Fakulta vojenského leadershipu Katedra krizového řízení
1
Veřejná správa a její fungování v krizových situacích Téma: Ministerstvo vnitra ČR Zpracovala: pplk. Ing. Hana Malachová, Ph.D. Tel: 973 443 431 Email:
[email protected]
2
MINISTERSTVO VNITRA ČR Ústřední správní úřady mají v systému KŘ státu rozhodující pravomoci především koncepční a metodické řízení ostatních správních úřadů VS. MV – garant vnitřní bezpečnosti ČR. Poslání, kompetence a úkoly ÚSÚ v systému KŘ MV ČR je: - organizační složkou státu, - ústředním orgánem státní správy podle kompetenčního zákona č. 2/1969 Sb., ve znění pozdějších předpisů pro vnitřní věcí, zejména pro tyto oblasti: veřejný pořádek a další věci vnitřního pořádku a bezpečnosti ve vymezeném rozsahu, včetně dohledu na bezpečnost a plynulost silničního provozu, jména a příjmení, matriky, státní občanství, občanské průkazy, hlášení pobytu, evidenci obyvatel a rodná čísla, sdružovací a shromažďovací právo a povolování organizací s mezinárodním prvkem,
3
veřejné sbírky, archivnictví a spisovou službu, zbraně a střelivo, požární ochranu, cestovní doklady, povolování pobytu cizinců a postavení uprchlíků, územní členění státu, státní hranice, jejich vyměřování, udržování a vedení dokumentárního díla a zřizování, uzavírání a změny charakteru hraničních přechodů, státní symboly (viz. dále) volby do zastupitelstev územní samosprávy, do Parlamentu ČR a volby do Evropského parlamentu konané na území ČR, krizové řízení, civilní nouzové plánování, ochranu obyvatelstva a IZS oblast elektronického podpisu, oblast IS veřejné správy.
4
STÁTNÍ SYMBOLY Státní symboly od roku 1993 Státních symbolů ČR je podle zákona 3/1993 Sb. celkově 6: velký státní znak České republiky a malý státní znak České republiky státní barvy České republiky (trikolóra) státní vlajka České republiky vlajka prezidenta České republiky (dříve prezidentská standarta) státní pečeť České republiky státní hymna České republiky – Kde domov můj? (první sloka)
5
KOORDINAČNÍ ÚLOHY MV dále plní koordinační úlohu v těchto oblastech činností: • správního řízení, správního trestání a spisové služby, • výkonu veřejné správy svěřené orgánům územní samosprávy, • služebního poměru příslušníků bezpečnostních sborů, • informačních a komunikačních technologiích. MV je hlavním koordinačním orgánem v segmentu KŘ v ČR, je hlavním garantem problematiky vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku. Policie ČR a zejména HZS jako součásti IZS vykonávají nejdůležitější funkce, při řešení vzniklých KS.
6
MINISTERSTVO VNITRA podle zákona č. 239/2000 o IZS, plní úkoly v oblastech: a) přípravy na MU, IZS a ochrany obyvatelstva, b) zapojení ČR do mezinárodních záchranných operací při MU v zahraničí a poskytování humanitární pomoci v zahraničí v součinnosti s MZV; MV zabezpečuje ústřední koordinaci záchranných a likvidačních prací (ZaLP) v případech, kdy MU přesáhne státní hranice ČR, MU přesahuje území kraje a velitel vyhlásil nejvyšší stupeň poplachu a nebo o tuto koordinaci požádá velitel zásahu nebo hejtman. MV je oprávněno si vyžádat spoluúčast pracovníků ostatních ministerstev a dalších organizací (např. ostatních složek IZS) při přípravě na MU nebo při provádění ZaLP po vzniku a průběhu MU. MV prostřednictvím HZS také zřizuje a zabezpečuje nepřetržité telefonní linky tísňového volání (tel. 112) v rámci jednotného evropského prostoru .
7
TELEFONNÍ LINKY TÍSŇOVÉHO VOLÁNÍ
Rozhodnutí č. 91/396/EEC ze dne 29. 7. 1991 o zavedení jednotného evropského čísla tísňového volání. Důvod: usnadnění komunikace s tísňovými službami v rámci EU, protože došlo k výraznému nárůstu soukromých i služebních cest v rámci Evropy. Každý stát používá svá vlastní tísňová čísla, která cizinec mnohdy nezná a při zavolání má většinou jazykové problémy. Povinnost zavést jednotné evropské telefonní číslo tísňového volání byla uložena všem členským státům do konce roku 1996. Stanoveno telefonní číslo 112. V ČR vybudováno 14 telefonních center tísňového volání.
CENTRA TÍSŇOVÉHO VOLÁNÍ
8
Tísňové hovory na jednotné evropské číslo tísňového volání jsou odbavovány na 14 telefonních centrech umístěných v sídlech HZS krajů. Technologie telefonních center tísňového volání 112 propojuje základní složky IZS: HZS ČR, Policii ČR a ZZS. To umožňuje rychlé vyhodnocení vzniklé situace a okamžitou reakci záchranných složek. Moderní softwarové vybavení přitom umožňuje například identifikovat adresu volajícího z pevné sítě nebo určit polohu mobilního telefonu. Počet hovorů v cizí řeči se pohybuje kolem 5 %, tj. asi 250 000 volání za rok. 50 % je v jazyce anglickém, 30 % v jazyce německém a 20 % v ostatních jazycích (nejvýznamnější jsou ruština a polština).
9
MINISTERSTVO VNITRA podle zákona č. 240/2000 o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), plní úkoly při koordinaci přípravy na KS a jejich řešení a dále: a) sjednocuje postupy ministerstev, krajských úřadů, obecních úřadů, POaPFO, b) organizuje instruktáže, školení a další přípravu k získání zvláštní odborné způsobilosti pracovníků orgánů KŘ podle zvláštních zákonů a k tomu účelu zřizuje vzdělávací zařízení (např. Institut ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč), c) provádí kontrolu krizových plánů zpracovaných ostatními ministerstvy a ve spolupráci s příslušným ministerstvem kontrolu krizových plánů krajů, d) vede ústřední evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob.
MINISTERSTVO VNITRA
10
MV je svěřena gesce za realizaci hospodářských opatření pro krizové stavy (HOPKS), podle příslušného zákona č. 241/2000 Sb. V této oblasti se její činností rozumí především: a) zpracování koncepce HOPKS a její aktualizace a nařízení MV ČR k HOPKS, zpracování plánu nezbytných dodávek a plánu hospodářské mobilizace a koordinace zpracování souvisejících podkladů, b) analýza důležitosti, nepostradatelnosti a priorit nezajištěných nezbytných dodávek včetně prognózy dopadu nezajištění dodávky na KS, c) předávání požadavků do Plánu hmotného doplnění a Plánu obměn a záměn pohotovostních zásob a mobilizačních rezerv, d) kontrola přípravy HOPKS u PaPFO zapojených do systému nouzového hospodářství nebo do systému hospodářské mobilizace a zajišťujících dodávky pro resort, zejména pro HZS, ve spolupráci s GŘ HZS ČR a pro Policii ČR ve spolupráci s Policejním prezidiem ČR, e) poskytování vymezeného rozsahu informací osobám zapojených do systému nouzového hospodářství.
11
Koordinací problematiky KŘ je na MV ČR pověřen ODBOR BEZPEČNOSTNÍ POLITIKY.
Odbor: vykonává úkoly v rámci koncipování vnitřní bezpečnostní politiky státu, tvoří systémové, legislativní a organizační podmínky pro potírání kriminality , zabývá se správním řízení v oblasti obecní policie, zbraní a střeliva a dopravního inženýrství, plní významné úkoly v oblasti krizového řízení. Organizačně se odbor člení na pět oddělení a to: 1. oddělení analýz a strategií, 2. oddělení bezpečnostních hrozeb a krizového řízení, 3. oddělení bezpečnostně právní, 4. oddělení organizace a koordinace, 5. oddělení obecní policie, zbraní a dopravního inženýrství.
Organizační začlenění příslušných odborů bezpečnosti a bezpečnostní politiky v rámci MV Ministr
Odbor bezpečnostní
1. Náměstek ministra vnitra pro vnitřní bezpečnost
Odbor azylové a migrační politiky
Odbor bezpečnostní politiky
Odbor prevence kriminality
Oddělení analýz a strategií
Oddělení bezpečnostních hrozeb a krizového řízení
Oddělení bezpečnostně právní
Oddělení organizace a koordinace
Oddělení obecní policie, zbraní a dopravního inženýrství
12
13
ODDĚLENÍ BEZPEČNOSTNÍCH HROZEB A KŘ - působnost: a) zabývá se bezpečnostními hrozbami, které se díky globalizačním tendencím stávají asymetrickými, tj. již se na ně nevztahuje klasické dělení na vnější a vnitřní - terorismus, kybernetické hrozby, extremismus, a další. b) analyzuje a reaguje na aktuální bezpečnostní situaci ve spolupráci s policií a zpravodajskými službami a ve svých materiálech připravuje krátkodobý vývoj v jednotlivých oblastech bezpečnostních hrozeb. c) připravuje materiály pro jednání vlády, BRS a Výboru pro zpravodajskou činnost. d) podílí se na přípravě podkladů a instrukcí a účastní se jednání pracovních skupin Rady EU (pracovní skupiny Rady EU k terorismu, Multidisciplinární pracovní skupiny pro organizovaný zločin, atd.),
e) připravuje strategické, hodnotící dokumenty v oblasti terorismu (Národní akční plán boje proti terorismu), extremismu, bezpečnosti civilního letectví. Podílí se na přípravě dlouhodobých strategií v oblasti bezpečnosti – např. na Reformě policie, Koncepci boje s organizovaným zločinem apod.
14
f) plní úlohu pracoviště KŘ MV podle § 9 zák. č. 240/2000 Sb., vytváří koncepce a návrhy právních norem v oblasti KŘ, hospodářského zabezpečení a zajištění obrany ČR, g) podílí se na vypracování systému krizového plánování a jeho zavádění v subjektech KŘ ve státních orgánech a samosprávních celcích, h) k zajištění plnění úkolů za stavu ohrožení státu, válečného stavu a připravenosti na jejich řešení se podílí na obranném plánování v souladu s Plánem operační přípravy státního území ČR, i) plní úkoly informačního a situačního centra MV, které provádí zpracování denních situačních zpráv, měsíčních tematických zpráv (např. bezpečnost civilního letectví, extremismus) a informování vedení MV a dalších resortů o mimořádných a krizových událostech v ČR i v zahraničí,
15
j) v KS a přípravě na KS plní úlohu sekretariátu Krizového štábu ministra vnitra a Ústředního krizového štábu, k) provádí sběr informací a zpracování podkladů pro potřeby KŘ v oblasti vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku a spolupracuje s Policií ČR, l) koordinuje přípravu resortu k obraně státu, m) podílí se na vyhodnocování bezpečnostních hrozeb a spolupracuje na tvorbě analytických, koncepčních a legislativních materiálů v oblasti civilního letectví. K hlavním problematikám, kterými se oddělení zabývá, náleží: bezpečnost civilního letectví extremismus krizové řízení terorismus bezpečnostní hrozby organizovaný zločin
16
BEZPEČNOSTNÍ ODBOR: řídí a koordinuje ochranu utajovaných informací v ministerstvu, v organizačních složkách státu, státních příspěvkových organizacích, zřízených k plnění úkolů v oboru působnosti ministerstva, ke kterým ministerstvo vykonává zřizovatelské funkce a v policii, včetně personální, administrativní a fyzické bezpečnosti, ředitel bezpečnostního odboru z pověření ministra vnitra vykonává funkci bezpečnostního ředitele a plní povinnosti odpovědné osoby v oblasti ochrany utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti, bezpečnostní odbor přijímá, eviduje a vyřizuje žádosti o vydání tzv. lustračního osvědčení.
17
KRIZOVÝ ŠTÁB Ministra vnitra ČR Krizový štáb MV ČR byl zřízen za účelem zajištění operativního řízení MV ČR a koordinace činnosti útvarů ministerstva, Policie ČR a HZS ČR v případě hrozby vzniku nebo po vyhlášení KS. Odbor bezpečnostní politiky, jak již bylo zmíněno výše, zabezpečuje činnost KŠ ministerstva a to znamená, že: a) soustřeďuje, zpracovává a vyhodnocuje informace o stavu a vývoji situace, b) zpracovává návrhy situačních, průběžných zpráv a návrh závěrečné zprávy o řešení situace, c) soustřeďuje informace o stavu sil a prostředků, d) pořizuje zápisy z jednání krizového štábu, vede pracovní dokumentaci, eviduje úkoly, zabezpečuje jejich distribuci a sleduje jejich plnění, e) zabezpečuje vyrozumívání a předávání potřebných informací útvarům a spolupracujícím mimoresortním subjektům, f) ve spolupráci s bezpečnostním odborem činí opatření k ochraně utajovaných skutečností, k tomu účelu je oprávněn vyžadovat osvědčení vydaná podle zvláštního právního předpisu a vést jejich přehled u osob, které se zúčastňují schůzí krizového štábu a jeho pracovních skupin, g) zajišťuje spisovou službu po dobu činnosti KŠ.
Specifickou organizační strukturu má MV pro řešení KŘ. Ministerstvo má svěřenou kompetenci za zajištění vnitřní bezpečnosti, veřejného pořádku a řešení KS. Pro tyto úkoly má dva hlavní organizační útvary a to je PČR a HZS ČR, které působí v rámci IZS.
1.
Hasičský záchranný sbor ČR
HZS je základním prvkem IZS. Základním posláním HZS je chránit životy, zdraví obyvatel a majetek před požáry a poskytovat účinnou pomoc při mimořádných událostech - živelní pohromy, průmyslové havárie či teroristické útoky. V IZS je hlavním koordinátorem a páteří, který zabezpečuje koordinaci při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních prací. Při plnění úkolů HZS spolupracuje s ostatním složkami IZS, se správnými úřady, či jinými státními orgány, orgány ÚSC, FaPO, nestátními neziskovými organizacemi a sdruženími občanů. HZS v současnosti hraje stěžejní roli i v přípravách státu na MU. Od roku 2001, kdy došlo ke sloučení HZS s Hlavním úřadem civilní ochrany, má HZS ve své působnosti i ochranu obyvatelstva.
18
19
GŘ HZS a záchranné sbory krajů dále plní úkoly: a) sjednocuje postupy ministerstev, krajských úřadů, obecních úřadů (ORP), PaFO vykonávajících podnikatelskou činnost podle živnostenského zákona b) usměrňuje IZS, c) provádí kontrolu a koordinaci poplachových plánů IZS krajů a zpracovává ústřední poplachový plán IZS, který schvaluje ministr vnitra, d) řídí výstavbu a provoz informačních a komunikačních sítí a služeb IZS, e) zpracovává koncepci ochrany obyvatelstva, f) zajišťuje a provozuje jednotný systém varování a vyrozumění, stanoví způsob informování PaFO o charakteru možného ohrožení, připravovaných opatřeních, způsobu a době jejich provedení, g) organizuje instruktáže a školení v oblasti ochrany obyvatelstva a pro přípravu složek IZS zaměřené na jejich vzájemnou součinnost; k tomuto účelu zřizuje vzdělávací zařízení, h) stanoví, po projednání s MMR ČR, stavebně technické požadavky na stavby určené k ochraně obyvatelstva při MU, k zabezpečení záchranných prací, ke skladování materiálu civilní ochrany a k ochraně a ukrytí obsluh důležitých provozů (dále jen „stavby civilní ochrany nebo stavby dotčené požadavky civilní ochrany“), i) rozhoduje v dohodě s MZV ČR o humanitární pomoci poskytované státem do zahraničí a zapojování do záchranných operací, j) usměrňuje postup při zřizování zařízení civilní ochrany.
20
JEDNOTNÝ SYSTÉM VAROVÁNÍ A INFORMOVÁNÍ - je v ČR budován od roku 1991. Systém tvoří: a) síť poplachových sirén, které zabezpečují bezprostřední varování obyvatelstva, b) soustava vyrozumívacích center, c) soustava dálkového vyrozumění (doprava signálu a inf. mezi vyrozumívacími centry), d) soustava místního vyrozumění (infrastruktura pro ovládání poplachových sirén a vyrozumění osob). HZS ČR má rovněž právo vstoupit do sdělovacích prostředků a informovat obyvatelstvo prostřednictvím televize a rozhlasu.
SIGNÁL VŠEOBECNÁ VÝSTRAHA
21
Obyvatelstvo je v případě hrozby nebo vzniku MU varováno především prostřednictvím varovného signálu „Všeobecná výstraha“. Tento signál je vyhlašován kolísavým tónem sirény po dobu 140 vteřin a může zaznít třikrát po sobě v cca tříminutových intervalech. Po tomto signálu bezprostředně následuje mluvená tísňová informace, kterou se sdělují obyvatelstvu údaje o bezprostředním nebezpečí vzniku nebo již nastalé MU a opatření k ochraně obyvatelstva. K poskytování této tísňové informace se využívá i koncových prvků varování, které jsou vybaveny modulem pro vysílání hlasové informace. Obyvatelstvo může být následně informováno i sdělovacími prostředky (rozhlasem, televizí, místním rozhlasem), tzv. mluvícími sirénami, vozidly složek IZS nebo jiným způsobem o tom, co se stalo a co se má v takovém případě dělat.
22
SIGNÁL „POŽÁRNÍ POPLACH“ Dalším signálem (nikoliv varovným), který sirény mohou vysílat je „Požární poplach“, který slouží ke svolání jednotek požární ochrany. Tento signál je vyhlašován přerušovaným tónem sirény po dobu 1 minuty.
AKUSTICKÁ ZKOUŠKA První středu v měsíci probíhá na celém území republiky akustická zkouška provozuschopnosti celého systému varování. Ve 12.00 se sirény rozezní zkušebním nepřerušovaným tónem po dobu 140 sekund, u elektronických sirén jsou občané vyrozuměni také hlasově.
SIRÉNY
23
V současné době se v působnosti HZS ČR nachází více než 5 000 sirén (z nichž většinu je možné dálkově ovládat), které pokrývají 85 % obydleného území ČR varovným signálem. Existuje několik typů sirén: nejmodernější - elektronické, opatřené hlasovým modulem, elektrické rotační - s přijímačem dálkového ovládání, elektrické rotační ovládané místně tlačítkem. Někde jsou umístěny i místní rozhlasy, které umožňují vysílání varovného signálu i předání hlasové tísňové informace a jsou zařazeny v systému dálkového ovládání. Provázanost systému varování a informování s hromadnými informačními prostředky umožňuje včasné a plošné informování osob o hrozícím nebo vzniklém nebezpečí (živelní pohroma, závažná havárie, teroristický útok apod.).
KDYŽ ZAZNÍ SIRÉNA…………………………………
24
1. V okamžiku, kdy zaslechneme kolísavý signál sirény, tedy signál "Všeobecná výstraha", je nutno vždy počítat s tím, že nastala MU a nepodceňovat situaci. 2. Následující zásady neplatí, pokud je jisté, že siréna varuje před povodní! 3. Předně bychom měli zachovat klid, nepropadat panice a uvědomit si, o který signál se skutečně jedná. 4. Siréna může s velkou pravděpodobností signalizovat únik nebezpečné látky, proto je řešením ukrýt se do nejbližší budovy, ideálně do vyššího patra. Většina NL se šíří při zemi, proto nikdy nevyhledávejme úkryt v podzemních prostorách. 5. Riziko zasažení NL můžeme ještě snížit tím, že utěsníme nebo přelepíme otvory kolem dveří a oken a přesuneme se do místnosti na opačné straně, než je zdroj nebezpečí (pokud dokážeme určit místo úniku NL). 6. Zapneme rozhlasový a televizní přijímač a řídíme se dalšími pokyny, které obdržíme prostřednictvím rozhlasového a televizního vysílání nebo prostřednictvím megafonů na vozech hasičů a policie. 7. Důležitou zásadou je nikam netelefonovat. V kritické situaci je celá infrastruktura přetížena a je důležitější umožnit spojení pro záchranné organizace. Velmi nezodpovědné je volat dětem do školy a chtít, aby se rychle přišly schovat domů. Zaměstnanci škol mají své postupy a vědí, jak se zachovat. Svým jednáním bychom děti vystavovali zbytečnému riziku. 8. Neměli bychom zapomínat ani na starší nebo zdravotně postižené sousedy. Především neslyšící jsou odkázáni pouze na naši pomoc, protože se nemusí o nebezpečí vůbec dozvědět. 9. Připravíme se na možnost vyhlášení evakuace.
HZS – ORGANIZAČNÍ STRUKTURA VYBRANÉ SEKCE
25
26
SEKCE PRO PREVENCI A CIVILNÍ NOUZOVOU PŘIRAVENOST GŘ HZS Zabezpečuje činnosti v oblasti krizového plánování, příprav a ochrany obyvatel. V čele sekce stojí náměstek generálního ředitele, který je přímým nadřízeným ředitelům odborů. Sekce se vnitřně dělí na tři odbory a to: odbor prevence, odbor civilní nouzové připravenosti a strategií, odbor ochrany obyvatelstva a krizového řízení. Z pohledu řešení KS jsou významné zejména odbor civilní nouzové připravenosti a strategií a odbor ochrany obyvatelstva a KŘ. Odbor prevence odpovídá za zabezpečení výkonu státní správy v oblasti požární prevence, za metodické řízení výkonu státního požárního dozoru a za zpracování koncepcí organizace a rozvoje těchto činností.
27
ODBOR OCHRANY OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ Zabezpečuje výkon státní správy na úseku koordinace a kontroly plnění úkolů OO, KŘ, krizového plánování, havarijního plánování a HOPKS. Na tomto úseku také zpracovává koncepční dokumenty, podílí se na jejich uskutečňování. Oddělení se podílí i na zpracování krizového plánu ministerstva a na plnění úkolů obranného plánování ředitelství HZS. Odbor se organizačně člení na tři oddělení: 1) oddělení ochrany obyvatelstva, 2) oddělení krizového řízení, 3) oddělení instruktáží a školení.
AD 1) ODDĚLENÍ OCHRANY OBYVATELSTVA
28
plní zejména tyto úkoly:
a) sjednocuje postupy ministerstev, krajských úřadů, obecních úřadů, PaPFO na úseku ochrany obyvatelstva, b) zpracovává koncepci ochrany obyvatelstva, zabezpečuje její aktualizaci a realizaci, c) usměrňuje postupy při zřizování a přípravě zařízení civilní ochrany, d) zpracovává technická a organizační pravidla pro poskytování humanitární pomoci ČR do zahraničí a pro přijímání humanitární pomoci ze zahraničí, e) stanovuje zásady evakuace, nouzového přežití a humanitární pomoci, ukrytí a individuální OO a stanovuje způsob jejich zapracování do havarijních plánů, f) stanovuje zásady varování obyvatelstva a poskytování tísňových informací, g) zabezpečuje zpracování koncepce pro oblast chemické služby a zabezpečuje její aktualizaci,
29
KONCEPCE OCHRANY OBYVATELSTVA DO ROKU 2020 S VÝHLEDEM DO ROKU 2030 • Působnost zpracovávat koncepci ochrany obyvatelstva je stanovena MV ČR podle zákona č. 239/2000 Sb., o IZS. 1. V letech 2001 a 2002 byla MV ČR - GŘ HZS zpracována Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2006 s výhledem do roku 2015. 2. V průběhu roku 2007 byl zpracován Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2013 s výhledem do roku 2020, který byl následně vládou v únoru 2008 schválen. 3. V roce 2014 byla zpracována Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030.
KONCEPCE OCHRANY OBYVATELSTVA do roku 2020 s výhledem do roku 2030
30
- strategický dokument, který poukazuje na šíři problematiky ochrany obyvatelstva, - stanovuje strategické cíle a priority ochrany obyvatelstva do roku 2030, - Koncepci zpracovalo MV – GŘ HZS ČR v souladu se zák. č. 239/2000 Sb., o IZS, - Koncepce v širším pohledu stanoví další postup rozvoje významných oblastí OO, jako je výchova a vzdělávání, síly, věcné zdroje, úkoly ochrany obyvatelstva, krizové řízení, věda a výzkum. - obsahuje základní úkoly pro realizaci stanovených priorit OO na celé období její platnosti, včetně výhledu do roku 2030. - Její součástí je i hodnocení stavu plnění úkolů "Aktualizovaného harmonogramu realizace opatření ochrany obyvatelstva do roku 2013 s výhledem do roku 2020".
ZAŘÍZENÍ CIVILNÍ OBRANY
31
- zařízením CO rozumíme zaměstnance nebo jiné osoby s vyčleněnými věcnými prostředky PO nebo obcí, vyškolené a prakticky odborně připravené k plnění úkolů OO. - zařízení jsou zřizována podle § 2 vyhlášky č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů OO; doplňují základní složky IZS. - zařízení CO se podílejí především na zabezpečení úkolů evakuace, zabezpečení nouzového přežití a organizování humanitární pomoci. - v případě příznaků hrozby ozbrojeného konfliktu budou pro plnění úkolů za stavu ohrožení státu a válečného stavu zřizována zařízení CO pro zabezpečení ukrytí osob ve stálých úkrytech, zařízení CO pro zabezpečení výdeje prostředků individuální ochrany, poskytování první pomoci, vyprošťování osob a odstraňování následků MU, zjišťování a označování nebezpečných oblastí, provádění dekontaminace a další zařízení CO vyplývající z úkolů obranného plánování, - o účelnosti zřízení zařízení CO žádá zřizovatel HZS kraje.
ZAŘÍZENÍ CIVILNÍ OBRANY
32
Zařízení CO se zřizují : a) u stávajících subjektů, které mají svým charakterem blízko k předpokládané činnosti a které lze využít při vyhlášení krizových stavů (např. školy, bazény, ubytovací a stravovací zařízení, sklady, komunální služby, myčky aut apod.), b) jako nové organizační jednotky, např. z členů jednotek požární ochrany nebo z členů různých občanských sdružení, zejména v oblasti požární ochrany a zdravotnické pomoci. Zařízení CO budou působit zejména na území svého zřizovatele jako místně příslušné zařízení CO obce nebo v rámci objektu PO a PFO. Jednotlivá zařízení CO budou aktivována podle potřeby k řešení MU s využitím havarijního plánu kraje, vnějších havarijních plánů nebo krizového plánu kraje. Vzhledem k možnostem zhotovení se nasazují ve druhém sledu, a to zejména při dlouhodobějším řešení MU (několik hodin až dní).
33
AD 1) ODDĚLENÍ OCHRANY OBYVATELSTVA plní dále:
h) stanovuje zásady monitorování radiační a chemické situace stacionárními prostředky, i) stanovuje zásady zjišťování, vyhodnocování, předávání a využívání údajů o radiační, chemické a biologické situaci a zásady pro stanovení režimů života a činnosti obyvatelstva v zamořených prostorech a pro tyto účely vede národní databázi odborníků, j) usměrňuje a koordinuje výkon státní správy HZS krajů v územním a stavebním řízení a provádění kontrol v oblasti OO; k tomu zpracovává metodické materiály, k) zpracovává návrhy technických požadavků a podmínek ke stavbám určeným k ochraně obyvatelstva včetně chráněných pracovišť, k technologiím, výrobkům, činnostem a bezpečnostním zařízením, návrhy požadavků civilní ochrany v územním plánování a stavebně technických požadavků na stavby civilní ochrany nebo stavby dotčené požadavky civilní ochrany včetně požadavků na ukrytí.
34
AD 2) ODDĚLENÍ KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ plní zejména tyto úkoly:
a) zpracovává podklady pro zajištění koordinace postupů ministerstev, krajských úřadů, obecních úřadů, právnických a podnikajících fyzických osob na úseku příprav a řešení krizových situací, b) na základě analýzy vzniku krizových situací navrhuje upřesnění systému krizového řízení státu při nevojenských krizových situacích, c) zpracovává podklady k řešení problematiky finančního zabezpečení krizových opatření, d) zabezpečuje připravenost ministerstva a ředitelství na krizové stavy a plní úlohu koordinačního místa pro pracoviště krizového řízení v rámci působnosti ministerstva, e) koordinuje zabezpečení připravenosti HZS ČR na krizové stavy, f) provádí kontroly krizových plánů zpracovaných ostatními ministerstvy a ve spolupráci s příslušnými ministerstvy kontroluje krizové plány krajů,
35
g) zpracovává plány k zabezpečení HOPKS v působnosti HZS, h) zajišťuje analýzy a hodnocení ohrožení z MU, zejména živelních pohrom a havárií, koordinuje přípravu na řešení MU, i) zpracovává metodické dokumenty ke zpracování havarijních plánů krajů a vnějších havarijních plánů a koordinuje zpracování a aktualizaci havarijních plánů krajů, j) koordinuje zajišťování úkolů ministerstva a HZS krajů v oblasti prevence závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami, k) sjednocuje postupy při zpracování a aktualizaci vnějších havarijních plánů, l) koordinuje zpracování opatření pro období stavu ohrožení státu a válečného stavu a zabezpečování přípravy na činnost v tomto období.
36
AD 3) ODDĚLENÍ INSTRUKTÁŽÍ A ŠKOLENÍ plní zejména tyto úkoly: a) zpracovává zásady mimoresortního vzdělávání v oblasti OO, KŘ, civilního nouzového plánování a dalších oblastech zajištění bezpečnosti ČR, b) organizuje instruktáže a školení pracovníků orgánů KŘ, c) organizuje přípravu k získání zvláštní odborné způsobilosti pracovníků orgánů krizového řízení a podílí se na její realizaci, d) zpracovává podklady k zaměření odborné přípravy v oblasti OO a KŘ ve vzdělávacích zařízeních HZS ČR a v jiných k danému účelu vhodných vzdělávacích zařízeních a podílí se na její realizaci, e) plánuje, organizuje nebo se v součinnosti s jinými orgány KŘ podílí na přípravě, realizaci a vyhodnocování cvičení orgánů KŘ, f) koordinuje plnění úkolů v oblasti preventivně výchovné, propagační a ediční činnosti, g) zpracovává zásady přípravy obyvatelstva k sebeochraně a vzájemné pomoci, navrhuje obsah a zaměření této přípravy včetně přípravy žáků a studentů základních a středních škol, h) koordinuje vydávání metodických pomůcek a dalších materiálů k informování obcí, PaFO o charakteru možného ohrožení, připravovaných opatřeních a způsobu jejich provedení.
2. POLICIE ČR
37
- jedna ze základních složek IZS, - zabezpečuje a koordinuje krizová opatření v oblasti zajištění vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku, která vyplývají z KP a činností územních orgánů KŘ. Organizaci KŘ PČR zabezpečuje oddělení krizového řízení Policejního prezidia ČR.
Pracoviště vykonává zejména tyto činnosti v rámci své působnosti:
a) provádí souhrn činností zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik, plánování, vytváření koncepcí, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s řešením MU a krizových stavů; k tomu zpracovává a vede příslušnou dokumentaci, včetně potřebných evidencí, b) spolupracuje s MV při metodickém řízení a koordinování činnosti policie při přípravě na řešení MU a KS a při jejich řešení, c) metodicky řídí útvary policie s působností na celém území ČR a útvary policie s územně vymezenou působností při přípravě na řešení MU a krizových stavů a provádí u útvarů policie kontrolní činnost na tomto úseku,
38
d) spolupracuje se státními orgány a orgány územních samosprávných celků, včetně subjektů hospodářské mobilizace, e) podílí se na organizaci vzdělávání a odborné přípravy policistů v oblasti řešení MU a krizových stavů a na tvorbě vzdělávacích plánů a učebních materiálů pro tuto přípravu, f) na ústřední úrovni zastupuje policii jako základní složku IZS, koordinuje zpracování dokumentace IZS včetně její aplikace do interních aktů řízení a jednotného výkladu, g) podílí se v rámci policie na organizaci, přípravě a provedení mezinárodních i národních cvičení, h) podílí se na analýze potřeb nezbytných dodávek a mobilizačních dodávek v systému hospodářských opatření pro krizové stavy; při jejich zajišťování spolupracuje s příslušnými subjekty a orgány, zabezpečuje informační podporu krizového štábu prezidenta v rozhodovacím procesu poskytování dat ze systému ARGIS.
39
VZTAH ORGÁNŮ STÁTNÍ SPRÁVY K ORGÁNŮM SAMOSPRÁVY
40
Významnou roli hraje MV při zajišťování vztahů a součinnosti s orgány územní samosprávy podle zákona č. 240/2000 Sb. - MV ordinuje přípravu na krizové stavy a jejich řešení tím, že sjednocuje postupy ministerstev, krajských úřadů, obecních úřadů, Pa FPO a provádí kontrolu krizových plánů ostatních ministerstev a ve spolupráci s příslušným ministerstvem i kontrolu krizových plánů krajů. MV je orgánem, který řeší rozpory v oblasti KŘ. MV ve spolupráci s příslušným správním úřadem vykonává u krajského úřadu kontrolu dodržování zákona a dalších právních předpisů v oblasti KŘ. MV zodpovídá za přípravu a řešení KS souvisejících s vnitřní bezpečností a veřejným pořádkem a při tom určuje a kontroluje postupy PČR. Prostřednictvím HSZ hraje MV jednu ze zásadních rolí pro úkoly v oblasti KŘ a OO územní samosprávy kraje, kdy některé úkoly pro krajský úřad vykonává krajský HZS.
SYSTÉM PLÁNOVÁNÍ KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ
41
Odbor bezpečnostní politiky MV ČR odpovídá také za koordinaci a zajišťování zpracování krizového plánu ministerstva a podílí se na zabezpečování úkolů stanovených pro MV v KP dalších orgánů KŘ.
- pro unifikaci vydalo GŘ HZS metodiku pro účely zpracování jednotlivých částí KP správních úřadů, krajů a obcí, - podle metodiky byly a jsou zpracovávány další dokumenty, včetně krizového plánu, a to základní část KP MV ČR a přílohy KP.
KP schvaluje vedoucí ÚSÚ, tj. ministr. KP se zpracovává v písemné a elektronické podobě.
42
NÁLEŽITOSTI KRIZOVÉHO PLÁNU Krizový plán se skládá ze základní části a přílohové části. ZÁKLADNÍ ČÁST obsahuje: a) vymezení působnosti, odpovědnosti a úkolů správních úřadů a jiných státních orgánů a orgánů samosprávy, jimž zákon ukládá povinnost zpracovat KP s ohledem na charakteristiku území, charakteristiku organizace KŘ, b) výčet a hodnocení možných krizových rizik, jejich dopad na území a činnost orgánů a organizačních složek státu, jejich organizačních celků, PaPFO podílejících se na zajištění krizových opatření v rámci krizového plánování, c) další podklady a zásady potřebné pro používání přílohové části KP.
PŘÍLOHOVÁ ČÁST
43
- tvoří dokumenty nezbytné ke zvládnutí KS, zejména: a) přehled sil a prostředků včetně jejich počtu a využitelnosti, b) katalog krizových opatření, obsahující zásady a postup realizace krizových opatření, c) typové plány, kterými ústřední správní úřad podle své působnosti stanoví pro jednotlivé druhy KS doporučené typové postupy, zásady a opatření pro jejich řešení, d) povodňové a havarijní plány zpracované podle zvláštních právních předpisů a další operační plány, které pro konkrétní druh KS na daném území stanoví postupy, zásady, opatření, síly a prostředky pro její řešení, plány jejich nasazení a zabezpečení, e) plán nezbytných dodávek zpracovaný podle zvlášt. právního předpisu, f) plán hospodářské mobilizace zpracovaný podle zvlášt. právního předpisu, g) plán akceschopnosti zpracovatele krizového plánu, který stanoví postupy a termíny zabezpečení připravenosti k plnění úkolů při krizových situacích a opatření k zajištění vlastní ochrany před následky krizových situací, h) plány spojení, materiálně technického a zdravotnického zabezpečení a topografické mapy s vyznačenými riziky a řešením ohrožení.
TYPOVÉ PLÁNY
44
MV jako koordinační orgán KŘ v ČR usměrňuje metodické zpracování všech TP, u kterých jsou garanty příslušné ústřední orgány státní správy. Přehled TYPOVÝCH PLÁNŮ ČR pro řešení KS:
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.
Dlouhodobá inverzní situace Povodně velkého rozsahu Jiné živelní pohromy velkého rozsahu, mimo typu krizové situace č. 1 a 2 Epidemie - hromadné nákazy osob Epifytie - hromadné nákazy polních kultur Epizootie - hromadné nákazy zvířat Radiační havárie Havárie velkého rozsahu způsobená vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky 9. Jiné technické a technologické havárie velkého rozsahu - požáry, exploze, destrukce nadzemních a podzemních částí staveb 10.Narušení hrází významných vodohospodářských děl se vznikem zvláštní povodně 11.Znečištění vody, ovzduší a přírodního prostředí haváriemi velkého rozsahu 12.Narušení finančního a devizového hospodářství státu velkého rozsahu
45
13.Narušení dodávek ropy a ropných produktů velkého rozsahu 14.Narušení dodávek elektrické energie, plynu nebo tepelné energie velkého rozsahu 15.Narušení dodávek potravin velkého rozsahu 16.Narušení dodávek pitné vody velkého rozsahu 17.Narušení dodávek léčiv a zdravotnického materiálu velkého rozsahu 18.Narušení funkčnosti dopravní soustavy velkého rozsahu 19.Narušení funkčnosti veřejných telekomunikačních vazeb velkého rozsahu 20.Narušení funkčnosti veřejných informačních vazeb velkého rozsahu 21.Migrační vlny velkého rozsahu 22.Hromadné postižení osob mimo epidemií - řešení následků včetně hygienických a dalších režimů 23.Narušení zákonnosti velkého rozsahu Ministerstvo vnitra je garantem zpracování následujících typových plánů: 3, 7, 8, 9, 21, 23.
3. JINÉ ŽIVELNÍ POHROMY VELKÉHO ROZSAHU
46
Zejména lesní požár, sněhová kalamita a zemětřesení. • U lesního požáru jde zejména o rozsáhlý lesní požár, který vzniká především na rozsáhlých lesních plochách (zejména v pohraničních oblastech). • MU při provozu na pozemních komunikacích, které jsou zapříčiněny důsledkem vánice a intenzivního dlouhodobého sněžení, vznikem souvislé námrazy, mlhy, oblevy, mrznoucího deště, vichřice. Tyto jevy se souhrnně nazývají sněhová kalamita. Sněhová kalamita může vyvolat dopravní havárie, které výrazně ovlivňují zásahovou činnost složek IZS a ovlivňují provádění ZaLP. • Další hrozbou je zemětřesení, lze identifikovat událost o síle (mezinárodní stupnicí), která může způsobit zřícení primitivních staveb a tím i zranění nebo i smrt. Příslušné typové plány obsahují způsoby identifikace těchto jevů a postupy řešení (Lesní požáry, Sněhová kalamita a Zemětřesení, Typový plán).
47
7. RADIAČNÍ HAVÁRIE Typový plán radiační havárie zpracovalo ministerstvo ve spolupráci se SÚJB. Radiační havárie je podle atomového zákona radiační nehodou, tj. událostí, která má za následek nepřípustné uvolnění radioaktivních látek nebo ionizujícího záření nebo nepřípustné ozáření fyzických osob a jejíž následky vyžadují naléhavá opatření na ochranu obyvatelstva a životního prostředí. V souladu s definicí s ustanovením nařízení vlády č. 11/1999 Sb., o zóně havarijního plánování, se plánují a připravují neodkladná ochranná opatření pro ta jaderná zařízení, kde je stanovena zóna havarijního plánování, tzn. pro události na těchto zařízeních, jejichž pravděpodobnost vzniku je větší nebo rovna 10-7 rok a jejichž důsledky vyžadují provedení neodkladných opatření na ochranu obyvatelstva. Na území ČR se toto týká pouze jaderných elektráren Temelín a Dukovany. Typový plán obsahuje způsoby identifikace a postupy, jak tuto situaci řešit.
8. HAVÁRIE VELKÉHO ROZSAHU ZPŮSOBENÁ VYBRANÝMI NEBEZPEČNÝMI CHEMICKÝMI LÁTKAMI A CHEMICKÝMI PŘÍPRAVKY
48
Jde o MU projevující se neřízenými energetickými toky (požár, výbuch) a úniky toxických látek. Jedná se o částečně nebo zcela neovladatelnou, časově a prostorově ohraničenou událost (s územním rozsahem max. do 20 km), která vznikla nebo jejíž vznik bezprostředně hrozí v souvislosti s užíváním objektu nebo zařízení, v němž je nebezpečná látka vyráběna, zpracovávána, používána, přepravována nebo skladována, a která vede k bezprostřednímu nebo následnému závažnému poškození nebo ohrožení života a zdraví občanů, hospodářských zvířat, životního prostředí nebo ke škodě na majetku. Plán obsahuje způsoby identifikace a postupy, jak tuto situaci řešit.
9. JINÉ TECHNICKÉ A TECHNOLOGICKÉ HAVÁRIE VELKÉHO ROZSAHU
49
Typový plán obsahuje informace týkající se zvládání MU, která vzniká v důsledku výbuchu. Výbuch je v plánu definován jako fyzikálně-chemický děj, při kterém dochází k prudkému uvolnění energie. Při výbuchu dojde k okamžitému porušení rovnovážného stavu určitého hmotného systému. Přechod z tohoto stavu do nového probíhá velmi rychle a vnitřní energie se mění v mechanickou práci. Plán obsahuje způsoby identifikace a postupy, jak tuto situaci řešit.
21. MIGRAČNÍ VLNA VELKÉHO ROZSAHU
50
Jedná se o situaci, kdy podstatným způsobem zesílí tlak cizinců na státní hranice ČR s cílem legálně a popř. i nelegálně vstoupit na toto území, tranzitovat přes ně do dalších států či pobývat na něm. Tato situace nese řadu negativních důsledků v širokém spektru s možnými dopady na bezpečnostní situaci, ekonomiku, sociální sféru i jednání občanů. Hlavním hlediskem pro stanovení migrační vlny velkého rozsahu je situace, kdy nelze v návaznosti na absorpční schopnost ČR její řešení zabezpečit běžnou činností kompetentních úřadů (MV, policií, správními úřady). Z bezpečnostního hlediska jde zejména o nelegální překračování státních hranic či pokus o tento čin, nelegální pobyt na území, možný nárůst kriminální činnosti vstupujících či pobývajících osob. Další možností je vzrůst žádostí o legální pobyt v míře, která ohrožuje stabilitu a vnitřní bezpečnost státu). Typový plán obsahuje způsoby identifikace a postupy, jak tuto situaci řešit.
51
23. NARUŠENÍ ZÁKONNOSTI VELKÉHO ROZSAHU Jde o závažné a úmyslné narušování zákonů a bezpečnosti ČR s cílem ohrozit životy a zdraví občanů, materiální hodnoty, životní prostředí a společenský demokratický systém. Je charakterizováno nemožností zvládat tyto KS běžnými prostředky a postupy bezpečnostních sil a dále možností, že při dalším neřešení situace budou ohroženy samotné základy právního a demokratického státu. Toto ohrožení vnitřní bezpečnost lze předvídat jen částečně, zejména na základě narůstajících nezákonných projevů, intenzitě a závažnosti výhružek, zhoršující se mezinárodní situace apod. (významnou roli v předvídání vzniku a vývoje tohoto typu krizové situace má hodnocení informací a situace zpravodajskými službami a bezpečnostními sbory). Typový plán obsahuje způsoby identifikace a postupy, jak tuto situaci řešit.
DALŠÍ DOKUMENTY
52
Podle vyhlášky č. 328/2001 Sb. o některých podrobnostech zabezpečení IZS, ve znění vyhlášky č. 429/2003 Sb., vydává MV ČR a GŘ HZS dokumenty, které buď retrospektivně hodnotí vývoj situace v zájmové oblasti anebo vytyčují prognózy či směry dalšího vývoje. Dále je uvedená jejich stručná charakteristika: Ústřední poplachový plán IZS - Dokument schválený ministrem vnitra pro povolávání vybraných sil a prostředků složek IZS při ústřední koordinaci ZaLP. Dokumentace typových činností složek IZS při společném zásahu Typové činnosti složek IZS při společném zásahu vydává ministerstvo GŘ HZS Odbor IZS podle výše zmiňované vyhlášky. Typová činnost obsahuje postup složek IZS při ZaLP s ohledem na druh a charakter MU. Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2013 s výhledem do roku 2020
53
VLÁDA • V současné Bezpečnostní strategii ČR je uloženo zpracovat Zprávu o stavu zajištění bezpečnosti ČR. • Vláda tímto deklarovala, že bude buď v 2letých cyklech nebo podle potřeby vyhodnocovat stav zajištění bezpečnosti ČR, • Vláda stanovila, že v případě zásadních změn v bezpečnostním prostředí přistoupí bezprostředně k aktualizaci Bezpečnostní strategie ČR.
54
STRATEGICKÉ DOKUMENTY Kromě dokumentů vyplývajících z krizového zákona (krizové plány) a zákona o IZS (koncepce ochrany obyvatelstva, poplachové plány a typové činnosti) MV zpracovalo další STRATEGICKÉ DOKUMENTY:
1. Zprávu o stavu zajištění bezpečnosti ČR (Zpracování dokumentu vyplynulo z Bezpečnostní strategie ČR) 2. Zpráva o stavu zajištění bezpečnosti ČR v oblasti ochrany před MU 3. Zpráva o zajištění obrany ČR
4. Zpráva o situaci v oblasti veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti na území ČR
55
Dotazy?
