VELKÁ KLOKOTSKÁ POUŤ K PANNĚ MARII

Drazí přátelé!

V červenci přichází léto v plné síle. Děti se radují, protože jsou prázdniny. Mnoho lidí užívá dovolené. Přejeme všem ten blahodárný odpočinek, který je nutnou přestávkou v celoročním namáhání, abychom nabrali nových sil. 5. července oslavíme slavnost sv. Cyrila a Metoděje, patronů Evropy. Byli v českých zemích prvními úspěšnými misionáři, poněvadž jako první užívali jazyk lidí, mezi které přišli, ústně i písemně. Tak přinesli víru a církev jejich počinem zakořenila v českých zemích. Byli vždy spojení s Římem a dělali čest svatému Petrovi i jeho nástupcům. Dali novokřesťanům lásku k Panně Marii. Na našem oltáři sv. Václava má sv. Metoděj její obraz v ruce. Starali se v zemi, do které přišli, o duchovní povolání a působili pomocí svých žáků. 27. 7. oslavíme památku jejich spolupracovníků sv. Gorazda, Klimenta, Nauma, Angelára a Sávy. Východní křesťané uctívají soluňské bratry s těmito pěti žáky jako „svaté sedmipočetníky“. Bratři Cyril a Metoděj byli také pronásledováni. Po úmrtí sv. Metoděje byli jeho žáci dokonce vyhnáni z Moravy. Začali působit v jiných zemích a založili církev u Bulharů. Potřebujeme jejích misijního ducha pro celou Evropu. Evropan potřebují Spasitele stejně jako ostatní lidé, ale bohužel si velká část z nich toto neuvědomuje. Úcta a láska k Panně Marii patří k dědictví naších věrozvěstů. 16. 7. oslavíme památku Panny Marie Karmelské, jinak budou i sobotní památky Panny Marie, mezi nimi naše první sobota. 26. 7. oslavíme rodiče Panny Marie, tradičně je to den sv. Anny. Máme je rádi, protože nám ji dali. Na počátku měsíce také vzpomeneme den úmrtí mistra Jana Husa. Připomeňme si, že v roce 2000 Jan Pavel II. jeho smrti jménem církve litoval. Vzpomínáme také, že se tento mučedník svého svědomí modlil před smrtí Zdrávas Maria. Drazí přátelé, přeji Vám všem ještě jednou v tomto měsíci dobrý odpočinek a především Boží požehnání. Váš Páter Karel

VELKÁ KLOKOTSKÁ POUŤ K PANNĚ MARII sobota 11. srpna 2007 slavná mše svatá v 10 hodin hlavní celebrant: biskup českobudějovický Jiří Paďour OFMCap. první mše sv. v 8:00 poutní zpověď už od rána 15:00 svátostné požehnání 16:00 koncert P. J. Konečného

Střípky z kroniky klokotské 14. pokračování

Biskup Josef Hlouch a Klokoty Ve dnech 1. až 3. června 2007 pořádala římskokatolická farnost Koclířov u Svitav sympozium o devátém českobudějovickém sídelním biskupu ThDr. Josefu Hlouchovi. Byl požehnán památník věnovaný jeho internaci v Koclířově v letech 1963 - 1967. Při této příležitosti si připomeňme některé události zachycené v naší farní kronice, které vypovídají o jeho vřelém vztahu k našim Klokotům. Po vysvěcení biskupa Hloucha, 15. srpna 1947 v Olomouci, přispěchal odpoledne na Klokoty i jeho světitel, pražský arcibiskup ThDr. Josef Beran, aby pozdravil shromážděné poutníky a zvěstoval jim radostnou zprávu o vysvěcení nového českobudějovického biskupa. Z Klokot odjížděl 7. září 1947 ráno biskup Hlouch přímo do Českých Budějovic po třídenním duchovním cvičení na svou intronizaci na biskupský stolec. V roce 1948 se zúčastnil klokotské pouti a jaké už byly podmínky, připomíná článek Jiřího Jakeše z Aktualit českobudějovického biskupství č. 14/2003 „Klokoty, Klokoty, líbezná svatyňko“ o hlavní klokotské pouti 15. srpna 1948: „Tento rok přinesl velké změny a začátek utrpení církve. V sobotu 16. srpna 2003 se opět konala pouť k Panně Marii Klokotské. Sluníčko hřálo až moc, ale byla pohoda. Pan biskup Paďour mohl klidně hovořit k věřícím, kterých sem připutovalo více než tisíc. Při tom kázání jsem se rozhlížel kolem a jako ve filmu mi běžela hlavou událost z tohoto posvátného místa, která se zde stala před více než půlstoletím. V době, kdy u nás nastupoval teror komunismu, uspořádala katolická mládež jižních Čech velkou pouť do Klokot. Bylo to v srpnu 1948 a bylo skutečně za co prosit … Když jsme vystoupili v Táboře z vlaku, mířil náš průvod rovnou přes Tábor do Klokot. Vedle našeho spořádaného průvodu se ihned objevilo několik uniformovaných příslušníků Sboru národní bezpečnosti (SNB), doprovázeli poutníky až do Klokot. Oltář byl postaven asi 200 metrů od kostela východním směrem. Pan biskup Hlouch byl přivítán mohutným potleskem. Shromáždění věřících bylo obklíčeno z několika stran členy SNB, asi abychom se nebáli, tak nás hlídali. Když začala mše svatá, přijelo ke kostelu auto, které mělo na střeše reproduktory namířené směrem k velikému shromáždění věřících. Svazáci, kteří auto obsluhovali, začali hrát písničky a oznamovali, že se odpoledne koná

v Náchodě taneční zábava. Pan biskup musel několikrát svou promluvu přerušit. Volal silným hlasem: „Je zde přítomných mnoho členů SNB, žádám proto ochranu podle zákona!“ Ale ani jeden z přítomných členů SNB se nehnul, aby zabránil provokaci svazáků. Vzpomínám a píši o tom proto, abychom si uvědomili, jaká to byla zlá doba. Když se pan biskup Hlouch vrátil po vyhnanství v roce 1968 do svého úřadu, ptal jsem se ho, jak vzpomíná na Klokoty. A on vyprávěl: Večer před tou poutí mládeže do Klokot a potom v noci mně telefonoval nějaký muž: Pane biskupe, zítra do Klokot nejezděte, je to pro Vás nebezpečné, budete zastřelen! Biskup mu klidným hlasem odpověděl: Já do Klokot musím, mládež na mě tam čeká. Protože se telefon ozval ještě v noci několikrát, pan biskup telefon vypnul. A ráno pak vyjela biskupská tatra řízená biskupovým řidičem Toníčkem. Hned jak přijeli za Nemanice, začalo je doprovázet podezřelé osobní auto. Pan biskup řekl spolucestujícím: Dnes v noci mně oznámili, že budu zastřelen. A Toníčkovi řekl: Jeďte co možná nejrychleji! Auto za nimi zůstalo pozadu. Když přijeli k lesu, požádal pan biskup Toníčka, aby zajel na postranní cestu, vypnul motor a čekal. Za chvíli bylo slyšet, jak se po hlavní silnici řítí to hlídající auto. Pak vyjeli z lesa a klidně a pomalu dojeli do Tábora a na Klokoty, kde už na svého biskupa čekala mládež jižních Čech.“ Pokračování příště...

Z různých pramenů sestavil L. Šotek

Klokotské maminky vás srdečně zvou na duchovní a pohodové

SETKÁNÍ MAMINEK S DĚTMI 21. – 26. 8. 2007 v domě Emauzy u kláštera Klokoty

program pro děti i pro maminky chystáme se hrát si, výletit, vařit, jíst, klábosit, povzbuzovat se, modlit se, odpočívat, prožívat vše společně Telefon: 608 153 042 (Veronika Tomášová) cena: 400 Kč.

Co se dělo ve farnosti?

Malá pouť k velkému srdci Panny Marie - 25. června 2007

Alespoň v sobotu má být rodina doma a pracovat v domě a na zahradě, vždyť jste v tom kostele každou neděli! Takhle nějak vypadáme v očích našich nevěřících příbuzných asi všichni z nás. Rozhodli jsme se v sobotu, která je na Klokotech věnovaná Malé pouti k velkému srdci Panny Marie, nedbat na tyhle poznámky a ten drahocenný čas Panně Marii věnovat. Nebyli jsme sami, takových rodin bylo mnoho, a tuším, že radost měla Panna Maria i ti, kteří za ní přišli. Nevím, jak další maminky pobíhající kolem kostela za svými ratolestmi, ale i přes všechen ruch, který při pouti okolo kostela nutně nastává, bylo možné v tomto čase načerpat pokojnou atmosféru, která tu vládla. Hlavní celebrant otec Baxant zdůraznil ve své promluvě pokorný postoj Panny Marie, který zaujala celým svým životem. Překvapení z našeho názvu „Malá pouť“ ho vedlo k zamyšlení nad tím, že toužíme vykonávat jen velké věci, ale větší cenu v Božích očích mají právě skutky malé, konané s láskou. Kéž je nám to všem inspirací. Hanka Koukalová

Setkání maminek V letních dnech probíhají čtvrteční setkání maminek s dětmi také na farní zahradě, kde si děti mohou hrát na nově vybudovaném pískovišti. Za peníze ze štědré sbírky farníků mohly být nakoupeny i hračky na písek, stále pátráme po vhodné klouzačce.

Nedostatek času?

Zvykli jsme si, že v naší současné společnosti se ponejvíce ozývá „nemám čas, nestíhám“, v lepším případě „ozvu se Ti, teď skutečně nemohu“. Náš chrámový sbor se zúčastnil koncem května a začátkem června setkání chrámových sborů. Byla to setkání, kde se nechvátalo, všichni byli spokojeni, bez stresů a chvatů. A nebyli to jenom lidé „důchodového věku“, o kterých se říká, že na to „mají čas“, ale byli zde i studenti a lidé produktivních let. Všechny spojovalo jedno, měli rádi hudbu a zpěv a rozhodli se předávat z toho, co dostali, z hřivny hudby a zpěvu. Tito lidé si našli čas, který věnují sakrální hudbě, a to především „ad maiorem Dei gloriam – k větší cti a slávě Boží“. Předávájí to, co umí, i těm, kteří o tuto překrásnou hudbu mají zájem. První setkání bylo v sobotu odpoledne 26. května na poutním místě Sepekov a začalo mší svatou, kterou celebroval převor milevských premonstrátů a místní duchovní P. Norbert Vehovský za doprovodu místního sboru. Dalo se postřehnout, jak společný zpěv více zmohutněl a kostelem zněl. Po mši svaté se představily sbory farností Milevsko, Slabčice, Jistebnice, Čkyně a Tábor. Náš sbor uvedl 4 skladby a byl přijat velkým potleskem. Po koncertu bylo setkání na sepekovské faře, kde bylo připraveno bohaté občerstvení. Byli jsme požádáni o pořádání dalšího setkání v příštím roce v Táboře. Druhým setkáním byl festival „Musica sacra bez hranic“, který se konal ve dnech 1. až 3. června 2007 ve městech Borovany a Nové Hrady v jižních Čechách a v rakouském městě Weitra. Letos se konal již 11. ročník. Náš sbor vystoupil až v neděli na přehlídce dospělých sborů. V 9:30 hod. jsme zpívali při mši svaté ve vesničce Harbach. Byli jsme mile přijati a naše vystoupení bylo odměněno potleskem a několikerým „wunderschön“. Bylo příjemné, jak zpíval „celý kostel“, muži i ženy, kolem oltáře bylo 10 ministrantů, kostel zářil čistotou a pořádkem. A jedna příhoda: Po příjezdu jsme se ptali německy pána, kde najdeme pana faráře. On odpověděl česky, já jsem emigrant, který utekl v roce 1968 a hrál jsem na varhany u Uherského Hradiště. Po mši svaté s námi ještě debatoval a chválil naše vystoupení. V poledne jsme se zúčastnili na náměstí ve Weitře slavnostního přijetí všech 11 sborů. I když dost pršelo, všichni vydrželi, včetně krojované místní dechovky, která hrála i v dešti. Každý sbor pozdravil svou znělkou a po krátkých projevech starosty a děkana jsme dostali v prostorách radnice od armády zeleninový „eintopf“. Odpoledne se konaly zkoušky v překrásném zámku ve Weitře a večer koncert, při kterém vystoupily všechny sbory. Stále pršelo, ale produkci to nijak nenarušilo, protože atrium zámku je kryto dvěma velkými “deštníky“. Z naší republiky se zúčastnily sbory z Jaroměřic nad Rokytnou, sbor Smetana z Telče, Moravský Krumlov, sbor Campanola z Jihlavy, dívčí schola ze Čkyně a náš chrámový sbor. Bylo co poslouchat, ale i pozorovat. Naše vystoupení mělo 4 skladby a jako jediné bylo celé doprovázeno varhanami. Po každé skladbě nám zazněl srdečný potlesk, což vždy nebylo. Byly předvedeny i čtyři společné skladby všech sborů, cca 350 zpěváků. Krásné „Te Deum“ (Langramme) s doprovodem orchestru, to zněl skutečně celý zámek. Naše každotýdenní snaha, kdy 2 až 3 hodiny zkoušíme, se nám vrátila v podobě hezkých okamžiků. Bylo krásné, jak jsme si i přes jazykovou bariéru rozuměli a vážili jsme si toho, že se můžeme takto svobodně setkávat. Nepopíráme, že jsme měli radost z našeho vystoupení, a tím i dobré representace našich farností. Ladislav Šotek

Postní akce 2007 V našich oblátských farnostech proběhla v postní době Postní akce 2007 zaměřená na hlubší a opravdovější prožití tohoto období přípravy na Velikonoce a zároveň na pomoc uprchlíkům v Súdánu. Jsme velmi potěšeni vaším zájmem o tuto akci, o němž svědčí hojný počet odevzdaných „postních sáčků“ a také vaše osobní reakce, které jsme zaznamenali. Celková částka činila 35.342,- Kč a byla poslána na účet projektu Súdán Pražské arcidiecézní charity, která ve spolupráci s Charitami dalších zemí pomáhá přímo na místě v Darfúru. Přesnější informace o podobě této pomoci si můžete přečíst v následujícím článku, který nám spolu s velkým poděkováním poslali z pražské charity. Všem dárcům bychom chtěli vyjádřit veliké díky za velké srdce, které jste dokázali projevit při této Postní akci 2007.

Súdán Občanská válka propukla v Súdánu nedlouho poté, co tato země v roce 1956 získala nezávislost. Příčiny konfliktu nebo spíše konfliktů se během času měnily, ale určitě je nutné vyjmenovat alespoň ty hlavní: půda, voda a především ropa. Za posledních 20 let zemřelo v Súdánu dva miliony obyvatel v důsledku války a následujícího hladomoru. Následující číslo je tak vysoké, že si lze jen těžko představit, o jak velké množství lidí se jedná a jaké problémy s sebou nese dalších pět milionů. To je počet lidí, kteří byli nuceni opustit domovy kvůli válce a pronásledování. Každý jednotlivý člověk z tohoto počtu prožíval a mnoho z nich stále prožívá osobní utrpení a strádání. Tito lidé nemají skoro žádná práva, jsou vyháněni dál a dál. Situace v Súdánu je i nadále nestabilní a Charita se rozhodla podílet na pomoci pro dvě nejohroženější skupiny obyvatel. Dárfúr Ozbrojený konflikt v západosúdánské provincii Dárfúr si vyžádal 180 tisíc obětí a dva miliony lidí muselo opustit své domovy. Česká katolická charita se rozhodla připojit k projektu DERO (Darfur Emergency Response Operations), tedy přímé pomoci uprchlíkům v provincii Dárfúr. Projekt DERO je společnou aktivitou sítě katolických Charit „Caritas Internationalis“ a protestantských nevládních organizací ACT-International. Cílem projektu DERO je zajistit základní životní potřeby pro 450 tisíc uprchlíků. Díky tomuto projektu uprchlíci získají přístřeší, potravinovou a nepotravinovou pomoc, zdravotně nezávadnou vodu, zdravotní péči, psychosociální pomoc a rovněž jim bude zajištěna částečná ochrana. Bezpečnostní situace v oblasti je velmi nestabilní a uprchlíci jsou stále ohrožováni islámskými milicemi.Cílem České katolické charity je pomáhat těm nejpotřebnějším bez rozdílu rasy, národnosti, pohlaví a náboženské příslušnosti. Ačkoliv objem naší pomoci není velký, má naše pomoc velký smysl. Projekt DERO

funguje 24 měsíců a již přinesl výsledky. Za tuto dobu se podařilo 65 tis. rodinám dodat nepotravinovou pomoc, 36 tis. dětí a těhotných a kojících matek dostalo potravinové doplňky, bylo opraveno 42 škol a 26 zdravotnických škol, rovněž se podařilo obnovit či vytvořit 190 studen se zdravotně nezávadnou vodou. Chartúm Okrajové oblasti hlavního města Súdánu jsou domovem pro dva miliony uprchlíků z jižních oblastí Súdánu. Živoří zde již po dobu 20 let na hranici přežití, bez práce a možnosti si zaplatit cestu domů. Vláda pravidelně ničí jejich příbytky a snaží se je odsunout dále od města, hluboko do pouště, daleko od úrodné půdy v okolí řeky Nilu. Získání prostředků k nákupu potravin a vody na další den je pro většinu z těchto lidí hlavní starostí. Neplánují na roky či měsíce, ale spíše na hodiny, maximálně dny. Zdravotní stav dětí i dospělých je často špatný, podlomený malárií, nekonečnými průjmy způsobenými špatnou vodou a potravinami. Místní katolická Charita se snaží poskytovat dětem alespoň základní vzdělání a pitnou vodu ve školách, poradenství v oblasti malárie a HIV/AIDS. Cílem naší Charity je, ve spolupráci s místní katolickou Charitou a CAFOD (charita Velká Británie), poskytnout lepší podmínky pro návrat těchto lidí zpět do jejich domovů. Chceme se zaměřit na hloubení studen, malarickou prevenci a pomoci uprchlíkům na jejich dlouhé cestě domů.

První soboty na Klokotech: 7. července 2007 P. Vít Zatloukal: Dobrovolná služba mládeže v církvi

program: 14:15 adorace 15:00 Klokotské hodinky 15:30 duchovní promluva 16:30 růženec 17:00 mše sv.

od 16:30 je možné přistoupit ke sv. smíření Římskokatolická farnost Chýnov pořádá 10. ročník letního tábora pro děti na faře v Pohnání PO STOPÁCH ČESKÝCH SVĚTCŮ 26. 8. - 1. 9. 2007

přihlášky a informace: V. Mikula, tel. 776 016 267, [email protected]

Celostátní setkání mládeže se blíží... Tak jako se kvapem blíží letní prázdniny, zkracuje se i čas, který zbývá do propuknutí jedinečné akce – Celostátního setkání mládeže. Cílem organizátorů, Asociace křesťanských sdružení mládeže a Sekce pro mládež České biskupské konference je pomoci mladým lidem najít cestu k Bohu a zároveň vztah s Bohem upevnit. Týden před příjezdem hlavních účastníků Tábor postupně přivítá na 600 dobrovolníků, členů přípravných týmů. Ti se již více než rok společně stýkají a bedlivě promýšlejí celou strukturu programu. Nyní, dva měsíce před setkáním, je již vše jako nalinkované. Týmy pořadatelů, propagace, úklidu, sportu, zdravotníků, tisku, ale také animátorů skupin, stravování, ubytování či řada dalších skupinek, ti všichni se budou starat o zdařilý průběh setkání. Všichni se těší na pondělí 13. 8., kdy je plánován příjezd většiny účastníků. Jejich počet se odhaduje až na pět tisíc. Pro ně je na celý týden připraven opravdu bohatý, pestrý program. Lákadlem jsou určitě diskusní skupinky, na nichž budou probírána aktuální „žhavá“ témata, přednášky z oblasti spirituality, psychologie či kultury. Nebude chybět ani sportovní vyžití. Vedle tradičního fotbálku nebo volejbalu má sportovní skupinka pro účastníky překvapení v podobě horolezecké stěny či jízdy na kajaku. Pro kreativně založené budou k dispozici mnohé tvořivé workshopy. Den bude ale také o modlitbě, naslouchání, katechezi, zkrátka o hledání té pravé cesty k Bohu. Na čtvrtek je připraveno setkání mladých po diecézích, den předtím proběhne benefiční akce Koncert pro Haiti, na který je zvána široká veřejnost a jehož patronem je ministr kultury Mgr. Václav Jehlička. V duchu motta setkání „Jako jsem já miloval vás, tak se vy milujte navzájem“ budou moci lidé podpořit projekt Arcidiecézní charity Olomouc a přispět finančními dary lidem z nejchudší země západní polokoule. Závěrem je třeba říci, že setkání je z velké části hrazeno z účastnických poplatků mladých a z příspěvků grantů. Ty ovšem nepokryjí potřebné výdaje stoprocentně. Proto byl v rámci podpory setkání spuštěn projekt Mozaika pro Tábor. Jedná se o veřejnou sbírku, jejíž symbolem je právě mozaika. Jednotlivé dílky mozaiky si za 50,- Kč může přispěvatel zakoupit, a tím konkrétně podpořit setkání. Kartičky s mozaikou jsou k dostání ve farnostech. Další, podrobnější informace, přihlášku, ale také plánovaný program naleznete na webových stránkách setkání: www.tabor2007.signaly. Lenka Dastychová, tiskový tým

Rádi bychom Vám ve Fiatu postupně představili farnosti, které spravují otcové obláti. Otec Karel je, kromě Klokot, administrátorem farnosti Dražice, P. Jiří spravuje po duchovní stránce farnosti Ratibořské Hory a Pohnání a P. Tomáš farnosti Hartvíkov, Hroby a Chýnov. V tomto čísle se představí farnost Ratibořské Hory....

Farnost Ratibořské Hory

Do farnosti Ratibořské Hory v současné době patří: Dub, Malenín, Podolí, Vřesce, Temešvár, Ratibořské Hory a Ratibořice. Obec Ratibořské Hory, původně ves Nové Ratibořice, děkuje za své založení stříbrné rudě, která tu byla okolo r. 1526 objevena. Poprvé bylo dolováno na dolu sv. Tří králů, který byl na místě, kde dnes stojí kaplička s obrazem sv. Tří králů ve směru k Ratibořicím. Do roku 1610 bylo vytěženo ročně 700 hřiven stříbra, v letech 1727 až 1851 celkem 257 667 hřiven (hřivna = cca 250g). Za celé období dolování stříbra bylo otevřeno okolo 150 šachet. Později byly doly spolu s Blanicí a Starou Vožicí přikoupeny k Chýnovu a Anna Marie z Eggenberku vymohla r. 1652 povýšení dosavadní vsi na „svobodné horní městečko Hory Ratibořské“ s povolením pořádání výročních a týdenních trhů. Škola v Ratibořských Horách byla zřízena v době blíže neznámé, písemné zprávy začínají teprve okolo roku 1820. Nynější školní budova je z roku 1887. Kostel svatého Vojtěcha byl postaven pro velký počet horníků, kteří zde dolovali stříbro, v roce 1722. V kostele zpočátku vykonával bohoslužby chýnovský děkan jako administrátor. V roce 1751 založil kníže Schwanzenberg nejprve nadaci pro chýnovského kaplana, který měl sloužit o svátcích mše svaté pro horníky. Protože to však bylo pěšky daleko, byl v roce 1773 ustanoven jako sídelní kaplan. Farnost Ratibořské Hory tak vznikla kuriózním způsobem: v obci Ratibořice byla farnost, která zanikla v době pobělohorské a kostel sv. Bartoloměje v Ratibořicích spadal k chýnovské faře. Roku 1785 zde měla být zřízena samostatná fara. Ale na žádost úředníků, měšťanů i horního rady – rytíře ze Schindlerů, byla zřízena farnost v Ratibořských Horách. Tím zůstal kostel v Ratibořicích až do dnešní doby jako filiální. Kostel sv. Vojtěcha v Ratibořských Horách Kostel byl postaven v letech 1720 – 1722, za Adama Františka ze Schwanzenbergu, na starším středověkém základě. Kostel je jednolodní s pravoúhlým presbytářem, se sakristií po severní straně a s věží v západním průčelí. Presbytář je zaklenut křížovou klenbou, sakristie valenou klenbou s výsečemi. Zařízení je pseudobarokní. Obrazy sv. Vojtěcha na hlavním oltáři, Panny Marie Bolestné, sv. Barbory a sv. Jana Nepomuckého namaloval Bedřich Kamarýt kolem roku 1870.

Kostel svatého Bartoloměje v Ratibořicích Kostel sv. Bartoloměje, který byl původně opevněný a je připomínán už roku 1369 jako farní. Kostel byl po požáru přestavěn (12. července 1849 vyhořel). Další oprava byla v roce 1941. Kostel je jednolodní s pravoúhlým presbytářem, se sakristií po severní straně, věží nad západním průčelím a předsíní po jižní straně lodi. Presbytář je zaklenut křížovou hřebínkovou klenbou, na jeho severní straně je ve zdi původní svatostánek. Zařízení je pseudorenesanční. Z doby středověku se zde zachovala hladká kamenná křtitelnice. V roce 1946 byla do kostela pořízena terakotová křížová cesta z darů rodiny Marešovy z Podolí. Ze současnosti Po revoluci spravoval farnost P. Adolf Pintíř z Chotovin od roku 1989 do roku 1997. Poté ho vystřídal P. Jan Kuník, který také sídlí v Chotovinách a pečoval o farnost do roku 2003. V tomto roce byla duchovní a materální správa oddělená. Jako duchovní správce působil v Ratibořských Horách nejprve P. Günther Ecklbauer v letech 2003 - 5 a od té doby je naším knězem P. Jiří Můčka. Materiální záležitosti má na starosti Petr Svoboda, pastorační asistent v Táboře. Za působení P. Adolfa Pintíře byly provedeny úpravy vnitřního prostoru kostela – úprava presbytáře, nový obětní stůl, celkové vymalování kostela, opravy oltářů, křížové cesty, nátěry dveří aj. Náklady na opravy byly hrazeny zčásti příspěvky obce a farnosti. V roce 1997, u příležitosti 1000. výročí úmrtí sv. Vojtěcha, proběhla ve farnosti třídenní slavnost k uctění ostatků tohoto českého patrona. Ve farnosti byla za působení P. Jana Kuníka ustanovena farní rada, jejíž členové dosud, spolu s dalšími farníky a obyvateli obce pomáhají při řešení různých úkolů. Nákladem obce a farníků byla opravena tři Boží muka (kříže). Ve farním kostele slouží P. Můčka pravidelně mše svaté 2x týdně, ve filiálním kostele v Ratibořicích 1x za 2 týdny. Jedenkrát za rok jsou za hojné účasti slouženy poutní mše svaté v kaplích jednotlivých obcí farnosti. Pouť kostela v Ratibořských Horách je 23. 4. na svátek sv. Vojtěcha, který je po svatém Václavu druhým zemským patronem. Pouť filiálního kostela v Ratibořicích se slaví 24. 8. na svátek sv. Bartoloměje, apoštola a mučedníka. Petr Svoboda

Ahoj Broučata! Prázniny seděly na květovaném koberci zády ke dveřím a trucovaly. My víme proč. Chtěly nastoupit dříve, než měly a jaro s létem je vykázaly pěkně zpátky domů. Ale teď už nastal jejich čas. Dveře škol se zavřely za dětmi a učitelkami, jež se vracely domů s náručemi květin, čokolád, bomboniér a dárečků od svách žáčků, kteří upalovali také domů vstříc vytouženým prázdninám. I léto nervózně přešlapovalo a vyhlíželo prázdniny. Ale ty trucovaly. Léto potichu otevřelo dveře a promluvilo.: „Už je čas. Pojďte, všichni na vás čekáme.“ Ale prázdniny truccovaly. Léto si zavolalo na pomoc děti. Jenda hodil přes prázdniny nafukovací míč. Anička ukázala prázdninám obří zmrzlinu. Vítek stříkal na prázdniny vodní pistolí. Natálka pofňukávala a a chtěla pofoukat rozbité koleno. Klárka rozevřela nad prázdninami svůj oranžový slunečník. Šimon si chtěl s prázdninami zahrát pexeso. Kubík objel prázdniny třikrát na koloběžce. ALE PRÁZDNINY TRUCOVALY. Léto to už nevydrželo a položilo před prázdniny mísu plnou jahod, malin, borůvek a ostružin. Děti začaly prázdniny krmit. A prázdniny - jedly a jedly. Dokonce se usmály. Postavily se, zatočily se ve svých pestrobarevných šatech, pohladily děti po vlasech, vzaly je za ruce a vyběhly dveřmi. Děti a léto volaly: „Už jsou prázdniny!“ A my si také z plných plic můžeme zakřičet: „Už jsou prázdniny!“ Jsou a budou. Tak si je užijme a netrucujme, když se nám něco nebude líbit. Za trucování nemusíme vždycky dostat mísu letních dobrot. Tak hurá do prázdnin s mísou plnou radostí a úsměvů. Tak ahoj po prázdninách! Stáňa

Události v červenci 2007 13. neděle v mezidobí, mše sv. v 10 hodin. svátek sv. Tomáše, apoštola mše sv. v 17 hodin. Společenství Modlitba matek v 15:45 hodin v Emauzích. 4. 7. středa: památka sv. Prokopa, opata, mše sv. v 17 hodin. 5. 7. čtvrtek: slavnost sv. Cyrila a Metoděje, patronů Evropy, mše sv. v 10:00 a v 17:00. 6. 7. pátek : sv. Marie Gorettiové, panny a mučednice, 1. pátek v měsíci, mše sv. v 17 hod. s adorací a požehnáním. 7. 7. sobota: Pouť k Panně Marii Klokotské na první sobotu od 14:15 výstav Nejsvětější svátosti, 15:00 - Klokotské hodinky, 15:30 - Tématická promluva (P. Vít Zatloukal), 16:30 - růženec, 17:00 - mše. 8. 7. neděle : 14. neděle v mezidobí, mše sv. v 10 hodin. 11. 7. středa: Svátek sv. Benedikta, opata, patrona Evropy, mše sv. v 17 hodin 12. 7. čtvrtek: čtvrtek 14. týdne v mezidobí, mše sv. v 17 hodin setkání maminek na Klokotech – začátek v 9:30 v Emauzích. 13. 7. pátek: pátek 14. týdne v mezidobí, Fatimský den, mše sv. v 17:00 s adorací a požehnáním. 14. 7. sobota: památka bl. Hroznaty, mučedníka, mše sv. v 17 hodin. 15. 7. neděle : 15. neděle v mezidobí, mše sv. v 10 hodin. 16. 7. pondělí: Panny Marie Karmelské, mše sv. v 17 hodin. 17. 7. úterý: bl. Česlava a Hyacinta, kněží, mše sv. v 17 hodin. 20. 7. pátek: sv. Markéty, panny a mučednice, mše sv. v 17 hodin. 22. 7. neděle : 16. neděle v mezidobí, mše sv. v 10 hodin. 25. 7. středa: svátek sv. Jakuba, apoštola, mše sv. v 17 hodin. 26. 7. čtvrtek: památka sv. Jáchyma a Anny, rodičů Panny Marie, mše v 17:00 setkání maminek na Klokotech – začátek v 9:30 v Emauzích. 27. 7. pátek: památka sv. Gorazda a druhů, mše sv. v 17 hodin. 29. 7. neděle: 17. neděle v mezidobí, mše sv. v 10 hodin. 31. 7. úterý: památka sv. Ignáce z Loyoly, kněze, mše sv. v 17 hodin. BOHOSLUŽBY: neděle: v 10 hodin, pondělí - sobota: v 17 hodin 1. 7. neděle: 3. 7. úterý:

Příležitost ke sv. smíření: kromě neděle, od 16:30 hodin, nebo po osobní domluvě

Římskokatolická farnost Tábor-Klokoty, Staroklokotská 1, Tábor, 390 03, tel: 381 232 584, e-mail: [email protected] Administrátor farnosti: P. Karl Zaiser, OMI, tel.: 731 402 860 Kněží na Klokokotech: P. Jiří Můčka, OMI, tel.: 731 402 862 P. Tomáš Vyhnálek, OMI, tel.: 736 604 430 Internetové stránky: http://www.sweb.cz/klokoty a http://www.oblati.cz