Vegetariánství v průběhu těhotenství a v dětském věku

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra výchovy ke zdraví

Vegetariánství v průběhu těhotenství a v dětském věku

DIPLOMOVÁ PRÁCE

Brno 2015

Vedoucí diplomové práce:

Vypracovala:

PhDr. Mgr. Jitka Reissmannová, Ph.D.

Bc. Kateřina Dufková

Anotace Diplomová práce s názvem ,,Vegetariánství v průběhu těhotenství a v dětském věku“ je zaměřena na alternativní stravovací návyky, složení vegetariánské stravy a možné výhody i rizika spojená s vegetariánskou stravou. Teoretická část je zaměřená na historii, rozdělení vegetariánství, důvody vedoucí k alternativnímu stravování, stravování žen vegetariánek v průběhu těhotenství a na vegetariánství u malých dětí. Praktická část je věnována krátkému šetření v rámci některých brněnských základních škol. Toto šetření je zaměřeno na poskytování vegetariánského jídla na těchto školách. Hlavní výzkumnou část tvoří rozhovory s pěti ženami stravujícími se alternativně v průběhu těhotenství.

Abstract Diploma thesis „Vegetarianism during pregnancy and in childhood“ is focusing on alternative dietary habits, structure of vegetarian diet and potential benefits and risks related to vegetarian diet. Theoretical part is focused on history, types of vegetarianism, the reasons for vegetarianism, eating habits of vegetarians during pregnancy and vegetarianism during childhood. Practical part is dedicated to short research in primary schools in Brno. This research is focused on providing vegetarian food in those schools. For the main research five women were interviewed about being a vegetarian during their pregnancy.

Klíčová slova Vegetariánství, alternativní stravování, veganství, těhotenství, výživa, výživa dětí, živiny, vitamíny, školní jídelny, rozhovor.

Keywords Vegetarianism, alternative eating, veganism, pragnancy, nutrition, nutrition for children, nutrients, vitamins, school canteens, interview.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně, s využitím pouze citovaných literárních pramenů, uvedených v seznamu literatury. Práce je v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Brno 2015

…..……………………. Bc. Kateřina Dufková

Na tomto místě bych ráda poděkovala paní PhDr. Mgr. Jitce Reissmannové, Ph.D. za odborné vedení a vstřícnost při zpracovávání práce. Ráda bych zde také poděkovala všem respondentkám, které mi věnovaly svůj čas a podělily se o své zkušenosti. V neposlední řadě bych chtěla poděkovat mojí rodině a blízkým za podporu a naději, kterou ve mě vkládali.

Obsah Úvod ............................................................................................................................. 7 I.

TEORETICKÁ ČÁST .......................................................................................... 9

1

Vegetariánství ....................................................................................................... 9

2

1.1

Historie vegetariánství ................................................................................... 9

1.2

Rozdělení vegetariánství ............................................................................. 10

1.3

Rozhodující faktory-důvody vegetariánství ................................................ 14

1.4

Zdravotní benefity vegetariánství ................................................................ 15

Těhotenství.......................................................................................................... 17 2.1

Jak dostat potřebné živiny v těhotenství z vegetariánské stravy ................. 17

2.2

Živiny a vitaminy v těhotenství ................................................................... 18

2.3

Možná zdravotní rizika vegetariánství pro těhotné a kojící ženy ................ 26

2.4

Vyjádření zahraničních dietetických organizací k vegetariánství v různých

fázích života ........................................................................................................... 27 3

Stravování dětí .................................................................................................... 29 3.1

Alternativní výživové směry a děti ............................................................. 29

3.2

Výživa malého vegetariána ......................................................................... 33

3.3

Pokrytí nutričních potřeb dítěte od 1 do 3 let .............................................. 34

3.4

Stravování dětí ve školách ve Švédku, Velké Británii a České republice ... 37 Empirická část ................................................................................................. 40

II. 4

Vlastní šetření ..................................................................................................... 40 4.1

Nabídka vegetariánských jídel v brněnských základních školách .............. 40

4.2

Cíle a metodologie výzkumného šetření ..................................................... 42

4.3

Záznamy rozhovorů ..................................................................................... 44

4.4

Analýza rozhovorů ...................................................................................... 58

Diskuze....................................................................................................................... 60

Závěr .......................................................................................................................... 62 Shrnutí ........................................................................................................................ 63 Summary .................................................................................................................... 63 Zdroje ......................................................................................................................... 65 Seznam tabulek .......................................................................................................... 68 Seznam obrázků ......................................................................................................... 69 Seznam příloh............................................................................................................. 69

Úvod Výživa a životní styl je v dnešní moderní společnosti velmi diskutované téma. Laická i odborná veřejnost se zaobírá nejrůznějšími výživovými směry, dietami a tím, jaké stravovací návyky jsou vlastně ty nejlepší a nejzdravější. Pozornost se stáčí k jednotlivým složkám výživy a k výživovým hodnotám jednotlivých potravin. Lidé dnes mají mnohem snadnější přístup k alternativním potravinám, než měli dříve a to zajisté dává možnost i více prostoru k tomu, začít se stravovat alternativně (vegetariánsky, vegansky, atd.). Dle statistik počet lidí stravujících se vegetariánsky či vegansky stále stoupá. Například v Německu se dle výzkumu institutu Allensbacher Institut für Demoskopie počet vegetariánů v současné době odhaduje na 7 milionů, z toho se zhruba 700 000 lidí stravuje vegansky. Z toho vyplývá, že v Německu nejí maso patnáctkrát více lidí nežli před dvaceti lety. Část se zříká mléčných výrobků a vajec, nebo dokonce všech potravin živočišného původu. Každým dnem jich podle zpráv vegetariánského svazu Vegetarierbund přibývá 2 000 (Bio-info [online], 2013). V České republice se počet vegetariánů odhaduje na 1-2% (100 000-200 000 lidí) (Česká společnost pro výživu a vegetariánství [online], 2014). V souvislosti s vegetariánstvím se také vedou četné diskuze o jeho vlivu na lidské zdraví, zda je pro člověka vegetariánská strava zdravá a jaká s sebou případně nese zdravotní rizika. Tato práce je zaměřena na alternativní stravování obecně ale zejména na to, zdali je vhodná vegetariánská (veganská) strava pro těhotné ženy, případně malé děti. Toto téma není v naší zemi příliš rozšířené. Důvodem může být i to, že většina lidí stále předpokládá, že vegetariánsky se stravující žena v případě těhotenství automaticky přejde na stravu zahrnující maso a živočišné produkty. Zdali je nezbytné maso konzumovat i v průběhu těhotenství je též jednou z otázek, na kterou se autorka pokusila v práci odpovědět. Teoretická část práce je rozdělena do tří kapitol, které se zaměřují na vegetariánství jako takové (historie, rozdělení, motivace proč být vegetariánem atd.), vegetariánství v době těhotenství (strava, důležité živiny, výhody a rizika) a na vegetariánské stravování dětí. V praktické části práce jsou uvedeny rozhovory s matkami vegetariánkami i nevegetariánkami a je zde také uveden seznam vybraných brněnských základních škol, kde mají žáci možnost stravovat se vegetariánsky.

7

Jelikož jsem vegetariánka, je mi toto téma velmi blízké. Jako žena si též kladu otázky, týkající se výživy v těhotenství. Je vegetariánské stravování v průběhu těhotenství nebezpečné? A pokud ano, tak jakým způsobem může matku či dítě ohrozit? Je tato obava opravdu podložená, nebo se jedná pouze o stereotypy a předsudky, které má naše společnost vůči alternativnímu stravování?

8

I. TEORETICKÁ ČÁST 1 Vegetariánství Tato kapitola je zaměřená především na definici různých alternativních stravovacích směrů a jejich rozdělení. Jsou zde také uvedené nejčastější důvody proč se lidí rozhodnou být vegetariány. V kapitole ,,Rozhodující faktory“ jsou uvedené nejen známé argumenty jako např. etická stránka nebo náboženství, ale jsou zde blíže rozepsány i další, méně zmiňované argumenty, týkající se ekonomické stránky vegetariánství či ekologického dopadu chovu hospodářských zvířat na životní prostředí.

1.1 Historie vegetariánství Strava bohatá na ovoce, obiloviny a zeleninu, jak ji nyní doporučuje Evropské společenství (v rámci prevenci rakoviny a jiných degenerativních onemocnění), je právě původní stravou člověka. Některé záznamy o stravování lidí v minulosti nasvědčují tomu, že vegetariánství bylo dříve naprosto běžnou a častou záležitosti jak z ekonomických důvodů, tak z náboženských. Na čistě rostlinnou stravu odkazují i některé úryvky v Bibli (Roger, 1995). Zmínky o vegetariánství můžeme dohledat již od počátku zaznamenávání času. Po celou historii lidstva bylo vegetariánství součástí mnoha kultur napříč světem. Mnoho významných historických osobností bylo vegetariány, i když bylo jejich rozhodnutí opakem diktátu vládnoucí třídy. Za prvního významného propagátora vegetariánství na západě je zřejmě považován Pythagoras, který si koncept vegetariánského stravování přinesl z Východu (Melina, Davis, 2003). Některé národy, jako například mnozí Indové, žijí vegetariánsky odpradávna, což je nejlepší důkaz toho, že na vegetariánské stravě lze trvale žít. Dodnes je tento druh stravy v převaze u mnoha národů Asie, Afriky, či Jižní Ameriky. Zmínky o vegetariánské stravě najdeme také v křesťanské a židovské tradici, kde najdeme mnoho odkazů na bezmasou výživu (Etické vegetariánství [online], 2014).

9

Hinduismus Hinduismus má ze všech náboženství pravděpodobně nejdelší tradici a mezi jeho věřícími najdeme nejvíce nábožensky motivovaných vegetariánů. Základem indické kultury jsou již po tisíciletí etické ideály nenásilí a respektování všech živých tvorů (Risi, 2006). I tak není dnešní Indie převážně vegetariánská, jak by se mohlo na první pohled zdát. Pouze jedna čtvrtina obyvatel dodržuje zákaz konzumace masa (HKS [online], 2014). Přesto však Indie patří mezi významnou kulturu se silnou vegetariánskou tradicí. Většina hinduistů jí lakto-ovo-vegetariánskou stravu. Tyto stravovací návyky jsou spojeny především s náboženským přesvědčením a zásadou neubližovat živým tvorům. V Indii se vegetariánské potraviny konzumují již po mnoha generací. Z tohoto pohledu je tamní kuchyně velmi vyspělá a výrazně ovlivnila vaření západních vegetariánů. Indická kuchyně je výrazně založena na rýži a bramborách, chlebových plackách, na čočce a cizrně, pestré škále zeleniny, bylinek a koření. Mléčné výrobky se používají jako součást omáček a jogurtů. Čerstvé ovoce se také objevuje, ale obecně jen v malém množství. Vzhledem k tomu, že hinduisté dávají přednost vegetariánské stravě, zaměřily se ně mnohé studie o výživě. V některých studiích bylo například zjištěno, že se u batolat v Indii může objevit růstová retardace, a to pravděpodobně v důsledku chudoby a střevních onemocnění. Pokud se však lidé indického původu odstěhují do vyspělejších zemí, kde budou i nadále dodržovat své vegetariánské zásady ale navýší příjem mléčných produktů, potom má dopad vegetariánské stravy na růst výrazně menší dopad. Stejná studie též poznamenává, že hinduistické vegetariánky mají o něco kratší těhotenství a jejich děti mývají o něco nižší porodní váhu (o 190 až 240g), a to zřejmě v souvislosti s nižším příjmem kalorií a určitých živin jako je železo, kyselina listová a vitamin B12 (Yntema, 2004).

1.2 Rozdělení vegetariánství Vegetarián je popisován jako člověk, který nejí maso (drůbeží ani rybí). Dva nejběžnější typy vegetariánů jsou lakto-ovo-vegetariáni a vegani (Melina, Davis, 2003). Zřeknutí se jedení masa (i drůbežího a rybího) je jen prvním stupněm na vegetariánském žebříčku. Vegetariánství zahrnuje celou škálu různých diet. Někteří vegetariáni jedí ořechy, obiloviny, semena, mléko, sýry, smetanu a máslo jako doplněk s ovoci a zelenině. Někteří ale nejedí vejce. Toto rozhodnutí může být

10

ovlivněno například přesvědčením, že vejce pocházejí od trápených slepic, nebo tím, že považují vejce za počáteční stádium masa (Kapleau ,1992). Vegetariánství Nejčastěji jde o lakto-ovo-vegetariánství, které kromě rostlinných potravin připouští také konzumaci vajec a mléčných produktů. Myšlenka bezmasé stravy sahá hluboko do historie a většinou zahrnuje hlediska náboženská, filosofická, etická, ekologická, nebo zdravotní (viz. Rozhodující faktory). Vegetariánství však neznamená pouze vynechat jen maso a salámy a konzumovat ve velké míře hranolky, sladké buchty, housky se sýrem atd. Musí též zahrnovat dostatek ovoce a zeleniny (Illková, 2009). Další formou vegetariánství je takzvané lakto-vegetariánství, kdy z živočišných potravin konzumují lakto-vegetariáni pouze mléko a mléčné výrobky (Kunová, 2004). Vegetariánství je nejrozšířenějším alternativním stylem výživy - v ČR tvoří asi 2% populace, v Evropě obecně 2-10% (Illková, 2009). Veganství Vegani do svého jídelníčku nezařazují mléčné produkty, vejce a jiné potraviny živočišného původu. Důvodem tohoto rozhodnutí je přesvědčení o tom, že vykořisťování zvířat, které tyto produkty poskytují, není menší nebo zanedbatelnější, než vykořisťování zvířat, poskytujících maso. Veganství je oproti jiným formám vegetariánství mnohem více životním stylem nežli pouze alternativním stravovacím směrem. Svědčí o tom i fakt, že většina veganů odmítá nosit nebo používat cokoliv, co vyžaduje zabití zvířete (jako například kožešiny, kožené boty atd.). S tímto faktem souvisí i nepoužívání kosmetiky testované na zvířatech (Kapleau, 1992). Vitariánství Dalším z alternativních výživových směrů je vitariánství. Je to výživový směr založený na přijímání jen syrové stravy. Vitariáni tedy konzumují pouze stravu, která neprošla tepelnou úpravou (zahřátí nad 45°C) (Raw super bio food [online], 2013). Spočívá tedy hlavně v konzumaci čerstvého ovoce, zeleniny, ořechů, semínek, klíčeného obilí, luštěnin, případně i tepelně nezpracovaného mléka a výrobků z něho (teoreticky přichází v úvahu i konzumace syrového masa a vajec, ale většina vitariánů vyznává lakto-ovo-vegatariánství, nebo veganství) (Illková, 2009).

11

Vitariánská strava bývá též označována jako raw food (Raw super bio food [online] , 2013). Freeganství Jak již bylo zmíněno, alternativní stravovací návyky mohou, a často souvisejí s celkovým životním stylem a přesvědčením jednotlivce. Patří sem například politické a náboženské přesvědčení, nebo sociální cítění. Specifickou skupinou lidí, kteří své stravovací návyky podřizují právě těmto aspektům, jsou freegani. Freegani jsou lidé, kteří se rozhodli bojkotovat systém, ve kterém vzniká přebytek, a oproti tomu jsou země, kde lidé hladovějí, nebo umírají na nemoci zapříčiněné chudobou. Freegani jsou většinou také vegani, jídlo získávají nejen z popelnic, ale hlavně z kontejnerů u supermarketů a obchodů, kam se vyhazuje zboží s prošlou spotřební lhůtou, ale také zboží nezávadné. Tito lidé nejsou žebráci, nebo osoby bez domova, freegani protestují proti plýtvání a konzumnímu způsobu života. Je to odlišný politický, sociální a životní styl (Wikipedie [online], 2014). Makrobiotika Makrobiotika není jen výživovým stylem, ale i celkovým přístupen k životu (podobně jako u veganství). Lidé stravující se dle pravidel makrobiotiky mají celkově střídmější přístup. Stejně jako vegetariánství má několik stupňů, z nichž ten nejpřísnější povoluje konzumaci pouze obilné stravy. Mírnější formy povolují zeleninu, ale sladké pokrmy a ovoce by se jíst neměly (Kunová, 2004). Mezi alternativní výživové směry patří i směry poněkud extrémní. Pro příklad jmenuji frutariánství. Frutariáni konzumují jen syrové ovoce, které samo spadlo ze stromu na zem (ovoce netrhají). Vycházejí z představy, že by trhání ovoce mohlo bolet a že rostliny mají také city. V tomto případě je mnohem komplikovanější zajistit veškeré živiny, které tělo ke svému fungování potřebuje.

12

V ČR se podle agentury StemMark stravuje okolo 2% obyvatelstva, tedy asi 200 000 osob vegetariánsky. Zastoupení vegetariánů v ostatních zemích je znázorněno v tabulce (Vegetariáni [online], 2015): Zastoupení vegetariánů Švýcarsko 9% Velká Británie 9 % Německo 8% Švédsko 6-7 % Irsko 6% Nizozemsko 4-5 % Rakousko 3-4 % Norsko 2-4 % Itálie 2-3 % Španělsko 2% Belgie 2% 1-2 % ČR Francie 1-2 % Polsko <1 % USA 4% Indie 15-20 % Země

Pro shrnutí a přehlednost výše zmíněných alternativních výživových jsem se rozhodla vytvořit stručnou tabulku: Tabulka 1: Alternativní výživové směry

Typ stravování

Popis

Lakto-

Z jídelníčku je vyřazeno maso a vejce. Konzumace mléčných

vegetariánství

výrobků.

Lakto-ovo-

Z jídelníčku je vyřazeno maso. Konzumace mléčných výrobků i

vegetariánství

vajec.

Veganství

Čistě rostlinná strava bez obsahu jakýchkoliv živočišných produktů.

Vitariánství

Čistě rostlinná strava bez tepelné úpravy (do 45°C).

Freeganství

Založeno na získávání obživy, ale i jiných věcí (oblečení, domácí spotřebiče) pouze z popelnic a kontejnerů. 13

1.3 Rozhodující faktory-důvody vegetariánství Existuje mnoho důvodů a faktorů, proč se lidé rozhodnou pro nějakou z variant vegetariánského stravování. Melinová a Davisová (2003) uvádějí čtyři základní a nejčastější důvody, které uvádí lidé jako motivaci k vegetariánskému stravování: 

Podpora zdraví nebo uzdravení - zdraví je nejčastěji citovaný důvod, proč se lidé rozhodli být vegetariány. Někteří lidí věří, že vegetariánská strava není jen zdravá, ale může působit jako prevence proti některých chronickým onemocněním. Potencionální zdravotní výhody vegetariánské stravy může být například menší výskyt obezity, snížené riziko chronických onemocnění (u vegetariánů se vyskytuje méně srdečních onemocnění, hypertenze, cukrovky 2. typu, a určitých typů rakoviny), delší život (vegetariáni žijí odhadem o 7 až 9 let déle než nevegetariáni), snížené riziko onemocnění, která se přenášejí z potravin (riziko nakažení Escherichia coli 0157:H7, salmonelou, listerií a dalšími patogeny je pro vegetariána podstatně menší), nižší příjem látek které znečišťují prostředí. Příjmy živin se také více blíží současným výživovým doporučeným dávkám (Melina, Davis, 2003).



Prosazování úcty k životu - pro velkou část lidí je vegetariánství vyjádření nesouhlasu s násilím a krutostí páchané na zvířatech. Pro mnoho vegetariánů jsou stěžejní následující faktory: potravinová zvířata jsou většinou chována v nehumánních podmínkách, jsou přepravována k porážce v extrémní podmínkách (bez vody a potravy, ve stísněných podmínkách které mohou způsobit i smrt zvířete), potravinová zvířata jsou zabíjena nehumánním způsobem, práva zvířat (Melina, Davis, 2003).



Ochrana životního prostřední - lidé vycházejí z faktu, že chov hospodářských zvířat má neblahý vliv na životní prostředí. Vegetariánství může například přispívat k ochraně vodních zdrojů (chov hospodářských zvířat spotřebuje velké množství vody), pomáhá předcházet znečištění vod (zvířata produkují velké množství mrvy, tento druh odpadu se nezpracovává v kanalizačních systémech nebo v čističkách odpadních vod a velmi často končí v řekách, kde devastuje rybí populaci), pomáhá chránit některé ekosystémy planety (deštné lesy bývají káceny kvůli získávání vhodné půdy pro chov levného hovězího 14

dobytka a tím přicházejí další živočišné druhy o své přirozené prostředí), poskytuje účinnou ochranu proti desertifikaci (nadměrné spásání je považováno za hlavní příčinu úbytku orné půdy), může pomáhat chránit proti radikálním změnám životního prostředí (intenzivní chov dobytka je jedním z ovlivňujících faktorů globálního oteplování a to především kvůli vypouštění velkého množství plynů, které ho způsobují), snižuje spotřebu ubývajících zdrojů země (odhaduje se, že kdyby všichni lidé využívali pro výrobu své potravy tolik zdrojů jako průměrný Američan, museli bychom mít k uživení současné populace tři planety Země) (Melina, Davis, 2003). 

Obhajoba náboženských nebo filosofických principů-někteří lidé se pro vegetariánskou stravu (nebo částečně vegetariánskou) rozhodnou kvůli náboženskému či filosofickému hnutí. Hlavní světová náboženství, která propagují vegetariánskou nebo veganskou stravu jsou například buddhismus, taoismus, hinduismus a Církev adventistů sedmého dne. Východní náboženství zakládají volbu stravy na soucitu se všemi živými tvory. Adventisté sedmého dne propagují vegetariánství čistě na základu přínosu pro zdraví (Melina, Davis, 2003).

1.4 Zdravotní benefity vegetariánství Velká část vegetariánů patří mezi zdravou skupinu obyvatel. Míra úmrtnosti zapříčiněná chronickými nemocemi je u vegetariánů téměř poloviční než u většiny populace. Některé výhody se přisuzují faktorům životního stylu nesouvisejícím se stravou. Jen málo vegetariánů kouří, nebo ve velké míře konzumuje alkohol. Velké procento vegetariánů je také fyzicky aktivní. Vědecké studie poukazují na to, že vegetariáni bývají štíhlejší než zbytek populace. Celkově jsou vegetariáni o 5% štíhlejší než nevegetariáni a vegani jsou o 5% štíhlejší než lakto-ovo-vegetariáni. Tento zdánlivě nepatrný rozdíl vede k významným rozdílům ve výskytu obezity. Míra obezity u nevegetariánů je přibližně dvojnásobná než u vegetariánů. Výzkumy předpokládají, že tyto výsledky pramení z celkově nižšího příjmu kalorií, z nižšího příjmu živočišných tuků a z vyššího příjmu zeleniny a vlákniny. Dobře sestavená a vyvážená vegetariánská strava může být též účinnou ochrannou proti srdečním onemocněním. Vědecké studie také dokázaly, že lidé stravující se vegetariánsky se 15

dožívají vyššího věku než zbytek populace (muži se v průměru dožívají o 9 let déle, ženy o 6,6 let déle) (Melina, Davis, 2003).

16

2 Těhotenství Vegetariánství je stále více diskutované téma. Existuje mnoho názorů a pohledů na to, či je správné maso či veškeré živočišné produkty ze stravy kompletně vyloučit. Jsou lidé, kteří přijali vegetariánství jako svůj smysl života a všechny jeho aspekty vidí jako přínos nejen pro své zdraví, ale také pro společnost a planetu obecně. V naší zemi není vegetariánství prozatím tak běžné jako například v Německu, Velké Británii, Švédsku atd. O to více se mezi nekonvenční řadí ženy vegetariánky, které se rozhodly své stravovací standardy dodržovat i v průběhu těhotenství. Jaké jsou nejdůležitější živiny v těhotenství, jaká je jejich denní doporučená dávka a jaká mohou být rizika vegetariánství v průběhu těhotenství je popsáno v následující kapitole.

2.1 Jak dostat potřebné živiny v těhotenství z vegetariánské stravy Elizabeth Somer (dietoložka a autorka průvodce zdravé výživy v průběhu těhotenství) říká, že mnoho žen stravujících se vegetariánský má obavy, zdali jim poskytne vegetariánská strava dostatek bílkovin i v průběhu těhotenství. Somer tvrdí, že lze snadno naplnit potřebu bílkovin v těhotenství pitím kravského, nebo sójového mléka. Dalším zdrojem proteinů mohou být například celozrnné obiloviny, fazole, sýry, tofu a jogurty. Při získávání omega-3 mastných kyselin mohou nastat větší obavy (hrají významnou roli při vývoji mozku a zraku dítěte). Jejich získávání z vegetariánské nebo čistě rostlinné stravy nemusí být tak jednoduché jako získávání například železa, zinku, kyseliny listové, vitaminu B12, vitaminu D a vápníku (Baby centre: Expert advice [online], 2015). Potřeba živin v těhotenství prudce stoupne, ale potřeba kalorií se zvýší jen o něco málo. Není zde příliš prostoru pro nezdravou stravu s nízkou nutriční hodnotou. Potřeba zdravých potravin je velká a je zapotřebí se orientovat dle vegetariánské potravinové pyramidy (Melina, Davis, 2003). Ne všichni vegetariáni se však stravují správně a věří mýtu, který tvrdí, že vegetariáni mohou jíst jakoukoliv kombinaci rostlinných potravin a budou mít stále dostatek bílkovin. Není těžké přijímat dostatek bílkovin z čistě rostlinné stravy, ale nemusí tomu tak být vždy. Vždy záleží na celkovém příjmu kalorií a skladbě jídelníčku. Pokud chtějí vegetariáni pokrýt

17

potřebnou denní dávku bílkovin, musejí hojně konzumovat luštěniny, sójové výrobky, ořechy a semena (Melina, Davis, 2003).

Obrázek 1:Vegetariánská pyramida (Bezmasa kvalitně [online], 2009)

2.2 Živiny a vitaminy v těhotenství V dřívějších dobách žena po otěhotnění nijak výrazně neměnila svůj životní styl. Předpokládalo se, že zdraví dítěte záleží především na štěstí a že placenta je dostatečnou ochranou proti všem nebezpečným látkám. Dnes mají lidé dostatek vzdělání o těhotenství a výživě a počet výzkumů v této oblasti stále narůstá. Přes všechny diagnostické testy a dostupné prvotřídní vybavení zůstává dobrá výživa nejdůležitějším faktorem zdravého startu do života (Swinney, Anderson, 2011). Bílkoviny Doporučená denní dávka bílkovin v době těhotenství: 60gramů/den (Yntem, 2004). Příjem bílkovin v době těhotenství musí stoupnout o 15-20%. Bílkoviny jsou nezbytné pro růst plodu a placenty, pro rozšiřování matčiny dělohy, zvětšení prsů a zvyšování množství krve (Yntem, 2004). Při nízkém přísunu bílkovin do organismu dochází ke zpomalení růstu, anemii, poruchám duševního i tělesného vývoje, snížení odolnosti k infekcím. Mezi bílkoviny s nejvyšší biologickou hodnotou patří 18

bílkoviny živočišného původu, které jsou obsaženy v mase, rybách, vejcích a mléčných výrobcích. Naopak rostlinné bílkoviny jsou méně bohaté na esenciální aminokyseliny a esenciální mastné kyseliny. Při konzumaci čistě rostlinné stravy je vhodná kombinace sójových bílkovin s bílkovinami obilovin, protože nedostatky ve složení aminokyselin obou typů potravin se potom kompenzují (Hronek, 2004). Zvýšenou potřebu bílkovin lze lehce zvládnout snadno přidáním mléka do jídelníčku (až 3 šálky denně). Mléko dodává ženě vysoce kvalitní mléčnou bílkovinu a potřebný vápník. Pro svou výbornou stravitelnost jsou také vhodné kysané mléčné výrobky, jako jsou jogurty, acidofilní mléko atd. (Nevoral, 2003). Doplňkové proteiny Dle Nevorala (2003) je vhodné při vegetariánské stravě v těhotenství kombinovat sójové bílkoviny s bílkovinami obilovin aby tak žena dostávala komplexní a plnohodnotnou dávku všech bílkovin. Podle publikace B. Swinney (2011) existuje mýtus o doplňkových bílkovinách. Vegetariáni dostávají doporučení o konzumaci tradičních luštěnin současně s celozrnnými výrobky, nebo celozrnné a mléčné výrobky nebo současně ořechy a celozrnné výrobky, aby měli ve stravě komplexní proteiny. V současné době však převládá názor, že pokud jí vegetarián rozmanitou stravu s dostatkem kalorií, bude mít i dostatek aminokyselin. Podle názoru americké dietetické asociace (American Dietetic Association) na vegetariánskou stravu platí: ,,Rostlinné zdroje proteinů samy o sobě dodávají odpovídající množství esenciálních aminokyselin, jestliže strava obsahuje rozmanité druhy potravin s dostatečnou energetickou hodnotou. Výzkumy ukazují, že není nutné současně konzumovat i doplňkové proteiny“ (Swinney, Anderson, s. 113, 2011). Tabulka 2: Obsah bílkovin v jedlém podílu potravin (živočišné zdroje) dle Hronka, 2004:

Potravina (100g)

Obsah bílkovin (g)

Tvrdy sýr Eidam (45% tuku v sušině)

26,0

Kuřecí řízky

23,3

Niva (50% tuku v sušině)

20,7

Hovězí maso zadní

19,2

Vejce slepičí

12,5

19

Tabulka 3: Obsah bílkovin v jedlém podílu potravin (rostlinné zdroje) dle Hronka, 2004:

Potravina (100g)

Obsah bílkovin (g)

Sója

43,8

Čočka

26,9

Fazole

23,5

Mák

18,7

Hladká pšeničná mouka

11,3

Vitamin B12 Doporučená denní dávka B12 v době těhotenství: 2,6 mikrogramu/den (Yntem, 2004). Vitamin B12 vzniká v přírodě činností mikroorganismů, proto není přítomen v rostlinách. U býložravců vzniká vitamin B12 v trávicím ústrojí činností mikroorganismů a ukládá se pak v játrech, která jsou důležitým zdrojem tohoto vitaminu pro člověka. Nedostatek vitaminu B12 se nejvíce projevuje u těhotných žen a u vegetariánů (Hronek, 2004). Vitamin B 12 je obsažen pouze v živočišných výrobcích a obohacených cereáliích. Ženy vegetariánky by si měly v průběhu těhotenství a kojení zajistit dostatečné zdroje tohoto vitaminu. Zavádějící může být i množství vitaminu B12 například v tempehu. Potraviny jako je například tempeh jsou údajně dobrými zdroji vitaminu B12. Ve skutečnosti jsou ale tyto zdroje nespolehlivé. Příbalové letáky uvádějí celkový obsah tohoto vitaminu, avšak část tohoto obsahu je v podobě, která je pro člověka nevyužitelná. V případě, že žena v těhotenství nekonzumuje žádné potraviny živočišného původu, bude pravděpodobně potřebovat vitaminový doplněk (Swinney, Anderson, 2011).

20

Tabulka 4: Obsah vitaminu B12 v potravinách dle Hronka, 2004:

Potravina (100g)

Obsah vitaminu B12 (μg)

Játra hovězí

50,0

Játra vepřová

30,0

Ledviny hovězí

25,0

Sardinky v oleji

10,0

Srdce

10,0

Sleď

10,0

Makrela

5,0

Maso vepřové

2,0

Tvrdý sýr

2,0

Celá čerstvá vejce

0,7

Plnotučné kravské mléko

0,3

Odstředěné mléko

0,3

Mateřské mléko

0,1

Tabulka 5: Obsah vitaminu B12 v mikrogramech ve 100 g potravin dle Rogera, 1999:

Řasy

150 jen analog vitamínu B12

Pivní kvasnice

0,5 jen analog vitamínu B12

Pivo

0,4 jen analog vitamínu B12

Květák

Stopově

Pšeničné klíčky

Stopově

Býčí játra

100

Jehněčí maso

2,9

Vejce

2,8

Býčí maso

2,2

Tuňák (konzerva)

2

Sýr

2

Sleď

1,5

Jogurt

1,2

Kuře

0,5

Tvaroh

0,5

Mléko

0,45

21

Vitamin D Doporučená denní dávka v době těhotenství: 5 mikrogramů/den (Yntem, 2004). Vitamin D ovlivňuje růst plodu v období těhotenství a laktaci u ženy (Hronek, 2004). Je také nezbytný pro správný vývoj kostry dítěte. V případě jeho nedostatku mohou u plodu vzniknout kosterní vady, jako je křivice, a to i v případě, že matka žádné potíže nemá (Yntem, 2004). Velmi důležitou roli hraje vitamin D při regulaci hladiny vápníku v krvi. Vitamin D také ovlivňuje dělení buněk způsobem, který lidské tělo chrání před rakovinou (Melina, Davis, 2003). Převážná část vitaminu D, který cirkuluje v naší krvi, je syntetizována v naší vlastní kůži. Jestliže vystavujeme svou kůži slunci, třeba i po krátkou dobu, nemusíme být už závislí na přijmu vitaminu D potravou (Roger, 1995). Kožní buňky začnou vitamin D produkovat bezprostředně potom, co je lidská kůže vystavena slunečnímu záření. Vitamin se také přidává do některých potravin jako je například mléko, müsli, margarín atd. (Melina, Davis, 2003). Železo Doporučená denní dávka železa v době těhotenství: 30 miligramů/den (Yntem. 2004). Ačkoliv je příjem železa u vegetariánek a nevegetariánek téměř stejný, druh železa, který mají ve stravě vegetariánky, není stejný jako druh, jež lidské tělo dobře absorbuje za masa. I když výskyt anémie není dnes mezi vegetariány o nic běžnější než mezi lidmi, kteří maso konzumují, může se u žen v těhotenství, v důsledku vysoké spotřeby železa, objevit (Swinney, Anderson, 2011). Co se týče obsahu železa v potravinách, z masa je ho nejvíc v játrech (kolem 10 miligramů na 100 g), na srovnatelných hodnotách (ale s menší vstřebatelností) je z rostlinných zdrojů například sójová mouka, pšeničné klíčky, sezamová semínka a o něco méně (kolem sedmi miligramů) ho pak obsahují třeba slunečnicová semínka, ovesné vločky nebo bílé fazole. Extrémně vysoký obsah železa (kolem 53 miligramů) pak mají mořské řasy - pro srovnání například v hovězím mase je železa kolem 3 miligramů, v kuřecím a vepřovém (s výjimkou jater) pak jen kolem jednoho miligramu. Poměrně vysoký obsah železa má i tofu, dále pak různé druhy ořechů - například kešu ho

22

obsahuje kolem 6 miligramů, lískové ořechy cca 5 mg a mandle necelé čtyři miligramy (Vegan fighter [online], 2014). Tabulka 6: Obsah železa v potravinách dle Hronka, 2004:

Potravina (100g)

Obsah železa (mg)

Vepřová játra

22,1

Drůbeží játra

7,4

Slávky jedlé

5,2

Krocaní maso

3,1

Vepřová kýta

3,0

Pečené kuře

1,8

Proso

9,0

Pšeničné klíčky

8,1

Tvaroh (10% tuku v sušině)

5,0

Špenát (mražený)

4,2

Tavený sýr (60% tuku v sušině)

1,2

Kyselina listová Doporučená denní kyseliny listové v době těhotenství: 600 mikrogramů/den (Výživa pro budoucnost [online], 2015). Při nedostatku kyseliny listové jsou častější samovolné potraty, předčasné porody. Ve velmi závažných případech může při nedostatku docházet např. k těžkým vývojovým vadám centrálního nervového systému dítěte. Protože většina žen má spíše nedostatek kyseliny listové, doporučuje se, aby ženy v produktivním věku s možností otěhotnění konzumovaly hodně listové zeleniny, luštěnin, pomerančové šťávy, sóji, obilných klíčků atd. (Nevoral, 2003). Tabulka 7: Obsah kyseliny listové v listové zelenině dle Kopce, 2010:

Zelenina (1kg)

Obsah kyseliny listové (mg)

Špenát

1,90

Řapíkatý celer

0,76

Řeřicha zahradní

0,60

Ledový salát

0,53 23

Omega -3 mastné kyseliny V celé skupině polynenasycených tuků existují dvě důležité podskupiny mastných kyselin omega-3 a omega-6. Lidské tělo nedokáže tyto omega-3 MK a omega-6 MK vyrábět, proto je musíme přijmout z potravy – jsou pro nás nezbytnou neboli esenciální živinou. Abychom byli zdraví, měli bychom omega-3 a omega-6 MK přijímat i ve správném poměru – omega-6 MK má být nejvýše 5x větší množství než omega-3 MK. Proto je důležité vybírat si oleje a na olej bohaté potraviny i podle poměru omega MK v nich obsažených. K nejvýznamnějším omega-3 MK pro naše zdraví patří například kyselina dokosahexaenová (DHA) (Víš co jíš [online], 2014). Rostlinné oleje obsahují mnoho omega-6 mastných kyselin a většina Evropanů jich získává ve své potravě dostatečné množství, avšak mastných kyselin omega-3 je v této běžné potravě nedostatek. Ve větším množství se nalézají v rybách, korýších, tofu, mandlích, vlašských ořechách, dále pak v některých rostlinných olejích, např. z lněného semene, nebo bezerukové řepky. Omega-3 mastné kyseliny příznivě ovlivňují průběh kardiovaskulárních chorob. Existuje domněnka, že zabraňují degeneraci žluté skvrny v oku, což je běžný důvod oslepnutí. Mají rovněž příznivý účinek na zmírňování některých depresivních poruch. V rámci výzkumu je dále studován vliv omega-3 kyselin na imunitní systém a jejich pozitivní účinek na revmatickou arthritidu, astma, lupenku, ledvinové poruchy a rakovinu (EUFIC [online], 2015).

24

Tabulka 8: Obsah omega-3 kyselin v rybách a korýších v gramech na 100 g potraviny dle Zima [online], 2012:

losos, tepelně upravený, uzený

1,8

ančovička, konzervovaná v oleji,

1,7

sardinka s kostmi, konzervovaná v přetlaku

1,4

nakládaný atlantický sleď

1,2

atlantická makrela tepelně upravená, uzená

1,0

pstruh duhový, tepelně upravený, uzený

1,0

mečoun obecný, tepelně upravený, uzený

0,7

tuňák bílý konzervovaný ve vodě

0,7

Platýsy ryby (platýs, kambala, solea), tepelně upravené

0,4

atlantický halibut, tepelně upravený, uzený

0,4

treska skvrnitá

0,2

treska obecná

0,1

ústřice divoká, tepelně upravená, uzená

0,5

Tabulka 9: Obsah nenasycených mastných kyselin v potravinách dle Zima [online], 2012:

1 polévková lžíce oleje (15g) obsahuje:

omega-3

omega-6

Lněný olej

6,6

1,6

Olivový olej

0,13

1,2

Slunečnicový olej

0,2

1,5

Řepkový olej

1,5

3,5

Ořechový olej

1,4

7,6

Sójový olej

1

7

Semínka - 2 polev. lžíce (20g) obsahují:

omega-3

omega-6

Lněné semínka

3,2

0,8

Vlašské ořechy

1

5,4

Různé potraviny - 100g obsahuje:

omega-3

omega-6

Vařená sója, 1 šálek (100g)

1,1

7,8

Tofu, poloměkké, 1 šálek (100g)

1,4

10

Tofu, měkké, 1 šálek (100g)

0,8

5,8

Sójové mléko 1 šálek (100g)

0,4

2,9

25

2.3 Možná zdravotní rizika vegetariánství pro těhotné a kojící ženy Vegetariánství preferuje rostlinnou stravu. Někteří lidé odmítají veškeré živočišné potravinové zdroje (vegani). Vegetariánské matky zpravidla nevykazují vyšší výskyt těhotenských komplikací, přesto existuje jisté spojení mezi vegetariánskou stravou a předčasným porodem či nízkou porodní váhou (Hronek, 2004). Bezmasá strava může být velmi zdravá. Avšak jedna studie ukázala, že nízkokalorická vegetariánská redukční dieta byla u sedmi z devíti žen příčinou přerušení ovulace. Tatáž studie prokázala, že náhlý přechod na vegetariánskou stravu může způsobit poruchy ovulace. Žena v těhotenství by se měla vyhýbat výraznějším změnám ve svém jídelníčku (Swinney, Anderson, 2011). Zvýšená konzumace ovoce a zeleniny zvyšuje přísun důležitých vitaminů a minerálních látek, kterých je v dnešní stravě západního stylu života menší množství než organismus potřebuje. Ženy vegetariánky tak touto cestou dostanou do organismu větší množství antioxidantů, které snižují riziko onkologických onemocnění. Nižší příjem nutriční energie u vegetariánek vede k lepší regulaci tělesné hmotnosti. Existují také studie, které prokázaly u těhotných žen s dlouhodobě vyšším příjmem ovoce a zeleniny a s tím souvisejícím dostatečným příjmem kyseliny listové nižší riziko pro vznik neurální trubice (Hronek, 2004). Rizika týkající se vegetariánek a veganek jsou spojena zejména s nedostatečným příjmem vitaminu B12, vitaminu D, železa, kalcia, zinku, jodu a některých aminokyselin. U těhotných vegetariánek je vedle dostatečného přísunu aminokyselin z luštěnin, zajistit také dostatek vitaminu B12, na který je rostlinná stravy relativně chudá. Přijatelným řešením pro vegetariánky je zachovat dostatečný přísun mléčných výrobků (jogurtů a sýrů), které obsahují vitamin B12 a důležité minerální látkyvápník a hořčík (Hronek, 2004). Poněkud obtížné je získávání vitaminu B12 z čistě rostlinné stravy (veganské). Mezi rostlinné zdroje patří například chlorela, miso a lahůdkové droždí. Avšak i přes konzumaci těchto potravin není zajištěn dostatečný příjem tohoto vitaminu a ve většině případů je potřeba ho dodávat v podobě potravinových doplňků (Brazier, 2007).

26

2.4 Vyjádření zahraničních dietetických vegetariánství v různých fázích života

organizací

k

Soukromé i veřejné zdravotnické a dietetické organizace světového formátu se shodují na tom, že dobře sestavená rostlinná strava je nejen bezpečná, ale i zdraví prospěšná. Rostlinná strava je podle oficiálních prohlášen přínosem pro lidské zdraví, a to díky nízkému obsahu saturovaných tuků, cholesterolu a živočišných bílkovin a vysokému obsahu polysacharidů, vlákniny, hořčíku, draslíku, folátů a antioxidantů - vitamínů C a E a fytochemikálií (Soucitně [online] , 2013 ). Správně rozvržená veganská strava by měla obsahovat spolehlivý zdroj vitaminu B12 (potravinové doplňky či obohacené výrobky), vitaminu D (slunce, "opálené" houby), jódu (mořské řasy, Vincentka), omega-3 mastných kyselin (řepkový olej, vlašské ořechy, len), zinku (luštěniny), selenu (para ořechy), vápníku (pomeranče, sezam, mák, luštěniny) a železa (listový salát, sušené ovoce, luštěniny) (Soucitně [online] , 2013 ). Mezi organizace, které publikovaly veřejná oficiální prohlášení týkající se zdravotní bezpečnosti čistě rostlinného stravování, patří dietetické asociace, vládní orgány i soukromé kliniky. Zde je přehled některých vyjádření: 1) Academy of Nutrition and Dietetics (Americká dietetická asociace) - ,,Americká dietetická asociace zastává názor, že vhodně rozvržená vegetariánská dieta, včetně celkové vegetariánské či veganské stravy, je zdravá, nutričně vyvážená a může poskytovat zdravotní přínos v prevenci a léčbě některých chorob. Dobře rozvržená vegetariánská strava je vhodná pro jednotlivce ve všech fázích životního cyklu, včetně těhotenství, kojení, dětství, dětství a dospívání, a pro sportovce“(Academy of Nutrition and Dietetics [online] , 2015). 2) Dietitians of Canada (Kanadští dietologové): ,, Veganská strava obsahuje obilí, zeleninu, ovoce, luštěniny, semena a ořechy. To vylučuje maso, ryby, drůbež, mléčné výrobky a vejce a výrobky obsahující tyto potraviny. Zdravá veganská strava může mít mnoho výhod, včetně nižšího výskytu obezity, srdečních chorob, vysokého krevního tlaku, vysokého krevního cholesterolu, diabetes mellitus 2. typu a některých typů rakoviny. Je však potřeba dbát na získávání dostatku bílkovin, železa, zinku, vápníku, vitaminu D a B12 a omega-3 mastných kyseliny z potravin a doplňků.

27

Zdravá veganská strava může splnit všechny vaše výživové potřeby v kterékoli fázi života, včetně těhotenství, období kojení i dospělosti“ (Dietitians of Canada [online] , 2014 ). 3) The British National Health Service (Britská státní zdravotnická služba): ,,S dobrým plánováním a pochopení toho, co tvoří zdravou, vyváženou veganskou stravu, můžete získat všechny živiny, které vaše tělo potřebuje. Pokud nemáte správně naplánovaný svůj jídelníček, můžete přijít o základní živiny, jako je vápník, železo a vitamin B12. Během těhotenství a při kojení by se ženy které se stravují vegansky měly ujistit, že přijímají dostatek vitamínů a minerálů, které zajistí správný vývoj dítěte“ (NHS [online], 2013).

28

3 Stravování dětí V kapitole ,,Stravování dětí“ jsou shrnuté informace a poznatky získané z různých zdrojů od různých autorů. Jsou zde uvedeny dostupné informace, které však nemohou být považovány za dogma vzhledem k tomu, že se názory na vegetariánskou či veganskou stravu u dětí u různých autorů a odborníků liší. Například v případě citace publikace P. Fořta by se autorka ráda odvolala na fakt, že tato problematika není zatím dopodrobna prozkoumána a není mnoho publikací, které by se tomuto tématu věnovaly. Z tohoto důvodu je v této kapitole ocitován i P. Fořt.

3.1 Alternativní výživové směry a děti Alternativní stravování u dětí je stále diskutovanějším tématem a proto se o něj začíná zajímat stále více žen. Z důvodu, mezi nimiž je na jednom z prvních míst relativně nízká potřeba bílkovin (proteinů) u nejmenších dětí (cca do ukončených 2 let) a s ohledem na to, že s kvalitou masa i s hygienou jeho prodeje bývají problémy včetně kontaminace chemickými látkami, je Petr Fořt (2008) přesvědčen, že v období od 6. měsíců do konce 1. roku není v dětské výživě maso nezbytné. Po ukončeném 1. Roce je možné ho dítěti zařadit do jídelníčku ale není to nutné. V posledních letech se snížil i tlak pediatrů na konzumaci masa již od věku několika měsíců a naopak roste počet těch, kteří kladou důraz na dostatek zeleniny (Fořt, 2008). Omezení živočišné bílkoviny nemusí být důvodem ke zdravotnímu postižení dítěte, ale v každém případě je třeba sledovat zdravotní stav a růst dětí s tímto typem výživy. Pokud je to možné, je vhodné posunout výživu směrem k nižšímu stupni omezení živočišné bílkoviny. Přísné odmítání živočišné bílkoviny (jako je tomu v případě veganství) je třeba u dětí považovat za nebezpečné (Nevoral, 2003). Sója v dětském jídelníčku V případě zařazování sóji a produktů z ní do dětského jídelníčku je nutné věnovat pozornost obsahu některých látek, které mohou být problematické a také faktu, že sója v mnoha případech pochází z geneticky modifikované produkce. Antinutričním faktorem v případě sóji je tzv. kyselina fytová, která omezuje vstřebávání železa a zabraňuje dokonalému trávení přítomných bílkovin (Fořt, 2008).

29

V roce 2005 s v tisku objevilo varování před pravidelnou konzumací sóji a sójových produktů. Podle mínění britské dietetické společnosti to může způsobit zdravotní problémy, jako jsou zažívací potíže, poruchy imunity, poruchy štítné žlázy atd. (Fořt, 2008). V závažnějších případech může docházet k ovlivnění vývoje nervové soustavy, později i snížení plodnosti. Za většinu těchto problémů mohou specifické látky zvané fytoestrogeny. Ty imitují účinky lidských estrogenů. Konzumace sóji dětmi (tedy především chlapci) není tedy příliš vhodná. Sója obsahuje také další nepříznivě působící látky, především antinutriční faktory (snižují stravitelnost) a dále tzv. goitrogeny (látky které mohou poškozovat štítnou žlázu) (Fořt, 2008). Sója obsahuje kvalitní bílkoviny, vitaminy skupiny B a kyselinu listovou, z minerálních látek draslík, vápník, hořčík a řadu dalších. Najdeme v ní tuky s převahou prospěšných nenasycených mastných kyselin a vlákninu. Jejich konzumace se doporučuje v rámci prevence některých typů nádorových onemocnění a ženám pomáhá při potížích s přechodem. I přes všechny klady je ale třeba se nad konzumací sójových potravin zamyslet, zvláště chceme-li je připravovat dětem. Jedním z důvodů je obsah tzv. antinutričních látek, které snižují nebo zcela blokují možnost využití jiných důležitých látek (např. vitaminů nebo enzymů). Tělo pak sice může mít vlastní potřebné látky dostatek, ale nemůže ji správně využívat a paradoxně trpí projevy jejího nedostatku. Sporné začíná být také použití sóji na výrobu náhradní kojenecké výživy. Bylo spočítáno, že obsahuje tolik estrogenů, že po přepočtu na tělesnou hmotnost spořádají kojenci množství odpovídající až pěti antikoncepčním pilulkám (Výživa dětí [online], 2013). Veganství a děti Vegani konzumují výhradně rostlinné produkty. Nejedí vejce, mléko a mléčné výrobky. Za předpokladu, že dítě bylo kojeno a od začátku druhého roku života bude mít striktně veganskou výživu, je nutné, aby v ní mělo (Fořt, 2008): a) Sójové mléko (ve formě na dětskou výživu specializovanými výrobci produkovaného výrobku, například Nutrilon Soya, nikoliv nebílkovinný sójový nápoj), b) celozrnný chléb, 30

c) vařenou kašovitou zeleninu, d) tofu, tahini (sezamová kaše), e) čerstvé ovoce a zeleninu, f) vitaminy D a B12 ve formě speciálních doplňků. Určitým problémem může být však to, že potraviny uvedené v bodech a, b a c mohou být také alergizující. Argumenty pro a proti používání čistě rostlinných potravin dle Fořta, 2008: Argumenty pro používání čistě rostlinných potravin: 1. Nízké výrobní náklady, nižší cena (nemusí platit vždy např. u sezónních potravin), 2. nižší obsah toxických látek s výjimkou dusičnanů a kadmia, 3. nulový obsah cholesterolu, 4. vysoký obsah esenciálních mastných kyselin, 5. nízký obsah tuků (u dětí přibližně do jednoho roku života, kdy se používá jen málo rostlinných zdrojů, je to nevýhoda, u starších dětí je to sporné), 6. malé riziko předávkování, s výjimkou vlákniny, kyseliny fytové a kyseliny šťavelové, 7. vysoký obsah příznivě působících látek, 8. vyšší (příznivý) obsah vody, 9. pozitivní preventivní působení ve smyslu ochrany před nádorovým bujením, 10. ochranný vliv před negativním působení cholesterolu, 11. vysoký obsah vitamínů a ochranných látek. Argumenty proti používání pouze rostlinných potravin: 1. Nízký obsah bílkovin na objem a tím potřeba konzumovat větší objem potravy, 2. nekompletnost aminokyselin (u dětí považováno za zásadní nevýhodu), 3. v některých případech horší stravitelnost, 4. riziko zvýšeného obsahu dusičnanů (zelenina, v uzeninách jich však může být mnohem více), 5. nižší energetická hodnota (což bývá někdy pokládáno za výhodu), 6. riziko potravinových alergií, 31

7. nižší užití železa, 8. nedostatek vitaminu B12 a D, 9. údajné riziko nedostatečného mentálního a fyzického vývoje dětí striktních makrobiotiků a veganů. Vegetariánské děti a zpomalení růstu V různých zdrojích se můžeme setkat s teorií, že u vegetariánských dětí dochází ke zpomalení růstu. Většinou lze opravdu pozorovat rozdíly ve výšce a váze mezi dětmi živenými vegetariánskou stravou již od útlého věku a dětmi živenými obvyklou smíšenou stravou. Rozdíl ještě více vynikne při jejich srovnání s dětmi, které byly soustavně překrmovány umělou výživou s vysokým obsahem bílkovin-tzv. děti hyperproteinové. Rozdíly tedy nejsou dány tím, že by vegetariánské děti byly nemocné a podvyživené, ale tím, že hyperproteinové děti jsou nevhodným způsobem překrmené, a tím je jejich vývoj uměle urychlen (Fořt, 2008). RNDr. Kateřina Ošanská uveřejnila přepis odborných informací o vegetariánství u nejmenších dětí a batolat, od dr. Dwyerové, která v něm charakterizuje vegetariánství jako zdraví prospěšné. Toto tvrzení se mnohdy může zdát jako kontrastní s častým přístupem tuzemských odborníků, včetně dětských lékařů. Je však nutné dodat, že v dnešní době je na vegetariánství u dětí (jde-li především o lakto-ovovegetariánství) mnohem smířlivější pohled (Fořt, 2008). Hodnocení vegetariánské stravy u dětí dle Dr. Dwyerové in Fořt, 2008: 1. Děti, které konzumují vyváženou lakto-vegetariánskou stravu a dodržují rozumný režim (tedy jejich rodiče), dobře prospívají a jsou zdravé. 2. Nedoporučuje se časné odstavování kojenců do věku minimálně šestého měsíce. A s tím spojený přechod na veganskou, čistě rostlinnou stravu. 3. Pokud strava neobsahuje živočišné potraviny, směsi rostlinných bílkovin mohou pokrýt potřeby starších kojenců a batolat, je však třeba volit takovou formu potravin a jejich úpravy, aby potrava obsahovala dostatek dobře využitelných aminokyselin. 4. Neměl by se překračovat příjem vlákniny nad 0,5g na kilogram hmotnosti dítěte, u batolat a dětí nad dva roky je to vždy součtem věku v rocích +5g, a to na jeden den. 32

5. Od ukončeného pátého měsíce věku by bylo vhodné děti na přísnější vegetariánské (veganské) dietě zásobovat vitaminy B2, D3, B12, B6 a minerály, především zinkem, a to ve formě speciálních potravinových doplňků. 6. Po dosažení dvou let věku se doporučuje, aby strava neobsahovala více než 30% tuků, a z nich jen jednu třetinu nasycených. Toho lze mnohem snadněji dosáhnout u dětí stravujících se vegansky.

3.2 Výživa malého vegetariána Zdravé dítě mohou mít pouze zdraví a dobře informovaní rodiče. Jelikož se dítě jak před narozením, tak i bezprostředně po něm vyvíjí rychleji než v kterékoliv jiné části jeho života, má jiné nutriční potřeby než dospělý. Zdraví se však těžko měří. Slovem zdraví se často popisuje pouze fyzické zdraví, tedy stav, kdy všechny tělesné orgány dobře fungují. Tato definice však nemusí být jednoznačně přijímána. Peggy Pipesová nabízí následující definici (P. Pipes in Yntem, 2004, s. 103): ,, Normální zdravé dítě roste geneticky podmíněným tempem, které může být zpomaleno nebo zrychleno nevyváženým příjmem živin (podvýživa nebo přejídání). Jedním z kritérií pro stanovení kvality výživy v rámci populace a u jednotlivců je zdravý tělesný rozvoj“ Tato definice velmi případně zachycuje některé obtíže spojené s posuzováním růstu dítěte. Kritérium zdravý tělesný vývoj je často chápáno jako ,,čím větší, tím lepší“, což bohužel často vede k dětské obezitě a předčasnému sexuálnímu vývoji. Nejpřesnější definice zdraví musí brát v úvahu jedinečné potřeby každého dítěte, rodinné vlivy a specifický průběh jeho vývoje. Názor na to, co je zdravé, je tedy subjektivní, a proto je třeba rozhodovat se na základě kombinace objektivních znalostí, zkušenosti a intuice. Lékař, který měl jen málo pacientů stravujících se vegetariánsky, se zřejmě bude méně spoléhat na zkušenost, a více na dostupná data o tom, kolik vitamínů, minerálů, uhlohydrátů, proteinů a tuků dítě potřebuje ke zdravému vývoji (Yntem, 2004). Klíčem k výchově zdravého vegetariána je dobré mít základní znalosti o výživě obecně, a především o vegetariánské stravě a také věnovat pozornost situacím, v nichž by mohl vyvstat potenciální problém (Yntem, 2004). 33

Tabulka 10: Doporučené denní dávky (Yntem, 2004):

0-6 měsíců 6-12 měsíců

1-3 roky

(6,6kg)

(9,9kg)

(14,15kg)

Energie (kcal)

650

850

1300

Bílkoviny (g)

13

14

16

Vitamin A (μg)

375

375

400

Vitamin E (mg)

3

4

6

Vitamin K (μg)

5

10

15

Vitamin C (mg)

30

35

40

Železo (mg)

6

1

10

Zinek (mg)

5

5

10

Jód (mg)

40

50

70

Selen (mg)

10

15

20

3.3 Pokrytí nutričních potřeb dítěte od 1 do 3 let Energii, kterou dítě potřebuje pro růst získává ze 3 hlavních živin: uhlohydrátů, bílkovin a tuků. Uhlohydráty a bílkoviny obsahují čtyři kalorie v jednom gramu. Tuky obsahují devět kalorií na gram. Pokud malí vegetariáni špatně rostou nebo jsou nemocní,

bývá

to

způsobeno

obvykle

nedostatkem

kalorií

v souvislosti

s nedostatkem mateřského mléka, příliš brzkým ukončením kojení, nevhodným výběrem potravin nebo nedostatečně častým krmením. Pokud jsou dítěti nabízeny několikrát denně vysokoenergetické potraviny, lze tímto způsobem předejít problémům pramenících z nízkého příjmu kalorií. Je však důležité zmínit, že děti kojené mateřským mlékem rostou poněkud pomaleji ve srovnání s dětmi, které jsou krmeny umělou výživou (Yntem, 2004). Uhlohydráty Uhlohydráty jsou pro člověka hlavním zdrojem energie. Vzhledem k tomu, že kojenci a děti potřebují dvakrát, až třikrát více energie v poměru k hmotnosti těla než dospělí, měly by potraviny bohaté na uhlohydráty tvořit hlavní část jejich stravy. Kojenci získávají hojné množství uhlohydrátů z mateřského mléka nebo z kvalitní umělé výživy. Po ukončení nebo omezení kojení se hlavním zdrojem uhlohydrátů 34

v rostlinné stravě obiloviny, luštěniny, ovoce a škrobnatá zelenina (např. brambory) (Yntem, 2004). Bílkoviny Bílkoviny jsou základní stavební látkou všech tkání. Podílejí se také na stavbě hormonů, enzymů a protilátek. Hlavní zdroje bílkovin ve vegetariánské stravě jsou celozrnné obiloviny, luštěniny, zelenina, oříšky, semínka, seitan, sójové výrobky, mléčné výrobky, vejce. Doporučená dávka bílkovin pro prvních 6 měsíců života byla stanovena na základě analýzy mateřského mléka. Pokud je dítě krmeno především mateřským mlékem nebo kvalitní umělou výživou, dostane dostatečné množství bílkovin se správným množstvím a poměrem aminokyselin. Od šesti měsíců dále je doporučená denní dávka založena na analýze stravy zdravých dětí obsahující vedle mléka také nevegetariánské pevné potraviny. Tato doporučená denní dávka by tedy měla být pokryta u lakto-ovo-vegetariánských dětí, ale nemusí platit u veganských dětí. Proto se doporučuje kojit především veganské děti i po jednom roce (Yntem, 2004). Co se týče obsahu aminokyselin v rostlinné stravě, dříve panoval názor, že rostlinné potraviny jsou takzvaně neúplné z hlediska obsahu všech potřebných esenciálních aminokyselin. Dnes se potraviny hodnotí podle stravitelnosti. Když se hovoří o stravitelnosti, stále se rozlišuje její kvalita. Rostlinné potraviny mají v tomto ohledu obecně horší hodnocení než živočišné potraviny, přesto jsou rostliny schopny dodat malému dítěti potřebné množství bílkovin, pokud jsou ve stravě zastoupeny v dostatečném množství a kvalitě. Je však potřeba si uvědomit, že dospělí vegetariáni a větší děti stravující se vegetariánsky nemusí pečlivě kombinovat různé na bílkoviny bohaté potraviny (viz. Živiny a vitamíny v těhotenství-bílkoviny) jako je tomu třeba u malých dětí v době přikrmování, i po úplném ukončení kojení (Yntem, 2004). Příklady kombinací potravin zlepšujících příjem proteinů dle S. Yntem, 2004: obiloviny

+

Luštěniny

obiloviny

+

Oříšky, semínka

luštěniny

+

Oříšky, semínka

Mléčné výrobky

+

Obiloviny, luštěniny, oříšky, semínka

vejce

+

Obiloviny, luštěniny, oříšky, semínka

35

Tuky Tuky představují nejkoncentrovanější formu energie. Tělo z nich získává více než dvakrát více kalorií na jeden gram než z uhlohydrátů a bílkovin. Tuky jsou díky tak vysoké koncentraci kalorií pro děti velmi cenným zdrojem energie. Čím je dítě větší, tím by se měl podíl tuku v jeho těle snižovat, neboť příliš mnoho tuku přispívá ke vzniku obezity. Nejlepší způsob, jak zajistit tuky v dětské stravě, je podávat čerstvé nebo lehce upravené potraviny obsahující rozumný podíl převážně nenasycených tuků a také některé potraviny bohaté na mastné kyseliny omega-3. Množství tučných jídel, které by se měla dítěti podávat, závisí na rychlosti růstu, množství vydané energie a hladu dítěte. Mezi hlavní zdroje tuku ve vegetariánské stravě patří avokádo, ovily, oříšky, semínka, rostlinné oleje, plnotučné mléčné výrobky (Yntem, 2004). Vitamíny a minerály Vitamíny a minerály nejsou zdrojem energie, ale podílejí se na stavbě enzymů, které umožňují přeměnu jídla na energii a další metabolické procesy. Tyto živiny jsou tedy pro růst a řádnou funkci orgánů nezbytné a mnoho z nich je hojně zastoupena v množství potravin včetně vegetariánských. Z vitamínů a minerálů ve stravě malých vegetariánů by se měla věnovat pozornost zejména vitamínu D, B12, vápníku, železu a zinku (Yntem, 2004).

Shrnutí výživových doporučení pro děti dle Nesehnutí (2014):  Pro děti platí stejně jako pro dospělé: ideální je pestrá strava s velkým množstvím čerstvé zeleniny (včetně listové), ovoce, celozrnných obilnin, luštěnin, ořechů a kvalitních olejů.  Díky svým malým žaludkům přijímají malé děti za určitých okolností příliš málo kalorií. Koncentrovanou energii dodávají tuky ve formě avokáda, ořechů, semínek, ořechových másel, tahini, sójových výrobků a sušeného ovoce.  Denně je nutné přijímat náhražky vitaminu B12 a jím obohacené potraviny.  Během letních měsíců by se dítě mělo denně pohybovat 15-30 minut na poledním slunci. Pokud to není možné, potřebuje dítě denní doplněk 20 µg vitamínu D. V zimě by měl být vitamín D doplňován každopádně. 36

 Denně podávat ½–1 čajovou lžičku lněného oleje, nebo 2 čajové lžičky až jednu polévkovou lžíci řepkového oleje k zabezpečení přísunu omega-3 mastných kyselin, příležitostně také kapsle s olejem z mořských řas.  Dbát na dostatečný příjem vápníku, železa a zinku.  K ověření zdravotního stavu dítěte se hodí pravidelné krevní testy.

3.4 Stravování dětí ve školách ve Švédku, Velké Británii a České republice Švédsko Podle pokynů, by se mělo školní jídlo skládat z hlavního vařeného jídla, syrové nebo vařené zeleniny, mléka a vody na pití a chleba s margarínem. Žáci by měli mít vždy na výběr ze dvou hlavních jídel a jedné vegetariánské alternativy každý den. Obědy ve Švédsku jsou na školách zadarmo a školní jídelny fungují jako bufety, kde si každé dítě nabírá jídlo jaké chce a kolik ho chce (Persson Osowski [online], 2012). Velká Británie Velká Británie patří mezi země s velkou kulturní různorodostí. Žijí zde imigranti z celého světa. Z tohoto faktu vyplývá, že se i ve zdejším školství prolíná množství kultur, s čímž souvisí i odlišné stravovací zvyklosti. Při návštěvě jedné britské základní školy jsem viděla, že ve školách je běžně podávaná i vegetariánská strava. Ve Velké Británii jsou vegetariánské potraviny dostupné v běžných supermarketech a to i ve formě sójových alternativ jako jsou vegetariánské párky, burgery, řízky atd. Česká republika V České republice není vegetariánské stravování ve školních jídelnách tak běžné jako v zahraničí. Neexistuje žádný zákon ani vyhláška, která by brala v potaz děti či žáky kteří se stravují vegetariánsky či vegansky. Některé školy přesto vegetariánské jídlo do svého jídelníčku zařadily. Z tohoto důvodu jsem provedla malé výzkumné šetření v rámci brněnských základních škol. Toto šetření ukazuje, kolik škol v Brně poskytuje žákům možnost volby vegetariánského jídla. Výsledky tohoto šetření jsou umístěny v úvodu empirické části této práce.

37

Novela normy reaguje na stále častější požadavky rodičů, kteří pro své nemocné děti požadují speciální stravování. Jedná se především o děti alergické na lepek, děti s diabetem I. typu, či děti v rekonvalescenci po hepatitidě. Tito žáci dosud nemohli čerpat dotaci na školní stravování a kvůli nemožnosti stravovat se ve školní jídelně byli částečně vyloučeni z kolektivu. Pro zajištění dietní stravy ve školních jídelnách doposud chyběla úprava ve školské legislativě. Vyhláška o školním stravování striktně stanovovala výživové normy a finanční limity na nákup potravin, což neumožňovalo zavedení dietního režimu. Novela vyhlášky nabízí jídelnám, které k tomu mají materiální a personální předpoklady, možnost dietní režim zavést. Nejedná se však o povinnost, protože některá zařízení školního stravování na tuto službu nejsou připravena. Příprava dietní stravy se bude řídit příslušnou dietou na doporučení ošetřujícího lékaře. (MŠMT [online], 2015). Nová verze vyhlášky zní takto:

,,Strávníkům,

jejichž

zdravotní

stav

podle

potvrzení

registrujícího

poskytovatele zdravotních služeb v oboru praktické lékařství pro děti a dorost vyžaduje stravovat se s omezeními podle dietního režimu, může provozovatel stravovacích služeb poskytovat školní stravování v dietním režimu (dále jen „dietní stravování“), a to v případě zařízení školního stravování za podmínek stanovených jeho vnitřním řádem a v případě jiné osoby poskytující stravovací služby v souladu s ujednáním o zajištění školního stravování“ (Sagit [online], 2015). Vyhláška tedy přímo školám nenakazuje vyjít vstříc žákům s lékařem nařízenou zdravotní dietou. V případě vegetariánské nabídky jídla je rozhodnutí zcela v rukou vedení školy a vše je možné pouze po osobní domluvě. Přesto existují instituce, které se rozhodly z vegetariánství udělat jeden ze svých hlavních pilířů a snaží se tímto dokázat, že vegetariánská strava je vhodná i pro malé, předškolní děti. Jako příklad zde uvádím koncept soukromé mateřské škola Happy Child, která se nachází v Praze. Koncept soukromé mateřské školy Happy Child Soukromá mateřská škola Happy Child je jedinečná v tom, že poskytuje dětem, učitelům, rodičům i dalším zájemcům vegetariánské stravování. Důraz klade na důsledné dodržování etických principů: ochranu zvířat a nezabíjení pro uspokojování vlastních

potřeb,

které

je

možné

pokrýt

z jiných

(rostlinných)

zdrojů.

Strava podávaná v této mateřské škole je laktovegetariánská, tzn., neobsahuje žádné maso, vejce, ani produkty z nich vyrobené, naopak obsahuje mléko, jogurty, sýry 38

a další mléčné produkty. Vegetariánská strava je komplexní, plnohodnotná a vyvážená, při správném složení poskytuje všechny nezbytné živiny. Skladbu živin není nutné sledovat úzkostlivě, se stresujícími obavami, aby nám ve stravě něco nechybělo. Žijeme v době nadbytku a většinou se potýkáme s opačným problémem: s tím, že máme spíše všeho příliš, než tím, že by se nám něčeho nedostávalo. Ve skladbě vegetariánské stravy je třeba ohlídat živiny, které jsou obecně nedostatkové i ve stravě nevegetariánů, tzn. jód, hořčík a vitamín B12 (Happy Child [online], 2015).

39

II. Empirická část 4 Vlastní šetření V této části práce jsou uvedeny výsledky výzkumného šetření v rámci brněnských základních škol, a také analýza dat získaných na základě rozhovorů s pěti ženami, stravujícími se alternativním způsobem. Součástí empirické části je i popis výzkumných metod a přepis rozhovorů s jednotlivými ženami.

4.1 Nabídka vegetariánských jídel v brněnských základních školách V této části práce jsou uvedeny výsledky krátkého výzkumného šetření, které bylo provedeno telefonicky na 45 náhodně vybraných základních školách v Brně. V Brně je dle serveru Školy online ([online], 2015) 112 základních škol, a to včetně základních škol speciálních, praktických, uměleckých a škol při dětských domovech či nemocnicích. V tomto krátkém šetření byly osloveny pouze běžné základní školy5 soukromých, 1 církevní a 44 státních základních škol (seznam škol oslovených v tomto šetření viz. Příloha 1). Výsledky šetření 1. Kolik škol vaří vegetariánsky Z dotázaných 45 základních škol je pouze jedna, která má ve svém jídelníčku každodenně zařazenou vegetariánskou alternativu (žáci mají na výběr ze 3 jídel a z toho vždy 1 je vegetariánské). Jedná se co Cyrilometodějskou základní školu Brno. Tato škola dováží obědy z provozovny Biskupské gymnázium Brno. Dále jsou jmenovány dvě soukromé školy, které sice fixně ve svém jídelníčku vegetariánskou alternativu nenabízejí, jsou však přístupné dohodě-na soukromé základní škole Montessori se údajně dají vegetariánské obědy domluvit a na základní soukromou školu Letokruh si lze objednat dovoz vegetariánských obědů od vývařovny Vitalité (objednávají si zde i někteří učitelé a rodiče). Toto jídlo je však výrazně dražší než běžné jídlo podávané ve škole.

40

2. Co se ve školách považuje za vegetariánské Mnoho škol vypovědělo, že vegetariánské jídlo vlastně poskytují. V těchto případech byly však myšleny pouze určité dny, kdy je třeba v nabídce s dalšími jídly salát (který ale občas bývá například s tuňákem nebo kuřecím masem) nebo sladké jídlo.

3. Možnost domluvy V naprosté většině škol nelze pravidelnou vegetariánskou stravu poskytnout. Školní jídelny se povětšinou odvolávaly na nedostatek prostoru, nevhodné zázemí pro vaření vegetariánských jídel, nedostatek personálu, a také na vyhlášku o spotřebních koších, která jim údajně pravidelné poskytování vegetariánského jídla komplikuje. Změna by údajně nastala v případě, kdy by se spojila většina rodičů žáků školy a požadovali pravidelné podávání vegetariánského jídla.

4. Zájem o vegetariánská jídla V některých případech bylo řečeno, že vegetariánskou alternativu dříve na škole vařili, ale pro nezájem žáků i rodičů již vaří pouze běžná jídla. Některé školy si zaměňují pojmy vegetariánská a zdravá strava. Na otázku, zda má škola v jídelníčku pravidelně zařazenou vegetariánskou alternativu bylo v několika případech zmíněno, že dětem zdravá výživa nechutná a proto jí moc nevaří. Závěr V případě 45 brněnských základních škol které byly zapojeny do tohoto krátkého šetření bylo zjištěno, že pravidelnou vegetariánskou alternativu každý den nabízí pouze jedna základní škola. Přibližně ve dvou případech byla možná individuální domluva či byl k dispozici druhý dodavatel, který poskytuje vegetariánská jídla každý den (v tomto případě by byly obědy dražší než běžné školní obědy). Množství škol se odvolávalo na nedostatek zaměstnanců, nevyhovující zázemí či nezájem ze strany rodičů i žáků. Z těchto rozhovorů však nelze vyvodit opravdový zájem rodičů a žáků o vegetariánskou stravu či odhadovat počet vegetariánských dětí. Po

41

rozhovorech je však možné konstatovat, že vegetarián by se na těchto základních školách pravidelně nenajedl, a domluva je takřka nemožná.

4.2 Cíle a metodologie výzkumného šetření Cíle Cílem výzkumného šetření bylo získat informace od žen stravujících se alternativním způsobem. Získané informace mají sloužit jako obraz toho, jak se ženy stravují z dlouhodobého hlediska před otěhotněním, jak jejich stravovací návyky změnilo těhotenství a k jakým stravovacím návykům povedou (v současnosti vedou) své děti. Dále se autorka ve výzkumném šetření zaměřila na to, jak stravovací návyky těchto žen vnímalo okolí a jaký názor mělo okolí na jejich vegetariánství (případně veganství) v průběhu těhotenství. Fenomenologické zkoumání Hlavním cílem fenomenologického zkoumání je popsat a analyzovat prožitou zkušenost se specifickým fenoménem, kterou má určitý jedinec nebo skupina jedinců. Výzkumník se snaží vstoupit do vnitřního světa jedince, aby porozuměl významům, jež fenoménu přikládá. V rámci fenomenologické studie se vytváří popis a interpretace sdělených prožitků. Výsledkem je text, který ,,zní pravdivě“ pro toho, kdo měl s daným fenoménem zkušenost, a poskytuje vhled pro toho, kdo ji neměl. Data se shromažďují obvykle pomocí kvalitativního rozhovoru (Hendl, 2008). Fenomenologický přístup volíme tehdy, jestliže: 1. chceme prozkoumat význam prožité zkušenosti jedince a porozumět mu, 2. studovaný fenomén se nejlépe zachytí pokusem porozumět zkušenostem účastníka, 3. fenomén není dostatečně prozkoumán (Hendl, 2008). Fenomén - jev, úkaz, skutečnost, postižitelný úkaz, něco pozoruhodného a mimořádného, člověk neobyčejně vynikající v nějakém směru (Slovník cizích slov [online], 2015).

42

Rozhovor Rozhovor je český překlad pro slovo interview (inter-mezi, view-názor, pohled). Rozhovor je výzkumnou metodou, která umožňuje zachytit fakta, ale i hlouběji proniknout do motivů a postojů respondentů. Obsah rozhovoru jsou otázky a odpovědi. V rozhovoru se používají otázky uzavřené, otevřené a polouzavřené (Gavora, 2010).

Druhy rozhovoru Rozhovor může být strukturovaný, polostrukturovaný a nestrukturovaný. 1. Strukturovaný rozhovor znamená, že otázky jsou pevně dány. Takový rozhovor je vlastně ústním dotazníkem. Z časového hlediska i z hlediska náročnosti jeho vedení je méně náročný. 2. Nestrukturovaný rozhovor umožňuje úplnou volnost odpovědí. Je stanovené jen téma, obsahový rámec, a otázky vyvstávají samy dle toho, jak se rozhovor vyvíjí. Takový rozhovor přináší nové, často nepředpokládané informace. Na druhé straně se však tyto údaje musí dostatečně kategorizovat. Z hlediska námahy jeho vedení je nejtěžší a vyžaduje nejvíce zkušeností výzkumníka. 3. Kompromisem mezi těmito dvěma možnostmi je polostrukturovaný rozhovor, u kterého je stanovené základní obsahové téma a několik základních otázek. Další otázky vznikají v jeho průběhu (Gavora, 2010). Průběh rozhovoru Při rozhovoru se má tázající k respondentovi chovat přátelsky, ale přitom profesionálně. Příliš nadlehčený tón chování (typu ,,o nic tu jede“) může respondentovi naznačit, že nejde o seriózní činnost. Rozhovor má být tématicky organizovaný. Produktem rozhovoru jsou odpovědi respondenta. Tyto odpovědi může výzkumník zachytit na diktafon nebo digitální záznamník. Nahrávání je možné pouze tehdy, pokud k tomu respondent vyslovil svůj souhlas (Gavora, 2010).

43

Zpracování rozhovoru Díky bezprostřednímu kontaktu výzkumníka a respondenta nám rozhovor umožňuje získat pružnější odpovědi na naše otázky. Úskalí však tkví při jejich zpracovávání, protože se dají jen těžko zpracovávat do statistických údajů. Zpracováním rozhovoru můžeme získat různé obecnější varianty odpovědí, které nám umožní zpracovat poznatky získané touto metodou (Pelikán, 2004). Vyhodnocování odpovědí Prvním úkolem výzkumníka po získání dat je uskutečnit kategorizaci těchto dat. Výzkumník se snaží seřadit odpovědi do širších kategorií. Obyčejně při tom postupuje tak, že čte odpovědi a přiřazuje k nim kódy. Každý kód znamená jeden typ odpovědi. V dalších etapách dělí prvotní kategorie do menších celků. Tímto způsobem získá jemnější obraz o zkoumané problematice (Gavora, 2010).

4.2 Záznamy rozhovorů Respondentky pro tento výzkum byly vybírány a oslovovány prostřednictvím sociální sítě. Rozhovory byly realizovány při osobním setkání nebo prostřednictvím e-mailů. Všechny respondentky souhlasily se zveřejněním svých odpovědí. Jména respondentek byla změněna.

Respondentky Respondent č. 1 - Eliška, 27 let, jedno dítě Respondent č. 2 - Jana, 30 let, jedno dítě Respondent č. 3 - Marcela, 38 let, dvě děti Respondent č. 4 - Marika, 28 let, těhotná Respondent č. 5 - Klára, 27 let, těhotná

44

Otázky na respondentky Jakým typem vegetariána jste? Jak dlouho se tímto stylem stravujete? Jaký byl důvod Vašeho rozhodnutí pro alternativní stravu? Jaká byla Vaše cesta ke stravovacímu stylu, kterým se řídíte dnes? Jak se (jste se) stravujete v průběhu těhotenství? Jaká byla reakce okolí na to, že se chcete stravovat vegetariánsky v průběhu těhotenství? 7. Stravují se členové Vaší rodiny alternativním způsobem? 8. Co Vaše děti? Stravují se (budou se stravovat) vegetariánsky? 9. Jak budete řešit stravovací návyky Vašeho dítěte ve školce/škole? 10. Stravuje se Váš partner také alternativně? 11. Jaký je partnerův názor na vegetariánství (veganství) v průběhu těhotenství? 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Respondent č. 1 - Eliška, 27 let 1. Jakým typem vegetariána jste? Jsem lakto-ovo-vegetarián. Pokud to teda říkám dobře. Jednoduše nejím maso. Žádné. Ani ryby, ani kuře. Někteří lidé se mě na to ptají, jestli jím ryby, že to přece není maso. Ale je to maso. Pochází ze zvířete, takže ani ryby. Mléčné výrobky a vejce jím. Snažím se ale tyto výrobky nakupovat v bio kvalitě a z farem, kde jsou podmínky pro zvířata lepší než někde v obřích chovech. Dříve jsem byla vegan (asi 4 roky), ale pak jsem přešla na tento tuto stravu a vyhovuje mi to. 2. Jak dlouho se tímto stylem stravujete? No, jak už jsem říkala, tak jsem nejdříve byla vegan. Nebylo to ze dne na den. Mělo to samozřejmě svůj vývoj, ale začala jsem nejdříve s veganstvím. To mě bylo asi 18 let. No a zhruba v těch dvaadvaceti jsem přešla na lakto-ovo-vegatariánskou stravu, na které jsem doteď, takže asi 5 let. 3. Jaký byl důvod Vašeho rozhodnutí pro alternativní stravu? No tak v těch osmnácti jsem byla takový extremista. Nechci teda říct, že vegani jsou extrémisti, to v žádném případě, ale v mém případě to bylo tak, že jsem do toho začala být hrozně zapálená a vůbec jsem nechápala lidi, kteří mě nechápali. Jako třeba rodiče. Pro ně to byla novinka. Nikdy před tím se s veganstvím nesetkali tak to pro ně asi nebylo lehké. No, teď zpětně vím, že jsem jim to teda vůbec neulehčovala. 45

Každopádně jsem začala sledovat různé stránky, videa a články s tématikou veganství a tak nějak se to stalo smyslem života. Šlo hlavně o zvířata o ty hrůzy, co se jim chudákům dějí a mě se to nelíbilo (pořád se mi to nelíbí). Myslím si, že to byl dobrý smysl, ale tehdy jsem to neuměla podat jinak, než tak, že jsem kritizovala všechny, kteří jedli jinak než vegansky. Chodila jsem na různé akce a protesty a tak. To bylo fajn. Ale teď zpětně se sama sobě tak trochu směju. Jako v tom smyslu, že jsem byla tak zabedněná a zapálená a nedala jsem ostatním lidem šanci, aby mě pochopili, nebo se případně přidali ke mně. Ale pak jsem se uklidnila. Našim jsem dala šanci a oni byli moc tolerantní a jsou dodnes. 4. Jaká byla Vaše cesta ke stravovacímu stylu, kterým se řídíte dnes? Jak jsem říkala, vegan jsem byla do nějakých těch dvaadvaceti a pak jsem přešla na lakto-ovo-vegetariánství. Prostě jde o to, že jsem začala víc poslouchat své tělo a víc si dopřávat. Mám strašně ráda sýry a nechci svému tělu odepírat něco, na co má evidentně chuť. Teda, nevím, co bych dělala, kdybych dostala chuť na hovězí steak. Ale to moc neřeším, protože na maso teda vůbec chuť nemám a ani mě to samu od sebe nenapadne dát si maso. 5. Jak jste se stravovala v průběhu těhotenství? No docela podobně jak normálně. Samozřejmě jsem si dávala pozor na nezdravé věci jako fast food a tak. Ale to jsem nikdy moc nejedla, takže to nebyl až takový problém. Jsem zvyklá jíst hodně zeleniny, ovoce, obilovin a tak. Takže nějaká razantní změna jídelníčku nenastala. Samozřejmě jsem si přečetla nějaké knížky a diskuze na internetu protože mi přeci jen v hlavě vrtalo, zda je vše bezpečné a nechtěla jsem nic podcenit. Přece jen už nešlo o mě, ale o malého. 6. Jaká byla reakce okolí na to, že se chcete stravovat vegetariánsky v průběhu těhotenství? No, vlastně nic moc negativního. Rodiče s tím tak trochu počítali, takže ty to nepřekvapilo. No a gynekoložka a pediatrička mi akorát doporučily nějaké odkazy na internetu, ať se na to podívám a pohlídám si přísun těch nejdůležitějších živin (bílkoviny, vitaminy). B 12 jsem teda ale doplňovala uměle, to jo.

46

7. Stravují se členové Vaší rodiny alternativním způsobem? Nene, jak už jsem říkala. Naši se s tím kromě u mě nikdy nesetkali a ani se o to nějak extra nezajímali. Ale myslím si, že na ně moje stravování vliv má. Jednak mamka, vždycky když k ní přijedu na návštěvu, tak mi uvaří něco vegetariánského. No a i když na návštěvě nejsem a ona něco vege uvaří, tak mi to volá, a je z toho taková nadšená. Já to moc oceňuji, to jo. 8. Co Vaše děti? Stravují se (budou se stravovat) vegetariánsky? No to je trošku složitější. Přemýšlela jsem nad tím. Hlavně nad tím, jak jsem se k tomu všemu dostala já. Nikdo mi to nenutil, utvořila jsem si svůj názor sama a to bych chtěla dopřát i svému dítěti. Takže co se týče vaření u nás doma, vařím čistě vegetariánsky. Malej ale ve školce normálně jí maso. Učitelky jsou tam moc fajn, tak jsem s něma domluvená, že když malej maso nebude chtít, tak aby to do něj narvali horem spodem. Ale oni tam jako stejně takoví nejsou, takže je to fajn. Mám tak jistotu, že malej ochutná od každýho něco. Ale z domu je zvyklý na vegetariánskou kuchyni. A abych pravdu řekla, tak maso ani nijak nevyžaduje. Ve školce ani u babičky. Ale když mu babička na rohlík dá šunku tak jí to prostě nezakazuju. Chci, aby se pak mohl rozhodnout sám, jak bude jíst. 9. Jak budete řešit stravovací návyky Vašeho dítěte ve školce/škole? Na to už jsem odpověděla v předešlé otázce, jak to malej se stravováním ve školce má. 10. Stravuje se Váš partner také alternativně? Ne, přítel není vegetarián. Dřív (v těch osmnácti třeba), bych si někoho takového vedle sebe neuměla představit, ale on je hodně tolerantní a chápavý a hlavně se neřadí mezi ty lidi, kteří potřebují maso k snídani, obědu i večeři. Na to, co doma vařím je zvyklý a má to rád. V práci si jí co chce. Ale i domů si třeba donese šunku. To mu jako fakt zakazovat nechci. Prostě se tolerujeme navzájem a on má rád co vařím, takže je snad spokojený.

47

11. Jaký je partnerův názor na vegetariánství (veganství) v průběhu těhotenství? No dřív na to názor neměl asi vůbec, ale postupem času, jak jsme se poznali, tak to uznává. Nenutí mi maso a chápe moje důvody. S tím, co dávám jíst malýmu, taky samozřejmě souhlasí. Vždycky je to o domluvě. On je fakt hodně chápavý, ale o tom to asi je. Jinak by jsme spolu asi nebyli.

Respondent č. 2 - Jana, 30 let, jedno dítě 1. Jakým typem vegetariána jste? Lakto-ovo-vegetarián se sklonem k veganství. Nejím jakékoliv maso. S tím veganstvím to bylo myšleno tak, že hodně přemýšlím nad tím, jaké výrobky kupuji. Nepoužívám kosmetiku testovanou na zvířatech, běžně nenosím kožené věci ani kožešiny atd. No a taky si dost část vařím veganská jídla. Ne nějak záměrně (i když trochu záměr v tom určitě je), ale jsem na to tak zvyklá. 2. Jak dlouho se tímto stylem stravujete? Dalo by se říct, že vlastně odjakživa. Ona je totiž taková celá naše rodina. Máma i táta jsou vegetariáni, bratr taky. Takže to u nás doma bylo běžné. Nikdo se nad tím nepozastavoval. Prostě jsme tak fungovali. Nebudu tvrdit, že jsem maso nikdy neochutnala, ale nejím ho. 3. Jaký byl důvod Vašeho rozhodnutí pro alternativní stravu? To už jsem tak trochu řekla. Je taková celá naše rodina, i hodné známých. Rodiče nás vedli k vegetariánství a taky hodně k přírodě. Mamka doma vždycky vařila jen vegetariánská jídla. Samozřejmě, když jsem byla starší, tak jsem nad tím více samostatně uvažovala, ale nepřišla jsem na dostatečně silný důvod, proč bych maso měla jíst. Takže ho nejím. Nelíbí se mi jatečný průmysl a to jak, si lidí myslí, že zvířata jsou věci. To fakt nepochopím. Když jsme doma jedli něco ze zvířat (myslím třeba mléčné výrobky nebo tak), tok to vždycky bylo z farmy od známého, kdy se mají zvířata fajn. Je super, že nám zvířata mohou něco dát, a my jim zase na oplátku dáme fajn život bez stresu a utrpení. To mi přijde taková hezká symbióza. 48

4. Jaká byla Vaše cesta ke stravovacímu stylu, kterým se řídíte dnes? Tak to se budu pořád vracet k mojí rodině a výchově. Byla jsem na to zvyklá odjakživa, takže ta cesta byla tak nějak daná a mě nepřišlo důležité nebo snad dokonce žádoucí ji měnit. Je pravda, že ve škole mě někteří měli za podivína, ale nějak zásadně to moje vztahy s ostatními lidmi neovlivnilo. 5. Jak jste se stravovala v průběhu těhotenství? V těhotenství jsem se stravovala taky vegetariánsky. V tom jsem měla výhodu, že jsem jako vzor, měla mámu. Ona mi poskytla hodně rad, co se týče vegetariánství ale i těhotenství obecně. Mě vlastně vůbec nenapadlo svoje stravovací návyky v průběhu těhotenství měnit. Měla jsem už z dřívější doby hodně načteno, takže jsem věděla, že to jde a víceméně bez problému. 6. Jaká byla reakce okolí na to, že se chcete stravovat vegetariánsky v průběhu těhotenství? Tak rodina to brala automaticky. Pro ně na tom nebylo nic divného. Trochu jsem měla obavy z doktorů, ale vše bylo v pohodě. Pro dětskou doktorku jsem nebyla první případ, už se s maminkami vegetariánkami setkala dříve, takže nic nenamítala. Dokonce i v porodnici jsem si mohla domluvit vegetariánské jídlo. 7. Stravují se členové Vaší rodiny alternativním způsobem? Máma, táta, bratr i manžel jsou lakto-ovo-vegetariáni. Bratr je teď dokonce vegan. 8. Co Vaše děti? Stravují se (budou se stravovat) vegetariánsky? Ano. Mám tříletou dceru a ta je také lakto-ovo-vegetariánka. Maso jsem jí nikdy nedávala a ani mi to ze stran doktorů nebylo vyloženě nuceno. Je zdravá a nemá žádné problémy, takže není co řešit. Já s bratrem jsme takto také vyrostli, takže proč ne ona. 9. Jak budete řešit stravovací návyky Vašeho dítěte ve školce/škole? Dcera začala nedávno chodit do školky. Dali jsme jí do soukromé kde je, dle mého názoru, jednodušší se s vedením domluvit. Přeci jen jí to platíme, takže oni jsou hodně otevření požadavků a námitkám rodičů. Takže jsme se domluvili, že bude mít 49

ve školce vegetariánské jídlo (včetně svačinek). Neměli s tím problém. Tak jsem to i chtěla. Nebrali mě jako nějakou bláznivou matku co si vymýšlí, ale respektovali to bez jakýchkoliv špatných pohledů atd. 10. Stravuje se Váš partner také alternativně? Ano. Manžel je také lakto-ovo-vegetarián. Když byl mladší, byl dokonce vegan. A se stravou naší dcery naprosto souhlasí. 11. Jaký je partnerův názor na vegetariánství (veganství) v průběhu těhotenství? Nemá s tím problém. Je na to zvyklý tak jako já a nevidí důvod, proč bych měla měnit svůj jídelníček v době těhotenství.

Respondent č. 3 - Marcela, 38 let, dvě děti 1. Jakým typem vegetariána jste? Lakto-ovo-vegetariánka. Nejím žádné maso. Ale konzumuji mléčné výrobky a vejce. 2. Jak dlouho se tímto stylem stravujete? U mě je to takové složitější s tím určováním. Já jsem cca od dvaceti nejedla maso. Pak jsem zhruba od pětadvaceti do šestatřiceti maso jedla, a pak jsem se vrátila k vegetariánství, které dodržuji doteď. 3. Jaký byl důvod Vašeho rozhodnutí pro alternativní stravu? Vegetariánskou jsem se stala na vysoké škole. Poznávala jsem různé lidi a z toho i nějaké vegetariány a vegany. Líbila se mi myšlenka nenásilí na zvířatech, takže jsem do toho šla. 4. Jaká byla Vaše cesta ke stravovacímu stylu, kterým se řídíte dnes? Ta byla taková komplikovanější vzhledem k tomu, že mám už dvě děti a u těch jsem samozřejmě stravování řešila mnohem víc než u sebe. Když to tak shrnu, tak jsem na vysoké maso nejedla. Krátce po výšce jsem otěhotněla a maso jíst začala. Druhé dítě přišlo cca rok a půl po tom prvním takže jsem se v tomto období od vegetariánství 50

oprostila. Vrátila jsem se k němu před těmi dvěma lety. Děti už jsou větší a já mám více času na sebe a i po těch letech, kdy jsem maso jedna, mám v sobě pořád tendenci něco pro ty zvířata udělat a nejíst maso. Zůstalo to ve mně, a tak to prostě mám. 5. Jak jste se stravovala v průběhu těhotenství? Tak teď se dostáváme k tomu hlavnímu, jak to se mnou vlastně bylo. Jak už jsem říkala, vegetariánkou jsem se stala na výšce. V pětadvaceti jsem otěhotněla a začala jsem i jíst maso. Hlavně ryby. Šlo o tom, že jsem hlavně měla strach. Samozřejmě jsem si něco přečetla a tak, ale nakonec jsem to nechtěla riskovat. Říkala jsem si, že kdyby se miminku náhodou něco stalo tak bych si to strašně vyčítala a že bych si to určitě spojovala s mým vegetariánstvím. Nehledě na to, můj začátek prvního těhotenství byl dost divoký. První tři měsíce jsem dost zvracela a byla jsem celkově přecitlivělá na cokoliv takže i výběr jídla, které jsem mohla pozřít se dost zúžil. No takže jsem se cpala kuřecím nebo rybou se suchou rýží a bylo… Na začátku druhého trimestru se to pak zlepšilo ale já měla na maso chuť takže jsem dál moc nepřemýšlela. 6. Jaká byla reakce okolí na to, že se chcete stravovat vegetariánsky v průběhu těhotenství? Já jsem prakticky od začátku těhotenství maso jedla, takže reakce nebyly žádné. Ačkoliv rodiče mi říkali něco v tom smyslu, žen snad nebudu blbnout a nebudu vegetarián i v těhotenství. Měli o mě a o miminko dost strach takže o vegetariánství nechtěli moc slyšet. 7. Stravují se členové Vaší rodiny alternativním způsobem? Ne, nikdo. Všichni maso jí včetně mého muže. A abych pravdu řekla tak vegetariánství moc neuznávají. Jsou ze staré školy takže v nich převládají názory, že je to nezdravé, a že budu nemocná a vypadají mi vlasy atd. Manžel maso jí a moje vegetariánství zatím toleruje. I když výslovně řekl, že si nepřeje, aby naše děti byli vegetariáni.

51

8. Co Vaše děti? Stravují se (budou se stravovat) vegetariánsky? Mám dvě děti. Kluka Jakuba, tomu je 13 a holku Kristýnu, které je 10. Vegetariánsky se nestravují. Jak už jsem řekla, manžel si to nepřál. Já jsem nad tím přemýšlela, ale na tom bychom se museli shodnout oba. Nechci je do ničeho nutit. Ať si pak sami vyberou, co jim bude nejvíce vyhovovat. Já jsem si na to taky došla sama tak ať mají tu možnost. Doma dost často vegetariánsky vařím, protože vím, že masa mají dost ve škole a manžel v práci. A všichni jsou s mými jídly spokojení. 9. Jak budete řešit stravovací návyky Vašeho dítěte ve školce/škole? Neřeším. Prostě maso jí. Když mají ve škole bezmasou variantu tak si dost často vyberou to. Ale jinak to neřeším. 10. Stravuje se Váš partner také alternativně? Ne. Ten maso normálně jí. Ale to, že doma maso moc nevařím, mu nevadí. Říká že mu to chutná, a že když má chuť na maso tak ho má v práci. Jinak jeho rodina je taková ta typická masová-zabíjačka a tak a na toto já teda fakt nejsem. 11. Jaký je partnerův názor na vegetariánství (veganství) v průběhu těhotenství? Nejdříve tomu moc nerozuměl ale čím déle jsme spolu byli, tím více mě chápal a myslím, že masa teď jí určitě méně než když jsme se potkali a že nad svou stravou více přemýšlí.

Respondent č. 4 - Marika, 28 let, těhotná 1. Jakým typem vegetariána jste? Jsem vegan. Nekonzumuji nic, co je živočišného původu, nenosím kožešiny ani kožené věci, odmítám kosmetiku testovanou na zvířatech a tak dále.

52

2. Jak dlouho se tímto stylem stravujete? Zhruba deset let. S veganstvím jsem začala když mi bylo asi osmnáct. Mělo to ale nějaký svůj vývoj takže jsem z jídelníčku začala vyřazovat postupně maso, vejce, mléčné výrobky, až jsem se dopracovala k čistě rostlinné stravě. 3. Jaký byl důvod Vašeho rozhodnutí pro alternativní stravu? Když jo řeknu zjednodušeně, tak určitě soucit se zvířaty. Už jako malé dítě jsem měla ráda zvířata, hrála jsem si s nimi, měli jsme vždycky doma psa nebo kočku. Jak jsem byla starší tak jsem začala víc hledat informace a dávat si věci do souvislostí a po shlédnutí některých dokumentů se mi udělala silně nevolno a byla jsem taky strašně naštvaná kvůli tomu, to všechno se může dít aniž by se o to někdo zajímal nebo byl za takové hrůzy někdo potrestán. Prostě mi to všechno došlo a nechtěla jsem se účastnit podpory jatek tím, že budu kupovat a jíst jejich produkty. 4. Jaká byla Vaše cesta ke stravovacímu stylu, kterým se řídíte dnes? Dlouhá a trnitá. Víš, ono hodně lidí veganství odsuzuje a staví do role nějakého extremismu. Je jasné, že na první pohled se to tak třeba někomu může zdát ale já nevidím nic extrémního na tom, když se snažíš někomu zachránit život, nebo že ti záleží na tom, v jakých podmínkách někdo žije, nebo že někdo někomu ubližuje. To mě přijde normální, že se s takovými věcmi někdo nehodlá smířit. No a že jde o zvířata…Já v tom nevidím rozdíl jestli je to zvíře nebo člověk. Stejně tak nevidím rozdíl mezi tím, jestli je to pes nebo prase, kočka nebo kráva. Oni vnímají a cítí stejně. Hlavně tu bolest a z toho je mi fakt smutno. 5. Jak se stravujete v průběhu těhotenství? Vegansky. Nemůžu říct, že úplně stejně jako před těhotenstvím protože si dávám o hodně víc pozor co jím, kolik toho jím a hlavně abych měla dostatek vitamínů i živin. Beru i některé potravinové doplňky, které mi byly doporučeny, jako třeba B12, zinek a železo. Před těhotenstvím jsem to kromě B12 nebrala ale teď pro jistotu ano. Ale vím, že je vše v pořádku. Krevní obraz mám dobrý a dítě se taky vyvíjí normálně, tak, jak by mělo. Nemyslím si, že by veganství pro těhotenství bylo nějaké zásadní riziko, spíš je riziko to, když se o tom žena neinformuje a neporadí s odborníky a nejí

53

pořádně to, co by měla. Všechno se to dá zvládnout ale musí nad tím člověk přemýšlet. 6. Jaká byla reakce okolí na to, že se chcete stravovat vegetariánsky v průběhu těhotenství? V mém případě tedy vegansky. No okolí jako kamarádi a známí to brali v pohodě protože jsou to povětšinou taky vegani nebo vegetariáni takže ti by se spíš asi divili kdybych se rozhodla jinak. Bylo fajn, že on nich jsem měla podporu a dostala jsem třeba typy na nějaké knížky a stránky které mi pomohli. No a rodina se mi to samozřejmě snažila vymluvit ale marně. Teď už to asi berou tak jak to je ale nadšení z toho určitě nejsou. To oni umí dát najevo. 7. Stravují se členové Vaší rodiny alternativním způsobem? Ne. Moje rodina jí naprosto standardním způsobem knedlo vepřo zelo. Mám mladší sestru která se mě na veganství hodně a ptá a vypadá to, že jí to vážně zajímá takže uvidíme k čemu se nakonec přikloní. Jinak rodiče maso jí a upřímně jiný způsob stravování moc nechápou. Oni vždy argumentují tím, že přeci celý život jedli řízky a teď k nim někdo přijde a řekne že je to špatně nebo že by to neměli. Tak to je na ně prý moc. Chápu, že pro starší generace je to asi často nepochopitelné. Nedokážou si představit, že by se vzdali některých zvyků a tradic nebo udělali nějakou změnu. To přece nejde. 8. Co Vaše děti? Stravují se (budou se stravovat) vegetariánsky? No ani jsem nepřemýšlela, že by to bylo jinak. Mému dítěti budu chystat veganskou stravu a pokusím se to zařídit tak, aby i ve školce a ve škole měl tuto možnost. Četla jsem o hodně veganských dětech které se vyvíjí úplně normálně a jsou zdravé, takže v tom problém nevidím. Jako tím, že už takhle žiju dlouho, už dělám plno věcí automaticky. Plno věcí vím a vím jak je dělat tak, aby moje tělo nestrádalo. Takže představit si, že moje dítě bude taky vegan není jako nic extra. Ale kdyby se nějaká matka ze dne na den rozhodla že bude veganka a stejně tak její dítě tak by to bylo asi hodně složité a náročné.

54

9. Jak budete řešit stravovací návyky Vašeho dítěte ve školce/škole? Jak už jsem řekla, pokusím se najít školku a školu kde by byla možnost veganského stravování. Pokud budu chtít dát dítě do školky tak to vidím spíš na nějakou soukromou. Tak bude domluva asi jednodušší. Ale nad tím jsem do detailu zatím nepřemýšlela, protože v nejhorším bude dostávat jídlo z domu. Jo ještě by mohla nastat situace, že by sám maso chtěl ochutnat. To bych pak zase řešila jinak. Nechtěla bych mu v něčem bránit, takže uvidíme, jak se to celé vyvine. 10. Stravuje se Váš partner také alternativně? Ano. Můj přítel je také vegan takže to máme spolu v pohodě. 11. Jaký je partnerův názor na vegetariánství (veganství) v průběhu těhotenství? Bavili jsme se o tom a on to rozhodnutí nechal víceméně na mě. Říkal, že mě podpoří i v případě že budu dál veganka, i v případě že bych se rozhodla to změnit. Chápe, že mám v těhotenství různé obavy a určitě by mi nic nevyčítal, kdybych třeba čistě teoreticky maso začala jíst skrz nějaké obavy. Ale já jsem se rozhodla tak jak jsem se rozhodla a on mě v tom podporuje. Někdy je i víc starostlivý než by musel, ale to je fajn.

Respondent č. 5 - Klára, 27 let, těhotná 1. Jakým typem vegetariána jste? Jsem veganka. Nejím ani nepoužívám nic co je živočišného původu. 2. Jak dlouho se tímto stylem stravujete? Bude to asi sedm let. Asi od těch dvaceti. Předtím jsem byla vegetariánka. 3. Jaký byl důvod Vaše rozhodnutí pro alternativní stravu? Musím říct, že to šlo tak ruku v ruce s celkovým životním stylem. Jsme hodně ekologicky založená rodina. Hodně dbám na životní prostředí a snažím se ho co nejméně znečišťovat. Takže veganství bylo vlastně logická volba, protože jsem chtěla 55

přírodu zatěžovat co nejmíň a také mi je líto těch zvířat. Musí trpět jen kvůli lidské rozežranosti. Uvědomuji si souvislosti a nepřišla jsem na jediný důvod, proč bych neměla být vegan. 4. Jaká byla Vaše cesta ke stravovacímu stylu, kterým se řídíte dnes? Začalo to tím, že jsem byla lakto-ovo-vegetariánka. V naší rodině se nikdy maso hojně nekonzumovalo, a mléčné výrobky jsme měli vždy z eko farem kde jsou pro zvířata docela jiné podmínky k žití než ve velkochovech. Pro mě nebylo zas až tak těžké přestat jíst maso. Kdybych to měla stanovit přesně tak vlastně asi ani nevím, jak dlouho jsem byla vegetariánkou vzhledem k tomu jak jsme to měli doma. Ale přechod na veganskou stravu už si pamatuju. To byla trochu změna takže toho jsem si vědoma. 5. Jak se stravujete v průběhu těhotenství? Kdybych řekla, že čistě vegansky tak bych byla asi pokrytec. Převážnou část mého jídelníčku tvoří čistě rostlinné potraviny, ale jednou za čas si koupím čerstvé mléko z farmy takže vlastně nejde o čistě veganskou stravu. Teď v těhotenství jsem na mléko dostala chuť a já se snažím svému tělu dost naslouchat, takže jsem to prostě udělala. Myslím si, že tělo si řekne samo, když něco potřebuje. Takže pokud moje tělo mělo nějakou zvýšenou potřebu vápníků tak už je to vyřešené. Ale jinak nejím vejce ani sýry. 6. Jaká byla reakce okolí na to, že se chcete stravovat vegetariánsky v průběhu těhotenství? Docela v pohodě. Tak rodičům to nevadilo, protože jsou takoví, jací jsou a otázka vegetariánství ani veganství jim není cizí. Takže co se týče jich, cítím spíše podporu. Manžel je takový napůl vegetarián a věděl, jak se budu chtít v těhotenství stravovat takže tomu to taky nevadí a je v pohodě. 7. Stravují se členové Vaší rodiny alternativním způsobem? Moje rodina je celá taková alternativní. Jak už jsem říkala, hodně se u nás dbá na ekologii a lásku k přírodě. No a k tomu patří i to, co jíme. Takže by se dalo říct, že rodiče jsou taková napůl vegetariáni. Jí o hodně míň masa než běžná populace. Myslím si že by pro ně nabyl problém být úplnými vegetariány nebo vegany ale jde o 56

to, že mají hodně známých kteří vyrábějí potraviny a jiné produkty v bio kvalitě takže mají přístup k velice kvalitním potravinám včetně sýrů a mléka takže to jí všechno. 8. Co Vaše děti? Stravují se (budou se stravovat) vegetariánsky? Čekám svoje první dítě a budu ho živit tak, jak si myslím že je to nejlepší a to je podle mého názoru bez masa. Takže ano. Moje dítě bude vegetarián ale s veganstvím to zatím moc nevím protože bych mu právě chtěla občas dopřát třeba nějaký kvalitní sýr nebo třeba i to kravské mléko. Nevím. Líbilo se mi, jak jsem to v dětství měla já a chtěla bych, aby moje dítě mělo taky možnost se rozhodnout. Jen to bude mít tak, že bude od začátku vegetarián a až bude starší tak se rozhodne, jestli v tom bude pokračovat nebo ne. 9. Jak budete řešit stravovací návyky Vašeho dítěte ve školce/škole? To bude všechno na domluvě. Pokud bude možnost vegetariánského nebo veganského stravování tak to bude super. Pokud ne, tak mu budu vařit já a bude si to brát s sebou. V tom nevidím zas takový problém. Nebudu rozhodně nikam chodit a někoho přesvědčovat že moje dítě má právo na veganskou stravu ve škole, protože vím, že ze zákona nemá. Takový případ už tu byl a matka to hnala až k soudu který stejně nevyhrála a ještě se na ni dívali z patra. Takže to ne. Bude to na domluvě ale nemám problém s tím dítěti jídlo chystat. 10. Stravuje se Váš partner také alternativně? No, on to má dost podobně jako moji rodiče. Takový napůl vegetarián. Je to teda dost blbé označení, ale je to tak. Není takový ten klasický masař. Maso nepotřebuje, dá si ho jen jednou za čas. Já ale maso nevařím. Manžel si ho dává třeba v práci nebo tak. Doma jí to, co uvařím já a nemá s tím problém. 11. Jaký je partnerův názor na vegetariánství (veganství) v průběhu těhotenství? Jemu to přijde v pohodě. Nic nenamítal proti tomu, abych byla veganka i v těhotenství. On mě moc dobře zná a ví, jak jsou pro mě některé věci důležité takže moje rozhodnutí chápe a nesnaží se mi to vyvracet.

57

4.3 Analýza rozhovorů 1. Co respondentky vedlo k alternativnímu stravování Většina respondentek k tomuto rozhodnutí dospěla kvůli zájmu o zvířecí práva. Nesouhlasí s násilím páchaném na zvířatech, s podmínkami ve kterých hospodářská zvířata žijí, a především se samotným zabíjením zvířat kvůli masu a jiným vedlejším produktům. Ve dvou případech bylo toto rozhodnutí do jisté míry ovlivněno i rodinou a výchovou. Dvě respondentky vyrůstaly v ekologicky zaměřených rodinách. Z tohoto důvodu bylo jejich rozhodnutí ovlivněno nejen etickými aspekty ale i ekologickými. 2. Alternativní stravovací styly respondentek Tři z respondentek jsou lakto-ovo-vegetariánky. Některé k latkto-ovo-vegetariánství došly přes veganství (nejdříve byly veganky, později do jídelníčku zařadily mléčné výrobky a vejce), některé vycházejí ze stravovacích návyků rodiny a některé se stále více přiklánějí k veganství (tedy vyřazení veškerých živočišných produktů). Dvě z respondentek jsou veganky. 3. Věk respondentek Nyní je věkové rozmezí respondentek 27-38 let-. V průměru se začaly stravovat alternativně ve dvaceti letech (s výjimkou jedné, která byla lakto-ovo-vegetariánka již od narození). 4. Stravování respondentek v průběhu těhotenství Čtyři respondentky svoje stravovací návyky v průběhu těhotenství výrazně nezměnily (jedna respondentka stravující se vegansky svůj jídelníček v průběhu těhotenství rozšířila o mléko). Jedna respondentka v průběhu těhotenství začala konzumovat maso. Po porodu se začala opět stravovat lakto-ovo-vegetariánsky. Všechny respondentky se shodly, že v průběhu těhotenství mnohem více dbaly na skladbu svého jídelníčku. Vyvarovaly se rychlému občerstvení, zvýšily přísun ovoce a zeleniny a dbaly na vyváženost stravy. Všechny respondentky v průběhu těhotenství užívaly doplňky stravy (např. zinek, železo a vitamín B12).

58

5. Stravování dětí respondentek V šetření byly tři respondentky, které již děti mají a dvě respondentky, které jsou těhotné. Jedna z respondentek vaří doma vegetariánsky i pro svého syna. Ve školce je však podávána běžná strava, kterou její syn jí také. Tato respondentka zastává názor, že dítě by si mělo samo rozhodnout, jak se bude stravovat. Další respondentka poskytuje své dceři lakto-ovo-vegetariánskou stravu. Maso do jídelníčku nezařadila. Zastává názor, že lakto-ovo-vegetariánská strava poskytne dítěti vše potřebné (sama byla od dětského věku vegetariánka a uplatnila tento model i na své dceři). Třetí respondentka je matkou dvou dětí a ty se vegetariánsky nestravují. V tomto případě vzala respondentka v potaz manželovo přání, aby jejich děti nebyly vegetariáni. Tato respondentka vaří doma povětšinou vegetariánskou stravu, ve škole se děti stravují běžným způsobem. Dvě respondentky, které jsou těhotné, chtějí svým dětem poskytovat vegetariánskou stravu (v jednom případě pouze veganskou). 6. Pohled společnosti na stravovací návyky respondentek Většina respondentek vypověděla, že nemají žádnou vyloženě negativní zkušenost s reakcemi v okolí. Některé vyrůstaly v rodinách, kde bylo vegetariánství běžnou záležitostí. Jedna respondentka (veganka) však vypověděla, že se setkala s názorem, že člověk maso jíst musí a že někteří lidé pohlíží na veganství jako na extremismus. Některé respondentky byly dříve členkami různých spolků podporující zvířecí práva a soustřeďující se na osvětu týkající se vegetariánství a veganství.

59

Diskuze V diskuzi jsou shrnuté zásadní poznatky, názory a náměty na případný navazující výzkum týkající se vegetariánství. Ve výzkumném šetření byly provedeny rozhovory s pěti ženami, které se stravují alternativním způsobem. Většina žen, které se rozhovorů zúčastnily, se začaly stravovat vegetariánsky či vegansky okolo osmnáctého roku. Tento věk je přelomový z hlediska plnoletosti. Jedinec je již více samostatný, přebírá větší zodpovědnost sám za sebe, za své činy a za jejich následky. V tomto věku se lidé pravděpodobně více utvrzují ve svých názorech. Ženy v rozhovorech vypověděly, že pro jejich rozhodnutí měl zásadní vliv etický a ekologický aspekt. Na to, jak se ženy stravují, mělo do jisté míry vliv i rodinné prostředí. Některé ženy jsou celkově velmi ekologicky orientované. Z tohoto důvodu přikládají i velký význam tomu, co konzumují, odkud potraviny pocházejí a jak velkou ekologickou zátěží pro Zemi byla jejich výroba. Vegetariánství se u většiny žen stalo součástí jejich hodnotového žebříčku. Stejné hodnoty by rády předaly svým dětem. Je však vhodné, aby svým dětem předkládaly jen vegetariánskou stravu od útlého dětství, nebo by měly mít děti na vybranou a samy si rozhodnout, do jaké míry je budou ovlivňovat rozhodnutí jejich rodičů? V případě, že se žena rozhodně dítě vychovávat jako vegetariána či vegana, je možné, že se ve svém okolí setká s nepochopením a možná i kritikou. Nejdůležitější však je, jak se k tomuto rozhodnutí vyjádří lékaři (zejména pediatr a gynekolog). Lékař by měl ženě poskytnout relevantní informace, doporučit vhodnou literaturu, nebo ji odkázat na výživového poradce, aby žena měla jistotu, že bude mít její dítě vegetarián všechny živiny nezbytně nutné pro správný vývoj. Lékaři by se především měli oprostit od subjektivních názorů a vycházet z dostupných informací a výzkumů. Přístupy lékařů k matkám vegetariánkám, či vegankám v České republice by bylo možné zkoumat v dalším šetření. Výživa malých vegetariánských dětí mne přivedla k myšlence na menší šetření provedené na vybraných základních školách v Brně (výsledky šetření jsou popsané v úvodu empirické části práce). Výsledky tohoto šetření mne zajímaly také z důvodu porovnání mezi Českou republikou a například Velkou Británií a Švédskem. Při svém studijním pobytu ve Švédsku jsem byla velmi překvapena, s jakou samozřejmostí zde přijímají vegetariány i ve školách. Vegetariánské jídlo je každodenní součástí švédských školních kantýn. Dle mého očekávání by bylo pro 60

vegetariánské dítě velmi obtížné najíst se v brněnských školních jídelnách. Ve školních jídelnách je běžné, že součástí týdenního menu je například jedno sladké jídlo (což je považováno za vegetariánské jídlo). V některých případech mají žáci ve školách na výběr z dvou, či více variant, z toho jedna varianta bývá salát, jehož součástí však často bývá maso. Školní jídelny většinou neuvažují o zavedení vegetariánské alternativy do každodenního menu. Někteří vedoucí školních jídelen vyslovili svůj nesouhlas s podáváním vegetariánského jídla žákům každý den. Dle některých názorů žáci maso potřebují a bezmasá strava není pro děti vhodná. Faktem pravděpodobně zůstává, že o pravidelné podávání vegetariánského jídla ve školních jídelnách je jen velmi nízký zájem. Námětem pro další výzkumné šetření by mohlo být zjišťování informovanosti o vegetariánství a veganství mezi rodiči, jejichž děti navštěvují základní školu. A jaká je informovanost dětí? Jsou jim na školách poskytovány dostatečné informace týkající se alternativních výživových směrů? Co si o nich žáci myslí? Otázkou také je, zda by vegetariánské dítě mohlo být ve škole terčem nepochopení, nebo posměchu.

61

Závěr Diplomová práce se zabývá alternativními výživovými směry a jejich vlivem na těhotenství a vývoj dětí. V teoretické části je popsána historie, rozdělení alternativních

výživových

směrů

a

hlavní

rozhodující

faktory,

vedoucí

k vegetariánství. Další kapitola se věnuje problematice stravování žen vegetariánek v průběhu těhotenství. V této kapitole jsou popsána i možná rizika pro těhotné a kojící ženy vegetariánky a vyjádření některých zahraničních dietetických organizací. Poslední kapitola teoretické části je věnována vegetariánskému stravování malých dětí. Praktická část se věnuje dvěma výzkumným šetřením. Prví je zaměřeno na školní stravování na náhodně vybraných běžných základních školách v Brně. Z tohoto krátkého šetření vyplynulo, že ze 45 základních škol, které byly v šetření zahrnuty, je pouze jedna která poskytuje vegetariánské jídlo každý den (respektive se jedná o jednu ze tří možností, které na škole žáci mají). V naprosté většině škol není možné se pravidelně stravovat vegetariánsky a není ani možnost individuální domluvy (mezi hlavní důvody které školy uváděly patřilo nedostatek personálu a nevhodné zázemí). Druhé výzkumné šetření bylo provedeno formou rozhovorů s pěti ženami, které se stravují alternativním způsobem a jsou těhotné, nebo mají děti. Rozhovory byly zaměřené především na důvody, které vedly k jejich rozhodnutí stravovat se vegetariánsky, na jejich stravování v průběhu těhotenství a na stravování dětí těchto žen. Z rozhovorů vyplynulo, že většina žen v průběhu těhotenství výrazně nezměnilo své stravovací návyky, neměly v průběhu těhotenství komplikace a jejich stravovací návyky povětšinou mají (nebo budou mít) vliv na stravování jejich dětí.

62

Shrnutí Diplomová práce se zabývá problematikou vegetariánství v průběhu těhotenství a v dětském věku. Cílem práce bylo sepsání dostupných informací týkajících se vegetariánské stravy, jejích možných kladů a záporů a jejího vlivu na těhotenství. Práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. V první zmíněné části je kapitola věnovaná historii a rozdělení vegetariánské stravy. Jsou zde také popsány nejčastější důvody vedoucí k vegetariánskému způsobu stravování. Další kapitola je věnována výživě v průběhu těhotenství a vlivu vegetariánské stravy na těhotenství. V závěru teoretické části jsou popsány složky dětské vegetariánské stravy. Teoretickou část uzavírají vyjádření některých zahraničních dietetických organizací k vegetariánství. Praktická část práce je věnovaná vlastnímu šetření. Rozhodla jsem se provést krátký výzkum na vybraných brněnských základních školách, který ukázal, jaká je možnost pravidelného vegetariánského stravování na těchto školách. Výsledkem bylo zjištění, že ze 45 škol nabízí vegetariánské jídlo každý den pouze jedna škola. Školní jídelny údajně nemají pro vaření vegetariánského jídla vhodné zázemí ani dostatek personálu. Hlavní šetření probíhalo formou rozhovorů s pěti ženami. Tyto ženy se rozhodly být vegetariánkami, a své stravovací návyky více či méně dodržovaly i v průběhu těhotenství.

Summary Diploma thesis deals with the issue of vegetarianism during pregnancy and childhood. Goal of this thesis was to put together available information related to vegetarian diets, its possible positives and negatives and its effect on pregnancy. The work is divided into theoretical and empirical part. In the first part of theoretical chapter is devoted to the history and the types of vegetarian diets. This section also describes the most common reasons to be a vegetarian. Next chapter is devoted to nutrition during pregnancy and the effect of a vegetarian diet on pregnancy. The end of the theoretical section describes the components of children's vegetarian diet. The practical part is devoted to the research. I decided to make a brief research in selected primary schools in Brno, which showed where is the possibility to eat vegetarian food daily in these schools. The result was that from 45 schools, only one school offers vegetarian meals each day. School canteens are reportedly not ready for cooking vegetarian food every day. They does not have suitable facilities or enough 63

staff. The main survey was conducted through interviews with five women. These women have chosen to be a vegetarian and stayed vegetarian also during their pregnancy.

64

Zdroje 1. BRAZIER, Brendan. Vegan v kondici: průvodce rostlinnou výživou pro optimální výkony ve sportu a v životě. 1. vyd. Překlad Anna Kudrnová. Praha: Mladá fronta, 2014, 325 s. ISBN 978-802-0434-005. 2. FOŘT, Petr. Aby dětem chutnalo. Vyd. 1. V Praze: Ikar, 2008-2013. ISBN 978-80-249-2284-3. 3. GAVORA, Peter. Úvod do pedagogického výzkumu. Brno: Paido, 2010. ISBN 9788073151850. 4. HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. 2., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2008, 407 s. ISBN 978-80-7367-485-4. 5. HRONEK, Miloslav. Výživa ženy v obdobích těhotenství a kojení: Kniha o zdravé výživě. 1. vyd. Praha: Maxdorf, c2004, 309 s. ISBN 80-734-5013-5. 6. ILLKOVÁ, Olga, Lucie NEČASOVÁ a Zdeňka DAŇKOVÁ. Zdravá výživa malých dětí: [od narození do 6 let]. Vyd. 2. Praha: Portál, 2009, 191 s., [16] s. obr. barev. příl. Rádci pro rodiče a vychovatele. ISBN 978-80-7367-625-4. 7. KAPLEAU, Philip. Chránit vše živé: vegetariánství z hlediska buddhismu. CAD Press, 1992. ISBN 80-853-4910-8. 8. KOPEC, Karel. Zelenina ve výživě člověka. Vyd. 1. Praha: Grada, 2010, 159 s. Zdraví. ISBN 978-802-4728-452. 9. KUNOVÁ, Václava. Zdravá výživa. 1. vyd. Praha: Grada, 2004, 136 s. Zdraví. ISBN 80-247-0736-5. 10. MELINA, Vesanto a Brenda DAVIS. Průvodce (začínajícího) vegetariána: kompletní průvodce zdravou vegetariánskou stravou. 1. vyd. v češtině. Radňovice: Andrea Komínková, c2008, 429 s. ISBN 978-80-904291-0-9. 11. NEVORAL, Jiří. Výživa v dětském věku. Vyd. 1. Jinočany: H, 2003, 434 s. ISBN 80-860-2293-5. 12. PELIKÁN, J. Základy empirického výzkumu pedagogických jevů. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2004. 270 s. ISBN 80-7184-569-8. 13. PERSSON OSOWSKI, C. 2012. The Swedish School Meal as a Public Meal: Collective Thinking, Actions and Meal Patterns. Acta Universitatis Upsaliensis. Digital Comprehensive Summaries of Uppsala Dissertations fromthe Faculty of Social Sciences 80. 85pp. Uppsala. ISBN 978-91-5548431-6. 65

14. RISI, Armin a Ronald ZÜRRER. Vegetariánský život: přednosti bezmasé výživy. Vyd. 1. Praha: EarthSave, 2007, 101 s. ISBN 978-808-6916-002. 15. ROGER, J. Vychutnej život: Kniha o zdravé výživě. 1. vyd. Praha: AdventOrion, 1999, 215 s. ISBN 80-717-2144-1. 16. SWINNEY, Bridget a Tracey ANDERSON. Výživa v těhotenství: praktický a chutný průvodce prenatální výživou. Vyd. 1. Praha: Levné knihy, 2011, 402 s. ISBN 978-807-3098-742 17. YNTEMA, Sharon a Christine H BEARD. Vegetariánství a děti. Brno: Mercurius, c2004, 282 s.

Internetové zdroje: 1. Baby center: Expert advice [online]. 1997-2015 [cit. 2015-02-15]. Dostupné z:http://www.babycenter.com/0_diet-for-a-healthy-vegetarianpregnancy_1313874.bc?showAll=true 2. Bezmasa

kvalitně [online].

2009

[cit.

2015-03-12].

Dostupné

z: http://bezmasa.kvalitne.cz/zdravi.html 3. Dietitians

of

Canada [online].

2014

[cit.

2015-03-09].

Dostupné

z: http://www.dietitians.ca/Your-Health/Nutrition-A-Z/VegetarianDiets/Eating-Guidelines-for-Vegans.aspx 4. Eat rigth pro: Academy of Nutrition and Dietetics [online]. 2009 [cit. 201503-09].

Dostupné

z:http://www.eatrightpro.org/resource/practice/position-

and-practice-papers/position-papers/vegetarian-diets 5. Etické vegetariánství: Vegetariánství, veganství, ochrana zvířat [online]. 2011-2014

[cit.

2015-03-07].

Dostupné

z: http://www.eticke-

vegetarianstvi.cz/vegetarianstvi/jak-dlouho-vegetarianstvi-existuje-ma-svehistoricke-zaklady-54/ 6. EUFIC: European food information council [online]. 06/2003, 13/02/2015 [cit. 2015-02-15]. Dostupné z:http://www.eufic.org/article/cs/artid/omega-3fatty-acids/ 7. Happy Child: Vegetariánská mateřská škola [online]. 2015 [cit. 2015-03-19]. Dostupné z:http://www.happychild.cz/vegetarianstvi-a-deti/

66

8. Hospodářská a kulturní studia [online]. 2005-2014 [cit. 2015-03-07]. Dostupné

z: http://www.hks.re/wiki1/doku.php?id=hinduismus_-

_stravovaci_navyky#dokuwiki__top 9. LUŇÁČEK, Zbyněk. Česká společnost pro výživu a vegetariánství [online]. [cit.

Dostupné

2014-04-13].

z:http://www.csvv.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=820 &Itemid=400294 10. Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy. [online]. 2015 [cit. 2015-0319]. Dostupné z:http://www.msmt.cz/ministerstvo/novinar/msmt-vyhlaska-oskolnim-stravovani-pomuze-detem-kteremaji?highlightWords=vyhl%C3%A1%C5%A1ka+%C5%A1koln%C3%AD m+stravov%C3%A1n%C3%AD 11. National Health Service: Your health, your choices [online]. 2013 [cit. 2015Dostupné

03-09].

z:http://www.nhs.uk/Livewell/Vegetarianhealth/Pages/Vegandiets.aspx 12. NESEHNUTÍ. Veganská strava pro děti a těhotné a kojící ženy. Brno, 2014 [cit. 2015-03-19]. Dostupné z: http://nesehnuti.cz/aktuality/veganska-stravapro-deti-tehotne-kojici-zeny/ 13. RAW BIO potraviny a recepty: Zdraví v našich rukou [online]. [cit. 2014-0414]. Dostupné z:http://www.rawsuperfood.cz/rawsuperfood/1-Informace-oRAW-food/1-Co-znamena-RAW-food 14. Slovník cizích slov [online]. 2005-2015 [cit. 2015-03-19]. Dostupné z: http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/fenomen 15. Školy

online [online].

2015

[cit.

2015-03-24].

Dostupné

z: http://www.seznamskol.cz/zakladni-skoly/jihomoravsky-kraj/brno-mesto/ 16. VANDROVCOVÁ, Tereza a David BORŮVKA. Soucitně [online]. 20122013 [cit. 2015-03-09]. Dostupné z:http://soucitne.cz/techto-10-vyznamnychodbornych-instituci-schvaluje-veganstvi 17. VÁCLAVÍK, Tomáš. Bio-Info: Veganů a vegetariánů přibývá. [online]. [cit. 2014-04-13].

Dostupné

z:

http://www.bio-info.cz/zpravy/veganu-a-

vegetarianu-pribyva 18. Vegan fighter [online]. [cit. 2014-04-14]. Dostupné z: http://www.veganfighter.com/vyziva/vegan-potraviny-bohate-na-zelezo.html

67

19. Vegetariáni [online].

2015

[cit.

2015-03-14].

Dostupné

z: http://vegetariani.asp2.cz/zdravi.aspx 20. Víš

co

jíš [online].

2014

[cit.

2015-02-15].

Dostupné

z: http://www.viscojis.cz/teens/index.php?option=com_content&view=article &id=180%3A174&catid=50&Itemid=100 21. Výživa

dětí [online].

2013

[cit.

2015-03-23].

Dostupné

z: http://vyzivadeti.cz/pro-rodice/hodi-se-vedet/nejcastejsi-myty-v-detskevyzive/ 22. Výživa

pro

budoucnost [online].

2015

[cit.

2015-03-12].

Dostupné

z: http://www.vyzivaprobudoucnost.cz/kyselina-listova-v-tehotenstvi/ 23. Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2014-04-14]. Dostupné z:http://cs.wikipedia.org/wiki/Freeganismus 24. ZIMA,

Josef. Naturvita [online].

2012

[cit.

2015-02-15].

Dostupné

z: http://www.nutravita.cz/nutraceutika-ve-vyzive/omega-3/obsah-vpotravinach

Seznam tabulek

Tabulka 1: Alternativní výživové směry .................................................................... 13 Tabulka 2: Obsah bílkovin v jedlém podílu potravin (živočišné zdroje) dle Hronka, 2004:........................................................................................................................... 19 Tabulka 3: Obsah bílkovin v jedlém podílu potravin (rostlinné zdroje) dle Hronka, 2004:........................................................................................................................... 20 Tabulka 4: Obsah vitaminu B12 v potravinách dle Hronka, 2004: ........................... 21 Tabulka 5: Obsah vitaminu B12 v mikrogramech ve 100 g potravin dle Rogera, 1999:........................................................................................................................... 21 Tabulka 6: Obsah železa v potravinách dle Hronka, 2004: ....................................... 23 Tabulka 7: Obsah kyseliny listové v listové zelenině dle Kopce, 2010: .................... 23 Tabulka 8: Obsah omega-3 kyselin v rybách a korýších v gramech na 100 g potraviny dle Zima [online], 2012: ............................................................................ 25

68

Tabulka 9: Obsah nenasycených mastných kyselin v potravinách dle Zima [online], 2012:........................................................................................................................... 25

Seznam obrázků

Obrázek 1:Vegetariánská pyramida (Bezmasa kvalitně [online], 2009) ................... 18

Seznam příloh Příloha 1: Seznam brněnských základních škol

69

Příloha 1: Seznam brněnských základních škol 1. Mateřská škola a základní škola Sluníčko - Montessori, s.r.o. Šrámkova 14, Soukromá škola, Jihomoravský kraj

Brno

2. Německé zemské gymnasium, základní škola a mateřská škola, o.p.s. Mendlovo nám. 1/ 3,4, Soukromá škola, Jihomoravský kraj

Brno

3. Vzdělávací institut INTEGRA BRNO - gymnázium, základní škola a mateřská škola, s.r.o. Rašelinová 11, Brno Soukromá škola, Jihomoravský kraj 4. Základní škola Letokruh Terezy Novákové Soukromá škola, Jihomoravský kraj

1947/62a,

Brno

5. Soukromá základní škola Lesná s.r.o. Janouškova 577/2, Soukromá škola, Jihomoravský kraj

Brno

6. Cyrilometodějská církevní základní škola, Lerchova 65, Brno Lerchova 65, Církevní škola, Jihomoravský kraj

Brno

7. Základní škola, Brno, Palackého 68 Palackého 68, Veřejná škola, Jihomoravský kraj

Brno

8. Základní škola Brno, nám. Míru 3, příspěvková organizace nám. Míru 3/375, Veřejná škola, Jihomoravský kraj

Brno

9. Základní škola Brno, Jana Babáka 1 Jana Babáka Veřejná škola, Jihomoravský kraj

Brno

1/1960,

10. Základní škola, Brno, Masarova 11, příspěvková organizace Masarova 11/2360, Veřejná škola, Jihomoravský kraj

Brno

11. Základní škola, Brno, Gajdošova 3 Gajdošova 3, Veřejná škola, Jihomoravský kraj

Brno

70

12. Základní škola Brno, Svážná 9 Svážná Veřejná škola, Jihomoravský kraj

9/438,

Brno

13. Základní škola Brno, Bakalovo nábřeží 8, příspěvková organizace Bakalovo nábřeží 8/8, Veřejná škola, Jihomoravský kraj

Brno

14. Základní škola Brno, Úvoz 55, příspěvková organizace Úvoz 55/423, Veřejná škola, Jihomoravský kraj

Brno

15. Základní škola Brno, Vejrostova 1 Vejrostova 1/1066, Veřejná škola, Jihomoravský kraj

Brno

16. Základní škola Brno, Heyrovského 32 Heyrovského 32/611, Veřejná škola, Jihomoravský kraj

Brno

17. Základní škola, Brno, Labská 27, příspěvková organizace Labská 27/269, Veřejná škola, Jihomoravský kraj

Brno

18. Základní škola, Brno, Řehořova 3 Řehořova Veřejná škola, Jihomoravský kraj

Brno

3,

19. Základní škola Brno, Arménská 21, příspěvková organizace Arménská 21/573, Veřejná škola, Jihomoravský kraj

Brno

20. Základní škola, Brno, Krásného 24 Krásného 24, Veřejná škola, Jihomoravský kraj

Brno

21. Základní škola, Brno, Mutěnická 23, příspěvková organizace Mutěnická 23/4164, Veřejná škola, Jihomoravský kraj

Brno

22. Základní škola Brno, Přemyslovo nám. 1 Přemyslovo nám. Veřejná škola, Jihomoravský kraj

Brno

1/89,

23. Základní škola Brno, Horní 16, příspěvková organizace Horní 16/742, Veřejná škola, Jihomoravský kraj

71

Brno

24. Základní škola, Brno, Košinova 22 Košinova 22, Veřejná škola, Jihomoravský kraj

Brno

25. Základní škola, Brno, Herčíkova 19 Herčíkova 19/2499, Veřejná škola, Jihomoravský kraj

Brno

26. Základní škola Brno, Novoměstská 21 Novoměstská 21/1887, Veřejná škola, Jihomoravský kraj

Brno

27. Základní škola Brno, Pavlovská 16, příspěvková organizace Pavlovská 16/576, Veřejná škola, Jihomoravský kraj

Brno

28. Základní škola, Brno, Holzova 1, příspěvková organizace Holzova 1/1461, Veřejná škola, Jihomoravský kraj

Brno

29. Základní škola, Brno, Slovanské nám. 2 Slovanské nám. Veřejná škola, Jihomoravský kraj

Brno

2/1218,

30. Základní škola Brno, Hroznová 1, příspěvková organizace Hroznová 1/65, Veřejná škola, Jihomoravský kraj

Brno

31. Základní škola Brno, Horácké náměstí 13 Horácké náměstí Veřejná škola, Jihomoravský kraj

Brno

32. Základní škola Brno, Laštůvkova 77 Laštůvkova 77/920, Veřejná škola, Jihomoravský kraj

13,

Brno

-

Bystrc

33. Základní škola, Brno, Novolíšeňská 10, příspěvková organizace Novolíšeňská 10/2411, Veřejná škola, Jihomoravský kraj

Brno

34. Základní škola Brno, nám. Svornosti 7 nám. Svornosti Veřejná škola, Jihomoravský kraj

Brno

35. Základní škola, Brno, Botanická 70 Botanická 70, Veřejná škola, Jihomoravský kraj

72

7,

Brno

36. Základní škola, Brno, Jasanová 2, příspěvková organizace Jasanová 2/647, Veřejná škola, Jihomoravský kraj

Brno

37. Tyršova základní škola, Brno, Kuldova 38 Kuldova 38, Veřejná škola, Jihomoravský kraj

Brno

38. Základní škola a mateřská škola Brno, Husova 17, příspěvková organizace Husova 17/219, Brno Veřejná škola, Jihomoravský kraj 39. Základní škola a Mateřská škola, Brno, Elišky Přemyslovny 10, příspěvková organizace Elišky Přemyslovny 10/497, Brno Veřejná škola, Jihomoravský kraj 40. Základní škola a mateřská škola Brno, Křídlovická 30b, příspěvková organizace Křídlovická 30b/513, Brno Veřejná škola, Jihomoravský kraj 41. Základní škola a mateřská škola Brno, Vedlejší 10, příspěvková organizace Vedlejší 10/655, Brno Veřejná škola, Jihomoravský kraj 42. Základní škola J. A. Komenského a Mateřská škola Brno, nám. Republiky 10 nám. Republiky 10, Brno Veřejná škola, Jihomoravský kraj 43. Základní škola a mateřská škola Brno, Křenová 21, příspěvková organizace Křenová 21/99, Brno Veřejná škola, Jihomoravský kraj 44. Základní škola, Brno, Kneslova 28 Kneslova 28,

Brno

Veřejná škola, Jihomoravský kraj 45. Základní škola a Mateřská škola, Brno, Staňkova 14 Staňkova 14, Veřejná škola, Jihomoravský kraj

73

Brno