regionální radě regionu soudržnosti Severovýchod a zároveň za Asociaci krajů České republiky vyjednává podmínky čerpání evropských dotací po roce 2013. ROP Severovýchod patří k nejrychleji čerpajícím operačním programům v České republice. Čím si tento úspěch vysvětlujete? V těchto dnech proplácíme už pátou miliardu z ROP Severovýchod. Přitom ta první odešla příjemcům dotace teprve před rokem. Tempo se opravdu zrychlilo, což přičítám zejména loňské změně v systému financování, která usnadnila žadatelům cestu k čerpání dotací. Zavedli jsme také důkladné a včasné kontroly dokumentů přiložených k žádosti o platbu. Ty pak nezdržují při vyplácení dotací. Roli hraje také velký zájem žadatelů. Většinou máme výrazný přebytek registrovaných projektů. Nabízí se otázka, zda by se nedal více než sedmnáctimiliardový rozpočet ROP Severovýchod navýšit a uspokojit tak více žadatelů? V první fázi jednáme s Evropskou komisí o dalších šesti miliardách korun pro ROPy. Žádali jsme také bývalou vládu o převedení třinácti miliard z operačních programů, které tak rychle nečerpají, ve prospěch ROPů. Vláda však nestihla žádost projednat, a tak
zmiňované přerozdělení prostředků znovu otevřeme. Pokud se skutečně podaří další prostředky získat, jak s nimi naložíte? Očekávám, že v roce 2015 budou dotace z ROPů vyčerpány. Pak bude třeba překlenout složitou dobu k dalšímu programovacímu období. Část prostředků bychom rádi uplatnili v rámci finančního nástroje Jessica. S tím je spojen i plánovaný úvěr od Evropské investiční banky. Pomoci chceme zejména městům, obcím a také školským zařízením i nemocnicím, aby získaly mnohem levnější úvěry. Evropská komise upozornila počátkem června na obecné problémy velkých měst s čerpáním dotací z Unie. Proč mají krajské metropole s dotacemi problémy? Čerpání předcházela důkladná příprava integrovaných plánů rozvoje velkých měst. Dnes mají jasnou koncepci s dlouhodobým výhledem. Stanovených vizí se ale musí projektoví manažeři držet, což je, jak se ukazuje, problém. Buďme ale spravedliví. Velká města mají podstatně složitější postupy a změny v projektech než kterýkoliv jiný příjemce dotace.
Za Asociaci krajů vyjednáváte s Evropskou komisí podmínky dalšího programovacího období. Co tedy plánujete? Zatím připravujeme vnitřní organizační strukturu, kterou jsme koncem června schválili na Asociaci krajů. Naše vyjednávací komise definuje budoucí kohezní politiku krajů, chceme jednat s vládou, protože je to životně důležitá otázka nejen pro kraje, ale pro celou Českou republiku. Optimální by bylo získat 70 procent prostředků, které dnes máme z Unie k dispozici. Jak by se měly regiony připravit na budoucí programovací období? Co dělat stejně jako dosud a čemu se naopak vyhnout? Těžko radit, protože dosud nevíme ani my, ani Evropská komise, na jakou oblast rozvoje bude kladen důraz. Platí však obecné pravidlo, že je třeba připravit projekty, které směřují k ekonomickému rozvoji území. Jaká bude, podle vás, úloha regionů po roce 2015? Zatím nemám představu. Myslím ale, že se stávající struktura osvědčila. Kraje konečně dělají systematickou regionální politiku, v níž je třeba pokračovat. S Radko Martínkem hovořila Eva Jouklová
ČESKÁ REPUBLIKA
Nejzáhadnějším místem v Česku jsou Trosky Které místo je nejtajuplnější, vztahují se k němu legendy, skrývá pod slupkou velkou záhadu či rituální vraždy… Míst, ze kterých běhá mráz po zádech, vybrali svým hlasem čtenáři hned několik. Patří mezi ně například světélkující chodba a přízraky Jihlavského podzemí, Býčí skála spojená s rituálními vraždami a hrad Houska s pekelnou bránou. Na chuť si přijdou i milovníci vampýrů. velmi dobře ukrytý, dodnes se jej nepodařilo objevit.
CzechTourism vyhlásil na stránkách www. kudyznudy.cz anketu, ve které mohli čtenáři od 3. 7. do 19. 7. hlasovat o žebříčku devíti nejzáhadnějších míst v Česku. První příčku obsadil se ziskem 28 % hlasů hrad Trosky, druhé místo patří s počtem 15 % Jihlavskému podzemí. Bronzovou medaili si odnáší podzemní továrna Rabštejn, kterou za nejtajemnější místo považuje z 904 hlasujících 14 % lidí. 1. Hrad Trosky Trosky jsou jednou z dominant Českého ráje. Hrad tvoří dvě věže Baba (47 m) a Panna (57 m). Pověst vypráví o staviteli Čeňkovi z Vartenberka, který nechal kvůli tajnému zásobování a možnosti úniku vybudovat podzemní chodby a jeskyně. V chodbách je k vidění mnoho varovných nápisů, psaných dokonce i švabachem. Podle svědectví obyvatel z doby před 2. světovou válkou chodba ústí k podzemnímu jezírku. Za ním mají být nízké, železem pobité dveře vedoucí k nikdy neobjeveným pokladům. V podzemí hradu by tak dodnes měly být ukryty cennosti loupeživých rytířů Šofa a Švejkara a také Oty z Bergova, který se roku 1415 podílel na vyloupení Opatovického kláštera. Vstup do podzemí z hradu je ale
2. Jihlavské podzemí Svítící chodby, tajemné stíny, děsivý chlad a přízraky. To vše patří k Jihlavskému podzemí. Chodba by měla nejvíce světélkovat za podzimních dešťů a jarního tání. Otázkou zůstává, jestli zde světélkuje fosfor, který se uvolnil z koster nad chodbou pohřbených mnichů, nebo radioaktivní horniny. Katakomby jsou 25 km dlouhé a na nejhlubším místě 13 metrů hluboké. Není proto divu, že má po Znojemském podzemí druhou největší síť podzemních chodeb. Chodby vznikly propojováním sklepů, které byly od konce 14. století tesány ve skále. 3. Podzemní továrna Rabštejn Soustava podzemních prostor se nachází v okolí České Kamenice a Jánské. Továrna vznikla vyhloubením v pískovcových skalách a byla během druhé světové války používána společně s okolními povrchovými objekty nacistickým Německem k válečné letecké výrobě. Od srpna 1944 do dubna 1945 zde vězňové vyrubali kolem 17,5 km3 podzemních prostor. Při práci jich podle nacistických záznamů přišlo 80 o život. Kolik dělníků zde ale zahynulo doopravdy, se asi nikdy nepodaří vypátrat. 4. Býčí skála v Moravském krasu Pokud vás láká místo s negativní energií, kde byly spáchány rituální vraždy, na-
vštivte Býčí skálu. Proslulá je tzv. Halštatským pohřbem, který v 19. století odkryl Dr. Jindřich Wankel. Jednalo se o pohřeb vznešené osobnosti z 5. století př. n. l., kterou muselo do říše mrtvých následovat také čtyřicet mladých dívek, sloužící a koně. Tělo nebožtíka bylo spáleno na hranici, ostatní mučeni. Useknuté ruce dívek se našly na kamenném oltáři, další ženy měly rozseklé nebo uťaté hlavy. Mrtvoly zůstaly ležet tam, kde se zhroutily. V současné době se v jeskyni nachází téměř dva tisíce netopýrů, kteří zde zimují. 5. Zřícenina hradu Potštejn Hrad nechal kolem roku 1287 postavit Půta z Potštejna. Potštejn se skládá z vnitřních obytných budov, vlastního hradu a tří podkovovitých hradeb. Nachází se zde také barokní kaple sv. Schodů, která byla později zasvěcena sv. Janu Nepomuckému, a poslední kaplička křížové cesty. Pověst vypráví o loupeživém rytíři Mikuláši, který zde měl ve 14. století ukrýt svůj lup. Poklad později ve zpustlém hradu hledal pětatřicet let hrabě Chamaré tak usilovně, že hrad poddoloval. Pátrání po hradním pokladu, který dosud nikdo nenašel, inspiroval spisovatele Aloise Jiráska k sepsání románu Poklad. 6. Kounovské kamenné řady Dva a půl tisíce velkých kamenů naskládaných do rovnoběžných řad. Tento pohled nabízí lokalita mezi Rakovníkem a Louny. Na ploše o rozloze přibližně 11 hektarů existuje 14 téměř úplných řad kamenů, přičemž nejdelší měří 350 metrů. Kameny, které svým uspořádáním připomínají slavné řady menhirů v bretaňském Carnacu, objevil na vrchu Rovina severně od Kounova v roce 1934 učitel Antonín Patejdl. Zau-
jalo ho, že mu při jejich počítání běhá mráz po zádech. Jejich vznik je datován zhruba do období sedmého století před Kristem. Jakou úlohu však měly? Sloužily kounovské řady jako chrám k uctívání Slunce, pohanský kalendář, systém polních mezí či navigační systém UFO? Na tom se odborníci stále neshodli. Jisté je, že musely být na místo dopraveny. Jsou totiž mnohem staršího původu než kopec. 7. Klášter Rosa Coeli 8. Dolní hřbitov ve Žďáru nad Sázavou 9. Krudum u Slavkovského lesa Další nejzáhadnější lokality doporučili sami hlasující. Nejčastěji se v tipech objevil Hrad Houska, který je opředen pověstí o průrvě do pekla a odsouzenci, který byl do ní spuštěn. Dodnes se neví, kde se pekelná brána nachází, podle pověsti ji však střeží hrůzostrašný mnich bez obliče-
je. Dalším zajímavým místem je Znojemské podzemí, jedno z nejrozsáhlejších podzemních labyrintů v Evropě. V nově vytvořené prohlídkové trase najdete pohádkové postavy, alchymistickou dílnu, oživlé skály či ukázku vězeňských kobek. Propast Macocha s sebou nese smutnou a pravdivou historii. Svůj název získala po maceše, která svrhla nevlastního syna do rokle. Čí rukou za svůj hrůzný čin smrtí zaplatila, si však můžeme jen domyslet. V některých pověstech se uvádí, že když si později macecha uvědomila, co udělala, vrátila se k propasti a vrhla se dolů. Syna, kterému se podařilo zachytit se o větev, vytáhl nad propast jeho otec, který se jej vydal hledat. V jiných vyprávěních se ale dočteme, že po vytažení Martínka z propasti svrhli macechu dolů lidé z Vilémovic. Mgr. Malvína Němečková, mediální oddělení, CzechTourism
INZERCE
100453_Inzerce_srpen_KN.indd 1
KN | srpen 2010 |
11
6.8.10 16:42
12
LIBERECKÝ KRAJ
KN |srpen 2010 |
STRUČNĚ A JASNĚ ● Také Liberecký kraj, který silně zasáhly povodně začátkem srpna, zřídil povodňové konto. Přispívat lze na účet číslo 99111199/0300. V době naší uzávěrky na konto dorazily příspěvky v celkové výši přes milion korun. Kraj zároveň pro své občany zavedl povodňovou infolinku. Lidé mohou telefonovat na číslo 485 226 999. ● Velká voda napáchala na krajských silnicích škody za 1,5 miliardy korun. Nejvíc záplavy odnesly mosty, řada z nich byla stržena. Hejtman Stanislav Eichler si v této souvislosti postěžoval na zablokovaný záměr opravit je. „Když jsme se snažili získat loni úvěr ve výši půl miliardy, na jejich opravu, sesypala se na nás opozice. Kdyby se to povedlo, možná jich voda nemusela strhnout padesát, ale možná jen tři,“ konstatoval. ● S vážnými existenčními potížemi se kvůli povodním potýká textilka Damino CZ z Frýdlantu. Velká voda tady poškodila výrobní linky a zlikvidovala jedinou příjezdovou cestu do závodu. Společnost tvrdí, že pokud do čtrnácti dnů nebude postaven nový most, nebude mít na další provoz. Škody firma vyčíslila na 300 milionů korun, pojištění ji ale kryje pouze desetinu této částky. Kdyby firma zkrachovala, o práci by přišlo 150 lidí.
Úspěšným žadatelem může být i malé město Chrastava, město vzdálené dvanáct kilometrů od krajského Liberce, se stalo v dubnu dějištěm ROPfóra 2010, které v rámci Libereckého kraje uspořádala Regionální rada regionu soudržnosti Severovýchod. „Chrastava získala několik dotací na své projekty z Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod. Proto jsme se rozhodli tyto projekty představit veřejnosti a upozornit tak na úspěšného žadatele, kterým může být i malé město,“ řekl ředitel Úřadu Regionální rady Zdeněk Semorád, který na akci doprovázel hejtmana Libereckého kraje a prvního místopředsedu Regionální rady Stanislava Eichlera.
TÉMA Hejtman tak na území Libereckého kraje zahájil výstavu hotových projektů, poté si prohlédl rekonstruované Centrum volnočasových aktivit, jeden z dotovaných projektů z ROP Severovýchod a podepsal smlouvu, která se týká druhé etapy rekonstrukce Pobřežní ulice v Chrastavě. „Nyní již nic nebrání registraci projektu na Úřadě Regionální rady v rámci 19. kola výzvy. Investorem je kraj, tak jako v případě první etapy, která už byla v Chrastavě dokončena. Opět tedy žádáme o dotaci a věříme, že potřebných 46,5 milionu korun získáme,“ uvedl hejtman Eichler. Podle starosty Michaela Canova je tento projekt dopravní stavbou desetiletí. „Připravujeme ho spolu s krajem už velmi dlouho. Na rok 2011 a 2012 plánujeme i třetí etapu rekonstrukce ulice ve směru na Frýdlant. Zatím ale probíhají složitá jednání o výkupech pozemků,“ doplnil starosta. Hejtman a další hosté akce se seznámi-
li i s ostatními projekty města, které jsou názorným příkladem pomoci evropských dotací. Kromě rekonstrukce objektu č.p. 407 na Centrum volnočasových aktivit a zmiňovaných silničních staveb se jedná o terminál u železniční stanice či rekonstrukci autobusového nádraží. UNIE PŘISPÍVÁ AŽ DEVADESÁTI PROCENTY Mezi další významné projekty dotované z pěněz Evropské unie patří například Cyklostezka Lázně Kundratice - Lesní Domky. Trasa je ideálním místem pro cyklovýlety v Euroregionu Nisa a MAS Podralsko. Cyklostezka rovněž přispěla k zvýšení bezpečnosti provozu. Dříve se totiž musela k jízdě na kole využívat komunikace třetí třídy. Stezka tak oddělila cyklistickou a silniční dopravu. Náklady byly 5,6 milionu korun, z toho přes čtyři a půl milionu přispěly fondy EU. Na dokončení modernizace teprve čeká Městský úřad v Jablonném v Podještědí. Ten sídlí ve dvou sousedících budovách, které v současné době již nevyho-
V příštím roce by měla být dokončena rekonstrukce obou budov městkého úřadu v Jablonném v Podještědí. zdroj: MÚ Jablonné vují potřebám pro městský úřad. Město proto zmodernizuje obě budovy, které budou bezbariérově přístupné, nízkoenergetické a nově prostorově uspořádané. Dokončením projektu se zvýší také efektivita a kvalita vykonávaných činností městského úřadu. S dokončením modernizace se počítá v červnu příštího roku, ani tato stavba by nemohla pro-
běhnout bez příspěvků Evropské unie. Z celkových nákladů necelých 23 milionů korun je z evropských fondů hrazeno přes devatenáct a půl milionů korun. Nemocnice v Jablonci nad Nisou vybudovala nové pracoviště magnetické rezonance pro základní vyšetření mozku, páteře a pohybového aparátu, kardiovaskulárního systému, břicha, malé pán-
ve a také funkční vyšetření mozku. Pracoviště se skládá z vyšetřovny s přístrojem, ovladovny, technické místnosti magnetické rezonance, popisovny, dvou svlékacích boxů a přípravny pacienta. Z celkových nákladů ve výši 46.5 milionu šlo do modernizace nemocnice z Evropské unie 39,5 milionu korun. Michal Tillgen
KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ STRUČNĚ A JASNĚ ● První návštěva nového polského prezidenta Bronislawa Komorowského v ČR se uskutečnila na půdě Královéhradeckého kraje. Nejvyšší představitel Polska se společně s českým prezidentem Václavem Klausem a hejtmanem kraje Lubomírem Francem zúčastnil tradiční svatovavřinecké pouti na Sněžku. Oba prezidenti se neformálně setkali na česko-polské hranici, která nejvyšším vrcholem prochází.
● Pomoc povodněmi postiženým oblastem zaslal i Královéhradecký kraj. Milion korun zaslal do Libereckého kraje, peníze jsou určeny obcím na odstraňování škod po velké vodě. Kraj navíc poslal do oblasti balenou pitnou vodu a čistící prostředky za celkem sto tisíc korun. ● Na přelomu srpna a září bude vyhlášeno výběrové řízení na nákup bezbariérových pantografů. Ty chtějí koupit České dráhy a provozovat na trati Pardubice – Hradec Králové – Jaroměř. Zakázka přesáhne částku 685 milionů korun, zčásti bude zaplacena z evropských prostředků.
Na dopravní stavby chce kraj letos čerpat 442 miliony Také pro Královéhradecký kraj jsou evropské fondy zásadním zdrojem finančních prostředků a v současnosti zřejmě hlavním důvodem, proč mohou kraj a subjekty na jeho území investovat v takové míře, jak je tomu dnes.
TÉMA Královéhradecký kraj patří společně s Pardubickým a Libereckým do Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod. ROP Severovýchod se jako každý regionální operační program zaměřuje na určitá témata. Zde to je především zlepšení dopravní dostupnosti a propojení regionů. Do toho patří modernizace veřejné dopravy, podpora rozvoje infrastruktury i služeb cestovního ruchu, příprava menších podnikatelských ploch a objektů a zlepšování podmínek k životu v obcích a na venkově především prostřednictvím zkvalitnění vzdělávací, sociální a zdravotnické infrastruktury. Na projekty ROP Severovýchod bylo Evropskou unií vyčleněno přes 656 milionů eur. A přesto, že se v prvních letech nedařilo čerpat tak dobře, jak si stát, kraj i Úřad Regionální rady regionálního operačního programu Severovýchod představovaly, je dnes značná část těchto peněz už vyčerpána. Konkrétně více než čtyři miliardy korun.
Z KONKRÉTNÍCH PROJEKTŮ Podle hejtmana kraje Lubomíra France bylo ke konci dubna podpořeno v Královéhradeckém kraji 139 projektů, které čerpají nebo mají přislíbeny unijní prostředky z ROP Severovýchod přesahující 3,2 miliardy korun. „K úspěšným žadatelům a příjemcům dotace patří například Dvůr Králové nad Labem,“ řekl hejtman Franc, který připomněl probíhající rekonstrukci tamějšího náměstí T. G. Masaryka a přilehlých komunikací, jeden z projektů podporovaných z ROP Severovýchod více než 74,6 milionu korun. Ve stejném městě navíc vznikl také jeden z největších kulturních projektů kraje – Safari kemp. Na ten čerpá akciová společnost ZOO Dvůr Králové dotaci z ROP Severovýchod přesahující 29,8 milionu korun. Jinak jsou ale, stejně jako v ostatních regionech, nejnákladnější oblastí investice do dopravní infrastruktury. Z těch současných projektů lze zmínit například rekonstrukci mostu u Vysoké nad Labem za 7,5 milionu korun. V loňském roce bylo nejviditelnějším projektem v oblasti dopravní infrastruktury autobu-
Nejúspěšnějším dopravním projektem loňského roku bylo autobusové nádraží ve Svobodě nad Úpou. zdroj: www.svs1.cz sové nádraží ve Svobodě nad Úpou, spolufinancované bezmála 31,7 milionu korun z ROP Severovýchod. Nádraží se totiž stalo jedním ze dvou vítězů TOP INVESTU, soutěže o nejlepší investiční záměr loňského roku. „Proměnili jsme zchátralou budovu v moderní terminál, integrující železniční i autobusovou dopravu. Bezproblémový přístup mají nyní k vlaku i autobusu také zdravotně postižení,“ řekl starosta města Milan Oravec. V letošním roce chce kraj získat na rekonstrukce silnic a další dopravní stavby z Evropské unie asi 442 miliony korun.
ÚSPĚŠNÝ JE I PROGRAM PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE Regionální operační programy jsou však jen jednou z možností, jak využívat fondy Evropské unie. Velmi využívaný je také například Operačního program přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika. Ten představuje další možnost pro kraj, jak realizovat důležité investice. V rámci tohoto programu bylo doposud schváleno již 51 projektů. Finance, které byly přiděleny těmto projektům už přesáhly částku 1,3 miliardy korun.
Více než polovina této částky náleží projektovým partnerům z Královéhradeckého kraje. Čeští partneři mají navíc nárok na dotaci ze státního rozpočtu. Zmínit lze také ještě evropské dotace, které Unie přidělila mikroprojektům schváleným v rámci Fondu mikroprojektů (oblast podpory 3.3). Doposud bylo schváleno již 156 mikroprojektů, kde žadatelem je subjekt z Královéhradeckého kraje. Finanční objem dotace přidělené těmto mikroprojektům dosáhl částky 70 milionů korun. Filip Appl
DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA
KN | srpen 2010 |
13
Další část Pražského okruhu bude otevřena v září Unikátní bude nejen stavebně, ale i systémem řízení dopravy Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD) schválilo definitivní harmonogram dokončení jihozápadního segmentu Silničního okruhu kolem Prahy. Podle tohoto harmonogramu bude nová část okruhu v délce přes 23 km uvedena do provozu 20. září 2010. U Slivence naváže na již provozovanou část Pražského okruhu Slivenec-Ruzyně, čímž budou komunikací dálničního typu spojeny dálnice D1 (směr Brno), dálnice D5 (směr Plzeň), rychlostní silnice R6 (směr Karlovy Vary) a rychlostní silnice R7 (směr Chomutov). „Otevření této stavby je nejvýznamnější dopravní počin posledních let. Úsek příznivě ovlivní dopravní situaci nejen v jižní části Prahy, protože urychlí provoz a značně uleví od tranzitního provozu Jižní spojce a Barrandovské spojce, ale i v celém středočeském regionu díky propojení plzeňské a brněnské dálnice,“ říká generální ředitel ŘSD Alfred Brunclík. Hlavní přínosy dokončené stavby 1. Dálniční propojení východu a západu České republiky 2. Odlehčení dopravy v Praze 3. Nejdelší most v ČR V současnosti již ŘSD přebírá prakticky hotové úseky 513 (Vestec – Lahovice) a 514 (Lahovice – Slivenec). Konají se zátěžové zkoušky konstrukcí podle technických předpisů a oživení, testy a ladění technologií, především vzduchotechniky tunelů, zařízení pro signalizaci a řízení provozu (telematické portály, proměnné značky) a vybavení rekonstruovaného Střediska správy a údržby dálnice Rudná a připojeného dispečinku Mirošovice. Na úseku 512 pokračují intenzivní stavební práce, protože jeho stavba byla oproti zbylým dvěma úsekům zahájena podstatně později. Původně totiž měly úseky 513 a 514 navazovat na stávající komunikaci II/101 od Modletic k Jesenici a úsek 512 (Vestec – D1) měl být dokončen později. Ze strany Středočeského kraje se však nepodařilo vytvořit podmínky pro vybudování obchvatu Jesenice. Bez řešení situace by nemohly úseky 513 a 514 uvedeny do provozu, proto ŘSD v roce 2008 urychleně dokončilo přípravu úseku 512, která trvala rekordně krátkou dobu a začaly stavební práce. „Rekordně rychlá pří-
prava úseku 512 od dálnice D1 k Jesenici znamenala zahájení stavebních prací prakticky rok po získání územního rozhodnutí,“ říká generální ředitel ŘSD Alfred Brunclík. Zároveň se stavební práce na Pražském okruhu v březnu 2010 rozšířily i o stavbu 515 (Slivenec – Třebonice) z roku 1983. Komplexní rekonstrukce započatá v březnu letošního roku již byla ukončena na levé části ve směru od dálnice D5 a v současnosti zhotovitelé intenzivně pracují v opačném směru. Tato rekonstrukce bude dokončena 31. 8. 2010. Veřejnost bude mít těsně před zprovozněním jižní části Pražského okruhu možnost seznámit se s celou trasou při dni otevřených dveří. Ten se uskuteční v sobotu 18. září 2010 v oblasti nejdelšího mostu u Zbraslavi; podrobnější informace týkající se organizace akce budou zveřejněny později. Základní fakta • 23 km novostavby Slivenec – Lahovice – Vestec – Modletice • komplexní rekonstrukce 7 km dlouhého úseku Třebonice – Slivenec • 2,5 km dlouhá estakáda přes Berounku a Vltavu • 1,7 km dlouhý tunel Lochkov • 1,9 km dlouhý tunel Cholupice • 425 m dlouhý most přes Lochkovské údolí • moderní liniové řízení dopravy • dvě rozsáhlá mimoúrovňová křížení – u Modletic (D1) a Zbraslavi UNIKÁTNÍ SYSTÉM ŘÍZENÍ DOPRAVY Otevíraný Pražský okruh bude vybaven nejkomplexnějším systémem řízení dopravy v Česku. Na
Lahovická estakáda a lahovický tunel. jednotlivých úsecích okruhu budou proměnné dopravní značky, světelné signály, informačními tabule, meteostanice, detekce dopravního proudu a další součásti, se kterými se řidiči mohli doposud setkat jen v zahraničí. Pražský okruh bude po svém dokončení důležitou součástí silniční sítě, a to jak v kontextu propojení dálnic a rychlostních silnic ČR, tak i dopravních vazeb v rámci celé střední a východní Evropy. Tomu odpovídá prognózovaná intenzita dopravy na jednotlivých stavbách, pohybující se od 60 do 90 tisíc voz/24 hodin. Zajištění vysoké úrovně bezpečnosti a plynulosti provozu je na takto důležité dopravní stavbě samozřejmostí. Na Pražském okruhu vznikne telematický systém řízení provozu, který bude přenášet do provozu aktuální dopravní informace a regulovat plynulost dopravy. Bude
jedním z prvků pro zvýšení bezpečnosti provozu při standardním provozním stavu a dále bude umožňovat efektivnější řešení nestandardních provozních stavů, jakými jsou například nehody, odstavená vozidla, problematické situace v tunelech a další.
torů dopravy, které jsou na Pražském okruhu rozmístěny v pravidelných intervalech. Po překročení zadané hodnoty intenzity dopravy, kdy hrozí kolaps a kongesce, dojde k postupnému omezení rychlosti dopravy. Podle ředitele ŘSD může na
• portály pro liniové řízení dopravy (omezení rychlosti, zákaz předjíždění nákladních automobilů), • proměnné orientační dopravní značení, • plánována je meteostanice, sčítače dopravy, hlásky tísňového
Pražský okruh bude vybaven nejkomplexnějším systémem řízení dopravy v Česku.
Schéma Pražského okruhu.
zdroj: Útvar rozvoje hlavního města Prahy
Systém bude fungovat automaticky. Dispečer na něj bude dohlížet. Možný bude i individuální zásah dispečera v případě nepředpokládaných událostí. „Cílem systému liniového řízení je i harmonizování dopravního proudu, tj. usměrnit vozidla do stejné rychlosti. A díky tomuto opatření dojde ke snížení vzdálenosti mezi vozidly a celkově dojde ke zvýšení kapacity komunikace,“ uvádí Alfred Brunclík. Toto řešení zvýší plynulost i bezpečnost provozu. Rychlost je možno omezovat v kroku po 20 km/h. Zároveň bude možné zakázat vjezd nákladních vozidel nad určitou hmotnost do levého (rychlého) pruhu dálnice a varovat řidiče o nebezpečí námrazy, smyku, nehody, kolony, práce na silnici apod. Systém vyhodnocuje on-line data z detek-
Pražském okruhu k nestandardním provozním stavům, jako je například zastavení vozidla pro poruchu a další, docházet poměrně často. Naopak mimořádné a havarijní události vyžadující operativní uzavírku provozního úseku (např. úplná uzavírka obou tunelových trub) jsou méně pravděpodobné, jejich důsledky však podle délky trvání ovlivní i širší území. Na okamžité a plánované provozní stavy budou podle připravených scénářů reagovat právě telematické systémy budované na Pražském okruhu a části D1. Systém řízení dopravy na Pražském okruhu je složen z následujících prvků dopravního značení: • informační portály (textová tabule),
foto: archiv
foto: archiv
volání, technologické vybavení tunelových staveb, řídící systém a další prvky. Zařízení bude fungovat na celém úseku Pražského okruhu mezi brněnskou dálnicí D1 až po plzeňskou D5 a dále ještě na D1 v úseku od Mirošovic ve směru do Prahy. „I zde totiž očekáváme intenzivní provoz, který dosahuje kapacitních limitů dálnice a v případě problémů na novém okruhu budou řidiči včas upozorněni, aby mohli jet po objízdné trase,“ doplňuje Alfred Brunclík. V Česku obdobné zařízení není dosud nainstalováno. Pražský okruh tedy bude po této stránce unikátem. Řidiči se s ním mohou setkat například na obchvatu Mnichova při cestách do Alp.
Příspěvek v rámci tématického seriálu „Rozvoj dopravní infrastruktury v České republice“.
14
KN |srpen 2010 |
STRUČNĚ A JASNĚ ● Rada kraje Vysočina rozhodla o pomoci povodněmi postiženým oblastem. Celkově zaslala 200 tisíc korun. Polovina částky odešla na účet Libereckého kraje, padesát tisíc získal Frýdlant a Hrádek nad Nisou. Peníze jsou určeny na krytí aktuálních potřeb – na nákup balené vody či hygienických potřeb. ● Region bude v polovině září hostit prezidentskou návštěvu. Po třech letech sem zavítá na pozvání hejtmana Jiřího Běhounka Václav Klaus s manželkou Livií. Ti navštíví mimo krajského města Jihlavy také například Ledeč nad Sázavou, Pelhřimov, prohlédnou si kozí farmu v Ratibořicích a řadu dalších míst. Prezidentský pár by měl na Vysočině strávit tři dny, během nichž navštíví dvanáct míst.
KRAJ VYSOČINA
Vysočina nebude mít s vyčerpáním peněz problémy Na Vysočině hrají fondy Evropské unie zásadní roli v rozvoji dopravní infrastruktury, cestovního ruchu a řady dalších oblastí. Největší problém nejen na Vysočině byl s proplácením dotací. Systém byl totiž pomalý a složitý. To se ale mění.
TÉMA Kraj Vysočina patří společně se sousedním Jihomoravským krajem do Regionálního operačního programu NUTS II Jihovýchod. Ten má, stejně jako ostatní ROPy, určité zaměření. V tomto případě jde o zlepšování dopravní dostup-
nosti a propojení regionu včetně modernizace prostředků veřejné dopravy. Doprava ale není jediným tématem. ROP se zaměřuje i na rozvoj infrastruktury a služeb cestovního ruchu, přípravu menších podnikatelských ploch a zlepšování podmínek k životu v obcích a na venkově především prostřednictvím zkvalitnění vzdělávací, sociální a zdravotnické infrastruktury.
Od července spustil ROP Jihovýchod nový systém proplácení dotací, který má urychlit a zpřehlednit celý proces žádání o dotaci z ROP. Ta největší změna se přitom skrývá ve způsobu placení. Až dosud museli žadatelé o dotaci své projekty nejprve zaplatit, a až později jim přišla dotace. KRAJ MÁ TÉMEŘ VYČERPÁNO Podle ředitelky Úřadu Regionální rady Marty Sargánkové umožní nový systém proplácet zatím nezaplacené faktury. „U projek-
● Deset milionů korun investuje kraj Vysočina do mediální podpory cestovního ruchu. V zahájené kampani chce oslovit tuzemské cestovatele a přilákat je do regionu. Chce na to využít propagaci v novinách, na internetu, v kinech a rádiích. Kampaň má dva cíle – přilákat turisty a zároveň jim sdělit, že se vyplatí pobýt v regionu déle než jeden den. ● První náměstek jihlavského primátora vyklidil kancelář a vrátil se ke své původní práci ředitele dětského domova. Důvodem konce jeho politické kariéry je lhaní policistům a novinářům při vysvětlování dopravních přestupků, kterých se dopustil. Radek Vovsík se proto rozhodl na svůj post rezignovat.
votnictví a dopravy. „V oblasti zdravotnictví jsou to především investice do nemocnic v Jihlavě, Pelhřimově, Novém Městě na Moravě nebo Třebíči,“ vysvětluje hejtman. „Dohromady šlo na tyto investice už více než půl miliardy korun.“ Velký balík peněz jde také na dopravní infrastrukturu. Postupně se rekonstruuje celá řada silnic v průměru za 100 až 120 milionů korun. „Nového povrchu se tak dočkala například silnice z Jihlavy do Třebíče. Budují se také obchvaty,“ doplnil hejtman. Nezapomíná se ale ani na ostatní oblasti. V seznamu příjemců podpory lze proto nalézt i projekty koupališť nebo kulturních center. Bezmála deset milionů korun už například dostal Western-Šiklův mlýn na zbudování strašidelného zámku s expozicí pohyblivých loutek a muzeem legend s infocentrem v Dolní Rožínce na Žďársku. Nejen Vysočinu pobouřila úvaha státu, že nebude kofinancovat projekty podpořené z regionálních operačních programů. Podle hejtmana Běhounka je to nesmyslné a způsobí to všem krajům obrovské problémy. Peníze, které najednou budou chybět, totiž kraj nemá a shánět je bude jen velmi těžce. „Dost nás šokovalo prohlášení státu, že přestane spolufinancovat projekty. Tím pádem nám v ROP Jihovýchod chybí 400 milionů korun na dofinancování již nasmlouvaných projektů, které budeme muset někde najít.“ Filip Appl
tů nad třicet milionů korun příjemce může přijít ke kontrole s fakturami na provedené práce. A po naší kontrole okamžitě peníze převedeme na jeho účet.“ To jednoduše znamená, že příjemce už nemusí v první řadě platit projekt ze svého. Což vedlo často k velkým průtahům a braní úvěrů. Podle Sargánkové se zároveň zrychlí proplácení peněz. „Nechceme tím nicméně říct, že region Jihovýchod je v čerpání dotací pozadu. Naopak se nám skutečně daří se držet na špici v České republice. Z celkové sumy dvaceti miliard už je už šest miliard korun na účtě příjemců. Čerpat přitom můžeme až do roku 2015,“ podotkla Sargánková. Podle ní je na Vysočině a v Jihomoravském kraji už dokončeno nebo rozděláno na pět set projektů. Že si kraj Vysočina stojí v čerpání poměrně dobře, potvrzuje i hejtman Jiří Běhounek. Podle něj nebude mít kraj problém s vyčerpání alokovaných financí. „Na Vysočině, potažmo v Regionálním operačním programu Jihovýchod jsme na tom dobře, máme již polovinu z 20 miliard vyčerpanou a ta druhá polovina už je téměř nasmlouvaná. Rozhodně nám nehrozí situace, která může za určitých okolností nastat u jiných celostátních operačních programů, totiž že bychom museli nějaké finanční prostředky vracet z důvodů jejich nevyčerpání.“ DO SILNIC ŠLY STOVKY MILIONŮ
Velké peníze jdou na Vysočině do nemocnic.
zdroj: kraj Vysočina
Podle hejtmana Vysočiny jde na Vysočině nejvíc peněz do zdra-
OLOMOUCKÝ KRAJ STRUČNĚ A JASNĚ ● Martin Tesařík, hejtman Olomouckého kraje se na podzim pokusí o získání senátorského křesla. Učiní tak společně se svými dvěma kolegy z Libereckého a Moravskoslezského kraje. Pokud by všichni tři uspěli, připojili by se ke čtyřem hejtmanům zvoleným do Poslanecké sněmovny. Polovina hejtmanů by tak kromě působení v regionu měla i svůj post ve vrcholné politice. ● K velmi rozumnému kroku přistoupilo město Uničov. To upravilo tržní řád a po pouličním prodeji zakázalo také prodej podomní. Obcházení domácností obchodníky nabízejícími cokoliv tak skončilo. Uničov se tak připojil ke Šternberku, ve kterém podomní prodej zakázali už v roce 2004. Inspiraci už čerpá i Olomouc, tady podobný krok radnice také zvažuje. ● Společnost provozující vrtulník pro Zdravotnickou záchrannou službu Olomouckého kraje vyměnila stroj. Vrtulník Bell 427 nahradila špičková helikoptéra Eurocopter EC 135T2+, kterou vyrábí německá společnost a zdravotnickou zástavbu na ní staví švýcarský výrobce. Do nové vzdušné záchranky se vejde jeden ležící a jeden sedící pacient, vrtulník může uhánět rychlostí téměř tři sta kilometrů za hodinu.
Hlavním přínosem jsou nová pracovní místa Více než 900 milionů na dopravu, úpravu veřejných ploch na venkově nebo na projekty podnikatelů v Olomouci schválil na jednání v červenci Výbor Regionální rady. „Jako hejtman Olomouckého kraje musím konstatovat, že naší povinností je udělat vše pro nastartování hospodářského růstu kraje a jako předseda Regionální rady musím hned druhým dechem dodat i nastartování růstu celého regionu soudržnosti Střední Morava,“ řekl vloni hejtman Olomouckého kraje Martin Tesařík.
TÉMA „Chceme napomoci rozvoji znalostní ekonomiky, informačních a komunikačních technologií a rozvoji cestovního ruchu především pro jejich přínos ke vzniku pracovních míst, ke skutečnému ekonomickému rozvoji,“ pokračoval hejtman. Díky dotacím z evropských fondů se tak dočká rekonstrukce silnice ve Velkém Týnci s investicí 42 milionů korun nebo průtah obcí Roštín za 36,8 milionu korun. Nová přeložka silnice za 17 milionů bude například vybudována v obci Sušice. Oba kraje regionální rady, tedy Olomoucký i Zlínský, získají na úpravu silnic více než 170 milionů korun. Další 232 miliony budou investovány do integrovaných dopravních systémů a přestupních terminálů a zastávek veřejné dopravy. Ve Šternberku bude například revitalizováno autobusové nádraží za 16,5 milionu korun, v Bystřici pod Hostýnem zase budou revitalizovány
přestupní terminály za 22 miliony korun. PŘIBUDOU VLAKY ZA STOVKY MILIONŮ Za více než 300 milionů korun pořídí České dráhy pro území střední Moravy nové vlakové soupravy. V Olomouckém kraji budou nasazeny dva moderní vozy na regionální trati Olomouc – Nezamyslice, jeden vůz pak připadne na trať Šumperk – Zábřeh na Moravě. Největší poptávka byla po projektech na podporu fyzické revitalizace veřejných ploch na venkově. Z 85 projektů jich bylo kvůli omezeným financím podpořeno pouze 19. Mezi úspěšné příjemce patří například obec Smržice s projektem za 9,8 milionu korun, Velká Bystřice za téměř deset milionů nebo obec Fryšták ve stejné hodnotě. V rámci uskutečňování programu Bezbariérová a bezpečná Litovel se podařilo za přispění finančních prostředků Evropské unie upravit autobusové zastávky veřejné dopravy. Konkrétně se jedná o snížení nájezdů k vozovce pro vozíčkáře a handicapo-
Autobusové nádraží ve Šternberku teprve na svou rekonstrukci čeká. vané, osazení signálních varovných pásů a vodicích linií pro nevidomé a slabozraké na přechodech pro chodce. Z peněz Evropské unie budou profitovat také podnikatelé v cestovním ruchu v Olomouci. Ti na své projekty získali dotaci ve výši 73 milionů korun. Nově v Olomouci vznikne jezdecký areál s ubytováním Jízdárna Lazce za 25,1 milionu korun nebo například penzion Arigone za 22,5 milionu korun, za zmínku stojí také penzion Na Návsi za více než de-
set milionů korun. Žadatelé mají v tuto dobu pouze schválen příslib dotace. Podmínkou je dopracování zbývající části projektové dokumentace, jedná se o takzvanou druhou etapu administrace projektů. Poté, co ji zpracují, nebude už nic bránit tomu, aby byl projekt definitivně schválen, s žadatelem podepsána smlouva o poskytnutí dotace a evropské peníze mohly přitéct do regionu prostřednictvím Regionální rady soudržnosti. „Regionální rada patří mezi významné institu-
zdroj: MÚ Šternberk ce v kraji. Musím přiznat, že v mnoha ohledech se nejedná o jednoduchý systém. Činnost úřadu je spojena s respektováním jak evropské, tak i české legislativy. Na jedné straně stojí snaha o dodržení efektivity vynaložených prostředků do rozvoje území, a na straně druhé snaha o nastavení efektivního modelu administrace – tedy úřadování programu tak, abychom při respektování principů, na kterých fondy stojí, zbytečně nedělali věci složitější,“ dodal hejtman. Michal Tillgen
ČESKÁ REPUBLIKA
KN | srpen 2010 |
15
Z plastového odpadu vznikají pěkné věci Zkusili jste si někdy spočítat, jak dlouho používáte kelímek od jogurtu, než ho vyhodíte? Nebo kolikrát použijete igelitovou tašku, než skončí v koši? Plasty se v našem životě objevují čím dál častěji a stejně s nimi se objevuje i otázka, co s nimi po jejich použití. „Podíl plastů v komunálním odpadu se neustále zvyšuje. Největší podíl v plastech nejen v Evropě, ale i v České republice představují PET lahve. Naštěstí se materiál, ze kterého jsou PET lahve vyrobeny, dá velmi dobře recyklovat. Podpora a nárůst recyklace znamená, že vracíme do surovinového oběhu materiály, které jsou vyráběny z neobnovitelných přírodních zdrojů,“ upřesnil Tomáš Pešek, regionální manažer společnosti EKO-KOM, zabývající se tříděním a recyklací odpadu. 20 kusů dvoulitrových lahví váží přibližně 1 kg. A co se dá z 1 kg vytříděných PET lahví vyrobit? Například čtyři pěkná trička nebo jeden svetr z umělého vlákna. 1,5 kg PET lahví pak stačí na výrobu fleesové bundy a necelé 2 kg dokonce na vý-
robu náplně spacího pytle. Domů si můžete pořídit koberec z recyklovaných PET lahví. Na výrobu jednoho metru čtverečního se spotřebuje zhruba 60 kusů PET lahví. To znamená, že koberec v běžném obývacím pokoji, může být vyroben z více než 1 500 kusů lahví. Užívejte si léta a prázdnin, mlsejte sladkosti a dobroty, ale nezapomeňte, že obaly od nich patří do barevných kontejnerů na tříděný odpad. ODPADKŮ SE MŮŽETE ZBAVIT ELEGANTNĚ Odpadů neustále přibývá. Existuje však možnost, jak se s nimi vypořádat a jejich množství výrazně omezit.
Nejlepší je začít hned při nákupu… • Zkuste vybírat výrobky, jejichž obaly se dají recyklovat. • Vybírejte výrobky s takovým obalem, do kterého se dá koupit náhradní náplň – například tekuté mýdlo. • Raději sáhněte po větším balení – ze tří malých půllitrových lahví je určitě více odpadu než z jedné větší. • Nepoužívejte igelitové nákupní tašky, mnohem lépe vám poslouží taška textilní. Pokud vám právě nic jiného nezbývá, používejte igelitovou tašku doslova do roztrhání. Věci se dají používat více než jednou… • Svačina či oběd vám bude chutnat lépe ze svačinového boxu. V tašce se vám nepomačká a nebudete zbytečně plýtvat igelitovými či papírovými pytlíky. • Pijete v práci vodu či kávu z automatu? • Pijte ji z vlastního hrnečku. Stačí jedna káva denně a měsíčně ušetříte víc než
20 plastových kelímků. • Nezapomínejte, že papír má vždycky dvě strany. Popsat se mohou klidně obě a spotřeba papíru bude poloviční. • Tiskněte jen to nejnutnější. Zamyslete se nad každou vytištěnou stránkou, archivujte elektronicky. Kam s nimi, když doslouží? • Házejte papír do modrého, plasty do žlutého a sklo do zeleného kontejneru. • Pokud máte zahrádku, recyklujte organický odpad, kompostujte. • Staré televizory, počítače, pračky – zkrátka elektroodpad - patří na sběrný dvůr nebo zpět do obchodu. • Přemýšlejte, jestli věc, kterou chcete vyhodit, přece jenom ještě nemůžete vy nebo někdo jiný využít. „Obecně nejhorší varianta je odhazovat odpadky na ulici nebo dokonce do volné přírody. Šťastné řešení není ani házet vše do
jednoho pytle, tedy do jednoho odpadkového koše. Jednoznačnou odpovědí je třídit odpad a tím umožnit recyklaci. Díky tomu, že recyklaci podporuje stále více evropských vlád, je třídění odpadů pro lidi jednodušší než dříve. Stále stoupá počet lidí, pro které je třídění odpadů naprosto přirozené. Tím se samozřejmě snižuje dopad na životní prostředí,“ řekl Tomáš Pešek, regionální manažer společnosti EKO-KOM, a.s. Jak si tedy jednoduše poradit s odpady? Raději žádný obal než nějaký. Raději recyklovatelný než obal na jedno použití. Raději kontejnery na tříděný odpad než obyčejný odpadkový koš. Raději obyčejný odpadkový koš než odpadky volně na ulici či v přírodě. Další informace o třídění odpadů najdete na www.cistykraj.cz. Tomáš Pešek, regionální manažer EKO-KOM, a.s.
S plasty můžete pracovat nebo si hrát Už jste slyšeli o ostrovu z plastů? Holandští architekti přišli s návrhem na vytvoření recyklovaného ostrova. Měl by měřit kolem 10 tisíc čtverečných kilometrů a bude měnit svoji polohu. U nás zatím moře nemáme, ale výrobků z recyklovaných plastů tady najdete dost. Na zahradě vám může dobře sloužit zatravňovací dlažba, chodníčky mezi záhony, ale třeba také ploty nebo zahradní nábytek. Doma oceníte odpadkové koše. Velké využití mají recyklované plasty na stavbě. V podobě imitace dřeva - prken, desek, hranolů nebo palet. Také některé protihlukové stěny, okolo kterých denně projíždíte, se vyrábějí z recyklovaných plastů. „Recyklací plastových odpadů se vrací do surovinového oběhu materiály, které jsou z neobnovitelných přírodních zdrojů, a které by jinak končily na skládkách. Díky výrobkům z recyklovaných plastových odpadů lidé mohou vidět praktický význam a smysl třídění odpadů,“ řekl Tomáš Pešek, regionální ma-
nažer společnosti EKO-KOM, zabývající se tříděním a recyklací odpadu. Víte, co všechno patří do žlutého kontejneru na plasty? Neuděláte chybu, pokud tam vyhodíte: PET lahve, kelímky od jogurtů či pomazánek, obaly např. od šamponů či pracích prášků, igelitové tašky a sáčky, obaly od bonbonů, sušenek a jiných instantních potravin, obaly od CD, plastové krabičky apod. Nemusíte váhat ani v případě plastových květináčů a truhlíků. Do žlutého kontejneru patří také polystyren. Užívejte si léta a prázdnin, mlsejte sladkosti a dobroty, ale nezapomeňte, že obaly od nich patří do barevných kontejnerů na tříděný odpad.
POJĎTE DO KINA, POMŮŽETE TŘÍDIT ODPAD V Pardubicích můžete již páté léto vyrazit do letního kina Pernštejn do Tyršových sadů. Od července do srpna se tu setkáváte s celou plejádou známých i méně známých filmů. Kromě nich si můžete dopřát i skleničku – tedy vlastně kelímek – něčeho dobrého k pití. Ideálně strávený letní večer. Filmové zážitky si odnesete s sebou domů, co ale s plastovými kelímky? Dříve končily v koších na směsný odpad. Letos je to jinak. Magistrát města Pardubic zajistil nádoby na třídění odpadů, takže návštěvníkům při odchodu stačí hodit kelímek a další odpadky do toho správného kontejneru. Do kterého? Kelímky patří samozřejmě do žlutého na plasty, papíry (pokud nejsou mastné či mokré) do modrého a sklo do zeleného. „Kromě přistavených kontejnerů na třídě-
ný odpad se v letním kině Pernštejn snažíme lidi motivovat k třídění odpadů i jinak. Například pomocí promítaného spotu, který propaguje třídění a recyklaci odpadů. Dlouhodobě se nám daří zvyšovat účast obyvatel na třídění odpadů i množství vytříděných odpadů. “ uvedl Tomáš Pešek, regionální manažer společnosti EKO-KOM, a.s. Letní kino Pernštejn je v letním období jednou z nejnavštěvovanějších akcí v Pardubicích. Průměrně sem přijde kolem tisíce diváků za den. Někdy do Tyršových sadů dorazí až tři a půl tisíce lidí. Největší podíl na odpadcích po promítání tvoří plastové kelímky od nápojů. Zkuste si spočítat, kolik kelímků po návštěvnících kina zbude na konci prázdnin. A nezapomeňte, že se promítá každý den… Pokud by každý divák vypil jeden jediný kelímek s pivem nebo nějakou limo-
nádou, tak jich během prázdnin budou minimálně 62 tisíce. 62 tisíce kelímků, které mohou skončit buď v obyčejném odpadkovém koši (a později na skládce), nebo ve žlutém kontejneru a putovat k recyklaci. „Chceme každým možným způsobem motivovat lidi, aby třídili odpad, a dát najevo těm, kteří už třídí, že tak je to správně, podpořit je,“dodal Tomáš Pešek. Pardubické kino je fenomén – nejen že si můžete užívat filmy pod širým nebem (někdy dokonce pod hvězdami), ale zároveň pomůžete přírodě. Na skládkách bude odpadků zase o něco méně… Choďte do kina a nezapomeňte třídit odpad! Další informace o třídění odpadů najdete na www.ekontejnery.cz. Tomáš Pešek, regionální manažer EKO-KOM, a.s. INZERCE
Denně je používáte
Co mají společného?
Výrobky z recyklátu jsou stejně kvalitní! Možná jste nevěděli, že výrobek, který koupíte v běžném obchodě, je vyroben z Vámi vytříděného a následně recyklovaného materiálu. Důvěřujte recyklaci!
až 95 % RECYKLÁT
Recyklaci! Moderní počítač a obyčejný kbelík – co mají společného? Při výrobě obou těchto věcí byly použity recyklované materiály. Děkujeme, že dáváte odpadům druhou šanci.
www.cistykraj.cz
www.jaktridit.cz
16
KN |srpen 2010 |
BYZNYS ● Kraj Vysočina nakoupí také v roce 2011 elektrickou energii a plyn v elektronické aukci. Vysočina využila této možnosti jako jeden z prvních krajů České republiky. V průběhu posledních let tak ušetřila desítky milionů korun. Zakázka na dodavatele energií pro příští rok zahrnuje 326 odběrných míst nízkého napětí a 39 míst s odběrem vysokého napětí. V opakované aukci už nebudou úspory tak velké, odpadají ale vyšší náklady spojené se zadáním zakázky. ● Krajský úřad Zlínského kraje získal evropskou dotaci 98,5 milionu korun na projekt Komplexního odbavovacího řídicího a informačního systému veřejné hromadné dopravy ve Zlínském kraji (KORIS). Kraj tak plánuje vytvořit centrální dispečink a informační systém pro cestující ve vozidlech a na zastávkách. Celkové náklady na projekt KORIS činí téměř 116 milionů korun. Informačním systémem bude pokryto území Zlínského kraje včetně MHD v Kroměříži, Vsetíně, Valašském Meziříčí a Uherském Hradišti. Kromě inovací přinese KORIS také možnost kontroly dopravců. ● Hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek prověřuje aktuální stav lednických projektů. Ledničtí připravují rekonstrukci části zámku s podporou fondů EU. Projekt přijde na téměř 500 milionů korun, podílí se na něm kraj, obec, Masarykova univerzita, Mendelova univerzita a Centrála cestovního ruchu Jihomoravského kraje. Lázně Lednice jsou dalším projektem, kterým Jihomoravský kraj podporuje a rozšiřuje lázeňskou infrastrukturu. ● Královéhradecký kraj ve spolupráci s turisticky významnými oblastmi kraje připravuje vydání propagační brožury, jejíž obsah se zaměří na poskytovatele služeb v oblasti relaxace. Brožura ponese název „Relaxace v Královéhradeckém kraji“ a v rámci projektu „Cílená prezentace a propagace Královéhradeckého kraje jako celku“ bude spolufinancována z Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod. V rámci této propagační tiskoviny se budou moci zdarma prezentovat poskytovatelé relaxačních služeb z Krkonoš a Podkrkonoší, Českého ráje, Kladského pomezí, Orlických hor a Podorlicka či Hradecka. ● Karlovarský kraj uspořádá veřejnou sbírku na opravu kostela Zvěstování Panny Marie v Chebu. Plánovaná sbírka bude součástí kulturní akce, kterou kraj s městem pořádají v září u příležitosti Dnů evropského kulturního dědictví. Podobné veřejné sbírky byly Karlovarským krajem pořádány už v letech 2004-2009, kdy byly zisky z koncertů použity například na obnovu kapličky v Libnově či na restaurování části oltáře z kostela sv. Jáchyma v Jáchymově. Cheb vyčlenil v posledních třech letech na obnovu kostela 30 milionů korun.
EKONOMIKA
Ztráty za nedostavěnou dálnici D8 činí ročně téměř 700 milionů korun Každý rok bez dostavěného šestnáctikilometrového úseku dálnice D8 mezi Lovosicemi a Řehlovicemi stojí ekonomiku České republiky 677 milionů korun a o život přijdou tři lidé. To jsou závěry znaleckého posudku, který si nechalo u Stavební fakulty ČVUT (České vysoké učení technické) vypracovat Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), informovala o tom mluvčí Ústeckého kraje Magdalena Hanáčková.
ky mají být uveřejněny na konci září 2010. Studie přijde na přibližně 400 000 korun, zhruba polovinu by mělo uhradit ministerstvo dopravy.
Téměř polovinu sumy (287 milionů korun) tvoří čas, který lidé protrpí v kolonách na nevyhovujících silnicích, zbytek lze rozdělit mezi dopravní nehody (149 milionů) a vysoké provozní náklady (241 milion). Původně předpokládaný termín zprovoznění kompletní dálnice D8 byl naplánován na konec letošního roku. Ekologická organizace Děti země studii zčásti zpochybnila a stále se snaží žalobami zabránit realizaci stavby.
sí, podpora rozvoje území či ochrana vodstva a živočichů. Veškerá doprava z Prahy do podkrušnohorské aglomerace a dál do Saska objíždí chybějící (asi šestnáctikilometrový) úsek dálnice D8 po obyčejných silnicích. Některé vozy jezdí podél Labe, kde kvůli tomu často kolabuje doprava, někteří se uchýlí projet vesnice ve Středohoří.
HEJTMANKA BOJUJE ZA URYCHLENOU DOSTAVBU
Ústecký kraj si zadal u zdravotního ústavu měření, jehož cílem je zjistit dopady stávajícího stavu na zdraví občanů Lovosic a Velemína na Litoměřicku. Měření se týkají především hluku a emisí, uskutečňují se v průběhu celých prázdnin. Výsled-
Ekologičtí aktivisté podali sedm námitek, Krajský soud v Ústí nad Labem vyhověl ve dvou případech a zrušil územní rozhodnutí. Podávané žaloby ekologické organizace Děti Země oddalují dostavbu dálnice a rovněž posunují vydání stavebního povolení asi na čtyřkilometrový úsek, bez něhož nemůže být komunikace zprovozněna. Region vidí dostavbu dálnice jako nutnost a připomíná současnou situaci, kdy došlo kvůli dešťům a záplavám k několika sesuvům půdy na komunikace, kterými vedou objízdné cesty nedostavěné dálnice. Děti Země ale vinu za zpoždění dostavby dálnice odmítají a zmíněné obvinění považují za typickou argu-
Hejtmanka Ústeckého kraje Jana Vaňhová zastává názor, že studie ČVUT prokazatelně dokazuje, že dostavba dálnice D8 bude přínosem nejen pro Ústecký kraj, ale i pro celou společnost. Za současné ekonomické situace si dle Vaňhové nemůžeme dovolit, abychom takto zbytečně utratili vysokou sumu. Dalšími argumenty pro její stanovisko jsou ztráty na životech a zdravotní následky, které způsobují dopravní nehody. Dle posudku ČVUT přijdou o život tři lidé, pět se zraní těžce a dvacet pět lehce. Na silnici mezi Ústím nad Labem a Lovosicemi zemřelo za prvních šest měsíců letošního roku sedm lidí. Ve výpočtech ale chybějí další přínosy dostavby D8, kterými jsou snížení hluku, exhalací, emi-
ÚSTECKÝ KRAJ CHRÁNÍ ZDRAVÍ OBYVATEL
ŽALOBY DĚTÍ ZEMĚ BRZDÍ DOSTAVBU D8
Most přes Mordovu rokli stojí na úseku před hranicemi s Německem.
mentaci betonové lobby, jež obhajuje výstavbu dálnic. Dalším argumentem Dětí Země je skutečnost, že každá studie musí pozitivně vyznít pro jejího objednavatele. Vedení kraje i ŘSD již od jara vyzývá ekologické organizace, aby nenapadaly úřednická rozhodnutí a umožnily dostavbu dálnice. Ekologové se s jejich návrhem neztotožňují a domnívají se, že na pochybení úředníků je nutné poukázat. DOSTAVBA D8 SE ODDALUJE Termín dokončení stavby dálnice D8 se posunul až na rok 2013 a v úvahu je nutné vzít i možnost, že se dálnice vůbec nedostaví. Dostavba dálnice D8 přes České středohoří byla zahájena na podzim roku 2007. Na 16,4 kilometru dlouhém úseku budou v provozu tři mimoúrovňové křižovatky, dva tunely a dvacet devět mostů. Náklady na výstavbu dosáhnou zhruba 11,7 miliardy korun. Tomáš Fridrich
zdroj: Česká správa silnic a dálnic
Přehrada Slezská Harta se pomalu probouzí Hladina Slezské Harty letos opět o něco více ožije. Moravskoslezský kraj věnoval 1 milion korun na zajištění lodní dopravy pro veřejnost. Přírodní prostředí Slezské harty tím získá další podnět ke zvýšení cestovního ruchu. „Konkrétně je miliOnový příspěvek určen na zhotovení mola – přístaviště pro lodní dopravu na přehradě, která bude vozit návštěvníky po největší vodní nádrži v Moravskoslezském kraji,“ říká Šárka Vlčková, tisková mluvčí Moravskoslezského kraje. Kraj se podílí na celkových nákladech dotací ve výši 70 %, zbytek hradí Mikroregion Slezská Harta ze svých prostředků. Přehrada Slezská Harta na řece Moravici se začala stavět v roce 1987, do provozu byla uvedena o deset let později a ihned mohla začít plnit svou roli. V roce 1997 severní Moravu postihly velké povodně a vydatné deště pomohly rychlému naplnění nově otevřené třetí největší přehrady v republice. Přehrada se nachází v oblasti mezi Opavou a Bruntálem. Vždy zde byla vyšší nezaměstnanost, méně investic a málo rozvinutý turismus. EKOLOGICKÁ LOĎ Od vzniku přehrady existují různé snahy o podporu cestovního ruchu v oblasti. V letošním roce probíhá hned k několik aktivit. Jednou z nejvýraznějších je zahájení provozu nové vyhlídkové lodi Santa Maria, která brázdí vody přehrady od začátku srpna. Má kapacitu 10 osob a po ukončení testovacího provozu bude mít i tažný člun pro jízdní kola. Jméno získala ve veřejné anketě podle jedné z lodí Kryštofa Kolumba, jíž se podobá. K pohonu
využívá ekologický plynový pohon, protože je provoz spalovacích motorů v nádrži s pitnou vodou zakázán. Loď pořídila společnost Misgurnus, která spolupracuje se sdružením Mikroregion Slezská Harta. Stavba samotného plavidla o rozměrech 10,5 x 2,5 metru trvala půl roku a vyšla na zhruba 600 tisíc korun. Historickou repliku postavily krnovské rodinné firmy Jana Švece a jeho syna. Loď bude vyplouvat čtyřikrát denně. Nové molo je financováno z větší části krajem, bude postaveno v obci Nová Pláň, která byla z velké části přehradou zatopena. V současnosti u ní kotví několik soukromých plachetnic. V budoucnu přibudou na trase vyhlídkové lodi další dvě zastávky v Mezině a Razové. Počítá se i s vybudováním dalších přístavišť. Na ně budou napojena mola určená pro soukromé účely – například k pronájmu jachtařům, která na vlastní náklady připravuje společnost Misgurnus. Vybudování dosavadních tří přístavišť přišlo na zhruba 2 mi-
Kolumbova loď na severní Moravě – Santa Maria uveze 10 osob. zdroj: Misgurnus liony, dotace pokryly náklady do výše 1,5 milionu korun. BUDOVÁNÍ INFRASTRUKTURY POKRAČUJE
počívadel. Začátkem června bylo také spuštěno pravidelné vysílání v rámci televizní relace Panorama na programu ČT2. ZBROJENÍ PROTI SINICÍM
Mikroregion Slezská Harta tvoří třináct obcí v blízkosti břehů přehradní nádrže, mezi něž patří i blízký Bruntál. O intenzivnější turistické využití, které by posílilo ekonomicky slabý region Bruntálska a hlavně rozšířilo nabídku pracovních míst, usiluje sdružení obcí zhruba posledních pět let. V letošním roce do tohoto regionu kraj vložil 600 tisíc korun na podporu propagace Mikroregionu Slezská Harta a necelých 900 tisíc korun na orientačně navigační systém. Jeho součástí bylo například osazení území novými uvítacími a informačními tabulemi, rozcestníky nebo vybudování od-
Spolu s rozvojem infrastruktury a služeb bude narůstat zatížení přehrady, která slouží především jako zásobárna pitné vody. Za tímto účelem se letos rozběhl projekt, který má řešit možné přibývání sinic v budoucnu. V současnosti probíhá mapování aktuálního stavu, z něhož vznikne databáze problémových lokalit včetně digitálních map. Výsledný návrh konkrétních opatření bude hotov do září 2011. Projekt je podpořen částkou 1,3 mil. Kč z fondů EU, necelým půl milionem na něj přispěl kraj. Tomáš Fridrich
PERSONA ● Novým produktovým manažerem ePoptávka je Otto Kočí (36). Je zodpovědný za chod českého i slovenského týmu, přičemž bude mít na starosti také on-line marketing. Náplní jeho práce bude rovněž tvorba nových produktů a rozvoj stávajících. Kočí má s internetovým marketingem bohaté zkušenosti. Pracoval např. pro Seznam.cz, kde budoval síť obchodních zástupců či pro společnost Ataxo, kde řídil rok polskou pobočku. Otto Kočí absolvoval sociologii na Karlově univerzitě, je ženatý a má syna. Mezi jeho zájmy patří tenis, společenský tanec a pochopitelně internet. ● Microsoft jmenoval Jane Gilson do role obchodní a marketingové ředitelky německé pobočky, kde nahradí Ralpha Hauptera. Po třech a půl letech tak opouští pozici generální ředitelky v České republice. Gilson bude zodpovědná za marketing a řízení obchodních skupin. Gilson začínala v centrále Microsoftu v Redmondu na pozici ředitele divize Windows Embedded, kde působila v letech 2002-2007. Poté odešla do Prahy na pozici obchodní a marketingové ředitelky, následně se stala generální ředitelkou. V roce 2010 získala titul Lady Professional. Jane Gilson vystudovala bakalářský program na University of Wisconsin a na Northwestern University získala titul Master of Science. ● Od srpna 2010 se stává Igor Tomeš ředitelem divize IT infrastruktury DNS. Přichází ze společnosti T-Systems, kde působil ve významných manažerských pozicích a řídil rozsáhlé projekty pro nejdůležitější zákazníky. Pavlína Müllerová, která vedla divizi v období posledních dvou let, požádala ze zdravotních důvodů o uvolnění z funkce. ● Na pozici Key Account Manager ve společnosti Alcatel-Lucent byl dosazen Zdeněk Katina. Nový člen managementu převezme odpovědnost za prodej a tvoření vztahů se společností Telefonica O2 Czech Republic a Telefonica O2 Slovakia. Katina disponuje četnými zkušenostmi z oblasti telekomunikačních technologií i služeb. Profesní kariéru začal ve společnosti Nokia na pozici technického specialisty systému Intelligent Network. Ve volném čase se Katina věnuje golfu, lyžování či sjíždění řek. ● Petra Hajná byla jmenována do funkce Green Business Manager pro komerční projekty společnosti Skanska v České republice a Polsku. Jejím úkolem bude podpora ekologických aktivit společnosti Skanska. Hajná má velké zkušenosti ze své dřívější práce v oblasti udržitelného rozvoje na korporátní úrovni společnosti Skanska. Dosud zodpovídala za podporu zeleného byznysu a interní vzdělávání středoevropských podniků skupiny Skanska. Hajná je absolventkou Fakulty stavební VUT v Brně a Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Během studia strávila 9 měsíců pracovně v USA. Mezi její záliby patří cestování a sport.
JIHOMORAVSKÝ KRAJ
KN | srpen 2010 |
Z ROP Jihovýchod zbývá proplatit 14 miliard Z hlediska investic je Jihomoravský kraj téměř závislý na penězích, které do něj proudí z Evropy. Jde samozřejmě o půjčku od Evropské investiční banky, která umožnila kraji investovat během světové hospodářské krize, ale také o evropské fondy, které se kraj snaží využívat maximálním způsobem.
TÉMA
kladní školy v Břeclavi. Základní škola získala 12 milionů korun. HLAVNĚ DOPRAVA
ROP Jihovýchod se zaměřuje na některé oblasti správy. V popředí je dopravní infrastrukturu, a to především rekonstrukce silnic druhých a třetích tříd. Do dopravní infrastruktury patří také terminály, nákupy nových vozidel nebo výstavba cyklostezek. Dalšími oblastmi, na které v Jihomoravském kraji nejčastěji putují evropské peníze, jsou cestovní ruch a rozvoj měst a obcí. Evropské dotace jsou pro region životně důležité. Za klíčové považuje evropské fondy i předseda Regionální rady, hejtman Jihomoravského kraje a předseda rady Asociace krajů Michal Hašek. „Přínos evropských dotací je pro region Jihovýchod velmi důležitý. Výše proplacených prostředků nás řadí mezi nejúspěšnější regiony a ještě zdaleka nekončíme. Zbývá nám proplatit ještě 14 miliard korun. Čas na to máme do roku 2015,“ řekl Hašek. Celková alokace pro projekty ROP Jihovýchod činila 20 miliard korun. Šestou miliardu se podařilo rozdělit teprve na konci května. Šestimiliardová hranice byla překročena projektem revitalizace sportovního areálu zá-
Doprava je celostátním tahounem co do objemu vyčerpaných peněz. A v Jihomoravském kraji tomu není jinak. V ROP Jihovýchod zatím uspělo celkem 85 dopravních projektů za více než 3,8 miliardy korun. Mezi ty největší patří například dopravní terminály v Otnici, Nesovicích, Rajhradě či v Hrušovanech u Brna. Stovky milionů pak stály rekonstrukce silnic. Významným tématem je na jižní Moravě cestovní ruch. V ROP Jihovýchod byly zatím proplaceny 102 projekty za 700 milionů korun. Zajímavým projektem na jižní Moravě byl například webový portál mikroregionu Podluží.Web má provést návštěvníky mikroregionu tradicemi, představí osobnosti jihu Slovácka nebo doporučí cyklistické trasy pro výlet. V oblasti rozvoje měst a venkova lze zmínit rekonstrukce celé řady náměstí. V Jihomoravském kraji jsou to například Valtice nebo Veselí nad Moravou. Staví se také nové sportovní areály. Sportovat na nových hřištích a v halách se bude
Za peníze z Evropy se zrekonstruovalo i historické náměstí ve Valticích.
zdroj: www.valtice.eu
Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. To znamená více než miliardu a půl z evropských fondů na výzkum a vývoj v Brně. Peníze si rozdělí Vysoké učení technické, Ústav přístrojové techniky Akademie věd a Výzkumný ústav veterinárního lékařství. „Těší mě každé euro, které se do Brna a na jižní Moravu dostane,“ komentoval úspěch hejtman kraje Michal Hašek. „Výzkum a inovace navíc považuji za výraznou prioritu Jihomoravského kraje.“ Podpora vědy je i součástí Regionální inovační strategie, kte-
rou kraj přijal v loňském roce. Ta má do roku 2015 zařadit jižní Moravu mezi padesát nejrychleji se rozvíjejících regionů Evropské unie. „Každá podpora pro vědu a výzkum nás k tomuto cíli přibližuje,“ dodal Hašek. Ze tří schválených projektů je nejúspěšnější ten Fakulty strojního inženýrství VUT. Získal také nejvyšší dotaci. Celkem 767 milionů korun půjde na vybudování výzkumného centra nových technologií ve strojírenství, takzvaného NETME Centre. Filip Appl
v Archlebově nebo Sobůlkách. Na tuto oblast podpory už bylo z ROP Jihovýchod vyplaceno 1,5 miliardy korun. Rozdělilo si je 147 projektů. V REGIONU SE ČERPÁ I Z JINÝCH PROGRAMŮ Regionální operační programy neznamenají jedinou možnost, jak získat dotaci z Evropské unie. Příkladem za všechny může být například úspěch brněnských vědců. Hned tři jejich projekty totiž v loňském roce uspěly v boji o evropské peníze
17
STRUČNĚ A JASNĚ ● Hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek se dopisem obrátil na ministra dopravy Víta Bártu. Požádal ho o pomoc v tažení proti záměru ČSA redukovat vnitrostátní letecké linky, tedy i linky spojující Brno a Prahu. Podle hejtmana v loňském roce narostl počet cestujících na této lince o 18 procent a existuje tedy jasná poptávka. „Považuji za zcela neakceptovatelné, že se informace o ukončení provozu pravidelných linek národním dopravcem dozvídám s předstihem pouhých tří měsíců, navíc pouze prostřednictvím médií a třetích subjektů. Pevně věřím, že pan ministr dopravy bude věnovat této problematice svoji osobní pozornost,“ uvedl hejtman. ● V celostátním finále soutěže Vesnice roku bude jižní Moravu reprezentovat obec Krásensko, která zvítězila v krajském kole. Obce Jihomoravského kraje jsou v této soutěži velmi úspěšné, o čemž svědčí fakt, že z patnácti ročníků bylo pět vítězů právě z tohoto regionu.
● V reakci na povodně, které zasáhly severní Čechy, uvolnila krajská rada milion korun na pomoc. 600 tisíc korun poslal kraj na Liberecko, 400 tisíc korun pak na Ústecko. Kraj zároveň inicioval vyslání dobrovolníků na psychosociální pomoc a na likvidační a úklidové práce.
ZLÍNSKÝ KRAJ
Kraj chce smazat dluh vůči silnicím Ve Zlínském kraji se snaží věnovat finanční prostředky do rekonstrukce dopravní infrastruktury. Hejtman Stanislav Mišák potvrdil, že do roku 2013 by chtěl kraj vyřešit vnitřní dluh vůči silnicím II. a III. třídy, ať už vlastními rekonstrukcemi nebo rozsáhlejšími opravami tak, aby byl stav těchto komunikací na ucházející úrovni.
TÉMA „Finanční podpora z regionálního operačního programu je významnou, ne však jedinou možností podpory rozvojových projektů na úze-
mí Zlínského kraje. Naší povinností je, aby zhruba 17 miliard korun evropské podpory, které máme do roku 2013 k dispozici, bylo investováno účelně do projektů, které budou přinášet dlouhodobou přidanou hodnotu, vytvoří růstový potenciál, přinesou pracovní místa, zvýší naši konkurenceschopnost
a vylepší celkovou ekonomiku našeho kraje. Regionální operační program tedy vnímám jako významnou příležitost pro nás všechny,“ řekl hejtman Zlínského kraje Stanislav Myšák. V rámci plánovaných investic byl otevřen nový úsek silnice III. třídy v obci Dřínov na Kroměřížsku. „Byla to investice kraje realizovaná za pomoci Regionálního operačního programu Střední Morava, kde jsme získali dotaci 31 milion korun,“ doplnil hejtman. V rámci rekonstrukce hlavního průtahu obcí Dřínov bylo opraveno 1,2 ki-
lometru silnice, přičemž směrové řešení průtahu bylo dáno stávajícím trasováním. „Silnice je vymezena obrubníky a odvodnění povrchu je řešeno novými dešťovými vpustěmi napojenými na stávající kanalizaci s tím, že uliční kanalizační vpusti jsou vybudovány z betonových prefabrikátů. Součástí stavby bylo také vybudování opěrných zdí, přeložky inženýrských sítí a instalace dopravního značení. Souběžně s rekonstrukcí silnice opravila obec Dřínov v nákladech převyšujících 18 milionů korun přilehlé chodníky, vybudovala opěrné zdi, upravila sjezdy a přeložky inženýrských sítí a provedla vegetační úpravy,“ řekl náměstek hejtmana pro dopravu Jaroslav Drozd. NEJVÍCE PENĚZ JDE NA INFRASTRUKTURU
Moderní terminál zcela změnil původní prostor před otrokovickým vlakovým nádražím.
zdroj: Dopravni.net
Moderní terminál veřejné dopravy od základů proměnil původní prostor před otrokovickým vlakovým nádražím. Terminál je rozdělen na tři zóny – chráněnou pěší zónu, část pro parkování osobních vozidel a centrální, která je vyhrazena pro výstup a nástup MHD a autobusových linek příměstské dopravy. Výrazně se také zlepšil komfort cestování, a to i cyklistů a osob se sníženou schopností pohybu. Stavební náklady přesáhly 68 milionů korun, 51 milion poskytla Regionální rada regionu soudržnosti Střední Mo-
STRUČNĚ A JASNĚ rava z Regionálního operačního programu Střední Morava. Zbylou část nákladů uhradilo ze svého rozpočtu město Otrokovice. Obec Kelč na Vsetínsku získala rovněž kvalitní dopravní infrastrukturu. Nový kruhový objezd a rekonstrukce 2,2 kilometru dlouhého úseku tří silnic zkvalitnily cestování. Původní povrch silnic byl tvořen žulovou dlažbou, v níž se projevovaly výrazné a viditelné poruchy formou vyjetých kolejí, poklesů, plošných deformací a hrbolů. „Vzhledem k tomuto stavu jsme na nic nečekali a prostřednictvím připraveného projektu jsme se ucházeli o podporu z evropských zdrojů,“ řekl statutární náměstek hejtmana Zlínského kraje Libor Lukáš s tím, že celkové náklady rekonstrukce představují 51 milion korun. Souběžně s těmito pracemi realizovala obec Kelč v nákladech 32 milionů korun další stavební práce v podobě úprav a vybudování nových chodníků a podobně. „První zkušenosti s podáváním žádostí o evropské peníze naznačují nutnost vylepšení některých postupů. Důležitým aspektem změn je zvýšení důrazu na přidanou hodnotu a rozvojový aspekt projektů a jejich zasazení do daného území. Zároveň musí být zajištěn vyvážený rozvoj oblastí ve Zlínském kraji,” dodal hejtman. Michal Tillgen
● Na společném jednání Rady Zlínského kraje a Rady Olomouckého kraje se oba orgány shodly na společném zájmu na rozvoji letiště v Přerově – Bochoři. Oba kraje považují vybudování regionálního letiště za velmi důležité. Civilní část letiště by měla provozovat společnost Regionální letiště Přerov, kterou založily oba kraje společně s městem Přerov. ● Novou interní kliniku by měla mít zlínská Baťova nemocnice. Počítá s tím alespoň Zlínský kraj, který je zřizovatelem nemocnice a jako takový chce do výstavby investovat 900 milionů korun. Interní oddělení dosud v funguje v budově z roku 1980, která už nevyhovuje a není možné ji dál rozvíjet a modernizovat. Kraj v současné době vypsal výběrové řízení na projektovou dokumentaci, výstavba by měla být hotova v roce 2013. ● Vedení kraje se velmi nelíbí rozhodnutí ministra dopravy Víta Bárty zastavit některé dopravní stavby. Nechce se smířit zejména se zastavením v červenci započatých staveb na silnici I/49 mezi Malenovicemi a Otrokovicemi a na prvním úseku rychlostní komunikace R49 Hulín – Fryšták. „Jedna věc jsou úspory a druhá existující smluvní vztahy s dodavateli, ve kterých jsou samozřejmě zakotveny také sankce. Ministerstvo dopravy musí vyčíslit, kolik chce ušetřit. Přerušení zahájené stavby totiž stojí nemalé peníze,“ řekl náměstek hejtmana Jaroslav Drozd.
Velké projekty V OP Doprava bylo předloženo 35 velkých projektů. Evropská komise schválila prozatím tři velké
18
projekty, jedná se o železniční projekty „Modernizace trati Veselí nad Lužnicí - Tábor, 1. část, úsek Doubí u Tábora – Tábor“ (3,9 mld. Kč - příspěvek EU a národní zdroje), dále „Optimalizace trati
PUBLICITA
KN |srpen 2010 |
Benešov u Prahy – Strančice“ (podpora z Fondu soudržnosti ve výši téměř 3 mld. Kč) a „Elektrizace trati včetně PEÚ Letohrad - Lichkov st. hr., 1.stavba Letohrad (mimo) - Lichkov st. hr.“ (s finančním
Téměř sedm miliard korun na rozvoj silnic I. třídy příspěvkem z Fondu soudržnosti ve výši 1,3 mld. Kč).
Přehled OP Doprava (EU a národní Tab. 6 - velkých Přehled projektů velkých projektů OP Doprava (EU azdroje) národní zdroje)
Operační program Doprava je z hlediska finančních alokací nejobjemnějším operačním programem České republiky. OP Doprava je financován z ERDF a FS. Finanční prostředky programu jsou určeny na zvýšení kvality všech typů dopravy (silniční, železniční a vnitrozemské vodní dopravy, multimodální nákladní přepravy) a dopravní infrastruktury, které povede ke zlepšení dostupnosti dopravy. Podmínkou podpory předložených projektů jsou minimální negativní dopady na životní prostředí. Podpora OP Doprava se soustředí také na pražské metro - intervence OP Doprava jsou tedy zaměřeny na celé území České republiky. Řídícím orgánem OP Doprava je Ministerstvo dopravy České republiky, funkci Zprostředkujícího subjektu vykonává Státní fond dopravní infrastruktury. Více informací lze nalézt na internetových stránkách www.opd.cz. REALIZACE OP DOPRAVA
Oblast podpory 1.1 2.1 3.1 4.1 5.1 OP D
alokace na operační program na celé programové období. PODANÉ ŽÁDOSTI
Celková Schváleno na národní alokace Předloženo na ŘO/ZS úrovni (ŘO/ZS) podpory 2007-2013 v mil. Kč počet mil. Kč počet mil. Kč a b c d e 62 604,4 15 47 307,3 12 38 806,3 45 843,2 9 69 018,1 9 69 018,1 11 822,6 2 2 536,9 2 2 536,9 31 576,7 7 15 382,5 7 15 382,5 8 926,1 2 19 372,7 1 655,7 126 399,6 160 773,0 35 153 617,5 31
Zdroj: MSC2007 – 7. 7. 2010, webové stránky OP D
V meziměsíčním srovnání byla nově podána jedna žádost v hodnotě cca račního programu Doprava na celé 238 milionů korun, a to v oblasti programové období 2007–2013. podpory 1.1, která je zaměřena na modernizaci a rozvoj železničních VYDANÁ ROZHODNUTÍ tratí sítě TEN-T. Souhrnně eviduje PODEPSANÉ SMLOUVY Národní orgán pro koordinaci Ministerstva pro místní rozvoj ČR v této V průběhu června 2010 bylo vydáoblasti podpory projekty ve výši cca no jedno Rozhodnutí / podepsána 50 milionů korun, což představu- Smlouva o poskytnutí dotace pro velje více jak tři čtvrtiny disponibilní ký projekt v oblasti podporující rozalokace oblasti podpory 1.1. Celkový voj silnic I. třídy mimo transevropobjem finančních prostředků, které skou síť. Projekt podpoří silniční injsou požadovány v podaných žádos- frastrukturu finančním objemem ve ČERVEN 2010 korun. Objem fivýši –6,7 miliardy tech, přesahuje oMĚSÍČNÍ 11 % MONITOROVACÍ alokaci Ope- ZPRÁVA
Projekty silniční dopravní infrastruktury podporované z prostředků Evropské unie
Od počátku realizace Operačního programu Doprava bylo k 7. červenci 2010 podáno 195 žádostí v celkové hodnotě cca 194 miliardy korun. Z podaných žádostí jich bylo schváleno 112 v souhrnné výši cca 154,5 miliardy korun. Proplaceno bylo cca 72,4 miliardy korun, což představuje 41 % z alokace na období 2007–2013. Certifikované výdaje dosahují 7,6 % z
Předloženo EK počet f 7 4 1 0 0 12
Podané žádosti
Žádosti vyřazené z administrace
Žádosti ve schvalovacím procesu
nančních prostředků v projektech s vydaným Rozhodnutím/podepsanou Smlouvou celkově dosahuje cca 154,1 miliardy korun, což představuje 88 % z alokace na operační program na období 2007–2013. PROPLACENÉ PROSTŘEDKY PŘÍJEMCŮM Proplacené prostředky příjemcům od počátku programového období k 7. červenci 2010 dosahují cca 72,4 miliardy korun, to představuje cca
Projekty s vydaným Rozhodnutím / podepsanou Smlouvou
počet mil. Kč počet mil. Kč počet mil. Kč počet mil. Kč a b c d e f g h od počátku období od počátku období aktuální stav od počátku období 21 49 388,9 0 0,0 4 8 739,1 17 40 549,2 1.1 16 2 091,9 0 0,0 14 1 022,8 2 1 069,1 1.2 37 51 480,7 0 0,0 18 9 761,9 19 41 618,3 1 10 69 861,8 0 0,0 0 0,0 10 69 811,7 2.1 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 2.2 10 69 861,8 0 0,0 0 0,0 10 69 811,7 2 9 3 925,7 0 0,0 1 164,1 8 3 761,6 3.1 9 3 925,7 0 0,0 1 164,1 8 3 761,6 3 46 44 134,7 5 10 573,2 0 0,0 41 33 561,5 4.1 46 44 134,7 5 10 573,2 0 0,0 41 33 561,5 4 1 18 717,0 0 0,0 1 18 717,0 0 0,0 5.1 2 1 236,1 0 0,0 1 580,4 1 655,7 5.2 3 19 953,1 0 0,0 2 19 297,3 1 655,7 5 16 502,8 13 471,7 0 0,0 3 31,1 6.1 14 3 685,5 1 190,0 0 0,0 13 3 495,6 6.2 48 76,5 7 20,4 36 48,0 5 8,1 6.3 78 4 264,9 21 682,0 36 48,0 21 3 534,8 6 12 668,6 0 0,0 0 0,0 12 1 184,0 7.1 12 668,6 0 0,0 0 0,0 12 1 184,0 7 124 48 399,6 26 11 255,3 36 48,0 62 37 096,2 ERDF 71 145 890,0 0 0,0 21 29 223,4 50 117 031,3 FS 195 194 289,6 26 11 255,3 57 29 271,4 112 154 127,5 OP D MĚSÍČNÍ MONITOROVACÍ ZPRÁVA – ČERVEN 2010 Poznámka: V OP Doprava nejsou evidovány žádné nedokončené projekty. V OP D nejsou evidovány žádné nedokončené projekty. Zdroj: 7. 2010 finančních prostředků Operačního programu Doprava (EU a národní zdroje) ÚdajeMSC2007 o stavu- 7.čerpání
Celková alokace podpory 2007-2013
Podané žádosti
Projekty s vydaným Rozhodnutím / podepsanou Smlouvou
Proplacené prostředky příjemcům
Prostředky předložené k certifikaci
mil. Kč I 8 239,3 0,0 0,0 0,0 0,0 8 239,3
41 % z celkové alokace programu. V průběhu června 2010 bylo žadatelům proplaceno dalších cca 2,8 miliardy korun. Vzhledem k časové a finanční náročnosti většiny realizovaných projektů v OP Doprava je čerpání finančních prostředků urychlováno na základě předkládání průběžných žádostí o platby, jejichž podkladem jsou fakturace provedených prací v měsíčních intervalech. Objem finančních prostředků ve stavu finančně ukončené projekty se v měsíčním srovnání zvýšil o 1,6 miliardy korun a tvoří celkově cca 3,5 miliardy korun (tj. cca 4,7 % prostředků je proplaceno na základě předložení závěrečné žádosti o platbu).
Finančně ukončené projekty počet mil. Kč i j od počátku období 2 184,5 1 682,1 3 866,6 0 0,0 0 0,0 0 0,0 3 492,0 3 492,0 1 976,1 16 77 1 976,1 0 0,0 0 0,0 0 0,0 1 4,2 3 114,7 0 0,0 4 119,0 0 0,0 0 0,0 11 2 095,1 6 1 358,5 17 3 453,7
zdroj: MSC2007 - 7. 7. 2010
CERTIFIKOVANÉ VÝDAJE PŘEDLOŽENÉ EVROPSKÉ KOMISI
Plzeňsk Jihočesk Královehrad Kraj Vys Olomouc Jihomorav
Za sledované období (červen 2010) není zaznamenána změna ve výši certifikovaných výdajů předložených EK (7,6 % alokace OP Doprava). K výraznému pokroku ovšem došlo v objemu prostředků předložených k certifikaci, kde došlo oproti měsíci květnu k nárůstu o 82 %. Celkově bylo od počátku programového období předloženo k certifikaci 24,1 miliardy korun (13,8 % z celkové alokace OP Doprava). VELKÉ PROJEKTY
V OP Doprava bylo předloženo 35 velkých projektů. Evropská komise schválila prozatím tři velké projekty, jedná se o železniční projekty „Modernizace trati Veselí nad Lužnicí – Tábor, 1. část, úsek Doubí u Tábora – Tábor“ (3,9 miliardy korun - příspěvek EU a národní zdroje), dále „Optimalizace trati Benešov u Prahy – Strančice“ (podpora z Fondu soudržnosti ve výši téměř 3 miliard korun) a „Elektrizace trati včetně PEÚ Letohrad – Lichkov st. hr., 1.stavba Letohrad (mimo) – Lichkov st. hr.“ (s finančním příspěvkem z Fondu soudržnosti ve výši 1,3 miliardy korun).
stav k 01
Tab. 8 - Údaje o stavu čerpání finančních prostředků Operačního programu Doprava (EU a národní zdroje) Prioritní osa / Oblast podpory
počet h 3 0 0 0 0 3
zdroj: MSC2007 – 7. 7. 2010, webové stránky OP Doprava
Údaje o projektech Operačního programu Doprava (EU a národní zdroje) Tab. 7 - Údaje o projektech Operačního programu Doprava (EU a národní zdroje) Prioritní osa / Oblast podpory
mil. Kč g 19 512,8 36 078,2 1 115,1 0,0 0,0 56 706,0
Schváleno EK
Certifikované výdaje předložené EK
v mil. Kč v mil. Kč % v mil. Kč % v mil. Kč % v mil. Kč % v mil. Kč % A b b/a c c/a e e/a f f/a g g/a 17 64,3 63 091,9 49 388,9 78,3 40 549,2 23 442,5 37,2 10 811,7 17,1 4 153,7 6,6 1.1 3 408,8 2 091,9 61,4 1 069,1 31,4 879,0 25,8 826,6 24,2 739,2 21,7 1.2 66 500,7 51 480,7 77,4 41 618,3 62,6 24 321,6 36,6 11 638,3 17,5 4 892,9 7,4 1 46 223,9 69 861,8 151,1 69 811,7 151,0 26 006,6 56,3 422,9 0,9 196,7 0,4 2.1 2 679,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 2.2 VÝZVA PRO OBLAST 48 902,9 69 861,8 142,9 69 811,7 142,8 26 006,6 53,2 422,9 0,9 196,7 0,4 2 PODPORY 6.1 JE ODLOŽENA 11 915,9 3 925,7 32,9 3 761,6 31,6 3 142,0 26,4 703,5 5,9 638,2 5,4 3.1 11 915,9 3 925,7 32,9 3 761,6 31,6 3 142,0 26,4 703,5 5,9 638,2 5,4 3 31 784,2 44 134,7 138,9 33 561,5 105,6 16 463,1 51,8 9 764,1 30,7 6 698,0 21,1 4.1 Řídící orgán OP Doprava z technic31 784,2 44 134,7 138,9 33 561,5 105,6 16 463,1 51,8 9 764,1 30,7 6 698,0 21,1 4 ko-organizačních důvodů proza9 000,5 18 717,0 208,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 5.1 tím odkládá vyhlášení 2. kola výzvy 1 000,1 1 236,1 123,6 655,7 65,6 196,7 19,7 0,0 0,0 0,0 0,0 5.2 pro předkládání projektových žá10 000,6 19 953,1 199,5 655,7 6,6 196,7 2,0 0,0 0,0 0,0 0,0 5 dostí o finanční podporu z prioritní 236,2 502,8 212,9 31,1 13,2 31,1 13,2 0,0 0,0 0,0 0,0 6.1 3 152,7 3 685,5 116,9 3 495,6 110,9 2 037,7 64,6 1 604,0 50,9 812,9 25,8 6.2 osy 6, oblasti podpory 6.1, podoblas232,1 76,5 33,0 8,1 3,5 0,3 0,1 0,0 0,0 0,0 0,0 6.3 ti „Podpora revitalizace železničních 3 621,0 4 264,9 117,8 3 534,8 97,6 2 069,1 57,1 1 604,0 44,3 812,9 22,5 6 vleček“ (Program evid. č. 127 350). 2 097,1 668,6 31,9 1 184,0 56,5 164,6 7,9 28,9 1,4 28,9 1,4 7.1 Předpokládá se, že namísto původ2 097,1 668,6 31,9 1 184,0 56,5 164,6 7,9 28,9 1,4 28,9 1,4 7 ně avizovaného termínu 16. 8. 2010 35 405,2 48 399,6 136,7 37 096,2 104,8 18 532,2 52,3 11 368,1 32,1 7 510,9 21,2 ERDF dojde k vyhlášení výzvy až v průbě139 417,1 145 890,0 104,6 117 031,3 83,9 53 831,4 38,6 12 793,6 9,2 5 756,7 4,1 FS 174 822,3 194 289,6 111,1 154 127,5 88,2 72 363,7 41,4 24 161,6 13,8 13 267,6 7,6 OP D hu září. Informace o vyhlášení výzvy Měnový 25,753 CZK měsíční kurz kurz převzatý převzatý zzMSC2007, předložené k certifikaci“ a „Certifikované výdaje předložené EK“EK“ jsoujsou přepočteny kurzem v době zaúčtování Měnový kurz: kurz:11 EUR EUR == 25,753 CZK -- měsíční MSC2007,„Prostředky „Prostředky předložené k certifikaci“ a „Certifikované výdaje předložené přepočteny kurzem v době za- bude v dostatečném předstihu zvev IS Viola, tj. kurz není shodný s aktuálním měsíčním kurzem. účtování v IS Viola, tj. kurz není shodný s aktuálním měsíčním kurzem. zdroj: MSC2007 - 7. 7. 2010 řejněna na www.opd.cz. Zdroj: MSC2007 - 7. 7. 2010
18
MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ
KN | srpen 2010 |
Podpora turismu přinese i nová pracovní místa Regionální rada Moravskoslezsko podpořila v červenci výstavbu a modernizaci třinácti turistických ubytovacích zařízení. K dokončení projektů pomůže v následujících letech dotace přes 134 miliony korun z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko. V hodnocení uspělo třináct z třiceti šesti projektů.
TÉMA „Při výběru lokality je pro turisty často rozhodující kvalita ubytování a doprovodných služeb. Za pomoci dotace se nyní obojí na třinácti místech zvýší. Znamená to více turistů i jejich delší setrvání v regionu,“ uvedl Jiří Vzientek, člen Výboru Regionální rady Moravskoslezsko. Ve čtyřech případech vzniknou nová ubytovací zařízení. Ostatní projekty se zabývají rozšířením kapacity, rekonstrukcí a modernizací stávajících ubytovacích zařízení, spojenou s navýšením standardu. S přispěním evropských peněz bude vystavěn penzion Hermes v Krnově – Ježníku a tříhvězdičkový Hotel Amerika v Jablunkově. Lázeňský dům Šárka v Karlově Studánce se promění ve čtyřhvězdičkovou depandance pro náročnou klientelu. Nové ubytování ve wellness penzionu Bajusz v Bystřici nad Olší vznikne rekonstrukcí bývalého motelu. Podpořeno bude také rozšíření areálu Stadion v Bystřici nad Olší. Modernizaci čeká jedna z budov
Sanatorií Klimkovice. Návštěvníci Horní Lomné se mohou těšit na osm nově rekonstruovaných chatek u Horského hotelu Excelsior. Mezi další podpořené projekty patří rozšíření hotelu Brioni v Ostravě a penzionu McLimon v Šenově u Nového Jičína. Rekonstrukcí projde hotel Horizont v Kunčicích pod Ondřejníkem, komplex Sepetná v Ostravici, sportovně-turistické centrum Hadinka ve Vítkově a sportovně-rekreační areál s ubytovnou a penzionem v Žimrovicích. Celkem bude vytvořeno nebo zrekonstruováno a zkvalitněno více než 600 lůžek pro turisty. Projekty navíc umožní vznik až čtyř desítek nových pracovních míst.
konstrukci a modernizaci objektu. Návštěvnické centrum se střediskem ekologické výchovy v Zoologické zahradě Ostrava rozšíří zázemí ZOO a zvýší kvalitu služeb pro zákazníky. V novém objektu se dočkají souborů výstav s tematikou životního prostředí, nového stravovacího zařízení s celoročním provozem a konferenčních prostor. Schválená dotace na projekt je 67 milionů korun z ROP Moravskoslezsko, celkové náklady jsou o 10 milionů vyšší. V Moravskoslezsku také při-
bude šest nových úseků městských i turistických cyklostezek v délce 13,5 kilometru. Jejich výstavba bude financována hlavně penězi z evropských fondů. Přispěje k tomu dotace 58,6 milionu korun z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko. Projekty podpořila Regionální rada Moravskoslezsko. Finančně nejnáročnější je výstavba cyklostezky mezi Vratimovem a Sviadnovem. Celkové výdaje se mají vyšplhat k 37,8 milionu korun, schválená dotace z ROP Moravskoslezsko
STRUČNĚ A JASNĚ
z toho pokryje částku 34 milionů korun. „Jedná se o chybějící část páteřní cyklostezky mezi Ostravou a Beskydami vedené podél řeky Ostravice, o níž se hovoří již od 90. let minulého století,“ řekl Rostislav Kožušník, předseda svazku obcí Regionu Slezská brána a starosta obce Řepiště. „Některé úseky již existují, aktuálně k nim přibudou nové úseky v délce 7,4 kilometru, a dojde tím k propojení celé trasy mezi Ostravou a Frýdkem-Místkem,“ dodal Kožušník. Michal Tillgen
● Moravskoslezský kraj neuspěl na ministerstvu dopravy, kde se snažil přesvědčit ministra Víta Bártu, aby nezastavoval silniční stavby v kraji. Právě v tomto regionu zrušil ministr pět projektů, ze kterých tři jsou už ve velmi pokročilé fázi výstavby. S tím se na severu Moravy ale nechtějí smířit: „Budu hledat další kroky, jak rozhodnutí o pozastavení třech významných silničních projektů zvrátit,“ prohlásil náměstek hejtmana Miroslav Novák. ● Kraj na září chystá setkání zástupců významných cestovních kanceláří z Polska, Německa, Rakouska, Ukrajiny, Litvy, Slovenska a Ruska. Představit by jim chtěl nabídku aktivit regionu prostřednictvím tzv. famtripů. Jejich hlavními tématy bude lázeňství, golf a aktivní odpočinek, poznávací turistika, folklór, lyžování a další.
zdroj: ZOO Ostrava
● Na konci července se uskutečnilo jednání ministra životního prostředí Pavla Drobila s hejtmanem Moravskoslezského kraje Jaroslavem Palasem a primátory Ostravy a Karviné. Hlavním tématem setkání bylo životní ovzduší v kraji a možnosti jeho zlepšení. Zástupci regionu ministra seznámili se společnými požadavky, které zaslali v minulosti jeho předchůdkyni Rut Bízkové.
náměstka pro audit Pavla Habartu. Nový ministr také zpřísňuje podmínky pro stavební firmy. Tak především bude tvrdě kontrolovat, zda nejsou stavby předražené a zda běží podle připravených plánů. Porušení podmínek bude znamenat pokuty. Bárta navíc vyzval stavební firmy, aby nabídly státu slevy. „Z tohoto hlediska potřebujeme aktivní spo-
lupráci stavebních společností, které, pevně doufám, budou číst učebnice krizového managementu, kdy každý dodavatel by měl dbát na zájmy svého zákazníka a obzvláště v době krize by měl chápat, že je zapotřebí jít zákazníkům naproti,“ prohlásil ministr a dodal, že je nutné také zefektivnit výstavbu a zprůhlednit zadávání zakázek. Filip Appl
DOTACE JDOU DO MUZEA A EKOLOGICKÉ VÝCHOVY Za pomoci devadesáti osmi milionů korun z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko vznikne nová expozice Slezsko v historické výstavní budově Slezského zemského muzea. Návštěvníkům se prostřednictvím bohatých sbírek a moderních technologií přiblíží historie, kultura a příroda Slezska. Zároveň dojde k re-
19
V ostravské ZOO budou k ekologické výchově využívat nové vzdělávací centrum.
PUBLICISTIKA
Bárta šetří a zastavuje dopravní stavby (pokračování ze strany 1)
Přeruší se například výstavba R35 u Hradce Králové, R7 u Postoloprt nebo stavba další části R6 z Lubence do Bošova v Karlovarském kraji. To se nelíbí například poslancům z Karlovarského kraje. Podle nich je tato stavba, která byla zahájena letos na jaře, pro kraj velmi důležitá. Dalším úsekem, jehož výstavba se s velkou
pravděpodobností pozastaví, je část silnice I/49 z Malenovic do Otrokovic ve Zlínském kraji. Stavba byla odstartována na konci června. „Stavba měla být realizována již před několika lety, ale buďme rádi, že k ní nyní dochází. Zvýší se nejen plynulost dopravy, ale také bezpečnost chodců na křižovatkách a zároveň se sníží hlučnost a množství emisí,“ prohlásil u příleži-
tosti začátku stavby hejtman Zlínského kraje Stanislav Mišák. Zda a v jakém termínu bude nakonec stavba dokončena dnes není jasné. BÁRTA PŘITVRZUJE V oblasti železniční dopravy se bude také šetřit. Pozastaveno má být na patnáct železničních staveb za deset
miliard korun především na jihu a západě Čech. Tam má do roku 2016 proinvestovat Správa železniční dopravní cesty přes 84 miliardy korun. Pozastavení staveb není jediným krokem nového ministra v železniční dopravě. Ministr také zastavil proplácení faktur a nařídil jejich prověrku. Správa železniční a dopravní cesty navíc přijala nového
Velké nemocnice dostávají peníze, malé strádají Jsou státní nemocnice zvýhodňovány na úkor těch menších? Nebo jsou finanční prostředky rozdělovány spravedlivě podle velikosti zařízení a úrovně služeb? Jistý obrázek o této problematice si lze udělat ze statistiky Všeobecné zdravotní pojišťovny. Z té vyplývá, že nejvíc finančních prostředků jde do fakultních nemocnic specializovaných na drahou péči, a to především v onkologii, kardiologii a transplantacích. Menší nemocnice, které se zaměřují na lehčí výkony, tedy hlavně nemocnice krajské a městské, dostávají peněz o poznání méně. Na špatně nastavený systém si stěžuje Asociace českých a moravských nemocnic. Podle této organizace, která sdružuje hlavně menší nemocnice, začala situace už v roce 2007. To VZP zvýšila platby všem nemocnicím. Těm velkým fakultním ovšem o čtvrtinu a těm menším krajským pouze o deset pro-
cent. V té době také začala tichá studená válka mezi hejtmany a ministerstvem zdravotnictví, kterou po hejtmanech ODS převzali i sociálnědemokratičtí krajští lídři. „My tuto situaci komentujeme soustavně,“ řekl Krajským novinám hejtman Vysočiny Jiří Běhounek. „Problém je v tom, že je rozdílně ho-
norována stejná péče. Podle mého názoru by měly být malé zákroky honorovány ve všech nemocnicích stejně a zákroky speciální pak mohou být na velkých státních nemocnicích. Zatím tu ale existuje stav, kdy za stejný zákrok dostávají ve státních nemocnicích o 4 až 5 tisíc více než v nemocnicích krajských.“ MENŠÍ NEMOCNICE DOSTALY JEN „DROBKY“ A jaké nemocnice si v letech 2007 a 2008 nejvíc polepšily? Vůbec nejvíc peněz dostala od VZP Všeobecná fakultní nemocnice. Polepšila si o více než
KRAJSKÉ NOVINY Nezávislý měsíčník pro kraje, města a obce ČR Adresa centrální redakce: Evropské vydavatelství s.r.o., Průmyslový park, kancelářská budova P - 8, čp. 80. 533 53 Pardubice - Semtín Centrální telefon a fax: +420 466 611 139. Centrální GSM: +420 777 100 388. E-mail:
[email protected]. Web: www.krajskenoviny.cz. Vydavatel: Jan Doležal (IČ: 69168741). Ředitelka vydavatelství a šéfredaktorka: Jarmila Kudláčková. Ředitel zpravodajství a komunikace: Miloš Spáčil. Redakce: Filip Appl, Michal Tillgen, Jana Bartošová, Miloš Kolesár, regionální zpravodajové. Produkce: Leona Šolcová. Jazykové korektury: Iva Málková. Layout: Mgr. Pavel Ševčík. Grafika: Tomáš Kocourek Komerční prezentace - příspěvky označené „(kp)“. Nezdrojované fotografie v tomto vydání Krajských novin jsou od agentury CzechTourism.
880 milionů korun. O 450 milionů, což je padesát až sto procent, si polepšily tři specializované ústavy. Jde o Masarykův onkologický ústav v Brně, Ústav krevní transfuze a hematologie v Praze a Revmatologický ústav také v Praze. Z krajských a městských nemocnic dopadla nejlépe nemocnice v Českých Budějovicích, která dostala 388 milionů korun. Na slušnou sumu si přišla také nemocnice v Ústí nad Labem, která obdržela 276 milionů. Rozdíly mezi nemocnicemi jsou ovšem propastné. Například nemocnice v Domažlicích dostala pouze 18 milionů. Nemocnice v Trutnově pak 32 a ve Svitavách
34 milionů korun. Není tedy divu, že hejtmani a také ředitelé některých nemocnic nejsou s politikou VZP, kterou nastavil bývalý ministr zdravotnictví Julínek, příliš spokojeni. Jiří Běhounek negativně hodnotí také fakt, že stát oddlužil své nemocnice, ale na ty krajské tak nějak zapomněl. „Pravdou je, že stát se postaral o oddlužení státních nemocnic. Vždyť se do nich postupně nalily 3 miliardy korun,“ řekl hejtman, ale dodal, že na druhou stranu krajské nemocnice se kvůli této politice stále topí v dluzích. „A to je veliký problém i do budoucna.“ Filip Appl
Inzerce: European Media House s.r.o., telefon a fax: +420 466 611 139. E-mail:
[email protected]. IČ: 27482855. Tisk: VLTAVA-LABE-PRESS, a.s. Distribuce: ROZŠIŘUJÍ SPOLEČNOSTI PNS, a.s. Předplatné zajišťuje Mediaservis s.r.o., Zákaznické Centrum, Kounicova 2b, 659 51 Brno. Příjem objednávek: telefon: +420 541 233 232, fax: +420 541 616 160, e-mail:
[email protected], příjem reklamací: 800 800 890. Cena výtisku: 15,- Kč vč. DPH Evidenční číslo: MK ČR E 13797, ISSN: 1213-9998. Ročník: 9. Číslo: 08. Vychází: 20. srpna 2010 Názory spolupracovníků nemusejí vždy vyjadřovat stanovisko listu. Nevyžádané materiály nevracíme. Za chyby novinového tisku neručíme.
20
KN |srpen 2010 |
INZERCE
Hudba pro regiony Letní cestování po České republice za hudebními zážitky. Unikátní hudební projekty s podporou Ministerstva pro místní rozvoj ČR. Bohemia Jazz Fest / www.bohemiajazzfest.cz Klasika pod hvězdami 2010 / www.rusalkanazamcich.cz S BigBeatem po Čechách / www.mmr.cz/hudbaproregiony Ministerstvo pro místní rozvoj podporuje regionální cestovní ruch. www.mmr.cz / Rozvoj ve všech oblastech
MINISTERST VO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ
Infolinka MMR +420 224 861 282 (Po, St, Pá)
ENVI REGIO 2010 odborná konference věnovaná regionálním tématům a jejich řešení s ohledem na životní prostředí
23. září 2010, hotel EURO, Pardubice OPERAČNÍ PROGRAM O T N Í P R O na S T Ř
[email protected] EDÍ registraceŽ aI Vinformace
EVROPSKÁ UNIE Fond soudržnosti
Pro vodu,
Evropský fond pro regionální rozvoj
vzduch a přírodu
partneři projektu
OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
EVROPSKÁ UNIE Fond soudržnosti
Pro vodu,
Evropský fond pro regionální rozvoj
vzduch a př
