www.facebook.com/moravskehospodarstvi
2
Získávání posudků EIA má být nyní rychlejší
6
14 –16
ál
• z d ra
www.moravskehospodarstvi.cz
ví •
ni vo t c t
t o p o d s tat n é p r o f i r m y a v e ř e j n o u s p r áv u l e d e n | ú n o r 2 0 1 7
S p ci e
Z obchodů zmizí igelitky zdarma
Speciál: Zdravotnictví
Velká odpadová revoluce? Zatím ne Jednou z nenaplněných ambicí současné vlády ZŘEJMĚ zůstane schválení nového zákona o odpadech a souvisejícího zákona o vybraných výrobcích s ukončenou životností.
Ladislav Koubek Legislativní rada vlády oba zákony vrátila Ministerstvu životního prostředí k dopracování. „Vzhle-
dem k tomu, že volby budou v polovině října, můžeme s velkou pravděpodobností hraničící s jistotou na nový zákon o odpadech zapomenout,“ říká k tomu poslanec Robin Bohnisch. Připravovaná novela mimo jiné měla ze zákona o odpadech vyjmout místní poplatek za komunální odpad. Jejím dalším cílem bylo Česko připravit na zákaz skládkování, který začne platit od roku 2024. Odborníci ale zákonu vyčítají řadu chyb a rozporů. Neschválení zákona jim tak vadit nebude. „Svaz měst a obcí ČR uplatnil vůči zákonu o odpadech celou řadu připomínek, několik z nich však zůstalo po vypořádání s rozporem. Připomínky byly uplatněny také k zákonu o místních poplatcích, který navrhuje nové způsoby platby za odpad,“ sdělil
nám místopředseda svazu a starosta Velkého Oseku Pavel Drahovzal. „Zásadní je také stále nedopracovaná dopadová studie, která mimo jiné konstatovala, že dopady zákona jsou značné, a to na široké skupiny obyvatel. Osobně za nejpodstatnější důvod vnímám to, že v EU právě probíhají schvalovací práce na nových odpadových směrnicích. Ty mají přinést zásadní strategické změny. Je tedy naprosto logické, abychom s novým zákonem raději počkali a schválili jej jednou a v kvalitním znění na dalších 10 let, než narychlo nyní, s mnoha chybami a s potřebou velmi brzkých dalších změn,“ myslí si výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství Petr Havelka.
Prakticky totožné argumenty pak obsahuje i prohlášení Sdružení místních samospráv ČR. Pro obce a města ale současný stav znamená další čekání. „Stávající nejistota v oblasti odpadů pramenící zejména z dlouhodobého odkládání přijetí nového zákona o odpadech však zcela jistě obcím situaci v řešení odpadového hospodářství neusnadňuje,“ myslí si Katarína Rushková, vedoucí Odboru životního prostředí na jihlavském magistrátu. Velké kontroverze vzbuzuje zejména podpora nebo nepodpora spalování odpadu. Výrazné navýšení poplatku za skládkování by ve střednědobém horizontu právě spalovnám výrazně nahrávalo. Pokračování na straně 2
Hyperloop v Brně V polovině roku 2016 začali brněnští politici jednat s firmou Hyperloop Transportation Technology (HTT). V polovině ledna pak město Brno podepsalo memorandum s touto společností. Ve spolupráci s krajem chce vypracovat studii proveditelnosti, která má ukázat, zda se regionu vyplatí pokus spojit se s okolními velkoměsty hyperloopem – tedy supermoderním transportním potrubím, ve kterém se cestující přepravují takřka rychlostí zvuku. Zástupci společnosti vyrábějící hyperloop slibují technologickou revoluci v dopravě: cestovní kapsle by se měla v potrubí pohybovat rychlostí až 1 200 kilometrů v hodině. Například cesta z Prahy do Brna by místo více než dvou hodin měla trvat jen několik minut. Před podpisem memoranda představil podstatu a výhody hyperloopu výkonný ředitel HTT Dirk Ahlborn a také zástupci kraje, města a ministerstva dopravy. Společnost už spustila první testování v Kalifornii a podobná memoranda už podepsala například se slovenskou vládou a její zástupci jednali s politiky v Rusku, Indii a Turecku. Vize má ovšem také řadu kritiků. ■ Více na str. 13 FOTO: Hyperloop Transportation Technologies
Investice do ovzduší nejen na Ostravsku jsou nedostatečné, varují ekologové
Konec spaloven? Unie chce recyklaci
Vláda se v lednu věnovala znečištěnému ovzduší. Shodla se, že současné právní normy jsou v této oblasti dostačující, ale města a obce zatím prakticky vůbec nevyužívají nástroje, které jim zákony dávají. S tímto prohlášením se ale nespokojili ekologové několika organizací. Více na straně 3
Velké změny nás čekají v oblasti odpadového hospodářství. Evropská unie totiž odmítla financovat stavbu dalších nových spaloven. Již vyčleněné peníze ministerstvem životního prostředí tak budou pravděpodobně přesměrovány na stavbu bioplynových stanic a přestavbu teplárenských kotlů. Více na straně 4
01-05-mh17-02.indd 1
Ocenění pro naši generaci, i naše předky
Česko na špici získávání zakázek bez soutěže
Vítězem soutěže Vesnice roku se v roce 2016 stala Kašava, malá obec na Zlínsku. Starosta Josef Jarcovják se raduje, že směr, kterým obec vede, je správný. „Je to posílení naší kašavské hrdosti a patriotismu a hlavně posílení naší soudržnosti,“ říká. Více na straně 8
Transparentnost veřejných zakázek v Česku klesá. Vloni byla každá pátá zadána bez soutěže. Analýza neziskové organizace Good Governance uvádí, že průměr zakázek takzvaně z ruky byl v období 2014–2015 v zemích EU 6,6 procenta. V Česku téměř třikrát víc. Více na straně 11
Sledujeme kraje: Vysočina | Jihomoravský Olomoucký | Zlínský Moravskoslezský | Pardubický Královéhradecký
06.02.17 20:43
2
ž iv o tn í pro s tředí
leden | ún o r 2017
Změny v EIA: Získávání posudků má být nyní rychlejší Postavit v Česku novou silnici, to je záležitost spíše na desetiletí. Katastrofální situace, která dusí ekonomiku, prodražuje náklady a vytváří nervy řidičům v úsecích, kde už dávno měla stát dálnice, volá po řešení.
Ministr dopravy Dan Ťok chce zkrátit přípravu liniových staveb u nás z dvanácti let na polovinu. FOTO: Ministerstvo dopravy
Ladislav Koubek Ulehčení je snad na obzoru. „Příprava jednotlivé liniové stavby v ČR dnes průměrně trvá dvanáct až třináct let a naší snahou je tuto dobu zkrátit na polovinu. Současně ale nemůžeme obcházet práva, která jsou garantovaná legislativou EU. Jediná šance je tedy integrovat povolovací řízení tak, aby odvolání a soud byl přípustný u jedné stavby jen jednou. Tímto směrem jde i poslanci aktuálně projednávaná novela stavebního zákona. Věřím, že do konce volebního období bude přijata,“ vyjádřil se pro Moravské hospodářství ministr dopravy Dan Ťok.
Kolapsy v Přerově Dopravními kolapsy a neřešenou situací dlouhodobě trpí v Přerově, který se těší na dokončení posledního úseku dálnice D1 mezi Říkovicemi a Přerovem. „Faktor
aktuálně Na udržení vody v krajině půjde půl miliardy Odstartoval příjem žádostí o dotace v nových výzvách z Operačního programu Životní prostředí. Tři výzvy podpoří projekty zaměřené na péči a ochranu přírody a krajiny. Jen na zadržování vody v krajině půjde přes půl miliardy korun. Žádosti do těchto výzev je možné posílat na Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR do 31. července. Další výzva pak cílí na zlepšení kvality ovzduší a zájemci o dotaci mohou posílat žádosti o dotační příspěvek na své projekty až do 20. prosince. „Podporujeme širokou škálu: od energetických úspor v rodinných i bytových domech, přes přírodě blízká opatření na zlepšení schopností naší krajiny zadržovat lépe vodu až po zachytávání a opětovné využívání srážkové vody pro domácnosti, kde se chystáme otevřít program pro občany v nejbližších měsících. Ve dvou aktuálně otevřených výzvách z našeho Operačního programu Životní prostředí budeme konkrétně podporovat projekty, které zlepší zejména průchodnost říční sítě pro vodní živočichy a zlepší vodní režim krajiny, vytváření a obnovu přírodě blízkých koryt vodních toků ad.,“ říká ministr Richard Brabec. (red)
01-05-mh17-02.indd 2
EIA (z anglického Environmental Impact Assessment) česky: Vyhodnocení vlivů na životní prostředí je označení pro proces (respektive studii), jehož cílem je získat představu o výsledném vlivu stavby na životní prostředí a vyhodnocení, zda je z tohoto ohledu vhodné ji realizovat, resp. za jakých podmínek je realizace akceptovatelná. Proces nepodléhá správnímu řádu (a nelze se proti němu odvolat) a jeho výstup má pouze doporučující charakter (byť je většinou správními úřady akceptován). Studii EIA musí mít a přiložit ji k žádosti o realizaci všechny velké stavby a všechny podniky s výrazným dopadem na přírodu (továrny, spalovny atd.). EIA byla v českém zákonodárství poprvé zavedena zákonem České národní rady č. 244/1992 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí (1992). V současné době ji upravuje zákon č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí. EIA je součástí zákonodárství i řady dalších států, mimo jiné USA a všech států Evropské unie.
ky splnit. Jako příklad uvádím mnoho let odsouvanou a potřebnou rekonstrukci železniční tratě mezi Brnem, Horními Heršpicemi a Zastávkou u Brna, kterou se spolku Voda z Tetčic daří neustále shazovat, aniž by za tím byl jakýkoliv relevantní důvod,“ sdělil nám dopravní expert a vedoucí odboru dopravy na třebíčské radnici Aleš Kratina.
EIA nebyl jediný, který způsoboval a může způsobit průtahy v dokončení D1. Dalšími příčinami byly, podle mého názoru, procesy týkající se řízení a koordinace předprojektové a projektové přípravy. Tedy vypořádání majetkových záležitostí, projektu pro územní rozhodnutí, či stavební povolení,“ myslí si přerovský primátor Vladimír Puchalský. Ten souhlasí se zjednodušením procesů EIA. Cílem nemá být vyloučit podíl veřejnosti na projednávání, ale stanovit jasná a rigidní jednokolová pravidla pro projednání námitek veřejnosti a tak vyloučit obstrukce a zneužívání, příp. účelovost tvrzení nejrůznějších spolků a sdružení. A podobný názor mají i další politici. „Demokracii uznávám, ale i ta má své meze a nelze ji zaměňovat s anarchií. Hlas veřejnosti je třeba respektovat, ale tento hlas zase nemůže donekonečna komplikovat např. procesy výstavby infrastruktury, kterou děláme právě pro veřejnost,“ sdělil olomoucký hejtman Oto Košta. Pro ministerstvo dopravy je klíčové, aby novela stavebního zákona zrychlila přípravu stavby a zjednodušila komplikovaný schvalovací systém, kdy se lze v každém stupni (EIA, územní řízení, stavební řízení) odvolat. „Aktuální novela schválená vládou zohledňuje i částečnou integraci EIA,“ uvádí ministr Ťok. Ten si myslí, že přiznaná práva ve vládním návrhu plně odpovídají požadavkům práva EU a rozhodně nepotlačují možnost veřejnosti vstoupit do schvalovacího procesu. „Souhlasím s tezí, že systém EIA potřebuje zjednodušit. Jako nejhorší vidím požadavky na hlukové limity, kdy pro noční dobu jsou tak nízké hodnoty, že pro dopravní stavby nejdou praktic-
„EU chce, aby odpady byly používány zejména jako zdroje surovin pro další výrobu. To velmi vítáme. S tím spojená výhoda je i to, že recyklace nevyžaduje takové zdražení. Jsme pro nastavení motivační varianty, nikoli navrhované represivní varianty založené na plošném navýšení ekologických daní všem občanům,“ uvádí Havelka. „Nejdůležitější bude, aby nový zákon o odpadech mířil zejména na větší míru třídění a recyklace odpadů, aby byl přehledný a srozumitelný, souladný s konceptem oběhového hospodářství, který se v EU projednává a nenavyšoval náklady měst, obcí a firem tam, kde to není třeba,“ myslí si Pavel Borůvka, obchodní ředitel firmy Marius Pedersen
2011
2012
2013
2014
2015
2 043 289
2 167 041
1 827 868
1 815 103
1 826 974
1 755 438
390 620
607 222
651 563
628 413
600 147
585 784
1 607
2 618
2 834
2 696
4 008
4 012
Recyklace (R2-R11)
200 603
495 695
665 279
685 920
736 022
850 907
Kompostování (N13)
23 104
73 762
85 099
96 101
93 429
141 194
Jak Češi třídí odpad? Výsledky výzkumu z prosince 2016
(zdroj: STEM-MARK)
zeměmi EU na velmi dobré úrovni již nyní. Pokud lidem a firmám srozumitelně sdělíme co a proč je žádoucí a bude to navíc dávat
logiku v ekonomickém kontextu, jsem přesvědčen, že je jen otázkou času, aby se producenti novým podmínkám přirozeně přizpůso-
■ D35 Opatovice – Ostrov (D35 Opatovice nad Labem – Časy a D35 Časy – Ostrov)
■ D1 0136 Říkovice – Přerov *
Máme co zlepšovat, odpad pořád končí na skládkách Odborníci se shodují na tom, že za posledních dvacet let udělalo Česko v nakládání s opady velký pokrok. „Domnívám se, že odpadové hospodářství ČR je v porovnání s ostatními členskými
■ D48 Frýdek Místek, obchvat
Ekologové ale vidí situaci jinak. „Novela stavebního zákona znemožňuje lidem vyjádřit se k vykácení parku v sousedství, ruší veřejné slyšení ke kontroverzním projektům či zavádí byrokratické překážky bránící nově vzniklým místním spolkům v připomínkování spaloven a jiných velkých staveb. To jsou hrubé zásahy do procesu, který přece musí umět zohlednit hlas těch, jichž se stavba dotkne. Očekávám z těchto důvodů nárůst počtu žalob,“ myslí si předseda Strany Zelených Matěj Stropnický. I on ale uznává, že některé postupy je třeba zjednodušit. „Podle mého názoru je samotný proces EIA poměrně přehledný. Co by zasluhovalo určitou míru zjednodušení, jsou samotné posudky, které jsou často enormně rozsáhlé, psané komplikovaným jazykem a podstatné informace jsou často schovány pod balastem informací nadbytečných, což veřejnosti významně ztěžuje možnost se k projektům efektivně vyjádřit. Také může být pro některé frustrující, když vidí, že například na prodloužení životnosti hnědouhelné elektrárny Chvaletice není EIA třeba a na zbudování pár kilo-
2006
Spalování bez využití tepla (D10)
■ D6 obchvaty obcí Řevničov, Lubenec, Krušovice (D6 Lubenec, obchvat; D6 Řevničov, obchvat; D6 Nové Strašecí – Řevničov)
■ D55 Otrokovice, obchvat JV část*
(v tunách)
Spalování s využitím tepla
■ D3 Obchvat Českých Budějovic (D3 0310/I Úsilné – Hodějovice a D3 0310/II Hodějovice – Třebonín)*
Hrubé zásahy do procesu
Nakládání s komunálními odpady
Skládkování
Seznam prioritních dopravních staveb:
■ D49 Hulín – Fryšták *
Velká odpadová revoluce? Zatím ne Dokončení ze strany 1
prioritní stavby
bili. Vzpomeňme si například na dobu, kdy se v obcích sbíral pouze směsný komunální odpad a nyní máme separovaný sběr na evrop-
■ D11 1106 Hradec Králové – Smiřice * ■ Modernizace trati Sudoměřice – Votice * * Šest z devíti prioritních dopravních staveb má nová souhlasná stanoviska EIA. U zbývajících tři staveb očekává dopravní resort vydání posudků během února. Zdroj: ministerstvo dopravy
metrů cesty v polích ano,“ připomíná další paradox Jan Friedinger z hnutí Greenpeace. Efektivnější dopravě by kromě snazšího povolování měly podpořit i investice do oprav krajských silnic. „Prosperita našich firem se točí na kolech silniční dopravy a dobrá silnice zkracuje cestu k úspěchu. Řada firem je přímo závislá na exportu svých výrobků po krajských silnicích. Navrhl jsem, aby vláda převedla nevyčerpané státní peníze na dálnice a silnice I. třídy z loňského roku na opravy krajských silnic. Sněmovna tento návrh přijala,“ představil jedno z dalších opatření místopředseda rozpočtového výboru Sněmovny Jaroslav Klaška.
ské úrovni. Lidem to dávalo smysl a během prvních let se novému systému plně přizpůsobili.“ myslí si Borůvka. Přesto může Česko mnoho věci zlepšit. Podle údajů statistiků pořád největší část komunálního odpadu skončí na skládkách. Vzhledem k tomu, že za sedm let má být skládkování úplně zakázáno, je jasné, že nás čeká velká odpadová revoluce. Jak ale daný stav změnit? „Jako efektivní pro podporu recyklace bychom vnímali její skutečnou ekonomickou podporu. Občané ČR třídí každoročně více a více odpadů. A co je podstatné, dělají to dobrovolně a již mnoho let. V ČR třídí zhruba 72 procent obyvatel.“ uvádí několik nápadů Havelka. „Nejlepší motivací pro občany je pořád ještě motivace finanční. Jihlava proto již několik let umožňuje obyvatelům Jihlavy zapojit se do Programu zodpovědného nakládání s odpady. Pokud lidé splní podmínky tohoto motivačního programu, můžou dosáhnout na slevu na poplatku,“ popisuje postup jihlavské radnice Rushková. „Největší rezervy v nakládání s odpady jsou v chybějících zpracovatelských zařízeních pro některé komodity, které se pak mnohdy vyváží ke zpracování za hranice ČR nebo dokonce i mimo EU. Toto by se mělo změnit. Je nutné na odpady nahlížet jako na materiál, z něhož je možné získat surovinu, ale také za určitých okolností energii,“ upozorňuje Drahovzal.
06.02.17 20:43
leden | únor 2017
3
ž iv o tn í pro s tředí
Investice do ovzduší nejen na Ostravsku jsou nedostatečné, varují ekologové spoň připravit pro další vládu,“ vyjmenoval hlavní doporučení Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA.
Smog zahalil na konci ledna téměř všechna města v České republice. Kromě tradičně nejvíce postižených oblastí jako je Ostravsko a Karvinsko se s ním potýkali také lidé na Olomoucku, jižní Moravě a v Praze.
Připravená opatření
Michaela Římanová Na vině jsou továrny, ale také automobilová doprava. Investice státu, krajů a měst do zlepšení ovzduší jsou podle ekologů nedostatečné a špatně cílené. Koncentrace škodlivin ve vzduchu byla v posledních týdnech tak vysoká, že se situaci rozhodl řešit i premiér Bohuslav Sobotka. Vláda se znečištěnému ovzduší věnovala na svém jednání na konci ledna. Tam se shodla, že současné právní normy jsou v této oblasti dostačující, ale města a obce zatím prakticky vůbec nevyužívají nástroje, které jim zákony dávají.
Přestože se do problematiky znečištění vzduchu v Ostravě stále investuje, patří tamní ovzduší k nejhorším v Evropě. Problém je, že největší znečišťovatelé zaměstnávají tisíce lidí. FOTO: Mapio.net
S tímto prohlášením se ale nespokojili ekologové několika organizací. Společně připravili plán konkrétních řešení, které vláda může udělat. „Vláda by měla pře-
stat s dotováním uhelných zdrojů a ukončit zbytečné pálení uhlí v zastaralých elektrárnách. Obce by měly dostat povinnost – ale i nástroje a možnosti – rozum-
ně regulovat dopravu. Pokud ani smogová krize nepohne vládu k rychlému prosazení programového závazku v podobě antifosilního zákona, je potřeba jej ale-
Jak bojuje město Ostrava se špatným ovzduším: ■ Finančně podpořilo modernizaci lokálních topenišť. Jen v roce 2016 přispělo na výměnu 400 kotlů s dopadem na snížení emisí prachu až o 40 tun ročně. ■ Nakoupilo flotilu 105 ekologických autobusů na CNG pro Dopravní podnik Ostrava, firma Stadler dodá dalších 40 moderních tramvají do srpna 2018 a dalších 20–40 velkokapacitních tramvají a 12 elektrobusů a trolejbusů bude po Ostravě jezdit do roku 2019. S cílem využívat pouze nízkoemisní zařízení nakoupí další autobusy na CNG. ■ Nakoupilo nízkoemisní vozidla pro MMO, MPO, městské obvody a společnosti. V současné době se jedná o 27 vozidel. Podalo žádost z národního programu Životní prostředí na nákup dalších 24 vozů. ■ Čistí chodníky a komunikace nad rámec zákonných povinností, konkrétně komunikace 1. a 2. tříd 7–15× ročně splachováním a 7–21× za rok samosběrem. Čistí také chodníky.
■ V roce 2010 zřídila Fond pro děti ohrožené znečištěním ovzduší. Od jeho zřízení po současnost poskytlo město Ostrava prostředky na ozdravné pobyty téměř 15 tisícům dětí. Město navíc od roku 2015 do fondu dává dvojnásobek peněz než dříve. Jedná se o 15 milionů korun na rok. ■ Udržuje a rozšiřuje plochy městské a izolační zeleně a vytvořilo kolem města zelený prstenec. Propaguje zdravé způsoby dopravy a čistou mobilitu v projektu Zdravě po Ostravě. ■ Pořádá pravidelně odborné konference k životnímu prostředí za účasti předních odborníků, politiků, zástupců občanských sdružení i průmyslových podniků s cílem navrhnout řešení konkrétních problémů, způsobených znečištěním ovzduší. ■ Ekologizuje městskou hromadnou dopravu, připravuje výstavbu nové tramvajové trati spojující 7. a 8. obvod v Porubě. ■ Komunikací s průmyslovými znečišťovateli ve městě na ně společně s krajem vyvíjí tlak vedoucí k další ekologizaci jejich výroby.
Přehradu Nové Heřminovy stále provázejí tahanice o pozemky Na Bruntálsku má vzniknout přehrada Nové Heřminovy. Má v povodí řeky Odry zmírnit riziko povodní. Obyvatelé obce Nové Heřminovy však s výstavbou zásadně nesouhlasí. Značná část obce by totiž skončila pod vodou. Navíc prý existují levnější řešení. Výstavba nádrže v Nových Heřminovech se řeší několik desítek let. Aktuální se stala po katastrofálních povodních v roce 1997. Vláda nakonec schválila menší variantu přehrady. Při ní by podle zástupců Povodí Odry bylo v obci zatopeno dvanáct obytných domů. Stavba přehrady včetně dodatečných protipovodňových opatření a přeložek komunikací má stát zhruba šest miliard korun. „Při počátečním rozhodo-
01-05-mh17-02.indd 3
vání o způsobu protipovodňové ochrany byla jako odstrašující případ využita přehradová studie, zpracovaná na objednávku Povodí Odry. Obec od samého počátku požaduje objektivní porovnání této přehradové varianty, zpracované na objednávku Povodí Odry, s bezpřehradovou variantou zpracovanou sdružením Unie pro řeku Moravu. Pokud nás nezávislí odborníci odbornými argumenty přesvědčí, že podle našeho názoru účelově zpracovaná varianta je správná a naopak náš návrh je špatný, budeme na řešení protipovodňové ochrany spolupracovat. Toto porovnání však příslušná ministerstva i Povodí Odry už skoro deset let kategoricky odmítají,“ vysvětluje svůj postoj starosta No-
vých Heřminov Ludvík Drobný. Mluvčí Povodí Odry Blanka Vlčková se prý k celé záležitosti zatím nemůže vyjadřovat. „Chtěli bychom se normálně lidsky domluvit. Momentálně k tomu nemohu více říci,“ sdělila mluvčí.
Zpracování studie „Řešením úpravy odtokových poměrů se zabývám více než čtyřicet roků. S kauzou Nové Heřminovy jsem se seznámil na pozvání samosprávy Nových Heřminov v březnu 2001 na konferenci v Krnově. Na této konferenci Heřminovští a občanské iniciativy
požadovali řešení protipovodňové ochrany Krnova a dalších obcí bez přehrady. Přítomní odborníci tvrdili, že žádné řešení nemůže konkurovat stavbě přehrady, která původně měla zatopit celou obec Nové Heřminovy. Navzdory tvrzení generálního ředitele Povodí Odry, že zkapacitnění koryta řeky Opavy v Krnově je takřka nemožné, se na konferenci podařilo prosadit zpracování studie, která toto tvrzení měla potvrdit, či vyvrátit,“ uvedl Václav Čermák, spoluautor studie „Zkapacitnění koryta řeky Opavy v Krnově“ ve svém prohlášení Ochrana obcí na horní Opavě. Dodává, že podle jeho názoru jsou obě varianty, s přehradou a bez přehrady, rovnocenné z hlediska dosažení požadovaného stupně protipovodňové ochrany. Generální ředitel Povodí Odry Jiří Pagáč se dříve vyjádřil tak, že je možnost zrušit nebo zastavit stavbu přehrady nereálná. „Stát už do toho investoval strašné peníze,
Podle ředitelky ostravské organizace Čisté nebe Anny Ploškové je pozdě, řešit situaci až ve chvíli, kdy smog zavalí města. „Chceme, aby během smogových situací města a kraje reagovala rychle a účinně balíčkem předem připravených opatření a chránila tak své obyvatele před nejhoršími dopady znečištěného vzduchu,“ uvedla ekoložka. Plošková poukázala také na to, že ani města, která trápí smog neustále, neumějí problematiku znečištěného ovzduší řešit a tímto směrem putuje málo peněz. „Opatření, která se v tomto směru dějí například na Ostravsku a Karvinsku, jsou velmi pomalá a nás nutí nadále dýchat vzduch, který je zdraví škodlivý,“ řekla. Podobným prohlášením se ale brání tamní politici. Město Ostrava podle náměstkyně primátora Kateřiny Šebestové v rámci svých legislativních pravomocí přispívá
ke zlepšení stavu kvality ovzduší řadou kroků. „Vloni jsme přispěli 400 Ostravanům na výměnu kotle za moderní ekologický přístroj a v letošním roce v podpoře budeme pokračovat. Ke 150 autobusům na CNG, které už dopravní podnik provozuje, přibudou do konce roku 2019 desítky ekologických tramvají, autobusů i trolejbusů. V rámci strategického plánu, který bude platit do roku 2023, se dopravní podnik ze současných 71 % v případě bezemisních a nízkoemisních vozidel dostane na 95 %,“ popsala Šebestová. Podle ekologů ale hlavním problémem Ostravska, na rozdíl například od Prahy nebo Brna, není automobilová doprava, ale průmyslové podniky. „Výrazně by pomohlo postupně restrukturalizovat těžký průmysl zejména na Ostravsku, kde jeho koncentrace způsobuje významnou část tamního rekordního znečištění ovzduší,“ doporučila Plošková. Restrukturalizace průmyslu ale v tuto chvíli není na pořadu dne. Lidé musejí doufat, že jim k lepšímu vzduchu pomohou alespoň několika miliardové investice zaměřené na snížení emisí samotných znečišťovatelů. Jednu z největších ekologických investic učinila v minulém roce společnost Arcelor Mittal Ostrava. Ta do své továrny instalovala takzvaný fluidní kotel za 1,8 miliardy korun. Jeho garantovaná účinnost přesahuje 92 procent, což je o tři procenta více než u starých kotlů. „Z hlediska emisí oxidu uhličitého to představuje snížení emisí zhruba o 60 000 tun skleníkových plynů za rok,“ řekl ředitel společnosti Petr Baranek. Celkové emise teplárny jsou 2,1 milionu tun ročně. Kotel sníží také emise oxidů síry o tisíc tun a emise dusíku o 700 tun ročně.
aktuálně Stát bude zahlazovat následky hornické činnosti nejméně do roku 2042 Nejvyšší kontrolní úřad prověřil, jakým způsobem státní podnik DIAMO v letech 2006 až 2015 čerpal a používal peníze na zahlazování následků hornické činnosti, a jak mu tyto prostředky poskytovaly Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo financí (MF). V kontrolovaném období zaplatil podnik DIAMO za zahlazování následků hornické činnosti celkem 36,8 miliardy korun, z čehož kontroloři prověřili vzorek výdajů za celkem 1,1 miliardy korun. Zahlazování následků hornické činnosti potrvá podle aktuálních plánů do konce roku 2042 a stát za něj zaplatí
minimálně dalších 45 miliard korun. Z toho si téměř 27 miliard vyžádá likvidace těžby uranu u Stráže pod Ralskem. Celková částka však bude pravděpodobně ještě vyšší. Plány likvidací totiž neobsahují výdaje spojené s čištěním a čerpáním důlních vod a následným monitoringem lokalit. Tyto výdaje zatím státní podnik DIAMO nevyčíslil. Nedostatek peněz ve státním rozpočtu na odstranění následků hornické činnosti stát částečně řeší financováním ze zvláštního účtu MF. V letech 2006 až 2015 pokrývaly peníze z tohoto účtu 38 % výdajů podniku DIAMO na sanaci lokalit. (red)
my jsme vykoupili pozemky za zhruba čtyři sta padesát milionů korun, plus další peníze na přípravu této akce. Tady už není cesty zpět,“ prohlásil generální ředitel v minulosti.
„Na žádost náměstka ministra zemědělství Aleše Kendíka se uskutečnila loni v prosinci v budově obecního úřadu Nové Heřminovy neformální schůzka. Zúčastnil se jí kromě uvedeného náměstka ministra také generální ředitel podniku Povodí Odry Jiří Pagáč. Za obec pak starosta, místostarostka a právní zástupce JUDr. Ondruš. Starosta zopakoval dlouholetý požadavek obce na objektivní posouzení možnosti bezpřehradových protipovodňových opatření nezávislým odborníkem nebo institucí, na které se shodnou obě strany. Závěr takového posudku je obec připravena respektovat a spolupracovat na jeho realizaci. Tento návrh panem náměstkem opět nebyl akceptován,“ popsali zástupci Nových Heřminov pro Deník svou iniciativu, která by mohla vést k dohodě o odblokování současné patové situace.
Do roku 2020 Obec podle něj musí dát svůj územní plán do souladu s vyšším územním plánem do roku 2020. „My jsme schopni dosáhnout na územní řízení a jsme schopni tu přehradu začít realizovat. V podstatě i bez souhlasu obce,“ řekl Pagáč. Zatímco Povodí Odry spoléhá na institut vyvlastnění pozemků, obec Nové Heřminovy už řadu let nabízí ministerstvu zemědělství východisko, jak zajistit protipovodňovou ochranu na řece Opavě i bez soudních tahanic o pozemky.
Zuzana Doležalová
06.02.17 21:01
4
o dpado vé h o s po dář ství
leden | ún o r 2017
Konec velkých spaloven? Evropská unie chce recyklaci cent komunálních odpadů, zatímco průměr v EU je 44 procent a úspěšné státy recyklují kolem 60 procent.
Velké změny nás čekají v oblasti odpadového hospodářství. Evropská unie totiž odmítla financovat stavbu dalších nových spaloven. Již vyčleněné peníze ministerstvem životního prostředí tak budou pravděpodobně přesměrovány na stavbu bioplynových stanic a přestavbu teplárenských kotlů.
Veronika Vindišová
Cíle pro recyklaci odpadů
Česká republika třídí a recykluje pouze 36 procent komunálních odpadů, zatímco průměr v EU je 44 procent a úspěšné FOTO: EKO tým státy recyklují kolem 60 procent.
fondů stavět nebudou. Evropská komise to totiž se zvýšením recyklace myslí naprosto vážně. Kraje - pokud chtějí získat peníze z fondů Unie - by proto měly přehodnotit nízké cíle recyklace ve svých nedávno schválených odpadových plánech. A ministr životního prostředí Richard
Brabec by měl rychle doplnit do připravovaného odpadového zákona recyklační slevu tak, aby obce k recyklaci skutečně motivovala. Obce by ji získaly až při dosažení nadpoloviční recyklace v roce 2020. Zároveň je však třeba z návrhu zákona vypustit zákaz skládkování na základě
Jak se obce připravují na budoucí změnu odpadového hospodářství
si, že by v každém kraji musela stát spalovna,“ řekl před časem primátor Přerova Vladimír Puchalský. Podle starosty Zábřehu Františka Johna by spalovna měla kromě likvidace odpadů také produkovat teplo a elektřinu. S tím souhlasí i náměstek Olomouce Aleš Jakubec. „To je jeden z hlavních důvodů, proč by spalovna neměla být v Olomouci. Máme tady totiž modernizovanou teplárnu. Investice by proto byla nevýhodná,“ uvedl. Kraj také v tuto chvíli nemá jasno, kdo by přibližne dvou miliardovou investici zaplatil. „V tuto chvíli vidíme jako jediné řešení zásah soukromého investora,“ sdělila mluvčí kraje Kamila Navrátilová. Vznik dalších spaloven podporují i další kraje. Přesto, že již třeba jednu spalovnu mají. „Řešit odpadové hospodářství bez spaloven je nesmysl,“ vyjádřil se na ekologické business snídani společnosti Magnus Regio vedoucí odboru životního prostředí jihomoravského Krajského úřadu František Havíř. O postavení druhé spalovny uvažuje také Ústecký kraj. Naopak ve Zlínském kraji s velkokapacitním zařízení na energetické využití odpadu nepočítají vůbec. „Jsme malý region, nedokázali bych naplnit její kapacitu,“ podotkla Jana Káčerová, která na starosti příslušnou agendu ve Zlínském kraji. Podle Manharta ale spalovny nejsou tím správným řešením. „Spalování bude vždy dražší než samotná recyklace a třídění. Navíc je zákaz skládkování využitelných odpadů impulsem pro podnikatelský sektor a investory, aby zde kapacity na třídění začaly stavět. V ČR může vzniknout až 40 000 pracovních míst poté, co se přestanou odpady skládkovat a suroviny z nich se začnou využívat jako zdroj,“ je přesvědčený Manhart.
Prioritou unie je totiž zvýšit podíl recyklace. V Česku se aktuálně projednává novela zákona o odpadech, na kterou se čeká už osm let. Rozhodnutí Evropské unie přivítali ekologové z Hnutí Duha. „Potvrzeno. Spalovny se u nás za peníze z evropských
Obce a města na Moravě a v Čechách se připravují na změnu zákona týkající se odpadového hospodářství. Ta začne komplexně platit v roce 2024. Hlavním cílem je zakázat skládkování a zvýšit procento vytříděného odpadu. Existuje několik přístupů, jak se s novým zákonem vypořádat. Každá obec a město k tomu přistupuje odlišně. Záměr počítá s postupným zvyšováním poplatku za ukládání odpadu na skládku, který platí obce jako původce odpadu. „Poplatky za odpady se pro lidi, kteří třídí odpad, a v obcích, kde ho chytře využijí ale podle ministerstva životního prostředí zvýšit nemusí. „Zvýšení poplatku za skládkování, jež platí obce a firmy, není totéž a nerovná se poplatku za svoz odpadu, který platí občané. V analýze jsme spočítali, že pokud obec nezmění své chování a nezlepší recyklaci, měl by se roční poplatek pro občana za svoz odpadu zvýšit maximálně o 43 Kč,“ vysvětlil Jaromír Manhart.
Obcím pomohou evropské dotace Obcím nabízí několik řešení, jak se k novému zákonu postavit. Jedním z nich může být systém zaplať tolik, kolik vyhodíš. „Tento systém lidem umožní platit obci za komunální odpad podle váhy nebo objemu nebo frekvence svozu popelnic,
01-05-mh17-02.indd 4
eventuálně pytlů na odpad,“ uvedl Manhart. Podobný systém plateb za odpad už v řadě obcí úspěšně funguje. Zákon se zabývá také tím, že obce, kraje i firmy musí do roku 2020 povinně vytřídit a materiálově využít 50 % komunálního odpadu. Obce tak budou muset zajistit dostatečné množství kapacit na třídění a materiálové využití odpadu. Na třídící linky, sběrné dvory, kompostárny nebo třeba bioplynové stanice mohou získat peníze z evropských dotací.
Spalovna jako řešení Někteří ekologové namítají, že nový zákon nepovede obce a kraje k lepšímu třídění, ale přivede je pouze k myšlence zavádění nových spaloven. To potvrzuje několik příkladů z praxe. O nové spalovně se již několik měsíců diskutuje například v Olomouckém kraji. Podle náměstka hejtmana pro životní prostředí Milana Klimeše je její výstavba nezbytná. „Kapacita zařízení na spalování odpadů, které jsou nyní v České republice, není dostatečná pro produkci celého zbytkového směsného odpadu. Zařízení na území kraje preferujeme i z důvodů šetření nákladů na přepravu,“ uvedl Klimeš před časem pro Mladou Frontu Dnes. V tuto chvíli ale není jasné, kde by spalovna mohla vyrůst. Oslovená města jako Přerov nebo Zábřeh ji odmítla. „Nemyslím
kritéria výhřevnosti, které nutně vede k přesměrování odpadů ze skládek do spaloven, a tak hrozí v budoucnu potlačením recyklace,“ míní Ivo Kropáček, odpadový expert Hnutí Duha. Hnutí Duha dlouhodobě upozorňuje, že Česká republika třídí a recykluje pouze 36 pro-
„Nyní diskutované nové odpadové směrnice mají zvýšit míru recyklace v EU na 65 procent do roku 2030 a výbor pro životní prostředí Evropského parlamentu požaduje až 70 procent. Brabcův úřad však svou práci zahájil naopak snížením cíle pro recyklaci komunálních odpadů z 50 procent na 38 procent do roku 2020 v Plánu odpadového hospodářství ČR a kraje si schválily plány, podle kterých budou i v roce 2025 spalovat a skládkovat většinu komunálních odpadů,“ přiblížil Kropáček. A před stavbou nových spaloven varuje také Česká asociace odpadového hospodářství. Tvrdí, že aby se vyplatila, je potřeba velké navýšení poplatků za odpady a komunálního odpadu, aby se mělo co v kotlech pálit. Podoba novely zákona, kterou předkládá ministerstvo životního prostředí, podle asociace spalovnám spí-
še nahrává. Podle ředitele asociace Petra Havelky by takový problém přinesl České republice řadu problémů. „Brusel zvyšuje požadavky na recyklaci odpadů, ale nové spalovny mohou bránit splnění vysokých evropských recyklačních cílů,“ domnívá se. Ministerstvo životního prostředí ale tvrdí, že bez nových spaloven se bohužel neobejdeme. Přitom právě tento resort dlouhodobě odmítal, aby byl spojován s novými spalovnami. S podobnou jimi navrhovaného zákona nebyla spokojená ani legislativní rada vlády, která novelu vrátila už třikrát k dopracování. Ministerstvo totiž v novém dokumentu počítá se zvyšováním poplatků za skládkování. Právě legislativní rada vlády kritizuje absenci realistická kalkulace finančních dopadů na rozpočty obcí, krajů či domácností. „Času má ministerstvo vzhledem k nadcházejícím volbám málo, pokud by ale zákon prošel, mohl by se do Sněmovny dostat koncem února,“ odhaduje ředitel odboru odpadů ministerstva Jaromír Manhart. V Česku je nyní místo na dvě nové spalovny odpadů, ministerstvo životního prostředí navzdory zájmům Evropské unie o nich uvažuje. Zástupci resortu se už setkali se zástupci soukromých investorů například z Japonska, Jižní Koreji a Německa. Jedna ze spaloven má stát v Mělníku, kterou by měl financovat energetický gigant ČEZ. Druhá v Komořanech, o které uvažoval Energetický a průmyslový holding. „To podporuje i Brusel, nikoliv však velká spalovací zařízení,“ tvrdí Manhart.
přidejte se k nám
Ukliďme Česko? Přidejte se 8. dubna Hlavní úklidový den letošního roku? Sobota 8. dubna! Mezi tisíci dobrovolníky bude tentokrát také tým Magnus Regio, vydavatele Moravského hospodářství. Připojit se k akci, která má za úkol uklidit nelegálně vzniklé černé skládky a nepořádek v okolí. Loňský ročník přilákal na 86 000 dobrovolníků, kteří společnými silami odlehčili životnímu prostředí od 1 600 tun odpadu, z čehož se takřka čtvrtina dočkala recyklace. Letos jej podpoří i Ministerstvo životního prostředí. Do projektu se každý rok zapojuje stále víc lidí a ze skromných začátků v devadesátých letech nabobtnala do rozměrů, které letos budou atakovat hranici sta tisíc zapojených dobrovolníků. Významně přispívá k čistým a upraveným veřejným prosto-
rům, ve kterých se každodenně pohybuje řada lidí včetně dětí. Do projektu se může zapojit skutečně každý, kdo chce pomoct očistit veřejný prostor a vlastní pomocí zkusit odbourat černé skládky, které ničí a hyzdí přírodu. Stačí se zaregistrovat na webu www.uklidmecesko.cz a zaškrtnout si v kalendáři sobotu 8. dubna. Do úklidových akcí se zapojují lidé ze všech koutů České republiky z řad zájmových skupin, škol, firem nebo obecních společenství. Srdcem akce jsou dobrovolní organizátoři místních úklidů, lidé, kteří organizují úklid v místě, které si sami určí. Pořadatelé poskytují know-how, v době hlavních úklidových vln také pevné pytle na sesbíraný odpad a kdykoliv během roku veškerou další potřebnou podporu. (ceh)
inzerce
7. setkání Celostátní setkání ředitelů nemocnic a zástupců ze sektoru zdravotnictví business snídaně
23. února 2017, Praha Předmět diskuze: • 10% navýšení platů pro všechny pracovníky ve zdravotnictví platné od 1. 1. 2017, další navýšení je plánováno opět od ledna 2018. Je toto cesta správným směrem na udržení lékařů v ČR? Pokryje navýšení platů úhradová vyhláška na rok 2017? • Ohodnocení sester u lůžka ve směnném provozu • Plánované investice MZ ČR, rekonstrukce a výstavby nových pavilonů • Specializační vzdělávání lékařů. Zastaví odliv českých lékařů do zahraničí? Ohrožuje tato novela regionální nemocnice? • Protikuřácký zákon – projeví se reálně a v jakém horizontu? • Národní strategie elektronického zdravotnictví • Snížení cen centrových léků, event. doplatků za léky pro důchodce a osoby mladší 18 let
Organizátor:
Mediální partner:
PŘIHLASTE SE NA: GSM 725 006 094
[email protected] www.magnusregio.cz Účastníci akce: • Zástupce ministerstva zdravotnictví • Zástupci zdravotních pojišťoven, České lékárnické komory, Asociace českých a moravských nemocnic, Grémia majitelů lékáren, Státního ústavu pro kontrolu léčiv, aj. • Ředitelé a zástupci nemocnic ČR
V případě zájmu o partnerství na této akci kontaktujte:
[email protected] nebo 774 112 138
06.02.17 21:01
leden | únor 2017
5
ž iv o tn í pro s tředí
RE-USE management: Brno vdechne nový život věcem, které lidé vyhodí Již před několika lety jsme v rámci města Brna začali diskutovat o podpoře předcházení vzniku odpadu, nastavení legislativy, našich možnostech i vizích v této oblasti. Inspirovalo nás a možná trošku i trápilo zejména velké množství pěkných, funkčních a zcela jistě znovu použitelných předmětů, které se objevovaly v našich 37 sběrných střediscích odpadů. A tak někdy v průběhu listopadu roku 2014 vznikl první informativní materiál k možnostem zavedení re-use managementu v podmínkách statutárního města Brna, sbírali jsme zkušenosti od kolegů v zahraničí, účastnili se konferencí a workshopů, radili se se studenty brněnských univerzit, vymysleli jsme první re-use projekt „Druhý život“ a posléze jsme začali intenzivně hledat partnery pro zavedení re-use aktivit do naší brněnské praxe.
Druhý život Naší jasnou první volbou byla městská společnost SAKO Brno, a. s. a kolegové nás nejen nezklamali, ale nadchli se pro projekt stejně jako my. Společně jsme vytvořili projektový tým, začali pracovat na realizaci a rozvoji „Druhého života“ a hledali jsme další partnery, přes různá obohacující jednání s neziskovými organizacemi jsme se nakonec dopracovali k řešení, že třetím a posledním partnerem projektu „Druhý život“ bude Veřejná zeleň města
Lidé mohou nepotřebné věci zdarma odevzdat na vybraných sběrných střediscích odpadu na ulicích Hapalova, Veveří, Okružní a Jana Svobody. FOTO: Magistrát města Brna
Brna, příspěvková organizace. Dohodu o založení a provozování re-use projektu „Druhý život“ mezi statutárním městem Brnem, společností SAKO Brno, a. s. a Veřejnou zelení města, příspěvkovou organizací
schválila Rada města Brna i příslušné orgány partnerů. Kromě vedení města nás podporují i naše městské části, které nám velmi pomáhají zejména informováním obyvatel prostřednictvím lokálních periodik.
Co je vlastně „Druhý život“? Jedná se o ekologicko-sociální projekt, jehož hlavním cílem je, aby se opětovné využití výrob-
ků (re-use management) stalo běžnou praxí a minimalizovalo se tak množství vznikajícího odpadu, podpořila se lepší využitelnost zdrojů a energie s ohledem na prodloužení životního cyklu výrobku. Neméně důležitým aspektem projektu je snížení sociálních rozdílů tím, že se systémem re-use zpřístupní zboží i lidem s nízkými příjmy, kteří by si je jinak nemohli dovolit. Projekt „Druhý život“ spočívá v možnosti během provoz-
ní doby tzv. RE-USE POINTů darovat předměty pro opětovné použití (zejména zařízení a vybavení domácnosti, hračky, sportovní vybavení atp.) do krytých zřetelně k tomuto účelu označených kontejnerů k následnému prodeji za symbolickou částku prostřednictvím sbírky organizované Veřejnou zelení města Brna. Společnost Veřejná zeleň města Brna se zavázala využívat 100% zisku nabytého z prodeje darovaných předmětů na financování projektu „KVĚTINY V BRNĚ“, kdy budou vysazovány na vybraných pozemcích městské veřejné zeleně okrasné květiny. RE-USE POINTy jsou umístěny na 4 sběrných střediscích odpadů v Brně, a to na ulici Veveří, Okružní, Jana Svobody a Hapalove, kde využijeme již existující infrastrukturu i pracovníky, takže nedojde k navyšování nákladů města ani partnerů. A protože jsme chtěli jít příkladem, tak jsme pro RE-USE POINTy využili starší obytné buňky z majetku města, kterým jsme opravami a novými nátěry dali šanci na druhý život. V další fázi projektu plánujeme navýšení počtu RE-USE POINTů a zavedení re-use boxů (kartonové, opakovaně využitelné krabice určené ke sběru výrobků určených k opětovnému použití). Re-use boxy bude možné si vyzvednout i předat na všech sběrných střediscích odpadů v Brně i na dalších místech. Jsme přesvědčeni, že zavedení re-use managementu přispěje k plnění povinností statutárního města Brna v oblasti přecházení vzniku odpadů a opětovného využití a jedná se také o signál, že statutární město Brno plně vnímá důležitost podpory přechodu z lineárního modelu spotřeby na novou vizi, kterou Evropská komise schválila 2. 12. 2015 v balíčku oběhového hospodářství s názvem Uzavření cyklu s cílem zdůraznit důležitost dodržování hierarchie způsobů nakládání s odpady. Projekt „Druhý život“ byl zahájen teprve v červnu 2016, ale již nyní nás těší velké množství dotazů a nabídek předmětů. Jsme nesmírně rádi, že obyvatelé Brna společně s námi chtějí dávat věcem „Druhý život“! Veronika Singrová Odbor životního prostředí Magistrátu města Brna
Projekty předcházení vzniku odpadů statutárního města Brna Projekt „Druhý život“
Projekt „RE-NAB“
Projekt „Druhý život“ přináší možnost do nově zřízených RE-USE POINTů (kryté zřetelně k tomuto účelu označené kontejnery na SSO) darovat předměty pro další použití (zejména zařízení a vybavení domácnosti, hračky, sportovní vybavení atp.) k následnému prodeji za symbolickou částku prostřednictvím sbírky organizované Veřejnou zelení města Brna, příspěvkovou organizací. Společnost Veřejná zeleň města Brna se zavázala využívat 100% zisku nabytého z prodeje darovaných předmětů na financování projektu „KVĚTINY V BRNĚ“, kdy budou vysazovány na vybraných pozemcích městské veřejné zeleně okrasné květiny.
V dubnu 2016 spustilo SMB projekt RE-NAB na podporu dalšího využívání použitého nábytku, tzv. nábytkovou banku. Projekt pro přecházení vzniku odpadu a další využití funkčního nábytku RE-NAB je příkladem koordinované spolupráce mezi Odborem životního prostředí a Odborem sociální péče Magistrátu města Brna (OSP MMB). Obyvatelé Brna mohou darovat nepotřebný nábytek lidem v sociální nouzi. Jedná se o komodity: dřevěné, kovové či plastové stoly, stolky, židle, skříňky, komody, postele i police, veškerý použitelný nábytek, včetně zahradního. Z hygienických důvodů není odebírán čalouněný nábytek. Na čtyřech sběrných střediscích odpadu (SSO Veveří, Jana Svobody, Dusíkova a Hapalova) jsou umístěny zastřešené velkoobjemové kontejnery, kam se tyto komodity ukládají. Poté je nábytek převážen do skladu společnosti SAKO Brno, a. s. Zde se provádí evidence a vzniká seznam aktuálně dostupného nábytku s fotografiemi. Následně jej Odbor sociální péče MMB nabízí sociálně potřebným obyvatelům města Brna, kteří nemají finanční prostředky na nové vybavení bytu.
RE-USE POINTy jsou umístěny na 4 sběrných střediscích odpadů v Brně, a to na ulici Veveří, Okružní, Jana Svobody a Hapalove, kde je využíváná již existující infrastruktura i pracovníci, takže nedochází k navyšování nákladů města ani partnerů (VZmB, p. o. a SAKO Brno, a. s.) A protože i SMB chce jít příkladem, byly pro RE-USE POINTy využity starší obytné buňky z majetku města, které opravami a novými nátěry také dostaly šanci na druhý život. V další fázi projektu je plánováno navýšení počtu RE-USE POINTů a zavedení re-use boxů (kartonové, opakovaně využitelné krabice určené ke sběru výrobků určených k opětovnému použití), kdy re-use boxy bude možné si vyzvednout i předat na všech sběrných střediscích odpadů v Brně i na dalších místech.
01-05-mh17-02.indd 5
Projekt „RETRO-USE“ Projekt statutárního města Brna „RETRO-USE“ patří mezi ojedinělou aktivitu, která propojuje předcházení vzniku odpadů s oblastí kultury a sociální oblastí.
Od srpna 2016 podporuje RETRO-USE další smysluplné použití všeho, co je v domácnostech již nepotřebné, vyrobené před rokem 1989 a zároveň zajímavé zejména pro kulturní instituce. Z historického hlediska zajímavé předměty jako např. knížky, časopisy, vybavení domácnosti či technické vybavení, osobní písemnosti, staré fotografie, filmy, hračky, sportovní potřeby jsou zejména v rámci redistribuce do sbírek muzeí či fundusů divadel i čištěny či opravovány. RETRO-USE je současně i projekt sociální, součástí je zřízení chráněné pracovní dílny, navíc některé staré předměty mohou také ještě posloužit například studentům a nestanou se odpadem, protože projekt „RETRO-USE“ pomůže prosloužit jejich životní cyklus. Statutární město Brno na projektu spolupracuje s Americkým fondem, o. p. s. a dalšími kulturními institucemi jako např. Moravská galerie, Technické muzeum Brno, Vojenský historický ústav.
Projekt „RE-TEX“ – připravovaný Projekt RE-TEX spočívá ve vytvoření možnosti předat zachovalé oblečení a textil k opětovnému využití. Do projektu budou zapojena všechna sběrná střediska odpadu (SSO) v Brně a také se počítá se širokou sítí kontejnerů umístěných přímo na ulicích města Brna, která sníží docházkovou vzdálenost a velmi pravděpodobně tak přispěje k vyšší využívanosti kontejnerů. Z kontejnerů bude prováděn svoz textilu do skladové haly, zde bude
probíhat přetřídění, hygienizace a skladování. Opětovné využití vytříděného a hygienizovaného textilu je plánováno zejména prostřednictvím tzv. sociálního šatníku, který má OSP MMB. Uvedené projekty je součástí uceleného souboru opatření, jehož cílem je zavedení tzv. re-use managementu, tedy opětovného použití výrobků. Cíle těchto opatření jsou po vzoru z jiných evropských zemí nejen environmentální (snížení produkce odpadů, efektivní nakládání se zdroji), ale také sociální (snadnější přístup sociálně slabších k některým komoditám). Snahou SMB je, aby se re-use management stal běžnou praxí a minimalizovalo se tak množství vznikajícího odpadu. Zavedení re-use managementu přispívá k plnění povinností SMB v oblasti předcházení vzniku odpadů a jejich opětovného využití (zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a směrnice 2008/98/ES ze dne 19. 11. 2008) a jedná se rovněž o signál, že statutární město Brno vnímá důležitost podpory přechodu z lineárního modelu spotřeby na novou vizi, kterou Evropská komise schválila 2. 12. 2015 v balíčku oběhového hospodářství s názvem Uzavření cyklu (Closing the loop) s cílem zdůraznit důležitost dodržování hierarchie způsobů nakládání s odpady (§ 9a zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech).
06.02.17 20:44
6
in s pirac e u s o u s e dů
Igelitky zdarma zmizí z obchodů, podle pokynů Evropské unie Celá Evropa postupně omezuje vydávání igelitových tašek v obchodech zdarma. Nově se přidalo také sousední Slovensko, kde tamní vláda přijala novelu zákona o odpadech. Obchodníci budou dokonce muset vést evidenci igelitek.
Lehké plastové tašky se poměrně rychle stávají odpadem, navíc mohou uvolňovat škodlivé látky. Proto chce Evropa zabránit negativními vlivu tohoto odpadu na životní prostředí. FOTO: archiv
průzkumu ekologické organizace ENVI-PAK dokonce 466. „Plast se vyrábí z chemických procesů ropy, uhlí nebo zemního plynu. Lidé s myslí, že igelitky a mikroténové sáčky jsou neškodné. Problém nastává během pů-
sobení tepla, kdy se začnou uvolňovat škodlivé látky,“ upozornila Silvia Nosálová ze společnosti ENVI-PAK. Igelitové tašky často končí na ulicích, ale také v řekách. Nemálo z nich skončí až v moři. Podle
inzerce
ekologů je to jeden z největších ekologických problémů světa. Přirozený rozklad igelitových tašek trvá až tisíc let, mnoho z nich sežerou zvířata. Česká republika čeká na konečné schválení novely zákona.
AOS EKO-KOM Další vybrané činnosti AOS EKO-KOM pro obce v roce 2016 ■ 17. ročník konference Odpady a obce s více než 500 účastníky ■ 25 odborných seminářů pro 426 pedagogů ■ 137 000 žáků prošlo Školním programem Tonda Obal ■ Interaktivní DVD a web pro obce a města s podklady pro informování a vzdělávaní obyvatel ■ 80 000 sad barevných tašek na třídění v domácnostech ■ 10 000 kusů lepenkových košů na třídění odpadů ve školách a na úřadech ■ desítky odborných seminářů pro obce
Díky této dlouhodobé spolupráci se třídění v ČR postupně zlepšuje. Aktuálně třídí odpad už 72 % Čechů na 99 % území ČR. A mají k tomu stále lepší podmínky – kontejnery se jim přibližují a jejich počet narůstá. Ke konci roku 2016 jich bylo v ČR rozmístěno přes 270 tisíc. Docházková vzdálenost k nim se díky dalšímu rozšiřování sběrné sítě zkracuje. Ze svých domovů to k nim lidé mají už méně než 100 metrů. Nejlépe třídí dlouhodobě obyvatelé Pardubického, Olomouckého a Královéhradeckého kraje či Kraje Vysočina. Naopak rezervy
a možnosti zlepšení pozorujeme u domácností Zlínského, Libereckého, Jihomoravského nebo Ústeckého kraje, kde jsou výsledky dlouhodobě pod průměrem ČR. Rozdíly mezi nejlépe a nejhůře třídícími kraji jsou v porovnání tzv. výtěžnosti (v množství kilogramů tříděných odpadů na osobu) v řádech jednotek kilogramů. Samotné výsledky totiž ovlivňuje celá řada faktorů. Mezi nimi jsou sociodemografické vlivy, volba a nastavení systému tříděného sběru, který je plně v kompetenci obce či města, dostupnost místa sběru (stanovitě nádob) a také motivace a zapojení občanů do třídění. Nezbytnou součástí efektivního nastavení systému je provádění výzkumných a analytických činností. Jde především o pravidelné rozbory komunálních odpadů, které se provádí celoplošně v rámci ČR ve všech ročních obdobích. Tyto rozbory realizujeme každoročně a loňský rok nebyl výjimkou. Analyzovány byly tříděné složky komunálních odpadů a také směsné komunální odpady. Z výsledků analýz pak vycházíme při stanovování procentuálního podílu obalové složky a bonusových složek finančních odměn obcím, zohledňujeme je i při přípravě projektů, lokálních komunikačních kampaní či při úpravách na zefektivnění sběrných systémů v samotných obcích. Pro efektivní fungování celého systému je nutné mít dostatečnou účast obyvatel na třídění odpadů, ale také co nejlépe informované zástupce místních správ a samospráv. Nedílnou součástí aktivit AOS je tedy i dlouhodobé zajišťování vzdělávání a propagace správného nakládání s odpady směrem k široké veřejnosti. S prvními informacemi o třídění odpadů se tak mohou setkat již děti v mateřských a následně základních školách.
Celková míra recyklace obalů ve vybraných evropských státech v procentech: ■ Belgie 79 ■ Německo 72 ■ Česko 70 ■ Rakousko 67 ■ Slovensko 66 ■ Polsko 36 Zdroj: Centrum ekonomických a tržních analýz (CETA)
Podle nevládních organizací je možné snížit spotřebu igelitových tašek tím, že jednorázové sáčky použijeme opakovaně, při nákupu dáme víc druhů do jednoho pytlíku (ovoce, zelenina, pečivo), nepořizujte si už žádnou další zbytečnou igelitku a naopak si pořídíme látkovou tašku nebo síťovku. Od července minulého roku přestali igelitky zdarma vydávat také obchody v sousedním Německu. Každý obchod si cenu za tašky stanovil sám. Igelitky rozdávaly podobně jako v Česku obchody s elektronikou oblečením nebo sportovnímu potřebami. Důvodem k zavedení nových pravidel je stejný jako jinde, a sice snížit spotřebu igelitových tašek. Většina Němců podle veřejných průzkumů s tímto opatřením souhlasí. Cílem je do roku 2018 snížit spotřebu tašek o 80 procent. „Když se to nepodaří splnit, přistoupíme ještě k dalšímu omezení,“ prohlásila německá ministryně životního prostředí Barbara Hendricksová.
3.4. DUBNA 2017 HRADEC KRÁLOVÉ KONGRESOVÉ CENTRUM ALDIS ELIŠČINO NÁBŘEŽÍ 385
ISSS 2017 DOPROVODNÁ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE V4DIS
20. ročník renomované konference – jedné z největších evropských akcí svého druhu Mimořádná příležitost k setkání se špičkami domácí politické scény, ministry, zástupci státní správy a samospráv z ČR i zahraničí, krajskými či městskými informatiky, vysokými manažery renomovaných firem i nezávislými odborníky Přes 200 přednášek a vystoupení během dvoudenního programu, více než 100 partnerů a firem ve výstavní části Rozsáhlá publicita prostřednictvím desítek mediálních partnerů, mezi nimiž nechybí ČT, ČRo nebo ČTK Průběžné zpravodajství na www.isss.cz
KONFERENCE SE BUDE VĚNOVAT TĚMTO TÉMATŮM: ... Co je v e-governmentu nového na národní i evropské úrovni ... Elektronická identita, důvěryhodné služby (eIDAS) ... Koncept Smart Cities – chytrá řešení pro chytrá města, internet věcí (IoT) ... Otevřená data a transparentnost veřejné správy ... Mobilní technologie, cloud, konektivita, kybernetická bezpečnost ... Elektronizace zdravotnictví, e-justice, e-turismus, GIS ... Financování projektů, veřejné zakázky, podpora regionálního rozvoje ... V4DIS – informatizace veřejné správy v regionu V4 Další informace týkající se upřesněných okruhů témat a koncepce jednotlivých odborných bloků budou postupně zveřejňovány na www.isss.cz.
ISSS2017_132x185.indd 1
06-11-mh17-02.indd 6
Někteří lidé ani na novelu zákona nečekají a igelitek se zbavili dobrovolně. Každý rok v různých městech napříč republikou slaví 3. července Mezinárodní den bez igelitových tašek. „Smyslem akce je poukázat na zbytečně vysokou spotřebu igelitových tašek, pytlíků, sáčků a dalších jednorázových obalů. U nás se ročně spotřebuje mezi jednou a půl až třemi miliardami tašek a pytlíků, ale pouhé jedno až dvě procenta se recyklují,“ řekla koordinátorka akcí pro veřejnost Jana Jenišová z neziskové organizace Arnika.
recyklace
inzerce
Ohlédnutí za loňskými aktivitami AOS EKO-KOM v zapojených městech a obcích V ČR se systematicky třídí odpady už více než 15 let. Systém třídění a recyklace tu provozuje Autorizovaná obalová společnost EKO-KOM, a. s. Projekt je založen na spolupráci průmyslu, měst a obcí a zajišťuje, aby odpady z použitých obalů byly lidmi vytříděny, svezeny sběrovou technikou, dotříděny a využity jako druhotná surovina. V systému EKO-KOM je zapojeno aktuálně víc než 20 000 průmyslových podniků vyrábějících balené zboží. Ty plní prostřednictvím autorizované obalové společnosti svou zákonnou povinnost zpětného odběru a využití obalových odpadů. Podle množství vyprodukovaných obalů platí do systému poplatky. Z těchto peněz pak EKO-KOM hradí náklady spojené s provozem sběrné sítě, dotříděním a recyklací vzniklých obalových odpadů. A vzhledem k tomu, že našimi hlavními partnery při zajišťování zpětného odběru a využití odpadů z obalů jsou obce a města, míří většina finančních prostředků právě tímto směrem. Posíláme jim je ve formě čtvrtletních odměn, které se odvíjejí od množství vytříděných obalových odpadů na jejich území. Na rozdíl od praxe v jiných evropských zemích dostávají zapojené obce a města v ČR, kterých je v systému EKO-KOM aktuálně více než 6 000, zaplaceno za veškerý vytříděný obalový odpad po celý rok a bez jakéhokoli omezení. Celých 85 % finančních prostředků tvoří přímé náklady zajištění zpětného odběru a využití obalových odpadů. Režijní náklady jsou 2 %.
V obchodech s potravinami už igelitovou tašku zdarma prakticky nedostanete, ty nejlevnější stojí minimálně korunu. Jiné je to například v obchodech s oblečením, kde nákup dávají rovnou do takové tašky. „V Česku novela zákona znamenaná, že od roku 2018 budou povinně zpoplatněny takzvané lehké plastové tašky od 15 do 50 mikronů. To znamená ty, co jsou dnes v potravinových řetězcích nejčastěji za jednu korunu. Jednotná cena nebude zákonem stanovena, tu si obchodníci určí sami, stejně jako to udělali velké obchodní řetězce před několika lety. Zpoplatnění se nebude týkat mikrosáčků, do kterých se v obchodech balí například pečivo, zelenina nebo uzeniny,“ přiblížil změny v novele zákona ministr životního prostředí Richard Brabec.
Mezinárodní den bez igelitových tašek
Veronika Vindišová Důvodem těchto patřeních je povinnost vyplývající z evropského práva. Do listopadu minulého roku musely všechny členské státy do své legislativy přijmout opatření vedoucí ke snížení spotřeby igelitek mezi svými občany. Průměrná spotřeba v Evropské unii činí 200 tašek ročně na hlavu, na Slovensku je to podle
leden | ún o r 2017
16.1.2017 15:10:41
06.02.17 21:13
leden | únor 2017
sako-A3-mh1702.indd 1
06-11-mh17-02.indd 7
in z erc e
7
02.02.17 16:09
06.02.17 20:45
8
pro fil s taro s ty
leden | ún o r 2017
Je to ocenění nejen pro naši generaci, ale i pro naše předky říká v rozhovoru pro Moravské Hospodářství starosta Vesnice roku 2016 Josef Jarcovják z Kašavy.
Kristián Chalupa V červenci 2011 zažili obyvatelé obce Kašava na Zlínsku velkou slávu. Za účasti olomouckého arcibiskupa Jana Graubnera oslavila obec sto let existence dobrovolného sboru hasičů. Po mši v kostele svaté Kateřiny pak Mons. Graubner nově zrekonstruované hasičské zbrojnici požehnal. Josef Jarcovják, který byl v té době teprve rok starostou Kašavy, se loňského září dočkal ve své funkci další slavnosti. Kašava se stala Vesnicí roku 2016. Ocenění převzal starosta za přítomnosti ministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové. Cílem této soutěže, která má za sebou již dvaadvacet klání, je vyzdvihnout aktivity obcí, jejich představitelů a obyvatel, kteří se snaží nejen zvelebovat svůj domov, ale rozvíjejí i místní tradice a aktivně se zapojují do společenského života ve své obci. Co pro ocenění Vesnice roku pro vás osobně, a pro obec, kterou řídíte? Především velkou radost a hrdost, přípravy nás stály velké úsilí. O to více si vítězství vážíme, je to ocenění nejen pro naši generaci, ale i pro naše předky, kteří naší obci vtiskli nezaměnitelnou tvář valašské obce obklopené přírodou. Je povzbuzením a motivací do další práce. Je potvrzením, že směr, kterým obec vedeme, je správný. Je to posílení naší kašavské hrdosti a patriotismu a hlavně posílení naší soudržnosti. Vítězství je také závazkem a velkou zodpovědností dále reprezentovat naši vlast v evropském kole soutěže. A v neposlední řadě je to rovněž finanční bonus, který nám umožní další rozvoj obce.
Charakteristickým rysem Kašavy je společenský život. Tamní obyvatelé se scházejí při nejrůznějších slavnostech. FOTO: archiv obce Kašava
Soutěže se zúčastnilo celkem 251 obcí, což je o 41 více než v předchozím klání. O čem to podle vás svědčí? Nedokážu zdůvodnit, proč byl takto velký nárůst zájmu o tuto soutěž. Mohu však konstatovat, že nás motivoval seminář spojený s exkurzí k soutěži Vesnice roku, pořádaný vyhlašovateli této soutěže. Co byste doporučil či poradil starostům jiných obcí, kteří se ucházejí o titul Vesnice roku? Aby tuto příležitost určitě neopomíjeli, je to šance pro každého. Vesnici, která se zúčastní, soutěž v každém případě obohatí. Teď nemám na mysli finanční prémii, ale spoustu dobré nálady při přípravě a samotné prezentaci, posílení patriotismu, soudržnosti a mezilidských vztahů. V neposlední řadě srovnání s ostatními soutěžícími posouvá každého účastníka kupředu. Jaké jsou možnosti kulturního a sportovního vyžití obyvatel Kašavy?
V Kašavě udržujeme několik zvyků a obyčejů a chystáme se i za pomoci místní základní školy a také mateřské školy i základní umělecké školy Morava o obnovu dalších. Spolek hudebníků Kašava pořádá maškarní ples, který bývá hojně navštěvovaný a pestrý svými kostýmy. Tradiční je ples pořádaný Spolkem přátel školy, který je také významným plesem v naší obci. Za zmínku určitě stojí Orelský ples a hasiči pořádají Fašank s „končinovou“ zábavou. Z dalších akcí bych chtěl jmenovat soutěž Valašská kyselica a klobáska, což je soutěž o nejlepší kyselici a klobásku, kterou pořádají kašavští dobrovolníci v místní Orlovně. Dále pak zabijačku, kterou organizují místní nadšenci, a rovněž je třeba zmínit Tříkrálovou sbírku, pořádanou zdejší farností. K významným a populárním akcím v Kašavě patří také stavba a kácení máje. Jak to probíhá? Stavění máje organizují za pomocí našeho obecního úřadu svobodní mládenci. Ti vše při-
chystají a k samotnému stavění jsou přizváni i ostatní Kašavjané, protože se máj v Kašavě staví bez pomoci moderní těžké techniky, jen s lany a sochory. Průměrně bývá 35m vysoký. Kácení máje je pak spojeno s velkým kulturním programem, do kterého se zapojí většina místních spolků. Kácí se v krojích. Tato akce je jednou z nejvýznamnějších z celého roku. Mezi další nejvýznamnější oslavy patří Kateřinské hody. V sobotu se pořádá hodová zábava ve spolupráci s místním Orlem. V neděli se po slavnostní mši svaté chystá pro občany oběd v Orlovně, poté následuje bohatý kulturní program sestavený z části z místních spolků, ale i z pozvaných souborů. A jaké akce pořádáte v obci pro děti? Je to například Mezinárodní dětský folklorní festival Kašava – Fryšták. Tento festival je v Kašavě pořádán ve spolupráci s Valašským souborem Kašava, Na pódiu se vystřídá až 450 dě-
tí, hrajících a tančících v různých folklórních souborech. Dále připomínám vítání občánků, které je akcí tradičně pořádanou obecním úřadem. Dětský den pořádáme na jaře a zapojuje se do něj drtivá většina místních spolků a také další dobrovolníci. Celý dětský den zastřešuje Komunitní škola Kašava. Pořádá se tedy na hřišti a ve škole. Každý spolek si pro děti připraví nějakou atrakci či soutěž a děti obchází všechna stanoviště a získávají razítka. Za určitý počet razítek pak dostanou odměnu. Nemohu nezmínit rozsvícení vánočního stromu. Koná se každoročně a vždy do této akce zapojujeme také děti ze základní školy a základní umělecké školy, které zpívají a hrají vánoční písně. Slaví se také příchod Nového roku - o silvestrovské půlnoci nabízíme lidem na návsi zdarma punč. Ohňostroj odpalujeme až na Nový rok po setmění, aby si ho mohli užít i děti. Čím může být podle vás Kašava nejzajímavější z pohledu cizího návštěvníka? Kam pozvat návštěvníky Kašavy? Určitě na Naučnou stezku, do kostela sv. Kateřiny, na nějakou tradiční akci. Kašava je oblíbená obec i proto, že je zde bohatý kulturní a společenský život, za kterým se sjíždí návštěvníci z blízkého i vzdáleného okolí. Mezi tradiční aktivity obce patří například již zmíněné „kácání máje“, Hudgaj – hudecký a gajdošský festival s řemeslným trhem, dále Dětský folklorní festival či Kateřinské hody. Ale patří k nim bezpočet dalších akcí. Zajímavostí je také kostel svaté Kateřiny. Věž kostela se může pochlubit hned čtyřmi zvony. Ten nejstarší pochází dokonce až z konce 16. století. Věž zdobí na první pohled zcela obyčejné hodiny, které jsou ale vzácným středověkým orlojem hradu Lukova a byly po jeho zániku sem do Kašavy přeneseny. A co zdejší příroda? Kašavským pokladem je skutečně nádherná příroda, údolí
řeky Dřevnice. Přírodou návštěvníka provede Naučná stezka. Na trase Naučné stezky je nainstalováno celkem 11 stanovišť, 2 posezení a 32 směrových ukazatelů. A také 14 zastavení Křížové cesty. Autorem dřevěných plastik znázorňujících Ježíšovo ukřižování je místní řezbář Tomáš Procházka. Stezka vás provede kolem obce tak, že máte ze všech světových stran krásný výhled na Kašavu. Každé stanoviště se věnuje nějakému tématu. Dozvíte se informace o historii, o činnosti kašavských spolků, o významných osobnostech i obyčejných lidech a jejich tradicích a zvyklostech. Na stezce se návštěvník seznámí s evropsky významnou lokalitou „Nad Kašavou“, chráněným územím Natura 2000, může se osvěžit u studánek s pramenitou vodou. Na každém stanovišti na návštěvníky čeká mapa cesty, představení regionálních rostlin a živočichů, seznam studánek a samozřejmě také zajímavé výhledy na krajinu. Po procházce po Naučné stezce je v Kašavě nepsaná „povinnost“ se odměnit ve vyhlášené Cukrárně u Šarmanů. Cukrářské výrobky a cukrárna s restaurací jsou známé svými dobrotami v širém okolí. Nejvíce si místní lidé cení přírody a životního prostředí. Drtivá většina má patriotický vztah ke své obci a šetrný, selský přístup ke krajině.
kdo je … Josef Jarcovják starosta Obec Kašava Josef Jarcovják (nar. 1957) je starostou Kašavy od roku 2010. Ve volbách kandidoval jako nestraník na kandidátce ODS, v roce 2014 pak na kandidátce Starostové a nezávislí. Je vyučen v oboru mechanik elektronických zařízení a absolvoval Střední průmyslovou školu technologie masa. Pracoval jako mechanik, vedoucí potravinářských prodejen či manažér v potravinářských firmách. Od roku 2002 je manažerem firmy spravující nemovitý majetek určený k pronájmu. Josef Jarcovják je ženatý a otec ří dětí. K zálibám starosty Kašavy patří folklor a také cestování.
inzerce
■ Máte tip na starostu se zajímavým příběhem? Povinnosti starostů měst a obcí tradičně překračují rámec pracovní doby. A hlavně na malých městech zdaleka překračují rámec pracovní doby jeho úřadu. Název funkce je odvozený od slovesa starat se, často je jeho práce spojena právě se starostmi. Protože je to role nevděčná, chceme dát starostům prostor pro jejich prezentaci. Do úvodního rozhovoru jsme vybrali starostu Vesnice roku Josefa Jarcovjáka z Kašavy. Kdo přijde na řadu v příštím čísle? Můžete to ovlivnit také vy. Pošlete nám na adresu
[email protected] tip starostu vaší obce či města, na vašeho kolegu v této funkci, anebo právě na vás. Ty nejzajímavější příběhy se objeví v nové pravidelné rubrice v každém dalším vydání Moravského hospodářství.
V Kašavě stále žije duch tradiční vesnice V údolí řeky Dřevnice na okraji Hostýnských vrchů se nachází... Začíná to jako pohádka, přitom jde „pouze“ o popis umístění vesnice. Ovšem Vesnice roku. Rok 2016 se do historie obce Kašava na Zlínsku zapsal doslova zlatým písmem. V červnu devítisethlavá vesnice opanovala soutěž o Vesnici roku Zlínského kraje a připnula si tak symbolickou Zlatou stuhu. O tři měsíce později se pak Kašavští mohli radovat ještě víc. Nechali za sebou 250 obcí z celé republiky a získaly titul Vesnice roku. Dva roky po dvacet kilometrů vzdále-
06-11-mh17-02.indd 8
ných Kateřinicích a jako celkově pátý vítěz ze svého kraje. Čím si obec svůj triumf zasloužila? Třeba tím, že obyvatelé spolu stále žijí jako společenství. Množství aktivit je na tak malou vesnici nebývalé. Hlavním motorem života v obci je sport, do něhož starosta investuje. Renovace ale čekají na místní komunikace či hřiště. I okolí je zajímavé. Je dlouhodobě součástí ochranného pásma slušovické přehrady jako přírodního zdroje pitné vody. Proto láká turisty na naučnou stezku, na je-
dinečné jezírko na kopci, na studánky, křížovou cestu i chráněné živočichy. V obci je mateřská i devítiletá základní škola, pekárna, cukrárna, zdravotní středisko, knihovna, úředníci sedí v jedné budově. Místní udržují skoro dvacítku různých spolků, kroužků, klubů. Sportovních, vzdělávacích i kulturních, pořádají gajdošské slavnosti, mladí muzikanti hrají v dechové hudbě. Jeden problém ale Kašava má. Z prostorových důvodů není možné v jejím katastru vybudovat žádný průmyslový podnik. A tak musí obyvatelé dojíždět za prací do okolí. Anebo se stěhují jinam. Nulový průmysl zato pomáhá zachovat původní ráz kraje. A čerstvý vzduch. (ceh)
7. ročník
business snídaně
Bezpečná dopravní infrastruktura JMK 10. března 2017, Brno Předmět diskuze: • Stav přípravy výstavby dopravní infrastruktury v JMK, stav D1 aktuálně letos • Financování a zdroje evropských dotací na rok 2017 • Bezpečnost na železničních přejezdech a silničních přechodech, stav vysokorychlostních železnic • Aktuální stav výstavby obchvatů měst na jihu Moravy • Hledá se model financování oprav silnic druhé a třetí třídy • Doprava v Brně – další fáze výstavby velkého městského okruhu (Žabovřeská) • ŽUB po Hamletovsku – bude přesun nebo nebude • Problematika parkování v centru měst – v letošním roce má zelenou rozjezd rezidenčního parkování v Brně a Hodoníně. Břeclav už ho má • Aktuální trendy v řízení dopravy z pohledu dopravní policie • Zavádění tzv. chytrých technologií v dopravě
Organizátor:
Mediální partner:
Účastníci akce: • Zástupci ministerstva dopravy • Zástupci Jihomoravského kraje • Zástupci Statutárního města Brna • Zástupci managementu SŽDC, SFDI, ŘSD, Českých drah, Centra dopravního výzkumu, Správy a údržby silnic JMK, Drážního úřadu, Dopravního inspektorátu Policie ČR, DPMB, KORDIS JMK a Brněnské komunikace a. s. • Zástupci měst a obcí JMK
PŘIHLASTE SE NA: GSM 725 893 273
[email protected] www.magnusregio.cz
V případě zájmu o partnerství na této akci kontaktujte:
[email protected] nebo 774 112 138
06.02.17 21:14
leden | únor 2017
9
n aš e akc e
Jak na odpady? Klíčový bude nový zákon, ale i projekty vracející věci do oběhu Brno – První ročník business snídaně s názvem Ekologie a její budoucnost za sebou má společnost Magnus Regio, vydavatel Moravského hospodářství. Ekologické setkání v brněnském hotelu Voroněž mělo jako téma odpady a předcházení jejich vzniku.
Partneři
užitku na skládkách. Neslouží k ničemu pozitivnímu. Jsme pod úrovní Evropské unie v energetickém využívání odpadů i recyklaci komunálních odpadů,“ řekl Maršák z Ministerstva životního prostředí.
Směr je jasný
Michal Čejka O akci byl enormní zájem. Padesátka hostů z řad starostů, zástupců vyšších samosprávných celků i ministerstva životního prostředí diskutovala především o blízké budoucnosti zpracování odpadu. V diskuzi se dostalo i na zdánlivě méně příbuzné téma, avšak o to aktuálnější - smog. „Není to jen problém měst. I na vesnicích jsou troj- i pětinásobní znečištění. Tam se totiž spálí úplně všechno. To je velký problém. Proto bychom měli odpadu produkovat co nejméně. Příroda slovo odpad nezná, všechno je využitelné,“ apeloval ředitel brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu Jaroslav Rožnovský. „Co je nejlevnější, tím lidé zatopí. Můžete jim vysvětlovat, fotit komíny a dávat je na nástěnku. Ale pokud nebude sankce, tak se nic nezmění,“ podotkla starostka malé obce Sudice Olga Dočkalová. V hlavní roli byl ovšem plánovaný zákon o odpadech. Ministerstvo jej předložilo legislativní radě vlády. „Téma levného
Nejvíce podnětů na setkání směřovalo na zástupce ministerstva životního prostředí Jana Maršáka (s mikrofonem) Týkaly se hlavně připravovaného zákona o odpadech. FOTO: Attila Racek
Řešila se také aktuální témata jako smog a příčiny jeho vzniku. K tomu měl říct hydrometeorolog Jaroslav Rožnovský.
skládkování rezonovalo všemi koly schvalování, kterými jsme se zákonem prošli. Diskuze o výši poplatků bude ještě zajímavá,“ uznal zástupce ředitele odboru odpadů Ministerstva životního prostředí Jan Maršák. Ovšem dlouho očekávaný zákon a s ním také revoluce v odpadech vůbec nemusí projít.
Martin Vaněček (vlevo) a Martin Ander představili projekt brněnského magistrátu Re-Use.
Jde o politicky hodně ožehavé téma. Zákon má totiž obce od skládkování odradit. Mimo jiné zvýšeným poplatkem za uložení odpadu. Jenže to pak pocítí také občané. „Tuna odpadu na skládce přijde na 2024 na 1850 korun, přitom dnes je to 500 korun,“ uvedl Maršák.
Místo skládkování má po tomto kroku odpad končit v závodech na energetické zpracování odpadu, případně ve spalovnách. A ideálně se má vzniku odpadů zabránit úplně. „Jsme první ligou v Evropě ve třídění obalových materiálů. Horší situace je v oblasti komunálních odpadů. Polovina končí bez
Možný posun platnosti zákona třeba až za podzimní parlamentní volby komplikuje život třeba i úřadům v kraji. „Nikdo neví, jaká bude legislativa. Proto nikdo nepůjde do podniku, jako je zařízení na energetické využití odpadu. Směr nového zákona máme. Jen nevíme, za jakých podmínek bude fungovat,“ řekla Jana Káčerová, vedoucí oddělení technologie ochrany prostředí Krajského úřadu Zlínského kraje. Zákon o odpadech se příliš nedotkne třídění odpadu, i když je s ním provázán. „EKO-KOM funguje podle zákona o obalech. My i obce ale musíme hlavně pracovat se skupinou obyvatel, která netří nebo třídit nechce,“ přidal svůj pohled na problematiku ředitel oddělení controllingu a analýz společnosti EKO-KOM Petr Balner. Řešily se také způsoby, jak přimět obyvatele měst a obcí k třídění odpadu. Starosta Kobylí Pavel Kotík se pochlubil, že momentálně v jeho obci třídí devadesát procent domácností. Přitom v roce 2013 to bylo čtyřicet procent.
„Je to o lidech a jejich morálce. I u nás z toho byl na začátku projektu velký poprask. Ale nyní za tuhý odpad platíme třetinu toho, co před čtyřmi lety,“ uvedl Kotík. Kobylí pomohla spolupráce s projektem Moje odpadky Radka Staňky, který se zaměřuje na motivační a evidenční systém pro odpadové hospodářství. „Moje otázka zní, zda chceme mít málo odpadů, který lidé vyprodukují, nebo dost odpadů do spaloven?,“ tázal se Staňka. Odpadů do spaloven je v současnosti dost. Dokonce tolik, že pro některé obce může být problém se dostat do brněnského zařízení na energetické využití odpadu. To je totiž na horní hranici své kapacity. Jak neprodukovat další odpad napověděl náměstek primátora města Brna pro životní prostředí Martin Ander. Ten představil program Re-Use, který si klade za cíl navrácení části věcí do oběhu, které by jinak skončily v odpadu. „Získáváme věci, které jsou ještě využitelné a které mohou někomu ještě sloužit. Proto má i sociální rozměr,“ uvedl Ander o projektu, ve kterém mohou lidé odevzdat věci, které už doma nepotřebují. Součástí projektu je nábytková banka, kterou mohou využít sociálně slabší rodiny, a dále Retro Use s podtitulem „staré věci jsou sexy“. Tyto věci s historií pak Brno nabízí institucím, jako jsou muzea nebo divadla a televize. Právě Magistrát města Brna byl s autorizovanou obalovou společností EKO-KOM partnerem business snídaně. Odpadové hospodářství čekají v nejbližších měsících další výzvy, ale také politické boje. Rozhodně ale projde revolucí. Bude se více recyklovat, méně skládkovat, část odpadu se změní ve věci, které se budou znovu používat.
Videoreportáž z business snídaně najdete zde:
inzerce
Lásky plný ples Povedeným Lásky plným plesem zahájila Regionální hospodářská komora letošní plesovou sezonu v Brně. Odstartovala ji v pátek 6. ledna, mediálním partnerem byla společnost Magnus Regio, vydavatel Moravského hospodářství. Stejně jako před rokem se vše odehrálo v Divadle Husa na provázku, které pro návštěvníky připravilo
06-11-mh17-02.indd 9
zajímavý program. Jak jinak než o lásce. Příznivci známého brněnského divadla měli možnost shlédnout recitál 50× o lásce nebo magické představení iluzionisty Roberta Foxe. O hlavní náplně tohoto bálu se postarala skupina Meteor, kterou doplnil další soubor divadla Stone Beatles.
06.02.17 20:46
10
in o vativn í firmy
leden | ún o r 2017
Nejčastěji firmy přispívají na stravné, vyplývá z průzkumu
uvádí se ve výsledcích průzkumu. Například firma AŽD Praha kromě pěti týdnů dovolené a příspěvku na stravování, přispívá na vzdělávání svých zaměstnanců. „Důraz klademe na odborné vzdělávání ve formě výuky cizích jazyků, nadstavbových studijních programů či odborných kurzu a školení,“ nastínila vedoucí odboru propagace Ľubica Jáglová. Právě příspěvek na vzdělávání je po stravování a pojištění, třetím neoblíbenějším. Pak i poskytování dovolené nad rámec zákona. „V roce 2016 poskytuje svým zaměstnancům delší dovolenou 57 procent zaměstnavatelů. Průměrně je zaměstnancům v těchto firmách poskytováno 5 dní dovolené navíc. Na základě výsledků lze říci, že dovolenou o 5 dní navýšilo 88 procent firem poskytujících delší dovolenou. 5 dní je tedy v této oblasti víceméně standardem,“ zjistilo se během průzkumu.
Firmy k platu dávají zaměstnancům i různé benefity. V drtivé většině se jedná o příspěvky na stravné. Ten poskytovalo v minulém roce 71 procent zaměstnavatelů. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu firmy Trexima.
Firmy mohou zlepšit spokojenost zaměstnanců také nejrůznějšími nefinančími bonusy.
událostech nebo pracovních výročích, poskytnutí placeného pracovního volna při překážkách v práci na straně zaměstnance či využívání služebního vozidla pro soukromé účely.
Úspěch brněnské firmy pomůže hojení ran Revoluce v hojení ran. I tak může skončit společné snažení a několikaletý výzkum Masarykovy univerzity v Brně a její spin-off firmy Enantis. Poškozená kůže se díky vyvíjenému preparátu může zacelit několikanásobně rychleji než nyní. Firma získala třicetimilionový grant od Evropské komise, který má pomoct najít látku, která bude sloužit jako nosič speciálně upraveného růstového hormonu. „Peníze dostanou asi jen čtyři procenta žadatelů. Z Česka jsme jako jediní uspěli dvakrát,“ uvedla ředitelka firmy Enantis Veronika Štepánková.
Jako Liga mistrů Získat potřebnou finanční injekci z prestižného grantu SME Instrument nebylo snadné. „Přirovnal bych to k fotbalové Lize mistrů. Peníze z těchto zdrojů získají jen ti nejlepší,“ upozornil David Uhlíř z Jihomoravského inovačního centra, které Enantisu pomáhalo s žádostí o grant. „Peníze jsme dostali na to, abychom nalezli nosič, na který se bude růstový faktor nanášet. Součástí projektu je také preklinické testování. Pak budeme hledat vhodného partnera či investora, který nám pomůže produkt dál testovat a dostat do prodeje,“ uvedla Štěpánková. Základem aplikovaného výzkumu je takzvaný fibroblastový
06-11-mh17-02.indd 10
Více než polovina zaměstnavatelů poskytuje tyto benefity: ■ příspěvek na stravování (ať již v podobě stravenek, nebo prostřednictvím vlastního stravovacího zařízení), ■ příspěvek na penzijní a/nebo životní pojištění, ■ příspěvek na vzdělávání (nad rámec potřeb podniku), ■ dovolenou delší než 4 týdny, ■ pružnou pracovní dobu, ■ služební vozidlo pro soukromé účely, ■ pracovní volno s náhradou mzdy při překážkách v práci na straně zaměstnance a ■ příspěvek při významných událostech (narození dítěte, odchod do důchodu atd.).
Kondiční pobyty i jízdní výhody
Veronika Vindišová Průměrný příspěvek na jedno jídlo činil v loňském roce 45 korun. „Také jsem zjistili, že více než polovina zaměstnavatelů přispívá svým pracovníkům více než 41 korun,“ píše se ve výsledcích průzkumu, která Trexima vytvořila pro potřeby Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). Kromě stravného je také oblíbený příspěvek na penzijní nebo životní pojištění, příspěvek na vzdělávání, dovolená nad rámec zákona, pružná pracovní doba, příspěvek při významných
benefity
Enantis s. r. o. byla založena v roce 2006 jako první biotechnologická spin-off firma MU, se kterou univerzita podepsala smlouvu o spolupráci a licenční smlouvu na využívání duševního vlastnictví. Firma vylepšuje vlastnosti proteinů pro biomedicínské a environmentální aplikace metodami proteinového inženýrství. Vzhledem k náročnosti další práce přijme firma k současným osmi pracovníkům nové zaměstnance. Díky grantu získá také zahraničního experta, který firmě pomůže s růstem i navázáním kontaktů na velké farmaceutické společnosti. Enantis počítá také s rozvojem spolupráce s dalšími brněnskými univerzitami.
růstový faktor – bílkovina, kterou vědci používají pro práci s kmenovými buňkami. Stimuluje jejich množení. Odborníci předpokládají, že pomůže lepšímu hojení ran například po popáleninách nebo u diabetiků. Odborníkům z Masarykovy univerzity se v minulých letech podařilo objevit některé důležité vlastnosti faktoru a vnesením mutací je stabilizovat. Za normálních podmínek totiž látka vydrží být aktivní jen několik hodin. „Řetězce proteinů si můžeme představit jako šňůru s korálky. Pomocí počítače vytipujeme, který ze 150 korálků vyměníme,
FOTO: archiv
Právě takový bonus nabízí svým zaměstnancům třeba Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), která je státní organizací. Kromě toho nabízí i zkrácení stanovené týdenní pracovní doby. „Mezi benefity patří i kondiční pobyty pro vybrané provozní zaměstnance a nárok na jízdní výhody. Zaměstnanci mají možnost využívat příspěvky a výhody, které nabízí Fond kulturních a sociálních potřeb (FKSP). Jedná se například o příspěvek na stravenky, na rekreace a dětské tábory, na sportovní a kulturní akce a na sportovní vybavení, sociální výpomoci a půjčky. Zaměstnancům jsou dále při životním a pracovním výročí a při odcho-
du do starobního či invalidního důchodu poskytovány odměny vyplývající z kolektivní smlouvy a dary z FKSP. V některých případech se příspěvky z FKSP poskytují i rodinným příslušníkům zaměstnanců a bývalým zaměstnancům-důchodcům,“ přiblížil mluvčí SŽDC Pavel Tesař. O zdraví svých zaměstnanců se stará i Dopravní podnik města Brna (DPMB). Podle mluvčí Barbory Lukšové přispívají na rehabilitace. „Naši zaměstnanci také odstávají odměny a dary, když mají životní či pracovní výročí. Samozřejmostí je u nás benefit v podobě jízdních výhod, jak pro zaměstnance, tak i rodinné příslušníky,“ poznamenala Lukšová.
„Tyto benefity však nejsou u daného zaměstnavatele nabízeny plošně. To znamenaná, že nárok na benefit nemají všichni zaměstnanci. Oproti příspěvku na stravné. Šetření ukázalo, že mezi
selektivně poskytované benefity patří především zmíněná služební auta pro soukromé účely, pružná pracovní doba, možnost práce z domova ale i příspěvek na penzijní a životní pojištění,“
aby byl faktor stabilnější. Látka potom vydrží i při 37 stupních být aktivní i po dva týdny,“ vysvětlil složitost postupu Jiří Damborský z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Zkoumání možností toho, kde by se dal růstový faktor využít, pak převzala spin-off firma Enantis, která loni uspěla s žádostí opět z programu SME Instrument, z takzvané první fáze. Díky dotaci zhruba 1,5 milionu korun vytvořila ve spolupráci s JIC, expertem Rudolfem Fryčkem z agentury Amires a odborníky z Ekonomicko-správní fakulty MU studii proveditelnosti, která jako nejperspektivnější identifikovala právě oblast regenerativní medicíny. „Bez intenzivní komunikace biologů a chemiků a bez expertů na podnikatelské prostředí a ekonomické souvislosti by projekt v této podobě nikdy nevznikl,“ zdůraznil prorektor MU Petr Dvořák. Nový grant získala firma na dva roky. „Přijít na trh s novým produktem je v případě biotechnologických společností s tímto zaměřením velmi obtížné, protože jejich technologie mají náročný vývoj i následné preklinické a klinické testování. SME Instrument je jedna z možností, jak pro toto období získat finance bez nutnosti vstupu investora v počáteční fázi projektu. O zisk peněz z tohoto schématu usilují ročně tisíce firem z celé Evropské unie. Enantis se jej podařilo pro obě fáze získat jako vůbec první české společnosti,“ vyzdvihuje brněnský úspěch Uhlíř, který vede na JIC tým pomáhající technologickým firmám získat peníze z mezinárodních grantových programů. MICHAL ČEJKA
Tatra: až dva tisíce aut za rok Tři měsíce před sjednaným termínem předala kopřivnická automobilka Tatra Trucks armádě České republiky 26 valníků typu Tatra Tactic. Stalo se tak 3. ledna. V severomoravském závodě ale mají důležitější pozitivní zprávy. Hlavně to, že v roce 2016 vyrobila 1 326 vozidel. Meziročně tak zvýšila produkci o 56 procent a poprvé od roku 2008 překročila tisícovku vyrobených aut za rok. Všechny vyrobené vozy automobilka i prodala. Automobily zaměstnanci Tatry montovali do posledních dnů roku. „Poslední desítky vozidel se montovaly v týdnu mezi Vánoci a Silvestrem,“ uvedl mluvčí společnosti Andrej Čírtek. Letos má Tatra v plánu vyrobit i prodat 1700 automobilů. Kam až sahají další plány továrny? Za reálné firma považuje dodávat na světové trhy kolem dvou tisícovek vozů v segmentu speciálních užitkových automobilů a podvozků pro různé nástavby. Skoro třetina loni vyrobených vozů skončila na domácím či slovenském trhu. Velká část, přesně 334 vozů ale zamířila do Indie, dalších 130 do Jordánska a Egypta. „Ty pro nás představují nové a atraktivní trhy, na které letos chceme vstoupit. Dnes dodáváme produkci v segmentu defence (vojenský program), ale hodláme na ni navázat i dodávkou vozidel pro civilní sektor,“ prozradil plány Tatry obchodní ředitel David Pipal. Další významná položka 76 vozů putovala do Brazílie. Velmi slibně se podle Tatry jeví růst prodejů civilní řady, kdy prodej stěžejního modelu Tatra Phoenix meziročně stoupl o 65 procent.
Pozitivní trendy ve výrobě se promítly také do ekonomiky podniku. Tatra dosáhla v roce 2015 čistého zisku 390 milionů korun (o třetinu vyššího než v roce 2014) a tržeb 3,7 miliardy korun. SpolečnostTatra Trucks, která nyní automobilku vlastní, patří českým podnikatelům Jaroslavu Strnadovi a Renému Materovi. Ti Tatru získali v roce 2013 v dražbě, kam se dostala kvůli dluhům.
Zisk na hranici půl miliardy korun V roce 2012 prodělala automobilka téměř miliardu korun a další 1,5 miliardy korun dlužila. Hlavním vstupním nákladem nových majitelů byla na jaře 2013 koupě pohledávek ve výši 650 milionů korun od dvou bank, údajně za méně než polovinu jejich hodnoty. Ještě v roce 2013 dosáhla Tatra zisku 170 milionů korun. Ekonomický ředitel firmy Radek Strouhal v tiskové zprávě uvedl, že zisk před započtením úroků, daní a odpisů EBITDA za rok 2016 bude atakovat hranici půl miliardy Kč. Růst v letošním roce ale podle vedení firmy nebude jednoduchý. „Vzhledem k očekávanému vývoji evropské ekonomiky bude růst v roce 2017 daleko náročnější než v posledních dvou letech. Tatra k němu ale má díky specifickému produktu a vysoké diverzifikaci trhů dobré předpoklady,“ uvedl předseda představenstva Petr Rusek.
Automobilka v roce 2016 investovala do výroby 400 milionů korun. "Jednalo se o frézky, obráběcí stroje, vybavení lakovny i montážní linky. Tatra ale neinvestuje jen do výroby, ale i do vývoje a zkušebnictví; do těchto dvou oblastí směrovalo v posledních třech letech přes 100 milionů korun, a to z vlastních prostředků společnosti i z dotací," uvedl Čírtek. Podle generálního ředitele Tatry Martina Bednarze se firma chystá dál investovat do výrobních technologií, včetně částečné robotizace některých částí výroby. V plánu má i celkovou rekonstrukci středního traktu podniku, ve kterém se nachází finální montážní linka a další klíčové provozy a do kterého se v posledních desetiletích ve větší míře neinvestovalo. Poněkud problematické ovšem pro Tatru je shánění nových zaměstnanců. Za loňský rok jich firma přibrala kolem 350. Další hledá, jenže v oblasti už delší dobu chybějí technicky vzdělaní uchazeči o práci. Pro své provozy v Tatře hledají obráběčky kovů, koordinátorky výroby, techničky servisu nebo skladnice. I proto se společnost rozhodla zacílit také na ženy. „Chceme technicky vzdělané ženy nalákat i do tradičně mužsky vnímaných profesí. Dnes už neplatí, že veškeré technické profese ve výrobě mohou vykonávat jen muži z důvodu fyzické náročnosti,“ říká Kateřina Nogolová, personální ředitelka společnosti Tatra Trucks. MICHAELA ŘÍMANOVÁ
06.02.17 20:46
leden | únor 2017
11
ve řejn é z akáz ky
Česko je na špici získávání zakázek bez soutěže. Proč? Transparentnost veřejných zakázek v Česku klesá. V loňském roce každá pátá byla zadána bez soutěže.
Ladislav Koubek Tyto rizikové veřejné zakázky jsou mezi českými politiky a úředníky čím dál oblíbenější. Analýza neziskové organizace Good Governance uvádí, že průměr zakázek takzvaně z ruky byl v období 2014-2015 v zemích EU 6,6 procenta. V České republice to je pak téměř třikrát víc. A nejde podle analýzy o jednotlivá selhání, ale o systém. Jen za prvních devět měsíců roku 2016 zakázky bez soutěže dosáhly objemu přes deset miliard a činily 19,4 procenta z celkového objemu zakázek, zatímco v předchozím roce to bylo 15,5 procenta. „Když zakázku neproženete veřejnou soutěží, logicky nemáte záruku, že jste dosáhl nejlepší ceny a nejlepší kvality,” vysvětluje jeden z autorů analýzy Lukáš Wagenknecht, proč je dobré zakázky za peníze daňových poplatníků vysoutěžit. Z detailního přehledu veřejných zakázek v zemích Evropské unie je zřejmé, že Česko skončilo na druhém místě. Před námi už je jen Kypr. „V roce 2016 se projevuje negativní rostoucí trend, kdy ke konci září byla hodnota podílu jednacích řízení bez uveřejnění na úrovni
Zakázky bez veřejné soutěže 35 % 30 % 25 % 20 % 15 % 10 % 5% 0% BE BG CZ DK DE EE IE EL ES FR HR IT CY LV LT LU HU MT NL AT PL PT RO SI SK FI SE UK IS NO ■ 2013 ■ 2014 ■ 2015 Indikátor zakázek bez soutěže porovnává podíl zakázek, kde bylo jednáno s konkrétním dodavatelem bez vypsané soutěže.
19,4 % celkových výdajů realizovaných ústředními orgány státní správy prostřednictvím veřejného zadávání,” stojí v analýze Good Governance. Najdou se ale odborníci, kteří si nejsou uvedeným trendem jisti. „V tuto chvíli nemáme relevantní podklady, abychom učinili závěr, že jsou veřejné zakázky bez soutěže mezi českými politiky a úředníky čím dál oblíbenější. V citované analýze Good Governance jsou sice srovnávány údaje za roky 2014, 2015 a 2016, avšak rok 2016 je zde zpracován pouze do 30. 6. 2016. V této době byl již uzavřen dodatek ke smlouvě na zajištění výběru mýtného, který mohl v poměrné hodnotě významně ovlivnit uvedenou statistiku,“ uvádí právnička
Martina Mikolášková z Transparency International. Výraznou změnu může také přinést nový zákon o zadávání veřejných zakázek, který platí teprve několik měsíců. Bude třeba vyhodnotit jeho praktické dopady. „Zákon je účinný od 1. 10. 2016, přičemž ještě v tuto chvíli „dobíhá“ velké množství zakázek zahájených podle původního zákona. Je tak příliš brzy na to, abychom vyvozovali závěry o vlivu na transparentnost zadávacích řízení. V tuto chvíli nemáme k dispozici konkrétní podněty, které by upozorňovali na nedostatky některých zadávacích řízení,“ uvádí Mikolášková. Podle ní je třeba zohlednit i to, že často jsou jednací řízení bez uveřejnění úspěšně napadána
u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Ten v řadě případů rozhodne o tom, že bylo dané řízení použito neoprávněně.
Nový zákon je přísnější než požaduje EU „Úřad pro ochranu hospodářské soutěže dlouhodobě a systematicky ve svých rozhodnutích i výročních zprávách a dalších materiálech upozorňuje na skutečnost, že nezákonné použití jednacího řízení bez uveřejnění je nejzávažnějším správním delik-
tem v oblasti veřejných zakázek. Při využití tohoto druhu zadávacího řízení je zcela vyloučena široká soutěž o zakázku. Úřad též dlouhodobě poukazuje ve svých rozhodnutích na to, že jde o výjimku z pravidla široké soutěže, a proto na jeho využití je nutné nahlížet restriktivně,“ sdělil předseda úřadu Petr Rafaj. „Nový zákon o zadávání veřejných zakázek je moderní evropskou normou, která přináší do oblasti zadávání větší míru transparentnosti než je celoevropský standard. Zákon není postaven restriktivně, ale umožňuje zadavatelům používat více flexibilních postupů, což ale samozřejmě přináší silnější odpovědnost pro zadavatele. Zejména u menších zakázek je ale možné využít značné množství alternativ. Posílili jsme možnosti pro hodnocení, zadavatelé tak mohou hodnotit více aspektů plnění a nemusejí se spoléhat jen na nejlevnější nabídku,“ myslí si ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová. Oproti evropskému zakázkovému právu mají čeští zadavatelé uloženou povinnost uveřejňovat smlouvu buď v registru smluv, nebo na profilu zadavatele, což jsou v podstatě internetové stránky zadavatele. „Zadavatel dále uveřejňuje skutečně uhrazenou cenu, musí také uveřejnit písemnou zprávu o zakázce, což je souhrnem vše podstatných informací o zadávacím řízení. Tyto povinnosti jsme do zákona napsali navíc pro posílení transparentnosti na národní úrovni, Evropa je po nás nepožaduje,“ uzavírá Šlechtová.
aktuálně V Pohořelicích dostanou ochranu proti povodním Pohořelice získají ochranu až před stoletými povodňovými průtoky v řece Jihlavě. Povodí Moravy v lednu zahájil výstavbu protipovodňové ochrany města v hodnotě 50 mil. Kč. Stavba bude hotová v dubnu 2019. Bude rozdělená na dva celky. Do jara 2019 tak vznikne protipovodňová ochrana v intravilánu i extravilánu města. Stavební práce se dotknou katastrálního území města Pohořelice a katastrálního území obce Smolín. „Součástí akce bude výstavba protipovodňových hrází, zídek a průlehů, které budou odvádět vodu do Jihlavy. Vyroste téměř 6,5 kilometru protipovodňových opatření, z toho 5 327 metrů hrází a 1117 metrů ochranných zdí,“ popisuje statutární zástupce generálního ředitele Povodí Moravy Antonín Tůma. (red)
JIC pomůže firmám s digitalizací Evropské malé a střední výrobní podniky by mohly být konkurenceschopnější, kdyby včas ve výrobě využily možnosti digitalizace. Pomoci tomu chce Evropská komise. Rozhodla se zafinancovat projekty, které naučí spolupracovat výrobní firmy s výzkumnými centry a firmami orientovanými na vývoj informačních technologií. V Česku s tím pomůže konsorcium vedené Jihomoravským inovačním centrem v rámci projektu DIGIMAT, získalo pro tento účel od Evropské komise 50 tisíc eur. Vznikne studie proveditelnosti, jež zmapuje a vyhodnotí potřeby jihomoravských výrobních podniků v oblasti zavádění digitálních technologií. Během půl roku JIC společně s partnery navrhne, jak co nejefektivněji řešit potřeby MSP v oblasti digitali(red) zace.
Ostrava vyhlásila architektonickou soutěž na rekonstrukci jatek
Obce s uloženým radioaktivním odpadem dostanou vyšší příspěvky
Ostravský železniční uzel projde modernizací
Ostravští zastupitelé souhlasili s vyhlášením architektonické soutěže na rekonstrukci historické budovy bývalých jatek, kterou město odkoupilo v listopadu loňského roku od společnosti Bauhaus společně s bývalým hobbymarketem za 80 milionů korun. Cílem rekonstrukce je záchrana památky a její využití pro kulturní účely. „Našim cílem je vrátit jatkám co nejvíc jejich původní vizuální podobu a současně přizpůsobit objekt spolu s jeho okolím k využití pro kulturní účely,“ uvedl primátor Tomáš Macura. Město osloví v rámci takzvané vyzvané soutěže tuzemské i zahraniční architektonické kanceláře. Porotci posoudí celkovou urbanisticko architektonickou kvalitu řešení a začlenění návrhu do struktury místa, architektonickou kvalitu řešení a také nakládání s historickou materií, naplnění požadavků zadání a ekonomickou přiměřenost návrhu z pohledu investičních a provozních nákladů s tím, že v soutěžním zadání je omezena realizační cena soutěžního návrhu částkou 150 mil. Kč bez DPH. (red)
Vláda schválila nařízení, kterým se nově stanoví sazba jednorázového poplatku na jaderný účet a roční výše příspěvků obcím a pravidla jejich poskytování. Poplatek placený původci radioaktivních odpadů bude nově činit 145 tis. Kč za 1 m³ radioaktivního odpadu předaného ve formě standardních ukládacích jednotek o obsahu 216 l, splňujícího podmínky přijatelnosti k uložení, a 174 tis. Kč za 1 m³ odpadu, nesplňujícího tyto podmínky. Nařízení stanovuje také roční výši poskytování příspěvku obcím a její pravidla. Obci, na jejímž katastrálním území bylo stanoveno chráněné území, má rovněž nárok na jednorázový příspěvek ve výši 50 mil. Kč z jaderného účtu. „Důvodem navýšení je snaha motivovat obce k akceptaci průzkumných prací,“ připomíná ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek a zdůrazňuje: „Obcím tímto způsobem přispějeme k jejich žádoucímu rozvoji pro případ budoucí realizace výstavby hlubinného úložiště v dané lokalitě.“ (red)
Centrální komise Ministerstva dopravy ČR projednala a schválila studii proveditelnosti železničního uzlu Ostrava pro další postup projektové přípravy. Vítězná varianta představuje kompletní opravu dosud nemodernizovaného úseku železničního uzlu Ostrava mezi stanicemi Ostrava-Svinov a Ostrava hlavní nádraží, včetně zřízení nového mimoúrovňového přesmyku, který odstraní kolizní jízdy vlaků v jednotlivých směrech. „V rámci úprav předpokládáme ztrojkolejnění úseku mezi stanicemi Ostrava-Svinov a Ostrava hlavní nádraží, s rozšířením na čtyřkolejné řešení v obvodu stanice Ostrava hlavní nádraží,“ uvádí generální ředitel SŽDC Pavel Surý a zároveň doplňuje: „Modernizace zajistí průjezd vlaků rychlostí 120 km/h. V ostatních úsecích ostravského železničního uzlu se například prodlouží nástupiště zastávky Ostrava-Stodolní ze stávajících 200 metrů na 300. Rekonstrukcí projde také stanice Ostrava střed, zřídí se mimoúrovňový bezbariérový přístup na nástupiště výšky 550 mm nad temenem kolejnice.“ (red)
inzerce
3. ročník
odborná konference
Celostátní setkání zástupců městské a obecní policie
Organizátor:
Mediální partner:
Určeno pro zástupce městských a obecních policií z celé ČR.
PŘIHLASTE SE NA: GSM 725 006 094
[email protected] www.magnusregio.cz
25. dubna 2017, hotel Voroněž, Křížkovského 47, Brno
Hlavní témata: • Přehled aktuálně připravované legislativy pro městskou a obecní policii • Kamerové systémy jako nástroj městské a obecní policie a další moderní technologie • Technologie usnadňující práci strážníků – ukázka z praxe • Reforma správního trestání – nový přestupkový řád • Spolupráce se vzdělávacími zařízeními • Aktuální problémy
06-11-mh17-02.indd 11
Předpokládaný počet účastníků: 120–140 Účastnický poplatek: 1 200 Kč pro zástupce státní a veřejné správy 2 800 Kč pro zástupce soukromého sektoru
V případě zájmu o partnerství na této akci kontaktujte:
[email protected] nebo 774 112 138
06.02.17 20:47
12
ev ro ps ké do tac e
aktuálně České start-upy podpoří Evropský investiční fond Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek podepsal dohodu s Evropským investičním fondem (EIF) o zřízení fondu rizikového kapitálu. Dohoda zajistí implementaci první části prostředků programu Rizikový kapitál OP PIK, zaměřeného na podporu investic do českých start-upů. MPO na tyto účely vyčlenilo 40 mil. EUR z prostředků evropských strukturálních fondů, které dále doplní 10 mil. EUR ze zdrojů EIF a další zapojené prostředky soukromých investorů. „Iniciativa, kterou nyní spouštíme, představuje nový krok ve veřejné podpoře inovací v České Republice. Cílem je podpora českých start-upů v jejich přístupu ke kapitálovému financování svého rozvoje na tržních principech. Je důležité, že tato aktivita začíná fungovat ve spolupráci s Evropským investičním fondem. Ministerstvo průmyslu a obchodu vítá ochotu EIF nabídnout transfer knowhow v oblasti podpory rizikového kapitálu českým institucím a přispět tak k přechodu k většímu využívání návratných finančních nástrojů v podpoře podnikání,“ uvedl při podpisu dohody ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek.
Výzvy z IROP přispějí na vzdělání Ministerstvo pro místní rozvoj vyhlásilo dvě výzvy na podání žádosti o podporu v rámci Integrovaného regionálního operačního programu. Cílem je podpořit infrastrukturu základních škol, středních a vyšších odborných škol a Infrastrukturu pro zájmové, neformální a celoživotní vzdělávání. Poslední výzvy z IROP v roce 2016 se týkají zkvalitnění infrastruktury v oblasti vzdělávání. Od vybudování nových moderních učeben, přes bezbariérové vstupy a připojení školy k internetu, až po praktické školní pomůcky. (red)
leden | ún o r 2017
Program Life může přinést životnímu prostředí miliony eur
1992 realizaci více než pěti tisíc špičkových projektů v oblasti životního prostředí a klimatu v celé Evropské unii za více než pět miliard Eur. Žadatelem může být každá právnická osoba se sídlem v Evropské unii. Partnerem pak i subjekt mimo EU, jsou-li aktivity mimo Unii nezbytné k dosažení cílů projektu. Je vhodný pro podnikatele, kteří pro realizaci svých nápadů potřebují partnery, pro výzkumné ústavy, které chtějí výsledky své práce aplikovat ve výrobě, pro neziskové organizace, ale i státní správu a státní firmy, obce nebo vysoké školy.
Dotační program Life může pomoci České republice výrazně zlepšit stav životního prostředí. Evropská Unie má pro období 2014–2020 k dispozici 3,4 miliardy eur.
Příprava projektu je časově náročná
Zuzana Doležalová Získat tyto peníze však není úplně nejlehčí. „Bohužel program Life nevyužíváme v našem regionu nijak. Přede dvěma lety jsme měli připravený projekt na management stepních lokalit v naší působnosti, který byl nakonec sice velmi dobře hodnocen, nikoli však podpořen. Neuspěl v konkurenci francouzských či španělských mořských projektů,“ vysvětluje vedoucí oddělení sledování stavu biodiverzity na Regionálním pracovišti Jižní Morava Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky Petr Slavík. S fungováním projektu mají podle něj v ČR zkušenost například v Bílých Karpatech a také v Českém Středohoří. Oto Klikar z Oddělení programů Evropské unie Ministerstva životního prostředí program Life chválí. „Projekty, které prošly sítem národní výzvy, dokumentují, jak pestrou škálu inovativních nápadů lze s pomocí programu Life financovat. Úspěšnými žadateli, kterým komise schválila příslib k financování i příspěvek na přípravu projektové dokumentace, jsou například Agentura ochrany přírody a krajiny s projektem Aktivní ochrana evropsky významných teplomilných stanovišť a druhů v Českém středohoří, Palivový kombinát Ústí, státní podnik s projektem MORWELL – Inovativní metoda redukce emisí
Proč využít právě Life
■ projekt Life si kompletně navrhnete podle svého vlastního scénáře (např. jako by to byl detailní plán rozvoje vaší instituce na následujících např. 5 let, a to včetně rozpočtu, indikátorů a harmonogramu projektu); ■ v průběhu realizace projektu je možné upravit způsob předpokládaného řešení, pokud se původně navržený plán v praxi neosvědčil - klíčové je hlavně řešení daného environmentálního problému a dodržení původních cílů a indikátorů projektu; ■ s realizací projektu Vám bude průběžně pomáhat externí monitor projektu z EU i zástupci MŽP; ■ finanční flexibilita – až 20% změny rozpočtu projektu bez žádosti o změnu projektu, 7 % paušálně využitelných na režie projektu (bez dokladování) a předfinancování projektu; ■ možnost zajištění široké publicity projektu, vytvoření obchodního plánu a získání širokých kontaktů; ■ možnost generovat příjem již během realizace projektu, o který lze snížit podíl vlastního spolufinancování; ■ příležitost pro propojení vědy s byznysem; ■ možnost testovat prototypní/inovativní řešení v reálných podmínkách a uplatnit výsledky projektu na trhu aj. (zdroj MŽP)
metanu z ropoplynových vrtů nebo firma Aqua PROCON a jej projekt Vývoj a ověření expertního systému bezpilotního mapování zemědělské půdy pro lokálně cílenou aplikaci hnojiv,“ vyjmenovává Klikar možnosti využití dotačního programu.
Ohleduplné vůči klimatu „Cílem programu Life je přispět k rozvoji nízko-emisního hospodářství, které efektivně využívá zdroje a je odolné i ohleduplné vůči klimatu. Dále chce také přispět k ochraně a zlepšení stavu životního prostředí, přírody a biodiverzity,“ popisuje poslání tohoto projektu Tisková mluvčí a vedoucí oddělení tiskového a PR Ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková. Dodává, že program Life podpořil od roku
Žádosti musí předkladatelé adresovat přímo Evropské komisi, která zajišťuje i jejich hodnocení. Příprava projektu je administrativně i časově náročná a může zabrat několik měsíců. Ale pro tento program platí, těžko na cvičišti, lehko na bojišti. Poměrně složitá příprava žádosti totiž přináší pozdější pohodlný až komfortní způsob čerpání financí s možností odůvodněných úprav a změn během projektu. Program Life je komplementární vůči ostatním finančním mechanismům EU i národním zdrojům financování. Míra spolufinancování projektů Life z EU činí 60–75 %. Výše příspěvku Evropské komise na jeden tradiční projekt dosahuje zhruba 1–3 miliony eur. Zbývajících 25–40 % výdajů musí být uhrazeno z vlastních zdrojů příjemců mimo prostředky získané z jiných fondů EU. Běžná doba realizace projektu činí 5–6 let. Finanční podporu poskytuje také Ministerstvo životního prostředí, které je národním kontaktním místem programu Life v České republice a které tak pomáhá žadatelům se získáním finančních prostředků, které musí žadatel uhradit z vlastní kapsy. Nejvyšší míra spolufinancování činí maximálně 15 % z celkových způsobilých nákladů projektu, a zároveň ne více než 10 milionů korun na jeden projekt.
inzerce
Nové výzvy v oblasti životního prostředí a podpory podnikání Rok 2017 nám nabízí nové možnosti v oblasti dotací. V tomto čísle Vám představíme aktuální a plánované výzvy z Operačního programu Životní prostředí a z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Jaké jsou plánované výzvy v Operačním programu Životní prostředí?
■ Péče o přírodu a krajinu – Finanční příspěvek bude možné získat na zakládání veřejné zeleně (parků, zahrad, sadů, stromořadí), výsadbu dřevin v extravilánu (stromořadí, větrolamy, remízy) nebo vytváření vodních prvků v krajině (tůně, mokřady, malé vodních nádrže). Příjem žádostí je plánován od 1. února 2017 do 31. března 2017. ■ Zateplení veřejných budov – V rámci této výzvy bude podporováno snižování energetické náročnosti veřejných budov a zvyšování využití obnovitelných zdrojů energie. Podporovanými aktivitami bude například zateplení obvodového pláště budovy, výměna otvorových výplní, insta-
12-16-mh17-02.indd 12
lace fotovoltaického systému, systémy využívající odpadní teplo nebo výměna zdroje tepla pro vytápění. Žádosti o podporu budou přijímány od 1. března 2017 do 29. září 2017.
dostí o podporu probíhá od 15. prosince 2016 do 30. března 2018. ■ Aplikace – Dotaci mohou získat malé, střední i velké podniky (individuálně i jako konsorcia složená z více partnerů z řad podniků a organizací pro výzkum a šíření znalostí) na realizaci průmyslového výzkumu a experimentálního vývoje. Příjem žádostí o podporu probíhá od 20. ledna 2017 do 20. dubna 2017.
■ Rekultivace starých skládek – Podporovanou oblastí je také rekultivace starých skládek. Jedná se o skládky, jejichž provoz byl ukončen do roku 2001. Žádosti o podporu budou přijímány od 3. dubna 2017 do 30. června 2017.
■ Inovace – Inovační projekt – Dotaci mohou získat malé, střední i velké podniky na produktové inovace, procesní inovace, organizační inovace a marketingové inovace. Příjem Žádostí o podporu probíhá od 18. ledna 2017 do 18. dubna 2017.
■ Povodňová ochrana – Dalšími plánované výzvy v rámci Operačního programu životní prostředí jsou zaměřeny na zajištění povodňové ochrany intravilánu obce. Žádosti o podporu bude možné předkládat od 18. 4. 2017 do 30. 6. 2017.
■ Potenciál – Dotaci mohou získat malé, střední i velké podniky na založení nebo rozvoj center průmyslového výzkumu a inovací. Příjem žádostí o podporu probíhá od 16. ledna 2017 do 17. dubna 2017.
Kontakt: Ing. Kateřina Blažková specialistka pro dotační poradenství
[email protected] tel.: +420 774 487 559
Jaké další výzvy v OPPIK budou spuštěny v první polovině roku 2017?
Jaké jsou výzvy v Operačním programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost?
■ Nízkouhlíkové technologie – Dotaci mohou získat malé, střední i velké podniky na zavedení nízkouhlíkových inovativních technologií. Vyhlášení výzvy je avizováno na květen 2017.
■ Úspory energie – Dotaci mohou získat malé, střední i velké podniky na úsporu konečné spotřeby energie, rekonstrukce a rozvoj SZT, výstavbu a rekonstrukci zdrojů tepla a kombinované výroby elektřiny a tepla z biomasy. Příjem žá-
■ Technologie ITI – Dotace jen pro mikro a malé podniky na pořízení nových strojů či technických zařízení, ale pouze v regionech ITI Olomouc a ITI Ostrava. Vyhlášení výzvy je avizováno na březen 2017.
■ Školicí střediska ITI – Dotace jen pro MSP na rekonstrukce, výstavbu školicích středisek a vzdělávání zaměstnanců v MSP, ale pouze v regionech ITI Olomouc, ITI Hradec-Pardubice a ITI Ostrava. Vyhlášení výzvy je avizováno na březen 2017. ■ Nemovitosti ITI – Dotace jen pro MSP na rekonstrukci stávající zastaralé podnikatelské infrastruktury a modernizaci výrobních provozů, ale pouze v regionech ITI Olomouc, ITI Hradec-Pardubice a ITI Ostrava. Vyhlášení výzvy je avizováno na březen 2017. Kontakt: Ing. Zuzana Havlištová specialistka pro dotační poradenství
[email protected] tel.: +420 775 919 881 S vyhodnocením projektového záměru, přípravou žádosti o dotaci i realizačním managementem Vám rádi pomohou dotační specialisté společnosti Eurovision, a. s. Těším se na spolupráci při formování vašich nových projektových záměrů.
Ing. Jarmila Kubešová, MBA | Statutární ředitelka Eurovision, a. s. Veveří 102, 616 00 Brno tel.: +420 539 050 600 e-mail:
[email protected]
Na Pankráci 58, 140 00 Praha tel.: +420 246 031 900 e-mail:
[email protected] www.eurovision.cz
06.02.17 21:21
leden | únor 2017
13
in ve s tic e
Z Brna do Prahy hyperloopem? Technologie možná narazí na Vysočinu Rychlostí až 1 200 kilometrů za hodinu se budou řítit cestující z Brna do Prahy i Bratislavy. Kdy? Jednou... První krok k futuristickému cestování prostřednictvím hyperloopu už ale jižní Morava udělala.
Michal Čejka Město Brno podepsalo v polovině ledna memorandum o spolupráci s americkou společností Hyperloop Transportation Technologies. Ta moderní systém „potrubního
cestování“ vyvíjí. Připojit se má po projednání v radě také kraj. Jihomoravský kraj i Brno chtějí co nejdříve zadat vypracování studie proveditelnosti. Ta odpoví na otázky, ohledně stavby hyperloopu mezi Prahou, Brnem a Bratislavou. Jde o futuristickou podobu potrubní dopravy s rychlostí pohybu až 1 200 kilometrů za hodinu. Mezi těmito městy by tak trvala doprava v řádu několika minut. Hyperloop v Brně prostřednictvím prezentací a odpovědí na otázky představil generální ředitel HTT Dirk Ahlborn. Prohlásil, že první pasažéři se budou moci hyperloopem svést už za tři roky. Ovšem ne v Brně. „Příští rok bude v Kalifornii hotová zkušební trať dlouhá zhruba osm kilometrů,“ uvedl Ahlborn. Studie proveditelnosti má mimo jiné říct, kdo má trať sta-
vět – zda se to vyplatí veřejnému sektoru, nebo zda by ho měl stavět soukromník. Její vypracování by mohlo trvat rok, by měla odpovědět na otázku, zda je stavba vůbec technicky reálná, jak by vypadala, a má řešit i otázky právní či majetkoprávní.
Energeticky nenáročné Podle HTT může hyperloop obsluhovat nejen vzdálená centra, ale i příměstské oblasti, kde se nerozjede na maximální rychlost. Energetická náročnost není zdaleka taková jako například u konvenčních vysokorychlostních vlaků. „Je to zelený způsob dopravy, která vyrobí víc energie, než spotřebuje. Všechna veřejná
doprava je dnes prodělečná, my věříme, že tato doprava bude vydělávat,“ řekl Ahlborn. Doprava pomocí hyperloopu spočívá v pohybu přetlakových kapslí potrubím, v němž je vysátý vzduch, tedy ve vakuu. Do pohybu je dostávají elektrické motory a de facto v potrubí levitují. Aktuálně vyvíjený koncept představil před čtyřmi lety technologický vizionář Elon Musk. S firmou HTT však není nijak provázaný. Zatímco jeho vesmírné rakety SpaceX a elektromobily Tesla jsou už v určité fázi provozu, hyperloop představuje větší výzvu. Skrývá totiž obrovské množství technologických úskalí. I proto Jihomoravané nevyřkli žádné optimistické termíny. Ale chtějí být u toho. Podle Vituly je cílem Brna a kraje podílet se na vývoji přelomové technologie. „Jsme regionem inovací, sídlem technické
Chceme dopravu, která dokáže peníze vydělat Šéf americké firmy Hyperloop Transportation Technologies Dirk Ahlborn v Brně představil koncept futuristického cestování. Věří, že se v příštích letech stane standardem v řadě zemí světa včetně České republiky. Zatímco odborníci mírní očekávání, že cesta mezi Brnem a Prahou, případně Bratislavou bude za několik let trvat jen pár minut, výkonný ředitel Hyperloop Transportation Technologies je optimista. Slibuje dopravní revoluci. Hyperloop, přes tři metry široká trubka, ve které by se více než tisícikilometrovou rychlostí pohybovaly kapsle s lidmi, by dvě největší česká města propojil do patnácti minut.
mluvil o věcech takto dopředu, ale je jich opravdu hodně. Ve střední Evropě je nejznámější projekt na Slovensku, jak daleko jste v jednávání s tamní vládou? V příštích měsících oznámíme novinky pro první lokální projekt v Bratislavě. Co se týče dráhy mezi Bratislavou a Vídní, tak jednáme s oběma vládami a obecně mohu říci, že obě strany projekt podporují. Ale věci postupují dobře, a to dokonce i v České republice.
Můžete říct, kdy očekáváte, že bude cestování hyperloopem běžné? Potřebujeme zhruba tři roky, abychom se mohli prvním hyperloopem aspoň projet. V dalších třech letech začneme budovat několik tras po světě. Takže bych řekl, že tak přibližně za deset let.
Myslíte, že hyperloop nahradí tradiční dopravní prostředky, jako vlaky nebo autobusy? Ty už fungují. Ze dne na den je nahradíme, to by nedávalo smysl. Ale vzniknou nové typy infrastruktury. Jedním z hlavních východisek je, že na celém světě neexistuje žádná železnice nebo metro, které opravdu vydělává peníze. Všechny fungují díky vládním dotacím a ve skutečnosti prodělávají. My chceme postavit alternativu, která peníze dokáže vydělat.
Ve kterých zemích jsou už jednání skutečně vážná? V mnoha, opravdu v mnoha. Je jich kolem dvaceti. Nerad bych
Jak se na vaše aktivity dívají poskytovatelé tradiční dopravy, tedy aerolinky, automobilky a železniční společnosti?
Nejsme jejich konkurence. Vnímáme se jako technologická společnost, která vyvíjí technologie pro dopravní systémy. Spolupracujeme třeba s Lufthanzou nebo Deutsche Bahn. Můžeme spolupracovat třeba s Českými drahami. Některé technologie, které vyvíjíme, mohou použít další modely přepravy, jako jsou auta nebo letadla. Skoro všichni již pochopili, že technologie nejdou proti nim, ale naopak jim mohou pomoct. Nepracují za zavřenými dveřmi, aby nás zpomalili.
né. Můžete na něj vystřelit z bazuky a nic moc se nestane. Dostávám tyto otázky třeba v Texasu. My tu rádi střílíme, co se stane, když vystřelíme na potrubí? Nic. V případě většího útoku, třeba když by na potrubí spadlo letadlo či při velké explozi je riziko poškození jako na každé jiné infrastruktuře. Systém sám dokáže zavřít bezpečnostní bránu, kapsle se zastaví. Ale jedete skoro rychlostí zvuku, takže musíte doufat, že nebudete v tu dobu právě na místě útoku.
Jaká je minimální či optimální vzdálenost, ve které se hyperloop vyplatí? Systém, který má smysl, může například nahradit metro. Protože využije míň energie. Nemusí využít plnou rychlost. Ale abyste využili plný potenciál hyperloopu, musíte jet rychle. A tedy delší vzdálenost. Máme víc výhod. Jedna z nich je samozřejmě rychlost, další jsou ale nižší náklady na provoz i vybudování.
Dokáže hyperloop detekovat třeba prasklé potrubí? Technologie integrity ocelového potrubí už existují. U kapsle máme dvojitou kontrolu bezpečnosti. Musím říct upřímně, nevím, jestli tam bude černá skříňka, ale systém bude monitorován průběžně. Každá kapsle je neustále připojena k systému. Není to jako v letadle, které můžete ztratit a pak možná zjistíte, co se stalo. U nás je v podstatě centrální mozek, který monitoruje, co se děje.
Velkým tématem je samozřejmě bezpečnost. Hrozí nebezpečí zvenčí? Bezpečností testy nám dovolují tvrdit, že potrubí je velmi bezpeč-
A co zdravotní rizika pro cestující uvnitř z důvodů nezvyklé rychlosti cestování? Necítíte rychlost. Cítíte zrychlení a zpomalení. Je to stejné jako
univerzity a řady technologických firem a pracovišť. Pokud by na vývoji hyperloopu spolupracovaly, můžou být na špičce vývoje,“ řekl Vitula. Podle něj ani tak nejde o to, zda nakonec hyperloop bude v Česku fungovat. Důležité je, že při vývoji vzniknou nové technologie, které se mohou uplatnit v úplně jiném nezamýšleném odvětví. „Podobně se to stalo u řady vizionářských myšlenek,“ poznamenal Vitula. První únorový den odstartovalo v kalifornské poušti testování. Příští rok má být ve Spojených státech hotová zkušební trať dlouhá osm kilometrů. Petr Dvořák z Ústavu fyzikálního inženýrství VUT však brzký termín zkušebního provozu s lidmi zpochybňuje. „Spíš bych o tom hovořil za pět až deset let, až budeme znát řešení problémů, které se při vývoji takové technologie obvykle vy-
skytují,“ řekl Dvořák novinářům. Že jde o technicky zvládnutelnou vizi, Dvořák potvrzuje. Je však skeptický k termínu, kdy se hyperloopem mají svést první lidé. A také k tomu, že hyperloop bude možný ve středoevropské členité krajině, kde každý kus země někomu patří. S takovými problémy se HTT v kalifornské poušti nesetkávají. Dvořák vidí zásadní problémy ve stavbě tubusu. „Je potřeba vyřešit teplotní roztažnost materiálů, protože teploty se u nás mohou během roku lišit i o 50 stupňů. Další problém vidím ve výrobě vakua při délce několika set kilometrů. Navíc se objevuje spousta dalších problémů, které se musí řešit,“ uvedl Dvořák. Zmínil například, že vývojáři se museli potýkat s tím, že i když je v tubusu vakuum a tlak pouhých 100 pascalů, hromadí se před kapslí ve vysoké rychlosti stlačovaný vzduch.
v letadle. V něm už jsme cestovali rychlostí 900 kilometrů v hodině.
Kolik lidí se do jedné kapsle vlastně vejde? Záleží, jak to uspořádáme, ale zhruba 28.
Při takové rychlosti je klíčová technologie nástupu a výstupu. Jak je řešena? Je to tak. Nástup pasažérů je rozhodně věc, kterou je potřeba vyřešit. Hodně studií na tomto poli vypracovala společnost Walt Disney. V jejich Disneylandech jde přece právě o tohle: potřebujete co nejvíc lidí dostat na atrakce tak rychle, jak to jen jde. Proto vypracoval mnoho futuristických dopravních výzkumů. V našem případě máme naše koncepty, jak to udělat tak, aby se jednotlivé kapsle navzájem neblokovaly. Jak se vyrovnáte s nákladem zboží? V podstatě stejně jako s přepravou lidí. Budou tu kontejnery, které se naloží do speciálních kapslí. Jako v letadle. Většina z nás je nadšená z přepravy lidí. Náš tým se snaží vyvíjet právě tohle. Nejsou tak vzrušení z toho, že něco přepraví někam o něco rychleji. Spojení třeba Evropy s Asií, a přepravit zboží za hodiny místo za týdny, je skvělé. Ale začněme od složitých částí. Pokud dokážete bezpečně převážet lidi, přeprava zboží už je potom hračka.
Vaše firma funguje na jakémsi dobrovolnickém či freelancerském principu. Máte sice na osm stovek inženýrů a jiných odborníků, ale až na výjimky se jedná o lidi, kteří u vás nemají hlavní pracovní poměr a navíc pracují za akcie, ne za hotovost. Dá se s tímto zázemím udělat revoluce v dopravě? My jsme normální firma. Lidé, kteří pro nás pracují, se od jiných liší jen tím, že jejich hlavní motivací je vášeň ne peníze. Takže jsou ještě více motivováni, než je běžné. Takže bych řekl, že fungujeme lépe než tradiční firmy. Ale lze se opravdu do takové míry spolehnout na lidi, kteří mají kvůli živobytí povinnosti v jiné práci? Ano, máme hodně lidí, kteří pracují jinde. Ti do toho ale investují velmi mnoho času o večerech či víkendech. Potom ale máme čerstvé absolventy, pro které je to první příležitost a naopak lidi v důchodu, kteří mají hodně zkušeností. Michal Čejka
inzerce
Výdejníky na pramenitou barelovou vodu a vodovodní filtry Zajistíme pitný režim pro vás, zaměstnance nebo zákazníky • poskytneme výhodný pronájem přístrojů • pramenitou barelovou vodu dovezeme až na váš stůl • postaráme se o servis vratné obaly v celé ČR • společně s pramenitou vodou dodáme, kávu, čaje, instantní nápoje
...nejkratší cesta k prameni
www.crystalis.cz • Tel.: 844 844 444 Crystalis_MH_269x43_TISK.indd 1
12-16-mh17-02.indd 13
27.01.16 11:28
06.02.17 20:50
s pe c iál – z drav o tn ictví
Jako každý rok bude i rok 2017 ve znamení nejrůznějších změn ve zdravotnickém sektoru. Některé z nich jsou jen pokračování dlouhotrvajících problémů, jako je například nedostatečný počet zdravotnického personálu. Jiné jsou aktuální a okamžité, jako vyšší platby za zdravotní pojištění, u dalších se na efekt, který budou mít na zdravotnictví, musí počkat delší dobu. To je třeba případ zákazu kouření v restauracích.
Vyšší platby za zdravotní pojištění Kvůli zvýšení minimální mzdy se zvyšuje také minimální sazba za zdravotnictví. Ještě loni to bylo 870 korun na osobu za měsíc. Platba se nyní zvedla na 920 korun na osobu za měsíc. Změna platí od 1. ledna letošního roku. Toto zvýšení má českému zdravotnictví přinést 3,5 miliardy korun navíc.
• z d ra
Lepší dostupnost hospicové péče Mobilní hospicy jsou místa, kde pracuje tým lidí, kteří dovedou pomoci starému člověku klidně dožít v jeho domácím prostředí. Takových míst již přibývá. Cílem úpravy zákona je zakotvit hospicovou péči, definovat podmínky, které řeknou, kdy je možné hospicovou péči poskytovat a jaká jsou práva dožívajícího člověka.
Modernizace areálů některých nemocnic Vybrané nemocnice budou moct v následujících letech využít 8,4 miliardy korun na rekonstrukci a modernizaci areálů, ve kterých se tak pacienti budou cítit lépe.
Konec kouření v restauracích Vodní dýmky a elektronické cigarety povoleny. Ovšem žádné cigarety. Od posledního května tohoto roku platí zákaz pro všechna stravovací zařízení. Kouřit se bude moct pouze na zahrádkách. Zákon také upravuje omezení alkoholu u mládeže a sankce za takovýto prodej.
Nedostatek sester V českém zdravotnictví působilo v roce 2015 celkem 82 688 všeobecných sester a porodních asistentek. Jejich počet v posledních letech klesá a přináší velké problémy při zajišťování kvalitní zdravotní péče. Nedostatek kvalifikovaných pracovníků pečujících o pacienty trápí Česko již v takové míře, že některé nemocnice už zavřely i některá oddělení. Podle posledního odhadu Ústavu zdravotnických informací a statistiky vyplývá, že v Česku chybí téměř 3 300 sester na plný úvazek, z toho téměř polovina v nemocnicích. Problém má vyřešit kratší studium a vyšší platy.
ni vo t c t
ví •
Rok 2017 ve zdravotnictví
leden | ún o r 2017
ál
14
S p ci e
Nižší ceny za léky proti rakovině a vážným nemocem Velké téma je momentálně Zákon o léčivech. Má zabránit opětovnému vývozu jednou dovezených léků. Začne platit už od března. Zákon má také snížit cenu centrových léků. Tedy medikament ty pro lidi trpící rakovinou, roztroušenou sklerózou a dalšími vážnými nemocemi.
Miliardy navíc Podle schválené úhradové vyhlášky pro rok 2017 se celkové příjmy do zdravotnictví odhadují na 274,2 miliardy korun. Proti roku 2016 tak má jít o víc než 13miliardový nárůst. Nemocnice tak díky tomu mají mít na zvýšení platů zdravotnického personálu. Tarifní platy zdravotníků by se měly zvýšit o 10 procent, sestry ve směnném provozu budou mít vyšší příplatky.
inzerce
Průlomové aplikace zákazníků společnosti C SYSTEM – Případová studie Konsolidovaný pohled na pacientská data ve Fakultní nemocnici Brno Fakultní nemocnice Brno patří jako největší zdravotnické zařízení na Moravě mezi nejvýznamnější zařízení svého druhu v České republice. Zaměřuje se na poskytování specializované péče ve všech oborech medicíny a pyšní se moderním vybavením, vysoce profesionálními odborníky i úzkou vědecko-výzkumnou spoluprací s Masarykovou univerzitou v Brně. Fakultní nemocnice Brno je od ledna roku 2007 jako jediné zdravotnické zařízení v České republice držitelem certifikátu kvality ISO 9001:2008 pro organizaci jako celek, i pro všechny útvary samostatně. Od roku 2011 je nemocnice také prvním zdravotnickým zařízením v Evropě, které obhájilo certifikát NIAHOSM udělovaný společnostem splňujícím podmínky účasti v programu léčebné péče současně s podmínkami dle standardu řízení jakosti ISO 9001. Držitelé certifikátu NIAHOSM mají definovaná pravidla a postupy umožňující zlepšení zdravotnické péče ekonomicky přijatelným způsobem. Fakultní nemocnice Brno má přesně stanovená pravidla pro zajištění vysoké kvality poskytovaných služeb zohledňující nové vstupy a vývoj v oblasti zdravotní péče i možnosti realizace nejnovějších poznatků medicínského rozvoje. Aby bylo možné tato velmi přísná pravidla dodržet, bylo nezbytné přikročit ke kvalitní in-
12-16-mh17-02.indd 14
tegraci jednotlivých systémů nemocnice, a to včetně zajištění podpory business intelligence. Mnohé informační systémy nemocnice byly před realizací propojení zcela izolované a výměna dat často představovala takřka neřešitelný problém. Vyšší i vrcholový management tak navíc zcela zbytečně přicházel o informační podporu rozhodovacích procesů. Vizí projektu Expertní NIS bylo tento stav změnit – jednotlivé systémy propojit a umožnit analytické zpracování dat. Základem je řešení platforma pro rychlou integraci a vývoj propojitelných aplikací InterSystems Ensemble® spolu s technologií InterSystems DeepSee™, která efektivně umožňuje realizovat analytickou podporu napříč různorodými zdroji dat a do transakčních aplikací zabudovat funkce pro aktivní analýzu v reálném čase. Vzhledem k faktu, že společnost C SYSTEM je implementačním partnerem společnosti InterSystems, byla volba technologie pro integraci systémů jednoduchá.
� Karta pacienta snadno a rychle Součástí dodaného řešení byl také modul pro správu pacientských údajů. Tento modul poskytuje podporu pro správu záznamů o pacientech ze všech integrovaných systémů a těmto systémům poskytuje služby pro přístup k centrální databázi pacientů. Architektura modulu i jeho jednotlivé komponenty a služby
projekt Pro realizaci tohoto projektu si Fakultní nemocnice Brno zvolila jako generálního dodavatele společnost C SYSTEM, která se zabývá komplexním řešením informačních a komunikačních systémů. Mezi hlavní cíle projektu Expertní NIS patřilo: ■ propojení jednotlivých systémů nemocnice včetně možnosti dalšího rozšiřování, ■ umožnění efektivní podpory rozhodování na vyšších a vrcholových úrovních informační pyramidy, ■ podpora hlavních procesů nemocnice pomocí kvalitního reportingu, ■ umožnění monitorování a správy běhu integračních procesů bez nutnosti využívat další samostatný systém, ■ podpora snadné škálovatelnosti na všech integračních úrovních, ■ podpora snadno použitelného vizuálního návrhu podnikových procesů a transformací, ■ podpora importu a zpracování dat pořizovaných mimo klíčové systémy nemocnice.
modulu jsou přístupné pomocí standardu HL7 (verze 2 i verze 3). Integrované aplikace využívají tyto služby pro aktualizaci svých lokálních databází pacientů, ale nejsou přitom na dostupnosti této služby závislé. Centrální výpadek
tak nemusí mít vliv na požadovanou dostupnost služby na daném pracovišti. V současnosti je tento modul také velmi využíván na mobilních zařízeních v souvislosti s například příjmem pacienta.
� Otevřená integrační a vývojová platforma V první fázi byl realizován základ pro budoucí tvorbu jednotného registru pacientů napříč jednotlivými systémy nemocnice, rozšířena podpora zpracování žádanek na radiologické vyšetření o sběr pacientských dat a obrazové náhledy. V maximální míře byla využita otevřenost použité integrační a vývojové platformy Ensemble, umožňující jednak propojit stávající systémy, a také do již výsledného celku v budoucnu zapojit i nově pořízené systémy a moduly – a to zcela bez ohledu na jejich dodavatele a použité technologie. Nad jednotlivými daty mohou IT pracovníci nemocnice sestavovat podnikové procesy a propojovat využívané systémy do funkčně předem nedefinovaných celků a následně z nich čerpat konsolidovaná data pro potřebu analytického zpracování. Podpora business intelligence umožňuje nejen využití přehledných sestav, ale například také interaktivní grafické nástěnky určené vyššímu i střednímu managementu. Důležitým cílem celého projektu byla nezbytnost udržení nákladů na integrované zpracování v rozumných mezích
neomezujících možnosti poskytování péče pacientům.
� Zásadní je zvládnutí zdravotnických specifik Zdravotnická zařízení se vyznačují řadou specifik a je zcela přirozené, že se tato specifika promítají i do informační podpory. Namátkou lze uvést požadavek na zpracování velkých dat v reálném čase, na vysokou míru bezpečnosti či podporu víceúrovňových kontrol. „Všechny naše požadavky toto řešení založené na technologiích společnosti InterSystems splňuje. Zcela jistě na tom má nemalý podíl i dlouhodobá orientace této společnosti na zdravotnickou problematiku,“ říká MUDr. Roman Kraus, MBA, ředitel fakultní nemocnice Brno. „Obdobně má ale významný podíl na úspěšném řešení také dodavatel, společnost C SYSTEM. Troufám si tvrdit, že bez jejich předchozích zkušeností s tímto segmentem trhu a s obdobnými systémy by nebylo možné splnit tak stísněné časové podmínky, které panovaly u tohoto projektu.“ Zcela zásadním výstupem celého projektu bylo vytvoření základu pro budoucí integraci jednotlivých systémů Fakultní nemocnice Brno. Byl také vytvořen jednotný webový portál pro zdravotníky umožňující vyhledávání informací o pacientech – a to jak demografických, tak i vybraných klinických. Samozřejmě při zachování potřebné míry ochrany osobních údajů. Vedlejším, ale neméně důležitým efektem byla centralizace a automatizace správy číselníků z různých zdrojů – od Ministerstva zdravotnictví před zdravotní pojišťovny až po Státní úřad pro
kontrolu léčiv. Celý projekt expertní NIS se tak vyznačuje nejen splněním aktuálních požadavků, ale také umožněním dlouhodobé udržitelnosti, ochrany a návratnosti investic i příznivých celkových nákladů na vlastnictví. InterSystems Ensemble obsahuje širokou škálu adaptérů, pomocí kterých se lze efektivně připojit téměř k libovolnému zdroji dat, a to bez ohledu na jejich charakter a místo vzniku. Tyto adaptéry a komponenty pro automatickou abstrakci od zdrojů a formátů dat dovolují pracovat s různými zdroji dat uniformně a umožňují další rozšiřování na budoucí, nyní ještě nevyužívané či zatím zcela neznámé formáty. Integrační platforma Ensemble důsledně využívá principy Servisně Orientované Architektury (SOA), díky které je možné funkce celého integrovaného řešení vystavit vnějšímu světu v podobě příslušných webových služeb. Tento přístup v mnoha různorodých případech zrychluje vývoj a snižuje nutnost vývoje specializovaných modulů na minimum. „Jde o významnou časovou i finanční úsporu zejména za situace, kdy jsou do celkového prostředí nasazovány nové systémy od dříve nevyužívaných dodavatelů či od dodavatelů nedodržujících požadované standardy či formáty dat,“ upřesňuje Ing. Ladislav Pálka, MBA, technický ředitel společnosti C SYSTEM.
C SYSTEM CZ a. s. Otakara Ševčíka 56 636 00, Brno-Židenice Tel.: +420 532 140 111 Fax: +420 532 140 118 email:
[email protected]
06.02.17 21:34
leden | únor 2017
15
s pe c iál – z drav o tn ictví
ál
• z d ra
S p ci e
Celá řada českých a moravských porodnic hlásila v roce 2016 rekordní počty narozených dětí. Malý baby boom zažily třeba porodnice v Moravskoslezském kraji, kde se narodilo o tři stovky miminek víc než před rokem.
Michal Čejka Někde se porodníci mohou těšit na to, že dalším dětem budou pomáhat na svět v modernějších prostorech. Někde už začali s rekonstrukcí, jinde je čeká zcela nový pavilon. Nejvýraznější, a také nejdražší projekt čeká na Brno. Koncem letošního, nebo začátkem příštího roku se má kopnout do země v Brně. Nová brněnská porodnice má být největší v Česku. Supermoderní oddělení ve Fakultní nemocnici v Bohunicích má mít dvě třípodlažní budovy, na nich bude stát hlavní klinika a nová porodnice, která bude mít devět pater. „Rozpočet na stavbu je téměř dvě miliardykorun, sedmde-
ví •
V Brně komplex za 2 miliardy,o t n i c t v v Ostravě nové křídlo
Až šest tisíc novorozeňat ročně má každý rok vykouknout na svět v porodnici v brněnských Bohunicích. Půjde o nejmodernější zařízení svého druhu u nás. Má se začít budovat na přelomu letošního a příštího roku. FOTO: Freeimages.com
sát procent nákladů uhradí stát,“ informovala mluvčí ministerstva zdravotnictví Štěpánka Čechová. Komplex, ve kterém se má ročně narodit až šest tisíc dětí, nahradí starou porodnici na Obilním trhu. V ní se první novorozeně vykouklo na svět v roce 1888.
Druhá část Gynekologicko-porodnické kliniky se nachází v Bohunicích. „Začínáme trochu dělat pořádek v tom výhledu investic do nemocnic, které patří státu, o které se stát musí postarat,“ okomentoval rozhodnutí vlády přispět na stavbu premiér
Rejstřík firem
Sobotka. Vláda letos rozdělí mezi fakultní nemocnice celkem osm a půl miliardy. I díky těmto penězům se mohou rozvinout plány Fakultní nemocnice v Ostravě, byť jsou o poznání skromnější. Tamní nemocnice se kvůli náporu rodiček
Seznam Inzerentů
rozšíří o nové křídlo Pavilonu péče o matku a dítě. Stavební práce začaly v září. Nové křídlo Pavilonu péče o matku a dítě za 130 milionů korun má být hotové v létě. „Rychlost prací ale záleží i na počasí. Předpokládáme, že pacientům začne novostavba sloužit až na podzim,“ dodal mluvčí fakultní nemocnice Tomáš Oborný. V tamní porodnici je největší nával proto, že jde o nejvyšší pracoviště svého druhu v kraji, je specializovaným centrem pro rizikové porody i nedonošené a postižené děti. Plány mají také v menších porodnicích. Třeba Havlíčkobrodská nemocnice plánuje na letní měsíce rekonstrukci porodních sálů a oddělení intermediární péče o novorozence. Od září na rodičky budou čekat moderní porodní sály boxového typu s nejmodernějším vybavením a zajišťující maximální komfort pro rodičky i blízké osoby. Podle mluvčí půjde o progresivní pracoviště s návazností na rozšířené perinatologické centrum. Nemocnici byla schválena na tuto modernizaci dotace z Evropských strukturálních a investičních fondů.
UZÁVĚRKA OBJEDNÁVEK INZERCE DO PŘÍŠTÍHO VYDÁNÍ: do 20. 3. 2017 VYDAVATEL: Magnus Regio, s. r. o. Dvořákova 14, 602 00 Brno telefon: 542 425 210 e-mail:
[email protected] www.magnusregio.cz
patří do Brno TOP 100
JEDNATELKA SPOLEČNOSTI: Magda Slaninová e-mail:
[email protected] REDAKCE: šéfredaktor: Michal Čejka GSM: 774 112 643 e-mail:
[email protected] redaktoři: Ladislav Koubek, Veronika Vindišová, Zuzana Doležalová, Michaela Římanová, Kristián Chalupa foto: Attila Racek OBCHODNÍ ODDĚLENÍ: obchodní manažerka Markéta Fraňková tel.: 542 425 239, GSM: 774 112 671 e-mail:
[email protected] PRODUKCE: Jana Hrstková tel.: 542 425 231, GSM: 775 006 094 e-mail:
[email protected] Edita Karásková tel: 542 425 231, GSM: 725 893 273 e-mail:
[email protected] TISK: SAMAB BRNO GROUP, a. s. Cyrilská 14, 614 00 Brno | www.samab.cz REGISTRACE: MK ČR E 18141
V příštím čísle Moravského hospodářství:
Aqua PROCON s. r. o. – 12
EKO-KOM a. s. – 9
SAKO Brno, a. s. – 5
C SYSTEM CZ a. s. – 14
Developerské projekty na Moravě
Arcelor Mittal Ostrava a. s. – 3
Enantis s. r. o. – 10
CanoCar s. r. o. – 15
AŽD Praha s. r. o. – 10
ICZ a. s. – 16
Správa železniční dopravní cesty s.o. – 10, 11
Doprava a bezpečnost dopravy ve městech a obcích
Bauhaus – 11
Hyperloop Transportation Technology – 1, 13
ČEZ a. s. – 4 DIAMO s. p. – 3
Palivový kombinát Ústí s.p. – 12
Dopravní podnik města Brna a. s. – 10
Povodí Moravy s.p. – 11
Dopravní podnik Ostrava a. s. – 3
Marius Pedersen a. s. – 2
Stadler Rail AG – 3 Tatra Trucks a. s. – 10 Trexima s. r. o. – 10
Dopravní stavby
EKO-KOM a. s. – 6 Eurovision a. s. – 12
Země pro váš byznys
Magistrát města Brna – 5
Speciál: Chytré město
SAKO Brno a. s. – 7 Triada s. r. o. – 6
Povodí Odry s.p. – 3
Regionální hospodářská komora Brno – 9
inzerce
business snídaně
Crystalis s. r. o. – 13
Máte zájem získávat zdarma Moravské hospodářství? Objednejte si další číslo na adrese:
[email protected] Příští vydání dostanete na váš stůl do 31. března 2017.
inzerce
1. ročník
Bezpečnost občana a majetku ve vašich městech a obcích
Organizátor:
30. března 2017, Brno Hlavní témata: • Bezpečnost budov ve svěřené správě – zabezpečení objektů (školy, školky, zdravotnické zařízení) • Vhodná volba mechanického a elektronického zabezpečení vašeho majetku • Platnost nové vyhlášky od 1. 7. 2016 o správním řízení. Znáte veškeré principy a důsledky uplatnění? • Spolupráce s Městskou policíí • Jaké máte možnosti financování • Kybernetická bezpečnost dat. Máte svá data na obci řádně zabezpečena? Znáte důsledky úniku dat? • Bezpečnost chodců na přechodech a také na místech pro přecházení chodců. Jaké jsou rozdíly mezi oběma místy? • Forenzní identifikační značení – jak zabezpečit majetek obce (lavičky, sloupy VO, kabely, odpadové vpustě) i jízdní kola Vašich občanů • Jak vhodně a rychle informovat obyvatelstvo – možnosti Určeno pro všechny se zájmem o posílení ochrany obecního majetku a bezpečnosti ve vašich městech a obcích, především pak zástupce měst a obcí z pěti moravských krajů (Jihomoravský, Moravskoslezský, Zlínský, Olomoucký, Kraj Vysočina) a krajů Královéhradeckého a Pardubického.
12-16-mh17-02.indd 15
Mediální partner:
UAZ Patriot
Lada Niva 5D Lux
Legendy do terénu www.lada-uaz.cz Lada Niva Pickup
PŘIHLASTE SE NA: GSM 725 006 094
[email protected] www.magnusregio.cz
UAZ Buchanka
V případě zájmu o partnerství na této akci kontaktujte:
[email protected] nebo 774 112 138
CanoCar, s.r.o., Olomoucká 176, 627 00 Brno
[email protected], tel. 547 357 017 www.lada-uaz.cz
Navštivte náš nový autosalon v Brně na Olomoucké 176. Srdečně vás zveme k návštěvě.
06.02.17 20:51
Elektronizace zdravotnictví, neboli eHealth. Zajímavý koncept, který má usnadnit péči o pacienta. Jenže na druhé straně se stává potenciálním nebezpečím pro nejrůznější skandály, jako třeba v případě tragického osudu IZIPu.
Michal Čejka V České republice je elektronizace zdravotnictví velké téma a moderní medicínu si bez něj lze představit jen těžko. Velký celostátní systém se zatím zřídit nepodařilo. To ale neznamená, že neexistují příklady funkčního systému. Je jím třeba eMeDocS (Exchange Medical Documents System) Kraje Vysočina, který ovšem region přerostl a využívají jej nemocnice v Karlovarském,, Libereckém, Zlínském, Jihočeském a Středočeském kraji. „Ukazuje se, že projekt eMeDocS je efektivním, bezpečným a s le-
gislativou plně kompatibilním řešením krajského eHealth," hlásil už po úspěšném začátku koordinátor eHealth Kraje Vysočina David Zažímal. Vznik tohoto systému byl iniciován ředitelem záchranné služby Kraje Vysočina Lukášem Kettnerem v roce 2010, který apeloval na potřebu záchranné služby mít
přístup k zdravotní dokumentaci pacientů ještě během jejich přepravy vozem záchranné služby do nemocnice. Absence jakýchkoliv informací o pacientovi totiž záchranářům komplikuje postup a značně omezuje jejich možnosti. Lukáš Kettner pak spolu s hejtmanem kraje, rovněž lékařem, Jiřím Běhounkem celý projekt odstra-
toval. Při jeho implementaci byly využity zkušenosti a best practices odborníků z taiwanského Institutu pro informační průmysl, se kterým kraj od roku 2010 úzce spolupracuje při rozvoji eGovernmentu. Překotná digitalizace zdravotnického odvětví nemusí být pozitivním jevem. Může s sebou
leden | ún o r 2017
ví •
eHealth má vzor na Vysočině. Výzvy nejsou technické, ale etické a právní
ni vo t c t
ál
s pe c iál – z drav o tn ictví
• z d ra
16
S p ci e
přinést odcizení a industrializaci zdravotní péče. „Navzdory všeobecně skeptickému přístupu, který v segmentu občas vládne se naší společnosti podařilo uskutečnit řadu opravdu i na evropské úrovni mimořádných úloh. Za všechny vzpomeňme jedinečný ePACS, decentralizovanou síť pro výměnu zdravotnických dat, která se stává nejrobustnějším řešením i v rámci Evropských měřítek a nový zárodek eHealth v podobě projektu eMeDocS, který velmi rychle přerostl pahorky kraje Vysočina a stává se novým etalonem pro neagresivní implementaci eHealth,“ uvedl za společnost ICZ manažer Michal Opatřil. Zcela nové perspektivy pro sféru eHealth pak představila novelizace v oblasti zdravotnictví, především pak Zákon o zdravotních službách. Ten otevřel bezprecedentní možnosti pro elektronizaci zdravotnické dokumentace. Cesta k plně elektronickému předávání dat na národní úrovni, postihující celé spektrum požadavků různých subjektů je dlouhý proces. „Nejtěžší úlohy neleží v rovině technické, ale etické a právní. Stále akcentovanější celospolečenská diskuze na téma ochrany soukromí jsou důkazem, že diskuze vedoucí ke konsenzuálnímu eHealth bude ještě velmi dlouhá velmi složitá,“ doplnil Opatřil. S měnícím se poměrem věkového rozložení v rámci evropských zemí se bude zásadně měnit i forma zdravotnické a sociální pé-
eHealth Národní strategie elektronického zdravotnictví. ■ Zajištění přístupu k základním informacím –má zpřístupnit záznamy o poskytovatelích zdravotních služeb (včetně možnosti elektronického objednání či elektronické konzultace stavu), plánuje občanům přístup k informacím o svém zdravotním stavu a plánu léčby, preventivních programech, zdravém životním stylu a podobně. ■ Důraz na efektivní sdílení dat –mezinemocniční a meziambulantní výměna zdravotní dokumentace, elektronické předepisování léčiv, elektronické žádanky, sledování kvality poskytovaných. ■ Dostupnost péče – je nutný rozvoj telemedicíny a mHealth, sledování dostupnosti péče a čekacích dob na jednotlivé zákroky, týmová komunikace mezi poskytovateli péče, krizová podpora na národní úrovni. ■ Správa elektronického zdravotnictví – podpora elektronických zdravotních záznamů, tvorba základních registrů, autentizace a autorizace poskytovatelů, legislativní rámec elektronického zdravotnictví.
če. Na úkor ústavní péče se bude preferovat péče domácí. Pro další a další generace budou mobilní technologie stále organičtější součástí jejich života i způsobu aktivního stárnutí. A tento trend musí respektovat i technologie eHealth, doposud převážně rozvíjené a implementované pro profesionály ve striktně ohraničených oblastech.
inzerce
I. ročník celorepublikové soutěže Moravského hospodářství
Nej školka Moravské hospodářství a jeho vydavatel, společnost Magnus Regio, vyhlašují premiérový ročník soutěže NEJ školka. Každý rok vyhlašuje Moravské hospodářství jedno z klání „Nejkrásnější náměstí či náves“ nebo „Nejkrásnější obecní úřad či radnice“. Tentokrát se do středu zájmu dostávají mateřské školy. Nejde jen o prostředí, ve kterém se dětem dostává prvního vzdělání, ale také o moderní a progresivní projekty, inovativní přístup při vzdělávacích programech, které pomáhají k rozvoji dětí. HODNOTÍCÍ KRITÉRIA: – Fotografie mateřské školy, interiérů i exteriérů (budova, hřiště) – Stručná charakteristika aktivit, projektů z posledních let, a úspěchů instituce, případně prostředí PODMÍNKY SOUTĚŽE: Soutěže se mohou účastnit veřejné , soukromé školky zařazené v rejstříku škol i soukromé školky. Podmínkou přihlášení soukromých školek je přihlášení zástupcem místní samosprávy. Za obec i městskou část se může přihlásit libovolný počet mateřských škol. Zúčastnit se mohou mateřské školy s minimálně třinácti dětmi.
KONCEPCE SOUTĚŽE: Soutěž probíhá ve dvou fázích. Po konci registrace hlasuje veřejnost z kompletní nabídky na internetu na webové stránce www.moravskehospodarstvi.cz, z nejúspěšnějších deseti mateřských škol potom odborná porota vybere tři školky, který budou oceněny hodnotnými cenami. SLAVNOSTNÍ VYHLÁŠENÍ: Proběhne dne 23. listopadu 2017 v brněnském hotelu Voroněž v rámci konference „Moravské obce a města“ 1. cena vybavení školky v hodnotě 30.000,- Kč 2. cena vybavení školky v hodnotě 20.000,- Kč 3. cena vybavení školky v hodnotě 10.000,- Kč
soutěž
HARMONOGRAM SOUTĚŽE: Vyhlášení soutěže: 7. 2. 2017 Registrace do soutěže: 7. 2. 2017 – 31. 5. 2017 Veřejné hlasování na webu: 1. 6. 2017 – 31. 9. 2017 Hlasování odborné poroty: 1. 10. 2017 – 31. 10. 2017 Vyhlášení soutěže: Konference Moravské obce a města 2017 v Hotelu Voroněž dne 23. 11. 2017
Celkový vítěz získá i možnost představit své děti a svou práci jakoukoli formou krátkého hudebního, recitačního či podobného vystoupení. Překvapte nás!
Registrovat se bude možné od 7. 2. 2017 přes jednoduchý formulář na stránkách www.moravskehospodarstvi.cz
12-16-mh17-02.indd 16
06.02.17 20:52