*UOHSX008RHXB* UOHSX008RHXB
PŘEDSEDA ÚŘADU PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE
ROZHODNUTÍ Č. j.: ÚOHS-R0013/2016/VZ-36893/2016/321/BRy
Brno 6. září 2016
Ve správním řízení o rozkladu ze dne 6. 1. 2016, doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 8. 1. 2016, podaném zadavatelem –
Českou republikou - Úřadem práce České republiky, IČO 72496991, se sídlem Dobrovského 1278/25, 170 00 Praha,
proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0744/2015/VZ46064/2015/542/ODv ze dne 23. 12. 2015, vydaném ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v souvislosti s možným nedodržením závazného postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky s názvem „Program aktivizace II v Královéhradeckém kraji“, zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 3. 7. 2013 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 4. 7. 2013 pod ev. č. 348431 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 6. 7. 2013 pod ev. č. 2013/S 130-224742, jsem podle ustanovení § 152 odst. 5 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 90 odst. 5 téhož zákona, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle ustanovení § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:
Č.j.: ÚOHS-R0013/2016/VZ-36893/2016/321/BRy
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské 46064/2015/542/ODv ze dne 23. 12. 2015
soutěže
č.
j.
ÚOHS-S0744/2015/VZ-
potvrzuji a podaný rozklad z a m í t á m.
ODŮVODNĚNÍ I. 1.
Zadávací řízení a správní řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle ustanovení § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)1 k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, zahájil dne 23. 10. 2015 správní řízení z moci úřední ve věci možného spáchání správního deliktu podle ust. § 120 odst. 1 písm. a) zákona zadavatelem – Českou republikou - Úřadem práce České republiky, IČO 72496991, se sídlem Dobrovského 1278/25, 170 00 Praha (dále jen „zadavatel“) při zadávání veřejné zakázky s názvem „Program aktivizace II v Královéhradeckém kraji“, zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 3. 7. 2013 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 4. 7. 2013 pod ev. č. 348431 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 6. 7. 2013 pod ev. č. 2013/S 130-224742 (dále jen „veřejná zakázka“), na kterou byla dne 27. 11. 2013 uzavřena smlouva o poskytování služeb s vybraným uchazečem -„Sdružení Program aktivizace II v Královéhradeckém kraji“, jehož členy jsou: Sdružení CEPAC - Morava, zájmové sdružení právnických osob, IČO 60800909, se sídlem Jeremenkova 1142/42, 772 00 Olomouc a Počítačová služba s.r.o., IČO 25884735, se sídlem Stupkova 413/1a, 779 00 Olomouc (dále jen „vybraný uchazeč“). Za účastníka správního řízení zahájeného z moci úřední Úřad označil zadavatele.
2.
Vzhledem k tomu, že Úřad na základě posouzení dokumentace k šetřené veřejné zakázce získal pochybnosti, zda zadavatel postupoval při zadávání veřejné zakázky v souladu s § 77 odst. 1 zákona, když si nevyžádal od vybraného uchazeče a uchazeče - „Sdružení SCC Euro“, tvořeného členy: S - COMP Centre CZ s.r.o., IČO 26170621, se sídlem Ohradní 59, 140 00 Praha 4; EUROCOM 2000, s.r.o., IČO 25940341, se sídlem U Divadla 49, 530 02 Pardubice a JHS - CENTRE, o.p.s., IČO 27540448, se sídlem Na Drážce 1564, 530 03 Pardubice (dále jen „uchazeč SSC Euro“) písemné zdůvodnění výše nabídkové ceny v položce „Hodinová sazba asistenta“, přestože tato část byla podstatná pro celkovou výši nabídkové ceny a vybraný
1
Pokud je v rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu ust. § 26 zákona v návaznosti na ust. § 158 odst. 1 a 2 zákona.
2
Č.j.: ÚOHS-R0013/2016/VZ-36893/2016/321/BRy
uchazeč stanovil výši předmětné položky na 0 Kč bez DPH a uchazeč SSC Euro na 1 Kč bez DPH, zahájil Úřad správní řízení z moci úřední. II.
Napadené rozhodnutí
3.
Po přezkoumání všech rozhodných skutečností vydal Úřad dne 23. 12. 2015 rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0744/2015/VZ-46064/2015/542/ODv (dále jen „napadené rozhodnutí“), ve kterém výrokem I. konstatoval, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle ust. § 120 odst. 1 písm. a) zákona, když při zadávání veřejné zakázky nepostupoval v souladu s § 77 odst. 1 citovaného zákona, neboť si nevyžádal od vybraného uchazeče a uchazeče SCC Euro, písemné zdůvodnění výše nabídkové ceny v položce „Hodinová sazba asistenta“, přestože tato část byla podstatná pro celkovou výši nabídkové ceny a uvedení uchazeči stanovili ve formuláři na základě přílohy č. 15 „Struktura nabídkové ceny“ zadávací dokumentace v rámci aktivity „Příprava k práci“ výši předmětné položky na 0 Kč bez DPH (v nabídce vybraného uchazeče), respektive na 1 Kč bez DPH (v nabídce uchazeče SCC Euro), přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel dne 27. 11. 2013 uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu o poskytování komplexních služeb pro realizaci projektu. Výrokem II. napadeného rozhodnutí Úřad zadavateli uložil za výše specifikovaný správní delikt pokutu ve výši 50 000 Kč.
4.
Z provedeného dokazování Úřad zjistil, že předmětem veřejné zakázky byla podle čl. 4 zadávací dokumentace dodávka a realizace služeb, které byly rozděleny na jednotlivé související vzájemně svázané a na sebe navazující dílčí aktivity. V čl. 16. „Hodnotící kritéria a způsob hodnocení nabídek“ zadávací dokumentace zadavatel stanovil, že základním kritériem pro zadání veřejné zakázky je ekonomická výhodnost nabídky, přičemž za dílčí hodnotící kritéria stanovil celkovou nabídkovou cenu veřejné zakázky v Kč bez DPH bez prostředků určených na doprovodná opatření s váhou 60 % a metodiku s váhou 40 %. V příloze č. 15 „Struktura nabídkové ceny“ zadávací dokumentace zadavatel stanovil, jakým způsobem mají uchazeči o veřejnou zakázku rozepsat nabídkovou cenu na jednotlivé položky, přičemž součástí aktivity „Příprava k práci“ byla mj. položka „Hodinová sazba asistenta“, kdy zadavatel ve sloupci „Počet jednotek“ pro účely stanovení nabídkové ceny ze strany potenciálních dodavatelů a z důvodu srovnatelnosti nabídek závazně stanovil 22 500 hodin. Z protokolu o otevírání obálek s nabídkami ze dne 26. 8. 2013 vyplývá, že zadavatel na veřejnou zakázku obdržel celkem šest nabídek, mj. nabídku uchazeče SCC Euro a nabídku vybraného uchazeče. Z nabídky uchazeče SSC Euro Úřad zjistil, že uvedený uchazeč ve formuláři na základě přílohy č. 15 „Struktura nabídkové ceny“ zadávací dokumentace stanovil v rámci aktivity „Příprava k práci“ v položce „Hodinová sazba asistenta“ nabídkovou cenu ve výši 1 Kč bez DPH. Z nabídky vybraného uchazeče pak vyplývá, že ve formuláři na základě přílohy č. 15 „Struktura nabídkové ceny“ zadávací dokumentace stanovil v rámci aktivity „Příprava k práci“ v položce „Hodinová sazba asistenta“ nabídkovou cenu ve výši 0 Kč bez DPH. Z dokumentace o veřejné zakázce, především z protokolu o posouzení nabídek ze dne 26. 8. 2013, protokolu o posouzení nabídek II ze dne 13. 9. 2013, protokolu o posouzení nabídek III ze dne 30. 9. 2013 či z nedatované zprávy o posouzení a hodnocení nabídek Úřad zjistil, že zadavatel si od vybraného uchazeče ani uchazeče SSC Euro nevyžádal písemné zdůvodnění výše nabídkové ceny v položce „Hodinová sazba asistenta“ podle § 77 odst. 1 zákona.
3
Č.j.: ÚOHS-R0013/2016/VZ-36893/2016/321/BRy
5.
V odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad nejprve v obecné rovině uvedl, že zkoumání, zda konkrétní nabídka obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, je vždy obligatorní součástí procesu posuzování nabídek. Tato povinnost stíhá každého zadavatele v každém zadávacím řízení a ve vztahu ke každé nabídce dodavatele, který nabídku podal. Dle Úřadu vznik reálného podezření na mimořádně nízkou nabídkovou cenu je na místě typicky za situace, kdy nabídková cena je stanovena v rozporu s právním řádem České republiky, např. v případě, že nabídková cena nesplňuje pracovněprávní podmínky ve vztahu k minimální mzdě v rozporu se zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“) a nařízením vlády č. 567/2006 Sb. o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí (dále jen „nařízení“). Stanovení ceny pro přesně stanovený počet jednotek 22 500 hodin tak bylo rozhodující pro stanovení celkové výše nabídkové ceny. V případě položky hodinová sazba asistenta se pak jednalo o náklady na mzdu osoby vykonávající pracovní činnost. Úřad dospěl k závěru, že s ohledem na zákonnou úpravu tedy minimální náklady na asistenty musely v posuzovaném případě činit při počtu jednotek 22 500 hodin celkem 1 138 500 Kč. Případné uvedení nižší částky v rámci předmětné položky přílohy č. 15 pak vede Úřad k závěru, že náklady na případné asistenty jsou podhodnocené, případně rozepsané do dalších položek předmětné přílohy. Vzhledem k tomu, že nabídková cena vybraného uchazeče činila 4 510 000 Kč a uchazeče SSC Euro činila 4 599 975 Kč, dospěl Úřad k závěru, že položka hodinová sazba asistenta tvořila podstatnou část nabídkové ceny, neboť v případě vybraného uchazeče i uchazeče SSC Euro odměna ve výši minimální mzdy tvořila přibližně 25 % nabídkové ceny.
6.
Z výše konkretizovaného předmětu plnění veřejné zakázky a s ohledem na povinnost zadavatele dostát požadavkům vyplývajícím z ustanovení § 77 odst. 1 zákona bylo tedy nezbytnou součástí obligatorního posouzení nabídek jednotlivých uchazečů i posouzení nabídkové ceny ve vztahu k předmětu plnění veřejné zakázky. Zadavatel jednoznačně stanovil, že celková nabídková cena uchazečů musí obsahovat mj. náklady na položku „Hodinová sazba asistenta“ a to za celkem 22 500 hodin. Na základě nabídek vybraného uchazeče a uchazeče SSC Euro pak Úřad dospěl k závěru, že v případě uvedených uchazečů byla na místě důvodná pochybnost ohledně jejich schopnosti splnit požadavek na poskytnutí asistenta v rozsahu požadovaném zadavatelem při zachování nabídkové ceny, neboť v rámci struktury nabídkové ceny v případě položky „Hodinová sazba asistenta“ nebyl vyčleněn dostatek prostředků na její uhrazení v zadavatelem požadovaném rozsahu při dodržení právních norem. V případě položky „Hodinová sazba asistenta“ se bezpochyby jedná o část nabídkové ceny, která je podstatná pro její výši, přičemž z nabídek uvedených uchazečů nevyplývá, jak měli uvedení uchazeči tuto část nabídkové ceny hradit.
7.
Úřad rovněž uvedl, že pokud by zadavatel posoudil nabídkové ceny uvedených uchazečů ve vztahu k předmětu plnění veřejné zakázky spočívajícím v realizaci služeb rozdělených na jednotlivé související vzájemně svázané a na sebe navazující aktivity, musel by dospět k závěru, že nabídkové ceny uvedených uchazečů byly v rozporu s pracovněprávními předpisy, a tudíž by je musel považovat za mimořádně nízké nabídkové ceny a byl by nucen postupovat podle § 77 odst. 1 zákona a požádat uvedené uchazeče o písemné zdůvodnění těch částí nabídky, které jsou pro výši nabídkové ceny podstatné, přičemž zákonný postup by mohl vést až k vyloučení uchazečů z účasti v zadávacím řízení, pokud by výši nabídkových cen v podstatných částech neodůvodnili. 4
Č.j.: ÚOHS-R0013/2016/VZ-36893/2016/321/BRy
8.
Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem má Úřad za to, že pokud by zadavatel při srovnání jednotlivých nabídek postupoval v souladu se zadávací dokumentací, musely by mu při pečlivém posouzení nabídkových cen jednotlivých uchazečů vzniknout pochybnosti o výši nabídkových cen vybraného uchazeče a uchazeče SSC Euro a musel by postupovat podle § 77 odst. 1 zákona. Tím, že zadavatel podle citovaného ustanovení nepotupoval, mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.
9.
Úřad tak uzavřel, že zadavatel svým jednáním naplnil skutkovou podstatu správního deliktu podle ust. § 120 odst. 1 zákona.
10.
Při uložení pokuty za výše uvedený správní delikt Úřad přihlédl k okolnostem, za kterých byl správní delikt spáchán, k jeho následkům a ke způsobu jeho spáchání. Dále Úřad přihlédl k ekonomické situaci zadavatele, když po zohlednění všech skutečností vyměřil zadavateli pokutu ve výši 50 000 Kč.
11.
Napadené rozhodnutí bylo zadavateli doručeno dne 23. 12. 2015.
III.
Námitky rozkladu
12.
Uvedené rozhodnutí napadl zadavatel rozkladem ze dne 6. 1. 2106, který byl Úřadu doručen dne 8. 1. 2016. Rozklad tak byl podán v zákonné lhůtě.
13.
Zadavatel v podaném rozkladu uvedl, že tímto napadá všechny výroky napadeného rozhodnutí, přičemž setrvává na svých předchozích argumentech.
14.
Zadavatel uvedl, že je přesvědčen o tom, že nabídkovou cenu je třeba posuzovat jako celek, tedy ve vztahu k celému předmětu veřejné zakázky, přičemž je zásadní to, zda dodavatel je schopen veřejnou zakázku za nabídnutou cenu zrealizovat. Dle jeho názoru tak nelze posuzovat jednotlivé položky nabídkové ceny, neboť je zcela věcí dodavatele, jak celou cenu veřejné zakázky rozloží mezi jednotlivé položky. Současně má zadavatel za to, že by byl povinen vyzvat k vysvětlení mimořádně nízké nabídkové ceny za situace, kdy by tato vykazovala mimořádně nízkou nabídkovou cenu v celku. V daném případě však byla celková cena posouzena jako odpovídající. Samotná nízká cena položky, která není předmětem hodnocení tedy dle názoru zadavatele, není důvodem pro postup podle ust. § 77 odst. 1 zákona.
15.
Dále v podaném rozkladu zadavatel uvedl, že pokud Úřad vyčítá vybranému uchazeči, že mohl již při kalkulaci nabídkové ceny veřejné zakázky počítat s malým využitím počtu asistentů, pak k tomu zadavatel uvedl, že vybraný uchazeč nebyl jediný, kdo předmětnou cenu takto nastavil, a to i při vědomí, že je to zadavatel, který má končené slovo při rozhodování o použití jednotlivých nástrojů. Dle zadavatele však uchazeč nemohl dopředu kalkulovat s tím, že může jednostranně ovlivnit počet asistentů a naopak musel předpokládat možnost požadavku na maximální počet. To znamená, že musel rozvrhnout náklady do jiných položek, což se dle zadavatele nepochybně stalo.
16.
Zadavatel dále uvedl, že se mu jeví jako absurdní závěr Úřadu o tom, že fakticky výběrem uchazeče s nejnižší cenou mohlo dojít k výběru jiné než nejvhodnější nabídky za situace, kdy základním hodnotícím kritériem byla nejnižší nabídková cena. Pokud tedy Úřad měl obavu, že vybraný uchazeč by nemusel být schopen nabídnout plnění za nabízenou cenou, pak by
5
Č.j.: ÚOHS-R0013/2016/VZ-36893/2016/321/BRy
takovou obavu měl mít Úřad i u jiných uchazečů, jejichž nabídky tedy považuje za potenciálně levnější. 17.
Dále zadavatel uvedl, že v případě, že se Úřad neztotožní s jeho stanovisky argumenty, pak považuje uloženou výši pokuty za nepřiměřeně vysokou a žádá o stanovení nižší sankce s tím, že je zcela přesvědčen o tom, že postupoval s maximální obezřetností, průběh zadávacího řízení byl supervizorován právní kanceláří a postup zadavatele byl zcela v souladu s dostupnou komentářovou literaturou k zákonu.
IV.
Řízení o rozkladu
18.
Úřad neshledal důvody pro zrušení nebo změnu svého rozhodnutí dle ust. § 87 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) a v souladu s ustanovením § 88 odst. 1 správního řádu věc postoupil odvolacímu správnímu orgánu. Stanovisko předsedy Úřadu
19.
Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí, jmenovanou podle ustanovení § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle ustanovení § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo s právními předpisy a jeho správnost v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.
20.
Úřad tím, že svým rozhodnutím č. j. ÚOHS-S0744/20135/VZ-46064/2015/542/ODv ze dne 23. 12. 2015, výrokem I. rozhodl tak, že se zadavatel dopustil spáchání správního deliktu podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona, skutkem a způsobem popsaným v tomto výroku a současně výrokem II. rozhodl tak, že za spáchaný správní delikt uložil pokutu ve výši 50 000 Kč, rozhodl správně a v souladu se zákonem. Rovněž s odůvodněním napadeného rozhodnutí jsem se zcela ztotožnil. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, proč jsem nepřistoupil ke zrušení nebo změně napadeného rozhodnutí.
V.
K námitkám rozkladu K námitce nesprávného právního posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny
21.
Zadavatel ve svém rozkladu předně namítá, že Úřad věc nesprávně právně posoudil z hlediska toho, k čemu se posuzuje mimořádně nízká nabídková cena. Zadavatel je přesvědčen o tom, že rozhodující je nabídková cena jakožto celek a nikoliv její jednotlivé položky.
22.
Podle ust. § 77 odst. 1 zákona při posouzení nabídek uchazečů z hlediska splnění zadávacích podmínek posoudí hodnotící komise též výši nabídkových cen ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Jestliže nabídka obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, musí si hodnotící komise vyžádat od uchazeče písemné zdůvodnění těch částí nabídky, které jsou pro výši nabídkové ceny podstatné; zdůvodnění musí být uchazečem doručeno ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne doručení žádosti uchazeči,
6
Č.j.: ÚOHS-R0013/2016/VZ-36893/2016/321/BRy
pokud hodnotící komise nestanoví lhůtu delší. Hodnotící komise může na žádost uchazeče tuto lhůtu prodloužit nebo může zmeškání lhůty prominout. 23.
Znění ust. § 77 odst. 1 zákona stanoví, že hodnotící komise je povinna posoudit nabídky uchazečů z hlediska toho, zda splňují zadávací podmínky, přičemž nedílnou součástí tohoto posouzení je i přezkoumání toho, zda nabídky uchazečů neobsahují mimořádně nízkou nabídkovou cenu ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Jde o povinnost, která je hodnotící komisi stanovena, což znamená, že hodnotící komise toto posouzení musí provést vždy. Z hlediska výsledku pak hodnotící komise buď shledá, že nabídka mimořádně nízkou cenu neobsahuje nebo dojde k opačnému závěru, tedy že nabídka uchazeče mimořádně nízkou nabídkovou cenu obsahuje. Pokud ovšem hodnotící komise dospěje ke druhému ze zde uvedených závěrů, je jí zákonem stanovena povinnost vyžádat si od uchazeče zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny. Ve smyslu znění zákona se opět jedná o povinnost hodnotící komise, nikoliv o možnost, a tedy v každém případě, kdy nabídka uchazeče obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, musí si hodnotící komise od uchazeče vyžádat písemné zdůvodnění této mimořádně nízké nabídkové ceny.
24.
Vzhledem k tomu, že zákon v ust. § 77 odst. 1 zákona žádným způsobem nevymezuje situace, za kterých má být nabídková cena považována za mimořádně nízkou, je třeba odpověď na otázku, dovodit ze smyslu tohoto zákonného ustanovení, a to za současného posouzení dostupné judikatury a případně i odborné literatury.
25.
Smyslem tohoto zákonného ustanovení je, aby zadavatel byl chráněn v případech, kdy uchazeč s cílem zvítězit ve výběrovém řízení na veřejnou zakázku předloží cenu, za kterou není možno zakázku realizovat. V takovém případě totiž existuje nebezpečí, že zakázka nebude z důvodu finančních potíží takového uchazeče realizována, příp. její cena, i když je to v rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázek, bude dodatečně navýšena. Jde tedy primárně o ochranu zadavatele před možným následkem v podobě následného navýšení ceny. Je zřejmé, že rozlišení toho, zda jde o mimořádné nízkou nabídkovou cenu může být v některých případech složité, nicméně je nutno poukázat na skutečnost, že naopak existují případy, kdy to, že je nabídková cena mimořádně nízká je očividné již při prvotním posouzení nabídky.
26.
K dílčí námitce zadavatele, že nabídkovou cenu je možné posuzovat pouze jako celek a nelze tak posuzovat její jednotlivé položky, uvádím, že taková argumentace je zcela v rozporu se smyslem a účelem zákona. Zákon v ust. § 77 odst. 1 stanoví, že mimořádně nízká nabídková cena se posuzuje ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Co tvoří předmět veřejné zakázky, pak vychází z toho, jak zadavatel předmět veřejné zakázky vymezí v zadávací dokumentaci. Z hlediska předmětu veřejné zakázky je pak zřejmé, že za tento je nutné považovat všechna plnění, která zadavatel v rámci veřejné zakázky požaduje. To znamená, že předmět veřejné zakázky tvoří souhrn všech plnění, která mají být zadavateli poskytnuta. S ohledem na toto vymezení je pak možné rozlišit veřejné zakázky, jejichž předmět je tvořen pouze jedním plněním (kdy se může jednat například o dodávku jednotlivého přístroje či poskytnutí jednotlivé služby) a veřejné zakázky, jejichž předmět je tvořen několika různými plněními. V rozhodovaném případě z obsahu zadávací dokumentace jednoznačně vyplývá, že předmět veřejné zakázky je tvořen několika plněními, jejichž vymezení vychází z čl. 4 zadávací dokumentace, kde je uvedeno, že předmětem plnění je dodávka a realizace služeb, které byly rozděleny na jednotlivé související vzájemně svázané a na sebe navazující dílčí aktivity, 7
Č.j.: ÚOHS-R0013/2016/VZ-36893/2016/321/BRy
a to výběr účastníků projektu, motivační program, ergodiagnostika, příprava k práci, rekvalifikace, podpora pracovních míst, poradenství, doprovodná opatření a monitorování a vyhodnocení výsledků projektu. Že jde o odlišná plnění, lze dovodit i z přílohy č. 15 zadávací dokumentace nazvané jako Struktura nabídkové ceny Projekt program aktivizace II. Z hlediska vymezení předmětu veřejné zakázky je tak nepochybné, že tento předmět je tvořen několika dílčími plněními, přičemž zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil, jakým způsobem mají uchazeči o veřejnou zakázku koncipovat své nabídky právě s ohledem na nacenění jednotlivých poptávaných plnění. 27.
Pokud tedy zákon v ust. § 77 odst. 1 předpokládá, že dojde k posouzení nabídkových cen s ohledem na předmět veřejné zakázky, pak je třeba takové posouzení provést ve vztahu k předmětu veřejné zakázky tak, jak byl zadavatelem vymezen nejen z hlediska plnění, které předmět veřejné zakázky tvoří, ale i z hlediska toho, jak zadavatel uchazečům vymezil povinnosti při koncipování nabídkové ceny. Je totiž nepochybné, že pokud nabídka vybraného uchazeče nebude splňovat podmínky, které zadavatel vymezil v zadávací dokumentaci, a to konkrétně i podmínky vztahující se ke způsobu sestavení nabídkové ceny, pak zadavatel bude povinen ve smyslu ust. § 76 odst. 1 zákona takovou nabídku vyřadit a následně uchazeče vyloučit z účasti v zadávacím řízení. Za takového stavu byl zadavatel povinen posoudit nabídku z hlediska toho, zda splňuje jeho požadavky stanovené zadávací dokumentací a požadavky stanovené zákonem, a to i s ohledem na jednotlivé položky nabídkové ceny, pak lze zcela logicky dovodit, že byl povinen posoudit nabídkovou cenu v jednotlivých položkách nabídkové ceny i z hlediska toho, zda tato neobsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, neboť to byl on sám, který v zadávací dokumentaci stanovil požadavek na nacenění jednotlivých plnění tvořících předmět veřejné zakázky, dle závazné struktury obsažené v příloze č. 1 zadávací dokumentace.
28.
Současně pak poukazuji na skutečnost, že uvedená dílčí námitka zadavatele neobstojí ani z hlediska již ustálené rozhodovací praxe Úřadu. Z rozhodnutí Úřadu lze odkázat např. na rozhodnutí č. j. ÚOHS-S170/2013/VZ-7432/2014/521/GSt ze dne 7. 4. 2014, ÚOHSS587/2013/VZ-23734/2013/522/ZPr ze dne 4. 12. 2013, ÚOHS-S694/2012/VZ11118/2013/523/OPi ze dne 14. 6. 2013 (když v tomto řízení byl zadavatelem výše uvedený zadavatel a jednalo se o situaci, kdy zadavatel vyřadil jednoho z uchazečů s odůvodněním, že uchazeč nevyčíslil reálné náklady za předmětnou položku - administrace odborné pracovní praxe, čímž porušil požadavky zadavatele na zpracování nabídkové ceny, neboť navrhovatel zmíněnou položku ocenil hodnotou 1 Kč za měsíc na jednoho účastníka, tzn. cenou pohybující se pod hranicí ekonomicky nutných nákladů), dále např. rozhodnutí č. j. ÚOHSR134/2014/VZ-19327/2014/323/BRy ze dne 15. 9. 2014 a další. Z těchto vyjmenovaných rozhodnutí jednoznačně vyplývá, že posouzení toho, zda nabídka uchazeče obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, se provádí nikoliv pouze k nabídkové ceně jako celku, ale i k jejím jednotlivým položkám. Současně je pak zřejmé, že taková rozhodovací praxe je známa i zadavateli, který byl účastníkem jednoho z vyjmenovaných řízení, v němž byl přezkoumáván jeho postup, kdy z účasti v zadávacím řízení vyřadil uchazeče, který za jednotlivou položku nabídkové ceny nabídl částku 1 Kč za měsíc. K tomu poukazuji na skutečnost, že do výše uvedeného výčtu byla vybrána pouze ta správní řízení, v nichž Úřad rozhodoval o jednotlivých položkách nabídkové ceny, které byly naceněny částkou 0 Kč nebo 1 Kč, jak tomu bylo i v rozhodovaném případě. S ohledem na výše uvedené je tak zřejmé, že argumentace zadavatele, že je možné z hlediska mimořádně nízké nabídkové ceny posuzovat 8
Č.j.: ÚOHS-R0013/2016/VZ-36893/2016/321/BRy
pouze celkovou nabídkovou cenu neobstojí, neboť sám v minulosti postupoval v jiných veřejných zakázkách tak, že posuzoval i jednotlivé části nabídkových cen uchazečů. Je tak zjevné, že ze strany zadavatele jde o argumentaci účelovou, která však současně byla vyvrácena tím, co je uvedeno výše. 29.
Současně za důvodnou nepovažuji ani námitku zadavatele, podle níž nízká cena u položky, která není předmětem hodnocení a je pouze součástí celkové nabídkové ceny, není důvodem k postupu podle ust. § 77 odst. 1 zákona.
30.
Předně poukazuji na skutečnost, že z hlediska výše uvedeného byl zadavatel povinen postupovat podle příslušných ustanovení zákona o mimořádně nízké nabídkové ceně, a to i u jednotlivých položek nabídkové ceny. Pokud tedy zadavatel argumentoval tím, že v daném případě se nejedná o položky, které byly předmětem hodnocení, pak k tomu uvádím, že s takovou argumentací nelze souhlasit, neboť je zřejmé, že jednotlivé položky nabídkové ceny tvoří celkovou nabídkovou cenu, která v rozhodovaném případě představuje jedno z dílčích hodnotících kritérií v rámci základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky. To znamená, že výše předmětné položky byla hodnocena v rámci nabídkové ceny obou uchazečů. Na tomto místě uvádím, že považuji za správný a zcela logický závěr Úřadu obsažený v bodu 42 napadeného rozhodnutí o tom, že výše nabídkové ceny v položce "Hodinová sazba asistenta", při zohlednění podmínek zákoníku práce a nařízení o minimální mzdě měla tvořit přibližně 25 % nabídkové ceny nabídky vybraného uchazeče i nabídky uchazeče SCC Euro. Pokud totiž zadavatel stanovil požadavek na maximální rozsah hodinové sazby asistenta v počtu 22 500 hodin, pak minimální náklad v souladu s nařízením vlády o minimální mzdě měl za takový rozsah práce činit 1 138 500 Kč. Pokud tedy byla nabídková cena hodnocena jakožto dílčí hodnotící kritérium, pak je zřejmé, že položka "Hodinová sazba asistenta", kterou vybraný uchazeč i uchazeč SCC Euro nacenili takovou částkou, která již na první pohled vzbuzuje důvodnou pochybnost o tom, zda se nejedná o mimořádně nízkou nabídkovou cenu. K posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny v rozhodovaném případě
31.
Vzhledem k tomu, co bylo uvedeno výše, byl zadavatel povinen posoudit, zda nabídky podané uchazeči neobsahují mimořádné nízkou nabídkovou cenu, a to i z hlediska jejich jednotlivých položek. Je zřejmé, že s ohledem na to, že ust. § 77 odst. 1 zákona výslovně nevymezuje situace, za nichž je možné nabídkovou cenu uchazeče možné považovat za mimořádně nízkou, je třeba, aby hodnotící komise posuzovala nabídkové ceny vždy s ohledem na daný případ. Nicméně lze dovodit, že v některých situacích bude mimořádně nízká nabídková cena zjevná již při prvním posouzení nabídkové ceny. Takovou situací je dle mého názoru i právě projednávaný případ.
32.
Dodavatelé, a to nejen ti, kteří jsou uchazeči v zadávacích řízeních, jsou povinni při svém podnikání dodržovat právní předpisy. Jedním z těch zásadních je nařízení o minimální mzdě, což znamená, že pokud mají zaměstnance, pak jim nemohou vyplácet nižší mzdu, než jaká je stanovena v nařízení. V rozhodné době činila minimální mzda v souladu s nařízením 50,60 Kč za hodinu, což znamená, že každý zaměstnavatel je povinen svému zaměstnanci za odvedenou práci vyplatit minimálně tuto částku. V daném případě z provedeného dokazování vyplývá, že vybraný uchazeč a uchazeč sdružení SCC Euro nacenili v nabídce položku s názvem "Hodinová sazba asistenta" částkou 0 Kč resp. 1 Kč bez DPH. Vzhledem 9
Č.j.: ÚOHS-R0013/2016/VZ-36893/2016/321/BRy
k tomu, že jde o pracovní výkon a hodinová sazba se vztahuje k vykonané práci asistenta, musí být pracovní výkone asistenta zaplacen minimálně takovou výši mzdy, která je v souladu s nařízením o minimální mzdě, tedy částkou 50,60 Kč, pokud by tato práce nebyla vykonávána dobrovolníky, což nevyplývá ani ze zadávací dokumentace ani z vyjádření učiněných zadavatelem v průběhu zadávacího řízení. To znamená, že v nabídce vybraného uchazeče a v nabídce uchazeče SCC Euro byly předmětné položky naceněny pod hranicí minimální mzdy, a tedy pod hranicí nutných ekonomických nákladů. Jak již bylo uvedeno výše, jde o takovou situaci, kdy je v zásadě na první pohled možné pochybovat o tom, zda se nejedná o mimořádně nízké nabídkové ceny. 33.
Za takové situace, ovšem hodnotící komise byla povinna vyzvat tyto dva uchazeče ke zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny v souladu s ust. § 77 odst. 1 zákona. Vzhledem k tomu, že jednání hodnotící komise je přímo přičitatelné zadavateli a je nepochybné, že hodnotící komise ani vybraného uchazeče ani uchazeče SCC Euro k vysvětlení mimořádně nízké nabídkové ceny nevyzvala, ačkoliv k tomu byla povinna, pak takové jednání představuje porušení postupu stanoveného při zadání veřejné zakázky ve smyslu ust. § 120 odst. 1 písm. a) zákona a jako takové naplňuje první ze znaků skutkové podstaty správního deliktu.
34.
S ohledem na zde uvedené tedy mám za to, že závěr Úřadu o tom, že zadavatel resp. hodnotící komise byla povinna vyzvat vybraného uchazeče a uchazeče SCC Euro ke zdůvodnění mimořádné nízké nabídkové ceny, a za situace, kdy toto neučinila, pak se jedná o porušení postupu stanoveného zákonem, považuji za závěr správný a zcela odpovídající zjištěnému skutkovému stavu i příslušným ustanovením zákona. Nadto se domnívám, že Úřad postupoval zcela v mezích svého oprávnění, když svým závěrem nijak nevstoupil do úvah hodnotící komise ani tyto nijak nenahradil, což je v souladu i judikaturou vztahující se k postupu Úřadu při přezkoumání problematiky mimořádně nízké nabídkové ceny. K tomu odkazuji např. na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 3. 2004 sp. zn. 2 A 9/2002. K námitce zadavatele proti závěrům Úřadu
35.
Zadavatel v podaném rozkladu argumentoval tím, že Úřad vytýká vybranému uchazeči, že mohl kalkulovat s naceněním nižšího počtu hodin asistentů, čímž získal výhodnější cenu při celkovém srovnání nabídek, což však zadavatel označuje za projev odborné znalosti a erudice uchazečů.
36.
Z obsahu zadávací dokumentace vyplývá, že zadavatel v příloze č. 15 „Struktura nabídkové ceny“ stanovil, jakým způsobem mají uchazeči o veřejnou zakázku rozepsat nabídkovou cenu na jednotlivé položky, přičemž součástí aktivity „Příprava k práci“ byla mj. položka „Hodinová sazba asistenta“, kdy zadavatel ve sloupci „Počet jednotek“ pro účely stanovení nabídkové ceny ze strany potenciálních dodavatelů a z důvodu srovnatelnosti nabídek závazně stanovil 22 500 hodin.
37.
Je tak jednoznačné, že uchazeči o veřejnou zakázku byli povinni koncipovat své nabídky v souladu s tím, co požadoval zadavatel v zadávací dokumentaci a v souladu s tím, co ukládají právní předpisy. Uchazeči tak neměli možnost si jakkoliv upravovat či domýšlet počet hodin, které by měli nacenit v rámci položky "hodinová sazba asistenta", neboť počet hodin byl zadavatelem závazně stanoven. S ohledem na cenu této položky nabídnutou vybraným uchazečem a uchazečem SCC Euro je pak zřejmé, že pokud cena za danou položku 10
Č.j.: ÚOHS-R0013/2016/VZ-36893/2016/321/BRy
nedosahuje úrovně minimální mzdy, pak se jednalo o částku, která vzbuzuje důvodnou pochybnost o tom, že by mohlo jít o mimořádně nízkou nabídkovou cenu, neboť uchazeči nebyli oprávněni nacenit předmětnou položku jinak než v rozsahu 22 500 hodin, jak požadoval zadavatel v zadávací dokumentaci. 38.
Pokud tedy zadavatel argumentuje tím, že možné nacenění nižšího počtu hodin práce asistentů může svědčit o odborné erudici zadavatele, pak takovou argumentaci považuji za nepřípadnou, neboť je zřejmé, že nejen uchazeči, ale i sám zadavatel je povinen respektovat požadavky, které si sám stanovil v zadávací dokumentaci a musí v souladu s těmito požadavky postupovat. Dále pak neobstojí ani argument, že uchazeči mohli potenciální náklady rozvrhnout do jiných položek, neboť jak již zde bylo uvedeno, byli uchazeči povinni sestavit své nabídky v souladu s tím, co požadoval zadavatel v zadávací dokumentaci.
39.
S ohledem na uvedenou námitku mám tedy za to, že tato neobstojí, přičemž současně tato nemůže mít žádný vliv na posouzení toho, že zadavatel nepostupoval v souladu se zákonem, když nevyval vybraného uchazeče a uchazeče SCC Euro ke zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny.
40.
Další námitka zadavatele směřovala k tomu, že závěr Úřadu o tom, že by mohla zvítězit jiná nabídka než nejlevnější, je závěrem absurdním, neboť by i všechny další nabídkové ceny ostatních uchazečů musely být taky mimořádně nízkými.
41.
K tomu uvádím, že s takovou argumentací se nelze ztotožnit. Je zřejmé, že vítěznou nabídkou může být pouze ta, která se umístí při hodnocení na prvním místě, a která je současně zcela v souladu s právními předpisy a s požadavky zadavatele stanovenými v zadávací dokumentaci. Z hlediska rozhodovaného případu to znamená, že vítěznou se mohla stát ta nabídka, která byla nejlevnější a současně naplnila všechny požadavky zákona i zadavatele. S ohledem na provedené hodnocení nabídek je zřejmé, že nabídka vybraného uchazeče byla nejlevnější, avšak za situace, kdy tato nabídka prokazatelné obsahovala mimořádně nízkou nabídkovou cenu, pak nelze tuto nabídku bez dalšího posuzovat za nabídku, která splňovala požadavky zadavatele a byla koncipována v souladu se zákonem a dalšími právními předpisy.
42.
Pokud tedy zvítězila nabídka, u níž zadavatel prokazatelně postupoval v rozporu se zákonem, pak nelze jednoznačně dovodit, zda taková nabídka měla skutečně zvítězit. Za situace, kdy byl zadavatel povinen vyzvat jak vybraného uchazeče, tak uchazeče SCC Euro ke zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny dle ust. § 77 odst. 1 zákona, tak by po takové výzvě nutně následovaly další zákonem předvídané kroky, jako např. hodnocení zdůvodnění hodnotící komisí ve smyslu ust. § 77 odst. 2 zákona, přičemž výsledkem takového posouzení by v konečném důsledku mohlo být i to, že by nabídka vybraného uchazeče a uchazeč SCC Euro byly ze zadávacího řízení vyřazeny. Pak by ovšem tyto nabídky nemohly být předmětem hodnocení podle § 79 zákona a výše nabídkových cen v těchto nabídkách by neměly žádný vliv na hodnocení, což znamená, že by ani nemohly být nejlevnější a tedy nejvýhodnější.
43.
Je zřejmé, že pokud zadavatel dovozuje, že nabídka vybraného uchazeče byla nejlevnější, čímž by všechny ostatní nabídky musely vykazovat mimořádně nízkou nabídkovou cenu, pak jde o námitku, která nemůže obstát. Úřad žádným způsobem nedovodil, že by nabídky dalších uchazečů měli být potenciálně levnější, jak uvádí zadavatel v podaném rozkladu. Z hlediska zákonnosti postupu zadavatele Úřad přezkoumal jeho postup u nabídky vybraného uchazeče a u nabídky uchazeče SCC Euro. Pokud tedy zadavatel dovozuje 11
Č.j.: ÚOHS-R0013/2016/VZ-36893/2016/321/BRy
z obsahu napadeného rozhodnutí, že Úřad označuje další nabídky za potenciálně levnější a na této domněnce staví podanou rozkladovou námitku, pak tato neobstojí, neboť zadavatel nesprávně interpretuje obsah napadeného rozhodnutí. Takovou argumentaci zadavatele tedy považuji za účelovou a nepřípadnou. 44.
Současně na tomto místě poukazuji na skutečnost, že výše uvedené se vztahuje i k posouzení toho, zda postup zadavatele měl či mohl mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky, přičemž je zřejmé, že za situace, kdy je zde legitimní pochybnost o tom, zda zvítězila nejvýhodnější nabídka, pak postup zadavatele v rozporu se zákonem, byl nepochybně způsobilý ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. To znamená, že došlo i k naplnění druhého ze znaků skutkové podstaty správního deliktu ve smyslu ust. § 120 odst. 1 písm. a) zákona. K naplnění znaků skutkové podstaty správního deliktu
45.
Podle ust. § 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel se dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.
46.
Citované ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona vymezuje znaky skutkové podstaty správního deliktu. Pro naplnění znaků správního deliktu dle výše uvedeného ustanovení tak musí být splněny základní podmínky, a to že a) zadavatel nedodrží postup stanovený zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž b) toto nedodržení postupu je způsobilé ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a současně c) zadavatel uzavře s vybraným uchazečem smlouvu na veřejnou zakázku. Jde o podmínky kumulativní, což znamená, že nenaplnění byť jediné z nich musí nutně vést k závěru, že ke spáchání správního deliktu zadavatelem nedošlo.
47.
S ohledem na výše uvedené mám za to, že závěr Úřadu, který je uveden v napadeném rozhodnutí, a to že zadavatel porušil postup stanovený v ust. § 77 odst. 1 zákona, když vybraného uchazeče a uchazeče SCC Euro nevyzval ke zdůvodnění mimořádné nízkých nabídkových cen, je závěrem správným. To znamená, že zadavatel svým jednáním naplnil první ze znaků skutkové podstaty správního deliktu podle ust. § 120 odst. 1 písm. a) zákona, neboť porušil postup stanovený zákonem.
48.
Z hlediska naplnění druhého znaku skutkové podstaty správního deliktu uvádím, že v daném případě je zřejmé, že postupem zadavatele došlo k tomu, že vznikla legitimní pochybnost o tom, zda zvítězila nabídka, která zvítězit měla a zda neměla být tato ze zadávacího řízení vyřazena. Pokud tedy v daném případě byl postup zadavatele shledán jako postup, který má bezprostřední vliv na výběr nejvhodnější nabídky, pak tento rovněž považuji za správný. Z hlediska naplnění dalšího znaku skutkové podstaty správního deliktu podle ust. 120 odst. 1 písm. a) zákona tak mám za to, že i tento byl naplněn, neboť porušení postupu zákona zadavatelem bylo způsobilé ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.
49.
Pokud se týká naplnění posledního znaku skutkové podstaty správního deliktu podle ust. § 120 odst. 1 písm. a) zákona, kterým je podmínka toho, že byla uzavřena smlouva na veřejnou zakázku, tak mám za to, že tato podmínka byla zcela jistě naplněna, neboť tato okolnost vyplývá přímo z obsahu zadávací dokumentace.
12
Č.j.: ÚOHS-R0013/2016/VZ-36893/2016/321/BRy
50.
Za této situace, tak došlo k naplnění všech znaků skutkové podstaty správního deliktu. Z tohoto důvodu pak závěr Úřadu o tom, že zadavatel se dopustil správního deliktu podle ust. § 120 odst. 1 písm. a) zákona, který je vysloven ve výroku I. napadeného rozhodnutí, považuji za zcela správný. Námitky zadavatele, podle níž Úřad nesprávně posoudil otázku naplnění znaků skutkové podstaty správního deliktu, tedy s ohledem na výše uvedené, považuji za nedůvodné. K námitce nepřiměřenosti uložené sankce
51.
Zadavatel v podaném rozkladu navrhl, aby v případě, že bude potvrzen závěr o spáchání správního deliktu, bylo přistoupeno ke snížení výše sankce, neboť tuto zadavatel považuje za nepřiměřenou. K tomu uvedl, že postupoval zcela obezřetně, jeho postup byl supervizorován právní kanceláří a řídil se dostupnou komentářovou literaturou.
52.
K návrhu zadavatele poukazuji zejména na skutečnost, že při posuzování uložené pokuty je třeba vycházet z mantinelů, které v tomto směru vymezuje zákon, konkrétně pak v ust. § 121 odst. 2, kde uvádí hlavní kritérium rozhodné pro určení výměry pokuty, kterým je závažnost spáchaného správního deliktu. Demonstrativním výčtem pak zákonodárce v témže ustanovení toto hlavní kritérium definuje, kdy uvádí, že je třeba přihlédnout zejména ke způsobu spáchání správního deliktu, jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl správní delikt spáchán. Dle názoru Nejvyššího správního soudu vysloveného v rozsudku č. j. 6 As 34/2008-54 ze dne 30. 4. 2009 „obsahuje-li zákonné ustanovení (v případě tohoto rozsudku se jednalo o § 67 odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech) pouze příkladný výčet hledisek, ke kterým je správní orgán při stanovení výše pokuty povinen přihlédnout, pak takováto právní úprava váže správní orgán v tom směru, že právě těmito zákonnými hledisky se musí zabývat vždy.“ Z výše uvedeného tedy jednoznačně vyplývá a tento závěr potvrzuje mimo jiné i další rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 106/2012-45 ze dne 6. 6. 2013, že rozhodnými kritérii pro určení závažnosti správního deliktu, kterými se správní orgán musí v každém případě zabývat, jsou právě ta tři kritéria stanovená zákonem. Správní orgán je přitom samozřejmě oprávněn nad rámec těchto přihlédnout i k jiným okolnostem, pokud jsou svojí povahou podstatné pro posouzení závažnosti správního deliktu, jak vyplývá z citovaného rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 106/2012-45 ze dne 6. 6. 2013, případné zohlednění těchto kritérií však spadá do rámce správního uvážení příslušného správního orgánu.
53.
V daném případě Úřad v napadeném rozhodnutí uvedl, k jakým okolnostem případu přihlížel a jak tyto hodnotil. Je zřejmé, že v daném případě Úřad hodnotil jednání zadavatele jako méně závažné, neboť postupem zadavatele nedošlo k úplnému vyloučení soutěžního prostředí o veřejnou zakázku. Z hlediska okolností pak Úřad přihlédl k tomu, že veřejná zakázka byla plněna vybraným uchazečem včas a i přes obsah mimořádné nízké nabídkové ceny odpovídala jiným nabídnutým cenám. Jako polehčující okolnost Úřad zhodnotil uplynutí dvou let od spáchání správního deliktu. Po zhodnocení ekonomické situace zadavatele a zohlednění funkcí pokuty pak přistoupil k uložení pokuty ve výši 50 000 Kč.
54.
Z obsahu napadeného rozhodnutí o zadávací dokumentace vyplývá, že horní hranice možné pokuty činila částku 525 760 Kč. Úřad přistoupil k uložení pokuty ve výši méně než 10 % z možné maximální výměry pokuty. S ohledem na výše uvedené, kdy Úřad zhodnotil všechna
13
Č.j.: ÚOHS-R0013/2016/VZ-36893/2016/321/BRy
zákonná, ale i judikaturou dovozená hlediska, k nimž měl při určení výše pokuty přihlédnout, mám za to, že pokuta uložená ve výši 50 000 Kč zcela odpovídá okolnostem daného případu. 55.
S ohledem na návrh zadavatele mám tak za to, že nelze pokutu ve výši cca 10 % z maximálně možné výše pokuty považovat za nepřiměřenou či nespravedlivou. Současně mám za to, že tvrzené polehčující okolnosti zadavatelem neobstojí. Předně pokud zadavatel tvrdí, že postupoval s maximální obezřetností, pak takové tvrzení nic nemění na tom, že postupoval v rozporu se zákonem, přičemž poukazuji na skutečnost, že při rozhodování dané věci vyšlo najevo, že ve skutkově obdobném případě v dřívější době postupoval opačně, a tedy v souladu se zákonem, čehož si sám zadavatel musel být vědom. Dále jako polehčující okolnost nelze zhodnotit tvrzení o tom, že jeho postup byl supervizorován právní kanceláří, neboť odpovědnost za správní delikt je koncipována jakožto objektivní odpovědnost, jíž se zadavatel nemůže zbavit, ani ji nemůže přenést na jinou osobu, když je tak zřejmé, že případný dohled právní kanceláře nemá žádný vliv na to, že zadavatel spáchal správní delikt. Pokud se týká tvrzení, že zadavatel postupoval v souladu s dostupnou komentářovou literaturou, pak z tohoto tvrzení není zřejmé, o jakou komentářovou literaturu se má jednat, případně jaké závěry z této vyplývají, neboť zadavatel pro podporu svého tvrzení nic bližšího neuvedl.
56.
Mám tak za to, že nejsou naplněny podmínky pro to, aby bylo přistoupeno ke změně napadeného rozhodnutí co do výše pokuty, a to s ohledem na výše uvedené. Obecně k přezkoumání napadeného rozhodnutí
57.
V daném případě jsem z hlediska námitek obsažených v rozkladu přezkoumal věcnou správnost napadeného rozhodnutí ve smyslu ust. § 89 odst. 2 správního řádu, když s ohledem na výše uvedené uvádím, že napadené rozhodnutí jsem shledal věcně správným.
58.
Ve smyslu ust. § 89 odst. 2 správního řádu jsem kromě věcné správnosti napadeného rozhodnutí přezkoumal i jeho zákonnost ve všech jeho výrocích a současně jsem přezkoumal i zákonnost postupu Úřadu, když napadené rozhodnutí jsem shledal zákonným a věcně správným. Úřad ve správním řízení dostatečně zjistil skutkový stav věci tak, aby mohl posoudit, zda se v daném případě zadavatel dopustil spáchání správního deliktu. Současně Úřad všechny podklady pro vydání rozhodnutí řádně označil a uvedl závěry, které z těchto podkladů zjistil a které ho vedly k závěru, že byly naplněny všechny znaky skutkové podstaty uvedeného správního deliktu, přičemž zjištěný skutkový stav přezkoumal z hlediska naplnění zákonných ustanovení. Dále Úřad uvedl všechny právní normy, které v dané věci aplikoval a současně dostatečně odůvodnil jejich použití.
59.
Nelze tedy po přezkoumání napadeného rozhodnutí přisvědčit tvrzení navrhovatele, že napadené rozhodnutí je nezákonné a nesprávné z důvodu nesprávného posouzení věci. Závěry Úřadu, obsažené v napadeném rozhodnutí, jsou dostatečně odůvodněny a jsou vnitřně logicky uspořádané. Závěrem tedy shrnuji, že Úřad rozhodl správně a v souladu se zákonem, když konstatoval, že se zadavatel dopustil specifikovaného správního deliktu, a za tento delikt zadavateli uložil pokutu ve výši 50 000 Kč.
14
Č.j.: ÚOHS-R0013/2016/VZ-36893/2016/321/BRy
VI.
Závěr
60.
Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu.
61.
Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku uvedeno.
POUČENÍ Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 4 téhož zákona dále odvolat.
otisk úředního razítka
Ing. Petr Rafaj předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží Česká republika - Úřad práce České republiky
Vypraveno dne viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
15
