Velká Británie a Francie po roce 1848

Velká Británie a Francie po roce 1848 výukový materiál

Autor: Mgr. Roman Urbánek

GVH Hořovice

VY_32_INOVACE_DĚJ_17

Velká Británie


GVH Hořovice


Viktorie – královna Anglie a Irska (1837– 1901), císařovna indická (1876 – 1901)

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/79/Queen_victoria_throne_hi.jpg


GVH Hořovice


http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/ a/a1/Queen_Victoria_-Golden_Jubilee_3a_cropped.JPG/431px-Queen_Victoria_Golden_Jubilee_-3a_cropped.JPG


• „viktoriánská Anglie“ symbolem úspěšného období britských dějin (hospodářský rozkvět, politická velmoc s největší koloniální říší na světě) • konzervativní názory panovnice se odrazily nejvíce v životním stylu (literatura: upjatá a navenek mravná společnost)

GVH Hořovice


http://s0.geograph.org.uk/geophotos/03/16/87/3168749_8f9e4403.jpg


GVH Hořovice


Průmyslová velmoc:

http://upload.wikimedia. org/wikipedia/commons/ e/eb/Crystal_Palace_int erior.jpg

• jako v první zemi dovršena průmyslová revoluce (náskok před ostatními) • „dílna světa“ • 1851 – 1. (průmyslová) Světová výstava (demonstrace hospodářské a technické převahy) – Křišťálový palác v Hyde parku (viz na obr.) Autor: Mgr. Roman Urbánek

GVH Hořovice


• průmyslová centra (doly, hutě, textilky, loděnice): Londýn, Manchester, Birmingham atd. • industrializace Walesu a Skotska • nejvyšší životní úroveň díky rozvinutému průmyslu, přílivu zboží a drahých kovů z kolonií (na jejich úkor) • Londýnská City – světové finanční a obchodní centrum • silné námořní loďstvo zárukou nerušeného obchodu mezi koloniemi a mateřskou zemí • na konci 19. stol. noví konkurenti: USA, Německo


GVH Hořovice


Největší koloniální říše:

Zdroj: Augusta, P. a kol. (1997): Dějiny novověku, II. díl


GVH Hořovice


• systémem kolonií a dominií (= „bílé“ samosprávné osady: Austrálie a Nový Zéland, Kanada) kontroluje 1/5 povrchu světa • nejcennější: Britská Indie („perla impéria“, dovoz: bavlna, juta, obilí, čaj, káva, koření; vývoz: látky, průmyslové zboží - bránění rozvoji indického průmyslu) • nejstarší: Irsko – chudá zemědělská katolická země (hladomory - emigrace do USA), 1801 – úplné spojení s Velkou Británií (zrušení parlamentu i irské samosprávy) - nenávist vůči Angličanům (politikům,velkostatkářům) - násilný odboj


GVH Hořovice


Stabilní politický systém: • parlamentní demokracie bez výraznějších otřesů (poslední revoluce v polovině 17. stol.) i práv panovníka - skutečná moc v rukou bohaté aristokracie a buržoazie • převaha Dolní sněmovny nad Sněmovnou lordů • u moci (tvoří vládu) se střídají dvě strany: - liberálové (= whigové) - konzervativci (= toryové) • 1867 – hlasovací právo přiznáno každému daňovému poplatníkovi, tedy i dělníkům (více než 60 % Angličanů, ženy a nemajetní až do 1. světové války bez volebního práva) • na počátku 20. stol. silné odborové hnutí (Trade Unions) za zlepšení pracovních a Autor: Mgr. Roman Urbánek

GVH Hořovice


životních podmínek dělnictva - dělnická strana: Labour Party, za: všeobecné hlasovací právo, rozšíření sociálního zákonodárství (1914 – vstup do válečného kabinetu, marxismus u dělnictva bez většího ohlasu)


GVH Hořovice


A) Liberálové: • zástupci zájmů buržoazie a tzv. volných povolání • program: - svobodný rozvoj zemědělství, průmyslu a obchodu bez omezení (kapitalismus), bez ohledu na sociální dopady (sdružování dělníků do spolků – 1864 – v Londýně založeno s přispěním Karla Marxe Mezinárodní dělnické sdružení (tzv. První internacionála) - rovnost před zákonem bez ohledu na vyznání, či původ - odpor k násilné koloniální expanzi - vstřícnost vůči Irům (samospráva Irska neprosazena)


GVH Hořovice


William Gladstone

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/c ommons/3/37/1271754717_william-e.gladstone.jpg

• liberální vůdce a několikanásobný ministerský předseda Autor: Mgr. Roman Urbánek

GVH Hořovice


B) Konzervativci: • zástupci zájmů tradičních pozemkových vlastníků • program: - kritika bezbřehého liberalismu v hospodářství - po roce 1874 prosazují zlepšení sociálních podmínek nejchudších vrstev (vyspělé sociální zákonodárství) (max. týdenní pracovní doba – 56 hod., zlepšení bytových a hygienických podmínek – odstranění dělnických „slums“, výstavba vodovodů, kontrola nezávadnosti vody, či potravin, zdravotní péče, právo na stávku atd.) - posilování britské imperiální moci (např. ovládnutí Suezu, Kypru atd.) Autor: Mgr. Roman Urbánek

GVH Hořovice


- sympatie královny Viktorie (viz dobová karikatura)

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f2/Victoria_Disraeli_cartoon.jpg


GVH Hořovice


Benjamin Disraeli

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/c ommons/3/38/Benjamin_Disraeli_by_ W%26D_Downey,_c1878.jpg

• vůdce konzervativní strany a premiér Autor: Mgr. Roman Urbánek

GVH Hořovice


Francie


GVH Hořovice


Napoleon III.

• v letech 1848–1852 prezident, poté císař (do roku 1870) – tzv. „druhé císařství“

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/99/Franz_Xaver_Winterhalt er_Napoleon_III.jpg


GVH Hořovice


císařovna Evženie

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/ commons/8/83/Eug%C3%A9nie%3B _keizerin_der_Fransen_(2).jpg

• manželka Napoleona III.


GVH Hořovice


Bonapartismus: • 1852 – Ludvík Bonaparte se prohlásil císařem Napoleonem III. (schváleno plebiscitem – pro 97 %) • zpočátku absolutistická vláda, od 60. let přesun moci do rukou parlamentu, povolena činnost opozice, uvolněna svoboda slova a shromažďování – parlamentní monarchie http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/25/Disderi,_Adolphe_Eug%C3%A8ne_(1819-1890)__French_emperor_Napol%C3%A9on_III_and_his_wife_Eugenie_-_1865.jpg


GVH Hořovice


• oblibu u lidí si získal díky slavnému předkovi a i slibům: - zlepšení života lidí (omezení nezaměstnanosti – veřejné práce) - pořádek, stabilita a pevná vláda (v zájmu průmyslníků, obchodníků a bankéřů) – to vše za částečného zachování základních občanských práv - podpora hospodářského rozvoje (těžba uhlí, ocelářství – Lotrinsko, výstavba železnic, přístavů, kanálů atd.) - přestavba Paříže vzorem velkoměstského stavitelství (přímé a široké bulváry lemované parky a desítkami tisíc nových budov – nádraží, Autor: Mgr. Roman Urbánek

GVH Hořovice


tržnice, radnice, budova Opery atd.) + podpora umělců a vzdělanců („hlavním městem 19. stol.“ – udává tón světové módě) – nejlepší propagace císařství


GVH Hořovice


Alexandr Gustav Eiffel

• podle jeho návrhu postavena železná, 300 metrů vysoká vyhlídková věž (1889)

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/af/Caricature_Gustave_Eiffel.gif


GVH Hořovice


Výbojná zahraniční politika: • snaha napodobit slavného strýce, odvrátit pozornost od domácích problémů (zasahování do všech možných konfliktů – např. Čína, severní Itálie,Mexiko,Egypt) -1853 – účast v krymské válce na straně Turků proti Rusku -1859 – podpora Itálie ve válce s Rakouskem (1860 – odměnou zisk Savojska a Nizzy) - expedice do Sýrie, Egypta – 1869 – otevřen Suezský průplav (Ferdinand Lesseps) zhoršení vztahů s Velkou Británií a Itálií (francouzská ochrana papeže) – postupně v mezinárodní izolaci Autor: Mgr. Roman Urbánek

GVH Hořovice


- Čína – opiové války, zisk většiny Zadní Indie (Francouzská Indočína) – druhá největší koloniální říše (viz mapa) - 1861 – vojenská intervence v Mexiku (do zdejší občanské války), vznik mexického císařství v čele s Maxmiliánem Habsburským (1867 – krach, vítězství republikánů, zastřelení mexického císaře)


GVH Hořovice


Koloniální panství:

Zdroj: Augusta, P. a kol. (1997): Dějiny novověku, II. díl


GVH Hořovice


- 1870 – protest proti možnému usednutí zástupce pruských Hohenzollernů na uprázdněný španělský trůn – Bismarckova provokace (tzv. emžská depeše) přiměla Napoleona III. k vyhlášení války Prusku (pomoc od ostatních německých států jako napadenému členu Německého spolku) – červenec, ačkoliv na ní nebyla francouzská armáda připravena (Francie = agresor), nespokojenost uvnitř země chtěl Napoleon III. řešit vítězným střetnutím s vnějším nepřítelem • 1870 – porážka u Sedanu, část armády obklíčena v Métách – zajetím Napoleona III. (2.9. 1870) končí druhé císařství –


GVH Hořovice


v Paříži došlo k revoluci (4. 9.) a znovu vyhlášení republiky – pokračování ve válce s Němci, kteří pomalu obklíčili hlavní město (obrana Paříže) • obava vlády z další revoluce, po dalších německých vítězstvích – dojednána kapitulace s Němci • velmi tvrdé mírové podmínky: - ztráta Alsaska a větší části Lotrinska - válečné reparace ve výši 5 miliard franků splatné do 3 let (až do zaplacení přítomnost německých vojsk ve Francii)


GVH Hořovice


Pařížská komuna: • březen 1871 – povstání dělníků podporovaných národní gardou proti „vládě národní zrady“ (reakce na potupné podmínky kapitulace – dotčeno národní cítění Francouzů, revanšistické nálady ve veřejnosti – odplata po 1. světové válce, a zoufalou zásobovací situaci) v obklíčené Paříži (vláda přesídlila do Versailles) – zřízen revoluční výbor (fr. – commune): Pařížská komuna (vláda dělníků, drobných pařížských řemeslníků a části inteligence) – cíle komunardů nebyly jasné ani jednotné: navždy svrhnout moc buržoazie i místo kapitalismu zavést spravedlivější společenský systém (zavedení sociální rovnosti) Autor: Mgr. Roman Urbánek

GVH Hořovice


• komuny i v dalších městech: Lyon, Marseille, Toulouse aj. – poraženy (Paříž osamocena – bez podpory venkova) • většinu sociálních a demokratizačních opatření Komuna nestačila uvést v praxi: - zvýšení dělnických mezd, stanovení pevných cen základních potravin - předání dílen a továren do správy dělníků - omezení těžké práce žen - bezplatná lékařská péče - úprava nájemného pro nejchudší (stěhování chudiny do domů bohatých) - místo armády a policie dobrovolnické sbory Autor: Mgr. Roman Urbánek

GVH Hořovice


- volení státních úředníků aj. • útok vládních vojsk proti Paříži (s podporou Němců) • 21. – 28.5.: krvavé boje – Komuna poražena po 72 dnech trvání (na barikádách a v ulicích zahynulo na 30 000 komunardů, hromadné popravy, desítky tisíc lidí bylo uvězněno, nuceno uprchnout)


GVH Hořovice


Ernest Sonis Picchio - zeď komunardů na hřbitově Pẻre Lachaise

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/17/Darjou_-_P%C3%A8re_Lachaise__Mur_des_f%C3%A9d%C3%A9r%C3%A9s_01.jpg


GVH Hořovice


Třetí republika (1875-1940): • přihlásila se k odkazu Velké francouzské revoluce (hymnou Marseillaisa, státním svátkem 14. 7.) • 1875 – přijetí republikánské ústavy (silný prezident) zásluhou Leona Gambetty • pokračoval rozmach průmyslu (rychlé splacení reparací), budování koloniálního impéria (viz mapa) • nejdemokratičtější politický systém – volby na základě všeobecného hlasovacího práva pro muže • obnoveny občanské svobody, amnestie komunardům, bezplatné školní vzdělání, Autor: Mgr. Roman Urbánek

GVH Hořovice


odluka církve od státu atd. • 90. léta – Dreyfusova aféra (antisemitismus) • soupeření Francie a Německa osou evropské politiky až do 1. světové války • z mezinárodní izolace spojenectvím s carským Ruskem (financování jeho „opožděné“ industrializace) – základ pozdější Trojdohody (+ Velká Británie)


GVH Hořovice


Použitá literatura: • Augusta, P. a kol. (1997): Dějiny novověku, II. díl. SPL-Práce – Albra, Praha, 79 s. • Čapek, V. a kol. (1994): Dějepis. Novověk, III. díl (1848-1871). Práce-SPL, Praha, 53 s. • Hlavačka, M. (1997): Dějiny moderní doby, 1. díl (1870-1918). Fortuna, Praha, 62 s.


GVH Hořovice


Velká Británie a Francie po roce 1848

Recommend Documents