Velká kniha BĚHÁNÍ. S tipy Báry Špotákové. Aleš Tvrzník David Gerych

Velká kniha

BĚHÁNÍ

S tipy Báry Špotákové

Aleš Tvrzník David Gerych

Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno.

Poděkování za spolupráci na knize patří Monice Bačíkové (fyzioterapie, kompenzační a průpravná cvičení), Tomáši Michálkovi (technická spolupráce), Tomáši Miřátskému - www.fitnessie.cz (fotodokumentace), Leoně Roubkové (fotodokumentace), Heleně Suchomelové (Račické) – www.jdubehat.cz a všem, bez nichž by tato kniha nevznikla.

Aleš Tvrzník, David Gerych

Velká kniha o běhání TIRÁŽ TIŠTĚNÉ PUBLIKACE: Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 [email protected], www.grada.cz tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 jako svou 5605. publikaci Fotografie Tomáš Miřátský, Aleš Tvrzník, Martin Chára, Salomon, Nike, RunTour, Fotoarchiv tělesné výchovy a sportu, Jdu běhat – běžecké kurzy pro ženy (www.jdubehat.cz) Fotografie na obálce Aleš Tvrzník Ilustrace Monika Wolfová, Ondřej Minář Odpovědná redaktorka Ivana Kočí Jazyková úprava Gabriela Janů Grafická úprava a sazba Jakub Náprstek Návrh a grafická úprava obálky Jakub Náprstek Počet stran 312 První vydání, Praha 2014 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s. © Grada Publishing, a.s., 2014 Autoři ani nakladatelství nenesou žádnou zodpovědnost za případné újmy na zdraví způsobené nerespektováním metodických pokynů uvedených v této knize. ISBN 978-80-247-4872-6 ELEKTRONICKÉ PUBLIKACE: ISBN 978-80-247-9360-3 (ve formátu PDF) ISBN 978-80-247-9361-0 (ve formátu EPUB)

Obsah Úvod.................................................................................................................. 8

1 ZMĚŇTE SVŮJ ŽIVOT, ZAČNĚTE BĚHAT..................................... 9 Běh jako cesta ke zdraví a kondici...................................................................... 10 Běhejte a omládnete! ....................................................................................... 11 Chcete, aby vás běh bavil?................................................................................. 13 Aby byl běh skutečně zdravý!............................................................................. 13 Běh jako spolehlivý prostředek redukce nadbytečných kilogramů............................ 14 Pro koho není běh ideální.................................................................................. 15 Kdo by neměl běhat vůbec................................................................................. 16

2 FORMY BĚHU A KONDIČNÍ CHŮZE......................................... 17 Kondiční chůze ................................................................................................ 21 Severská chůze neboli nordic walking.................................................................. 22 Jogging............................................................................................................ 22 Kondiční běh.................................................................................................... 25 Výkonnostní běh............................................................................................... 26 Běh s holemi..................................................................................................... 26 Závodní neboli vrcholový běh............................................................................. 28

3 VYBÍHÁME....................................................................... 29 Každý začátek je těžký ..................................................................................... 30 Pokud je to možné, neběhejte sami! ................................................................... 32 Osobní trenér, sparingpartner či běžecká komunita............................................... 33 Běžecké kempy – tam to běhá samo.................................................................... 36 Kde a kdy běhat............................................................................................... 37

4 KONDICE – NEJČASTĚJŠÍ CÍL TRÉNINKU................................ 45 Kromě vytrvalosti nezapomínejte ani na sílu a pohyblivost!................................... 47 Bez dodržování základních pravidel kondici nezískáte........................................... 48

5 HUBNUTÍ = ENERGIE + KONDICE.......................................... 51 Glykogen, tuky a laktát jako frekventované běžecké pojmy . ................................. 52 Zásoby paliva v organismu běžce........................................................................ 53 K hubnutí potřebujete kondici a energii............................................................... 55

VELKÁ KNIHA BĚHÁNÍ 6 BĚH A LIDSKÉ TĚLO........................................................... 57 Srdce a tepová frekvence.................................................................................... 58 Tepová frekvence a její měření............................................................................ 62 Jak správně dýchat........................................................................................... 63 Určení tělesné skladby – bioimpedance................................................................ 66

7 ŘÍZENÍ BĚŽECKÉHO TRÉNINKU............................................. 69 Tréninkové zóny ............................................................................................... 71 Jak lze trénink prakticky řídit ........................................................................... 73 Intuitivní řízení tréninku dle pocitů ................................................................... 75 Vše se točí okolo tepové frekvence...................................................................... 76 Určení vlastních tréninkových zón....................................................................... 76 Příklady řízení tréninku podle tepové frekvence . ................................................. 80 Řízení podle krevního laktátu............................................................................. 83 Nejčastější chyby v tréninku z pohledu laktátové křivky........................................ 86 Řízení podle spotřeby kyslíku a biochemických parametrů..................................... 88

8 BĚŽECKÁ ANATOMIE.. ......................................................... 91 Svaly jako hlavní vykonavatelé pohybu............................................................... 91 Jako běžci nezapomínejte na střed těla a trup .................................................... 95 Jak vzniká svalová nerovnováha......................................................................... 95 Důležitá je vzájemná souhra všech svalů ............................................................ 97 Jak by měly svaly fungovat v jednotlivých fázích běžeckého kroku............................................................................................... 98 Svaly musejí umět spolupracovat s hlavními klouby ............................................100 Noha jako nejdůležitější článek celého systému...................................................102

9 TECHNIKA BĚHU.. .............................................................109 Hlavní běžecké techniky – technická všestrannost nade vše..................................112 Běh do kopce...................................................................................................126 Běh z kopce ....................................................................................................128 Chi Running nebo Pose Running jako další alternativní techniky...........................130 Jak techniku běhu hodnotit a jak ji zlepšit.........................................................132

10 DOKROK ........................................................................143 Dokrok přes patu – „kolébka“ jako optimální technika pro rekreační běžce..........................................................................................146 Dokrok přes střed chodidla jako běžecký kompromis.............................................147 Dokrok na přední část chodidla – „přes špičku“...................................................147

Přes patu, nebo přes špičku?.............................................................................148 Pronace jako poměrně častý běžecký problém . ...................................................150 Vliv únavy na techniku dokroku.........................................................................151 Jak určit techniku dokroku................................................................................153

11 BĚŽECKÁ OBUV................................................................155 Základní rozdělení běžeckých bot.......................................................................157 Podle čeho vybírat běžeckou obuv .....................................................................167 Jak hluboko budeme muset sáhnout do peněženky..............................................169 Jak boty dlouho vydrží.....................................................................................170 Ortopedické vložky ..........................................................................................171

12 BĚŽECKÉ OBLEČENÍ A DALŠÍ VYBAVENÍ.. ...............................173 Pro běh neexistuje špatné počasí, pouze nevhodné oblečení .................................173 Sporttester – základní pomůcka běžce................................................................176 Další běžecké doplňky......................................................................................180

13 METODY A PLÁNOVÁNÍ BĚŽECKÉHO TRÉNINKU.......................183 Metody běžeckého tréninku aneb …někdy ke stejnému cíli vedou různé cesty............................................................................................184 Plánování a evidence tréninku...........................................................................188 Tréninkový deník – užitečná pomůcka každého běžce...........................................192 Přetížení a přetrénování – kdy už toho má naše tělo skutečně dost.......................195

14 TRÉNINKOVÉ PLÁNY.. ........................................................197 Programy pro úplné začátečníky a mírně pokročilé...............................................198 Programy pro kondiční a výkonnostní běžce........................................................200 Tréninkový plán pro zaneprázdněné běžce...........................................................209

15 JAK SI OVĚŘIT KONDICI A AKTUÁLNÍ FORMU.........................211 Závod aneb Když nastane den D........................................................................212 Běžecké testy..................................................................................................214 Vyšetření v laboratoři – vyplatí se i rekreačnímu běžci?.......................................218

16 MARATON A JEŠTĚ VÍC…...................................................221 Tréninkové programy........................................................................................225 Když ani maraton nestačí…..............................................................................229 Příprava na ultramaraton.................................................................................230 Horské běhy.....................................................................................................232

17 SOUČÁSTI PŘÍPRAVY BĚŽCE................................................233 Jak se správně rozcvičit....................................................................................234 Zklidnění po běhu a opět strečink......................................................................242 I běžci by měli posilovat...................................................................................246 Kompenzační cvičení........................................................................................260 Doplňkové vytrvalostní aktivity – vyzkoušejte Cross trénink.................................264 Regenerace aneb Umění odpočinku.....................................................................268

18 ZVLÁŠTNOSTI BĚHU ŽEN, DĚTÍ A STARŠÍCH LIDÍ ...................273 Ženy a běh......................................................................................................274 Děti . .............................................................................................................276 Na začátek není nikdy pozdě.............................................................................278

19 ZDRAVOTNÍ ASPEKTY BĚHÁNÍ.............................................279 Nejčastější zdravotní potíže začínajících běžců....................................................280 Chronické potíže pohybového aparátu................................................................282 Běhat i pokud nejsme zrovna úplně fit?..............................................................287 Je běh vhodný jen pro zcela zdravé?...................................................................288

20 VÝŽIVA A PITNÝ REŽIM.. ....................................................291 Specifika běžecké výživy ..................................................................................292 Výživa by měla odpovídat tréninku a běžeckým cílům..........................................299 Načasování příjmu energie a tekutin – správné palivo ve správný čas....................305 Použitá a doporučená literatura........................................................................311

BĚHÁNÍ A BÁRA ŠPOTÁKOVÁ Běhání a Bára Špotáková? Spojení, které se většině lidí zdá poněkud zvláštní. Ne tak už mně samotné. Bohužel nejen laická veřejnost, ale také většina oštěpařů a trenérů oštěpu považuje běh za něco naprosto okrajového. Z mého pohledu je to věc zcela zásadní, a proto jsem se rozhodla přispět do knihy o běhání a podělit se se všemi, kdo běhání fandí, o své zkušenosti. Doufám, že i pohled někoho, komu je sport každodenním chlebem, nicméně význam zdravotně preventivního efektu běhu objevil sám před pár lety, bude pro mnohé přínosem a jistým zpestřením. Svým příspěvkem bych ráda podpořila zejména úplné začátečníky, protože jsem přesvědčena, že nikdy není pozdě začít. Na úvod bych chtěla, abyste mě nebrali jako dvojnásobnou olympijskou vítězku, a tudíž jako supersportovce s nadpřirozenými schopnostmi, nýbrž jako člověka, který má jistý cit pro pohyb a schopnost vnímat své vlastní tělo. Rozhodně to s běháním nemám nijak jednodušší než jakýkoli jiný člověk. Stejně jako Vy mám svou práci, která obnáší řadu dost rutinních a jednostranných činností, které je nutné nějak kompenzovat. I když může být poněkud zvláštní, že vrcholový trénink lze vybalancovat opět během. Chci zde psát o tom, jak se v posledních letech stal běh mou kompenzační aktivitou, pomohl mi zlepšit zdravotní stav, a tím i přispěl k dosažení úspěchu na OH v Londýně.

Nebudu zde psát o běžeckém tréninku, spojeném s mou prací, ale hlavně se zde budu snažit sdělit, co pro mě znamená běh jako každodenní nástroj dobré pohody a životního stylu. V neposlední řadě se podělím o své zkušenosti s během po dobu těhotenství a následně po porodu. Domnívám se, že moje zkušenosti by mohly sloužit jako motivační faktor právě pro naprosté začátečníky, jelikož rozhodně nejsem vytrvalostní typ člověka a nejspíš nikdy neuběhnu maraton. Nicméně si stojím za tím, že každodenní, třeba krátký, běh může dokázat téměř divy. Proto Bára Špotáková radí, možná trochu troufale, v knize o běhání.

Dvojnásobná olympijská vítězka a držitelka světového rekordu v hodu oštěpem

7

VELKÁ KNIHA BĚHÁNÍ

Úvod Pokud se trochu poohlédneme do minulosti, uvědomíme si jednoznačný fakt, že počet rekreačních běžců stále narůstá. Ač to již před několika lety vypadalo, že tomu tak být nemůže, opak je pravdou, což je velmi potěšitelná skutečnost. Stále více lidí si i uvědomuje, že bez pravidelné pohybové aktivity jejich život ztrácí na kvalitě. Vedle zvýšeného počtu běhajících lidí se zlepšuje i podpora rekreačního běhu. Nárůst běžců u nás je nutno přičíst několika skutečnostem. Jednoznačně zásadní vliv v tomto směru je potřeba připsat týmu Pražského mezinárodního maratonu, který díky svým běžeckým akcím a závodům již „rozběhal“ nejednoho z nás. Ještě před pár lety u nás neexistovalo ani tolik webových portálů s diskusními fóry a blogy zaměřenými na běh. Na nich se dnes lze o běhu dozvědět téměř vše. Dalšími běžeckými médii jsou i tištěné časopisy, o běhu u nás pravidelně vycházejí i knihy. Kromě toho, že dnes skutečně není problém koupit běžecké vybavení, zlepšují se služby zaměřené na výběr bot i řízení tréninku. Ačkoliv ještě ani dnes není samozřejmostí narazit na dobrého prodavače běžeckých bot, je u nás už i dost běžeckých speciálek, kde se nám většinou kvalifikované rady dostane. Přetrvávajícím problémem je nedostatek kvalifikovaných trenérů, kteří by byli schopni poskytovat profesionální služby rekreačním běžcům. Ti trenéři, kteří mají dostatečné tělovýchovné nebo medicínské vzdělání, jsou většinou zaměření na vrcholové sportovce, jejichž příprava se ovšem od tréninku rek reačních běžců zásadně liší. Naopak je překvapivé, kolik u nás působí trenérů amatérů bez potřebné kvalifikace a vzdělání, kteří mnohdy za své služby vyžadují profesionální honorář. Pozitivním běžeckým fenoménem, který se poslední dobou rozvíjí, jsou běžecká soustředění neboli kempy. Poznatky a služby

8

donedávna určené jen vrcholovým sportovcům státní sportovní reprezentace jsou dnes k dispozici celé běžecké komunitě. Pokrok tréninkové metodiky se u rekreačních běžců, jejichž cílem není dosahování špičkové výkonnosti, projevuje vysokou úspěšností při získávání kondice a upevňování zdraví. Na místo kvantity se dostává kvalita a indivi duální přístup ke každému jedinci. Podobně jako celé běžecké hnutí, i my jako autoři jsme za poslední období uběhli dost dlouhou trať. Ambicí naší knihy je opět být komplexním běžeckým rádcem. Všechna podstatná témata, základní, ale i ty nejnovější poznatky bychom čtenáři rádi nabídli srozumitelnou formou, aniž bychom z běhu „dělali vědu“. Pro větší názornost a srozumitelnost jsme se v některých kapitolách rozhodli použít symboliku pyramid s barevným rozlišením, jejichž základna vždy představuje důležité informace pro všechny běžce bez rozdílu výkonnosti (modrá barva) a naopak horní patra určitou nadstavbu pro zdatnější a pokročilejší běžce (červená barva). V knize opět přicházíme i s výsledky vlastních výzkumů, experimentů i zkušeností z práce s klienty – rekreačními běžci. Díky špičkovému vybavení naší laboratoře máme k dispozici výsledky, resp. argumenty, které ostatní nemají. Ani sebevětší běžecké zkušenosti totiž nemohou objektivní naměřená fakta suplovat. V knize přicházíme s názory na běžecké novinky, jako jsou např. kompresní prádlo, minimalistické boty, ale i některá „věčná témata“ jako běh přes patu či špičku. Ty bychom neradi někomu vnucovali, ovšem jednoznačnou prioritou a cílem, se kterým se jako autoři v celém obsahu knihy plně ztotožňujeme, je zdravotně-preventivní význam běhu. Jinými slovy běh by nám měl mnohem více dávat než brát. autoři

ZMĚŇTE SVŮJ ŽIVOT, ZAČNĚTE BĚHAT

Ačkoliv patetické proklamace tohoto typu zrovna nemáme v oblibě, musíme uznat, že nadpis této kapitoly je poměrně pravdivý. Naší laboratoří prošlo hodně lidí, kterým běh doslova změnil život. Často jim pomohl v kritických životních situacích. Někteří ho vyměnili za alkohol, nabrali kondici, výrazně zhubli, jiní si i díky běhu našli nové přátele či dokonce životního partnera. Osobnostní proměny těchto nyní vesměs velmi pozitivně naladěných lidí by se daly skutečně někdy nazvat téměř zázrakem. Novým společným jmenovatelem je u běhajících lidí vitalita zdraví a životní optimismus. Na otázku, jak hodnotí přínosy běhu, co jim běh dal a co naopak vzal, v jejich odpovědích na pomyslné misce vah jednoznačně převažují klady nad zápory. Běh se pro tyto lidi stává přirozenou součástí jejich života a zdraví prospěšnou drogou, bez které si už svůj život nedovedou představit. Naší profesionální snahou je jim tuto „závislost“ umožnit co možná nejdéle.

1


Běh jako cesta ke zdraví a kondici Hlavní přínosy běhu pro zdraví člověka jsou již dlouho známy a od 70. let minulého století jsou také vědecky podloženy. Tyto znalosti a poznatky byly a jsou neustále doplňovány. Ačkoliv se to nezasvěcenému na první pohled nemusí zdát, jedná se o multifunkční vědecký obor zahrnující fyziologii, biochemii, anatomii, biomechaniku a psychologii, který má jako celek asi nejblíže k preventivní medicíně. Ovšem ani dnes ještě všechny aspekty rekreačního běhu zcela neznáme. To je dáno mimo jiné i tím, že každý z nás je jiný a má jiné fyzické i psychické předpoklady. V naší každodenní práci proto na předním místě stojí otázky typu, jak pomoci rekreačním běžcům při zohlednění jejich individuality, jak zajistit, aby se běh stal trvalým zdrojem radosti, kondice, zdraví a pohody pro každého z nich.

I když ještě ani zdaleka nevíme o běhu všechno, jednu jistotu potvrzenou vědeckým výzkumem máme. Pro současného člověka je běh vynikající prevencí stále expandujících civilizačních onemocnění. Jejich hlavní příčinou je stále nedostatečné přirozené pohybové zatížení. Důsledkem nebo jakousi civilizační daní jsou v první řadě choroby srdce a krevního oběhu, často podmíněné i nadváhou (infarkt myokardu, vysoký krevní tlak, mozková mrtvice) a další onemocnění jako např. cukrovka. Běh je za této situace i lékem dostupným prakticky všem. U běhajících lidí je počet civilizačních onemocnění výrazně nižší. Naše osobní zkušenosti i výzkumy uvedené argumenty jen potvrzují. Aby tomu tak ovšem skutečně v praxi bylo, je velmi důležitá správná metodika běhu,

Běh jako vynikající pohybový prostředek a lék na psychiku

10

Změňte svůj život, začněte běhat

individuální řízení tréninku a eliminace přetěžování pohybového ústrojí. Právě těmito otázkami se v naší knize budeme také hodně zabývat. Běh vedle tělesné schránky člověka blahodárně působí i na jeho psychiku. Běhající lidé uvádějí častější pocity štěstí. Běh uvolňuje napětí, odbourává stresy, působí pozitivně proti nervovým poruchám. Potažmo tak snižuje podrážděnost, nespavost, poruchy potence, zažívací obtíže atd. Výzkumy mimo jiné potvrdily, že pokud se člověk alespoň jednou denně potí, vylučuje prostřednictvím potu z těla nežádoucí odpadní látky, čímž podstatně ulehčuje práci vnitřním orgánům, především játrům.

Do knihy o běhání jsem se rozhodla přispět z důvodu, že jsem teprve před dvěma lety objevila zdravotně-preventivní efekt každodenního běhání, a od té doby jsem jeho propagátorkou. Heslo „sportem k trvalé invaliditě“ by nemělo platit pro něco tak přirozeného, jako je běhání. Běhání by mělo přinášet zlepšení fyzické a psychické kondice, nikoli její zhoršení.

Podtrženo a sečteno – pro dnešní, na pohyb chudou dobu, se kondiční běh stal ideálním kompenzačním prostředkem. Běhat lze téměř kdekoliv a kdykoliv. Běh není, např. ve srovnání s cyklistikou, ani příliš časově náročný. Pro dosažení stejného cíle

1

stačí běhat výrazně kratší dobu. Je potěšitelné, že běhu u nás přichází na chuť stále více a více lidí.

Větší zdravotní efekt má vždy pravidelná nepatrná dávka běhu než jednorázový vyčerpávající trénink.

Pozitivní vliv běhu na fyzické i duševní zdraví člověka: • větší a výkonnější srdce, • vyšší pružnost a funkčnost cév, • nižší tepová frekvence, • snižování a stabilizace krevního tlaku, • zlepšení kapilárního prokrvení organismu, • krevní oběh se lépe přizpůsobuje měnícím se podmínkám, • větší výkonnost plic – zvýšení jejich kapacity, • lepší přenos kyslíku a zásobení živinami, • zlepšení látkové výměny, • větší spotřeba a využití energie (snižování nadváhy), • zlepšení trávení, • silnější a výkonnější svalstvo, • zlepšení pohybové koordinace, • lepší držení těla, • prevence plochých nohou (posilování klenby nohy), • odbourávání psychického napětí a stresů, • zlepšení vegetativního (na vůli nezávislého) nervového systému, • celkové uvolnění organismu.

Běhejte a omládnete! Ačkoliv tento nadpis spíše připomíná reklamní slogany na zázračné pilulky nebo elixíry, v našem případě má reálné opodstatnění, ba dokonce vědecký základ. Ve-

dle nesporně pozitivního vlivu běhu na zdraví člověka a jeho psychiku, má běh ještě jednu další obrovskou výhodu – rekreační běžci skutečně mládnou! Zdá se

11


vám toto tvrzení i přesto nadsazené? Ve zdůvodnění si vysvětlíme, že úroveň mládnutí jsme dnes již dokonce schopni i měřit. Důležitými pojmy v tomto případě je běžný kalendářní a dále tzv. biologický věk. Biologický věk na rozdíl od kalendářního více odpovídá skutečnému stavu tělesné schránky člověka. Biologický věk se určuje pomocí různých metod, a proto mohou být výsledky jeho určení rozdílné. Podstatné je, o které se jedná tělesné komponenty (svaly, tuk...) a systémy (krevní oběh, dýchání...). Jednou z metod pro určení biologického věku je tzv. bioimpedanční měření, o kterém ještě budeme v knize podrobněji hovořit. Podstatou měření je

12

průchod slabého elektrického proudu lidským tělem. Každá tělesná komponenta (především svaly a tuky) představuje jiný elektrický odpor. Pokud bychom u našich klientů běžců udělali statistiku, kolik jich při pravidelném tréninku má nižší biologický věk než ten kalendářní, tedy kolik jich vlastně mládne, rozhodně bychom získali potěšující výsledky. Obecně lze říci, že čím má člověk větší kondici, tím má méně tělesných tuků a naopak více svalů, a tím je i biologicky mladší než populační průměr. Z hlediska určení tělesné skladby bývají běžci někdy biologicky mladší až o pět let. V návaznosti


na předchozí kapitolu můžeme konstatovat, že rekreační běh zlepšuje i většinu tělesných a duševních funkcí (v horším případě je udržuje na stávající úrovni), a tím vlastně snižuje nebo zastavuje stárnutí (biologický věk). Výzkumy potvrzují, že

1

např. z hlediska funkčnosti srdečně-cévního systému, který lze poměrně úspěšně trénovat až do vyššího věku, odpovídají vytrvalostní výkony pravidelně běhajících lidí po šedesátce výkonům dokonce o třicet let mladších nesportovců.

Chcete, aby vás běh bavil? Měli jste na základní škole k vytrvalostním běhům vyloženě odpor? Určitě nejste sami, komu tehdy už jen při vyřčení termínu běh na 1500 m nebo dvanáctiminutovka „vstávaly hrůzou vlasy na hlavě“. Je velmi pravděpodobné, že „zarytí“ odpůrci vytrvalostního běhu tyto řádky číst nebudou. Tak snad jen jako vzkaz pro ně konstatování, že i z nich lze při správném postupu „nadšené“ běžce udělat.

Většina lidí, kteří si už dnes bez běhání svůj život nedovedou představit, také patnáctistovku na základní škole nesnášela!

Možná jste se i vy sami zamýšleli nad otázkou, čím to je, že někomu vytrvalostní disciplíny jdou lépe a někomu hůře, a třeba i proč se nemohou z nás všech stát špičkoví vytrvalci. Toto rozdělení je zcela přirozené, ně-

kdo je vytrvalostní a někdo spíše rychlostní typ. Podstatný vliv na naši běžeckou výkonnost má i talent neboli některé geneticky získané biologické a fyziologické předpoklady (typ postavy, svalová struktura, maximální spotřeba kyslíku), se kterými jsme se narodili a které můžeme tréninkem částečně, ale ne zásadně ovlivnit. Pokud jste měli odjakživa s vytrvalostí problémy, vůbec to neznamená, že byste neměli s během začínat. Určitě ano, i vám může běh přinášet radost a všechna další pozitiva, i když pro něj nemáte zrovna ideální fyzické předpoklady, jen se i při správně vedeném tréninku nedopracujete ke špičkovým vytrvalostním výkonům. Rozdílné vytrvalostní předpoklady každého z nás jsou také důvodem, proč někdo bez systematičtější přípravy může zaběhnout maraton a jiný se na něj musí i léta připravovat.

Aby byl běh skutečně zdravý! I přes mnohé kladné stránky běhu se občas setkáváme také s opačným názorem, že běh není zdravý, že přetěžuje klouby atd. I v tomto případě platí „není šprochu, aby na něm nebylo pravdy trochu“. Jinými slovy,

za určitých okolností tomu tak skutečně být může. Naše představa bude jasnější, pokud si uvědomíme, že při každém běžeckém kroku působí na nohu síly představující dvojnásobek až trojnásobek naší tělesné

13


váhy. Přetěžování pohybového aparátu (zejména hlavních nosných kloubů) skutečně může nastat, pokud běh není přiměřeně dávkován a pokud neběháme technicky správně, bez správně vybrané běžecké obuvi a bez ohledu na aktuální zdravotní stav. Z tohoto důvodu není běh určitě vhodný pro osoby s velkou nadváhou. V této knize se proto postupně seznámíme se základními pravidly, která je třeba dodržovat, aby se běh stal skutečně jenom zdrojem zdraví a nepředstavoval žádné ortopedické riziko. Na tomto místě je také potřeba nabádat k obezřetnosti před moderními minimalistickými teoriemi. Jde především o používání odlehčených běžeckých bot s minimálními tlumicími vlastnostmi a nevhodně dávkovaný běh naboso. Tyto teorie se v praxi často nesprávně zobecňují a v žádném případě nejsou vhodné pro všechny běžce.

Na závěr této kapitolky chceme připomenout již hodně letitý, ale stále aktuální citát našeho někdejšího propagátora kondičního běhu a běhu pro zdraví doktora Emila Dostála: „Běh je velkolepým prostředkem k lepšímu způsobu života a ke kompenzaci negativních vlivů civilizace. Není všelékem, ale účinným léčebným prostředkem. Při jeho používání nemáme stoprocentní záruku trvalého zdraví, ale velikou, několikanásobně větší pravděpodobnost než při neracionálním, špatném způsobu života.“

Vedle ortopedického rizika by se zejména přemotivovaní začínající běžci měli vyvarovat příliš vysoké intenzity běhu. Ti se často v domnění „čím rychleji, tím lépe“ snaží dohnat, co léta při sedavém způsobu života zanedbali. Tímto přístupem nejenže nedosáhnou kýženého cíle (zlepšení kondice a redukce tělesné váhy), ale podstupují i určité zdravotní riziko. Jejich srdce a oběhový systém ještě nejsou bez dostatečné přípravy na „vysoké otáčky“ připraveny. Pokud tedy s během začínáte, buďte trpěliví a neběhejte hned rychle.

Běh jako spolehlivý prostředek redukce nadbytečných kilogramů S cílem shodit nadbytečná kila k nám přicházejí hlavně začínající běžkyně nejrůznějšího věku poměrně často. Redukce tělesné

14

váhy u nich bývá hlavním motivem, proč začaly běhat. Většinou ovšem návštěvě u nás předcházely jejich neúspěšné pokusy


o pravidelné běhání, o redukci kilogramů ani nemluvě. V některých případech dokonce namísto kýženého úbytku došlo v důsledku nabrání svalové hmoty i k celkovému váhovému přírůstku. Společným jmenovatelem v těchto případech je opět velká intenzita běhání bez dostatečné základní (aerobní) kondice, podpořená horlivou snahou dosáhnout svého cíle co nejdříve. Prvním krokem, který se jim snažíme vysvětlit, je, že aby začaly systematicky a „zdravě“ hubnout, musejí nejprve nabrat minimální kondici. To se většinou daří jen pomocí velmi pomalého běhu (joggingu), někdy kombinovaného s chůzí, v některých případech u osob s vyšší nadváhou jen rychlejší chůzí samotnou. U pravidelně běhajících lidí je odměnou za trpělivost a počáteční odříkání trvalá a stabilní úprava váhy. V dalších kapitolách této knihy si vysvětlíme, proč je jogging jako souvislá vytrvalostní aktivita mírné intenzity pro redukci nadváhy tak vhodný a účinný. Respektování fyziologických zásad je v případě snahy zhubnout velmi důležité. Řada lidí se mylně domnívá, že čím budou víc „dřít“, tím víc musí zákonitě vlivem vyššího výdeje energie také hubnout. Většinou ovšem

1

dlouhodoběji nesplňují fyziologické předpoklady pro spalování tuků a kýženého výsledku nedosáhnou.

„Čím rychleji, tím lépe“ u začátečníků a rekreačních běžců určitě neplatí. Abyste získali kondici a zhubli, musíte „umět“ běhat i pomalu!

K nejčastějším dotazům běžců začátečníků také patří otázka: „Kdy a kolik při běhu zhubnu?“. Při pravidelném joggingu (souvislém běhu nízké intenzity!) 3× týdně vždy v délce trvání minimálně 30 minut můžete jako osoba bez vysoké nadváhy po dvou měsících počítat se shozením 2–3 kilogramů. V porovnání s reklamními sliby na některé zázračné diety či koktejly by tato bilance skutečně mohla vyznít poměrně nepříznivě a leckterého váhajícího odradit. Při objektivním posouzení ovšem dojdeme k závěru, že jako běžci máte mnohonásobně vyšší jistotu, že se vám podaří tukový metabolismus upravit přirozenou cestou a že později kvůli „jo-jo“ efektu nepřiberete mnohem více, než jste shodili. Na rozdíl od zázračných diet tak máte velkou šanci pomocí běhu přirozenou cestou zhubnout a váhu si i dlouhodobě udržet.

Pro koho není běh ideální V případě, že chcete začít běhat a redukovat nadváhu, není běh vždy ideální. Vhodnou „startovací“ pohybovou aktivitu si můžete vybrat z následující tabulky dle BMI (body mass index). Jak už napovídá sám jeho název, určitým způsobem index vypovídá o složení našeho těla. O tělesné skladbě budeme ještě podrobněji v knize hovořit. BMI vypočítáte, pokud svoji těles-

nou hmotnost vydělíte tělesnou výškou na druhou. Důležité přitom je, abyste výšku uváděli v metrech. Ve vzorečku vypadá výpočet následovně:

BMI =

těl. váha (kg) těl. výška na druhou (m)

15


Výsledek vás zařadí do konkrétního řádku následující tabulky, kde se dozvíte, zda jste při výběru nejvhodnější pohybové aktivity limitováni vlastní vyšší tělesnou hmotností. V případě vysoké nadváhy (BMI 30 a více) byste měli začínat lehkými procházkami

s postupným přechodem ke kondiční chůzi. Běh ze zdravotního hlediska zatím nelze doporučit. V tomto případě je hlavním důvodem extrémní přetěžování pohybového aparátu – především nosných kloubů.

Hodnota BMI a vhodná pohybová aktivita (kondiční chůze, severská chůze, jogging, běh)

BMI

Vhodná pohybová aktivita

Menší než 18

Z pohledu tělesné váhy neexistuje žádné omezení.

18–26

I v tomto případě můžete běhat, popř. vybírat mezi všemi pohybovými aktivitami.

27–30 lehká nadváha

Vhodnější pro vás bude začít s kondiční nebo severskou chůzí (není ovšem nutnou podmínkou).

30 a vyšší vysoká nadváha

Začněte lehkými procházkami s postupným přechodem ke kondiční chůzi. Intenzivnější běh by pro vaše zdraví mohl být v tuto chvíli velmi nebezpečný.

Kdo by neměl běhat vůbec Ačkoliv je běh při některých onemocněních (např. vysoký krevní tlak, cukrovka II. typu, astma, lehčí formy artrózy) vhodným terapeutickým prostředkem, bohužel není všelékem a v případě některých onemocnění je krajně nevhodný, a dokonce i zdraví nebezpečný. Mezi absolutní kontraindikace patří: • vrozené nebo získané srdeční vady (např. stavy po zánětu srdečního svalu), • akutní infarkt myokardu, • závažnější poruchy srdečního rytmu, • cévní onemocnění (bolestivost v srdeční krajině i v klidu, cévní výdutě),

16

• akutní onemocnění trávicího ústrojí, • akutní embolie, • akutní zánět žil, • akutní zánět jater, • akutní (horečnaté) infekční onemocnění, • těžší formy vysokého krevního tlaku (hypertenze), • těžší artrózy, • jiná závažná onemocnění (nervové choroby, nádory...). Pokud si nejste jisti svým zdravotním stavem, zkuste si vyplnit vstupní dotazník v úvodu třetí kapitoly nebo se objednejte na prohlídku k tělovýchovnému lékaři.

2

FORMY BĚHU A KONDIČNÍ CHŮZE

I když na první pohled se to leckterému čtenáři může zdát jako slovíčkaření, běh není jenom jeden, jeho forem existuje více. Většina z nás si určitě uvědomuje, že ne všichni můžeme trénovat jako olympijští vítězové a ne všichni máme i stejné ambice a kondici. Proto by si měl každý vybrat jemu nejvíce vyhovující formu běhu. Jak si ukážeme později, někdy je potřeba začít rychlejší chůzí nebo jen pomalým joggingem, což ovšem rozhodně není žádná ostuda. Tyto formy v žádném případě nepředstavují cílovou stanici. Naší snahou je, abychom se v nich dobře „zabydleli“, aby se běh nebo chůze staly pravidelnou součástí našeho životního stylu a abychom se případně později postupně propracovali o stupínek nebo dva dále, obrazně řečeno od úřednické židle k pohybově aktivnímu stylu života.

VELKÁ KNIHA BĚHÁNÍ *

Při výběru pohybové formy pochopitelně musíme vycházet z vlastní situace a uvědomit si, proč chceme běhat nebo proč už běháme a do jakého patra pomyslné běžecké pyramidy bychom rádi vyběhli. Vytyčení základního cíle je velmi důležité, protože

k různým metám vedou různé cesty. Někdy je „na trati“ zapotřebí zdolat i některé mezistupně a překážky. Jejich přeskočení nebo obejití v žádném případě nedoporučujeme – přílišná netrpělivost kýžené výsledky nepřináší. Všechno má svůj čas.

Má-li být běhání přínosné, musí zohledňovat naše individuální předpoklady a cíle

18

Formy běhu a kondiční chůze

Určité výkonnostní etapy a současně i formy běhu a chůze demonstruje běžecká pyramida. Jednotlivá patra schematicky zobrazují i počty běžců jednotlivých kategorií samozřejmě s tím, že spodní patra

2

ve skutečnosti početně mnohonásobně převyšují patra vyšší. Zajímavým kritériem je energetická náročnost jednotlivých pohybových aktivit, která je přímo úměrná jejich intenzitě.

Závodní běh Běh s holemi Výkonnostní běh Kondiční běh Jogging

al kc J k

00 14 00 56

00 12 00 50 00 11 00 47 0 90 0 80 0 70 00 28 0 50 00 21

Severská chůze

0 30 00 13

Kondiční chůze

Běžecká pyramida – formy běhu a chůze a jejich energetická náročnost (přibližný energetický výdej 70 kg vážícího člověka za 1 hodinu pohybové aktivity)

Obrazně řečeno, každá pyramida může být jen tak vysoká, jak široká je její základna. Bez dlouhodobější a systematické přípravy maraton neběhejte.

19


Vodítkem při výběru forem pohybové aktivity by měla být i následující tabulka s jejich charakteristickými znaky, ke kterým si záhy řekneme více. Tabulka rovněž odpoví na

často frekventované otázky hlavně mezi běžci začátečníky: „Jak často?“, „Jak dlouho?“ a „Jak rychle běhat?“.

Charakteristické znaky jednotlivých forem běhu

Forma běhu

Cíle

Km za týden

Počet tréninků za týden

Čas na 1 km (min)

Kondiční chůze

Získání základní kondice, zvýšení vitality

Nízká

10–20

2–3

7:30 a více

Severská chůze

Upevnění zdraví, získání základní Nízká kondice, redukce hmotnosti

do 10

2–3

6:30–7:30

Jogging

Upevnění zdraví, získání základní Nízká až kondice, redukce střední hmotnosti

10–20

3

6:00–7:00

Kondiční běh

Rozvoj kondice

Střední až vysoká

20–40

3–4

5:00–6:00

Výkonnostní běh

Udržení a zvýšení výkonnosti


40–100

5–6

3:30–5:00

Běh s holemi

Udržení a zvýšení výkonnosti


5–20

1–2

5:00–6:00

Závodní běh

Úspěch na významných závodech

Vysoká až maximální

100 a více

6–12

2:40–3:30

Vedle rozlišování jednotlivých forem běhu, je také důležité si uvědomit, že např. ani všichni kondiční běžci nemohou trénovat stejně. To se v praxi ještě často opomíjí. Zejména při běhu ve skupince diktují tempo zdatnější běžci, zatímco ti slabší se jich snaží držet za každou cenu, jen aby si „neuřízli ostudu“. Nejenže pro méně zdatné běžce je tento přístup metodicky nesprávný,

20

Typická intenzita

neposune jejich kondici dál, ale často jim může i zdravotně uškodit. To se netýká jen nepřiměřeného běžeckého tempa, ale i skladby celého tréninku včetně výběru dalších tréninkových prostředků. Tak např. pro začátečníka s nadváhou budou náročné násobené odrazy z atletické abecedy krajně nevhodné. Podtrženo a sečteno: „Když dva dělají totéž, není to totéž.“


2

Kondiční chůze První otázkou, která nás možná v souvislosti s kondiční chůzí napadne, je, proč se s ní zabýváme v knize o běhu? Aniž bychom chtěli chůzi jako pohybovou aktivitu jakkoliv podceňovat, budeme o ní hovořit jako o přestupní stanici – prostředku, který může řadě našich čtenářů pomoci získat kondici, jejíž určité minimum je pro běh potřeba. Zkušenosti ukazují, že pro mnohé lidi je začít rovnou s během velmi těžké, ne-li přímo nemožné, a často potom při prvním nezdaru zanevřou i na jakoukoliv jinou pohybovou aktivitu. Chodecká „mortalita“ je v porovnání s během mnohem menší. My pochopitelně budeme rádi i v případě, pokud si někdo kondiční chůzi oblíbí natolik, že se stane pevnou součástí jeho životního stylu a k samotnému běhu už se dál ani nepropracuje.

V těhotenství jsem praktikovala jogging do konce čtvrtého měsíce a později plynule přešla na kondiční chůzi. Zejména v terénu je chůze výborná náhrada běhu, která udrží základní kondici a po porodu mi umožnila rychlý návrat do formy. Pokud člověk nemůže z nějakého důvodu běhat, je dobrou alternativou pro rychlejší získání kondice dynamická chůze do kopce.

Kondiční chůze je ideální pohybovou aktivitou pro úplné začátečníky nebo pro osoby s nadváhou či s problémy s pohybovým aparátem (kolena, kyčle, páteř), pro starší lidi, těhotné ženy a mimo jiné i pacienty po infarktu. Hlavním rozdílem oproti technice běhu je neustálý kontakt jedné nohy se zemí a tzv. dvouoporová fáze (v určitém momentě se obě nohy dostávají do kontaktu s podložkou). Při chůzi tedy nedochází k letu jako při běhu. Těžiště chodce

se ve svislém směru tolik nepohybuje a co je nejdůležitější – při dokroku na nohu působí mnohem menší síly než při běhu, což představuje výrazně nižší požadavky na pohybový aparát. Více si technické rozdíly budeme umět představit později, až si podrobně popíšeme techniku běhu. Nyní jsme pouze chtěli stručně podložit argumenty o přednostech chůze pro uvedené skupiny lidí. Specifickým rysem kondiční chůze je její vyšší intenzita. Ta je v porovnání s běžnou chůzí dána větším pohybovým rozsahem a vyšší frekvencí kroků. Pohybový rozsah se týká zejména většího rozšvihu paží, které se dostávají výše před trup, a delšího kroku. Oproti běžné chůzi se tak nejen zapojuje větší množství svalů, ale jejich činnost je i intenzivnější. To je důvodem většího energetického výdeje. Kondiční chůze vhodně stimuluje činnost kardiovaskulárního systému a spalování tuků. I když se někomu může zdát kondiční chůze „pod jeho úroveň“, jde o velmi dobrý odrazový můstek k pozdějšímu běhu. Organismus si při něm zvyká na souvislé vytrvalostní zatížení mírnější intenzity a zlepšuje se jeho aerobní kondice. Jak jsme již uvedli v minulé kapitole u hodnot BMI, je kondiční chůze vhodná i pro osoby s vysokou nadváhou. Hlavním důvodem je její menší náročnost a zejména již zmíněné nižší zatěžování pohybového aparátu.

21


Severská chůze neboli nordic walking Severská chůze je kondiční chůze se speciálními holemi, které jsou velmi podobné holím lyžařským. Při severské chůzi plní hole podobnou funkci jako v běžeckém lyžování, umožňují tedy intenzivnější zapojení paží, ramen a zádových svalů, čímž dochází k odlehčení pohybového aparátu dolních končetin. Více zapojených svalů má

za následek zvýšení tepové frekvence v průměru o 15 tepů za minutu a vyšší spotřebu energie oproti kondiční chůzi při prakticky stejné subjektivní intenzitě. Při déletrvajícím výkonu tedy dochází v aerobní oblasti ke spalování většího množství tuků. Hole slouží také jako opora přispívající k lepší pohybové stabilitě v členitém terénu.

Jogging Jogging má jako souvislý pomalý běh mezi běžeckými formami své nezastupitelné místo jako pevná a široká základna celé pyramidy. Velká většina rekreačních běžců jsou vlastně joggeři, aniž si to sami uvědomují. Je zajímavé, že stále hodně lidí rozdíl mezi joggingem a ostatními formami běhu, i přes jejich podstatné metodické rozdíly, nezná. Pro většinu joggerů, kteří se už i u nás počítají na desetitisíce, běh rozhodně neznamená závody, honbu za limity a rekordy, ale radost z pohybu, kondici, zdraví a psychické uvolnění. Protože je jogging skutečně velmi důležitou běžeckou formu, nahlédněme krátce i do její historie. Původní význam anglického slova „jogging“ znamenal střídání pomalého běhu – klusu s chůzí. Tento způsob přesunu na delší vzdálenosti používali již před staletími indiáni při svých bojových akcích. Pokud bychom tedy chtěli být důslední, správně bychom měli jogging chápat jako běh proložený rychlou chůzí. Postupem času ovšem tento pojem ve světě i u nás natolik zdomácněl a stal se synonymem pro souvislý rekreační běh. Důležitým charakteristickým rysem joggingu je jeho převažující nízká až střední intenzita,

22

plynulost, delší doba trvání a intenzivní spalování tuků. Prvek kombinace běhu s chůzí ovšem zůstává i nadále aktuální zejména pro úplné začátečníky a běžce s nadváhou.

Jogging – synonymum pro radost z pohybu, kondici a zdraví


Duchovním otcem joggingu je legendární novozélandský atletický trenér Arthur Lydiard. Díky němu se v šedesátých letech začal jogging stávat zajímavým pro stále více lidí, kterým nešlo o výkonnostní ambice a získávání medailí. Na předních místech stála snaha získat kondici a zdraví, radost z pohybu a psychické uvolnění. Lidé si už tehdy začali uvědomovat, že

2

chtějí-li dále plnohodnotně existovat, bez pravidelného pohybu se neobejdou. Běh jim k tomu byl tím nejlepším prostředkem. Běh se stával součástí životního stylu čím dál více lidí. Bylo to v době, kdy se civilizace svojí vlastní vinou začala dostávat do slepé uličky, protože ubývalo přirozené fyzické zatížení a naopak přibývalo zatížení duševní.

Životní příběh Artura Lydiarda je bezpochyby inspirujícím pro mnohé z nás. Lydiard hrál ve 27 letech v zimě fotbal a v létě plaval. Jeho příprava byla ale velmi povrchní a nesystematická. V této době ho kamarád přesvědčil, aby se zúčastnil závodu na 10 kilometrů. Závod se stal hodinou pravdy. Lydiardova tepová frekvence prudce narůstala, běžec nemohl popadnout dech, nohy byly jako ze železa. Lydiard zjistil, že navzdory určitému fotbalovému tréninku vlastně nemá žádnou kondici. Začal usilovně hledat příčiny. Až později pochopil, že v této době běhal příliš rychlé a příliš dlouhé vzdálenosti. Tento okamžik je ovšem velmi důležitý, protože ho velmi pravděpodobně můžeme považovat za zrod joggingu. Lydiard začal denně běhat. Byl zvědav, jakého pokroku dosáhne a jak se tento pokrok projeví i z dlouhodobého pohledu. Velmi správně se domníval, že mu takováto příprava vedle vlastní kondice pomůže zlepšit i zdravotní stav. Lydiard ale chtěl znát i hlubší příčiny. Po několikaměsíčním běhání bez problémů zvládl trať 24 km. Jako zvídavý a zarputilý člověk ovšem stále o svých postupech přemýšlel a pochyboval. Začal tedy běhat extrémně mnoho. Chtěl si ověřit, jaký objem a rychlost je jeho tělo schopno zvládnout. Poznával hranice svých možností tím, že je překračoval. Tímto způsobem pokračoval několik let. Sám se vypracoval na slušného běžce, ale zejména vytvořil určitý systém vytrvalostního tréninku, který s menšími obměnami přetrvává až dodnes. V 61 letech Lydiard ještě sám zaběhl maraton těsně pod 3 hodiny.

Netrvalo dlouho a jogging se z Nového Zélandu přenesl do Spojených států a Kanady a později i k nám do Evropy, kde všude začal získávat statisíce a později i miliony vyznavačů. Pro ně se začaly organizovat i první veřejné běhy. V porovnání s dřívějším pojetím běhu, kdy byl důraz kladen na vůli běžce, se začala jako dominantní cíl jog gingu dostávat do popředí uvolněnost a radost z pohybu. Vznikaly nové formy běhu. S rozmachem joggingu a kondičního běhu se tyto pohybové aktivity současně stále více stávaly cílem zájmu odborníků a především lékařů kardiologů. Byl zdokonalen Lydiardův systém a ještě více rozpracovány metody běhu pro nejširší veřejnost. Odbor-

níci jednoznačně dokladovali pozitivní vliv joggingu a vytrvalostních aktivit na zdraví člověka. Z předních světových odborníků, kteří se zabývali vlivem joggingu jako aerobní pohybové aktivity na zdravotní stav rekreačně sportující populace, bychom neměli zapomenout na doktora Coopera z USA. Při vyslovení jeho jména se nám pravděpodobně vybaví 12minutový test vytrvalosti, jehož je autorem a pro který se proto někdy používá i název Cooperův vytrvalostní test. Doktor Kenneth H. Cooper se jako lékař amerických vojenských pilotů začal počátkem sedmdesátých let minulého století

23


zabývat léčbou onemocnění srdce a oběhového systému. Na základě dlouholetých praktických zkušeností se svými pacienty došel k závěru, že přiměřený a kontrolovaný vytrvalostní trénink doplněný vhodnou výživou je ideální prevencí kardiovaskulárních chorob. Koncem sedmdesátých let doktor Cooper vydal knihu Aerobics, ve které vyzdvihuje význam tréninku v aerobní oblasti, tedy za dostatečného přísunu kyslíku. Ve Spojených státech kniha ještě více podpořila rychle se šířící joggingovou vlnu. Začátkem osmdesátých let Cooper v Dallasu zakládá „Cooper-Research-Clinic“, jež se zabývá vlivem a vzájemnými vztahy tréninku, výživy a regenerace jako preventivních opatření civilizačních, zejména kardiovaskulárních onemocnění. Krédem veškeré práce dr. Coopera se stává volně přeložený slogan: „Gram prevence šetří kilogram terapie“, v němž jeho autor vyzdvihuje význam aktivního zdraví. Pod tímto pojmem rozumí stav, který každý z nás můžeme aktivně ovlivnit. Vedle pozitivního vlivu běhu na tělesnou stránku člověka se Cooper zabýval i důsledky na lidskou psychiku. Názorným příkladem je jeden z jeho pacientů: Pro poměrně úspěšného vedoucího pracovníka s nedostatečným pohybovým režimem bylo nad jeho síly uběhnout tři kilometry. Několik měsíců tvrdě trénoval a postupně se přibližoval k vysněné vzdálenosti. Jakmile ji dosáhl, úspěch měl pozitivní vliv i na jeho další činnosti. Před časem nezvládnutelné množství práce se již nejevilo jako nereálné, lépe snášel duševní vypětí a stres. Svoje pocity popsal následovně: „Nyní, když běhám několik kilometrů, vnímám svoje tělo mnohem lépe než kdykoliv předtím. Na konci běžeckého tréninku se mi někdy zdá, že moje tělo pracuje jako dobře namazaný stroj. Občas začínám běhat s mizernou náladou, trápí mě mnoho starostí a různých problémů. Na konci tréninku se ale cítím výborně. Jakoby moje mysl a moje tělo našly společnou řeč.“

24

Až v průběhu profesionální atletické kariéry jsem pochopila, jak obrovský význam má souvislý běh nízké intenzity. Vlastně jsem se stala propagátorkou kaž dodenního joggingu, který působí blahodárně na zdraví. Dle mého názoru je to ideální způsob pro začátek s během a taky jako doplněk náročného pracovního režimu.

Základními rysy joggingu jsou poměrně nízká intenzita a rovnoměrné tempo po delší dobu běhu. V důsledku těchto specifik je pro jogging typické intenzivní spalování tuků.

Jak ukazuje tabulka na str. 20, patří mezi cíle joggingu upevnění zdraví, získání nebo udržení základní kondice a v neposlední řadě i redukce tělesné hmotnosti. Tyto cíle dnes oslovují velký počet běhajících lidí, kteří ovšem v metodice joggingu velmi často chybují. Tito běžci se sice řadí do skupiny joggerů,

Jogging = nízká intenzita a rovnoměrné tempo


a to zejména proto, že se ztotožňují s jejich cíli, ale díky metodickým chybám se vlastně dostávají do další kategorie, pro kterou zatím nemají výkonnostní předpoklady. Jejich typickou chybou je příliš vysoká rychlost běhu (intenzita). Na rozdíl od dalších forem běhu joggeři nezařazují další tréninkové metody, jako je tempový běh, intervalový trénink nebo silově vytrvalostní cvičení (výběhy kopců, opakované odrazy apod.). Ty jsou bez základních kondičních předpokladů pro jejich organismus destruktivní a můžeme říci, že i svým způsobem škodlivé. Při joggingu tedy v žádném případě neplatí: „Čím rychleji, tím lépe“. Jako vyznavači joggingu podstatně

2

snížíme riziko srdečně-cévních onemocnění, ale neměli bychom očekávat výrazné zvýšení výkonnosti jako u výkonnostního běhu. Dalším mýtem, se kterým se setkáváme především u běžců, kteří chtějí snížit nadváhu, je obava, že při joggingu vlivem větších energetických nároků organismu budou i více jíst, a tudíž se tak budou zvyšovat jejich tukové zásoby. Při správně řízeném tréninku je opak pravdou. Metabolismus se časem upraví na optimální režim a naučí se efektivně využívat tuky jako zdroje energie. Je zajímavé, že běžci neznají ani „nepřirozený hlad“, který nutí člověka jíst často a hodně i bez odpovídajícího výdeje energie.

Kondiční běh Před několika měsíci jste začali s občasným joggingem, ten se vám zalíbil, dosáhli jste i znatelných kondičních pokroků a cítíte se lépe i zdravotně. Běh se stal vaším koníčkem, a to je přesně vhodný okamžik k přestupu do vyššího patra s názvem „kondiční běh“. Přestup je možný, nikoliv však povinný, což potvrzují miliony vyznavačů joggingu na celém světě. Jak již sám název napovídá, je hlavním cílem na této úrovni rozvoj kondice. Současně jde, podobně jako u joggingu, samozřejmě i o pozitivní vliv běhu na zdraví a radost a dobré pocity z běhání. Oproti předchozímu joggingu, který nebyl přece jenom až tak pravidelný a řídil se především intuicí a dobrými pocity, se již příprava začíná podobat klasickému běžeckému tréninku, a proto je třeba počítat i s tím, že může občas trochu i bolet. Důležitá je určitá systematika přípravy a řízení tréninku podle fyziologických parametrů. Vedle pomalejších rovnoměrných běhů běžec pravidelně zařazuje i rychlejší úseky (fartleky, opako-

Kromě rekreačních běžců zaujímá jogging a kondiční běh pevné místo i v tréninkovém plánu vrcholových sportovců

25


vané nebo intervalové tréninky). Běžci ani tak neusilují o čelní umístění ve veřejných bězích, kterých se občas účastní, nýbrž porovnávají vlastní dosažené výsledky. Mezi vyhledávané tratě patří 10 km, půlmaraton

i královská disciplína maraton, oblíbené jsou i krosové běhy. Jelikož běžci v této kategorii nepatří k absolutní špičce, je jim často největší odměnou pocit, že překonali trať a sami sebe.

Výkonnostní běh V tomto případě již hovoříme o běžeckém tréninku v pravém slova smyslu. Jeho hlavním cílem je udržování a hlavně zvyšování sportovní výkonnosti. Příprava má charakter klasického běžeckého tréninku s rozvojem základní (dlouhé běhy pod nebo na úrovni aerobního prahu) i speciální vytrvalosti (např. intervalový trénink 5× 1 km ve vysoké intenzitě). V případě nesprávně řízeného tréninku již vzhledem k poměrně vysokým tréninkovým dávkám hrozí zdravotní komplikace. Běžci této kategorie se celoročně systematicky připravují na jeden nebo dva závody. Jejich snahou je pak dosažení lepšího pořadí nebo výsledného času.

Výkonnostní běh je časově velmi náročným koníčkem. Značná část jeho vyznavačů ve středním věku jej proto musí umět optimálně skloubit se zaměstnáním a rodinným životem. Z praxe známe případy „totální závislosti“, které běh upřednostňují nad vše ostatní. Z fyziologického pohledu je běh určitě zdravou závislostí, z pohledu zanedbávání jiných povinností a aktivit je ale zapotřebí určité opatrnosti. V opačném případě může běžecká vášeň vést až k vážným problémům, kdy nejčastěji trpí rodina běžce. Proto je třeba důkladně zvážit priority a např. jednou týdně „obětovat“ alespoň jeden trénink ve prospěch společného rodinného programu.

Běh s holemi Ještě donedávna znali tuto tréninkovou formu lyžaři nebo vysokohorští běžci. Lyžaři běžci používají hole zejména pro výběhy kopců (tzv. imitace), resp. trénink silové vytrvalosti v rámci letní přípravy. Běžci ve vysokých horách pak zejména jako oporu. Je potěšitelné, že se propagátorovi běhu s holemi Milanu Kůtkovi postupně daří běh s holemi rozšířit jak mezi rekreační běžce, tak i vrcholové sportovce. Pro obě skupiny má totiž tato novinka celou řadu předností. Jsme rádi, že jsme mohli přínosy běhu s holemi vědecky ověřit a podílet se i na rozpracování trénin-

26

kových metodik. Výstupem těchto snah je i návrh speciálních holí, které se již u nás vyrábějí. A co že je tedy na nordic runningu, jak se dá běh s holemi asi nejvýstižněji přeložit, tak inovativního a přínosného?

Největší přednosti nordic runningu se dají stručně shrnout jako stabilita, vysoká tréninková účinnost a přitom nižší zatížení nosných kloubů dolních končetin a páteře, jelikož část zatížení přebírají paže.


K uvedeným poznatkům jsme dospěli na základě vlastních měření, při kterých jsme zjistili, že zapojení holí při běhu skutečně výrazně snižuje zatížení pohybového aparátu, a to především nosných kloubů. Rozdíl sil působících při dokroku při klasickém běhu a běhu s holemi se pohybuje nad 10 % tělesné váhy, což určitě není zanedbatelné odlehčení. Tento fakt hraje významnou roli v prevenci zranění nejnamáhanějších částí pohybového ústrojí běžce, tedy achilovek, kotníků, chodidel i kolen. Naopak běžcům, kteří už nějaký zdravotní problém mají, použití holí umožní rychlejší návrat k plnému tréninkovému zatížení. Nordic running je výrazně fyzicky náročnější než klasický běh. Jak ukazuje naše pyramida, kondiční běžec s holemi podává větší výkon (má větší energetický výdej) než výkonnostní běžec. To je dáno větším zapojením paží a svalstva hrudníku. Na rozdíl od běhu, běžec oporou o hůl zrychluje pohyb i v letové fázi, jakoby přepnul na „turbo“. Běžec s holemi intenzivněji dýchá. Tento fakt v praxi znamená, že běžec za

2

stejnou dobu dosáhne vyššího fyziologického účinku tréninku než při běhu bez holí. Na druhou stranu je třeba zdůraznit, že

Podobně jako se u kondiční chůze ukázala potřeba zvýšené opory, vyšší stability a odlehčení pohybového aparátu začínají u nás hole z těchto důvodů používat i běžci

Hole umožňují rychlejší běh i v náročnějším terénu

27


vlivem vyšší intenzity není běh s holemi ideální pro rozvoj základní vytrvalosti, a to především začátečníků bez slušného kondičního základu. Nordic running zpestří váš běžecký trénink, kterému by jinak časem hrozila určitá monotónnost. Běžci, kteří běhají jen na silnicích, se s holemi dostanou více do přírody. Vhodné jsou otevřené nenáročné terény, hlavně parky, louky a pole. Na nich vám hole poskytnout dostatečnou stabilitu a díky vyššímu pohybovému rozsahu více posílíte svaly kotníku a nohou, které jinak na rovině tolik nepracují. S holemi si ale můžete troufnou na rychlejší běh i v náročnějším terénu, jako je bahno, písek, sníh nebo jiný kluzký povrch.

Zapojení holí do běžeckého tréninku s sebou přináší i řadu dalších možností využití. Kromě protahovacích, posilovacích a běžeckých cvičení hole pomáhají vylepšovat i samotnou techniku běhu. Názorným příkladem je „srovnání“ práce paží, které se mnohdy namísto předozadního směru nesprávně pohybují příliš před trup s lokty do stran. Hole rovněž běžce nutí do mírného předklonu trupu.

Během těhotenství se mi osvědčilo používání holí, jak při běhu, tak při chůzi. Zejména jsem ocenila jejich funkci tlumení nežádoucích nárazů. Díky nim jsem také alespoň trochu zapojila horní části těla. Jelikož jsem se pohybovala hodně v terénu, ocenila jsem běžecké hole i z důvodu zvýšení stability.

Závodní neboli vrcholový běh

Elitní běžci-profesionálové trénují většinou denně i ve více fázích

28

Nejvyšší patro celé běžecké pyramidy, které představuje vrcholovou běžeckou přípravu s cílem uspět na závodech republikové či mezinárodní úrovně (v první řadě jde tedy o umístění a hodnotu sportovního výkonu), překračuje rámec naší knihy, a proto nás až tolik zajímat nebude. Vrcholový běh mohou na základě dlouholeté přípravy provozovat jen zcela zdraví sportovci. Většinou jde o profesionály, kteří trénují prakticky denně ve více fázích pod dohledem trenérů či dokonce celých realizačních týmů. Ty jim poskytují odborné metodické rady při vypracovávání tréninkových plánů, zajišťují regeneraci, lékařský dohled a v neposlední řadě se starají i o správnou výživu a pitný režim běžců. Jelikož kariéra špičkového běžce vytrvalce může trvat i řadu let, nelze bohužel po naběhání desetitisíců kilometrů vyloučit negativní zdravotní důsledky. Často potom tito lidé trpí především nadměrným opotřebením pohybového ústrojí.

3

VYBÍHÁME

Aby běh přinášel skutečně radost, kondici a zdraví, je důležité si před prvním vyběhnutím ověřit svůj zdravotní stav. Některé náročnější běžecké formy jsou totiž spojeny s vyššími intenzitami zatížení, při niž může v určitých případech k ohrožení zdraví skutečně dojít (srdce a cévy nemusejí zvládnout prudkou změnu zatížení). Nebezpečné může být i přílišné vyčerpání netrénovaného organismu. Příkladem neadekvátního nadměrného zatížení a podcenění preventivních lékařských prohlídek jsou náhlá a zbytečná úmrtí maratonských běžců. Na tomto místě je potřeba upo-

zornit i na fakt, kdy vlivem čím dál větší mediální podpory některých masových běhů se na jejich start staví hodně lidí bez potřebné kondiční průpravy, o preventivní zdravotní prohlídce ani nemluvě. Tyto závody pro ně nemusejí končit ani zdaleka tak tragicky, ale pro kolabující běžce na chodnících závod skutečně moc velkým zážitek nebude, bez ohledu na možné nežádoucí zdravotní vlivy. Nejste-li si i po přečtení tohoto odstavce jisti, zda je ve vašem případě preventivní zdravotní prohlídka nezbytně nutná, zkuste si odpovědět na následující otázky.


Vstupní dotazník Upozornil vás někdy lékař na srdeční obtíže? Máte opakované bolesti v srdeční oblasti a na hrudníku? Cítíte se občas slabí, máte závratě? Sdělil vám někdy lékař, že trpíte vysokým tlakem? Trpíte artrózou nebo máte při pohybu podobné příznaky? Je vám znám nějaký závažný zdravotní důvod (pozor – nadváha jím není), proč byste nemohli vykonávat pohybovou aktivitu? Je vám 40 a více let a v posledních dvou letech jste pravidelně nesportoval(a)?

Jestliže jste v dotazníku jenom jednou odpověděli ano, bezpodmínečně navštivte (nejlépe sportovního) lékaře. Pokud nemáte možnost se objednat ke sportovnímu lékaři, snažte se vyhledat odborníka, který má alespoň z pohybovými aktivitami určité zkušenosti. Jinak se totiž může velmi dobře stát, že vám lékař při sebemenší zdravotní komplikaci z „preventivních“ důvodů běh zakáže úplně. Lékařská prohlídka se samozřejmě vyplatí každopádně, a to minimálně jednou do roka i pravidelně běhajícím osobám s dobrou kondicí. Prohlídka by měla obsahovat i vyšetření při zatížení (např. zátěžové EKG). Pokud byste tedy měli lékařské vyšetření absolvovat, rozhodně

ještě předem nezakládejte knihu natrvalo do knihovny. Erudovaný sportovní lékař sám rozhodne, zda jsou pro vás běh či chůze vhodné či nikoliv. V praxi se často setkáváme se záměnou preventivního zátěžového vyšetření s vyšetřeními, která slouží k určení vytrvalostní kondice a k řízení tréninku. Jedná se zejména o stanovení tzv. laktátové křivky nebo spiroergometrické vyšetření. O obou ještě budeme v knize podrobněji hovořit. Tato vyšetření, na rozdíl od preventivních prohlídek, většinou tělovýchovní lékaři nenabízejí a je potřeba se obrátit na specializované laboratoře.

Každý začátek je těžký Jako začátečníci či mírně pokročilí jste si z nabídky pohybových aktivit vybrali některou z dolních pater pyramidy, a nyní vám tedy již nic nebrání začít běhat. I v této fázi ovšem často překvapíme sami sebe nejrůznějšími důvody, proč vlastně běhat

30

nemůžeme. Věřte nebo ne, v devadesáti procentech případů jde jen o alibistické argumenty zdůvodňující vlastní pohodlnost. V následující tabulce předkládáme nejčastější liché výmluvy včetně racionální protiargumentace.

Vybíháme

3

Výmluvy a předsudky

Fakta a argumenty

Za celý den mám pohybu v práci a doma až dost.

Pro zlepšení vašeho zdraví a kondice je rozhodující souvislá vytrvalostní aktivita.

Nemám vůbec čas.

Půlhodina nebo hodina běhání denně vám vlivem vyšší vitality a efektivnějšího pracovního nasazení celkově dokonce mnohem více času ušetří.

Přece si sportem nebudu ničit zdraví!

O škodlivosti sportu se dá hovořit v případě některých vrcholových sportovců. Aby pohybový a funkční aparát nedegeneroval, potřebuje pravidelné a přiměřené zatížení. Jogging a kondiční běh mají jednoznačně pozitivní vliv na zdraví člověka.

V mém věku je už na běhání pozdě. Na začátek není nikdy pozdě. Pro starší osoby nad 60 let je vhodnější kondiční chůze. S nadváhou přece nemůžu začít jen To je pravda. V tom případě je opět velmi vhodná tak běhat! kondiční chůze. Běhat mi nedovoluje můj zdravotní stav.

To je váš názor, nebo vám to sdělil sportovní lékař?

Ve městě nemám kde běhat – Prakticky každé fitness centrum dnes již v rámci své pokud se nechci proplétat mezi auty aerobní zóny nabízí i běžecký pás. V přírodě běhejte na ulicích. o víkendech. Běhat nelze za deště a chladného počasí.

Pro běh neexistuje špatné počasí, pouze nevhodné oblečení.

V zimě běh škodí dýchacím cestám. V tom případě by nebyl vhodný ani běh na lyžích. Ve vhodném oblečení se nemáte čeho obávat. Už na základní škole pro mě byl Na základní škole nebylo možné běhat v pro vás vytrvalostní běh značným utrpením, ideální intenzitě a člověk se musel chtě nechtě přizpůsobovat ostatním. tak proč bych s ním měl teď vůbec začínat? V práci mám dost stresu, tak proč bych ho měl ještě sám vyhledávat?

Běh sám o sobě stres odbourává a snižuje. Pokud vás stresuje představa jít sám běhat do parku a nechat se „okukovat“, jděte společně s přáteli nebo známými.

Jak bych mohl běhat, když už mě i tak všechno bolí?

Většina pacientů přichází do ortopedických ordinací, protože neprovozují žádnou pohybovou aktivitu.

Pevné rozhodnuti začít znamená půl cesty k úspěchu. Druhou polovinou je vydržet opakovaně a hlavně pravidelně běhat. Běh je na začátku pro naše civilizačními výdobytky zhýčkané tělo nemilým překvapením, a tak první pocity se vždy hned nemusejí blížit běžecké euforii. Pro mnohé z nás je další pokračování skutečně nepřekonatel-

nou překážkou. Po prvním nebo druhém běhání také nejvíce začátečníků končí. Proto je potřeba se na tuto situaci psychicky připravit a nenechat se zaskočit nebo dokonce odradit se slovy: „To pro mě není.“ Podobné pocity měli na začátku i někteří pozdější olympijští vítězové. Zpočátku je to i otázka motivace a vůle.

31


Uvědomte si, že pro příjemné (někdy až euforické) pocity, které popisují pokročilejší běžci, je zapotřebí alespoň minimální kondice. Na začátku jí je tedy potřeba nejprve získat. Pakliže ale začínáte a máte při nebo po běhu pocity na „umření“, děláte nějakou zásadní metodickou chybu. Pravděpodobně běháte příliš rychle nebo dlouhou dobu. Správné metodice se budeme věnovat ještě podrobněji v dalších kapitolách.

vydržet alespoň 6 až 8 týdnů a potom teprve bilancujte. Trvalejší a výraznější změny ovšem přicházejí přibližně až po půlroce pravidelného běhání. Dobrou motivací pro začátečníky je i příprava na zvládnutí konkrétního veřejného běhu bez ohledu na konečné umístění.

Motivační desatero • Stanovte si reálné cíle běhu.

Z mého pohledu je nejdůležitější motivace. Proto se s vámi ráda podělím o svůj tajný tip, jak začít s během a nikdy nepřestat. Základem je pravidelnost. Jakmile člověk vstane, jde se proběhnout do přírody ještě před snídaní. Já jsem kvůli tomu jeden čas jezdila po ránu před tréninkem z centra Prahy do obory Hvězda.

Nevzdat se nám pomůže právě vytyčení určitých cílů. Nejprve si stanovme menší a konkrétní cíle, na jejichž splnění nebudeme potřebovat tolik času. Pouhé předsevzetí: „Chci shodit pár kilo“ nestačí. Lepší je: „Za dva měsíce chci shodit čtyři kila, a proto budu běhat třikrát týdně po 30 minutách“. Splnění i takového malého cíle nám bude dobrou motivací. Zásadní změny totiž nelze očekávat „přes noc“. Většina odborníků se shoduje, že je u začátečníků nejkritičtějších prvních pár dní, resp. prvních 14 dní až měsíc, kdy se tělo začíná „hlásit“ a ještě nepřicházejí žádné výsledky. Zkuste tedy

•B ěhejte ve dvojici nebo ve skupince na rovinatém terénu. •N ezastavujte – pokud dále nemůžete, pokračujte chůzí. •B ěhejte pomalu stále stejnou rychlostí. • P oužívejte měřiče tepové frekvence (sporttestery), měřte si tepovou frekvenci i uběhnutou vzdálenost. •N eběhejte minimálně dvě hodiny po hlavním jídle. • P ředem si naplánujte délku tratě. • Naplánujte si další běhání v týdnu – veďte si jednoduchý tréninkový deníček. Případný výpadek se nesnažte dohonit častějším běháním či jeho vyšší intenzitou. •N aplánujte si účast na veřejném běhu a snažte se na něj připravit. • S nažte se udělat si z běhání zábavu, budete-li se na něj těšit, máte vyhráno.

Pokud je to možné, neběhejte sami! Ačkoliv je běh ryze individuálním sportem a hodně lidí ho má v oblibě právě pro tuto nezávislost a osobní svobodu, je někdy vhodnější běhat s partnerem nebo ve skupince.

32

Poměrně častou příčinou, proč někteří z nás (především ženy) s během někdy ani nezačnou nebo brzy skončí, je právě situace, že běhají nebo by měli běhat sami. Z moti-

Vybíháme

vačního hlediska je pro ně naprosto ideální běh ve dvou nebo v menší skupině. Jelikož intenzita joggingu většinou není tak vysoká, je možné v jeho průběhu i diskutovat. To je skoro zázračný recept. Ve dvojici nebo ve skupince se zapomenete zabývat myšlenkami, zda ještě můžete a kolik byste ještě měli uběhnout. Uvidíte, že i trať se bude najednou zdát mnohem kratší.

Ve dvou se to lépe táhne. O běhu to platí možná i dvojnásob. Pokud nikoho nemáte, je možné si najít parťáka pro běhání právě třeba na „nike plus“ běžecké komunitě. Já ale osobně běhám velmi ráda sama nebo se psem, protože je pro mě běh zároveň významnou psychickou očistou.

Při běhání ve dvojicích nebo ve skupinkách ovšem někdy vedle sladění vzájemných časových možností vznikají i problémy v případě rozdílné kondice jednotlivých běžců. To je častý problém i v běhání žen s jejich partnery, kdy se sice dvojice domluví, že bude společně běhat, ale většinou končí po prvním pokusu nezdarem, protože se partner při pomalém běhu nudí. V tomto případě je vhodné zkoordinovat běžecký program tak, aby s vámi partner absolvoval z jeho

3

pohledu regenerační běh nebo běh v nízké intenzitě, jehož rychlost bude odpovídat vašemu joggingovému tempu. Další praktickou možností je, že si váš partner nejprve odběhne svůj hlavní trénink (např. běh ve střední intenzitě nebo intervalový trénink) a vy se k němu přidáte až při jeho závěrečném vyklusání (např. 3 km). Úspěšnost uvedených variant běhání s partnerem vždy samozřejmě do značné míry závisí na vůli k „běžeckým kompromisům“ obou partnerů. Běhání s partnerem nejenže více stmelí váš vztah, ale navíc řeší i otázku bezpečnosti osamoceně běhajících žen v parcích nebo lesích. Samostatně běhající ženy by měly mít na paměti následující bezpečnostní zásady: • Pokud možno neběhejte za tmy (jinak raději na běhátku ve fitness centru nebo na stadionu). • Pro běh si vybírejte známé terény, kde se pohybuje více lidí. • Neběhejte ve stále stejnou denní dobu a na stejném místě. • Informujte své okolí a rodinu o tom, kde jste a kdy se přibližně vrátíte. • Mějte u sebe mobilní telefon, popř. obranný sprej. • Při běhu si nepouštějte hudbu příliš nahlas, abyste slyšely své okolí. • Nereflektujte na verbální útoky, snažte se působit rozhodným dojmem.

Osobní trenér, sparingpartner či běžecká komunita Máte-li problém se donutit pravidelně běhat, může pomoci také osobní trenér nebo sparingpartner. Zatímco osobní trenér by vám měl být schopen poradit s tréninkem a jeho řízením, role sparingpartnera je čistě motivační. Trenérské služby zahrnují i přípravu

tréninkového plánu. I na internetu už objevíte podobných nabídek více. Přitom dejte pozor na jejich rozdílnou úroveň. Trenérské vedení předpokládá interaktivní spolupráci trenéra se svěřencem a ne jen poslání univerzálního tréninkového plánu mailem. Při výběru

33


si tedy kromě ceny ověřte, zda za své peníze dostanete kvalitní službu v podobě možných úprav tréninku (on-line servis), na základě jakých informací je vám plán vypracován a v neposlední řadě by vás měla i zajímat kvalifikace trenéra. Ta je velmi důležitá, protože trenér svým způsobem spolurozhoduje o vašem zdraví. Málokdo z nás dá v případě nemoci před zkušeným lékařem s vysokoškolským diplomem přednost nadšenému absolventovi „vzdělávacího“ víkendového kurzu. V tomto směru naše legislativa pokulhává a jako běžecký trenér zatím může pracovat téměř kdokoliv.

Pokud zrovna nemáte s kým běhat a jste soutěživí, některé měřiče tepové frekvence nebo telefony jsou vybaveny funkcí virtuální běžecký partner. Toho si můžete naprogramovat a při tréninku s ním měřit síly.

Každé běhání má své zákonitosti a ty je potřeba dodržovat. Proto je dobré nechat si poradit. My vrcholoví sportovci kromě trenérů spolupracujeme s celou řadou specialistů. Někteří z nás mají pro sebe celé realizační týmy složené z lékařů, masérů, fyzioterapeutů i fyziologů nebo biochemiků. Smyslem jejich práce je postarat se o to, aby měl trénink požadovaný výsledek a aby ho naše tělo vydrželo.

Kromě individuálního trenérského vedení, a to ať formou přímé účasti na tréninku, nebo v podobě on-line servisu, je poměrně spolehlivou motivací i účast na pravidelných běžeckých trénincích běžeckého oddílu nebo některé zájmové skupiny. Při troše snahy byste měli na internetu ve vašem okolí jednu z těchto možností objevit. Zkuste projít některý z našich běžeckých webů.

Běžecký trénink ve dvojici nebo skupince je mnohem zábavnější

34

Vybíháme

Web

Adresa

Běhej srdcem

www.behejsrdcem.com

Běhej.com

www.behej.com

Rungo – běháme srdcem

www.rungo.cz

Bezva běh

www.bezvabeh.cz

Běžecká škola

www.bezeckaskola.cz

Longrun

www.longrun.cz

Jdu běhat

www.jdubehat.cz

Běh s holemi

www.behsholemi.cz

Běžeckých webů a komunit už je u nás poměrně dost, a dokonce je možný výběr podle toho, na které běžce se zaměřují. Některé se věnují všem rekreačním běžcům,

3

některé jsou určeny především běhajícím ženám nebo maminkám s dětmi. Běžecké komunity se dělí na virtuální internetové a na ty, jejichž členové se skutečně scházejí, společně běhají a pořádají nejrůznější akce. Jejich výhodou je společná motivace a prožitky, někdy mají k dispozici i zázemí jako šatny, sprchy, ba dokonce i trenéry. Naproti tomu k výhodám virtuální komunity patří volnost a nezávislost, její členové nejsou vázáni na konkrétní město nebo region, ale mohou být prakticky odkudkoliv, a mohou i kdykoliv běhat dle individuálních možností. U těchto komunit jsou na internetu oblíbené výměny názorů, diskusní fóra i virtuální soutěže, kdy každý danou trasu může proběhnout kdykoliv a výsledný čas „pověsit“ na web a srovnat se s ostatními. Tímto způsobem vzniklo již nejedno běžecké přátelství.

Pohledem na mapku snadno zjistíte, kdo ve vašem okolí běhá

35


Běžecké kempy – tam to běhá samo S otvíráním naší běžecké scény a rozšiřováním služeb i pro rekreační běžce si můžeme poslední dobou i u nás vybírat mezi nabídkou běžeckých kempů či chcete-li soustředění. Jedná se o čím dál oblíbenější formu trávení víkendů či aktivní dovolené ve společnosti stejně naladěných lidí. Při výběru kempu zvažte, pro jakou výkonnostní skupinu je určen, jaké formy běhu budou jeho obsahem a zda chcete společně s ostatními jen běhat, nebo se naučit i novým dovednostem, vylepšit si běžecký styl, naučit se lépe vnímat své tělo a lépe rozumět tréninku. Zkrátka zda chcete kromě běhání i něco navíc. Vedle obsahové náplně si všímejte i personálního zajištění kempu. Ne vždy je přední atletický reprezentant zárukou, že dostanete informace ušité vám na míru a že vám budou předneseny pro vás srozumitel-

Běžecké kempy v přírodě jsou stále populárnější

36

ným jazykem nebo že vás bude schopen naučit novým pohybovým dovednostem. Samozřejmostí by mělo být odborné vzdělání a praktické zkušenosti lektora. Pokud vás tedy bude jako začátečníky nutit do vrcholového tréninku, určitě to není člověk na správném místě. Z hlediska obsahu kempu jsou užitečné informace o technice běhu, výběru běžeckých bot, kontrole a řízení správné intenzity tréninku, výživě atd. Oblíbené jsou přednášky a diskuse, vzájemné výměny zkušeností a praktické ukázky nebo i testy.

Pokud začínáte s během a chcete mít jistotu, že se jako začátečníci nedopouštíte v tréninku základních chyb, zúčastněte se některého z víkendových kempů pro začátečníky.

Vybíháme

3

Kde a kdy běhat Míst, kde se dá běhat, je spousta, ale já nejraději běhám v přírodě. Jsem ochotná raději dojíždět do lesa než běhat mezi auty ve městě. Podle mého názoru má mít běh zdravotně-preventivní efekt, a proto je lepší vyhledávat měkčí povrch a čisté ovzduší.

Co se týká výběru sportoviště, máte jako běžci určitě velkou výhodu, protože můžete běhat prakticky všude, kde je to jen trochu možné a dostupné. Jste nezávislí, a to je další velká výhoda běhu. Bezesporu ideálním sportovištěm je příroda. Pokud je to tedy jen trochu možné, běhejte venku – na trávě, v lese, na lesních nebo polních cestách, v okolí vodních ploch. Na dovolené si někdy vyzkoušejte třeba ranní běh na mořské pláži, vnímejte vlhký mořský vzduch a uvidíte, že budete mít rázem o jeden silný běžecký zážitek navíc. Běh v přírodě má vedle vlastního fyziologického přínosu i velice výrazný psycho-regenerační účinek. Jinými slovy, velice dobře si při něm duševně odpočinete a zapomenete na běžné starosti. Pokud máte možnost, vystřídejte čas od času terény a trasy.

Běhání ve městě Sociologické výzkumy potvrzují, že běhá více lidí žijících ve městech. To je velmi logický závěr, protože tito lidé v drtivé většině kompenzují celodenní sedavé zaměstnání. Město ovšem ideální běžecké podmínky nepředstavuje. Často tak vidíme běžce v centru našich velkoměst kličkovat mezi auty. Samozřejmě, většinou se tito lidé na ulici jen snaží co nejrychleji dostat do svého oblíbeného parku. I přesto je jejich počínání velice nevhodné. Již jsme si vysvětlili, že běh je pro organismus zatížením, a ten se s ním snaží většinou velice statečně vyrovnat. Jestliže ale potom při jeho zvýšených nárocích do plic přicházejí výfukové a inverzní zplodiny, je to pro něj hned zatížení dvojnásobné. Ideálním sportovištěm je příroda

37


I ve městě se dá běhat, třeba podél vody

V Praze je mým nejoblíbenějším místem na běhání obora Hvězda. Je to místo, které má „genius loci“ a dokonale mě nabije energií.

Smog Při smogu je běh venku nevhodný. V tomto případě se raději přesuňte na běhátko do fitness centra. Pokud to není možné, zkraťte trénink na minimum a omezte na regenerační intenzitu běhu.

Co se týká dopravy na „sportoviště“, rozhodně ve městě stojí za to vymezit si na běhání o pár minut více a do místa běhu

38

dorazit klidnou chůzí nebo se tam dopravit nějakým jiným způsobem. To samé samozřejmě platí i o cestě zpět. Nevýhodou je, že při zpáteční cestě pěšky můžeme snadno prochladnout. Proto se vyplatí vzít s sebou teplejší část oděvu, a to hlavně pro horní část těla. Z vlastní zkušenosti můžeme říci, že i v našich velkých městech se běhat dobře dá. Většinou je kvalita ovzduší v parcích až překvapivě lepší než v přilehlých ulicích. Výhodné je i pokud je park třeba o něco výše než okolí, a tudíž je většinou i větrnější. Dalším problémem městského běhání je, že jsme většinou (a to i v parcích) nuceni běhat po tvrdém povrchu, kterým je zejména asfalt nebo beton. Pokud tedy můžete, upřednostněte měkké povrchy, jako je hlína, tráva nebo písek.

Vybíháme

Pes Pes jako nejvěrnější přítel člověka je jako tréninkový „sparingpartner“ velmi dobrou motivací, který jen velmi těžko akceptuje i seberafinovanější tréninkové výmluvy. Někteří psi mají běh vyloženě v genech (např. sibiřský husky, aljašský malamut, grónský pes), s některými rasami se naopak příliš neproběhnete. V běhu se psy se dokonce i závodí (canicross). Kromě toho, že vlastní pes je věrným a spolehlivým tréninkovým partnerem a velmi dobrou motivací, může být neznámý pes problémem, se kterým se musí městský běžec v parku často vypořádat. Každý běžec vám potvrdí, že mu pejskové do značné míry komplikují běžecký život. Jelikož se běžec pohybuje rychleji než ostatní, představuje pro lovecké psí instinkty přímou výzvu. Pejskové to ve většině případů s námi zase tak zle nemyslí. Na druhé straně je ovšem potřeba říci, že zatím žádný běžec psa nepokousal. Opačný případ se ale bohužel čas od času vyskytne. Od majitele psa se nám zajisté dostane informace: „On vám nic neudělá“. Pokud je pes na vodítku, není třeba se skutečně znepokojovat. Majitel většinou psa zvládne. Horší je to s volně pobíhajícími psy. Z praxe je známo, že psi útočí zezadu, až když je přeběhneme. Proto se jim nikdy nesnažíme utéct, s výjimkou nejmenších „voříšků“ by nám to nebylo nic platné. Účinnější je se zastavit a otočit se k útočníkovi čelem. Nikdy také nedávejme najevo svůj strach a respekt. Pes ho vycítí a vzroste jeho sebevědomí. Někteří běžci s sebou pro případ napadení psem nosí speciální pepřový sprej, který po nastříkání do obličeje útočícího psa na chvíli oslepí, ale jinak mu neublíží. Naštěstí pro běžce se s jejich rostoucím počtem zlepšila i osvěta mezi majiteli psů, které již kolem probíhající běžec tolik nepřekvapí, a mají své psí miláčky více pod kontrolou než třeba před dvaceti a více lety, kdy byl běžec v parku spíše raritou než samozřejmostí.

3

Moje fenka Kevinka je pro mě velkou motivací. Běh miluje a vyžaduje. Bez problémů zvládá i delší trasy. Nejradši má ale aportování, tzn. „intervalový trénink“.

Běžecký pás a jiné aerobní trenažéry Běhání už delší dobu díky technickému pokroku není jen sezonní záležitostí. Tomu, komu se ven do nepohody nechce, nebo pokud třeba venku na podzim nebo v zimě panují typické inverzní podmínky, poradíme, ať si raději jde zaběhat do fitness centra. Dnes nám tato alternativa tedy bez větších problémů umožňuje běhat celoročně bez zásadnějších tréninkových výpadků. Vedle běžeckého trenažéru neboli běhátka je ve fitness centru vhodné volit i jiné aerobní trenažéry, které se hodí pro vytrvalostní – aerobní trénink (dnes se setkáváme i s pojmem kardiotrénink), a proto jsou i vhodným doplňkem pro běh. Běžecký trenažér může běhání v přírodě doplňovat, ale ne jej úplně nahradit. Běžecké trenažéry jsou vhodné zejména pro rozvoj základní vytrvalosti, protože z důvodu bezpečnosti na nich nelze běhat příliš rychle. Jejich největší nevýhodou je monotónnost a určitý stereotyp běhu stále na stejném místě. Stejná trať je na běhátku podstatně delší než v přírodě. Z fyziologického pohledu je běh na běhátku méně náročný než v terénu. Při stejné rychlosti v terénu dosahujeme vyšší tepové frekvence. Na našem trhu je k dostání celá řada běžeckých pásů od různých výrobců. Běžecké trenažéry se liší zejména velikostí (šířkou a délkou pásu), maximální rychlostí pásu,

39


způsobem jeho pohonu a možností zvyšování jeho sklonu (manuálně nebo elektromotorem). Pochopitelně pro nás při výběru hraje velmi důležitou roli i cena. Ceny se pohybují od deseti tisíc korun u trenažérů s magnetickou brzdou přes běžecké trenažéry motorové s manuálním sklonem pásu až po profesionální řadu v ceně několika set tisíc korun. Při pořizování běžeckého trenažéru bychom měli vedle výše uvedených kritérií zvážit i reálnou dostupnost a možnost jeho servisu, umístění pásu v bytě (některé pásy se dají složit) a v neposlední řadě i hlučnost provozu. Právě z důvodu vyšší hlučnosti nejsou běhátka vhodná do panelových domů.

Výhody běžeckého trenažéru: • nezávislost na počasí, • ve fitness centru mohou vedle sebe běžet dvě osoby i různým tempem a přitom spolu komunikovat, • běh je možný také večer bez rizika zranění (větší bezpečnost pro samostatně běhající ženy), • nižší riziko zranění – žádná námraza ani kluzký povrch, • určité odpružení pásu šetří pohybový aparát, • možnost běhu do kopce bez náročných seběhů, • velmi dobrá kontrola rychlosti běhu, tepové frekvence, energetického výdeje a uběhnuté vzdálenosti.

Nevýhody běžeckého trenažéru: • nezáživnost běhu stále na stejném místě, • zabírá poměrně hodně prostoru, • hluk a vibrace za provozu, • stále stejná technika běhu (při stejné rychlosti) vedoucí k jednostrannému svalovému rozvoji, • odlišné zapojení svalů vůči běhu v terénu, • někdy chybí proudící vzduch, který jinak ochlazuje, běžec se více potí.

40

Atletické stadiony Poslední možností, kde se dá velmi dobře běhat, jsou atletické stadiony. V současnosti je vyhledávají zejména samostatně běhající ženy z důvodu vyšší bezpečnosti než při běhání ve večerním parku. K výhodám stadionů patří standardní délka dráhy (většinou 400 metrů), což hlavně ocení kondiční a výkonnostní běžci, kteří si rádi měří čas potřebný pro uběhnutí přesně určených úseků. Přední světová maratonkyně Grete Waitsová prohlásila: „Kořeny každého velkého běžce a každého špičkového výkonu leží na dráze“. S jejím názorem můžeme souhlasit z pohledu běžců s vysokými výkonnostními ambicemi. Ostatní běžci se ale bez „dráhy“ docela dobře obejdou. Předností atletických drah s umělým povrchem je relativní měkkost a zejména pružnost, která podporuje a v jistém smyslu i usnadňuje techniku běhu. Přístup na stadion u nás pochopitelně nemá každý. K tomu je zapotřebí stát se registrovaným členem atletického oddílu nebo se domluvit se správou stadionu na zaplacení určitého (většinou ročního) poplatku.

Je pravda, že jsem za svůj život naběhala nejvíc kilometrů na všech možných stadionech v České republice a také v zahraničí. Výhoda stadionů je v tom, že jsou umístěny většinou v pěkném prostředí a zároveň uprostřed města. Možná byste se divili, kolik je například v Praze ukrytých atletických stadionů. Mají měkký povrch a přesnou vzdálenost. Například ve Španělsku je normální, že na stadiony chodí rychlejší chůzí mnoho starších lidí, a plní si tak svou denní dávku pohybu. V Česku bohužel mnoho lidí zbytečně bojí přijít na stadion z důvodu ostychu před profesionály. Opak je ale pravdou. Většina stadionů je tu pro veřejnost a každý si na ně může přijít zaběhat. Z mého pohledu je běhání na stadionu rozhodně zdravější, než se proplétat mezi auty na asfaltovém povrchu.

Vybíháme

Běžecké povrchy Na závěr kapitolky o tom, kde běhat, uvádíme přehled běžeckých povrchů včetně jejich vlastností a běžeckých tipů. Tabulka ukazuje, že ne každý povrch je vhodný

3

pro všechny běžce. I v tomto případě je vhodné brát v úvahu kondici a pohybové zkušenosti. Světlejší podbarvení znamená méně vhodné povrchy ze zdravotně-preventivního hlediska, zatímco tmavší ty vhodnější.

Povrch

Vlastnosti

Běžecký tip

Asfalt

Velmi často používaný tvrdý povrch není optimální ze zdravotněpreventivního hlediska z důvodu velkých nárazů na pohybový aparát při dokrocích. Nutná je zejména kvalitní odtlumená obuv a dobrá technika běhu, v případě biomechanických problémů i tzv. stabilní obuv.

Nejsou vhodné rychlé úseky, protože s rostoucí rychlostí běhu rostou i síly působící na nohy, kolena, kyčle a páteř – v praxi je tedy vhodnější tyto úseky absolvovat třeba na lesní, měkčí zpevněné cestě. Pozor také na zešikmené krajnice, kdy jsou nohy také jednostranně přetěžovány.

Beton

Nejtvrdší povrch, o kterém platí ve vyšší míře to samé, co u asfaltu. Na betonu je rovněž kvalitní odtlumená obuv a dobrá technika běhu více než nutná.

Běhu po betonu se pokud možno vyhněte nebo jej omezte na co nejkratší dobu.

Kostky, „kočičí hlavy“

Jeden z nejméně vhodných povrchů pro běh kvůli vysoké tvrdosti a tvarové rozmanitosti.

Pozor – při běhu za deště jsou „kočičí hlavy“ velmi kluzké.

Tráva zpevněná rovina

Optimální běžecký povrch (např. fotbalové nebo golfové hřiště). Tráva dobře tlumí a současně je zpevněná rovina i dostatečně stabilní. Povrch je vhodný pro začátečníky bez dostatečné kondice a pohybové techniky.

Ideální pro běh naboso, při kterém dochází k posílení nožní klenby a kotníků, zlepšení pohybové koordinace. Běh naboso by ale neměl trvat moc dlouho, jinak hrozí přetížení achilovek a lýtek.

Tráva neudržovaná louka

Často nerovný terén s drny je sám o sobě poměrně měkký, proto je vhodná krosová obuv bez výrazných tlumivých vlastností s dobrou trakcí.

Pokud nemáte stabilní kotníky, nebo „už toho máte dost“, běhejte raději na zpevněné cestě bez nerovností.

Písek zpevněný

Na tomto povrchu se moc neboříte (např. mokrý písek mořského příboje), přitom je dostatečně měkký.

Pozor na šikmý sklon mořského příboje. Na něm běhejte oběma směry.

41


Písek měkký

Např. pláž nebo dálkařské doskočiště na atletickém stadionu klade vyšší nároky na pohybový aparát, je výborným posilováním kotníků i lýtek.

Určitě vyzkoušejte i běh naboso. Pozor na přiměřenou intenzitu, v opačném případě „se ozvou“ achilovky.

Písek, hlína, zpevněná cesta

Měkčí povrch (písek, hlína nebo dokonce i jehličí) je pro běh naprosto ideální, protože dostatečně tlumí nárazy při dokrocích a neklade vysoké nároky na stabilitu kotníků.

Ideální běžecký povrch.

Písek, hlína, kameny nezpevněná cesta

Také terén s kořeny, listím a blátem. Vhodné jsou krosové boty s výraznějším vzorkem a s dobrými torzními vlastnostmi přední a zadní části, zaručují lepší trakci nohy a optimální „čtení“ terénu.

Důležitý je kratší krok „pod kontrolou“, kdy jste ještě schopni vyrovnat nevhodný dokrok.

Šotolina

Jedná se o tvrdší povrch s menšími či většími kameny na zpevněném podkladu. V případě menších kamenů je vhodná stabilní a odtlumená obuv.

V případě větších kamenů není běh vhodný pro tvrdost a hrozící riziko zranění.

Sníh měkký prašan

Má podobné vlastnosti jako měkký písek. Vhodné jsou krosové voděodolné boty s výraznějším vzorkem.

Zkuste někdy chvíli běh naboso v čerstvém prašanu, posílíte tak nožní klenbu a zlepšíte prokrvení nohou.

Umrzlý sníh a led

Tvrdý povrch, na který je nutný výrazný vzorek a dobré tlumivé vlastnosti obuvi, na led jsou vhodné speciální nesmeky.

Přizpůsobte techniku běhu, dělejte kratší kroky s širším vedení paží kvůli stabilitě jako při běhu z kopce.

Umělé povrchy

Elastické vlastnosti těchto povrchů (tartan, mondo) na stadionech podporují techniku sprinterského kroku, kde je ovšem oporová fáze podstatně kratší než u vytrvalostního běhu. Vytrvalostním běžcům tolik nepřidávají na výkonu, ale pomáhají tlumit působící síly při dokroku.

Pozor na příliš odtlumenou obuv s vysokou mezipodrážkou, je nestabilní zejména v zatáčkách. Vzniká efekt dvojího odtlumení, který je spojen s rizikem zranění. Běhejte oběma směry.

Běžecký trenažér

Trenažéry většinou disponují měkčím povrchem vlivem prohybu pohyblivého pásu.

Na trhu jsou už dnes i trenažéry s regulovatelnou tvrdostí pásu podle tělesné váhy běžce.

42

Vybíháme

Dle mého názoru je nejlepší povrch pro běhání lesní šotolinová cesta. Tráva není úplně vhodná, jelikož je dost nerovná a příliš měkká. Pro začátečníka je určitě lepší povrch rovný, kde nehrozí zranění. S volbou místa běhání to máme v našich podmínkách náročnější přes zimu. Je brzy tma, v lese se dá běhat jen pár hodin a často leží na cestách sněhová pokrývka. V tomto období volím většinou opět atletický stadion, kde se sníh odhrnuje a je zde také umělé osvětlení. V krajním případě je mým velmi dobrým pomocníkem běhátko.

3

Ve kterou denní dobu je běh nejvhodnější? S otázkou, zda běhat brzy ráno, nebo až večer, se v praxi setkáváme často. V této oblasti neexistuje univerzálně platná odpověď. Odborníci, kteří se opírají o poznatky o biorytmech člověka, se shodují na dvou pro běh optimálních časových intervalech. První je mezi 7. a 10. hodinou ráno a druhý mezi 16. a 19. hodinou odpoledne. Při těchto doporučeních vycházejí z nejvyšší biologické aktivity lidského organismu. Je na každém běžci, aby si svůj nejvhodnější čas našel sám. Stejně tak jako se někdo může na duševní činnost

„Kočičí hlavy“ nejsou nejlepším běžeckým povrchem

43


lépe soustředit přes den a někdo zase pozdě večer, může se i optimální doba pro běh individuálně lišit. Pro většinu z nás je i z praktických důvodů nejvhodnější dobou pro běh odpoledne nebo navečer po práci, kdy kompenzujeme psychické vypětí právě uplynulého pracovního dne. Poslední dobou ovšem přibývají i běžci, kteří chodí běhat ráno a patřičně „nastartováni“ tak začínají řešit nové pracovní úkoly. Převážně ženy někdy běhají místo oběda v polední přestávce. Ani tuto dobu nelze zavrhnout. I v tomto případě je ovšem zapotřebí upravit stravovací režim. Vhodnou příležitostí pro změnu času běhání (např. přesunutí na dopolední hodiny) jsou víkendy. Pokud plánujeme účast na některém veřejném běhu, který se většinou koná v dopoledních hodinách, má běh v tuto denní dobu své opodstatnění právě i z toho důvodu. Patříte mezi ty, kteří přes den při každodenním nepravidelném shonu už tak složitě řeší otázku, kdy se najíst a jak ještě k tomu všemu optimálně načasovat tré-

44

nink? Zkuste si jít zaběhat hned ráno, ještě před tím, než vyrazíte za svými pracovními povinnostmi. V podstatě tím zabijete dvě mouchy jednou ranou, nebudete muset řešit, kdy se přes den najíst a odpadne i leckdy složité plánování odpoledního tréninku. Uvidíte, že po čase zjistíte, že během dne toho stihnete udělat mnohem více než dosud a celý den se budete cítit fyzicky mnohem lépe.

Ozón V letních měsících se v našich zeměpisných šířkách v důsledku ozónové díry zvyšuje působení ultrafialového záření, a tím dochází k častějším vyšším koncentracím ozónu v ovzduší. Vědecké výzkumy prokázaly, že je vysoká koncentrace ozónu škodlivá především pro horní dýchací cesty, a to pochopitelně více při fyzickém zatížení než v klidu. Jelikož bývají v létě nejvyšší koncentrace ozónu naměřeny mezi polednem a 17. hodinou, lze v těchto dnech bez jakéhokoliv omezení běhat jen ráno a večer.

KONDICE – NEJČASTĚJŠÍ CÍL TRÉNINKU

Slovo „kondice“ je mezi běžeckými adepty i zkušenými běžci poměrně frekventovaným pojmem. Ano, o potřebě získat, udržet nebo zlepšit vlastní kondici skutečně slýcháme často. Patří to i k cílům celé řady běžců. Dokonce budeme dále v knize mluvit o kondici jako nutné podmínce pro shození nadbytečných kilogramů. Je logické, že zvýšení kondice současně znamená i zlepšení vlastního běžeckého výkonu v důsledku efektivnějšího fungování hlavních funkčních systémů našeho těla (srdce, krevní oběh, plíce ale i pohybový aparát). Nyní si proto důkladněji vysvětlíme, co si pod pojmem kondice vlastně představit z hlediska metodiky tréninku.

4


Začít musíme pro běžce nejvýznamnější kondiční schopností – vytrvalostí. Dobrou zprávou na úvod je, že je v porovnání s ostatními schopnostmi nejvíce trénovatelná. Jinými slovy, při správně vedeném vytrvalostním tréninku můžeme očekávat její velké zlepšení. Definic vytrvalosti existuje celá řada. Rozhodně nemá smysl se přít o to, která z nich je ta nejsprávnější. Důležité je uvědomit si, že se jedná o schopnost realizovat sportovní výkon po co nejdelší dobu bez přerušení a poklesu jeho intenzity. A právě o to nám při běhu jde především. Vytrvalost je dále možné rozdělit podle více kritérií, např. délky trvání, podle krytí energetických nároků organismu – fyziologických mechanismů, o kterých budeme v této knize hovořit podrobněji, a v neposlední řadě i podle jejího podílu na sportovním výkonu. Někdy se můžeme setkat s dělením vytrvalosti na obecnou (základní) a speciální, nebo na aerobní a anaerobní.

Zatímco je obecná vytrvalost důležitá jak pro začátečníky, tak i pokročilejší běžce, speciální až pro druhou, tedy zdatnější skupinu běžců. Tuto výkonnostní kategorii pochopitelně více zajímají i kombinace vytrvalosti s dalšími kondičními schopnostmi – rychlostí a silou. Hovoříme o silové a rychlostní vytrvalosti. Silovou vytrvalost dolních končetin potřebujeme například při výběhu dlouhého a prudkého kopce a rychlostní vytrvalost zase při prudké změně tempa na trati nebo při závěrečném spurtu. Obsahem přípravy pokročilejších běžců ovšem není jenom rozvoj intenzivnější speciální vytrvalosti. I pro tyto běžce je obecná vytrvalost základním stavebním kamenem celé přípravy, bez kterého by nebyli schopni zvládnout trénink v potřebné kvalitě. Proto i v této kategorii hraje obecná vytrvalost velmi důležitou roli a je potřeba jí věnovat i náležitý časový prostor. Vyjádřeno procentuálně – obecná vytrvalost tvoří 70–80 % celkového tréninkového objemu. V praxi se často stává, že se běžci s výkonnostními ambicemi dále nezlepšují a marně hledají příčinu stagnace. Skutečným důvodem je přitom právě nedostatečně rozvinutá obecná aerobní vytrvalost.

Kondice je v podstatě to, o co tady jde. Je to vlastně základ pro jakýkoli běžecký cíl. Ať je jím touha zhubnout či uběhnout určitou vysněnou vzdálenost, vždy je potřeba začít od základů. Pokud někdo úplně začíná s během, musí se připravit na to, že nabrat základní kondici trvá dle mého názoru minimálně tři měsíce. Pocit, kdy vám začne běh přinášet pocit euforie, přichází právě až po získání kondice. Sama si myslím, že nejlepším způsobem, jak kondici získat, je běhat minimálně třikrát (nebo i víckrát) týdně, zpočátku po malých dávkách. Je potřeba dbát na to, abychom nepřehnali jeden trénink a stále si nechávali rezervu na další tréninky. Z osobní zkušenosti vím, že je lepší běhat častěji trochu než jednou týdně hodně.

46

Kondice – nejčastější cíl tréninku

Rozdělení vytrvalosti je velmi důležité z pohledu řízení přípravy začátečníků i pokročilejších běžců. V této knize si dále řekneme, jak přesně trénink řídit s pomocí kontroly některých důležitých veličin (zejména tepové frekvence nebo rychlosti běhu) a jak tedy přesně rozvíjet určitou schopnost,

4

která je v dané fázi přípravy z pohledu sledování cíle tréninku rozhodující. Budeme hovořit o určitých tréninkových zónách, které nejsou neměnné, a to ani z hlediska jednoho běžce (mění se podle jeho výkonnosti), ani z pohledu vzájemného srovnání dvou běžců. Praktické příklady:

Zvýšení kondice z hlediska jednoho běžce Po ročním systematičtějším běhání se horní hranice pásma rozvoje obecné vytrvalosti u téhož běžce posunula z rychlosti 10 km/h na 11,5 km/h. Aby nyní rozvíjel speciální tempovou vytrvalost, musí zvýšit rychlost běhu nad 11,5 km/h. V opačném případě by stále rozvíjel obecnou vytrvalost a nemohl by počítat s větším výkonnostním pokrokem.

Porovnání začínajícího vyznavače joggingu se zdatnějším běžcem Pro začínajícího joggera je „hlavním tréninkovým pásmem“ sloužícím rozvoji obecné vytrvalosti rychlost od 7 do 9 km/h, zatímco pro zdatnějšího běžce je stejné rozmezí pouze regeneračním během. Z jeho pohledu se jedná o příliš nízkou intenzitu pro efektivní rozvoj obecné vytrvalosti.

Kromě vytrvalosti nezapomínejte ani na sílu a pohyblivost! Vedle stěžejní schopnosti vytrvalosti je součástí běžecké kondice i síla, která může mít rovněž více podob. Start sprintera je podmíněn zejména maximální a rychlou silou, zatímco maratonec musí sílu vynakládat mnohem delší dobu, ale zase méně intenzivně. V jeho případě hovoříme o silové vytrvalosti, která je pro běžce stejně důležitá jako obecný silový základ. Ten nepotřebují jen začátečníci, ale i špičkoví běžci. Základní silový potenciál je mimo jiné důležitý i pro správnou běžeckou techniku. O běžeckém posilování budeme ještě v knize hovořit. Možná někoho překvapí, že další nepostradatelnou kondiční schopností je pro běžce pohyblivost. Pohyblivost můžeme definovat

jako schopnost provádět pohyb v plném fyziologickém rozsahu daného kloubu. Pro běžce je tato schopnost důležitá zejména proto, že např. zkrácené svalstvo dolních končetin je výrazně limitujícím faktorem délky kroku. Běžec s více zkrácenými svaly buď nemá tak dlouhý krok, nebo musí na jeho provedení vynaložit více energie. Pokud si uvědomíme, že např. běh na 10 kilometrů představuje řádově několik tisíc kroků, je handicap méně pohyblivého běžce naprosto jasný. Nižší pohyblivost má tedy zcela jednoznačně negativní dopad na úroveň běhu ve smyslu sportovního výkonu. I praktickým rozvojem pohyblivosti, přesněji řečeno různými metodami strečinku včetně ukázkových cvičení se budeme zabývat v dalších částech knihy.

47


Pro dosažení vysoké úrovně tělesné kondice je důležitý poměr svalové síly a tělesné hmotnosti. Čím větší síly a menší tělesné hmotnosti dosáhnete, tím větší jsou vaše předpoklady pro dosažení kvalitního běžeckého výkonu. Tělesná hmotnost je proto jedním z nejvíce limitujících faktorů běžecké výkonnosti, ale také dobrého tělesného vzhledu. Avšak redukce

tělesné hmotnosti dosažená nevhodným způsobem vede k redukci svalové hmoty a někdy i paradoxně ke zvýšení množství podkožního tuku. Výše uvedené ale neznamená, že se jako rekreační běžci máme za každou cenu snažit dosáhnout co nejnižší tělesné váhy. I ze zdravotního hlediska je vhodné individuální optimum (viz tabulka BMI na str. 15).

Protahování svalů je důležitou součástí běžecké přípravy

Bez dodržování základních pravidel kondici nezískáte Stejně jako v životě i při běhu platí, že „nic není zadarmo“. Chcete-li být zdraví a v kondici, musíte pro to pochopitelně i sami něco udělat tím spíše, že ani jedno si za peníze nekoupíte. Pohyb je základní podmínkou existence člověka. Tento fakt nám sice může znít trochu

48

nadneseně, ale lidský organismus skutečně potřebuje optimální zátěžové podněty. Pro důkaz nemusíme chodit daleko. Asi každý z nás už pravděpodobně někdy měl sádru a ví, že po dvou nebo třech týdnech jejího nošení svaly vyřazené z činnosti značně ochably.

Kondice – nejčastější cíl tréninku

Základním předpokladem správně vedeného běžeckého tréninku je pochopení principu adaptace. Obecně tento princip znamená, že pokud zatěžujete organismus dostatečně dlouho, často a intenzivně, přizpůsobí se novým podmínkám. Jinak řečeno, lidský organismus má obrovskou výhodu v tom, že je schopen adaptovat se na nové podmínky. Cílem tréninku je neustále „nabourávat jeho klid” stále se zvyšující nebo měnící se hladinou podnětů.

K tomu, aby adaptační mechanismus mohl proběhnout, je nutné střídání zatížení a odpočinku. Každý trénink více či méně zatěžuje organismus, ale výkonnost sama o sobě během tréninku neroste. Ne trénink, ale až následující odpočinek umožňuje zvyšování výkonnosti. Princip střídání zatížení a odpočinku znamená, že je mezi náročnými tréninky nutné zařadit lehčí trénink, případně trénink zcela vysadit, aby organismus mohl doplnit spotřebované „palivo”. Právě odpočinek a kvalitní regenerace jsou velice důležité. S jinou chutí si jdeme zaběhat fyzicky odpočatí než třeba nevyspalí. Na druhou stranu ovšem správný a dostatečný odpočinek velice často podceňujeme, nehledě na to, že ne všichni umíme dobře odpočívat. Proto „naslouchejme svému tělu“. Pod vlivem hesla „Co bolí, to sílí“, a někdy i v důsledku určité přemotivovanosti, běžci často nesprávně hodnotí stav vlastního pohybového aparátu (svalů, kloubů, kostí a šlach). Potom někdy i delší dobu ignorují některé varovné signály svého těla, což v konečném důsledku může vést až k závažným zdravotním problémům, v lepším případě k zástavě růstu výkonnosti a kondice. Pokud např. absolvujeme další intenzivní trénink i přes neodeznělou bolest achilovky, „koledujeme“ si o její zánět (při dlouhodobém přetěžování i chronický).

4

Stejně jako v životě i v běžeckém tréninku platí: „Někdy méně znamená více“. Jako začátečníci tedy neběhejte každý den! O tom, jak nejlépe „dobíjet baterie“ a regenerovat, si řekneme v dalších kapitolách. Rovněž i doplňkové pohybové aktivity hrají důležitou roli především jako vítaná psychologická změna a odpočinek. Tréninkovými podněty nerozumíme jenom běh a jeho nejrůznější formy a metody. Zejména v zimním období je vhodné běžecký trénink nahradit například během na lyžích, plaváním, v létě potom cyklistikou či turistikou. Odpočinkem a regenerací tedy nemáme na mysli „vysedávání u televize“, nýbrž zejména aktivní fyzické i duševní činnosti, které nás dobijí a posunou zase o krůček dál…

Občas si od běhu odpočiňte a vyměňte ho za jiný sport

49


Kromě neustálého střídání zatížení a odpočinku je pro zlepšení kondice důležité i pomalé zvyšování velikosti zatížení. Těm zkušenějším z nás je už dávno jasné, že se bez postupné a systematické přípravy nemohou postavit na start maratonu. Pokud by úplný začátečník přišel na jeho start bez jakékoliv předcházející přípravy, zřejmě by závod musel vzdát již po několika prvních kilometrech. Jeho šance obstojně zvládnout tuto trať by byla téměř nulová. Tento princip nás tedy nabádá k trpělivosti. Nečekejme zázraky „přes noc“ a vydržme pravidelně běhat a přitom postupně zvyšovat tréninkové dávky. K nejčastějším chybám běžců porušujících uvedený princip patří „polykání svých kilometrů“ na stále stejně dlouhé trati v neměnné intenzitě. V tomto případě si jejich organismus na zatížení „zvyká“ a na další stejné podněty nereaguje zvyšováním výkonnosti.

Tempo skupiny vždy nemusí vyhovovat všem

50

Posledním, ale neméně důležitým pravidlem je zásada individuálního přístupu. Každý z nás je individualita s jinou kondicí, odlišným věkem, zdravotním stavem. Každý máme jiné běžecké ambice a jiné tréninkové cíle. Pro jejich dosažení proto nemůžeme všichni stejně trénovat, to znamená běhat stejně rychle a stejně dlouho. Zcela logicky se tak liší tréninkový plán joggera od výkonnostního běžce. Každý z nich bude pracovat v jiných tréninkových zónách. O zásadě individuálního přístupu jsme již vlastně hovořili na začátku knihy v duchu hesla: „Když dva dělají totéž, není to totéž“. Dnešní metodika nám na základě poměrně snadného řízení tréninku (hlavně podle tepové frekvence) umožňuje tento princip dodržovat a dosahovat tak velké tréninkové efektivity. Na druhou stranu se ale poměrně často setkáváme s tréninkovou chybou vedoucí ke stagnaci výkonnosti jednotlivce z důvodu podřizování se většinovému tempu skupinky.

Velká kniha BĚHÁNÍ. S tipy Báry Špotákové. Aleš Tvrzník David Gerych

Recommend Documents